29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Belgie na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Belgie na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Belgie na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Belgie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Belgie, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Belgie se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, jež si vyžaduje sledování a politické kroky. Pozornost je nadále třeba věnovat především vývoji v oblasti vnější konkurenceschopnosti zboží, neboť její další zhoršování by ohrozilo makroekonomickou stabilitu.

(8)

Dne 30. dubna 2014 předložila Belgie svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je dosáhnout do roku 2016 vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření a v následujícím roce pak dosáhnout střednědobého cíle. Program stability potvrzuje dříve stanovený střednědobý rozpočtový cíl ve výši 0,75 % HDP, což odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu, jeho dosažení je však odloženo na rok 2017, tedy o jeden rok oproti roku stanovenému pro jeho dosažení v loňském programu stability. Plánovaný roční pokrok při naplňování střednědobého cíle odpovídá korekci, kterou požaduje Pakt o stabilitě a růstu. Výdajové kritérium je podle programu stability v průběhu programového období v zásadě splněno. Zadlužení na úrovni 101,5 % HDP v roce 2013 překračuje referenční hodnotu 60 % HDP vyplývající ze Smlouvy a podle programu stability by mělo do roku 2017 postupně klesat až na zhruba 93 % HDP. Celkově jsou cíle programu stability v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí a jenž vypracovala nezávislá instituce (belgický federální úřad pro plánování), je reálný. Prognózy růstu se blíží prognózám útvarů Komise z jara 2014. Na podporu fiskálního vývoje dosud nebyla přijata žádná opatření. Prognóza Komise nenaznačuje v roce 2014 žádné strukturální zlepšení a pro rok 2015 počítá za obvyklého předpokladu, že nedojde ke změně politiky, se strukturálním zhoršením. Dosažení stanovených cílů je tak ohroženo a v období 2014–2015 by mohlo dojít ke značnému odchýlení od korekce za účelem dosažení střednědobého cíle. Podle prognózy Komise navíc Belgie v roce 2014 ani v roce 2015 nesplní pravidlo týkající se dluhu. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že Belgie sice v roce 2013 udržitelným způsobem snížila svůj schodek veřejných financí pod hranici 3 % HDP, avšak existuje riziko, že se počínaje rokem 2014 značně odchýlí od požadavků preventivní složky.

(10)

Pokud jde o zavedení strukturálnějších koordinačních mechanismů, učinila Belgie značný pokrok. Dohoda o spolupráci v oblasti koordinace fiskální politiky uzavřená koncem roku 2013 zavádí pravidlo vyrovnaného strukturálního rozpočtu (definované v souladu se střednědobým cílem) na úrovni vládních institucí podle požadavků rozpočtového paktu. Kromě toho formalizuje zavedené koordinační postupy tím, že i) oficiálně uznává roli mezivládního poradního výboru v tomto procesu a ii) explicitněji vymezuje poradní funkci nejvyšší finanční rady. Dohoda dále počítá s posílením dohledové úlohy nejvyšší rady v návaznosti na zavedení explicitního korekčního mechanismu pro případ závažného odchýlení od dohodnutých cílů. K tomu, aby byly cíle pro období po roce 2014 závazné, možná budou třeba další opatření.

(11)

Ačkoli se Belgii nedávno podařilo růst veřejného dluhu zastavit, zadlužení na úrovni 101,5 % HDP představuje velkou zátěž a země má vysoké finanční závazky a budoucí závazky plynoucí z důchodového systému. Mají-li být tyto závazky pokryty a zároveň zůstat zachována vysoká životní úroveň, musí se do budoucna zastavit růst rozpočtových nákladů, zvýšit ekonomická aktivita a míra zaměstnanosti a zlepšit mezinárodní konkurenceschopnost. Ve všech těchto oblastech čelí Belgie stále významným problémům. Ačkoliv podnikla kroky správným směrem, které v příštích letech přinesou své výsledky, bude třeba, aby postupovala ambiciózněji, tím spíše, že se reformy začínají projevovat i u jejích obchodních partnerů.

(12)

Celková úroveň zdanění je v Belgii jedna z nejvyšších v Unii, přičemž daňové zatížení je silně vychýleno směrem ke zdanění práce, jež patří k nejvyšším v Unii. Několik konkrétních prvků daňového systému, jako například daňové zacházení se služebními vozidly, má negativní vliv na životní prostředí. Bylo přijato několik cílených opatření, která mají snížit náklady práce u určitých skupin a snížit rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou u nejnižších platových tříd. K žádnému významnému posunu daňové zátěže směrem k daňovým základnám, které méně omezují, však nedošlo. Objevily se první úvahy o komplexní daňové reformě, která má pomoci dosáhnout udržitelnosti veřejných financí, podpořit konkurenceschopnost a růst zaměstnanosti a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Součástí této komplexní daňové reformy by mělo být přesunutí daňové zátěže směrem od zdanění práce, zjednodušení daňového systému, zvýšení efektivity systému DPH, rozšíření daňové základny, snížení daňových výdajů, odstranění mezer v legislativě a postupné zrušení dotací, které přispívají k poškozování životního prostředí.

(13)

Belgie čelí podle prognóz velmi vážným dopadům stárnutí obyvatelstva, přičemž se předpokládá, že náklady související se stárnutím obyvatelstva, zejména výdaje na důchody a dlouhodobou péči, vzrostou od roku 2010 do roku 2060 o více než 8 % HDP. Nedávno zahájená reforma sociálního zabezpečení starších osob má mít pozitivní dopad na jejich zaměstnanost. Vzhledem k rozsahu tohoto problému bude ovšem třeba vyvinout další úsilí, má-li se dosáhnout udržitelných veřejných financí. V rámci tohoto úsilí přitom bude nutné zajistit, aby systémy sociálního zabezpečení ve stáří zůstaly přiměřené. Je třeba navázat věk odchodu do důchodu na vývoj střední délky života, snížit rozdíl mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu a zlepšit nákladovou efektivitu veřejných výdajů na dlouhodobou péči.

(14)

Belgie čelí dlouhodobě nedostatečnému využití pracovní síly. Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti se pohybují pod průměrem EU a stagnují, zatímco poměr dlouhodobé nezaměstnanosti k celkové míře nezaměstnanosti je stále vysoký. Vysoké daňové zatížení práce ve spojení se systémem dávek vytváří ve většině případů a u většiny kategorií pracujících past nezaměstnanosti a nečinnosti. Ačkoliv byla přijata opatření ke snížení výskytu pasti nezaměstnanosti u osob pobírajících nízkou mzdu, u většiny ostatních kategorií se tato past zvětšila a past nečinnosti zůstává všudypřítomná. Jelikož náklady práce jsou trvale vysoké, má personální politika tendenci minimalizovat rizika a znevýhodňovat osoby mimo systém, jako jsou mladí lidé, osoby s nízkou kvalifikací a osoby přistěhovaleckého původu, kteří spolu se staršími pracovníky vykazují míru aktivity na trhu práce hluboko pod průměrem EU. Silná ochrana zaměstnaných osob implikuje při změně pracovního místa ztrátu určitých nároků (například odstupného, možnosti předčasného odchodu do důchodu, výhod na základě služebního věku) a odrazuje od profesní mobility mezi různými odvětvími a druhy práce. Vlivem této nehybnosti je v Belgii aktivní politika týkající se trhu práce relativně neúčinná a vede k situaci, kdy vedle vysoké míry nezaměstnanosti v některých oblastech a odvětvích existují zároveň pracovní trhy s převahou nabídky práce nad poptávkou a s nedostatkem kvalifikované pracovní síly v jiných oblastech a odvětvích, který brzdí růst. V uplynulém roce výrazně vzrostla nezaměstnanost mladých lidí a mezi jednotlivými regiony a skupinami existují značné rozdíly. Řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednosti, který představuje strukturální problém, bude nutné spojit s hledáním řešení akutního problému, kterým je předčasné ukončování školní docházky a opouštění vzdělávacího systému mladými lidmi před získáním kvalifikace. Pokud se zlepší spolupráce mezi federální a regionální úrovní správy, nabízí šestá státní reforma příležitost zefektivnit zaměstnaneckou politiku a lépe ji zacílit.

(15)

Konkurenceschopnost Belgie se nadále zhoršuje, a to nejen z nákladového hlediska. Zejména mezinárodní konkurenceschopnost výrobního sektoru slábne, což se odráží v klesajících maržích výrobců a zániku pracovních míst. V otázce zachování kupní síly se Belgie tradičně spoléhala na indexaci mezd. K nápravě nepřiměřeně vysokého celkového růstu mezd však došlo pozdě a v nedostatečném rozsahu. Federální zákon o mzdách navíc ne vždy umožňuje odpovídajícím způsobem zohlednit vývoj produktivity v jednotlivých odvětvích a podmínky místního trhu práce. V důsledku toho rostly mzdy rychleji než produktivita, což vedlo ke ztrátě pracovních míst a konkurenceschopnosti. Belgie by v konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí měla reformovat svůj systém tvorby mezd tak, aby se zvětšil mzdový rozptyl mezi odvětvími a mzdy lépe odpovídaly vývoji produktivity. Ceny v maloobchodu jsou i nadále vyšší než v okolních zemích a omezení týkající se svobodných povolání brání rozvoji inovačních obchodních modelů a investicím. Sazby za distribuci elektřiny jsou stále jedny z nejvyšších v Evropě a jejich plánovaná regionalizace přispívá k nejistotě ohledně budoucího vývoje distribučních cen pro koncové spotřebitele, neboť stávající zmrazená sazba nepokrývá rostoucí náklady distributorů. Má-li si Belgie udržet vysoké mzdy a zároveň vytvářet nová pracovní místa, musí vyrábět a prodávat na světových trzích sofistikovanější zboží s vyšší přidanou hodnotou než dnes. Belgii chybí rychle rostoucí podniky v inovativních odvětvích. Podpora inovací je značně rozvinutá a vztahuje se na celý inovační cyklus, je však složitá a roztříštěná. Růst činností s vysokou přidanou hodnotou je často zbrzděn nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů.

(16)

Očekává se, že přinejmenším bez využití mechanismů flexibility se Belgii nepodaří snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v odvětvích, na které se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, o plánovaných 15 %. Ačkoliv určité iniciativy probíhají, postrádají podle všeho jednotný směr a souhrnný dopad opatření s cílem snížit objem emisí, zejména z dopravy a budov, zůstává nejasný. Snahy v tomto ohledu by mohlo ještě více narušit snížení DPH u elektřiny. Dosavadní jednání o dohodě spolupráci a rozdělení zátěže mezi federaci a regiony nepřinesla jasné rozdělení činností. Velkou zátěž pro belgickou ekonomiku ve srovnání s většinou ostatních zemí znamená přetížení silniční sítě. Závažnost problému vyžaduje komplexní reakci na politické úrovni, která zohlední potenciál časově rozlišeného zpoplatnění vjezdu do dopravně přetížených zón, přezkoumá daňové zvýhodnění používání služebních vozidel k soukromým účelům a karet pro odběr pohonných hmot a zefektivní veřejnou dopravu.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Belgii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2, 4 a 5.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Belgie měla rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení,

1.

V návaznosti na odstranění nadměrného schodku posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchylku ve výši 0,5 % HDP, k jejímuž podle jarní prognózy útvarů Komise dochází a která poukazuje na riziko významného odchýlení od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby dosáhla požadované korekce o 0,6 % HDP za účelem dosažení střednědobého cíle, což by zajistilo také splnění pravidla týkajícího se dluhu. Následně až do okamžiku, kdy bude stanoveného střednědobého cíle dosaženo, usilovat o plánovanou roční strukturální korekci k dosažení střednědobého cíle, v souladu s požadavkem, podle něhož má tato roční strukturální korekce činit nejméně 0,5 % HDP nebo případně více, budou-li ekonomické podmínky příznivé nebo bude-li to třeba ke splnění pravidla týkajícího se dluhu, tak aby mohla vysoká míra veřejného zadlužení začít trvale klesat. Zajistit, aby se na dodržování fiskálních pravidel včetně pravidla vyrovnaného strukturálního rozpočtu podílely vyváženou měrou všechny úrovně státní správy, a to pomocí závazného nástroje s explicitně rozepsanými cíli v rámci střednědobého horizontu plánování.

2.

Zlepšit vyváženost a spravedlnost daňového systému jako celku a připravit komplexní daňovou reformu, která umožní přesunout daňovou zátěž směrem od zdanění práce na základny, jež více přispívají k růstu, zjednoduší daňový systém, odstraní mezery v legislativě, zvýší efektivitu systému DPH, rozšíří daňové základny, sníží daňové výdaje a postupně zruší dotace, které přispívají k poškozování životního prostředí.

3.

Zastavit růst budoucích veřejných výdajů spojených se stárnutím obyvatel, zejména výdajů na důchody a dlouhodobou péči, a to intenzivnější snahou o snížení rozdílu mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu, přistoupením k omezení možností předčasného odchodu do důchodu, podporou aktivního stárnutí, navázáním věku odchodu do důchodu na změny střední délky života a zlepšením nákladové efektivity veřejných výdajů na dlouhodobou péči.

4.

Zvýšit míru aktivního zapojení do trhu práce, především snížením demotivačních finančních faktorů, které odrazují od práce, zlepšením přístupu na pracovní trh pro znevýhodněné osoby, jako jsou mladí lidé a osoby přistěhovaleckého původu, zlepšením profesní mobility a řešením nedostatku kvalifikované pracovní síly a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednosti, jakož i předčasného ukončování školní docházky. V celé zemi posílit spolupráci orgánů veřejné správy, veřejných služeb zaměstnanosti a vzdělávacích institucí tak, aby poskytovaly včasnou a cílenou podporu mladým lidem.

5.

Obnovit konkurenceschopnost tím, že bude v konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí pokračovat v reformě systému stanovování mezd včetně indexace tak, aby vývoj mezd odrážel vývoj produktivity v jednotlivých odvětvích a/nebo podnicích a ekonomickou situaci a aby bylo možné v případě potřeby provést efektivní automatickou korekci, tím, že posílí hospodářskou soutěž v maloobchodních odvětvích, odstraní nadměrná omezení ve službách, včetně svobodných povolání, a bude řešit hrozící další zvyšování nákladů na distribuci energií, bude podporovat inovace pomocí zjednodušeného systému pobídek a menších administrativních bariér a bude provádět koordinovanou politiku vzdělávání a odborné přípravy s cílem odstranit všeobecný nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednosti a regionální rozdíly v předčasném ukončování školní docházky.

6.

Zajistit splnění cílů, pokud jde o snížení objemu emisí skleníkových plynů do roku 2020 z činností, na které se nevztahuje evropský systém pro obchodování s emisemi, zejména z budov a dopravy. Zajistit, aby byl podíl dopravy v souladu s cílem zmírnit přetížení silniční sítě. Sjednat jasné rozdělení činností a zátěže mezi federální a regionální úřady.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/7

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Bulharska na období 2012–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Bulharsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Bulharska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Bulharsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje sledování a politická opatření. Politický zásah si vyžaduje zejména pomalu postupující přizpůsobování trhu práce, zatímco korekce vnější pozice a snižování zadlužení podniků zdárně pokračují.

(8)

Dne 17. dubna 2014 předložilo Bulharsko svůj národní program reforem na rok 2014 a konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je dosáhnout do roku 2016 střednědobého cíle strukturálního deficitu ve výši - 1 % HDP. Tento střednědobý cíl je ambicióznější než požadavek obsažený v Paktu o stabilitě a růstu. Bulharsko využívalo možnosti dočasné odchylky od střednědobého cíle, která představovala 0,6 % HPD v roce 2013 a 0,1 % HDP v roce 2014 a byla udělena pro společně financované projekty. Konvergenční program počítá se zhoršením (přepočteného) strukturálního salda o 0,3 % HDP v roce 2014 na - 1,3 % HDP, a se zlepšením o 0,3 % HDP v roce 2015 na - 1,0 % HDP, čímž se zajistí opětovný soulad se střednědobým cílem. Míra růstu veřejných výdajů by v letech 2014–2015 neměla přesáhnout referenční střednědobé výdajové kritérium. Rozpočtový plán je tudíž v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Míra zadlužení je mnohem nižší než 60 % HDP a podle konvergenčního programu se očekává, že do konce programového období se pouze lehce zvýší na 20,6 % HDP. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce konvergenčního programu, je pro období 2014–2015 optimistický, neboť se očekává, že roční růst v roce 2014 dosáhne 2,1 % a v roce 2015 pak 2,6 %, namísto 1,7 %, resp. 2,0 % předpokládaných v prognóze útvarů Komise z jara 2014. Podle prognózy Komise je odchylka Bulharska od jeho střednědobého cíle v roce 2014 vyšší, než se povoluje na základě dočasné odchylky udělené pro společně financované projekty, a požadovaný návrat ke střednědobému cíli se v roce 2015 neočekává. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu z roku 2014 provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že v období 2014–2015 existuje riziko odchýlení se od střednědobého cíle.

(10)

Ústředními problémy v Bulharsku zůstávají dodržování daňových předpisů a kvalita daňové správy. Dostupné odhady poukazují na značný objem stínové ekonomiky, což potvrzují údaje o nehlášené práci v Bulharsku. Správní náklady související s výběrem daní a náklady na dodržování daňových předpisů jsou relativně vysoké. Navzdory několika přijatým opatřením, jež mají tyto problémy řešit, Bulharsko stále postrádá plně rozvinutou strategii pro dodržování daňových předpisů, kterou by se řídila činnost všech orgánů pověřených výběrem daní a která by zahrnovala předběžnou analýzu nejvýznamnějších rizik spojených s výběrem daní a hodnocení již zavedených opatření, včetně zjednodušujících opatření a lepších kontrol.

(11)

V roce 2013 Bulharsko ustoupilo ze svých minulých závazků v oblasti důchodové reformy. Systémy předčasného odchodu do důchodu nebyly omezeny, jak bylo předpokládáno. Plánované každoroční zvyšování zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu bylo odloženo. Nedošlo k žádnému pokroku v oblasti sjednocení důchodového věku mužů a žen a nebyla přijata žádná opatření ke zpřísnění kritérií pro přiznání invalidního důchodu a kontrol, jež by zamezily neoprávněnému přiznávání invalidních důchodů. Bulharsko má jednu z nejrychleji stárnoucích populací v Unii, což má negativní dopady na trh práce, růstový potenciál v ekonomice a financování důchodového systému. Bulharsko proto musí pokračovat v reformě svého důchodového systému. Bulharsko se rovněž potýká se závažnými problémy v oblasti racionalizace a řízení odvětví nemocniční péče, včetně netransparentního financování nemocnic a nedostatečně rozvinuté ambulantní péče. Kromě toho vysoká míra oficiálních i neoficiálních poplatků hrazených přímo pacienty v podstatě některým skupinám populace znemožňuje přístup ke zdravotní péči. Indikátory zdravotního stavu jsou v porovnání s ostatními členskými státy špatné a vyplývá z nich, že v budoucnu by mohly být vyžadovány strukturálně vyšší veřejné výdaje na zdravotnictví.

(12)

Trh práce v posledních letech nedosahoval příliš dobrých výsledků a to omezovalo přizpůsobivost ekonomiky a oslabovalo její potenciál růstu. Nezaměstnanost se v roce 2013 stabilizovala, avšak u mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných míra nezaměstnanosti nadále rostla. Bulharsko má jeden z nejvyšších podílů mladých lidí, kteří nemají zaměstnání a neúčastní se ani vzdělávání nebo odborné přípravy, což vede k vysoké míře nevyužití a nedostatečného rozvoje lidského kapitálu. V rozvoji kapacit úřadu práce bylo dosaženo jen velmi omezeného pokroku. Rovněž je zapotřebí rozšířit působnost a účinnost aktivních politik na trhu práce. Bulharsko postrádá účinná opatření zaměřená na mladé lidi neregistrované u úřadu práce, včetně Romů, jež by byla v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Značná část nezaměstnaných nevyužívá standardních záchranných sítí (dávky v nezaměstnanosti, sociální pomoc) a místo toho spoléhá na solidaritu v rámci rodiny nebo na práci na černo. Občané Bulharska čelí jednomu z nejvyšších rizik chudoby a sociálního vyloučení v celé Unii. Minimální limity pro odvody na sociální zabezpečení by mohly nekvalifikovaným pracovníkům bránit v plném zapojení do formální ekonomiky. Bylo provedeno několik analýz k posouzení možného dopadu, které je třeba vyhodnotit a na jejich základě provést odpovídající kroky. V Bulharsku neexistují jasná pravidla pro transparentní stanovení minimální mzdy. Zákonem stanovená minimální mzda se od roku 2011 zvýšila, což může mít nepříznivý dopad na zaměstnanost, a situace by tudíž měla být sledována.

(13)

Bulharsko dosud nepřijalo zákon o školním vzdělávání, který by poskytoval rámec pro provedení potřebných komplexních reforem vzdělávacího systému, včetně modernizace osnov a lepšího vzdělávání učitelů. Je třeba zvýšit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy v Bulharsku a lépe je začlenit do systému všeobecného vzdělávání, což by usnadnilo flexibilní přechod mezi různými typy škol, omezilo předčasné ukončování školní docházky a zlepšilo přístup k celoživotnímu učení. Oproti tomu vysokoškolské vzdělávání se trvale potýká s tím, jak lépe vyhovět potřebám trhu práce. Ke slabým výsledkům přispívá také nízká úroveň certifikace kvality. Projednává se nová strategie v oblasti vysokoškolského vzdělávání, jež vyzývá k restrukturalizaci řízení univerzit prostřednictvím přímého zapojení zúčastněných stran, např. podniků a studentů, konsolidaci univerzit a k přístupu orientovanému na výsledky vedoucímu k lepšímu sladění dosaženého vzdělání s požadavky trhu práce. Přetrvávajícím problémem je přístup ke vzdělání pro děti ze znevýhodněného prostředí, především romského původu. Dvouletá povinná předškolní docházka je klíčovým opatřením vedoucím k pozitivním výsledkům, které by mělo být důsledně uplatňováno, spolu s opatřeními k zabránění předčasnému ukončování školní docházky. Je zapotřebí rozšířit stávající iniciativy zaměřené na lepší vzdělávání učitelů a omezení faktické segregace na školách. Pravidla, podle nichž je poskytování příspěvků na dítě podmíněno jeho školní docházkou, jsou v platnosti, nicméně tato opatření patrně dosud nepřinesla kýžené účinky.

