3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/2

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof Den Haag (Nizozemsko) dne 7. srpna 2014 – TOP Logistics BV a Van Caem International BV v. Bacardi & Co. Ltd a Bacardi International Ltd

(Věc C-379/14)

2014/C 388/02

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof Den Haag

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: TOP Logistics BV, Van Caem International BV

Žalované: Bacardi & Co. Ltd, Bacardi International Ltd

Předběžné otázky

Je možné, aby zboží nemající původ v EHP, které poté, co bylo dovezeno (nikoli majitelem ochranné známky ani s jeho souhlasem) na území EHP, bylo, za okolností daných v projednávané věci, v určitém členském státě Evropské unie převedeno do celního režimu vnějšího tranzitu nebo uskladnění v celním skladu (ve smyslu celního kodexu Společenství: nařízení (EHS) č. 2913/92 (1) (staré) a nařízení (ES) č. 450/2008 (2)) a následně zařazeno do režimu s podmíněným osvobozením od daně, bylo považováno za zboží dovezené ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice 89/104/EHS (3) (nyní směrnice 2008/95/ES (4)), takže by k „[užívání ochranné známky] v obchodním styku“ docházelo způsobem, který majitel této známky může podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice zakázat?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Znamená to, že za okolností daných v projednávané věci pouhá přítomnost takového zboží v určitém členském státě (ve kterém je toto zboží podřízeno režimu s podmíněným osvobozením od daně) funkce ochranné známky neomezuje nebo nemůže omezovat, takže majitel této známky, který se v uvedeném členském státě odvolává na vnitrostátní právní předpisy o ochranných známkách, nemůže proti přítomnosti tohoto zboží nic namítat?

(1) Nařízení Rady (EHS) ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, s. 1).

(3) První směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (kodifikované znění) (Úř. věst. L 299, s. 25).

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona (Španělsko) dne 11. srpna 2014 – Jorge Sales Sinués v. Caixabank S.A.

(Věc C-381/14)

2014/C 388/03

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Žalobce: Jorge Sales Sinués

Žalovaná: Caixabank S.A.

Předběžné otázky

Vzhledem k tomu, že španělský systém stanoví v článku 43 (1) občanského soudního řádu takovýto odkladný či předběžný účinek, přičemž ukládá spotřebiteli povinnost vyčkat do okamžiku vydání pravomocného rozsudku v kolektivním řízení a upírá mu právo podat souběžně samostatnou individuální žalobu s využitím všech prostředků a bez možnosti vyvázat se z této kolektivní žaloby

1.	Lze mít za to[, že španělský právní řád stanoví] účinný prostředek nebo nástroj, který je v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13/E[H]S (2)?

2.	Do jaké míry představuje tento odkladný účinek překážku pro spotřebitele při podání návrhu na zrušení takovýchto nepřiměřených podmínek vložených do spotřebitelské smlouvy, a do jaké míry je tedy v rozporu s čl. 7 odst. 1 výše uvedené směrnice?

3.	Představuje skutečnost, že se spotřebitel nemůže vyvázat z kolektivní žaloby, porušení čl. 7 odst. 3 směrnice 93/13/E[H]S?

Nebo je naopak třeba mít za to, že odkladný účinek stanovený v článku 43 občanského soudního řádu je v souladu s článkem 7 směrnice 93/13/E[H]S, protože práva spotřebitele jsou v plném rozsahu chráněna takovouto kolektivní žalobou a protože španělský právní řád již zavedl další nástroje, které mohou rovněž účinně zajistit ochranu práv spotřebitelů a dodržení zásady právní jistoty ve smyslu výše uvedeného ustanovení Společenství?

(1) Ley de Enjuiciamiento Civil.

(2) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia no 44 de Barcelona (Španělsko) dne 11. srpna 2014 – Alta Realitat S.L. v. Erlock Films a Ulrich Thomsen

(Věc C-384/14)

2014/C 388/04

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no 44 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Alta Realitat S.L.

Žalovaní: Erlock Films a Ulrich Thomsen

Předběžné otázky

1)	Musí být čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1393/2007 (1)vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní soud, který rozhoduje ve věci, je oprávněn na základě veškerých poznatků, které má v daném řízení k dispozici, určit, zda adresát rozumí určitému jazyku?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Musí být čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1393/2007 vykládán v tom smyslu, že pokud vnitrostátní soud, který rozhoduje ve věci, určil na základě veškerých jemu v daném řízení dostupných poznatků, že adresát určitému jazyku rozumí, nesmí mu v takovémto případě subjekt doručující písemnost poskytnout možnost odmítnout přijetí této písemnosti?

Musí být čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1393/2007 vykládán v tom smyslu, že je třeba mít za to, že pokud adresát doručované písemnosti odmítne přijmout písemnost vyhotovenou v určitém jazyce i přesto, že soud, který ve věci rozhoduje, prohlásil, že výše uvedená osoba danému jazyku dostatečně rozumí, toto odmítnutí písemnosti není odůvodněné, takže soud, který ve věci rozhoduje, může uplatnit důsledky, které stanoví právní předpisy odesílajícího členského státu pro tento druh neodůvodněného odmítnutí písemností, a také považovat písemnost za adresátovi doručenou, pokud tak stanoví procesní předpisy odesílajícího členského státu?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000

Úř. věst. L 324, s. 79

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Mercantil no 9 de Barcelona (Španělsko) dne 12. srpna 2014 – Youssouf Drame Ba v. Catalunya Caixa S.A.

(Věc C-385/14)

2014/C 388/05

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Mercantil no 9 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Žalobce: Youssouf Drame Ba

Žalovaná: Catalunya Caixa S.A.

Předběžné otázky

Vzhledem k tomu, že španělský systém stanoví v článku 43 občanského soudního řádu (1) odkladný či předběžný účinek individuální žaloby souběžně podané spotřebitelem, a to až do okamžiku vydání pravomocného rozsudku v kolektivním řízení, přičemž je spotřebitel vázán rozhodnutím vydaným v tomto kolektivním řízení, aniž má možnost vznášet příslušné argumenty či navrhovat důkazní prostředky s využitím všech prostředků:

1)	Lze mít za to[, že španělský právní řád stanoví] účinný prostředek nebo nástroj, který je v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13/EHS (2)?

2)	Do jaké míry představuje tento odkladný účinek překážku pro spotřebitele při podání návrhu na zrušení takovýchto nepřiměřených podmínek vložených do spotřebitelské smlouvy, a do jaké míry je tedy v rozporu s čl. 7 odst. 1 výše uvedené směrnice?

3)	Představuje skutečnost, že se spotřebitel nemůže vyvázat z kolektivní žaloby, porušení čl. 7 odst. 3 směrnice 93/13/EHS?

Nebo je naopak třeba mít za to, že odkladný účinek stanovený v článku 43 občanského soudního řádu je v souladu s článkem 7 směrnice 93/13/EHS, protože práva spotřebitele jsou v plném rozsahu chráněna takovouto kolektivní žalobou a protože španělský právní řád již zavedl další nástroje, které mohou rovněž účinně zajistit ochranu práv spotřebitelů a dodržení zásady právní jistoty ve smyslu výše uvedeného ustanovení Společenství?

