—

zasedající ve Štrasburku (Francie) ve dnech od 17. do 19. března 2014,

—

s ohledem na dohodu o partnerství AKT-EU z Cotonou, a zejména na její článek 11A,

—

s ohledem na Úmluvu OAJ o předcházení terorismu a boji proti němu, která byla přijata v roce 1999, a na akční plán z mezivládního setkání na vysoké úrovni Africké unie týkající se předcházení terorismu v Africe a boje proti němu, který byl přijat v roce 2002,

—

s ohledem na rozhodnutí ministerské rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě č. 3/04 a 7/06 o boji proti používání internetu pro teroristické účely,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1373 (2001), 1566 (2004) a 1624 (2005), které obsahují základní prvky mezinárodního právního rámce pro boj proti terorismu,

—

s ohledem na globální strategii Organizace spojených národů pro boj proti terorismu přijatou dne 8. září 2006,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro politické záležitosti (AKT-EU/101.544/14/A/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že na celém světě, a zejména v zemích AKT a členských státech EU, přetrvávají hrozby terorismu;

B.

vzhledem k tomu, že protiteroristické politiky a opatření mohou být účinné pouze tehdy, pokud jsou prováděny v souladu s mezinárodním právem, zejména s mezinárodními předpisy na ochranu lidských práv;

C.

vzhledem k tomu, že šíření terorismu se posílilo používáním internetu a sociálních médií, kvůli nimž se struktury, metody i způsoby financování teroristických skupin staly složitějšími a hůře odhalitelnými;

D.

vzhledem k tomu, že internet a sociální média jsou nástroji, které lze využívat pro účely terorismu i k boji proti jeho šíření; vzhledem k tomu, že za hrozbu nelze považovat internet jako takový;

E.

vzhledem k tomu, že existuje nový druh terorismu zaměřený proti službám informačních technologií, zejména proti službám veřejných subjektů, známý jako „kybernetický terorismus“;

F.

vzhledem k tomu, že teroristické organizace stále více využívají sociální sítě, jako je Facebook, Linkedin, Viadeo, Twitter a Youtube, za účelem náboru nových členů, financování, výcviku a podněcování uživatelů internetu k šíření terorismu a páchání teroristických činů

G.

vzhledem k tomu, že internet je sítí pro okamžitou komunikaci na mezinárodní úrovni a neomezeným prostorem pro interakci, který nelze cenzurovat; vzhledem k tomu, že internet je rovněž mocným nástrojem, který lze využít k vydírání a vyvíjení tlaku na mezinárodní veřejné mínění šířením fotografií, na nichž jsou zachyceny popravy či týrání rukojmí;

H.

vzhledem k tomu, že v důsledku kybernetického terorismu mohou teroristické skupiny vytvářet vazby a zůstávat ve spojení, aniž by musely překonávat fyzické překážky v podobě hranic, a proto nemusí mít v zemích základny ani útočiště; vzhledem k tomu, že nadnárodní povaha této činnosti vyžaduje koordinovanou reakci států na toto zlo;

I.

vzhledem k tomu, že teroristé stále více využívají nových informačních technologií jako prostředku, jak šířit své audiovizuální nahrávky, jejichž prostřednictvím vyjadřují svou ideologii, šíří mezi obyvatelstvem pocit strachu, vyhledávají, nabírají a radikalizují potenciální členy, aby se z nich stali budoucí bojovníci, shromažďují a převádějí finanční prostředky, organizují teroristické činy a vybízejí k jejich uskutečnění;

J.

vzhledem k tomu, že teroristické organizace hojně využívají internet a sociální média mimo jiné k tomu, aby mezi sebou a svými často velmi vzdálenými provozními infrastrukturami udržovaly spojení, předávaly si zkušenosti z oblasti výroby bomb a raket a získávaly dary;

K.

vzhledem k tomu, že k využívání internetu a sociálních médií pro teroristické účely přispívá skutečnost, že demokratické státy ve snaze o ochranu svobody projevu váhají a otálejí s přijetím účinných opatření namířených proti internetovým stránkám, jež šíří radikální ideologie a nabádají k netoleranci, nenávisti a násilí;

L.

vzhledem k tomu, že živnou půdou pro radikalizaci může být celá řada sociálně-ekonomických a politických faktorů, jako je chudoba, nezaměstnanost mladých, izolace a neúčast ve společnosti, netolerance, nedostatečné vzdělání, sociální nespravedlnost, konflikty a špatná správa věcí veřejných;

M.

vzhledem k tomu, že veškeré podoby a projevy terorismu jsou jednou z nejvážnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost, a je tudíž bezpodmínečně nutné proti nim bojovat všemi prostředky v souladu s Chartou Organizace spojených národů, mezinárodními předpisy na ochranu lidských práv a mezinárodním humanitárním právem;

N.

vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1624 (2005) vyzývá státy k přijetí veškerých nezbytných a přiměřených opatření, která odpovídají jejich povinnostem vyplývajícím z mezinárodního práva, k tomu, aby zákonem zakázaly podněcování k páchání teroristických činů a aby takovému jednání zabraňovaly;

O.

vzhledem k tomu, že je nezbytné potvrdit závazky států vyplývající z globální strategie Organizace spojených národů pro boj proti terorismu, zejména závazek „koordinovat úsilí na mezinárodní i regionální úrovni s cílem čelit všem podobám a projevům terorismu na internetu“ a „využívat internetu jako nástroje sloužícího k poražení terorismu“;

1.

vyzývá státy AKT a členské státy EU, aby splnily povinnosti vyplývající z rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1373, 1566 a 1624;

2.

naléhavě vyzývá státy AKT a členské státy EU, aby plně spolupracovaly s Výborem pro boj proti terorismu vytvořeným rezolucí 1373 (2001) a výborem vytvořeným rezolucí 1540 (2004), a vyzývá dále i tyto orgány, aby prohloubily vzájemnou spolupráci;

3.

naléhavě vyzývá státy AKT a členské státy EU, aby spolupracovaly s cílem posílit bdělost nad činností teroristických organizací; vyzývá rovněž státy AKT a EU, aby rozvíjely způsoby spolupráce při předcházení teroristickým činům, a aby tak podporovaly účinný boj proti terorismu, zejména tím, že si budou vyměňovat informace prostřednictvím náležitých oficiálních komunikačních kanálů;

4.

vyzývá státy AKT a členské státy EU, které tak doposud neučinily, aby v rámci svých vlád zřídily útvary pro předcházení mnohostrannému terorismu a boj proti němu s cílem zlepšit spolupráci mezi jednotlivými službami a zajistit propojení mezinárodních, regionálních a subregionálních kontaktních míst, a aby zároveň zajistily právo občanů na svobodné vyjadřování, účinnou demokratickou opozici a diskusi; vyzývá tyto státy, aby posílily kapacity v oblasti monitorování internetu, a to v úzké spolupráci s univerzitami, jež vychovávají odborníky v této oblasti;

5.

žádá Evropskou komisi a mezinárodní organizace, jako je Výbor pro boj proti terorismu (CTC), Interpol, Úřad Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu (UNODC) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby státům AKT poskytly pomoc nezbytnou k posílení jejich kapacit v oblasti předcházení terorismu a boje proti němu;

6.

vyzývá státy AKT a členské státy Unie, aby si vyměňovaly informace o používání internetu pro teroristické účely a spolupracovaly při vytváření účinných prostředků pro boj proti této hrozbě;

7.

