31.12.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 468/1

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

30. prosince 2014

(2014/C 468/01)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2160
JPY	japonský jen	145,41
DKK	dánská koruna	7,4436
GBP	britská libra	0,78230
SEK	švédská koruna	9,4746
CHF	švýcarský frank	1,2028
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,0420
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,728
HUF	maďarský forint	314,98
LTL	litevský litas	3,45280
PLN	polský zlotý	4,3103
RON	rumunský lei	4,4847
TRY	turecká lira	2,8587
AUD	australský dolar	1,4878
CAD	kanadský dolar	1,4132
HKD	hongkongský dolar	9,4340
NZD	novozélandský dolar	1,5536
SGD	singapurský dolar	1,6085
KRW	jihokorejský won	1 334,19
ZAR	jihoafrický rand	14,1487
CNY	čínský juan	7,5442
HRK	chorvatská kuna	7,6598
IDR	indonéská rupie	15 099,67
MYR	malajsijský ringgit	4,2559
PHP	filipínské peso	54,420
RUB	ruský rubl	69,1315
THB	thajský baht	40,019
BRL	brazilský real	3,2394
MXN	mexické peso	17,9293
INR	indická rupie	77,1686

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

31.12.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 468/2

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2014/C 468/02)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚN

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„CHEVROTIN“

č. ES: FR-PDO-0105-0970-23.2.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—

    ☐ Název produktu

—

    ☒ Popis produktu

—

    ☒ Zeměpisná oblast

—

    ☒ Důkaz původu

—

    ☒ Metoda produkce

—

    ☐ Souvislost

—

    ☐ Označování

—

    ☐ Vnitrostátní požadavky

—

    ☒ Jiná: balení

2.   Druh změny (změn)

—

    ☒ Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

—

    ☐ Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

—

    ☐ Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

—

    ☐ Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny)

3.1.   Popis výrobku

Upřesňuje se popis hmoty sýru, aby se lépe vystihly vlastnosti produktu.

Snižuje se obsah tuku v sušině: 40 % místo 45 %. Toto snížení je odůvodněno zjištěnou proměnlivostí obsahu tuku v mléce podle podmínek pastvy koz. Obsahy látek v sýru se mohou značně lišit, protože mléko je zpracováváno každý den. Tato proměnná nebyla předtím řádně zohledněna.

3.2.   Zeměpisná oblast

Do zeměpisné oblasti se přiřazuje část území obce Annecy-le-Vieux. Po žádosti o přiřazení do oblasti podané jedním subjektem se použila tabulka kritérií vymezení, jež byla vypracována pro původní vymezení zeměpisné oblasti. Komise znalců pověřená přezkoumáním vymezení vybrala část území obce Annecy-le-Vieux, která splňovala kritéria.

Vlastnosti, jež popisují zeměpisnou oblast, se přemisťují do kapitoly „Prvky dokládající souvislost se zeměpisnou oblastí“ a jejich znění je přepracováno.

3.3.   Důkaz původu

Upřesňují se oznamovací povinnosti příslušných subjektů. Tyto změny souvisí s reformou systému kontroly označení původu, kterou zavedlo nařízení č. 2006-1547 ze dne 7. prosince 2006 o zhodnocení zemědělských produktů, produktů lesního hospodářství, potravin a mořských produktů. Stanoví se zejména identifikace subjektů s cílem vydání osvědčení, kterým se uznává jejich schopnost uspokojit požadavky specifikace označení, jehož použití si nárokují, jakož i prohlášení nutná ke znalosti a kontrole produktů určených k prodeji jako chráněné označení a prohlášení spojená s krmením zvířat.

Vkládá se ustanovení o kontrole produktů, aby se ověřila jejich jakost na konci výrobního řetězce.

Upřesňuje se, že identifikační značka umisťovaná na sýry je kulatého tvaru.

3.4.   Způsob produkce

Produkce mléka

Na základě vnitrostátního předpisu připojeného k předchozí zaregistrované specifikaci se upřesňuje definice stáda: „Ve smyslu této specifikace se stádem rozumí všechny kusy kozího stáda složeného z koz produkujících mléko, koz bez produkce mléka (zaprahlých koz), mladých koz a kozlů.“

Opravuje se chyba vzniklá při přepisu tohoto vnitrostátního předpisu, a míra 80 % zvířat plemena Alpine se tak netýká pouze koz, ale celého stáda.

Dochází k upřesnění ohledně plemena používaných koz. Plemeno Alpine totiž tvoří řada fenotypů od kozy kamzičí až po kozu strakatou či tmavou, a smyslem změny je tak upřesnit subjektům, které fenotypy mohou používat. V běžné mluvě se tyto fenotypy, kromě kozy kamzičí, označují souhrnným výrazem „savojské nebo švýcarské kozy“.

Kvůli usnadnění kontroly se na základě vnitrostátního předpisu připojeného k předchozí zaregistrované specifikaci upřesňuje způsob výpočtu stropu průměrné produkce na produktivní kozu.

Pokud jde o krmení:

—	Za účelem regulace povahy krmiva a usnadnění kontroly byl vypracován pozitivní seznam povolených pícnin, surovin a přídatných látek, jež lze použít ve složení doplňkových krmiv.

—	Došlo zejména k upřesnění ohledně krmiv z kategorie pícnin, do které byly zahrnuty dehydratované pícniny. Typy krmiva podávaného kozám jsou tak lépe vymezeny.

