13.12.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 447/6

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. prosince 2014

o oznámení třetí zemi, že Komise považuje za možné, že uvedená země bude určena jako nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

(2014/C 447/09)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (1), a zejména na článek 32 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. ÚVOD

(1)	Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)	Kapitola VI nařízení NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení takovým zemím, vytvoření seznamu takových zemí, vyškrtnutí z uvedeného seznamu, zveřejnění uvedeného seznamu a mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto notifikovaných zemí. Komise má uvést ve svém oznámení především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází, dát těmto zemím příležitost reagovat, předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán zlepšování, a informovat o opatřeních přijatých k nápravě daného stavu. Komise má notifikovaným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní své povinnosti podle mezinárodního práva jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)	Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení NNN.

(6)	V souladu s článkem 33 nařízení NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)	V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech, které souvisejí s prováděním tohoto nařízení.

2. POSTUP VŮČI ŠALAMOUNOVÝM OSTROVŮM

(9)	Oznámení Šalamounových ostrovů jako státu vlajky bylo přijato Komisí v souladu s článkem 20 nařízení NNN ke dni 1. ledna 2010.

(10)	Od 11. do 14. února 2014 uskutečnila Komise za podpory Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) návštěvu Šalamounových ostrovů v rámci administrativní spolupráce stanovené v čl. 20 odst. 4 nařízení NNN.

(11)

Cílem návštěvy bylo ověřit informace, jakým způsobem Šalamounovy ostrovy zajistily provádění, kontrolu a prosazování právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jejich rybářská plavidla dodržovat, opatření přijatých Šalamounovými ostrovy za účelem provádění jejich závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění požadavků a bodů týkajících se uplatňování unijního systému osvědčení o úlovku.

(12)	Závěrečná zpráva o návštěvě byla Šalamounovým ostrovům zaslána dne 28. února 2014.

(13)	Předběžné připomínky Šalamounových ostrovů k uvedené závěrečné zprávě byly doručeny dne 6. května 2014 a dne 20. května 2014. Formální odpověď na připomínky týkající se právního a správního rámce byla předložena dne 1. října 2014 a dne 6. října 2014.

(14)	Další informace týkající se uplatňování unijního systému osvědčení o úlovku předložily na základě žádosti Komise ze dne 19. března 2014 Šalamounovy ostrovy dne 28. března 2014 a dne 7. června 2014.

(15)	Dne 20. května 2014 se konalo jednání mezi Šalamounovými ostrovy a Komisí.

(16)

Šalamounovy ostrovy jsou členem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). Šalamounovy ostrovy ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982 a Dohodu o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Jsou stranou Úmluvy o agentuře pro rybolov v jižním Tichém oceánu v rámci Fóra tichomořských ostrovů (2) a Dohody z Nauru (PNA) o spolupráci v řízení rybolovu společného zájmu (3).

(17)

Za účelem posouzení toho, jak Šalamounovy ostrovy jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v 16. bodě odůvodnění a stanovené relevantními regionálními organizacemi pro řízení rybolovu (RFMO) uvedenými v 16. bodě odůvodnění, si Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro uvedený účel za nezbytné.

(18)	Komise použila rovněž informace z dostupných údajů zveřejněných Komisí pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), jakož i veřejně dostupných informací.

3. MOŽNOST URČENÍ ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(19)	Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení NNN zkoumala Komise povinnosti Šalamounových ostrovů jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu. Pro účely tohoto průzkumu Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení NNN.

3.1 Opakovaný výskyt plavidel provádějících rybolov NNN a obchodních toků souvisejících s rybolovem NNN (čl. 31 odst. 4 nařízení NNN)

(20)

Pokud jde o plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů, je třeba uvést, že na základě údajů získaných ze seznamů plavidel provádějících rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu se v prozatímních ani konečných seznamech žádná plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů nevyskytují, a nejsou k dispozici ani důkazy o tom, že by se v minulosti nějaká plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů na rybolovu NNN podílela, jež by Komisi umožnily posoudit podle čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení NNN situaci Šalamounových ostrovů z hlediska opakujících se činností souvisejících s rybolovem NNN.

(21)	Podle čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení NNN prozkoumala Komise rovněž opatření, která Šalamounovy ostrovy přijaly s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jejich trh.

(22)

Komise se na základě posouzení všech informací, které má k dispozici, domnívá, že Šalamounovy ostrovy nemohou zajistit, že produkty rybolovu dovážené na Šalamounovy ostrovy nebo vstupující do zpracovatelských závodů s ústředím na Šalamounových ostrovech nepocházejí z rybolovu NNN. Příčinou jsou systémové problémy, jimiž je narušena možnost orgánů Šalamounových ostrovů sledovat úlovky, neboť postrádají oficiální informace o vyložených, dovezených a/nebo zpracovaných rybách. Hlavní skutečnosti, na kterých Komise založila své posouzení, jsou shrnuty v 23. až 39. bodě odůvodnění.

(23)

Hlavní rybolovné činnosti ve vodách spadajících do jurisdikce Šalamounových ostrovů neprovádějí plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů, ale plavidla plující pod cizími vlajkami, která v některých případech využívají místních přístavů. Ve své zprávě pro 9. zasedání vědeckého výboru WCPFC v roce 2013 (4) Šalamounovy ostrovy tvrdí, že v roce 2012 působila ve vodách Šalamounových ostrovů celkem 434 plavidla, z toho 214 plavidel s košelkovými nevody, 200 plavidel lovících pomocí dlouhých lovných šňůr a 20 plavidel lovících na pruty. Pouze 6 plavidel s košelkovými nevody a 2 plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr a 2 plavidla lovící na pruty pluly pod vlajkou Šalamounových ostrovů. V průběhu návštěvy Komise v únoru 2014 potvrdily orgány Šalamounových ostrovů, že povolení k rybolovu ve vodách Šalamounových ostrovů bylo vydáno 401 plavidlům pro průmyslový rybolov. Snížení počtu plavidel s povolením k rybolovu oproti roku 2012 je výsledkem snížení počtu povolení vydaných pro plavidla působící podle smlouvy o pronájmu. Nadále však má 5 místních společností pronajato 143 plavidel lovících pomocí dlouhých lovných šňůr a 2 plavidla s košelkovými nevody. Vzhledem k velikosti dotyčného loďstva je třeba přijmout opatření, která zajistí, že na trh Šalamounových ostrovů nebudou mít přístup produkty rybolovu pocházející z rybolovu NNN.

(24)

Podle návrhu programu pro řízení a rozvoj tuňáka, který Šalamounovy ostrovy předložily v listopadu 2013, činily v roce 2012 celkové úlovky ve výlučné ekonomické zóně Šalamounových ostrovů 93 000 tun. To představuje přibližně polovinu úlovků z předchozích let (185 000 tun v roce 2010 a 177 000 tun v roce 2011).

(25)

Průmysl zpracovávající tuňáka na Šalamounových ostrovech expanduje. Zahraniční investoři plánují zřízení několika nových závodů ve společném podniku se Šalamounovými ostrovy. Komise tudíž provedla rozbor situace týkající se činností tohoto odvětví a případného dopadu, který tyto činnosti mohou mít co do přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na trh Šalamounových ostrovů.

(26)

Mezinárodní akční plán pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (5) (dále jen „mezinárodní akční plán proti rybolovu NNN“) obsahuje pokyny pro mezinárodně dohodnutá tržní opatření, která podporují snížení nebo odstranění obchodu s rybami a produkty rybolovu pocházejícími z rybolovu NNN. Mezinárodní akční plán proti rybolovu NNN také navrhuje v bodě 71, že státy by měly podniknout kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů, aby se umožnila sledovatelnost ryb nebo rybích výrobků. Stejně tak kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace OSN pro výživu a zemědělství (dále jen „kodex chování FAO“) nastiňuje, zejména v článku 11, osvědčené postupy po provedení rybolovu a odpovědný mezinárodní obchod. Ustanovení čl. 11 odst. 1 bodu 11 uvedeného kodexu chování (6) ukládá státům, aby zlepšením v určování původu ryb a produktů rybolovu zajistily, že na mezinárodní a vnitrostátní úrovni se s rybami a produkty rybolovu bude obchodovat podle rozumných postupů pro zachování a řízení zdrojů.

(27)	Během své návštěvy Šalamounových ostrovů v únoru 2014 se Komise setkala s provozovatelem závodu na zpracování tuňáka, jehož výrobky jsou vyváženy do Unie.

(28)

Podle tohoto hospodářského subjektu je jeho zpracovatelský závod, pokud jde o výrobu vařených kousků tuňáka bez kůže nebo tuňákové drtě pro trh Unie, zásobován výlučně plavidly s košelkovými nevody plujícími pod vlajkou Šalamounových ostrovů. Zbytek pochází z plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru a vyváží se především do USA nebo na regionální trh (Fidži, Vanuatu, Papua–Nová Guinea). Zpracovatelský závod je prý zásobován pouze tuzemskými produkty, k dovozu surovin nedochází. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že příslušné orgány považují veškeré úlovky získané v rámci výlučné ekonomické zóny Šalamounových ostrovů za pocházející ze Šalamounových ostrovů bez ohledu na vlajku rybářského plavidla, což je v rozporu se základními pravidly o původu stanovenými v platných právních předpisech EU (7). Bylo rovněž zřejmé, že orgány Šalamounových ostrovů nezavedly žádné specifické opatření pro kontrolu provenience rybích surovin a nebyla zjištěna žádná konkrétní opatření s cílem kontrolovat přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na Šalamounovy ostrovy. V uvedeném ohledu existuje riziko, že bez odpovídajících kontrol sledovatelnosti produktů se do zpracovatelského průmyslu dostanou suroviny ulovené rybářskými plavidly pod vlajkou jiné země než Šalamounových ostrovů, včetně zemí, které nesmějí vyvážet do Unie podle nařízení NNN.

(29)

Během své návštěvy se Komise rovněž setkala s ostatními hospodářskými subjekty. Komise se snažila ověřit, zda hospodářské subjekty uplatňují základní zásady a politiky, pokud jde o sledovatelnost obchodních toků produktů rybolovu ze sítě až ke spotřebiteli. Hospodářské subjekty nedokázaly jasně odpovědět na otázky týkající se řetězce sledovatelnosti a stanovení prodaných a zpracovaných množství. Pokud jde o surovinu prodávanou zpracovatelskému závodu na Šalamounových ostrovech a ostatním třetím zemím, zpracovatelské závody se spoléhají pouze na odhady hmotnosti a na faktury, které dostávají od svých zákazníků, aniž produkty dále ověřují. V žádné fázi neexistuje skutečná kontrola ani ověření. Stejně tak provozovatel zpracovatelského závodu přiděluje každé šarži suroviny po obdržení kód, ale produkty poté nejsou systematicky sledovány po celém zpracovatelském řetězci, takže nelze zajistit spolehlivé spojení mezi konečným produktem a faktickým výchozím úlovkem.

(30)

Úroveň znalostí celních úředníků na Šalamounových ostrovech byla navíc shledána velmi rudimentární. Celní úředníci spoléhají na prohlášení učiněná hospodářskými subjekty ve vývozním prohlášení, aniž dále ověřují množství, a neexistuje žádný systém sledovatelnosti, který by propojil zásilku s celními prohlášeními. Orgány tak nemají žádný systém kontroly suroviny používané ke zpracování produktů rybolovu a nedokážou propojit suroviny nacházející se na trhu Šalamounových ostrovů s vyváženými produkty rybolovu.

(31)

Pokud jde o zavedené systémy pro zajištění sledovatelnosti, Komise dospěla k závěru, že Šalamounovy ostrovy nebyly s to zajistit systematickou kontrolu vykládek. Ačkoli místní orgány uvedly, že 100 % vykládek v obou schválených přístavech bylo předmětem kontroly, nedokázaly doložit, jak byli využiti inspektoři k zajištění této kontrolní činnosti. Komise zjistila, že v přístavu, kde se provádí většina vykládek, je nasazen pouze jeden inspektor, zatímco ostatní inspektoři se po každé vykládce přesunují do jiného přístavu (který není na hlavním ostrově, kde mají orgány hlavní administrativní základnu a většinu zdrojů). Šalamounovy ostrovy uznaly nutnost posílení svého kontrolního a monitorovacího systému, např. systému sledovatelnosti u produktů rybolovu, zavedení prohlášení o vykládce a systematických kontrol a posílení spolupráce s celními orgány.

