13.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 403/1

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

Konsolidovaná účetní uzávěrka Evropské unie za rok 2013

2014/C 403/01

OBSAH

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

ROZPOČET EU: OD PŘÍPRAVY AŽ PO UDĚLENÍ ABSOLUTORIA

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN V ČISTÝCH AKTIVECH

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

SOUHRNNÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHY

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2013 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 148 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou IX finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní těchto orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považoval za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyl přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

(podepsán)

Manfred KRAFF

účetní Komise

24. července 2014

ROZPOČET EU: OD PŘÍPRAVY AŽ PO UDĚLENÍ ABSOLUTORIA

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie (EU) uvádí údaje o činnostech orgánů, agentur a dalších subjektů EU z hlediska rozpočtového a akruálního účetnictví. Tato závěrka neobsahuje roční závěrečné účty členských států.

1. ROČNÍ ROZPOČET

Z rozpočtu EU je financována celá škála politik a programů v celé EU. V souladu s prioritami, jež stanovily Evropský parlament a Rada ve víceletém finančním rámci (VFR), realizuje Evropská komise (dále jen „Komise“) konkrétní programy, činnosti a projekty. Patří mezi ně mimo jiné podpora projektů v oblasti vzdělávání v zájmu mobility studentů a učitelů, podpora pro zemědělce, podpora produktivních investic na tvorbu a zachování pracovních míst, rozvojová pomoc, projekty, jejichž cílem je podpora lepšího pracovního prostředí pro pracovníky v EU, či projekty posílení kontroly na vnějších hranicích.

Přes 90 % rozpočtu EU slouží financování takových politik a činností EU. Přímou návaznost mezi ročním rozpočtem a politikami EU zajišťuje metoda sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting, ABB). Rozpočtová nomenklatura strukturovaná podle činností totiž umožňuje přesně rozlišovat jednotlivé oblasti politiky EU a celkový objem na ně přidělených zdrojů.

Oblasti politik se dále člení na přibližně 200 činností, z nichž více než 110 zahrnuje operační položky rozpočtu. V rozpočtové nomenklatuře odpovídají jednotlivé politiky rozpočtovým kapitolám. Jedná se převážně o politiky operační povahy, neboť smyslem jejich hlavních činností je poskytovat v daném okruhu působnosti přínos třetím stranám. V ostatních případech se jedná o politiky jiné než operační povahy, jež zajišťují řádné fungování Komise, např. „Koordinace a právní poradenství“ a „Rozpočet“. Struktura činností představuje společný koncepční rámec pro stanovení priorit, plánování, sestavování rozpočtu, monitoring a vykazování. Hlavním cílem je přitom posílit hospodárné, efektivní a účinné využívání zdrojů.

Rozpočet sestavuje Komise a schvaluje jej zpravidla v polovině prosince Evropský parlament a Rada postupem podle článku 314 Smlouvy o fungování EU (SFEU).

2. JAK JE EU FINANCOVÁNA?

EU má dva hlavní zdroje financování: příjmy z vlastních zdrojů a ostatní příjmy.

2.1 Příjmy z vlastních zdrojů

Příjmy z vlastních zdrojů plynou EU za účelem financování jejího rozpočtu automaticky, aniž by bylo nutné přijímat následná rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Celkový objem vlastních zdrojů potřebný k financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů nesmí překročit 1,23 % hrubého národního důchodu (HND) EU. Vlastní zdroje lze rozdělit na tradiční vlastní zdroje, vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zdroj z hrubého národního důchodu (HND).

2.2 Ostatní příjmy

Ostatní příjmy plynou z činností EU a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %. Jedná se například o přijaté pokuty v soutěžních věcech a inkasní příkazy vystavované proti soukromým a veřejnoprávním dlužníkům v souvislosti s řízením projektů EU. Patří sem též úhrady pokut, jež Soudní dvůr vyměřuje členským státům za neplnění konkrétních rozsudků. Z dlužných částek, jež nejsou uhrazeny ke dni splatnosti, nabíhají úroky z prodlení. Jsou-li neplnícími dlužníky jiné třetí strany než členské státy, mohou Rada a Komise přijmout rozhodnutí, jímž uloží povinnost k úhradě a která jsou přímo vykonatelná v souladu s občanským právem procesním platným na území, na němž k výkonu rozhodnutí dochází. Vymáhání od neplnících dlužníků se řídí postupy k vymáhání pohledávek, jež provádí právní služba Komise za pomoci externích právních firem.

3. JAK JE ROZPOČET EU SPRAVOVÁN A ČERPÁN

3.1 Primární provozní výdaje

Provozní výdaje EU se vztahují k různým okruhům finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se tyto prostředky vyplácejí a jaký se použije způsob řízení. Pro účely účetní závěrky za rok 2013 Komise klasifikuje své výdaje takto:

Přímé centralizované řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

Nepřímé centralizované řízení: Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU nebo práva vnitrostátního, např. agenturám EU.

Decentralizované řízení: Komise svěřuje určité úkoly související s plněním rozpočtu třetím zemím.

Sdílené řízení: úkoly související s plněním rozpočtu jsou svěřeny členským státům. Do tohoto režimu spadá většina výdajů, např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

Společné řízení: Komise svěřuje určité úkoly související s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.

Článek 58 nového finančního nařízení, který částečně revidoval způsoby plnění rozpočtu, se použije až od 1. ledna 2014.

3.2 Účastníci finančních operací v rámci Komise

Kolegium komisařů nese společnou politickou odpovědnost, ale v praxi své pravomoci v oblasti plnění rozpočtu nevykonává. Těmito úkoly každoročně pověřuje jednotlivé úředníky, kteří kolegiu odpovídají a kteří se řídí finančním nařízením a služebním řádem. Tito zaměstnanci – obecně se jedná o generální ředitele a vedoucí útvarů – jsou označováni jako „pověřené schvalující osoby“. Ti následně mohou úkoly plnění rozpočtu delegovat na „dále pověřené schvalující osoby“.

Odpovědnost schvalujících osob se týká celého procesu řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů stanovených daným orgánem, až po řízení prováděných činností z operativního i rozpočtového hlediska, včetně přijímání právních závazků, kontroly plnění, provádění úhrad a případně i zpětného inkasa vyplacených prostředků. Řádné finanční řízení a odpovědnost jsou v každém útvaru zajištěny tím, že kontrola řízení (která je v rukou schvalujících osob) je oddělena od interního auditu, že je kontrolováno dodržování pravidel za použití přesných standardů vnitřní kontroly (na základě mezinárodních standardů), že jsou prováděny kontroly ex ante a ex post a nezávislé interní audity na základě hodnocení rizik a že jsou jednotlivým komisařům pravidelně podávány zprávy o činnosti.

Každá schvalující osoba musí vypracovat výroční zprávu o činnostech, za něž nese odpovědnost. V této zprávě informuje o výsledcích politiky a o tom, má-li přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti uvedené ve zprávě byly využity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky legality a správnosti uskutečněných operací. Na základě článku 66 finančního nařízení Komise – s přihlédnutím k celkovému výroku interního auditora – přijímá souhrnnou zprávu k výročním zprávám o činnosti, čímž přebírá celkovou politickou odpovědnost za správu rozpočtu EU v souladu s článkem 317 SFEU. Uvedená zpráva a výroční zprávy o činnosti jsou k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/atwork/planning-and-preparing/synthesis-report/index_en.htm.

Účetní provádí platební a inkasní příkazy, jež vystavují schvalující osoby, odpovídá za správu pokladny, stanovuje účetní pravidla a metody, validuje účetní systémy a odpovídá za vedení účtů a sestavení účetní závěrky orgánu. Účetní je dále povinen stvrdit podpisem účetní závěrku a prohlásit, že ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků.

3.3 Závazky k uvolnění prostředků z rozpočtu EU

Před přijetím právního závazku (například uzavřením smlouvy nebo grantové dohody) vůči třetí straně musí být v ročním rozpočtu vyčleněna konkrétní rozpočtová položka, kterou je daná činnost schválena. V této položce též musí být k dispozici dostatek finančních prostředků na to, aby byly tyto výdaje pokryty. Jsou-li tyto podmínky splněny, musí být požadované prostředky v rozpočtu vyhrazeny prostřednictvím rozpočtového závazku v účetním systému a až poté lze přijmout právní závazek. Prostředky z rozpočtu EU však nelze vynaložit, dokud schvalující osoba nepřijme rozpočtový závazek.

Jakmile je rozpočtový závazek schválen, je zaznamenán v rozpočtovém účetním systému a následně dochází k čerpání prostředků v odpovídajícím objemu. Tato skutečnost však nemá žádný dopad na finanční výkazy (nebo na hlavní knihu), neboť dosud nevznikly žádné náklady.

3.4 Provádění plateb

3.4.1 Obecná pravidla

Platbu nelze provést, pokud schvalující osoba, která má danou operaci na starosti, neschválí rozpočtový závazek. Jakmile je platba v účetním systému schválena, je dalším krokem převod na účet příjemce. Komise každoročně provádí téměř 1,9 milionu plateb. Je účastníkem systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication).

3.4.2 Předběžné financování, výkazy nákladů a způsobilost výdajů

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Za období vymezené v příslušném právním závazku může být rozdělena do několika splátek. Počáteční hotovost neboli záloha se ve lhůtě vymezené v právním závazku použije buď k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo musí být vrácena: pokud tedy příjemci nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování Unii vrátit. Vyplacené předběžné financování tudíž není konečným nákladem, dokud nejsou splněny příslušné podmínky, a proto se po provedení počáteční platby vykazuje v rozvaze EU jako majetek. Částka zálohového aktiva se (úplně nebo částečně) sníží po schválení výše způsobilých nákladů a vrácených příslušných částek.

Určitou dobu po vyplacení předběžného financování obdrží příslušný subjekt EU výkaz nákladů, který má prokázat, že příjemce vynaložil předběžné financování v souladu s právním závazkem. Frekvence příjmu těchto výkazů se mění v závislosti na druhu financovaného opatření a podmínkách. Neznamená to nutně, že jsou výkazy zasílány ke konci roku.

Kritéria způsobilosti jsou definována v základním aktu, ve výzvách k podávání návrhů, v dalších informačních materiálech pro příjemce grantů, případně v ustanoveních grantových dohod nebo rozhodnutí o udělení grantu. Vynaložené částky jsou nejprve podrobeny analýze a poté se jejich způsobilá část zaúčtuje do nákladů. O případných nezpůsobilých částkách je příjemce informován.

4. OCHRANA ROZPOČTU EU: FINANČNÍ OPRAVY A ZPĚTNÉ INKASO NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH PROSTŘEDKŮ

Finanční nařízení a další příslušné právní předpisy, zejména ty, které se týkají politik v oblasti zemědělství a soudržnosti, umožňují kontrolovat výdaje i řadu let po jejich vzniku. Je-li zjištěno pochybení, nesrovnalost či podvod, je provedeno zpětné inkaso nebo finanční oprava. Odhalování pochybení, nesrovnalostí a podvodů a jejich náprava představují poslední fázi činnosti kontrolních systémů a jsou nezbytné k prokázání řádného finančního řízení.

V případě grantů ověřují způsobilost výdajů z rozpočtu příslušné útvary EU nebo – v případě sdíleného řízení – členské státy na základě podkladů, jež jsou stanoveny v platných předpisech nebo podmínkách jednotlivých grantů. V zájmu optimalizace poměru mezi náklady a přínosy kontrolních systémů bývají kontroly podkladů závěrečných žádostí v případě přímého centralizovaného řízení důkladnější než u žádostí o průběžné platby. Při těchto kontrolách tak mohou být odhalena pochybení v průběžných platbách, která jsou následně napravena změnou výše vypláceného konečného zůstatku. Navíc jsou EU nebo členský stát povinny přímo v prostorách žadatele kontrolovat řádnost podkladů během provádění financované akce či zpětně (ex post). Pro případ, že Komise či členský stát odhalí pochybení, nesrovnalost či podvod, stanoví příslušné právní předpisy různé postupy; podrobnosti viz bod 6 přílohy k finančním výkazům.

5. PŘIJATÉ A POSKYTNUTÉ ÚVĚRY

Základní právní akty odvozené ze Smlouvy o EU zmocňují Unii k tomu, aby přijímala úvěrové programy s cílem mobilizovat finanční zdroje na finanční podporu členských a nečlenských států. Evropská komise, která jedná jménem EU, v současnosti provádí tři hlavní programy: evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM), opatření na podporu platební bilance (BOP) a makrofinanční pomoc (MFA). V rámci těchto programů může poskytovat úvěry a financovat je vydáváním dluhových nástrojů na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí. Vzhledem k tomu, že takto získané finanční prostředky slouží operacím na principu „back-to-back“, nemají tyto operace přímý dopad na rozpočet EU, nicméně z právního hlediska zůstává související dluhová služba povinností EU.

6. ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

Roční účetní závěrka EU se skládá ze dvou samostatných, přitom ale vzájemně souvisejících částí:

a)	finančních výkazů; a

b)	zpráv o plnění rozpočtu, které podrobně popisují plnění rozpočtu.

Roční účetní závěrku schvaluje Komise a předkládá ji nejprve Evropskému účetnímu dvoru (dále jen „Účetní dvůr“) pro účely auditu a následně Evropskému parlamentu a Radě v rámci postupu udělování absolutoria.

6.1. Kromě výše uvedené výroční zprávy je plnění rozpočtu předmětem měsíčních zpráv.6.1 Finanční výkazy

Za sestavování finančních výkazů EU a za to, aby tyto výkazy podávaly ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků EU, odpovídá účetní Komise. Finanční výkazy jsou sestavovány v souladu s účetními pravidly EU, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Další informace uvádí příloha 1 k finančním výkazům.

6.2 Rozpočtové účty

Účetní Komise odpovídá za vypracovávání měsíčních a ročních zpráv o plnění rozpočtu. Rozpočet Komise jako jediný obsahuje správní i provozní prostředky. Ostatní orgány mají pouze správní prostředky. Rozpočet dále rozlišuje dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky byly zavedeny proto, aby umožnily dosáhnout souladu mezi zásadou ročního rozpočtu a potřebou řídit víceleté operace. Jsou určeny především na pokrytí víceletých operací. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—	prostředky na závazky: kryjí celkové náklady plynoucí z právních závazků, které jsou přijaty na běžný rozpočtový rok v případě operací rozložených do několika let. Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou však být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let,

—	prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

Zavedením rozlišených prostředků vznikl rozdíl mezi přijatými závazky a prováděnými platbami: tento rozdíl, který odpovídá výši zbývajících (dosud neuhrazených) závazků, je dán prodlevou mezi okamžikem, kdy jsou závazky přijaty, a okamžikem, kdy proběhnou odpovídající platby. Tyto závazky jsou označovány jako tzv. RAL („reste à liquider“).

7. AUDIT A ABSOLUTORIUM

7.1 Audit

Roční účetní závěrku EU a hospodaření se zdroji kontroluje Účetní dvůr, externí auditor EU, který pro Evropský parlament a Radu vypracovává výroční zprávu. Hlavním úkolem Účetního dvora je provést externí nezávislý audit roční účetní závěrky EU. V rámci své činnosti Účetní dvůr vydává:

1)	výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, v níž rozvádí své připomínky k roční účetní závěrce a uskutečněným operacím;

2)	výrok auditora, který je zveřejněn ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti týkající se i) spolehlivosti účetní závěrky a ii) legality a správnosti uskutečněných operací, jejichž předmětem jsou příjmy získávané od daňových subjektů i platby konečným příjemcům;

3)	zvláštní zprávy, v nichž uvádí svá zjištění z auditu konkrétních oblastí.

7.2 Absolutorium

Posledním krokem v rozpočtovém cyklu je absolutorium za plnění rozpočtu udělované za daný rozpočtový rok. Orgánem udělujícím absolutorium v rámci EU je Evropský parlament. Po auditu a finalizaci účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Evropského parlamentu, aby udělil Komisi a ostatním subjektům EU absolutorium za plnění rozpočtu EU v daném rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení roční účetní závěrky, z výroční hodnotící zprávy Komise a z výroční zprávy Účetního dvora doplněné o odpovědi Komise a dále z doplňujících otázek a žádostí o informace předložených Komisi.

Absolutorium představuje politický aspekt vnější kontroly plnění rozpočtu. Jedná se o rozhodnutí, jehož prostřednictvím Evropský parlament na základě doporučení Rady „zprošťuje“ Komisi (a další subjekty EU) odpovědnosti za řízení daného rozpočtu tím, že stanoví konec trvání rozpočtu. Postup absolutoria může skončit jedním ze tří výsledků: udělení, odklad rozhodnutí nebo odmítnutí udělení absolutoria. Nedílnou součástí ročního postupu udělování absolutoria v Evropském parlamentu jsou slyšení komisařů, jichž se členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu dotazují na oblasti politik v jejich pravomoci. Plenární zasedání následně schvaluje závěrečnou zprávu o absolutoriu, jež obsahuje konkrétní požadavky na opatření, která by měla Komise přijmout. Doporučení Rady k udělení absolutoria přijímá Rada ECOFIN. Jak zpráva Evropského parlamentu o absolutoriu, tak doporučení Rady k udělení absolutoria jsou předmětem každoroční zprávy o následných opatřeních, v níž Komise uvádí konkrétní opatření ke splnění požadavků Evropského parlamentu a doporučení Rady.

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY (1)

OBSAH

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN V ČISTÝCH AKTIVECH

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1.	HLAVNÍ ÚČETNÍ ZÁSADY

2.	PŘÍLOHA K ROZVAZE

3.	PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

4.	PŘÍLOHA K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

5.	PODMÍNĚNÁ AKTIVA, PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A DALŠÍ VÝZNAMNÉ SKUTEČNOSTI

6.	OCHRANA ROZPOČTU EU

7.	MECHANISMY FINANČNÍ PODPORY

8.	ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

9.	ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

10.	UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

11.	ROZSAH KONSOLIDACE

ROZVAHA

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
DLOUHODOBÝ MAJETEK
Nehmotný majetek	2.1	237	188
Budovy, stroje a zařízení	2.2	6 104	5 978
Investice vykazované ekvivalenční metodou	2.3	349	392
Finanční majetek	2.4	59 844	62 311
Pohledávky z obchodního styku a částky k inkasu	2.5	498	564
Předběžné financování	2,6	38 072	44 505
		1 05 104	1 13 938
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
Zásoby	2.7	128	138
Finanční majetek	2.8	5 571	1 981
Pohledávky z obchodního styku a částky k inkasu	2.9	13 182	14 039
Předběžné financování	2.10	21 367	13 238
Peníze a peněžní ekvivalenty	2.11	9 510	10 674
		49 758	40 070
AKTIVA CELKEM		1 54 862	1 54 008
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Důchody a jiné zaměstnanecké požitky	2.12	(46 818)	(42 503)
Rezervy	2.13	(1 323)	(1 258)
Finanční závazky	2.14	(54 153)	(57 232)
Ostatní závazky	2.15	(2 216)	(2 527)
		(1 04 510)	(1 03 520)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	2.16	(545)	(806)
Finanční závazky	2.17	(3 065)	(15)
Závazky z obchodního styku	2.18	(92 594)	(90 083)
		(96 204)	(90 904)
PASIVA CELKEM		(2 00 714)	(1 94 424)
AKTIVA NETTO		(45 852)	(40 416)
Rezervní fondy	2.19	4 073	4 061
Částky k vyžádání od členských států (2)	2.20	(49 925)	(44 477)
AKTIVA NETTO		(45 852)	(40 416)

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

mil. EUR
	Bod	2013	2012
PROVOZNÍ VÝNOSY
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků	3.1	1 41 241	1 30 919
Ostatní provozní výnosy	3.2	8 414	6 826
		1 49 655	1 37 745
PROVOZNÍ NÁKLADY
Správní náklady	3.3	(9 269)	(9 320)
Provozní náklady	3.4	(1 38 571)	(1 24 633)
		(1 47 840)	(1 33 953)
PŘEBYTEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI		1 815	3 792
Výnosy z finančních operací	3.5	2 038	2 157
Náklady na finanční operace	3.6	(2 045)	(1 942)
Změna stavu závazků z titulu důchodů a jiných zaměstnaneckých požitků		(5 565)	(8 846)
Podíl na čistém schodku přidružených subjektů a společných podniků	3.7	(608)	(490)
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ROK		(4 365)	(5 329)

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

mil. EUR
	Bod	2013	2012
Výsledek hospodaření za rok		(4 365)	(5 329)
Provozní činnost	4.2
Odpisy dlouhodobého nehmotného majetku		48	39
Odpisy dlouhodobého hmotného majetku		401	405
(Zvýšení)/snížení úvěrů		20	(16 062)
(Zvýšení)/snížení pohledávek z obchodního styku a částek k inkasu		923	(4 837)
(Zvýšení)/snížení předběžného financování		(1 695)	(2 013)
(Zvýšení)/snížení stavu zásob		10	(44)
Zvýšení/(snížení) rezerv		(196)	299
Zvýšení/(snížení) finančních závazků		(29)	16 017
Zvýšení/(snížení) ostatních závazků		(311)	468
Zvýšení/(snížení) závazků z obchodního styku		2 511	(1 390)
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem		(1 023)	(1 497)
Jiné nepeněžní pohyby		(50)	260
Zvýšení/(snížení) závazků z titulu důchodů a zaměstnaneckých požitků		4 315	7 668
Investiční činnost	4.3
(Zvýšení)/snížení nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení		(624)	(1 390)
(Zvýšení)/snížení investic vykazovaných ekvivalenční metodou		43	(18)
(Zvýšení)/snížení realizovatelných finančních aktiv		(1 142)	(837)
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY		(1 164)	(8 261)
Čisté zvýšení/(snížení) peněz a peněžních ekvivalentů		(1 164)	(8 261)
Peníze a peněžní ekvivalenty k počátku roku	2.11	10 674	18 935
Peníze a peněžní ekvivalenty ke konci roku	2.11	9 510	10 674

VÝKAZ ZMĚN V ČISTÝCH AKTIVECH

mil. EUR
	Rezervní fondy (A)		Částky k vyžádání od členských států (B)		Aktiva netto =(A)+(B)
	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Ostatní rezervní fondy	Přebytek/(schodek) z minulých let	Výsledek hospodaření za rok	Aktiva netto =(A)+(B)
STAV K 31. 12. 2011	(108)	3 716	(35 669)	(1 789)	(33 850)
Změna rezervního fondu určeného na záruční fond	—	168	(168)	—	0
Změny reálné hodnoty	258	—	—	—	258
Ostatní	—	21	(19)	—	2
Rozdělení výsledku hospodaření za rok 2011	—	6	(1 795)	1 789	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2011 připsaný členským státům	—	—	(1 497)	—	(1 497)
Výsledek hospodaření za rok	—	—	—	(5 329)	(5 329)
STAV K 31. 12. 2012	150	3 911	(39 148)	(5 329)	(40 416)
Změna rezervního fondu určeného na záruční fond	—	46	(46)	—	0
Změny reálné hodnoty	(51)	—	—	—	(51)
Ostatní	—	12	(9)	—	3
Rozdělení výsledku hospodaření za rok 2012	—	5	(5 334)	5 329	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2012 připsaný členským státům	—	—	(1 023)	—	(1 023)
Výsledek hospodaření za rok	—	—	—	(4 365)	(4 365)
STAV K 31. 12. 2013	99	3 974	(45 560)	(4 365)	(45 852)

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1. HLAVNÍ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1 PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (3), dále jen „finanční nařízení“, a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (4) o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení.

V souladu s článkem 143 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byla zajištěna jednotnost při vedení účetnictví, oceňování a předkládání účetních závěrek a aby se sjednotil postup sestavování finančních výkazů a konsolidace. Účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

1.2 ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytnout informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, k nimž EU patří, musí finanční výkazy poskytovat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Obecná ustanovení (či účetní zásady), která musí být při sestavování finančních výkazů dodržena, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 2 a jsou totožná s ustanoveními standardu IPSAS 1. Jedná se o tyto zásady: věrné zobrazení, akruální účetnictví, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, stálost účetních metod, agregace, zákaz kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle článku 144 finančního nařízení jsou relevance, spolehlivost, srozumitelnost a srovnatelnost.

K sestavení finančních výkazů podle výše uvedených pravidel a zásad je nutné, aby vedoucí pracovníci provedli určité odhady, které ovlivňují vykazovanou výši určitých položek v rozvaze a výkazu o finanční výkonnosti, a aby byla zveřejněna podmíněná aktiva a podmíněné závazky.

1.3 KONSOLIDACE

rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky (tj. orgány EU (včetně Komise) a agentury EU), přidružené účetní jednotky a společné podniky, tedy 52 ovládaných účetních jednotek, 5 společných podniků a 4 přidružené účetní jednotky. Úplný seznam účetních jednotek zahrnutých do konsolidace uvádí bod 11.1. Ve srovnání s rokem 2012 se rozsah konsolidace rozšířil o 1 ovládanou účetní jednotku (agenturu). Vliv tohoto rozšíření na konsolidované finanční výkazy je však nevýznamný.

ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí zahrnout určitou účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí ovládání. Ovládané jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU pravomoc přímo či nepřímo řídit finanční a operační politiku s cílem mít užitek z jejich činnosti. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Ovládané účetní jednotky jsou do konsolidace zahrnuty v plném rozsahu. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládací smlouvou nebo sekundárním právním předpisem, financování účetní jednotky ze souhrnného rozpočtu, existence hlasovacích práv v řídicích orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Je zřejmé, že o tom, zda k ovládání stačí splnění jednoho, nebo všech výše vyjmenovaných kritérií, je třeba rozhodnout na základě individuálního posouzení.

Podle tohoto přístupu jsou orgány EU (vyjma Evropské centrální banky) a agentury (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za účetní jednotky pod výlučnou kontrolou EU, a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci.

Při konsolidaci byly vyloučeny veškeré významné transakce a zůstatky ve vztazích mezi účetními jednotkami ovládanými EU. Naopak nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi těmito účetními jednotkami nejsou významné, a proto vyloučeny nebyly.

Společné podniky

Společný podnik je založen na smluvním ujednání, podle nějž EU a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen „spoluvlastníci“) vyvíjejí hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společnou kontrolou se rozumí smluvně sjednaná sdílená přímá či nepřímá kontrola nad hospodářskou činností spojenou s výnosnostním potenciálem.

Účasti ve společných podnicích jsou vykazovány pomocí ekvivalenční metody a prvotně jsou zachycovány v pořizovací ceně. Podíl EU na výsledcích společně ovládaných účetních jednotek je uveden ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách v rezervních fondech je vykazován v rezervních fondech. Účetní hodnota společného podniku ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny v rezervních fondech, snížení hodnoty a dividendy).

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi EU a spoluovládanými účetními jednotkami jsou nevýznamné, a proto nebyly z konsolidace vyloučeny. Účetní zásady platné pro společné podniky se mohou lišit od účetních zásad, které přijala EU pro podobné transakce a účetní případy za podobných okolností.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, ale neovládá je. Podstatný vliv se předpokládá v případě, má-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv.

Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody a prvotně jsou zachycovány v pořizovací ceně. Podíl EU na výsledcích přidružených účetních jednotek je uváděn ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu rezervních fondů je vykazován v rezervních fondech. Účetní hodnota přidružené účetní jednotky ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny v rezervních fondech, snížení hodnoty a dividendy). Výplata zisku přidruženou účetní jednotkou snižuje její účetní hodnotu. Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi EU a přidruženými účetními jednotkami nejsou významné, a proto nebyly vyloučeny.

Účetní zásady platné pro přidružené účetní jednotky se mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie pro podobné transakce a účetní případy za podobných okolností. V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako realizovatelná finanční aktiva.

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje komise

Prostředky systému zdravotního pojištění pro zaměstnance Evropské unie, Evropského rozvojového fondu a účastnického garančního fondu spravuje jménem těchto fondů Komise. Jelikož však nejsou tyto účetní jednotky ovládány EU, nejsou ani zahrnovány v jejích finančních výkazech – viz bod 11.2 v příloze k účetní závěrce EU, kde jsou uvedeny další podrobnosti o příslušných částkách.

1.4 ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.4.1 Měna a základ pro přepočet

Funkční měna a měna účetní závěrky

Údaje ve finančních výkazech jsou uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU měnou funkční i měnou účetní závěrky.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakce. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z přepočtu peněžních aktiv a pasiv v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Na budovy, stroje a zařízení a dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají různé metody přepočtu.

Zůstatky peněžních aktiv a pasiv v cizí měně ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31. 12. 2013	31. 12. 2012
BGN	1,9558	1,9558
CZK	27,4270	25,1510
DKK	7,4593	7,4610
GBP	0,8337	0,8161
HRK	7,6265	7,5575
HUF	297,0400	292,3000
LVL	0,7028	0,6977
LTL	3,4528	3,4528
PLN	4,1543	4,0740
RON	4,4710	4,4445
SEK	8,8591	8,5820
CHF	1,2276	1,2072
JPY	144,7200	113,6100
USD	1,3791	1,3194

Změny reálné hodnoty peněžních finančních nástrojů denominovaných v cizí měně a klasifikovaných jako realizovatelné, které jsou dány rozdíly z přepočtu cizích měn, jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Ve výkazu o finanční výkonnosti se zachycují též rozdíly z přepočtu nepeněžního finančního majetku a závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Rozdíly z přepočtu nepeněžních finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelné se zachycují ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

1.4.2 Použití odhadů

V souladu se standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nutně též číselné údaje založené na odhadech a předpokladech vedoucích pracovníků, které byly provedeny na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše rezerv, výše finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek z obchodního styku, výše příjmů a výdajů příštích období, objem podmíněných aktiv a závazků a rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení. Skutečná výše se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5 ROZVAHA

1.5.1 Dlouhodobý nehmotný majetek

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tento majetek je odepisován lineárně po dobu odhadované životnosti. Doba odhadované životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické době životnosti nebo právní době životnosti určené dohodou. Dlouhodobý nehmotný majetek vytvořený vlastní činností je aktivován v rozvaze, když jsou splněna příslušná kritéria účetních pravidel EU. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na vývoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

1.5.2 Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se účtují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Historická cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením nebo výstavbou daného majetku.

Dodatečné náklady jsou zahrnovány do účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatný majetek, avšak pouze tehdy, je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit cenu věci. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená životnost. Nedokončený majetek není odepisován, neboť dosud není uveden do užívání. Odpisy ostatního majetku se vypočítávají lineární metodou, při níž jsou po dobu očekávané životnosti přiřazovány náklady zůstatkové hodnotě takto:

Druh majetku	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 %
Zařízení, stroje a vybavení	10 % až 25 %
Nábytek	10 % až 25 %
Zařízení a inventář	10 % až 33 %
Vozový park	25 %
Počítačové technické vybavení	25 %
Jiný hmotný majetek	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují tím způsobem, že se výnosy snížené o náklady na prodej porovnají s účetní hodnotou vyřazeného majetku, a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.

Leasing

Nájem hmotného majetku, při němž EU nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Majetek pronajatý formou finančního leasingu je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě tohoto majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek podle toho, která z hodnot je nižší. Každá leasingová splátka se dělí na závazek a finanční poplatky tak, aby byla u nesplaceného závazku dosažena konstantní úroková sazba. Závazky z nájemního vztahu (bez finančních poplatků) se vykazují spolu s ostatními (dlouhodobými a krátkodobými) závazky. Úroková složka finančních nákladů je uváděna ve výkazu o finanční výkonnosti po celé období nájemního vztahu, aby byla u zbývajícího zůstatku za každé období vykazována konstantní periodická úroková sazba. Majetek pronajatý formou finančního leasingu se odepisuje po dobu životnosti nebo po dobu trvání leasingového vztahu podle toho, které z těchto období je kratší.

Nájemní vztahy, při nichž si značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví ponechává pronajímatel, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou zachycovány lineárně ve výkazu o finanční výkonnosti po celou dobu trvání leasingu.

1.5.3 Snížení hodnoty nefinančního majetku

Majetek, u nějž se předpokládá neomezená životnost, není odepisován a každoročně je u něj prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku se snížení hodnoty posuzuje vždy, když okolnosti nebo změna podmínek signalizují, že nebude možné realizovat jejich účetní hodnotu. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě neprodleně vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

1.5.4 Investice

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Účasti v přidružených účetních jednotkách a ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Pořizovací cena účastí se upraví tak, aby odrážela podíl na zvýšení či snížení čistého majetku přidružených účetních jednotek a společných podniků, který lze připsat EU po prvotním vykázání. Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pominou-li později důvody pro toto snížení hodnoty, je opravná položka z titulu snížení hodnoty zrušena k zachycení účetní hodnoty, která by byla vykazována, kdyby se žádná ztráta ze snížení hodnoty neúčtovala.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva (viz bod 1.5.5), a proto jsou vedeny v reálné hodnotě s tím, že zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty (včetně rozdílů z přepočtu cizích měn) jsou zachyceny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Jelikož investice do fondů rizikového kapitálu nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, oceňují se jednotlivě pořizovací cenou nebo přiřaditelnou hodnotou čistého majetku podle toho, která částka je nižší. Nerealizované zisky z ocenění reálnou hodnotou se účtují do rezervních fondů. Nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty majetku, aby se určilo, zda mají být vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti jako ztráty ze snížení hodnoty, nebo jako změny ve fondu přecenění na reálnou hodnotu.

1.5.5 Finanční majetek

Klasifikace

EU člení svůj finanční majetek na tyto kategorie: finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, úvěry a pohledávky, investice držené do splatnosti a realizovatelná finanční aktiva. Zařazení finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich počátečního zachycení a poté se opětovně posuzuje ke každému rozvahovému dni.

(i) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je pořízeno v zásadě za účelem prodeje v krátké době, nebo pokud jej takto klasifikuje Evropská unie. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva zařazená do této kategorie jsou klasifikována jako krátkodobý finanční majetek, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádná finanční aktiva.

