ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 395
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 57
10. listopadu 2014

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2014/C 395/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2014/C 395/02

Věc C-114/12: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Rada Evropské unie Žaloba na neplatnost – Vnější činnost Evropské unie – Mezinárodní dohody – Ochrana práv vysílacích organizací souvisejících s autorským právem – Jednání o úmluvě Rady Evropy – Rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států zmocňující Unii a její členské státy ke společné účasti na jednáních – Článek 3 odst. 2 SFEU – Výlučná vnější pravomoc Unie

2

2014/C 395/03

Věc C-127/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 – Evropská komise v. Španělské království Nesplnění povinnosti státem – Volný pohyb kapitálu – Články 21 SFEU a 63 SFEU – Dohoda o EHP – Články 28 a 40 – Daně z dědění a z darování – Rozdělení daňové pravomoci – Diskriminace mezi rezidenty a nerezidenty – Diskriminace podle místa, kde se nachází nemovitost – Důkazní břemeno

3

2014/C 395/04

Věc C-237/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Francouzská republika Nesplnění povinnosti státem – Směrnice 91/676/EHS – Článek 5 odst. 4 – Příloha II A body 1 až 3 a 5 – Příloha III odst. 1 body 1 až 3 a odst. 2 – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – Období používání hnojiv – Kapacita zásobníků pro skladování statkových hnojiv – Omezení používání hnojiv – Zákaz používání na velmi strmých pozemcích nebo na zmrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích – Neslučitelnost vnitrostátní právní úpravy

3

2014/C 395/05

Věc C-408/12 P: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 – YKK Corp., YKK Holding Europe BV, YKK Stocko Fasteners GmbH v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Kartelové dohody – Trhy se zipy a ostatními zapínadly a se stroji na přišívání zapínadel – Sukcesivní odpovědnost – Legální maximální výše pokuty – Článek 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 – Pojem podnik – Osobní odpovědnost – Zásada proporcionality – Násobitel odrazujícího účinku

5

2014/C 395/06

Věc C-474/12: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Schiebel Aircraft GmbH v. Bundesminister für Wirtschaft, Familie und Jugend Řízení o předběžné otázce – Svoboda usazování – Volný pohyb pracovníků – Zákaz diskriminace – Článek 346 odst. 1 písm. b) SFEU – Ochrana podstatných zájmů bezpečnosti členského státu – Právní úprava členského státu, která stanoví, že statutární orgány společnosti, která v tomto členském státě provozuje obchod se zbraněmi, střelivem a válečným materiálem, musí mít státní příslušnost tohoto státu

5

2014/C 395/07

Spojené věci C-533/12 P a C-563/12 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. září 2014 – Société nationale maritime Corse-Méditerranée (SNCM) SA v. Corsica Ferries France SAS, Evropská komise, Francouzská republika (C-533/12 P), Francouzská republika v. Corsica Ferries France SAS, Commission européenne, Société nationale maritime Corse-Méditerranée (SNCM) SA (C-536/12 P) Kasační opravný prostředek – Podpora na restrukturalizaci – Prostor Evropské komise pro uvážení – Rozsah soudního přezkumu Tribunálem Evropské unie – Test soukromého investora v tržním hospodářství – Požadavek sektorové a zeměpisné analýzy – Dostatečně ustálená praxe – Dlouhodobá hospodářská účelnost – Hrazení dodatečného odstupného

6

2014/C 395/08

Věc C-543/12: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Najvyššieho súdu Slovenskej republiky – Slovensko) – Michal Zeman v. Krajské riaditeľstvo Policajného zboru v Žiline Řízení o předběžné otázce – Směrnice 91/477/EHS – Vydávání evropského zbrojního pasu – Vnitrostátní právní úprava, podle které se tento pas vydává jen držitelům střelných zbraní určených k lovu nebo sportovní střelbě

7

2014/C 395/09

Věc C-575/12: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administratīvā apgabaltiesa – Lotyšsko) – Air Baltic Corporation AS v. Valsts robežsardze Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Nařízení (ES) č. 810/2009 – Článek 24 odst. 1 a článek 34 – Jednotné vízum – Prohlášení jednotného víza za neplatné nebo jeho zrušení – Platnost jednotného víza vyznačeného v neplatném cestovním dokladu – Nařízení (ES) č. 562/2006 – Článek 5 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 – Hraniční kontroly – Podmínky vstupu – Vnitrostátní právní úprava vyžadující platné vízum vyznačené v platném cestovním dokladu

8

2014/C 395/10

Věc C-589/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) – Spojené království] – Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs v. GMAC UK PLC Řízení o předběžné otázce – DPH – Šestá směrnice 77/388/EHS – Článek 11 část C odst. 1 první pododstavec – Přímý účinek – Snížení základu daně – Uskutečnění dvou plnění týkajících se téhož zboží – Dodání zboží – Automobily prodávané prostřednictvím leasingu, které byly vráceny vlastníkovi a znovu prodány v dražbě – Zneužití práva

9

2014/C 395/11

Věc C-21/13: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Simon, Evers & Co GmbH v. Hauptzollamt Hamburg-Hafen Řízení o předběžné otázce – Obchodní politika – Antidumpingové clo – Nařízení (ES) č. 499/2009 – Platnost – Dovoz výrobků pocházejících z Číny – Dovoz téhož výrobku zasílaného z Thajska – Obcházení – Důkaz – Odepření spolupráce

9

2014/C 395/12

Spojené věci C-119/13 a C-120/13: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Wedding – Německo) – eco cosmetics GmbH & Co. KG v. Virginie Laetitia Barbara Dupuy (C-119/13), Raiffeisenbank St. Georgen reg. Gen. mbH v. Tetyana Bonchyk (C-120/13) Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Nařízení (ES) č. 1896/2006 – Řízení o evropském platebním rozkazu – Absence účinného doručení – Účinky – Evropský platební rozkaz prohlášený za vykonatelný – Odpor – Přezkum ve výjimečných případech – Lhůty

10

2014/C 395/13

Věc C-157/13: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – Nickel & Goeldner Spedition GmbH v. Kintra UAB Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Nařízení (ES) č. 1346/2000 – Článek 3 odstavec 1 – Pojem žaloba, která se pojí s úpadkovým řízením a která s ním úzce souvisí – Nařízení (ES) č. 44/2001 – Článek 1 odstavec 2 písm. b) – Pojem konkurs – Žaloba na uspokojení pohledávky podaná insolvenčním správcem – Pohledávka vzniklá na základě mezinárodní nákladní přepravy – Vztahy mezi nařízeními č. 1346/2000 a 44/2001 a Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CRM)

11

2014/C 395/14

Věc C-162/13: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – Damijan Vnuk v. Zavarovalnica Triglav d.d. Řízení o předběžné otázce – Povinné pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel – Směrnice 72/166/EHS – Článek 3 odstavec 1 – Pojem provoz vozidel – Nehoda způsobená traktorem s valníkem na dvoře statku

11

2014/C 395/15

Spojené věci C-184/13 až C-187/13, C-194/13, C-195/13 a C-208/13: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio – Itálie) – API -Anonima Petroli Italiana SpA v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico (C-184/13), ANCC-Coop – Associazione Nazionale Cooperative di Consumatori a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti a další (C-185/13), Air Liquide Italia SpA a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico (C-186/13), Confetra – Confederazione Generale Italiana dei Trasporti e della Logistica a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti – Osservatorio sulle Attività di Trasporto, Ministero dello Sviluppo economico (C-187/13), Esso Italiana Srl v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico (C-194/13), Confindustria – Confederazione generale dell’industria italiana a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo económico (C-195/13), Autorità garante della concorrenza e del mercato v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo económico (C-208/13) Řízení o předběžné otázce – Silniční doprava – Výše minimálních provozních nákladů stanovená orgánem zastupujícím dotčené subjekty – Sdružení podniků – Omezení hospodářské soutěže – Cíl obecného zájmu – Bezpečnost silničního provozu – Přiměřenost

12

2014/C 395/16

Věc C-192/13 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 – Španělské království v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Fond soudržnosti – Snížení finanční pomoci – Přijetí rozhodnutí Evropskou komisí – Existence lhůty – Nedodržení stanovené lhůty – Důsledky

14

2014/C 395/17

Věc C-197/13 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 – Španělské království v. Evropská komise Kasační opravný prostředek – Fond soudržnosti – Snížení finanční pomoci – Přijetí rozhodnutí Evropskou komisí – Existence lhůty – Nedodržení stanovené lhůty – Důsledky

15

2014/C 395/18

Věc C-211/13: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Spolková republika Německo „Nesplnění povinnosti státem – Článek 63 SFEU – Volný pohyb kapitálu – Daň darovací a dědická – Vnitrostátní právní úprava stanovící nárok na vyšší nezdanitelnou částku daně, pokud má zůstavitel v době úmrtí, dárce či příjemce bydliště na území členského státu – Předmět žaloby pro nesplnění povinnosti – Omezení – Odůvodnění

15

2014/C 395/19

Spojené věci C-256/13 a C-264/13: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Antwerpen – Belgie) – Provincie Antwerpen v. Belgacom NV van publiek recht (C-256/13), Mobistar NV (C-264/13) Řízení o předběžné otázce – Sítě a služby elektronických komunikací – Směrnice 2002/20/ES – Článek 6 – Podmínky, které mohou být spojeny s obecným oprávněním a s právy na užívání rádiových frekvencí a čísel, a zvláštní povinnosti – Článek 13 – Poplatky za práva na užívání a za práva na instalování zařízení – Regionální právní předpisy ukládající podnikům povinnost odvádět poplatek z provozoven

16

2014/C 395/20

Věc C-318/13: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – řízení zahájené X Řízení o předběžné otázce – Směrnice 79/7/EHS – Rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení – Úrazové pojištění zaměstnanců – Výše paušálního odškodnění za trvalé poškození zdraví – Pojistněmatematický výpočet na základě průměrné očekávané délky života v závislosti na pohlaví příjemce uvedeného odškodnění – Dostatečně závažné porušení unijního práva

17

2014/C 395/21

Věc C-327/13: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles – Belgie) – Burgo Group SpA v. Illochroma SA, v likvidaci, Jérôme Theetten, jakožto likvidátor společnosti Illochroma SA Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Úpadková řízení – Pojem provozovna – Skupina společností – Provozovna – Právo zahájit vedlejší úpadkové řízení – Kritéria – Osoba oprávněná podat návrh na zahájení vedlejšího úpadkového řízení

17

2014/C 395/22

Věc C-351/13: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Řecká republika Nesplnění povinnosti státem – Směrnice 1999/74/ES – Články 3 a 5 odst. 2 – Chov nosnic – Nezdokonalené klece – Zákaz – Chov nosnic v klecích, které nejsou v souladu s požadavky vyplývajícími z této směrnice

18

2014/C 395/23

Věc C-410/13: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vilniaus apygardos administracinis teismas – Litva) – Baltlanta UAB v. Lietuvos valstybė Řízení o předběžné otázce – Strukturální fondy – Hospodářská, sociální a územní soudržnost – Nařízení (ES) č. 1260/1999 – Článek 38 – Nařízení (ES) č. 2792/1999 – Článek 19 – Rybolov – Soudní spor na vnitrostátní úrovni – Povinnost členského státu přijmout nezbytná opatření k zajištění řádného provedení rozhodnutí o přiznání podpory po skončení soudního řízení

19

2014/C 395/24

Věc C-452/13: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Salzburg – Rakousko) – Germanwings GmbH v. Ronny Henning Řízení o předběžné otázce – Letecká doprava – Nařízení (ES) č. 261/2004 – Články 2, 5 a 7 – Právo na náhradu škody v případě významného zpoždění letu – Délka zpoždění – Pojem čas příletu

20

2014/C 395/25

Věc C-532/13: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Sofia Zoo v. Országos Környezetvédelmi, Természetvédelmi és Vízügyi Főfelügyelőség Řízení o předběžné otázce – Ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Nařízení (ES) č. 338/97 – Článek 11 – Neplatnost dovozního povolení omezující se na exempláře živočichů, na které se skutečně vztahuje důvod neplatnosti

20

2014/C 395/26

Věc C-417/14 RX: Rozhodnutí Soudního dvora (přezkumného senátu) ze dne 9. září 2014 o přezkumu rozsudku Tribunálu (kasačního senátu) vydaného dne 10. července 2014 ve věci T-401/11 P, Livio Missir Mamachi di Lusignano v. Evropská komise

21

2014/C 395/27

Věc C-367/14: Žaloba podaná dne 25. července 2014 – Evropská komise v. Italská republika

21

2014/C 395/28

Věc C-377/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským soudem v Praze (Česká republika) dne 7. srpna 2014 – Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová v. FINWAY a.s.

22

2014/C 395/29

Věc C-378/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 7. srpna 2014 – Bundesagentur für Arbeit – Familienkasse Sachsen v. Tomislaw Trapkowski

24

2014/C 395/30

Věc C-403/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad (Bulharsko) dne 25. srpna 2014 – Vekos Trade AD v. Direktor na direkcija Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika, Varna, pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencija za prichodite

24

2014/C 395/31

Věc C-413/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. srpna 2014 Intel Corporation proti rozsudku Tribunálu (sedmého rozšířeného senátu) vydanému dne 12. června 2014 ve věci T-286/09, Intel Corporation v. Evropská komise

25

2014/C 395/32

Věc C-431/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2014 Řeckou republikou proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 16. července 2014 ve věci T-52/12, Řecko v. Komise

27

2014/C 395/33

Věc C-449/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. září 2014 DTS Distribuidora de Televisión Digital, S.A. proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 11. července 2014 ve věci T-533/10, DTS Distribuidora de Televisoón Digital v. Komise

27

2014/C 395/34

Věc C-450/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. září 2014 Koinonìa tis Pliroforìas Anichtì stis Idikès Anankes – Isotis proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 16. července 2014 ve věci T-59/11, Isotis v. Komise

29

 

Tribunál

2014/C 395/35

Věc T-340/07: Rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2014 – Evropaïki Dynamiki v. Komise Rozhodčí doložka – Smlouva o finanční podpoře Společenství poskytnuté na projekt v rámci programu eContent – Ukončení smlouvy ze strany Komise – Úhrada způsobilých nákladů

31

2014/C 395/36

Věc T-498/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Evropaïki Dynamiki v. Komise Veřejné zakázky na služby – Nabídkové řízení – Modernizace internetové stránky – Odmítnutí nabídky uchazeče – Zadání zakázky jinému uchazeči – Žaloba na neplatnost – Povinnost uvést odůvodnění – Kritéria přidělení – Zjevně nesprávná posouzení – Žaloba na náhradu škody

31

2014/C 395/37

Věc T-601/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Dansk Automat Brancheforening v. Komise Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Hry poskytované on-line – Zavedení nižšího danění her poskytovaných on-line než kasin a heren v Dánsku – Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou s vnitřním trhem – Podpora určená k ulehčení rozvoje určitých aktivit – Nedostatek osobního dotčení – Nařizovací akt, který vyžaduje přijetí prováděcích opatření – Nepřípustnost

32

2014/C 395/38

Věc T-615/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Royal Scandinavian Casino Århus v. Komise Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Hazardní hry poskytované on-line – Zavedení nižší daně pro hazardní hry poskytované on-line než pro kasina a herny v Dánsku – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem – Podpora určená k usnadnění rozvoje určitých činností – Nedostatek osobního dotčení – Právní akt obsahující prováděcí opatření – Nepřípustnost

33

2014/C 395/39

Věc T-669/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Spirlea v. Komise Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokument, který Německo vydalo v rámci řízení EU Pilot – Článek 4 odst. 4 a 5 – Článek 4 odst. 2 třetí odrážka – Odepření přístupu – Porušení podstatných formálních náležitostí – Povinnost provést konkrétní a individuální zkoumání – Částečný přístup – Převažující veřejný zájem

34

2014/C 395/40

Věc T-51/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2014 – Scooters India v. OHIM – Brandconcern (LAMBRETTA) Ochranná známka Společenství – Řízení o zrušení – Slovní ochranná známka Společenství LAMBRETTA – Skutečné užívání ochranné známky – Částečné zrušení – Článek 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009

34

2014/C 395/41

Věci T-91/12 a T-280/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Flying Holding a další v. Komise Veřejné zakázky na služby – Nabídkové řízení – Poskytování služeb nepravidelné osobní letecké dopravy a pronajaté letecké taxislužby – Odmítnutí přihlášky – Článek 94 písm. b) finančního nařízení – Právo se v řízení účinně bránit – Článek 134 odst. 5 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení – Žaloba na neplatnost – Dopis reagující na žádost žalobkyň – Akt, který nelze napadnout žalobou – Rozhodnutí o zadání zakázky – Neexistence bezprostředního dotčení – Nepřípustnost – Mimosmluvní odpovědnost

35

2014/C 395/42

Věc T-132/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2014 – Scooters India v. OHIM – Brandconcern (LAMBRETTA) Ochranná známka Společenství – Řízení o zrušení – Slovní ochranná známka Společenství LAMBRETTA – Skutečné užívání ochranné známky – Článek 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009

36

2014/C 395/43

Věc T-171/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Peri v. OHIM (Tvar bednícího zámku) Ochranná známka Společenství – Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství – Tvar bednícího zámku – Absolutní důvod pro zamítnutí – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

36

2014/C 395/44

Věc T-177/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2014 – Spraylat v. ECHA REACH – Poplatek za registraci látky – Snížení přiznané mikropodnikům a malým a středním podnikům – Chyba v prohlášení o velikosti podniku – Rozhodnutí ukládající správní poplatek – Proporcionalita

37

2014/C 395/45

Věc T-199/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2014 – Euro-Link Consultants a European Profiles v. Komise Veřejné zakázky na služby – Nabídkové řízení – Projekt diverzifikace a podpory cestovního ruchu na Krymu – Odmítnutí nabídky podané účastníkem nabídkového řízení – Žaloba na neplatnost – Akt, který nelze napadnout žalobou – Potvrzující akt – Částečná nepřípustnost – Povinnost uvést odůvodnění – Kritéria pro zadání zakázky – Zjevně nesprávné posouzení – Zneužití pravomoci – Rovnost zacházení

38

2014/C 395/46

Věc T-306/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Spirlea v. Komise Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Článek 4 odstavec 2 třetí odrážka – Žádosti o informace, které Komise zaslala Německu v rámci řízení EU Pilot – Odepření přístupu – Povinnost provést konkrétní a individuální přezkum – Převažující veřejný zájem – Částečný přístup – Povinnost uvést odůvodnění

38

2014/C 395/47

Věc T-445/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Koscher + Würtz v. OHIM – Kirchner & Wilhelm (KW SURGICAL INSTRUMENTS) Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Mezinárodní zápis vyznačující Evropské Společenství – Obrazová ochranná známka KW SURGICAL INSTRUMENTS – Starší národní slovní ochranná známka Ka We – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Odvolací řízení – Rozsah přezkumu prováděného odvolacím senátem – Důkaz skutečného užívání starší ochranné známky – Žádost předložená námitkovému oddělení – Zamítnutí zápisu přihlášené ochranné známky bez předchozího posouzení podmínky skutečného užívání starší ochranné známky – Nesprávné právní posouzení – Pravomoc změnit rozhodnutí

39

2014/C 395/48

Věc T-474/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Giorgis v. OHIM – Comigel (Tvar dvou zabalených kelímků) Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Trojrozměrná ochranná známka Společenství – Tvar dvou zabalených kelímků – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním – Článek 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009

40

2014/C 395/49

Věc T-484/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – CEWE Stiftung v. OHIM (SMILECARD) Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky Společenství SMILECARD – Absolutní důvod pro zamítnutí – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009

41

2014/C 395/50

Věc T-490/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Arnoldo Mondadori Editore v. OHIM – Grazia Equity (GRAZIA) Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Společenství GRAZIA – Starší obrazová národní ochranná známka GRAZIA – Relativní důvod pro zamítnutí – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Absence podobnosti výrobků – Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 – Dobré jméno – Absence vazby mezi dotčenými známkami

41

2014/C 395/51

Věc T-516/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Ted-Invest v. OHIM – Scandia Down (sensi scandia) Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Obrazová ochranná známka Společenství sensi scandia – Starší slovní ochranná známka Společenství SCANDIA HOME – Relativní důvod pro zamítnutí – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009

42

2014/C 395/52

Věc T-86/13 P: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Grazyte v. Komise Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Odměňování – Příspěvek za práci v zahraničí – Podmínky stanovené v článku 4 odst. 1 písm. b), přílohy VII služebního řádu – Desetileté rozhodné období – Funkce v mezinárodní organizaci

43

2014/C 395/53

Věc T-222/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – B&S Europe v. Komise Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Krátkodobé služby, které jsou předmětem výhradního zájmu třetích zemí těžících z externí pomoci Unie – Odmítnutí přihlášky – Výběrová kritéria – Smlouvy rozdělené na tranše – Referenční projekt – Povinnost uvést odůvodnění – Zásada řádné správy – Legitimní očekávání – Zásada nestrannosti – Zásada kontradiktornosti