(32)

Podrobnou analýzou osvědčení o úlovku určených pro vývoz do Unie a potvrzených orgány Šalamounových byla odhalena řada nedostatků při procesu potvrzování. Návštěva Komise v únoru 2014 tuto analýzu potvrdila. Zejména se dospělo k závěru, že neexistuje systematická kontrola informací z osvědčení o úlovku. Není zaveden systém sledovatelnosti a množství uvedená v osvědčení o úlovku určil dotyčný hospodářský subjekt. Příslušné orgány na toto musí v plném rozsahu spoléhat. Osvědčení o úlovku pro přímý dovoz zpracovaných produktů jsou systematicky potvrzována až poté, co zásilka již opustila Šalamounovy ostrovy. Šalamounovy ostrovy nejsou s to zajistit žádnou kontrolu nebo sledovatelnost u těchto produktů, neboť je fyzicky nikdy nekontrolují.

(33)

Kromě toho jediný úředník, který osvědčení o úlovku potvrzuje, nemá přímý přístup ke kontrolním údajům, např. k systému sledování plavidel (VMS), k informacím o vydaných povoleních nebo lodním deníkům. Pokud před potvrzením proběhne nějaké ověřování nebo křížová kontrola, musí to být provedeno prostřednictvím telefonních volání do ústředí Ministerstva rybolovu a mořských zdrojů, neboť tam jsou příslušné informace centrálně k dispozici. Nebyly k dispozici žádné doklady o jakémkoli takovém ověření.

(34)

Skutečnost, že potvrzení se systematicky provádí ve stejný den, kdy se vystavuje prohlášení vývozce (až na několik málo výjimek) naznačuje, že předchozí ověření a křížové kontroly údajů jsou omezeného rozsahu, pokud vůbec existují. Nebyla každopádně poskytnuta žádná dokumentace o křížových kontrolách.

(35)

Nadto řada nedostatků, které byly zjištěny v osvědčeních o úlovku, totiž nesrovnalosti v systému číslování, nedostatečné informace o platných opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, o oblasti odlovu, jakož i vážné nesrovnalosti, pokud jde o data, např. že uvedený den potvrzení předchází prohlášení vývozce nebo že prohlášení o vykládce předchází datu úlovku. Takové základní chyby narušují věrohodnost celého postupu potvrzování.

(36)

Komise rovněž zjistila praktiky, kdy neexistovaly žádné informace o vykládkách ryb (žádná prohlášení o vykládce) a k uvedení množství v osvědčeních o úlovku Šalamounovy ostrovy alternativně používaly informace z povolení překládky v přístavu. Rovněž bylo konstatováno, že provozovatelé používali šablony osvědčení o úlovku s předvyplněnými informacemi o plavidlech, druzích, kódech produktů atd. Byly objeveny případy, kdy bylo potvrzeno osvědčení o úlovku obsahující volné řádky pro tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého bez uvedení množství. Vzniká tak riziko manipulace s osvědčením o úlovku po potvrzení.

(37)

Dále bylo zjištěno několik případů osvědčení o úlovku, kde byly při dovozu produktů do Unie uvedeny různé verze s různými množstvími. Šalamounovy ostrovy vysvětlily, že na žádost provozovatele vydávají další osvědčení o úlovku pro stejnou zásilku, aniž se dotazují po důvodu žádosti nebo obdrží původní originál zpět, aby se zabránilo jeho podvodnému zneužití. V důsledku této praxe a dalších zjištěných nedostatků vzniká značné riziko praní produktů rybolovu NNN nebo alespoň ryb, které neodpovídají požadavkům na vývoz do Unie. Zejména země v regionu, které nejsou oprávněné k vývozu produktů rybolovu do Unie, by tak mohly využít slabých stránek systému potvrzování Šalamounových ostrovů k tomu, aby své ryby nepřímo zahrnuly do dovozu do Unie. Šalamounovy ostrovy opět prokázaly nedostatek porozumění a povědomí o riziku plynoucím z nadměrných množství po dvojnásobném nebo trojnásobném vystavení osvědčení o úlovku.

(38)

Šalamounovy ostrovy akceptovaly všechny nedostatky systému vydávání osvědčení o úlovku vytčené v 32. až 37. bodě odůvodnění a pochybení vysvětlily nekompetentností pověřených úředníků. Vysvětlily, že pracují na zlepšení tohoto procesu vydávání osvědčení o úlovku. V uvedeném ohledu byla vypracována řada standardních operačních postupů (SOP) a zaměstnanci jsou školeni, aby se usnadnilo jejich provádění. Veškeré poskytnuté informace se nicméně vztahovaly k budoucím plánům bez konkrétních hmatatelných výsledků. Kromě toho se Komise snažila ověřit, zda se postup potvrzování osvědčení o úlovku zlepšil po návštěvě v únoru 2014 a po zavedení ochranných opatření ze strany Šalamounových ostrovů. Nicméně na základě informací, které měla k dispozici, Komise nezaznamenala žádné zlepšení.

(39)

Vzhledem ke zjištěné nedostatečné sledovatelnosti a nedostatku informací, které mají k dispozici Šalamounovy ostrovy o vyložených rybách, nemohou Šalamounovy ostrovy zajistit, že produkty rybolovu vstupující na Šalamounovy ostrovy nebo do zpracovatelských závodů se sídlem na Šalamounových ostrovech nepocházejí z rybolovu NNN, jak je uvedeno v 28. až 37. bodě odůvodnění. Možnost kontrolovat přístup produktů rybolovu NNN a jejich následný vývoz je rovněž ohrožena dvojznačným prováděním pravidel o původu, jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, jakož i neexistencí jasných opatření pro zachování a řízení zdrojů, popsanou v 63. až 68. bodě odůvodnění.

(40)

Vzhledem ke všem skutečnostem zjištěným Komisí a prohlášením vydaným Šalamounovými ostrovy bylo tudíž možno v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení NNN prokázat, že Šalamounovy ostrovy nesplnily povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jako pobřežní stát a stát trhu v souvislosti se zamezením přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

3.2 Nedostatečná spolupráce a nepřijetí prosazovacích opatření (čl. 31 odst. 5 nařízení NNN)

(41)	Komise učinila rozbor, zda Šalamounovy ostrovy účinně spolupracují s Komisí tím, že reagují na žádosti Komise o vyšetření, poskytují zpětnou vazbu nebo zajišťují další postup týkající se rybolovu NNN a souvisejících činností.

(42)

Přestože Šalamounovy ostrovy zapojené do provádění režimu osvědčení úlovku podle nařízení NNN obecně reagují kooperativně a poskytují zpětnou vazbu na žádosti o informace nebo ověření správnosti, spolehlivost a správnost jejich odpovědí jsou ohroženy a narušeny nedostatečnou transparentností a malými nebo nulovými možnostmi zajištění sledovatelnosti produktů rybolovu, jak je uvedeno v oddíle 3.1.

(43)	V kontextu celkového posouzení toho, jak Šalamounovy ostrovy plní své povinnosti jako stát vlajky, stát přístavu a pobřežní stát, Komise rovněž zkoumala, zda Šalamounovy ostrovy spolupracují s ostatními státy vlajky v boji proti rybolovu NNN.

(44)

Za tímto účelem bylo během návštěvy Komise v únoru 2014 zjištěno, že Šalamounovy ostrovy nebyly ochotny spolupracovat se státy vlajky plavidel, která podle různých smluv o rybolovu provozují rybolov ve vodách spadajících do jejich jurisdikce, neboť Šalamounovy ostrovy neposkytovaly státům vlajky systematicky informace týkající se údajů o plavidlech. To jasně dokládá, že Šalamounovy ostrovy neplní své povinnosti podle mezinárodního práva (zejména čl. 7 odst. 1 písm. a) UNFSA) s cílem zajistit účinné zachování a řízení tažných populací ryb vyskytujících se v jejich vodách, aby zajistily efektivní a účinnou prevenci rybolovu NNN. Tento nedostatek spolupráce je rovněž v rozporu s bodem 40 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu státu vlajky (8), podle nichž by stát vlajky a pobřežní státy měly uzavřít dohody o rybolovu, pouze pokud jsou přesvědčeny, že tyto činnosti neohrozí udržitelnost živých mořských zdrojů v rámci jurisdikce příslušného pobřežního státu.

(45)

Navzdory významnému počtu překládek prováděných na Šalamounových ostrovech plavidly plujícími pod zahraniční vlajkou nenavázala tato země spolupráci se státy vlajky těchto plavidel. Šalamounovy ostrovy tudíž nejsou s to plnit své povinnosti jako stát přístavu podle bodů 52 až 64 mezinárodního akčního plánu proti rybolovu NNN. Šalamounovy ostrovy zejména neplní své povinnosti jako stát přístavu vůči plavidlům plujícím pod zahraniční vlajkou, které využívají jejich přístavy, neboť nespolupracují se státy vlajky na základních otázkách, jako je výměna informací o vykládkách, překládkách a zamítnutých žádostech o využití přístavu. Ačkoli ve svém podání ze dne 6. května 2014 orgány Šalamounových ostrovů uvedly, že napíšou dotyčným státům vlajky, aby posílily spolupráci při kompletaci údajů o překládkách, které se musejí uvádět na osvědčeních o úlovku pro účely vývozu do Unie, nebyla doposud uzavřena žádná konkrétní ujednání se třetími zeměmi, pokud jde o výměnu informací a údajů o překládkách.

(46)

Pokud jde o spolupráci s orgány členských států Unie při kontrole osvědčení o úlovku potvrzených Šalamounovými ostrovy, tato země obdržela od tří členských států Unie žádosti o ověření. Žádosti byly řešeny příslušnými orgány a včas zodpovězeny. Odpovědi však obvykle pouze potvrdily pravost osvědčení o úlovku bez dalšího vysvětlení. Na místě nebyla k dispozici žádná dokumentace k těmto žádostem o ověření.

(47)	Komise zkoumala, zda Šalamounovy ostrovy přijaly účinná prosazovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by připravily pachatele o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(48)

Pokud jde o dodržování a prosazování předpisů, bylo v průběhu návštěvy Komise dále zjištěno, že Šalamounovy ostrovy nemají zvláštní právní předpisy, které by řešily rybolovné činnosti NNN. Takové opomenutí naznačuje, že Šalamounovy ostrovy nezajišťují kontrolu rybářských plavidel státem vlajky, jak požaduje článek 94 úmluvy UNCLOS. Výsledky Šalamounových ostrovů v oblasti dodržování a prosazování právních předpisů navíc nejsou v souladu s bodem 21 mezinárodního akčního plánu proti rybolovu NNN, v němž se státům doporučuje, aby sankce ukládané plavidlům provádějícím rybolov NNN v jejich jurisdikci byly dostatečně přísné, aby účinně předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o výhody plynoucí z těchto nelegálních činností.

(49)

V auditní zprávě zveřejněné v roce 2012 generální auditor Šalamounových ostrovů (9) poznamenal, že platný zákon o rybolovu je zastaralý a dostatečně nezohledňuje závazky této země podle mezinárodních, regionálních a subregionálních dohod. S tímto zjištěním vyjádřily souhlas orgány, s nimiž se Komise setkala během své návštěvy v únoru 2014. Před návštěvou byla předložena nová předloha zákona o rybolovu. Sankce obsažené v uvedené předloze však nejsou dostatečně přísné, aby účinně zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od porušování předpisů bez ohledu na místo porušení a aby byly pachatelům odňaty veškeré výhody z jejich nelegálních činností, jak je požadováno v čl. 25 odst. 7 úmluvy WCPFC (10). Zejména režim sankcí se opírá o systém sankčních bodů, pro který dosud nebyl vytvořen právní základ. Šalamounovy ostrovy uznaly zastaralost systému, který nebyl používán, a vysvětlily, že tento systém právě revidují. Aktualizovaná předloha zákona o rybolovu byla předložena dne 6. října 2014. Situace však zůstává nadále problematickou z důvodu nejasných definic závažných porušení předpisů, sankčních bodů, opakovaného protiprávního jednání a výše sankcí a jejich nejasných právních důsledků.

(50)

S ohledem na stávající možnosti Šalamounových ostrovů by mělo být uvedeno, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (11) jsou Šalamounovy ostrovy považovány za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (143. místo ze 186 zemí v roce 2013). Potvrzuje to i příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (12), kde jsou Šalamounovy ostrovy uvedeny v kategorii nejméně rozvinutých zemí. Seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci (ORP) Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) ke dni 1. ledna 2013 pro vykazování za rok 2012 (13) považuje Šalamounovy ostrovy za jednu z nejméně rozvinutých zemí. V uvedeném směru mohou být omezení finanční a administrativní kapacity příslušných orgánů považována za faktor, který omezuje schopnost Šalamounových ostrovů plnit svou povinnost spolupracovat a prosazovat předpisy. Je však třeba připomenout, že nedostatky ve spolupráci a prosazování jsou spojeny s tím, že na Šalamounových ostrovech neexistuje odpovídající právní rámec, který by umožňoval příslušné následné kroky, a nikoli se stávající schopností Šalamounových ostrovů plnit své mezinárodní závazky. V této souvislosti Komise podotýká, že na základě informací získaných v průběhu návštěvy Komise v únoru 2014 nelze vycházet z toho, že Šalamounovy ostrovy postrádají finanční zdroje, ale z toho, že jim chybí nezbytné právní a správní prostředí pro zajištění účinného a efektivního výkonu jejich povinností jako státu vlajky, pobřežního státu, státu přístavu nebo státu trhu.