(ii) Úvěry a pohledávky z obchodního styku

Úvěry a pohledávky z obchodního styku jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kótována na aktivním trhu. Vznikají, jestliže EU poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. Jsou součástí dlouhodobého majetku, s výjimkou úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

(iii) Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má EU úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné investice.

(iv) Realizovatelná finanční aktiva

U realizovatelných finančních aktiv se jedná o nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Tato aktiva jsou vedena jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek v závislosti na období, v němž EU očekává jejich vyřazení a které obvykle odpovídá zbytkové splatnosti k rozvahovému dni. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou klasifikovány rovněž investice do nekonsolidovaných účetních jednotek a další kapitálové investice (např. operace rizikového kapitálu), které se neúčtují ekvivalenční metodou.

Prvotní zachycení a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, investic držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Úvěry se vykazují ke dni, kdy je dlužníkům převedena hotovost. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou prvotně zachycována v reálné hodnotě s tím, že související transakční náklady jsou vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního zachycení se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Úvěry poskytnuté z prostředků přijatých úvěrů jsou oceňovány v nominální výši, která je považována za jejich reálnou hodnotu. Důvod je tento:

—

„Tržní prostředí“ pro úvěrové operace EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, kde jsou emitovány podnikové nebo státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU pouze přijímá úvěry za účelem jejich dalšího poskytnutí za stejnou úrokovou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat úvěry z prostředků přijatých úvěrů nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s komerčními nebo státními dluhopisy.

—	Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), podpory platební bilance apod. používat účtovanou úrokovou sazbu.

—

Navíc jsou u těchto přijatých a poskytnutých úvěrů vlivem jejich vzájemného („back-to-back“) charakteru dány kompenzační účinky. Efektivní úroková sazba poskytnutého úvěru se tedy rovná efektivní úrokové sazbě souvisejícího úvěru přijatého. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční nástroje se z účetnictví vyřadí, jakmile zaniknou nebo jsou převedena práva na příjem peněžních toků z investice, přičemž EU převede v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

i)	Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty těchto aktiv, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, v němž vznikly.

ii)

Úvěry, pohledávky z obchodního styku a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytovány z prostředků úvěrů přijatých, se na oba druhy úvěrů používá tatáž efektivní úroková sazba, neboť tyto úvěry mají charakter operací typu „back-to-back“ a jelikož se svými podmínkami ani objemem vzájemně významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

iii)	Investice držené do splatnosti – EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

iv)

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty těchto aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Je-li takové aktivum prodáno nebo sníží-li se jeho hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne nárok na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kótovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekótovaných cenných papírů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby mezi nespřízněnými osobami, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě změřit, ocení se tyto investice pořizovací cenou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančního majetku

Ke každému rozvahovému dni EU posuzuje, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního majetku. Hodnota finančního majetku je snížena a z tohoto snížení hodnoty vznikají ztráty, pouze pokud existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku prvotního zachycení majetku, a taková událost (či události) generující ztrátu má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního majetku, jejž lze spolehlivě odhadnout.

a) Majetek vykazovaný v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů, pohledávek z obchodního styku nebo investic držených do splatnosti, které jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě, pak se výše ztráty rovná rozdílu mezi účetní hodnotou majetku a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, k nimž nedošlo) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou tohoto finančního majetku. Účetní hodnota majetku se sníží a výše ztráty se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti variabilní úrokovou sazbu, pak je diskontní sazbou pro účely ocenění ztráty ze snížení hodnoty aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Ve výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva se odrážejí peněžní toky, které mohou plynout z realizace kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je realizace pravděpodobná či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výkazu o finanční výkonnosti zruší.

b) Majetek vykazovaný v reálné hodnotě

V případě kapitálových investic, které jsou zařazeny jako realizovatelná finanční aktiva, se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy existují v případě realizovatelného finančního aktiva, pak se kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti) odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výkazu o finanční výkonnosti. Ztráty ze snížení hodnoty vykázané ve výkazu o finanční výkonnosti u kapitálových nástrojů se ve výkazu o finanční výkonnosti neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota dluhového nástroje, který je zařazen jako realizovatelné finanční aktivum, a pokud lze dát tento nárůst objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, zruší se ztráta ze snížení hodnoty prostřednictvím výkazu o finanční výkonnosti.

1.5.6 Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně nebo v čisté realizovatelné hodnotě podle toho, která z hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

1.5.7 Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování může být rozdělena na několik splátek. Tuto zálohu či počáteční hotovost je nutno v období stanoveném v dohodě využít na účel, pro který byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Příjemce je povinen zálohu předběžného financování Unii vrátit v případě, že mu nevzniknou způsobilé výdaje. Výše předběžného financování se (úplně nebo částečně) sníží poté, co je schválena výše způsobilých výdajů (které se vykazují jako náklady) a vrácených částek.

Nevyčerpané předběžné financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, způsobilé částky zaúčtované jako náklad, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy.

1.5.8 Pohledávky z obchodního styku

Pohledávky z obchodního styku jsou vykazovány v původní výši po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k pohledávce se vytvoří, existují-li objektivní důkazy, že EU nebude moci inkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Výše opravné položky se uvede ve výkazu o finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. K vykazování příjmů příštích období ke konci roku viz bod 1.5.14 níže.

1.5.9 Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.5.10 Důchody a jiné zaměstnanecké požitky

Závazky z titulu důchodů

Penzijní plány zaměstnanců EU jsou vymezeny na bázi definovaných požitků. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován. Závazek z těchto penzijních plánů definovaných požitků, který je vykazován v rozvaze, se rovná současné hodnotě závazku z definovaných požitků k rozvahovému dni. Hodnotu závazku z definovaných požitků vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jeho současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů jsou okamžitě zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Náklady na pracovní poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady na pracovní poměry minulých období odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

EU poskytuje svým zaměstnancům zdravotní dávky formou úhrady nákladů na zdravotní péči. Pro běžnou správu těchto dávek byl vytvořen zvláštní fond. Tento systém využívají zaměstnanci, důchodci, vdovy a vdovci a osoby na nich závislé. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provádět pojistněmatematické výpočty. Příslušný závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako v případě penzijních závazků (viz výše).

1.5.11 Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v okamžiku, kdy má EU aktuální právní závazek nebo mimosmluvní povinnost vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze částku spolehlivě odhadnout. Rezervy nejsou tvořeny na krytí budoucích provozních ztrát. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobností (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

1.5.12 Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě (přijaté úvěry). Mezi přijaté úvěry patří úvěry od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů. Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se účtují v zůstatkové hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po celou dobu trvání úvěrového vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby.

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů, jež jsou poskytnuty z prostředků úvěrů přijatých, nelze na tyto přijaté ani poskytnuté úvěry použít metodu efektivní úrokové sazby, a to s ohledem na princip významnosti. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné finanční závazky.

1.5.13 Závazky z obchodního styku

Významná část závazků EU z obchodního styku nesouvisí s pořízením zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů. Jako závazky z obchodního styku jsou v příslušné výši zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů. Poté, co jsou náklady ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují ve schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

1.5.14 Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Podle účetních pravidel EU se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými operačními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Rovněž výnosy se účtují v tom období, k němuž se vztahují. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

Pokud byla před koncem účetního roku již vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.6 VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.6.1 Výnosy

Výnosy z transakcí, jež nemají povahu směny

Tyto výnosy představují převážnou většinu výnosů EU a tvoří je zejména přímé a nepřímé daně a příjmy z vlastních zdrojů. Kromě daní mohou EU plynout platby od dalších stran, například cla, pokuty a dary.

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“ (tj. ve výši uvedené ve výzvě). Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Pohledávky z obchodního styku a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny) od členských států. K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok (25 %). Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. V případě pochybností o platební schopnosti podniku je k pohledávce vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou dlužníci ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

—	buď rozhodnutí přijmout, a v takovém případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností,

—	nebo rozhodnutí odmítnout a podat opravný prostředek podle práva EU.

Avšak i když se dlužníci odvolají, musí být jistina pokuty ve lhůtě tří měsíců uhrazena, neboť odvolání nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo – za jistých okolností a s výhradou souhlasu účetního Komise – může pokutovaný subjekt místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek. Jelikož však opravný prostředek pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se přijaté peníze k vyrovnání pohledávky. Je-li místo úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako pohledávka. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla namísto úhrady poskytnuta záruka, je k neuhrazené pohledávce vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty Komise ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI) s tím, že tyto prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelné.

Výnosy ze směny

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančního majetku nebo závazků a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok; tento úrok se vypočte pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

1.6.2 Náklady

Náklady plynoucí ze směny, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služby, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Zachycují se ve výši původní fakturované ceny.

Na náklady neplynoucí ze směny připadá většina nákladů EU. Souvisejí s převody prostředků příjemcům a mohou být trojího druhu: nárokové částky, převody poskytnuté na základě dohod a granty, příspěvky a dary poskytnuté na základě volného uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti; a lze-li provést přiměřený odhad příslušné částky.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.7 PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1 Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k jedné či více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního užitku.

1.7.2 Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale není vykázán, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, kdy výši závazku nelze stanovit s dostatečnou spolehlivostí.

2. PŘÍLOHA K ROZVAZE

DLOUHODOBÝ MAJETEK

2.1 DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

mil. EUR
Účetní hodnota brutto ke konci předchozího roku	379
Přírůstky	100
Úbytky	(8)
Ostatní změny	2
Účetní hodnota brutto ke konci roku	473
Oprávky ke konci předchozího roku	(191)
Odpisy za daný rok	(48)
Úbytky	5
Ostatní změny	0
Oprávky ke konci roku	(235)
Účetní hodnota netto ke konci roku	237
Účetní hodnota netto ke konci předchozího roku	188

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

2.2 BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Ke dni 31. prosince 2013 bylo v rámci nedokončeného majetku vykázáno 1 041 milionů EUR (2012: 660 milionů EUR) v souvislosti s projektem Galileo, globálním navigačním družicovým systémem EU, který je budován za pomoci Evropské kosmické agentury (ESA). V tomto období jsou vykázány neaktivovatelné náklady na vývoj ve výši 13 milionů EUR.

Po dokončení bude systém tvořit 30 satelitů, 2 kontrolní centra a přibližně 16 pozemních stanic. Částka v rozvaze vyjadřuje aktivovatelné náklady, jež Komisi v souvislosti s tímto projektem vznikly od 22. října 2011, kdy byly úspěšně vypuštěny první dva satelity systému. Před tímto datem, jak je rovněž vysvětleno v předchozí účetní závěrce, Komise považovala tento projekt za projekt ve výzkumné fázi, a proto byly v souladu s účetními pravidly EU zaúčtovány do nákladů všechny vzniklé náklady. Předpokládaný rozpočet na období od zahájení projektu až do konce účinnosti stávajícího finančního rámce činí 3 852 milionů EUR. Očekává se, že během příštího finančního rámce bude vynaloženo dalších 5 400 milionů EUR na plné rozmístění systému, jeho využití, poskytování služeb projektu Galileo do roku 2020 a přípravu rozmístění systému příští generace s tím, že tato částka bude v plném rozsahu financována z rozpočtu EU.

Od října 2011 až do rozvahového dne byly vypuštěny celkem čtyři družice a po ukončení následné testovací fáze bude ukončena fáze ověřování na oběžné dráze („IOV“). Tuto fázi společně financovaly EU a ESA a podle grantové dohody mezi oběma stranami ESA dokončený majetek oficiálně převede na EU. S tímto právním převodem bude muset vyslovit souhlas rada ESA; v této souvislosti je třeba uvést, že jejími členskými státy jsou s výjimkou dvou států (Norska a Švýcarska) všechny členské státy EU. V současnosti nemá Komise důvod se domnívat, že některý z členů ESA tento převod zablokuje.

BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

mil. EUR
	Pozemky a budovy	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Technické vybavení počítačů	Jiný DHM	Finanční leasing	Nedokončený DHM	Celkem
Účetní hodnota brutto ke konci předchozího roku	4 314	558	233	577	231	3 181	1 118	10 212
Přírůstky	30	61	14	60	22	87	516	790
Úbytky	0	(22)	(15)	(46)	(8)	0	0	(91)
Převody mezi kategoriemi majetku	312	11	(1)	2	3	(312)	(14)	0
Ostatní změny	4	0	2	2	1	(264)	(21)	(276)
Účetní hodnota brutto ke konci roku	4 660	608	233	595	248	2 692	1 599	10 635
Oprávky ke konci předchozího roku	(2 137)	(449)	(165)	(436)	(150)	(897)	0	(4 234)
Tvorba odpisů za rok	(143)	(47)	(15)	(69)	(23)	(103)	0	(401)
Zrušení odpisů	5	1	0	0	0	0	0	6
Úbytky	1	21	15	46	8	0	0	91
Převody mezi kategoriemi majetku	(124)	0	0	(2)	1	126	0	1
Ostatní změny	(1)	0	(2)	0	(1)	11	0	7
Oprávky ke konci roku	(2 399)	(474)	(167)	(461)	(165)	(863)	0	(4 531)
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO KE KONCI ROKU	2 261	134	65	134	83	1 829	1 599	6 104
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO KE KONCI PŘEDCHOZÍHO ROKU	2 177	109	67	142	81	2 284	1 118	5 978

FINANČNÍ LEASING

Budoucí splátky z titulu finančního leasingu a obdobných nároků jsou v rozvaze vykázány jako dlouhodobé a krátkodobé závazky (viz body 2.15 a 2.18.3).

mil. EUR
Popis	Kumulované splátky (A)	Budoucí splátky				Celková hodnota	Následné náklady na majetek	Hodnota majetku	Odpisy	Účetní hodnota netto
Popis	Kumulované splátky (A)	< 1 rok	> 1 rok	> 5 let	Závazky celkem (B)	(A + B)	(C)	(A+ B+C)	(D)	(A+B+C+D)
Pozemky a budovy	772	76	344	1 403	1 823	2 595	57	2 653	(838)	1 815
Jiný DHM	24	6	9	1	15	39	—	39	(25)	14
Celkem ke konci roku	796	82	353	1 403	1 838	2 634	57	2 692	(863)	1 829
Úroková složka		89	319	481	889
Celkem budoucí minimální leasingové splátky ke konci roku		171	672	1 884	2 727
Celkem budoucí minimální leasingové splátky ke konci předchozího roku		155	660	2 189	3 003

2.3 INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Účasti ve společných podnicích	2.3.1	0	42
Účasti v přidružených účetních jednotkách	2.3.2	349	350
Celkem		349	392

2.3.1 Účasti ve společných podnicích

mil. EUR
	GJU	SESAR	Projekt ITER	ILL	Spol. podnik pro palivové články a vodík	Celkem
Stav k 31. 12. 2012	0	0	10	32	0	42
Příspěvek	0	78	121	126	56	380
Podíl na čistém výsledku	0	(78)	(130)	(158)	(56)	(422)
Stav k 31. 12. 2013	0	0	0	0	0	0

Účasti ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Účastem Komise lze na základě příslušných procentuálních podílů přiřadit tyto účetní hodnoty:

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Dlouhodobý majetek	198	226
Krátkodobý majetek	63	106
Dlouhodobé závazky	0	0
Krátkodobé závazky	(394)	(291)
Výnosy	1	8
Náklady	(412)	(427)

Společný podnik Galileo (GJU) v likvidaci

Společný podnik Galileo vstoupil koncem roku 2006 do likvidace, jež nadále pokračuje. Tato účetní jednotka v roce 2013 nevyvíjela činnost a nadále se nacházela v likvidaci.

Společný podnik SESAR

Cílem tohoto společného podniku je modernizovat systém uspořádání letového provozu v Evropě a rychle realizovat evropský hlavní plán uspořádání letového provozu. Za tímto účelem má být v EU koordinován a soustředěn veškerý související výzkum a vývoj. K 31. prosinci 2013 držela Komise ve společném podniku SESAR majetkovou účast ve výši 46,26 %. Celkový příspěvek Komise, s nímž se pro SESAR (v období 2007 až 2013) počítá, činí 700 milionů EUR. Kumulovaný nevykazovaný podíl na ztrátě dosahuje 205 milionů EUR. Nevykazovaný podíl na ztrátě je výsledkem technického účetního postupu nutného při používání ekvivalenční metody účtování. Tyto nevykazované ztráty nepředstavují ztráty pro EU a vyplývají ze skutečnosti, že zaúčtování nákladů obvykle probíhá před navýšením kapitálu o věcný příspěvek jiných spoluvlastníků než EU.

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER)

Členy organizace ITER jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Jižní Korea, Japonsko a USA. Tato organizace byla založena za účelem: správy zařízení ITER, podpory využívání těchto zařízení, podpory porozumění a akceptace energie z jaderné syntézy mezi veřejností a provozování dalších činností k dosažení jejího cíle. Svůj příspěvek do organizace ITER International poskytuje EU (Euratom) prostřednictvím společného podniku „Fusion for Energy“, včetně příspěvků členských států a Švýcarska. Celkový příspěvek je z právního hlediska pokládán za příspěvek Euratomu pro organizaci ITER, neboť členské státy ani Švýcarsko nemají v této organizaci vlastnickou účast. Vzhledem k tomu, že EU drží z právního hlediska účast ve společném podniku ITER International, musí Komise tuto účast vykazovat ve své účetní závěrce. Ke dni 31. prosince 2013 držela Komise v ITER vlastnickou účast ve výši 43,33 %. Celkový (orientační) příspěvek Euratomu na ITER (v období 2007–2041) činí 8 949 milionů EUR.

Společné technologické iniciativy

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společných technologických iniciativ, jež byly realizovány prostřednictvím společných podniků ve smyslu článku 187 Smlouvy, byla ustavena proto, aby naplnila cíle Lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost. Do této položky (viz níže) jsou zařazeny společná technologická iniciativa pro inovativní léčiva (IIL) a společný podnik pro palivové články a vodík (FCH), avšak tři další, ARTEMIS, Clean Sky a ENIAC (viz bod 2.3.2 níže), jsou sice po právní stránce označovány jako společné podniky, avšak z účetního hlediska musí být pokládány za přidružené účetní jednotky (a jsou proto tak i uvedeny v bodě 2.3.2), neboť v nich Komise vykonává podstatný vliv, nikoli společnou kontrolu.

Společná technologická iniciativa pro inovativní léčiva (IIL)

Společný podnik ILL podporuje farmaceutický výzkum a vývoj v předkonkurenční fázi v členských státech a přidružených zemích. Jeho cílem je posílit investice do výzkumu v biofarmaceutickém odvětví a podpořit zapojení malých a středních podniků do své činnosti. Ke dni 31. prosince 2013 držela Komise v ILL vlastnickou účast ve výši 74,16 %. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne do 31. prosince 2017 1 miliardy EUR. Kumulovaný nevykazovaný podíl na ztrátě dosahuje 16 milionů EUR.

Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

Cílem společného podniku FCH je sdružovat zdroje z veřejného a soukromého sektoru, a zintenzivnit tak výzkum vedoucí ke zvýšení celkové efektivity výzkumných činností v EU a k rychlejšímu vývoji technologií palivových článků a vodíkových technologií a k jejich rychlejšímu zavádění do praxe. Ke dni 31. prosince 2013 držela Komise ve společném podniku FCH vlastnickou účast ve výši 74,20 %. Maximální orientační příspěvek EU dosáhne do 31. prosince 2017 částky 470 milionů EUR. Kumulovaný nevykazovaný podíl na ztrátě činí 67 milionů EUR.

2.3.2 Účasti v přidružených účetních jednotkách

mil. EUR
	EIF	ARTEMIS	Clean Sky	ENIAC	Celkem
Stav k 31. 12. 2012	336	0	0	14	350
Příspěvky	(2)	20	125	37	180
Podíl na čistém výsledku	9	(20)	(125)	(50)	(186)
Jiné změny vlastního kapitálu	6	0	0	0	6
Stav k 31. 12. 2013	349	0	0	0	349

Účasti v přidružených účetních jednotkách se účtují ekvivalenční metodou. Účastem Komise lze na základě příslušných procentuálních podílů přiřadit tyto účetní hodnoty:

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Majetek	499	505
Závazky	(240)	(191)
Výnosy	37	33
Přebytek/(schodek)	(221)	(177)

Evropský investiční fond

Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. Komise splatila ze své kapitálové účasti 20 % a zbývající, zatím nevyžádaná, částka představuje celkem 720 milionů EUR.

mil. EUR
	Celkový kapitál EIF	Komisí upsaný podíl
Základní kapitál celkem	3 000	900
Splacený	(600)	(180)
Nesplacený	2 400	720

Společný podnik Artemis

Tato účetní jednotka byla zřízena za účelem realizace společné technologické iniciativy se soukromým sektorem v problematice vestavěných počítačových systémů. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 420 milionů EUR. Kumulovaný nevykazovaný podíl na ztrátě činí 9 milionů EUR (vlastnická účast 94,57 %).

Společný podnik Clean Sky

Cílem této účetní jednotky je urychlit vývoj, validaci a demonstraci čistých technologií letecké dopravy v EU, a zvláště vytvořit radikálně novátorský systém za účelem snížení dopadu letecké dopravy na životní prostředí. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 800 milionů EUR. Kumulovaný nevykazovaný podíl na ztrátě činí 72 milionů EUR (vlastnická účast 57,80 %).

Společný podnik ENIAC

Cílem tohoto subjektu je vymezit společně dohodnutou agendu výzkumu v oblasti nanoelektroniky s cílem stanovit priority pro výzkum a osvojení si hlavních kompetencí v této oblasti. Za tímto účelem budou sdružovány zdroje z veřejného a soukromého sektoru na podporu výzkumných a vývojových projektů. Celkový závazek EU dosáhne 450 milionů EUR. Ke dni 31. prosince 2013 držela Komise ve společném podniku ENIAC vlastnickou účast ve výši 95,41 %. Kumulovaný nevykazovaný podíl na ztrátě činí 26 milionů EUR.

2.4 DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Realizovatelná finanční aktiva	2.4.1	5 497	4 870
Úvěry	2.4.2	54 347	57 441
Celkem		59 844	62 311

2.4.1 Dlouhodobá realizovatelná finanční aktiva

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Záruční fond (5)	1 412	1 327
ESUO v likvidaci	1 129	1 102
Investice z fondu BUFI	1 013	832
Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF)	789	593
Nástroj na rozběh ETF	339	305
Evropská banka pro obnovu a rozvoj	188	188
Operace rizikového kapitálu	124	123
Nástroj pro úvěrové záruky za projekty TEN-T (LGTT)	90	52
Evropská agentura pro chemické látky	0	52
Ostatní realizovatelné investice	413	296
Celkem	5 497	4 870

Záruční fond

Ze Záručního fondu pro vnější vztahy jsou kryty úvěry, za něž EU poskytla na základě rozhodnutí Rady záruku. Předmětem krytí jsou zejména úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území EU, úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU. Jedná se o dlouhodobý nástroj ke krytí nesplácených úvěrů, na něž EU poskytla záruku. Fond je financován z příspěvků ze souhrnného rozpočtu EU, které odpovídají 9 % kapitálové hodnoty operací, dále z úrokových výnosů, které plynou z investic realizovaných z aktiv fondu, a z částek inkasovaných od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Případný přebytek ročního hospodaření se vrací do rozpočtu EU jako příjem.

EU je povinna vytvořit rezervní fond na záruky za úvěry třetím zemím. Smyslem rezervního fondu je pokrýt požadavky záručního fondu a případně aktivované záruky, které převyšují disponibilní prostředky fondu, tak aby bylo možné tyto prostředky uhradit z rozpočtu. Rezervní fond svým objemem odpovídá cílové částce ve výši 9 % neuhrazeného objemu úvěrů ke konci roku.

ESUO v likvidaci

Pokud jde o prostředky ESUO v likvidaci, jedná se u všech těchto realizovatelných finančních aktiv o dluhové cenné papíry denominované v eurech a kótované na aktivních trzích.

Investice z fondu BUFI

Prozatímně inkasované pokuty spravuje od 1. ledna 2010 Komise ve fondu BUFI zřízeném pro tento účel s tím, že tyto prostředky investuje do finančních nástrojů zařazených jako realizovatelná finanční aktiva (viz bod 8.2).

Finanční nástroj pro sdílení rizik

Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) spravuje EIB s tím, že investiční portfolio Komise slouží k tvorbě rezerv na finanční riziko plynoucí z úvěrů a záruk, které EIB poskytuje na způsobilé výzkumné projekty. Příslušný rozpočet Komise by měl v období 2007 až 2013 dosáhnout 1 miliardy EUR, z nichž by až 800 milionů EUR mohlo připadnout na zvláštní program „Spolupráce“ a až 200 milionů EUR na zvláštní program „Kapacity“. Stejnou částku se zavázala poskytnout EIB.

K 31. prosinci 2013 přispěla Komise spolu s ESVO a třetími zeměmi na RSFF částkou ve výši 1 231 milionů EUR. Podmíněný závazek ve výši 958 milionů EUR (bod 5.2.1) představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2013, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení úvěrů či čerpání záruk, které poskytla EIB v rámci RSFF. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno výší jejího příspěvku na tento nástroj.

Nástroj na rozběh ETF

Nástroj na rozběh evropského prostředku financování technologií (European Technology Facility, ETF) pokrývá program Růst a zaměstnanost, víceletý program pro podniky a soukromé podnikání (MAP), program pro konkurenceschopnost a inovace a pilotní projekt Transfer technologií, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování začínajících malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu. Koncem roku bylo příjemcům z nástroje na rozběh ETF přislíbeno dalších 132 milionů EUR, tyto prostředky však dosud nebyly čerpány příslušnými stranami.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

Vzhledem k tomu, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development, EBRD) není kótována na burze, a vzhledem k omezením v její zakladatelské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je účast Komise v EBRD oceněna v pořizovací ceně snížené o případné opravné položky.

mil. EUR
EBRD	Celkový kapitál EBRD	Podíl upsaný Komisí
Základní kapitál celkem	29 601	900
Splacený	(6 202)	(188)
Nesplacený	23 399	712

Operace rizikového kapitálu

V rámci operací rizikového kapitálu jsou finančním zprostředkovatelům poskytovány prostředky na financování kapitálových investic. Spravuje je EIB a financovány jsou z prostředků na evropskou politiku sousedství.

Nástroje pro úvěrové záruky za projekty transevropských dopravních sítí

Nástroj pro úvěrové záruky za projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (Loan Guarantee Instrument for Ten-T Projects, LGTT) poskytuje záruky ke zmírnění rizika na straně příjmů v prvních letech realizace uvedených projektů. Konkrétně by záruka plně pokrývala pohotovostní úvěrové linky, jež by byly čerpány pouze v případech, kdy by peněžní toky z projektu nestačily ke splácení přednostního dluhu. Tento nástroj je společným finančním produktem Komise a EIB. V období 2007–2013 Komise vyčlení na LGTT maximální částku 250 milionů EUR.

K 31. prosinci 2013 přispěla Komise na LGTT částkou 162 milionů EUR. Ke konci roku 2013 byly schváleny úvěry v hodnotě 522 milionů EUR, které tak jsou kryty uvedenou zárukou. Částka vykazovaná jako podmíněný závazek (39 milionů EUR) představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2013, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení úvěrů, které poskytuje EIB v rámci operací LGTT. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno výší jejího příspěvku na tento nástroj.

Ostatní realizovatelné investice

Největší část ostatních dlouhodobých realizovatelných investic připadá na Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (116 milionů EUR) a na Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (67 milionů EUR).

2.4.2 Dlouhodobé úvěry

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Úvěry poskytnuté z rozpočtu EU a ESUO	2.4.2.1	151	162
Úvěry poskytnuté z přijatých úvěrů	2.4.2.2	54 196	57 279
Celkem		54 347	57 441

2.4.2.1 Úvěry poskytnuté z rozpočtu Evropské unie a ESUO v likvidaci

mil. EUR
	Úvěry se zvláštními podmínkami	Úvěry ESUO na bydlení	Celkem
Celkem k 31. 12. 2012	146	16	162
Nové úvěry	4	0	4
Splacené částky	(18)	(5)	(23)
Kurzové rozdíly	(6)	0	(6)
Změny účetní hodnoty	12	1	13
Celkem k 31. 12. 2013	138	12	151

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy za zvýhodněnou úrokovou sazbu. Všechny úvěry jsou splatné za déle než 12 měsíců od konce roku. Efektivní úroková sazba se pohybuje v rozmezí 7,73 % až 14,507 %.

2.4.2.2 Úvěry poskytnuté z přijatých úvěrů

mil. EUR
	Makrofinanční pomoc	Euratom	Podpora platební bilance	EFSM	ESUO V LIKVIDACI	Celkem
Celkem k 31. 12. 2012	549	425	11 623	44 476	221	57 294
Nové úvěry	100	—	—	—	—	100
Splacené částky	(81)	(36)	—	—	—	(117)
Kurzové rozdíly	—	(1)	—	—	(5)	(6)
Změny účetní hodnoty	1	(1)	—	(8)	(5)	(13)
Celkem k 31. 12. 2013	569	387	11 623	44 468	211	57 258
Úvěry se splatností do 1 roku	31	—	3 033	—	—	3 064
Úvěry se splatností nad 1 rok	538	387	8 590	44 468	211	54 195

Podrobnosti k přijatým a poskytnutým úvěrům viz bod 7.

2.5 DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY Z OBCHODNÍHO STYKU A ČÁSTKY K INKASU

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Členské státy	478	545
Ostatní	20	19
Celkem	498	564

Z celkových dlouhodobých pohledávek z obchodního styku připadá 483 milionů EUR (2012: 550 milionů EUR) na transakce, jež nemají povahu směny. Pohledávky za členskými státy se týkají nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu ve věci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

2.6 DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Předběžné financování	2.6.1	34 819	40 790
Zálohy	2.6.2	3 253	3 715
Celkem		38 072	44 505

2.6.1 Předběžné financování

Pro to, je-li předběžné financování vykázáno jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek, je určující termín, k němuž jej bude možno inkasovat zpět nebo k němuž bude čerpáno. Čerpání je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání, k nimž má dojít do dvanácti měsíců ode dne vykázání, se vykazují jako krátkodobé předběžné financování.

Na předběžné financování připadá velká část celkových aktiv EU, a proto je mu věnována řádná a pravidelná pozornost. Je třeba poznamenat, že objem předběžného financování jednotlivých programů musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti. Všechny tyto aspekty Komise řádně zohlednila při své snaze o zlepšení kontroly předběžného financování.

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF) – v roce 2013 bylo na předběžné financování vyplaceno celkem 4,5 miliardy EUR (2012: 4 miliardy EUR). Tento fond je samostatný subjekt nezávislý na EU a není zahrnut do konsolidace v této účetní závěrce – bod 11.2.3.

mil. EUR
Způsob řízení	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Přímé centralizované řízení	1 526	1 249
Nepřímé centralizované řízení	772	1 042
Decentralizované řízení	646	677
Sdílené řízení	31 104	37 214
Společné řízení	694	592
Prováděné jinými orgány a agenturami	77	16
Celkem	34 819	40 790

Článek 58 nového finančního nařízení, který částečně revidoval způsoby plnění rozpočtu, se použije až od 1. ledna 2014.

Nejvýznamnější podíl dlouhodobého předběžného financování připadá na strukturální akce za programové období 2007–2013: 19,6 miliardy EUR připadá na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS), 5,6 miliardy EUR na Evropský sociální fond (ESF), 5,2 miliardy EUR na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a 0,6 miliardy EUR na Evropský rybářský fond (ERF). Mnoho z takto financovaných projektů má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší než jeden rok. Tato část předběžného financování se proto vykazuje jako dlouhodobý majetek. Programové období 2007–2013 se blíží své závěrečné fázi, související předběžné financování tudíž během dvanácti měsíců postupně nabude splatnosti. Částka dlouhodobého předběžného financování tedy klesá, zatímco krátkodobé předběžné financování roste (viz bod 2.10).

Získané jistoty pro účely předběžného financování

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, požaduje Komise v některých případech při výplatě záloh (předběžného financování) poskytnutí jistoty. U jistot tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci jistoty. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování nebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných jistot pro účely předběžného financování k 31. prosinci 2013 činila 1 124 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota dosahovala 887 milionů EUR (2012: 1 348 milionů EUR, resp. 1 083 milionů EUR).

2.6.2 Zálohy

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Nástroje finančního inženýrství	2 118	2 717
Režimy podpory	1 135	998
Celkem	3 253	3 715

V rámci programů na léta 2007–2013 financovaných ze strukturálních fondů lze provádět platby z rozpočtu EU ve prospěch členských států, a tím přispívat do nástrojů finančního inženýrství (ať už ve formě úvěrů, investic do vlastního kapitálu nebo záruk), za jejichž zřízení a správu odpovídají členské státy. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, jsou vlastnictvím EU (stejně jako standardní předběžné financování), a v rozvaze Komise jsou tedy vykázány jako majetek. Základní právní předpisy však nestanoví povinnost členských států podávat Komisi o využití těchto záloh pravidelné zprávy a v některých případech je členské státy dokonce nemusí ani uvádět ve výkazech výdajů, které Komisi předkládají. Hodnota tohoto majetku se tedy ke konci roku odhaduje, a to na základě informací členských států o čerpání těchto prostředků.

Obdobně jsou zálohy zaplacené členskými státy, které nebyly ke konci roku využity, evidovány v rozvaze Komise jako majetek. Členské státy mohou takové zálohy vyplácet na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF). Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy; výsledné částky jsou uvedeny v rámci položky „režimy podpory“.