(14)

Zvýšené úsilí o modernizaci veřejné správy mělo jen omezený dopad z důvodu roztříštěnosti přístupu a nedostatečného odhodlání k provedení důkladných reforem. Bulharsko potřebuje koordinovanou strategii pro reformu veřejné správy, která by vedla k větší profesionalitě a nezávislosti veřejné správy a jejích regulačních orgánů a zahrnovala by systém pro jmenování a profesní postup státních zaměstnanců založený na zásluhách a účinné struktury pro řešení korupce. Je zapotřebí trvalého úsilí ke zlepšení všeobecného podnikatelského prostředí. Problém představují postupy pro získání povolení a registraci podniků. Úpadková řízení trvají více než tři roky a míra vymožení pohledávek je nízká. V roce 2013 byly přijaty nové předpisy týkající se pozdních plateb a je nutné, aby byly uplatňovány. Rozvoj elektronické veřejné správy stagnoval a koordinace vedoucí k zajištění interoperability systémů a vytvoření jednotného kontaktního místa je nedostatečná, čímž je podkopáváno úsilí o zvýšení transparentnosti a snížení administrativní zátěže. V oblasti veřejných zakázek chybí jednoduchý kodifikovaný právní rámec, což vede ke složitému právnímu a správnímu prostředí, které u hospodářských subjektů vyvolává nejistotu. Závažným problémem ovlivňujícím podnikatelské prostředí v Bulharsku zůstává rovněž nezávislost soudnictví. Bulharsko přijalo určité kroky k řešení korupce, avšak doposud bylo dosaženo jen omezeného celkového pokroku, který zůstává nejistý a vyžaduje důslednější kontroly a odrazující sankce v případě střetu zájmů. Rovněž je třeba zajistit lepší koordinaci mezi protikorupčními institucemi a chránit je před politickými vlivy.

(15)

Hospodářská soutěž v odvětví elektrické energie a plynu je i nadále omezená. V zájmu lepšilo fungování trhu s energií je třeba zlepšit zejména nedostatečnou výměnu elektřiny a plynu a řešit absenci transparentního velkoobchodního trhu. Volný trh s elektrickou energií ovládá jediný dodavatel a jeho omezená velikost způsobuje, že hospodářská soutěž nemůže plnit svou funkci při zajištění nákladové efektivnosti. Nezávislost a účinnost vnitrostátního regulačního orgánu zůstává i nadále omezená. Vzhledem k závislosti na dovozu od omezeného počtu dodavatelů a nedostatečnému rozvoji infrastruktury vzniká riziko výkyvů v dodávkách. Byl navržen ucelený balík opatření ke zlepšení energetické účinnosti, který by měl být v novém programovém období 2014–2020 financován z prostředků EU.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Bulharska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Bulharska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(17)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala konvergenční program, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(18)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 3, 4 a 5,

1.

Posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchýlení od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle a jeho plnění i v budoucnosti. Zajistit, aby nová fiskální rada byla schopna plnit svou funkci. Provést komplexní daňovou strategii zaměřenou na účinnější výběr daní, boj se stínovou ekonomikou a snížení nákladů na dodržování daňových předpisů.

2.

Přijmout dlouhodobou strategii pro důchodový systém, zahájit plánované každoroční navyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a zavést v dlouhodobém horizontu mechanismus pro přizpůsobování věku odchodu do důchodu střední délce života, a zároveň postupně ukončit možnosti předčasného odchodu do důchodu a sjednotit zákonem stanovený důchodový věk mužů a žen. Zpřísnit kritéria a postupy pro přiznávání invalidních důchodů, například prostřednictvím lepšího zohledňování zbylé pracovní schopnosti žadatelů. Zajistit nákladově efektivní poskytování zdravotní péče mimo jiné díky lepšímu stanovování cen zdravotnických služeb při současném provázání financování nemocnic s jejich výsledky, díky rychlejší optimalizaci sítě nemocničních zařízení a díky rozvoji ambulantní péče.

3.

Zlepšit efektivitu úřadu práce prostřednictvím rozvoje systému sledování výkonnosti a lepšího zaměření na nejzranitelnější občany, jako jsou např. nekvalifikovaní a starší pracovníci, dlouhodobě nezaměstnaní a Romové. Rozšířit dosah a účinnost aktivních politik na trhu práce tak, aby odpovídaly profilům uchazečů o zaměstnání a vztahovaly se i na neregistrované mladé lidi, kteří nemají zaměstnání ani neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy, v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Zlepšit účinnost poskytování dávek v nezaměstnanosti a sociální pomoci a jejich návaznost na aktivační opatření. Provést komplexní přezkum minimálních limitů pro odvody na sociální zabezpečení s cílem zajistit, aby systém nevylučoval nekvalifikované pracovníky z trhu práce. V konzultaci se sociálními partnery vypracovat transparentní pokyny týkající se úpravy zákonem stanovené minimální mzdy s ohledem na dopady na zaměstnanost a konkurenceschopnost. V zájmu zmírňování chudoby pokračovat ve zlepšování dostupnosti a účinnosti sociálních služeb a transferů, zejména pro děti a seniory.

4.

Přijmout zákon o školním vzdělávání a pokračovat v reformách odborného a vysokoškolského vzdělávání s cílem zvýšit úroveň a relevanci dosažených dovedností na všech stupních a současně podporovat partnerství mezi vzdělávacími institucemi a podniky v zájmu lepšího přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce. Zvýšit kvalitu institucí odborného vzdělávání a přípravy a zlepšit přístup k celoživotnímu učení. Vyvinout větší úsilí ke zlepšení přístupu znevýhodněných dětí, zejména romského původu, ke kvalitnímu inkluzivnímu předškolnímu a školnímu vzdělávání a důsledně uplatňovat pravidla, podle nichž je poskytování příspěvků na dítě podmíněno jeho školní docházkou.

5.

Pokračovat ve zlepšování podnikatelského prostředí – zvláště pro malé a střední podniky – omezením byrokracie, prosazováním elektronické státní správy, racionalizací úpadkových řízení a prováděním právních předpisů týkajících se pozdních plateb. Zdokonalit systém zadávání veřejných zakázek prostřednictvím zvýšení správní kapacity, posílení předběžných kontrol prováděných Úřadem pro veřejné zakázky a přijetí konkrétních opatření k zavedení elektronického zadávání zakázek. Zvýšit kvalitu a nezávislost soudnictví a intenzivněji potírat korupci.

6.

Pokročit v reformě energetického odvětví s cílem posílit hospodářskou soutěž, účinnost a transparentnost trhu a účinné využívání energie, zejména prostřednictvím odstranění překážek na trhu, snížení podílu regulovaného trhu, většího úsilí o vytvoření transparentního velkoobchodního trhu s elektřinou a plynem, zrušení kvót a posílení nezávislosti a správní kapacity regulačního orgánu v odvětví energetiky. Urychlit projekty propojení rozvodných soustav, zejména pokud jde o plyn, se sousedícími členskými státy a kandidátskými zeměmi a zvýšit kapacitu pro zvládání výpadků zásobování.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/12

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu České republiky na období 2012–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Česká republika uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 16. dubna 2014 předložila Česká republika svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 28. dubna 2014 svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je udržet během programového období schodek veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. V konvergenčním programu je uveden střednědobý cíl ve výši – 1 % HDP, který reflektuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2014 je sice rozpočtová strategie v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, ale v roce 2015 se dodržení požadovaného strukturálního přizpůsobení neočekává, jelikož přepočítané strukturální saldo by se mělo zhoršit o 0,6 procentního bodu Navíc se očekává, že výdaje vládních institucí porostou tempem, jež nebude odpovídat výdajové referenční hodnotě. Předpokládá se, že odchylka od požadovaného postupu korekce u přepočítaného strukturálního salda dosáhne hodnoty – 1,6 % HDP v roce 2016 a – 1,9 % HDP v roce 2017. Celkově vzato lze od roku 2015 očekávat riziko odchýlení se od postupu korekce vedoucího k střednědobému cíli. Míra zadlužení, která se nachází pod referenční hodnotou 60 % HDP, by se měla podle konvergenčního programu v roce 2014 dočasně snížit o 1,1 procentního bodu na 45 % HDP a v roce 2015 by se měla zvýšit na 46 % HDP. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí, je reálný. V konvergenčním programu se očekává, že české hospodářství poroste o 1,7 % v roce 2014 a o 2 % v roce 2015; podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 pak lze pro rok 2014 počítat s růstem ve výši 2 % a pro rok 2015 s růstem ve výši 2,4 %. Hlavní rizika pro rozpočtový výhled pramení z vysoké nejistoty, pokud jde o budoucí vývoj veřejných investic, a z potenciálních jednorázových výdajů v souvislosti s plánovanou smlouvou o pronájmu stíhacích letounů, jenž se podle očekávání v roce 2015 odrazí ve zvýšení schodku o 0,5 % HDP.

Podle prognózy Komise hrozí v roce 2015 výrazné odchýlení se od střednědobého cíle. Rozdíl oproti scénáři v konvergenčním programu tkví v rozdílných předpokladech, co se týče politik a diskrečních opatření v roce 2015. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu provedeném Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že v roce 2013 byl schodek v souladu s jejím doporučením udržitelným způsobem snížen pod úroveň 3 % HDP a že pro rok 2014 lze očekávat dosažení střednědobého cíle, ale že od roku 2015 hrozí výrazné odchýlení se od tohoto cíle.

(9)

Česká republika vystoupila z dvouleté recese a nyní stojí před úkolem dosáhnout udržitelného a výrazného růstu v situaci, kdy dochází k rychlému stárnutí obyvatelstva. Veřejné investice v posledních letech prudce klesaly, což se obzvláště dotklo investic do infrastruktury. Předkrizový růstový model českého hospodářství se opíral o velký příliv zahraničního kapitálu a byl silně orientován na vývoz. Jelikož prostor pro dohánění na základě kumulace výrobních faktorů (včetně zahraničního kapitálu) se zdá být omezený, nové cesty k vyšší produktivitě by pomohlo nalézt přesměrování ekonomiky k domácím motorům růstu. Zásadními součástmi tohoto procesu jsou podpora vzdělávání, odborné přípravy a inovací a posilování institucí.

(10)

Vláda nedávno schválila Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, nicméně stále se čeká na ratifikaci v parlamentu. V roce 2011 se začalo pracovat na rozsáhlé reformě fiskálního rámce, avšak její přijetí a provedení jsou stále nejisté. Zpozdilo se rovněž přijetí příslušných právních předpisů zajišťujících soulad se směrnicí Rady 2011/85/EU (5).

(11)

V daňové oblasti je hlavním úkolem České republiky zefektivnit výběr příjmů a změnit daňový systém tak, aby více podporoval růst. Česká republika podnikla některá opatření, aby se zlepšilo plnění daňových povinností, zejména u nepřímých daní, avšak celkové náklady na plnění daňových povinností jsou stále příliš vysoké. Daňové základy (u daní z příjmů a příspěvků na zdravotní a sociální pojištění) nebyly dosud sjednoceny a od zřízení jednoho inkasního místa, jež bylo plánováno na rok 2015, se upustilo. Vláda však oznámila, že se otázkou sjednocení daňových základů hodlá zabývat. Doporučení, která byla v roce 2013 vydána ohledně daňové struktury, se nesetkala s praktickou odezvou. Zdanění práce zůstává vysoké, zejména u osob s nízkými příjmy (včetně osob pracujících na částečný úvazek), a to především kvůli vysokým odvodům na sociální zabezpečení. Existuje určitý potenciál pro přesun daňové zátěže z práce do jiných oblastí, například na ekologické daně či pravidelně placené daně z nemovitostí, které jsou v obou případech poměrně nízké. Přetrvávají také výrazné rozdíly mezi zdaňováním a vyměřováním sociálních příspěvků u zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných, což zužuje daňovou základnu a vybízí k falešné samostatné výdělečné činnosti s nespravedlivými důsledky pro osoby, které jsou zaměstnány na základě řádné pracovní smlouvy.

(12)

Pokud jde o udržitelnost, Česká republika čelí v dlouhodobém výhledu středně velkému riziku, a to především kvůli očekávanému zvyšování výdajů na důchody a zdravotní péči. Zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu se má podle stávajících právních předpisů v dlouhodobém horizontu zvyšovat, ale ve střednědobém výhledu je toto zvyšování příliš pomalé. Vláda plánuje zavést mechanismus revize, který by měl věk pro odchod do důchodu uvádět do souladu se změnami ve střední délce života, jedná se však jen o částečnou reakci na problematickou mezeru udržitelnosti. V roce 2015, tedy o rok dříve, než bylo plánováno, se navíc ukončí dočasně nižší valorizace důchodů a standardní mechanismus valorizace důchodů (ceny plus třetina nárůstu reálných mezd) nebyl přezkoumán. Omezeně se pokročilo v podpoře zaměstnatelnosti starších pracovníků. Co se týče zvyšování nákladové efektivnosti veřejných výdajů na zdravotní péči, zaznamenán nebyl pokrok žádný. Odvětví nemocniční péče vykazuje nadměrnou kapacitu, což svědčí o tom, že prostor pro možné zvýšení nákladové efektivnosti a zlepšení správy existuje.

(13)

Podniknuty byly některé prvotní kroky ke zlepšení kapacity a kvality veřejných služeb zaměstnanosti. Jedná se o kroky správným směrem, ale jejich dopad bude třeba vyhodnotit. Aktivním politikám na trhu práce stále schází dostatečné financování a účinné zacílení na ženy s malými dětmi, mladé lidi a starší pracovníky. Navzdory relativně vysoké celkové míře zaměstnanosti jsou totiž tyto skupiny na trhu práce i nadále málo zastoupeny. Ženám účast na trhu práce ztěžuje omezená dostupnost cenově přijatelných zařízení a služeb péče o děti a komparativně nízké využívání částečných úvazků. Rozdíl v odměňování žen a mužů patřil v roce 2012 stále k největším v Unii.

(14)

Obavy vzbuzuje kvalita českého vzdělávacího systému a jeho relevantnost z hlediska potřeb trhu práce. Přijata byla některá opatření ke zlepšení hodnotícího rámce pro povinnou školní docházku, úkolem nicméně zůstává podnikat návazné kroky u škol a žáků se slabšími výsledky. Potíží je také atraktivnost učitelského povolání, což vláda zamýšlí řešit. Nízká účast romských dětí na inkluzivním většinovém předškolním vzdělávání a na základním vzdělávání nepřestává být problematická pro jejich integraci. Reforma vysokého školství se zpozdila a nijak se nepokročilo ve zlepšení systému akreditace a financování vysokých škol. Zavedeny byly jen drobné změny týkající se financování výzkumných institucí. Jako zásadní se stále jeví potřeba vytvořit správné pobídky pro badatele ve veřejném sektoru tak, aby usilovali o excelenci, zabývali se společenskými výzvami a spolupracovali s podnikatelským sektorem.

(15)

Začal proces deregulace vysokého počtu regulovaných povolání, nicméně proces je pomalý a v odvětví služeb nevede k rychlým přínosům z větší hospodářské soutěže. Česká republika podniká některá prvotní opatření ke zvýšení energetické účinnosti, zejména prostřednictvím finančních pobídek z veřejných zdrojů, kterými podporuje energetickou účinnost budov. Potenciál pro úspory energie je stále značný a ambicióznější opatření by také pomohla snížit energetickou závislost.

(16)

Problémem s negativními hospodářskými důsledky zůstává kvalita a efektivnost veřejné správy. Dlouho očekávaný zákon o státní službě nebyl dosud přijat, jeho přijetí je však pro vládu klíčovou prioritou. V boji proti korupci se pokročilo omezeně; větší část právních předpisů z protikorupční strategie na roky 2013–2014 nebyla přijata. Jasná dlouhodobější vize toho, jak tento problém s dalekosáhlým významem pro hospodářský a společenský rozvoj trvale řešit, stále chybí. Realizace veřejných nabídkových řízení na místní a regionální úrovni se vyznačuje zbytečnými prodlevami. Nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek představují krok zpět, jelikož odstraňují některé záruky transparentnosti. K omezenému pokroku došlo, pokud jde o lepší využívání finančních prostředků EU. Vysoká chybovost, kterou na konci roku 2013 hlásil u několika programů auditní orgán, však svědčí o tom, že je zapotřebí další úsilí.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky České republiky. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala konvergenční program, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Udržet v roce 2014 v návaznosti na korekci nadměrného schodku zdravou fiskální situaci. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle, a posléze u střednědobého cíle setrvávat. Upřednostňovat výdaje podporující růst, aby se podpořilo oživení a zlepšily se vyhlídky na růst. Přijmout a provést opatření k posílení fiskálního rámce, a zejména zřídit nezávislou fiskální instituci pro sledování fiskální politiky, zavést fiskální pravidla pro místní a regionální samosprávy a zlepšit koordinaci mezi všemi úrovněmi správy.

2.

Zlepšit plnění daňových povinností (se zvláštním zaměřením na DPH) a snížit náklady na výběr a placení daní zjednodušením daňového systému a sjednocením základů daně z příjmu fyzických osob a vyměřovacích základů pro příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Snížit vysoké daňové zatížení práce, především u osob s nízkými příjmy. Přesunout daňovou zátěž do oblastí, ve kterých bude méně omezovat růst, například na pravidelně placené daně z nemovitostí a ekologické daně. Dále omezit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými.

3.

Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejného důchodového systému, a to konkrétně rychlejším zvyšováním zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu a následně jasnějším provázáním tohoto věku se změnami ve střední délce života. Podporovat zaměstnatelnost starších pracovníků a přezkoumat mechanismus valorizace důchodů. Přijmout opatření k výraznému zlepšení nákladové efektivnosti a správy ve zdravotnictví, zejména v nemocniční péči.

4.

Zlepšit efektivnost a účinnost veřejných služeb zaměstnanosti, především zavedením systému pro měření výkonnosti. Zvýšit účast nezaměstnaných mladých lidí na individualizovaných službách. Výrazně navýšit dostupnost cenově přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče o děti, a to se zaměřením na děti do tří let.

5.

Zajistit, aby akreditace, řízení a financování vysokého školství přispívaly k jeho zkvalitňování a k jeho větší orientaci na trh práce. Zrychlit vypracování a zavedení nové metodiky pro hodnocení výzkumu a pro přidělování finančních prostředků, aby se zvýšil podíl financování poskytovaného výzkumným institucím na základě výkonnosti. V základním vzdělávání zatraktivnit učitelské povolání, zavést komplexní hodnotící rámec a podpořit školy a žáky se slabšími výsledky. Zvýšit inkluzivnost vzdělávání, především podporou účasti sociálně znevýhodněných a romských dětí, a to zejména v předškolním vzdělávání.

6.

Zrychlit reformu regulovaných povolání a při tom se zaměřit na zrušení neodůvodněných a neúměrných požadavků. Zintenzivnit snahy o zvýšení energetické účinnosti v ekonomice.

7.

V roce 2014 přijmout a provést zákon o státní službě, jenž zajistí stabilní, efektivní a profesionální státní správu. Zrychlit a značně posílit boj proti korupci provedením zbývajících legislativních opatření stanovených v protikorupční strategii na roky 2013–2014 a vypracováním plánů na další období. Dále zlepšit správu finančních prostředků EU, a sice zjednodušením prováděcích struktur, zvýšením kapacity a lepším řešením střetů zájmů. Zvýšit transparentnost při zadávání veřejných zakázek a zlepšit realizaci veřejných nabídkových řízení zajištěním odpovídajících pokynů a odpovídajícího dohledu.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/17

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Dánska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Dánska na období 2013–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 Komise též na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Dánsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Dánska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že makroekonomické problémy Dánska týkající se soukromého zadlužení a vnější konkurenceschopnosti již nejsou považovány za nerovnováhu ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zejména nápravná opatření na trhu s bydlením a dopady vysoké zadluženosti soukromého sektoru na reálnou ekonomiku a stabilitu finančního sektoru se zdají být pod kontrolou. Stávající vývoj, jakož i klíčové faktory ovlivňující vnější konkurenceschopnost však vyžadují trvalé sledování.

(8)

Dne 15. dubna 2014 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je zajistit udržitelnost nápravy nadměrného schodku a udržet strukturální saldo rozpočtu na úrovni nebo nad úrovní střednědobého cíle. Střednědobý cíl ve výši - 0,5 % HDP odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Schodek veřejných financí Dánska byl v roce 2013 udržitelně snížen na úroveň pod 3 % HDP. Cílem konvergenčního programu je celkový schodek veřejných financí ve výši 1,3 % HDP v roce 2014 a 2,9 % v roce 2015, což je v souladu s (nově vypočteným) strukturálním saldem na úrovni nebo nad úrovní střednědobého cíle. Celkově je rozpočtová strategie nastíněná v konvergenčním programu v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Úroveň zadlužení, která v roce 2013 představovala 44,5 % HDP, by se měla v roce 2015 dočasně zvednout a poté klesnout. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí, je reálný. Scénář počítá s růstem HDP ve výši 1,6 % v roce 2014 a 1,9 % v roce 2015, což je vesměs v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2014, která pro uvedené roky předpokládá růst ve výši 1,5 % a 1,9 %. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu z roku 2014, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97, má Rada za to, že veřejné finance Dánska jsou zdravé a lze předpokládat, že cílů konvergenčního programu bude dosaženo.

(10)

Dánsko dosáhlo určitého pokroku v řešení situace skupin na okraji trhu práce a pokročilo ve zvýšení nákladové efektivnosti vzdělávacího systému. První výsledky začíná přinášet reforma systému invalidních důchodů a systému dotovaného zaměstnávání (tzv. flex-job), v platnost vstoupila reforma peněžitých dávek, byla schválena reforma nemocenských dávek a v dubnu vláda předložila návrh reformy aktivních politik na trhu práce. Zbývá zajistit dostatečnou nabídku učňovských míst a zvýšit kvalitu a atraktivitu tohoto typu vzdělávání, zdokonalit systémy odborného vzdělávání a přípravy a řešit problém vysokého počtu případů předčasného ukončení studia. Vzhledem k tomu, že se tyto reformy začaly provádět teprve nedávno, ještě se plně neprojevil jejich účinek. Pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu, dohoda o jejich reformě byla dosažena v únoru 2014 a měla by vstoupit v platnost v polovině roku 2015 s cílem zvýšit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím celé řady iniciativ.

(11)

Doposud se nepodařilo obnovit produktivitu dánské ekonomiky. Posouzení Komise se do značné míry shoduje se zjištěními komise pro produktivitu. V dubnu 2014 komise pro produktivitu zveřejnila 25 hlavních doporučení a více než 100 konkrétních návrhů například v oblastech hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, vzdělávání, internacionalizace, inovací, zdanění a infrastruktury. Opatření k řešení problému nízkého růstu výkonnosti by měla být přijata v rámci plnění doporučení komise pro produktivitu.

(12)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Dánska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3.

(13)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

(1)

Po nápravě nadměrného schodku pokračovat v provádění fiskální politiky podporující růst a udržet zdravou fiskální pozici zajišťující, že se bude po celou dobu trvání konvergenčního programu pokračovat v plnění střednědobého rozpočtového cíle.