(51)

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s doporučeními v bodech 85 a 86 mezinárodního akčního plánu proti rybolovu NNN týkajícími se zvláštních požadavků rozvojových zemí pomohla Unie Šalamounovým ostrovům s uplatňováním nařízení NNN prostřednictvím zvláštního programu technické pomoci financovaného Komisí (14).

(52)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných Šalamounovými ostrovy lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení NNN prokázat, že Šalamounovy ostrovy neplní povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jako pobřežní stát a stát trhu v souvislosti se spoluprací a prosazováním právních předpisů.

3.3 Neprovedení mezinárodních pravidel (čl. 31 odst. 6 nařízení NNN)

(53)

Šalamounovy ostrovy ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a dohodu UNFSA. Šalamounovy ostrovy jsou smluvní stranou WCPFC. Šalamounovy ostrovy jsou stranou Úmluvy o agentuře pro rybolov v jižním Tichém oceánu a Dohody z Nauru (PNA) o spolupráci v řízení rybolovu společného zájmu.

(54)	Komise vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní, pokud jde o status Šalamounových ostrovů jako smluvní strany WCPFC.

(55)	Komise rovněž vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní ohledně souhlasu Šalamounových ostrovů s uplatňováním opatření na zachování a řízení zdrojů přijatých WCPFC.

(56)

Na základě informací poskytnutých Šalamounovými ostrovy o situaci rybolovné činností u populace tuňáka v jejich vodách úlovky populace tuňáka ve výlučné ekonomické zóně Šalamounových ostrovů v roce 2012 činily 3,5 % úlovku v západním a středním Tichém oceánu (15). To představuje snížení o 50 % oproti rokům 2010 a 2011.

(57)

Na základě údajů uvedených v 56. bodě odůvodnění se zdá, že Šalamounovy ostrovy spravují významné světové zdroje tuňáka, a mají tudíž jako pobřežní stát odpovědnost zajistit odpovědné a dlouhodobé udržitelné řízení tohoto zdroje. Články 61 až 64 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a články 7 a 8 UNFSA upravují využívání živých mořských zdrojů pobřežním státem, který by měl podporovat cíl optimálního využívání živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně a zajistit, aby státní příslušníci jiných států provozující rybolov v jeho výlučné ekonomické zóně dodržovali opatření pro zachování a řízení zdrojů, jakož i spolupracovat s příslušnými státy a regionálními organizacemi zapojenými do uvedeného rybolovu.

(58)

V uvedeném ohledu je třeba poznamenat, že v rozporu s uvedenými závazky a doporučeními právní rámec Šalamounových ostrovů nezajišťuje efektivní a účinnou správu plavidel provozujících rybolov ve vodách spadajících do jejich jurisdikce. Právní rámec dále neobsahuje jasná a transparentní ustanovení, jimiž by byla stanovena použitelná opatření pro zachování a řízení zdrojů pro všechny druhy vod spadajících do jurisdikce Šalamounových ostrovů, nebo pokud taková ustanovení lze nalézt, neexistují jasné a transparentní postupy, jimiž by bylo stanoveno, jak by mělo být zajištěno jejich provádění. Tyto aspekty jsou podrobněji analyzovány v 59. až 75. bodě odůvodnění.

(59)

Jasné důkazy o nedostatečnosti právního rámce Šalamounových ostrovů lze nalézt ve způsobu, jimiž Šalamounovy ostrovy řídí zdroje tuňáka obecného. Šalamounovy ostrovy vysvětlily, že stávající „národní program Šalamounových ostrovů pro řízení a rozvoj populace tuňáka“ byl proveden jenom částečně, a proto má být nahrazen novým plánem.

(60)

Návrh nového programu pro řízení rybolovu tuňáka, který byl Komisi předložen v listopadu 2013, stanoví právní rámec pro řízení zdrojů tuňáka a vztahuje se na veškeré vody Šalamounových ostrovů od 3 námořních mil od pobřeží včetně vod souostrovních. Jedná se však pouze o dokument s obecnými zásadami. V průběhu návštěvy Komise v únoru 2014 souhlasily Šalamounovy ostrovy s revizí návrhu tak, aby odrážel realitu jejich rybolovných operací, činností a průmyslu. Šalamounovy ostrovy uvedly, že nový program bude zahrnovat opatření pro zachování a řízení zdrojů, licenční režimy a podmínky, omezení celkového přípustného odlovu, zónové řízení u souostrovních vod a výlučných ekonomických zón, referenční body a pravidla odlovu.

(61)	Každopádně je skutečností, že stávající program je zastaralý, a tudíž v rozporu s povinnostmi stanovenými v čl. 61 odst 2 až 5, čl. 62 odst. 1 a článku 64 UNCLOS týkajícími se optimálního využívání zdrojů prostřednictvím vhodných opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(62)

Jiným aspektem nedostatků v oblasti regulace je neexistence jasných opatření pro zachování a řízení zdrojů, která byla přijata Šalamounovými ostrovy na základě nejlepšího vědeckého stanoviska a v souladu s jejich závazky v rámci UNCLOS, UNFSA a WCPFC, a to u všech vod spadajících pod jejich státní jurisdikci, včetně jejich souostrovních vod. V únoru 2014 bylo totiž zjištěno, že pravidla pro zachování a řízení zdrojů postrádají transparentnost a jasnost (jak je rozvedeno v 63. až 68. bodě odůvodnění) a nejeví se jako slučitelná ani vycházející z nejlepšího vědeckého stanoviska (jak je rozvedeno v 69. až 75. bodě odůvodnění).

(63)	Vody spadající do jurisdikce Šalamounových ostrovů se označují jako teritoriální vody, souostrovní vody a výlučná ekonomická zóna. Podle článku 3 úmluvy WCPFC zahrnuje působnost WCPFC v zásadě všechny vody Tichého oceánu, včetně vod v jurisdikci Šalamounových ostrovů.

(64)

Šalamounovy ostrovy nicméně Komisi informovaly, že podle jejich názoru vody podléhající jejich státní jurisdikci (teritoriální vody, souostrovní vody, výlučná ekonomická zóna) nespadají do působnosti úmluvy WCPFC, přestože WCPFC přenesla pravomoci k provádění svých opatření na zachování a řízení zdrojů na své smluvní strany. I když omezení intenzity rybolovu na základě PNA přidělením dnů plavidla (systém dny/plavidlo čili VDS) je použitelné ve všech výlučných ekonomických zónách smluvních stran uvedené dohody, toto omezení se nevztahuje na teritoriální a souostrovní vody Šalamounových ostrovů.

(65)

Podle článků 61 až 64 UNCLOS, článků 5, 7, 8, 9 a 10 UNFSA a hlavního cíle a relevantních pravidel uvedených v úmluvě WCPFC (zejména článků 2, 5, 7, 8) je jasným závazkem pobřežního státu přijímat opatření slučitelná s opatřeními uplatňovanými v této oblasti a na volném moři k zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných a vysoce stěhovavých rybích populací a na podporu cíle jejich optimálního využití. Kodex chování FAO, zejména v odst. 7 bodech 1, 2 a 3 a odst. 8 bodu 1, rovněž doporučuje osvědčené postupy ke splnění uvedených závazků.

(66)

V povolení k rybolovu jsou stanoveny zvláštní podmínky pro rybářská plavidla působící ve vodách Šalamounových ostrovů, a sice období rybolovu, druhy ryb spadajících pod povolení, rybolovné oblasti a další podmínky. Plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů mají přístup k souostrovním vodám, zatímco pronajaté vlajkové loďstvo a loďstvo působící na základě dvoustranných/mnohostranných dohod může využívat intenzity rybolovu plavidel s košelkovými nevody ve výlučné ekonomické zóně Šalamounových ostrovů, jak jsou upravena a omezena na regionální úrovni na dny/plavidlo. Pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru nebo pro plavidla, která působí v souostrovních vodách, bývají opatření na řízení a zachování zdrojů stanovena v povolení k rybolovu. Pro plavidla lovící na pruty bývají opatření na řízení a zachování zdrojů stanovena v povolení k rybolovu.

(67)

V důsledku nedostatečné jasnosti a transparentnosti platných pravidel pro zachování a řízení zdrojů, jakož i skutečného využívání intenzity rybolovu podle VDS vedle četných stávajících ujednání týkajících se přístupu k rybolovu popsaných v 66. bodě odůvodnění je skutečné provádění účinného zachování a řízení rybolovných zdrojů Šalamounových ostrovů sotva možné.

(68)	Závěrem je třeba uvést, že v rozporu se závazky uvedenými v 65. bodě odůvodnění neexistují pro souostrovní vody Šalamounových ostrovů žádná jasná, transparentní a slučitelná pravidla pro zachování a řízení zdrojů.

(69)

Podle článku 61 UNCLOS, článků 5 a 6 UNFSA a článků 5 a 6 WCPFC musí pobřežní státy určit přípustný odlov živých zdrojů ve svých výlučných ekonomických zónách, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých důkazů a na základě zásady předběžné opatrnosti; pobřežní státy musí také zajistit vhodnými opatřeními pro zachování a řízení zdrojů, aby živé zdroje a populace ve výlučné ekonomické zóně i ostatních vodách spadajících do jejich jurisdikce nebyly ohroženy nadměrným vytěžováním. Kodex chování FAO, zejména odst. 7 body 3, 4 a 5, rovněž doporučuje osvědčené postupy ke splnění uvedených závazků.

(70)

Jelikož se Šalamounovy ostrovy domnívají, že pravidla WCPFC se nevztahují na vody v jejich jurisdikci, není zcela jasné, jaké údaje jsou shromažďovány a nahlašovány WCPFC; je možné, že se to netýká posouzení všech rybolovných oblastí Šalamounových ostrovů. Zprávy vědeckého výboru WCPFC pravidelně upozorňují na problém chybějících údajů. Například ve zprávě ze svého 7. zasedání v roce 2011 vědecký výbor WCPFC uvedl v bodě 89 některé nesrovnalosti mezi loďstvy v hlášeních o tuňácích pruhovaných a žlutoploutvých, tuňácích velkookých v lodních denících plavidel s košelkovými nevody a s přihlédnutím k významu, které mají pro vědecké účely přesné údaje o složení úlovku košelkovými nevody, doporučil předložit tento problém výboru pro technické otázky a dohled nad dodržováním závazků (16). V bodě 37 zdůraznil nejistotu ohledně složení druhů v úlovcích košelkovými nevody a vyzval smluvní strany, aby pokračovaly ve zlepšování odhadů údajů o složení úlovků košelkovými nevody. Na svém 8. zasedání vědecký výbor WCPFC znovu nadnesl problém chybějících údajů a nekonzistentností v údajích (17), a to ve vztahu k úlovkům a složení úlovků, vyjádřil se k ohlašovacím povinnostem v rámci ujednání o pronájmu a vydal doporučení, jak zlepšit řízení zdrojů (18). Zabýval se též nedostatkem předkládaných údajů nebo neúplnými údaji některých smluvních stran, z nichž některé působí ve vodách pod státní jurisdikcí Šalamounových ostrovů.

(71)	Ze zpráv rovněž vyplývá, že 100 % pozorovatelské účasti, kterou vyžaduje WCPFC, ještě není dosaženo a Šalamounovy ostrovy podle poslední výroční zprávy předložené vědeckému výboru v roce 2012 tuto povinnost dosud neplní (19).

(72)

Vědecký výbor WCPFC na svém 7. zasedání zaujal stanovisko, že, pokud budou nedávné rybolovné postupy u tuňáků pruhovaných pokračovat, míry úlovků i objemy úlovků se budou s největší pravděpodobností snižovat, neboť populace ryb jsou loveny až na úroveň maximálního udržitelného výnosu. Proto by se zvyšování intenzity rybolovu mělo sledovat (20).

(73)

Šalamounovy ostrovy neuplatňují opatření pro zachování a řízení zdrojů WCPFC ve svých souostrovních vodách a zavedly slučitelná opatření pouze v omezené míře. Vzhledem k vysoce stěhovavé a tažné povaze zdrojů tuňáka a k významu populací tuňáků a rybolovných činností v souostrovních vodách Šalamounových ostrovů, jež jsou významnou oblastí tření pro populace druhů tuňáka, ohrožuje tato situace samotné úsilí o zachování populací tuňáka v tichomořském regionu. Šalamounovy ostrovy tudíž nezajišťují uplatňování opatření pro zachování a řízení zdrojů ve všech vodách, které spadají do jejich jurisdikce, způsobem slučitelným s požadavky WCPFC a v souladu se závazkem zajistit, aby druhy pod jurisdikcí tohoto pobřežního státu nebyly ohroženy nadměrným vytěžováním.