(1) Ley de Enjuiciamiento Civil.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/5

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. září 2014 Quimitécnica.com – Comércio e Indústria Química, S.A., y José de Mello – Sociedade Gestora de Participações Sociais, S.A., proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 26. června 2014 ve věci T-564/10, Quimitécnica.com y de Mello v. Komise

(Věc C-415/14 P)

2014/C 388/07

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Quimitécnica.com – Comércio e Indústria Química, S.A., y José de Mello – Sociedade Gestora de Participações Sociais, S.A. (zástupce: J. Calheiros, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhují, aby Soudní dvůr:

—

zrušil na základě čl. 256 odst. 1 druhého pododst. SFEU rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 26. června 2014 (věc T-564/10), kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se navrhovatelky domáhaly zrušení rozhodnutí Komise, přijaté účetním Komise v dopise ze dne 8. října 2010, v rozsahu, v jakém stanoví, že finanční záruka podle článku 85 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 (1) musí být poskytnuta bankou s dlouhodobým ratingem „AA“, a v rozsahu, v jakém ukládá navrhovatelkám nést vlastní náklady, jakož i náhradu nákladů vynaložených Komisí;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení;

—

po zrušení napadeného rozsudku vyhověl jejich návrhovým žádáním uplatněným v řízení v prvním stupni, a v důsledku toho částečně zrušil rozhodnutí Komise přijaté účetním Komise v dopise ze dne 8. října 2010 v rozsahu, v jakém stanoví, že finanční záruka podle článku 85 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 musí být poskytnuta bankou s dlouhodobým ratingem „AA“,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod vychází z nesprávného právního posouzení v odůvodnění napadeného rozsudku, kterým bylo zamítnuto tvrzení navrhovatelek uvedené v žalobě podané k Tribunálu a týkající se nedostatku odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 8. října 2010, které požaduje, aby finanční záruka byla poskytnuta bankou s dlouhodobým ratingem „AA“.

—	V napadeném rozsudku se uznává, že rozhodnutí ze dne 8. října 2010 neobsahuje výslovné odůvodnění ohledně povinnosti stanovit rating banky poskytující záruku. Naopak je tam uvedeno, že základ odůvodnění Komise plyne ze samotného požadavku.

—	Podle ustanovení článku 296 SFEU musí být odůvodněny všechny akty včetně rozhodnutí.

—	„Základ odůvodnění Komise“ musí vyplývat z odůvodnění rozhodnutí a nikoli ze samotného sporného aktu.

—	To platí, zejména pokud by „ochrana finančních zájmů Unie“, která by mohla být „základem odůvodnění Komise“, mohla být přiměřeně zajištěna prostřednictvím bankovní záruky, kterou navrhovatelky nabídly v dopise zaslaném Komisi dne 3. září 2010.

—	Na druhé straně roku 2010, když Komise tento požadavek stanovila, se zdálo celkem nevhodné zvolit rating jako jediné kritérium pro účely poskytnutí bankovní záruky, jelikož toto objektivně diskutabilní kritérium vyžadovalo ucelenější, jasnější a výslovnější odůvodnění.

—	Rovněž skutečnost, že dodatečná lhůta pro úhradu je poskytována v rámci výkonu diskreční pravomoci, zvyšuje úroveň povinnosti odůvodnění ve srovnání s výkonem regulovaných pravomocí.

—	Krom toho v rozhodnutí není vůbec uveden předpis Společenství, který by mohl být základem tohoto požadavku.

—

Jelikož – jak je uvedeno v napadeném rozsudku – rozhodnutí Komise ze dne 8. října 2010 neobsahuje žádné výslovné odůvodnění týkající se požadavku na rating banky poskytující záruku, obsahuje napadený rozsudek nesprávné právní posouzení spočívající v přijetí závěru, že sporný akt neobsahuje nedostatečné odůvodnění uváděné navrhovatelkami v žalobě podané k Tribunálu.

Druhý důvod vychází z nesprávného právního posouzení v odůvodnění napadeného rozsudku, kterým bylo zamítnuto tvrzení navrhovatelek uvedené v žalobě podané k Tribunálu a týkající se porušení Smlouvy, konkrétně zásady proporcionality.

—

Z článku 85 nařízení č. 2342/2002 vyplývá, že v případě splnění podmínek a předpokladů stanovených v uvedeném článku, osoba přijímající rozhodnutí Společenství (v tomto případě účetní) musí posoudit žádost o poskytnutí dodatečné lhůty k úhradě podanou dotčeným podnikem a musí jí vyhovět, pokud jsou splněny zákonné požadavky pro její poskytnutí.

—

„Široká míra volné úvahy“ přiznaná účetnímu Komise v článku 85 uvedeného nařízení se projevuje při posuzování žádosti o poskytnutí dodatečné lhůty k úhradě podané dotčeným podnikem a při jejím poskytování, aniž by se týkala druhu bankovní záruky považovaného účetním Komise za přípustnou, neboť pro účely přezkumu sporného aktu nestačí potvrdit, zda šlo i zjevně nevhodný výsledek pro účely dosažení stanovených cílů, jak se nesprávné uvádí v napadeném rozsudku.

—

Záruka vydaná na první žádost úvěrovou institucí přizpůsobená modelu požadovanému Komisí představuje vhodný a přiměřený prostředek zajištění platby dlužných částek. Celý portugalský soudní systém – a také všeobecné systémy ostatních států Evropské unie – přijímají poskytnutí bankovní záruky k nejrůznějším účelům, včetně odkladu výkonu soudních rozhodnutí a zejména případného okamžitého výkonu na podnět Komise před vnitrostátními soudy za účelem zaplacení splatné pokuty.

—

V projednávané věci byla záruka nabídnutá navrhovatelkami a odmítnutá Komisí poskytnutá Banco Comercial Português, S.A., tedy úvěrovou institucí se sídlem v Evropské unii podléhající předpisům o dozoru a konsolidaci stanovým unijními orgány. Zdá se tedy, že neexistuje důvod, aby v zájmu ochrany práv Společenství bylo vyloučeno poskytnutí záruky uvedenou bankou a aby platil požadavek vydání záruky bankou s dlouhodobým ratingem „AA“.

—

Mimoto je veřejně známá současná situace, kdy jsou ratingy portugalských bank ovlivněny změnou ratingu Portugalské republiky. Proto v současnosti neexistuje žádná banka se sídlem v Portugalsku, která by splňovala ratingová kritéria (dlouhodobý rating „AA“), jak to požaduje rozhodnutí Komise. Tato okolnost je v napadeném rozsudku uvedena v časti nazvané „Skutkové okolnosti věci samé“, avšak v odůvodnění uvedeného rozsudku uvedena není.

—	Rozhodnutí Komise tedy nesplňuje kritérium nevyhnutelnosti (které je důležitým aspektem zásady proporcionality), neboť z možných opatření Komise zvolila opatření, které za současných okolností nejvíc poškozuje zájmy navrhovatelek.

—	Existuje teda jasný nepoměr mezi požadavkem Komise (záruka vydaná evropskou bankou s dlouhodobým ratingem „AA“) a sledovaným cílem (ochrana práva Komise na vyplacení dlužných částek), takže napadený rozsudek obsahuje pochybení, když uvádí, že sporný akt není v rozporu se zásadou proporcionality.

(1) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/004, s. 145).

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/8

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Mikhalchanka v. Rada

(Spojené věci T-196/11 a T-542/12) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vůči Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Omezení vstupu na území Unie a průjezdu před ně - Zařazení žalobcova jména na seznam dotčených osob a jeho ponechání na tomto seznamu - Novinář - Žaloba na neplatnost - Lhůta k podání žaloby - Částečná nepřípustnost - Právo na obhajobu - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné posouzení“)

2014/C 388/08

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Aliaksei Mikhalchanka (Minsk, Bělorusko) (zástupce: M. Michalauskas, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: ve věci T-196/11 F. Naert a M.-M. Joséphidès a ve věci T-542/12 F. Naert a J. P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Rady 2011/69/SZBP ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 28, s. 40), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 84/2011 ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 28, s. 17), prováděcího rozhodnutí Rady 2011/174/SZBP ze dne 21. března 2011, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 76, s. 72), a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 271/2011 ze dne 21. března 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 76, s. 13), a zadruhé na zrušení rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, s. 1), nařízení Rady (EU) č. 1014/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 1), a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 7), a to v rozsahu, v němž se všechny tyto akty týkají žalobce.