KRÁTKODOBÝ MAJETEK

2.7 ZÁSOBY

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Vědecký materiál	81	81
Ostatní	47	57
Celkem	128	138

2.8 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

mil. EUR
	Body	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Realizovatelná finanční aktiva	2.8.1	2 373	1 858
Úvěry	2.8.2	3 198	123
Celkem		5 571	1 981

2.8.1 Krátkodobá realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou pořizována pro jejich investiční návratnost nebo výnos anebo zůstávají v držení proto, aby se vytvořila určitá skladba majetku nebo druhotný zdroj likvidity. Proto mohou být prodána v reakci na potřebu likvidity nebo na změny úrokových sazeb. Přehled realizovatelných finančních aktiv se zbytkovou splatností do konce roku 2014 nabízí následující tabulka:

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Investice z fondu BUFI	897	845
ESUO v likvidaci	567	490
Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF)	408	160
Záruční fond	361	268
Evropská agentura pro chemické látky	76	69
Nástroj pro úvěrové záruky za projekty TEN-T (LGTT)	31	23
Ostatní realizovatelné investice	33	3
Celkem	2 373	1 858

2.8.2 Krátkodobé úvěry

V této položce jsou vykázány úvěry se zbytkovou splatností do 12 měsíců od rozvahového dne (podrobnosti viz bod 2.4.2.2 výše). Nárůst oproti předešlému roku je způsobem splátkami úvěrů na podporu platební bilance plánovanými na rok 2014 (Maďarsko 2 miliardy EUR a Lotyšsko 1 miliarda EUR).

2.9 KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY Z OBCHODNÍHO STYKU A ČÁSTKY K INKASU

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Pokuty	2.9.1	4 071	4 090
Členské státy	2.9.2	5 574	6 270
Příjmy a náklady příštích období	2.9.3	3 095	3 368
Další pohledávky z obchodního styku a částky k inkasu	2.9.4	442	311
Celkem		13 182	14 039

Z celkové výše uvedené částky připadá 12 638 milionů EUR (2012: 13 729 milionů EUR) na odhadovaný objem transakcí, jež nemají povahu směny.

2.9.1 Pokuty

Jedná se o částky pokut, které udělila Komise a které mají být inkasovány, ve výši 4 310 milionů EUR (2012: 4 357 milionů EUR) po odečtení opravných položek ve výši 239 milionů EUR (2012: 267 milionů EUR). Na pokuty neuhrazené ke konci roku byly poskytnuty jistoty v celkové výši 3 244 milionů EUR (2012: 2 513 milionů EUR). Je třeba poznamenat, že 1 032 milionů EUR z uvedených pohledávek bylo splatných po 31. prosinci 2013.

2.9.2 Členské státy

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Pohledávky z obchodního styku – EZZF a rozvoj venkova
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	1 858	1 172
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	41	14
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI)	45	44
Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD)	155	136
Opravná položka	(819)	(814)
Celkem	1 279	552
DPH: zaplacená částka a nárok na vrácení	68	44
Vlastní zdroje
Zapsané na účtu A	47	45
Zapsané na samostatném účtu	1 228	1 294
Pohledávka z titulu vlastních zdrojů	3 054	3 617
Opravná položka	(743)	(773)
Ostatní	6	16
Celkem	3 592	4 199
Ostatní pohledávky vůči členským státům
Očekávané inkaso předběžného financování	542	1 220
Ostatní	94	255
Celkem	636	1 475
Celkem	5 574	6 270

Nárůst pohledávek souvisejících se zemědělstvím vzniká zejména v důsledku nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu, neboť v některých případech je datum provedení odloženo o několik let, a v jiných případech jsou rozhodnutí prováděna formou odložených ročních splátek. To platí pro členské státy, na které se vztahuje finanční pomoc v souladu s rámcovou dohodou o Evropském nástroji finanční stability podepsanou dne 7. června 2010.

Výše pohledávky z titulu vlastních zdrojů souvisí s opravným rozpočtem č. 8/2013, který byl přijat dne 20. listopadu 2013. Podle článku 10 nařízení Rady č. 1150/2000 (ES, Euratom) (6) se částky, které odpovídají úpravám finančních příspěvků založených na HND, zapisují na účty v první pracovní den ledna 2014. Je třeba poznamenat, že některé členské státy své platby předjímaly, což vysvětluje, proč je částka pohledávky nižší než příspěvek požadovaný v uvedeném opravném rozpočtu.

Pohledávky z obchodního styku – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány pohledávky za členskými státy k 31. prosinci ve výši, kterou tyto státy vykázaly a ověřily k 15. říjnu. Hodnota pohledávek vzniklých v době od uvedeného vykázání do 31. prosince byla odhadnuta. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat pohledávku v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, která odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

Pohledávky z vlastních zdrojů

Je třeba poznamenat, že členské státy mají nárok ponechat si 25 % z tradičních vlastních zdrojů k úhradě nákladů na jejich výběr. Výše uvedené částky jsou proto uváděny v čisté výši po odečtení této srážky. Na základě odhadů zaslaných členskými státy byla od pohledávek za členskými státy odečtena opravná položka. Neznamená to však, že by se Komise vzdávala nároku na vymáhání částek odpovídajících výši opravných položek.

2.9.3 Příjmy a náklady příštích období

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Příjmy příštích období	2 709	3 002
Náklady příštích období	368	351
Ostatní	18	15
Celkem	3 095	3 368

Největší část z této položky připadá na příjmy příštích období:

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Vlastní zdroje	2 424	2 388
Zemědělské vázané příjmy za listopad a prosinec	0	218
Fond soudržnosti a fondy pro regionální rozvoj a rozvoj venkova: finanční opravy	31	276
Ostatní příjmy příštích období	254	120
Celkem	2 709	3 002

Částky uvedené v položce vlastních zdrojů (2 424 milionů EUR) jsou tvořeny zejména cly příštích období z listopadu a prosince 2013. Je třeba poznamenat, že zemědělské vázané příjmy za listopad a prosinec jsou nyní uváděny v krátkodobých pohledávkách (131 milionů EUR).

2.9.4 Jiné pohledávky z obchodního styku a částky k inkasu

V této položce se vykazují zejména inkaso předběžného financování, inkaso nákladů a také ostatní výnosy z činností správní a provozní povahy.

2.10 KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Předběžné financování	2.10.1	16 403	9 548
Zálohy	2.10.2	4 963	3 690
Celkem		21 367	13 238

2.10.1 Předběžné financování

mil. EUR
Způsob řízení	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Přímé centralizované řízení	3 848	3 289
Nepřímé centralizované řízení	4 711	3 908
Decentralizované řízení	250	301
Sdílené řízení	6 263	1 008
Společné řízení	1 018	844
Prováděné jinými orgány a agenturami	313	198
Celkem	16 403	9 548

Článek 58 nového finančního nařízení, který částečně revidoval způsoby plnění rozpočtu, se použije až od 1. ledna 2014.

Nárůst krátkodobého předběžného financování souvisí zejména se sdíleným řízením. Jak je vysvětleno v bodě 2.6, programy strukturálních fondů vstupují do závěrečné fáze programového období 2007–2013. V důsledku toho velká část dříve dlouhodobého předběžného financování (6,1 miliardy EUR) nabyla k 31. prosinci 2013 krátkodobé povahy.

Rovněž došlo k nárůstu v rámci přímého centralizovaného řízení a nepřímého centralizovaného řízení. V obou případech je tento nárůst způsobem zejména konečnou fází sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), která se vyznačuje podepsáním posledních dohod o předběžném financování, jež vedou k novým platbám předběžného financování ve výši přibližně 2,8 miliardy EUR v rámci přímého centralizovaného řízení a 1,4 miliardy EUR v rámci nepřímého centralizovaného řízení. Souběžně jsou dokončeny projekty na základě starších dohod a související platby předběžného financování byly zúčtovány.

2.10.2 Zálohy

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Nástroje finančního inženýrství	2 118	1 358
Režimy podpory	2 845	2 332
Celkem	4 963	3 690

Změny vykázaných částek v této položce jsou důsledkem zejména zvýšeného příspěvku členských států na nástroje finančního inženýrství v oblasti regionálního rozvoje.

2.11 PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Nevázané peněžní prostředky:	2.11.1
Účty u ministerstev financí a centrálních bank		2 790	2 203
Běžné účty		838	967
Zálohové účty		39	38
Převody (peníze na cestě)		(1)	(1)
Celkem		3 665	3 207
Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích a termínovaných vkladech	2.11.2	1 680	2 345
Vázané peněžní prostředky	2.11.3	4 165	5 122
Celkem		9 510	10 674

2.11.1 Nevázané peněžní prostředky

Mezi nevázané peněžní prostředky jsou řazeny všechny prostředky, které má Komise na svých účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), a prostředky na běžných a zálohových účtech a ve formě pokladní hotovosti.

Nevázané peněžní prostředky k 31. prosinci 2013 zahrnují částku 1,1 miliardy EUR příspěvků v rámci vlastních zdrojů splatných ze strany členských států dne 1. ledna 2014, která byla obdržena několik dnů předem. Kromě toho zůstatek ke konci roku zahrnuje pokuty v soutěžních věcech ve výši 1,3 miliardy EUR, které Komise inkasovala zejména v posledních týdnech roku 2013 a které dosud nebyly vráceny členským státům prostřednictvím opravného rozpočtu.

2.11.2 Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích a termínovaných vkladech

V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty (1 434 milionů EUR), které spravují fiduciární správci jménem Komise za účelem realizace určitých programů v rámci finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU, a další termínované vklady (245 milionů EUR). Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích lze tedy používat pouze v rámci příslušného programu finančního nástroje. Na konci roku bylo na závazky ve spojitosti s finančními nástroji, které spravují fiduciární správci, přiděleno 138 milionů EUR, avšak příslušné strany je dosud nečerpaly.

2.11.3 Vázané peněžní prostředky

Vázanými peněžními prostředky se rozumí částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají pro žádné jiné účely. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda druhá strana opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek (viz bod 5.2).

Pokles vázaných peněžních prostředků je způsobem skutečností, že od roku 2010 všechny prozatímně inkasované pokuty spravuje Komise ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI) a tyto prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva (viz body 2.4.1 a 2.8.1).

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.12 DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Důchody – zaměstnanci	40 933	37 528
Důchody – ostatní	1 016	968
Společný systém zdravotního pojištění	4 869	4 007
Celkem	46 818	42 503

2.12.1 Důchody – zaměstnanci

V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců (PSEO: důchodový systém evropských úředníků) představují výdaj z rozpočtu EU. Systém není financován, avšak za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy podle klíče pro financování těchto výdajů. K dlouhodobému financování systému dále jednou třetinou přispívají úředníci formou povinného příspěvku.

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2013 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i podle účetního pravidla EU č. 12). K výpočtu tohoto závazku byla použita přírůstková metoda. Při ocenění byly použity následující hlavní pojistněmatematické předpoklady platné ke dni ocenění:

Pojistně matematické předpoklady – závazky z titulu důchodů zaměstnanců	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Nominální diskontní sazba	3,7 %	3,6 %
Předpokládaná míra inflace	1,9 %	2,0 %
Reálná diskontní sazba	1,8 %	1,6 %
Pravděpodobnost manželství: muž/žena	81 %/49 %	84 %/38 %
Celkový růst platů/valorizace důchodů	0 %	0 %
Úmrtnostní tabulka státních úředníků (International Civil Servants Life Table, ICSLT)	ICSLT 2013	ICSLT 2008

mil. EUR
Změna závazků z titulu zaměstnaneckých požitků brutto	Záv. z důchodů zaměstnanců	Zdravotní pojištění
Závazek brutto ke konci minulého roku	41 961	4 278
Náklady na služební poměry/standardní náklady	928	—
Nákladový úrok	1 603	162
Vyplacené dávky	(1 288)	(11)
Pojistněmatematické ztráty	1 499	704
Změna z důvodu příchodu nových zaměstnanců	244	—
Závazek brutto ke konci minulého roku	45 947	5 133
Opravné koeficienty použité na důchody	959	nepoužije se
Odpočet daní z důchodů	(5 973)	nepoužije se
Aktiva plánu	nepoužije se	(264)
Závazek netto ke konci roku	40 933	4 869

2.12.2 Důchody – ostatní

Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

2.12.3 Společný systém zdravotního pojištění

Oceněn byl rovněž odhadovaný závazek, který plyne EU z jejích příspěvků do společného systému zdravotního pojištění za její bývalé zaměstnance v důchodu. Závazek brutto byl oceněn na 5 133 milionů EUR (2012: 4 278 milionů EUR) a závazek netto byl vypočten jako rozdíl mezi závazkem brutto a aktivy plánu ve výši 264 milionů EUR (2012: 271 milionů EUR). Při výpočtu byla použita tatáž diskontní sazba a sazba obecného růstu platů jako při ocenění důchodů zaměstnanců.

2.13 DLOUHODOBÉ REZERVY

mil. EUR
	Stav k 31. 12. 2012	Dodatečná rezerva	Nečerpané a zrušené rezervy	Čerpání	Převod do krátkodobých rezerv	Změna v odhadu	Stav k 31. 12. 2013
Soudní spory	132	180	(51)	(3)	—	—	258
Demontáž jaderných zařízení	997	—	—	(2)	(30)	(32)	933
Finanční	108	45	—	—	(38)	(4)	111
Ostatní	21	2	(2)	0	—	—	21
Celkem	1 258	227	(53)	(5)	(68)	(36)	1 323

Soudní spory

V této položce jsou odhadnuty částky, jejichž úhrada je pravděpodobná za déle než 12 měsíců od konce roku v souvislosti s několika probíhajícími soudními spory. Dodatečné rezervy na právní spory se týkají hlavně nových soudních případů v oblasti zemědělství a soudržnosti.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2012 konsorcium nezávislých odborníků aktualizovalo svou studii z roku 2008 o odhadovaných nákladech programu na uzavření jaderných zařízení Společného výzkumného střediska (JRC) a na nakládání se vzniklými odpady. Jako základ pro tvorbu rezervy uváděné v účetní závěrce posloužil revidovaný odhad těchto nákladů ve výši 989 milionů EUR (původně 1 222 milionů EUR). V souladu s účetními pravidly EU je rezerva navyšována o míru inflace a poté diskontována na svou čistou současnou hodnotu (s použitím křivky swapu s nulovým kupónem v eurech). S ohledem na očekávanou dobu trvání tohoto programu (kolem 20 let) je třeba poznamenat, že tento odhad je do určité míry nejistý a že konečná výše nákladů se může lišit od aktuálně vykázané částky.

Finanční rezervy

Finanční rezervy jsou tvořeny hlavně ke krytí odhadovaných ztrát, které vzniknou ze záruk poskytnutých jako součást záručního mechanismu pro malé a střední podniky na roky 1998, 2001 a 2007 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a v rámci evropského nástroje mikrofinancování Progress (záruky). Jedná se o případy, kdy je Evropský investiční fond (EIF) oprávněn poskytovat záruky vlastním jménem, avšak v zastoupení Komise a na její riziko. Finanční riziko spojené s uplatněnými a neuplatněnými zárukami je však limitováno. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na svou čistou současnou hodnotu (s použitím roční sazby swapu v eurech).

2.14 DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Dlouhodobé přijaté úvěry	2.14.1	54 173	57 252
Vyloučení záručního fondu (7)		(20)	(20)
Celkem		54 153	57 232

Dlouhodobé přijaté úvěry

mil. EUR
	Makrofinanční pomoc	Euratom	Podpora platební bilance	EFSM	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31. 12. 2012	549	425	11 623	44 476	194	57 267
Nové přijaté úvěry	100	—	—	—	—	100
Splacené částky	(81)	(36)	—	—	—	(117)
Kurzové rozdíly	—	(1)	—	—	(4)	(5)
Změny účetní hodnoty	1	(1)	—	(8)	—	(8)
Celkem k 31. 12. 2013	569	387	11 623	44 468	190	57 237
Přijaté úvěry se splatností do 1 roku	31	—	3 033	—	—	3 064
Přijaté úvěry se splatností nad 1 rok	538	387	8 590	44 468	190	54 173

V této položce jsou vykazovány závazky EU z titulu přijatých úvěrů se splatností nad jeden rok. K přijatým úvěrům jsou řazeny závazky z dluhových cenných papírů ve výši 56 981 milionů EUR (2012: 57 026 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků. Podrobnosti k přijatým a poskytnutým úvěrům viz bod 7.

2.15 OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Závazky z finančního leasingu	1 756	2 040
Splátky za budovy	336	352
Ostatní	124	135
Celkem	2 216	2 527

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.16 KRÁTKODOBÉ REZERVY

mil. EUR
	Stav k 31. 12. 2012	Dodatečná rezerva	Nečerpané a zrušené rezervy	Čerpání	Převody z dlouhodobých rezerv	Změna v odhadu	Stav k 31. 12. 2013
Soudní spory	224	8	(2)	(2)	0	1	229
Demontáž jaderných zařízení	29	0	0	(29)	30	0	30
Finanční	188	53	(45)	(55)	38	(8)	171
Ostatní	365	4	(114)	(139)	0	(1)	115
Celkem	806	65	(161)	(225)	68	(8)	545

2.17 KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

V této položce je vykazována část dlouhodobých přijatých úvěrů (viz bod 2.14) se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. Nárůst oproti předešlému roku je způsobem splátkami úvěrů na podporu platební bilance plánovanými na rok 2014 (Maďarsko 2 miliardy EUR a Lotyšsko 1 miliarda EUR).

2.18 ZÁVAZKY Z OBCHODNÍHO STYKU

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Výdaje a výnosy příštích období	2.18.1	56 282	68 436
Závazky z obchodního styku	2.18.2	36 213	21 558
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků	2.18.3	99	89
Celkem		92 594	90 083

2.18.1 Výdaje a výnosy příštích období

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Výdaje příštích období	56 062	68 216
Výnosy příštích období	190	201
Ostatní	30	19
Celkem	56 282	68 436

Výdaje příštích období se člení následovně:

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Evropský zemědělský záruční fond:
Přímá podpora a intervence na zemědělských trzích	33 489	44 532
Ostatní	2	1
Rozvoj venkova:
EZFRV	12 255	12 463
Ostatní	203	34
	45 949	57 030
Strukturální opatření:
Evropský rybářský fond/Finanční nástroj pro orientaci rybolovu	48	66
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti	4 356	4 359
Nástroj předvstupních strukturálních politik (ISPA)	114	382
Evropský sociální fond	1 100	1 378
	5 618	6 185
Ostatní výdaje příštích období:
Výzkum a vývoj	1 172	1 077
Ostatní	3 323	3 924
	4 495	5 001
Celkem	56 062	68 216

2.18.2 Závazky z obchodního styku

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Členské státy	37 481	23 029
Dodavatelé a další	1 650	1 704
Odhadované nezpůsobilé částky a předběžné financování k vyřízení	(2 918)	(3 175)
Celkem	36 213	21 558

Jako závazky z obchodního styku jsou vykazovány výkazy nákladů, které obdržela Komise v rámci grantových činností. Nárokovaná částka se zaúčtuje jako závazek v okamžiku obdržení žádosti. Je-li protistranou členský stát, jsou závazky klasifikovány jako takové v příslušné položce. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadávání veřejných zakázek. Žádosti o proplacení nákladů byly zohledněny při závěrce účetnictví na konci roku. Po těchto závěrkových operacích byly proto odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako náklady, zatímco zbývající část je vykázána jako „Odhadované nezpůsobilé částky a předběžné financování čekající na vyřízení“ (viz níže). Aby nedošlo k nadhodnocení majetku a závazků, bylo rozhodnuto vykazovat čistou částku v rámci krátkodobých závazků.

Členské státy

Závazky vůči členským státům se týkají především dosud nevyřízených žádostí o proplacení nákladů na akce financované ze strukturálních fondů (20,8 miliardy EUR pro EFRR a FS a 4,2 miliardy EUR pro ESF).

Částka dále zahrnuje 11,3 miliardy EUR pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF). V zájmu lepšího zachycení ekonomické reality jsou počínaje rokem 2013 všechny částky týkající se EZZF se splatností k prvnímu pracovnímu dni ledna následujícího roku vykazovány jako závazky, a nikoli jako výdaje příštích období. Pokud by byl aktuální přístup uplatněn v účetní závěrce za rok 2012, byla by částka závazků členských států o 11,9 miliardy EUR vyšší (tj. 34,9 miliardy EUR).

Zbývající částka závazků členských států ve výši 1,2 miliardy EUR se týká zejména politik v oblasti rybolovu a námořních záležitostí (0,6 miliardy EUR) a rozvoje venkova (0,2 miliardy EUR).

Dodavatelé a další

V této položce jsou zahrnuty ostatní závazky z obchodního styku, závazky z grantových činností a veřejných zakázek, jakož i splatné závazky vůči veřejnoprávním subjektům a nekonsolidovaným účetním jednotkám.

Odhadované nezpůsobilé částky a předběžné financování k vyřízení

Závazky z obchodního styku jsou sníženy o část došlých, avšak dosud nezkontrolovaných žádostí o proplacení nákladů, která je odhadována jako nezpůsobilá. Největší položky zde připadají na generální ředitelství, do jejichž gesce spadají strukturální opatření. Závazky z obchodního styku jsou sníženy též o část došlých žádostí o proplacení nákladů, která odpovídá zálohám zbývajícím ke konci roku k vyplacení (2,2 miliardy EUR).

2.18.3 Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Závazky z finančního leasingu	82	70
Ostatní	17	19
Celkem	99	89

AKTIVA NETTO

2.19 REZERVNÍ FONDY

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	2.19.1	99	150
Rezervní fond na záruční fond	2.19.2	2 125	2 079
Ostatní rezervní fondy	2.19.3	1 849	1 832
Celkem		4 073	4 061

2.19.1 Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel se rozdíl z přecenění realizovatelných finančních aktiv na reálnou hodnotu zachycuje ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

V roce 2013 bylo z fondu přecenění na reálnou hodnotu odúčtováno kumulované zvýšení reálné hodnoty ve výši 29 milionů EUR (2012: 5 milionů EUR) a bylo zachyceno ve výkazu o finanční výkonnosti v souvislosti s realizovatelnými finančními aktivy.

2.19.2 Rezervní fond na záruční fond

Výše tohoto rezervního fondu odpovídá 9 % z nesplacených, fondem zaručených částek, jež musí být drženy jako majetek.

2.19.3 Ostatní rezervní fondy

Vykázán je zde zejména rezervní fond na ESUO v likvidaci (1 537 milionů EUR) určený na majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel; tento rezervní fond byl vytvořen v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.20 ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

mil. EUR
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2012	44 477
Vrácení přebytku rozpočtu z roku 2012 členským státům	1 023
Změna rezervního fondu na záruční fond	46
Změny v ostatních rezervních fondech	14
Výsledek hospodaření za rok	4 365
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2013	49 925
Rozdělené mezi:
Zaměstnanecké požitky	4 818
Ostatní částky	3 107

Tato částka představuje část nákladů vzniklých Komisi do 31. prosince 2013, kterou je třeba uhradit z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce N, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce N+1 (nebo později) z rozpočtu na rok N+1 (nebo na pozdější období). Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že budou hrazeny z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku jsou závazky značně vyšší než majetek. Nejvýznamnější částky, které je třeba zdůraznit, jsou určeny na činnost EZZF. Většinu částek k vyžádání hradí členské státy do 12 měsíců od konce příslušného rozpočtového roku do rozpočtu roku následujícího.

Během delšího období jsou vypláceny v podstatě pouze závazky Komise z titulu zaměstnaneckých požitků; přitom platí, že za financování výplat důchodů z ročních rozpočtů ručí členské státy. Odhad rozdělení budoucích úhrad zaměstnaneckých požitků je níže uveden pouze pro informaci.

mil. EUR
	Výše
Částky k úhradě v roce 2014	1 450
Částky k úhradě po roce 2014	45 368
Celkové závazky z titulu zaměstnaneckých požitků k 31. 12. 2013	46 818

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření – rozpočtové příjmy by se měly vždy rovnat rozpočtovým výdajům nebo je překračovat a případný přebytek příjmů je vracen členským státům.

3. PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

3.1 VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ A PŘÍSPĚVKŮ

mil. EUR
	Bod	2013	2012
Zdroj z HND		1 10 194	98 061
Tradiční vlastní zdroje: Cla		15 268	16 087
Dávky z cukru		199	157
Zdroj z DPH		14 019	14 871
Výnosy z vlastních zdrojů	3.1.1	1 39 680	1 29 176
Rozpočtové úpravy	3.1.2	1 187	1 439
Příspěvky třetích zemí (včetně ESVO)		373	304
Celkem		1 41 241	1 30 919

3.1.1 Výnosy z vlastních zdrojů

Výnosy z vlastních zdrojů jsou základní složkou provozních výnosů EU. Hlavní část výdajů je tudíž financována z vlastních zdrojů, zatímco z ostatních výnosů plyne jen menší část celkového financování. Vlastní zdroje se člení na tři kategorie: tradiční vlastní zdroje („TVZ“), zdroj z DPH a zdroj z HND. K tradičním vlastním zdrojům patří dávky z cukru a cla. Součástí systému vlastních zdrojů je též mechanismus oprav rozpočtové nevyváženosti (úleva pro Spojené království) a hrubé snížení ročních příspěvků z HND v případě Nizozemska a Švédska. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů; výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši již po odečtení této srážky.

Je třeba připomenout, že v roce 2013 bylo po dokončení auditů a kontrol spolehlivosti belgických systémů zúčtování a účetnictví vyplaceno 169 milionů EUR (brutto, 126 milionů EUR netto), o jejichž vrácení požádala Belgie v roce 2011 v rámci tradičních vlastních zdrojů. Související rezerva zaúčtovaná v roce 2012 byla v roce 2013 využita.

Je také třeba poznamenat, že poté, co některé společnosti a členské státy napadly rozhodnutí Soudního dvora ve věci nařízení o dávkách z cukru a Rada následně na konci prosince 2013 přijala nové nařízení, bude třeba dotčeným stranám na konci roku 2014 uhradit částku 214 milionů EUR. Účetní závěrka stále obsahuje rezervu zaúčtovanou v roce 2012, která uvedenou částku kryje.

3.1.2 Rozpočtové úpravy

V rozpočtových úpravách je vykázán rozpočtový přebytek z roku 2012 (1 023 milionů EUR), který se nepřímo vrací členským státům tím způsobem, že se sníží objem vlastních zdrojů, které musejí převádět ve prospěch EU v následujícím roce – jedná se tudíž o příjem roku 2013.

3.2 OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

mil. EUR
	Bod	2013	2012
Pokuty	3.2.1	2 757	1 884
Zemědělské dávky	3.2.2	48	87
Inkaso nákladů:	3.3.2
Přímé centralizované řízení		69	63
Nepřímé centralizované řízení		6	30
Decentralizované řízení		41	27
Společné řízení		33	8
Sdílené řízení		1 628	1 376
Celkem		1 777	1 504
Výnosy ze správní činnosti:	3.2.4
Zaměstnanci		1 137	1 209
Výnosy z budov, strojů a zařízení		38	23
Ostatní správní výnosy		83	59
Celkem		1 257	1 291
Ostatní provozní výnosy:	3.2.5
Úpravy/rezervy		208	280
Kurzové zisky		334	335
Ostatní		2 033	1 445
Celkem		2 575	2 060
Celkem		8 414	6 826

3.2.1 Pokuty

Nárůst v položce ostatních provozních výnosů vysvětluje zejména vyšší částka výnosů týkajících se pokut v roce 2013. Tyto výnosy plynou z pokut, které uložila Komise za porušení pravidel hospodářské soutěže. Pohledávky z obchodního styku a související výnosy se zachycují poté, co Komise přijme rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá, a co je toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu.

Vyšší částka v roce 2013 vyplývá zvláště z pokut ve výši 1,7 miliardy EUR, které byly uloženy řadě bank za účast v kartelech v odvětví derivátů na základě úrokových sazeb. Kromě toho v roce 2013 došlo k uložení velké pokuty v případu společnosti Microsoft (561 milionů EUR), která uživatelům v EU nenabízela více internetových prohlížečů, ale pouze Internet Explorer.

3.2.2 Zemědělské dávky

Vykázaná částka připadá zejména na dávky z mléka. Tento nástroj řízení trhu má penalizovat výrobce mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nemají souvislosti s předchozími platbami hrazenými Komisí, jsou v praxi považovány za příjmy vázané na zvláštní účel.

3.2.3 Inkaso nákladů

V této položce jsou zaznamenány inkasní příkazy vystavené Komisí a redukce následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví Komise. Jejich smyslem je inkasovat zpět výdaje původně vyplacené ze souhrnného rozpočtu. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýz způsobilosti společně s inkasními příkazy, které vystavují členské státy vůči příjemcům prostředků z fondu EZZF. Zachycovány jsou zde i změny odhadovaných příjmů příštích období, k nimž dochází mezi předchozím a stávajícím koncem roku.

Je třeba poznamenat, že tyto údaje představují pouze účetní dopad nápravných opatření EU, která se opírají o platná unijní účetní pravidla. Tyto údaje tedy nemohou vyjádřit a ani nevyjadřují inkaso nákladů EU v plném rozsahu. To se týká zejména strukturálních opatření – významné výdajové oblasti, v nichž platí zvláštní mechanismy vracení nezpůsobilých prostředků. Tyto mechanismy totiž většinou nevyžadují vystavování inkasních příkazů, a proto nemají vliv na unijní účetní systém. V souladu s účetními pravidly EU navíc není jako výnos zachycováno ani inkaso předběžného financování. Další podrobnosti k finančním opravám a zpětnému inkasu nákladů uvádí příloha 6.

Zemědělství: EZZF a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV jsou v této položce mezi výnosy tohoto roku zaúčtovány finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto během daného roku, a výdaje, které členské státy vykázaly a následně v průběhu roku inkasovaly zpět, zvýšené o čistý nárůst nesplacených částek k inkasu ve spojitosti s podvody a nesrovnalostmi, jež vykázaly členské státy ke konci roku.

Strukturální opatření

Největší část podpoložky strukturálních opatření zahrnuje inkasní příkazy, které vystavila Komise na výdaje neoprávněně vynaložené v minulých letech, odpočty z výdajů snížené o pokles příjmů příštích období ke konci roku.

Inkasní příkazy jsou vystavovány pouze v následujících případech:

—	Komise mezi výdaji, které vykážou členské státy, odhalí neoprávněně vynaložené prostředky a formálně rozhodne o finanční opravě,

—

pokud členský stát nevykáže dostatek způsobilých výdajů, aby odůvodnil celkový objem již vyplaceného předběžného financování a průběžných plateb, jsou při uzávěrce programu provedeny úpravy a je zredukován příspěvek EU; tyto operace nevyžadují formální rozhodnutí Komise, pokud je členský stát akceptuje,

—	po závěrce dojde k inkasu prostředků poté, co je ukončeno soudní řízení, jež v době závěrky probíhalo.

Předmětem ostatních inkasních příkazů vystavovaných v souvislosti se strukturálními opatřeními je předběžné financování – viz bod 6.3. Tyto částky nejsou vykázány jako výnosy, nýbrž v rozvaze, kde navyšují položku předběžného financování.

3.2.4 Výnosy ze správní činnosti

Výnosy ze srážek z platů zaměstnanců mají dvě hlavní složky: příspěvky zaměstnanců na důchodové zabezpečení a daň z příjmu.

3.2.5 Různé provozní výnosy

Částka 779 milionů EUR (2012: 672 milionů EUR) připadá na částky plynoucí z přistupujících zemí. Patří sem též kurzové zisky, výjimkou jsou zisky z finanční činnosti, o nichž pojednává bod 3.5 níže. Tyto výnosy plynou z běžné činnosti a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než v euru a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování závěrky. Jedná se o realizované i nerealizované kurzové zisky. Ve sledovaném roce činila kurzová ztráta netto 39 milionů EUR (2012: kurzová ztráta netto ve výši 52 milionů EUR).

3.3 SPRÁVNÍ NÁKLADY

mil. EUR
	2013	2012
Náklady na zaměstnance	5 527	5 708
Odpisy a snížení hodnoty	450	451
Ostatní správní náklady	3 293	3 161
Celkem	9 269	9 320

Ostatní správní náklady zahrnují částku 388 milionů EUR (2012: 379 milionů EUR) týkající se operativního leasingu. Po zbývající dobu trvání těchto leasingových smluv zbývá k úhradě:

mil. EUR
	Budoucí splátky
	< 1 rok	1 až 5 let	> 5 let	Celkem
Budovy	338	912	739	1 990
Materiál IT a další vybavení	7	17	0	24
Celkem	346	929	739	2 014

3.4 PROVOZNÍ NÁKLADY

mil. EUR
	Bod	2013	2012
Primární provozní náklady:	3.4.1
Přímé centralizované řízení		8 722	9 883
Nepřímé centralizované řízení		5 491	4 151
Decentralizované řízení		720	1 019
Sdílené řízení		1 20 070	1 06 378
Společné řízení		1 745	1 819
Celkem		1 36 747	1 23 250
Ostatní provozní náklady:	3.4.2
Úpravy/rezervy		301	427
Kurzové ztráty		378	281
Ostatní		1 145	675
Celkem		1 824	1 383
Celkem		1 38 571	1 24 633

3.4.1 Primární provozní náklady

Provozní náklady se vztahují k různým okruhům finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se dané prostředky vyplácejí a jakému způsobu řízení podléhají. Většina nákladů spadá do položky „sdílené řízení“, s nímž je spojeno delegování úkolů na členské státy; jedná se např. o vynakládání prostředků z EZZF a různá strukturální opatření (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Fond soudržnosti a Evropský rybářský fond).

Výše uvedené provozní náklady připadají zejména na tyto oblasti: zemědělství a rozvoj venkova 59 miliard EUR (2012: 57 miliard EUR), regionální rozvoj a soudržnost 49 miliard EUR (2012: 39 miliard EUR), zaměstnanost a sociální věci 12 miliard EUR (2012: 11 miliard EUR), výzkum a komunikační sítě, obsah a technologie 6 miliard EUR (2012: 6 miliard EUR) a vnější vztahy 3 miliardy EUR (2012: 3 miliardy EUR).

Celkový nárůst provozních nákladů vyplývá z pokroku projektů v oblasti regionálního rozvoje na programové období 2007–2013.

3.4.2 Ostatní provozní náklady

Kurzové ztráty, s výjimkou ztrát z finančních operací, o nichž pojednává bod 3.6 níže, vznikají z běžné činnosti a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euru a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování účetní závěrky. Jedná se o kurzové ztráty realizované i nerealizované.