žádá o dohled nad webovými stránkami, které vyzývají k nenávisti a šíří teroristické myšlenky a také informace a pokyny týkající se teroristických činů a aktivit, a o to, aby tento dohled byl transparentní a byla zajištěna ochrana shromážděných informací;

8.

připomíná, že internet je velmi cenným nástrojem, který umožňuje občanům vyjadřovat se a sdělovat své názory, získávat přístup k informacím a domáhat se svých práv, a že představuje vynikající prostředek komunikace, otevření se okolnímu světu a osobního obohacení;

9.

vyzývá státy AKT a členské státy EU, aby přijaly právní předpisy zaměřené na zavedení účinných, transparentních a demokratických postupů, které umožní urychleně znepřístupnit webové stránky, které slouží zájmům teroristů;

10.

podotýká, že nestačí přijmout právní předpisy pro boj proti šíření terorismu prostřednictvím internetu a sociálních sítí, neboť je obtížné tyto předpisy na internetu uplatnit; vyzývá tudíž státy AKT a členské státy, aby kladly důraz na prevenci a informování, zejména u mladých lidí, aby se z nich stali odpovědní a informovaní uživatelé, ale také u zaměstnanců, kteří pracují více či méně přímo v oblasti národní bezpečnosti a jejichž osobní údaje by mohly být v případě ponechání na internetu využity k teroristickým cílům;

11.

vybízí státy AKT, členské státy EU a Komisi, aby spolupracovaly s velkými skupinami v odvětví internetu s cílem najít způsoby, jak zamezit používání internetu pro teroristické účely a monitorovat a bránit zapojování uživatelů do této činnosti, a současně respektovaly práva osob na soukromí a svobodu projevu; podotýká, že státy a mezinárodní organizace mají také možnost využívat více internetu a sociálních sítí k šíření obsahu v opačném smyslu, a bojovat tak proti radikalizaci;

12.

žádá vlády, aby prováděly přísnou kontrolu s cílem zabránit tomu, aby se dary charitativním organizacím a sociálním sdružením staly zdrojem financování teroristických činností;

13.

vyzývá všechny státy, aby v souladu s povinnostmi, které jim ukládá mezinárodní právo, bezvýhradně spolupracovaly v boji proti terorismu;

14.

žádá příslušné mezinárodní, regionální a subregionální organizace, aby posílily mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu a posílily své vazby na Organizaci spojených národů a zejména její Výbor pro boj proti terorismu, a to s cílem usnadnit úplné a bezodkladné uplatnění rezoluce 1373 (2001); vybízí členské státy EU a státy AKT, aby udržovaly pravidelné kontakty se zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva a boj proti terorismu a aby jej zvaly k návštěvě;

15.

vyzdvihuje nutnost dále posilovat programy boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a podpory řešení konfliktů s cílem zastavit oslabování některých vrstev obyvatelstva, jež mohou ze zoufalství podlehnout vlivu propagandistických nebo kazatelských projevů extremistických skupin;

16.

vyzývá všechny veřejnoprávní i soukromé rozhlasové a televizní organizace, aby do svých vysílání zahrnuly obsahy, jejichž cílem je informovat veřejnost o nebezpečích propagandy, kterou vedou radikální skupiny, a bojovat proti souvisejícím destruktivním a extremistickým myšlenkám;

17.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, Africké unii, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a regionálním organizacím států AKT.

—

zasedající ve Štrasburku (Francie) ve dnech od 17. do 19. března 2014,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou), a zejména na její články 36 a 37 této smlouvy, a s ohledem na revizi této dohody z roku 2005 (3) a 2010 (4)

—

s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 18. září 2000, která stanoví rozvojové cíle tisíciletí jakožto cíle společně vymezené mezinárodním společenstvím v zájmu odstranění chudoby,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvaná „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637) a „Budoucí přístup k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím“ (COM(2011)0638),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady o provádění 11. Evropského rozvojového fondu (COM(2013)0445), který předložila Komise,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT), (5)

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (6),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 ze dne 11. června 2001 o postupech usnadňujících vydávání průvodních osvědčení EUR. 1, vystavování prohlášení na fakturách a tiskopisů EUR. 2 a vydávání některých oprávnění schváleného vývozce podle předpisů upravujících preferenční obchod mezi Evropským společenstvím a některými zeměmi a o zrušení nařízení (EHS) č. 3351/83, (7)

—

s ohledem na pokyny Společenství pro uplatňování ustanovení týkajících se platnosti dokladu o původu ve Společenství,

—

s ohledem na sdělení, v němž Komise v souvislosti s preferenčním celním režimem stanoví podmínky pro informování hospodářských subjektů a správních orgánů členských států o případech, kdy existují odůvodněné pochybnosti o původu zboží (8),

—

s ohledem na příručku pro modernizaci cel, kterou Světová banka zveřejnila v roce 2005 (francouzskou verzi z roku 2007),

—

s ohledem Evropský konsensus o rozvoji (9),

—

s ohledem na kód OSN pro obchodní a dopravní lokality (UN/LOCODE) a jeho roční aktualizace,

—

s ohledem na kódy HS nástroje Customs Quick Tool pro screening látek poškozujících ozonovou vrstvu,

—

s ohledem na dokument OECD z července 2012 nazvaný „Daňová správa: odhalování korupce“, který byl vydán v rámci iniciativy CleanBiz (10),

—

s ohledem na 8. konferenci Světové celní organizace o programu PICARD (partnerství ve vědeckém výzkumu a vývoji v oblasti cel), kterou ve dnech 18.–20. září 2013 (11) uspořádal Institut pro mezinárodní obchod a právo Petrohradské národní vědecké univerzity,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), pokud jde o datum jeho použitelnosti (12),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 25. října 2003 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2008 (13),

—

s ohledem na Dohodu WTO o provádění článku VII (určení celní hodnoty) (14),

—

s ohledem na Dohodu WTO o pravidlech původu, (15)

—

s ohledem na dokument Světové celní organizace nazvaný „Cla ve 21. století“ a na usnesení Rady pro celní spolupráci z června 2009 o další reakci Světové celní organizace na celosvětový hospodářský pokles,

—

s ohledem na článek 51, poznámku pod čarou č. 14 dohody TRIPS Světové obchodní organizace o „zboží s padělanou obchodní známkou“ a „zboží porušujícím autorská práva“ (16),

—

s ohledem na konferenci střediska CIAT o posílení vazeb mezi orgány celní a daňové správy v zájmu boje proti daňovým podvodům, která se uskutečnila ve dnech 9.–12. září 2013 (17) v Nairobi (Keňa),

—

s ohledem na prohlášení a rozhodnutí ministrů na deváté ministerské konferenci WTO, která se uskutečnila ve dnech 3.–6. prosince 2013 na Bali,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod (AKT-EU/101.547/14/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že cla mají zásadní význam pro výběr daní z obchodu se zbožím, jenž je klíčovým zdrojem příjmů do veřejného rozpočtu, a to především v případě takových zemí, k nimž patří většina států AKT, které se potýkají s vysokým schodkem a veřejným dluhem;

B.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů rozpočtové podpory poskytované v rámci 11. ERF by měla být lepší a výraznější technická pomoc a výměna osvědčených postupů v oblasti cel;

C.

vzhledem k tomu, že prohloubení regionální integrace AKT, včetně vytvoření a další existence celní unie, vyžaduje obezřetnou modernizaci cel, řádnou správu věcí veřejných a transparentnost v oblasti cel a daňových záležitostí, jakož i účinný právní rámec, což umožní koncipovat a využívat nástroje pro ochranu obchodu;

D.

vzhledem k tomu, že modernizace cel musí být provedena transparentně za účasti parlamentů a domácích zúčastněných stran, a vzhledem k tomu, že proces modernizace by měl zahrnovat nábor odborníků na celní otázky a jejich školení, odpovídající technickou infrastrukturu, včetně připojení k sítím IKT, a posílení institucionální kapacity celních orgánů pro vymáhání práva;

E.

vzhledem k tomu, že reforma na vnitrostátní úrovni a iniciativy regionální integrace v oblasti cel musí být prováděny v souladu s úsilím o usnadnění obchodu v rámci mnohostranného systému WTO;

F.

vzhledem k tomu, že urychlené a ucelené provádění ustanovení dohody o usnadnění obchodu, která byla uzavřena na deváté ministerské konferenci WTO na Bali, přispěje k modernizaci celních režimů, zrychlení obchodních postupů a lepší obchodní výměně;

G.

vzhledem k tomu, že modernizovaná cla by měla být uplatňována způsobem, který bude pro spotřebitele vstřícný, což přispěje k boji proti padělkům, neboť spotřebitelé tak budou moci činit informovaná rozhodnutí a zlepší se jejich bezpečnost;