Výrok rozsudku

Následující akty se v rozsahu, v němž se týkají A. Mikhalchanky, zrušují:

—	rozhodnutí Rady 2011/69/SZBP ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska;

—	prováděcí rozhodnutí Rady 2011/174/SZBP ze dne 21. března 2011, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska;

—	prováděcí nařízení Rady (EU) č. 271/2011 ze dne 21. března 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska;

—	rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku;

—	prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku.

2)	Není namístě vyhovovat návrhu Rady na zachování časových účinků napadených aktů.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené A. Mikhalchankou.

(1) Úř. věst. C 165, 9.6.2012.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/9

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Ipatau v. Rada

(Věc T-646/11) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vůči Bělorusku - Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů - Omezení vstupu a průjezdu přes území Unie - Žaloba na neplatnost - Lhůta pro podání žaloby - Přípustnost - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Nesprávné posouzení“)

2014/C 388/09

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Vadzim Ipatau (Minsk, Bělorusko) (zástupce: M Michalauskas, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: F. Naert a B. Driessen, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 17) v rozsahu, v němž se týká žalobce, prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1000/2011 ze dne 10. října 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 8) v rozsahu, v němž se týká žalobce, rozhodnutí Rady ze dne 14. listopadu 2011, kterým se zamítá žádost žalobce o odstranění jeho jména z rozhodnutí Rady 2011/69/SZBP ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 28, s. 40), a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 84/2011 ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska Rady (EU) č. 84/2011 ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 28, s. 17), a na zrušení rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, s. 1) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 7) v rozsahu, v němž se týkají žalobce.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Vadzim Ipatau ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 258, 25.8.2012.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/10

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Georgias a další v. Rada a Komise

(Věc T-168/12) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá proti některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Zimbabwe - Zmrazení finančních prostředků - Mimosmluvní odpovědnost - Příčinná souvislost - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Zjevně nesprávné posouzení - Povinnost (uvést) odůvodnění“)

2014/C 388/10

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Aguy Clement Georgias (Harare, Zimbabwe); Trinity Engineering (Private) Ltd (Harare); a Georgiadis Trucking (Private) Ltd (Harare) (zástupci: původně M. Robson, E. Goulder, solicitors, a H. Mercer, QC, poté M. Robson, H. Mercer a I. Quirk, barrister)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a G. Étienne, zmocněnci) a Evropská komise (zástupci: M. Konstantinids a S. Bartelt, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody, která byla žalobcům údajně způsobena v důsledku přijetí nařízení Komise (ES) č. 412/2007 ze dne 16. dubna 2007, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (Úř. věst. L 101, s. 6).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Aguy Clement Georgias, společnost Trinity Engineering (Private) Ltd a společnost Georgiadis Trucking (Private) Ltd ponesou vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie a Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 165, 9.6.2012.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/10

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Nuna International v. OHIM – Nanu Nana Joachim Hoepp (nuna)

(Věc T-195/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o námitce - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství nuna - Starší slovní ochranné známky Společenství NANA a NANU NANA - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

2014/C 388/11

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nuna International BV (Erp, Nizozemsko) (zástupce: A. Alpera Plazas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: V. Melgar, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Nanu-Nana Joachim Hoepp GmbH & Co. KG (Brémy, Německo) (zástupce: A. Nordemann, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 15. února 2012 (věc R 476/2011-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Nanu-Nana Joachim Hoepp GmbH & Co. KG a Nuna International BV.

Výrok

Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(OHIM) ze dne 15. února 2012 (věc R 476/2011- 1) týkající se námitkového řízení mezi Nanu-Nana Joachim Hoepp GmbH & Co. KG a Nuna International BV se zrušuje v rozsahu, v němž se vztahuje na „dětské kočárky, kočáry, bezpečnostní autosedačky pro děti“ spadající do třídy 12 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, jakož i „chodítka pro děti“ a „dětské spací pytle“ spadající do třídy 20.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 209, 14. 7. 2012.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/11

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Central Bank of Iran v. Rada

(Věc T-262/12) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Žaloba na neplatnost - Překážka věci zahájené - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu“)

2014/C 388/12

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Central Bank of Iran (Teherán, Irán) (zástupce: M. Lester, barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

V podstatě návrh na zrušení, zaprvé, rozhodnutí Rady 2012/35/SZBP ze dne 23. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 19, s. 22), a rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 282, s. 58), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobkyně zapsáno na seznam uvedený, respektive po přezkumu ponecháno na seznamu uvedeném v příloze II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), a zadruhé nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 945/2012 ze dne 15. října 2012, kterým se provádí nařízení č. 267/2012 (Úř. věst. L 282, s. 16), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobkyně zapsáno na seznam uvedený, respektive po přezkumu ponecháno na seznamu uvedeném v příloze IX nařízení č. 267/2012.

Výrok rozsudku

1)	Nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1) se v rozsahu, v němž bylo jméno Central Bank of Iran zapsáno na seznam uvedený v jeho příloze IX, zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Rada Evropské unie ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Central Bank of Iran.

4)	Central Bank of Iran ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Radou.

(1) Úř. věst. C 243, 11.8.2012.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/12

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Holcim (Romania) v. Komise

(Věc T-317/12) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Odpovědnost za zaviněné protiprávní jednání - Odmítnutí Komise poskytnout informace a zakázat veškeré transakce týkající se údajně odcizených emisních povolenek - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Objektivní odpovědnost“)

2014/C 388/13

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Holcim (Romania) SA (Bukurešť, Rumunsko) (zástupce: L. Arnauts, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Mifsud-Bonnici a E. White, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody, která údajně vznikla žalobkyni v důsledku toho, že jí Komise neposkytla informace o povolenkách na emise skleníkových plynů, které jí byly údajně odcizeny a nezakázala veškeré transakce týkající se těchto povolenek, podaná v rámci subjektivní odpovědnosti a dále návrh na náhradu škody v rámci objektivní odpovědnosti

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Holcim (Romania) SA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 287, 22.9.2012.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/12

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. září 2014 – Sanofi v. OHIM – GP Pharm (GEPRAL)

(Věc T-493/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s určením Evropského společenství - Slovní ochranná známka GEPRAL - Starší mezinárodní slovní ochranná známka DELPRAL - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

2014/C 388/14

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sanofi (Paříž, Francie) (zástupce: C. Hertz-Eichenrode, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. Geroulakos, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: GP Pharm, SA, SL (Sant Quinti de Mediona, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 5. září 2012 (věc R 201/2012-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sanofi SA a GP Pharm SA.

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 5. září 2012 (věc R 201/2012-2) týkající se námitkového řízení mezi společnostmi Sanofi SA a GP Pharm SA se zrušuje.

2.	OHIM se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 26, 26.1.2013.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/13

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Tegometall International v. OHIM – Irega (MEGO)

(Věc T-11/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství MEGO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Předchozí námitkové řízení - Neexistence překážky věci rozsouzené“)

2014/C 388/15

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tegometall International AG (Lengwil, Švýcarsko) (zástupci: H. Timmann a E. Schaper, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Irega AG (Zuchwil, Švýcarsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 25. října 2012 (věc R 1522/2011-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Tegometall International AG a Irega AG.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 25. října 2012 (věc R 1522/2011-1) se zrušuje.

2.	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společností Tegometall International AG v řízení před Tribunálem a odvolacím senátem.