(2)

Podniknout další kroky ke zlepšení zaměstnatelnosti osob na okraji trhu práce. Zlepšit výsledky ve vzdělávání, zejména mladých lidí z přistěhovaleckého prostředí, a zvýšit efektivnost odborného vzdělávání. Usnadnit přechod ze vzdělávání na trh práce, například větším využíváním odborné praktické přípravy a učňovského vzdělávání.

(3)

Zvýšit úsilí k odstranění překážek bránících vstupu na trhy a snížit regulační zátěž, aby se podle doporučení komise pro produktivitu zvýšila hospodářská soutěž v odvětví služeb na domácím trhu, zejména v maloobchodě a stavebnictví.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/20

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Německa na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Německa na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Německa na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Německa, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že v Německu existuje makroekonomická nerovnováha, jež si vyžaduje sledování a politické kroky. Zejména běžný účet trvale vykazuje velmi vysoký přebytek, což svědčí o pozitivních účincích silné konkurenceschopnosti, přičemž velké objemy úspor jsou investovány v zahraničí. Je to rovněž známkou toho, že hospodářský růst zůstává na nízké úrovni a hospodářské zdroje zřejmě nejsou alokovány efektivně. Třebaže přebytky běžného účtu neznamenají podobné riziko jako vysoké schodky, je třeba výši a přetrvávání tohoto přebytku běžného účtu v Německu věnovat zvláštní pozornost. Vzhledem k velikosti německého hospodářství je obzvláště nutné přijmout kroky ke snížení rizika nepříznivých dopadů na fungování domácího hospodářství a eurozóny.

(8)

Dne 14. dubna 2014 předložilo Německo svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 8. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je zajistit trvalé dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Program stability potvrzuje střednědobý cíl ve výši 0,5 % HDP, který reflektuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability zůstane (přepočtené) strukturální saldo v roce 2014 i v následujících letech kladné a hrubý dluh by se v roce 2014 měl snížit na 76 % HDP a v dalších letech by si měl nadále udržet dostatečně sestupnou tendenci. Rozpočtová strategie nastíněná v programu stability je tedy v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí, který však doposud neuznal nezávislý subjekt, je reálný a je obecně v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2014. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že veřejné finance v Německu zůstávají obecně zdravé a že střednědobý rozpočtový cíl by měl být podle prognózy i nadále dodržen stejně jako pravidlo týkající se dluhu.

(10)

Pokud jde o zvýšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, dosáhlo Německo pouze omezeného pokroku, ačkoli byly oznámeny nové iniciativy. Třebaže mají tyto plány zlepšit nákladovou efektivnost v oblasti zdravotní péče, nejeví se jako dostatečné k tomu, aby omezily růst nákladů očekávaný v budoucnosti. Cílem nedávno přijaté důchodové reformy je zlepšit podmínky pro předčasný odchod do důchodu („Rente mit 63“, do důchodu v 63 letech) a zvýšit důchodové příjmy některých skupin obyvatel, přičemž k tomuto kroku patří důchodový příplatek pro rodiče, kteří doma vychovávali děti narozené před rokem 1992 („Mütterrente“, důchod pro matky). Tato reforma ještě více zatíží udržitelnost veřejného důchodového systému a podle plánu má být financována zvýšením sazby příspěvků do důchodového systému, což se může negativně projevit na disponibilních příjmech aktivní pracovní síly. Reforma by rovněž mohla negativně ovlivnit uzavírání doplňkového důchodového pojištění v rámci druhého a třetího pilíře. Německo dosáhlo omezeného pokroku při zvyšování výdajů na vzdělávání a částečně pokročilo při navyšování výdajů na výzkum. Podle všeho je nezbytné, aby byly na všech úrovních státní správy přijaty další kroky, tak aby bylo do roku 2015 možné splnit cíl ohledně celkových veřejných a soukromých výdajů na vzdělávání a výzkum ve výši 10 % HDP či ještě ambicióznější návazné cíle, aby se Německo vyrovnalo nejinovativnějším ekonomikám. V minulých letech začalo Německo více investovat do infrastruktury a existují plány na další růst těchto investic, nicméně zdá se, že bude zapotřebí ještě více úsilí.

(11)

Při zlepšování efektivnosti daňového systému a jeho přínosů pro růst a při snaze snížit vysoké daňové zatížení práce dosáhlo Německo celkově pouze omezeného pokroku. Německo neplánuje žádné významné kroky pro přesun zdanění směrem ke zdrojům příjmů, jež jsou příznivější pro růst. Mohlo by zvážit omezenější používání snížené sazby DPH (v současnosti 7 %) a rozšíření obecného základu DPH. Příjmy z periodických daní z nemovitostí jsou v Německu spíše nízké a svědčí o tom, že existuje prostor pro jejich zvýšení; stejně tak by bylo daňové zatížení rozděleno spravedlivěji, pokud by Německo přehodnotilo základ obecní daně z nemovitosti (Grundsteuer). Aby se v Německu dále zlepšily podmínky pro investice, bylo by vhodné reformovat živnostenskou daň (Gewerbesteuer), snížit administrativní zátěž související s výběrem daní a omezit stávající tendenci upřednostňovat v rámci zdanění podniků dluhové financování.

(12)

Fiskální rámec byl doplněn zavedením vnitrostátního pravidla vyrovnaného rozpočtu a zřízením nezávislého poradního výboru. V několika spolkových zemích jsou však zřejmě stále třeba specifická pravidla pro provádění ústavního pravidla vyrovnaného rozpočtu („dluhová brzda“), aby se zajistilo účinné uplatňování dluhové brzdy v ročním rozpočtovém procesu. Plánovaný přezkum fiskálních vztahů mezi spolkovou úrovní a jednotlivými zeměmi a obcemi by měl být využit k posílení fiskální odpovědnosti.

(13)

V uplynulých letech došlo ke zvýšení mezd, co byl jejich růst dlouho tlumen, třebaže růst reálné mzdy v roce 2013 byl nižší než v roce 2012. V roce 2015 hodlá Německo zavést všeobecnou minimální mzdu ve výši 8,50 EUR/hodinu, která nabude plné účinnosti v roce 2017. Zavedení všeobecné minimální mzdy, která by měla zaměstnancům zajistit odpovídající minimální příjem, si vyžaduje pozornou kontrolu jejího dopadu, zejména na zaměstnanost. Pouze omezené úsilí bylo vyvinuto na snížení vysokého daňového zatížení, zejména u osob s nízkými příjmy. Přijatá důchodová reforma a současné reformní plány v oblasti dlouhodobé péče, jejichž součástí je zvýšení sazeb příspěvků na sociální pojištění, by mohly daňové zatížení znovu zvýšit. Německo zaznamenalo určitý pokrok při zvyšování úrovně dosaženého vzdělání znevýhodněných osob, nicméně stále přetrvává silná souvislost mezi úrovní dosaženého vzdělání a sociálně-ekonomickým zázemím dotčených osob, a to po celou dobu jejich produktivního věku. Třebaže bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti vhodných aktivačních a integračních opatření, dlouhodobá nezaměstnanost je nadále důvodem k obavám a svědčí o tom, že jsou nutná další opatření. Německo pouze omezeně pokročilo při přijímání opatření, která mají zjednodušit přechod tzv. minijobů na takovou formu zaměstnání, na kterou se plně vztahuje povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení. Nijak se nepokročilo při omezování daňových faktorů, které druhé výdělečně činné osoby v domácnosti odrazují od práce. Německo do určité míry pokročilo při zvyšování dostupnosti míst v celodenních zařízeních předškolního vzdělávání a péče o děti i ve zvyšování počtu celodenních škol. Zároveň mají některá zařízení péče o děti a celodenní školy stále ještě problémy s kvalitou, přičemž existují rozdíly v rámci regionů.

(14)

Návrh vlády na přepracování zákona o energii z obnovitelných zdrojů má za cíl zpomalit celkový nárůst nákladů na energie, rovnoměrněji rozdělit náklady mezi spotřebitele, kontrolovat rozmach energie z obnovitelných zdrojů a podporovat integraci trhu. Provádění této reformy je třeba pozorně sledovat s ohledem na její dopad na nákladovou efektivnost podpůrného systému. Je třeba, aby Německo vyvíjelo další úsilí, pokud jde o rozšíření sítě a koordinaci se sousedními zeměmi.

(15)

Politická opatření na další podporu hospodářské soutěže v odvětví služeb jsou omezená, třebaže u určitých profesí a v určitých regionech byly schváleny ojedinělé reformy, například ohledně schvalovacích postupů a obchodní komunikace v odvětví stavebnictví. Růst produktivity je v odvětví služeb strukturálně nižší než v průmyslu, obzvláště nízký je nicméně u některých typů služeb, zejména u služeb poskytovaných svobodnými povoláními. Stále ještě existují překážky bránící ve vstupu na trh a ve výkonu svobodných povolání. Mezi tyto překážky patří požadavky na právní formu a podíl na kapitálu, jakož i požadavky na odbornou kvalifikaci. V jednotlivých spolkových zemích jsou svobodná povolání upravena různě, což svědčí o tom, že by bylo možné identifikovat nejméně zatěžující regulační přístupy a uplatnit je v celé zemi. Hodnota zakázek, které německé orgány zveřejňují v souladu s právními předpisy EU, je i nadále jedna z nejnižších v Unii. Úplný přechod na transparentní trh s elektronickým zadáváním veřejných zakázek by mohl posílit hospodářskou soutěž. V odvětví maloobchodu omezují předpisy v oblasti plánování v některých spolkových zemích nadále vstup nových subjektů na trh. Při zlepšování hospodářské soutěže na železnici bylo dosaženo pouze omezeného pokroku.

(16)

Německo dosahuje malého pokroku u opatření, která mají konsolidovat bankovní sektor, zejména při zlepšování rámce pro správu a řízení. Restrukturalizaci zemských bank (Landesbanken) v minulých letech podněcovala především rozhodnutí Komise v oblasti státní podpory a tento sektor stále zůstává roztříštěný. Je nutné dále usilovat o řešení strukturálních překážek a překážek v oblasti řízení, které brání konsolidaci iniciované trhem, což by zvýšilo i celkovou efektivnost finančního sektoru. Přezkum právního rámce upravujícího druhý bankovní pilíř by mohl dále napomoci konsolidaci ve veřejném bankovním sektoru.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Německu, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 4.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Německo mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení,

1.

Prosazovat fiskální politiku, jež podporuje růst, a zachovat zdravou fiskální pozici tím, že zajistí, že po celé období, na něž se vztahuje program stability, bude i nadále plněn střednědobý rozpočtový cíl a že míra veřejného zadlužení financí bude mít i nadále udržitelnou sestupnou tendenci. Zejména využít dostupných prostředků k vyšším a efektivnějším veřejným investicím do infrastruktury, vzdělávání a výzkumu. Zlepšit efektivnost daňového systému, především rozšířením daňové základny (zejména ve vztahu ke spotřebě), přehodnocením základu obecní daně z nemovitosti, zlepšením správy daní a přezkoumáním živnostenské daně; cílem by rovněž mělo být posílení soukromých investic. Dále usilovat o zvýšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. Zajistit udržitelnost veřejného důchodového systému tím, že i) se změní financování nových nepojistných / s důchodovým systémem nesouvisejících dávek („Mütterrente“) a tyto dávky budou financovány z daňových příjmů, čímž se rovněž zabrání dalšímu zvýšení příspěvků na sociální zabezpečení, ii) zvýší se pobídky pro pozdější odchod do důchodu a iii) zvýší se zabezpečení v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému. Dokončit důsledně ve všech spolkových zemích zavádění dluhové brzdy a zajistit, aby kontrolní postupy a mechanismy nápravy byly relevantní a byly prováděny včas. Zlepšit koncepci fiskálních vztahů mezi spolkovou úrovní a jednotlivými zeměmi a obcemi, mimo jiné s cílem zajistit přiměřené veřejné investice na všech úrovních veřejné správy.

2.

Zlepšit podmínky pro další podporu domácí poptávky, mimo jiné snížením vysokých daní a příspěvků na sociální zabezpečení, zejména u osob s nízkými příjmy. Při zavádění všeobecné minimální mzdy sledovat její dopad na zaměstnanost. Zlepšit zaměstnatelnost pracovníků tím, že se dále zvýší úroveň dosaženého vzdělání znevýhodněných osob a na pracovním trhu budou realizována ambicióznější aktivační a integrační opatření, především ve prospěch dlouhodobě nezaměstnaných. Přijmout opatření na omezení daňových faktorů, které odrazují od práce (zejména v případě druhé výdělečně činné osoby v domácnosti) a usnadnit přechod tzv. minijobů na takovou formu zaměstnání, na kterou se plně vztahuje povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení. Řešit nedostatek dostupných míst v zařízeních celodenní péče o děti a celodenních školách, který je problémem v některých regionech, a zároveň u nich zlepšit celkovou kvalitu výuky.

3.

Nadále minimalizovat celkové náklady na transformaci energetického systému. Zejména sledovat dopad reformy zákona o energii z obnovitelných zdrojů na nákladovou efektivnost podpůrného systému energie z obnovitelných zdrojů. Posílit úsilí o urychlené rozšíření vnitrostátních a přeshraničních elektrických a plynových rozvodných sítí. Zavést úzkou koordinaci energetické politiky se sousedními zeměmi.

4.

Přijmout ambicióznější opatření s cílem dále povzbudit hospodářskou soutěž v odvětví služeb (včetně určitých služeb poskytovaných svobodnými povoláními), mimo jiné přezkumem stávajících regulačních přístupů v různých spolkových zemích a jejich postupným sbližováním směrem k osvědčeným postupům ve všech těchto zemích. Zjistit příčiny nízké hodnoty veřejných zakázek, jichž se týkají postupy pro zadávání veřejných zakázek podle předpisů EU. Zintenzivnit úsilí o odstranění neodůvodněných předpisů v oblasti plánování, které brání vstupu nových subjektů na maloobchodní trh. Podniknout další kroky k odstranění zbývajících překážek bránících hospodářské soutěži na železnici. Pokračovat v konsolidaci sektoru zemských bank (Landesbanken), mimo jiné zlepšením rámce pro správu a řízení.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/25

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Estonska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Estonska na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (4) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Estonska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování (5), ve které není Estonsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada jak priority pro zajištění finanční stability a fiskální konsolidace, tak opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 8. května 2014 předložilo Estonsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 29. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je dodržení střednědobého cíle v průběhu celého programu a vytvoření dostatečných rozpočtových rezerv pro ekonomicky náročná období. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý cíl, který spočívá ve vytvoření strukturálního přebytku, což je ambicióznější než cíl požadovaný Paktem o stabilitě a růstu. Očekává se, že přepočítané strukturální saldo Estonska se nejdříve zhorší o 0,1 procentního bodu HDP v roce 2014, a tím se odchýlí od požadovaného postupu korekce, poté se v roce 2015 zlepší o 0,4 procentního bodu HDP a v letech 2016–2017 bude jeho stav téměř vyrovnaný. Program stability dále poukazuje na riziko odchylky od výdajové referenční hodnoty v roce 2014 a na riziko významného odchýlení se v roce 2015. Celkově je plánovaný postup korekce zaměřený na dosažení střednědobého cíle spojen s riziky ohrožujícími soulad s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.

(9)

Makroekonomický scénář, který nebyl potvrzen nezávislým subjektem a na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, je realistický a v zásadě v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2014. Tato prognóza předpokládá zhoršení strukturálního schodku o 0,1 % HDP v roce 2014, což povede k odchýlení se od požadované korekce o 0,3 % HDP a z hlediska hodnocení prováděného po dobu dvou let představuje významnou odchylku. V roce 2015 Komise předpokládá zhoršení strukturálního salda o další 0,2 % HDP, což poukazuje na významné odchýlení se od korekce požadované k plnění střednědobého cíle. Výrazná odchylka se očekává rovněž ve vztahu k výdajové referenční hodnotě v letech 2014–2015. Na základě posouzení programu stability z roku 2014 a prognózy Komise v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že v letech 2014 a 2015 existuje riziko významného odchýlení se od střednědobého cíle. Pravidlo souladu strukturálního salda s požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě, které vstoupilo v platnost prostřednictvím nového zákona o státním rozpočtu Estonska dne 23. března 2014, ještě musí být doplněno posílením závazné povahy víceletých cílů v oblasti výdajů.

(10)

Pokud jde o trh práce, došlo k zásadnímu pokroku při snižování nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat opatřením, která poskytují pobídky k práci pro osoby s nízkými příjmy. Je zapotřebí věnovat další úsilí řešení rostoucího nedostatku pracovní síly způsobeného mj. odchody z trhu práce z důvodů stáří, zdravotního postižení a ze zdravotních důvodů. Je proto velmi důležité, aby byla včas přijata a provedena reforma týkající se posuzování pracovní schopnosti a zajištěna dostupnost podpůrných služeb. Nákladová efektivita výdajů na rodinnou politiku by se mohla dále zlepšit, mimo jiné podporou přístupu k péči o dítě. Taková opatření by mohla uspíšit návrat žen na trh práce a snížit přetrvávající vysoké rozdíly v odměňování žen a mužů. Je třeba zvýšit úsilí na podporu podnikání a vytváření pracovních míst v regionech mimo města Tallinn a Tartu, aby se zabránilo narůstání rozdílů v ekonomickém rozvoji a snížila nezaměstnanost především mezi osobami s nízkou kvalifikací.

(11)

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy byly v nedávné době přijaty reformy s cílem sladit vzdělávání s požadavky trhu práce. Bude nutné další úsilí zaměřené na usnadnění přechodu z procesu vzdělávání do zaměstnání. Bude zapotřebí, aby bylo zejména se zapojením sociálních partnerů vyvíjeno úsilí s cílem zvýšit účast na odborném vzdělávání a přípravě a učení se založeném na pracovní činnosti, zejména na učňovských programech. Provádění strategie celoživotního učení si vyžádá značné úsilí v zájmu tolik potřebného zvyšování kvalifikace, rekvalifikace a zajišťování úrovní kvalifikace zejména pro osoby, které se na trhu práce nacházejí v oslabené pozici. Existuje rámec pro inteligentní specializaci, k němuž patří strategie pro podnikání a růst a strategie pro výzkum, rozvoj a inovace a jež klade důraz na sdílené priority a další specializaci tematických oblastí. Vzhledem k malé velikosti estonské ekonomiky by se mělo pokračovat ve snahách o internacionalizaci a upřednostňování systému výzkumu, rozvoje a inovací.

(12)

Náročnost na zdroje zůstává v Estonsku velmi vysoká. Při řešení energetické náročnosti veřejných budov došlo k určitému pokroku, avšak je třeba v tomto úsilí pokračovat a zintenzívnit jej, a to zejména v rezidenčním sektoru a průmyslových odvětvích. K zásadnímu pokroku došlo u nakládání s odpady a u skládek, je však nutné zajistit ekonomickou životaschopnost recyklace. Aby se Estonsku podařilo výrazně zamezit růstu emisí CO2 v odvětvích, která nejsou součástí systému obchodování s emisemi, je nutné provést opatření obsažená v plánu rozvoje dopravy. Zaváděním udržitelnějších způsobů dopravy lze zlepšit energetickou účinnost nákladní dopravy. Je možné dále zvýšit využívání veřejné dopravy posílením doplňkovosti regionálních dopravních sítí a propojenosti mezi autobusovou a železniční přepravou cestujících. Zvyšuje se využívání soukromých vozidel, přičemž průměrné stáří osobních vozidel je téměř dvakrát vyšší než průměr EU a nová osobní vozidla zde patří mezi ta, která znečišťují ovzduší nejvíce v Unii. Je nezbytné zásadním způsobem posílit environmentální pobídky, mj. v oblasti daní. Přes slibné kroky při vytváření přeshraničních propojení v oblasti energetiky bude k plnému propojení estonského trhu s energií s Unií zapotřebí času a investic.

(13)

Prohlubující se rozdíly mezi regiony v kombinaci s nepříznivým demografickým vývojem, neefektivností a nedostatkem spolupráce orgánů místní správy omezují rozvojový potenciál Estonska. V tom se zčásti odráží trvalý rozpor mezi fiskální kapacitou a přenesenou odpovědností v malých obcích, jakož i omezenost úspor z rozsahu. Účinnější a dostupnější poskytování kvalitních veřejných služeb na místní úrovni zejména v oblasti dopravy, dlouhodobé péče, předškolního vzdělávání a sociálních služeb, které by bylo založeno na oblastech služeb a minimálních standardech služeb, je předpokladem účinnosti aktivačních opatření a opatření prováděných na trhu práce.

(14)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(15)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Estonsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit rozpočtová opatření na rok 2014 s ohledem na to, že podle prognózy útvarů Komise z jara 2014, která poukazuje na riziko významné odchylky od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, hrozí vznik rozdílu ve výši 0,3 % HDP. V roce 2015 významně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo, že bude splněn střednědobý cíl a následně udržována jeho úroveň. Doplnit rozpočtové pravidlo o závaznější pravidla pro víceleté výdaje v střednědobém rozpočtovém rámci a pokračovat ve zvyšování efektivity veřejných výdajů.

2.

Zlepšit motivaci k práci prostřednictvím opatření zaměřených na osoby s nízkými příjmy. Zajistit cílené aktivační úsilí prostřednictvím včasného přijetí a provádění reformy týkající se posuzování pracovní schopnosti. Zvýšit účinnost a nákladovou efektivitu rodinné politiky a současně zlepšit dostupnost a dosažitelnost péče o dítě. Zavést koordinovaná opatření na podporu hospodářského rozvoje a podnikání v regionech s vysokou nezaměstnaností.

3.

Zajistit, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy odpovídaly potřebám pracovního trhu, zvyšovat úroveň kompetencí a kvalifikace širší nabídkou opatření v oblasti celoživotního učení a systematicky zvyšovat účast na odborném vzdělávání a přípravě, včetně účasti na učňovských programech. Dále posilovat upřednostňování a specializaci v systémech výzkumu a inovací a posilovat spolupráci mezi podnikovým sektorem a vysokoškolskými a výzkumnými institucemi s cílem podpořit jejich mezinárodní konkurenceschopnost.

4.

Zvýšit úsilí o zlepšení energetické účinnosti, a to zejména u rezidenčních a průmyslových budov. Významně posílit environmentální pobídky v odvětví dopravy s cílem přispět k mobilitě, jež by byla méně náročná na zdroje. Pokračovat v rozvoji přeshraničních propojení se sousedními členskými státy s cílem diverzifikovat zdroje energie a podpořit hospodářskou soutěž lepší integrací pobaltských trhů s energií.

5.