H.

vzhledem k tomu, že účinnost cel vyžaduje omezení byrokracie, zbytečné administrativní zátěže a souvisejících výdajů, jakož i vytvoření rovných podmínek společně s ostatními obchodními partnery, což následně přispěje k regionální integraci i životaschopnému obchodu mezi zeměmi AKT a EU;

I.

vzhledem k tomu, že Komise vyžaduje, aby byly uzavírány se zeměmi a regiony dohody o spolupráci v oblasti cel za účelem snadnější kumulace na různých úrovních, a vzhledem k tomu, že pravidla původu GSP neumožňují úplnou kumulaci u položek 1–24 kódu harmonizovaného systému, ačkoli se jedná o produkty, u jejichž vývozu má celá řada nejméně rozvinutých zemí ze států AKT konkurenční a komparativní výhodu;

1.

vítá větší úlohu celních správ nejen při prosazování opatření, ale i při odhalování případných trestných činů, zejména pokud jde o nedovolené obchodování, a poukazuje na skutečnost, že v oblasti cel je nezbytné bojovat proti daňovým trestným činům a nekalostem, včetně úplatkářství;

2.

domnívá se, že posílení úlohy celních orgánů by pro země AKT bylo velmi přínosné, neboť by to usnadnilo plnění cílů regionální integrace;

3.

poukazuje na skutečnost, že regionální celní unie hrají při podpoře obchodu v rámci regionu významnou úlohu;

4.

uznává, že cla jsou důležitým zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty zemí AKT, avšak neměly by být jediným zdrojem; zdůrazňuje, že zrušení celních sazeb nebo snížení cel by bylo možné vyvážit větším objemem obchodu, diverzifikací daňových příjmů a vyššími příspěvky založenými na HND;

5.

oceňuje země OECD, které si uvědomily, že daň z přidané hodnoty (DPH) může transparentním způsobem zvýšit příjmy, a vyzývá EU, aby partnerským zemím AKT, které právě zavádějí spotřební daň se širokým základem, poskytla technickou pomoc, a pomohla jim tak dodržet pokyny OECD týkající se DPH/daně ze zboží a služeb; zdůrazňuje, že v souvislosti s liberalizací mezinárodního obchodu je zavedení DPH jednou z upřednostňovaných alternativ vůči clům;

6.

domnívá se, že změny preferenčních pravidel původu v rámci dohod o hospodářském partnerství musí zohledňovat dopady na hospodářství každé země AKT, přičemž tyto dopady musí být určeny na základě analýzy souvisejících nákladů a přínosů; domnívá se, že musí být provedena důsledná analýza nákladů a přínosů, které používají metody výpočtu pro účely určení původu na základě přidané hodnoty pro členské státy EU a země AKT;

7.

vyzývá proto EU, jež je největším dárcem oficiální rozvojové pomoci zemím AKT, a vlády přijímajících zemí, aby se soustředily na zajištění dostatečných rozpočtových zdrojů; a požaduje, aby celní orgány byly transparentnější a odpovědnější, neboť tak vzroste účinnost jejich každodenních činností i jejich celkový pozitivní dopad na rozvoj přeshraničních, dvoustranných, vícestranných a mnohostranných legálních obchodních toků;

8.

zdůrazňuje, že EU by v případě žádosti měla podpořit reformy a modernizaci cel, sdílet své know-how a osvědčené postupy spolupráce v oblasti cel a optimalizovat využívání finančních prostředků a nástrojů v platném rámci;

9.

vybízí k výměně osvědčených postupů v oblasti modernizace cel a usnadňování obchodu mezi Evropskou unií a zeměmi AKT;

10.

upozorňuje, že cla přispívají k účinné a účelné správě hranic, jež má zásadní význam pro usnadňování obchodu a snižování obchodních nákladů, a proto zvyšují konkurenceschopnost země, a že cla v 21. století již nejsou primárně zaměřena na fyzickou kontrolu zásilek v okamžiku jejich vstupu do země, nýbrž na ověřování po propuštění zboží, kdy jsou prováděny kontroly na základě auditu, což zvyšuje poptávku po vhodně koncipované podpoře IKT;

11.

je přesvědčen, že řádně fungující cla jsou hlavním prvkem udržitelného rozvoje, který například soukromému sektoru umožňuje podílet se prostřednictvím přeshraniční spolupráce na reálné ekonomice, regionální soudržnosti a integraci trhů, jakož i rozvíjet volný a spravedlivý trh slučitelný s pravidly WTO;

12.

domnívá se, že praktická opatření vedoucí k modernizaci cel by měla být mimo jiné zaměřena na:

13.

domnívá se také, že vytvoření databáze oprávněných hospodářských subjektů zahrnující informace o porušování celních předpisů a probíhajícím vyšetřování, k níž by celní orgány zemí AKT měly bezplatný přístup, by přispělo ke snadnějšímu sdílení informací a osvědčených postupů a zlepšilo vymáhání celních předpisů;

14.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s celními orgány členských států EU a novým Evropským střediskem pro sledování padělání a pirátství zavedla výměnný program pro odborníky na celní otázky a další pracovníky donucovacích orgánů zemí EU a AKT s cílem posílit dvoustrannou spolupráci v boji proti nezákonnému paralelnímu obchodu se zbožím, podpořit ochranu práv duševního vlastnictví registrovaných držitelů práv a důsledně monitorovat obchod s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, které přispívají ke změně klimatu;

15.

domnívá se, že nezbytným základem účinných politik na ochranu obchodu je moderní a efektivní celní systém, a věří, že orgány pověřené řízeními na ochranu obchodu by tak v plném rozsahu měly brát zřetel na zkušenosti a odborné znalosti pracovníků celních orgánů;

16.

vyzývá celní správy, aby prohloubily vzájemnou spolupráci s dalšími orgány pro správu hranic a přeshraničními subjekty, zejména orgány pro kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to i na úrovni AKT a EU;

17.

vyzývá Evropskou unii a země AKT, aby podporovaly všechny iniciativy, které prohlubují regionální integraci v odvětví cel, a současně zajistily, aby normy zavedené na základě těchto iniciativ byly slučitelné s mezinárodním mnohostranným systémem a přispívaly k vytvoření volného trhu, na němž panují rovné podmínky;

18.

pověřuje své spolupředsedy, aby předložili toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady Evropské unie, Africké unii, Panafrickému parlamentu, vnitrostátním a regionálním parlamentům a regionálním organizacím AKT.

—

zasedající ve Štrasburku od 17. do 19. března 2014,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na dohodu o partnerství AKT-ES (dohoda z Cotonou) a zejména na článek 32 o životním prostředí a přírodních zdrojích a článek 49 o obchodu a životním prostředí,

—

s ohledem na bruselskou deklaraci o udržitelném rozvoji a řízení průmyslu zpracovávajícího nerostné suroviny zemí AKT (AKT/89/008/10), která byla přijata na první schůzi ministrů zemí AKT zodpovědných za průmysl zpracovávající nerostné suroviny ve dnech 13. až 15. prosince 2010 v Bruselu v Belgii,

—

s ohledem na oblast působnosti a činnosti Mezinárodního panelu o udržitelném využívání přírodních zdrojů Programu OSN pro životní prostředí (UNEP),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2011 o efektivní evropské strategii pro suroviny, (19)

—

s ohledem na studii o těžbě nerostů, environmentální udržitelnosti a udržitelném rozvoji v oblastech EAC, SADC a ECOWAS vydanou Centrem pro africkou obchodní politiku v roce 2009,

—

s ohledem na směrnici č. 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků,

—

s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982 a dohodu z roku 1994 týkající se provádění části XI této úmluvy,

—

s ohledem na Protokol k Barcelonské úmluvě o ochraně Středozemního moře před znečišťováním působeným průzkumem a využíváním pevninského šelfu a mořského dna a jeho podloží ze dne 24. března 2011 (Protokol o ochraně pobřežních oblastí),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Řešení otázky bezpečnosti těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách“ (COM(2010)560),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst: možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM(2012)0494),