43

2014/C 395/54

Věc T-256/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. října 2014 – Itálie v. Komise Sociální politika – Akční programy Společenství v oblasti mládeže – Vrácení části financování – Nezpůsobilost určitých částek – Překročení limitu stanoveného pro kategorii akcí – Provádění postupů národních agentur pro zpětné získání částek neoprávněně vyplacených konečným příjemcům

44

2014/C 395/55

Věc T-263/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. října 2014 – Lausitzer Früchteverarbeitung v. OHIM – Rivella International (holzmichel) Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství holzmichel – Starší mezinárodní obrazové ochranné známky Michel a Michel POWER – Relativní důvod pro zamítnutí – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

45

2014/C 395/56

Věc T-266/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Brainlab v. OHIM (Curve) Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky Společenství Curve – Absolutní důvod pro zamítnutí – Ochranná známka odporující veřejnému pořádku nebo dobrým mravům – Článek 7 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 207/2009

45

2014/C 395/57

Věc T-605/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Alma-The Soul of Italian Wine v. OHIM – Miguel Torres (SOTTO IL SOLE ITALIANO SOTTO il SOLE) Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství SOTTO IL SOLE ITALIANO SOTTO il SOLE – Starší slovní ochranná známka Společenství VIÑA SOL – Relativní důvod pro zamítnutí – Článek 75 nařízení (ES) č. 207/2009 – Povinnost uvést odůvodnění

46

2014/C 395/58

Věc T-614/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Romonta v. Komise Životní prostředí – Směrnice 2003/87/ES – Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise od roku 2013 – Rozhodnutí 2011/278/EU – Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem – Ustanovení týkající se případů tvrdosti – Právo svobodné volby povolání a svoboda podnikání – Právo vlastnit majetek – Proporcionalita

47

2014/C 395/59

Věc T-629/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Molda v. Komise Životní prostředí – Směrnice 2003/87/ES – Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná od roku 2013 – Rozhodnutí 2011/278/EU – Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem – Ustanovení týkající se případů tvrdosti – Právo svobodné volby povolání a svoboda podnikání – Právo vlastnit majetek – Proporcionalita

47

2014/C 395/60

Věc T-630/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – DK Recycling und Roheisen v. Komise Životní prostředí – Směrnice 2003/87/ES – Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná od roku 2013 – Rozhodnutí 2011/278/EU – Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem – Ustanovení týkající se případů zbytečných nesnází – Svoboda podnikání – Právo vlastnit majetek – Proporcionalita

48

2014/C 395/61

Věc T-631/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Raffinerie Heide v. Komise Životní prostředí – Směrnice 2003/87/ES – Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná od roku 2013 – Rozhodnutí 2011/278/EU – Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem – Ustanovení týkající se případů tvrdosti – Svoboda podnikání – Právo vlastnit majetek – Proporcionalita

49

2014/C 395/62

Věc T-634/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Arctic Paper Mochenwangen v. Komise Životní prostředí – Směrnice 2003/87/ES – Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise od roku 2013 – Rozhodnutí 2011/278/EU – Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem – Ustanovení týkající se případů vykazujících nadměrné obtíže – Svoboda podnikání – Vlastnické právo – Proporcionalita

49

2014/C 395/63

Věc T-512/14: Žaloba podaná dne 26. června 2014 – Green Source Poland v. Komise

50

2014/C 395/64

Věc T-565/14: Žaloba podaná dne 30. července 2014 – EEB v. Komise

51

2014/C 395/65

Věc T-575/14: Žaloba podaná dne 28. července 2014 – Larymnis Larko v. Komise

52

2014/C 395/66

Věc T-576/14: Žaloba podaná dne 28. července 2014 – Larymnis LARKO v. Komise

53

2014/C 395/67

Věc T-639/14: Žaloba podaná dne 22. srpna 2014 – DEI v. Komise

54

2014/C 395/68

Věc T-649/14: Žaloba podaná dne 29. srpna 2014 – NTS Energie- und Transportsysteme v. OHIM – Schütz (X-Windwerk)

55

2014/C 395/69

Věc T-661/14: Žaloba podaná dne 11. září 2014 – Lotyšská republika v. Evropská komise

56

2014/C 395/70

Věc T-663/14: Žaloba podaná dne 10. září 2014 – International gaming projects v. OHIM (BIG BINGO)

57

2014/C 395/71

Věc T-667/14: Žaloba podaná dne 12. září 2014 – Slovinsko v. Komise

58

2014/C 395/72

Věc T-677/14: Žaloba podaná dne 19. září 2014 – Biogaran v. Komise

59

2014/C 395/73

Věc T-686/14: Žaloba podaná dne 22. září 2014 – Itálie v. Komise

60

2014/C 395/74

Věc T-702/14: Žaloba podaná dne 21. září 2014 – Hamás v. Rada

61

 

Soud pro veřejnou službu

2014/C 395/75

Věc F-12/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 17. září 2014 – CQ v. Parlament Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Konferenční tlumočníci – Článek 90 pracovního řádu ostatních zaměstnanců – Psychické obtěžování – Článek 12a služebního řádu – Vnitřní pravidla pro zřízení poradního výboru zabývajícího se stížnostmi na obtěžování a prevencí obtěžování na pracovišti – Důvěrnost práce výboru – Zjevně nesprávná posouzení

63

2014/C 395/76

Věc F-91/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 1. října 2014 – DF v. Komise Veřejná služba – Odměna – Příspěvek za práci v zahraničí – Cestovní výdaje – Vyslání žalobce do země, jejímž je státním příslušníkem – Podmínka stanovená v čl. 4 odst. 1 písm. b) přílohy VII služebního řádu

63

2014/C 395/77

Věc F-100/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 25. září 2014 – Julien-Malvy a další v. ESVČ Veřejná služba – Odměna – Zaměstnanci ESVČ vyslaní do třetí země – Rozhodnutí OOJ, kterým se mění seznam třetích zemí, v nichž jsou životní podmínky stejné jako obvyklé životní podmínky v Unii – Obecně závazný akt – Přípustnost žaloby – Každoroční posouzení příspěvku za životní podmínky – Zrušení

64

2014/C 395/78

Věc F-101/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 25. září 2014 – Osorio a další v. ESVČ Veřejná služba – Odměna – Zaměstnanci ESVČ vyslaní do třetí země – Rozhodnutí OOJ, kterým se mění seznam třetích zemí, v nichž jsou životní podmínky stejné jako obvyklé životní podmínky v Unii – Obecně závazný akt – Přípustnost žaloby – Každoroční posouzení příspěvku za životní podmínky – Zrušení

65

2014/C 395/79

Věc F-117/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 17. září 2014 – Wahlström v. Frontex Veřejná služba – Zaměstnanci agentury Frontex – Dočasný zaměstnanec – Neobnovení smlouvy na dobu určitou – Postup pro obnovení – Článek 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie – Právo být vyslechnut – Porušení – Vliv na smysl rozhodnutí

65

2014/C 395/80

Věc F-120/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 10. září 2014 – KE (*1) v. ERA Veřejná služba – Dočasný zaměstnanec – Neobnovení pracovní smlouvy na dobu určitou – Zaměstnanec agentury – Snižování počtu zaměstnanců – Víceletý finanční rámec agentury ERA – Zrušení dvou pracovních míst v tabulkovém stavu zaměstnanců – Dodržení základních formálních náležitostí – Právo být vyslechnut – Interní pokyny – Zájem služby

66

2014/C 395/81

Věc F-149/12: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 18. září 2014 – Marcuccio v. Komise Veřejná služba – Invalidita – Invalidní důchod – Srážky z invalidního důchodu

66

2014/C 395/82

Věc F-111/13: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 – Prigent v. Komise Veřejná služba – Všeobecné výběrové řízení – Oznámení o všeobecném výběrovém řízení EPSO/AD/230/12 (AD 5) a EPSO/AD/231/12 (AD 7) – Nesplněná podmínka pro způsobilost týkající se odborné praxe ve výběrovém řízení EPSO/AD/231/12 (AD 7) – Přeřazení do výběrového řízení EPSO/AD/230/12 (AD 5) – Zápis na seznam kandidátů výběrového řízení EPSO/AD/230/12 (AD 5) vhodných k přijetí – Aktivní legitimace – Opožděné podání stížnosti – Následné žádosti o přezkum

67

2014/C 395/83

Věc F-37/14: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 30. září 2014 – Ojamaa v. Parlament Veřejná služba – Úředníci – Orgán oprávněný ke jmenování – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Zjevná nepřípustnost

68

2014/C 395/84

Věc F-77/14: Žaloba podaná dne 7. srpna 2014 – ZZ v. Rada

68

2014/C 395/85

Věc F-108/13: Usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 22. září 2014 – Loescher v. Rada

69

 

CS

 

S ohledem na ochranu osobních dat a/nebo důvěrnou povahu nelze zobrazit některé údaje obsažené v tomto vydání, a proto byla publikována nová autentická verze.

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2014/C 395/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 388, 3.11.2014

Dřívější publikace

Úř. věst. C 380, 27.10.2014

Úř. věst. C 372, 20.10.2014

Úř. věst. C 361, 13.10.2014

Úř. věst. C 351, 6.10.2014

Úř. věst. C 339, 29.9.2014

Úř. věst. C 329, 22.9.2014

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Rada Evropské unie

(Věc C-114/12) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Vnější činnost Evropské unie - Mezinárodní dohody - Ochrana práv vysílacích organizací souvisejících s autorským právem - Jednání o úmluvě Rady Evropy - Rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států zmocňující Unii a její členské státy ke společné účasti na jednáních - Článek 3 odst. 2 SFEU - Výlučná vnější pravomoc Unie“)

(2014/C 395/02)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, P. Hetsch, L. Gussetti a J. Samnadda, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Evropský parlament (zástupci: R. Passos a D. Warin, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: H. Legal, J.-P. Hix, F. Florindo Gijón a M. Balta, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Česká republika (zástupci: M. Smolek, E. Ruffer, D. Hadroušek a J. Králová, zmocněnci), Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze, B. Beutler a N. Graf Vitzthum, zmocněnci), Nizozemské královstvi (zástupci: C. Wissels a J. Langer, zmocněnci), Polská republika (zástupci: M. Szpunar, B. Majczyna, M. Drwięcki a E. Gromnicka, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: C. Murrell, zmocněnkyně, ve spolupráci s R. Palmerem, barrister)

Výrok

1)

Rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 19. prosince 2011 o účasti Evropské unie a jejích členských států na jednáních o Úmluvě Rady Evropy o ochraně práv vysílacích organizací se zrušuje.

2)

Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)

Česká republika, Spolková republika Německo, Nizozemské království, Polská republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakož i Evropský parlament nesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 138, 12.5.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 – Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-127/12) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb kapitálu - Články 21 SFEU a 63 SFEU - Dohoda o EHP - Články 28 a 40 - Daně z dědění a z darování - Rozdělení daňové pravomoci - Diskriminace mezi rezidenty a nerezidenty - Diskriminace podle místa, kde se nachází nemovitost - Důkazní břemeno“)

(2014/C 395/03)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: W. Roels, R. Lyal a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec)

Výrok

1)

Španělské království tím, že umožnilo zavedení rozdílů v daňovém zacházení s darováním a děděním mezi právními nástupci a obdarovanými, kteří jsou španělskými rezidenty, a těmi, kteří jimi nejsou, dále mezi zůstaviteli, kteří jsou španělskými rezidenty, a těmi, kteří jimi nejsou, a také v daňovém zacházení s darováním a podobným nakládáním s nemovitým majetkem nacházejícím se na území Španělska a s majetkem mimo jeho území, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 63 SFEU a z článku 40 dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 126, 28.4.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-237/12) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 91/676/EHS - Článek 5 odst. 4 - Příloha II A body 1 až 3 a 5 - Příloha III odst. 1 body 1 až 3 a odst. 2 - Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů - Období používání hnojiv - Kapacita zásobníků pro skladování statkových hnojiv - Omezení používání hnojiv - Zákaz používání na velmi strmých pozemcích nebo na zmrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích - Neslučitelnost vnitrostátní právní úpravy“)

(2014/C 395/04)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve, B. Simon a J. Hottiaux, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, S. Menez a D. Colas, zmocněnci)

Výrok

1)

Francouzská republika tím, že nepřijala opatření nezbytná k zajištění úplného a správného provedení všech požadavků, které jí byly uloženy na základě čl. 5 odst. 4 směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ve spojení s přílohou II A body 1 až 3 a 5, jakož i s přílohou III odst. 1 body 1 až 3 a přílohou III odst. 2 této směrnice, nesplnila povinnosti, které pro ni z uvedené směrnice vyplývají, jelikož vnitrostátní právní úprava přijatá k zajištění jejího provedení:

—

nestanoví období zákazu používání hnojiv typu I pro velké podzimní kultury a pro travinné porosty zaseté před více než šesti měsíci;

—

omezuje období zákazu používání hnojiv typu I pro velké jarní kultury pouze na červenec a srpen;

—

omezuje zákaz používání hnojiv typu II pro velké podzimní kultury na období od 1. listopadu do 15. ledna a neprodlužuje zákaz používání hnojiv typu III pro tytéž kultury na období po 15. lednu;

—

neprodlužuje období zákazu používání hnojiv typu II pro velké jarní kultury na období po 15. lednu;

—

pro travinné porosty zaseté před více než šesti měsíci stanoví období zákazu používání hnojiv typu II pouze od 15. listopadu a neprodlužuje zákaz používání hnojiv typu III pro uvedené travinné porosty a v horských oblastech do konce února;

—

stanoví, že do 1. července 2016 se při výpočtu kapacit skladování bude moci nadále zohledňovat časový harmonogram zákazu používání hnojiv, který není v souladu s požadavky vyplývajícími z uvedené směrnice;

—

povoluje skladování kompaktního slámového hnoje na poli po dobu deseti měsíců;

—

tato právní úprava nezajišťuje, aby zemědělci a orgány dohledu mohli správně vypočítat množství dusíku, které lze rozšířit k zajištění vyváženého hnojení;

—

v případě dojnic stanoví hodnoty úniku dusíku na základě množství vyloučeného dusíku, které nezohledňuje různé úrovně produkce mléka, a na základě koeficientu odpaření ve výši 30 %;

—

u ostatního hovězího dobytka stanoví hodnoty úniku dusíku na základě koeficientu odpaření ve výši 30 %;

—

v případě prasat nestanoví hodnoty úniku dusíku pro tuhá hnojiva;

—

v případě drůbeže stanoví hodnoty úniku dusíku na základě nesprávného koeficientu odpaření ve výši 60 %;

—

v případě ovcí stanoví hodnoty úniku dusíku na základě koeficientu odpaření ve výši 30 %;

—

v případě koz stanoví hodnoty úniku dusíku na základě koeficientu odpaření ve výši 30 %;

—

v případě koní stanoví hodnoty úniku na základě koeficientu odpaření ve výši 30 %;

—

v případě králíků stanoví hodnoty úniku dusíku na základě koeficientu odpaření ve výši 60 %;

—

uvedená právní úprava neobsahuje jasná, přesná a objektivní kritéria v souladu s požadavky zásady právní jistoty, pokud jde o podmínky používání hnojiv na velmi strmých pozemcích; a

—

povoluje používání hnojiv typu I a III na zmrzlých pozemcích, používání hnojiv typu I na sněhem pokrytých pozemcích, používání hnojiv na pozemcích zmrzlých pouze na povrchu v důsledku 24 hodinového cyklu jeho zamrzání a rozmrzání, jakož i používání kompaktního slámového hnoje a kompostu obsahujícího statková hnojiva na zmrzlých pozemcích.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 217, 21.7.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 – YKK Corp., YKK Holding Europe BV, YKK Stocko Fasteners GmbH v. Evropská komise

(Věc C-408/12 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Kartelové dohody - Trhy se zipy a ostatními zapínadly a se stroji na přišívání zapínadel - Sukcesivní odpovědnost - Legální maximální výše pokuty - Článek 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 - Pojem ‚podnik‘ - Osobní odpovědnost - Zásada proporcionality - Násobitel odrazujícího účinku“)

(2014/C 395/05)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: YKK Corp., YKK Holding Europe BV, YKK Stocko Fasteners GmbH (zástupci: D. Arts, W. Devroe, E. Winter a F. Miotto, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Bouquet a R. Sauer, zmocněnci)

Výrok

1)

Rozsudek Tribunálu Evropské unie YKK a další v. Komise (EU:T:2012:322) se zrušuje, pokud jde o uplatnění, za účelem určení maximální výše pokuty, v rámci spolupráce v kruzích Basileje-Wuppertalu a Amsterdamu na trhu s kovovými a plastovými zapínadly a se stroji na přišívání zapínadel, desetiprocentní horní hranice vypočtené na základě obratu skupiny YKK v roce předcházejícím přijetí rozhodnutí Komise C(2007) 4257 final ze dne 19. září 2007 v řízení podle článku [81 ES] (Věc COMP/39.168 – PO/Kovová a plastová galanterie: Zapínadla), pokud jde o období protiprávního jednání, za něž byla YKK Stocko Fasteners GmbH shledána samostatně odpovědnou.

2)

Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

3)

Článek 2 odstavec 2 uvedeného rozhodnutí C(2007) 4257 final se zrušuje v rozsahu, v němž se týká výpočtu pokuty, za niž byla YKK Stocko Fasteners GmbH shledána samostatně odpovědnou v rámci spolupráce v kruzích Basileje-Wuppertalu a Amsterdamu.

4)

Pokuta uložená společnosti YKK Stocko Fasteners GmbH za protiprávní jednání, za něž je výlučně odpovědná, v rámci spolupráce v kruzích Basileje-Wuppertalu a Amsterdamu, se stanovuje na 2 792 800 eur.

5)

YKK Corporation, YKK Holding Europe BV a YKK Stocko Fasteners GmbH ponesou vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů Evropské komise, vzniklých jak v rámci řízení v prvním stupni, tak i řízení o kasačním opravném prostředku.

6)

Evropská komise ponese jednu čtvrtinu vlastních nákladů řízení vzniklých jak v rámci řízení v prvním stupni, tak i řízení o kasačním opravném prostředku.

(1)  Úř. věst. C 343, 10.11.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/5

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Schiebel Aircraft GmbH v. Bundesminister für Wirtschaft, Familie und Jugend

(Věc C-474/12) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Svoboda usazování - Volný pohyb pracovníků - Zákaz diskriminace - Článek 346 odst. 1 písm. b) SFEU - Ochrana podstatných zájmů bezpečnosti členského státu - Právní úprava členského státu, která stanoví, že statutární orgány společnosti, která v tomto členském státě provozuje obchod se zbraněmi, střelivem a válečným materiálem, musí mít státní příslušnost tohoto státu“)

(2014/C 395/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka: Schiebel Aircraft GmbH

Žalovaný: Bundesminister für Wirtschaft, Familie und Jugend

Výrok

Články 45 SFEU a 49 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která společnostem, jež hodlají provozovat živnost v oblasti obchodování s vojenskými zbraněmi a vojenským střelivem a zprostředkování koupě a prodeje vojenských zbraní a vojenského střeliva, ukládá, aby členové jejich statutárních orgánů nebo společníci s oprávněním řídit je a zastupovat měli státní příslušnost tohoto členského státu. Předkládající soud však musí ověřit, zda členský stát, který chce k odůvodnění takové právní úpravy využít článku 346 odst. 1 písm. b) SFEU, může prokázat potřebu využít odchylky stanovené v uvedeném ustanovení za účelem ochrany podstatných zájmů své bezpečnosti.

(1)  Úř. věst. C 26, 26.1.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/6

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. září 2014 – Société nationale maritime Corse-Méditerranée (SNCM) SA v. Corsica Ferries France SAS, Evropská komise, Francouzská republika (C-533/12 P), Francouzská republika v. Corsica Ferries France SAS, Commission européenne, Société nationale maritime Corse-Méditerranée (SNCM) SA (C-536/12 P)

(Spojené věci C-533/12 P a C-563/12 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Podpora na restrukturalizaci - Prostor Evropské komise pro uvážení - Rozsah soudního přezkumu Tribunálem Evropské unie - Test soukromého investora v tržním hospodářství - Požadavek sektorové a zeměpisné analýzy - Dostatečně ustálená praxe - Dlouhodobá hospodářská účelnost - Hrazení dodatečného odstupného“)

(2014/C 395/07)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

(Affaire C-533/12 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Société nationale maritime Corse-Méditerranée (SNCM) SA (zástupci: A. Winckler a F.-C. Laprévote, advokáti)

Další účastnice řízení: Corsica Ferries France SAS (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti), Evropská komise, Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, N. Rouam a J. Rossi, zmoocněnci)

(Affaire C-536/12 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, D. Colas, N. Rouam a J. Rossi, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Corsica Ferries France SAS (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti), Evropská komise, Société nationale maritime Corse-Méditerranée (SNCM) SA (zástupci: A. Winckler a F.-C. Laprévote, advokáti)

Výrok

1)

Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)

Společnost Société nationale maritime Corse-Méditérrannée (SNCM) SA a Francouzská republika ponesou vlastní náklady řízení a nahradí rovným dílem náklady řízení vynaložené společností Corsica Ferries France SAS.