Lépe vyvážit poměr mezi příjmy orgánů místní správy a jejich přenesenou odpovědností. Zlepšit efektivitu orgánů místní správy a zajistit poskytování kvalitních místních veřejných služeb, zejména sociálních služeb coby doplňku aktivačních opatření.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/29

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Irsko do prosince 2013 podléhalo makroekonomickému ozdravnému programu. Podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (4) bylo po dobu trvání tohoto programu osvobozeno od sledování a posuzování v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. S ohledem na skutečnost, že Irsko makroekonomický ozdravný program úspěšně dokončilo, mělo by být nyní plně začleněno do rámce evropského semestru.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/20114 přijala zprávu mechanismu varování.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 Komise zveřejnila výsledky hloubkového přezkumu Irska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, přičemž zohlednila úspěšné dokončení ekonomického ozdravného programu Irska, a tedy skutečnost, že Irsko by nyní mělo být plně začleněno do rámce evropského semestru. Analýza Komise vede k závěru, že nedávno dokončený irský makroekonomický ozdravný program výrazně přispěl k řešení hospodářských rizik a ke snížení nerovnováh. Přetrvávající makroekonomické nerovnováhy však vyžadují zvláštní sledování a rozhodná politická opatření. Zejména vývoj ve finančním sektoru, zadluženost soukromého a veřejného sektoru a s tím související vysoké hrubé a čisté závazky vůči zahraničí, jakož i situace na trhu práce ukazují, že rizika stále přetrvávají.

(8)

Dne 17. dubna 2014 předložilo Irsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 29. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Hlavními cíli rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je napravit nadměrný schodek do roku 2015 a dosáhnout střednědobého cíle do roku 2018. Cílem programu je snížit schodek v souladu s doporučeními v rámci postupu při nadměrném schodku pod 3 % HDP do roku 2015. Program stability potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu, což je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Pokud jde o období po roce 2015, program stability na období 2016–2018 předpokládá snížení celkového rozpočtového schodku o přibližně 1 procentní bod HDP ročně. Jeho cílem je snížit míru zadlužení z téměř 124 % HDP v roce 2013 na 107 % HDP v roce 2018. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí, potvrdil nezávislý orgán (Irish Fiscal Advisory Council), podle kterého se tento scénář nachází „v rozmezí přiměřených prognóz“. Z velké části je v souladu s prognózou Komise na rok 2014 a 2015, přičemž existují určité rozdíly, pokud jde o příspěvky jednotlivých složek poptávky. Prognózy orgánů na další roky programu stability jsou však optimistické. Navíc dosažení rozpočtových cílů není v roce 2015 podpořeno dostatečně podrobnými opatřeními. V důsledku toho je prognóza Komise týkající se schodku v roce 2015 vyšší než cíl doporučený Radou. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že cíle programu stability jsou v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, nicméně od roku 2015 je nutné podpořit je konkrétními opatřeními. Byly učiněny významné kroky ke zlepšení důležitých aspektů irského fiskálního rámce a kvality a včasného poskytování údajů. Stávající pravidla pro střednědobé výdajové stropy vládě poskytují prostor k diskrečním změnám, které nejsou omezeny jen na předem stanovené změny v mimořádných situacích.

(10)

Reformy v oblasti daní přispěly k fiskální korekci, avšak existuje další prostor pro zlepšení efektivnosti a prorůstové orientaci daňového systému. U zdanění nemovitostí došlo k přechodu z transakční daně na periodickou daň založenou na hodnotě obytné nemovitosti, avšak daňová základna je stále poměrně úzká, neboť některé druhy nemovitostí daním nepodléhají. Zdanění práce je roztříštěné a složité a daňové základny u daní, které více podporují růst, jako jsou např. spotřební a environmentální daně, jsou zúženy sníženými sazbami a výjimkami. Z důvodu nulových sazeb a snížených sazeb DPH se efektivnost DPH nachází pod průměrem EU. Snížené sazby DPH jsou široce využívány pro dosažení cílů redistribuce, ačkoliv nejsou efektivním a dobře zacíleným nástrojem politiky na ochranu zranitelných skupin. Je zde prostor pro zlepšení účinnosti daňových nástrojů v oblasti životního prostředí a pro odstranění dotací poškozujících životní prostředí.

(11)

Ačkoli má Irsko relativně mladou populaci, veřejné výdaje na zdravotní péči byly v roce 2012 jedny z nejvyšších v Unii a dosahovaly 8,7 % HND, což výrazně přesahuje průměr EU ve výši 7,3 % HND. Vzhledem k současným obtížím při řízení rozpočtu na zdravotnictví mohou být z důvodu očekávaných demografických tlaků způsobených stárnutím obyvatelstva stávající úrovně služeb zachovány pouze tehdy, pokud ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude zlepšena nákladová efektivita. Očekává se, že výdaje související se zdravotnictvím vzrostou do roku 2060 z důvodu demografických tlaků o 1,2 procentního bodu HDP. Odvětví zdravotnictví čelí několika výzvám. Jednotliví poskytovatelé zdravotní péče používají různé systémy a postupy pro finanční řízení a účetnictví. To vede k prodlevám a narušuje shromažďování a zpracování informací. Znesnadňuje se tím také sledování výdajů v oblasti zdravotní péče a opatření k dosažení nákladové efektivity a odpovídající alokace zdrojů. Další výzvu představuje vysoká úroveň výdajů na léčivé přípravky, poměrně vysoké jsou přitom výdaje na léčivé přípravky v oblasti ambulantní péče.

(12)

Irsko čelí problémům souvisejícím s nezaměstnaností, zejména dlouhodobou nezaměstnaností a nezaměstnaností mladých lidí, a stále zde existuje velké množství lidí v produktivním věku s nízkou kvalifikací, což vede k nerovnosti a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Dlouhodobá nezaměstnanost v souvislosti s nedávnými zlepšeními trhu práce postupně klesá, avšak její podíl v rámci celkové nezaměstnanosti zůstává vysoký; na konci roku 2013 tvořili dlouhodobě nezaměstnaní více než 61 % z celkového počtu nezaměstnaných osob. Míra nezaměstnanosti mladých lidí dosáhla svého vrcholu v polovině roku 2012, kdy překračovala 30 %. Podíl mladých lidí, kteří nemají zaměstnání, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy se mezi roky 2007 a 2012 zvýšil o 8 procentních bodů na 18,7 %. Poté se sice snížil na 16,1 %, avšak stále zůstává jedním z nejvyšších v Unii. V souladu s cíli záruky pro mladé lidi je nutné zahrnout všechny dotčené mladé lidi do čtyřměsíční lhůty. S obnovením ekonomické rovnováhy se objevil nesoulad mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, který vyvolal potřebu rekvalifikací a zvyšování kvalifikací, což představuje výzvu pro systémy vzdělávání a odborné přípravy. Účast na celoživotním učení je nižší než průměr EU (7,3 % ve srovnání s 10,7 % v roce 2013).

(13)

Irsko má v rámci Unie jeden z nejvyšších podílů osob žijících v domácnostech s nízkou intenzitou práce, což představuje závažný sociální problém. Již před krizí byl tento podíl vyšší než průměr EU, přičemž mezi roky 2007 a 2011 vzrostl z úrovně 14,3 % na 24,2 %. Nízká intenzita práce je závažným problémem zejména v domácnostech rodičů-samoživitelů. To přispělo k rostoucímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení dětí v Irsku a prohlubuje problém nerovné účasti žen na trhu práce, která v roce 2013 dosáhla 67,2 %, zatímco v případě mužů to bylo 83,4 %. Z toho důvodu se pozornost obrátila na přístup k zařízením pro péči o děti a její finanční dostupnost, což představuje značnou překážku pro rodiče hledající zaměstnání, aby se vyhnuli riziku chudoby. Na trh práce má též dopad past nezaměstnanosti. Plochá struktura dávek v nezaměstnanosti v rámci systému dávek a příspěvků při hledání zaměstnání, neomezená doba trvání příspěvků při hledání zaměstnání a ztráta dalších příspěvků (zejména příspěvek na nájem a zdravotních karet) po návratu do zaměstnání vedou k tomu, že náhradové poměry jsou pro dlouhodobě nezaměstnané, u kterých je pravděpodobné, že budou mít nízký příjem, a v závislosti na rodinných okolnostech i pro ostatní kategorie pracovníků poměrně vysoké.

(14)

Poskytování úvěrů malým a středním podnikům zůstává slabé, což je dáno nízkou poptávkou po úvěrech ve spojení s omezeními na straně nabídky, protože na malé a střední podniky má i nadále dopad nadměrný pákový efekt a slabá domácí poptávka a banky musí dosáhnout dalšího pokroku, aby udržitelným způsobem vyřešily nesplácené úvěry malých a středních podniků. Z posledního průzkumu provedeného institutem Red C vyplynulo, že z 35 % malých a středních podniků, které požádaly v období od října 2013 do března 2014 o bankovní úvěr, nedostalo úvěr 19 %. Na konci roku 2009 byl zřízen úřad pro přezkum úvěrů (Credit Review Office), který má urovnávat spory mezi poskytovateli úvěrů a potenciálními příjemci úvěrů z řad malých a středních podniků, kterým byl úvěr zamítnut. Ačkoliv je dopad úřadu pro přezkum úvěrů pozitivní, působí dosud pouze v omezené míře, což je částečně dáno malým počtem stížností. Malé a střední podniky při investování spoléhají silně na bankovní financování a nebankovní zdroje financování jsou relativně málo rozvinuté, ačkoliv v současné době jsou posuzovány některé alternativy, včetně úvěrových fondů. S posilujícím oživením a obnovující se domácí poptávkou však budou omezení na straně nabídky pravděpodobně stále větší, pokud nedojde k odpovídající nápravě úvěrových kanálů, což je zásadní předpoklad pro perspektivu růstu. Za účelem zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování byly vytvořeny zvláštní mechanismy a fondy jako například mechanismus úvěrových garancí, úvěrový fond pro mikropodniky a tři fondy pro malé a střední podniky, které jsou však dosud využívány pouze v omezené míře.

(15)

Ačkoli v rámci nedávno dokončeného programu finanční pomoci byly provedeny reformy bankovního sektoru, existují stále závažné výzvy. Tyto výzvy byly podrobně analyzovány v hloubkovém přezkumu Irska provedeném Komisí v roce 2014. V červnu 2013 představovaly úvěry v selhání u tří největších domácích bank téměř 27 % celkových úvěrů. Zadluženost soukromého sektoru zůstává i přes nedávné snižování finanční páky stále jednou z nejvyšších v Unii, což znamená přetrvávající riziko pro finanční stabilitu a zátěž pro ekonomiku. Snižování zadlužení domácností a malých a středních podniků není zcela dokončeno a korekce rozvah bank a malých a středních podniků má zásadní význam pro obnovení úvěrových kanálů. Poskytování úvěrů bankami dále klesá a bankovní sektor stále bojuje o ziskovost, což je částečně dáno tím, že se v rozvahách bank nachází vysoký počet hypoték s variabilní sazbou navázanou na základní úrokovou sazbu ECB (tzv. tracker mortgages), jež byly sjednány v minulosti a jejichž výnosnost je nízká.

(16)

Náklady na vymáhání smluv jsou vysoké. Většinu těchto nákladů tvoří náklady na právní poradenství, které dosahují 18,8 procentního bodu, a vysoké náklady na právní služby mají dopad na nákladovou strukturu všech podniků, včetně malých a středních podniků. Na rozdíl od nákladů na ostatní profesionální služby se náklady na právní služby od začátku krize nepřizpůsobily směrem dolů, což je částečně způsobeno nedostatečnou konkurencí. Orgány se zavázaly, že jako součást makroekonomického ozdravného programu zavedou reformy v odvětví právních služeb. V roce 2011 zveřejnily zákon o regulaci právních služeb, který musí být ještě přijat. Zdroje soudnictví a soudní správy pro zavedení aktivního vyřizování případů ve fázi před soudním řízením jsou velmi omezené, což může přispívat k prodlevám při výkonu spravedlnosti a zvyšovat náklady. Dále existují značné nedostatky ve schopnosti Irska shromažďovat údaje o efektivitě soudního systému.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Irska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Irsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability Irska, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedených doporučení č. 1 a 2.

(19)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1, 3, 5 a 6.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Irsko mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení,

1.

Plně provést rozpočet na rok 2014 a zajistit nápravu nadměrného schodku udržitelným způsobem do roku 2015, a to tím, že rozpočtová strategie bude podpořena dalšími strukturálními opatřeními, a dosažením strukturální korekce uvedené v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po nápravě nadměrného schodku pokračovat v úsilí o strukturální korekci za účelem dosažení střednědobého cíle na úrovni nejméně 0,5 % HDP ročně (za příznivých ekonomických podmínek nebo v případě, že je to nutné pro splnění pravidla pro dluh, více) za účelem trvalého snižování vysoké míry veřejného zadlužení. Zvýšit důvěryhodnost strategie rozpočtové korekce, účinně provádět víceleté rozpočtové plánování a definovat všeobecná rozpočtová opatření, která jsou základem pro střednědobé fiskální cíle. Zajistit, aby byl strop vládních výdajů závazný, mimo jiné omezením prostoru, který právní předpisy poskytují pro diskreční změny. Za účelem podpory fiskální konsolidace by měla být vzata v úvahu možnost zvýšení příjmů prostřednictvím rozšíření daňové základny. Rozšířit prorůstovou orientaci daňového systému a jeho šetrnost vůči životnímu prostředí.

2.

Pokročit v reformě odvětví zdravotní péče, která byla zahájena v rámci strategického rámce Future Health, s cílem zvýšit nákladovou efektivitu. Provádět další opatření na snížení výdajů na léčiva, včetně prostřednictvím častějších úprav cen patentovaných léčiv, větším pronikáním generických léčiv na trh a zlepšením postupů v oblasti předepisování léčiv. Reformovat systémy finančního řízení vnitrostátního zdravotního orgánu za účelem harmonizace systémů u všech poskytovatelů a podpory lepší správy pohledávek. Nejpozději do konce prvního čtvrtletí 2015 mít zavedena zdravotní identifikační čísla fyzických osob.

3.

Dosáhnout dalších zlepšení v oblasti aktivních politik na trhu práce, se zvláštním zaměřením na dlouhodobě nezaměstnané, pracovníky s nízkou kvalifikací a na mladé lidi v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Pokročit v probíhající reformě systému dalšího vzdělávání a odborné přípravy (FET), programech podpory zaměstnanosti a programech učňovské přípravy. Nabídnout více vzdělávání na pracovišti; zlepšit a zajistit relevantnost kurzů dalšího vzdělávání a odborné přípravy a učňovské přípravy s ohledem na potřeby trhu práce. Zvýšit úroveň a kvalitu podpůrných služeb poskytovaných pracovními úřady Intreo. V rámci systému dalšího vzdělávání a odborné přípravy vytvořit hladce fungující systém pro předávání jednotlivých případů mezi úřady Intreo a výbory pro vzdělávání a odbornou přípravu.

4.

Řešit nízkou intenzitu práce domácností a ohrožení dětí chudobou prostřednictvím degresivního vyplácení dávek a doplatků po návratu do zaměstnání. Usnadnit účast žen na trhu práce zlepšením přístupu k finančně dostupnější a celodenní péči o děti, zejména pro nízkopříjmové rodiny.

5.

Pokročit v politikách pro odvětví malých a středních podniků, včetně iniciativ na řešení problémů v oblasti dostupnosti bankovního a nebankovního financování a restrukturalizace dluhů, přičemž je třeba se vyhnout rizikům pro veřejné finance a finanční stabilitu. Pokročit v iniciativách na zlepšení přístupu malých a středních podniků k bankovním úvěrům a nebankovnímu financování. V bankovním odvětví zavést systém monitorování pro úvěry pro malé a střední podniky. Současně pracovat na tom, aby bylo zajištěno, že budou více využívány dostupné nebankovní úvěrové nástroje, včetně tří fondů pro malé a střední podniky spolufinancovaných národním důchodovým rezervním fondem (National Pensions Reserve Fund), společnosti Microfinance Ireland a časově omezeného systému úvěrových záruk. Podporovat, aby malé a střední podniky tyto nástroje a další nebankovní režimy využívaly. Zvýšit viditelnost a kapacity úřadu pro přezkum úvěrů při urovnávání sporů mezi bankami a potenciálními příjemci úvěrů z řad malých a středních podniků, kterým byl úvěr zamítnut.

6.

Sledovat výkonnost bank, pokud jde o pokrok dosažený v plnění cílů restrukturalizace nedoplatků u hypoték. V zájmu podstatného snížení nedoplatků z hypoték do konce roku 2014 oznámit ambiciozní cíle pro třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2014, na jejichž základě největší hypoteční banky navrhnou a přijmou řešení pro restrukturalizaci hypotečních úvěrů, které jsou v prodlení déle než 90 dnů. Pokračovat v hodnocení udržitelnosti přijatých opatření pro restrukturalizaci prostřednictvím auditů a cílených přezkumů na místě. Vypracovat pokyny pro trvalost řešení. Pravidelně zveřejňovat údaje o portfoliích nesplácených bankovních úvěrů malých a středních podniků za účelem zvýšení transparentnosti. Vytvořit strategii pro řešení problémových expozic týkajících se komerčních nemovitostí. Vytvořit centrální registr úvěrů.

7.

Snížit náklady na právní řízení a služby a posílit konkurenci, a to mimo jiné přijetím zákona o regulaci právních služeb do konce roku 2014, který obsahuje ustanovení povolující vytvoření multidisciplinárních postupů, a úsilím o zrušení zadržovacího práva právních zástupců. Sledovat dopad tohoto zákona, včetně dopadu na náklady právních služeb. Přijmout prováděcí opatření k zajištění, aby orgán pro regulaci právních služeb byl neprodleně funkční a aby plnil své povinnosti podle právních předpisů, a to i v oblasti zveřejňování nařízení nebo pokynů pro multidisciplinární postupy a řešení stížností. Zlepšit systémy shromažďování údajů za účelem sledování a vyhodnocování efektivnosti soudních řízení, aby bylo možné identifikovat oblasti, které vyžadují reformu.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/35

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Španělska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Španělska na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) představila své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Španělska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Španělska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Španělsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje zvláštní sledování a rozhodná politická opatření. Zejména v některých oblastech jasně pokročila náprava nerovnováh, které byly v loňském roce určeny jako nadměrné, a návrat k pozitivnímu růstu snížil rizika. Avšak rozsah a vzájemná provázanost nerovnováh, zejména vysoké domácí a vnější zadlužení a vysoká nezaměstnanost znamenají, že stále existují zranitelná místa.

(8)

Dne 30. dubna 2014 předložilo Španělsko svůj národní program reforem na rok 2014 a program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability z roku 2014 je napravit do roku 2016 nadměrný schodek a v roce 2017 dosáhnout střednědobého cíle. Program stability potvrzuje střednědobý cíl v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu, který je přísnější, než vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu. Program plánuje snížit schodek pod 3 % HDP v roce 2016, což je v souladu se lhůtou stanovenou v doporučení Rady ze dne 21. června 2013 (6), a v roce 2014 počítá s nižším schodkem, než jaký je doporučen (5,5 % HDP oproti 5,8 % HDP). Avšak meziroční zlepšení (nově vypočteného) strukturálního salda plánovaného v programu stability je od roku 2014 nižší než doporučená hodnota. Pro rok 2017 plán předpokládá dostatečný pokrok k dosažení střednědobého cíle, což však nemusí být dostatečné k tomu, aby cíle bylo dosaženo v témže roce, jak je uvedeno v programu stability. V programu stability se předpokládá, že míra veřejného zadlužení bude nejvyšší v roce 2015, kdy dosáhne 101,7 % HDP, a poté začne klesat. Celkově lze shrnout, že rozpočtová strategie popsaná v programu stability je pouze částečně v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, který nebyl vypracován nebo potvrzen nezávislým orgánem, je na rok 2014 v podstatě realistický, ale v roce 2015 je v porovnání s prognózou útvarů Komise z jara roku 2014 ohrožován riziky horšího vývoje. Míry růstu HDP uvedené v programu stability pro období 2016–2017 se zdají být poněkud optimistické, pokud vezmeme v úvahu současné odhady potenciálního růstu ekonomiky a přetrvávající potřeby ekonomického ozdravení po krizi.

Z tohoto důvodu je postup nápravy schodku a snížení zadlužení rovněž ohrožen riziky nepříznivého vývoje. Konkrétní opatření na podporu dosažení cílů celkového schodku od roku 2015 nejsou navíc dosud dostatečně specifikována, zejména pokud jde o změny daňových předpisů v rámci plánované daňové reformy. Další rizika souvisejí s podmíněnými závazky a výnosy z plánovaných úspor na místní a regionální úrovni. Na základě prognózy Komise fiskální úsilí v období 2013–2014 zaostává o 1,1 procentního bodu, pokud jde o (opravenou) změnu strukturálního salda (tento údaj je nicméně nadhodnocen nedávnými změnami v metodologii pro odhad potenciálního produktu), a o 0,4 procentního bodu ve srovnání s hodnotou opatření, která byla v době doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku odhadována jako nezbytná. Na základě posouzení programu stability a prognózy Komise podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že opatření podporující rozpočtovou strategii musí být dále upřesněna a že je nutné další úsilí za účelem plného splnění doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku.

(10)

Ve fiskální strukturální oblasti bylo dosaženo pokroku při vykazování o plnění rozpočtu a při uplatňování nápravných opatření vůči správním orgánům, které rozpočet řádně neplní. Zůstává však prostor pro zavedení dalších donucovacích mechanismů, které jsou uvedeny ve španělském ústavním zákoně o rozpočtové stabilitě, pro regiony neplnící rozpočet. Byla přijata nová opatření za účelem prosazení průměrné 30denní lhůty splatnosti pro platby obchodním dodavatelům, a to na všech úrovních státní správy. V listopadu 2013 byla zákonem zřízena nezávislá fiskální instituce a v únoru 2014 byl jmenován její předseda. Tato instituce však nestihla zahájit činnost tak, aby mohla posoudit již letošní program stability. Národní program reforem na rok 2014 uznává rovněž nutnost dalšího zlepšení nákladové efektivnosti ve výdajích na zdravotní péči a léčiva, například centralizovaným nákupem farmaceutických přípravků, přezkumem koše služeb, vytvořením digitálních klinických záznamů nebo posílením řízení zdravotnických zařízení. Protože fiskální konsolidace má být založena zejména na úsporách ve výdajích, pomohl by systematický přezkum výdajů na všech úrovních státní správy určit oblasti, ve kterých by bylo možné dosáhnout úspor způsobem podporujícím růst a při zohlednění potřeb nejzranitelnějších skupin.