V roce 2013 byly v položce Ostatní (mezi ostatními provozními náklady) vykázány zejména opravy pokut uložených v minulých letech v celkové výši 360 milionů EUR.

Náklady na výzkum a vývoj

Náklady na výzkum a vývoj jsou zahrnuty do správních i provozních nákladů a člení se takto:

mil. EUR
	2013	2012
Náklady na výzkum	335	331
Neaktivované náklady na vývoj	74	76
Celkem	409	407

3.5 FINANČNÍ VÝNOSY

mil. EUR
	2013	2012
Výnosy z dividend	6	12
Výnosový úrok:
z předběžného financování	29	28
z úroků z prodlení	88	242
z realizovatelných finančních aktiv	71	100
z úvěrů	1 712	1 559
z peněz a peněžních ekvivalentů	21	26
ostatní	1	2
Celkem	1 922	1 957
Ostatní finanční výnosy:
Realizovaný zisk z prodeje finančního majetku	24	18
Ostatní	85	160
Celkem	108	178
Kurzové zisky	2	10
Celkem	2 038	2 157

3.6 FINANČNÍ NÁKLADY

mil. EUR
	2013	2012
Nákladový úrok:
Leasing	99	88
Přijaté úvěry	1 697	1 545
Ostatní	22	23
Celkem	1 818	1 656
Ostatní finanční náklady:
Úpravy finančních rezerv	98	75
Náklady na finanční nástroje ve správě fiduciárních správců	68	43
Ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv	8	8
Realizované ztráty z prodeje finančních aktiv	0	4
Ostatní	35	143
Celkem	209	273
Kurzové ztráty	18	13
Celkem	2 045	1 942

3.7 PODÍL NA ČISTÉM SCHODKU SPOLEČNÝCH PODNIKŮ A PŘIDRUŽENÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK

V souladu s ekvivalenční metodou účtování uvádí Komise ve výkazu o finanční výkonnosti svůj podíl na čistém schodku svých společných podniků a přidružených účetních jednotek (viz též body 2.3.1 a 2.3.2).

3.8 VÝNOSY Z TRANSAKCÍ, JEŽ NEMAJÍ POVAHU SMĚNY

Ve výkazu o finanční výkonnosti za rok 2013 jsou vykázány výnosy z transakcí, jež nemají povahu směny, v objemu 1 48 874 milionů EUR (2012: 1 37 023 milionů EUR).

3.9 VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ

Ve výkazu s výsledky za jednotlivé segmenty se provozní výnosy a náklady člení podle oblastí politiky, s nimiž Komise pracuje při sestavování rozpočtu podle činností. Tyto oblasti politiky lze seskupit do tří větších okruhů: „Činnosti v rámci EU“, „Činnosti mimo rámec EU“ a „Služby a ostatní“. Největším z nich jsou „Činnosti v rámci EU“, do nichž spadají četné oblasti politiky v rámci EU. „Činnosti mimo rámec EU“ se týkají politik prováděných mimo rámec EU, například obchodu a vnější pomoci. „Služby a ostatní“ představují vnitřní a horizontální činnosti nutné k fungování orgánů a subjektů EU. Je nutné upozornit, že informace týkající se agentur jsou uvedeny u příslušných oblastí politiky. Dále je třeba upozornit na to, že vlastní zdroje a příspěvky nejsou rozděleny mezi různé činnosti, jelikož jejich výpočet, výběr a správa je věcí ústředních útvarů Komise.

mil. EUR
	Činnosti v rámci EU	Činnosti mimo rámec EU	Služby a ostatní	ESUO v likvidaci	Ostatní orgány	Vyloučení z konsolidace	Celkem
Pokuty	2 757	0	0	0	0	0	2 757
Zemědělské dávky	48	0	0	0	0	0	48
Inkaso nákladů	1 687	79	0	0	4	6	1 777
Výnosy ze správní činnosti	111	1	998	0	625	(478)	1 257
Různé provozní výnosy	3 178	104	531	3	55	(1 296)	2 575
Ostatní provozní výnosy	7 781	184	1 529	3	685	(1 768)	8 414
Náklady na zaměstnance	(2 248)	(321)	(1 279)	0	(1 704)	25	(5 527)
Náklady na nehmotný majetek a budovy, stroje a zařízení	(137)	0	(115)	0	(205)	7	(450)
Ostatní správní náklady	(986)	(329)	(887)	0	(1 720)	628	(3 293)
Správní náklady	(3 370)	(649)	(2 281)	0	(3 628)	660	(9 269)
Přímé centralizované řízení	(6 068)	(3 348)	(264)	0	0	957	(8 722)
Nepřímé centralizované řízení	(4 943)	(585)	(32)	0	0	69	(5 491)
Decentralizované řízení	(181)	(539)	0	0	0	0	(720)
Sdílené řízení	(1 19 995)	(74)	0	0	0	0	(1 20 070)
Společné řízení	(233)	(1 512)	0	0	0	0	(1 745)
Ostatní provozní náklady	(1 475)	(6)	(367)	(48)	(9)	82	(1 824)
Provozní náklady	(1 32 894)	(6 064)	(664)	(48)	(9)	1 108	(1 38 571)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(1 36 265)	(6 713)	(2 945)	(48)	(3 638)	1 768	(1 47 840)
Čisté provozní náklady	(1 28 483)	(6 529)	(1 416)	(44)	(2 953)	0	(1 39 426)
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků							1 41 241
Přebytek z provozní činnosti							1 815
Čisté provozní náklady							(7)
Změny závazků z titulu důchodů a jiných zaměstnaneckých požitků							(5 565)
Podíl na schodku přidružených účetních jednotek/společných podniků							(608)
Výsledek hospodaření za rok							(4 365)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ – ČINNOSTI V RÁMCI EU

mil. EUR
	Ekonomické a finanční	Podnikání a průmysl	Hospodářská soutěž	Zaměstnanost	Zemědělství	Doprava a energetika	Životní prostředí	Výzkum	Informační společnost
Pokuty	0	0	2 738	0	0	0	16	0	0
Zemědělské dávky	0	0	0	0	48	0	0	0	0
Inkaso nákladů	0	3	0	263	1 350	20	0	17	14
Výnosy ze správní činnosti	0	3	0	0	0	23	9	16	0
Různé provozní výnosy	5	131	112	36	147	212	127	1 052	13
Ostatní provozní výnosy	5	136	2 850	299	1 545	255	152	1 084	27
Náklady na zaměstnance	(66)	(100)	(78)	(79)	(101)	(268)	(141)	(233)	(104)
Náklady na nehmotný majetek a budovy, stroje a zařízení	0	(4)	0	(1)	0	(15)	(7)	(16)	0
Ostatní správní náklady	(9)	(45)	(7)	(24)	(19)	(109)	(46)	(177)	(24)
Správní náklady	(74)	(148)	(85)	(104)	(119)	(391)	(195)	(427)	(128)
Přímé centralizované řízení	(10)	(229)	1	(141)	(48)	519	(324)	(3 057)	(1 318)
Nepřímé centralizované řízení	0	(108)	0	(1)	0	(1 137)	(24)	(1 919)	(14)
Decentralizované řízení	0	0	0	(58)	(187)	0	0	0	0
Sdílené řízení	0	0	0	(12 183)	(58 652)	0	0	0	0
Společné řízení	0	(87)	0	(10)	0	(131)	0	0	0
Ostatní provozní náklady	0	0	(476)	(15)	(189)	(60)	(40)	(160)	(6)
Provozní náklady	(10)	(424)	(475)	(12 408)	(59 075)	(808)	(388)	(5 136)	(1 338)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(84)	(572)	(560)	(12 511)	(59 195)	(1 199)	(582)	(5 563)	(1 466)
Čisté provozní náklady	(80)	(436)	2 290	(12 213)	(57 650)	(945)	(430)	(4 479)	(1 439)

mil. EUR
	Společné výzkumné středisko	Rybolov	Vnitřní trh	Regionální politika	Daně a cla	Vzdělávání a kultura	Zdraví a ochrana spotřebitele	Spravedlnost, svoboda a bezpečnost	Celkem
Pokuty	0	0	0	0	0	0	0	3	2 757
Zemědělské dávky	0	0	0	0	0	0	0	0	48
Inkaso nákladů	1	3	1	12	0	5	2	(4)	1 687
Výnosy ze správní činnosti	37	0	1	0	1	0	12	10	111
Různé provozní výnosy	107	7	252	(2)	1	318	379	281	3 178
Ostatní provozní výnosy	146	10	254	10	3	323	393	290	7 781
Náklady na zaměstnance	(255)	(37)	(164)	(63)	(46)	(104)	(231)	(179)	(2 248)
Náklady na nehmotný majetek a budovy, stroje a zařízení	(30)	(1)	(12)	0	(5)	(1)	(24)	(20)	(137)
Ostatní správní náklady	(83)	(14)	(89)	(12)	(72)	(96)	(86)	(75)	(986)
Správní náklady	(368)	(52)	(264)	(75)	(123)	(202)	(341)	(274)	(3 370)
Přímé centralizované řízení	(78)	(217)	(44)	(72)	(16)	(253)	(331)	(451)	(6 068)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	0	0	(1 671)	(67)	0	(4 943)
Decentralizované řízení	0	0	0	64	0	0	0	0	(181)
Sdílené řízení	0	(465)	0	(48 470)	0	0	0	(225)	(1 19 995)
Společné řízení	0	0	0	0	0	(3)	(2)	0	(233)
Ostatní provozní náklady	3	(1)	(43)	(96)	0	(133)	(162)	(98)	(1 475)
Provozní náklady	(75)	(683)	(87)	(48 574)	(16)	(2 059)	(562)	(775)	(1 32 894)
Provozní náklady celkem	(444)	(735)	(351)	(48 649)	(139)	(2 261)	(904)	(1 049)	(1 36 265)
Čisté provozní náklady	(297)	(725)	(97)	(48 639)	(136)	(1 938)	(511)	(759)	(1 28 483)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ – ČINNOSTI MIMO RÁMEC EU

mil. EUR
	Vnější vztahy	Obchod	Rozvoj	Rozšíření	Humanitární pomoc	Činnosti mimo rámec EU celkem
Inkaso nákladů	36	0	6	36	1	79
Výnosy ze správní činnosti	1	0	0	0	0	1
Různé provozní výnosy	(1)	0	86	2	18	104
Ostatní provozní výnosy	35	0	92	38	19	184
Náklady na zaměstnance	(27)	(62)	(163)	(45)	(23)	(321)
Náklady na nehmotný majetek a budovy, stroje a zařízení	0	0	0	0	0	0
Ostatní správní náklady	(24)	(8)	(282)	(8)	(8)	(329)
Správní náklady	(51)	(70)	(444)	(53)	(31)	(649)
Přímé centralizované řízení	(1 624)	(6)	(628)	(417)	(673)	(3 348)
Nepřímé centralizované řízení	(531)	0	(16)	(38)	0	(585)
Decentralizované řízení	(218)	0	(67)	(254)	0	(539)
Sdílené řízení	(74)	0	0	0	0	(74)
Společné řízení	(553)	(5)	(241)	(79)	(633)	(1 512)
Ostatní provozní náklady	(1)	0	(3)	(1)	(1)	(6)
Provozní náklady	(3 001)	(11)	(955)	(789)	(1 308)	(6 064)
Provozní náklady celkem	(3 052)	(80)	(1 400)	(843)	(1 339)	(6 713)
Čisté provozní náklady	(3 017)	(80)	(1 308)	(805)	(1 319)	(6 529)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ – SLUŽBY A OSTATNÍ

mil. EUR
	Tisk a komunikace	Úřad pro boj proti podvodům	Koordinace	Personál a administrativa	Eurostat	Rozpočet	Audit	Jazyky	Ostatní	Služby a ostatní celkem
Inkaso nákladů	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Výnosy ze správní činnosti	0	5	2	834	0	60	0	95	0	998
Různé provozní výnosy	(2)	7	1	121	(1)	31	0	49	325	531
Ostatní provozní výnosy	(2)	12	3	956	(1)	91	0	145	325	1 529
Náklady na zaměstnance	(79)	(38)	(149)	(611)	(63)	(42)	(10)	(330)	43	(1 279)
Náklady na nehmotný majetek a budovy, stroje a zařízení	(2)	(1)	0	(110)	0	0	0	(2)	0	(115)
Ostatní správní náklady	(43)	(14)	(28)	(687)	(17)	(13)	(1)	(83)	0	(887)
Správní náklady	(125)	(52)	(177)	(1 408)	(81)	(55)	(10)	(415)	43	(2 281)
Přímé centralizované řízení	(101)	(17)	0	(23)	(31)	(78)	0	(15)	0	(264)
Nepřímé centralizované řízení	(32)	0	0	0	0	0	0	0	0	(32)
Decentralizované řízení	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Sdílené řízení	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Společné řízení	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Ostatní provozní náklady	0	0	(2)	(1)	0	0	0	0	(365)	(367)
Provozní náklady	(133)	(17)	(2)	(24)	(31)	(78)	0	(15)	(365)	(664)
Provozní náklady celkem	(257)	(69)	(179)	(1 431)	(112)	(133)	(10)	(430)	(322)	(2 945)
Čisté provozní náklady	(259)	(57)	(176)	(476)	(113)	(42)	(10)	(285)	3	(1 416)

4. PŘÍLOHA K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1 ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peníze a peněžní ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních operací, o případné časové rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti či budoucnosti a o příjmy a výdaje spojené s peněžními toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá pro účely účetní závěrky (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Předkládaný výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období roztříděné podle provozních a investičních činností (EU nevykonává finanční činnosti).

4.2 PROVOZNÍ ČINNOSTI

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související přijaté úvěry) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, tedy každodenní činnosti EU. Provozní činnosti zahrnují dále investice, např. EIF, EBRD a fondy rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování výsledků, o něž usiluje konkrétní oblast politiky.

4.3 INVESTIČNÍ ČINNOSTI

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení a ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

5. PODMÍNĚNÁ AKTIVA, PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A DALŠÍ VÝZNAMNÉ SKUTEČNOSTI

5.1 PODMÍNĚNÁ AKTIVA

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Přijaté jistoty:
Jistoty pro účely plnění	441	337
Jiné jistoty	39	43
Ostatní podmíněná aktiva	16	14
Celkem	496	394

Jistoty pro účely plnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků EU plnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

5.2 PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

mil. EUR
	Bod	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Poskytnuté záruky	5.2.1	22 162	22 317
Pokuty	5.2.2	5 227	6 378
EZZF, rozvoj venkova a předvstupní pomoc	5.2.3	1 537	1 188
Politika soudržnosti	5.2.4	137	546
Právní a jiné spory	5.2.5	689	91
Celkem		29 753	30 521

Veškeré podmíněné závazky, s výjimkou závazků z pokut, by byly v případě splatnosti financovány z rozpočtu EU v nadcházejících letech.

5.2.1 Poskytnuté záruky

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Na úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou z jejích vlastních zdrojů:
65 % záruka	19 077	18 683
70 % záruka	1 361	1 654
75 % záruka	257	383
100 % záruka	461	594
Celkem	21 156	21 314
Ostatní poskytnuté záruky	1 006	1 003
Celkem	22 162	22 317

Z rozpočtu EU jsou kryty záruky za úvěry třetím zemím, které schválí a z vlastních zdrojů poskytne EIB (včetně úvěrů poskytnutých členským státům před přistoupením), vykazován je stav k 31. prosinci 2013. Záruka EU je však omezena na určitý procentní podíl ze stropu schválených úvěrových linek: 65 % (v případě mandátu na období 2000–2007), 70 %, 75 % nebo 100 %. V případě mandátu na období 2007 až 2013 je záruka EU omezena na 65 % z nesplacených zůstatků, a nikoli ze schválených úvěrových linek. Pokud není tohoto stropu dosaženo, kryje záruka EU celou částku v rámci stropu. K 31. prosinci 2013 dosahoval nesplacený zůstatek 21 156 milionů EUR, a maximální riziková expozice EU tedy dosahuje této výše.

Ostatní poskytnuté záruky se týkají zejména finančního nástroje pro sdílení rizik (958 milionů EUR). Více informací k tomuto nástroji viz bod 2.4.

5.2.2 Pokuty

Vykázané údaje představují pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly prozatímně uhrazeny a proti nimž buď byl podán opravný prostředek, nebo u nichž není známo, zda k jeho podání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora. Úroky z prozatímních plateb jsou kromě hospodářského výsledku vykázány též mezi podmíněnými závazky k vyjádření nejistoty o titulu Komise k těmto částkám.

5.2.3 EZZF, rozvoj venkova a předvstupní pomoc

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům jsou spojeny s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF a s finančními opravami uloženými v oblasti rozvoje venkova a předvstupní pomoci, jež jsou předmětem řízení u Soudního dvora. Určení konečné výše závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce řízení u Soudního dvora.

5.2.4 Politika soudržnosti

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům souvisejí s opatřeními v rámci politiky soudržnosti, u kterých se očekává termín ústního slyšení či rozsudek Soudního dvora.

5.2.5 Právní a jiné spory

Tato položka se týká žalob o náhradu škody podaných proti EU, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 Smlouvy o ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním činem a újmou existuje přímá příčinná souvislost.

5.3 DALŠÍ VÝZNAMNÉ SKUTEČNOSTI

5.3.1 Nečerpané závazky dosud nezaúčtované jako náklad

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Nečerpané závazky dosud nezaúčtované jako náklad	1 78 382	1 75 853

V této položce jsou vykázány tzv. rozpočtové RAL („reste à liquider“), a to po odečtení souvisejících částek, které jsou jako náklady uvedeny ve výkazu o finanční výkonnosti za rok 2013. Tyto rozpočtové RAL představují dosud nečerpané závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2013 dosahovaly tyto závazky celkem 2 22 410 milionů EUR (2012: 2 17 810 milionů EUR).

5.3.2 Významné právní závazky

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Strukturální opatření	150	71 775
Protokol se zeměmi Středomoří	264	264
Dohody o rybolovu	79	173
Program Galileo	0	143
Evropský program monitorování Země (GMES)	0	233
Transevropské dopravní sítě (TEN-T)	850	1 331
Ostatní smluvní závazky	3 516	3 884
Celkem	4 858	77 803

Tyto závazky vznikly proto, že EU přijala dlouhodobější právní závazky, jejichž finanční ekvivalent dosud nebyl v rozpočtu formálně kryt prostředky na závazky. Může se jednat o víceleté programy, např. strukturální opatření, nebo o částky, které se EU zavázala vyplatit v budoucnosti na základě administrativních smluv sjednaných k rozvahovému dni (jejichž předmětem jsou např. bezpečnostní, úklidové a podobné služby či smluvní závazky ohledně konkrétních projektů, jako jsou stavební práce).

Strukturální opatření

Níže uvedená tabulka nabízí srovnání mezi právními závazky, na něž dosud nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a maximálními závazky, jež lze přijmout vzhledem k finančnímu rámci na roky 2007–2013.

Budoucí závazky představují nezaplacené částky, které je Komise povinna uhradit po 31. prosinci 2013. Zbývající neuhrazená částka 150 milionů EUR odpovídá opravnému rozpočtu č. 7/2013 pro strukturální fondy.

mil. EUR
	Finanční rámec na období 2007–2013 (A)	Přijaté právní závazky (B)	Rozpočtové závazky (C)	Zrušené závazky (D)	Rozdíl mezi právními a rozpočtovými závazky (=B-C+D)	Maximální závazek (=A-C+D)	Budoucí závazky (=A-C)
Strukturální fondy	3 48 151	3 47 767	3 48 001	264	30	414	150
Přírodní zdroje	1 00 558	1 00 353	1 00 558	205	0	205	0
Nástroj předvstupní pomoci	11 110	10 856	11 110	259	6	259	0
Celkem	4 59 818	4 58 976	4 59 668	728	36	878	150

Protokoly se zeměmi Středomoří

Tyto závazky souvisí s finančními protokoly s nečlenskými zeměmi Středomoří. Vykázán je zde rozdíl mezi celkovou částkou uvedenou v podepsaných protokolech a výší rozpočtových závazků zachycenou v účetní závěrce. Tyto protokoly jsou mezinárodními smlouvami, které nelze zrušit bez souhlasu obou stran, přestože probíhá proces jejich postupného rušení.

Dohody o rybolovu

Tyto závazky vůči třetím zemím byly přijaty v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu.

Program Galileo

Jedná se o závazky přidělené na program Galileo, který vyvíjí evropský globální navigační družicový systém – viz též bod 2.2.

PROGRAM GMES

Komise uzavřela s ESA na léta 2008 až 2013 smlouvu o realizaci vesmírné složky Evropského programu monitorování Země (GMES). Celková orientační částka na uvedené období činí 728 milionů EUR.

Sítě TEN-T

Vykázaná částka připadá na granty v oblasti transevropských dopravních sítí (TEN-T) na léta 2007–2013. Tento program se týká projektů, které podporují jednak infrastrukturní projekty, jednak výzkumné a inovační projekty k rychlejšímu začleňování nových technologií a inovačních procesů do vývoje nové dopravní infrastruktury. Celková orientační částka na uvedené období činí 7,9 miliardy EUR.

Pokles objemu právních závazků v souvislosti s TEN-T je dán příslušnými změnovými rozhodnutími v kombinaci s nárůstem rozpočtových závazků.

Ostatní smluvní závazky

V této položce jsou vykázány částky, které jsou přiděleny na závazky určené k proplacení po dobu účinnosti příslušných smluv. Největší částky v této položce se týkají 2 035 milionů EUR pro agenturu „Fusion for Energy“ v kontextu projektu ITER a 831 milionů EUR na stavební zakázky pro Evropský parlament.

6. OCHRANA ROZPOČTU EU

6.1 FINANČNÍ OPRAVY A ZPĚTNÉ INKASO NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH PROSTŘEDKŮ V ROCE 2013

6.1.1 Finanční opravy a zpětné inkaso potvrzené/rozhodnuté v roce 2013

mil. EUR
	Finanční opravy	Zpětné inkaso	2013 Celkem	2012 Celkem
Zemědělství:
EZZF	843	227	1 070	638
Rozvoj venkova	247	139	386	221
Politika soudržnosti:
EFRR	337	1	338	958
Fond soudržnosti	220	—	220	203
ESF	834	40	874	425
FNOR/ERF	10	24	34	2
Orientační sekce EZOZF	1	2	3	34
Ostatní	—	16	16	19
Oblasti vnitřních politik	3	393	396	253
Oblasti vnější politiky	nepoužije se	93	93	107
Administrativa	nepoužije se	6	6	7
Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené v roce 2013 celkem	2 495	941	3 436
Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené v roce 2012 celkem	2 172	695		2 867

Celková částka rozhodnutých/potvrzených finančních oprav a inkas se v roce 2013 zvýšila oproti roku 2012 o 20 % (finanční opravy se zvýšily o 15 % a inkasa se zvýšila o 35 %). Z částky 1 402 milionů EUR týkající se politiky soudržnosti souviselo 514 milionů EUR s programovým obdobím 2007–2013, 714 milionů EUR s programovým obdobím 2000–2006 a zbývající částka 174 milionů EUR souvisela s programovým obdobím 1994–1999.

6.1.2 Finanční opravy a zpětné inkaso realizované v roce 2013

mil. EUR
	Finanční opravy	Zpětné inkaso	2013 Celkem	2012 Celkem
Zemědělství:
EZZF	481	155	636	771
Rozvoj venkova	230	129	359	225
Politika soudržnosti:
EFRR	622	—	622	2 416
Fond soudržnosti	277	—	277	207
ESF	842	40	882	430
FNOR/ERF	4	23	28	1
Orientační sekce EZOZF	14	2	16	20
Ostatní	—	16	16	11
Oblasti vnitřních politik	3	398	401	230
Oblasti vnější politiky	nepoužije se	93	93	99
Administrativa	nepoužije se	6	6	9
Realizované v roce 2013 celkem	2 472	862	3 334
Realizované v roce 2012 celkem	3 742	678		4 419

Celková částka finančních oprav a inkas realizovaných v 2013 oproti roku 2012 klesla o 25 %. Nárůst inkas realizovaných v roce 2013, který činil 27 %, byl vyrovnán 34 % snížením finančních oprav realizovaných v roce 2013. Důvodem tohoto poklesu je významný případ související s realizací, kvůli němuž byla v roce 2012 zaúčtována finanční oprava ve výši 1,8 miliardy EUR týkající se programů soudržnosti v období 2000–2006 ve Španělsku (která představovala 49 % celkové částky finančních oprav realizovaných v roce 2012). Z částky 1 759 milionů EUR týkající se politiky soudržnosti 693 milionů EUR souviselo s programovým obdobím 2007–2013, 889 milionů EUR s programovým obdobím 2000–2006 a zbývající částka 177 milionů EUR souvisela a programovým obdobím 1994–1999.

Zemědělství a rozvoj venkova:

Potvrzené/rozhodnuté finanční opravy souvisejí hlavně s rozhodnutími o schválení souladu a účetní závěrky, které jsou výsledkem auditů provedených Komisí. Skutečně realizovaná částka se liší od částky v rozhodnutí v důsledku splátkově prováděných plateb členských států.

Politika soudržnosti:

EFRR a Fond soudržnosti:

—

Období 2007–2013: Finanční opravy klesly díky přísné politice dohledu a přerušování plateb ze strany Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku a rostoucího počtu akčních plánů prováděných v důsledku dopisů o přerušení nebo předběžném pozastavení plateb. V roce 2013 potvrzené/rozhodnuté finanční opravy se týkají sedmnácti členských států, zejména pak České republiky (128 milionů EUR), Maďarska (139 milionů EUR), Slovenska (56 milionů EUR) a Itálie (49 milionů EUR). Jsou především důsledkem významných paušálních oprav kvůli nedostatkům v provádění postupů zadávání veřejných zakázek. Finanční opravy realizované v roce 2013 se týkají zejména Maďarska (140 milionů EUR), Řecka (86 milionů EUR) a Slovenska (66 milionů EUR).

—

Období 2000–2006: V roce 2013 bylo 81 % potvrzených/realizovaných finančních oprav uloženo Itálii (114 milionů EUR) a Španělsku (96 milionů EUR), a to v důsledku uzavření programů a vyloučení výdajů považovaných za nezpůsobilé. V případě Itálie jsou hlavním důvodem finančních oprav při uzavření programu projekty nedokončené po uplynutí období způsobilosti, a tudíž jejich vyloučení z financování EU. Itálie a Španělsko jsou také členské státy s nejvyšší částkou finančních oprav realizovaných v roce 2013 (118 milionů EUR, resp. 177 milionů EUR).

ESF:

—

Období 2007–2013: Během roku 2013 byla potvrzena/rozhodnuta i realizována významná finanční oprava ve výši 219 milionů EUR u Rumunska. Ostatní finanční opravy potvrzené/rozhodnuté v roce 2013 se týkaly Španělska (45 milionů EUR) a Spojeného království (25 milionů EUR) a vyplývaly z plnění dohledové úlohy Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. Hlavní finanční opravy realizované v roce 2013 se týkaly Španělska (44 milionů EUR) a České republiky (41 milionů EUR). Celková částka představuje finanční opravy uplatněné během doby trvání programů. Opravy byly realizovány prostřednictvím odpočtu od žádostí o průběžné platby, které podaly členské státy.

—

Období 2000–2006: Hlavní finanční opravy, které byly v roce 2013 potvrzeny/rozhodnuty i realizovány, se týkají Španělska (260 milionů EUR), Itálie (103 milionů EUR) a Nizozemska (44 milionů EUR). Celková částka představuje finanční opravy uplatněné při uzavírání programů. Všechny finanční opravy vykázané jako realizované byly provedeny formou odpočtu od konečných výkazů výdajů, které během postupu uzavírání předložily členské státy.

—	Období 1994–1999: Finanční opravy ve výši 153 milionů EUR uložené rozhodnutím Komise a vykázané jako rozhodnuté i realizované během postupu uzavírání se týkají dvou starých španělských programů.

6.1.3 Souhrnné údaje týkající se realizovaných finančních oprav a zpětného inkasa

Informace uvedené níže uvádějí kumulované finanční opravy podle programových období:

mil. EUR
Finanční opravy	Programové období			Kumulovaná rozhodnutí EZZF od roku 1999	Celkem finanční opravy realizované ke konci roku 2013	Provedené/rozhodnuté – potvrzené	Dosud nerealizované finanční opravy	Finanční opravy realizované ke konci roku 2012
Finanční opravy	období 1994–1999	období 2000–2006	období 2007–2013	Kumulovaná rozhodnutí EZZF od roku 1999	Celkem finanční opravy realizované ke konci roku 2013	Provedené/rozhodnuté – potvrzené	Dosud nerealizované finanční opravy	Finanční opravy realizované ke konci roku 2012
Zemědělství:	—	111	294	8 229	8 633	89,61 %	1 001	7 902
EZZF	—	—	—	8 229	8 229	89,95 %	920	7 728
Rozvoj venkova	—	111	294	nepoužije se	404	83,16 %	82	174
Politika soudržnosti:	2 711	7 248	1 472	nepoužije se	11 431	93,78 %	756	9 673
EFRR	1 788	4 905	474	nepoužije se	7 166	93,76 %	477	6 544
Fond soudržnosti	264	587	241	nepoužije se	1 092	90,65 %	113	815
ESF	560	1 677	755	nepoužije se	2 992	97,86 %	65	2 150
FNOR/ERF	100	7	3	nepoužije se	109	51,77 %	102	105
Orientační sekce EZOZF	0	71	—	nepoužije se	72	100,0 %	0	58
Ostatní	—	—	—	nepoužije se	4	100,0 %	0	2
Celkem	2 711	7 358	1 766	8 229	20 068	91,94 %	1 758	17 577

Ve výše uvedené tabulce je zahrnuto několik málo případů finančních oprav, jež některé členské státy napadly (z dosavadních zkušeností vyplývá, že Komise musela v takových případech jen velmi zřídka vracet prostředky). Více podrobností viz body 5.2.3 a 5.2.4.

Částky finančních oprav uvedené v tabulce výše v souvislosti se zemědělstvím představují částky týkající se rozhodnutí o schválení souladu, zatímco částky uvedené v bodě 6.1.2 zohledňují i rozhodnutí o schválení výročních účetních závěrek.

Pokud jde o EZZF, kumulovaná realizovaná částka ve výši 8 229 milionů EUR zahrnuje veškeré opravy přijaté a realizované od okamžiku, kdy bylo v roce 1999 přijato první rozhodnutí.

Pokud jde o rozvoj venkova, zahrnuje kumulovaná částka 404 milionů EUR všechny opravy realizované od roku 2007.

Je třeba poznamenat, že v některých případech se u EZZF a rozvoje venkova datum realizace posunulo o několik let a v případě některých rozhodnutí jsou roční splátky hrazeny též s odkladem. To platí pro členské státy, na které se vztahuje finanční pomoc v souladu s rámcovou dohodou o Evropském nástroji finanční stability podepsanou dne 7. června 2010. V důsledku toho se neustále zvyšuje rozdíl mezi kumulovanými částkami, o nichž bylo rozhodnuto, a částkami, které byly realizovány.

Pokud jde o politiku soudržnosti:

EFRR a Fond soudržnosti: 67 % z celkové částky kumulovaných finančních oprav vykázaných jako realizované se týká programového období 2000–2006, u něhož postup uzavírání dosti pokročil, a s významnými finančními opravami v konečné fázi realizace. Rovněž jsou uvedeny opravy pro období 2007–2013, u kterého programy stále probíhají.

—

Období 2007–2013: 83 % kumulovaných finančních oprav vykázaných od počátku programového období se týká těchto členských států: Maďarska (142,9 milionu EUR), České republiky (132,7 milionu EUR), Slovenska (87,9 milionu EUR), Řecka (86 milionů EUR), Polska (84,6 milionu EUR) a Španělska (62 milionů EUR). To prokazuje zvýšenou dohledovou úlohu Komise, jakož i preventivní opatření přijatá na úrovni členských států.

—	Období 2000–2006: Dosud byly jako realizované vykázány finanční opravy ve výši 5,5 miliardy EUR, což odráží pokročilou fázi uzavírání tohoto programového období, neboť ke konci roku 2013 zbývá realizovat jen 384 milionů EUR (méně než 7 %).

ESF:

—

Období 2007–2013: Míra plnění pro toto programové období činí 92 %. Členskými státy s nejvyššími realizovanými finančními opravami jsou Rumunsko (299 milionů EUR), Španělsko (150 milionů EUR) a Polsko (118 milionů EUR). Dosud nerealizované částky se týkají zejména Spojeného království (24 milionů EUR), Irska (19 milionů EUR) a Rumunska (13 milionů EUR).

—

Období 2000–2006: Všechny vykázané rozhodnuté/potvrzené finanční opravy byly realizovány, vyjma zbytkové částky týkající Francie a Švédska (0,3 milionu EUR), a z toho pro toto programové období vyplývá míra plnění ve výši 99,98 %. Hlavními členskými státy, kterých se týkaly realizované finanční opravy, jsou Španělsko (734 milionů EUR), Itálie (376 milionů EUR), Francie (220 milionů EUR) a Spojené království (163 milionů EUR).

—	Období 1994–1999: Všechny vykázané rozhodnuté/potvrzené finanční opravy byly realizovány. Hlavními dotčenými členskými státy jsou Španělsko (180 milionů EUR), Nizozemsko (160 milionů EUR) a Itálie (117 milionů EUR).

FNOR/ERF:

Nízká míra plnění je důsledkem velké opravy ve výši 90 milionů EUR ve španělských programech týkajících se FNOR 2000–2006, u nichž dosud pokračuje postup uzavírání. Členský stát opravy přijal, opravy však budou realizovány až při uzavření programů.