(1) Úř. věst. C 55, 23.2.2013.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/14

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Herdade de S. Tiago II v. OHIM – Polo/Lauren (V)

(Věc T-90/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství V - Starší obrazová ochranná známka Společenství, starší národní obrazová ochranná známka a starší obrazová ochranná známka Beneluxu zobrazující hráče póla - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009“)

2014/C 388/16

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Herdade de S. Tiago II – Sociedade Agrícola, SA (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: I. de Carvalho Simões a J. Pimenta, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: P. Bullock a N. Bambara, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: The Polo/Lauren Company, LP (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: R. Black a S. Davies, solicitors)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. listopadu 2012 (věc R 2240/2011-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi The Polo/Lauren Company, LP a Herdade de S. Tiago II – Sociedade Agrícola, SA.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Herdade de S. Tiago II – Sociedade Agrícola, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 123, 27.4.2013.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/14

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Polo/Lauren v. OHIM – FreshSide (Zobrazení chlapce na kole s pálkou v ruce)

(Věc T-265/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství znázorňující chlapce na kole s pálkou v ruce - Starší obrazová ochranná známka Společenství a starší národní obrazová ochranná známka zobrazující hráče póla - Relativní důvod zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009“)

2014/C 388/17

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: The Polo/Lauren Company, LP (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: S. Davies, solicitor, J. Hill, barrister, a R. Black, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: P. Bullock a N. Bambara, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: FreshSide Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: N. Lockett, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. Března 2013 (věc R 15/2012-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi The Polo/Lauren Company, LP a FreshSide Ltd.

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 1. března 2013 (věc R 15/2012 2) se zrušuje.

2.	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené The Polo/Lauren Company, LP.

3.	FreshSide Ltd ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 207, 20.7.2013.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/15

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – El Corte Inglés v. OHIM – Gaffashion (BAUSS)

(Věc T-267/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství BAUSS - Starší obrazová ochranná známka Společenství BASS3TRES - Článek 8 odst. 1 písm. b), nařízení (ES) č. 207/2009 - Neexistence nebezpečí záměny“)

2014/C 388/18

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: E.Seijo Veiguela a J. L. Rivas Zurdo, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: J. García Murillo a J. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Gaffashion – Comércio de Acessórios de Moda, Lda (Viana do Castelo, Portugalsko)

Předmět věci

Žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 21. února 2013 (věc R 2295/2011-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi El Corte Inglés, SA a Gaffashion – Comércio de Acessórios de Moda, Lda.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti El Corte Inglés, SA, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 215, 27.7.2013.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/16

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Groupe Léa Nature v. OHIM – Debonair Trading Internacional (SO’BiO ētic)

(Věc T-341/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství SO’BiO ētic - Starší slovní ochranná známka Společenství a starší slovní národní ochranná známka SO…? - Relativní důvody pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Neexistence skutečného užívání starší ochranné známky - Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009“)

2014/C 388/19

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Groupe Léa Nature (Périgny, Francie) (zástupce: S. Arnaud, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: P. Geroulakos a V. Melgar, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Debonair Trading Internacional Lda (Funchal, Portugalsko) (zástupce: T. Alkin, barrister)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 26. března 2013 (věc R 203/2011-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Debonair Trading Internacional Lda a Groupe Léa Nature SA.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(OHIM) ze dne 26. března 2013 (věc R 203/2011 1) se zrušuje.

2.	OHIM a společnost Debonair Trading Internacional Lda ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Groupe Léa Nature SA.

(1) Úř. věst. C 260, 7.9.2013.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/16

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. září 2014 – Kadhaf Al Dam v. Rada

(Věc T-348/13) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Libyi - Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Posun časových účinků zrušení - Mimosmluvní odpovědnost“)

2014/C 388/20

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ahmed Mohammed Kadhaf Al Dam (Káhira, Egypt) (zástupce: H. de Charette, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Vitro a P. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (Úř. věst. L 58, s. 53), nařízení Rady (EU) č. 204/2011 ze dne 2. března 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (Úř. věst. L 58, s. 1), rozhodnutí Rady 2013/182/SZBP ze dne 22. dubna 2013, kterým se mění rozhodnutí 2011/137 (Úř. věst. L 111, s. 50), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 689/2014 ze dne 23. června 2014, kterým se provádí čl. 16 odst. 2 nařízení č. 204/2011 (Úř. věst. L 183, s. 1), a rozhodnutí Rady 2014/380/SZBP ze dne 23. června 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/137 (Úř. věst. L 183, s. 52), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce, a dále návrh na náhradu škody způsobené těmito akty

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady 2013/182/SZBP ze dne 22. dubna 2013 a rozhodnutí Rady 2014/380/SZBP ze dne 23. června 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/137/SZBP o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi, se zrušují v rozsahu, v němž ponechávají jméno Ahmeda Mohammeda Kadhafa Al Dama na seznamech uvedených v přílohách II a IV rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi.

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 689/2014 ze dne 23. června 2014, kterým se provádí čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 204/2011, se zrušuje v rozsahu, v němž ponechává jméno Ahmeda Mohammeda Kadhafa Al Dama na seznamu uvedeném v příloze III nařízení Rady (EU) č. 204/2011 ze dne 2. března 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi.

Účinky rozhodnutí 2013/182, rozhodnutí 2014/380 a prováděcího nařízení č. 689/2014 jsou v případě A. M. Kadhafa Al Dama zachovány do doby, než uplyne lhůta pro podání kasačního opravného prostředku proti tomuto rozsudku, nebo bude-li v této lhůtě kasační opravný prostředek podán, až do rozhodnutí Soudního dvora v tomto ohledu.

4)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

5)	Ahmad Mohammed Kadhaf Al Dam nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie a ponese vlastní náklady řízení související s jeho žádostí o náhradu škody.

6)	Rada nahradí náklady řízení vynaložené A. M. Kadhafem Al Damem a ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na zrušení.

(1) Úř. věst. C 298, 12.10.2013.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/17

Žaloba podaná dne 2. července 2014 – Novartis Europharm v. Komise

(Věc T-511/14)

2014/C 388/21

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Novartis Europharm Ltd (Horsham, Spojené království) (zástupce: C. Schoonderbeek, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a

—	uložil Evropské komisi, aby nesla vlastní náklady řízení a nahradila náklady řízení společnosti Novartis.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C (2014) 2155 final ze dne 27. března 2014, kterým se společnosti Teva Generics uděluje povolení uvést na trh léčivý přípravek k lidskému použití „Zoledronic acid Teva Generics – Zoledronic Acid“.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod, který je v podstatě totožný nebo podobný žalobnímu důvodu předloženému ve věcech T-472/12, Novartis Europharm v. Komise (1) a T-67/13, Novartis Europharm v. Komise (2).

(1) Úř. věst. 2012 C 389, s. 8.

(2) Úř. věst. 2013 C 101, s. 24.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/18

Žaloba podaná dne 28. července 2014 – Ackermann Saatzucht a další v. Parlament a Rada

(Věc T-559/14)

2014/C 388/22

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Ackermann Saatzucht GmbH & Co. KG (Irlbach, Německo); Böhm-Nordkartoffel Agrarproduktion GmbH & Co. OHG (Hohenmocker, Německo); Deutsche Saatveredelung AG (Lippstadt, Německo); Ernst Benary, Samenzucht GmbH, (Hann. Münden, Německo); Freiherr Von Moreau Saatzucht GmbH (Osterhofen, Německo); Hybro Saatzucht GmbH & Co. KG (Kleptow, Německo); Klemm + Sohn GmbH & Co. KG (Stuttgart, Německo); KWS Saat AG (Einbeck, Německo); Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KG (Hohenlieth, Německo); Nordsaat Saatzuchts GmbH (Halberstadt, Německo); Peter Franck-Oberaspach (Schwäbisch Hall, Německo); P.H. Petersen Saatzucht Lundsgaard GmbH (Grundhof, Německo); Saatzucht Streng – Engelen GmbH & Co. KG (Uffenheim, Německo); Saka Pflanzenzucht GmbH & Co. KG (Hamburg, Německo); Strube Research GmbH & Co. KG (Söllingen, Německo); Gartenbau und Spezialkulturen Westhoff GbR (Südlohn-Oeding, Německo); a W. von Borries-Eckendorf GmbH & Co. KG (Leopoldshöhe, Německo) (zástupci: P. de Jong, P. Vlaemminck a B. Van Vooren, advokáti)

Žalovaní: Rada Evropské unie a Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou;

—

zrušil nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii (Úř. věst. L 150, s. 59), a