(74)	Komise také posoudila veškeré jednání nebo opomenutí Šalamounových ostrovů, jež mohlo narušit účinnost platných právních předpisů nebo mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(75)

V této souvislosti nestanoví ani platný program pro řízení rybolovu tuňáka ani návrh „programu Šalamounových ostrovů pro řízení a rozvoj tuňáka“ jasné cíle pro omezení počtu povolení a celkového přípustného odlovu. Komise se proto domnívá, že neexistence opatření pro zachování a řízení zdrojů ohrožuje dodržování mezinárodních závazků ze strany Šalamounových ostrovů. Jelikož tuňák je tažnou a vysoce stěhovavou populací, musejí být opatření na zachování a řízení tuňáka soudržná a slučitelná v celé oblasti migrace, aby byla účinná a udržitelná, což je také obecným cílem úmluvy WCPFC.

(76)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných Šalamounovými ostrovy lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení NNN prokázat, že Šalamounovy ostrovy neplní povinnosti, které jim jsou podle mezinárodního práva v souvislosti s dodržováním mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů uloženy.

3.4 Zvláštní omezení rozvojových zemí

(77)

S přihlédnutím k označení Šalamounových ostrovů za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje resp. jako jedné z nejméně rozvinutých zemí (jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění), Komise zkoumala, zda by informace, které shromáždila, mohly mít spojitost se zvláštními omezeními této země jako země rozvojové.

(78)

Je třeba uvést, že Komise přijala v souladu s článkem 20 nařízení NNN oznámení Šalamounových ostrovů jako státu vlajky dne 1. ledna 2010. Šalamounovy ostrovy následně na základě čl. 20 odst. 1 nařízení NNN potvrdily, že mají zavedena vnitrostátní opatření pro provádění, kontrolu a prosazování právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jejich rybářská plavidla dodržovat.

(79)

I když určitá omezení kapacity, co se týče kontroly a sledování, mohou obecně existovat, zvláštní omezení Šalamounových ostrovů vyplývající z úrovně jejich rozvoje nemohou odůvodnit neexistenci zvláštních ustanovení ve vnitrostátním právním rámci týkajících se mezinárodních nástrojů pro boj proti rybolovu NNN, jeho potírání a odstraňování. Tato omezení nemohou dále odůvodnit ani to, že Šalamounovy ostrovy nevytvořily systém sankcí za porušení mezinárodních opatření pro řízení a zachování zdrojů.

(80)	Je třeba rovněž uvést, že Unie již na Šalamounových ostrovech financovala zvláštní akci technické pomoci pro boj proti rybolovu NNN (21) a v současné době pokračuje v poskytování technické pomoci této zemi prostřednictvím zvláštního programu na budování kapacit.

(81)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a prohlášení vydaných Šalamounovými ostrovy bylo možno v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení NNN prokázat, že rozvojový status správy rybolovu Šalamounových ostrovů může být narušen stupněm jejich rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků Šalamounových ostrovů, pomoc poskytnutou Unií a kroky přijaté za účelem nápravy situace nemůže stupeň rozvoje této země plně omluvit nebo jinak ospravedlnit celkový postoj Šalamounových ostrovů jako státu vlajky nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

4. ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE MOŽNOSTI OZNAČENÍ ZA NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMI

(82)

Vzhledem k vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Šalamounovy ostrovy neplní své povinnosti, které jim jakožto státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu ukládá mezinárodní právo, a nepřijaly příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, by mělo být této zemi v souladu s článkem 32 nařízení NNN oznámeno, že může být Komisí označena za třetí zemi nespolupracující v boji proti rybolovu NNN.

(83)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení NNN by Komise měla Šalamounovým ostrovům oznámit, že mohou být označeny za nespolupracující třetí zemi. Komise by měla rovněž přijmout vůči Šalamounovým ostrovům všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(84)

Oznámení adresované Šalamounovým ostrovům o tom, že mohou být určeny jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Šalamounovým ostrovům se oznamuje, že mohou být Komisí označeny za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

V Bruselu dne 12. prosince 2014.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2) http://www.ffa.int/

(3) Dohoda z Nauru (http://www.ffa.int/node/93#attachments).

(4) Deváté řádné zasedání vědeckého výboru WCPFC, 6. až 14. srpna 2013, Pohnpei, Federativní státy Mikronésie, výroční zpráva pro Komisi, část 1: Information on Fisheries Research and Statistics, Solomon Islands (Informace o výzkumu a statistice v rybolovu, Šalamounovy ostrovy), WCPFC-SC9-AR/CCM-21 (http://www.wcpfc.int/system/files/AR-CCM-21-Solomon-Islands-AR-Part-1.pdf).

(5) Mezinárodní akční plán pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, 2001.

(6) Kodex chování pro odpovědný rybolov, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, 1995.

(7) Články 22 až 27 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1) a čl. 67 odst. 1 písm. a), články 72 a 75 nařízení Komise (EHS) č. 1063/2010 ze dne 18. listopadu 2010, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 307, 23.11.2010, s. 1).

(8) Dobrovolné pokyny týkající se výkonu státu vlajky, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, 2014.

(9) http://www.pmc.gov.sb/content/fisheries-act-outdated

(10) Úmluva o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu, vyhotovená v Honolulu dne 5. září 2000 (http://www.wcpfc.int/doc/convention-conservation-and-management-highly-migratory-fish-stocks-western-and-central-pacific).

(11) Informace získané na adrese http://hdr.undp.org/en/statistics

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(13) http://www.oecd.org/dac/stats/daclistofodarecipients.htm

(14) Pomoc rozvojovým zemím při provádění nařízení (ES) č. 1005/2008 o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu (NNN), EuropeAid/129609/C/SER/Multi.

(15) Osmé řádné zasedání vědeckého výboru WCPFC, WCPFC SC8-AR/CCM-21.

(16) Souhrnná zpráva ze sedmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, Pohnpei, Federativní státy Mikronésie, 9. až 17. srpna 2011 (http://www.wcpfc.int/node/2896).

(17) Souhrnná zpráva z osmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, 7. až 15. srpna 2012 (http://www.wcpfc.int/node/4587), oddíl 3.1.

(18) Souhrnná zpráva z osmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, body 69 až 71.

(19) Osmé řádné zasedání vědeckého výboru WCPFC, WCPFC-SC8-AR/CCM-21.

(20) Souhrnná zpráva ze sedmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, body 35 a 36.

(21) Viz poznámka pod čarou 14.

13.12.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 447/16

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. prosince 2014

o oznámení třetí zemi, u níž Komise považuje za možné, že bude určena jako nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

(2014/C 447/10)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

1. ÚVOD

(1)	Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla třetím zemím oznámit, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by měla rovněž vůči oznámeným třetím zemím přijmout všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. Komise by měla uvést ve svém oznámení především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází, informovat tyto země o možnosti reagovat, předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán na zlepšení dané situace a opatření přijatá k její nápravě. Komise by měla dotčeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu vyplývají z mezinárodního práva, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)	Určení nespolupracujících třetích zemí bude založeno na přezkumu všech informací uvedených v čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)	V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN může Rada vytvořit seznam nespolupracujících zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN podléhá přijetí osvědčení o úlovku potvrzených danými státy vlajky třetích zemí podmínce, že Komise od uvedených států obdrží oznámení o opatřeních pro provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)	V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech, které se týkají provádění uvedeného nařízení.

2. POSTUP VŮČI SVATÉMU KRYŠTOFOVI A NEVISI

(9)	Komise navštívila Svatý Kryštof a Nevis v rámci administrativní spolupráce podle čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN ve dnech 21. až 23. května 2014.

(10)

Během návštěvy se Komise snažila ověřit informace o opatřeních Svatého Kryštofa a Nevise pro provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla tohoto státu dodržovat, jakož i informace o opatřeních, která Svatý Kryštof a Nevis přijal k plnění svých povinností v boji proti rybolovu NNN. Dodatečná návštěva se uskutečnila ve dnech 23. a 24. července 2014 v prostorách mezinárodního lodního rejstříku Svatého Kryštofa a Nevise v Londýně (Spojené království).

(11)	Závěrečná zpráva o návštěvě byla Svatému Kryštofovi a Nevisi zaslána dne 20. června 2014.

(12)	Svatý Kryštof a Nevis k uvedené závěrečné zprávě zaslal připomínky dne 14. července 2014.

(13)

Svatý Kryštof a Nevis je spolupracující nesmluvní stranou Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a do roku 2013 byl i spolupracující nesmluvní stranou Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). Svatý Kryštof a Nevis ratifikoval Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982 a přijal Dohodu Organizace OSN pro výživu a zemědělství k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři z roku 1993 (dále jen „dohoda FAO o dodržování opatření“).

(14)

Aby Komise mohla vyhodnotit, jak Svatý Kryštof a Nevis jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v 13. bodě odůvodnění a stanovené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu (RFMO), v tomto případě NEAFC a WCPFC, vyžádala si Komise veškeré informace, které považovala pro toto hodnocení za nezbytné, a provedla jejich rozbor.

(15)	V tomto ohledu využila Komise informace z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, v tomto případě Komisí pro zachování mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) a komisí WCPFC, jakož i veřejně dostupné informace.

3. MOŽNOST URČENÍ SVATÉHO KRYŠTOFA A NEVISE JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(16)	Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN zkoumala Komise povinnosti Svatého Kryštofa a Nevise jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely uvedeného přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

3.1 Opakovaný výskyt plavidel provádějících rybolov NNN a obchodních toků souvisejících s rybolovem NNN (čl. 31 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN)

(17)

Na základě informací poskytnutých hospodářskými subjekty a příslušnými pobřežními státy má Komise důkazy o tom, že do rejstříku Svatého Kryštofa a Nevise bylo nedávno registrováno podpůrné rybářské plavidlo, které v minulosti provádělo nezákonné překládky pod vlajkou Panamy. K těmto nezákonným překládkám docházelo podél západoafrického pobřeží v rozporu právními předpisy příslušných pobřežních států po dobu pěti let do roku 2012. Pomocné plavidlo provozovalo v daném období svoji činnost pod vlajkou Panamy, aniž by mu tento stát vydal platnou licenci pro přepravu, překládku a podporu rybolovných činností. Plavidlo provádělo nepovolené překládky ve vodách výlučné ekonomické zóny Republiky Guineje-Bissau a přijímalo ryby ulovené plavidly ve vodách, na něž uvalila zvláštní opatření pro zachování a řízení zdrojů Liberijská republika, a to v rozporu s uvedenými opatřeními. Nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti podpůrného plavidla byly vyšetřovány dotyčným státem vlajky (Panama) a jedním z pobřežních států (Libérie). V reakci na dané nezákonné, nehlášené nebo neregulované činnosti byly uvedenému plavidlu uloženy pokuty státem vlajky (Panama) v roce 2012, jakož i pobřežním státem (Libérie) v roce 2013. V důsledku této skutečnosti byla podpůrnému plavidlu zrušena registrace pod vlajkou Panamy a plavidlo změnilo svůj název. Následně bylo v roce 2014 registrováno pod vlajkou Svatého Kryštofa a Nevise. Nezákonné, nehlášené a neregulované činnosti uvedeného plavidla, které opakovaně probíhaly v minulosti, měl Svatý Kryštof a Nevis zohlednit, aby se zajistilo, že plavidla nebudou provádět rybolov NNN a že výměna vlajky na vlajku Svatého Kryštofa a Nevise nepovede k rybolovu NNN.

(18)

Tím, že Svatý Kryštof a Nevis povolil registraci podpůrnému rybářskému plavidlu, které v minulosti provádělo nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, jež ohrožovaly účinnost mezinárodních opatření na zachování a řízení, aniž by tento stát předtím u uvedeného plavidla prověřil možnost někdejšího rybolovu NNN, nesplnil Svatý Kryštof a Nevis povinnosti podle článku 94 úmluvy UNCLOS, čl. III odst. 1 písm. a) a odst. 5 písm. a) dohody FAO o dodržování opatření, bodů 36 a 38 mezinárodního akčního plánu FAO pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IPOA NNN) a bodu 18 nezávazných pokynů FAO pro výkon státu vlajky.

(19)

Vzhledem k situaci popsané v 17. a 18. bodě odůvodnění a na základě všech skutečností, které Komise shromáždila, i s ohledem na prohlášení Svatého Kryštofa a Nevise lze na základě čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Svatý Kryštof a Nevis nesplnil své povinnosti podle mezinárodního práva jako stát vlajky, pokud jde o nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov provozovaný nebo podporovaný plavidly plujícími v současnosti pod jeho vlajkou, přičemž uvedená plavidla byla v minulosti zapojena do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností. Toto neplnění povinností bylo dáno zejména nedostatečnými opatřeními týkajícími se provádění kontrol doložených nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností, do nichž bylo dané podpůrné plavidlo v minulosti opakovaně zapojeno. Tato situace je o to závažnější vzhledem k tomu, že výměnu vlajky provedl pachatel notoricky známý delikty v oblasti rybolovu NNN. Podle čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení o rybolovu NNN přezkoumala Komise rovněž opatření, která Svatý Kryštof a Nevis přijal s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jeho trh.