—

U doplňkových krmiv a dehydratovaných pícnin se také upřesňují jejich maximální dávky, aby se zejména zabránilo jejich používání v krmivu koz místo trávy. Dávka doplňkových krmiv u produktivních koz se tak omezuje na 300 gramů na jeden litr vyprodukovaného mléka a v případě dehydratovaných pícnin se dávka doplňkových krmiv a dehydratované píce omezuje na 500 gramů na jeden litr vyprodukovaného mléka.

—	Upřesňuje se možnost používat dehydratované pícniny, které nepocházejí ze zeměpisné oblasti, aby se usnadnila kontrola původu krmiva jako celku.

—	Za účelem zachování vazby s územím se doplňují ustanovení o zákazu používání geneticky modifikovaných krmiv a zákazu výsadby transgenních plodin na všech pozemcích hospodářství.

—	Kvůli zaručení jakosti krmiva koz se upřesňuje, že veškeré krmivo se uchovává za podmínek, jež umožňují zachovat jeho neporušenost.

Upřesňují se způsoby rozstříkávání chlévské mrvy na pozemcích určených k produkci krmiva pro kozy, protože přidávání organických látek může změnit složení travnaté flóry, a jeho regulace tak umožňuje zachovat rozmanitost přírodní květeny a vazbu se zeměpisnou oblastí.

Výroba

Upřesňují se úkony, které je nutno provádět v zemědělském hospodářství (producent mléka), a jsou přemístěny do rubriky „Výroba“ kapitoly specifikace s názvem „Popis metody produkce“.

Ustanovení ohledně výrobny sýru „Chevrotin“ se mění tak, aby se vyjasnilo fungování výroben, které používají pro jinou produkci mléko jiných druhů zvířat.

Zrušuje se věta „Toto prosté osvěžení mléka tak podporuje vývoj přírodních kvasinek a brání rozvoji psychotrofní flóry“, protože se jedná o informaci, a nikoliv o kontrolní bod.

Kvůli snazší kontrole se upřesňuje, že hospodářství, jehož produkce mléka je celá nebo zčásti určena na výrobu sýru „Chevrotin“, dodržuje všechny podmínky produkce mléka stanovené specifikací.

Opravuje se chyba, k níž došlo při přepisu vnitrostátního předpisu, a to na základě vnitrostátního předpisu připojeného k předchozí zaregistrované specifikaci:

mění se rozmezí teplot sýření (30 až 38 °C místo od 32 do 36 °C během sýření, přičemž je toto rozmezí zachováno během etapy srážení mléka).

Uvádí se složení mléčných kvasinek, aby se zajistilo, že vybrané kultury mléčných kvasinek jsou šetrné ke specifickým flórám a umožňují sýru „Chevrotin“ vyjádřit jeho typičnost.

Mění se definice formovací plátěné tkaniny. Tkanina tak může být z bavlny, a ne pouze ze lnu. Jedná se o doplnění původního znění, které se omezovalo na len, zatímco používání bavlny se u tohoto typu výrobního postupu také rozšířilo.

Zrání

Ukládání sýrů pro zrání není nadále omezeno výlučně na smrková prkna. Seskupení totiž zjistilo, že po konci fáze sušení, která musí povinně probíhat na smrkových prknech, lze použít i jiné podklady než dřevo. Během této fáze hraje totiž dřevo úlohu vodního regulátoru a podporuje mikroflóru patiny. Praxe ukázala, že jiné podklady, které lze používat snadněji, neovlivňují v této fázi vlastnosti sýru. Pokusy prováděné různými subjekty s jinými podklady (líska) dokládají zachování jakosti (žádné potíže s nadbytkem vody nebo s rozvojem mikroflóry). Tyto netečnější podklady se ukazují jako užitečné při řešení otázky nežádoucích zárodků v případě kolektivních místností pro zrání, protože je lze snadněji čistit.

3.5.   Označování

Povinnost připojit na etiketu označení „appellation d’origine contrôlée“ se zrušuje a nahrazuje povinností připojit symbol Evropské unie pro chráněné označení původu, a to za účelem srozumitelnosti a synergie při informování o produktech s CHOP. Na etiketu lze rovněž umístit označení „appellation d’origine protégée“ („chráněné označení původu“).

Následkem vývoje vnitrostátních předpisů se zrušuje povinnost umístit logo INAO.

3.6.   Vnitrostátní požadavky

V souladu s vnitrostátní reformou systému kontroly výše uvedeného označení původu se připojuje tabulka s hlavními body, jež je třeba kontrolovat, a způsobem jejich hodnocení.

3.7.   Další změny

Úprava

U způsobů úpravy nedochází k žádné změně (celý sýr balený v individuálním balení, jež zahrnuje zejména falešné dno ze smrkového dřeva). Změna se týká okamžiku, kdy lze přistoupit k balení sýrů (15. dnem zrání, a ne „na konci zrání“, jak se uvádí v kapitole 2 zaregistrované specifikace).

Tento postup umožňuje zaručit integritu produktu na konci zrání. Jeho vliv na strukturu sýru je pozitivní, protože obal působí jako „mikrosklep“, a podílí se tak na vzniku vláčnější struktury tím, že zabraňuje vysušení sýru a podporuje proteolýzu. Tento postup umožňuje rovněž zvládat vznik vnějších vad (např. černých skvrn, které se mohou objevit na konci zrání na nechráněných sýrech položených na prknech ze dřeva nebo na lísce) nebo zhoršení vzhledu kůrky (praskliny, deformace).