Pokud jde o zpětné inkaso, spolehlivé kumulované údaje jsou k dispozici pouze od roku 2008, kdy byla do účetního systému Komise zavedena zvláštní funkce pro lepší sledování a vykazování těchto vrácených částek. Informace níže uvádějí zpětné inkaso podle let:

mil. EUR
Zpětné inkaso	Roky						Celkem ke	Celkem ke
Zpětné inkaso	2008	2009	2010	2011	2012	2013	konci roku 2013	konci roku 2012
Zemědělství:
EZZF	356	148	172	178	161	155	1 170	1 015
Rozvoj venkova	0	25	114	161	166	129	595	466
Politika soudržnosti	31	102	25	48	14	81	301	219
Oblasti vnitřních politik	40	100	162	268	229	398	1 197	799
Oblasti vnější politiky	32	81	136	77	99	93	518	425
Administrativa	0	9	5	2	9	6	31	25
Celkem	459	464	614	734	678	862	3 811	2 949

6.2 OCHRANA ROZPOČTU EU – SHRNUTÍ

Významnou roli při plnění rozpočtu EU hraje potřeba zajistit řádnou prevenci, chyby, nesrovnalosti a podvody odhalovat a následně je napravit. Tento bod si klade za cíl uvést co nejpřesnější odhad celkových částek, které jsou předmětem kontrol a opatření ze strany EU, a reálně tak doložit, jak je rozpočet EU chráněn. Další podrobnosti týkající se těchto údajů a preventivních a nápravných mechanismů, které jsou stanoveny v platných právních předpisech, jsou k dispozici ve sdělení, které připravuje Komise a které je zasíláno vždy v září orgánu příslušnému pro udělení absolutoria a Účetnímu dvoru – toto sdělení je dostupné na webových stránkách Generálního ředitelství pro rozpočet. Sdělení uvádí nejen další podrobnosti o údajích uvedených v tomto bodě (konkrétně členění finančních oprav podle členských států), ale obsahuje i doplňující informace (například údaje o finančních opravách netto, které vedly k účelově vázanému příjmu pro rozpočet EU, a výsledky opravných opatření provedených členskými státy).

6.2.1 Finanční opravy

V rámci sdíleného řízení jsou za prevenci, odhalování a nápravu chyb, nesrovnalostí nebo podvodů, jichž se dopouštějí zejména příjemci, odpovědné především členské státy, zatímco Evropská komise plní roli celkového dohledu. Pokud závažná pochybení v systémech řízení a kontroly členských států vedla nebo by mohla vést k individuálním nebo systémovým chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, může Komise uplatnit finanční opravy. Postup finančních oprav se odehrává v těchto třech hlavních krocích:

Probíhající finanční opravy: tyto opravy mohou být v této fázi ještě změněny, neboť nejsou dosud formálně přijaty členskými státy, například v případě auditu, který byl ukončen, ale Komise a dotyčný členský stát stále vedou řízení o sporných otázkách. Tyto opravy jsou vykázány ve výše uvedeném sdělení Komise.

2)	Potvrzené/rozhodnuté finanční opravy: tyto částky jsou konečné, což znamená, že byly buď potvrzeny (tj. odsouhlaseny) dotyčným členským státem nebo byly přijaty rozhodnutím Komise. Jsou uvedeny v tabulce 6.1.1 výše.

Realizované finanční opravy: tyto částky představují poslední krok postupu, kterým je zjištěný stav, kdy došlo k neoprávněným výdajům, s konečnou platností napraven. S několika opravnými mechanismy se počítá v regulačních rámcích pro jednotlivá odvětví. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulkách 6.1.2 a 6.1.3 výše.

6.2.2 Zpětné inkaso

V případě přímého řízení a v souladu s finančním nařízením by inkasní příkazy pro neoprávněně vyplacené částky měla vydávat schvalující osoba. Inkaso se poté provede přímým bankovním převodem z účtu dlužníka (např. členského státu) nebo započtením oproti jiným částkám, které Komise dluží dlužníkovi. Finanční nařízení předpokládá další postupy k zajištění inkasa prošlých inkasních příkazů, které jsou předmětem zvláštních následných opatření ze strany účetního Komise.

V rámci sdíleného řízení a v souladu s finančním nařízením a odvětvovými předpisy nesou prvořadou odpovědnost za odhalování neoprávněně vyplacených částek a jejich zpětné inkaso od příjemců v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy členské státy (a nikoli Komise). Pokud jde o EZZF, částky získané od příjemců se připisují k dobru Komisi, která je zaúčtuje jako příjem, a to poté, co si členské státy ponechají (v průměru) 20 %. V případě EZFRV a politiky soudržnosti se prostředky k vrácení zohlední v následující žádosti o platbu ještě před jejím odesláním útvarům Komise, takže příslušnou částku lze opětovně použít v rámci programu. Pokud členský stát o inkaso neusiluje nebo nejsou jeho opatření dostatečně důsledná, může Komise rozhodnout o přijetí opatření a uložit dotyčnému členskému státu finanční opravu.

6.2.3 Preventivní mechanismy Komise

Kromě výše uvedených nápravných mechanismů Komise používá k ochraně rozpočtu EU řadu preventivních mechanismů. V rámci přímého řízení provádějí odpovědné útvary jako součást preventivních opatření kontroly způsobilosti výdajů nárokovaných příjemci. Tyto kontroly ex ante jsou zakotveny v postupech řízení programů a jejich smyslem je poskytnout přiměřenou jistotu týkající se legality a správnosti hrazených výdajů. Útvary Komise také mohou vydat pokyny, zejména pro smluvní záležitosti, s cílem zajistit řádné a efektivní řízení finančních prostředků, a tudíž nižší riziko nesrovnalostí.

V režimu sdíleného řízení (tj. pokud jde o výdaje v rámci zemědělské politiky a politiky soudržnosti) nesou odpovědnost za to, že výdaje vyplacené z rozpočtu EU jsou během jejich životního cyklu zákonné a způsobilé, především členské státy. Preventivní mechanismy existují rovněž i na úrovni Komise, kdy Komise plní svou úlohu orgánu dohledu. Pokud jde o výdaje v oblasti soudržnosti, Komise může:

—

přerušit běh platební lhůty maximálně na 6 měsíců u programů za období 2007–2013, pokud:

a)	existuje důkaz svědčící o významném pochybení ve fungování řídicích a kontrolních systémů dotyčného členského státu; nebo

b)	útvary Komise musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informace, které je upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v ověřeném výkazu výdajů se váže na závažnou nesrovnalost, která nebyla napravena,

—

pozastavit celou nebo část průběžné platby členskému státu u programů za období 2007–2013 v těchto třech případech:

a)	existuje důkaz o závažném pochybení ve fungování řídicího a kontrolního systému programu a dotčený členský stát nepřijal nutná nápravná opatření; nebo

b)	pokud určitý výdaj uvedený v ověřeném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo

c)	porušil-li členský stát závažným způsobem své řídicí a kontrolní povinnosti. Pokud členský stát nepodnikne požadovaná opatření, Komise může rozhodnout o uložení finanční opravy.

Přerušení:

mil. EUR
	programové období 2007–2013
	Neuzavřené případy celkem k 31. 12. 2012		Nové případy 2013		Uzavřené případy v průběhu roku 2013		Neuzavřené případy celkem k 31. 12. 2013
Fond	Počet případů	Částka	Počet případů	Částka	Počet případů	Částka	Počet případů	Částka
EFRR a Fond soudržnosti	38	1 638	220	4 242	157	4 272	101	1 608
ESF	15	181	25	349	20	258	20	272
EFF	30	108	20	339	40	350	10	97
Celkem	83	1 927	265	4 930	217	4 880	131	1 977

Pozastavení:

Ve vztahu k EFRR a Fondu soudržnosti a dvěma rozhodnutím o pozastavení, která byla ke konci roku 2012 stále v platnosti, bylo v roce 2013 přijato rozhodnutí zrušit pozastavení plateb pro Německo. Rozhodnutí o pozastavení týkající se Itálie však zůstává ke konci roku 2013 v platnosti. V roce 2013 byla přijata čtyři nová rozhodnutí o pozastavení: tři se týkala Španělska a byla ke konci roku stále v platnosti; jedno se týkalo Estonska a bylo před koncem roku zrušeno. Je třeba připomenout, že v lednu 2014 byla přijata dvě nová rozhodnutí o pozastavení, obě se týkala programů realizovaných ve Španělsku.

Pokud jde o ESF, dvě rozhodnutí o pozastavení z roku 2012 byla ke konci roku 2012 stále účinná. V roce 2013 bylo zrušeno pozastavení pro Českou republiku, pro Slovensko však zůstalo v roce 2013 v platnosti. V roce 2013 bylo přijato jedenáct rozhodnutí o pozastavení. Až na jedno (Německo) byla tato rozhodnutí ke konci roku stále v platnosti (Belgie, Česká republika, Španělsko, Francie, Itálie, Slovensko a Spojené království). Ke konci roku bylo stále v platnosti jedno rozhodnutí o pozastavení přijaté v roce 2011 (Francie).

Pokud jde o ERF, nebyla v roce 2013 přijata žádná rozhodnutí o pozastavení.

6.3 ZPĚTNÉ INKASO NEPOUŽITÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDBĚŽNÉHO FINANCOVÁNÍ

mil. EUR
	2013	2012
Zemědělství:
EZZF	0	0
Rozvoj venkova	0	0
Politika soudržnosti:
EFRR	68	38
Fond soudržnosti	4	5
ESF	53	214
FNOR/ERF	7	0
Orientační sekce EZOZF	3	5
Oblasti vnitřních politik	208	207
Oblasti vnější politiky	91	104
Administrativa	1	2
Inkaso celkem	435	575

Výše uvedené částky byly odečteny při stanovení částek předběžného financování uvedených v bodech 2.6 a 2.10. Inkaso nepoužitých částek předběžného financování by nemělo být zaměňováno s inkasovanými neoprávněnými výdaji. Pokud útvary Komise identifikovaly a zpětně inkasovaly takové výdaje související s vyplaceným předběžným financováním, tyto jsou zahrnuty do běžných finančních oprav nebo postupů zpětného inkasa popsaných výše.

7. MECHANISMY FINANČNÍ PODPORY

Cílem této části dokumentu je poskytnout úplný přehled o stávajících mechanismech finanční podpory v EU a doplnit tak informace, které byly podány v bodě 2. Informace obsažené v první části textu (7.1) se týkají přijatých a poskytnutých úvěrů EU spravovaných Komisí. Informace v druhé části textu (7.2) se vztahují k mezivládním mechanismům finanční stability mimo rámec smluv EU, a tedy bez dopadu na rozpočet EU.

7.1 PŘIJATÉ A POSKYTNUTÉ ÚVĚRY SPRAVOVANÉ KOMISÍ

7.1.1 Přijaté a poskytnuté úvěry – přehled

Částky v účetní hodnotě

mil. EUR
	Makrofinanční pomoc	Euratom	Podpora platební bilance (BOP)	Evropský mechanismus finanční stabilizace	ESUO v likvidaci	Celkem k 31. 12. 2013	Celkem k 31. 12. 2012
Úvěry (bod 2.4.2)	569	387	11 623	44 468	211	57 258	57 294
Přijaté úvěry (bod 2.14)	569	387	11 623	44 468	190	57 237	57 267
Výše uvedené částky jsou účetní hodnotou, zatímco v tabulkách níže jsou uvedeny v nominální hodnotě.

Smlouva o EU opravňuje Evropskou unii přijímat úvěry, v jejichž rámci si zapůjčuje finanční prostředky s cílem mobilizovat finanční zdroje nezbytné k naplnění konkrétních mandátů. Komise, která jedná jménem EU, v současnosti realizuje tři hlavní programy, a to makrofinanční pomoc, podporu platební bilance a evropský mechanismus finanční stabilizace, v jejichž rámci může poskytovat úvěry a financovat je vydáním dluhových nástrojů na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí.

Základní aspekty těchto tří nástrojů, na které je nutné upozornit, jsou následující:

—	přijaté úvěry EU jsou mimorozpočtové operace. Kapitál potřebný pro financování úvěrů EU v rámci výše uvedených programech se získává na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí. EU si nesmí půjčit peníze na financování svých běžných rozpočtových výdajů či schodku rozpočtu,

—	výše přijatých úvěrů se pohybuje od menších částek soukromého kapitálu do výše 500 milionů EUR až po emise dluhopisů ve výši referenční hodnoty (nejméně 1 miliarda EUR),

—

takto získané finanční prostředky se zapůjčí přijímací zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. Bez ohledu na metodu back-to-back je dluhová služba z dluhopisů právním závazkem EU, což zajišťuje, že budou všechny platby realizovány včas a v plném rozsahu. Za tímto účelem musí příjemci podpory platební bilance složit splátky 7 dní před dnem splatnosti a příjemci v rámci EFSM s 14denním předstihem, aby Komise měla za všech okolností dostatek času k zajištění včasných splátek,

—

Rada a Komise rozhodnou o celkové výši úvěru pro každou zemi programu, (maximálním) počtu splátek, které mají být vyplaceny, a o maximální (průměrné) splatnosti úvěrového balíčku. Následně se Komise a přijímací země dohodnou na podmínkách úvěru/financování, včetně splátek a výplaty tranší. Kromě toho poskytnutí všech splátek úvěru s výjimkou první závisí na dodržení přísných podmínek, včetně dohodnutých podmínek podobných podmínkám podpory MMF v rámci finanční pomoci poskytované společně ze strany EU a MMF, což je další faktor ovlivňující harmonogram financování,

—	harmonogram financování a splatnost emisí se tudíž odvíjejí od souvisejících úvěrových operací EU,

—	financování je výlučně denominováno v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 3 do 30 let,

—	přijaté úvěry EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí 28 členských států EU. Úvěry přijaté za účelem financování úvěrů třetím zemím jsou kryty Záručním fondem pro vnější vztahy (viz bod 2.4),

—

pokud přijímací členský stát nedostojí plnění, pro obsluhu dluhu bude, pokud to bude možné, využit disponibilní hotovostní zůstatek Evropské komise. Jestliže to nebude možné, získá Komise nezbytné finanční prostředky od členských států. Podle právních předpisů EU týkajících se vlastních zdrojů (článek 12 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000) jsou členské státy EU právně zavázány dát k dispozici dostatečné finanční prostředky tak, aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů,

—	díky metodě úvěrování back-to-back není rozpočet EU vystaven žádnému úrokovému nebo měnovému riziku.

Euratom si navíc jako právnická osoba (zastupovaná Komisí) půjčuje peníze, aby poskytl úvěry jak členským, tak i nečlenským státům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. Kromě toho Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci získalo v roce 2002 a 2007 po restrukturalizaci dluhů neplnícího dlužníka směnky Evropské investiční banky (s ratingem AAA). K rozvahovému dni činila účetní hodnota těchto směnek 212 milionů EUR.

Více podrobností o všech těchto nástrojích je uvedeno níže. Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě rozpětí úrokových sazeb) byly následující:

Úvěry	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Makrofinanční pomoc	0,27 %–4,54 %	0,298 %–4,54 %
Euratom	0,34 %–5,76 %	0,431 %–5,76 %
Podpora platební bilance	2,375 %–3,625 %	2,375 %–3,625 %
Evropský mechanismus finanční stabilizace	2,375 %–3,750 %	2,375 %–3,750 %
ESUO v likvidaci	5,2354 %–5,8103 %	5,2354 %–5,8103 %

Přijaté úvěry	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Makrofinanční pomoc	0,27 %–4,54 %	0,298 %–4,54 %
Euratom	0,291 %–5,6775 %	0,351 %–5,6775 %
Podpora platební bilance	2,375 %–3,625 %	2,375 %–3,625 %
Evropský mechanismus finanční stabilizace	2,375 %–3,750 %	2,375 %–3,750 %
ESUO v likvidaci	6,92 %–9,78 %	6,92 %–9,78 %

7.1.2 Platební bilance

Nástroj na podporu platební bilance, finanční nástroj založený na plnění politik, poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům EU. Umožňuje poskytování úvěrů členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti svých platebních bilancí či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Tohoto nástroje mohou využít pouze členské státy, jež dosud nepřijaly euro. Před zavedením eura dne 1. ledna 2014 byla v rámci podpory platební bilance poskytnuta pomoc Lotyšsku. Maximální dlužná výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. Přijaté úvěry související s těmito úvěry v rámci podpory platební bilance jsou zaručeny rozpočtem EU – ke dni 31. prosince 2013 je tak rozpočet ohledně těchto úvěrů vystaven maximálnímu možnému riziku ve výši 11 623 milionů EUR (jejich nominální hodnota je 11,4 miliardy EUR, jak je uvedeno níže).

Podpora platební bilance – v nominálních hodnotách

mil. EUR
	Maďarsko	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem
Poskytnuté úvěry celkem	6 500	3 100	8 400	18 000
Čerpané k 31. 12. 2012	5 500	2 900	5 000	13 400
Čerpané v roce 2013	0	0	0	0
Úvěry čerpané k 31. 12. 2012	5 500	2 900	5 000	13 400
Úvěry splacené k 31. 12. 2013	(2 000)	0	0	(2 000)
Nesplacená částka k 31. 12. 2013	3 500	2 900	5 000	11 400
Nevyčerpané částky k 31. 12. 2013	0	0	0	0
Tabulka obsahující splátkový kalendář k těmto úvěrům je uvedena na konci bodu 7.1.3.

V době od listopadu 2008 do konce roku 2013 byla finanční pomoc ve výši 18 miliard EUR poskytnuta Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku, z toho do konce roku 2013 bylo vyplaceno 13,4 miliardy EUR. Je třeba poznamenat, že program pomoci v oblasti podpory platební bilance v případě Maďarska skončil v listopadu 2010 (1 miliarda EUR zůstala nevyčerpána) a první splátka ve výši 2 miliard EUR byla obdržena podle plánu v prosinci 2011. Program pomoci v oblasti podpory platební bilance pro Lotyšsko skončil v lednu 2012 (200 milionů EUR zůstalo nevyčerpáno) a první splátka ve výši 1 miliardy EUR byla obdržena podle plánu v dubnu 2014. První program pomoci v oblasti platební bilance pro Rumunsko skončil v květnu 2012, přičemž byla vyčerpána jeho plná výše 5 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že jednotlivé programy podpory platební bilance skončily, neuvádí tabulka výše žádné nečerpané částky.

V únoru 2011 Rumunsko požádalo o návazný preventivní program finanční pomoci v rámci nástroje na podporu platební bilance, aby podpořilo nastartování hospodářského růstu. Dne 12. května 2011 rozhodla Rada o poskytnutí preventivní pomoci EU pro podporu platební bilance Rumunsku do výše 1,4 miliardy EUR (rozhodnutí Rady 2011/288/EU) (8), tento program byl však uzavřen na konci března 2013, aniž by došlo k jeho čerpání. Po druhé žádosti Rumunska o preventivní pomoc Rada dne 22. října 2013 rozhodla o poskytnutí nové preventivní pomoci EU pro podporu platební bilance do výše 2 miliard EUR (rozhodnutí Rady 2013/531/EU) (9), která bude k dispozici pro aktivaci do 30. září 2015. Bude-li o její aktivaci požádáno, bude tato finanční pomoc poskytnuta v podobě úvěru s maximální průměrnou dobou splatnosti v délce osmi let.

7.1.3 Evropský mechanismus finanční stabilizace

EFSM – v nominálních hodnotách

mil. EUR
	Irsko	Portugalsko	Celkem
Poskytnuté úvěry celkem	22 500	26 000	48 500
Čerpané k 31. 12. 2012	21 700	22 100	43 800
Čerpané v roce 2013	0	0	0
Úvěry čerpané k 31. 12. 2013	21 700	22 100	43 800
Úvěry splacené k 31. 12. 2013	0	0	0
Úvěry nesplacené k 31. 12. 2013	21 700	22 100	43 800
Nečerpané částky k 31. 12. 2013	800	3 900	4 700
Tabulka obsahující splátkový kalendář k těmto úvěrům je uvedena na konci tohoto bodu.

Dne 11. května 2010 přijala Rada Evropský mechanismus finanční stabilizace s cílem zachovat v Evropě finanční stabilitu (nařízení Rady (EU) č. 407/2010) (10). Tento mechanismus vychází z čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž umožňuje poskytnout finanční pomoc Unie členskému státu, u něhož z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Komise si zapůjčí finanční prostředky na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí jménem EU a poté těmito prostředky úvěruje přijímající členský stát. Dříve než dojde k čerpání části úvěru, vypracuje se pro každou zemi, která obdrží úvěr v rámci EFSM, čtvrtletní posouzení o plnění podmínek politik, jež jsou s tímto úvěrem spojeny.

Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů stanovuje čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 407/2010, podle něhož je dlužná výše úvěrů či úvěrových linek omezena rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Přijaté úvěry související s úvěry čerpanými v rámci EFSM jsou zaručeny rozpočtem EU – ke dni 31. prosince 2013 je tak rozpočet s ohledem na tyto úvěry vystaven maximálnímu možnému riziku ve výši 44 469 milionů EUR (údaj 43,8 miliardy EUR uvedený výše odpovídá nominální hodnotě). Protože za přijaté úvěry v rámci EFSM ručí rozpočet EU, na opatření Komise přijímaná v rámci EFSM dohlíží Evropský parlament a vykonává kontrolu v rámci rozpočtového procesu a procesu absolutoria.

Prostřednictvím prováděcího rozhodnutí rozhodla Rada v prosinci 2010 o úvěru pro Irsko v maximální výši 22,5 miliardy EUR a v květnu 2011 rozhodla o úvěru pro Portugalsko v maximální výši 26 miliard EUR. Původní prováděcí rozhodnutí zafixovala úrok s rozpětím, aby podmínky byly podobné jako v případě podpory MMF. Přijetím prováděcích rozhodnutí Rady 2011/682/EU (11) a 2011/683/EU (12) Rada se zpětnou platností toto úrokové rozpětí zrušila a prodloužila maximální průměrnou splatnost úvěrů ze 7,5 roku na 12,5 let a splatnost jednotlivých tranší prodloužila až na 30 let. Přijetím prováděcích rozhodnutí Rady 2013/313/EU (13) a 2013/323/EU (14) Rada dále prodloužila maximální průměrnou splatnost úvěrů v rámci EFSM pro Irsko a Portugalsko o 7 let na 19,5 roku. Prodloužení zmírňuje profil splácení dluhu obou zemí a snižuje jejich potřeby refinancování v období, které nastane po uplynutí programu.

Evropský mechanismus finanční stabilizace se nebude nadále podílet na nových programech financování ani se v jeho rámci nebudou uzavírat nové úvěrové smlouvy, ale zůstane i nadále funkční při financování probíhajících programů pro Portugalsko a Irsko (viz také bod 7.2.2 níže). Dne 25. března 2014 bylo v rámci EFSM vyplaceno 2,6 miliardy EUR (0,8 miliardy EUR pro Irsko a 1,8 miliardy EUR pro Portugalsko) s datem splacení v dubnu 2024.

Následující tabulka poskytuje přehled týkající se harmonogramu plánovaných úhrad nesplacených úvěrů v rámci EFSM a podpory platební bilance k datu podpisu těchto účtů (údaje jsou uvedeny v nominálních hodnotách):

miliardy EUR
Rok	Podpora platební bilance				Evropský mechanismus finanční stabilizace			Celkem
Rok	Maďarsko	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem	Irsko	Portugalsko	Celkem	Celkem
2014	2	1		3			0	3
2015		1,2	1,5	2,7	5		5	7,7
2016	1,5			1,5		4,75	4,75	6,25
2017			1,15	1,15			0	1,15
2018			1,35	1,35	3,9	0,6	4,5	5,85
2019		0,5	1	1,5			0	1,5
2021				0	3	6,75	9,75	9,75
2022				0		2,7	2,7	2,7
2024				0	0,8	1,8	2,6	2,6
2025		0,2		0,2			0	0,2
2026				0	2	2	4	4
2027				0	1	2	3	3
2028				0	2,3		2,3	2,3
2032				0	3		3	3
2038				0		1,8	1,8	1,8
2042				0	1,5	1,5	3	3
Celkem	3,5	2,9	5	11,4	22,5	23,9	46,4	57,8

7.1.4 Makrofinanční pomoc, EURATOM a ESUO v likvidaci

Makrofinanční pomoc je finanční nástroj založený na plnění politik k účelově nevázané všeobecné podpoře platební bilance a případně rozpočtů partnerských třetích zemí v geografické blízkosti EU. Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo je vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF. Tyto úvěry jsou zaručeny záručním fondem (viz bod 2.4).

Euratom je právní subjekt Evropské unie, který zastupuje Evropská komise. Poskytuje úvěry členským státům za účelem financování investičních projektů v členských státech. Tyto projekty jsou realizovány v oblasti průmyslové výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách a v oblasti průmyslových zařízení palivového cyklu. Poskytuje také úvěry nečlenským státům, jejichž cílem je zvyšování úrovně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren a zařízení jaderného palivového cyklu, které jsou v provozu nebo ve výstavbě. K těmto úvěrům byly získány záruky ve výši 387 milionů EUR (2012: 423 milionů EUR).

Úvěry ESUO jsou úvěry, které ESUO v likvidaci poskytlo ze zapůjčených finančních prostředků (2012 milionů EUR) v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO, a jejich zdrojem jsou i tři nekótované dluhové cenné papíry vydané EIB v rámci plnění za nesplácejícího dlužníka. Tyto dluhové cenné papíry budou drženy do jejich konečné splatnosti (v roce 2017 a 2019), aby se pokrylo splácení souvisejících přijatých úvěrů. Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků s připočtením roční splátky ve formě uhrazené prémie a počátečních transakčních nákladů. Tento výpočet je proveden za pomoci metody efektivní úrokové míry.

7.2 MEZIVLÁDNÍ MECHANISMUS FINANČNÍ STABILITY MIMO RÁMEC SMLOUVY O EU

7.2.1 Evropský nástroj finanční stability

Evropský nástroj finanční stability (EFSF) byl vytvořen členskými státy eurozóny a pověřen ochranou finanční stability v Evropě poskytováním finanční pomoci členským státům eurozóny. EFSF je obchodní společnost registrovaná v Lucembursku, kterou vlastní členské státy eurozóny a na kterou se nevztahuje Smlouva o EU, tj. není subjektem EU a je zcela oddělena od jejího účetnictví a není zahrnuta do její konsolidované závěrky. Rozpočet EU za EFSF neručí. Na účetnictví EU tedy nemá žádný dopad, s výjimkou výnosů z možných sankcí popsaných níže. Poté, co v platnost vstoupil Evropský mechanismus stability (viz níže), již EFSF po 1. červenci 2013 neposkytoval nové úvěry.

Za vyjednávání podmínek politik spojených s touto finanční pomocí a za kontrolu jejich dodržování je zodpovědná Komise. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 (15) umožňuje uložit členským státům, které používají euro, sankce ve formě pokut. Tyto pokuty ve výši 0,2 % HDP daného členského státu za předchozí rok mohou být uloženy v případě, že členský stát nepřijal vhodná opatření k nápravě nadměrného schodku rozpočtu či došlo k manipulaci se statistikami. Nařízení (EU) č. 1174/2011 (16) týkající se nadměrné makroekonomické nerovnováhy obdobně stanoví roční pokutu, která se uloží příslušnému členskému státu eurozóny ve výši 0,1 % HDP v případě, že daný členský stát nepřijal požadovaná nápravná opatření či předložil nedostatečný plán nápravných opatření. Nařízením Rady (EU) č. 1177/2011 (17) bylo aktualizováno nařízení (ES) č. 1467/97 (18) o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Toto aktualizované nařízení rovněž předpokládá možnost uložení pokut členským státům eurozóny (ve výši odpovídající 0,2 % HDP navýšeného o pohyblivou složku). V souladu se všemi třemi uvedenými nařízeními se všechny pokuty vybrané Komisí vkládají do EFSF nebo do mechanismu, který by ho nahradil. Pokuty projdou rozpočtem EU a poté budou převedeny do EFSF. To by znamenalo, že by se tyto částky vykazovaly jako rozpočtové příjmy i rozpočtové výdaje, aniž by ovlivnily celkový výsledek plnění rozpočtu. Podobně by neměly vliv na hospodářský výsledek vykazovaný v účetní závěrce EU.

7.2.2 Evropský mechanismus stability

Evropská rada se dne 17. prosince 2010 shodla na tom, že je zapotřebí, aby členské státy eurozóny zřídily stálý mechanismus stability: Evropský mechanismus stability (ESM), mezivládní organizaci, která se neřídí Smlouvou o EU, nýbrž mezinárodním právem veřejným. Smlouvu o ESM podepsalo všech 17 členských států eurozóny dne 2. února 2012 a v říjnu 2012 ESM zahájil svou činnost. ESM převzal úkoly vykonávané v rámci EFSM a Evropský nástroj finanční stability (ESFS) se tak stal jediným a stálým mechanismem pro reakce na nové žádosti o finanční pomoc členským státům eurozóny. Proto se EFSM a ESM nebudou dále podílet na nových finančních programech ani nebudou uzavírat nové úvěrové smlouvy. Vytvoření ESM tedy nemá mít dopad na stávající závazky přijaté v rámci EFSM nebo EFSF. Je nutné také poznamenat, že rozpočet EU nebude ručit za úvěry ESM. Tento mechanismus má vlastní právní subjektivitu a je financován přímo členskými státy eurozóny, není to tedy subjekt EU ani nemá žádný vliv na účetní závěrku EU či její rozpočet, s výjimkou příjmů z možných sankcí popsaných níže.

Jak je uvedeno výše, pokuty vybrané v souladu s nařízeními (EU) č. 1173/2011, (EU) č. 1174/2011 a (EU) č. 1177/2011 projdou rozpočtem EU a po ukončení fungování EFSF budou převedeny do ESM. Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, kterou podepsalo 25 členských států (kromě Spojeného království a České republiky), navíc „smluvním stranám“ ukládá zaplacení penále v případě, že daný členský stát nepřijme nutná opatření k nápravě porušení kritéria schodku. Penále (které nemá přesáhnout 0,1 % HDP) je hrazeno ve prospěch Evropského mechanismu stability, pokud je uloženo členskému státu, jehož měnou je euro (a tedy nemá vliv na výsledek plnění rozpočtu EU, jako v případě EFSF, viz výše), nebo ve prospěch rozpočtu EU v případě členských států, které nepoužívají euro (viz čl. 8 odst. 2 Smlouvy). V posledním případě bude částka sankce představovat příjem rozpočtu EU a jako příjem bude vykázána v účetní závěrce EU.

8. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující informace o řízení finančních rizik EU se týkají:

—	poskytnutých a přijatých úvěrů provedených Komisí prostřednictvím: evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), podpory platební bilance, makrofinanční pomoci, operací Euratomu a Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci),

—	pokladních operací prováděných Komisí při plnění rozpočtu EU, včetně přijímání pokut, a

—	Záručního fondu pro vnější vztahy.

8.1 DRUHY RIZIKA

Tržní riziko představuje riziko, že reálná hodnota budoucích peněžních toků finančního nástroje se bude měnit kvůli změnám tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Zahrnuje měnové riziko, úrokové riziko a další cenové riziko (významnému dalšímu cenovému riziku EU vystavena není).

1)	Měnové riziko představuje riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic budou ovlivněny změnami směnných kurzů. Toto riziko vyplývá ze změny kurzu jedné měny vůči jiné měně.

2)	Úrokové riziko je možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku zvýšení úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak.

Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny nebo úroků nebo obojího) ze strany dlužníka nebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům neplnění patří opožděné splácení, restrukturalizace splátek a úpadek dlužníka.

Riziko likvidity představuje riziko, které vyplývá z obtížného prodeje aktiva, například riziko, že daný cenný papír nebo aktivum nelze na trhu dost rychle prodat, a tím předejít ztrátě nebo splnit nějaký závazek.

8.2 ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK

Přijaté a poskytnuté úvěry

Transakce v oblasti přijatých a poskytnutých úvěrů, jakož i související řízení hotovosti, vykonává EU v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady a případně interními pokyny. Příslušné operační jednotky se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti přijatých a poskytnutých úvěrů a řízení hotovosti. Obecně platí, že kolísání úrokových sazeb či směnných kurzů není ničím kompenzováno („hedging“), neboť úvěrové operace jsou obvykle financovány z přijatých úvěrů („back-to-back“), které tak negenerují otevřené úrokové ani měnové pozice. Uplatňování metody „back-to-back“ je pravidelně kontrolováno.

Evropská komise řídí likvidaci závazků ESUO. Pro ESUO v likvidaci se nepředpokládají žádné nové úvěry ani odpovídající finanční prostředky. Nové úvěry ESUO se omezují na refinancování s cílem snížit náklady financování. Pokud jde o hotovostní operace, jsou uplatňovány zásady obezřetného řízení s cílem omezovat finanční rizika.

Pokladní hotovost

Pravidla a zásady pro řízení hotovostních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 (ve znění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2028/2004 (19) a (ES, Euratom) č. 105/2009 (20)) a ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech.

Vzhledem k výše uvedeným nařízením platí tyto hlavní zásady:

—	vlastní zdroje jsou členskými státy hrazeny na účty vedené za tímto účelem na jméno Komise u ministerstva financí nebo orgánu určeného každým členským státem. Komise může z těchto výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb,

—	vlastní zdroje hradí členské státy ve svých vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR,

—	bankovní účty vedené na jméno Komise nesmí být přečerpány. Toto omezení neplatí pro účty vlastních zdrojů Komise v případě nesplácení úvěrů sjednaných či zaručených podle nařízení a rozhodnutí Rady EU a za určitých podmínek, kdy požadavky na peněžní prostředky přesahují aktiva na účtech,

—	prostředky na účtech vedených v jiných měnách, než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se pravidelně převádějí na EUR.

Kromě účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i komerčních bank otevřeny další účty za účelem provádění plateb a přijímání jiných prostředků, než jsou příspěvky členských států do rozpočtu.