(20)

V plánu IPOA NNN jsou uvedeny pokyny pro mezinárodně dohodnutá tržní opatření, která podporují snížení nebo odstranění obchodu s rybami a rybími výrobky pocházejícími z rybolovu NNN. V bodě 71 se též navrhuje, že státy by měly podniknout kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů, aby se umožnila sledovatelnost ryb nebo rybích výrobků. Stejně tak kodex chování pro odpovědný rybolov FAO (dále jen „kodex chování FAO“) nastiňuje, zejména v článku 11, osvědčené postupy pro činnosti po odlovu a odpovědný mezinárodní obchod. V článku 11.1.11 uvedeného kodexu chování se vyžaduje, aby členské státy zajistily, že lepším určováním původu ryb a produktů rybolovu se bude s rybami a produkty rybolovu na mezinárodní i na vnitrostátní úrovni obchodovat v souladu s rozumnou praxí v oblasti zachování a řízení zdrojů.

(21)	V této souvislosti se připomíná, že sledovatelnosti produktů brání nedostatek transparentnosti ve vnitrostátních předpisech i registračních a licenčních systémech Svatého Kryštofa a Nevise.

(22)

Kodex chování FAO doporučuje transparentnost při vypracovávání právních předpisů v oblasti rybolovu, jakož i u příslušných procesů vytváření politik, rozhodovacích a řídících procesů (čl. 6.13, resp. čl. 7.1.9). Stanoví zásady a standardy použitelné pro zachovávání, řízení a rozvoj všech rybolovných zdrojů a rovněž zahrnuje mimo jiné odlov a zpracování ryb a produktů rybolovu a obchod s rybami a produkty rybolovu, rybolovné operace a výzkum v oblasti rybolovu. Kodex chování FAO v čl. 11.2 a čl. 11.3 dále stanoví, že mezinárodní obchod s rybami a produkty rybolovu by neměl ohrozit udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů, měl by být založen na transparentních opatřeních, jakož i na transparentních, jednoduchých a srozumitelných právních předpisech a správních postupech.

(23)

Komise během své návštěvy potvrdila, že Svatý Kryštof a Nevis není s to poskytnout informace o tom, jaké druhy byly uloveny jeho rybářským loďstvem na otevřeném moři a jaké byly obchodní toky ulovených produktů. Komise došla na základě informací získaných při návštěvě Svatého Kryštofa a Nevise k názoru, že tento stát není schopen zajistit transparentnost svých trhů, aby se umožnila sledovatelnost ryb nebo rybích výrobků, jak je stanoveno v bodě 71 plánu IPOA NNN.

(24)

Navíc součástí požadavků na udělení oprávnění k rybolovu zakotvených v zákoně Svatého Kryštofa a Nevise o rybolovu z roku 2002 (použitelného pouze pro výsostné vody Svatého Kryštofa a Nevise, dále jen „zákon o rybolovu z roku 2002“) a v zákoně Svatého Kryštofa a Nevise o obchodní lodní dopravě z roku 2002 (použitelného pouze pro rybářské loďstvo Svatého Kryštofa a Nevise na volném moři, dále jen „zákon o lodní dopravě z roku 2002“) nejsou povinnosti podávat hlášení, jak je stanoveno v bodě 47.2 plánu IPOA NNN a v bodě 29 písm. c) podbodě iv a příloze I pokynů FAO pro výkon státu vlajky. Příslušné orgány tvrdily, že rovněž zavedly zvláštní právní předpisy týkající se mezinárodního lodního rejstříku Svatého Kryštofa a Nevise s cílem regulovat činnosti plavidel (námořní oběžník č. MC/58/13 z prosince 2013). Tento oběžník nicméně neobsahuje znění, kterým by bylo dáno mezinárodnímu lodnímu rejstříku Svatého Kryštofa a Nevise zmocnění přijímat právně závazné akty týkající se povinností plavidel podávat hlášení. Kvůli chybějícím údajům se Svatý Kryštof a Nevis nemůže řádně věnovat sledovatelnosti rybích produktů, a je tak omezena jeho schopnost zabránit obchodu s produkty pocházejícími z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Vzhledem ke zjištěné nedostatečné sledovatelnosti a k tomu, že orgánům Svatého Kryštofe a Nevise chybějí příslušné informace o vykládkách či překládkách ryb u plavidel plujících pod jeho vlajkou, není Svatý Kryštof a Nevis schopen zajistit, aby se v této zemi obchodovalo s produkty rybolovu, které nepocházejí z rybolovu NNN. V tomto ohledu Svatý Kryštof a Nevis nezohlednil doporučení uvedená v bodě 24 plánu IPOA NNN, v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování, kontrolu rybolovu i příslušný dohled přes místo vykládky až do cílové destinace.

(25)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a prohlášení vydaných Svatým Kryštofem a Nevisem lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Svatý Kryštof a Nevis nesplnil povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a stát trhu v souvislosti se zamezením přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

3.2 Nedostatečná spolupráce a nepřijetí donucovacích opatření (čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN)

(26)	Komise učinila rozbor, zda orgány Svatého Kryštofa a Nevise účinně spolupracují s Komisí tím, že reagují na žádosti Komise o vyšetření, poskytují zpětnou vazbu nebo zajišťují další postup týkající se rybolovu NNN a souvisejících činností.

(27)

Orgány Svatého Kryštofa a Nevise pro rybolov obecně jevily ochotu ke spolupráci a na žádosti o informace poskytovaly zpětnou vazbu, ovšem spolehlivost nebo správnost jejich odpovědí byla ohrožena nebo omezena chybějícím právním rámcem a nedostatečnou transparentností systému řízení rybolovu, jak je uvedeno v oddíle 3.1 tohoto rozhodnutí.

(28)	V rámci celkového posouzení toho, jak Svatý Kryštof a Nevis plní své povinnosti jako stát vlajky, Komise navíc rovněž zkoumala, zda Svatý Kryštof a Nevis spolupracuje s ostatními státy vlajky v boji proti rybolovu NNN.

(29)

Na základě informací získaných při návštěvách této země i informací od orgánů třetích zemí Komise zjistila, že plavidla plující pod vlajkou Svatého Kryštofa a Nevise svoji činnost provozují ve vodách západní Afriky. Orgány Svatého Kryštofa a Nevise uznaly, že se třetími zeměmi, v jejichž vodách provozovala svou činnost plavidla plující pod vlajkou Svatého Kryštofa a Nevise, jejich vláda formálně nespolupracuje.

(30)

Ze situace popsané v 29. bodě odůvodnění vyplývá, že Svatý Kryštof a Nevis s pobřežními státy západní Afriky nespolupracoval ani nekoordinoval své činnosti v oblasti předcházení, potírání a odstraňování rybolovu NNN, jak je stanoveno v bodě 28 plánu IPOA NNN. Svatý Kryštof a Nevis by zejména měl jako stát vlajky, jak je stanoveno v bodě 31 plánu IPOA NNN, uzavírat dohody nebo ujednání s ostatními státy a i jiným způsobem spolupracovat za účelem vymáhání příslušných právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo předpisů přijatých na vnitrostátní, regionální nebo celosvětové úrovni.

(31)	Komise navíc zkoumala, zda Svatý Kryštof a Nevis přijal účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby pachatele připravily o zisky plynoucí z tohoto rybolovu.

(32)

Dostupná fakta potvrzují, že pokud jde o účinná donucovací opatření, Svatý Kryštof a Nevis nesplnil své povinnosti podle mezinárodního práva. V tomto ohledu je právní rámec založen na zákoně o rybolovu z roku 2002 (pokud jde o rybolov ve výsostných vodách Svatého Kryštofa a Nevise) a na zákoně o lodní dopravě z roku 2002 (pokud jde o plavidla plující pod vlajkou Svatého Kryštofa a Nevise zaměřující se na rybolov na volném moři). Je nutno zdůraznit, že v dopise předloženém organizaci FAO v červnu 2013 Svatý Kryštof a Nevis přiznal, že jeho stávající právní systém „není zcela slučitelný“ s mezinárodním právem.

(33)

Právní rámec pro výsostné vody Svatého Kryštofa a Nevise nesplňuje základní požadavky článků 61, 62 a 117 až 119 úmluvy UNCLOS. Neexistuje žádná vnitrostátní strategie pro sledování, kontrolu rybářských loďstev a příslušný dohled ani žádné kontroly či programy pozorovatelů. Kromě toho se nezákonnými, nehlášenými a neregulovanými rybolovnými činnostmi nezabývá ani právní rámec Svatého Kryštofa a Nevise. V tomto ohledu ve stávajícím právním rámci chybí definice závažných porušení i komplexní seznam závažných trestných činů, na něž by se vztahovaly přiměřené přísné sankce. Systém sankcí tak ve své současné podobě není natolik komplexní ani přísný, aby měl odrazující charakter. Postup při porušeních i vážných porušeních není natolik přiměřený, aby zajišťoval dodržování opatření, odrazoval od porušování bez ohledu na to, kde k porušení dojde, a aby tímto postupem byli pachatelé zbaveni veškerých výhod vyplývajících z jejich nezákonné činnosti, jak je vyžadováno v bodě 21 plánu IPOA organizace FAO a v bodě 38 pokynů organizace FAO pro výkon státu vlajky.

(34)

Je třeba poznamenat, že Svatý Kryštof a Nevis nemá jako stát vlajky právní rámec pro řízení, zachování, sledování, kontrolu rybolovných činnosti na volném moři nebo ve vodách třetích zemí a nedisponuje ani právním rámcem pro související dohled. V oblasti NEAFC provozuje podle pravidel této regionální organizace pro řízení rybolovu svoji činnost pouze rybářské loďstvo a požadavky v dané oblasti plní navzdory skutečnosti, že pro Svatý Kryštof a Nevis neexistuje zvláštní právní rámec. Svatý Kryštof a Nevis uznal, že chybějící právní rámec je v rozporu s úmluvou UNCLOS a plánem IPOA NNN, pokud jde o povinnosti státu vlajky, jakož i s pokyny FAO pro výkon státu vlajky.

(35)

Kromě toho, pokud jde o dodržování a vymáhání stávajících pravidel pro rybolovné činnosti prováděné na volném moři a ve vodách třetích zemí, jak je popsáno v 33. bodě odůvodnění, Svatý Kryštof a Nevis nemá žádné konkrétní právní předpisy pro boj proti nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovným činnostem. Pro nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti neexistuje žádná jednoznačná definice a nejsou pro ně stanovena ani související administrativní opatření. Jediným přijímaným opatřením je zrušení registrace rybářských plavidel. Po tomto kroku nicméně nenásleduje žádné vyšetřování nedovolených rybolovných činností prováděných plavidly ani uložení sankcí za zjištěná porušení předpisů. Zrušení registrace rybářského plavidla rozhodně nezajišťuje, že pachatelé přestupku budou za své činy sankcionováni a že budou připraveni o zisky plynoucí z jejich činnosti. Tato skutečnost je o to důležitější v případě Svatého Kryštofa a Nevise, který, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění, ponechává odpovědnost za registraci plavidel na jím vedeném mezinárodním rejstříku lodí se sídlem mimo Svatý Kryštof a Nevis, čímž není zajištěno, že plavidla plující pod vlajkou Svatého Kryštofa a Nevise mají s tímto státem skutečné pouto, jak se vyžaduje v článku 91 úmluvy UNCLOS. Komise při svých návštěvách zjistila, že v procesu registrace plavidel různé agentury Svatého Kryštofa a Nevise nekoordinují svoji činnost a zároveň ani nespolupracují s předchozími státy vlajky ohledně statusu plavidel, jež mají být registrována, aby se zabránilo střídání vlajek („flag hopping“), jak se doporučuje v bodě 16 písm. e) pokynů FAO pro výkon státu vlajky. Jednoduché správní rozhodnutí odstranit rybářské plavidlo z rejstříku, aniž by byla zajištěna možnost udělit jiné sankce, je aktem, který nezajišťuje odrazující účinek. Takový postup také neumožňuje kontrolu rybářských plavidel státem vlajky, jak požaduje článek 94 úmluvy UNCLOS. Kromě toho, pokud jde o dodržování a vymáhání předpisů, Svatý Kryštof a Nevis jedná v rozporu s bodem 18 plánu IPOA NNN, který stanoví, že s ohledem na ustanovení úmluvy UNCLOS by měl každý stát přijmout taková opatření, nebo ve spolupráci zajistit, aby státní příslušníci spadající do jeho jurisdikce nepodporovali ani neprováděli rybolov NNN. Svatý Kryštof a Nevis v tomto směru rovněž nepostupuje v souladu s doporučeními bodu 21 plánu IPOA NNN, který státy nabádá, aby za provádění rybolovu NNN prosadily pro plavidla a v co největší míře pro státní příslušníky spadající do jejich jurisdikce dostatečně přísné sankce, které by účinně předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o zisky plynoucí z jejich nedovolené činnosti. Uvedená správní praxe, která by mohla přitahovat provozovatele rybolovu NNN, aby registrovali plavidla provádějící rybolov NNN, navíc není v souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS.