(1)  Úř. věst. C 32, 2.2.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Najvyššieho súdu Slovenskej republiky – Slovensko) – Michal Zeman v. Krajské riaditeľstvo Policajného zboru v Žiline

(Věc C-543/12) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 91/477/EHS - Vydávání evropského zbrojního pasu - Vnitrostátní právní úprava, podle které se tento pas vydává jen držitelům střelných zbraní určených k lovu nebo sportovní střelbě“)

(2014/C 395/08)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Najvyšší súd Slovenskej republiky

Účastníci původního řízení

Žalobce: Michal Zeman

Žalovaný: Krajské riaditeľstvo Policajného zboru v Žiline

Výrok

Směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takovému vnitrostátnímu právnímu předpisu, jako je dotčen v původním řízení, který umožňuje vydání evropského zbrojního pasu pouze držitelům zbraně určené k provozování lovu nebo sportovní střelby.

(1)  Úř. věst. C 63, 2.3.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administratīvā apgabaltiesa – Lotyšsko) – Air Baltic Corporation AS v. Valsts robežsardze

(Věc C-575/12) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Nařízení (ES) č. 810/2009 - Článek 24 odst. 1 a článek 34 - Jednotné vízum - Prohlášení jednotného víza za neplatné nebo jeho zrušení - Platnost jednotného víza vyznačeného v neplatném cestovním dokladu - Nařízení (ES) č. 562/2006 - Článek 5 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 - Hraniční kontroly - Podmínky vstupu - Vnitrostátní právní úprava vyžadující platné vízum vyznačené v platném cestovním dokladu“)

(2014/C 395/09)

Jednací jazyk: lotyšština

Předkládající soud

Administratīvā apgabaltiesa

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Air Baltic Corporation AS

Žalovaný: Valsts robežsardze

Výrok

1)

Článek 24 odst. 1 a článek 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) musí být vykládány v tom smyslu, že prohlášení cestovního dokladu za neplatný orgánem třetí země nemá automaticky za následek neplatnost jednotného víza vyznačeného v tomto dokladu.

2)

Článek 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 265/2010 ze dne 25. března 2010, ve spojení s čl. 13 odst. 1 téhož nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že nepodmiňuje vstup státních příslušníků třetích zemí na území členských států tím, že platné vízum předložené při hraniční kontrole bude nutně vyznačeno v platném cestovním dokladu.

3)

Článek 5 odst. 1 nařízení č. 562/2006, ve znění nařízení č. 265/2010, ve spojení s čl. 13 odst. 1 téhož nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která podmiňuje vstup státních příslušníků třetích zemí na území dotyčného členského státu tím, že platné vízum předložené při hraniční kontrole bude nutně vyznačeno v platném cestovním dokladu.

(1)  Úř. věst. C 38, 9.2.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) – Spojené království] – Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs v. GMAC UK PLC

(Věc C-589/12) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - DPH - Šestá směrnice 77/388/EHS - Článek 11 část C odst. 1 první pododstavec - Přímý účinek - Snížení základu daně - Uskutečnění dvou plnění týkajících se téhož zboží - Dodání zboží - Automobily prodávané prostřednictvím leasingu, které byly vráceny vlastníkovi a znovu prodány v dražbě - Zneužití práva“)

(2014/C 395/10)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Odpůrkyně: GMAC UK PLC

Výrok

Článek 11 část C odst. 1 první pododstavec šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, nemůže členský stát osobě povinné k dani zakázat, aby se ohledně určitého plnění dovolávala přímého účinku tohoto ustanovení z důvodu, že se tato osoba povinná k dani může v případě jiného plnění týkajícího se téhož zboží dovolávat ustanovení vnitrostátního práva a že by kumulativní použití těchto ustanovení vedlo k celkovému daňovému výsledku, jehož by vnitrostátní právo ani šestá směrnice, pokud by se na tato plnění použily odděleně, nedocílily ani o něj neusilovaly.

(1)  Úř. věst. C 71, 9.3.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Simon, Evers & Co GmbH v. Hauptzollamt Hamburg-Hafen

(Věc C-21/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Obchodní politika - Antidumpingové clo - Nařízení (ES) č. 499/2009 - Platnost - Dovoz výrobků pocházejících z Číny - Dovoz téhož výrobku zasílaného z Thajska - Obcházení - Důkaz - Odepření spolupráce“)

(2014/C 395/11)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Simon, Evers & Co

Žalovaný: Hauptzollamt Hamburg-Hafen

Výrok

Přezkum otázky položené předkládajícím soudem neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost nařízení Rady (ES) č. 499/2009 ze dne 11. června 2009, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1174/2005 na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz téhož výrobku zasílaného z Thajska bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Thajska, či nikoli.

(1)  Úř. věst. C 114, 20.4.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Wedding – Německo) – eco cosmetics GmbH & Co. KG v. Virginie Laetitia Barbara Dupuy (C-119/13), Raiffeisenbank St. Georgen reg. Gen. mbH v. Tetyana Bonchyk (C-120/13)

(Spojené věci C-119/13 a C-120/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 1896/2006 - Řízení o evropském platebním rozkazu - Absence účinného doručení - Účinky - Evropský platební rozkaz prohlášený za vykonatelný - Odpor - Přezkum ve výjimečných případech - Lhůty“)

(2014/C 395/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Wedding

Účastnice původních řízení

Žalobkyně: eco cosmetics GmbH & Co. KG (C-119/13), Raiffeisenbank St. Georgen reg. Gen. mbH (C-120/13)

Žalované: Virginie Laetitia Barbara Dupuy (C-119/13), Tetyana Bonchyk (C-120/13)

Výrok

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, musí být vykládáno v tom smyslu, že se řízení upravená v článcích 16 až 20 tohoto nařízení neuplatní, jestliže se ukáže, že evropský platební rozkaz nebyl doručen způsobem, který splňuje minimální normy stanovené v článcích 13 až 15 uvedeného nařízení.

Vyjde-li takováto vada najevo až po prohlášení evropského platebního rozkazu za vykonatelný, žalovaný musí mít možnost namítnout tuto vadu, která v případě, že je náležitě prokázána, musí vést k neplatnosti tohoto prohlášení vykonatelnosti.

(1)  Úř. věst. C 164, 8.6.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – Nickel & Goeldner Spedition GmbH v. „Kintra“ UAB

(Věc C-157/13) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 1346/2000 - Článek 3 odstavec 1 - Pojem „žaloba, která se pojí s úpadkovým řízením a která s ním úzce souvisí“ - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 1 odstavec 2 písm. b) - Pojem „konkurs“ - Žaloba na uspokojení pohledávky podaná insolvenčním správcem - Pohledávka vzniklá na základě mezinárodní nákladní přepravy - Vztahy mezi nařízeními č. 1346/2000 a 44/2001 a Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CRM))

(2014/C 395/13)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Nickel & Goeldner Spedition GmbH

Odpůrkyně:„Kintra“ UAB

Výrok

1)

Článek 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že žaloba na uspokojení pohledávky z poskytnutí služeb nákladní dopravy podaná insolvenčním správcem podniku v úpadku, který byl ustanoven v rámci úpadkového řízení zahájeného v jednom členském státě, která směřuje proti příjemci těchto služeb, který je usazen v jiném členském státě, spadá pod pojem „občanské a obchodní věci“ ve smyslu tohoto ustanovení.

2)

Článek 71 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že spor spadá do působnosti jak tohoto nařízení, tak i Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, podepsané v Ženevě dne 19. května 1956, ve znění protokolu podepsaného v Ženevě dne 5. července 1978, může členský stát v souladu s čl. 71 odst. 1 uvedeného nařízení uplatnit pravidla o soudní příslušnosti upravená v čl. 31 odst. 1 této úmluvy.

(1)  Úř. věst. C 156, 1.6.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/11

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – Damijan Vnuk v. Zavarovalnica Triglav d.d.

(Věc C-162/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Povinné pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel - Směrnice 72/166/EHS - Článek 3 odstavec 1 - Pojem ‚provoz vozidel‘ - Nehoda způsobená traktorem s valníkem na dvoře statku“)

(2014/C 395/14)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče Republike Slovenije

Účastníci původního řízení

Žalobce: Damijan Vnuk

Žalovaná: Zavarovalnica Triglav d.d.

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění musí být vykládán v tom smyslu, že se pojem „provoz vozidel“ obsažený v tomto ustanovení vztahuje na jakékoliv použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci. Uvedený pojem by se tak mohl vztahovat na takový pohyb traktoru na dvoře statku za účelem zavezení valníku, který je k tomuto traktoru připojen, do stodoly, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1)  Úř. věst. C 156, 1.6.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/12

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio – Itálie) – API -Anonima Petroli Italiana SpA v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico (C-184/13), ANCC-Coop – Associazione Nazionale Cooperative di Consumatori a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti a další (C-185/13), Air Liquide Italia SpA a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico (C-186/13), Confetra – Confederazione Generale Italiana dei Trasporti e della Logistica a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti – Osservatorio sulle Attività di Trasporto, Ministero dello Sviluppo economico (C-187/13), Esso Italiana Srl v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico (C-194/13), Confindustria – Confederazione generale dell’industria italiana a další v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo económico (C-195/13), Autorità garante della concorrenza e del mercato v. Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo económico (C-208/13)

(Spojené věci C-184/13 až C-187/13, C-194/13, C-195/13 a C-208/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Silniční doprava - Výše minimálních provozních nákladů stanovená orgánem zastupujícím dotčené subjekty - Sdružení podniků - Omezení hospodářské soutěže - Cíl obecného zájmu - Bezpečnost silničního provozu - Přiměřenost“)

(2014/C 395/15)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

(Věc C-184/13)

Žalobkyně: API – Anonima Petroli Italiana SpA

Žalovaní: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico

Za přítomnosti: FEDIT – Federazione Italiana Trasportatori, Bertani Remo di Silvio Bertani e C. Srl, Transfrigoroute Italia Assotir, Confartigianato Trasporti

(Věc C-185/13)

Žalobci: ANCC-Coop – Associazione Nazionale Cooperative di Consumatori, ANCD – Associazione Nazionale Cooperative Dettaglianti, Sviluppo Discount SpA, Centrale Adriatica Soc. coop., Coop Consorzio Nord Ovest Soc. cons. arl, Coop Italia Consorzio Nazionale non Alimentari Soc. coop., Coop Centro Italia Soc. coop., Tirreno Logistica Srl, Unicoop Firenze Soc. coop., Conad – Consorzio Nazionale Dettaglianti Soc. coop., Conad Centro Nord Soc. coop., Commercianti Indipendenti Associati Soc. coop., Conad del Tirreno Soc. coop., Pac2000A Soc. coop., Conad Adriatico Soc. coop., Conad Sicilia Soc. coop., Sicilconad Mercurio Soc. coop.

Žalovaní: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico, Consulta generale per l’autotrasporto e la logistica, Osservatorio sulle attività di autotrasporto, Autorità garante della concorrenza e del mercato

Za přítomnosti: Unatras – Unione Nazionale Associazioni Autostrasporto Merci, Brt SpA, Coordinamento Interprovinciale FAI, FIAP – Federazione Italiana Autotrasporti Professionali

(Věc C-186/13)

Žalobkyně: Air Liquide Italia SpA a další, Omniatransit Srl, Rivoira SpA, SIAD – Società Italiana Acetilene e Derivati SpA

Žalovaní: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico

Za přítomnosti: TSE Group Srl

(Věc C-187/13)

Žalobci: Confetra – Confederazione Generale Italiana dei Trasporti e della Logistica, Fedespedi – Federazione Nazionale delle Imprese di Spedizioni Internazionali, Assologistica – Associazione Italiana Imprese di Logistica Magazzini Generali Frigoriferi Terminal Operators Portuali, FISI – Federazione Italiana Spedizionieri Industriali, Federagenti – Federazione Nazionale Agenti Raccomandatari Marittimi e Mediatori Marittimi, Assofer – Associazione Operatori Ferroviari e Intermodali, Anama – Associazione Nazionale Agenti Merci Aeree, ACA Trasporti Srl, Automerci Srl, Eurospedi Srl, Safe Watcher Srl, Sogemar SpA, Number 1 Logistic Group SpA

Žalovaní: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti – Osservatorio sulle Attività di Trasporto, Ministero dello Sviluppo economico

Za přítomnosti: Legacoop Servizi, Mancinelli Due Srl, Intertrasporti Srl, Confartigianato Trasporti

(Věc C-194/13)

Žalobkyně: Esso Italiana Srl

Žalovaní: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico,

Za přítomnosti: Autosped G SpA, Transfrigoroute Italia Assotir, Confartigianato Trasporti

(Věc C-195/13)

Žalobci: Confindustria – Confederazione generale dell’industria italiana, Unione Petrolifera, AITEC – Associazione Italiana Tecnico Economica del Cemento, ANCE – Associazione Nazionale Costruttori Edili, ANFIA – Associazione Nazionale Filiera Industria Automobilistica, Assocarta – Associazione Italiana Fra Industriali della Carta Cartoni e Paste per Carta, Assografici – Associazione Nazionale Italiana Industrie Grafiche Cartotecniche e Trasformatrici, Assovetro – Associazione Nazionale degli Industriali del Vetro, Confederazione Italiana Armatori, Confindustria Ceramica, Federacciai – Federazione imprese siderurgiche italiane, Federalimentare – Federazione Italiana Industria Alimentare, Federchimica – Federazione Nazionale Industria Chimica, Italmopa – Associazione Industriale Mugnai d’Italia, Burgo Group SpA, Cartesar SpA, Cartiera Lucchese SpA, Cartiera del Garda SpA, Cartiera Modesto Cardella SpA, Eni SpA, Polimeri Europa SpA, Reno De Medici SpA, Sca Packaging Italia SpA, Shell Italia SpA, Sicem Saga SpA, Tamoil Italia SpA, Totalerg SpA

Žalovaní: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico

Za přítomnosti: FEDIT – Federazione Italiana Trasporti, Autosped G SpA, Consorzio Trasporti Europei Genova, Transfrigoroute Italia Assotir, Coordinamento Interprovinciale FAI, FIAP – Federazione Italiana Autotrasporti Professionali, Semenzin Fabio Autotrasporti, Conftrasporto, Confederazione generale italiana dell’artigianato

(Věc C-208/13)

Žalobce: Autorità garante della concorrenza e del mercato

Žalovaní: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti, Ministero dello Sviluppo economico

Za přítomnosti: Legacoop Servizi, Mancinelli Due Srl, Intertrasporti Srl, Roquette Italia SpA, Coordinamento Interprovinciale FAI, Conftrasporto, Confartigianato Trasporti, Transfrigoroute Italia Assotir, FIAP – Federazione Italiana Autotrasporti Professionali

Výrok

Článek 101 SFEU ve spojení s čl. 4 odst. 3 SEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věcech v původním řízení, podle které nemohou být sazby za služby silniční nákladní dopravy pro cizí potřebu nižší než minimální provozní náklady, které stanoví subjekt složený především ze zástupců dotčených hospodářských subjektů

(1)  Úř. věst. C 207, 20.07.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/14

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 – Španělské království v. Evropská komise

(Věc C-192/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Fond soudržnosti - Snížení finanční pomoci - Přijetí rozhodnutí Evropskou komisí - Existence lhůty - Nedodržení stanovené lhůty - Důsledky“)

(2014/C 395/16)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: S. Pardo Quintillán a D. Recchia, zmocněnci)

Výrok

1)

Rozsudek Tribunálu Evropské unie Španělsko v. Komise (T 235/11, EU:T:2013:49) se zrušuje.

2)

Rozhodnutí Komise C(2011) 1023 final ze dne 18. února 2011, kterým se snižuje podpora z Fondu soudržnosti na fáze projektu nazvané „Dodávka a montáž drážního tělesa na vysokorychlostní trati Madrid –Zaragoza – Barcelona – francouzská hranice. Úsek Madrid – Lérida“ (CCI 1999.ES.16.CPT.001), „Vysokorychlostní železniční trať Madrid –Barcelona. Úsek Lérida – Martorell (násep, 1. fáze)“ (CCI 2000.ES.16.C.PT.001), „Vysokorychlostní trať Madrid – Zaragoza – Barcelona – francouzská hranice. Železniční připojení nového nádraží v Zaragoze“ (CCI 2000.ES.16.C.PT.003), „Vysokorychlostní trať Madrid – Barcelona – francouzská hranice. Úsek Lérida – Martorell. Podúsek X-A (Olérdola–Avinyonet del Penedés)“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.007) a „Nové připojení oblasti Levante prostřednictvím vysokorychlostní železnice. Podúsek La Gineta – Albacete (násep)“ (CCI 2004.ES.16.C.PT.014) se zrušuje.

3)

Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených Španělským královstvím a ponese vlastní náklady řízení v prvním stupni i v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku.

(1)  Úř. věst. C 178, 22.6.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/15

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 – Španělské království v. Evropská komise

(Věc C-197/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Fond soudržnosti - Snížení finanční pomoci - Přijetí rozhodnutí Evropskou komisí - Existence lhůty - Nedodržení stanovené lhůty - Důsledky“)

(2014/C 395/17)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupkyně: S. Pardo Quintillán a D. Recchia, zmocněnkyně)

Výrok

1)

Rozsudek Tribunálu Evropské unie Španělsko v. Komise (T-540/10, EU:T:2013:47) se zrušuje.

2)

Rozhodnutí Komise C(2010) 6154 ze dne 13. září 2010, kterým se snižuje podpora z Fondu soudržnosti na fáze projektu nazvané „Vysokorychlostní trať Madrid – Zaragoza – Barcelona – francouzská hranice. Úsek Lérida – Martotell (násep). Podúsek IX-A“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.005), „Vysokorychlostní trať Madrid – Zaragoza – Barcelona – francouzská hranice. Úsek Lérida – Martorell (násep). Podúsek X-B (Avinyonet del Penedés – Sant Sadurní d’Anoia)“ (CCI 2001:ES.16.C.PT.008), „Vysokorychlostní trať Madrid – Zaragoza– Barcelona – francouzská hranice. Úsek Lérida – Martorell (násep). Podúsek XI-A a XI-B (Sant Sadurní d’Anoia – Gelida)“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.009), „Vysokorychlostní trať Madrid – Zaragoza – Barcelona – francouzská hranice. Úsek Lérida – Martorell (násep). Podúsek IX-C“ (CCI 2001.ES.16.C.PT.010), se zrušuje.

3)

Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených Španělským královstvím a ponese vlastní náklady řízení v prvním stupni i v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku.

(1)  Úř. věst. C 178, 22.6.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/15

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-211/13) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 63 SFEU - Volný pohyb kapitálu - Daň darovací a dědická - Vnitrostátní právní úprava stanovící nárok na vyšší nezdanitelnou částku daně, pokud má zůstavitel v době úmrtí, dárce či příjemce bydliště na území členského státu - Předmět žaloby pro nesplnění povinnosti - Omezení - Odůvodnění)

(2014/C 395/18)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: W. Mölls a W. Roels, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Henze a A. Wiedmann, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec)

Výrok

1)

Spolková republika Německo tím, že přijala a zachovala v platnosti právní předpisy, podle nichž v případě dědické a darovací daně z nemovitosti nacházející se Německu, vzniká nárok na nižší nezdanitelnou částku daně, má-li zůstavitel ke dni úmrtí, dárce ke dni darování a příjemce ke dni vzniku daňové povinnosti bydliště v jiném členském státě, zatímco v případě, kdy alespoň jedna ze dvou stran měla k uvedeným datům bydliště v Německu, vzniká nárok na značně vyšší nezdanitelnou částku daně, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 SFEU.

2)

Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů.

3)

Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 171, 15. 6. 2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/16

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Antwerpen – Belgie) – Provincie Antwerpen v. Belgacom NV van publiek recht (C-256/13), Mobistar NV (C-264/13)

(Spojené věci C-256/13 a C-264/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sítě a služby elektronických komunikací - Směrnice 2002/20/ES - Článek 6 - Podmínky, které mohou být spojeny s obecným oprávněním a s právy na užívání rádiových frekvencí a čísel, a zvláštní povinnosti - Článek 13 - Poplatky za práva na užívání a za práva na instalování zařízení - Regionální právní předpisy ukládající podnikům povinnost odvádět poplatek z provozoven“)

(2014/C 395/19)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Antwerpen

Účastnice původních řízení

Navrhovatelka: Provincie Antwerpen

Odpůrkyně: Belgacom NV van publiek recht (C-256/13), Mobistar NV (C-264/13)

Výrok

Články 6 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby operátoři zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací byli z důvodu, že podpěry, sloupy nebo antény mobilních radiokomunikačních systémů nezbytných pro jejich činnost jsou umístěny na veřejném nebo soukromém majetku, osobami povinnými odvádět obecný poplatek z provozoven.