JEDNOTNÝ DOKUMEN

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (3)

„CHEVROTIN“

č. ES: FR-PDO-0105-0970-23.2.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Sýr „Chevrotin“ je vyráběn výlučně z plnotučného, syrového kozího mléka, má tvar válečku o průměru 9 až 12 centimetrů a výšce 3 až 4,5 centimetru a jeho hmotnost se pohybuje od 250 do 350 gramů.

Jedná se o sýr z lisované, tepelně neošetřené sýřeniny, s omývanou kůrkou, pokrytý po uzrání zcela nebo částečně jemným bílým povlakem tvořeným převážně plísní rodu Geotrichum, s obsahem minimálně 40 gramů tuku na 100 gramů sýru po úplném vysušení a u nějž obsah sušiny nesmí klesnout pod 45 gramů na 100 gramů sýru.

Sýr „Chevrotin“ se balí do individuálního balení, které zahrnuje zejména falešné dno z tenkého plátku smrkového dřeva.

Sýr „Chevrotin“ se balí v celku.

Jeho hmota je vláčná a mazlavá s případně tvrdším jádrem a malými dírkami. Má smetanovou barvu a je lehce slaná s kozí příchutí.

3.3.   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Mléko používané pro výrobu sýru „Chevrotin“ pochází ze stád tvořených minimálně 80 % koz plemena Alpine, do kterého se zahrnují zvířata patřící k tzv. „savojským neboli švýcarským kozám“ a zanesená na seznamu Institut de l’élevage v rámci programu evidence zachovalých plemen koz.

3.4.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Krmivo z pícnin zajišťuje spasená tráva a seno.

Základem tohoto krmiva z pícnin jsou po nejméně pět měsíců rostliny spasené kozami v oblasti produkce.

Chovatel koz má nejméně 1 000 metrů čtverečných pastvin na jednu kozu.

Jedinými povolenými krmivy pro krmení celého stáda jsou krmiva uvedená níže:

—	jediným povoleným objemným krmivem je vegetace zkrmovaná pasením a seno z přírodních luk a z uměle vysetých luk s polní trávou a luskovinami, které je skladováno za řádných podmínek;

—	dehydratované pícniny: dehydratovaná dužina řepy a dehydratovaná vojtěška;

—

tyto suroviny používané ve skladbě doplňkových krmiv: všechny obiloviny a jejich vedlejší produkty, melasa jako pojivo, celá nebo drcená zrna hrachu, bob, vlčí bob, sója, pokrutiny slunečnice, kopra, len, výhonky palmy, řepka, sója, bavlna, brambory, tuky rostlinného původu, všechny minerály, makroprvky a syrovátka ze zemědělského hospodářství uskladněná za řádných podmínek, aby nedošlo k nakažení patogenními zárodky. Jedinými povolenými přídatnými látkami jsou stopové prvky a vitamíny.

Pícniny vyprodukované v zeměpisné oblasti představují, vyjádřeno v sušině, nejméně 70 % celkového krmiva v pícninách podávaného stádu. Dávka doplňkového krmiva u produktivních koz je omezena na 300 gramů na jeden litr vyprodukovaného mléka.

V případě dehydratovaných pícnin je dávka doplňkového krmiva a dehydratovaných pícnin omezena na 500 gramů na jeden litr vyprodukovaného mléka.

Ke krmení zvířat se smějí používat pouze rostliny, druhotné produkty a doplňková krmiva netransgenního původu.

Výsadba transgenních plodin je zakázána na všech pozemcích hospodářství, které produkuje mléko určené k výrobě sýru s chráněným označením původu „Chevrotin“. Tento zákaz výsadby platí pro každý rostlinný druh, který by mohl být zvířatům v hospodářství podán v krmivu, a pro každý druh plodin, který by je mohl kontaminovat. Tolerovaná prahová hodnota je v souladu s platnými předpisy a platí pro každou součást krmiva.

3.5.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů probíhají v zeměpisné oblasti.

3.6.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Aby se zajistila ochrana sýru a zachovaly jeho zásadní vlastnosti, pokud jde o kůrku, strukturu hmoty a výraznou vůni, balí se sýr „Chevrotin“ v celku. Toto balení prováděné do odpovídajícího obalu zahrnuje falešné dno ze smrkového dřeva alespoň na jedné straně sýru. K balení dochází v zeměpisné oblasti.

3.7.   Zvláštní pravidla pro označování

Každý sýr s chráněným označením původu „Chevrotin“ je uváděn na trh s individuálním označením, jež obsahuje název označení původu.

Název označení původu je uveden písmeny o velikosti nejméně 120 % ve srovnání s každým jiným písmenem uvedeným na etiketě.

Kulatý a průhledný kaseinový štítek obsahuje název označení původu a identifikační číslo výrobce. Umisťuje se na jednu ze stran sýru při jeho výrobě.