(11)

V roce 2013 přijalo Španělsko nová opatření řešící zvýhodnění zadlužování v souvislosti s daní z příjmů právnických osob. Během roku 2013 dosáhlo Španělsko také určitého pokroku v oblasti zlepšení dodržování právních předpisů, a to zintenzívněním boje proti daňovým podvodům a nehlášenému zaměstnávání, nicméně stále přetrvávají závažné problémy. V roce 2013 a 2014 Španělsko snížilo příspěvky na sociální zabezpečení při přijímání mladých lidí a nových zaměstnanců do zaměstnání. Po předložení komplexní zprávy o daňové reformě výborem odborníků, jejíž vypracování zadala vláda, španělské orgány plánují, že ve druhém čtvrtletí roku 2014 představí konkrétní legislativní návrhy. Podle národního programu reforem na rok 2014 bude cílem návrhů modernizace daňového systému, snížení překážek pro zaměstnávání, posílení výběru příjmů, podpora hospodářského rozvoje, zajištění jednotnosti trhu a daňové neutrality a zvýšení konkurenceschopnosti španělského hospodářství a přispívání k fiskální konsolidaci. Koncepce a provádění této reformy budou důležité pro budoucí ekonomické vyhlídky a pro veřejné finance.

(12)

Finanční stabilita byla posílena rekapitalizací a restrukturalizací bankovního sektoru a důsledným prováděním programu Evropského mechanismu stability z července 2012 zaměřeného na rekapitalizaci finančních institucí, který byl dokončen dne 22. ledna 2014. Finanční sektor ve Španělsku stále čelí významným výzvám, které musí být pečlivě sledovány a řízeny. Zlepšení podmínek financování bank se pouze pozvolně projevuje ve financování malých a středních podniků. V budoucnu bude důležité zajistit, aby úvěry byly směrovány do životaschopných odvětví hospodářství, tak jak v soukromém sektoru pokračuje snižování páky. Španělské orgány přijaly několik opatření pro zlepšení přístupu firem k bankovnímu a nebankovnímu financování a pro usnadnění restrukturalizace dluhů podniků, avšak jsou potřebná další opatření.

(13)

Trh práce vykazuje určité známky stabilizace a v roce 2014 se očekává mírné oživení, které bude provázeno rostoucí zaměstnaností a snižováním nezaměstnanosti. Nezaměstnanost, jejíž průměrná roční míra v roce 2013 dosáhla 26,1 %, zůstává však stále velmi vysoká. Zvláště znepokojivá je vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, která dosahuje 54,3 %, a značně vysoká úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti, která v roce 2013 kulminovala na úrovni 49,7 % z celkové nezaměstnanosti, přičemž míra dlouhodobé nezaměstnanosti je vysoká zejména u starších lidí a pracovníků s nízkou kvalifikací. Dostupná hodnocení reformy trhu práce z roku 2012 dospěla k závěru, že reforma spolu se závazky sociálních partnerů k umírnění mzdových požadavků v období 2012–2014 pomohla podnikům k vyšší vnitřní flexibilitě a omezení ztráty pracovních míst, díky tomu že upřednostňuje kolektivní smlouvy na úrovni podniku a zvyšuje možnosti podniků neuzavírat kolektivní smlouvy. Reforma též snížila náklady na odstupné při neoprávněném propuštění, přispěla ke snížení počtu výpovědí napadených u soudu a zavedla novou smlouvu na podporu stabilního přijímání do zaměstnání v malých a středních podnicích. V roce 2013 a na začátku roku 2014 byla zavedena další opatření s cílem usnadnit stabilní zaměstnání na částečný úvazek a snížit dočasně příspěvky na sociální zabezpečení u nových smluv na dobu neurčitou. Zásadním problémem španělského trhu práce však zůstává segmentace. I nadále existuje velké množství různých typů smluv a rozdíl mezi náklady na odstupné u smluv na dobu určitou a neurčitou zůstává i po reformě jeden z největších v Unii.

(14)

Bylo dosaženo pokroku v reformě v oblasti aktivních politik na trhu práce, včetně schválení ročního plánu zaměstnanosti. Zdá se však, že opatření na modernizaci a posílení veřejné služby zaměstnanosti postupují pomalu, což by mohlo bránit úspěšnému provádění nového rámce. Plné zprovoznění jednotného portálu pracovních příležitostí se zpožďuje. Bylo dosaženo pokroku při posilování spolupráce se soukromými agenturami zprostředkujícími zaměstnání, je však potřebné další úsilí.

(15)

Neodpovídající relevance vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce a vysoký podíl nezaměstnaných bez formální kvalifikace (35,2 %) přispívají k vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí, jakož i k dlouhodobé nezaměstnanosti. Počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, zůstává vyšší, než je průměr EU. Podíl žáků a studentů, kteří předčasně ukončují vzdělávání a odbornou přípravu, sice klesá, avšak zůstává velmi vysoký (23,5 %). Míry dokončení terciárního vzdělání zůstávají stabilní, avšak odborné vzdělávání a příprava a systémy učňovské přípravy jsou stále málo využívány a dovednosti absolventů vyššího středního odborného vzdělání či přípravy zaostávají za průměrem EU. Španělsko též pracuje na opatřeních na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Národní strategie pro zaměstnanost a podnikání mladých lidí na období 2013–2016, představená v březnu 2013, je nyní prováděna, musí však být zavedena ještě některá opatření. Na základě uvedené strategie provedlo Španělsko v souladu s cíli záruky pro mladé lidi opatření pro boj s nezaměstnaností mladých lidí. Byl zaznamenán určitý pokrok v opatřeních pro boj proti předčasnému ukončování školní docházky a na podporu duálního odborného vzdělávání a přípravy, avšak zásadní zůstává plné provedení a účinné využívání finančních prostředků. V oblasti duálního odborného vzdělávání je nezbytná neustálá koordinace mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně subjektů přijímajících rozhodnutí a poskytovatelů vzdělávání na všech úrovních státní správy a zaměstnavatelů, s cílem zefektivnit systém, podpořit lepší sladění odborného vzdělávání a požadavků trhu práce a zajistit kompatibilitu modelů duálního odborného vzdělávání a přípravy v jednotlivých regionech.

(16)

Především v důsledku situace na trhu práce, ale také kvůli omezené účinnosti sociální ochrany, pokud jde o snižování chudoby, je Španělsko pod průměrem EU v hlavních ukazatelích měřících chudobu a sociální vyloučení, přičemž ohroženy jsou zejména děti a mladí lidé. V důsledku krize zažilo Španělsko také jeden z nejvyšších propadů disponibilních příjmů domácností a jednu z nejvyšších úrovní příjmové nerovnosti v Unii. Klíčové úkoly spočívají ve zjednodušení postupů pro žadatele o sociální pomoc a zlepšení řízení a koordinace mezi orgány na celostátní, regionální a místní úrovni. Národní akční plán pro sociální začlenění na období 2013–2016 stanoví odpovídající politický rámec pro přizpůsobení aktivních politik na trhu práce lidem vzdáleným pracovnímu trhu, řešení dětské chudoby a zlepšení efektivnosti služeb na podporu rodiny. Sociální podpora a dávky mají navíc u různých ohrožených skupin omezené přerozdělovací účinky a jsou patrně nedostatečně zacíleny. Navíc omezená koordinace mezi službami zaměstnanosti a sociálními službami (včetně na regionálních a místních úrovních) a administrativní zátěž spojená s přístupem k režimům minimálního příjmu brání plynulému přechodu mezi sociální pomocí a opětovným začleňováním na trh práce.

(17)

Španělsko učinilo pokrok v oblasti strukturálních reforem podporujících růst a konkurenceschopnost v zásadě v souladu s plány v národním programu reforem na rok 2013. V prosinci 2013 byl přijat zákon o zajištění jednotnosti trhu a nyní probíhá jeho komplexní provádění. Na podzim roku 2013 byl přijat zákon o podnikání, který přinesl také zlepšení rámce platební neschopnosti podniků a flexibilnější formy společností a racionalizaci podpůrných mechanismů pro podniky usilující o internacionalizaci. Bylo rozšířeno využívání „expresního“ udělení oprávnění, čímž se zjednodušilo otevírání malých maloobchodních prodejen a byla přijata další opatření pro usnadnění získání oprávnění k podnikání. Sekundární právní předpisy, které umožňují zakládání společností s ručením omezeným prostřednictvím jednotných kontaktních míst v kratších časových lhůtách, jak je uvedeno v zákoně o podnikání ze září 2013, však nebyly dosud přijaty. Je nutný neustálý přezkum regulačních překážek růstu podniků, včetně zdanění, neboť Španělsko ve velikostech podniků oproti ostatním členským státům eurozóny zaostává. Dlouho očekávaná reforma služeb poskytovaných svobodnými povoláními se zpožďuje a musí být urychlena. Nebyla přijata žádná opatření k odstranění překážek při zřizování velkoplošných maloobchodních prodejen.

(18)

Španělský systém výzkumu a inovací musí zvýšit kvalitu svých vědeckých výstupů, posílit spolupráci veřejného a soukromého sektoru a usnadnit zhodnocení výsledků výzkumu a inovací v komerčních produktech. Vláda v roce 2013 přijala národní strategii v oblasti vědy, technologie a inovací, která musí být ještě podpořena z veřejných prostředků. Očekává se vytvoření nové státní agentury pro výzkum pověřené efektivní správou veřejných investic v oblasti výzkumu a vývoje.

(19)

Byly přijaty důležité kroky na řešení tarifního deficitu u elektřiny, zejména prostřednictvím snížení systémových nákladů, ačkoliv přesný dopad reformy, zejména na energii z obnovitelných zdrojů, není dosud zcela jasný. Vláda hledá způsoby, jak minimalizovat negativní účinky nerentabilních zpoplatněných dálnic na veřejné finance. Španělské orgány vytvořily databázi obsahující ekonomické ukazatele, ukazatele související s životním prostředím a dopravou a jiné ukazatele na podporu analýz před investováním do infrastruktury, avšak dosud nezřídily nezávislý subjekt pro sledování, které má pomáhat při posuzování budoucích velkých projektů v oblasti infrastruktury. Účinné hospodářské soutěži v odvětví železniční nákladní a osobní dopravy stále brání technické a právní překážky, čímž je narušeno efektivní využívání rozsáhlé infrastruktury.

(20)

Reforma veřejné správy postupuje. V prosinci 2013 byla schválena reforma místní veřejné správy a jsou prováděna doporučení odborného výboru pro reformu veřejné správy, což bude pokračovat i v letech 2014–2015. Reforma soudnictví se nachází v různých fázích dokončení a/nebo provádění a musí být dokončena. Nedávné úsilí v oblasti boje proti korupci zahrnuje zákon o transparentnosti, veřejném přístupu k informacím a řádné správě, který byl přijat v prosinci 2013, jakož i dva návrhy zákonů o dohledu nad financováním politických stran a odpovědnosti vysoce postavených úředníků. Je prováděn národní plán proti nehlášenému zaměstnávání a podvodům v oblasti sociálního zabezpečení (Plan Nacional de Lucha contra el Empleo Irregular y el Fraude a la Seguridad Social) na období 2012–2014. Španělsko také rozšířilo svoji síť mezinárodních dohod za účelem výměny informací významných pro vyměřování daní a zahájilo projekt se soukromými podniky, který se zabývá potenciálními zlepšeními v řízení systému dávek.

(21)

V kontextu evropského semestru Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky Španělska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Španělska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(22)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Španělska a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(23)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1, 2, 3, 4, 6, 7 a 8.

(24)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (8). Jako země, jejíž měnou je euro, by Španělsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Od roku 2014 posílit rozpočtovou strategii, zejména plným specifikováním opatření pro rok 2015 a další roky, na nichž bude strategie založena, aby bylo zajištěno, že nadměrný schodek bude do roku 2016 udržitelným způsobem napraven, a to dosažením strukturálního přizpůsobení uvedeného v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje hodnověrné provedení náročných strukturálních reforem, které zlepší schopnost korekce a posílí růst a zaměstnanost. Po nápravě nadměrného schodku provádět strukturální přizpůsobení směrem ke střednědobému cíli na úrovni alespoň 0,5 % každý rok a více za příznivých ekonomických podmínek nebo v případě, kdy je to nezbytné pro splnění pravidla týkajícího se zadlužení, s cílem trvale snižovat vysokou míru veřejného zadlužení. Zajistit, aby nový nezávislý fiskální orgán začal co nejdříve plnohodnotně pracovat a zajistit plné provádění preventivních, nápravných a donucovacích opatření v ústavním zákoně o rozpočtové stabilitě na všech úrovních státní správy, včetně odstranění obchodních závazků po splatnosti ve veřejném sektoru. Do února 2015 provést systematický přezkum výdajů na všech úrovních státní správy s cílem zvýšit efektivitu a kvalitu budoucích veřejných výdajů. Pokračovat ve zvyšování nákladové efektivity odvětví zdravotnictví, zejména další racionalizací výdajů na léčiva, rovněž v nemocnicích, a posílením koordinace mezi různými typy péče a současně zachovat přístup pro zranitelné skupiny. Do konce roku 2014 přijmout komplexní daňovou reformu za účelem zjednodušení daňového systému, který bude příznivější pro růst a vytváření pracovních míst, ochranu životního prostředí a stabilitu příjmů.

Za tímto účelem přesunout příjmy směrem k daním, které mají menší nepříznivý účinek, jako např. spotřební daně, ekologické daně (např. z motorových paliv) a periodické daně z nemovitostí; odstranit neefektivní daňové výdaje u daně z příjmu fyzických a právnických osob; zvážit snížení příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení, zejména u pracovních míst s nízkým ohodnocením; pokračovat v řešení zvýhodnění zadlužování v souvislosti s daní z příjmů právnických osob; přijmout opatření, která zabrání, aby zdanění narušovalo hladké fungování španělského vnitřního trhu. Posílit boj proti daňovým únikům.

2.

Dokončit reformu odvětví spořitelen, pokud jde o přijetí sekundárních právních předpisů, a dokončit restrukturalizaci státem vlastněných spořitelen za účelem urychlení jejich plného ozdravení a usnadnění jejich návratu do soukromého vlastnictví. Podporovat úsilí bank za účelem zachování silného kapitálového poměru, sledovat činnost společnosti pro správu aktiv Sareb za účelem zajištění včasného odprodeje aktiv a minimalizovat přitom náklady pro daňové poplatníky. Dokončit probíhající opatření pro rozšíření přístupu malých a středních podniků k financování, zejména dokončením probíhajících opatření pro zlepšení nebankovního finančního zprostředkovatelství. Odstranit zbývající překážky rámce insolvenčního práva pro podniky, zejména posílením odborných znalostí insolvenčních správců a kapacity soudního systému pro řešení případů platební neschopnosti a vytvořit stálý rámec pro platební neschopnost fyzických osob, s náležitým ohledem na vyvážení práv věřitelů a dlužníků a otázky finanční stability.

3.

Zavést nová opatření pro snížení segmentace trhu práce za účelem podpory trvalých, kvalitních pracovních míst, například snížením počtu typů smluv a zajištěním vyváženého přístupu k právu na odstupné. Pokračovat v pravidelném sledování reforem trhu práce. Podporovat vývoj reálných mezd v souladu s cílem vytváření pracovních míst. V rámci vyplácení podpory v nezaměstnanosti posílit požadavek na hledání pracovního místa. Zvýšit účinnost a zaměření aktivních politik na trhu práce, včetně subvencí na nábor nových pracovníků, zejména pro osoby, které se při hledání zaměstnání potýkají s většími obtížemi. Posílit koordinaci mezi trhem práce a politikami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Urychlit modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti za účelem zajištění účinného osobního poradenství, vhodného školení a zprostředkování zaměstnání, se zvláštním zaměřením na dlouhodobě nezaměstnané. Do konce roku 2014 zajistit účinnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti služeb zprostředkování zaměstnání a sledovat kvalitu poskytovaných služeb. Zajistit účinné fungování jednotného portálu pracovních příležitostí a doplnit jej dalšími opatřeními na podporu pracovní mobility.

4.

Zavést strategii pro zaměstnanost a podnikání mladých lidí na období 2013–2016 a vyhodnotit její účinnost. V souladu s cíli záruky pro mladé lidi poskytovat kvalitní nabídky zaměstnání, učňovské přípravy a stáží pro mladé lidi a přijmout opatření, aby bylo možné zapojit mladé lidi, kteří nejsou registrováni jako nezaměstnaní. Účinně provádět nové vzdělávací programy za účelem zvýšení kvality základního a středního vzdělávání. Zlepšit vedení a podporu pro skupiny, které jsou ohroženy předčasným ukončením školní docházky. Zvýšit relevanci odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělání pro trh práce, zejména posílením spolupráce se zaměstnavateli a podporou školení školitelů a instruktorů.

5.

Zavést národní akční plán pro sociální začlenění na období 2013–2016 a vyhodnotit jeho účinnost, včetně všech jeho cílů. Posílit správní kapacity a koordinaci služeb zaměstnanosti a sociálních služeb za účelem poskytnutí integrovaného přístupu na podporu ohrožených osob a posílit u orgánů veřejné správy odpovědných za systémy minimálního příjmu efektivnější postupy na podporu přechodu mezi systémy minimálního příjmu a trhem práce. Zlepšit zacílení programů na podporu rodiny a kvalitu služeb ve prospěch nízkopříjmových domácností s dětmi za účelem zajištění progresivnosti a účinnosti sociálních transferů.

6.

Zajistit ambiciózní a rychlé provedení zákona č. 20/1013 o jednotnosti trhu na všech úrovních státní správy. Do konce roku 2014 přijmout ambiciózní reformu u služeb poskytovaných svobodnými povoláními a profesními sdruženími, určit profese vyžadující registraci v profesní organizaci, upravit problematiku transparentnosti a odpovědnosti profesních organizací, otevřít trh neodůvodněně vyhrazených činnosti a zabezpečit jednotnost trhu při přístupu ke službám poskytovaným svobodnými povoláními a při výkonu těchto služeb ve Španělsku. Zkrátit lhůty, náklady a množství postupů potřebných pro zřízení podniku. Odstranit neodůvodněné překážky zřizování velkoplošných maloobchodních prodejen, zejména prostřednictvím revize stávajících předpisů regionálního plánování. Určit zdroje financování pro novou národní strategii v oblasti vědy, technologií a inovací a zahájit činnost nové státní agentury pro výzkum.

7.

V návaznosti na reformu z roku 2013 zajistit, že v roce 2014 bude účinně odstraněn deficit v systému elektřiny, včetně případného přijetí dalších strukturálních opatření. Vyřešit otázku nerentabilních zpoplatněných dálnic tak, aby se minimalizovaly náklady pro stát. Do konce roku 2014 zřídit nezávislý subjekt, který se bude podílet na posuzování budoucích významných projektů v oblasti infrastruktury. Přijmout opatření k zajištění účinné hospodářské soutěže v odvětví železniční nákladní a osobní dopravy.

8.

Provést na všech úrovních státní správy doporučení výboru pro reformu veřejné správy. Posílit kontrolní mechanismy a zvýšit transparentnost správních rozhodnutí, zejména na regionální a místní úrovni. Dokončit a pečlivě sledovat probíhající opatření pro boj proti šedé ekonomice a nehlášenému zaměstnávání. Přijmout připravované reformy týkající se struktury soudnictví a územního uspořádání soudnictví a zajistit provedení přijatých reforem.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/42

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Francie na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Francie na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Francie na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Francie podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Francie se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje zvláštní sledování a rozhodná politická opatření. Stálou pozornost při formulování politik je třeba věnovat zejména zhoršování obchodní bilance a konkurenceschopnosti a dopadům vysokého veřejného zadlužení.

(8)

Dne 5. března 2014 Komise doporučila Francii, aby vyvinula větší úsilí k zajištění plného souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku.

(9)

Dne 7. května 2014 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2014 a program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Hlavním cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je do roku 2015 odstranit nadměrný schodek a v roce 2017 dosáhnout střednědobého cíle. Program potvrzuje dříve stanovený střednědobý rozpočtový cíl, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření a který je přísnější než požadavek Paktu o stabilitě a růstu. Program stability plánuje snížení deficitu na 3 % HDP v roce 2015, což je více, než kolik stanovila Rada ve svém doporučení ze dne 21. června 2013. Plánovaný (přepočítaný) pokrok v dosahování střednědobého cíle je pak v jednotlivých následujících letech stanoven pod požadovanou minimální hranicí 0,5 % HDP. Celkově rozpočtová strategie uvedená v programu stability odpovídá pouze částečně požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognóz uvedených v programu stability veřejný dluh dosáhne vrcholu v letech 2014 a 2015 na úrovni 95,6 % HDP a poté klesne na 91,9 % v roce 2017. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí, je realistický pro rok 2014, ale mírně optimistický pro rok 2015, přičemž pro tento a příští rok předpokládá růst ve výši 1,0 % a 1,7 % oproti 1,0 % a 1,5 %, které předpokládá prognóza útvarů Komise z jara 2014. V dubnu 2014 vydala nezávislá Nejvyšší rada pro veřejné finance (Haut Conseil des finances publiques) stanovisko k makroekonomickému scénáři programu stability. Program stability navrhuje pro rok 2014 několik dalších opatření, mimo jiné zrušení prostředků přidělených ministerstvům, k němuž má dojít v rámci dodatečného rozpočtu a jež má představovat první výsledky plánu úspor o objemu 50 miliard EUR, který oznámila vláda.

Díky tomu, a rovněž s ohledem na skutečnost, že fiskální úsilí vynaložené v roce 2013 překonalo očekávání, která panovala v době vydání doporučení Komise, lze mít za to, že program stability doporučení Komise v zásadě odpovídá. Opatření týkající se fiskální konsolidace nejsou dostatečně konkrétní, aby spolehlivě zaručila nápravu nadměrného schodku do roku 2015, což ukazuje i prognóza Komise, která předpokládá schodek pro příští rok ve výši 3,4 % HDP a související strukturální korekci, která značně zaostává za úrovní doporučenou Radou. Vládní cíle jsou navíc ohroženy. Především stále ještě nebyla přijata všechna dodatečná opatření pro rok 2014, která jsou v programu stability uvedena, a objem úspor plánovaných pro rok 2015 je velmi ambiciózní. Na základě prognózy Komise zaostává fiskální úsilí v období 2013–2014 o 0,2 procentního bodu HDP, pokud jde o (opravenou) změnu strukturálního salda, a přinejmenším o 0,1 procentního bodu HDP, pokud jde o hodnotu opatření považovanou v době vydání doporučení Rady za nezbytnou. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že opatření, na nichž je rozpočtová strategie založená, musí být konkrétnější, a že ke splnění doporučení Rady a k následnému zajištění postupného dosažení střednědobého cíle odpovídajícím způsobem je třeba vyvinout další úsilí. Zejména by mělo být větší úsilí zřejmé v připravovaném zákoně o opravném rozpočtu na rok 2014.