—	uložil Evropskému parlamentu a Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z toho, že EU je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin, provedené v rámci EU nařízením o odrůdových právech Společenství (1). Článek 15 písm. c) uvedeného nařízení uznává tzv. šlechtitelskou výjimku, a to, že se odrůdová práva nevztahují na „úkony prováděné za účelem šlechtění, objevování a vývoje jiných odrůd“. Napadené opatření představuje přísné omezení šlechtitelské výjimky, a tím porušuje závazný a přímo použitelný mezinárodní závazek EU. Kromě toho šlechtitelskou výjimku uznává článek 27 Dohody o Jednotném patentovém soudu (UPCA). Ačkoli EU není smluvní stranou této dohody, napadené opatření v podstatě požaduje, aby členské státy porušovaly své mezinárodní závazky vyplývající z UPCA.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Evropská unie má jako smluvní strana Úmluvy o biologické rozmanitosti, a podle čl. 3 odst. 5 SEU, povinnost podporovat zachování biologické rozmanitosti na Zemi. Napadené nařízení bude mít významný utlumující vliv na veškeré úsilí, které se týká ochrany biologické rozmanitosti rostlin, a tím nepříznivý dopad na tento mezinárodní závazek.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené opatření je založeno pouze na čl. 192 odst. 1 SFEU. Je ustálenou judikaturou, že právní základ opatření musí vycházet z objektivních faktorů, které mohou být předmětem soudního přezkumu. Vzhledem k tomu, že se dané opatření snaží uspořádat opatření pro dodržování pravidel ze strany uživatelů na vnitřním trhu EU, mělo by vycházet z článku 114 SFEU. Volba právního základu má dopad na obsah aktu, neboť cíle, pro které mohou být právní základy použity, jsou zcela odlišné, což podstatně ovlivňuje legislativní proces.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že nařízení je zjevně v rozporu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU vzhledem k tomu, že: zaprvé, posouzení dopadů postrádá souvislost mezi kvantitativními údaji a závěry, které byly čistě založeny na „kvalitativních“ argumentech; zadruhé, zjevně nezohledňuje odvětví šlechtění rostlin, které je silně a výrazně ovlivněno vzhledem k tomu, že genetické zdroje jsou samotnou podstatou tohoto odvětví, a nikoliv pouze doplňkovou součástí jeho činnosti; zatřetí, nařízení zjevně nepřiměřeně omezuje článek 16 Listiny základních práv EU; začtvrté, nařízení ukládá de facto věčný závazek šlechtitelskému odvětví zaznamenávat a uchovávat informace o svých činnostech; a konečně, existují méně zatěžující opatření, jak dokládá „Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství“.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené nařízení zjevně vytváří situaci právní nejistoty pro šlechtitele vzhledem k tomu, že: zaprvé, jeho rozsah působnosti závisí na tom, zda se státy rozhodnou vykonávat svrchovanou moc nad genetickými zdroji či nikoli; zadruhé, se opírá o nejasné definice, které neumožňují zjistit, zda se genetické zdroje považují za „využité“; zatřetí, jelikož jeho nejasný výklad vede k de facto možnému zpětnému použití, a konečně, jelikož rozvoj osvědčených postupů pouze „může“ snížit riziko nedodržení pravidel ze strany uživatele, na něž se vztahuje napadené opatření.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, s. 1; Zvl. vyd. 03/016, s. 390).

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/19

Žaloba podaná dne 28. července 2014 – ABZ Aardbeien Uit Zaad Holding a další v. Parlament a Rada

(Věc T-560/14)

2014/C 388/23

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ABZ Aardbeien Uit Zaad Holding BV (Hoorn NH, Nizozemsko); Agriom BV (Aalsmeer, Nizozemsko); Agrisemen BV (Ellewoutsdijk, Nizozemsko); Anthura BV (Bleiswijk, Nizozemsko); Barenbrug Holding BV (Oosterhout, Nizozemsko); De Bolster BV (Epe, Nizozemsko); Evanthia BV (Hoek van Holland, Nizozemsko); Gebr. Vletter & Den Haan VOF (Rijnsburg, Nizozemsko); Hilverda Kooij BV (Aalsmeer, Nizozemsko); Holland-Select BV (Andijk, Nizozemsko); Könst Breeding BV (Nieuwveen, Nizozemsko); Koninklijke Van Zanten BV (Hillegom, Nizozemsko); Kweek- en Researchbedrijf Agirco BV (Emmeloord, Nizozemsko); Kwekerij de Wester-Bouwing BV (Rossum, Nizozemsko); Limgroup BV (Horst aan de Maas, Nizozemsko); a Ontwikkelingsmaatschappij Het Idee BV (Amstrdam, Nizozemsko) (zástupci: P. de Jong, P. Vlaemminck a B. Van Vooren, advokáti)

Žalovaní: Rada Evropské unie a Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	určil, že žaloba na neplatnost je přípustná;

—

—	uložil Evropskému parlamentu a Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné žalobním důvodům uváděným ve věci T-559/14, Ackermann Saatzucht a další v. Parlament a Rada.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/20

Žaloba podaná dne 27. srpna 2014 – Itálie v. Komise

(Věc T-636/14)

2014/C 388/24

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: P. Gentili, avvocato dello Stato, G. Palmieri, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil oznámení o volném pracovním místě na pozici ředitele Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Lucemburk), funkční skupina AD, platová třída 14, (COM/2014/10356), zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. června 2014, C 185 A;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti výše uvedenému oznámení v rozsahu, v němž přihlášky musí být nutně podány v angličtině, francouzštině nebo němčině.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 18 a čl. 24 čtvrtého pododstavce SFEU; článku 22 Listiny základních práv Evropské unie; článků 1 a 2 nařízení č. 1/58; čl. 1d odst. 1 a 6 služebního řádu úředníků (obdobně použitelného na dočasné zaměstnance a uvedeného v napadeném oznámení)

—	V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že oznámení tím, že odkazovalo na internetové stránky Komise, které obsahovaly tato závazná ustanovení, nutilo uchazeče, aby předložili životopis a motivační dopis spíše v angličtině, francouzštině nebo němčině než v jakémkoli jiném jazyce Unie.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásad legitimního očekávání a loajální spolupráce (čl. 4 odst. 3 SEU)

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že ačkoli Komise během přijímání předmětného oznámení formálně ujistila italskou vládu, že výše zmíněná jazyková diskriminace bude odstraněna, při vypracování oznámení a přípravě pravidel pro fungování internetových stránek, na které oznámení odkazovalo pro předložení přihlášek, postupovala přesně opačným způsobem

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/21

Žaloba podaná dne 30. srpna 2014 – ADR Center v. Komise

(Věc T-644/14)

2014/C 388/25

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ADR Center Srl (Řím, Itálie) (zástupce: L. Tantalo, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise obsažené v dopise ze dne 27. června 2014, týkající se opatření k vymáhání vůči společnosti ADR Center;

—	uložil povinnost okamžitého zaplacení doplatku ve výši 79 700,40 eur společnosti ACR Center prostřednictvím pro forma faktury a dobropisů vydaných dne 13. listopadu 2013;

—	uložil povinnost okamžité náhrady újmy, kterou utrpěla společnost ADR Center na své mezinárodní dobré pověsti a času, který její vedoucí pracovníci věnovali na obranu proti bezdůvodným nárokům;

—	uložil žalované a případným vedlejším účastníkům řízení náhradu nákladů právního zastoupení a nákladů tohoto řízení, a to ve výši, kterou Tribunál považuje za spravedlivou.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí je nutné zrušit z důvodu, že provedené audity a následující příkazy Komise byly založené na souboru pravidel, která nebyla nikdy dohodnuta.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí je nutné zrušit z důvodu, že Komise bezdůvodně zpozdila vydání svých konečných zpráv o auditu a s nimi související inkasní příkazy.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise neunesla své důkazní břemeno. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise založila svůj konečný finanční audit a s ním související inkasní příkazy na nepodložených zjištěních.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že závěry auditu Komise byly nesprávné. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že závěry auditu Komise napadá z důvodu několika zjevných procesních a hmotněprávních pochybení. Žalobkyně rovněž tvrdí, že Komise nejen nepřezkoumala vlastní příkazy, které vydala, ale také hrubě opominula a nezohlednila žádnou ze skutečností, které uvedla společnost ADR Center.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/21