Na etiketě musí být uveden symbol „CHOP“ Evropské unie. Může na ní být rovněž uveden výraz „chráněné označení původu“.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Departement Haute-Savoie

Obce, které do dané zeměpisné oblasti spadají celé:

Abondance, Alex, Allèves, Arâches, Aviernoz, Bellevaux, Bernex, Boëge, Bogève, Bluffy, Bonnevaux, Brizon, Burdignin, Chamonix-Mont-Blanc, Châtel, Chevenoz, Chevaline, Combloux, Cons-Sainte-Colombe, Cordon, Demi-Quartier, Dingy-Saint-Clair, Domancy, Doussard, Entremont, Entrevernes, Essert-Romand, Faverges, Giez, Habère-Lullin, Habère-Poche, La Balme-de-Thuy, La Baume, La Chapelle-d’Abondance, La Chapelle-Saint-Maurice, La Clusaz, La Côte-d’Arbroz, La Forclaz, La Rivière-Enverse, La Tour, La Vernaz, Lathuile, Le Biot, Le Bouchet, Le Grand-Bornand, Le Petit-Bornand-les-Glières, Le Reposoir, Les Clefs, Les Contamines-Montjoie, Les Gets, Les Houches, Les Villards-sur-Thônes, Leschaux, Lullin, Magland, Manigod, Marlens, Megève, Mégevette, Mieussy, Montmin, Montriond, Mont-Saxonnex, Morillon, Morzine, Nancy-sur-Cluses, Nâves-Parmelan, Novel, Onnion, Passy, Praz-sur-Arly, Reyvroz, Sallanches, Samoëns, Saxel, Serraval, Servoz, Seythenex, Seytroux, Sixt-Fer-à-Cheval, Saint-André-de-Boëge, Saint-Eustache, Saint-Ferréol, Saint-Gervais-les-Bains, Saint-Jean-d’Aulps, Saint-Jean-de-Sixt, Saint-Jean-de-Tholomé, Saint-Jeoire, Saint-Laurent, Saint-Sigismond, Saint-Sixt, Talloires, Taninges, Thollon-les-Mémises, Thônes, Thorens-Glières, Vacheresse, Vailly, Vallorcine, Verchaix, Villard-sur-Boëge, Villaz, Ville-en-Sallaz, Viuz-en-Sallaz.

Obce, které do dané zeměpisné oblasti spadají částečně:

Annecy-le-Vieux, Ayze, Duingt, Gruffy, La Roche-sur-Foron, Lugrin, Marignier, Marnaz, Perrignier, Scionzier, Saint-Jorioz, Viuz-la-Chiésaz.

Departement Savoie

Obce, které do dané zeměpisné oblasti spadají celé:

Aillon-le-Jeune, Aillon-le-Vieux, Allondaz, Arith, Bellecombe-en-Bauges, Cléry, Cohennoz, Crest-Volland, Doucy-en-Bauges, Ecole-en-Bauges, Flumet, Jarsy, La Compôte, La Giettaz, La Motte-en-Bauges, La Thuile, Le Châtelard, Le Noyer, Les Déserts, Lescheraines, Notre-Dame-de-Bellecombe, Puygros, Saint-François-de-Sales, Saint-Nicolas-la-Chapelle, Sainte-Reine, Thoiry, Ugine.

Obce, které do dané zeměpisné oblasti spadají částečně:

Hauteluce, Le Montcel, Marthod, Mercury, Montailleur, Plancherine, Saint-Jean-d’Arvey, Saint-Jean-de-la-Porte, Saint-Offenge-Dessus, Thénésol, Verrens-Arvey, Villard-sur-Doron.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Přírodní faktory

Území zeměpisné oblasti zahrnuje hornatou část departementu Haute-Savoie, již tvoří tři pohoří, a to masívy Chablais, Mont-Blanc a Aravis, a pohoří Bauges v departementu Savoie. Má tyto charakteristické vlastnosti:

—	vlhké a chladné podnebí (roční dešťové srážky přesahují 1 200 milimetrů a v letní sezóně 60 milimetrů);

—	vysokohorské bioklimatické pásmo v celé oblasti;

—	tvrdé vápencové nánosy v krajině, které jsou určující pro vápennou povahu půdy na lukách;

—	luční porost, v němž převažují druhy přizpůsobené podmínkám tohoto vysokohorského pásma.

Zeměpisná oblast chráněného označení se vyznačuje selektivními klimatickými podmínkami a rozmanitostí biotopů. Květena a vegetace jsou proto specifické a rozmanité.

Specifičnost flóry se projevuje silným zastoupením (v nižší nadmořské výšce od začátku vysokohorského pásma) a následně převahou (nad 1 500 metrů nadmořské výšky) zvláštních druhů (mezi častými lučními travinami najdeme: Poa alpina, Festuca violacea), či rodů a čeledí rostlin, které jsou na sousedních pláních málo zastoupeny (např. hořcovité).

Horské louky v oblasti výroby sýru „Chevrotin“ se vyznačují z hlediska květeny vzácností některých travin, které převažují v intenzivních podmínkách v nížině, a to zejména Lolium perenne (důsledek nadmořské výšky), a souběžnou hojností některých specifických dvouděložných rostlin, Gerania silvaticum (kakos lesní) a Chaerophyllia hirsutum (krabilice chlupatá).

Největší rozmanitost lze pozorovat na vysokohorských pastvinách, a to zejména kvůli rozdílným pokryvům půdy. Půda se mění podle délky zasněžení, místních podkladových hornin, svahu a toku vody na úbočích, sklonu horniny a jednotlivých úbočí stejné hory.

Stáda proto nacházejí často ve stejné oblasti pastvy celou řadu prostředí a vegetačních uskupení, od vápnomilných rostlin po kyselomilné, od suchomilných po vlhkomilné.

Lidské faktory

Podnebí ve spojení s geologickým prostředím poskytuje vybrané oblasti značné pastvinářské možnosti, které určovaly regionální ekonomiku, jež je převážně postavena na zemědělských systémech zaměřených na využívání trávy, chovatelství a především produkci mléka.