Hotovostní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou závislé na moderních informačních systémech. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa hotovostních a platebních operací Komise se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Upravují různé oblasti operací (například: provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, kontinuitu činnosti atd.) a pravidelně se kontroluje dodržování předepsaných pokynů a postupů. O řízení rizik a optimálních expozicích se navíc vzájemně informují Generální ředitelství pro rozpočet a Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: uložení

Částky obdržené do roku 2010 zůstávají na bankovních účtech u bank konkrétně vybraných pro uložení prozatímně vybraných pokut. Výběr bank probíhá v souladu s postupy zadávacího řízení stanovenými ve finančním nařízení. Umístění finančních prostředků u konkrétních bank se zakládá na vnitřní politice řízení rizik stanovující ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být vloženy v poměru vůči vlastnímu kapitálu protistrany. Finanční a operační rizika jsou identifikována a hodnocena a pravidelně se prověřuje dodržování vnitřních opatření a postupů.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

Od roku 2010 jsou uložené a prozatímně vybrané pokuty investovány do speciálně vytvořeného fondu BUFI. Hlavní cíle fondu spočívají ve snížení rizik spojených s finančními trhy a v rovném zacházení se všemi subjekty, kterým byla udělena pokuta, prostřednictvím nabídky zaručeného výnosu vypočítaného na témže základě. Správu aktiv u prozatímně vybraných pokut provádí Komise v souladu s vnitřními pokyny ke správě aktiv. Příslušné operační jednotky se řídí vlastními procesními manuály, které upravují mj. postup v oblasti řízení hotovosti. Finanční a operační rizika jsou identifikována a hodnocena a pravidelně se prověřuje dodržování vnitřních pokynů a postupů.

Cílem správy aktiv je investovat pokuty prozatímně uhrazené Komisi tak, aby:

a)	bylo zajištěno, že prostředky budou snadno dostupné, když to bude zapotřebí, a přitom

b)	za normálních okolností usilovat o takový výnos, který se bude v průměru rovnat nejméně výnosu z referenční hodnoty BUFI minus náklady.

Investice jsou v zásadě omezeny na tyto kategorie: na termínované vklady u centrálních bank zemí eurozóny, agentur vydávajících státní dluhopisy států eurozóny, plně státních nebo státem zaručených bank nebo u nadnárodních institucí a na dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydávané státními subjekty, z nichž vzniká přímá expozice státních dluhopisů členů eurozóny, nebo vydávané nadnárodními institucemi.

Aby bylo pokryto zbytkové riziko toho, že výkonnost portfolia BUFI nemusí dočasně dosahovat zaručeného výnosu, lze vytvořit rezervu nepřesahující 2 % celkové nominální výše pokut, financovanou pomocí zisků z investic BUFI převyšujících zaručený výnos. Tato rezerva zajišťuje společnosti zaručený výnos v případě, že Soudní dvůr Evropské unie zruší rozhodnutí o uložení pokuty.

Bankovní záruky

Komise drží značný objem záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami, které Komise ukládá společnostem, jež porušují pravidla hospodářské soutěže v EU (viz bod 2.9.1). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb. Záruky jsou spravovány v souladu s vnitřní politikou řízení rizika. Finanční a operační rizika jsou identifikována a hodnocena a pravidelně se prověřuje dodržování vnitřních opatření a postupů.

Záruční fond

Pravidla a zásady správy aktiv záručního fondu (viz bod 2.4) jsou stanoveny v úmluvě mezi Komisí a EIB ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002, 25. února 2008 a 9. listopadu 2010. Záruční fond pracuje jen s měnou euro. Investuje výlučně jen v této měně, aby zamezil jakémukoli měnovému riziku. Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost je nutné věnovat snižování rizik a zajištění skutečnosti, aby spravovaná aktiva bylo možno prodat nebo převést bez významnějšího prodlení při zohlednění pokrývaných závazků.

8.3 MĚNOVÁ RIZIKA

Přijaté a poskytnuté úvěry

Většina finančních aktiv a pasiv je v měně euro, takže v těchto případech není EU vystavena měnovému riziku. EU však poskytuje úvěry v USD z finančního nástroje Euratom, které jsou financovány přijatými úvěry v USD ve stejné výši (operace „back-to-back“). Pokud jde o Euratom, k rozvahovému dni nebyla EU vystavena měnovému riziku. ESUO v likvidaci má malou čistou měnovou expozici ve výši 1,33 milionu EUR, které vyplývá z úvěrů na bydlení ve výši 0,19 milionu EUR a ze salda běžného účtu ve výši 1,14 milionu EUR.

Pokladní hotovost

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením o vlastních zdrojích. Pokud je zapotřebí provést platby, převádějí se na EUR. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo pro platby ve stejné měně.

Komise má u komerčních bank otevřenu řadu účtů v měnách zemí EU jiných než euro, americké dolary a švýcarské franky, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány v závislosti na výši plateb, jež se mají uskutečnit, a v důsledku toho jejich zůstatky nepředstavují expozici vůči měnovému riziku.

Když jsou na účty přijaty jiné příjmy (než vlastní zdroje) v ostatních měnách než v eurech, jsou buď převedeny na účty Komise vedené ve stejné měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou převedeny na eura a převedeny na účty vedené v EUR. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v eurech se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady a portfolio BUFI) a bankovní záruky

Jelikož všechny pokuty jsou ukládány a hrazeny v EUR, měnové riziko nevzniká.

Záruční fond

Finanční aktiva jsou v měně euro, takže měnové riziko nevzniká.

8.4 ÚROKOVÉ RIZIKO

Přijaté a poskytnuté úvěry

Přijaté a poskytnuté úvěry s variabilními úrokovými sazbami

Z povahy svých přijatých a poskytnutých úvěrů má EU významně úročená aktiva a pasiva. Úvěry v rámci makrofinanční pomoci a Euratomu s variabilními sazbami vystavují EU úrokovému riziku. Úrokové riziko vyplývají z úvěrů je však kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. „back-to-back“). K rozvahovému dni má EU úvěry (vyjádřené v nominálních hodnotách) s variabilními sazbami ve výši 583 milionů EUR (2012: 697 milionů EUR), přičemž každých šest měsíců dochází k jejich přecenění.

Přijaté a poskytnuté úvěry s fixními úrokovými sazbami

EU má v roce 2013 také úvěry s fixními sazbami v rámci makrofinanční pomoci a Euratomu v celkové výši 367 milionů EUR (2012: 271 milionů EUR) s konečnou splatností jeden rok až pět let (55 milionů EUR) a nad pět let (312 milionů EUR). Co je však důležitější, EU vykazuje v roce 2013 jedenáct úvěrů s fixními úrokovými sazbami v rámci finančního nástroje podpora platební bilance v celkové výši 11,4 miliardy EUR (2012: 11,4 miliardy EUR), s konečnou splatností do jednoho roku (3 miliardy EUR), jeden rok až pět let (6,7 miliardy EUR) a nad pět let (1,7 miliardy EUR). V rámci finančního nástroje EFSM vykazuje EU v roce 2013 osmnáct úvěrů s fixními úrokovými sazbami v celkové výši 43,8 miliardy EUR (2012: 43,8 miliardy EUR) s konečnou splatností jeden rok až pět let (14,2 miliardy EUR) a nad pět let (29,6 miliardy EUR).

ESUO v likvidaci je vzhledem k povaze svých aktivit vystaveno úrokovému riziku. Úrokové riziko plynoucí z úvěrů je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami. Co se týče operací v oblasti správy aktiv, představují dluhopisy s variabilní úrokovou sazbou v portfoliu ESUO 8 %. Na bezkuponové dluhopisy připadalo k rozvahovému dni 9 % portfolia dluhopisů.

Pokladní hotovost

Pokladna Komise si nepůjčuje žádné peníze, a tudíž není vystavena úrokovému riziku. Plynou jí však úroky ze zůstatků na jejích nejrůznějších bankovních účtech. Komise proto zavedla opatření, která zajišťují, aby se do připisovaných úroků na jejich bankovních účtech pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich případné výkyvy.

Účty vedené u ministerstev financí členských států nebo u jejich centrálních bank, kde se přijímají vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. U všech ostatních účtů u národních centrálních bank závisí úročení na konkrétních podmínkách nabídnutých danou bankou, platné úrokové sazby jsou variabilní a jsou upravovány v závislosti na výkyvech trhu.

Jednodenní zůstatky na účtech u komerčních bank jsou zhodnocovány každodenně. Tyto úroky vycházejí z variabilních tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). U většiny účtů se úrok počítá podle sazby EONIA (Euro over night index average) a upravuje se tak, aby odrážel veškeré výkyvy této sazby. U některých dalších účtů se úrok počítá v závislosti na marginální sazbě ECB, která platí pro její hlavní refinanční operace. V důsledku toho nevzniká riziko, že by Komisi plynul úrok nižší než podle tržních sazeb.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady, portfolio BUFI) a bankovní záruky

Vklady a bankovní záruky nepodléhají úrokovému riziku. Připsané úroky z vkladů odpovídají tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání. V portfoliu BUFI nejsou dluhopisy s variabilní úrokovou sazbou. Parametr citlivosti vůči úrokové sazbě, doba trvání portfolia, těsně sleduje dobu trvání indexu BUFI. Proto by jakékoli nepříznivé dopady na ocenění aktiv byly vyrovnány na straně závazků BUFI. Přetrvává pouze nepatrná expozice vůči úrokovému riziku v případě, že by tyto nepříznivé dopady během doby splatnosti pokuty vedly k celkové nepříznivé výkonnosti indexu.

Záruční fond

Na dluhové cenné papíry v rámci záručního fondu vydané s variabilními úrokovými sazbami má vliv volatilita těchto sazeb, zatímco dluhové cenné papíry s fixními sazbami nesou riziko spojené s jejich reálnou hodnotou. K rozvahovému dni tvoří dluhopisy s fixní sazbou přibližně 58 % investičního portfolia (2012: 67 %).

8.5 ÚVĚROVÉ RIZIKO

Přijaté a poskytnuté úvěry

Expozice vůči úvěrovému riziku je ošetřena především získáním státních záruk (v případě Euratomu), poté prostřednictvím záručního fondu (makrofinanční pomoc a Euratom), rovněž možností čerpat nezbytné prostředky z účtů Komise vedených pro vlastní zdroje ve členských státech a nakonec prostřednictvím rozpočtu EU. Předpisy o vlastních zdrojích stanovily strop pro platby vlastních zdrojů na 1,23 % HND členských států, ale ve skutečnosti bylo k pokrytí prostředků na platby použito v roce 2013 jen 1,06 %. To znamená, že k 31. prosinci 2013 byla k pokrytí těchto záruk k dispozici marže 0,17 %. Záruční fond pro vnější vztahy byl založen v roce 1994, aby pokryl riziko neplnění spojené s úvěry, z nichž jsou financovány úvěry státům, které nejsou členy EU. Úvěrové riziko je ve všech případech sníženo možností čerpat prostředky z účtů Komise vedených pro vlastní zdroje v členských státech nad rámec aktiv na těchto účtech v případě, že by dlužník nebyl schopen uhradit dlužné částky v plném rozsahu. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.

Při pokladních operacích se musí postupovat podle pokynů o výběru protistran. Podle nich může operační jednotka uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

Expozice ESUO vůči úvěrovému riziku je řízena prostřednictvím pravidelných analýz schopnosti dlužníků splácet jistinu a úroky. Expozice vůči úvěrovému riziku je rovněž řízena získáním kolaterálu a záruk poskytovaných státy, podniky či jednotlivci. Při pokladních operacích se musí postupovat podle pokynů o výběru protistran. Operační jednotka smí uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které splňují tzv. limity protistran.

Pokladní hotovost

Většina hotovostních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 o vlastních zdrojích vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků. Všechny tyto účty jsou vedeny u ministerstev financí nebo ústředních národních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož expozice vzniká vůči členským státům. Pokud jde o tu část hotovostních zdrojů Komise, která je udržována u komerčních bank za účelem pokrytí plateb, doplňování těchto účtů je nařízeno provádět tak, aby tam byly prostředky převáděny právě včas, o což se automaticky stará systém pro řízení pokladní hotovosti. Na každém účtu je udržována minimální úroveň peněžních prostředků, která je úměrná průměrné výši denních plateb prováděných z daného účtu. V důsledku toho zůstávají jednodenní vklady na těchto účtech neustále na nízké úrovni (celkově v průměru mezi 5 miliony EUR a 40 miliony EUR a jsou rozloženy na více než 20 účtech), a tak expozice Komise je omezená. Na tyto částky je třeba pohlížet s ohledem na celkové hotovostní zůstatky, které v roce 2013 kolísaly mezi 100 miliony EUR a 44 miliardami EUR, přičemž celková výše plateb uskutečněných v roce 2013 činila 148,3 miliardy EUR.

Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany (jemuž je Komise vystavena) uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank:

—	Všechny komerční banky jsou vybírány prostřednictvím výzev k podávání nabídek. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating Moody’s P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních a řádně odůvodněných okolností může být akceptován rating nižší.

—

Úvěrové ratingy komerčních bank, u nichž má Komise účty, jsou přezkoumávány nejméně jednou měsíčně a v případě potřeby i častěji. V souvislosti s finanční krizí byla přijata intenzivnější opatření ke sledování situace a bylo rozhodnuto o každodenní kontrole ratingů komerčních bank, což platilo po celý rok 2013.

—

V delegacích mimo EU jsou zálohové účty vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány na nejnižší možné úrovni (se zohledněním operativních potřeb), jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

—

Komerční banky způsobilé přijímat nezajištěné termínované vklady od ESUO musí mít minimální krátkodobý rating Moody's v hodnotě P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). V případě, že přijímající banka poskytne Komisi dostatečný kolaterál (tripartitní vklady zajištěné kolaterálem), sníží se minimální krátkodobý rating na Moody's P-2 nebo ekvivalentní (S&P A-2 nebo Fitch F2).

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: uložení

Banky, ve kterých jsou uloženy pokuty prozatímně vybrané před rokem 2010, jsou vybrány v zadávacím řízení v souladu s uplatňováním politiky řízení rizik, která vymezuje ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být vloženy v poměru vůči vlastnímu kapitálu protistrany.

U komerčních bank, které byly konkrétně vybrány pro uložení prozatímně vybraných pokut (vázané peníze), se jako obecné pravidlo požaduje minimální dlouhodobý rating A (S&P nebo ekvivalentní) u všech tří hlavních ratingových agentur a minimální krátkodobý rating A-1 (S&P nebo ekvivalentní). V případě, že bankám v této skupině hrozí horší rating, uplatní se konkrétní opatření. Navíc výše prostředků uložených v každé bance je omezena na určitý procentní podíl jejího kapitálu, který se mění v závislosti na ratingu každé instituce. Výpočet těchto limitů rovněž zohledňuje výši neuplatněných záruk vydaných ve prospěch Komise stejnou institucí. Skutečnost, zda neuplatněné záruky splňují platné požadavky politiky, je pravidelně kontrolována.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

U investic z prozatímně vybraných pokut podstupuje Komise úvěrové riziko, tzn. nebezpečí, že protistrana nebude schopna splatit dlužnou částku v plné výši v době její splatnosti. Nejvyšší koncentrace expozice existuje vůči Francii a Německu, protože tyto země představují 61 %, resp. 30 % celkového objemu portfolia.

Bankovní záruky

Komise drží značné množství záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami, které Komise ukládá společnostem, jež porušují pravidla hospodářské soutěže v EU (viz bod 2.9.1). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb. Politika řízení rizik uplatňovaná pro schvalování takových záruk byla v roce 2012 přezkoumána a vzhledem k současné finanční situaci v EU byly vymezeny nové požadavky zahrnující jak rating, tak i omezený procentní podíl na jednu protistranu (úměrně k výši kapitálu každé protistrany). Komisi to i nadále zajišťuje vysokou úvěrovou bonitu. Skutečnost, zda neuplatněné záruky splňují platné požadavky této politiky, je pravidelně kontrolována.

Záruční fond

V souladu s dohodou mezi EU a EIB o řízení záručního fondu by měly mít veškeré mezibankovní investice minimální rating nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentní. K 31. prosinci 2013 byly s takovými protistranami uskutečněny termínované vklady ve výši 151 milionů EUR (2012: 242 milionů EUR).

8.6 RIZIKO LIKVIDITY

Přijaté a poskytnuté úvěry

Riziko likvidity, které vyplývá z přijatých úvěrů, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). Pokud jde o makrofinanční pomoc a Euratom, slouží záruční fond jako rezerva likvidity (neboli záchranná síť) pro případ, že dlužníci neplatí nebo platí opožděně. Co se týče podpory platební bilance, nařízení Rady (EU) č. 431/2009 (21) stanoví postup, který dává dostatečný čas k uvolnění prostředků prostřednictvím účtů Komise vedených pro vlastní zdroje v členských státech. Pokud jde o EFSM, stanoví nařízení (EU) č. 407/2010 podobný postup.

Co se týče správy aktiv a pasiv ESUO v likvidaci, Komise řídí požadavky na likviditu na základě prognóz čerpání, jež získává na základě konzultací svých příslušných útvarů.

Pokladní hotovost

Rozpočtové zásady EU zajišťují, že celkové hotovostní zdroje za daný rok vždy postačují pro uskutečnění všech plateb. Součet příspěvků členských států se totiž rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států jsou však rozloženy do dvanácti měsíčních splátek v průběhu roku, zatímco platby mají určitý sezónní charakter. Kromě toho v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000 (nařízení o vlastních zdrojích) jsou příspěvky členských států týkající se (opravných) rozpočtů schválených po 16. dni daného měsíce (N) k dispozici pouze v měsíci N+2, zatímco související prostředky na platby jsou okamžitě dostupné. Aby se zajistilo, že dostupné pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, jsou zavedeny postupy týkající se pravidelného prognózování hotovosti a v případě potřeby lze do výše určitých limitů a za jistých podmínek od členských států vyžádat vlastní zdroje či další finanční prostředky i předem. Sezónní povaha výdajů a obecná rozpočtová omezení v posledních letech vedly k potřebě zvýšeného monitorování rytmu plateb během roku. Mimo to automatizované nástroje pro řízení hotovosti v podmínkách každodenních pokladních operací Komise zajišťují, že na všech bankovních účtech Komise je každý den k dispozici dostatečná likvidita.

Záruční fond

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být dostatečně likvidní a připravená ve vztahu k příslušným závazkům. Fond musí udržovat minimálně 100 milionů EUR v portfoliu se splatností do 12 měsíců a tato částka má být investována do nástrojů peněžního trhu. K 31. prosinci 2013 činily tyto investice včetně hotovosti 152 milionů EUR. Kromě toho minimálně 20 % z nominální hodnoty fondu musí sestávat z nástrojů peněžního trhu, dluhopisů s fixní sazbou a zbytkovou splatností nejdéle jeden rok a z dluhopisů s pohyblivou sazbou. K 31. prosinci 2013 činil tento podíl 59 %.

9. ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

9.1 SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami EU jsou konsolidované subjekty EU a klíčový řídící personál těchto subjektů. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací EU a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.

9.2 FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

Za účelem poskytnutí informací o transakcích se spřízněnými stranami týkajících se klíčového vedení EU jsou zde příslušné osoby uvedeny v pěti kategoriích:

Kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora Evropské unie

Kategorie 2: místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní místopředsedové Komise

Kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů

Kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora

Kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže – další informace lze získat ve služebním řádu zveřejněném na webových stránkách portálu Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Klíčový řídící personál nedostal od EU žádné preferenční úvěry.

FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

v EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	25 352	22 964 –	18 371 –	19 840 –	11 681 –
		23 882	20 667	21 126	18 371
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu/za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	0–4 %–16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52
Příspěvek na vyživované dítě	372,61	372,61	372,61	372,61	372,61
Příplatek na předškolní vzdělávání	91,02	91,02	91,02	91,02	91,02
Příplatek na vzdělání nebo	252,81	252,81	252,81	252,81	252,81
Příplatek na vzdělání mimo místa pracoviště	505,39	505,39	505,39	505,39	505,39
Příplatek pro předsedajícího soudce	nepoužije se	nepoužije se	554,17 – 607,71	nepoužije se	nepoužije se
Příspěvek na reprezentaci	1 418,07	911,38	554,17 – 607,71	nepoužije se	nepoužije se
Roční cestovní náklady	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se
Přeložení do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (22)	ano	ano	ano	ano	ano
% z platu (22)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez ok	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	propláceny	propláceny	propláceny	nepoužije se	nepoužije se
Při nástupu do úřadu:
Výdaje za zařízení	50 703,52	45 927,10 –	36 741,68 –	39 681,02 –	propláceny
		47 764,18	41 334,40	42 252,94
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Při odchodu z úřadu:
Výlohy na přesídlení	25 352	22 964 –	18 371 –	19 840 –	propláceny
		23 882	20 667	21 126
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Přechod (% z platu) (23)	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	nepoužije se
Zdravotní pojištění	hrazeno	hrazeno	hrazeno	hrazeno	nepovinné
Důchod (% z platu, před zdaněním)	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %
Odvody:
Daň z platu	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %
Zdravotní pojištění (% z platu)	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %
Zvláštní odvody z platu	7 %	7 %	7 %	7 %	7 %
Odvod na důchod	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	11,3 %
Počet osob ke konci roku	3	9	93	28	111

10. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni předání této roční účetní závěrky nebyly účetnímu Komise známy ani nahlášeny žádné významné záležitosti, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle. Roční účetní závěrka a přílohy k ní byly sestaveny pomocí nejnovějších dostupných údajů, které se promítají do uvedených informací.

11. ROZSAH KONSOLIDACE

11.1 KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

A. ÚČETNÍ JEDNOTKY (52)

1. 1. Orgány a poradní orgány (11)

Evropský parlament

Evropská rada

Evropská komise

Výbor regionů

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská služba pro vnější činnost

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský účetní dvůr

Rada Evropské unie

2. Agentury EU (39)

2.1 Výkonné agentury (6)

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele

Výkonná agentura pro výzkum

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace

Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum

2.2 Decentralizované agentury (33)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Úřad pro dohled nad evropským GNSS

Evropská agentura pro chemické látky

Fusion for Energy (Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)

Eurojust

Evropský institut pro rovnost žen a mužů

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů

Evropský orgán pro bankovnictví

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu

Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

EU-LISA (Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva) (24)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Evropská policejní akademie (CEPOL)

Evropský policejní úřad (Europol)

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

Evropská nadace odborného vzdělávání

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Úřad EU pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory)

3. Další účetní jednotky (2)

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

Evropský inovační a technologický institut

B. SPOLEČNÉ PODNIKY (5)

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy

Společný podnik Galileo v likvidaci

Společný podnik SESAR

Společný podnik IIL

Společný podnik FCH

C. PŘIDRUŽENÉ SUBJEKTY (4)

Evropský investiční fond

Společný podnik ARTEMIS

Společný podnik Clean Sky

Společný podnik ENIAC

11.2 NEKONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

EU sice spravuje aktiva níže uvedených účetních jednotek, tyto účetní jednotky však nesplňují požadavky na konsolidaci, a tudíž nebyly zahrnuty do účetní závěrky Evropské unie.

11.2.1 Evropský rozvojový fond

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci ze strany EU určené na rozvojovou spolupráci v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Římská smlouva z roku 1957 ustanovila jeho vytvoření s cílem poskytnout technickou a finanční pomoc původně pouze zemím Afriky, s kterými měly některé členské státy historické vazby.

ERF není financován z rozpočtu EU, nýbrž přímo z příspěvků členských států, které vyplývají z vnitřní dohody členských států v Radě. Prostředky ERF spravují Komise a EIB. Každý ERF se obvykle uzavírá na dobu kolem pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 se programové cykly ERF obecně řídily cykly dohod či úmluv o partnerství.

ERF se řídí vlastním finančním nařízením (Úř. věst. L 78, 19. 3. 2008), které stanoví předkládání vlastní účetní závěrky odděleně od účetní závěrky EU. Účetní závěrky a hospodaření se zdroji ERF podléhají vnější kontrole Evropského účetního dvora a Evropského parlamentu. Pro informativní účely je níže uvedena rozvaha a výkaz o finanční výkonnosti 8., 9. a 10. ERF:

ROZVAHA – 8., 9. a 10. ERF

mil. EUR
	31. 12. 2013	31. 12. 2012
Dlouhodobá aktiva	424	438
Krátkodobá aktiva	2 129	2 094
AKTIVA CELKEM	2 553	2 532
Dlouhodobé závazky	(25)	(40)
Krátkodobé závazky	(1 214)	(1 057)
PASIVA CELKEM	(1 239)	(1 097)
ČISTÁ AKTIVA	1 313	1 435
REZERVNÍ A JINÉ FONDY
Splacený kapitál	32 529	29 579
Ostatní rezervní fondy	2 252	2 252
Výsledek hospodaření minulých let	(30 396)	(27 374)
Výsledek hospodaření za rok	(3 072)	(3 023)
ČISTÁ AKTIVA	1 313	1 435

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI – 8., 9. A 10. ERF

mil. EUR
	2013	2012
Provozní výnosy	123	124
Provozní náklady	(3 027)	(3 017)
Správní náklady	(167)	(107)
SCHODEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI	(3 072)	(3 001)
Finanční aktivity	0	(22)
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ROK	(3 072)	(3 023)

11.2.2 Systém zdravotního pojištění

Jedná se o systém, z nějž je zaměstnancům různých subjektů Evropské unie poskytováno zdravotní pojištění. Prostředky systému jsou v jeho vlastnictví a EU je nekontroluje, přestože jeho finanční aktiva spravuje Komise. Systém je financován z příspěvků jeho členů (zaměstnanců) a zaměstnavatelů (orgánů/agentur/subjektů). Případný přebytek zůstává v systému.

Systém je tvořen čtyřmi samostatnými subjekty – hlavní systém je určen zaměstnancům orgánů a agentur EU a tři menší slouží zaměstnancům Evropského univerzitního institutu, evropských škol a zaměstnancům pracujícím mimo území EU, například v delegacích EU. K 31. prosinci 2013 činila celková aktiva systému 291 milionů EUR (2012: 296 milionů EUR).

11.2.3 Účastnický záruční fond

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF) – v roce 2013 bylo na předběžné financování vyplaceno celkem 4,5 miliardy EUR (2012: 4 miliardy EUR). Tento fond je samostatný subjekt nezávislý na Komisi a nepodléhá konsolidaci v této účetní závěrce.

Účastnický záruční fond je nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou EU a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých akcí v rámci 7. RP. Kapitál fondu a plynoucí úroky poskytují záruku za plnění. Všichni účastníci nepřímých akcí, majících podobu grantu, přispívají 5 % celkového příspěvku EU do kapitálu Účastnického záručního fondu po dobu trvání akcí. Účastníci jsou tedy vlastníky Účastnického záručního fondu a EU (zastoupená Komisí) plní roli jejich pověřeného zástupce. Při ukončení nepřímé akce jsou účastníkům jejich kapitálové příspěvky v plné výši vráceny. Výjimkou jsou případy, kdy Účastnický záruční fond utrpí ztrátu z důvodu platební neschopnosti příjemců – v takovém případě účastníci obdrží zpět nejméně 80 % svých příspěvků. Účastnický záruční fond tedy ručí za finanční zájmy EU i jednotlivých účastníků.

K 31. prosinci 2013 měl Účastnický záruční fond celková aktiva ve výši 1 658 milionů EUR (2012: 1 452 milionů EUR). Prostředky fondu jsou v jeho vlastnictví a EU je nekontroluje a jeho finanční aktiva spravuje EIB.

SOUHRNNÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHY (25)

OBSAH

ROZPOČTOVÁ STRUKTURA A ZÁSADY

1.	VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

1.1	VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

1.2	SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

1.3	VÝKAZ SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

2.	PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

2.1	SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

3.	PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

3.1	ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

3.2	VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

3.3	VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

3.4	ZMĚNA STAVU NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

3.5	ČLENĚNÍ NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU A OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

3.6	ZMĚNY A ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OBLASTÍ POLITIK

3.7	VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OBLASTÍ POLITIK

3.8	VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OBLASTÍ POLITIK

3.9	ZMĚNA STAVU NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE OBLASTÍ POLITIK

3.10	ČLENĚNÍ NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU A OBLASTÍ POLITIK

4.	ORGÁNY A AGENTURY

4.1	SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU PODLE ORGÁNŮ

4.2	VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE ORGÁNŮ

4.3	PŘÍJMY AGENTUR: ROZPOČTOVÉ PROGNÓZY, NÁROKY A OBDRŽENÉ ČÁSTKY

4.4	PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKY PLATBY PODLE AGENTUR

4.5	VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU VČETNĚ AGENTUR

ROZPOČTOVÁ STRUKTURA A ZÁSADY

Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly. Souhrnný rozpočet, hlavní nástroj finanční politiky Unie, je nástrojem, kterým se každý rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje Unie.

Komise každý rok odhadne výši příjmů a výdajů všech orgánů za rok a sestaví návrh rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu. Na jeho základě vypracuje Rada stanovisko, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Předseda Parlamentu prohlásí, že společný návrh byl s konečnou platností přijat, a tím se rozpočet se stává vykonatelným. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

Z hlediska rozpočtové struktury Komise spravuje správní a operační prostředky. Ostatní orgány mají pouze správní prostředky. Rozpočet dále rozlišuje dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky byly zavedeny proto, aby umožnily dosáhnout souladu mezi zásadou ročního rozpočtu a potřebou řídit víceleté operace. Jsou určeny především na pokrytí víceletých operací. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—

prostředky na závazky: kryjí celkové náklady plynoucí z právních závazků, které jsou přijaty na běžný rozpočtový rok v případě operací rozložených do několika let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být rozloženy do ročních částek po dobu několika let, pokud to stanoví základní právní akt,

—	prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

Původ prostředků

Hlavním zdrojem prostředků je rozpočet Unie na běžný rok. Z finančního nařízení však vyplývají další druhy prostředků. Pocházejí z předchozích rozpočtových let nebo vnějších zdrojů:

—	původně schválené rozpočtové prostředky pro běžný rok lze doplnit převody mezi položkami a formou opravných rozpočtů,

—

prostředky přenesené z předchozího roku nebo dané znovu k dispozici také doplňují běžný rozpočet. Jsou to:

(i)	nerozlišené prostředky na platby, které lze automaticky převést výlučně do následujícího rozpočtového roku;

(ii)	prostředky přenesené na základě rozhodnutí orgánů v jednom z těchto dvou případů: jestliže byly dokončeny přípravné etapy nebo jestliže byl základní právní akt přijat pozdě;

(iii)

prostředky znovu dané k dispozici v důsledku zrušených závazků: do rozpočtu jsou opětovně zaneseny zrušené prostředky na závazky, jež se týkají strukturálních fondů. Tyto částky mohou být výjimečně znovu zaneseny v případě chyby Komise nebo jestliže jsou nezbytné pro dokončení programu,

—

účelově vázané příjmy, které sestávají z:

(i)	náhrad, které představují účelově vázané příjmy do rozpočtové položky, z níž byly učiněny počáteční výdaje, a které lze převádět bez omezení;

(ii)

prostředků ESVO: Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (EHP) stanoví, že členské státy poskytují do rozpočtu EU finanční příspěvek na konkrétní činnosti. Dotčené rozpočtové položky a plánované částky se zveřejňují v příloze III rozpočtu EU. Tyto rozpočtové položky se navyšují o příspěvek ESVO. Prostředky, které se nevyčerpaly do konce roku, se zruší a vracejí zemím EHP;

(iii)

příjmů od třetích stran/jiných zemí, které uzavřely s Evropskou unií dohody, jež stanoví finanční příspěvek na činnosti EU. Obdržené částky se považují za příjmy od třetích stran, jež se přidělují na příslušné rozpočtové položky (často v oblasti výzkumu) a lze je převádět bez omezení;

(iv)	práce pro třetí strany: výzkumná střediska EU mohou v rámci své výzkumné činnosti pracovat pro vnější subjekty. Stejně jako příjmy od třetích stran jsou příjmy z práce pro třetí strany účelově vázány na konkrétní rozpočtové položky a lze je převádět bez omezení; a

(v)	prostředků daných znovu k dispozici v důsledku vrácení záloh: jedná se o prostředky EU, které vrátili příjemci a které lze převádět bez omezení.

Skladba dostupných prostředků

—	původní rozpočet = prostředky schválené v roce N-1,

—	konečné rozpočtové prostředky = původně schválené rozpočtové prostředky + prostředky opravných rozpočtů + převody + dodatečné finanční prostředky,

—	dodatečné prostředky = účelově vázané příjmy (viz výše) + prostředky přenesené z předchozího rozpočtového roku nebo prostředky dané znovu k dispozici po zrušení závazků.

Výpočet výsledku plnění rozpočtu

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z výsledku plnění rozpočtu za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu na daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků pro daný rok, a z veškerých prostředků na daný rok, které se přenášejí do dalšího roku. Platbami provedenými z prostředků pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě Evropského zemědělského záručního fondu se těmito platbami rozumí platby, které členské státy provedly v období od 16. října roku N-1 do 15. října roku N za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna roku N+1. Výdaje fondu EZZF mohou po kontrolách v členských státech být předmětem rozhodnutí o souladu.

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: z výsledku EU a z výsledku podílu zemí ESVO, které jsou členy EHP. V souladu s článkem 15 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 o vlastních zdrojích tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v daném roce, a

—	celkovými platbami provedenými z prostředků pro daný rok zvýšenými o celkovou částku prostředků pro týž rok přenesených do následujícího roku.

—

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a jakýchkoli plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku, a

—	zůstatek kurzových zisků a ztrát zaznamenaných v průběhu daného roku.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zahrnují se do dodatečných prostředků rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2013, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2012. Do výpočtu výsledku plnění rozpočtu se nezapočítávají opětovně použitelné prostředky na platby a prostředky dané znovu k dispozici po vrácení záloh.

Přenesené prostředky na platby zahrnují: prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby převedených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí. Zahrnují také snížení prostředků z účelově vázaných příjmů přenesených do dalšího roku ve srovnání s rokem 2012.

1. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

1.1 VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

mil. EUR
	2013	2012
Příjmy za rozpočtový rok	1 49 504	1 39 541
Platby z prostředků v běžném roce	(1 47 567)	(1 37 738)
Prostředky na platby přenesené do roku N+1	(1 329)	(936)
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku N-1	437	92
Kurzové rozdíly za rok	(42)	60
Výsledek plnění rozpočtu (26)	1 002	1 019

Výsledná částka plnění rozpočtu EU se vrací členským státům během následujícího roku formou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím rozpočtovém roce.