(36)

Pokud jde o dosavadní vývoj, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN, možnost posouzení uvedených aspektů je stejně tak ohrožena popsaným chybějícím právním rámcem a nedostatečnou jasností a transparentností. V důsledku těchto nedostatků nelze spolehlivě stanovit potenciální rozsah činností souvisejících s rybolovem NNN. Je však uznávaným faktem, že nedostatek transparentnosti spolu s nemožností provádění účinných kontrol podněcuje k protiprávnímu jednání.

(37)

S ohledem na stávající kapacitu Svatého Kryštofa a Nevise je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (2) je Svatý Kryštof a Nevis považován za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (72. místo ze 187 zemí). V příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (3) je Svatý Kryštof a Nevis uveden v kategorii zemí a území s vyššími středními příjmy v souladu se seznamem příjemců oficiální rozvojové pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 1. ledna 2013 (4). S ohledem na uvedené postavení se nepovažuje za nutné analyzovat stávající finanční a správní kapacitu Svatého Kryštofa a Nevise. Je tomu tak proto, že stupeň rozvoje Svatého Kryštofa a Nevise, jak dokládá tento bod odůvodnění, nelze považovat za faktor, který by oslaboval schopnost příslušných orgánů spolupracovat s ostatními zeměmi a provádět donucovací opatření.

(38)

Navzdory rozboru z 37. bodu odůvodnění je třeba rovněž uvést, že na základě informací získaných při návštěvách Komise v červenci 2014 se nelze domnívat, že by Svatému Kryštofovi a Nevisi chyběly finanční zdroje. Spíše se mu nedostává nezbytného právního a správního prostředí a zmocnění pro zajištění účinného a efektivního výkonu jeho povinností.

(39)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí i všech prohlášení učiněných danou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Svatý Kryštof a Nevis nesplnil povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

3.3 Nedodržování mezinárodních pravidel (čl. 31 odst. 6 nařízení o rybolovu NNN)

(40)	Svatý Kryštof a Nevis ratifikoval úmluvu UNCLOS a dohodu FAO o dodržování opatření. Svatý Kryštof a Nevis je spolupracující nesmluvní stranou komise NEAFC a do roku 2013 byl i spolupracující nesmluvní stranou komise WCPFC.

(41)	Komise vyhodnotila veškeré informace, které považovala za důležité, pokud jde o status Svatého Kryštofa a Nevise jako spolupracující nesmluvní strany NEAFC.

(42)

Jako spolupracující nesmluvní strana komise NEAFC by měl Svatý Kryštof a Nevis dodržovat Úmluvu o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (dále jen „úmluva NEAFC“). V úmluvě NEAFC i v prohlášení o výkladu a provádění Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku z roku 2013 jsou mezi jinými mezinárodními dokumenty uznána i příslušná ustanovení Dohody OSN o rybích populacích (UNFSA) (5). V tomto ohledu by měl Svatý Kryštof a Nevis dodržovat dohodu UNFSA. Ze skutečností popsaných v 17., 18., 23., 24., 29. až 36. a 43–44. bodě odůvodnění vyplývá, že Svatý Kryštof a Nevis v souvislosti s touto dohodou své povinnosti jako stát vlajky nesplnil. Komise se domnívá, že tyto faktory představují podpůrné důkazy pro další postup v rámci stávajícího rozhodnutí.

(43)

Komise rovněž na základě informací získaných během návštěv v roce 2014 i informací od zúčastněných pobřežních států prokázala, že loďstvo Svatého Kryštofa a Nevise se zaměřuje na rybolov tuňáka a příbuzných druhů ryb ve výsostných vodách pobřežních států západní Afriky. V takovém případě by měl Svatý Kryštof a Nevis jako stát vlajky spolupracovat s příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu v uvedené oblasti a pro uvedený druh, tedy s Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Svatý Kryštof a Nevis však smluvní stranou nebo spolupracující nesmluvní stranou komise ICCAT není. Jako stát vlajky Svatý Kryštof a Nevis neplní své povinnosti požadované podle článku 64 úmluvy UNCLOS pro jiné státy, jejichž státní příslušníci loví v oblastech spadajících do jurisdikce pobřežních států.

(44)

Svatý Kryštof a Nevis není smluvní stranou ani spolupracující nesmluvní stranou komise CCAMLR. V dokumentu nazvaném „Provádění opatření na zachování zdrojů č. 10-05“ (6) zdůraznil sekretariát komise CCAMLR, že Svatý Kryštof a Nevis byl ke dni 24. září 2013 určen v tom smyslu, že se podle všeho v posledních pěti letech zapojil do lovu druhu Dissostichus spp. a/nebo obchodu s tímto druhem a že s komisí CCAMLR nespolupracoval, když se nezapojil do systému dokumentace úlovků. V tomto ohledu je nedostatečná spolupráce Svatého Kryštofa a Nevise s komisí CCAMLR v rozporu s jeho povinností státu vlajky, jak je stanoveno v čl. 119 odst. 2 úmluvy UNCLOS.

(45)

Jak se mimo to ukázalo při návštěvě Komise na Svatém Kryštofovi a Nevisi, tato země vede mezinárodní lodní rejstřík příslušný pro registraci plavidel, který se nachází mimo Svatý Kryštof a Nevis. Nízká úroveň kontroly ze strany orgánů Svatého Kryštofa a Nevise při procesu registrace a chybějící příslušné požadavky, jako jsou požadavky stanovené v bodě 14 pokynů organizace FAO pro výkon státu vlajky, nezajišťují, že plavidla plující pod vlajkou Svatého Kryštofa a Nevise mají s touto zemí skutečné pouto. Neexistence skutečného pouta mezi státem a plavidly registrovanými v jeho rejstříku je v rozporu s podmínkami stanovenými pro státní příslušnost lodí podle článku 91 úmluvy UNCLOS.

(46)	Závěrem je nutno dodat, že oproti doporučením v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Svatý Kryštof a Nevis nevypracoval národní akční plán proti rybolovu NNN.

(47)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí i všech prohlášení učiněných danou zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Svatý Kryštof a Nevis nesplnil povinnosti, které má podle mezinárodního práva v souvislosti s mezinárodními pravidly, předpisy a opatřeními pro zachování a řízení zdrojů.

3.4 Konkrétní omezení rozvojových zemí

(48)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (7) je Svatý Kryštof a Nevis považován za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (72. místo ze 187 zemí). Rovněž se připomíná, že podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Svatý Kryštof a Nevis uveden v kategorii zemí a území s vyššími středními příjmy.

(49)

S ohledem na uvedené pořadí nemůže být Svatý Kryštof a Nevis považován za zemi, která má konkrétní omezení přímo vyplývající ze stupně svého rozvoje. Nepodařilo se zjistit žádná fakta naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Svatý Kryštof a Nevis z mezinárodního práva je důsledkem nedostatečného rozvoje. Stejně tak neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, že nedostatky zjištěné v souvislosti se sledováním a kontrolou rybolovných činností a dohledem nad nimi souvisejí s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou. V této souvislosti je třeba poznamenat, že orgány Svatého Kryštofa a Nevise nevyvrátily žádný argument ohledně omezení rozvoje, a prohlásily, že jejich státní správa má celkově dobrou úroveň účinnosti.

(50)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Svatým Kryštofem a Nevisem lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status a celková výkonnost Svatého Kryštofa a Nevise v oblasti rybolovu nejsou ohroženy jeho stupněm rozvoje.

4. ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE MOŽNOSTI URČENÍ NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(51)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Svatý Kryštof a Nevis neplní své povinnosti, které má podle mezinárodního práva jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu, a že nepřijal příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, mělo by být uvedené zemi v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že může být určena jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(52)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Svatému Kryštofovi a Nevisi oznámit, že může být určen jako nespolupracující třetí země. Komise by měla rovněž přijmout vůči Svatému Kryštofovi a Nevisi všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(53)

Oznámení adresované Svatému Kryštofovi a Nevisi o tom, že může být určen jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení jako nespolupracující třetí země a vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Svatému Kryštofovi a Nevisi se oznamuje, že jej Komise může určit jako nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

V Bruselu dne 12. prosince 2014.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2) Informace získané na adrese http://hdr.undp.org/en/statistics

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(4) Seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci (DAC) (http://www.oecd.org/dac/stats/daclistofodarecipients.htm).

(5) Viz preambule prohlášení o výkladu a provádění Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku ve znění z internetové adresy http://www.dgrm.min-agricultura.pt/xeo/attachfileu.jsp?look_parentBoui=248939&att_display=n&att_download=y

(6) CCAMLR-XXXII/BG/08. ze dne 24. září 2013.

(7) Viz poznámka pod čarou 2.

13.12.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 447/23

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. prosince 2014

o oznámení třetí zemi, že může být označena za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

(2014/C 447/11)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

1. ÚVOD

(1)	Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)	Kapitola VI nařízení NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení takovým zemím, vytvoření seznamu takových zemí, vyškrtnutí z uvedeného seznamu, zveřejnění uvedeného seznamu a mimořádná opatření.

(3)

(4)

Podle článku 31 nařízení NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)	Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení NNN.

(6)	V souladu s článkem 33 nařízení NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od států vlajky třetích země podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)	V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech, které souvisejí s prováděním tohoto nařízení.

2. POSTUP VŮČI TUVALU

(9)	Od 18. do 20. února 2014 uskutečnila Komise za podpory Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) návštěvu Tuvalu v rámci administrativní spolupráce stanovené v čl. 20 odst. 4 nařízení NNN.

(10)

Cílem návštěvy bylo ověřit informace, jakým způsobem Tuvalu zajistilo provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí jeho rybářská plavidla dodržovat, a také opatření, která Tuvalu přijalo k plnění svých závazků v boji proti rybolovu NNN.

(11)	Závěrečná zpráva o návštěvě byla Tuvalu zaslána dne 18. března 2014.

(12)	Tuvalu odpovědělo na závěrečnou zprávu o návštěvě dne 16. října 2014.

(13)

Tuvalu je členem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). Tuvalu ratifikovalo Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982 a Dohodu Organizace spojených národů z roku 1995 o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Je stranou Úmluvy o agentuře pro rybolov v jižním Tichém oceánu v rámci Fóra tichomořských ostrovů (2) a Dohody z Nauru (PNA) o spolupráci v řízení rybolovu společného zájmu (3).

(14)

Za účelem vyhodnocení, jak Tuvalu plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu stanovené v mezinárodních dohodách uvedených v 13. bodě odůvodnění a stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu zmíněnými v uvedeném bodě odůvodnění, si Komise vyžádala a zanalyzovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely tohoto hodnocení.

(15)	Komise použila rovněž informace z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, v daném případě Komisí pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), jakož i veřejně dostupných informací.

3. MOŽNOST URČENÍ TUVALU JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(16)	Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení NNN zkoumala Komise povinnosti Tuvalu jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely této analýzy Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení NNN.

3.1 Opakovaný výskyt plavidel provádějících rybolov NNN a obchodních toků souvisejících s rybolovem NNN (čl. 31 odst. 4 nařízení NNN)

(17)

Pokud jde o plavidla plující pod vlajkou Tuvalu, je třeba uvést, že na základě údajů získaných ze seznamů plavidel provádějících rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu se v prozatímních ani konečných seznamech žádná plavidla plující pod vlajkou Tuvalu nevyskytují, a nejsou k dispozici ani důkazy o tom, že by se v minulosti nějaká plavidla plující pod vlajkou Tuvalu na rybolovu NNN podílela, jež by Komisi umožnily posoudit podle čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení NNN situaci Tuvalu z hlediska opakujících se činností souvisejících s rybolovem NNN.

(18)

V situaci, kdy chybějí informace a důkazy, jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, lze na základě čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) konstatovat, že není třeba posuzovat, zda opatření Tuvalu pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN jsou v souladu s jeho povinnostmi jako státu vlajky podle mezinárodního práva, co se týče plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného nebo podporovaného rybářskými loděmi plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky.