V průběhu století lidé vytvořili zemědělsko-pastvinářský systém založený na období pastvy (nejméně po dobu 5 měsíců), z níž část probíhá na vysokohorských loukách, a na zimním období, kdy jsou zvířata krmena zejména senem.

Toto horské prostředí je oblíbeným místem plemena Alpine, jehož podskupina zvaná „savojské nebo švýcarské kozy“ je svou odolností a produkcí mléka mimořádně přizpůsobena pro zhodnocení obtížného prostředí a zpracování mléka na sýr.

V těchto souvislostech představoval chov ovcí dlouhá leta pro rodiny regionu příjem, který doplňoval příjem z chovu dobytka. Produkty, které z něj pocházely (mléko, sýr, maso), byly určeny pro rodinnou spotřebu.

Některé dokumenty uvádějí již od XVIII. století, že v regionu existuje sýr zvaný „Chevrotin“.

Nejdůležitějšími svědectvími zůstávají smlouvy o pachtu (druh pronájmu), podle kterých rolník (jednalo se o tzv. „alpagistu“) musel hradit poplatek v podobě sýrů. Mezi nimi se pravidelně objevuje „Chevrotin“.

Know-how výrobců sýru se předávalo z generace na generaci (výroba s teplým mlékem okamžitě po podojení nebo s maximálním odkladem 14 hodin a při minimální teplotě 10 °C, málo tepelného ošetření v nádrži, počáteční zrání a zrání pod mazem).

5.2.   Specifičnost produktu

Mezi kozími sýry představuje sýr „Chevrotin“ zvláštnost v tom, že byl vyroben pomocí technologie rychlého srážení mléka a s omývanou kůrkou.

Sýr „Chevrotin“ je sýr vyráběný z lisované, tepelně neošetřené sýřeniny, ze syrového a plnotučného kozího mléka a pochází výlučně z produkce zemědělského hospodářství („ze statku“).

Kůrka sýru „Chevrotin“ je tenká, lehce narůžovělá a celkově nebo částečně pokrytá jemným bílým povlakem. Jeho hmota je vláčná a mazlavá s případně tvrdším jádrem a malými dírkami. Má smetanovou barvu a je lehce slaná s kozí příchutí.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Zeměpisná oblast se nachází ve vápencovém severním Předalpí a kvůli svému přímému vystavení západnímu proudění vykazuje výrazné dešťové srážky. Tato vlhkost ve spojení s poměrně mírnou nadmořskou výškou podporuje růst travin a lesních porostů.

Techniky vedení kozích stád zaměřené na extenzivní využívání přírodních zdrojů podporují rozmanitost této alpské flóry, která se projevuje v aromatických vlastnostech tohoto sýru.

Vzájemnou blízkostí chovů (dobytka a koz) v zeměpisné oblasti lze vysvětlit skutečnost, že technologie používaná pro výrobu sýru „Chevrotin“ se blíží technologii používané pro výrobu sýrů z kravského mléka v regionu.

Výroba sýru „Chevrotin“, výlučně „na statku“, ze syrového mléka, které před sýřením neprošlo žádnou úpravou, umožňuje zachovat původní mikroflóru mléka, a to zejména mléčnou a povrchovou flóru.

Know-how každého výrobce v každé klíčové fázi výroby (výroba s teplým mlékem okamžitě po podojení nebo s maximálním odkladem 14 hodin a při minimální teplotě 10 °C, málo tepelného ošetření v nádrži, počáteční zrání a zrání pod mazem) se poté podílí na vyjádření fyzikálních a chemických vlastností mléka (minerální vyváženost, zachování tuků) a na vyjádření mléčné flóry přítomné v mléku.

Mikroflóra, a zejména plíseň Geotrichum candidum, poskytuje sýru „Chevrotin“ nejenom jeho specifický vzhled, ale podílí se také v široké míře na vývoji jeho hmoty. Má tak silný vliv na kvalitu sýrů jak po stránce vnějšího vzhledu, tak po stránce jejich struktury (vláčná a mazlavá) a jejich vůně a chuti. Je jedinou stálou flórou na povrchu sýru „Chevrotin“ a může za jemný bílý povlak, který je pro něj příznačný. Malá hmotnost a velikost sýru se projevují krátkodobým zráním a tenkou kůrkou.

Po sobě jdoucí generace výrobců vybraly, někdy empiricky, specifickou mikroflóru, která je přizpůsobena jak mikroklimatickým podmínkám přírodního prostředí, tak technologii výroby sýru.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCChevrotin.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4)  Viz poznámka pod čarou 3.

---

31.12.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 468/10

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2014/C 468/03)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„MAÇÃ DE ALCOBAÇA“

č. ES: PT-PGI-0117-0261-7.12.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—

    ☐ Název produktu

—

    ☒ Popis produktu

—

    ☒ Zeměpisná oblast

—

    ☐ Důkaz původu

—

    ☐ Metoda produkce

—

    ☐ Souvislost

—

    ☒ Označování

—

    ☐ Vnitrostátní požadavky

—

    ☐ Jiná [uveďte]

2.   Druh změny (změn)

—

    ☐ Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

—

    ☒ Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

—

    ☐ Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

—

    ☐ Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny)

3.1.   Popis produktu

Byl upraven seznam skupin odrůd zařazením skupiny Pink, která za daných půdních a klimatických podmínek odpovídá vlastnostem zemědělského produktu, na nějž se vztahuje CHZO („Maçã de Alcobaça“).