(1)  Úř. věst. C 207, 20.7.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/17

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – řízení zahájené X

(Věc C-318/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 79/7/EHS - Rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení - Úrazové pojištění zaměstnanců - Výše paušálního odškodnění za trvalé poškození zdraví - Pojistněmatematický výpočet na základě průměrné očekávané délky života v závislosti na pohlaví příjemce uvedeného odškodnění - Dostatečně závažné porušení unijního práva“)

(2014/C 395/20)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastník původního řízení

X

Výrok

1)

Článek 4 odst. 1 směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, na základě které se jako pojistněmatematický faktor pro výpočet dávek sociálního zabezpečení, stanovených zákonem a vyplácených v důsledku pracovního úrazu, použije rozdílná očekávaná délka života v případě mužů a žen, jestliže při použití tohoto faktoru je jednorázová dávka odškodnění, která má být vyplacena muži, nižší než odškodnění, které by obdržela žena stejného věku, která se nachází ve srovnatelné situaci.

2)

Předkládajícímu soudu přísluší posoudit, zda jsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti členského státu. Obdobně, pokud jde o otázku, zda vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení představuje „dostatečně závažné“ porušení unijního práva, bude tento soud muset vzít v úvahu zejména skutečnost, že Soudní dvůr dosud nerozhodl o legalitě zohlednění faktoru založeného na průměrné očekávané délce života v závislosti na pohlaví při stanovení dávky odškodnění vyplacené na základě zákonného systému sociálního zabezpečení, který spadá do oblasti působnosti směrnice 79/7. Předkládající soud bude muset rovněž vzít v úvahu možnost přiznanou členským státům unijním zákonodárcem, která je vyjádřena v čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, jakož i čl. 9 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. Uvedený soud musí dále vzít v úvahu skutečnost, že Soudní dvůr dne 1. března 2011 (C-236/09, EU:C:2011:100), rozhodl, že první z uvedených ustanovení je neplatné, jelikož odporuje zásadě rovného zacházení pro muže a ženy.

(1)  Úř. věst. C 233, 10.8.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/17

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles – Belgie) – Burgo Group SpA v. Illochroma SA, v likvidaci, Jérôme Theetten, jakožto likvidátor společnosti Illochroma SA

(Věc C-327/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Úpadková řízení - Pojem ‚provozovna‘ - Skupina společností - Provozovna - Právo zahájit vedlejší úpadkové řízení - Kritéria - Osoba oprávněná podat návrh na zahájení vedlejšího úpadkového řízení“)

(2014/C 395/21)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Burgo Group SpA

Odpůrci: Illochroma SA, v likvidaci, Jérôme Theetten, jakožto likvidátor společnosti Illochroma SA

Výrok

1)

Článek 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci likvidace společnosti v jiném členském státě, než ve kterém má statutární sídlo, může být proti této společnosti zahájeno rovněž vedlejší úpadkové řízení ve druhém členském státě, ve kterém má statutární sídlo a právní subjektivitu.

2)

Článek 29 písm. b) nařízení č. 1346/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že otázka, která osoba nebo orgán jsou oprávněny podat návrh na zahájení vedlejšího úpadkového řízení, musí být posouzena na základě vnitrostátního práva členského státu, na jehož území je zahájení tohoto řízení navrhováno. Právo podat návrh na zahájení vedlejšího úpadkového řízení však nelze omezit pouze na věřitele, kteří mají bydliště nebo statutární sídlo v členském státě, na jehož území se nachází dotyčná provozovna, nebo pouze na věřitele, jejichž pohledávka vznikla na základě činnosti této provozovny.

3)

Nařízení č. 1346/2000 musí být vykládáno v tom smyslu, že je-li hlavní úpadkové řízení likvidačním řízením, zohlednění kritérií účelnosti soudem, k němuž byl podán návrh na zahájení vedlejšího úpadkového řízení, spadá pod vnitrostátní právo členského státu, na jehož území je zahájení tohoto řízení navrhováno. Členské státy však musí při stanovování podmínek pro zahájení takového řízení dodržovat unijní právo a zejména obecné zásady unijního práva a ustanovení nařízení č. 1346/2000.

(1)  Úř. věst. C 226, 3.8.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/18

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 4. září 2014 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-351/13) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 1999/74/ES - Články 3 a 5 odst. 2 - Chov nosnic - Nezdokonalené klece - Zákaz - Chov nosnic v klecích, které nejsou v souladu s požadavky vyplývajícími z této směrnice“)

(2014/C 395/22)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Marcoulli a B. Schima, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: I.-K. Chalkias, E. Leftheriotou a M. Tassopoulou, zmocněnci)

Výrok

1)

Řecká republika tím, že nezajistila, aby se nosnice po 1. lednu 2012 nechovali v nezdokonalených klecích, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 3 a čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1991, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic;

2)

Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 260, 7.9.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/19

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vilniaus apygardos administracinis teismas – Litva) – „Baltlanta“ UAB v. Lietuvos valstybė

(Věc C-410/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Strukturální fondy - Hospodářská, sociální a územní soudržnost - Nařízení (ES) č. 1260/1999 - Článek 38 - Nařízení (ES) č. 2792/1999 - Článek 19 - Rybolov - Soudní spor na vnitrostátní úrovni - Povinnost členského státu přijmout nezbytná opatření k zajištění řádného provedení rozhodnutí o přiznání podpory po skončení soudního řízení“)

(2014/C 395/23)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Vilniaus apygardos administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobce:„Baltlanta“ UAB

Žalovaný: Lietuvos valstybė

Za přítomnosti: Nacionalinė mokėjimo agentūra prie Žemės ūkio ministerijos, Lietuvos Respublikos žemės ūkio ministerija, Lietuvos Respublikos finansų ministerija

Výrok

Článek 38 odst. 1 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, článek 19 nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2369/2002 ze dne 20. prosince 2002, jakož i oddíly 6 a 7 pokynů k ukončení pomoci (2000–2006) ze strukturálních fondů přijatých rozhodnutím Komise COM (2006)3424 final ze dne 1. srpna 2006 musí být vykládány v tom smyslu, že dotčeným orgánům veřejné správy neukládají ani povinnost informovat Komisi o existenci soudního sporu, jenž se týká správního rozhodnutí ohledně způsobilosti takové žádosti o finanční podporu, jako je žádost, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, ani přijmout nezbytná opatření k vyčlenění prostředků předvídaných pro uvedenou podporu, jejíž přiznání je předmětem tohoto sporu, do doby, než bude otázka poskytnutí této podpory s konečnou platností vyřešena.

(1)  Úř. věst. C 284, 28.9.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/20

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Salzburg – Rakousko) – Germanwings GmbH v. Ronny Henning

(Věc C-452/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Články 2, 5 a 7 - Právo na náhradu škody v případě významného zpoždění letu - Délka zpoždění - Pojem ‚čas příletu‘“)

(2014/C 395/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Salzburg

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Germanwings GmbH

Odpůrce: Ronny Henning

Výrok

Články 2, 5 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, musí být vykládány v tom smyslu, že pojem „čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit.

(1)  Úř. věst. C 325, 9.11.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/20

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. září 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Sofia Zoo v. Országos Környezetvédelmi, Természetvédelmi és Vízügyi Főfelügyelőség

(Věc C-532/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Nařízení (ES) č. 338/97 - Článek 11 - Neplatnost dovozního povolení omezující se na exempláře živočichů, na které se skutečně vztahuje důvod neplatnosti“)

(2014/C 395/25)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sofia Zoo

Žalovaný: Országos Környezetvédelmi, Természetvédelmi és Vízügyi Főfelügyelőség

Výrok

Článek 11 odst. 2 písm. a) a b) nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi musí být vykládán v tom smyslu, že dovozní povolení nesplňující podmínky tohoto nařízení má být považováno za neplatné pouze v rozsahu, v němž se týká exemplářů živočichů, na které se skutečně vztahuje důvod neplatnosti takového povolení, a proto pouze tyto exempláře mají být příslušným orgánem členského státu, v němž se nacházejí, zadrženy, a případně zabaveny.

(1)  Úř. věst. C 15, 18.1.2014.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/21

Rozhodnutí Soudního dvora (přezkumného senátu) ze dne 9. září 2014 o přezkumu rozsudku Tribunálu (kasačního senátu) vydaného dne 10. července 2014 ve věci T-401/11 P, Livio Missir Mamachi di Lusignano v. Evropská komise

(Věc C-417/14 RX)

(2014/C 395/26)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení před Tribunálem

Navrhovatel: Livio Missir Mamachi di Lusignano (zástupci: Fabrizio di Gianni, Renato Antonini, Gabriele Coppo a Aldo Scalini, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Otázky, které jsou předmětem přezkumu

Přezkum se týká otázky, zda rozsudek Tribunálu Evropské unie, Missir Mamachi di Lusignano v. Komise (T-401/11 P, EU:T:2014:625), narušuje jednotnost nebo soudržnost unijního práva v části, v níž se Tribunál Evropské unie jakožto soud rozhodující o kasačním opravném prostředku, prohlásil za příslušný k rozhodnutí, jakožto prvostupňový soud, o žalobě na určení mimosmluvní odpovědnosti Unie,

—

založené na nesplnění povinnosti orgánem zajistit ochranu svých úředníků;

—

podané třetími osobami, jakožto právními nástupci zesnulého úředníka a jakožto členy rodiny tohoto úředníka, a která

—

směřuje k náhradě nemajetkové újmy vzniklé samotnému zesnulému úředníku, jakož i majetkové a nemajetkové újmy vzniklé uvedeným třetím osobám.

Zúčastnění ve smyslu článku 23 statutu Soudního dvora Evropské unie a účastníci řízení před Tribunálem Evropské unie jsou vyzváni k předložení písemných vyjádření k výše uvedené otázce k Soudnímu dvoru Evropské unie, ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto rozhodnutí.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/21

Žaloba podaná dne 25. července 2014 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-367/14)

(2014/C 395/27)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Conte, D. Grespan a B. Stromsky, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Italská republika tím, že nepřijala všechna opatření nezbytná pro dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 6. října 2001 ve věci C-302/09 týkajícím se navrácení od příjemců podpor, které byly shledány protiprávními a neslučitelnými se společným trhem ve smyslu rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999 o podporách poskytnutých podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia (1), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z tohoto rozhodnutí a z článku 260 SFEU;

—

uložit Italské republice povinnost zaplatit Komisi paušální částku, jejíž výše je výsledkem vynásobení denní částky ve výši 24 578,40 eur počtem dní, kdy přetrvává protiprávní počínání, ode dne vydání rozsudku ve věci C-302/09 do dne vydání rozsudku v této věci;

—

uložit Italské republice povinnost zaplatit Komisi penále na pololetním základě, které určí Komise, počínaje pololetím, které následuje po dni vydání rozsudku v této věci, vynásobením denního penále ve výši 187 264 eur číslem 182,5 a procentem podpor, které ještě musejí být navráceny na konci pololetí, ve vztahu k částce podpor, která ještě musí být navrácena v okamžiku, kdy Soudní dvůr vydá rozsudek v této věci;

—

uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Italská republika nepřijala všechna opatření nezbytná pro navrácení podpor, které byly prohlášeny za protiprávní a neslučitelné rozhodnutím, jak je požadováno rozsudkem ve věci C-302/09, neboť téměř 3 roky od určovacího rozsudku je ještě třeba navrátit (minimálně) 33 032 000 eur od 99 příjemců, což se rovná přibližně 70 % částky, která musí být navrácena.

I přesto, že po určovacím rozsudku byla přijata další normativní opatření, větší část podpor musí být ještě navrácena, a žádný významný pokrok v tomto ohledu nebyl zaznamenán.

V důsledku toho je třeba rozhodnout, že Italská republika nevykonala rozsudek, kterým se určuje, že došlo k porušení právních předpisů.

(1)  Rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 1999 o podporách poskytnutých podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia stanovených zákony č. 30/1997 a č. 206/1995, kterými se zavádějí úlevy na sociálních příspěvcích [oznámené pod číslem C(1999) 4268] (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 150, s. 50).

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským soudem v Praze (Česká republika) dne 7. srpna 2014 – Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová v. FINWAY a.s.

(Věc C-377/14)

(2014/C 395/28)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Krajský soud v Praze

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ernst Georg Radlinger, Helena Radlingerová

Žalovaná: FINWAY a.s.

Předběžné otázky

1)

Brání čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS (1) ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice o nepřiměřených podmínkách“) a čl. 22 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (2) ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice o spotřebitelském úvěru“), popř. jiná ustanovení práva EU na ochranu spotřebitele

—

koncepci zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 185/2013 Sb. (dále jen „insolvenční zákon“), která umožňuje soudu přezkoumávat pravost, výši nebo pořadí uspokojení pohledávky pocházející ze spotřebitelských vztahů jen na základě incidenční žaloby podané insolvenčním správcem, některým věřitelem nebo (za shora uvedených omezení) dlužníkem (spotřebitelem)?

—

ustanovením, která v rámci vnitrostátní úpravy insolvenčního řízení omezují právo dlužníka (spotřebitele) vyvolat soudní přezkum přihlášené pohledávky věřitelů (dodavatelů, resp. poskytovatelů) jen na případy, kdy je schváleno řešení úpadku spotřebitele formou oddlužení, a v rámci toho jen ve vztahu k nezajištěným pohledávkám věřitelů, přičemž v případě vykonatelných pohledávek přiznaných rozhodnutím příslušného orgánu jsou námitky dlužníka dále omezeny jen na možnost tvrdit zánik či promlčení pohledávky, jako je tomu v případě úpravy obsažené v ustanoveních § 192 odst. 3 a § 410 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona?

2)

V případě kladné odpovědi na otázku č. 1: Je soud v řízení o přezkoumání pohledávky ze spotřebitelského úvěru povinen přihlédnout i bez námitky spotřebitele z moci úřední k nesplnění informačních povinností poskytovatele úvěru podle čl. 10 odst. 2 směrnice o spotřebitelském úvěru a vyvodit z toho důsledky stanovené vnitrostátním právem v podobě neplatnosti smluvních ujednání?

V případě kladné odpovědi na otázku č. 1 nebo 2:

3)

Mají shora aplikovaná ustanovení směrnic přímý účinek a nebrání jejich přímé aplikaci skutečnost, že je vyvoláním incidenčního sporu soudem z moci úřední (popř. z hlediska vnitrostátního práva nepřípustným přezkumem pohledávky na základě neúčinného popření ze strany dlužníka-spotřebitele) zasahováno do horizontálního vztahu mezi spotřebitelem a dodavatelem/poskytovatelem?

4)

Jaká částka představuje „celkovou výši úvěru“ podle čl. 10 odst. 2 písm. d) směrnice o spotřebitelském úvěru a jaké částky vstupují jako „částky čerpání“ do výpočtu roční procentní sazby nákladů (dále též „RPSN“) podle vzorce uvedeného v příloze I směrnice o spotřebitelském úvěru, jestliže je ve smlouvě o úvěru formálně přislíbeno poskytnutí určité finanční částky, avšak je současně sjednáno, že již v okamžiku vyplacení úvěru budou v určitém rozsahu oproti takové částce započteny pohledávky poskytovatele úvěru z titulu poplatku za poskytnutí úvěru a z titulu první (popř. následujících) splátek úvěru, takže takto započtené částky reálně nejsou vůbec vyplaceny spotřebiteli, resp. na jeho účet, a zůstávají po celou dobu v dispozici věřitele? Má zahrnutí takových reálně nevyplacených částek vliv na výši vypočtené RPSN?

Bez ohledu na odpověď na předchozí otázky:

5)

Je třeba při posouzení, zda výše sjednaného odškodného je nepřiměřená ve smyslu bodu 1 písm. e) přílohy ke směrnici o nepřiměřených podmínkách hodnotit kumulativní účinek všech sankčních klauzulí, tak jak byly sjednány, bez ohledu na to zda věřitel skutečně trvá na jejich plné úhradě a bez ohledu na to, zda některé z nich mohou být považovány z hlediska norem vnitrostátního práva za neplatně sjednané, nebo je třeba přihlížet jen k celkové výši reálně uplatněných a uplatnitelných sankcí?

6)

Je v případě zjištění zneužívající povahy smluvních sankcí nutné neaplikovat každou z těchto dílčích sankcí, jež teprve ve svém souhrnu vedly soud k závěru o nepřiměřenosti výše odškodného ve smyslu bodu 1 písm. e) přílohy ke směrnici o nepřiměřených podmínkách nebo jen některé z nich (a v tom případě podle jakého klíče)?

(1)  Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/002, s. 288.

(2)  Úř. věst. L 133, s. 66.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 7. srpna 2014 – Bundesagentur für Arbeit – Familienkasse Sachsen v. Tomislaw Trapkowski

(Věc C-378/14)

(2014/C 395/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bundesagentur für Arbeit – Familienkasse Sachsen

Žalovaný: Tomislaw Trapkowski

Předběžné otázky

1)

Použije se v případě, kdy má osoba žijící v jednom členském státě (tuzemsku) nárok na přídavky na nezaopatřené děti, které mají bydliště v jiném členském státě (zahraničí) u druhého z manželů, od kterého je tato osoba odloučena, čl. 60 odst. 1 druhá věta nařízení č. 987/2009 (1) s tím důsledkem, že fikce, na základě které se pro účely článků 67 a 68 nařízení č. 883/2004 (2) přihlíží k situaci celé rodiny, jako by se na všechny dotyčné osoby vztahovaly právní předpisy dotčeného členského státu a všechny dotyčné osoby v tomto členském státě měly bydliště, zejména pokud jde o nárok osoby na takové dávky, povede k tomu, že nárok na přídavky na nezaopatřené dítě přísluší výlučně tomu z rodičů, který žije v jiném členském státě (zahraničí), protože vnitrostátní právo prvního členského státu (tuzemska) stanoví, že v případě více osob oprávněných k přídavkům na nezaopatřené dítě, je oprávněný ten z rodičů, v jehož domácnosti dítě žije?

2)

V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku:

Má být čl. 60 odst. 1 třetí věta nařízení č. 987/2009 v případě skutkového stavu uvedeného výše v bodě 1 vykládán v tom smyslu, že nárok na přídavky na nezaopatřené dítě náleží rodiči žijícímu v jednom členském státě (tuzemsku) na základě vnitrostátního (tuzemského) práva, protože druhý z rodičů žijící v jiném členském státě (zahraničí) nepodal žádost o přiznání přídavků na nezaopatřené dítě?

3)

V případě kladné odpovědi na druhou předběžnou otázku za skutkových okolností uvedených výše pod bodem 1. v tom smyslu, že pokud rodič žijící v jiném členském státě Evropské unie nepodá žádost o přiznání přídavku, přechází tento nárok na přídavky na nezaopatřené dítě na rodiče žijícího v tuzemsku:

Po jak dlouhém časovém období se má vycházet z toho, že rodič žijící v zahraničním členském státě Evropské unie „neuplatnil“ právo na přídavky na nezaopatřené dítě ve smyslu čl. 60 odst. 1 třetí věty nařízení č. 987/2009 s tím důsledkem, že toto právo náleží rodiči žijícímu v tuzemsku?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72)

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad (Bulharsko) dne 25. srpna 2014 – „Vekos Trade“ AD v. Direktor na direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“, Varna, pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencija za prichodite

(Věc C-403/14)

(2014/C 395/30)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad – Varna

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Vekos Trade“ AD

Žalovaný: Direktor na direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“, Varna, pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencija za prichodite

Předběžné otázky

1)

Jsou zásady daňové neutrality, proporcionality a legitimního očekávání porušeny správní praxí a judikaturou, podle níž je prodávající – odesílatel podle smlouvy o přepravě – povinen určit pravost podpisu nabyvatele a objasnit otázku, zda podpis pochází od osoby zastupující společnost – nabyvatele, jejího zaměstnance s odpovídající funkcí nebo zmocněnce?

2)

Má čl. 138 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) v případě, jako je projednávaný případ přímý účinek a může vnitrostátní soud toto ustanovení přímo použít?

(1)  Uř. Vest. L 347, s. 1.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/25

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. srpna 2014 Intel Corporation proti rozsudku Tribunálu (sedmého rozšířeného senátu) vydanému dne 12. června 2014 ve věci T-286/09, Intel Corporation v. Evropská komise

(Věc C-413/14 P)

(2014/C 395/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Intel Corporation (zástupci: Messrs D. M. Beard QC, A. N. Parr a R. W. Mackenzie, solicitors)

Další účastnice řízení: Evropská komise,

Association for Competitive Technology, Inc.,

Union fédérale des consommateurs – Que choisir (UFC – Que choisir)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

v plném nebo částečném rozsahu zrušil napadený rozsudek,

—

zcela nebo částečně zrušil sporné rozhodnutí,

—

zrušil uloženou pokutu nebo podstatně snížil její výši,

—

podpůrně, vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí v souladu s rozsudkem Soudního dvora,

—

uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení, jakož i řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Prvním důvodem kasačního opravného prostředku, který se dělí na tři části, navrhovatelka tvrdí, že Tribunál při posuzování zákonnosti jejího jednání podle článku 82 ES a článku 54 Dohody o EHP uplatnil nesprávné právní kritérium:

 

Tribunál se dopustil pochybení při závěru, že dotčené jednání mohlo ve své podstatě omezit hospodářskou soutěž, a tak může být považováno za porušení článku 82 ES a článku 54 Dohody o EHP, aniž by bylo třeba posuzovat veškeré s ním související relevantní skutečnosti a okolnosti.