3.2 Nedostatečná spolupráce a nepřijetí prosazovacích opatření (čl. 31 odst. 5 nařízení NNN)

(19)	Komise učinila rozbor, zda orgány Tuvalu účinně spolupracují s Komisí tím, že reagují na žádosti Komise o vyšetření, poskytují zpětnou vazbu nebo zajišťují další postup týkající se rybolovu NNN a souvisejících činností.

(20)

V uvedeném ohledu Tuvalu spolupracuje s Komisí při řešení nedostatků v jeho systému řízení rybolovu zjištěných v průběhu návštěvy Komise pouze zdráhavě. V odpovědi na závěrečnou zprávu předložené dne 16. října 2014 Tuvalu nepředkládá žádné smluvní závazky k vyřešení nedostatků zjištěných Komisí. Tuvalu sice uznalo otázky a výzvy, domnívá se, že by potřebovalo technickou pomoc a čas, aby pracovalo na zlepšení, ale nenabízí žádný závazek ani konkrétní akční plán pro vyřešení zjištěných nedostatků.

(21)	V rámci celkového posouzení toho, jak Tuvalu plní své povinnosti jako stát vlajky, stát přístavu nebo pobřežní stát, Komise rovněž zkoumala, zda Tuvalu spolupracuje s ostatními státy vlajky v boji proti rybolovu NNN.

(22)

Podle článků 63 a 64 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) mají pobřežní státy a státy vlajky spolupracovat v otázkách týkajících se tažných a vysoce stěhovavých druhů ryb. Články 7 a 20 UNFSA dále rozvíjejí povinnost spolupracovat, a to při stanovování slučitelných opatření pro zachování a řízení zdrojů a při zajišťování jejich dodržování a prosazování. Kromě toho čl. 7 odst. 1 a 3 kodexu chování FAO (4) doporučuje, aby státy, kterých se týká využívání tažných a přeshraničně stěhovavých populací ryb, uzavíraly dvoustranné dohody, aby se zaručila účinná spolupráce pro zajištění účinného zachování a řízení zdrojů. Toto je dále upřesněno v bodech 28 a 51 Mezinárodního akčního plánu Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (dále jen „mezinárodní akční plán proti rybolovu NNN“) (5), kterými se stanoví podrobné postupy pro přímou spolupráci mezi státy, včetně výměny údajů nebo informací, jež jsou dostupné pobřežním státům.

(23)

V uvedeném ohledu čl. 25 odst. 10 úmluvy WCPFC (6) stanoví, že každý člen, pokud má oprávněné důvody domnívat se, že rybářské plavidlo plující pod vlajkou jiného státu provádělo činnost, která narušuje účinnost opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatých pro oblast úmluvy, na to upozorní dotyčný stát vlajky.

(24)

Význam efektivních mechanismů spolupráce je třeba posuzovat v kontextu převažujícího výskytu plavidel plujících pod zahraniční vlajkou ve vodách pod jurisdikcí Tuvalu. Podle informací poskytnutých orgány Tuvalu během návštěvy Komise v únoru 2014 je v současnosti v platnosti celkem 18 dvoustranných soukromých licenčních smluv s 10 zeměmi. V uvedeném ohledu se loďstvo, které je oprávněné působit ve vodách Tuvalu, skládá z 213 plavidel s košelkovými nevody, 17 plavidel lovících na pruty a 7 plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru, z čehož pouze jedno plavidlo s košelkovými nevody a dvě plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru plují pod vlajkou Tuvalu. Tuvalu nicméně uznalo, že s dotčenými státy vlajky nebyla navázána žádná strukturovaná spolupráce k zajištění toho, že Tuvalu dodrží své závazky spolupracovat se státy vlajky, jak je popsáno v 22. a 23. bodě odůvodnění.

(25)

Pokud jde o účinná prosazovací opatření, čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA stanoví, že sankce za porušení pravidel musí být dostatečně přísné, aby účinně zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od porušování bez ohledu na místo porušení a aby připravovaly pachatele o výhody plynoucí z jejich nelegálních činností. Jak je zkoumáno ve 26. až 29. bodě odůvodnění, Tuvalu nemá právní rámec ani kontrolu nad svým loďstvem a vodami, jež jsou nezbytné pro přiměřený postih pachatelů.

(26)

Systém sankcí je stanoven v tuvalském zákonu o mořských zdrojích z roku 2006. I když uvedený zákon byl v roce 2012 novelizován, nezohledňuje nejnovější vývoj v oblasti mezinárodního práva, pokud jde o boj proti rybolovu NNN. Stávající právní rámec v uvedeném ohledu postrádá výslovnou definici rybolovných činností NNN a závažných porušení předpisů a taxativní seznam závažných protiprávních skutků stíhaných závažnými sankcemi.

(27)

Právní předpisy Tuvalu nadto neobsahují doprovodná, systematicky používaná správní opatření. Tento druh doplňkových opatření je omezen na pozastavení a odebrání povolení a použije se pouze v případě „závažných protiprávních skutků“, přičemž pojem „závažných protiprávních skutků“ není v právu Tuvalu definován.

(28)	Pojem „závažné protiprávní skutky nebo porušení předpisů“ není v právu Tuvalu jednotně stanoven. Stávající právní rámec nestanoví punitivní sankce, které by připravily pachatele o výhody získané z nelegální činnosti.

(29)

Systém sankcí v současné podobě tudíž není dostatečně komplexní a přísný k dosažení odrazující funkce. Řešení závažných porušení předpisů nepochybně není přiměřené, aby zajistilo dodržování opatření, odrazovalo od porušování bez ohledu na místo porušení a aby pachatele připravilo o výhody plynoucí z jejich nelegálních činností, jak vyžaduje čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA a čl. 25 odst. 7 úmluvy WCPFC.

(30)

Pokud jde o dosavadní vývoj, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN, možnost posoudit tyto aspekty je rovněž ohrožena nedostatkem jasnosti a transparentnosti, jak je popsáno v 39. až 48. bodě odůvodnění. V důsledku těchto nedostatků nelze spolehlivě stanovit potenciální rozsah činností souvisejících s rybolovem NNN. Je však uznávaným faktem, že nedostatek transparentnosti spolu s nemožností provádění účinných kontrol podněcuje k protiprávnímu jednání.

(31)

Pokud jde o stávající finanční a administrativní kapacitu Tuvalu, je třeba poznamenat, že Tuvalu není zařazeno do ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (7). V příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (8) je Tuvalu zařazeno do kategorie nejméně rozvinutých zemí v souladu se seznamem příjemců oficiální rozvojové pomoci (ORP) Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace (OECD/DAC) ze dne 1. ledna 2013 (9). V tomto směru mohou být omezení finanční a administrativní kapacity Tuvalu považována za faktor, který omezuje schopnost Tuvalu plnit jeho povinnost spolupracovat a prosazovat předpisy.

(32)

Navzdory analýze uvedené v 31. bodě odůvodnění je třeba rovněž uvést, že na základě informací získaných během návštěvy Komise v únoru 2014 se nelze domnívat, že orgánům Tuvalu chybějí finanční zdroje; Tuvalu naopak chybí nezbytné právní a správní prostředí, aby bylo zajištěno účinné a nákladově efektivní plnění jeho povinností jako státu vlajky, pobřežního státu, státu přístavu a státu trhu.

(33)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných Tuvalu bylo možno v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení NNN prokázat, že Tuvalu nesplnilo své povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti spolupráce a prosazování předpisů.

3.3 Neprovedení mezinárodních pravidel (čl. 31 odst. 6 nařízení NNN)

(34)	Tuvalu ratifikovalo Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a dohodu UNFSA. Tuvalu je členem WCPFC. Tuvalu je stranou Úmluvy o agentuře pro rybolov v jižním Tichém oceánu a Dohody z Nauru (PNA) o spolupráci v řízení rybolovu společného zájmu.

(35)	Komise vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní, pokud jde o status Tuvalu jako člena WCPFC.

(36)	Komise rovněž vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní ohledně dohody s Tuvalu o uplatnění opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatých WCPFC.

(37)

Na základě komplexních informací poskytnutých ze strany Tuvalu o situaci rybolovných činností u tuňáka v jeho vodách (10) úlovky u populací tuňáka ve výlučné ekonomické zóně (EEZ) Tuvalu v roce 2011 činily 51 800 metrických tun. Přestože to představuje snížení oproti předchozím letům (63 427 metrických tun v roce 2009 a 60 618 metrických tun v roce 2010), populace ve výlučné ekonomické zóně Tuvalu nadále tvoří významnou část celkových populací tuňáka ve středním a západním Tichomoří.

(38)

Na základě údajů uvedených ve 37. bodě odůvodnění se zdá, že Tuvalu spravuje významné světové zdroje tuňáka, a má tudíž jako pobřežní stát odpovědnost zajistit odpovědné a dlouhodobé udržitelné řízení uvedených zdrojů. Články 61 až 64 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a články 7 a 8 UNFSA upravují využívání živých mořských zdrojů pobřežními státy, které by měly přijímat opatření slučitelná s opatřeními uplatňovanými v daném regionu a na volném moři k zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných a vysoce stěhovavých rybích populací a podpořit cíl optimálního využívání živých zdrojů pobřežními státy v jejich výlučné ekonomické zóně. Pobřežní státy musí také zajistit, aby státní příslušníci jiných států provádějící rybolov v jejich výlučné ekonomické zóně dodržovali opatření pro zachování a řízení zdrojů, jakož i spolupracovali s příslušnými státy a regionálními organizacemi zapojenými do uvedeného rybolovu.

(39)

Právní rámec Tuvalu neposkytuje jasné a transparentní opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež zajišťují efektivní a účinnou správu plavidel provozujících rybolov ve vodách spadajících do jeho jurisdikce. Zejména neexistují žádná opatření pro zachování a řízení zdrojů u pobřežního rybolovu. Tuvalu rovněž uznalo, že stávající program pro řízení rybolovu tuňáka je zastaralý a je třeba jej zrevidovat. Podobně nebyl dosud přijat program pro řízení rybolovu žraloka v souladu s požadavky opatření komise WCPFC pro zachování a řízení rybolovných zdrojů (opatření CMM) na období 2010–07 (11).

(40)

Opatření pro zachování a řízení zdrojů týkající se vod podléhajících státní jurisdikci, včetně souostrovních vod, jsou neúplná a nevycházejí z vědeckých stanovisek, jak požadují úmluva UNCLOS, UNFSA a WCPFC. I když zákon Tuvalu o rybolovu z roku 2006 stanoví hlavní zásady pro udržitelné řízení rybolovu a zmocňuje ministerstvo přírodních zdrojů přijímat odpovídající opatření pro zachování a řízení zdrojů, při návštěvě Komise bylo zjištěno, že tento druh předpisů je velmi slabě rozvinut. Hlavní úsilí v tomto ohledu bylo zaměřeno na transpozici opatření obsažených ve třetím ujednání PNA (12) do legislativního rámce Tuvalu v roce 2009.

(41)

Vody spadající do jurisdikce Tuvalu se označují jako teritoriální vody, souostrovní vody a výlučná ekonomická zóna. Podle článku 3 úmluvy WCPFC zahrnuje působnost WCPFC v zásadě všechny vody Tichého oceánu, včetně vod v jurisdikci Tuvalu. Tuvalu vyjímá své teritoriální a souostrovní vody z působnosti systému dny/plavidlo (VDS), což je systém omezení intenzity rybolovu pro loďstvo s košelkovými nevody přidělením dnů rybolovu. Tento hlavní právní nástroj pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Tuvalu se tudíž nepoužije pro značnou část vod pod jeho jurisdikcí. Pokud jde o plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru a plavidla lovící na pruty, opatření pro zachování a řízení zdrojů jsou stanovena v jednotlivých povoleních. Neexistují však žádné veřejně dostupné informace týkající se skutečného řízení odlovu a intenzity rybolovu pro oba druhy rybolovu kromě obecné politiky omezování počtu povolení k rybolovu.

(42)

Tuvalu navíc během návštěvy Komise potvrdilo, že některá opatření pro zachování a řízení zdrojů WCPFC nejsou v současné době uplatňována. To se týká opatření pro zachování a řízení zdrojů 2007-1 týkající se regionálního pozorovatelského programu, kterým se stanoví 5 % přítomnost pozorovatelů pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru, a opatření pro zachování a řízení zdrojů 2010-07, kterým se stanoví, že hmotnost vyložených ploutví nesmí činit více než 5 % hmotnosti žraloků. Nedostatečná technická kapacita a nedostatek zdrojů byly uváděny jako důvody, které údajně brání pokroku při dosahování souladu s relevantními opatřeními pro zachování a řízení zdrojů WCPFC.