Žaloba podaná dne 8. září 2014 – Revolution v. OHIM (REVOLUTION)

(Věc T-654/14)

2014/C 388/26

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Revolution LLC (Washington, Spojené státy americké) (zástupci: P. Roncaglia, F. Rossi a N. Parrotta, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. června 2014 ve věci R 2143/2013-1,

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „REVOLUTION“ pro služby zařazené do třídy 36 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 1 8 15 297

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 207/2009.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/22

Žaloba podaná dne 11. září 2014 – Peri v. OHIM (Tvar šalovacího zámku)

(Věc T-656/14)

2014/C 388/27

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Peri GmbH (Weißenhorn, Německo) (zástupci: A. Bognár a M. Eck, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 26. června 2014 ve věci R 1178/2013-1;

—	uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: trojrozměrná ochranná známka ve tvaru šalovacího zámku pro výrobky zařazené do tříd 6 a 19 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 0 8 26 766

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení č. 207/2009,

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/23

Žaloba podaná dne 15. září 2014 – Instituto dos vinhos do Douro e do Porto v. OHIM – Bruichladdich Distillery (PORT CARLOTTE)

(Věc T-659/14)

2014/C 388/28

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Instituto dos vinhos do Douro e do Porto, IP (Peso da Régua, Portugalsko) (zástupce: P. Sousa e Silva, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Bruichladdich Distillery Co. Ltd (Argyll, Spojené království)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 8. července 2014 ve věci R 946/2013-4;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení včetně nákladů řízení před Úřadem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: slovní ochranná známka „PORT CARLOTTE“ pro výrobky zařazené do třídy 33 – Ochranná známka Společenství č. 5 4 21 474

Majitelka ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: žalobkyně

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: důvody uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. g) a čl. 53 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 8 odst. 4 a čl. 53 odst. 2 písm. d) nařízení č. 207/2009

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) a g) a čl. 53 odst. 2 písm. d) nařízení č. 207/2009

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/23

Žaloba podaná dne 19. září 2014 – SEA v. Komise

(Věc T-674/14)

2014/C 388/29

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Società per azioni esercizi aeroportuali (SEA) (Segrate, Itálie) (zástupci: F. Gatti, J. F. Bellis, F. Di Gianni a A. Scalini, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí C (2014) 4537 final ze dne 9. července 2014, kterým Evropská komise zahájila formální vyšetřovací řízení, jehož předmětem je zřízení Airport Handling;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí

—

v této souvislosti žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí přehlíží skutečnosti (například zřízení trustu za účelem zajištění úplné hospodářské diskontinuity mezi Airport Handling a SEA Handling, a sice společností, která je údajně příjemkyní státní podpory SA.21420), které hrály zásadní úlohu při přijímání rozhodnutí a se kterými byla Komise důkladně seznámena.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného použití čl. 107 odst. 1 SFEU vyplývající z nesprávného posouzení důležitých skutečností a objektivních informací, se kterými žalobkyně Komisi seznámila

—

v této souvislosti žalobkyně tvrdí, že v napadeném rozhodnutí Komise nesprávně rozhodla, že společnost Airport Handling lze považovat za hospodářského nástupce SEA Handling a že finanční příspěvek žalobkyně ve prospěch společnosti Airport Handling představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení základních zásad legitimního očekávání, řádné správy, proporcionality a zákazu diskriminace

—

v této souvislosti žalobkyně tvrdí, že jednání útvarů Komise a napadené rozhodnutí jsou ve zjevném rozporu s výše uvedenými zásadami právního řádu Evropské unie. Konkrétně, pokud jde o zásadu proporcionality, žalobkyně tvrdí, že Komise měla rozptýlit své pochybnosti provedením důkladné analýzy informací, které žalobkyně poskytla již ve fázi před vyšetřováním, a nikoli přijmout napadené rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/24

Žaloba podaná dne 22. září 2014 – Španělsko v. Komise

(Věc T-675/14)

2014/C 388/30

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: M. García-Valdecasas Dorrego, Abogado del Estado)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2014, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), týkající se Španělského království, a

—	uložil žalovanému orgánu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

První důvod vychází z toho, že oprava stanovená paušálně ve výši 2 7 31 208,07 eur a použitý způsob výpočtu jsou v rozporu s čl. 31 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1) a s pokyny obsaženými v dokumentu Komise VI/5330/97 ze dne 23. prosince 1997 (Pokyny týkající se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF) a v dokumentu AGRI-64043-2005 (Sdělení Komise týkající se toho, jak zamýšlí v kontextu EZOZF – Záruky zavést postup řešení nepravidelností v kontextu systému kontroly vzájemné podmíněnosti zavedeného členskými státy; Communication from the Commission, on how the Commission intends in the context of the EAGGF- in the context of cross-compliance control system implemented by the Member State), protože není namístě určit paušální částku odhadem, neboť žalobce předložil hodnocení skutečných rizik pro Fond. Prováděcí rozhodnutí Komise je nesprávné a navíc nepřiměřené a neodůvodněné.

Druhý důvod vychází z toho, že přídavek k paušální částce ve výši 2 % jako obecná jednorázová oprava dosahující 1 91 873,55 eur a způsob jejího výpočtu jsou v rozporu s čl. 31 odst. 2 výše uvedeného nařízení a s dokumenty Komise o pokynech pro výpočet finančních oprav, jelikož není namístě použít doplňujícím způsobem dva simultánní způsoby výpočtu na jeden a ten samý prohřešek. Jde o zcela nepřiměřenou a neodůvodněnou právní nesoudržnost.

Třetí důvod vychází z toho, že stanovená oprava za rok 2010 (podání žádosti), finanční rok 2011, která je v rozporu s čl. 31 odst. 4 uvedeného nařízení, porušuje zásadu loajální spolupráce a práva na obhajobu, neboť žalovaná neodůvodněně rozšířila finanční opravu na období přesahující 24 měsíců předcházejících oznámení, ačkoli pochybení již byla v té době napravena.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/25

Žaloba podaná dne 22. září 2014 – Španělsko v. Komise

(Věc T-676/14)

2014/C 388/31

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, Abogado del státu)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí C (2014) 4856 final ze dne 11. července 2014 o zahájení šetření v souvislosti se zkreslováním statistik ve Španělsku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, a

—	uložil žalovanému orgánu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

První žalobní důvod, vycházející z porušení zásady právní jistoty a zásady zákazu zpětné účinnosti předpisů

—

V této souvislosti žalobce tvrdí, že když se zásada legality a zásada zákazu zpětné účinnosti předpisů použije na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (Úř. věst. L 306, s. 1) a na rozhodnutí 2012/678/EU, brání to posuzování skutečností nastalých před 13. prosincem 2011, kdy za projednávané skutečnosti nemohla být uložena sankce. Jediné údaje, za které by mohla být uložena sankce, jsou údaje oznámené v dubnu 2012. Vyšetřované období by totiž mělo být omezeno na údaje obsažené v oznámeních předkládaných od roku 2012.

Vyšetřované období by mělo být omezeno na údaje obsažené v oznámeních předkládaných od roku 2012, týká-li se skutečností nastalých od prosince 2011, kdy výše uvedené nařízení vstoupilo v platnost. Pro zahájení postupů šetření skutků nastalých před 13. prosincem 2011 tudíž neexistuje právní základ.

Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 8 odst. 3 výše uvedeného nařízení

—	V této souvislosti žalobce tvrdí, že neexistují pádné indicie o existenci skutků, které by představovaly zkreslení údajů o schodku financí a dluhu. Postup španělských orgánů představuje jasně a náležitě vysvětlenou revizi uvedených údajů.

Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení práva Španělského království na obhajobu

—	V této souvislosti žalobce tvrdí, že provedené šetření bylo skrytým šetřením probíhajícím mimo stanovený postup a na úkor práva Španělska na obhajobu.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/26

Žaloba podaná dne 19. září 2014 – Airport Handling v. Komise

(Věc T-688/14)

2014/C 388/32

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Airport Handling SpA (Somma Lombardo, Itálie) (zástupci: R. Cafari Panico a F. Scarpellini, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil v plném rozsahu rozhodnutí C(2014) 4537 final, ze dne 9. července 2014, kterým Komise zahájila formální vyšetřovací řízení ve věci SA.21420 (2014/NN), týkající se založení společnosti Airport Handling S.p.A.;

—	podpůrně pro případ, že by Tribunál proti všemu očekávání dospěl k závěru, že vyhoví pouze některým důvodům uplatněným v této žalobě, částečně zrušil výše uvedené rozhodnutí;

—	v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení a chybného uplatnění čl. 107 odst. 1 a čl.108 odst. 2 SFEU.

—

Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí je stiženo vadou spočívající v tom, že Komise měla chybně za to, že společnost Airport Handling S.p.A. je právní nástupkyní společnosti SEA Handling, na základě údajné hospodářské kontinuity mezi oběma zmíněnými společnostmi, a v tom, že z důvodu této mylné domněnky přijala rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

Druhý žalobní důvod, též vycházející z porušení a chybného uplatnění čl. 107 odst. 1 a čl. 108 odst. 2 SFEU.

—	Žalobkyně v tomto ohledu poukazuje na nesprávnost rozhodnutí v tom, že, Komise měla za to, že kapitalizace společnosti Airport handling S.p.A. může představovat státní podporu, neslučitelnou s trhem, a na základě této mylné domněnky zahájila formální vyšetřovací řízení.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady řádné správy.

—	Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise přijetím napadeného rozhodnutí nedodržela svoji povinnost nestranného a řádného posouzení informací, které měla k dispozici, ani požadavek poměrného vážení dotčených zájmů.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/28

Žaloba podaná dne 22. července 2014 – ZZ a ZZ v. Komise

(Věc F-70/14)

2014/C 388/34

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: ZZ a ZZ (zástupci: D. de Abreu Caldas, M. de Abreu Caldas a J.-N. Louis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o převodu důchodových nároků žalobců do důchodového systému Unie na základě nových obecných prováděcích ustanovení (OPU) k čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu ze dne 3. března 2011 a podpůrně nařízení Komisi nahradit škodu, která vznikla z důvodu nadměrně dlouhé doby vyřízení jejich žádosti o převod.

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit rozhodnutí o započtení jejich příslušných důchodových nároků, které nabyli před jejich nástupem do služebního poměru u Komise;

—	podpůrně, uložit Komisi povinnost nahradit žalobcům škodu vzniklou z důvodu pochybení, která vedla k nadměrně dlouhému vyřízení jejich žádosti o převod důchodových nároků;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/29

Žaloba podaná dne 22. července 2014 – ZZ v. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)

(Věc F-71/14)

2014/C 388/35

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupci: L. F. de Castro a J.- L. Gillain, advokáti)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o ukončení vyplácení příspěvku za životní podmínky a dodatečného příspěvku, zohledňujících životní podmínky v místě zaměstnání žalobkyně, a denního příspěvku a o neproplacení 49 dnů nevybrané dovolené za rok 2012, jakož i návrh na náhradu újmy v důsledku neposkytnutí pomoci a podpory po pracovním úrazu, jehož byla žalobkyně obětí

Návrhová žádání žalobkyně

—	Vyplacení příspěvku za životní podmínky a dodatečného příspěvku za období od 1. května 2012 do 31. října 2013, nebo přinejmenším vyplacení denního příspěvku za totéž období,

—	proplacení 49 dnů nevybrané dovolené za rok 2012,

—	obnovení smlouvy nebo uzavření nové smlouvy na dobu neurčitou nebo smlouvy, která bude v budoucnu změněna na smlouvu na dobu neurčitou, nebo náhrada újmy spojené s tím, že nebýt úrazu, byla by mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nová smlouva,

—

náhrada újmy utrpěné v důsledku úrazu: i) 10 000 eur za neposkytnutí lékařské, administrativní a peněžité pomoci v Jordánsku a v Bruselu; ii) částka rovnající se součtu nevyplacených a ztracených platů, příspěvků a výhod a lékařských a jiných výdajů žalobkyně v důsledku úrazu, za nějž nese odpovědnost Organizace spojených národů a Evropská služba pro vnější činnost, předběžně odhadovaná na 50 000 eur; uložení povinnosti Evropské službě pro vnější činnost poskytnout pomoc a financování ve sporu týkajícím se odpovědnosti Organizace spojených národů, týkajících se i všech osob v něm vystupujících; iii) částka předběžně stanovená na 50 000 eur za zneužívání smluv na dobu určitou, obsahujících pokaždé zkušební dobu, zejména pak za poslední, neobnovenou smlouvu

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/30

Žaloba podaná dne 7. srpna 2014 – ZZ v. Komise

(Věc F-76/14)

2014/C 388/38

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: G. Suárez de Castro a M. Orman, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o nezapsání žalobce na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení EPSO/AD/248/13.

Návrhová žádání žalobce

—

Zapsat žalobce na seznam úspěšných uchazečů uvedeného výběrového řízení, protože existuje volné pracovní místo neobsazené na základě výběrového řízení EPSO/AD248/13 na administrátory v oblasti 1 Bezpečnost budov, a protože žalobce dosáhl hodnocení o 53,38 bodů, tedy vyššího hodnocení než je minimální hodnocení stanovené EPSO na 51,01 bodů.

—	Podpůrně, vzhledem k četným nepravidelnostem zjištěným při hodnocení zkoušky, zrušit hodnocení zkoušky a seřadit uchazeče podle zbývajících udělených hodnocení, ve kterých nebyly zjištěny nepravidelnosti.

—	V případě vyhovění návrhu uložit žalované náhradu nákladů řízení.

3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/33

Žaloba podaná dne 1. září 2014 – ZZ a další v. Evropská komise

(Věc F-86/14)

2014/C 388/43

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: ZZ a další (zástupce: O. Mader, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o snížení celkového počtu dnů dovolené na zotavenou a prohlášení neúčinnosti článku 6 přílohy X služebního řádu, ve znění článku 1 bodu 70 nařízení č. 1023/2013, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014.

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit rozhodnutí zaslaná žalobcům prostřednictvím systému Sysper2 ohledně jejich nového základního nároku na dovolenou na zotavenou;

—

prohlásit za neúčinný článek 1, bod 70 písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 1023/20131, kterým se mění článek 6 přílohy X služebního řádu („Zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích“) a rozhodnutí Komise C(2013) 9051 final ze dne 16. prosince 2013, v části, v níž snižují nárok na počet dnů dovolené žalobců na zotavenou;

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 23. května 2014 (R/123/14), kterým se zamítají stížnosti žalobců, pokud jde o dovolenou na zotavenou;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 388

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 3. listopadu 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2014/C 388/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2014/C 388/02	Věc C-379/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof Den Haag (Nizozemsko) dne 7. srpna 2014 – TOP Logistics BV a Van Caem International BV v. Bacardi & Co. Ltd a Bacardi International Ltd	2

2014/C 388/03	Věc C-381/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona (Španělsko) dne 11. srpna 2014 – Jorge Sales Sinués v. Caixabank S.A.	3

2014/C 388/04	Věc C-384/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia no 44 de Barcelona (Španělsko) dne 11. srpna 2014 – Alta Realitat S.L. v. Erlock Films a Ulrich Thomsen	3

2014/C 388/05	Věc C-385/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Mercantil no 9 de Barcelona (Španělsko) dne 12. srpna 2014 – Youssouf Drame Ba v. Catalunya Caixa S.A.	4