 

Tribunál se dopustil pochybení při závěru, že za účelem prokázání porušení článku 82 ES a článku 54 Dohody o EHP může být schopnost omezit hospodářskou soutěž posuzována na základě abstraktních úvah, spíše nežli na základě možných nebo skutečných účinků.

 

Tribunál se dopustil pochybení při svém alternativním závěru, že dotčené jednání mohlo omezit hospodářskou soutěž, jelikož Tribunál nesprávně zohlednil faktory, které tuto možnost nemohou prokázat, a nepřihlédl k četným relevantním faktorům, které měly být zohledněny, jako například velikosti trhu dotčené tímto jednáním, trvání údajného jednání, současnému tržnímu stavu s rychle klesajícími cenami a neexistenci uzavření trhu, jakož i tomu, že Komise měla ve správním řízení vyvodit řádné závěry z testu stejně efektivního konkurenta.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku, navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil pochybení při závěru, že se protiprávní jednání vztahovalo na poslední dva roky údajného trvání protiprávního jednání, jelikož velikost trhu, kterého by se dané jednání v těchto letech nanejvýš týkalo, by představovala pouze 3,5 % relevantního trhu.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil pochybení při kvalifikování jejího jednání vůči společnostem HP a Lenovo jako „slevy za exkluzivitu“, zatímco se toto jednání týkalo pouze 28 % a 42 % (nebo iméně) celkových nákupů relevantního zboží těchto zákazníků, což ani zdaleka nepředstavuje „celou nebo převážnou“ potřebu těchto zákazníků.

Čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil zásady účinné soudní ochrany a spravedlivosti řízení v souvislosti s pětihodinovým slyšením hlavního ředitele společnosti Dell týkajícím se otázek objektivně souvisejících s podstatou šetření, během něhož tento ředitel poskytl velmi podrobná vysvětlení. Tribunál se dopustil pochybení při závěru, že postačovalo, aby Komise uvedla pouze seznam témat, která byla na slyšení probírána, namísto zápisu nebo shrnutí toho, co slyšená osoba v souvislosti s těmito tématy uvedla. Tribunál se rovněž dopustil pochybení při závěru, že důkazní břemeno navrhovatelky spočívalo i v uvedení prima facie důkazů o tom, že Komise nezaznamenala skutečnosti hovořící v její prospěch; jinak řečeno, důkazní břemeno navrhovatelky spočívalo pouze v prokázání toho, že se nedá vyloučit, že se uvedené skutečnosti daly použít i na její obhajobu, což se jí bezpochyby podařilo.

Pátým důvodem kasačního opravného prostředku, který se dělí na tři části, navrhovatelka tvrdí, že Tribunál nesprávně určil pravomoc Společenství, pokud jde o dohody uzavřené mezi společnostmi Intel a Lenovo v roce 2006 a 2007:

 

Tribunál se dopustil pochybení při závěru, že toto jednání bylo „uskutečňováno“ v EHP, jelikož Intel neprodala v EHP společnosti Lenovo na základě těchto dohod žádné zboží.

 

Tribunál se dopustil pochybení při závěru, že posouzení „měřitelného účinku“ je vhodným základem pro pravomoc Společenství ve vztahu k dotčenému jednání.

 

Tribunál se dopustil pochybení při posuzování „měřitelného účinku“, jelikož se nedalo předpokládat, že by dohody společnosti Intel se společností Lenovo ohledně dodávek procesorů x86 CPUs do Číny měly okamžitý a podstatný účinek v EHP.

Šestým důvodem kasačního opravného prostředku, který se dělí na dvě části, navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil různých pochybení při stanovování uložené pokuty:

 

Pokuta je zjevně nepřiměřená.

 

Tribunál porušil základní zásady unijního práva, jelikož uplatnil pokyny Komise pro výpočet pokut z roku 2006 na jednání, které předcházelo jejich přijetí.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2014 Řeckou republikou proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 16. července 2014 ve věci T-52/12, Řecko v. Komise

(Věc C-431/14 P)

(2014/C 395/32)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupci: I. Khalkias a A. Vasilopoulou)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

vyhovět tomuto kasačnímu opravnému prostředku;

—

zrušit napadený rozsudek Tribunálu Evropské unie v plném rozsahu;

—

z důvodů, které byly konkrétněji vylíčeny, vyhovět žalobě Řecké republiky;

—

zrušit sporné rozhodnutí Evropské komise;

—

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První žalobní důvod je založen na porušení unijního práva, neboli na porušení podstatných formálních náležitostí. Konkrétněji v první části důvodu kasačního opravného prostředku se uvádí, že Tribunál nesprávně vyložil a použil pojem státní prostředky uvedený v čl. 107 odst. 1 SFEU, nebo Tribunál provedl nesprávné skutkové zjištění, když jako takové prostředky kvalifikoval částku povinných příspěvků, kterou zaplatili zemědělci, kteří byli příjemci podpor a byli pojištěni u Organismos Ellinikon Georgikon Asfaliseon (ELGA, zemědělská pojišťovna), zatímco ve druhé části téhož důvodu kasačního opravného prostředku se uvádí, že rozsudek Tribunálu byl vydán v rozporu s podstatnými formálními náležitostmi v části, v níž Tribunál nepřezkoumal nebo konkrétně neodůvodnil, v jakém rozsahu částky, které byly zaplaceny jako příspěvek zemědělci, kteří byli příjemci státních podpor považovaných za protiprávní, poskytovaly těmto zemědělcům neoprávněnou výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, či výhodu, která může narušit hospodářskou soutěž, nebo Tribunál nesprávně vyložil a použil toto ustanovení tím, že implicitně odmítl dotčenou úvahu.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku se uvádí, že napadený rozsudek byl vydán v rozporu s unijním právem, a zejména, že Tribunál nesprávně použil a vyložil čl. 107 odst. 1 SFEU, když rozhodl, že vyrovnávací platby v roce 2009 představují pro příjemce selektivní hospodářskou výhodu, která může narušit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, aniž by přihlédl k výjimečné situaci, v níž se v rozhodné době nacházela a stále nachází řecká ekonomika.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku se tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil a použil čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, neboť co se týče sporných plateb v roce 2009 omezil působnost tohoto ustanovení ve smyslu sdělení o dočasném rámci Společenství, a to i přes výjimečnou situaci, v níž se v rozhodné době nacházela řecká ekonomika (první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku), a dále že napadený rozsudek obsahuje nedostatečné odůvodnění, neboť nikterak nebyla přezkoumána výtka Řecké republiky, podle které je rozhodnutí Evropské komise nepřiměřené v tom, že nařizuje navrácení podpor v prosinci 2011 (druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku).

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. září 2014 DTS Distribuidora de Televisión Digital, S.A. proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 11. července 2014 ve věci T-533/10, DTS Distribuidora de Televisoón Digital v. Komise

(Věc C-449/14 P)

(2014/C 395/33)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: DTS Distribuidora de Televisión Digital, S.A. (zástupci: H. Brokelmann a M. Ganino, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Telefónica de España, S.A., Telefónica Móviles España, S.A., Španělské království a Corporación de Radio y Televisión Española, S.A. (RTVE)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

Zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2014 ve věci T-533/10, DTS Distribuidora de Televisión Digital, S.A. v. Komise a v důsledku toho podle článku 61 Statutu Soudního dvora:

—

na základě předložených důkazů vyhovět návrhovým žádáním uvedeným v žalobě, na jejímž základě bylo zahájeno řízení v prvním stupni, a zrušit rozhodnutí Komise 2011/1/EU (1) ze dne 20. července 2010 o režimu podpory C 38/09 (ex NN 58/09), který hodlá Španělsko provést ve prospěch podniku Corporación de Radio y Televisión Española (RTVE), nebo

—

podpůrně vrátit věc Tribunálu k rozhodnutí s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora,

—

uložit Komisi a vedlejším účastníkům řízení, kteří ji podporují, náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku, jakož i řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

První důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU v důsledku nesprávného výkladu pojmu podpora.

Rozsudek, který je předmětem kasačního opravného prostředku, porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU tím, že provádí nesprávný výklad pojmu podpora, a konkrétně požadavků, které podle rozsudku Laboratoires Boiron (2) musí být splněny, aby mohla být daň považovaná za neoddělitelnou část podpory.

2.

Druhý důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU v důsledku toho, že rozsudek, který je předmětem kasačního opravného prostředku, neprovádí úplný přezkum existence podpory a zkresluje španělské právo.

Rozsudek, který je předmětem kasačního opravného prostředku, porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU tím, že neprovádí úplný přezkum splnění podmínek stanovených v rozsudku Régie Networks (1) k tomu, aby mohla být daň uložená DTS považována za neoddělitelnou část podpory RTVE, a zkresluje španělské právo.

3.

Třetí důvod vychází z nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 106 odst. 2 SFEU.

Rozsudek, který je předmětem kasačního opravného prostředku, obsahuje nesprávné právní posouzení při uplatnění čl. 106 odst. 2 SFEU. Zkresluje tvrzení DTS směřující k prokázání, že způsob financování podpory RTVE nepřiměřeně zkresluje hospodářskou soutěž, když je vykládá tak, že se týkají samotné podpory a nikoli účinků daní, které podporu financují. V důsledku toho bylo rozsudkem, který je předmětem kasačního opravného prostředku, rozhodnuto ultra petita o otázkách, které DTS v žalobě neuvedla, a které Komise ve svém rozhodnutí neanalyzovala, čímž byl změněn předmět řízení a překročeny meze soudního přezkumu Tribunálu.

(1)  Úř. věst. L 1, s. 9

(2)  C-526/04, EU:C:2006:528.

(1)  C-333/07, EU:C:2008:764.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/29

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. září 2014 Koinonìa tis Pliroforìas Anichtì stis Idikès Anankes – Isotis proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 16. července 2014 ve věci T-59/11, Isotis v. Komise

(Věc C-450/14 P)

(2014/C 395/34)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Koinonìa tis Pliroforìas Anichtì stis Idikès Anankes – Isotis (zástupce: S. Skliris, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit v plném rozsahu rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. července 2014 ve věci T-59/11, Koinonìa tis Pliroforìas Anichtì stis Idikès Anankes – Isotis proti Evropské komisi;

—

vyhovět v plném rozsahu žalobě;

—

zamítnout v plném rozsahu protinávrh podaný Komisí;

—

uložit Komisi náhradu všech nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Nesprávné použití článku 1315 belgického občanského zákoníku, pokud jde o rozložení důkazního břemene

—

Zamítnutí žaloby automaticky neznamená, že skutkový základ protinávrhu je prokázán. Komise nesla důkazní břemeno svého protinávrhu.

2.

Nedostatečné odůvodnění, pokud jde o opodstatněnost protinávrhu

—

Nedostatek odůvodnění, pokud jde o závěr, že protinávrh Komise je opodstatněný.

—

Rozporné odůvodnění z důvodu zohlednění jako jediného důkazu zprávy o auditu, která byla sporná a která představovala skutečnost, jež musela být prokázána.

3.

Nesprávné právní posouzení v tom, že nebyly uplatněny mezinárodní auditorské zásady

—

Neuplatnění mezinárodních auditorských zásad v rozporu s vnitrostátními účetními předpisy a praxí vykládat sporné smlouvy v souladu se společnou vůlí smluvních stran (článek 1156 belgického občanského zákoníku) a se zásadou dobré víry (čl. 1134 písm. c) belgického občanského zákoníku).

4.

Nesprávný výklad zásady rovnosti zbraní

—

Zásada rovnosti zbraní mezi účastníky řízení není totéž jako zásada kontradiktornosti.

5.

Nesprávný výklad a použití zásady dobré víry a porušení práva na obhajobu z důvodu jednacího jazyka

—

Správný výklad zásady dobré víry vyžaduje, aby smluvní ustanovení byla vykládána v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a základními zásadami unijního práva týkajícími se dodržování práva na obhajobu.

6.

Nesprávný výklad sporných smluvních podmínek, nesprávné uplatnění řeckého práva a nezohlednění hlavního důvodu

—

Podle článku ΙΙ 19.1 smluv FP6, článku II.16 smluv e-Ten a článku ΙΙ 20.1 smluv CIP mohou být předmětem kontroly pouze záznamy o výdajích a příjmech, které se týkají provádění sporných projektů, a nikoli jiné dokumenty.

—

Porušení zásady stanovené judikaturou, že v řeckém účetním a daňovém právu jsou hospodářské roky samostatné.

—

Nezohlednění a neposouzení Tribunálem hlavního důvodu žalobkyně uvedeného v bodech 61 a 64 žaloby.

7.

Nesprávný výklad výrazů sporných smluv, nezohlednění hlavního důvodu a zkreslení dokumentů

—

Nesprávný výklad a uplatnění výrazu „overall statement of accounts“ v rozporu s dobrou vírou a řeckým právem, a výrazu „receipts“ v rozporu s výslovným zněním smluv.

—

Nezohlednění a neposouzení Tribunálem hlavního důvodu žalobkyně týkajícího se zaznamenání záloh a vyúčtování týkajícího se projektu Access e-Gov v jejím účetnictví před ukončením kontroly na místě.

—

Zkreslení příloh A3, A6, A9, A11, A14 a A17 žaloby.

8.

Neuvedení odůvodnění, porušení práva použitelného na sporné smlouvy a zkreslení dokumentu

—

Neuvedení odůvodnění (body 127 a 129) a rozporné odůvodnění (body 128 a 129).

—

Porušení zásady dobré víry, mezinárodních auditorských zásad a řeckých právních předpisů v oblasti účetnictví (bod 127).

—

Zkreslení přílohy B101 předložené Komisí.

9.

Zohlednění neuplatněného důvodu a nezohlednění uplatněného důvodu

—

Zohlednění důvodu neuplatněného žalobkyní (bod 165) a neposouzení Tribunálem protichůdného důvodu, který žalobkyně uplatnila (body 88, 89 a 91 žaloby).

Tribunál

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2014 – Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-340/07) (1)

(„Rozhodčí doložka - Smlouva o finanční podpoře Společenství poskytnuté na projekt v rámci programu eContent - Ukončení smlouvy ze strany Komise - Úhrada způsobilých nákladů“)

(2014/C 395/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně E. Manhaeve a M. Wilderspin, poté M. Wilderspin, S. Delaude a L. Cappeletti a nakonec S. Delaude a M. Cappeletti, zmocněnci, ve spolupráci s D. Philippem a M. Goudenem, advokáty)

Předmět věci

Žaloba založená na rozhodčí doložce, která směřovala k tomu, aby bylo Komisi uloženo zaplacení částek údajně dlužných žalobkyni a náhrady škody v návaznosti na ukončení smlouvy o finanční podpoře poskytnuté Společenstvím na projekt „e-Content Exposure and Business Opportunities“ (smlouva č. EDC-53007 EEBO/27873), uzavřené v rámci víceletého programu Společenství na podporu rozvoje a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích a na podporu jazykové rozmanitosti v informační společnosti

Výrok rozsudku

1)

Evropská komise zaplatí Evropaïki Dinamiki – Proigmena Sistimata Tilepikoinonion Pliroforikis Kai Tilematikis AE částku 8 843,10 eur.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Komisi se ukládá uhradit 5 % vlastních nákladů řízení a nákladů vynaložených Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis; uvedená společnost ponese 95 % vlastních nákladů řízení a nákladů řízení vynaložených Komisí.

(1)  Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-498/11) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Modernizace internetové stránky - Odmítnutí nabídky uchazeče - Zadání zakázky jinému uchazeči - Žaloba na neplatnost - Povinnost uvést odůvodnění - Kritéria přidělení - Zjevně nesprávná posouzení - Žaloba na náhradu škody“)

(2014/C 395/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis, M. Dermitzakis a N. Theologou, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: S. Delaude a F. Moro, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Wytinckem a T. Ruysem, advokáty)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Úřadu pro publikace Evropské unie (ÚP), kterým byla odmítnuta nabídka předložená žalobkyní týkající se poskytnutí služeb, jejichž předmětem byla modernizace internetové stránky Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a rozhodnutí přidělit zakázku jinému uchazeči, a dále návrh na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnost Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 347, 26.11.2011.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Dansk Automat Brancheforening v. Komise

(Věc T-601/11) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Hry poskytované on-line - Zavedení nižšího danění her poskytovaných on-line než kasin a heren v Dánsku - Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou s vnitřním trhem - Podpora určená k ulehčení rozvoje určitých aktivit - Nedostatek osobního dotčení - Nařizovací akt, který vyžaduje přijetí prováděcích opatření - Nepřípustnost“)

(2014/C 395/37)

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dansk Automat Brancheforening (Fredericia, Dánsko) (zástupci: K. Dyekjær, T. Høg a J. Flodgaard, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Afonso a C. Barslev, poté M. Afonso a L. Grønfeldt, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Dánské království (zástupci: původně C. Vang, poté M. Wolff a C. Thorning, zmocněnci, ve spolupráci s K. Lundgaard Hansenem, advokátem); Maltská republika (zástupci: P. Grech a A. Buhagiar, zmocněnci); Betfair Group plc (Londýn, Spojené království) a Betfair International Ltd (Santa Venera, Malta) (zástupci: O. Brouwer a A. Pliego Selie, advokáti); European Gaming and Betting Association (EGBA) (Brusel, Belgie) (zástupci: C.-D. Ehlermann, J. C. Heithecker a J. Ylinen, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2012/140/EU ze dne 20. září 2011 o opatření C 35/10 (ex N 302/10), které Dánsko zamýšlí provést v podobě danění hazardních her poskytovaných on-line v rámci dánského zákona o danění hazardních her (Úř. věst. L 68, s. 3).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se odmítá.

2)

Dansk Automat Brancheforening ponese vlastní náklady hlavního řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, společnostmi Betfair Group plc a Betfair International Ltd, jakož i European Gaming and Betting Association (EGBA).

3)

Dansk Automat Brancheforening ponese vlastní náklady řízení o předběžném opatření a nahradí náklady řízení o předběžném opatření vynaložené Komisí.

4)

Dánské království a Maltská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 25, 28.1.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Royal Scandinavian Casino Århus v. Komise

(Věc T-615/11) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Hazardní hry poskytované on-line - Zavedení nižší daně pro hazardní hry poskytované on-line než pro kasina a herny v Dánsku - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem - Podpora určená k usnadnění rozvoje určitých činností - Nedostatek osobního dotčení - Právní akt obsahující prováděcí opatření - Nepřípustnost“)

(2014/C 395/38)

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Royal Scandinavian Casino Århus I/S (Århus, Dánsko) (zástupce: B. Jacobi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Afonso a C. Barslev, poté M. Afonso a L. Grønfeldt, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Dánské království (zástupci: původně C. Vang, poté V. Pasternak Jørgensen a nakonec C. Thorning, zmocněnci, ve spolupráci s K. Lundgaard Hansenem, advokátem); Republika Malta (zástupci: P. Grech a A. Buhagiar, zmocněnci); Betfair Group plc (Londýn, Spojené království) a Betfair International Ltd (Santa Venera, Malta) (zástupci: O. Brouwer a A. Pliego Selie, advokáti); European Gaming and Betting Association (EGBA) (Brusel, Belgie) (zástupci: C.-D. Ehlermann, J. C. Heithecker a J. Ylinen, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2012/140/EU ze dne 20. září 2011 o opatření C 35/10 (ex N 302/10), které Dánsko zamýšlí provést v podobě danění hazardních her poskytovaných on-line v rámci dánského zákona o danění hazardních her (Úř. věst. 2012, L 68, s. 3).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Royal Scandinavian Casino Århus I/S ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, Betfair Group plc, Betfair International Ltd a European Gaming and Betting Association (EGBA).

3)

Dánské království a Republika Malta ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 32, 4.2.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Spirlea v. Komise

(Věc T-669/11) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokument, který Německo vydalo v rámci řízení EU Pilot - Článek 4 odst. 4 a 5 - Článek 4 odst. 2 třetí odrážka - Odepření přístupu - Porušení podstatných formálních náležitostí - Povinnost provést konkrétní a individuální zkoumání - Částečný přístup - Převažující veřejný zájem“)

(2014/C 395/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobci: Darius Nicolai Spirlea a Mihaela Spirlea (Capezzano Pianore, Itálie) (zástupci: původně V. Foerster a T. Pahl, poté V. Foerster a E. George, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Costa de Oliveira a H. Kraemer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 9. listopadu 2011, kterým byl žalobcům odepřen přístup k vyjádření, které Spolková republika Německo zaslala Komisi dne 7. července 2011 v rámci řízení EU pilot 2070/11/SNCO

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 65, 3.3.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2014 – Scooters India v. OHIM – Brandconcern (LAMBRETTA)

(Věc T-51/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Společenství LAMBRETTA - Skutečné užívání ochranné známky - Částečné zrušení - Článek 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Scooters India Ltd (Lucknow, Indie) (zástupce: B. Brandreth, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Brandconcern BV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: G. Casucci, N. Ferretti a C. Galli, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 1. prosince 2011 (věc R 2312/2010-1) týkajícímu se řízení o zrušení mezi Brandconcern BV a Scooters India Ltd.