(11)

Vzhledem k vysokému a stále narůstajícímu veřejnému dluhu a vzhledem k tomu, že lhůta pro nápravu nadměrného schodku byla prodloužena do roku 2015, je o to důležitější, aby byl striktně plněn rozpočet na rok 2014 a v roce 2015 bylo důsledně vynakládáno značné konsolidační úsilí. Zejména veřejné výdaje by v souladu s plánem francouzské vlády měly růst mnohem pomalejším tempem, než tomu bylo v uplynulých letech. Proto je třeba více propracovat strategii snižování výdajů pomocí intenzívnější práce na již probíhajícím přezkumu výdajů a případně přehodnocením rozsahu příslušných vládních opatření. Velkých úspor v krátkém časovém horizontu nelze dosáhnout bez výrazného omezení nárůstu výdajů na sociální zabezpečení, které tvoří téměř polovinu veřejných výdajů.

To znamená zkrátit výdaje na zdravotnictví a důchody, například stanovením odvážnějších cílů pro roční výdaje na zdravotnictví a dočasným zmrazením důchodů a dalších sociálních dávek, s čímž vláda v současnosti počítá. Kromě toho by měl připravovaný nový zákon o decentralizaci racionalizovat jednotlivé úrovně francouzské státní správy a odstranit vzájemné překrývání jejich kompetencí a sloučením nebo zrušením některých z nich podpořit těsnější synergii, zvýšit efektivitu a přinést úspory. V tomto směru nejenže strukturální reformy obsažené v programu stability začnou přinášet výsledky až ve střednědobém horizontu, přestože plánovaný harmonogram již byl oproti programu stability zkrácen, ale jejich realizace je navíc značně ohrožena. Posílena by měla být i kontrola výdajů místní správy, mimo jiné omezením meziročního růstu daňových příjmů místní správy, přičemž je třeba přihlédnout ke stávajícím stropům u řady místních daní, a zároveň důsledným prováděním plánovaného snižování dotací od centrální vlády. Kromě nutných úspor v krátkodobém horizontu představuje problém i dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

Ačkoliv veřejné výdaje na zdravotnictví byly v několika posledních letech pod kontrolou, je nutné dále usilovat o zlepšení nákladové efektivity systému zdravotní péče. Zejména jsou třeba další úsporná opatření, neboť v tomto systému se ve středně- až dlouhodobém časovém horizontu počítá s výrazným nárůstem výdajů. Oblasti, jejichž efektivita by se měla zvýšit, zahrnují výdaje na léčiva, správní výdaje a výdaje na nemocniční péči. V prosinci 2013 byla přijata důchodová reforma, která by měla zajistit dlouhodobou udržitelnost systému. K odstranění schodku financování důchodového systému, především schodku vytvářeného režimy pro státní úředníky a zaměstnance pracující v řadě státem ovládaných společností, však tato reforma nebude stačit a nová důchodová opatření sníží celkový deficit systému do roku 2020 podle prognóz francouzských úřadů ve výsledku pouze na polovinu, tedy na zhruba 0,5 % HDP. Zda bude korekce v tomto rozsahu dosaženo, je navíc značně nejisté, neboť makroekonomický scénář, z něhož tyto projekce vycházejí, by se mohl ukázat jako příliš optimistický. Nově vytvořený výbor pro dohled nad důchodovým systémem (Comité de suivi des retraites) by měl zajistit postupné odstranění schodku systému.

(12)

Francie patří k členským státům s nejvyššími náklady na pracovní sílu. Vysoké daňové zatížení práce zejména snižuje ziskovost podniků a negativně působí na zaměstnanost. Vláda přijala k jeho snížení několik opatření, aby podpořila nákladovou konkurenceschopnost. V prosinci 2012 zavedla daňové slevy pro konkurenceschopnost a zaměstnanost (CICE), které snižují náklady na pracovní sílu u zaměstnanců, kteří pobírají mzdu nižší, než je 2,5násobek minimální mzdy. Další úspory v nákladech na práci o objemu 10 miliard EUR byly ohlášeny v lednu 2014 v rámci tzv. paktu odpovědnosti a solidarity. Náklady na obě opatření budou činit 30 miliard EUR, resp. 1,5 % HDP, což je srovnatelné s celkovým nárůstem zaznamenaným ve zdanění právnických osob v období 2010–2013 a pokrývá rozdíl v odvodech zaměstnavatele na sociální pojištění mezi Francií a průměrem eurozóny pouze z poloviny. Kromě toho vývozní podniky, které zpravidla vyplácejí vyšší mzdy, budou z režimu CICE profitovat méně než nevývozní podniky, což dopad tohoto opatření na konkurenceschopnost sníží. Součástí paktu odpovědnosti a solidarity je snížení nákladů na práci za nízké mzdy a za mzdy odpovídající 1,6 až 3,5 násobku minimální mzdy. Poslední uvedené opatření, které by mělo začít platit od roku 2016, by mělo mít přímější dopad právě na vývozní podniky. Tvorba mezd ve Francii má tendenci vést k narušení struktury mezd i schopnosti podniků upravit mzdy v případě, že dojde k ekonomickému poklesu. Rada pro financování sociální ochrany (Haut Conseil du financement de la protection sociale) posoudila různé scénáře týkající se výjimek z povinností v oblasti sociálního zabezpečení z hlediska jejich dopadu na zaměstnanost, méně pozornosti už však věnovala jejich dopadu na vývoj mezd a konkurenceschopnost.

Avšak ačkoliv byly zavedeny rozsáhlé výjimky pro zaměstnance pobírající minimální mzdu, jsou náklady na práci za minimální mzdu stále vysoké. Tyto výjimky pomohly vývoj nákladů na práci v roce 2013 zmírnit, což je pozitivní vývoj, avšak úroveň minimální mzdy je ve Francii ve srovnání s jinými členskými státy stále vysoká. Minimální mzda by se proto měla nadále vyvíjet tak, aby podpořila konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst. Ve Francii platí pro zákonnou minimální mzdu jen málo výjimek a další úsilí by bylo možné vynaložit i na snížení nákladů na práci u ohrožených skupin.

(13)

Globální hodnocení Francie se v řadě mezinárodních průzkumů podnikatelského prostředí zhoršilo. V rámci radikálního zjednodušování zahájeného v červenci 2013 sice bylo vynaloženo určité úsilí s cílem zlepšit vztahy mezi podniky a veřejnou správou, podnikatelské prostředí je však ještě stále třeba zlepšit. Navíc řada opatření zvažovaných v rámci plánovaného zjednodušení dosud nebyla definována a zavedena. Zvláštní pozornost by měla být věnována především předpisům vyplývajícím ze zákoníku práce a účetním pravidlům spojeným s určitou velikostí podniku, které brání francouzským podnikům v růstu. Mohou hrát svou roli v problémech, které mají malé a střední podniky s dosažením takové velikosti, která by jim umožňovala exportovat a inovovat. Politické iniciativy zaměřené na podporu výdajů na výzkum a vývoj a na inovace soukromých podniků, zejména daňové úlevy na výzkum a póly konkurenceschopnosti, zatím přinesly spíše smíšené výsledky. Klesající význam průmyslových odvětví ve francouzském soukromém sektoru se promítá do stagnujících výdajů soukromých podniků na výzkum a vývoj, a to i přes velkou snahu těchto podniků. V důsledku toho je velká část výdajů na výzkum a vývoj nadále financována z veřejných peněz, ať už přímo prostřednictvím veřejného výzkumu, nebo nepřímo prostřednictvím dotací. K nastartování vyšších výdajů na výzkum a vývoj ze strany soukromých podniků a inovací v soukromém sektoru je nutné zlepšit účinnost stávajících nástrojů. Zejména prostředky vyčleněné na póly konkurenceschopnosti by mohly více přispívat k dosahování úspor z rozsahu a zlepšit šíření inovací. Tato politika by také byla efektivnější, kdyby tyto póly mohly vytvářet skutečné sítě podniků se vzájemnými pozitivními účinky. Konečně se také předpokládá, že náklady spojené s daňovými úlevami na výzkum budou v roce 2014 činit 5,8 miliardy EUR (přibližně 0,3 % HDP). Navzdory nákladům na toto opatření není k dispozici žádné ex post hodnocení jeho účinků na výzkum a vývoj, které by zohledňovalo nejnovější reformy.

(14)

Ačkoliv omezení týkající se právní formy, držení podílů či tarifů byly u některých profesí (např. veterinářů, účetních) odstraněny a v rámci nedávného spotřebitelského zákona byla přijata nová opatření k posílení hospodářské soutěže, u některých profesí (např. taxikářů, notářů a právnických profesí obecně či ve zdravotnictví) významné překážky zahájení či provozování činnosti stále brání. Princip numerus clausus uplatňovaný u přístupnosti řady profesí (lékaři, lékárníci apod.) stále omezuje dostupnost služeb a mohl by se přehodnotit, aniž by se ohrozila kvalita či bezpečnost. Tato omezení týkající se regulovaných povolání, jejich potřebnost a přiměřenost dosud nebyly zevrubně posouzeny. Přílišné požadavky spojené s povolením pro zřízení maloobchodní prodejny vyplývající zejména z předpisů územního plánování a zákaz prodeje se ztrátou dosud nebyly odstraněny a mají negativní dopad na hospodářskou soutěž a spotřebitele. Francie dosud nepodnikla žádné konkrétní kroky, aby překážky vstupu na maloobchodní trh odstranila. V odvětví distribuce plynu a elektřiny se postupně ruší regulované ceny pro firemní zákazníky, ceny pro domácnosti však zůstávají regulované a v případě elektřiny jsou nastaveny pod úrovní nákladové ceny. Zároveň alternativní dodavatelé mají na trh omezený přístup. V otázce propojení energetických soustav by měly být dokončeny započaté projekty, aby se posílilo propojení s elektrickými a plynárenskými sítěmi sousedních zemí, zejména se Španělskem. Překážky vstupu na trh nadále znemožňují jeho efektivní fungování i v oblasti železniční dopravy. Francie dosud neotevřela konkurenci trh vnitrostátní osobní železniční dopravy – učinila tak pouze u mezinárodních služeb, kde se objevilo několik nových poskytovatelů. Zahájila reformu železničního systému s cílem zvýšit jeho finanční udržitelnost. V říjnu 2013 byl předložen návrh zákona, který v současnosti projednává parlament. Navrhovaná opatření zahrnují zřízení funkce plně kvalifikovaného provozovatele infrastruktury, která by byla součástí vertikálně integrované struktury, do níž patří zavedený provozovatel dopravních služeb. Tato nová struktura by mohla znesnadnit přístup k síti pro alternativní provozovatele dopravních služeb.

(15)

Všeobecná daňová zátěž je ve Francii vysoká a stále roste. V roce 2013 byl poměr daní k HDP na úrovni 45,9 %, jedné z nejvyšších v Unii a o 3,3 procentního bodu vyšší než v roce 2010, kdy byla zahájena fiskální konsolidace. Na základě toho podnítil zvláštní daňový výbor (Assises de la fiscalité) zahájení reformy daňového systému. Dosavadní pokrok ve snižování zákonných sazeb daní z příjmů fyzických a právnických osob a zefektivnění DPH není velký. Namísto toho byla dočasná přirážka pro velké podniky prodloužena až do roku 2015, což zvýší celkovou zákonnou sazbu daně z příjmů právnických osob na rekordních 38,1 % (současná 33,3 % zákonná sazba je už tak jedna z nejvyšších v Unii). Vláda oznámila, že postupně zruší sociální příspěvek solidarity společností (C3S) a do roku 2020 postupně sníží zákonnou sazbu na 28 %. Neexistují však podrobné informace o tom, jak přesně bude snižování zákonné sazby načasováno. Pokrok za poslední rok je omezený, i pokud jde o snižování a racionalizaci daňových výdajů u daně z příjmu. V oblasti ekologických daní zůstává navzdory určitému pokroku (např. postupnému zavedení uhlíkové daně neboli tzv. contribution climat énergie) podíl ekologických daní na HDP nízký. Zejména spotřební daně nejsou ve Francii indexovány mírou inflace a některé druhy dotací, které jsou škodlivé pro životní prostředí, jako je preferenční sazba spotřební daně z motorové nafty, stále platí. Konečně v roce 2013 nebyly podniknuty ani žádné další kroky, které by řešily zvýhodnění zadlužování u daní z příjmů právnických osob a tím zabránily dalšímu nárůstu zadluženosti soukromého sektoru.

(16)

Situace na trhu práce se ve Francii v roce 2013 i přes řadu politických opatření nadále zhoršovala a značné problémy přetrvávají. Růst nezaměstnanosti pokračoval, v roce 2013 dosáhl 10,3 % (oproti 7,5 % v roce 2008). Francouzský trh práce zůstává segmentovaný a k přechodům z pracovních smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou dochází velmi zřídka (pravděpodobnost přechodu z pracovního poměru na dobu určitou na poměr na dobu neurčitou byla v roce 2010 jen 10,6 % oproti 25,9 % průměru Unie). Meziodvětvová dohoda o zajištění zaměstnanosti se promítla do zákona, který byl přijat v červenci 2013. Ačkoliv je tato reforma pozitivním krokem, její dopad zůstává v této fázi nerovnoměrný. Především jen velmi málo společností využilo možnosti podnikových dohod, které zákon nabízí jako způsob zvýšení flexibility pracovních podmínek pro případ dočasných ekonomických potíží. Počet žalob pro výpověď se však výrazně snížil. Ačkoliv v roce 2014 proběhla jednání sociálních partnerů s cílem reformovat systém dávek v nezaměstnanosti, nepředpokládá se, že by nová dohoda deficit systému výrazně snížila. Kumulovaný schodek systému dávek v nezaměstnanosti činil v roce 2013 téměř 1 % HDP, a má-li být udržitelný, musí být provedena další strukturální opatření. Zejména prvky jako podmínky způsobilosti, postupné snižování dávek v čase nebo náhradové poměry pro pracovníky s nejvyššími mzdami byly na základě poslední dohody sociálních partnerů v březnu 2014 upraveny jen mírně, a mají-li být pobídky k práci přiměřené, měly by být změny větší. Míra zaměstnanosti osob mezi 55 a 64 lety v posledních třech letech díky několika po sobě jdoucím důchodových reformám trvale rostla.

Zaměstnanost starších osob (45,6 % v roce 2013) se však ve Francii drží pod průměrem Unie (o 4,5 procentního bodu níže) a pouze 55 % starších pracovníků odchází do důchodu přímo ze zaměstnání (2008–2011). V důsledku toho míra nezaměstnanosti u této věkové skupiny v posledních několika letech velmi vzrostla. Proto je třeba posílit opatření ke zlepšení jejich zaměstnatelnosti a zároveň přehodnotit pobídky, které by je motivovaly k setrvání v práci nebo návratu do práce.

(17)

Výsledky výzkumu provedeného v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků v roce 2013 poukázaly na to, že nerovnosti ve vzdělávání patří ve Francii k nejvyšším ze zemí OECD. Jedna šestina mladých lidí ve Francii ukončí školu či odbornou přípravu, aniž by složila závěrečné zkoušky. To je zvlášť znepokojující, neboť na konci roku 2013 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí 25,5 % a u nejméně kvalifikovaných mladých lidí bylo riziko nezaměstnanosti téměř dvakrát vyšší. Režimy na podporu učňovské přípravy by se měly týkat zejména nejméně kvalifikovaných mladých lidí. Určitého pokroku bylo v této oblasti dosaženo zahájením reformy povinné školní docházky v červenci 2013 a přijetím zákona o odborné přípravě a celoživotním učení v březnu 2014. Na hodnocení účinnosti těchto opatření při odstraňování nerovností v systému vzdělávání je však ještě příliš brzy a také je třeba začít realizovat nový plán týkající se nižšího sekundárního vzdělávání ve znevýhodněných oblastech, který byl představen v lednu 2014. Přechod ze školy do zaměstnání byl sice usnadněn, ale počet učňů v roce 2012 klesl a z nových opatření rostoucí měrou těžili studenti vysokých škol.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Francie. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Francie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability Francie, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Francie měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit rozpočtovou strategii na období počínající rokem 2014, mj. upřesněním opatření, o něž se bude opírat, a zajistit tak udržitelné odstranění nadměrného schodku do roku 2015 dosažením strukturální korekce uvedené v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje důvěryhodné provádění ambiciózních strukturálních reforem zaměřených na zvýšení schopnosti přizpůsobit se a podporu růstu a zaměstnanosti. Po odstranění nadměrného schodku pokračovat ve strukturální korekci za účelem dosažení střednědobého cíle tempem odpovídajícím alespoň 0,5 % HDP ročně nebo více, budou-li ekonomické podmínky dobré nebo bude-li to třeba ke splnění pravidla týkajícího se dluhu, tak aby mohla vysoká míra veřejného zadlužení začít trvale klesat. Zintenzívnit snahu o zlepšení efektivity napříč všemi subsektory veřejné správy a v případě potřeby znovu vymezit rozsah příslušných vládních opatření. Zejména podniknout kroky k výraznému omezení nárůstu výdajů na sociální zabezpečení od roku 2015, tak jak bylo naplánováno, a sice nastavením ambicióznějších cílů pro roční výdaje na zdravotnictví, zastavením růstu výdajů na důchody a racionalizací rodinných přídavků a příspěvků na bydlení. Stanovit jasný harmonogram probíhající decentralizace a do prosince 2014 podniknout první kroky k odstranění administrativní duplicity, usnadnění slučování orgánů místní správy a jasnějšímu vymezení kompetencí jednotlivých úrovní místní správy. Více motivovat k racionalizaci výdajů místních správ zavedením stropu meziročního růstu daňových příjmů místní správy a zároveň prováděním plánovaného snižování dotací od centrální vlády. Nad rámec úspor nutných v krátkodobém časovém horizontu podniknout kroky k zastavení nárůstu veřejných výdajů na zdravotní péči a na léčiva, který se očekává ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a dle potřeby přijmout další nezbytná opatření, která do roku 2020 uvedou udržitelným způsobem a ve vztahu ke všem režimům do rovnováhy důchodový systém, se zvláštním důrazem na stávající zvláštní režimy a doplňkové režimy.

2.

Zajistit udržitelnost nižších nákladů na práci vyplývajících z tzv. crédit d’impôt compétitivité emploi. Přijmout opatření v zájmu dalšího snížení odvodů zaměstnavatelů na sociální pojištění v souladu se závazky přijatými v rámci paktu odpovědnosti a solidarity a ujistit se, že jejich přínos nebude snížen jinými opatřeními a že jeho stávající cíle zůstanou zachovány. Podrobněji zhodnotit ekonomický dopad výjimek týkajících se příspěvků na sociální pojištění, především z hlediska zaměstnanosti, vývoje mezd a konkurenceschopnosti, a v případě potřeby přijmout odpovídající opatření. Ještě více snížit náklady na práci, zejména u nižších mzdových tříd, aniž by se tím zatížil rozpočet, a to především cíleným snížením odvodů zaměstnavatelů na sociální pojištění s přihlédnutím k jednotlivým systémům podpory příjmů.

3.

Zjednodušit administrativní, fiskální a účetní pravidla platná pro právnické osoby a do prosince 2014 podniknout konkrétní kroky k realizaci aktuálního vládního „plánu zjednodušení“. Odstranit regulatorní překážky bránící právnickým osobám v růstu, zejména přezkoumat pravidla spojená s určitou velikostí podniku a vyhnout se tak prahovým efektům. Podniknout kroky v zájmu zjednodušení a zefektivnění inovační politiky, zejména prostřednictvím hodnocení, jež zohledňuje nejnovější reformy, a v případě potřeby úpravou „crédit d’impôt recherche“. Zajistit, aby se prostředky vynakládaly na ty nejúčinnější póly konkurenceschopnosti, a dále podporovat ekonomický dopad inovací vyvinutých v těchto pólech.

4.

Odstranit neodůvodněná omezení v přístupu k regulovaným povoláním a jejich výkonu, snížit náklady spojené se vstupem na trh a podpořit hospodářskou soutěž v odvětví služeb. Přijmout další opatření s cílem zmírnit regulatorní zátěž, která ovlivňuje fungování maloobchodu, zejména zjednodušit vydávání povolení pro zřízení maloobchodní prodejny a zrušit zákaz prodeje se ztrátou. Zajistit, aby regulované tarify za plyn a elektřinu pro domácnosti byly nastaveny na úrovni, která nebude bránit hospodářské soutěži, aniž by se změnila jejich dostupnost pro ohrožené skupiny. Posílit propojení elektrických a plynárenských sítí se Španělskem, zejména propojení plynárenských sítí tak, aby došlo k plné integraci iberského trhu s plynem s evropským trhem. V odvětví železniční dopravy zajistit nezávislost nového jednotného provozovatele infrastruktury na zavedeném provozovateli dopravních služeb a podniknout kroky k otevření vnitrostátní osobní dopravy konkurenci v souladu s ustanoveními nadcházejících směrnic a s harmonogramem, který stanoví.

5.

Zmírnit daňové zatížení práce a zintenzívnit snahu o zjednodušení a zefektivnění daňového systému. Za tímto účelem přijmout počínaje rozpočtem na rok 2015 opatření s cílem: zrušit neefektivní daňové výdaje u daní z příjmů fyzických a právnických osob v návaznosti na nedávná hodnocení a iniciativu daňového výboru Assises de la fiscalité a zároveň snížit zákonné sazby; přijmout další opatření k odstranění zvýhodnění zadlužování u daní z příjmu právnických osob; rozšířit daňovou základnu, zejména u spotřeby; postupně zrušit dotace, které škodí životnímu prostředí.

6.

Podniknout další kroky v boji proti nepružnosti trhu práce, zejména kroky k reformování podmínek tzv. accords de maintien de l’emploi, aby je podniky v obtížích využívaly častěji. Přijmout další opatření k reformě systému podpory v nezaměstnanosti ve spolupráci se sociálními partnery, a to tak, aby byla zaručena udržitelnost systému a zároveň existovaly přiměřené pobídky k návratu do práce. Zajistit, aby se starším pracovníkům dostalo náležitého poradenství a odborné přípravy, a přehodnotit příslušnou zvláštní úpravu podpory v nezaměstnanosti s ohledem na jejich situaci na trhu práce.

7.