—

s ohledem na těžební řád Mezinárodního úřadu pro mořské dno,

—

s ohledem na mezinárodní dohodu o životním prostředí (IEA) týkající se řešení praktických problémů, pokud jde o oblasti hlubinné těžby na mořském dně, ze dne 14. srpna 1987, kterou podepsaly Kanada, Belgie, Nizozemsko, Itálie a Rusko,

—

s ohledem na protokol z mezinárodního semináře o potřebách environmentálního řízení při průzkumu a využívání nerostných surovin na mořském dně, který se konal v Nadi na Fidži ve dnech 29. listopadu až 2. prosince 2011,

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. září 2012 nazvanou „Pokrok v plnění integrované námořní politiky EU“ (COM(2012)0491),

—

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální věci a životní prostředí (AKT-EU/101.546/14/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že přírodní zdroje jsou pro stát nezbytným předpokladem hospodářské činnosti, zaměstnanosti a prosperity;

B.

vzhledem k tomu, že krátkodobé a dlouhodobé dopady těžebních operací, zejména na hlubokém moři, zůstávají nejasné a že přetrvávají obavy z vyšší toxicity vody a ze změny stanovišť, jakož i z úniků, rozsypání a koroze;

C.

vzhledem k tomu, že na jednu stranu jsou zdroje omezené, ale na druhou stranu je zapotřebí nových zdrojů k inovacím a rozvoji;

D.

vzhledem k tomu, že každé využívání a těžební činnost má dopad na ekosystémy a životní prostředí;

E.

vzhledem k tomu, že mnohé země AKT jsou obdařeny nerostnými surovinami nacházejícími se na mořském dně v jejich vlastních teritoriálních vodách nebo v mezinárodních vodách, ať už v pobřežních, nebo v hlubokomořských vodách;

F.

vzhledem k tomu, že průmyslová činnost výrobního průmyslu je v současné době často závislá na dodávkách surovin a ropy, a vzhledem k tomu, že jejich dodávky má často pod kontrolou jen několik dodavatelů;

G.

vzhledem k tomu, že většina ropy a nerostných surovin těžených na mořském dně je z produkujících zemí AKT vyvážena bez větší přidané hodnoty;

H.

vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství z Cotonou předpokládá spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného využívání a řízení přírodních zdrojů a opětovně potvrzuje závazek podporovat mezinárodní obchod takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné a řádné environmentální řízení;

I.

vzhledem k tomu, že země AKT v souladu s mezinárodním právem uplatňují svrchovanost a jurisdikci nad svými výlučnými ekonomickými zónami jakožto smluvní strany Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

J.

vzhledem k tomu, že pokud chybí silné vlády, které by regulovaly odvětví těžby na mořském dně a dohlížely na ně, mohla by činnost těžebních společností vést k významným dlouhodobým místním škodám na životním prostředí a na zdraví;

K.

vzhledem k tomu, že je zavedenou zásadou mezinárodního práva, že nerostné suroviny nacházející se na volném moři za hranicemi námořní jurisdikce výlučné ekonomické zóny daného státu jsou společným dědictvím lidstva;

L.

vzhledem k tomu, že od 90. let 20. století do roku 2008 vzrostla světová produkce 14 hlavních nerostných surovin z 1 milionu na 2,5 milionu tun; vzhledem k tomu, že celosvětová poptávka se podle očekávání výrazně zvýší, až počet obyvatel do roku 2050 dosáhne 9 miliard;

M.

vzhledem k tomu, že těžební řád stanoví komplexní soubor pravidel, předpisů a postupů, které vydal Mezinárodní úřad pro mořské dno s cílem regulovat průzkum, těžbu a využívání nerostných surovin nacházejících se na mořském dně v mezinárodních vodách;

1.

vyjadřuje své znepokojení nad tím, že rozvojovým zemím se i přes skutečnost, že disponují bohatými nerostnými zdroji, nedaří vyřešit, přetrvávají problémy s chudobou, neboť jsou ukotveny v systému, kdy vyvážejí suroviny a nakupují hotové výrobky od průmyslových zemí;

2.

zdůrazňuje zejména skutečnost, že při jakémkoli využívání a těžební činnosti by mělo být usilováno o to, aby ekosystémy zůstaly nedotčeny a aby narušující činnosti byly minimalizovány;

3.

vyzývá vlády zemí AKT-EU, aby skoncovaly s „kletbou zdrojů“ a z bohatých nerostných zdrojů zemí AKT učinily ústřední bod jejich rozvojové strategie tak, aby se staly přínosem pro veškeré obyvatelstvo, a nesloužily jen k obohacení investorů a malé skupiny vybraných osob, z něhož běžní občané nemají žádný prospěch;

4.

naléhavě žádá země AKT, aby při vyjednávání smluv o nerostných surovinách s těžebními společnostmi využívaly kvalifikovaných a zkušených odborníků; vybízí země AKT, aby rovněž investovaly do vzdělávání a odborné přípravy vlastních specialistů na právní otázky a těžbu s cílem zajistit trvalé a udržitelné shromažďování znalostí; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly iniciativy pro předávání znalostí;

5.

připomíná, že přechod k nízkouhlíkové společnosti, a tudíž k nahrazení fosilních paliv, musí být dlouhodobým cílem zemí AKT a EU; naléhavě žádá země a investory, aby lépe využívaly obrovského potenciálu obnovitelných zdrojů energie, jež mají země AKT k dispozici;

6.

zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty by měly hrát významnou úlohu v dohledu nad dohodami a smlouvami o těžbě, aby tak dostály své odpovědnosti vůči občanům;

7.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout transparentní a účinně vymahatelné legislativní a regulační rámce, které by upravovaly činnost průmyslu zpracovávajícího nerostné suroviny na mořském dně; připomíná v této souvislosti, že je zapotřebí přijmout právní předpisy proti používání mezinárodně zakázaných toxických látek; vyzývá vnitrostátní vlády a parlamenty, aby přijaly politiky a regulovaly zahraniční investice ve veřejném zájmu, vedly v tomto ohledu konzultace s občanskou společností a činily tak způsobem, aby zahraniční investice znamenaly přínos pro místní hospodářství, vytvářely domácí přidanou hodnotu a podporovaly rozvoj;

8.

zdůrazňuje, že státy by měly zajistit, aby licence k těžbě na mořském dně byly vydávány transparentním a pevně stanoveným postupem, který umožní hospodářskou soutěž, a aby licence obsahovaly právně závazná ustanovení o sociálních a environmentálních normách; naléhavě žádá, aby země monitorovaly těžební činnosti a kontrolovaly uplatňování těchto sociálních a environmentálních norem;

9.

vyzývá všechny státy a jejich vlády, aby zavedly závazky a povinnosti pro zahraniční investory působící v rozvojových zemích, jejichž účelem by bylo dodržování lidských práv, environmentálních norem a základních pracovních norem MOP;

10.

naléhavě žádá rozvojové partnery včetně Evropské unie, aby zajistili technickou pomoc zemím, v nichž se provozuje těžební činnost na mořském dně, při hodnocení environmentálního a sociálního dopadu těžby na mořském dně v minulosti i současnosti, aby stanovili odpovědnost za škody na životním prostředí a zdraví na všech úrovních, aby odškodnili oběti a ozdravili ekosystém podle zásady „znečišťovatel platí“;

11.

naléhavě žádá společnosti, aby používaly co nejlepší dostupné technologie s cílem minimalizovat krátkodobé i dlouhodobé dopady těžby na životní prostředí;

12.

vítá projekt nazvaný „Nerostné suroviny na mořském dně v oblasti tichomořských ostrovů: právní a fiskální rámec pro udržitelné řízení zdrojů“, financovaný Evropskou unií v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) a provedený sekretariátem Tichomořského společenství (STS), a vyzývá k provedení vědeckých studií a hodnocení týkajících se příležitostí a rizik pro těžební činnosti na mořském dně, jejich přímého a nepřímého dopadu na životní prostředí a jejich nákladové efektivnosti;

13.

vybízí země AKT a EU, aby vytvořily nebo posílily vnitrostátní agentury pro vědu, technologie a inovace a rovněž monitorovací kapacitu s cílem podporovat technologie a know-how v oblasti průzkumu a těžby na mořském dně, aby zlepšily udržitelnost a bezpečnost v oblastech, kde k takovému průzkumu a těžbě dochází;

14.

vítá veřejnou konzultaci uspořádanou Komisí ohledně těžby na mořském dně, naplánovanou na rok 2014, která je součástí přípravy na vydání sdělení, jež má být zveřejněno v roce 2015, a žádá Komisi, aby Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU pravidelně podávala zprávy o pokroku v postupu konzultace;

15.

připomíná, že již průzkum nalezišť ropy a plynu může mít nepředvídatelné sociální a environmentální dopady; zdůrazňuje, že společnosti by měly posoudit sociální a environmentální dopady ještě před prováděním průzkumu a těžby;

16.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady Evropské unie, Africké unii, Panafrickému parlamentu, Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno a Programu OSN pro životní prostředí.