Výrok

1.

Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 1. prosince 2011 (věc R 2312/2010-1) se zrušuje.

2.

OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Scooters India Ltd, včetně nákladů řízení před odvolacím senátem.

3.

Brandconcern BV ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 109, 14.4.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/35

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Flying Holding a další v. Komise

(Věci T-91/12 a T-280/12) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Poskytování služeb nepravidelné osobní letecké dopravy a pronajaté letecké taxislužby - Odmítnutí přihlášky - Článek 94 písm. b) finančního nařízení - Právo se v řízení účinně bránit - Článek 134 odst. 5 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení - Žaloba na neplatnost - Dopis reagující na žádost žalobkyň - Akt, který nelze napadnout žalobou - Rozhodnutí o zadání zakázky - Neexistence bezprostředního dotčení - Nepřípustnost - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2014/C 395/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Flying Holding NV (Wilrijk, Belgie); Flying Group Lux SA (Lucemburk, Lucembursko) a Flying Service NV (Deurne, Belgie) (zástupce: C. Doutrelepont a V. Chapoulaud, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně S. Delaude a D. Calciu, poté S. Delaude, zmocněnkyně, ve spolupráci s V. Vanden Acker, advokátkou)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí obsažených v dopisech Komise ze dne 15. prosince 2011 a ze dne 17. ledna 2012, kterými byla zamítnuta žádost žalobkyň o účast na omezeném zadávacím řízení týkajícím se poskytování služeb nepravidelné osobní letecké dopravy a pronajaté letecké taxislužby (Úř. věst. 2011/S 192-312059), jakož i rozhodnutí Komise ze dne 28. února 2012, kterým byla zakázka přidělena jiné společnosti, a také návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

1)

Žaloby se zamítají.

2)

Společnostem Flying Holding NV, Flying Group Lux SA a Flying Service NV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 126, 28. 4. 2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/36

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2014 – Scooters India v. OHIM – Brandconcern (LAMBRETTA)

(Věc T-132/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Společenství LAMBRETTA - Skutečné užívání ochranné známky - Článek 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Scooters India Ltd (Lucknow, Indie) (zástupce: B. Brandreth, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Brandconcern BV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: B. Casucci a N. Ferretti, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 12. ledna 2012 (věc R 2308/2010-1) týkajícímu se řízení o zrušení mezi Brandconcern BV a Scooters India Ltd.

Výrok

1.

Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 12. ledna 2012 (věc R 2308/2010-1) se zrušuje.

2.

OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Scooters India Ltd, včetně nákladů řízení před odvolacím senátem.

3.

Brandconcern BV ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 165, 9.6.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/36

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Peri v. OHIM (Tvar bednícího zámku)

(Věc T-171/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství - Tvar bednícího zámku - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/43)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Peri GmbH (Weißenhorn, Německo) (zástupkyně: J. Dönch, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 26. ledna 2012 (věc R 1209/2011-1) týkajícímu se přihlášky k zápisu trojrozměrného označení tvořeného tvarem bednícího zámku jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Peri GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 184, 23.6.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2014 – Spraylat v. ECHA

(Věc T-177/12) (1)

(„REACH - Poplatek za registraci látky - Snížení přiznané mikropodnikům a malým a středním podnikům - Chyba v prohlášení o velikosti podniku - Rozhodnutí ukládající správní poplatek - Proporcionalita“)

(2014/C 395/44)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spraylat GmbH (Cáchy, Německo) (zástupce: K. Fischer, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) (zástupci: M. Heikkilä, A. Iber a C. Schultheiss, zmocněnci, ve spolupráci s M. Kuschewsky, advokátkou)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně D. Düsterhaus a E. Manhaeve, poté B. Eggers a M. Manhaeve, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení faktury č. 10030371 vystavené ECHA dne 21. února 2012, kterou se stanoví výše správního poplatku uloženého žalobkyni, a podpůrně návrh na zrušení rozhodnutí ECHA SME (2012) 1445 ze dne 15. února 2012, v němž bylo konstatováno, že žalobkyně nesplnila podmínky k tomu, aby jí bylo přiznáno snížení poplatku pro malé podniky, a jímž jí bylo uloženo uhrazení správního poplatku.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) SME (2012) 1445 ze dne 15. února 2012 a faktura č. 10030371 vystavená ECHA dne 21. února 2012 se zrušují.

2)

ECHA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Spraylat GmbH.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 174, 16.6.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2014 – Euro-Link Consultants a European Profiles v. Komise

(Věc T-199/12) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Projekt diverzifikace a podpory cestovního ruchu na Krymu - Odmítnutí nabídky podané účastníkem nabídkového řízení - Žaloba na neplatnost - Akt, který nelze napadnout žalobou - Potvrzující akt - Částečná nepřípustnost - Povinnost uvést odůvodnění - Kritéria pro zadání zakázky - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Rovnost zacházení“)

(2014/C 395/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Euro-Link Consultants Srl (Bukurešť, Rumunsko); a European Profiles AE Meleton kai Symvoulon Epicheiriseon (Athény, Řecko) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně S. Bartelt a A. Bordes, poté S. Bartelt a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Zastoupení Evropské unie na Ukrajině ze dne 28. února 2012, vydaného v rámci omezeného nabídkového řízení EuropeAid/131567/C/SER/UA „Projekt diverzifikace a podpory cestovního ruchu na Krymu“, na základě kterého nebyla zakázka zadána konsorciu žalobkyň, jakož i pozdějších rozhodnutí, kterými se zamítají stížnosti žalobkyň, přijatých dne 14. března 2012 týmž orgánem a dne 2. května 2012 ředitelem ředitelství „Sousedství“ generálního ředitelství Evropské komise „Rozvoj a spolupráce – EuropeAid“.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnostem Euro-Link Consultants Srl a European Profiles AE Meleton kai Symvoulon Epicheiriseon se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 209, 14.7.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Spirlea v. Komise

(Věc T-306/12) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Článek 4 odstavec 2 třetí odrážka - Žádosti o informace, které Komise zaslala Německu v rámci řízení EU Pilot - Odepření přístupu - Povinnost provést konkrétní a individuální přezkum - Převažující veřejný zájem - Částečný přístup - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2014/C 395/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Darius Nicolai Spirlea a Mihaela Spirlea (Capezzano Pianore, Itálie) (zástupci: původně V. Foerster a T. Pahl, poté V. Foerster a E. George, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Costa de Oliveira, zmocněnkyně, původně ve spolupráci s A. Krämerem a R. Van der Houtem, advokáty, poté s R. Van der Houtem, advokátem)

Vedlejší účastníci podporující žalobce: Dánské království (zastoupci: původně V. Pasternak Jørgensen a C. Thorning, poté C. Thorning a K. Jørgensen, zmocněnci); Finská republika (zástupce: S. Hartikainen, zmocněnec), Švédské království (zástupci: původně C. Meyer-Seitz, A. Falk, C. Stege, S. Johannesson, U. Persson, K. Ahlstrand-Oxhamre a H. Karlsson, poté C. Meyer-Seitz, A. Falk, U. Persson, L. Swedenborg, C. Hagerman a E. Karlsson, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Česká republika (zástupci: M. Smolek, T. Müller a D. Hadroušek, zmocněnci), Španělské království (zástupkyně: původně S. Centeno Huerta, poté J. García-Valdecasas Dorrego, advokátky)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. června 2012, jímž byl žalobcům odepřen přístup ke dvěma žádostem o informace, které Komise zaslala Spolkové republice Německo dne 10. května a 10. října 2011 v rámci řízení EU Pilot 2070/11/SNCO

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 273, 8.9.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Koscher + Würtz v. OHIM – Kirchner & Wilhelm (KW SURGICAL INSTRUMENTS)

(Věc T-445/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis vyznačující Evropské Společenství - Obrazová ochranná známka KW SURGICAL INSTRUMENTS - Starší národní slovní ochranná známka Ka We - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Odvolací řízení - Rozsah přezkumu prováděného odvolacím senátem - Důkaz skutečného užívání starší ochranné známky - Žádost předložená námitkovému oddělení - Zamítnutí zápisu přihlášené ochranné známky bez předchozího posouzení podmínky skutečného užívání starší ochranné známky - Nesprávné právní posouzení - Pravomoc změnit rozhodnutí“)

(2014/C 395/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Koscher + Würtz GmbH (Spaichingen, Německo) (zástupci: P. Mes, C. Graf von der Groeben, G. Rother, J. Bühling, A. Verhauwen, J. Künzel, D. Jestaedt, M. Bergermann, J. Vogtmeier a A. Kramer, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Kirchner & Wilhelm GmbH + Co. (Asperg, Německo) (zástupce: J. Dönch, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. srpna 2012 (věc R 1675/2011 4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Kirchner & Wilhelm GmbH + Co. a Koscher + Würtz GmbH.

Výrok

1)

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 6. srpna 2012 (věc R 1675/2011-4), týkající se námitkového řízení mezi společnostmi Kirchner & Wilhelm GmbH + Co. a Koscher + Würtz GmbH, se zrušuje.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů vynaložených společností Koscher + Würtz v řízení před odvolacím senátem a před Tribunálem.

4)

Společnost Koscher + Würtz ponese polovinu vlastních nákladů v řízení před odvolacím senátem a před Tribunálem.

(1)  Úř. věst. C 379, 8.12.2012.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Giorgis v. OHIM – Comigel (Tvar dvou zabalených kelímků)

(Věc T-474/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Trojrozměrná ochranná známka Společenství - Tvar dvou zabalených kelímků - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Giorgio Giorgis (Milán, Itálie) (zástupci: I. Prado a A. Tornato, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: I. Harrington, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Comigel SAS (Saint-Julien-Lès-Metz, Francie) (zástupci: S. Guerlain, J. Armengaud a C. Mateu, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 26. července 2012 (věc R 1301/2011–1), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností Comigel SAS a Giorgiem Giorgisem.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Giorgiu Giorgisovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 9, 12.1.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – CEWE Stiftung v. OHIM (SMILECARD)

(Věc T-484/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství SMILECARD - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/49)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CEWE Stiftung & Co. KGaA, původně CeWe Color AG & Co. OHG (Oldenburg, Německo) (zástupce: U. Sander, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Pohlmann, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. září 2012 (věc R 2279/2011-4) týkajícímu se zápisu slovního označení SMILECARD jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti CEWE Stiftung & Co. KGaA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 26, 26.1.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Arnoldo Mondadori Editore v. OHIM – Grazia Equity (GRAZIA)

(Věc T-490/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství GRAZIA - Starší obrazová národní ochranná známka GRAZIA - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Absence podobnosti výrobků - Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 - Dobré jméno - Absence vazby mezi dotčenými známkami“)

(2014/C 395/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Arnoldo Mondadori Editore SpA (Milán, Itálie) (zástupci: G. Dragotti, R. Valenti a S. Balice, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Grazia Eyuity GmbH (Stuttgart, Německo) (zástupce: M. Müller, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. září 2012 (věc R 1958/2010-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Arnoldo Mondadori Editore SpA a Grazia Equity GmbH

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Arnoldo Mondadori Editore SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 26, 26.1.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Ted-Invest v. OHIM – Scandia Down (sensi scandia)

(Věc T-516/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství sensi scandia - Starší slovní ochranná známka Společenství SCANDIA HOME - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ted-Invest EOOD (Plovdiv, Bulharsko) (zástupce: A. Ivanova, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Scandia Down LLC (Weehawken, New Jersey, Spojené státy) (zástupce: G. Farrington, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 6. září 2012 (věc R 2247/2011 1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Scandia Down LLC a Ted-Invest EOOD

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Ted-Invest EOOD se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 32, 2.2.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Grazyte v. Komise

(Věc T-86/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Odměňování - Příspěvek za práci v zahraničí - Podmínky stanovené v článku 4 odst. 1 písm. b), přílohy VII služebního řádu - Desetileté rozhodné období - Funkce v mezinárodní organizaci“)

(2014/C 395/52)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Diana Grazyte (Utena, Litva) (zástupce: R. Guarino, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: původně V. Joris, poté J. Currall a G. Gattinara, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 5. prosince 2012, Grazyte v. Komise (F-76/11, Sb. VS, EU:F:2012:173), a znějící na zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Diana Grazyte ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené v tomto řízení Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 101, 6.4.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – B&S Europe v. Komise

(Věc T-222/13) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Krátkodobé služby, které jsou předmětem výhradního zájmu třetích zemí těžících z externí pomoci Unie - Odmítnutí přihlášky - Výběrová kritéria - Smlouvy rozdělené na tranše - Referenční projekt - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada řádné správy - Legitimní očekávání - Zásada nestrannosti - Zásada kontradiktornosti“)

(2014/C 395/53)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Business and Strategies in Europe (B&S Europe) SA (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Bihain a S. Pâques, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně A. Bordes a R. Tricot, poté R. Tricot, zmocněnci, ve spolupráci s A. M. Vandromme a J. Stuyckem, advokáty)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise obsaženého v jejích dopisech z 15. února a 2. dubna 2013, jimiž bylo žalobkyni oznámeno, že nebyla vybrána na seznam zájemců, kteří se mají účastnit omezeného zadávacího řízení na položku č. 7 dle vícenásobné rámcové smlouvy na zajištění krátkodobých služeb, jež jsou předmětem výhradního zájmu třetích zemí těžících z externí pomoci Evropské unie (Úř. věst. 2012/S 105-174077)

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Business and Strategies in Europe (B&S Europe) SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 164, 8.6.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. října 2014 – Itálie v. Komise

(Věc T-256/13) (1)

(„Sociální politika - Akční programy Společenství v oblasti mládeže - Vrácení části financování - Nezpůsobilost určitých částek - Překročení limitu stanoveného pro kategorii akcí - Provádění postupů národních agentur pro zpětné získání částek neoprávněně vyplacených konečným příjemcům“)

(2014/C 395/54)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s W. Ferrante, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupce: C. Cattabriga, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení zaprvé dopisu Komise Ares (2013) 237719 ze dne 22. února 2013, zaslaného Agenzia nazionale per i giovani (národní agentuře pro mládež, Itálie), který oznamuje zaslání oznámení o dluhu v celkové výši 1 486 485,90 eur, v rozsahu, v němž tato částka zahrnuje dílčí částku ve výši 52 036,24 eur jakožto výdaje na vzdělávací činnosti týkající se evropské dobrovolné služby, a dílčí částku ve výši 183 729,72 eur jakožto částky, které nebyli požadovány Agenzia nazionale per i giovani zpět od konečných příjemců, týkající se období od roku 2000 do roku 2004, a zadruhé dopisu Komise Ares (2013) 267064 ze dne 28. února 2013, zaslaného Dipartimento della gioventù e del servizio civile nazionale (oddělení pro mládež a národní civilní službu, Itálie), který sděluje výsledky konečného posouzení prohlášení o věrohodnosti a výroční zprávy uvedené agentury na rok 2011.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 178, 22. 6. 2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. října 2014 – Lausitzer Früchteverarbeitung v. OHIM – Rivella International (holzmichel)

(Věc T-263/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství holzmichel - Starší mezinárodní obrazové ochranné známky Michel a Michel POWER - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/55)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lausitzer Früchteverarbeitung GmbH (Sohland an der Spree, Německo) (zástupce: A. Weiß, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Pohlmann, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Rivella International AG (Rothrist, Švýcarsko) (zástupci: C. Spintig, S. Pietzcker a A. Coordes, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 21. února 2013 (věc R 1968/2011-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Rivella International AG a Lausitzer Früchteverarbeitung GmbH.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Lausitzer Früchteverarbeitung GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 207, 20.7.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Brainlab v. OHIM (Curve)

(Věc T-266/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Curve - Absolutní důvod pro zamítnutí - Ochranná známka odporující veřejnému pořádku nebo dobrým mravům - Článek 7 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2014/C 395/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brainlab AG (Feldkirchen, Německo) (zástupce: J. Bauer, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 15. března 2013 (věc R 2073/2012-4) týkajícímu se přihlášky slovního označení Curve jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Brainlab AB se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 215, 27.7.2013.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 25. září 2014 – Alma-The Soul of Italian Wine v. OHIM – Miguel Torres (SOTTO IL SOLE ITALIANO SOTTO il SOLE)

(Věc T-605/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství SOTTO IL SOLE ITALIANO SOTTO il SOLE - Starší slovní ochranná známka Společenství VIÑA SOL - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 75 nařízení (ES) č. 207/2009 - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2014/C 395/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alma-The Soul of Italian Wine LLLP (Bal Harbor, Florida, Spojené státy americké) (zástupce: F. Terrano, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Miguel Torres, SA (Vilafranca del Penedès, Španělsko) (zástupce: J. Güell Serra, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 10. září 2013 (věc R 18/2013-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Miguel Torres, SA a Alma-The Soul of Italian Wine LLLP

Výrok

1.

Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 10. září 2013 (věc R 18/2013-2) se zrušuje.

2.

OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Alma-The Soul of Italian Wine LLLP.

3.

Společnost Miguel Torres, SA ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 24, 25.1.2014.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Romonta v. Komise

(Věc T-614/13) (1)

(„Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise od roku 2013 - Rozhodnutí 2011/278/EU - Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem - Ustanovení týkající se případů tvrdosti - Právo svobodné volby povolání a svoboda podnikání - Právo vlastnit majetek - Proporcionalita“)

(2014/C 395/58)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Romonta GmbH (Seegebiet Mansfelder Land, Německo) (zástupci: I. Zenke, M.-Y. Vollmer, C. Telschow a A. Schulze, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. White, C. Hermes a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, s. 27) v rozsahu, v jakém bylo v čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí zamítnuto přidělit žalobkyni další povolenky na emise požadované za třetí období obchodování s povolenkami na emise mezi lety 2013 až 2020 na základě ustanovení týkajícího se případů tvrdosti podle § 9 odst. 5 Treibhausgas-Emissionshandelsgesetz (německého zákona o obchodování s emisemi skleníkových plynů) ze dne 21. července 2011

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnost Romonta GmbH ponese náklady související s hlavním řízením a náklady související s řízením o předběžném opatření.

(1)  Úř. věst. C 31, 1.2.2014.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Molda v. Komise

(Věc T-629/13) (1)

(„Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná od roku 2013 - Rozhodnutí 2011/278/EU - Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem - Ustanovení týkající se případů tvrdosti - Právo svobodné volby povolání a svoboda podnikání - Právo vlastnit majetek - Proporcionalita“)

(2014/C 395/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Molda AG (Dahlenburg, Německo) (zástupci: I. Zenke, M.-Y. Vollmer, C. Telschow a A. Schulze, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. White, C. Hermes a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, s. 27) v rozsahu, v jakém bylo v čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí zamítnuto přidělit žalobkyni další povolenky na emise požadované za třetí období obchodování s povolenkami na emise mezi lety 2013 až 2020 na základě ustanovení týkajícího se případů tvrdosti podle § 9 odst. 5 Treibhausgas-Emissionshandelsgesetz (německého zákona o obchodování s emisemi skleníkových plynů) ze dne 21. července 2011

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Molda AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 31, 1.2.2014.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – DK Recycling und Roheisen v. Komise

(Věc T-630/13) (1)

(„Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná od roku 2013 - Rozhodnutí 2011/278/EU - Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem - Ustanovení týkající se případů zbytečných nesnází - Svoboda podnikání - Právo vlastnit majetek - Proporcionalita“)

(2014/C 395/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: DK Recycling und Roheisen GmbH (Duisburg, Německo) (zástupce: S. Altenschmidt, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. White, C. Hermes a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, s. 27), v rozsahu, ve kterém zamítá začlenit zařízení s identifikátory DE000000000001320 a DE-new-14220-0045 na seznam zařízení stanovený v čl. 11 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/007, s. 631), a předběžné celkové roční množství bezplatných povolenek na emise, které má být těmto zařízením přiděleno.

Výrok rozsudku

1)

Článek 1 odst. 1 rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES se zrušuje v rozsahu, ve kterém zamítá přidělení bezplatných povolenek na emise zařízením uvedeným v příloze I bodu D tohoto rozhodnutí na základě na základě dílčího zařízení pro emise z procesů výroby zinku ve vysoké peci a souvisejících procesech.