Pokračovat v modernizaci systému odborného vzdělávání a přípravy, provést reformu povinné školní docházky a podniknout další kroky k odstranění nerovností ve vzdělávání, především posílením opatření proti předčasnému ukončování školní docházky. Zajistit, aby aktivní opatření na trhu práce účinně podporovala nejohroženější skupiny. Zlepšit přechod ze školy do práce, zejména prostřednictvím důslednějších opatření na podporu dalšího rozvoje učňovského vzdělávání se zvláštním důrazem na osoby s nízkou kvalifikací.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/50

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Chorvatsko se evropského semestru pro rok 2013 účastnilo dobrovolně a neformálně tím, že předložilo hospodářský program, přičemž do doporučení pro jednotlivé země zahrnuto nebylo. Dne 21. června 2013 přijala Rada závěry, jimiž hospodářský program Chorvatska uvítala a zdůraznila, že se od Chorvatska očekává, že pokročí v plnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu a že je nutno, aby Chorvatsko nastoupilo důvěryhodnou cestu konsolidace, zároveň zachovalo výdaje stimulující růst a zajistilo prostor pro spolufinancování projektů, na něž poplynou finanční prostředky EU.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Chorvatsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Chorvatska, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že se Chorvatsko potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje zvláštní sledování a důrazná politická opatření. Politická opatření jsou zapotřebí zejména s ohledem na zranitelnost danou rozsáhlými vnějšími závazky, klesající exportní výkonností, velkou mírou využívání páky v podnicích a rychle se zvyšujícím veřejným dluhem, a to vše ve spojení s nízkým růstem a nízkou korekční kapacitou.

(8)

Dne 24. dubna 2014 předložilo Chorvatsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je do roku 2016 napravit nadměrný schodek a zároveň opět nastoupit cestu udržitelného hospodářského růstu. Tohoto cíle se má dle předpokladů dosáhnout trvalým snižováním schodku ze 4,9 % HDP v roce 2013 na úroveň pod 3 % do roku 2016, což je lhůta pro odstranění nadměrného schodku. Konvergenční program předpokládá, že veřejný dluh dosáhne vrcholu v roce 2014 na úrovni kolem 72 % HDP, přičemž v dalším roce dojde k jeho mírnému poklesu a následně se jeho úroveň ustálí. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v konvergenčním programu vycházejí, je pro celé programové období optimistický. Podle scénáře konvergenčního programu má HDP v roce 2014 stagnovat, zatímco v roce 2015 se předpokládá mírný růst na úrovni 1,2 %; naproti tomu v prognóze útvarů Komise z jara 2014 je uveden pokles HDP o 0,6 % v roce 2014 a růst o 0,7 % v roce 2015. Číselné údaje v rozpočtové prognóze konvergenčního programu se odchylují od standardů Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA), čímž dochází k nekonzistentnosti s předchozími údaji a makroekonomickým scénářem a což brání náležitému srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2014. Konvergenční program navíc dostatečně podrobně nepopisuje konsolidační opatření na roky 2015 a 2016, a zejména jejich výdajovou stránku. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 se očekává, že celkové saldo dosáhne 3,8 % HDP v roce 2014 a 3,1 % HDP v roce 2015. Po nezbytné korekci, která má zajistit srovnatelnost těchto projekcí s cíli stanovenými v rámci postupu při nadměrném schodku (tj. kromě dopadu převodu penzijních aktiv v druhém pilíři), by projekce schodku podle Komise činila 4,6 % HDP v roce 2014 a 3,8 % v roce 2015.

Jelikož konvergenční program představuje první zprávu o opatřeních přijatých orgány v návaznosti na zahájení postupu při nadměrném schodku dne 28. ledna 2014, posoudila Komise opatření přijatá Chorvatskem ve sdělení zveřejněném dne 2. června 2014. Zejména se předpokládá, že celkový cíl bude splněn v roce 2014, zatímco schodek by se měl v roce 2015 podle předpokladů pohybovat mírně nad cílovou úrovní. Pokud jde o zlepšení strukturálního salda veřejných financí, je nepatrně pod úrovní, jež je vyžadována jak pro rok 2014, tak rok 2015. V neposlední řadě je třeba uvést, že zatímco změna korigovaného strukturálního salda je pod úrovní doporučeného úsilí, odhaduje se, že úsilí měřené základním počtem diskrečních opatření bude v roce 2014 i v roce 2015 realizováno. Aby se snížil nepříznivý dopad na růst a zlepšila udržitelnost konsolidace, je zapotřebí věnovat větší pozornost kvalitě příslušných opatření a přejít na výdajově založená opatření. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že Chorvatsko sice ke dni 30. dubna 2014 učinilo v souladu s doporučením účinná opatření pro nápravu svého nadměrného schodku, avšak pro dosažení souladu s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku za účelem nápravy nadměrného schodku do roku 2016 a zajištění věrohodnosti této nápravy je zapotřebí dalšího úsilí.

(10)

Rozpočtová konsolidační opatření by se měla zaměřovat na zlepšení kvality veřejných financí, aby se účinně nakládalo s výdaji zejména v oblasti mezd, sociálního zabezpečení a dotací a vytvořil se dostatečný fiskální prostor pro upřednostňování výdajů a investic stimulujících růst, včetně projektů financovaných Unií. Chorvatsko v posledních letech provedlo významné reformy svého fiskálního rámce. Slabou stránkou však zůstává rozpočtové plánování, účinná kontrola výdajů a konzistentní uplatňování rozpočtových omezení, což se nepříznivě projevuje v tvorbě fiskální politiky. Navzdory nedávným změnám by měla být koncepce fiskálních pravidel dále zkvalitněna. Účinnost fiskálního rámce je zejména oslabena chybějícími preventivními mechanismy, nedostatečným dodržováním pravidla týkajícího se dluhu a nejasnou formulací pravidla strukturálně vyrovnaného rozpočtu. Oceňuje se ustavení Komise pro fiskální politiku, ovšem má se za to, že jsou zapotřebí další opatření pro posílení role této komise při rozpočtovém plánování a dohledu, a především její nezávislosti na všech rozpočtových orgánech.

(11)

Chorvatsko stojí před úkolem, jak pokračovat ve fiskální konsolidaci, aniž by to narušovalo konkurenceschopnost a vyhlídky hospodářského oživení. Příjmová stránka veřejných financí je tak omezena úzkou definicí daňových základen, jež skýtají stabilní daňový výnos a jen malou měrou narušují růst. V této souvislosti je v národním programu reforem představen plán na zavedení periodické daně z nemovitosti v roce 2016, avšak její koncepci jejího fungování (včetně daňové základny) je ještě nutno upřesnit. Chorvatsko je rovněž odhodláno přijmout opatření pro lepší dodržování daňových předpisů tím, že omezí šedou ekonomiku. V této oblasti byla učiněna příslušná opatření. Postupně byly zavedeny fiskální registrační pokladny, čímž díky lepšímu dohledu nad plněními vzrostly daňové příjmy. Očekává se, že reorganizací daňové správy se zlepší účinnost a účelnost výběru daní a zároveň se sníží zátěž daňových poplatníků spojená s dodržováním daňových předpisů. Vzhledem k potřebám fiskální konsolidace a rovněž s přihlédnutím k údajům, jež dávají tušit značné částky nevybraných daní, se nicméně má za to, že existuje prostor pro další zlepšování účinnosti výběru daní a že je zapotřebí i dalšího úsilí k lepšímu dodržování daňových předpisů tím, že se daňovým poplatníkům poskytne více elektronických služeb.

(12)

Chorvatsko přijalo opatření, jež mají zlepšit udržitelnost a přiměřenost důchodů: od listopadu 2010 dochází k postupnému navyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, věkové hranice pro předčasný odchod do důchodu a odpracované doby nutné pro vznik nároku na důchod u žen s tím, že k jejich úplné harmonizaci by mělo dojít do roku 2030. Změnami zákona o důchodovém pojištění z prosince 2013 se zákonem stanovený věk odchodu do důchodu zvýšil z 65 let na 67 let a věková hranice pro předčasný odchod do důchodu z 60 let na 62 let. Toto navýšení však nabude účinku až od roku 2031, což není vzhledem k demografickým trendům dostatečně ambiciózním výsledkem. I přes reformy provedené v posledních letech nadále existují různé možnosti pro předčasný odchod do důchodu. Vzhledem k rozsahu výjimek jsou postihy za předčasný odchod do důchodu a prémie v případě pozdějšího odchodu do důchodu jen slabým stimulem pro to, aby lidé pracovali až do zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, což má nepříznivý dopad na nabídku pracovní síly a udržitelnost důchodového systému. V roce 2013 byl přijat zákon o jednotném orgánu pro forenzní posudky, jenž má na základě sjednocení posudků invalidity napomoci omezit příliv invalidních důchodců a snížit s tím související podvody. Tyto kroky jsou spolu se zvýšením kontrol jednoznačně zapotřebí, ovšem to, jakým způsobem ovlivní výdaje, bude záviset na způsobu jejich provádění i na tom, v jakém rozsahu budou daná rozhodnutí prosazována. Důchody v rámci zvláštních režimů, jež překračovaly určitou prahovou hodnotu, byly sníženy, byť jen dočasně, o 10 %, zatímco jejich indexace byla navázána na růst HDP. Navzdory nedávnému úsilí o omezení výdajů a zvýšení transparentnosti jsou tempo i rozsah sbližování důchodů v rámci zvláštních režimů s obecnými pravidly pomalé a celkový pokrok je dosud omezený.

(13)

Odvětví zdravotnictví dosahuje poměrně slušných výsledků a s jistými regionálními odchylkami jsou jeho služby dostupné, ovšem systém významně přispívá k tlaku na veřejné finance. Orgány odhalily v nemocniční síti neefektivní postupy, které lze odstranit. V březnu 2014 byl představen hlavní plán na reorganizaci nemocniční péče, v němž jsou stanovena opatření na zlepšení nákladové efektivnosti, jako je racionalizace sítě nemocnic, snížení průměrné délky hospitalizace, lepší přidělování nemocničních lůžek (rovněž pro účely dlouhodobé péče) a další změny financování nemocnic. Pro uvedení tohoto plánu do praxe je třeba v nemocnicích i v ústředních orgánech státní správy zajistit dostatečné kapacity pro dohled a realizaci. Služby dlouhodobé péče jsou rozděleny mezi zdravotnický systém a systém sociálního zabezpečení, vyznačují se nízkými mírami rozšíření a formální péčí, vysokými náklady na poskytování těchto služeb a dlouhými pořadníky.

(14)

Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity patří mezi nejnižší v EU a zvlášť nízké jsou u mladých lidí a starších osob. Tyto výsledky trhu práce souvisejí nejen s cyklickým vývojem, ale zčásti též s institucionálním uspořádáním a politickým prostředím. Chorvatsko zahájilo reformy na trhu práce s cílem zvýšit jeho flexibilitu. První fáze reformy byla dokončena v roce 2013 a zaměřila se na regulaci pracovních smluv na dobu určitou. V lednu 2014 přijala vláda druhý legislativní návrh, v němž se stanoví kratší a jednodušší postupy a větší flexibilita pracovní doby, což má zajistit snížení nákladů na propouštění. Navíc by měly být zavedeny flexibilnější formy zaměstnávání, jako jsou například smlouvy na částečný úvazek. Díky těmto změnám by se mělo Chorvatsko, pokud jde o index ochrany zaměstnanců, dostat zhruba na srovnatelnou úroveň s ostatními zeměmi. Ačkoli se očekává, že uvedené reformy budou mít na celkovou zaměstnanost příznivý vliv, nesou s sebou zároveň zvýšené riziko segmentace trhu práce, včetně častějšího uzavírání smluv na dobu určitou. Prozatím se neplánují změny u institucí stanovujících mzdy, a to i přes to, že pro Chorvatsko je příznačná kombinace poměrně vysokých průměrných mezd a velmi nízké zaměstnanosti. Navzdory dále rostoucí nezaměstnanosti jsou výdaje na opatření aktivní politiky na trhu práce, jež mají umožnit lepší přístup na pracovní trh a delší uplatnění na tomto trhu, jakož i dosah uvedených opatření stále na podprůměrné úrovni, zejména u mladých lidí, dlouhodobě nezaměstnaných osob a starších pracovníků. Správní kapacita chorvatských veřejných služeb zaměstnanosti je vystavena značnému tlaku, a to i na regionální úrovni. Neexistuje celkový systém pro sledování a vyhodnocování vývoje na trhu práce a potřeb tohoto trhu, včetně předvídání poptávky po jednotlivých dovednostech, a stejně tak chybí i pravidelné hodnocení opatření aktivní politiky na trhu práce. Velké zastoupení má nehlášená práce za úplatu.

(15)

Situace na trhu práce je obzvláště povážlivá u mladých lidí, neboť v jejich případě nezaměstnanost drasticky vzrostla a v roce 2013 dosahovala téměř 50 %, přičemž i nadále stoupá podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Mezi významné úkoly – v souladu s cíli záruky pro mladé lidi – patří oslovit neregistrovanou mládež a mobilizovat soukromý sektor k tomu, aby nabízel více učňovských míst. Chorvatsko stojí rovněž před vážným problémem v souvislosti se vzděláváním, pokud jde o jeho relevanci pro trh práce a jeho kvalitu poskytovanou v rámci všech oblastí vzdělávání. V sekundárním a terciárním vzdělávání chybí jak učení se prací, tak i poradenství pro volbu povolání, a nízká je i úroveň zapojení zaměstnavatelů do odborného vzdělávání a přípravy i do sekundárního a terciárního vzdělávání. Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů je výrazně nižší než ve zbytku Unie. Zastaralý systém odborného vzdělávání a přípravy prochází reformou v podobě pilotního testování nových školních osnov. Chorvatský rámec kvalifikací ani strategie pro vzdělávání, vědu a technologii sice dosud nebyly zavedeny, měly by však zlepšit výsledky v oblasti vzdělávání a uvést je v soulad s potřebami trhu práce.

(16)

Vysoká nezaměstnanost a nízká účast na trhu práce vedly v Chorvatsku ke zhoršení sociální situace. Podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením v posledních letech vzrostl a pohybuje se výrazně nad průměrem EU. Stávající podoba systému sociálních dávek jejich příjemcům umožňuje kumulaci navzájem se překrývajících peněžitých dávek. Když tito příjemci nastoupí do práce, ztrácí na některé z těchto sociálních převodů nárok, což je od zapojení na trhu práce odrazuje. Nabízí se tak prostor pro zvýšení účinnosti a transparentnosti systému sociální ochrany: v současnosti jsou režimy přidělování podpory příjmů a přiznávání dávek rozptýleny mezi mnoho orgánů a úrovní veřejné správy, přičemž dochází k nejednotnému uplatňování kritérií a k překrývání. Zákonem o sociálním zabezpečení z roku 2013 bylo zavedeno přísnější testování majetkových poměrů a z více než 70 dávek na vnitrostátní úrovni (v některých případech zacílených na konkrétní skupiny příjemců) byly čtyři dávky sloučeny do všeobecného minimálního příjmu. Do roku 2016 bude na celostátní úrovni probíhat postupné zavádění jednoho správního místa („one-stop shop“), jehož prostřednictvím budou spravovány veškeré peněžité dávky na vnitrostátní úrovni. Systematické sledování a hodnocení však bude složité, neboť dosud nedošlo k začlenění režimů a programů podpory příjmů na místní a regionální úrovni, ani různých dávek zaměřených na konkrétní kategorie obyvatelstva, u nichž není přiznání dávek podmíněno testováním majetkových poměrů. Navzdory několika legislativním reformám realizovaným od roku 2011 se nepodařilo koncepci systémů sociálních dávek účelně zaměřit na nejvíce potřebné osoby.

(17)

Stávající regulační rámec pro podnikání v Chorvatsku představuje pro podniky značnou zátěž, což je mimo jiné dáno chybějící právní jistotou, neprůhledným rozhodováním zejména na místní úrovni a řadou parafiskálních poplatků. Velká roztříštěnost pravomocí veřejné správy na regionální a místní úrovni a složité rozdělení kompetencí mezi ministerstva a agentury na ústřední úrovni navíc ztěžují podnikatelské rozhodování a prodlužují správní postupy. Na úrovni ústřední státní správy byl zaveden strukturovaný přístup, jenž má za úkol odhalit překážky pro podnikání; pro měření administrativní zátěže však není používána jednotná metodika, což snižuje účelnost již přijatých opatření. Stávající jedno správní místo pro podniky má jen omezené funkce. Je třeba racionalizovat a zlepšit kontrolu veřejných dotací a záruk; prvním krokem v této oblasti by bylo vytvoření ústředního rejstříku společností a fyzických osob, jimž byla přiznána podpora. Chorvatsko zahájilo reformy veřejné správy s cílem posílit své správní kapacity a zlepšit veřejné služby poskytované občanům a podnikům z hlediska orientace na příjemce těchto služeb. Kvalita veřejné správy je nicméně nadále nízká, přičemž koordinace mezi různými správními úrovněmi je nedostatečná a v omezeném rozsahu či až příliš formálně je využívána fakticky podložená politika a posuzování. Přijetí strategie pro reformu veřejné správy je krokem správným směrem; tato strategie by měla být důkladně provedena na všech úrovních státní správy. Zkušenosti s prováděním předvstupních fondů ukazují na nedostatky v oblasti strategického plánování a institucionální kapacity, jakož i na slabá místa při vypracovávání projektů a jejich sledování.

(18)

Nedostatečná správa má nepříznivý vliv na státem vlastněné či ovládané společnosti a provádění nové strategie pro řízení veřejných statků a podniků provázejí prodlevy. V současnosti nejsou na místa členů dozorčích rad ani členů vedení vypisována soutěžní výběrová řízení a jmenování nejsou zveřejňována. Pro zlepšení protikorupčního rámce sice byla přijata některá opatření, ovšem na všech úrovních státní správy je pro prevenci korupce zapotřebí většího úsilí. Ve stávajícím protikorupčním rámci nejvíce chybí klíčové prvky, jako jsou účelné mechanismy ověřování v případě střetu zájmů a majetková přiznání státních úředníků, jakož i zvláštní záruky pro státem vlastněné či ovládané společnosti. Ověřovací pravomoci Komise pro řešení střetu zájmů závisejí na kompetencích a proaktivním přístupu ostatních orgánů. Navzdory pokroku, jehož bylo dosaženo při zvyšování transparentnosti postupů zadávání veřejných zakázek, nejsou systematicky využívány nástroje pro posuzování rizik a podle všeho nedochází dostatečnou měrou k upřednostňování zranitelných odvětví. Je třeba posílit dohled nad účelným prováděním pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a to i s ohledem na přidělování prostředků EU v nadcházejících letech.

(19)

Problémy týkající se dluhové služby, jimž byly vystaveny společnosti v rámci složitých, nákladných a zdlouhavých úpadkových řízení, se do jisté míry podařilo vyřešit díky rozsáhlému uplatňování postupu při hrozbě úpadku v roce 2013. Nabízí se nicméně prostor k výraznému posílení uvedeného nástroje tím, že se budou řešit různé nedostatky, například nedostatečně jasná role státu v daném postupu, posílení úlohy obchodních soudů při potvrzování pohledávek a řádných restrukturalizačních plánů, rozšíření působnosti úpadkového řízení, aby byla umožněna účelná restrukturalizace před tím, než se dlužník ocitne v platební neschopnosti, jakož i úskalí při provádění právních předpisů. I přes řadu reforem, které měly zlepšit účelnost soudního systému, jsou soudní řízení v občanskoprávních, obchodních a správních sporech nepatřičně zdlouhavá, zejména v prvním stupni. Počet nevyřízených případů se v roce 2013 zvýšil a je velmi vysoký, zejména u občanskoprávních a obchodních řízení. Při řešení dané problematiky je nutno nadále vyvíjet úsilí a vytvářet i prosazovat řádné pobídky k včasnému ukončení řízení, jakož i podporovat mimosoudní vyrovnání, zejména u malých pohledávek, neboť právě tyto problémy brání podnikání a snižují atraktivitu Chorvatska pro přímé zahraniční investice.

(20)

Díky konzervativnímu přístupu, který vůči makroobezřetnostní regulaci, a zejména ve vztahu k úrovním kapitálu, zaujala Chorvatská národní banka, si banky vytvořily jistou míru odolnosti, jejíž užitek se projevil v souvislosti s problémy, které v současnosti přináší slabé hospodářství. Hospodářství země se nicméně v recesi nachází již šestým rokem a zvyšuje se objem úvěrů v selhání, což ohrožuje kvalitu bankovních aktiv. Vítá se skutečnost, že některá portfolia čtyř největších chorvatských bank se zahraničními vlastníky budou podrobena přezkumu kvality aktiv v eurozóně / zátěžovému testu v rámci nového jednotného mechanismu dohledu. Některá z chorvatské perspektivy velmi významná portfolia jsou však z tohoto postupu vyloučena, a to z toho důvodu, že výběr portfolií vychází z jejich významu na úrovni bankovní skupiny. Navíc nejsou do tohoto postupu zahrnuty středně velké a malé banky, které mohou disponovat nižšími úrovněmi kapitálu i méně výraznou kvalitou aktiv a které jsou potenciálně významné pro finanční stabilitu. Pro celkové vnímání klasifikace bankovních úvěrů a přiměřenost rezerv na krytí úvěrových ztrát těchto bank by bylo přínosné, kdyby byl postup v rámci jednotného mechanismu dohledu doplněn dalším dozorově diagnostickým postupem koncipovaným specificky pro chorvatský finanční systém (a jemuž by byla podrobena jak významná portfolia chorvatských dceřiných společností, na něž se nevztahuje postup v rámci jednotného mechanismu dohledu, tak i hlavní středně velké a menší banky).

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Chorvatska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Chorvatsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(22)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala konvergenční program, přičemž její stanovisko (4) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(23)

Na základě hloubkového přezkumu provedeného Komisí a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení č. 1 až 8,

1.

V plném rozsahu provést rozpočtová opatření přijatá pro rok 2014. Posílit rozpočtovou strategii, blíže upřesnit opatření oznámená na roky 2015 a 2016 a zvážit dodatečná trvalá prorůstová opatření, aby byla do roku 2016 zajištěna udržitelná náprava nadměrného schodku. Zároveň zajistit, aby byla provedena strukturální korekce podle doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Uvést projekce programu v soulad se standardy ESA a požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Přijmout opatření pro posílení kontroly výdajů. Provést do března 2015 důkladný přezkum výdajů. Posílit proces rozpočtového plánování, zejména tím, že se zlepší přesnost makroekonomických a rozpočtových prognóz, posílí se závaznost ročních a střednědobých výdajových stropů a zlepší se koncepce fiskálních pravidel. Do října 2014 právně zakotvit nově ustavenou Komisi pro fiskální politiku, posílit její nezávislost na všech rozpočtových orgánech, rozšířit její mandát, zejména pokud jde o sledování veškerých fiskálních pravidel a předběžné a následné posuzování prognóz, jakož i zajistit patřičné zdroje. Navázat na plány nastíněné v národním programu reforem, představit konkrétní strategii reformy periodického zdanění nemovitostí. Zahájit proces vykazování a přezkoumávání daňových výdajů. Zvýšit míru dodržování daňových předpisů, zejména dalším zvýšením účinnosti daňové správy; k tomuto účelu představit do konce roku 2014 akční plán.

2.