—

zasedající ve Štrasburku (Francie) ve dnech od 17. do 19. března 2014,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou, a zejména na článek 13 této dohody, na jejímž základě probíhá dialog AKT-EU o migraci,

—

s ohledem na společné prohlášení Rady ministrů AKT-EU z června 2010 o migraci a rozvoji,

—

s ohledem na zprávu o dialogu o migraci a rozvoji v letech 2011–2012, kterou schválila Rada ministrů AKT-EU na svém 37. zasedání, jež se uskutečnilo v Port Vila dne 14. června 2012,

—

s ohledem na dialog OSN na vysoké úrovni o mezinárodní migraci a rozvoji, který se konal dne 3. října 2013, a na společné prohlášení EU a jejích členských států a zemí AKT na téže téma,

—

s ohledem na zřízení pozorovacího střediska AKT pro migraci,

—

s ohledem na společnou strategii EU-Afrika,

—

s ohledem na společné prohlášení Afrika-EU o migraci a rozvoji, k jehož podpisu došlo v Syrtě dne 23. listopadu 2006,

—

s ohledem na články 77 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na globální přístup EU k migraci a mobilitě, který byl přijat v roce 2005 a obnoven v listopadu 2011,

—

s ohledem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu přijatý Radou v říjnu 2008, na první výroční zprávu Komise o přistěhovalectví a azylu z roku 2009 (COM(2010)0214) a na závěry Rady ze dne 3. června 2010 o navazujícím dokumentu k Evropskému paktu o migraci a azylu,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (20)

—

s ohledem na Stockholmský program pro období 2010–2014, Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2010 nazvané „Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – akční plán provádění Stockholmského programu“ (COM(2010)0171),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (21),

—

s ohledem na směrnici Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě (22) a na návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání (COM(2010)0379),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (COM(2013)0197),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. března 2013 nazvané „Evropská politika sousedství: směrem k posílenému partnerství“ (JOIN/2013/0004),

—

s ohledem na projev, který pronesla místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 4. května 2010 a v němž zdůraznila, že je třeba přijmout ucelený přístup k řešení krizí a budování míru, a upozornila na zjevné vazby mezi bezpečností, rozvojem a lidskými právy,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o migračních tocích plynoucích z nestability: rozsah a úloha zahraniční politiky EU  (23) a ze dne 21. října 2013 o migračních tocích ve Středomoří, se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy  (24) a na svůj postoj ze dne 5. února 2014 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání (25), který upravuje jejich lidská, sociální a hospodářská práva,

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace pro migraci nazvanou „Situace v oblasti migrace z environmentálních důvodů v roce 2012“,

—

s ohledem na mandát zvláštního zpravodaje pro lidská práva migrantů, který v roce 1999 vytvořila Komise OSN pro lidská práva,

—

s ohledem na Globální komisi pro mezinárodní migraci, na dialog OSN na vysoké úrovni o migraci a rozvoji a Globální fórum o migraci a rozvoji,

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou dne 18. prosince 1990,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a na protokoly k této úmluvě, kterou v listopadu 2000 přijalo Valné shromáždění OSN,

—

s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

—

s ohledem na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 týkající se právního postavení uprchlíků a na dodatkový protokol ze dne 31. ledna 1967,

—

s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000,

A.

vzhledem k tomu, že hlavními faktory migrace je politická, sociální a hospodářská nestabilita, hospodářský pokles, špatná správa věcí veřejných, špatná bezpečnostní situace, porušování lidských práv, politické represe, humanitární krize a přírodní katastrofy a prohlubující se rozdíly v životních podmínkách; vzhledem k tomu, že nestabilní státy jsou nejvíce ohroženy vnitřními i vnějšími otřesy;

B.

vzhledem k tomu, že migrace je jak příležitostí, tak i výzvou pro rozvoj a má významné hospodářské a sociální důsledky pro země původu, tranzitní země a cílové země, jakož i pro samotné migranty;

C.

vzhledem k tomu, že dobře řízená migrace může být přínosná pro země EU i AKT a přispěje ke splnění současných i budoucích potřeb trhu práce a k rozvoji všech dotčených zemí;

D.

vzhledem k tomu, že migrační toky jih-jih jsou mnohem významnější než toky jih-sever, neboť představují 62,6 % celkové migrace, a vzhledem k tomu, že 84,7 % všech migrantů se usazuje mimo EU (26);

E.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci tvoří polovinu z 214 milionů mezinárodních migrantů na celém světě migrující pracovníci, přičemž podíl žen se stále zvyšuje; vzhledem k tomu, že v posledních několika desetiletích dochází k migraci žen za účelem práce stále častěji;

F.

vzhledem k tomu, že mezinárodní migrace se od roku 2000 stala jednou z hlavních priorit celosvětové správy a byla vytvořena celá řada dvoustranných a mnohostranných partnerství; vzhledem k tomu, že nová perspektiva „migrace jako faktoru rozvoje“ se stala základem nových forem meziregionální spolupráce a dialogu;

G.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí přijmout harmonizovanější a účinnější migrační politiku, aby se zlepšily vztahy mezi zeměmi původu, tranzitními zeměmi a cílovými zeměmi a zajistila se lidská, hospodářská a sociální práva migrantů;

H.

vzhledem k tomu, že Rada ministrů AKT-EU se v květnu 2011 shodla na tom, že je třeba pokračovat v dialogu o mobilitě kvalifikovaných osob, legální migraci, zpětném přebírání osob, vízech, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, o právech migrantů a převodech finančních prostředků, a vzhledem k tomu, že země AKT i EU se zavázaly k dodržování lidských práv migrantů bez ohledu na jejich přistěhovalecký status;

I.

vzhledem k tomu, že se smluvní strany partnerství Afrika-EU v oblasti migrace, mobility a zaměstnanosti zavázaly k dialogu o diasporách, remitenci, odlivu mozků, právech migrantů, sociálních důsledcích migrace, legální, cirkulační a nelegální migraci, vízové problematice, převaděčství migrantů a obchodování s nimi, zpětném přebírání a navracení osob, ochraně uprchlíků a mobilitě studentů;

J.

vzhledem k tomu, že země EU i AKT jsou stále velmi znepokojeny diskriminací a násilím namířeným zejména proti migrantům, uprchlíkům a žadatelům o azyl, zjevně rostoucí xenofobií, negativními náladami vůči migrantům, nenávistnými projevy a trestnými činy z nenávisti;

K.

vzhledem k tomu, že převaděčství a obchodování s lidmi má z nelegální migrace prospěch a oběti jsou nuceny, nalákány nebo podvedeny zločineckými sítěmi, aby se vydaly na cestu do Evropy, a že tyto problémy představují vážné ohrožení bezpečnosti EU a vážné ohrožení životů migrantů;

L.