Obdobně jako jiné skupiny odrůd v této specifikaci má skupina Pink pěstovaná v této zeměpisné oblasti rovněž specifické vlastnosti týkající se vůně a sladkokyselé chuti, jež ji odlišují od jiných skupin.

Tato vyváženost je rovněž faktorem, jemuž produkt vděčí za vyšší čerstvost a šťavnatost, jež je popsána a která je odlišujícím znakem skupiny odrůd produktu „Maçã de Alcobaça“, do nichž je zahrnuta skupina Pink; tyto vlastnosti jsou důsledkem zvláštní teploty a vlhkosti, jež jsou dány blízkostí moře a přirozenou bariérou horského systému Aire-Candeeiros-Montejunto, jenž se rozkládá od severu na jih souběžně s oceánem.

Za specifické jsou v případě skupiny Pink považovány rovněž jiné kvalitativní a senzorické vlastnosti, které lze taktéž dávat do souvislosti se zvláštními ekologickými podmínkami v dané zeměpisné oblasti. Mezi nimi vyniká vysoká míra konzistence a chrupavá struktura dužniny, jedinečné intenzivní růžové zabarvení, intenzivní vůně, slupka s výrazně ohraničenými skvrnami a rzivost v důlku nebo prohlubni stopky.

Je zřejmé, že odrůdy skupiny Pink se na zeměpisnou oblast dobře adaptovaly, neboť vykazují dobrou výnosnost.

Vzhledem k požadavkům spotřebitelů v poslední době se počítá s možností, že vedle celých čerstvých plodů lze k prodeji nabízet plody vcelku se slupkou či bez ní a rozkrájené plody se slupkou či bez ní, přičemž oloupání i krájení se provádějí mechanickými metodami.

3.2.   Zeměpisná oblast

Rozšiřuje se na obce Peniche, Lourinhã, Torres Vedras, Bombarral, Cadaval, Rio Maior, Marinha Grande, Batalha a Leiria, přičemž se zohledňují:

—	skutečné půdní a klimatické podmínky, které se podobají podmínkám v oblasti, jež byla v minulosti označována jako „Coutos de Alcobaça“, a podmínkám v současnosti vymezené a navrhované oblasti,

—	skutečnost, že sady mají tytéž vlastnosti jako stávající sady,

—	skutečnost, že vypěstovaná jablka mají kvalitativní vlastnosti, jež odpovídají specifickým vlastnostem uvedeným ve specifikaci pro produkt s CHZO „Maçã de Alcobaça“.

Hlavní rozdíly v chemických a senzorických vlastnostech, které produkt „Maçã de Alcobaça“ vystihují, vyplývají z jedinečných ekologických podmínek v zeměpisné oblasti produkce, jež je ovlivněna blízkostí moře a přirozenou bariérou horského systému Aire-Candeeiros-Montejunto, jenž se rozkládá od severu na jih souběžně s oceánem.

Jednoznačně rozeznatelný horský hřeben spojující pohoří Aire, Candeeiros a Montejunto je téměř souběžný s mořem a odděluje oblast produkce jablek „Maçã de Alcobaça“ od všech sousedních zeměpisných oblastí.

Rozdíl se projevuje rovněž v oblasti vodních toků, jelikož prakticky všechny řeky a potoky v zeměpisné oblasti proudí do oceánu. Na severu vedou směrem k řece Mondego a na východě spadají do povodí řeky Tejo.

Z geologického hlediska je na místě podotknout, že zeměpisná oblast, v níž se jablka „Maçã de Alcobaça“ pěstují, sleduje linii praskliny směřující podélně od severu na jih (která vede zároveň s linií nejvyšších vrcholků). V oblasti převládají útvary z období jury.

V žádném jiném regionu Portugalska se tak nesnoubí charakter krajiny a vliv Atlantického oceánu s vlastnostmi, jež jsou pro vymezenou zeměpisnou oblast produkce jablek „Maçã de Alcobaça“ typické.

Blízkost moře, bariéra představovaná pohořím, častá oblačnost, husté mlhy, ranní mlhy, noční mrholení, sluneční svit, vlhkost vzduchu a půdy se v oblasti jedinečným způsobem snoubí a odlišují ji jak od zbytku země, tak od oblastí, které s ní bezprostředně sousedí. Právě díky propojení všech těchto faktorů, a nikoli na základě pouze jednoho či části z nich, vzniká produkt s CHZO „Maçã de Alcobaça“, jehož jedinečné vlastnosti jsou uznávány.

3.3.   Označování

Bez ohledu na způsob, jakým se produkt uvádí na trh, je třeba uvádět výraz „Maçã de Alcobaça – IGP“ (CHZO) nebo „Indicação Geográfica Protegida“ (chráněné zeměpisné označení) a logo produktu „Maçã de Alcobaça“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (3)

„MAÇÃ DE ALCOBAÇA“

č. ES: PT-PGI-0117-0261-7.12.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název

2.   Členský stát nebo třetí země

Portugalsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Plody odrůd Casa Nova, Golden Delicious, Red Delicious, Gala, Fuji, Granny Smith, Jonagold, Reneta a Pink, jež se pěstují ve vymezené zeměpisné oblasti, se vyznačují vysokou konzistencí a chrupavostí, vysokým podílem cukru a značnou kyselostí, což jim dodává sladkokyselou chuť a intenzivní vůni.