1.2 SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

mil. EUR
	2013	2012
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ROK	(4 365)	(5 329)
Příjmy
Nároky vzniklé v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(2 071)	(2 000)
Nároky vzniklé v předchozích letech a vybrané v běžném roce	3 357	4 582
Příjmy příštích období (netto)	(134)	(38)
Výdaje
Výdaje příštích období (netto)	3 216	(1 544)
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce	(1 123)	(2 695)
Čistý vliv předběžného financování	(902)	820
Prostředky na platby přenesené do příštího roku	(1 528)	(4 666)
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	1 538	4 768
Změna stavu rezerv	4 136	7 805
Ostatní	(1 028)	(670)
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	(93)	(15)
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK	1 002	1 019

Hospodářský výsledek za daný rok byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek plnění rozpočtu však v souladu s finančním nařízením vychází z upravených pravidel jednoduchého účetnictví. Jelikož hospodářský výsledek i výsledek plnění rozpočtu vycházejí ze stejných podkladových operačních transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem.

V roce 2013 byly zálohy týkající se nástrojů finančního inženýrství a režimů podpory (viz 2.6.2 a 2.10.2) poprvé zařazeny do kategorie „čistý vliv předběžného financování“. Tatáž reklasifikace byla provedena u srovnávacích číselných údajů výše.

Sesouhlasení položek – příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě vzniklých nároků v průběhu daného roku a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky vzniklé v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky vzniklé v předchozích letech a vybrané v běžném rozpočtovém roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čisté příjmy příštích období představují především příjmy ze zemědělských dávek, vlastních zdrojů a úroků a dividend. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus odúčtování časově rozlišených příjmů z předchozího roku.

Sesouhlasení položek – výdaje

Čisté výdaje příštích období představují především časové rozlišení provedené při účetní závěrce na konci roku, tj. způsobilé náklady, které zaznamenali příjemci prostředků EU, avšak které ještě nebyly vykázány Komisi. Zatímco výdaje příštích období nejsou považovány za rozpočtový výdaj, jsou platby provedené v běžném roce, avšak související s fakturami zaznamenanými v předchozích letech, součástí rozpočtových výdajů běžného roku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování uhrazených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj v daném roce a 2) zúčtování předběžného financování vyplaceného v běžném roce nebo v předchozích letech na základě přijetí způsobilých nákladů. Druhý případ představuje výdaj v akruálním pojetí, avšak ne na rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v době její úhrady.

Kromě plateb provedených z prostředků daného roku je při výpočtu výsledku rozpočtového hospodaření (v souladu s článkem 15 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000) také třeba zohlednit prostředky daného roku přenášené do příštího roku. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z přenesených prostředků, a pro zrušení nevyužitých prostředků na platby.

Položka změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku na akruálních účtech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Ostatní částky sesouhlasení zahrnují různé prvky, jako odpisy aktiv, pořízení aktiv, platby finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

1.3 VÝKAZ SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

1.3.1. Příjmy

mil. EUR
		Původní rozpočet	Konečný rozpočet	Skutečné příjmy
1.	Vlastní zdroje	1 31 288	1 40 326	1 40 100
	Z toho cla	18 632	14 857	15 164
	Z toho DPH	15 030	14 680	14 542
	Z toho HND	97 503	1 10 823	1 10 032
3.	Přebytky, zůstatky a úpravy	0	1 057	698
4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných subjektech Unie	1 278	1 278	1 199
5.	Příjmy z administrativní činnosti orgánů	54	54	611
6.	Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů Unie	60	60	3 898
7.	Úroky z prodlení a pokuty	123	1 642	2 973
8.	Přijaté úvěry	4	4	2
9.	Různé příjmy	30	30	24
Celkem		1 32 837	1 44 451	1 49 504

1.3.2. Výdaje podle okruhů finančního rámce

mil. EUR

Původní rozpočet

Konečný rozpočet (27)

Provedené platby

Udržitelný růst

59 085

73 528

71 238

1.1	Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

11 886

16 290

14 307

1.2	Soudržnost pro růst a zaměstnanost

47 199

57 238

56 931

Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

57 484

60 404

59 524

Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 515

2 197

1 883

EU jako globální hráč

6 323

7 200

7 055

Správa

8 430

10 056

8 693

Vyrovnávací platby

Celkem

1 32 837

1 53 461

1 48 469

1.3.3. Výdaje podle oblastí politik

mil. EUR
		Původní rozpočet	Konečný rozpočet (28)	Provedené platby
01	Hospodářské a finanční věci	428	411	397
02	Podniky	1 162	1 587	1 456
03	Hospodářská soutěž	92	107	93
04	Zaměstnanost a sociální věci	10 429	14 286	14 107
05	Zemědělství a rozvoj venkova	56 344	59 234	58 339
06	Mobilita a doprava	984	1 120	1 059
07	Životní prostředí a oblast klimatu	391	438	406
08	Výzkum	4 808	6 556	5 771
09	Komunikační sítě, obsah a technologie	1 389	2 024	1 826
10	Přímý výzkum	411	959	496
11	Námořní záležitosti a rybolov	794	831	820
12	Vnitřní trh	103	127	116
13	Regionální politika	37 434	43 960	43 494
14	Daně a celní unie	112	140	129
15	Vzdělání a kultura	2 373	3 301	3 052
16	Komunikace	253	273	252
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	593	622	599
18	Vnitřní věci	799	1 053	1 035
19	Vnější vztahy	3 089	3 354	3 295
20	Obchod	102	112	104
21	Rozvoj a vztahy se státy AKT	1 207	1 377	1 345
22	Rozšíření	832	933	920
23	Humanitární pomoc	829	1 278	1 249
24	Boj proti podvodům	73	83	73
25	Koordinace politik Komise a právní poradenství	194	221	193
26	Administrativa Komise	1 013	1 318	1 082
27	Rozpočet	67	146	135
28	Audit	12	13	12
29	Statistika	115	147	126
30	Důchody a související výdaje	1 399	1 401	1 397
31	Jazykové služby	397	506	436
32	Energetika	814	838	758
33	Spravedlnost	184	208	195
40	Rezervní fondy	80	0	0
90	Ostatní orgány	3 527	4 497	3 703
Celkem		1 32 837	1 53 461	1 48 469

1.3.4. Závazky podle okruhů finančního rámce

mil. EUR

Původní rozpočet

Konečný rozpočet (29)

Závazky

Udržitelný růst

70 630

75 054

72 682

1.1	Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

16 121

19 191

17 723

1.2	Soudržnost pro růst a zaměstnanost

54 509

55 863

54 959

Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

60 149

62 540

61 463

Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

2 106

2 846

2 777

EU jako globální hráč

9 583

10 015

9 793

Správa

8 430

9 281

8 870

Vyrovnávací platby

Celkem

1 50 898

1 59 810

1 55 659

1.3.5. Závazky podle oblastí politik

mil. EUR
		Původní rozpočet	Konečný rozpočet (30)	Závazky
01	Hospodářské a finanční věci	556	527	517
02	Podniky	1 154	1 269	1 241
03	Hospodářská soutěž	92	99	94
04	Zaměstnanost a sociální věci	12 004	12 823	12 131
05	Zemědělství a rozvoj venkova	58 852	61 226	60 167
06	Mobilita a doprava	1 741	1 843	1 807
07	Životní prostředí a oblast klimatu	498	518	506
08	Výzkum	6 878	8 130	7 915
09	Komunikační sítě, obsah a technologie	1 805	2 131	2 085
10	Přímý výzkum	424	1 000	518
11	Námořní záležitosti a rybolov	1 024	1 043	997
12	Vnitřní trh	106	123	117
13	Regionální politika	43 389	44 464	44 170
14	Daně a celní unie	145	151	147
15	Vzdělání a kultura	2 813	3 433	3 303
16	Komunikace	266	275	269
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	634	648	635
18	Vnitřní věci	1 296	1 444	1 420
19	Vnější vztahy	5 001	5 088	5 023
20	Obchod	107	111	108
21	Rozvoj a vztahy se státy AKT	1 572	1 701	1 664
22	Rozšíření	1 062	1 152	1 147
23	Humanitární pomoc	917	1 360	1 339
24	Boj proti podvodům	79	79	79
25	Koordinace politik Komise a právní poradenství	193	205	194
26	Administrativa Komise	1 030	1 184	1 119
27	Rozpočet	67	138	134
28	Audit	12	13	12
29	Statistika	134	144	134
30	Důchody a související výdaje	1 399	1 401	1 397
31	Jazykové služby	397	482	435
32	Energetika	738	818	782
33	Spravedlnost	218	235	225
40	Rezervní fondy	764	528	0
90	Ostatní orgány	3 527	4 023	3 830
Celkem		1 50 898	1 59 810	1 55 659

Výše prostředků na platby uvedená v původně přijatém rozpočtu EU, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 12. prosince 2012, byla stanovena na 1 32 837 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 1 31 288 milionů EUR. Odhady příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND odpovídají příjmy rozpočtu přesně rozpočtovým výdajům. V souladu se zásadou vyrovnanosti musí být rozpočtové příjmy a výdaje (prostředky na platby) v rovnováze.

Příjmy:

V průběhu roku 2013 bylo přijato devět opravných rozpočtů. Po jejich zohlednění činily celkové konečné rozpočtové příjmy pro rok 2013 částku 1 44 451 milionů EUR. Tato částka byla financována vlastními zdroji ve výši 1 40 326 milionů EUR (což je o 9 038 milionů EUR více, než se původně předpokládalo) a zbývající část pak ostatními příjmy. Zvýšená potřeba financování prostředků na platby byla zajištěna především využitím zdroje z HND uvedeného v opravných rozpočtech č. 2 a 8/2013.

Pozměňující dopis k opravnému rozpočtu č. 6/2013 zahrnoval pokuty podnikům v celkové výši 1 614 milionů EUR, které byly v době stanovení opravného rozpočtu č. 6/2013 známy. Do 31. prosince 2013 se získaly ostatní pokuty konečnou platnost, buď po konečném rozhodnutí, nebo z toho důvodu, že společnosti se proti novým rozhodnutím neodvolaly.

Výnosy, příspěvky a náhrady týkající se dohod a programů Unie činí celkem 3 888 milionů EUR. Hlavní částky souvisejí s EZZF a EZFRV (konkrétně se schválením účetních závěrek a nesrovnalostmi), s účastí třetích zemí na výzkumných programech a s ostatními příspěvky a náhradami v rámci programů/činností Unie. Podstatnou část této celková částky tvoří příjmy určené na zvláštní účely, které obvykle vedou k zaúčtování dodatečných prostředků na straně výdajů.

Co se týče výsledku vlastních zdrojů, výběr tradičních vlastních zdrojů se téměř rovnal odhadované částce. Konkrétně proto, že rozpočtové odhady, které byly změněny při sestavování opravného rozpočtu č. 6/2013 (byly sníženy o 1 871 milionů EUR v souladu s novými makroekonomickými prognózami z jara 2013), byly opětovně pozměněny v opravném rozpočtu č. 6/2012, aby se zohlednil skutečný průběh výběru. Byly tudíž dále sníženy o 2 062 milionů EUR.

Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které se neúčastní HMU, skutečně prováděly příslušné platby.

Výdaje:

Rok 2013 byl posledním rokem programového období 2007–2013. Původní rozpočet pro všechny instituce stanovil prostředky na závazky ve výši 1 50 898 milionů EUR, což oproti konečnému rozpočtu na rok 2012 představuje nárůst o 1,7 %. Došlo ke snížení o 160 milionů EUR oproti návrhu rozpočtu, který předložila Komise, a bylo ponecháno rozpětí ve výši 2,45 miliardy EUR pod stropem víceletého finančního rámce.

Prostředky na platby byly nakonec stanoveny na 1 32 837 milionů EUR, po vyškrtnutí 4,96 miliardy EUR z návrhu rozpočtu na rok 2013. To znamenalo pokles o 2,2 % oproti konečnému rozpočtu na rok 2012. Původní výše prostředků na platby v roce 2013 odpovídala 0,99 % unijního HND a ponechávala rozpětí pod stropem víceletého finančního rámce ve výši 11,24 miliardy EUR.

Pokud jde o závazky, byly konečné rozpočtové prostředky, a tudíž i stanovené politické cíle v plném rozsahu splněny (99,7 % bez nevyužitých rezerv). Nejvýznamnější korekce prostřednictvím opravných rozpočtů se v průběhu roku týkaly částek nezbytných v reakci na přistoupení Chorvatska (655 milionů EUR), uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (415 milionů EUR), což byly ze své podstaty nepředvídatelné výdaje, a dodatečných závazků v podokruhu 1b pro Francii, Itálii a Španělsko (150 milionů EUR), na základě souhlasu Evropské rady s navýšením jejich přidělených prostředků v rámci strukturálních fondů. V důsledku celkového plnění ve výši 1 51 080 milionů EUR zůstalo nevyužito 1 011 milionů EUR. Po přenesení prostředků do roku 2014 propadá nárok na částku 833 milionů EUR. Většina uvedené částky se však týká nevyužitých rezerv: 464 milionů EUR ve prospěch Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, 64 milionů EUR pro rezervu na mimořádnou pomoc a 43 milionů EUR z rezervy pro mezinárodní dohody o rybolovu.

Celkové navýšení původních rozpočtových prostředků na platby provedené prostřednictvím opravných rozpočtů činilo 11,6 miliardy EUR. V reakci na silný tlak v podobě žádostí o platby a zpoždění neuhrazených plateb z roku 2012 přijal rozpočtový orgán navýšení prostředků na platby v hodnotě 11,2 miliardy EUR ve dvou krocích (opravné rozpočty č. 2/2013 a č. 8/2013). Tím se výše prostředků na platby dostala na úroveň stropu finančního rámce, což pomohlo omezit růst neuhrazených závazků („reste à liquider“, RAL).

Platební potřeby Fondu solidarity Evropské unie byly naplněny prostřednictvím nových prostředků ve výši 15 milionů EUR v opravném rozpočtu č. 5/2013 a přerozdělením 250 milionů EUR z některých rozpočtových položek, které Komise navrhla v rámci globálního převodu, a to v opravném rozpočtu č. 9/2013. Zbývajících 150 milionů EUR z plateb bylo zahrnuto do rozpočtu na rok 2014.

Celkové plnění konečných rozpočtových prostředků na platby činilo 1 42 883 milionů EUR, tedy 98,9 %. Je to o 8 miliard EUR více než v roce 2012, rovněž však také o 7 miliard EUR více než strop finančního rámce pro rok 2014. Zpoždění neuhrazených žádostí o platby přesto ke konci roku dále narostlo na 26,2 miliardy EUR. Po zohlednění přenesených prostředků na platby do roku 2014 propadá nárok celkem na 238 milionů EUR.

Více než polovina propadlých prostředků Komise je důsledkem toho, že Rada zamítla přenést prostředky týkající se úprav platů. Z prostředků na platby přenesených z roku 2012 byla zrušena částka 97 milionů EUR.

Podrobnější analýza rozpočtových korekcí, jejich souvislosti, odůvodnění a dopady jsou uvedeny ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2013, v části A s přehledem o plnění rozpočtu a části B věnované jednotlivým okruhům víceletého finančního rámce.

2. PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

2.1 SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

mil. EUR
Název		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako	% z rozpočtu
Název		Zbývá vybrat	Počáteční stav	Konečný stav	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem
1.	Vlastní zdroje	1 31 288	1 40 326	1 40 102	45	1 40 147	1 40 097	3	1 40 100	99,84 %	47
3.	Přebytky, zůstatky a úpravy	0	1 057	698	0	698	698	0	698	65,99 %	0
4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných subjektech EU	1 278	1 278	1 206	5	1 211	1 194	5	1 199	93,83 %	12
5.	Příjmy ze správní činnosti orgánů	54	54	604	29	632	587	24	611	1 133,46 %	21
6.	Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů Společenství	60	60	3 601	525	4 126	3 500	398	3 898	6 496,27 %	228
7.	Úroky z prodlení a pokuty	123	1 642	2 631	10 774	13 406	634	2 338	2 973	181,05 %	10 433
8.	Přijaté a poskytnuté úvěry	4	4	35	222	257	2	0	2	49,77 %	255
9.	Různé příjmy	30	30	25	9	34	22	2	24	79,42 %	10
Celkem		1 32 837	1 44 451	1 48 901	11 609	1 60 510	1 46 733	2 771	1 49 504	103,50 %	11 006

Hlava 1 podrobně: Vlastní zdroje

Kapitola		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako	% z rozpočtu
Kapitola		Zbývá vybrat	Počáteční stav	Konečný stav	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem
11.	Dávky z cukru	123	(35)	202	0	202	202	0	202	(582,6) %	0
12.	Cla	18 632	14 857	15 166	45	15 211	15 161	3	15 164	102,06 %	47
13.	DPH	15 030	14 680	14 542	0	14 542	14 542	0	14 542	99,06 %	0
14.	HND	97 503	1 10 823	1 10 032	0	1 10 032	1 10 032	0	1 10 032	99,29 %	0
15.	Oprava rozpočtové nevyváženosti	0	0	166	0	166	166	0	166	0,00 %	0
16.	Snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko	0	0	(6)	0	(6)	(6)	0	(6)	0,00 %	0
Celkem		1 31 288	1 40 326	1 40 102	45	1 40 147	1 40 097	3	1 40 100	99,84 %	47

Hlava 3 podrobně: Přebytky, zůstatky a úpravy

Kapitola		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako	% z rozpočtu
Kapitola		Zbývá vybrat	Počáteční stav	Konečný stav	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem
30.	Přebytek z předchozího roku	0	1 057	1 054	0	1 054	1 054	0	1 054	99,65 %	0
31.	Salda DPH	0	0	(522)	0	(522)	(522)	0	(522)	0,00 %	0
32.	Salda HND	0	0	162	0	162	162	0	162	0,00 %	0
34.	Úprava z důvodu neúčasti na politice spravedlnosti a vnitřních věcí	0	0	0	0	0	0	0	0	0,00 %	0
35.	Oprava pro Spojené království – úpravy	0	0	4	0	4	4	0	4	0,00 %	0
Celkem		0	1 057	698	0	698	698	0	698	65,99 %	0

2.1.1. Výnosy z vlastních zdrojů

Převážná většina příjmů pochází z vlastních zdrojů. Stanoví tak článek 311 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž je uvedeno: „Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny“. Hlavní část rozpočtových výdajů je financována z vlastních zdrojů. Podíl ostatních příjmů na celkovém financování je malý.

Vlastní zdroje lze rozdělit do těchto kategorií:

Tradiční vlastní zdroje (TVZ), které se dále dělí na příjmy z cel a dávky z cukru. Tyto vlastní zdroje odvádějí hospodářské subjekty a jejich výběr provádí jménem EU členské státy. Členské státy si však jako náhradu za náklady spojené s výběrem ponechávají 25 % z vybrané částky. Cla jsou uvalena na dovoz ze třetích zemí a řídí se sazbami podle společného celního sazebníku. Dávky z cukru hradí výrobci cukru za účelem financování vývozních náhrad pro cukr. TVZ obvykle představují přibližně 13 % příjmů z vlastních zdrojů.

Vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) je odváděn ze základů DPH v členských státech, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Na harmonizovaný základ každého členského státu je uplatňována stejná procentní sazba. Používaný základ DPH je však v případě každého členského státu omezen na maximálně 50 % jeho HND. Zdroj z DPH obvykle představuje přibližně 12 % příjmů z vlastních zdrojů.

Zdroj z hrubého národního důchodu (HND) se používá k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Na HND všech členských států je uplatňována stejná procentní sazba, která je stanovena podle pravidel EU. Zdroj z HND obvykle představuje přibližně 75 % příjmů z vlastních zdrojů.

Vlastní zdroje jsou přidělovány v souladu s pravidly upravenými rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů EU (31) (dále jen „RVZ 2007“).

2.1.2. Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje: veškeré stanovené částky tradičních vlastních zdrojů musí být zachyceny na některém z účtů, jež vedou příslušné orgány:

—	na zvláštním účtu uvedeném v čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami,

—	na zvláštním účtu uvedeném v čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále na něj lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny námitky.

V případě zvláštního účtu zahrnuje čtvrtletní výkaz vypracovaný členskými státy pro Komisi:

—	zůstatek, který měl být vrácen v předchozím čtvrtletí,

—	nároky vzniklé během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy/storna) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky (které nemohou být poskytnuty podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000),

—	částky vrácené během daného čtvrtletí,

—	zůstatek, který zbývá vrátit na konci daného čtvrtletí.

Tradiční vlastní zdroje musejí být zapsány na účet Komise u ministerstva financí nebo orgánu určeného členským státem nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nárok vznikl (nebo byl vrácen v případě zvláštního účtu). Členské státy si ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů k pokrytí nákladů na výběr. Podmíněné pohledávky z vlastních zdrojů jsou upravovány podle pravděpodobnosti jejich vymožení.

2.1.3. Zdroje z DPH a HND

Výpočet vlastního zdroje z DPH se provádí za použití jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH určený podle čl. 2 odst. 1 písm. b) RVZ 2007. Jednotná sazba je stanovena na 0,30 % kromě období 2007–2013, v němž je sazba uplatňovaná u Rakouska stanovena na 0,225 %, u Německa na 0,15 % a u Nizozemska a Švédska na 0,10 %. Základ DPH je u všech členských států omezen na 50 % HND.

Zdroj z HND je zdrojem variabilním, jehož účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů přesahujících částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdroje z DPH a různých ostatních zdrojů. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregovaný HND všech členských států. Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů vyměřovacích základů DPH a HND, jež jsou prováděny během přípravy návrhu rozpočtu. Tyto odhady se následně revidují a údaje se v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu.

Skutečná výše základů DPH a HND je zjištěna až během roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Komise vypočítá rozdíly mezi částkami, které mají členské státy odvést ze skutečných vyměřovacích základů, a částkami, které členské státy skutečně zaplatily na základě (revidovaných) odhadů. Tato salda DPH a HND, ať už kladná či záporná, si Komise vyžádá od členských států k prvnímu pracovnímu dni v prosinci roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Dříve vypočtená salda se upraví a výsledný rozdíl si Komise vyžádá od členských států zároveň se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND za předchozí rozpočtový rok.

Při provádění kontrol výkazů DPH a údajů o HND může Komise sdělit členským státům výhrady k určitým bodům, které mohou mít dopad na jejich příspěvky v rámci vlastních zdrojů. Tyto výhrady se mohou například týkat absence přijatelných údajů nebo potřeby rozvíjet vhodnou metodiku. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND, nebo formou individuální výzvy.

2.1.4. Oprava pro Spojené království

Tento mechanismus snižuje platby Spojeného království z titulu vlastních zdrojů v poměru k jeho „rozpočtové nevyváženosti“ a odpovídajícím způsobem současně navyšuje částku vlastních zdrojů, kterou hradí ostatní členské státy. Mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království zavedla Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984), na které navázalo rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 7. května 1985. Jeho cílem bylo snížit rozpočtovou nevyváženost Spojeného království snížením jeho plateb odváděných EU. Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko se na financování této opravy podílejí v menším rozsahu (omezeno na čtvrtinu jejich normálního podílu).

2.1.5. Hrubé snížení

Evropská rada ve dnech 15. a 16. prosince 2005 rozhodla, že Nizozemsko a Švédsko budou mít v období 2007–2013 výhodu z hrubého snížení jejich ročních příspěvků založených na HND. Podle tohoto kompenzačního mechanismu využívá Nizozemsko hrubého snížení svých ročních příspěvků založených na HND ve výši 605 milionů EUR a Švédsko využívá hrubého snížení ročních příspěvků založených na HND ve výši 150 milionů EUR, obojí vyjádřeno v cenách roku 2004.

3. PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

3.1 ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR
		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
Okruh finančního rámce		Schválené prostředky	Změny (převody/OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Dodatečné prostředky celkem	Schválené prostředky celkem	Schválené prostředky	Změny (převody/OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Dodatečné prostředky celkem	Schválené prostředky celkem
Okruh finančního rámce		1	2	3	4	5=3+4	6=1+2+5	7	8	9	10	11=9+10	12=7+8+11
1	Udržitelný růst	70 630	620	28	3 777	3 805	75 054	59 085	10 037	157	4 250	4 407	73 528
2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	60 149	(4)	2	2 393	2 395	62 540	57 484	552	36	2 332	2 368	60 404
3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	2 106	507	0	233	233	2 846	1 515	450	9	224	232	2 197
4	EU jako globální hráč	9 583	(4)	2	433	435	10 015	6 323	500	30	346	377	7 200
5	Správa	8 431	0	0	851	851	9 281	8 430	(1)	767	859	1 627	10 056
6	Vyrovnávací platby	0	75	0	0	0	75	0	75	0	0	0	75
Celkem		1 50 898	1 193	31	7 687	7 719	1 59 810	1 32 837	11 614	999	8 011	9 010	1 53 461

3.2 VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR
Okruh finančního rámce		Schválené prostředky na závazky	Závazky přijaté					Přenesené prostředky					Prostředky pozbývající platnosti
		Schválené prostředky na závazky	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	účelově vázané příjmy	na základě rozhodnutí	Celkem	%	z rozpočtových prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10=9/1	11	12	13	14=11+ 12+13	15=14/1
1	Udržitelný růst	75 054	70 585	28	2 069	72 682	96,84 %	1 708	169	1 877	2,50 %	495	0	0	495	0,66 %
2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	62 540	60 080	2	1 381	61 463	98,28 %	1 012	1	1 013	1,62 %	64	0	0	64	0,10 %
3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	2 846	2 606	0	171	2 777	97,59 %	62	2	64	2,26 %	4	0	0	4	0,15 %
4	EU jako globální hráč	10 015	9 500	2	291	9 793	97,78 %	142	6	149	1,48 %	74	0	0	74	0,73 %
5	Správa	9 281	8 234	0	636	8 870	95,57 %	215	0	215	2,32 %	196	0	0	196	2,11 %
6	Vyrovnávací platby	75	75	0	0	75	100,00 %	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem		1 59 810	1 51 080	31	4 548	1 55 659	97,40 %	3 140	178	3 318	2,08 %	833	0	0	833	0,52 %

3.3 VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR
Okruh finančního rámce		Schválené prostředky na platby	Provedené platby					Přenesené prostředky					Prostředky pozbývající platnosti
		Schválené prostředky na platby	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11=10/1	12	13	14	15=12+ 13+14	16 15/1
1	Udržitelný růst	73 528	68 804	138	2 296	71 238	96,89 %	135	165	1 954	2 254	3,06 %	18	18	0	37	0,05 %
2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	60 404	57 980	32	1 512	59 524	98,54 %	34	2	820	856	1,42 %	20	4	0	24	0,04 %
3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	2 197	1 703	8	173	1 883	85,71 %	9	251	51	311	14,15 %	2	1	0	3	0,15 %
4	EU jako globální hráč	7 200	6 786	26	243	7 055	97,99 %	34	1	103	138	1,92 %	2	5	0	7	0,09 %
5	Správa	10 056	7 534	699	460	8 693	86,44 %	699	0	399	1 098	10,92 %	196	68	0	265	2,63 %
6	Vyrovnávací platby	75	75	0	0	75	100,00 %	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem		1 53 461	1 42 883	902	4 684	1 48 469	96,75 %	911	419	3 327	4 657	3,03 %	238	97	0	335	0,22 %

3.4 ZMĚNA STAVU NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR
Okruh finančního rámce		Nevyužité závazky ke konci předchozího roku				Závazky na daný rok
Okruh finančního rámce		Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/přehodnocené závazky	Platby	Závazky nevyčerpané ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Závazky nevyčerpané ke konci roku	Celkové nevyčerpané závazky ke konci roku
1	Udržitelný růst	1 66 271	(1 019)	(63 822)	1 01 430	72 682	(7 416)	(3)	65 263	1 66 693
2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	26 886	(396)	(13 444)	13 045	61 463	(46 080)	0	15 383	28 428
3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	2 316	(133)	(628)	1 555	2 777	(1 255)	0	1 522	3 077
4	EU jako globální hráč	21 429	(852)	(5 002)	15 575	9 793	(2 053)	(2)	7 738	23 313
5	Správa	909	(191)	(715)	3	8 870	(7 978)	4	896	899
6	Vyrovnávací platby	0	0	0	0	75	(75)	0	0	0
Celkem		2 17 810	(2 590)	(83 611)	1 31 609	1 55 659	(64 858)	(1)	90 801	2 22 410

3.5 ČLENĚNÍ NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU A OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

mil. EUR
Okruh finančního rámce		<2007	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	Celkem
1	Udržitelný růst	4 097	337	859	3 760	12 112	28 399	51 867	65 263	1 66 693
2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	479	46	95	139	219	2 571	9 496	15 383	28 428
3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	6	16	50	144	214	398	728	1 522	3 077
4	EU jako globální hráč	956	415	823	1 237	2 375	3 845	5 923	7 738	23 313
5	Správa	0	0	0	0	0	1	139	759	899
Celkem		5 537	815	1 827	5 280	14 920	35 214	68 153	90 664	2 22 410

3.6 ZMĚNY A ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR
		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
Oblast politiky		Schválené prostředky	Změny (převod/OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Dodatečné prostředky celkem	Schválené prostředky celkem	Schválené prostředky	Změny (převod/OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Dodatečné prostředky celkem	Schválené prostředky celkem
Oblast politiky		1	2	3	4	5=3+4	6=1+2+5	7	8	9	10	11=9+10	12=7+8+11
01	Hospodářské a finanční věci	556	(60)	0	31	31	527	428	(52)	6	29	35	411
02	Podniky	1 154	(16)	0	131	131	1 269	1 162	214	19	192	211	1 587
03	Hospodářská soutěž	92	1	0	6	6	99	92	1	8	6	13	107
04	Zaměstnanost a sociální věci	12 004	276	24	518	542	12 823	10 429	3 303	38	517	555	14 286
05	Zemědělství a rozvoj venkova	58 852	(33)	2	2 406	2 407	61 226	56 344	512	27	2 351	2 378	59 234
06	Mobilita a doprava	1 741	0	0	02	102	1 843	984	18	6	112	118	1 120
07	Živ. prostředí a oblast klimatu	498	(1)	0	21	21	518	391	9	18	19	37	438
08	Výzkum	6 878	(4)	0	1 256	1 256	8 130	4 808	174	26	1 548	1 573	6 556
09	Komunikační sítě, obsah a technologie	1 805	6		320	321	2 131	1 389	167	14	454	468	2 024
10	Přímý výzkum	424	0	0	576	576	1 000	411	8	48	491	539	959
11	Námořní záležitosti a rybolov	1 024	15	0	4	4	1 043	794	30	3	4	7	831
12	Vnitřní trh	106	0	0	16	16	123	103	2	6	17	22	127
13	Regionální politika	43 389	780	3	292	295	44 464	37 434	6 222	12	292	304	43 960
14	Daně a celní unie	145	1	0	6	6	151	112	16	7	5	12	140
15	Vzdělávání a kultura	2 813	15	0	604	604	3 433	2 373	254	13	661	674	3 301
16	Komunikace	266	1	0	8	8	275	253	(2)	14	8	23	273
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	634	(14)	0	28	28	648	593	(5)	11	23	34	622
18	Vnitřní věci	1 296	60	0	88	88	1 444	799	174	5	75	80	1 053
19	Vnější vztahy	5 001	(125)	0	212	212	5 088	3 089	118	13	134	147	3 354
20	Obchod	107	0		3	4	111	102	2	4	3	7	112
21	Rozvoj a vztahy se státy AKT	1 572	1	2	127	129	1 701	1 207	23	11	136	147	1 377
22	Rozšíření	1 062	54	0	35	35	1 152	832	76	8	17	25	933
23	Humanitární pomoc	917	411	0	32	32	1 360	829	410	7	32	39	1 278
24	Boj proti podvodům	79	0	0			79	73	0	10		10	83
25	Koordinace politik Komise a právní poradenství	193	0	0	11	11	205	194	0	16	11	27	221
26	Administrativa Komise	1 030	(2)	0	156	156	1 184	1 013	14	133	158	290	1 318
27	Rozpočet	67	63	0	7	7	138	67	63	8	7	16	146
28	Audit	12	0	0	1	1	13	12	0	1	1	1	13
29	Statistika	134	(1)	0	11	11	144	115	7	6	19	24	147
30	Důchody a související výdaje	1 399	0	0	1	1	1 401	1 399	0	0	1	1	1 401
31	Jazykové služby	397	0	0	86	86	482	397	0	24	86	109	506
32	Energetika	738	1	0	80	80	818	814	(70)	6	88	93	838
33	Spravedlnost	218	1	0	16	16	235	184	4	4	15	19	208
40	Rezervní fondy	764	(236)	0	0	0	528	80	(80)	0	0	0	0
90	Ostatní orgány	3 527	0	0	496	496	4 023	3 527	0	468	502	970	4 497
Celkem		1 50 898	1 193	31	7 687	7 719	1 59 810	1 32 837	11 614	999	8 011	9 010	1 53 461