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních prvků řízení udržitelné migrační politiky je ochrana práv migrantů, včetně práv migrujících žen a dětí;

M.

vzhledem k tomu, že cílem nového revidovaného společného evropského azylového systému je stanovit jasnější pravidla a zajistit spravedlivou a odpovídající ochranu uprchlíků, kteří potřebují mezinárodní ochranu;

N.

vzhledem k tomu, že právní předpisy EU nabízejí určité nástroje, např. vízový kodex a Schengenský hraniční kodex, na jejichž základě lze uprchlíkům v případě krize udělit víza z humanitárních důvodů;

O.

vzhledem k tomu, že je třeba vybízet členské státy EU k tomu, aby využívaly finančních zdrojů, které budou dostupné v rámci Azylového a migračního fondu, jakož i finančních prostředků dostupných v rámci přípravné akce „s cílem umožnit znovuusídlení uprchlíků v mimořádných situacích“;

P.

vzhledem k tomu, že legální migrace je nejlepším způsobem migrace jak pro osoby, které mají zájem odejít ze země původu, tak pro přijímající země;

Q.

vzhledem k tomu, že v důsledku migrace může docházet k většímu odlivu mozků, jenž má dlouhodobý nepříznivý vliv na trh práce rozvojové země;

1.

vyzývá země AKT a EU, aby ještě více posílily své odhodlání prohlubovat spolupráci v oblasti migrace a rozvoje a podporovaly dobře řízenou migraci, neboť podněcuje udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a rozvoj v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že koordinovanější přístup k řízení migrace by měl zajistit dodržování lidských, sociálních a hospodářských práv migrantů v plném rozsahu;

2.

zdůrazňuje, že je třeba navázat pevnější partnerství mezi zeměmi původu, tranzitními zeměmi a cílovými zeměmi, aby bylo možné uceleným způsobem lépe řídit migraci na základě sdílené odpovědnosti a spolupráce;

3.

zdůrazňuje, že hlavními příčinami mezinárodní migrace je chudoba, slabé hospodářství, nedostatečný rozvoj, chybějící růst ve prospěch chudých obyvatel a nedostatek pracovních míst, porušování lidských práv a ozbrojené konflikty; vyzývá EU, aby dále usilovala o rozvoj a demokratizaci zemí původu a podporovala budování právního státu; vyzývá země AKT, aby prováděly účinné a lépe zaměřené politiky snižování chudoby a hospodářského rozvoje, jejichž cílem je tvorba pracovních míst;

4.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že stále více osob riskuje své životy tím, že podstupují nebezpečnou cestu lodí po Středozemním moři do EU; připomíná, že solidarita EU by měla být nerozlučně spjata s odpovědností; připomíná členským státům EU, že mají zákonnou povinnost poskytnout pomoc migrantům plavícím se po moři; vyzývá v této souvislosti země AKT, a zejména Eritreu, neboť z této země pochází většina obětí, aby se v zájmu boje proti obchodování s lidmi a zajištění základních lidských práv pro všechny občany požádaly o mezinárodní spolupráci;

5.

zdůrazňuje, že platné právní předpisy EU (směrnice 2009/50/ES a 2011/98/EU) zaručují legálním přistěhovalcům i státním příslušníkům členského státu, v němž pobývají, rovné zacházení, pokud jde o: (i) pracovní podmínky, ii) svobodu sdružování, iii) vzdělávání a odbornou přípravu, iv) uznávání diplomů, osvědčení a dalších odborných kvalifikací, v) oblast sociálního zabezpečení, vi) daňové výhody, vii) přístup ke zboží a službám a viii) poradenské služby nabízené úřady práce, a poukazuje na skutečnost, že členské státy EU mohou rovné zacházení omezit pouze v oblastech vymezených právními předpisy;

6.

vyzývá země AKT i EU, aby aktivně postupovaly proti xenofobii a xenofobnímu násilí vůči migrantům a zvyšovaly povědomí široké veřejnosti a odborníků pracujících s migranty o skutečnosti, že je nezbytné dodržovat lidská práva migrantů;

7.

vyzývá členské státy EU, aby dodržovaly zásadu zákazu navracení v souladu s platnými mezinárodními a evropskými předpisy; vyzývá členské státy EU, aby okamžitě ukončily veškeré praktiky neoprávněného a nepřiměřeně dlouhého zadržování;

8.

vyzývá orgány zemí AKT a EU, aby zavedly politiky zaměřené na konkrétní potřeby migrujících žen, neboť jsou obětí násilí a zneužívání, což je zejména v utečeneckých táborech stále významným problémem, a zajistily dodržování základní zásady ochrany nejlepších zájmů dětí;

9.

zdůrazňuje, že EU by se vedle toho, že zaručuje lidská práva pro všechny migranty, měla zaměřit na uprchlíky přicházející na základě Ženevské úmluvy, aby jim poskytla nejlepší možnou pomoc a ochranu; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření na ochranu zranitelných skupin a osob, které se často stávají obětí obchodování s lidmi, sexuálního vykořisťování a vykořisťování pracovní síly;

10.

zdůrazňuje, že ochrana práv migrantů je základním prvkem zpětného přebírání osob; vyzývá všechny strany, aby zajistily, že se skutečně uplatňují politiky, které zaručují dodržování těchto práv a respektování lidské důstojnosti ve všech fázích zpětného přebírání osob, v souladu s platnými mezinárodními závazky;

11.

vyzývá EU, agenturu Frontex a členské státy, aby zajistily, že jednou z hlavních priorit při provádění nařízení o systému EUROSUR je poskytování pomoci migrantům v tísni;

12.

žádá, aby byla zahájena intenzivnější spolupráce v boji proti nelegální migraci, jež by zahrnovala dohody o problematice navracení nelegálních migrantů do zemí původu a jejich zpětného přebírání a dvoustranné a mnohostranné dohody;

13.

vítá nedávné návrhy Komise týkající se legální migrace osob, které nežádají o azyl, a naléhavě ji vyzývá, aby připravila další nástroje k zavedení společné přistěhovalecké politiky, řídila ekonomickou migraci za účelem podpory ekonomického a sociálního pokroku v přijímajících a tranzitních zemích a zemích původu a aby lepším začleněním migrantů posílila sociální soudržnost;

14.

vyzývá členské státy EU, aby spolupracovaly se zeměmi AKT a zajistily, aby informace týkající se legální migrace byly snadno dostupné a zaměřily se konkrétně na práva a povinnosti migrantů, jako je tomu například na elektronickém portálu EU o přistěhovalectví;

15.

vybízí ke zřízení informačních a řídících středisek pro migraci mimo EU, jak se již stalo v Mali, s cílem pomoci zemím původu a tranzitním zemím koncipovat migrační politiku s ohledem na obavy potenciálních a vracejících se migrantů, poskytnout praktické informace o legálním přistěhovalectví, pracovních možnostech a životních podmínkách v cílových zemích a podpořit profesní odbornou přípravu;

16.

vítá nadcházející summit EU-Afrika (ve dnech 2.–3. dubna 2014 v Bruselu) a vyzývá k přijetí odvážnějšího společného přístupu a konkrétních účinných strategií k řešení problémů v oblasti migrace v rámci společné strategie Afrika-EU;

17.

zdůrazňuje, že odliv mozků může v rozvojových zemích způsobit vážné problémy, a proto je třeba aktivně podporovat cirkulační migraci;

18.

zdůrazňuje význam probíhajícího dialogu AKT-EU o migraci a rozvoji a Světového fóra pro migraci a rozvoj, jež představuje strukturovaný rámec pro podporu intenzivnějšího dialogu a spolupráce mezi vládními i nevládními subjekty;

19.

zdůrazňuje, že remitence prováděné migranty jsou hlavním a nejstabilnějším zdrojem peněžních toků za předpokladu, že migranti mohou využívat způsoby rychlejšího, levnějšího a bezpečnějšího převodu prostředků; vyzývá proto země EU i AKT, aby v zájmu rozvoje usnadnily remitence a snižování souvisejících nákladů jak v původních zemích, tak v zemích přijímajících;

20.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropské komisi, Radě Evropské unie, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, vládám a parlamentům zemí AKT a členských států EU a Valnému shromáždění OSN.