Podle studie o výživových a funkčních vlastnostech odrůd jablek „Maçã de Alcobaça“ (tabulka č. 1 – Almeida e Pintado, 2008) svědčí zjištěné průměrné hodnoty o vysoké míře celkové kyselosti. Tento aspekt je zásadní pro vyvážený poměr mezi obsahem cukrů a kyselin a jablkům „Maçã de Alcobaça“ dodává vůni a sladkokyselou chuť, jež jsou pro produkt specifické a odlišují jej od ostatních jablek.

Tabulka č. 1

Obsah pevných rozpustných látek a titrovatelné kyseliny analyzovaných kultivarů jablek

Rozpětí průměrných hodnot u odrůd jablek	Pevné rozpustné látky (g/100 g)	Titrovatelná kyselina (g jablečnanu/100 g)
	10,2–15,3	0,2–0,76

Zdroj: Domingos Almeida a Manuela Pintado, 2008. Výživové a funkční vlastnosti odrůd jablek „Maçã de Alcobaça“. Projekt Agro 937

Rovněž další kvalitativní a senzorické vlastnosti se považují za specifické a také je lze připsat jedinečným ekologickým podmínkám v oblasti produkce jablek „Maçã de Alcobaça“. Mezi nimi vyniká vysoký stupeň konzistence a chrupavá struktura dužniny, intenzivní červené zabarvení v případě skupin červených a dvojbarevných plodů, intenzita vůně, slupka s výrazně ohraničenými skvrnami a rzivost v důlku nebo prohlubni stopky.

Jablka „Maçã de Alcobaça“ se na trh uvádějí

a)	celá se slupkou či bez ní a

b)	rozkrájená se slupkou či bez ní.

3.3.   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Nepoužije se

3.4.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Nepoužije se

3.5.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze produkce, zejména metody produkce při pěstování jablek „Maçã de Alcobaça“ od vysazování sadu po sklizeň plodů, probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Plody se sklízejí v takovém stavu zralosti, jenž umožňuje, aby postupně dále dozrávaly a aby se mohly náležitým způsobem uchovávat v chladu. Jablka se balí v závislosti na době sklizně a okamžiku převzetí do ovocnářského zařízení. Všechny operace a záznamy umožňující dohledatelnost produktu od počátečních fází produkce se ověřují.

Všechny formy, v nichž se produkt uvádí na trh, musí odpovídat veškerým požadavkům, jež se vyžadují v případě jablka v čerstvém stavu, s výjimkou velikosti a kategorie.

Mytím, krájením a balením nesmějí být vlastnosti jablek „Maçã de Alcobaça“ v čerstvém stavu zhoršeny. Z toho důvodu se nepřipouštějí šarže jablek zbavených slupky či nakrájených jablek, jež nesplňují stanovené podmínky. Mytí se podrobuje celý plod bez jakýchkoli řezů, a to tak, aby nedošlo k zhoršení vlastností plodu v čerstvém stavu.

Aby se snížila oxidace, musí odstraňování slupky a/nebo krájení a balení probíhat v chlazeném prostředí. Jablka se balí do neprodyšného obalu ze specifické fólie, jež zabraňuje výměně plynu s vnějším prostředím a do které se vpravuje ochranná atmosféra, v níž je v porovnání s okolní atmosférou nižší poměr kyslíku. V chlazeném prostředí musejí probíhat rovněž balení, uskladnění a přeprava.

3.7.   Zvláštní pravidla pro označování

Kromě povinných údajů vyžadovaných obecnými právními předpisy musí být na etiketě uvedeny:

a)	výraz „Maçã de Alcobaça – IGP“ nebo „Indicação Geográfica Protegida“;

b)	níže uvedené logo produktu „Maçã de Alcobaça“:

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Ze správního hlediska zahrnuje vymezená zeměpisná oblast tyto obce: Alcobaça, Batalha, Bombarral, Cadaval, Caldas da Rainha, Leiria, Lourinhã, Marinha Grande, Nazaré, Óbidos, Peniche, Porto de Mós, Rio Maior a Torres Vedras.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Oblast produkce jablek „Maçã de Alcobaça“ leží zhruba mezi pohořím Serra dos Candeeiros a mořem. Díky této poloze v oblasti panuje velmi specifické a pro ni typické mikroklima. Připočteme-li vhodné půdy, jsou vytvořeny podmínky pro produkci jablek vysoké organoleptické jakosti se specifickými vlastnostmi, jež je odlišují od jablek pěstovaných v jiných oblastech.

Různorodost krajiny ve vymezené zeměpisné oblasti činí v porovnání s okolními oblastmi z odlišného mikroklimatu určující faktor, jímž se vysvětluje odlišné chování těchto odrůd jabloní. Vzhledem k blízkosti Atlantického oceánu se průměrné denní teploty vzduchu pohybují kolem 15 °C. Celkový roční objem srážek činí na úpatí masivu pohoří Serra dos Candeeiros v oblasti Alcobaça průměrně přibližně 600 až 900 mm. Vlhkost vzduchu ovlivňují blízkost moře a působení převládajících severních a severovýchodních větrů. Po celý rok se její hodnoty pohybují kolem 80 %. I přes blízkost Středozemního moře je sluneční svit ovlivňován mlhami, přičemž slunce průměrně svítí 2 400 až 2 500 hodin ročně.

Odlišné mikroklima v porovnání s okolními oblastmi je klíčové pro vysvětlení rozdílného chování odrůd jabloní a skutečnosti, že se jim při pěstování v dané oblasti dává přednost.