2)

Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)

Každá z účastnic řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 31, 1.2.2014.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Raffinerie Heide v. Komise

(Věc T-631/13) (1)

(„Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná od roku 2013 - Rozhodnutí 2011/278/EU - Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem - Ustanovení týkající se případů tvrdosti - Svoboda podnikání - Právo vlastnit majetek - Proporcionalita“)

(2014/C 395/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Raffinerie Heide GmbH (Hemmingstedt, Německo) (zástupce: U. Karpenstein, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. White, C. Hermes a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, s. 27) v rozsahu, v jakém bylo v čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí ve spojení s jeho přílohou I bodem A zamítnuto jednak začlenění zařízení s identifikačním kódem DE000000000000010 do seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32), a jednak předběžné celkové množství bezplatných povolenek na emise pro toto zařízení

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Raffinerie Heide GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 31, 1.2.2014.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 – Arctic Paper Mochenwangen v. Komise

(Věc T-634/13) (1)

(„Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise od roku 2013 - Rozhodnutí 2011/278/EU - Vnitrostátní prováděcí opatření předložená Německem - Ustanovení týkající se případů vykazujících nadměrné obtíže - Svoboda podnikání - Vlastnické právo - Proporcionalita“)

(2014/C 395/62)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arctic Paper Mochenwangen GmbH (Wolpertswende, Německo) (zástupce: S. Kobes, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. White, C. Hermes a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, s. 27) v rozsahu, v němž se zamítá začlenění zařízení s identifikátorem DE000000000000563 do seznamu zařízení stanoveného v čl. 11 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631), a příslušné předběžné celkové množství bezplatných povolenek na emise k přidělení tomuto zařízení.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Arctic Paper Mochenwangen se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 31, 1.2.2014.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/50

Žaloba podaná dne 26. června 2014 – Green Source Poland v. Komise

(Věc T-512/14)

(2014/C 395/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Green Source Poland sp. z o.o. (Varšava, Polsko) (zástupci: M. Merola a L. Armati, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 2289 final ze dne 7. dubna 2014, v němž Komise odmítá poskytnout finanční příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj na navrhovaný velký projekt „Nákup a realizace inovativních výrobních technologií pro biosložky na výrobu biopaliv“, který je součástí operačního programu „Inovativní ekonomika“ pro strukturální pomoc v rámci konvergenčního cíle v Polsku.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že Komise překročila své pravomoci podle článku 41 nařízení č. 1083/2006 (1) a porušila zásady právní jistoty a proporcionality, když přiznala de facto závazný účinek návrhu směrnice, který ještě nebyl schválen, tedy návrhu směrnice o nepřímých změnách využívání půdy (2). Žalobkyně tvrdí, že odmítnutí ve skutečnosti nevychází z toho, že projekt nedosahoval vysoké úrovně inovativnosti jako výrobní zařízení první generace na výrobu biopaliv z potravinářských plodin, ale z toho, že projekt nebyl v souladu s návrhem směrnice o nepřímých změnách využívání půdy, který podporuje druhou generaci biopaliv vyráběných z jiných než potravinářských plodin. Komise tedy při odmítnutí poskytnout příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj vycházela z budoucích právních předpisů.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění a ze zjevně nesprávného posouzení, neboť Komise měla za to, že návrh směrnice o nepřímých změnách využívání půdy oslabuje životaschopnost navrhovaného zařízení. Žalobkyně tvrdí, že Komise měla nesprávně za to, že dlouhodobá hospodářská životaschopnost zařízení po roce 2020 by byla diskutabilní, a to na základě spekulací, že po roce 2020 bude finanční podpora poskytována jen na biopaliva vyráběná z jiných než potravinářských plodin.

3.

Třetí žalobní důvod vychází ze zneužití řízení a porušení zásady proporcionality, neboť Komise postupně uplatňovala rozporuplné a umělé důvody za účelem odepření příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení článku 41 nařízení č. 1083/2006, neboť Komise šla ve svém posouzení nad rámec kritérií stanovených v příslušeném operačním programu, když dospěla k závěru, že je třeba podporovat pouze „nejmodernější řešení“ a „nejinovativnější a nejnovější řešení“. Operační program však pouze odkazuje na nová a moderní řešení, což je třeba vykládat ve světle stávající míry rozvoje průmyslu a obchodu v Polsku a celkového cíle podpory rozvoje dotyčného regionu.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení článku 41 nařízení č. 1083/2006 a z porušení zásady řádné správy a náležité péče a povinnosti uvést odůvodnění.

6.

Šestý žalobní důvod vychází ze zneužití řízení a porušení zásad přiměřené lhůty a řádné správy, jakož i porušení čl. 41 odst. 2 nařízení č. 1083/2006, který stanoví lhůtu tří měsíců pro přijetí rozhodnutí o velkých projektech. Žalobkyně tvrdí, že Komise nepřetržitě vyzývala Polsko, aby stáhlo svoji žádost, a opakovala stejné otázky nebo doplňovala nové a nesouvisející otázky, čímž protáhla řízení na více než rok a půl, a snížila tak šance na realizaci navrhovaného projektu.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, s. 25).

(2)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, COM(2012) 595 final.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/51

Žaloba podaná dne 30. července 2014 – EEB v. Komise

(Věc T-565/14)

(2014/C 395/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: European Environmental Bureau (EEB) (Brusel, Belgie) (zástupkyně: S. Podskalská, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil napadené rozhodnutí Komise ze dne 12. června 2014 (Ares [2014] 1915757) za neplatné;

—

prohlásil druhé napadené rozhodnutí Komise 2014/804/EU ze dne 17. února 2014 za neplatné;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. června 2014 (Ares [2014] 1915757), kterým byla odmítnuta jakožto nepřípustná žádost žalobce o vnitřní přezkum rozhodnutí Komise C(2014) 804 final ze dne 17. února 2014 o oznámení Polské republiky týkajícího se přechodného národního plánu podle článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (1) o průmyslových emisích. Žalobce se dále domáhá zrušení rozhodnutí C(2014) 804 final ze dne 17. února 2014.

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod se týká rozhodnutí Ares (2014) 1915757, kterým je uplatňováno porušení nařízení č. 1367/2006 (2) a směrnice 2010/75:

—

rozhodnutí o přechodném národním plánu je individuálně určeným opatřením a tudíž správním aktem podle nařízení č. 1367/2006. Komise tudíž měla podle názoru žalobce prohlásit žádost o vnitřní přezkum za přípustnou;

—

Komise měla vykládat článek 10 nařízení č. 1367/2006 v souladu s Aarhuskou úmluvou a měla prohlásit čl. 2 odst. 1 písm. g) nařízení č. 1367/2006 za protiprávní;

—

argumentace Komise se zakládá na nesprávném výkladu příslušných ustanovení směrnice 2010/75.

2.

Druhým žalobním důvodem týkajícím se rozhodnutí C(2014) 804 final, je uplatňováno porušení článku 17 SEU, směrnice 2010/75, prováděcího rozhodnutí Komise 2012/115/EU (3), Aarhuské úmluvy, směrnice 2001/42/ES (4) a směrnice 2008/50/ES (5).

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, s. 17).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, s. 13).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/115/EU ze dne 10. února 2012, kterým se stanoví pravidla týkající se přechodných národních plánů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (oznámeno pod číslem K(2012) 612) (Úř. věst. L 52, s. 12).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, s. 30; Zvl. vyd. 15/06, s. 157).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, s. 1).

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/52

Žaloba podaná dne 28. července 2014 – Larymnis Larko v. Komise

(Věc T-575/14)

(2014/C 395/65)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Larko Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki A.E. (Kallithea Attikis, Řecko) (zástupce: B. Koulouris, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise [SG – Greffe (2014) D/4621/28-3-2014] ze dne 27. března 2014, zaslané Řecké republice a týkající se státní podpory poskytnuté akciové společnosti „Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki Anonymi Etaireia NEA LARKO“ (NEA LARKO), věc č. SA.34572 (2103/C) (ex 2013 NN), v rozsahu, v němž uvedené rozhodnutí shledává, že opatření č. 2, 3, 4 a 6 představují státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně zaprvé uvádí, že má zjevný zájem na podání žaloby na neplatnost napadeného rozhodnutí, jelikož se jí toto rozhodnutí dotýká přímo a osobně a vztahuje se na ni obdobně jako na adresáta tohoto rozhodnutí. Zadruhé žalobkyně předkládá tři žalobní důvody směřující ke zrušení.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění ve smyslu článku 296 SFEU

—

Žalobkyně tvrdí následující: a) jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, Komise vyvodila závěry ohledně předmětných opatření řeckého státu, aniž o nich měla dostatečné informace. Pokud jde konkrétně o opatření č. 2, 4 a 6 (státní záruky v letech 2008, 2010 a 2011), v napadeném rozhodnutí se výslovně uvádí, že Komise nemá k dispozici informace ohledně skončení platnosti těchto záruk (viz body 78, 95 a 105 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dále pokud jde o opatření č. 3 (navýšení základního kapitálu v roce 2009), Komise připouští, že neví, kdy došlo k podstatné části tohoto navýšení kapitálu; b) napadené rozhodnutí není odůvodněno ani v tom smyslu, že nevymezuje referenční výrobkový trh tak, aby mohlo být určeno, zda společnost NEA LARKO získala určitou výhodu a zda došlo k soutěžnímu znevýhodnění jiných podniků; c) pokud jde o opatření č. 4 a 6, jediným, kdo v této věci získal výhodu, je řecký stát, který namísto toho, aby společnosti NEA LARKO vrátil daně (daň z příjmů a DPH), jí poskytl předmětné záruky, což společnost NEA LARKO zatížilo dodatečným břemenem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení skutkového stavu (skutkový omyl), jakož i z chybného výkladu a uplatnění čl. 296 odst. 2 SFEU a čl.107 odst.1 SFEU.

—

Žalobkyně tvrdí následující: a) ve výše uvedených zárukách (opatření č. 2, 4 a 6), jakož i v případě opatření č. 3 (navýšení základního kapitálu společnosti NEA LARKO v roce 2009), řecký stát jednal „jako racionální investor v tržním hospodářství“. Každý racionální a obezřetný investor by poskytl záruku společnosti, v níž má vlastní zájmy (jako v případě společnosti NEA LARKO ve vztahu k řeckému státu) na částky kryté srovnatelnými závazky, které má vůči svému podniku (závazek řeckého státu vrátit společnosti NEA LARKO daně z příjmů a DPH). To platí tím spíše v projednávané věci, kdy řecký stát očekával, že prodejem společnosti NEA LARKO dosáhne určitého zisku. Je nutno zdůraznit, že uvedené záruky nebyly využity a že b) napadené rozhodnutí nezkoumalo velikost ovládaného podniku a nezabývalo se otázkou, zda by z důvodu jeho velikosti a obecného postavení v rámci celého výrobkového trhu mohl být vnitřní „výrobkový“ trh narušen. Je nutno podotknout, že velikost společnosti NEA LARKO je taková, že dotčená státní podpora nemohla narušit vnitřní trh.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality

—

Žalobkyně tvrdí, že i kdyby se připustilo, že výše uvedené záruky představují neslučitelnou státní podporu, napadené rozhodnutí musí být zrušeno, neboť při stanovení částky podpory, která musí být vrácena, porušilo zásadu proporcionality. Pokud jde konkrétně o stanovení částek podpor, jež mají být vráceny (výše uvedená opatření č. 2, 4 a 6), Komise nezohlednil skutečnost, že předmětné záruky nebyly využity, a že tudíž nebylo právně přijatelné požadovat, aby společnost NEA LARKO (nebo jiný nástupnický podnik) byla nucena znovu zaplatit tutéž částku za záruky, které nebyly využity, jelikož tato částka byla pokryta zárukou poskytnutou řeckým státem, který poskytl předmětné záruky s tím, že byl kryt vlastními závazky vůči dlužnici, společnosti NEA LARKO.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/53

Žaloba podaná dne 28. července 2014 – Larymnis LARKO v. Komise

(Věc T-576/14)

(2014/C 395/66)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elliniki Metalleftiki kai Metallourgiki Larymnis LARKO A.E. (Kallithea Attikis, Řecko) (zástupce: B. Koulouris, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 27. března 2014 [SG-Greffe(2014) D/4621/28/03/2014] týkající se prodeje některých aktiv akciové společnosti nazvané „Geniki Metalleftiki kai Metallourgiki Anonimi Eteria NEA LARKO“ [NEA LARKO], číslo SA.37954 (2013/N) (EE 23/05/2014, C 156), určené Řecké republice;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně zaprvé tvrdí, že má zjevný právní zájem na zrušení napadeného rozhodnutí, neboť se jí týká bezprostředně a osobně, podobně jako osob, kterým je určeno, a zadruhé předkládá tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod je založen na porušení čl. 108 odst. 2 SFEU a článku 14 nařízení č. 659/1999 (1). Žalobkyně tvrdí, že Komise napadeným aktem rozhodla, že prodej určitých aktiv společnosti NEA LARKO, uskutečněný řeckým státem, nepovede k hospodářské kontinuitě mezi uvedenou společností a vlastníkem nebo vlastníky aktiv, které se prodají. Žalobkyně zaprvé zpochybňuje, že by prodávaná aktiva představovala pouze zanedbatelnou část činnosti společnosti NEA LARKO, neboť ve skutečnosti tato aktiva představují hlavní část její činnosti a aktiva, která zůstávají v jejím vlastnictví, mají značně malý ekonomický význam a je nemožné je jako taková produktivně využít. Například v provozovně Larimna (jejíž prodej je součástí privatizačního plánu) se soustřeďuje celá produkce nerostů z provozoven společnosti NEA LARKO v celém Řecku a pouze v této provozovně dochází ke zpracování. Zadruhé je napadené rozhodnutí rovněž nesprávné v části, v níž se konstatuje, že majetek, který se bude dražit, nepatří společnosti NEA LARKO, nýbrž řeckému státu, s tím důsledkem, že ve skutečnosti těžební provozovna v Larimna, spolu s jinými těžebními zpracovatelskými provozovnami a pomocnými provozovnami nikdy nebudou ve vlastnictví řeckého státu, avšak i po případném ukončení smlouvy o pronájmu práv k nerostnému bohatství zůstanou ve vlastnictví společnosti NEA LARKO, jelikož tato práva jí plně náleží. Přímým důsledkem výše uvedených úvah je, že v řízení společnosti NEA LARKO bude pokračovat nový nabyvatel, takže tento nabyvatel nemůže být osvobozen od povinnosti zaplatit žalobkyni částky, které jí společnost NEA LARKO dluží.

2.

Druhý žalobní důvod je založen na porušení čl. 296 odst. 2 SFEU. Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí není dostatečně odůvodněno, neboť vůbec nezkoumá, zda převod dotčených aktiv na základě privatizačního plánu, který Komise zohlednila, narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Mimoto Komise nezkoumá výrobkový trh, a ani nedefinuje samotný trh, ani výrobní odvětví. Komise se omezuje na prohlášení řecké vlády, aniž by je přezkoumala, jak měla povinnost učinit. Komise hlouběji nepřezkoumala ani názory společnosti NEA LARKO v tomto ohledu, přestože je rozhodnutím bezprostředně dotčena, čímž tak porušila její základní práva, zejména právo na rovné zacházení ve vztahu k řeckému státu, legitimní očekávání, pokud jde o jednání unijních orgánů a právo být vyslechnuta před přijetím rozhodnutí, které se jí dotýká.

3.

Třetí žalobní důvod je založen na argumentu, že napadené rozhodnutí obsahuje vzájemně si odporující úvahy, jejichž následkem je to, že rozhodnutí je neodůvodněné a protiprávní. Žalobkyně v podstatě tvrdí, že zatímco Komise ve svém rozhodnutí prohlašuje, že přezkoumala veškerá prodávaná aktiva jako celek, jelikož spojuje ukončení smlouvy o pronájmu práv k nerostnému bohatství v rámci privatizačního plánu se souběžným dražebním prodejem a uskutečněním plánu sort out, poté konstatuje, že zásadní hodnotou je účetní hodnota, aby dospěla k závěru, že jelikož poměr prodaných aktiv a zbývajících aktiv je, byť chybně, z účetního hlediska v poměru 1 ku 3, neexistuje kontinuita hospodářské činnosti. Stejně tak Komise nikterak neodůvodňuje své konstatování, že pracovní smlouvy se zaměstnanci společnosti NEA LARKO nepřecházejí na nabývající společnost, čímž tak zásadně porušila „acquis communautaire“ v tomto ohledu.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/54

Žaloba podaná dne 22. srpna 2014 – DEI v. Komise

(Věc T-639/14)

(2014/C 395/67)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Dimosia Epicheirisi Ilektrismoy (DEI) A E (Atény, Řecko) (zástupci: E. Bourtzalas, D. Waelbroeck, A. Ikonomou, K Sinodinos a E. Salaka, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise obsažená v jejím dopise ze dne 12. června 2014 zaslaném žalobkyni, která se týkají dvou následných stížností, které žalobkyně podala u žalované ohledně protiprávních státních podpor vyplývajících původně z provedení rozhodnutí řeckého regulačního orgánu pro energetiku č. 346/2012, a následně z rozhodnutí zvláštního rozhodčího soudu v rámci stálé arbitráže výše uvedeného regulačního orgánu pro energetiku, když obě tato rozhodnutí uložila žalobkyni povinnost dodávat společnosti „Aluminium SA“ elektrickou energii za ceny pod hranicí nákladů, a konkrétně výslovné rozhodnutí žalované nepokračovat v šetření, pokud jde o druhou z výše uvedených stížností žalobkyně, s odůvodněním, že nebylo prokázáno žádné porušení pravidel v oblasti státních podpor, a implicitní rozhodnutí nepokračovat v šetření, pokud jde o první z výše uvedených stížností; a

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení, které vynaložila žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody:

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, neboť žalovaná nedodržela procesní požadavky stanovené pro přijetí napadeného aktu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení právních a skutkových okolností při výkladu a použití článků 107 a 108 SFEU, když žalovaná dospěla k závěru, že sporné opatření nelze přičítat státu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení právních a skutkových okolností při výkladu a použití článků 107 a 108 SFEU, když žalovaná dospěla k závěru, že ze sporného opatření nevyplývá společnosti „Aluminium SA“ žádná neoprávněná výhoda.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést dostatečné odůvodnění a přezkoumat všechny relevantní skutkové a právní okolnosti a z porušení zásady řádné správy, zejména tím, že žalovaná dostatečně neobjasnila důvody, pro které právní a skutkové okolnosti uvedené žalobkyní neprokazují existenci tvrzené státní podpory a podrobně neodůvodnila svou zásadní změnu postoje ve vztahu k předcházejícím případům, pokud jde o kritérium přičitatelnosti státu a výpočet ceny za dodávky elektrické energie spotřebiteli, jako je společnost „Aluminium SA“, a tím, že žalovaná neprovedla žádné významnější šetření ve věci dvou výše uvedených stížností žalobkyně.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/55

Žaloba podaná dne 29. srpna 2014 – NTS Energie- und Transportsysteme v. OHIM – Schütz (X-Windwerk)

(Věc T-649/14)

(2014/C 395/68)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: NTS Energie- und Transportsysteme GmbH (Berlín, Německo) (zástupkyně: S. Mach, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Schütz GmbH & Co. KGaA (Selters, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 23. května 2014 ve věci R 978/2013-1

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „X-Windwerk“ pro služby zařazené do tříd 39, 40 a 42 – přihláška ochranné známky Společenství č. 10 719 466

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka „Wind Werk“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 7, 9, 37 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/56

Žaloba podaná dne 11. září 2014 – Lotyšská republika v. Evropská komise

(Věc T-661/14)

(2014/C 395/69)

Jednací jazyk: lotyština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lotyšská republika (zástupci: Inguss Kalniņš a Dace Pelše)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2014) 4479 (1) ze dne 9. června 2014 v rozsahu, v němž se týká Lotyšské republiky a vylučuje z financování Unií výdaje ve výši 739 393,95 eur, vynaložené lotyšskou akreditovanou platební agenturou v letech 2009 až 2012, v souvislosti se stanovením požadavků podmíněnosti;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení Lotyšské republiky.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z pochybení, kterého se dopustila Komise při výkladu čl. 5 odst. 1 nařízení č. 1782/2003 (1) a čl. 6 odst. 1 nařízení č. 73/2009 (2), neboť:

—

z článku 5 nařízení č. 1782/2003 a z judikatury Soudního dvora vyplývá, že členské státy mají, s přihlédnutím k charakteristikám dotčených oblastí, diskreční pravomoc při stanovení požadavků pro dobrý zemědělský a ekologický stav;

—

problémy uvedené v příloze nařízení č. 1782/2003 lze vyřešit posouzením každého problému a určením nejvhodnějších (nejúčinnějších) pravidel mezi pravidly stanovenými uvedeným nařízením na základě vnitrostátního kontextu;

—

s ohledem na zásadu subsidiarity, to znamená, pokud se zavedení požadavku dotýká pouze malých zemědělských podniků, a způsobuje tak administrativní zátěž a náklady, které jsou výrazně vyšší než užitek, mohou členské státy zavést zásadní požadavky, pokud tyto požadavky umožňují dosáhnout cílů stanovených nařízením č. 1782/2003;

—

Komise nezaujala koherentní přístup ve vztahu k povinnému a zásadnímu charakteru požadavků uvedených v příloze III nařízení č. 1783/2003; v důsledku nečinnosti Komise do podzimu 2009 kromě toho došlo k porušení zásady ochrany legitimního očekávání.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise při výpočtu finanční opravy v případě Lotyšska uplatnila nesprávně nařízení č. 1290/2005 (2) a obecné pokyny č. VI/5530/97 (Obecné pokyny týkající se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o auditu účtů záruční sekce EZOZF), neboť:

—

neuplatnila zásadu proporcionality, jelikož neuvedla, jaké riziko fondům vzniklo, a nezohlednila výpočty předložené Lotyšskou republikou, podle nichž bylo vzniklé riziko menší;

—

porušila obecné pokyny, podle nichž lze použít paušální opravu pouze tehdy, pokud nelze na základě dostupných informací vypočítat ztráty, přestože Lotyšská republika zaslala Komisi přesnou informaci, na základě které bylo možné riziko pro fondy vypočítat.