—

zasedající ve Štrasburku (Francie) ve dnech od 17. do 19. března 2014,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,

—

s ohledem na dohodu z Libreville ze dne 11. ledna 2013 o řešení politicko-vojenské krize ve Středoafrické republice, jež byla podepsána pod záštitou hlav států a vlád zemí Hospodářského společenství států střední Afriky (ECCAS) a jež stanoví podmínky pro ukončení krize ve Středoafrické republice, a s ohledem na prohlášení představitelů států a vlád Hospodářského společenství států střední Afriky, která zazněla na summitech ve dnech 3. a 18. dubna 2013 v N’Djameně, na nichž byl vymezen plán pro přechod;

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 2088 (2013) ze dne 24. ledna 2013, 2121 (2013) ze dne 10. října 2013, 2127 (2013) ze dne 5. prosince 2013 a 2134 (2014) ze dne 28. ledna 2014,

—

s ohledem na tiskové prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 27. ledna 2014,

—

s ohledem na informace o situaci ve Středoafrické republice, které generální tajemník OSN dne 3. března 2014 sdělil Radě bezpečnosti,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. prosince 2013 a 21. ledna 2014 o Středoafrické republice,

—

s ohledem na prohlášení komisaře EU odpovědného za humanitární pomoc a civilní ochranu ze dne 10. září a 30. prosince 2013 o prohlubující se krizi ve Středoafrické republice,

—

s ohledem na tiskovou zprávu Evropské komise ze dne 10. února 2014 o Středoafrické republice, s ohledem na tiskovou zprávu, kterou dne 13. března 2014 u příležitosti návštěvy evropského komisaře pro rozvoj ve Středoafrické republice zveřejnila Evropská komise společně s německým a francouzským ministrem pro rozvoj,

—

s ohledem na skutečnost, že v květnu 2013 byla vytvořena Mezinárodní kontaktní skupina pro Středoafrickou republiku, aby koordinovala regionální, celoafrický a mezinárodní postup s cílem nalézt trvalé řešení problémů, do nichž země opakovaně upadá,

—

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu z roku 1998, který Středoafrická republika ratifikovala v roce 2001,

—

s ohledem na Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů připojený k Úmluvě o právech dítěte, podepsaný Středoafrickou republikou,

—

s ohledem na mimořádný summit hlav států a vlád zemí Hospodářského společenství států střední Afriky, který se uskutečnil v N’Djameně (v Čadu) dne 9. ledna 2014,

—

s ohledem na skutečnost, že Rada míru a bezpečnosti Africké unie přijala dne 10. října 2013 novou koncepci operací,

—

s ohledem na komuniké ze dne 7. března 2014, v němž Rada míru a bezpečnosti Africké unie uvítala výrazné zlepšení bezpečnostní situace ve Středoafrické republice, přičemž konstatovala, že na některých místech je situace stále znepokojivá, a tudíž je nezbytné nadále vyvíjet úsilí,

—

s ohledem na prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 27. listopadu 2013 v Addis Abebě (Etiopie),

—

s ohledem na prohlášení předsedkyně Komise Africké unie Nkosazany Dlamini-Zumaové o situaci ve Středoafrické republice ze dne 3. března 2014,

—

s ohledem na závěry Rady EU ze dne 16. prosince 2013, 20. ledna 2014 a 10. února 2014 týkající se Středoafrické republiky,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2013, 12. září 2013 a 12. prosince 2013 o situaci ve Středoafrické republice,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 19. června 2013 o Středoafrické republice,

—

s ohledem na setkání na vysoké úrovni, které se týkalo humanitární činnosti ve Středoafrické republice a jež se uskutečnilo dne 20. ledna 2014 v Bruselu,

—

s ohledem na dárcovskou konferenci pro mezinárodní misi na podporu Středoafrické republiky, která se uskutečnila dne 1. února 2014 v Addis Abebě,

A.

vzhledem k tomu, že prohloubení krize ve Středoafrické republice v prosinci 2013 vedlo dne 10. ledna 2014 k rezignaci Michela Djotodii, jenž do té doby přechodně zastával prezidentský úřad, a Nicolase Tiangayeho, prozatímního předsedy vlády;

B.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na rozhodnutí Hospodářského společenství států střední Afriky zvolila Přechodná národní rada dne 20. ledna 2014 za prozatímní prezidentku Catherine Samba-Panzaovou; vzhledem k tomu, že prozatímní prezidentka jmenovala dne 25. ledna 2014 Andrého Nzapayéké předsedou vlády a že byla sestavena nová vláda;

C.

vzhledem k tomu, že zhoršení situace v této zemi by mohlo vést k nestabilitě regionu; vzhledem k tomu, že znovunastolení bezpečnosti je prioritou, jež vyžaduje odzbrojení všech členů milic anti-balaka a zachování neutrality bývalých rebelů z hnutí Séléka;

D.

vzhledem k tomu, že jednotky mezinárodní mise na podporu Středoafrické republiky pod vedením Africké unie (MISCA) a francouzské jednotky (Sangaris) výborně spolupracují a vzájemně se doplňují; vzhledem k tomu, že vojenské síly, které jsou v současnosti v této zemi nasazené, jsou pro zajištění bezpečnosti obyvatelstva nedostatečné; vzhledem k tomu, že Rada EU rozhodla o uspořádání mise EUFOR CAR, jež má zabezpečit letiště v Bangui a nedaleký tábor, do nějž se uchýlilo 1 00  000 uprchlíků;

E.

vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN představují právní rámec pro zásah Africké unie, Francie a EU; vzhledem k tomu, že dotčené operace od 5. prosince 2014 zahrnují spíše zachování pořádku a nejedná se tak ani o vojenské operace; vzhledem k tomu, že je nemožné zajistit úroveň úplné bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Středoafrická republika nakonec bude muset vytvořit vlastní armádu;

F.

vzhledem k tomu, že prozatímní prezidentka uvítala zásah EU; vzhledem k tomu, že naléhavě vyzvala OSN, aby ve Středoafrické republice zahájila mírovou operaci, která by dostala tuto vícerozměrnou krizi pod kontrolu; vzhledem k možnosti, že z mise MISCA se stane mírová operace OSN, jak je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2027 (2013), aby se zajistilo její další průběžné financování, což v tomto smyslu podporuje doporučení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, aby bylo ve Středoafrické republice rozmístěno 11  820 příslušníků mírových jednotek OSN, z toho 10  000 vojáků a 1  820 policistů, kteří by v této zemi měli obnovit pořádek a bezpečnost;

G.

vzhledem k tomu, že finanční pomoc, kterou poskytuje mezinárodní společenství, má naprosto zásadní význam pro obnovu bezpečnosti a státní moci a pro výkon svrchovaných funkcí státu a plnění jeho úkolů v oblasti vzdělávání a sociální oblasti; vzhledem k tomu, že této pomoci je naléhavě zapotřebí a nelze ji podmínit nulovým rizikem ani úplnou bezpečností;

H.

vzhledem k tomu, že pro odstranění příčin nestability v zemi má zásadní význam odzbrojení, usmíření, odškodnění, politický dialog a ukončení beztrestnosti a že nesmí být ohrožena územní celistvost této země; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné provést minimální reorganizaci správy státu, aby se mohly konat volby naplánované na 15. února 2015; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství by za tím účelem mělo podpořit přechod, který by doplňoval volební proces;

I.

vzhledem k tomu, že Přechodná národní rada dne 14. března 2014 oficiálně zahájila přípravu nového návrhu ústavy; vzhledem k tomu, že byla vytvořena Státní volební komise; vzhledem k tomu, že evropský komisař pro rozvoj dne 13. března 2014 oznámil, že Středoafrické republice bude poskytnuta další finanční pomoc ve výši 81 milionů EUR, přičemž na podporu volebního procesu v této zemi již EU vyčlenila 20 milionů EUR;

J.

vzhledem k tomu, že celá řada pachatelů činů, které porušovaly lidská práva a dopustily se válečných zločinů, není stíhána; vzhledem k tomu, že dne 20. ledna 2014 byla paní Marie-Thérèse Aissata Keita-Bocoumová jmenována nezávislou odbornicí pro posouzení situace v oblasti lidských práv a že ji Rada bezpečnosti OSN vyzvala, aby v březnu 2014 předložila zprávu; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN dne 22. ledna 2014 oznámil, že bude vytvořena mezinárodní komise, která prošetří všechny nahlášené případy porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že tato komise zahájila svou činnost dne 11. března 2014;