3.7 VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR
Oblast politiky		Závazek Schválené prostředky na závazky	Závazky přijaté					Přenesené prostředky				Prostředky pozbývající platnosti
		Závazek Schválené prostředky na závazky	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%	účelově vázané příjmy	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	%	z prostředků rozpočtu na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10=9/1	11	12	13	14=11+ 12+13	15=14/1
01	Hospodářské a finanční věci	527	488	0	29	517	98,09 %	2	0	2	0,44 %	8	0	0	8	1,47 %
02	Podniky	1 269	1 135	0	105	1 241	97,77 %	26	0	26	2,03 %	2	0	0	2	0,19 %
03	Hospodářská soutěž	99	91	0	3	94	94,88 %	3	0	3	2,62 %	2	0	0	2	2,50 %
04	Zaměstnanost a sociální věci	12 823	12 097	24	10	12 131	94,61 %	509	168	677	5,28 %	14	0	0	14	0,11 %
05	Zemědělství a rozvoj venkova	61 226	58 797	2	1 368	60 167	98,27 %	1 038	0	1 038	1,69 %	21	0	0	21	0,03 %
06	Mobilita a doprava	1 843	1 734	0	73	1 807	98,03 %	30	0	30	1,61 %	7	0	0	7	0,36 %
07	Živ. prostředí a oblast klimatu	518	495	0	11	506	97,67 %	10	0	10	1,88 %	2	0	0	2	0,45 %
08	Výzkum	8 130	6 874	0	1 041	7 915	97,35 %	215	0	215	2,64 %	0	0	0	0	0,01 %
09	Komunikační sítě, obsah a technologie	2 131	1 810	0	276	2 085	97,84 %	45	0	45	2,10 %	1	0	0	1	0,06 %
10	Přímý výzkum	1 000	424	0	94	518	51,79 %	482	0	482	48,21 %	0	0	0	0	0,00 %
11	Námořní záležitosti a rybolov	1 043	995	0	1	997	95,55 %	2	0	2	0,20 %	44	0	0	44	4,25 %
12	Vnitřní trh	123	104	0	13	117	95,22 %	4	0	4	3,10 %	2	0	0	2	1,69 %
13	Regionální politika	44 464	44 162	3	5	44 170	99,34 %	287	0	287	0,65 %	7	0	0	7	0,02 %
14	Daně a celní unie	151	144	0	3	147	97,21 %	3	0	3	1,81 %	1	0	0	1	0,97 %
15	Vzdělávání a kultura	3 433	2 826	0	477	3 303	96,20 %	127	0	127	3,71 %	3	0	0	3	0,09 %
16	Komunikace	275	264	0	5	269	98,10 %	3	0	3	1,08 %	2	0	0	2	0,82 %
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	648	614	0	20	635	97,88 %	8	1	9	1,35 %	5	0	0	5	0,77 %
18	Vnitřní věci	1 444	1 352	0	68	1 420	98,31 %	20	2	22	1,50 %	3	0	0	3	0,19 %
19	Vnější vztahy	5 088	4 869	0	153	5 023	98,71 %	58	5	64	1,25 %	2	0	0	2	0,04 %
20	Obchod	111	105	0	2	108	96,66 %	2	0	2	1,40 %	2	0	0	2	1,94 %
21	Rozvoj a vztahy se státy AKT	1 701	1 564	2	99	1 664	97,82 %	28	1	29	1,71 %	8	0	0	8	0,46 %
22	Rozšíření	1 152	1 115	0	31	1 147	99,53 %	4	0	4	0,35 %	1	0	0	1	0,13 %
23	Humanitární pomoc	1 360	1 326	0	12	1 339	98,42 %	20	0	20	1,46 %	2	0	0	2	0,11 %
24	Boj proti podvodům	79	79	0	0	79	99,81 %	0	0	0	0,04 %	0	0	0	0	0,15 %
25	Koordinace politik a právní poradenství	205	188	0	6	194	94,96 %	5	0	5	2,45 %	5	0	0	5	2,59 %
26	Administrativa Komise	1 184	1 028	0	91	1 119	94,50 %	64	0	65	5,46 %	0	0	0	0	0,03 %
27	Rozpočet	138	129	0	4	134	96,82 %	3	0	3	2,23 %	1	0	0	1	0,95 %
28	Audit	13	11	0	0	12	93,31 %	0	0	1	4,03 %	0	0	0	0	2,66 %
29	Statistika	144	126	0	8	134	93,14 %	3	0	3	2,37 %	6	0	0	6	4,49 %
30	Důchody a souv. výdaje	1 401	1 397	0	0	1 397	99,74 %	1	0	1	0,10 %	2	0	0	2	0,16 %
31	Jazykové služby	482	387	0	48	435	90,08 %	38	0	38	7,84 %	10	0	0	10	2,08 %
32	Energetika	818	734	0	48	782	95,66 %	31	0	31	3,82 %	4	0	0	4	0,52 %
33	Spravedlnost	235	216	0	8	225	95,71 %	8	0	8	3,23 %	2	0	0	2	1,06 %
40	Rezervní fondy	528	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0,00 %	528	0	0	528	100,00 %
90	Ostatní orgány	4 023	3 396	0	434	3 830	95,21 %	62	0	62	1,53 %	131	0	0	131	3,26 %
Celkem		1 59 810	1 51 080	31	4 548	1 55 659	97,40 %	3 140	178	3 318	2,08 %	833	0	0	833	0,52 %

3.8 VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR
Oblast politiky		Schválené prostředky na platby	Provedené platby					Přenesené prostředky					Prostředky pozbývající platnosti
		Schválené prostředky na platby	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11=10/1	12	13	14	15=12+13+14	16=15/1
01	Hospodářské a finanční věci	411	366	6	26	397	96,68 %	8	0	3	11	2,60 %	2	1	0	3	0,72 %
02	Podniky	1 587	1 359	17	80	1 456	91,76 %	14	0	111	126	7,91 %	3	2	0	5	0,33 %
03	Hospodářská soutěž	107	84	7	2	93	87,19 %	7	0	3	10	9,61 %	2	1	0	3	3,20 %
04	Zaměstnanost a sociální věci	14 286	13 672	36	399	14 107	98,74 %	14	36	117	168	1,18 %	9	2	0	11	0,08 %
05	Zemědělství a rozvoj venkova	59 234	56 815	23	1 501	58 339	98,49 %	21	0	850	871	1,47 %	20	4	0	24	0,04 %
06	Mobilita a doprava	1 120	990	5	64	1 059	94,58 %	6	0	48	54	4,86 %	5	1	0	6	0,56 %
07	Životní prostředí a oblast klimatu	438	377	17	12	406	92,71 %	21	0	7	28	6,41 %	3	1	0	4	0,89 %
08	Výzkum	6 556	4 958	23	790	5 771	88,02 %	24	0	758	782	11,92 %	0	3	0	3	0,05 %
09	Komunikační sítě, obsah a technologie	2 024	1 539	13	273	1 826	90,21 %	15	0	181	196	9,69 %	1	1	0	2	0,10 %
10	Přímý výzkum	959	366	41	89	496	51,68 %	54	0	402	456	47,57 %	0	7	0	7	0,75 %
11	Námořní záležitosti a rybolov	831	816	3	1	820	98,71 %	3	1	2	7	0,87 %	3	1	0	4	0,42 %
12	Vnitřní trh	127	97	5	13	116	90,79 %	6	0	3	9	7,08 %	2	1	0	3	2,13 %
13	Regionální politika	43 960	43 262	10	222	43 494	98,94 %	12	380	70	461	1,05 %	2	2	0	4	0,01 %
14	Daně a celní unie	140	120	7	3	129	92,07 %	7	0	3	9	6,71 %	1	0	0	2	1,22 %
15	Vzdělávání a kultura	3 301	2 614	12	426	3 052	92,45 %	11	0	235	247	7,47 %	2	1	0	3	0,08 %
16	Komunikace	273	234	14	5	252	92,32 %	14	0	4	17	6,34 %	3	1	0	4	1,34 %
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	622	574	10	15	599	96,32 %	12	0	8	19	3,09 %	3	1	0	4	0,59 %
18	Vnitřní věci	1 053	966	5	64	1 035	98,33 %	4	0	11	15	1,41 %	2	1	0	3	0,26 %
19	Vnější vztahy	3 354	3 189	11	94	3 295	98,23 %	17	0	39	56	1,68 %	1	2	0	3	0,09 %
20	Obchod	112	99	4	2	104	93,10 %	3	0	2	5	4,67 %	2	0	0	2	2,23 %
21	Rozvoj a vztahy se státy AKT	1 377	1 212	9	124	1 345	97,67 %	11	0	12	24	1,71 %	7	2	0	8	0,61 %
22	Rozšíření	933	901	6	12	920	98,56 %	5	0	5	10	1,07 %	2	2	0	3	0,37 %
23	Humanitární pomoc	1 278	1 230	7	12	1 249	97,74 %	8	0	20	28	2,17 %	1	0	0	1	0,09 %
24	Boj proti podvodům	83	65	8	0	73	87,45 %	9	0	0	9	10,39 %	0	2	0	2	2,16 %
25	Koordinace politik a právní poradenství	221	175	13	5	193	87,38 %	14	0	6	20	9,04 %	5	3	0	8	3,57 %
26	Administrativa Komise	1 318	894	125	64	1 082	82,08 %	134	0	94	227	17,26 %	1	8	0	9	0,67 %
27	Rozpočet	146	124	8	3	135	91,97 %	6	0	4	10	6,75 %	1	1	0	2	1,29 %
28	Audit	13	11	0	0	12	89,13 %	0	0	0	1	8,05 %	0	0	0	0	2,82 %
29	Statistika	147	115	5	7	126	85,55 %	6	0	12	18	12,02 %	2	1	0	4	2,43 %
30	Důchody a související výdaje	1 401	1 397	0	0	1 397	99,74 %	0	0	1	1	0,10 %	2	0	0	2	0,16 %
31	Jazykové služby	506	371	22	44	436	86,22 %	16	0	42	58	11,42 %	10	2	0	12	2,36 %
32	Energetika	838	734	5	20	758	90,53 %	5	0	68	73	8,76 %	5	1	0	6	0,71 %
33	Spravedlnost	208	183	3	9	195	93,62 %	4	0	6	10	4,62 %	2	1	0	4	1,75 %
40	Rezervní fondy	0	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
90	Ostatní orgány	4 497	2 975	425	303	3 703	82,35 %	421	0	199	620	13,79 %	131	43	0	174	3,86 %
Celkem		1 53 461	1 42 883	902	4 684	1 48 469	96,75 %	911	419	3 327	4 657	3,03 %	238	97	0	335	0,22 %

3.9 ZMĚNA STAVU NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR
Oblast politiky		Dosud nevyužité závazky ke konci předchozího roku				Závazky na daný rok
Oblast politiky		Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/přehodnocené závazky	Platby	Závazky nevyčerpané ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Závazky nevyčerpané ke konci roku	Závazky nevyčerpané ke konci roku celkem
01	Hospodářské a finanční věci	623	(3)	(142)	478	517	(256)	0	261	739
02	Podniky	2 090	(20)	(963)	1 107	1 241	(493)	0	748	1 855
03	Hospodářská soutěž	8	(1)	(7)	0	94	(86)	0	8	8
04	Zaměstnanost a sociální věci	29 668	(133)	(13 541)	15 994	12 131	(566)	0	11 565	27 559
05	Zemědělství a rozvoj venkova	23 847	(320)	(12 377)	11 150	60 167	(45 962)	0	14 205	25 354
06	Mobilita a doprava	3 317	(64)	(885)	2 368	1 807	(174)	0	1 633	4 001
07	Životní prostředí a oblast klimatu	1 002	(12)	(268)	723	506	(138)	0	368	1 090
08	Výzkum	10 781	(92)	(3 109)	7 579	7 915	(2 661)	(2)	5 252	12 831
09	Komunikační sítě, obsah a technologie	2 594	(31)	(952)	1 611	2 085	(874)	0	1 211	2 822
10	Přímý výzkum	199	(20)	(121)	59	518	(375)	0	143	202
11	Námořní záležitosti a rybolov	2 290	(107)	(633)	1 551	997	(188)	0	809	2 360
12	Vnitřní trh	21	(2)	(16)	4	117	(100)	0	17	21
13	Regionální politika	1 12 307	(811)	(42 832)	68 664	44 170	(662)	0	43 508	1 12 172
14	Daně a celní unie	93	(5)	(59)	29	147	(70)	0	77	106
15	Vzdělávání a kultura	2 194	(57)	(938)	1 199	3 303	(2 114)	0	1 188	2 387
16	Komunikace	119	(10)	(84)	25	269	(168)	0	101	126
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	642	(62)	(293)	288	635	(306)	0	328	616
18	Vnitřní věci	1 677	(69)	(331)	1 277	1 420	(704)	0	715	1 992
19	Vnější vztahy	11 342	(352)	(2 421)	8 569	5 023	(874)	0	4 149	12 718
20	Obchod	18	(1)	(11)	6	108	(93)	0	15	21
21	Rozvoj a vztahy se státy AKT	3 453	(103)	(905)	2 444	1 664	(439)	0	1 225	3 669
22	Rozšíření	3 039	(58)	(763)	2 218	1 147	(157)	(1)	988	3 206
23	Humanitární pomoc	831	(3)	(555)	273	1 339	(694)	0	645	918
24	Boj proti podvodům	35	(3)	(18)	14	79	(55)	0	25	38
25	Koordinace politik Komise a právní poradenství	17	(3)	(14)	0	194	(179)	0	15	15
26	Administrativa Komise	174	(10)	(153)	11	1 119	(929)	0	190	201
27	Rozpočet	8	(1)	(8)	0	134	(127)	0	7	7
28	Audit	1	0	0	0	12	(11)	0	1	1
29	Statistika	114	(9)	(48)	57	134	(78)	0	55	113
30	Důchody a související výdaje	0	0	0	0	1 397	(1 397)	0	0	0
31	Jazykové služby	24	(2)	(22)	0	435	(415)	0	20	20
32	Energetika	4 517	(40)	(639)	3 838	782	(119)	0	664	4 502
33	Spravedlnost	179	(25)	(79)	75	225	(116)	0	109	184
90	Ostatní orgány	588	(163)	(425)	0	3 830	(3 278)	5	557	557
Celkem		2 17 810	(2 590)	(83 611)	1 31 609	1 55 659	(64 858)	(1)	90 801	2 22 410

3.10 ČLENĚNÍ NEVYČERPANÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU A OBLASTÍ POLITIK

mil. EUR
Oblast politiky		<2007	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	Celkem
01	Hospodářské a finanční věci	32	10	0	0	73	184	180	261	739
02	Podniky	4	14	23	55	135	364	513	748	1 855
03	Hospodářská soutěž	0	0	0	0	0	0	0	8	8
04	Zaměstnanost a sociální věci	673	57	7	246	924	4 862	9 225	11 565	27 559
05	Zemědělství a rozvoj venkova	196			2	144	2 079	8 729	14 205	25 354
06	Mobilita a doprava	21	103	48	211	375	707	903	1 633	4 001
07	Životní prostředí a oblast klimatu	8	45	65	105	133	170	197	368	1 090
08	Výzkum	102	85	209	397	1 003	2 069	3 714	5 252	12 831
09	Komunikační sítě, obsah a technologie	7	15	30	115	188	394	863	1 211	2 822
10	Přímý výzkum	3	1	9	5	5	8	27	143	202
11	Námořní záležitosti a rybolov	275	1	3	10	44	490	728	809	2 360
12	Vnitřní trh	0	0	0	0	1		3	17	21
13	Regionální politika	3 583	9	421	1 560	7 925	19 331	35 836	43 508	1 12 172
14	Daně a celní unie	0	0	0	0		7	22	77	106
15	Vzdělávání a kultura	1	33	54	81	138	332	560	1 188	2 387
16	Komunikace	0	0		0	1	3	19	101	126
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	4	1	30	29	52	65	108	328	616
18	Vnitřní věci	0	14	41	128	183	340	570	715	1 992
19	Vnější vztahy	335	318	573	822	1 257	1 971	3 293	4 149	12 718
20	Obchod	0	0		0		2	4	15	21
21	Rozvoj a vztahy se státy AKT	92	41	118	227	352	609	1 005	1 225	3 669
22	Rozšíření	137	45	125	172	369	600	770	988	3 206
23	Humanitární pomoc	1	1	9	14	28	37	182	645	918
24	Boj proti podvodům	0	1	1	1	2	3	6	25	38
25	Koordinace politik Komise a právní poradenství	0	0	0	0	0	0	0	15	15
26	Administrativa Komise	0	0	0	0			11	190	201
27	Rozpočet	0	0	0	0	0	0	0	7	7
28	Audit	0	0	0	0	0	0	0	1	1
29	Statistika	2			1	6	18	31	55	113
30	Důchody a související výdaje	0	0	0	0	0	0	0	0	0
31	Jazykové služby	0	0	0	0	0	0	0	20	20
32	Energetika	61	21	62	1 095	1 576	549	475	664	4 502
33	Spravedlnost	0		2	5	7	18	43	109	184
90	Ostatní orgány	0	0	0	0	0	0	137	420	557
Celkem		5 537	815	1 827	5 280	14 920	35 214	68 153	90 664	2 22 410

FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2007–2013

mil. EUR

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

1.	Udržitelný růst

53 979

57 653

61 696

63 555

63 974

67 614

70 644

4 39 115

2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

55 143

59 193

56 333

59 955

59 888

60 810

61 289

4 12 611

3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 273

1 362

1 518

1 693

1 889

2 105

2 407

12 247

4.	EU jako globální hráč

6 578

7 002

7 440

7 893

8 430

8 997

9 595

55 935

Správa

7 039

7 380

7 525

7 882

8 091

8 523

8 492

54 932

6.	Vyrovnávací platby

445

207

210

937

Prostředky na závazky:

1 24 457

1 32 797

1 34 722

1 40 978

1 42 272

1 48 049

1 52 502

9 75 777

Prostředky na platby celkem:

1 22 190

1 29 681

1 20 445

1 34 289

1 33 700

1 41 360

1 44 285

9 25 950

Tato část popisuje hlavní kategorie výdajů EU rozdělených podle okruhů finančního rámce v období 2007–2013. Rozpočtový rok 2013 byl sedmým a posledním rokem, který spadá do finančního rámce na období 2007–2013. Celkový strop pro prostředky na závazky pro rok 2013 dosahuje výše 1 52 502 milionů EUR, což se rovná 1,15 % HND. Odpovídající strop pro prostředky na platby dosahuje hodnoty 1 44 285 milionů EUR, tj. 1,08 % HND. Výše uvedená tabulka uvádí finanční rámec v běžných cenách.

Okruh 1 – Udržitelný růst

Tento okruh je rozdělen na dvě samostatné, avšak vzájemně provázané složky:

1a.	Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, transevropské sítě, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

1b.	Soudržnost pro růst a zaměstnanost. Tato složka má posílit konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplnit strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podpořit spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku a politiku rybolovu, rozvoj venkova a opatření na ochranu životního prostředí, zejména síť Natura 2000. Částka vyčleněná na společnou zemědělskou politiku odráží dohodu uzavřenou na Evropské radě v říjnu 2002.

Okruh 3 – Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

Okruh 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) odráží rostoucí význam některých oblastí, v nichž byly EU svěřeny konkrétní úkoly – spravedlnost a vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví a azylová politika, veřejné zdraví a ochrana spotřebitelů, kultura, mládež, informace a dialog s občany. Je rozdělen na dvě složky:

3a.	Svoboda, bezpečnost a právo

3b.

Občanství

Okruh 4 – EU jako globální hráč

Do okruhu 4 spadají všechna opatření vnější politiky, včetně předvstupních nástrojů. Zatímco Komise navrhovala zahrnout do finančního rámce také Evropský rozvojový fond, Evropský parlament a Evropský rada se rozhodly ponechat jej mimo tento rámec.

Okruh 5 – Správa

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje na všechny orgány, důchody a evropské školy. V případě orgánů s výjimkou Komise představují tyto náklady veškeré jejich výdaje, zatímco agentury a ostatní subjekty vykazují správní i operační výdaje.

Okruh 6 – Vyrovnávací platby

V souladu s politickou dohodou, která stanoví, že nové členské státy by se neměly stát čistými plátci do rozpočtu hned na začátku svého členství, se v tomto okruhu předpokládala kompenzace. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

OBLASTI POLITIK

V rámci využívání řízení podle činnosti (ABM) používá Komise ve svém procesu plánování a řízení metodu sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Rozpočet je strukturován tak, že jeho jednotlivé hlavy odpovídají oblastem politiky a jednotlivé kapitoly činnostem. Cílem ABB je vytvořit jasný rámec pro převádění cílů politik Komise na konkrétní opatření, a to buď formou právních předpisů, finančních prostředků nebo jiných prostředků veřejné politiky. Rozložení práce Komise na jednotlivé činnosti umožňuje vytvořit si jasný obrázek o jejích aktivitách a vytváří jednotný rámec pro stanovení priorit. Během sestavování a schvalování rozpočtu (rozpočtový proces) jsou zdroje vyčleňovány na priority, přičemž právě činnosti slouží jako základní stavební kameny. Díky provázání konkrétních činností a zdrojů, jež jsou na ně vyčleněny, umožňuje metoda ABB dosáhnout vyšší účelnosti a efektivity využívání zdrojů Komise.

Oblast politiky lze vymezit jako homogenní skupinu činností, které jsou součástí práce Komise a které jsou významné pro rozhodovací proces. Každá oblast politiky obecně odpovídá některému GŘ a zahrnuje v průměru kolem 6 či 7 individuálních činností. Oblasti politik jsou hlavně operační, neboť jejich klíčové činnosti jsou v dané oblasti působnosti zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany. Operační rozpočet je doplněn o potřebné správní výdaje v každé oblasti politiky.

4. ORGÁNY A AGENTURY

4.1 SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU PODLE ORGÁNŮ

mil. EUR
Orgán	Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako	% z rozpočtu
Orgán	Zbývá vybrat	Původní	Konečné	Běžný rok	Přenesené	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem	% z rozpočtu
Evropský parlament	143	143	157	25	182	155	4	158	110,55 %	24
Evropská rada a Rada	57	57	77	11	88	70	10	81	142,17 %	7
Komise	1 32 514	1 44 128	1 48 268	11 573	1 59 841	1 46 110	2 756	1 48 866	103,29 %	10 975
Soudní dvůr	45	45	43	0	43	42	0	42	94,44 %	1
Účetní dvůr	20	20	17	0	17	17	0	17	85,85 %	0
Hospodářský a sociální výbor	11	11	14	0	14	14	0	14	132,16 %	0
Výbor regionů	8	8	10	0	10	9	0	9	119,48 %	0
Veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	90,89 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	1	0	1	1	0	1	70,20 %	0
Evropská služba pro vnější činnost	37	37	313	0	313	313	0	313	840,31 %	0
Celkem	1 32 837	1 44 451	1 48 901	11 609	1 60 510	1 46 733	2 771	1 49 504	103,50 %	11 006

Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu EU údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, jež jsou v rámci rozpočtu EU stanoveny. Agentury nemají samostatný rozpočet v rámci rozpočtu EU a jsou zčásti financovány dotacemi z rozpočtu Komise.

Pokud jde o ESVČ, je nutné upozornit, že tato služba získala ke svému rozpočtu také další příspěvky z Komise ve výši 210 milionů EUR (2012: 212 milionů EUR) a z ERF ve výši 59 milionů EUR (2012: 53 milionů EUR). Tyto rozpočtové prostředky dostává ESVČ (jako účelově vázané příjmy) k dispozici především na pokrytí nákladů na pracovníky Komise, kteří pracují v delegacích EU, neboť tyto delegace administrativně spravuje ESVČ.

4.2 VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE ORGÁNŮ

Prostředky na závazky

mil. EUR
Orgán	Schválené prostředky na závazky	Závazky přijaté					Přenesené prostředky				Prostředky pozbývající platnosti
	Schválené prostředky na závazky	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z účelově vázaných příjmů	na základě rozhodnutí	Celkem	%	z prostředků rozpočtu na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10=9/1	11	12	13	14=11+12+13	15=14/1
Evropský parlament	1 883	1 736	0	121	1 857	98,6 %	12	0	12	0,6 %	15	0	0	15	0,8 %
Evropská rada a Rada	605	464	0	42	507	83,8 %	27	0	27	4,4 %	71	0	0	71	11,8 %
Komise	1 55 788	1 47 684	31	4 114	1 51 829	97,5 %	3 078	178	3 256	2,1 %	702	0	0	702	0,5 %
Soudní dvůr	357	342	0	1	343	96,1 %	1	0	1	0,2 %	13	0	0	13	3,6 %
Účetní dvůr	143	132	0	0	132	92,2 %	0	0	0	0,2 %	11	0	0	11	7,6 %
Hospodářský a sociální výbor	134	122	0	4	126	93,9 %	1	0	1	0,4 %	8	0	0	8	5,7 %
Výbor regionů	90	85	0	2	87	97,1 %	0	0	0	0,0 %	3	0	0	3	2,9 %
Veřejný ochránce práv	10	10	0	0	10	98,2 %	0	0	0	0,0 %	0	0	0	0	1,8 %
Evropský inspektor ochrany údajů	8	7	0	0	7	95,1 %	0	0	0	0,0 %	0	0	0	0	4,9 %
Evropská služba pro vnější činnost	793	498	0	263	761	96,0 %	21	0	21	2,7 %	10	0	0	10	1,3 %
Celkem	1 59 810	1 51 080	31	4 548	1 55 659	97,4 %	3 140	178	3 318	2,1 %	833	0	0	833	0,5 %

Prostředky na platby

mil. EUR
Orgán	Schválené prostředky na platby	Provedené platby					Přenesené prostředky					Prostředky pozbývající platnosti
	Schválené prostředky na platby	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11=10/1	12	13	14	15=12+13+14	16=15/1
Evropský parlament	2 189	1 458	286	25	1 770	80,9 %	278	0	107	385	17,6 %	15	19	0	34	1,5 %
Evropská rada a Rada	651	416	39	41	496	76,3 %	48	0	28	76	11,7 %	71	7	0	78	12,0 %
Komise	1 48 964	1 39 908	477	4 381	1 44 766	97,2 %	490	419	3 128	4 037	2,7 %	107	54	0	161	0,1 %
Soudní dvůr	375	326	15	1	342	91,2 %	16	0	1	17	4,5 %	13	3	0	16	4,2 %
Účetní dvůr	156	121	11	0	132	84,7 %	11	0	0	11	7,3 %	11	2	0	12	8,0 %
Hospodářský a sociální výbor	142	114	7	3	125	87,7 %	8	0	1	9	6,2 %	8	1	0	9	6,1 %
Výbor regionů	98	78	7	2	87	88,9 %	7	0	0	7	7,2 %	3	1	0	4	3,8 %
Veřejný ochránce práv	10	9	1	0	10	91,9 %	1	0	0	1	6,0 %	0	0	0	0	2,1 %
Evropský inspektor ochrany údajů	9	6	0	0	7	81,5 %	1	0	0	1	9,3 %	0	0	0	1	9,3 %
Evropská služba pro vnější činnost	868	446	59	229	735	84,7 %	52	0	61	113	13,0 %	10	9	0	20	2,3 %
Celkem	1 53 461	1 42 883	902	4 684	1 48 469	96,7 %	911	419	3 327	4 657	3,0 %	238	97	0	335	0,2 %

4.3 PŘÍJMY AGENTUR: ROZPOČTOVÉ PROGNÓZY, NÁROKY A OBDRŽENÉ ČÁSTKY

mil. EUR
Agentura	Předpokládaný příjem rozpočtu	Stanovené nároky	Došlé částky	Zbývá vybrat	Financovaná oblast politiky Komise
Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	12	12	12	0	06
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	11	10	10	0	18
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	151	125	125	0	06
Frontex	94	92	92	0	18
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	19	18	18	0	15
Evropská policejní akademie	8	9	9	0	18
Evropská agentura pro chemické látky	99	98	98	0	02
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	58	59	59	0	17
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	16	16	16	0	18
Evropský orgán pro bankovnictví	26	26	26	0	12
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	19	18	18	0	12
Evropská agentura pro životní prostředí	49	63	63	0	07
Evropský policejní úřad	83	83	83	0	18
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	28	30	30	0	12
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	9	9	9	0	11
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	76	76	76	0	17
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	7	8	8	0	04
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	14	54	54	0	06
Fusion for Energy	432	432	432	0	08
Eurojust	32	32	32	0	18
eu. LISA	34	19	19	0	18
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	57	58	56	2	06
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu	418	189	189	0	12
Evropská agentura pro léčivé přípravky	252	269	240	29	02
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	10	10	9	0	09
Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	4	4	4	0	09
Agentura Evropské unie pro základní práva	22	22	22	0	18
Evropská agentura pro železnice	26	26	26	0	06
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	15	16	16	0	04
Evropský inovační a technologický institut	99	97	97	0	15
Překladatelské středisko pro instituce EU	52	54	50	4	15
Evropská nadace odborného vzdělávání	20	22	22	0	15
Odrůdový úřad Společenství	14	13	13	0	17
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	21	21	0	04
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	51	52	52	0	15
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	16	16	16	0	06
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	40	40	40	0	08
Výkonná agentura pro výzkum	47	47	47	0	08
Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele	7	7	7	0	17
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	10	10	10	0	06
Celkem	2 457	2 260	2 224	37

mil. EUR
Druh příjmů	Předpokládaný příjem rozpočtu	Stanovené nároky	Došlé částky	Zbývá vybrat
Dotace Komise	1 349	1 370	1 370	1
Příjmy z poplatků	569	591	564	27
Ostatní příjmy	539	299	290	9
Celkem	2 457	2 260	2 224	37

4.4 PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKY PLATBY PODLE AGENTUR

mil. EUR
Agentura	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
Agentura	Prostředky	Přijaté závazky	Přeneseno	Prostředky	Provedené platby	Přeneseno
Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	12	12	0	14	8	5
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	12	10	0	12	11	1
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	169	135	32	180	125	52
Frontex	95	92	0	116	79	32
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	20	20	0	21	19	2
Evropská policejní akademie	9	8	0	10	9	1
Evropská agentura pro chemické látky	108	106	0	123	106	14
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	59	54	0	70	53	11
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	17	16	0	17	16	1
Evropský orgán pro bankovnictví	26	23	0	33	25	4
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	19	18	0	22	16	5
Evropská agentura pro životní prostředí	72	54	17	76	47	27
Evropský policejní úřad	84	82	0	100	87	10
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	28	26	0	32	24	6
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	9	9	0	11	9	1
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	79	78	0	85	77	7
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	8	7	0	10	8	2
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	94	81	13	75	26	49
Fusion for Energy	1 297	1 297	0	439	393	23
Eurojust	34	33	0	37	32	5
eu.LISA	61	61	0	38	19	7
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	62	59	2	59	53	3
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu	418	209	0	37	201	38
Evropská agentura pro léčivé přípravky	252	243	0	292	249	33
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	10	9	1	10	9	1
Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	4	3	0	4	3	0
Agentura Evropské unie pro základní práva	22	22	0	26	20	7
Evropská agentura pro železnice	26	25	0	28	25	2
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	17	15	2	21	14	6
Evropský inovační a technologický institut	142	138	1	106	102	2
Překladatelské středisko pro instituce EU	52	44	0	56	44	3
Evropská nadace odborného vzdělávání	22	22	0	23	21	2
Odrůdový úřad Společenství	16	14	0	15	13	0
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	21	0	25	20	5
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	51	50	0	58	50	5
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	16	16	0	18	15	1
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	40	39	0	42	39	2
Výkonná agentura pro výzkum	47	46	0	50	46	3
Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele	7	7	0	8	7	1
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	10	10	0	11	10	1
Celkem	3 546	3 215	70	2 410	2 130	381

mil. EUR
Druh výdajů	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
Druh výdajů	Prostředky	Přijaté závazky	Přeneseno	Prostředky	Provedené platby	Přeneseno
Zaměstnanci	875	844	1	796	838	16
Správní náklady	350	343	1	351	335	83
Provozní náklady	2 322	2 028	68	1 262	957	282
Celkem	3 546	3 215	70	2 410	2 130	381

4.5 VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU VČETNĚ AGENTUR

mil. EUR
	EU	AGENTURY	Vyloučení dotací agenturám	CELKEM
Příjmy za rozpočtový rok	1 49 504	2 224	(1 370)	1 50 358
Platby z prostředků v běžném roce	(1 47 567)	(1 909)	1 370	(1 48 106)
Prostředky na platby přenesené do roku N+1	(1 329)	(381)	0	(1 710)
Zrušení nevyužitých prostředků přenesených z roku N–1	437	107	0	543
Kurzové rozdíly za rok	(42)	0	0	(42)
Celkem	1 002	41	0	1 043

Za účelem předložení všech významných rozpočtových údajů o agenturách zahrnuje rozpočtová část konsolidované účetní závěrky samostatné zprávy o plnění jednotlivých rozpočtů tradičních konsolidovaných agentur.

(1) Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(2) Dne 20. listopadu 2013 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie z vlastních zdrojů, které členské státy vyberou nebo které budou od nich vyžádány v roce 2014. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

(3) Úř. věst. L 298, 26. 10. 2012, s. 1.

(4) Úř. věst. L 362, 31. 12. 2012, s. 1.

(5) Záruční fond drží dluhopisy EFSM (v hodnotě 20 milionů EUR) vydané Komisí, a tyto dluhopisy byly tedy vyloučeny.

(6) Úř. věst. L 130, 31. 5. 2000, s. 1.

(7) Záruční fond drží dluhopisy EFSM vydané Komisí, proto musí být tyto dluhopisy vyloučeny.

(8) Úř. věst. L 132, 19.5.2011, s. 15.

(9) Úř. věst. L 286, 29.10.2013, s 1.

(10) Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.

(11) Úř. věst. L 269, 14.10.2011, s. 31.

(12) Úř. věst. L 269, 14.10.2011, s. 32.

(13) Úř. věst. L 173, 26.6.2013, s. 40.

(14) Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 47.

(15) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(16) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(17) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(18) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(19) Úř. věst L 352, 27.11. 2004, s. 1.

(20) Úř. věst. L 36, 5.2.2009, s. 1.

(21) Úř. věst. L 128, 27.5.2009, s. 1.

(22) s uplatněním opravného koeficientu („ok“)

(23) vyplácí se první tři roky po odchodu

(24) Do konsolidace zahrnuta poprvé v roce 2013

(25) Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(26) Z toho výsledek ESVO činí (4) miliony EUR v roce 2013 a (4) miliony EUR v roce 2012.

(27) včetně opravných rozpočtů, přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

(28) včetně opravných rozpočtů, přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

(29) včetně opravných rozpočtů, přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

(30) včetně opravných rozpočtů, přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

(31) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 403

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 13. listopadu 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 403/01	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru — Konsolidovaná účetní uzávěrka Evropské unie za rok 2013	1

2014/C 403/02	Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě – zpráva nezávislého auditora	128