5.2.   Specifičnost produktu

Jablka uvedených odrůd, jež se pěstují ve vymezené zeměpisné oblasti, se vyznačují především vysokým stupněm konzistence a chrupavosti, vysokým podílem cukru a značnou kyselostí, což jim dodává sladkokyselou chuť a intenzivní vůni.

Ve srovnání s referenčními hodnotami pro jablka zveřejněnými v potravinářských tabulkách institutu „Instituto Ricardo Jorge“ (tabulka č. 2 – INSA, 2006) vykazují průměrné hodnoty zjištěné v rámci studie týkající se výživových a funkčních vlastností odrůd jablek „Maçã de Alcobaça“ (tabulka č. 1 – Almeida e Pintado, 2008) značný rozdíl v celkové kyselosti (a to prakticky dvojnásobné hodnoty).

Tabulka č. 2

Výživové složení jablka

Jablko	Energetická hodnota (kcal/100 g)	Voda (g/100 g)	Vláknina (g/100 g)	Uhlohydráty (g/100 g)	Organické kyseliny (g/100 g)	Bílkoviny (g/100 g)	Tuky (g/100 g)	Popel (g/100 g)
	57	82,9	2,1	13,6	0,20	0,2	0,5	0,32

Zdroj: INSA (2006).

Studie o výživových a funkčních vlastnostech odrůd jablek „Maçã de Alcobaça“ vedle jiných analyzovaných vlastností předkládá výživové složení jablek „Maçã de Alcobaça“ (tabulka č. 3). Z analýzy hodnot uvedených v tabulce č. 3 vyplývá, že průměrné hodnoty uhlohydrátů a bílkovin u odrůd jablek „Maçã de Alcobaça“ jsou vyšší než průměrné hodnoty u jablek obecně. Analýza je součástí tabulky týkající se složení potravin zveřejněné národním zdravotním ústavem „Instituto Nacional de Saúde Dr. Ricardo Jorge“ (tabulka č. 1 – INSA, 2006).

Tabulka č. 3

Výživové složení některých odrůd jablek „Maçã de Alcobaça“. Hodnoty se vztahují k hmotnosti jedlé části (dužnina se slupkou) v syrovém stavu

Průměrné hodnoty v rámci odrůd	Energetická hodnota (kcal/100 g)	Voda (g/100 g)	Vláknina (g/100 g)	Uhlohydráty (g/100 g)	Bílkoviny (g/100 g)	Tuky (g/100 g)	Popel (g/100 g)
	52,7	84,5	2,1	14,9	0,37	0,10	0,22

Zdroj: Domingos Almeida a Manuela Pintado, 2008. Výživové a funkční vlastnosti odrůd jablek „Maçã de Alcobaça“. Projekt Agro 937

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Bez ohledu na genetické (Iglesias et al., 2008, 2012) a ekofyziologické (Gonzalez-Talice et al., 2013) faktory při rozvoji kvalitativních a senzorických vlastností produktu „Maçã de Alcobaça“, zejména zabarvení a vůní, nelze pominout vliv ekologických podmínek, a to především teploty a vlhkosti.

Jedinečné podmínky týkající se teploty a vlhkosti dané blízkostí moře a přirozenou bariérou horského systému Aire-Candeeiros-Montejunto, jenž se rozkládá od severu na jih souběžně s oceánem, předurčují výživové složení produktu „Maçã de Alcobaça“, v němž vyniká vyšší čerstvost a šťavnatost, které produkt odlišují od jiných jablek.

K uznání a následné ochraně zeměpisného označení „Alcobaça“ týkajícího se těchto jablek nedošlo tedy pouze na základě kvalitativní odlišnosti jablek pěstovaných v zeměpisné oblasti, ale i značného věhlasu, jemuž se tento název na trhu po staletí těší.

Oblast produkce jablek „Maçã de Alcobaça“ odpovídá území, jež je po staletí známo jako „Coutos de Alcobaça“. K původnímu vymezení oblasti „Coutos de Alcobaça“ došlo především na základě politické situace, jež v dané době (12. a 13. století) panovala. Existují však historické záznamy dosvědčující, že oblast se ve skutečnosti rozkládala jižněji.

Zemědělsky využitelné oblasti, které v současné době odpovídají oblastem produkce jablek, tak začali využívat mniši.

Pěstování ovocných stromů, zejména jabloní, mělo hned od počátku značný význam. V období, kdy bylo cukrářství málo rozvinuté, se jablka podávala jako zákusek po opulentních hostinách. M. Vieira Natividade při nějaké příležitosti uvedl, že „pěstování ovocných stromů věnovali mniši vždy značnou pozornost“.

Organoleptické vlastnosti jablek z oblasti Alcobaça začaly být brzy patrné. „V jablku se sdružovaly vlastnosti, které je odlišovaly od jiných jablek: postupný přechod od sladké chuti ke kyselé v řadě variant, lahodná vůně, okouzlující sytá barva …“ (Natividade, M. V., 1912 – Frutas d’Alcobaça).

M. Vieira Natividade v této souvislosti rovněž uvedl: „Pěstování jablek bylo natolik rozšířené, že když se ještě dnes v oblasti Alcobaça řekne ‚ovoce‘, má se tím na mysli jablko, a ‚sadem‘ se rozumí konkrétně sad jabloní.“

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

http://www.dgadr.mamaot.pt/images/docs/val/dop_igp_etg/Valor/CE_Maca_Alcobaca_Nov2013.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4)  Viz poznámka pod čarou 3.

---