K.

vzhledem k tomu, že na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2134 (2014) ze dne 28. ledna 2014 lze uplatnit sankce vůči stranám, které ohrožují mír, stabilitu a bezpečnost; vzhledem k tomu, že Úřad žalobce Mezinárodní trestního soudu dne 7. února zahájil předběžné šetření ve věci trestných činů spáchaných od září 2012;

L.

vzhledem k tomu, že byly hlášeny násilnosti spáchané oběma stranami a že generální tajemník OSN dne 3. března 2014 zveřejnil zprávu, která potvrdila, že docházelo k porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že se krize dosud nezvrhla v sektářskou občanskou válku, riziko eskalace však stále existuje;

M.

vzhledem k tomu, že v důsledku útoků, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti museli muslimové opustit tuto zemi, vrátit se do své země původu nebo se uchýlit do táborů zřízených ve Středoafrické republice; vzhledem k tomu, že jejich odchod, ať již dobrovolný, nebo nucený, do zemí v tomto subregionu vyvolává vážnou krizi reálné ekonomiky; vzhledem k tomu, že navíc neexistuje státní rozpočet a platy ve veřejném sektoru mají již několik měsíců zpoždění a zároveň je nezbytné obnovit fungování prefektur;

N.

vzhledem k tomu, že narušování veřejného pořádku a bezpečnosti ve Středoafrické republice způsobuje vážnou humanitární krizi, jež vedla k vysídlení téměř milionu osob, že tato krize se vyznačuje nedostatkem potravin, provozuschopných zdravotnických zařízení a léčivých přípravků;

O.

vzhledem k tomu, že vzdělávací systém již dva roky nefunguje; vzhledem k tomu, že mladí lidé nemají práci; vzhledem k tomu, že podle úřadu UNICEF bylo do ozbrojených sil a skupin naverbováno 6  000 dětí;

P.

vzhledem k tomu, že je důležité řešit základní příčiny krize v této zemi na základě obecného a uceleného přístupu, který zohledňuje vzájemné vztahy mezi správou věcí veřejných, hospodářským rozvojem a bezpečností v této zemi a jehož cílem je zlepšit životní podmínky obyvatelstva a nastolit trvalý mír;

Q.

vzhledem k tomu, že EU je v humanitární oblasti a oblasti rozvoje pro Středoafrickou republiku nejdůležitějším partnerem; vzhledem k tomu, že pro období 2013/2014 navýšila EU svou humanitární pomoc na více než 100 milionů EUR; vzhledem k tomu, že mezinárodní dárci se dne 20. ledna 2014 zavázali poskytnout další pomoc ve výši 496 milionů USD; vzhledem k tomu, že Evropská komise zahájí rozvojový program zaměřený na jednotlivé občany, v jehož rámci je k dispozici 101 milionů EUR a jehož účelem je obnovit základní sociální služby a zdroje obživy, zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a zajištění potravin a výživy;

1.

vítá, že Přechodná národní rada zvolila Catherine Samba-Panzaovou prozatímní prezidentkou Středoafrické republiky a že byla vytvořena nová vláda; ujišťuje je o své plné podpoře a vyzývá všechny politické síly, aby pomohly nastolit mír a podílely se na obnově země;

2.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací ve Středoafrické republice, která se vyznačuje vážným zhoršením veřejného pořádku; odsuzuje násilí, které brání řádnému fungování základních služeb a zhoršuje již tak zoufalou humanitární a hospodářskou situaci; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné obnovit sociální a zdravotnické služby a znovu vybavit školy a zahájit výuku;

3.

vyzývá mezinárodní partnery, aby co nejvíce podpořili společné úsilí v oblasti bezpečnosti, humanitární pomoci, nastolení právního státu a hospodářské obnovy;

4.

důrazně odsuzuje vážné porušování humanitárního práva i rozšířené porušování lidských práv;

5.

zdůrazňuje, že osoby, které se dopustily závažného porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, nesmí uniknout spravedlnosti; vyzývá ke zjištění jejich totožnosti, veřejnému odsouzení, stíhání a potrestání v souladu s vnitrostátním a mezinárodním trestním právem; vítá vytvoření mezinárodní komise o třech členech, která prošetří případy porušování lidských práv, a jmenování paní Marie-Thérèse Aissata Keita-Bocoumové nezávislou odbornicí;

6.

vítá účinnou činnost mise MISCA a francouzských sil (mise Sangaris); konstatuje, že situace v Bangui se postupně zlepšuje;

7.

podporuje provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2127 (2013), která opravňuje k nucenému odzbrojení všech milicí bez rozdílu;

8.

vyzývá členské státy EU, aby přispěly k misi EUFOR CAR v zájmu jejího rychlého rozmístění; vyzývá členy Rady bezpečnosti OSN, aby se připojili k žádosti generálního tajemníka a prozatímních orgánů Středoafrické republiky o vyslání mírové mise OSN a schválení jejího financování; vyzývá k posílení mise MISCA a blahopřeje africkým státům, které se na této misi podílejí; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby uvolnilo všechny potřebné finanční, lidské a další zdroje, aby bylo možné posílit přítomnost mezinárodních bezpečnostních sil, které pocházejí především z afrických států;

10.

odsuzuje útoky proti muslimům a křesťanům; obává se, že se konflikt může zvrhnout do sektářské občanské války; vítá, se že náboženské instituce snaží zabránit sektářskému konfliktu a zachovat tradičně mírové soužití;

11.

domnívá se, že je naprosto nezbytné vytvořit komisi pro pravdu a usmíření, aby bylo možné zajistit nápravu násilných činů, hájit práva obětí, zabránit beztrestnosti a usnadnit přechod této země k demokracii, která bude založena na dodržování lidských práv, právním státu a odpovědnosti jednotlivců, tak aby lidé mohli žít v důstojných podmínkách;

12.

podporuje znovuvytvoření institucí Středoafrické republiky; souhlasí s tím, aby se v únoru 2015 konaly parlamentní a prezidentské volby, a vybízí občanskou společnost, aby se účastnila diskusí o budoucnosti této země;

13.

vyzývá k urychlenému přijetí opatření, která budou řešit důsledky konfliktů, a především reformovat ozbrojené síly a bezpečnostní složky, zajistí návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, obnoví místní orgány, mobilizují lidský potenciál, jenž existuje v této zemi a její občanské společnosti, a provedou životaschopné rozvojové programy; vyzývá mezinárodní společenství, aby poskytlo pomoc a podporu orgánům Středoafrické republiky a sousedních zemí, které se musí vyrovnat s dopady konfliktu, a zejména s hrozbou nedostatečného zajištění potravin;

14.

zdůrazňuje, že je důležité provádět integrovanou, subregionální strategii, která není zaměřena pouze na bezpečnost, ale i na hospodářský a sociální rozvoj, demokracii a dodržování lidských práv, s cílem připravit půdu pro udržitelný rozvoj regionu;

15.

vítá úsilí orgánů zemí v tomto subregionu;

16.

vítá, že EU v reakci na humanitární krizi navýšila svou podporu, vybízí EU a její členské státy, aby nadále usilovaly o koordinaci svých kroků s ostatními dárci, a vyzývá všechny strany, aby humanitárním agenturám zajistily okamžitý a neomezený přístup ke všem osobám v nouzi; vyzývá mezinárodní společenství, aby dostálo svým závazkům, že poskytne finanční prostředky;

17.

připomíná, že finanční zdroje nesmí být podmíněny úplnou bezpečností; podporuje naléhavou žádost prozatímní prezidentky o poskytnutí pomoci formou rozpočtové podpory doplněné o společné řízení;

18.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení prozatímním orgánům Středoafrické republiky, orgánům Africké unie a Evropské unie, Radě AKT, Mezinárodní organizaci Frankofonie, Hospodářskému společenství států střední Afriky a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.