(43)

Jasné nedostatky, pokud jde o přehlednost a transparentnost platných pravidel pro zachování a řízení zdrojů, popsané v 39. až 42. bodě odůvodnění, včetně kontroly nad intenzitou rybolovu podle VDS, spolu s existencí 18 různých soukromých licenčních smluv, jak je popsáno ve 24. bodě odůvodnění, ohrožuje účinné provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů, což je v rozporu se závazky stanovenými v čl. 61 odst. 2 až 5, čl. 62 odst. 1 a článku 64 UNCLOS týkajícími se optimálního využívání zdrojů prostřednictvím vhodných opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(44)

Podle článku 61 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS), článků 5 a 6 UNFSA a článků 5 a 6 WCPFC musí pobřežní státy určit přípustný odlov živých zdrojů ve svých výlučných ekonomických zónách, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých důkazů a na základě zásady předběžné opatrnosti; pobřežní státy musí také zajistit vhodnými opatřeními pro zachování a řízení zdrojů, aby živé zdroje a populace ve výlučné ekonomické zóně i ostatních vodách spadajících do jejich jurisdikce nebyly ohroženy nadměrným vytěžováním. Kodex chování FAO, zejména odst. 7 body 3, 4 a 5, rovněž doporučuje osvědčené postupy ke splnění uvedených závazků.

(45)	Ve zprávě pro devátý vědecký výbor WCPFC Tuvalu připustilo, že přetrvávají problémy, pokud jde o shromažďování údajů, vykazování a dodržování požadavků (13). Tyto otázky jdou na vrub obtížím s kapacitami v rámci odboru rybolovu, pokud jde o sledování, vykazování a správu údajů.

(46)

V tomto ohledu zprávy vědeckého výboru WCPFC pravidelně upozorňují na problém chybějících údajů. Například ve zprávě ze 7. zasedání v roce 2011 vědecký výbor WCPFC uvedl v bodě 89 některé nesrovnalosti ve vykazování tuňáka pruhovaného, tuňáka žlutoploutvého a tuňáka velkookého v lodních denících plavidel s košelkovými nevody. Vzhledem k významu, které mají pro vědecké účely přesné údaje o složení úlovku košelkovými nevody, doporučil výbor předložit tento problém výboru pro technické otázky a dohled nad dodržováním závazků (14). V bodě 37 zdůraznil nejistotu ohledně složení druhů v úlovcích košelkovými nevody a vyzval smluvní strany, aby pokračovaly ve zlepšování odhadů údajů o složení úlovků košelkovými nevody. Na svém 8. zasedání vědecký výbor WCPFC znovu nadnesl problém chybějících údajů a nekonzistentností v údajích (15), a to ve vztahu k úlovkům a složení úlovků, vyjádřil se k ohlašovacím povinnostem v rámci ujednání o pronájmu a vydal doporučení, jak zlepšit řízení zdrojů (16). Zabýval se též nedostatkem předkládaných údajů nebo neúplnými údaji některých smluvních stran, z nichž některé působí ve vodách pod státní jurisdikcí Tuvalu.

(47)

Vědecký výbor WCPFC na svém 7. zasedání zaujal stanovisko, že, pokud budou nedávné rybolovné postupy u tuňáků pruhovaných pokračovat, míry úlovků i objemy úlovků by se měly snižovat, neboť populace ryb jsou loveny až na úroveň maximálního udržitelného výnosu. Proto by se zvyšování intenzity rybolovu mělo sledovat (17). Během návštěvy Komise však vyšlo najevo, že neexistuje skutečná strategie loďstva a přístupu k rybolovu, jak dokazuje zastaralost a nedostatečnost programu pro řízení rybolovu tuňáka.

(48)

Tuvalu neuplatňuje opatření pro zachování a řízení zdrojů WCPFC ve svých souostrovních vodách a zavedlo slučitelná opatření pouze v omezené míře. Vzhledem k vysoce stěhovavé a tažné povaze zdrojů tuňáka a k významu populací tuňáků a rybolovných činností v souostrovních vodách Tuvalu, jež jsou významnou oblastí tření pro populace druhů tuňáka, ohrožuje uvedená situace samotné úsilí o zachování populací v tichomořském regionu. Tuvalu tudíž nezajišťuje uplatňování opatření pro zachování a řízení zdrojů ve všech vodách, které spadají do jeho jurisdikce, způsobem slučitelným s požadavky WCPFC a v souladu se závazkem zajistit, aby druhy pod jurisdikcí tohoto pobřežního státu nebyly ohroženy nadměrným vytěžováním.

(49)	Komise také posoudila veškeré jednání nebo opomenutí Tuvalu, jež mohlo narušit účinnost platných právních předpisů nebo mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(50)

V tomto ohledu, jak uznalo Tuvalu, zastaralý program pro řízení rybolovu tuňáka nestanoví jasné cíle pro omezení počtu povolení k rybolovu a celkových přípustných odlovů. Komise se proto domnívá, že neexistence opatření pro zachování a řízení zdrojů ohrožuje dodržování mezinárodních závazků ze strany Tuvalu. Jelikož tuňák je tažnou a vysoce stěhovavou populací, musejí být opatření na zachování a řízení tuňáka soudržná a slučitelná v celé oblasti migrace, aby byla účinná a udržitelná, což je také obecným cílem úmluvy WCPFC.

(51)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných Tuvalu lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení NNN prokázat, že Tuvalu neplní povinnosti, které mu jsou podle mezinárodního práva v souvislosti s dodržováním mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů uloženy.

3.4 Zvláštní omezení rozvojových zemí

(52)	S přihlédnutím k označení Tuvalu jako jedné z nejméně rozvinutých zemí (jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění), Komise zkoumala, zda by informace, které shromáždila, mohly mít spojitost se zvláštními omezeními této země jako země rozvojové.

(53)

I když určitá omezení kapacity, co se týče kontroly a sledování, mohou obecně existovat, zvláštní omezení Tuvalu vyplývající z úrovně jeho rozvoje nemohou odůvodnit neexistenci zvláštních ustanovení ve vnitrostátním právním rámci týkajících se mezinárodních nástrojů pro boj proti rybolovu NNN, jeho potírání a odstraňování. Tato omezení nemohou dále odůvodnit ani to, že Tuvalu nevytvořilo systém sankcí za porušení mezinárodních opatření pro řízení a zachování zdrojů.

(54)

Kromě toho je zřejmé, že nedostatky systému sledování, kontroly a dohledu vyplývají z nerovnováhy mezi slabými kapacitami Tuvalu týkajících se kontroly rybolovných činností v jeho výlučné ekonomické zóně státu a udělením přístupu do jeho vod velkému zahraničnímu loďstvu. Přestože rybolov významně přispívá k obecným příjmům Tuvalu, zdá se navíc, že rozpočet přidělený řízení rybolovu je výrazně nižší. Přestože tedy Tuvalu může být v rozvoji omezeno, není politika této země v oblasti řízení rybolovných zdrojů v souladu s vyčleněnými prostředky a prioritami, pokud jde o řízení rybolovu.

(55)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a prohlášení vydaných Tuvalu bylo možno v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení NNN prokázat, že rozvojový status správy rybolovu Tuvalu může být narušen stupněm jeho rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků Tuvalu a kroky přijaté za účelem nápravy situace nemůže stupeň rozvoje Tuvalu plně omluvit nebo jinak ospravedlnit jeho celkový postoj jako státu vlajky nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

4. ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE MOŽNOSTI OZNAČENÍ ZA NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMI

(56)

Vzhledem k vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Tuvalu neplní své povinnosti, které mu jakožto státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu ukládá mezinárodní právo, a nepřijalo příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, by mělo být této zemi v souladu s článkem 32 nařízení NNN oznámeno, že může být Komisí označena za třetí zemi nespolupracující v boji proti rybolovu NNN.

(57)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení NNN by Komise měla Tuvalu oznámit, že může být označeno za nespolupracující třetí zemi. Komise by měla rovněž přijmout vůči Tuvalu všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(58)

Oznámení adresované Tuvalu o tom, že může být určeno jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Tuvalu se oznamuje, že může být Komisí označeno za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

V Bruselu dne 12. prosince 2014.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2) http://www.ffa.int/

(3) Dohoda z Nauru (http://www.ffa.int/node/93#attachments).

(4) Kodex chování pro odpovědný rybolov, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, 1995.

(5) Mezinárodní akční plán pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, 2001.

(6) Úmluva o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu, vyhotovená v Honolulu dne 5. září 2000 (http://www.wcpfc.int/doc/convention-conservation-and-management-highly-migratory-fish-stocks-western-and-central-pacific).

(7) Informace získané na adrese http://hdr.undp.org/en/statistics.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(9) Seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci DAC (http://www.oecd.org/dac/stats/daclistofodarecipients.htm).

(10) Deváté řádné zasedání vědeckého výboru WCPFC, WCPFC SC9-AR/CCM-25.

(11) http://www.wcpfc.int/system/files/CMM%202010-07%20%5BSharks%5D.pdf

(12) Třetí ujednání stran dohody z Nauru (PNA), rok 2008.

(13) Deváté řádné zasedání vědeckého výboru WCPFC, WCPFC SC9-AR/CCM-25.

(14) Souhrnná zpráva ze sedmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, Pohnpei, Federativní státy Mikronésie, 9. až 17. srpna 2011 (http://www.wcpfc.int/node/2896).

(15) Souhrnná zpráva z osmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, 7. až 15. srpna 2012 (http://www.wcpfc.int/node/4587), oddíl 3.1.

(16) Souhrnná zpráva z osmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, body 69 až 71.

(17) Souhrnná zpráva ze sedmého řádného zasedání vědeckého výboru WCPFC, body 35 a 36.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 447

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 13. prosince 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 447/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7414 – ReAssure/HSBC Life UK) ( 1 )	1

2014/C 447/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7437 – Blackstone/TPG/Kensington) ( 1 )	1

2014/C 447/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7425 – Robert Bosch / BSH Bosch und Siemens Hausgeräte) ( 1 )	2

2014/C 447/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7307 – Electricity Supply Board/Vodafone Ireland/JV) ( 1 )	2

2014/C 447/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7381 – Airbus / Singapore Airlines / AATC) ( 1 )	3

2014/C 447/06	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7231 – Vodafone/ONO) ( 1 )	3

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 447/07	Směnné kurzy vůči euru	4

2014/C 447/08	Přijetí rozhodnutí Komise o přechodném národním plánu, který jí sdělila Portugalská republika v souladu s čl. 32 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU	5

2014/C 447/09	Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014 o oznámení třetí zemi, že Komise považuje za možné, že uvedená země bude určena jako nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu	6

2014/C 447/10	Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014 o oznámení třetí zemi, u níž Komise považuje za možné, že bude určena jako nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu	16

2014/C 447/11	Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014 o oznámení třetí zemi, že může být označena za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu	23

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2014/C 447/12	Informace členských států o ukončení rybolovu	30

2014/C 447/13	Informace členských států o ukončení rybolovu	30

2014/C 447/14	Informace členských států o ukončení rybolovu	31

2014/C 447/15	Aktualizace referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic uvedených v čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)	32

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2450
JPY	japonský jen	147,41
DKK	dánská koruna	7,4370
GBP	britská libra	0,79250
SEK	švédská koruna	9,3700
CHF	švýcarský frank	1,2010
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,1190
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,590
HUF	maďarský forint	308,93
LTL	litevský litas	3,45280
PLN	polský zlotý	4,1735
RON	rumunský lei	4,4673
TRY	turecká lira	2,8523
AUD	australský dolar	1,5056
CAD	kanadský dolar	1,4417
HKD	hongkongský dolar	9,6517
NZD	novozélandský dolar	1,5946
SGD	singapurský dolar	1,6307
KRW	jihokorejský won	1 372,22
ZAR	jihoafrický rand	14,4769
CNY	čínský juan	7,7049
HRK	chorvatská kuna	7,6740
IDR	indonéská rupie	15 579,32
MYR	malajsijský ringgit	4,3502
PHP	filipínské peso	55,410
RUB	ruský rubl	71,4175
THB	thajský baht	40,824
BRL	brazilský real	3,3071
MXN	mexické peso	18,5119
INR	indická rupie	77,7677

Datum a čas ukončení	8.12.2014
Doba trvání	8.12.2014–31.12.2014
Členský stát	Švédsko
Populace nebo skupina populací	COD/03AS.
Druh	Treska obecná (Gadus Morhua)
Oblast	Kattegat
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	79/TQ43

Datum a čas ukončení	21.11.2014
Doba trvání	21.11.2014–31.12.2014
Členský stát	Portugalsko
Populace nebo skupina populací	GHL/N3LMNO
Druh	Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)
Oblast	NAFO 3 LMNO
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	77/TQ43

Datum a čas ukončení	3.12.2014
Doba trvání	3.12.2014–31.12.2014
Členský stát	Švédsko
Populace nebo skupina populací	COD/03AN.
Druh	Treska obecná (Gadus Morhua)
Oblast	Skagerrak
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	78/TQ43


	(1) Text s významem pro EHP