2014/C 388/06	Věc C-396/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Klagenævnet for Udbud (Dánsko) dne 20. srpna 2014 – MT Højgaard A/S a Züblin A/S v. Banedanmark	5

2014/C 388/07	Věc C-415/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 2. září 2014 Quimitécnica.com – Comércio e Indústria Química, S.A., y José de Mello – Sociedade Gestora de Participações Sociais, S.A., proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 26. června 2014 ve věci T-564/10, Quimitécnica.com y de Mello v. Komise	5

	Tribunál
2014/C 388/08	Spojené věci T-196/11 a T-542/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Mikhalchanka v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření vůči Bělorusku — Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů — Omezení vstupu na území Unie a průjezdu před ně — Zařazení žalobcova jména na seznam dotčených osob a jeho ponechání na tomto seznamu — Novinář — Žaloba na neplatnost — Lhůta k podání žaloby — Částečná nepřípustnost — Právo na obhajobu — Povinnost uvést odůvodnění — Nesprávné posouzení	8

2014/C 388/09	Věc T-646/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Ipatau v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření vůči Bělorusku — Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů — Omezení vstupu a průjezdu přes území Unie — Žaloba na neplatnost — Lhůta pro podání žaloby — Přípustnost — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Nesprávné posouzení	9

2014/C 388/10	Věc T-168/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Georgias a další v. Rada a Komise Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá proti některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Zimbabwe — Zmrazení finančních prostředků — Mimosmluvní odpovědnost — Příčinná souvislost — Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům — Zjevně nesprávné posouzení — Povinnost (uvést) odůvodnění	10

2014/C 388/11	Věc T-195/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Nuna International v. OHIM – Nanu Nana Joachim Hoepp (nuna) Ochranná známka Společenství — Řízení o námitce — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství nuna — Starší slovní ochranné známky Společenství NANA a NANU NANA — Relativní důvod pro zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Neexistence podobnosti výrobků — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009	10

2014/C 388/12	Věc T-262/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Central Bank of Iran v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní — Zmrazení finančních prostředků — Žaloba na neplatnost — Překážka věci zahájené — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu	11

2014/C 388/13	Věc T-317/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Holcim (Romania) v. Komise Mimosmluvní odpovědnost — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů — Odpovědnost za zaviněné protiprávní jednání — Odmítnutí Komise poskytnout informace a zakázat veškeré transakce týkající se údajně odcizených emisních povolenek — Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům — Objektivní odpovědnost	12

2014/C 388/14	Věc T-493/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 24. září 2014 – Sanofi v. OHIM – GP Pharm (GEPRAL) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Mezinárodní zápis s určením Evropského společenství — Slovní ochranná známka GEPRAL — Starší mezinárodní slovní ochranná známka DELPRAL — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009	12

2014/C 388/15	Věc T-11/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Tegometall International v. OHIM – Irega (MEGO) Ochranná známka Společenství — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Společenství MEGO — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Předchozí námitkové řízení — Neexistence překážky věci rozsouzené	13

2014/C 388/16	Věc T-90/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Herdade de S. Tiago II v. OHIM – Polo/Lauren (V) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství V — Starší obrazová ochranná známka Společenství, starší národní obrazová ochranná známka a starší obrazová ochranná známka Beneluxu zobrazující hráče póla — Relativní důvod pro zamítnutí — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009	14

2014/C 388/17	Věc T-265/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – Polo/Lauren v. OHIM – FreshSide (Zobrazení chlapce na kole s pálkou v ruce) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství znázorňující chlapce na kole s pálkou v ruce — Starší obrazová ochranná známka Společenství a starší národní obrazová ochranná známka zobrazující hráče póla — Relativní důvod zamítnutí — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009	14

2014/C 388/18	Věc T-267/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2014 – El Corte Inglés v. OHIM – Gaffashion (BAUSS) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství BAUSS — Starší obrazová ochranná známka Společenství BASS3TRES — Článek 8 odst. 1 písm. b), nařízení (ES) č. 207/2009 — Neexistence nebezpečí záměny	15

2014/C 388/19	Věc T-341/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Groupe Léa Nature v. OHIM – Debonair Trading Internacional (SO’BiO ētic) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství SO’BiO ētic — Starší slovní ochranná známka Společenství a starší slovní národní ochranná známka SO…? — Relativní důvody pro zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 — Neexistence skutečného užívání starší ochranné známky — Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009	16

2014/C 388/20	Věc T-348/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 24. září 2014 – Kadhaf Al Dam v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Libyi — Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů — Povinnost uvést odůvodnění — Zjevně nesprávné posouzení — Posun časových účinků zrušení — Mimosmluvní odpovědnost	16

2014/C 388/21	Věc T-511/14: Žaloba podaná dne 2. července 2014 – Novartis Europharm v. Komise	17

2014/C 388/22	Věc T-559/14: Žaloba podaná dne 28. července 2014 – Ackermann Saatzucht a další v. Parlament a Rada	18

2014/C 388/23	Věc T-560/14: Žaloba podaná dne 28. července 2014 – ABZ Aardbeien Uit Zaad Holding a další v. Parlament a Rada	19

2014/C 388/24	Věc T-636/14: Žaloba podaná dne 27. srpna 2014 – Itálie v. Komise	20

2014/C 388/25	Věc T-644/14: Žaloba podaná dne 30. srpna 2014 – ADR Center v. Komise	21

2014/C 388/26	Věc T-654/14: Žaloba podaná dne 8. září 2014 – Revolution v. OHIM (REVOLUTION)	21

2014/C 388/27	Věc T-656/14: Žaloba podaná dne 11. září 2014 – Peri v. OHIM (Tvar šalovacího zámku)	22

2014/C 388/28	Věc T-659/14: Žaloba podaná dne 15. září 2014 – Instituto dos vinhos do Douro e do Porto v. OHIM – Bruichladdich Distillery (PORT CARLOTTE)	23

2014/C 388/29	Věc T-674/14: Žaloba podaná dne 19. září 2014 – SEA v. Komise	23

2014/C 388/30	Věc T-675/14: Žaloba podaná dne 22. září 2014 – Španělsko v. Komise	24

2014/C 388/31	Věc T-676/14: Žaloba podaná dne 22. září 2014 – Španělsko v. Komise	25

2014/C 388/32	Věc T-688/14: Žaloba podaná dne 19. září 2014 – Airport Handling v. Komise	26

	Soud pro veřejnou službu
2014/C 388/33	Věc F-54/14: Žaloba podaná dne 17. června 2014 – ZZ v. Parlament	28

2014/C 388/34	Věc F-70/14: Žaloba podaná dne 22. července 2014 – ZZ a ZZ v. Komise	28

2014/C 388/35	Věc F-71/14: Žaloba podaná dne 22. července 2014 – ZZ v. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)	29

2014/C 388/36	Věc F-72/14: Žaloba podaná dne 23. července 2014 – ZZ v. Komise	29

2014/C 388/37	Věc F-74/14: Žaloba podaná dne 25. července 2014 – ZZ v. Komise	30

2014/C 388/38	Věc F-76/14: Žaloba podaná dne 7. srpna 2014 – ZZ v. Komise	30

2014/C 388/39	Věc F-78/14: Žaloba podaná dne 7. srpna 2014 – ZZ a další v. ESVČ	31

2014/C 388/40	Věc F-79/14: Žaloba podaná dne 7. srpna 2014 – ZZ v. Parlament	31

2014/C 388/41	Věc F-81/14: Žaloba podaná dne 14. srpna 2014 – ZZ v. Výbor regionů	32

2014/C 388/42	Věc F-82/14: Žaloba podaná dne 15. srpna 2014 – ZZ v. Evropská komise	32

2014/C 388/43	Věc F-86/14: Žaloba podaná dne 1. září 2014 – ZZ a další v. Evropská komise	33