(1)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/458/EU ze dne 9. července 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 205, s. 62).

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1)

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 209, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1).

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/57

Žaloba podaná dne 10. září 2014 – International gaming projects v. OHIM (BIG BINGO)

(Věc T-663/14)

(2014/C 395/70)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: International Gaming Projects Ltd (Valletta, Malta) (zástupkyně: M. D. Garayalde Niño, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. června 2014 ve věci R 755/2014-1;

—

schválil přihlášku ochranné známky Společenství č. 12 120 325„BIG BINGO“ pro třídy 9, 28 a 41;

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvky „BIG BINGO“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 28 a 41 – přihláška ochranné známky Společenství č. 12 120 325

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

—

porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009;

—

porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/58

Žaloba podaná dne 12. září 2014 – Slovinsko v. Komise

(Věc T-667/14)

(2014/C 395/71)

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Republika Slovinsko (zástupce: L. Bembič, státní zástupce)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise 2014/458/EU ze dne 9. července 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [oznámené pod číslem C(2014) 4479] (Úř. věst. L 205, s. 62), v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Republikou Slovinsko, a konkrétně z důvodu:

—

nedostatků při ověřování malých pozemků, pokud jde o jejich soulad s definicí zemědělských pozemků, v důsledku nichž byla uplatněna paušální oprava 5 % z přímých plateb, ve výši 85 780,08 eur pro hospodářský rok 2010, ve výši 115 956,46 eur pro hospodářský rok 2011 a ve výši 131 269,23 eur pro hospodářský rok 2012;

—

nevykonané extrapolace výsledku kontroly v případě rozdílu menšího než 3 %, v důsledku čehož byla uplatněna jednorázová oprava z přímých plateb, ve výši 1 771,90 eur pro hospodářský rok 2010; ve výši 6 376,67 eur pro hospodářský rok 2011, a ve výši 6 506,76 pro hospodářský rok 2012;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, nedostatečného odůvodnění rozhodnutí a z porušení zásady legality, pokud jde o zjištění Komise ohledně nedostatků ověřování malých pozemků a pokud jde o definici zemědělského pozemku.

Žalobkyně tvrdí, že Komise dospěla k chybnému závěru, že slovinský systém umožňuje zemědělcům zahrnout do prohlášení pozemky, dlouhé a úzké pásy pastvin, které obklopují zejména orné půdy, v důsledku čehož se graficky znázorněné plochy zemědělských pozemků v hospodářství stanou uznatelnými, což by vedlo k anomáliím v rozměrech, a tudíž k uznání pozemků, které nedosahují minimální rozlohy, již musí mít zemědělský pozemek podle čl. 14 odst. 4 nařízení č. 796/2004 (1) a čl. 13 odst. 9 nařízení č. 1122/2009 (2).

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění rozhodnutí a porušení zásady legality, pokud jde o zjištění Komise ohledně porušení povinnosti v oblasti extrapolace.

Podle žalobkyně dospěla Komise k chybnému závěru, že v Republice Slovinsko byly zemědělské pozemky, které byly vybrány při kontrole, vybrány pouze náhodně a pouze v rozsahu 50 %; že způsob výběru graficky znázorněných zemědělských pozemků v hospodářství neumožnil dosáhnout reprezentativnosti ani spolehlivosti vyžadovaných nařízením č. 1122/2009, a konečně že byla porušena povinnost v oblasti extrapolace podle bodu 44 odůvodnění výše uvedeného nařízení.

(1)  Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 73/2009, jakož i pro podmíněnost podle nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (Úř. věst. L 141, s. 18).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, s. 65).

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/59

Žaloba podaná dne 19. září 2014 – Biogaran v. Komise

(Věc T-677/14)

(2014/C 395/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Biogaran (Colombes, Francie) (zástupce: T. Reymond, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil články 1, 7 a 8 rozhodnutí Komise C(2014) 4955 final ze dne 9. července 2014 v řízení podle článku 101 a článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (AT. 39612-Perindopril (SERVIER)) v rozsahu, v němž se týkají společnosti Biogaran,

—

podpůrně, využil své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci a podstatně snížil výši pokuty uložené společnosti Biogaran v článku 7 uvedeného rozhodnutí,

—

zrušil ve vztahu ke společnosti Biogaran v plném či částečném rozsahu rozhodnutí Komise C(2014) 4955 ze dne 9. července 2014 v rámci žalob podaných společnostmi Servier S.A.S, Les Laboratoires Servier a Servier Laboratories Limited a vyvodil z toho veškeré důsledky v rámci své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci,

—

uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení v napadeném rozhodnutí, jelikož toto neprokazuje účast žalobkyně na jakémkoliv porušení pravidel hospodářské soutěže.

Žalobkyně tvrdí, že se sama nedopustila jakéhokoliv protisoutěžního jednání a nelze jí přičítat odpovědnost za dohodu o smírném řešení patentových sporů uzavřenou její mateřskou společností, jejíž účastnicí nebyla a neznala ani její obsah.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze zkreslení skutkového stavu, jelikož napadené rozhodnutí obsahuje nesprávný závěr, že dohoda o licencích a dodávkách, kterou žalobkyně uzavřela se společností Niche, působila jako další podnět k tomu, aby posledně uvedená společnost uzavřela dohodu o smírném řešení patentových sporů s mateřskou společností žalobkyně.

3.

Třetí žalobní důvod vychází, podpůrně, z nesprávného právního posouzení, jelikož žalobkyni byla uložena pokuta navzdory novosti zohledněného porušení.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/60

Žaloba podaná dne 22. září 2014 – Itálie v. Komise

(Věc T-686/14)

(2014/C 395/73)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupkyně: G. Galluzzo, avvocato dello Stato, G. Palmieri, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil v části, v níž se na ně vztahuje tato žaloba, prováděcí rozhodnutí Komise C (2014) 4479 ze dne 9. července 2014, oznámené dne 10. července 2014, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v rozsahu, v němž se vztahuje na Itálii;

—

zrušil paušální finanční opravu týkající se podpor na zpracování rajčat pro hospodářský rok 2009, v celkové výši 1 399 293,78 eur;

—

zrušil jednorázovou finanční opravu z důvodu „nedostatečných informací týkajících se opatření k vymáhání pohledávek“, v celkové výši 2 362 005,73 eur;

—

zrušil jednorázovou finanční opravu z důvodu „neoznámení v příloze III“, v celkové výši 1 460 976,88 eur.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí (článek 253 ES), z důvodu nedostatku odůvodnění, a z porušení zásady proporcionality.

—

Pokud jde o paušální finanční opravu týkající se podpor na zpracování rajčat pro hospodářský rok 2008, žalobkyně namítá porušení článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1) a porušení článků 28 a 31 nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 ze dne 29. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpory pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 218, s. 14). V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně zpochybňuje uplatnění finančních oprav stanovených napadeným rozhodnutím ve výši 5 % vynaložených výdajů, neboť tvrdí, že tyto opravy byly provedeny navzdory důkazu o neexistenci jakékoli posouditelné finanční újmy.

—

Žalobkyně dále zpochybňuje kvantitativní vyjádření zmíněné opravy, neboť byla konkrétně stanovena nepřiměřeně a zjevně nelogicky, jelikož její výše znatelně přesahuje potenciální újmu, jež může vyplynout z jednání přičitatelného italským orgánům.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zkreslení skutkového stavu a z porušení podstatných formálních náležitostí (článek 253 ES), z důvodu nedostatku odůvodnění.

—

Tento žalobní důvod se týká finanční opravy uložené z důvodu, že italský stát údajně opomněl oznámit domnělou nesrovnalost v tabulce uvedené v příloze III nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV, ve výši 1 460 976,88 eur. Italská vláda v tomto ohledu tvrdí, že neexistence protiprávnosti vyplacené podpory byla prokázána, takže nebylo třeba ji oznámit v tabulce uvedené v příloze III.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality.

—

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že finanční oprava z důvodu „neoznámení v příloze III“, týkající se celé podpory, odůvodněná nezasláním dokumentů, se jeví jako znatelně vyšší než potenciální újma, jež může vyplynout z jednání přičitatelného italským orgánům.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 6 odst. 3 SEU, zásady věci pravomocně rozsouzené, čl. 32 odst. 8 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005 a zásady proporcionality.

—

Tento žalobní důvod se týká finanční opravy uložené z důvodu, že italský stát údajně neposkytl informace týkající se opatření k vymáhání pohledávek, ve výši 2 362 005,73 eur. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise bezdůvodně shledala, že může obejít soudní rozhodnutí ve věci, které potvrdilo legalitu poskytnutí výhody. Italská vláda mimoto prokázala zaslání rozsudku trestního soudu, kterým byl příjemce podpory zproštěn viny. Tyto skutečnosti dokládají, že nebylo důvodné přistoupit k vymáhání pohledávek, a tudíž že všechny informace byly poskytnuty. Uvedená oprava, týkající se celé podpory, se navíc jeví jako znatelně vyšší než potenciální újma, jež může vyplynout z jednání přičitatelného italským orgánům.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/61

Žaloba podaná dne 21. září 2014 – Hamás v. Rada

(Věc T-702/14)

(2014/C 395/74)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Hamás (Damašek, Sýrie) (zástupkyně: L. Glock, advokátka)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady 2014/483/SZBP ze dne 22. července 2014, kterým se aktualizuje a mění seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2014/72/SZBP, v rozsahu, v němž se týká hnutí Hamás (včetně Hamas-Izz-al-Din-al-Quassem);

—

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 790/2014 ze dne 22. července 2014, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 125/2014, v rozsahu, v němž se týká hnutí Hamás (včetně Hamas-Izz-al-Din-al-Quassem);

—

uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce osm žalobních důvodů, které jsou v zásadě totožné nebo podobné s žalobními důvody uplatňovanými v rámci věci T-531/11, Hamás v. Rada (1).

(1)  Úř. věst. 2012, C 126, s. 18.

Soud pro veřejnou službu

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/63

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 17. září 2014 – CQ v. Parlament

(Věc F-12/13) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Konferenční tlumočníci - Článek 90 pracovního řádu ostatních zaměstnanců - Psychické obtěžování - Článek 12a služebního řádu - Vnitřní pravidla pro zřízení poradního výboru zabývajícího se stížnostmi na obtěžování a prevencí obtěžování na pracovišti - Důvěrnost práce výboru - Zjevně nesprávná posouzení“)

(2014/C 395/75)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: CQ (zástupce: C. Bernard-Glanz, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: M. Dean a E. Taneva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce týkající se psychického obtěžování.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

CQ ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropským parlamentem.

(1)  Úř. věst. C 108, 13. 4. 2013, s. 40.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/63

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 1. října 2014 – DF v. Komise

(Věc F-91/13) (1)

(„Veřejná služba - Odměna - Příspěvek za práci v zahraničí - Cestovní výdaje - Vyslání žalobce do země, jejímž je státním příslušníkem - Podmínka stanovená v čl. 4 odst. 1 písm. b) přílohy VII služebního řádu“)

(2014/C 395/76)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: DF (zástupci: L. Levi a A. Blot, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně J. Currall a V. Joris, zmocněnci, poté J. Currall, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí požádat žalobce o vrácení příspěvku za práci v zahraničí a cestovních výdajů, které mu byly vyplaceny během jeho vyslání do Německa od 1. září 2009 do 31. srpna 2012, a návrh na vrácení částek, které již byly získány zpět, jakož i na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)

Evropské komisi se ukládá, aby DF zaplatila částku ve výši 1 500 eur jako náhradu morální újmy.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu čtvrtinu nákladů vynaložených DF.

4)

DF ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 367, 14.12.2013, s. 40.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/64

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 25. září 2014 – Julien-Malvy a další v. ESVČ

(Věc F-100/13) (1)

(„Veřejná služba - Odměna - Zaměstnanci ESVČ vyslaní do třetí země - Rozhodnutí OOJ, kterým se mění seznam třetích zemí, v nichž jsou životní podmínky stejné jako obvyklé životní podmínky v Unii - Obecně závazný akt - Přípustnost žaloby - Každoroční posouzení příspěvku za životní podmínky - Zrušení“)

(2014/C 395/77)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Bruno Julien-Malvy (Tokio, Japonsko) a další (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt a M. Silva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí ESVČ, že úředníkům zaměstnaným v Argentině, v Čile, v Číně (Hong Kong), v Japonsku, v Malajsii, v Singapuru a na Taiwanu již nebude od 1. ledna 2014 vyplácen příspěvek za životní podmínky.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Bruno Julien-Malvy a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou vlastní náklady řízení.

3)

Evropská služba pro vnější činnost ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 45, 15.2.2014, s. 46.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/65

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 25. září 2014 – Osorio a další v. ESVČ

(Věc F-101/13) (1)

(„Veřejná služba - Odměna - Zaměstnanci ESVČ vyslaní do třetí země - Rozhodnutí OOJ, kterým se mění seznam třetích zemí, v nichž jsou životní podmínky stejné jako obvyklé životní podmínky v Unii - Obecně závazný akt - Přípustnost žaloby - Každoroční posouzení příspěvku za životní podmínky - Zrušení“)

(2014/C 395/78)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Carla Osorio (Pointe aux Canonniers, Mauricius) a další (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: S. Marquardt a M. Silva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí OOJ ze dne 19. prosince 2012, které nabylo účinnosti dne 1. července 2013, že příspěvek za životní podmínky podle článku 10 přílohy X služebního řádu již nebude poskytován úředníkům vyslaným do Mauricijské republiky

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Carla Osorio a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou vlastní náklady řízení

3)

Evropská služba pro vnější činnost ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 367, 14.12.2013, s. 41.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/65

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 17. září 2014 – Wahlström v. Frontex

(Věc F-117/13) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci agentury Frontex - Dočasný zaměstnanec - Neobnovení smlouvy na dobu určitou - Postup pro obnovení - Článek 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie - Právo být vyslechnut - Porušení - Vliv na smysl rozhodnutí“)

(2014/C 395/79)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Kari Wahlström (Espoo, Finsko) (zástupce: S. A. Pappas, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (zástupci: S. Vuorensola a H. Caniard, zmocněnci, D. Waelbroeck a A. Duron, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí neprodloužit žalobci smlouvu dočasného zaměstnance poté, co Soud pro veřejnou službu ve věci F-87/11 zrušil první rozhodnutí o neprodloužení jeho smlouvy.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí výkonného ředitele Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie ze dne 19. února 2013 neprodloužit K. Wahlströmovi pracovní smlouvu dočasného zaměstnance se zrušuje.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené K. Wahlströmem.

(1)  Úř. věst. C 31, 1. 2. 2014, s. 23.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/66

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 10. září 2014 –  KE (*1) v. ERA

(Věc F-120/13) (1)

(„Veřejná služba - Dočasný zaměstnanec - Neobnovení pracovní smlouvy na dobu určitou - Zaměstnanec agentury - Snižování počtu zaměstnanců - Víceletý finanční rámec agentury ERA - Zrušení dvou pracovních míst v tabulkovém stavu zaměstnanců - Dodržení základních formálních náležitostí - Právo být vyslechnut - Interní pokyny - Zájem služby“)

(2014/C 395/80)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: KE (*1) (zástupce: S. A. Pappas, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro železnice (zástupci: G. Stärkle, zmocněnec, B. Wägenbaur, advokát)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí, kterým nebyla žalobkyni prodloužena smlouva dočasného zaměstnance

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Evropská agentura pro železnice ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených  KE (*1).

3)

 KE (*1) ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

(*1)  Údaje vymazané nebo nahrazené v rámci zajištění ochrany osobních dat a/nebo důvěrné povahy.

(1)  Úř. věst. C 45, 15.2.2014, s. 47.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/66

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 18. září 2014 – Marcuccio v. Komise

(Věc F-149/12) (1)

(„Veřejná služba - Invalidita - Invalidní důchod - Srážky z invalidního důchodu“)

(2014/C 395/81)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovan: Evropská komise (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení měsíčního vymáhání částky 500 eur srážené z invalidního důchodu žalobce za měsíce duben až červen 2012.

Výrok usnesení

1)

Žaloba se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněná.

2)

Luigi Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 108, 13.4.2013, s. 38.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/67

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 4. září 2014 – Prigent v. Komise

(Věc F-111/13) (1)

(„Veřejná služba - Všeobecné výběrové řízení - Oznámení o všeobecném výběrovém řízení EPSO/AD/230/12 (AD 5) a EPSO/AD/231/12 (AD 7) - Nesplněná podmínka pro způsobilost týkající se odborné praxe ve výběrovém řízení EPSO/AD/231/12 (AD 7) - Přeřazení do výběrového řízení EPSO/AD/230/12 (AD 5) - Zápis na seznam kandidátů výběrového řízení EPSO/AD/230/12 (AD 5) vhodných k přijetí - Aktivní legitimace - Opožděné podání stížnosti - Následné žádosti o přezkum“)

(2014/C 395/82)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Olivier Prigent (Fentange, Lucembursko) (zástupce: F. Moyse, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Currall a G. Gattinara, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí EPSO nepřipustit žalobce do výběrové fáze výběrového řízení EPSO/AD/231/12 (AD7) a přeřadit jej do výběrového řízení EPSO/AD/230/12 (AD5) a dále návrh na zrušení rozhodnutí o jeho zápisu na seznam kandidátů výše uvedeného výběrového řízení AD5 vhodných k přijetí, jakož i návrh na náhradu údajné materiální škody a morální újmy.

Výrok usnesení

1)

Žaloba se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněná.

2)

Olivier Prigent ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 31, 1.2.2014, s. 22.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/68

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 30. září 2014 – Ojamaa v. Parlament

(Věc F-37/14) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Orgán oprávněný ke jmenování - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Zjevná nepřípustnost“)

(2014/C 395/83)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Priit Ojamaa (Brusel, Belgie) (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: M. Ecker a N. Chemaï, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Parlamentu nepřevést 16 dní dovolené, které nebyly vyčerpány v roce 2012, do roku 2013 poté, co byl žalobce dlouhodobě v pracovní neschopnosti z důvodu vážné nemoci

Výrok usnesení

1)

Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)

Priit Ojamaa ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

(1)  Úř. věst. C 184, 16.6.2014, s. 47.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/68

Žaloba podaná dne 7. srpna 2014 – ZZ v. Rada

(Věc F-77/14)

(2014/C 395/84)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Určení, že článek 8 přílohy VII služebního řádu, ve znění čl. 1 bodu 67) písm. d) nařízení č. 1023/2013, je nepoužitelný v rozsahu, v němž zavádí vztah mezi přiznáním nároků upravených v tomto článku a statusem osoby pobývající či pracující v zahraničí, a zrušení obecných prováděcích ustanovení týkajících se nákladů na každoroční cestu z místa zaměstnání do místa původu, která byla přijata Radou dne 1. ledna 2014 a která zavádějí tentýž vztah.

Návrhová žádání žalobce

—

určit, že na základě článku 277 SFEU nelze čl. 1 bod 67) písm. d) nařízení č. 1023/2013 uplatňovat v rozsahu, v němž náhradu nákladů na každoroční cestu podle článku 7 přílohy VII služebního řádu podmiňuje tím, že jde o osobu pobývající či pracující v zahraničí;

—

zrušit článek 1 OPU ze dne 1. ledna 2014 v rozsahu, v němž náhradu nákladů na každoroční cestu podle článku 7 přílohy VII služebního řádu podmiňuje tím, že jde o osobu pobývající či pracující v zahraničí;

—

uložit Radě náhradu nákladů řízení.

10.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/69

Usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 22. září 2014 – Loescher v. Rada

(Věc F-108/13) (1)

(2014/C 395/85)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda třetího senátu nařídil vyškrtnutí věci.

(1)  Úř. věst. C 24, 25.1.2014, s. 41.