Omezit dostupnost předčasného odchodu do důchodu. Do března 2015 přijmout právní předpisy, které by měly uspíšit plánovanou harmonizaci zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu u žen a mužů, jakož i pokročit s plány na navýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na 67 let. Zajistit prosazování přísnějších posudků a kontrol pro účely invalidního důchodu a urychlit začlenění důchodů v rámci zvláštních režimů do všeobecného důchodového systému. Posílit nákladovou efektivnost ve zdravotnictví, včetně nemocnic.

3.

Do března 2015 provést druhou fázi reformy v oblasti pracovního práva, v návaznosti na konzultace se sociálními partnery, zejména pokud jde o podmínky týkající se propouštění a pracovní doby, s cílem zamezit další segmentaci trhu práce, mimo jiné ve vztahu k mladým lidem. Přezkoumat systém pro stanovování mezd, aby byly mzdové podmínky lépe sladěny s vývojem produktivity. Závěry z tohoto přezkumu představit do konce roku 2014. Posílit účelnost a dosah aktivní politiky na trhu práce tím, že se navýší správní kapacity veřejných služeb zaměstnanosti, a to i na regionální úrovni, a bude se věnovat větší pozornost mladým lidem, dlouhodobě nezaměstnaným osobám a starším pracovníkům. V souladu s cíli záruky pro mladé lidi upřednostňovat oslovování neregistrované mládeže a mobilizovat soukromý sektor k tomu, aby nabízel více učňovských míst. Do konce roku 2014 nastínit plány, jakým způsobem řešit problematiku nehlášené práce. Provádět opatření, která mají zlepšit výsledky v oblasti relevance a kvality vzdělávání pro trh práce modernizací systémů kvalifikace, zavedením mechanismů zajišťování kvality a usnadněním přechodu ze školy do zaměstnání, a to zejména tím, že bude posíleno odborné vzdělávání a učení se prací.

4.

Do konce roku 2014 provést přezkum daňového systému a systému dávek a představit akční plán pro lepší opětovnou aktivaci neaktivních a nezaměstnaných osob. Posílit účelnost a transparentnost systému sociální ochrany další konsolidací dávek, sjednocením kritérií způsobilosti a propojením údajů z různých příslušných úrovní a od různých orgánů státní správy do jednoho správního místa („one-stop shop“). Zlepšit účelnost a přiměřenost dávek sociální pomoci jejich lepším zacílením.

5.

Přijmout další opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí. Zejména stanovit do března 2015 cíl pro značné snížení administrativní zátěže, včetně parafiskálních poplatků. Řešit vysoký stupeň roztříštěnosti a vzájemného překrývání pravomocí tím, že se zjednoduší správní postupy a vyjasní rámec pro rozhodování a odpovědnost mezi různými úrovněmi státní správy, jakož i mezi ministerstvy a agenturami na úrovni ústřední správy. Zlepšit správní kapacitu a strategické plánování útvarů pověřených řízením evropských strukturálních a investičních fondů a zajistit pro ně náležitě kvalifikovaný a stabilní personál.

6.

Do října 2014 představit podrobný plán správy veřejného majetku na rok 2015. Zajistit, aby byly státem ovládané společnosti řízeny transparentně a zodpovědně, zejména aby byly posíleny požadavky na způsobilost státem dosazených členů správních a dozorčích rad a byl zaveden veřejný rejstřík jmenovaných osob. Posílit prevenci korupce ve veřejné správě a ve státem vlastněných či ovládaných podnicích mimo jiné i tím, že se rozšíří ověřovací pravomoci Komise pro řešení střetu zájmů. Posílit transparentnost a účinnost zadávání veřejných zakázek na ústřední i místní úrovni, jakož i kapacitu pro sledování příslušného provádění a zjišťování nedostatků.

7.

Do konce roku 2014 posílit roli obchodních soudů při dohledu nad transparentností a zákonností uplatňování postupu při hrozbě úpadku v podnicích. Provést přezkum povinného testu platební neschopnosti / nelikvidity pro účely vyrovnání při hrozbě úpadku a zjednodušit postup při platební neschopnosti/likvidaci v zájmu jeho zkrácení. Zlepšit kvalitu a účinnost soudního systému, zejména tím, že se poskytnou pobídky k včasnému ukončení řízení v občanskoprávních, obchodních a správních sporech, jakož i k využívání mimosoudního vyrovnání, zejména u menších pohledávek.

8.

Doplnit přezkumy kvality aktiv a zátěžové testy Evropské centrální banky z roku 2014, provést komplexní prověření portfolií koncipované specificky pro chorvatský finanční sektor, jež by se zaměřilo jak na významná portfolia, na něž se nevztahují uvedené postupy Evropské banky, tak i na hlavní středně velké a menší banky.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/57

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Itálie na rok 2013 a stanovisko k programu stability Itálie na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Itálie na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu (6), jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Itálie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu Itálie podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Itálie se potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje zvláštní sledování a rozhodná politická opatření. Rozhodné politické kroky a pozornost jsou nutné zejména v souvislosti s trvale vysokým veřejným zadlužením a slabou vnější konkurenceschopností způsobenou pomalým růstem produktivity, které dále zhoršuje dlouhodobě velmi pomalý růst.

(8)

Dne 22. dubna 2014 předložila Itálie svůj národní program reforem na rok 2014 a program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je dosáhnout do roku 2016 střednědobého cíle v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu při dodržení pravidla týkajícího se zadlužení v přechodném období 2013–2015. Program stability potvrzuje střednědobý cíl v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu, který odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. (Nově vypočtená) strukturální korekce uvedená v programu stability činí 0,2 procentního bodu HDP v roce 2014 a 0,4 procentního bodu v roce 2015. Tento omezený postup korekce k dosažení střednědobého cíle byl podle programu stability stanoven vzhledem k tíživé hospodářské situaci a potřebnému úsilí k uskutečnění ambiciózního programu strukturálních reforem. Počítá se zejména s několika strukturálními reformami, jež by měly mít pozitivní dopad na potenciální hospodářský růst a v budoucích letech nakonec vést ke snížení poměru veřejného dluhu k HDP. Strukturální korekce uvedená v programu stability by Itálii umožnila dodržet referenční hodnotu pro snížení dluhu během přechodného období 2013–2015, částečně díky ambicióznímu plánu privatizace, který se má uskutečnit v letech 2014–2017 (ročně 0,7 procentního bodu HDP). Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability a který nepotvrdil žádný nezávislý subjekt, je poněkud optimistický, zejména v pozdějších letech programu.

V roce 2014 se předpokládá odchylka od postupu korekce k dosažení střednědobého cíle; pokud by k odchylce došlo i v následujícím roce, mohla by být posuzována jako závažná, a to i na základě výdajového kritéria. V programu nejsou navíc uvedena – zejména od roku 2015 – dostatečně podrobná opatření, jež by jednoznačně vedla k dosažení rozpočtových cílů. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 poukazuje na nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu v roce 2014, jelikož předpokládaná strukturální korekce (pouze 0,1 procentního bodu HDP) nedosahuje požadované úrovně ve výši 0,7 procentního bodu HDP. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že k dosažení souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu je nezbytné další úsilí, a to i v roce 2014.

(10)

Nedávno přijatá opatření ke snížení zdanění výrobních faktorů byla poněkud omezená. Stále je tedy možné přísně v souladu s rozpočtovými cíli dále přesunout daňové zatížení ke spotřebě, majetku a ekologii. Pokud jde o spotřebu, je ke zlepšení struktury daňového systému naprosto nezbytné rovněž provést revizi snížených sazeb DPH a daňových výdajů u přímých daní, přičemž se náležitě zohlední nutnost zmírnit možný distribuční dopad. Co se týče majetku, umožnila by revize katastrálních hodnot v souladu se stávajícími hodnotami tržními spravedlivější nastavení periodické daně z nemovitostí. Příležitost provést tyto nezbytné reformy skýtá nedávno přijatý zmocňovací zákon v oblasti daňové reformy. Vzhledem k rozsahu problému je nutné přijmout kromě opatření zaměřených na složení daňové struktury rovněž doplňková opatření k zajištění lepší správy daní a dodržování daňových předpisů a podniknout rozhodné kroky v boji proti daňovým únikům, stínové ekonomice a nehlášené práci, které nadále představují vážný problém jak v oblasti veřejných financí, tak z hlediska daňové zátěže řádných daňových poplatníků. Zmocňovací zákon v oblasti daňové reformy v tomto ohledu počítá s několika opatřeními k posílení správy daní, mezi něž patří komplexní systém pro odhad a kontrolu daňové mezery, zjednodušující opatření, opatření ke zlepšení vztahů s daňovými poplatníky, opatření k zajištění efektivnějšího vymáhání dlužných daní na místní úrovni a zpřísnění daňových kontrol. Rozhodnutí zavést od roku 2015 předvyplněná daňová přiznání je další pozitivní krok s cílem zlepšit dodržování daňových předpisů.

(11)

Itálie musí i nadále usilovat především o důslednou a rychlou realizaci přijatých opatření a řešit přitom nejen stávající nedostatky, kterými realizace trpí, ale také zabránit tomu, aby docházelo k dalším zpožděním. Jedním z hlavních faktorů, díky nimž může dosáhnout lepších výsledků při zavádění opatření a který může obecněji zajistit efektivnější uplatňování příslušných politických kroků, spočívá v lepší koordinaci a účinnějším rozdělení pravomocí na různých úrovních státní správy. Tato zlepšení by mohla mít pozitivní vliv také na správu finančních prostředků EU, což je oblast, v níž byla dosud přijata jen částečná a neúplná opatření, zejména v jižních regionech. Správa prostředků EU dále také trpí nedostatečnou správní kapacitou a nedostatkem transparentnosti, hodnocení a kontroly kvality. Pro kvalitu veřejných služeb by byla prospěšná rovněž vyšší efektivnost a orientace na službu a příslušné změny v řízení lidských zdrojů. Závažným problémem pro italský výrobní systém a důvěru v politiku a instituce zůstává korupce. Je třeba provést revizi ustanovení o promlčení. Má-li být boj proti korupci účinný, je také třeba udělit náležité pravomoci Národnímu protikorupčnímu úřadu pro hodnocení a transparentnost veřejné správy. Přetrvává neefektivnost v civilním soudnictví a je nutné pečlivě sledovat dopad přijatých opatření.

(12)

V návaznosti na cílený přezkum kvality aktiv uskutečněný v loňském roce pod záštitou italské centrální banky je stále důležité zlepšovat řízení znehodnocených aktiv a podporovat jejich prodej, aby byly banky opět schopny rozšířit úvěrovou nabídku pro reálnou ekonomiku. Pokud jde o přístup k financování, byla hlavní dosud přijatá opatření zaměřena na usnadnění přístupu podniků k úvěrům, avšak rozvoj jiných nástrojů financování než bankovních úvěrů je stále omezený, zejména s ohledem na malé a střední podniky. Vítány jsou iniciativy v oblasti správy a řízení bank, především nové zásady, které nedávno vydala italská centrální banka. Jejich vliv bude ovšem záviset na tom, zda je budou banky řádně uplatňovat a zda se budou prosazovat. Stále je nutné pečlivě sledovat především některé největší družstevní banky („banche popolari“).

(13)

Situace na trhu práce se v roce 2013 dále zhoršila, jelikož míra nezaměstnanosti v Itálii stoupla na 12,2 % a nezaměstnanost mladých lidí dosáhla 40 %. Aby se podařilo dosáhnout očekávaných pozitivních výsledků v podobě větší flexibility odchodu z trhu práce, lépe regulované flexibility vstupu na trh, komplexnějšího systému dávek v nezaměstnanosti a lepšího sladění mezd a produktivity, je naprosto nezbytné zajistit řádnou realizaci přijatých reforem trhu práce a stanovování mezd a pečlivé sledování jejich dopadu. Plánované zlepšení účinnosti služeb zprostředkování práce posílením veřejných služeb zaměstnanosti se přitom opozdilo a je třeba je urychlit. Opatření zaměřená na podporu tvorby pracovních míst v krátkodobém horizontu je třeba doplnit o opatření, jež budou řešit segmentaci. Celkově je italský trh práce nadále poznamenán segmentací a nízkou mírou účasti, která se dotýká hlavně žen a mladých lidí. Kroky, které byly dosud učiněny, tedy nestačí a je třeba podniknout další, mj. v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Itálie se potýká s poklesem disponibilního příjmu domácností a nárůstem chudoby a sociálního vyloučení, přičemž postiženy jsou především rodiny s dětmi. Sociální výdaje v Itálii jsou i nadále zaměřené převážně na starší občany a jen málo na aktivaci, čímž se omezuje prostor pro řešení rizika sociálního vyloučení a chudoby. Nedávno zavedený pilotní systém sociální pomoci má za cíl vytvořit záchrannou sociální síť. V souvislosti s jeho plánovaným celostátním rozšířením bude nutné zlepšit na celém území účinnost sociálních výdajů a služeb.

(14)

Na všech úrovních vzdělávání (tj. primární, sekundární i terciární) je třeba usilovat o lepší výsledky vzdělávacího procesu a rozvoj lidského kapitálu. Pro učitelskou profesi je příznačné jediné kariérní směřování a jen omezené vyhlídky z hlediska profesního rozvoje. Diverzifikace profesních drah učitelů a lepší provázanost jejich profesní dráhy s jejich zásluhami a výkony spolu se všeobecným uplatňováním hodnocení škol by mohly vést k lepším výsledkům škol. K zajištění bezproblémového přechodu ze vzdělávacího procesu na trh práce se zdá být nanejvýš důležité posílit a rozšířit na vyšší sekundární a terciární úrovni praktické vzdělávání v podobě výuky založené na pracovní činnosti a odborného vzdělávání a přípravy. Na základě příslušného legislativního nařízení přijatého v roce 2013 je nutné zavést národní registr kvalifikací, aby se zajistilo celostátní uznávání dovedností. V návaznosti na první kroky daným směrem by se mělo urychlit přidělování veřejných finančních prostředků univerzitám a výzkumným ústavům na základě výsledků výzkumu a výuky, jelikož by se tím přispělo ke zlepšení kvality univerzit a potenciálně také ke zvýšení kapacity výzkumu a inovací, což je oblast, v níž je Itálie stále pozadu.

(15)

Byla přijata některá opatření k zavedení příznivějšího prostředí pro podniky a občany, avšak jejich dopad není stále dostatečně patrný kvůli zpožděním, k nimž došlo při jejich konečném schvalování, a kvůli nedostatkům při jejich uplatňování. Hospodářská soutěž se stále potýká s řadou překážek (vyhrazené oblasti činnosti, systémy koncesí/povolení atd.) v oblasti svobodných povolání, pojišťovnictví, distribuce paliv, maloobchodních a poštovních služeb. Řadu nedostatků je třeba řešit také v případě systému zadávání veřejných zakázek. Další prioritou je posílení hospodářské soutěže v oblasti místních veřejných služeb. Zejména je nezbytné uplatňovat platné právní předpisy, které stanoví, že stávající smlouvy, jež nejsou v souladu s předpisy EU o kritériích interního poskytovatele, se musí do 31. prosince 2014 upravit.

(16)

Slabiny v infrastruktuře brání řádnému fungování trhu s energií. V dopravě si zvláštní pozornost a kroky zasluhuje chybějící intermodální infrastruktura a nedostatek synergií a spojení italských přístavů s vnitrozemím. Pokud jde o širokopásmové připojení, Itálie nedostatečně pokryla mimoměstské oblasti.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Itálie. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejenom jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Itálie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability Itálie, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

Rada na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (8). Jako země, jejíž měnou je euro, by Itálie měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit rozpočtová opatření na rok 2014 vzhledem ke vznikajícímu rozdílu oproti požadavkům Paktu o stabilitě a růstu, zejména pravidla snižování dluhu, na základě prognózy útvarů Komise z jara 2014 a zajistit pokrok směrem ke střednědobému cíli. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby se podařilo dodržet požadavek snížení dluhu, a dosáhnout tak střednědobého cíle. Následně zajistit, aby veřejný dluh dostatečně klesal; uskutečnit ambiciózní plán privatizace; provést fiskální korekci podporující růst na základě oznámených významných úspor vyplývajících z trvalého zlepšení efektivnosti a kvality veřejných výdajů na všech úrovních státní správy a zároveň zachovat výdaje podporující růst, např. výdaje na výzkum a vývoj, inovace, vzdělávání a zásadní projekty v oblasti infrastruktury. Zaručit nezávislost fiskální rady a její plnou akceschopnost, a to co nejdříve, nejpozději však do září 2014, tedy dostatečně včas pro posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2015.

2.

V souladu s rozpočtovými cíli dále přesunout daňovou zátěž ze zdanění výrobních faktorů ke zdanění spotřeby, majetku a ekologie. Za tímto účelem vyhodnotit účinnost nedávného snížení daňového zatížení práce a zajistit jeho financování v roce 2015, přezkoumat rozsah daňových výdajů u přímých daní a rozšířit daňovou základnu, zejména v oblasti spotřeby. Zajistit účinnější zdanění s ohledem na životní prostředí, mimo jiné u spotřebních daní, a zrušit dotace, jež mají nepříznivý vliv na životní prostředí. Provést zmocňovací zákon v oblasti daňové reformy do března 2015, mj. přijetím vyhlášek zaměřených na reformu katastrálního systému k zajištění účinné reformy zdanění nemovitostí. Dále zlepšit dodržování daňových předpisů zvýšením předvídatelnosti daňového systému, zjednodušením postupů, zajištěním efektivnějšího vymáhání dlužných daní a modernizací správy daní. Pokračovat v boji proti daňovým únikům a podniknout další kroky proti stínové ekonomice a nehlášené práci.

3.

V rámci širšího úsilí o zlepšení efektivnosti veřejné správy vyjasnit kompetence na všech úrovních státní správy. Zajistit lepší správu finančních prostředků EU přijetím rozhodných opatření ke zlepšení správní kapacity, transparentnosti, hodnocení a kontroly kvality na celostátní i regionální úrovni, zejména v jižních regionech. Dále zvýšit účinnost protikorupčních opatření, mj. revizí ustanovení o promlčení do konce roku 2014 a posílením pravomocí národního protikorupčního úřadu. Sledovat v náležitou dobu dopad reforem přijatých ke zvýšení efektivnosti civilního soudnictví, aby byla zaručena jejich účinnost a případně přijata nezbytná doplňková opatření.

4.

Posílit odolnost bankovního sektoru a zaručit jeho schopnost řídit a prodávat znehodnocená aktiva, aby se obnovilo poskytování úvěrů reálné ekonomice. Podporovat přístup podniků, zejména malých a středních podniků, k nebankovnímu financování. Za účelem zvýšení účinnosti finančního zprostředkování nadále podporovat a monitorovat efektivní postupy správy a řízení společností v celém bankovním sektoru, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat velkým družstevním bankám („banche popolari“) a úloze nadací.

5.

Do konce roku 2014 vyhodnotit vliv reforem trhu práce a stanovování mezd na tvorbu pracovních míst, propouštění, dualitu trhu práce a nákladovou konkurenceschopnost a posoudit, zda nejsou nutná další opatření. Podniknout kroky k zajištění komplexnější sociální ochrany nezaměstnaných a omezit využívání systémů mzdových příplatků, aby se usnadnila realokace pracovních sil. Pevněji provázat aktivní a pasivní politiky na trhu práce, přičemž je třeba začít podrobným plánem opatření do prosince 2014, a zlepšit koordinaci a výsledky veřejných služeb zaměstnanosti v celé zemi. Podniknout účinné kroky na podporu zaměstnanosti žen přijetím – do března 2015 – opatření ke snížení daňových překážek pro druhou výdělečně činnou osobu a zajištěním přiměřených služeb péče. V souladu s cíli záruky pro mladé poskytovat adekvátní služby neregistrovaným nezaměstnaným mladým lidem v celé zemi a do konce roku 2014 zajistit větší angažovanost soukromého sektoru, který by měl nabízet kvalitní učňovskou přípravu a pracovní stáže. Řešit problém chudoby a sociálního vyloučení a při dodržení rozpočtových cílů rozšířit nový pilotní systém sociální pomoci, u něhož musí být zaručeno náležité zacílení, přísná podmíněnost a územní jednotnost a posíleno propojení s aktivačními opatřeními. Zlepšit účinnost programů podpory rodin a poskytovat kvalitní služby se zvláštním důrazem na nízkopříjmové domácnosti s dětmi.

6.

Zavést Národní systém hodnocení škol, aby se zlepšily výsledky škol a snížil počet osob, které předčasně ukončí školní docházku. Zvýšit využívání výuky založené na pracovní činnosti v rámci vyššího sekundárního odborného vzdělávání a přípravy a posílit odborně zaměřené terciární vzdělávání. Vytvořit národní registr kvalifikací, aby se zajistilo rozsáhlé uznávání dovedností. Zajistit, aby se veřejné prostředky více přidělovaly na základě kvality vysokoškolského vzdělávání a výzkumu.

7.

Schválit připravované právní předpisy nebo další rovnocenná opatření, jež mají zjednodušit regulační prostředí pro podniky a občany, a řešit nedostatky v uplatňování stávajících právních předpisů. Podporovat otevírání trhu a odstranit zbývající překážky a omezení hospodářské soutěže v oblasti svobodných povolání a místních veřejných služeb, pojišťovnictví, distribuce paliv, maloobchodních a poštovních služeb. Zvýšit efektivnost zadávání veřejných zakázek, zejména zjednodušením postupů včetně lepšího využívání elektronického zadávání zakázek, racionalizací ústředních nákupních subjektů a zajištěním řádného uplatňování pravidel použitelných před zadáním zakázky a po něm. V místních veřejných službách přísně uplatňovat právní předpisy, jež stanoví povinnost do 31. prosince 2014 upravit smlouvy, jež nejsou v souladu s požadavky pro zadávání zakázek interním poskytovatelům.

8.

Do září 2014 zajistit urychlené zprovoznění a plnou funkčnost Dopravního úřadu. Schválit seznam strategické infrastruktury v odvětví energetiky a zlepšit správu přístavů a jejich spojení s vnitrozemím.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/63

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Lotyšska na období 2012–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Lotyšsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 29. dubna 2014 předložilo Lotyšsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 30. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je postupné snižování celkového schodku a zachování strukturálního salda, jež je v souladu se střednědobým cílem, vezme-li se v úvahu povolená dočasná odchylka od střednědobého cíle z důvodu dopadů systémové důchodové reformy. V programu stability se změnil střednědobý cíl z 0,5 % na - 1,0 %, přičemž tento nový střednědobý cíl odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Plánovaný vývoj celkového salda v programu stability počítá s postupným zhoršováním (přepočteného) strukturálního salda, jež se však nadále udrží v rozpětí povoleném v rámci provádění důchodové reformy. S ohledem na povolenou odchylku od střednědobého cíle je plánovaný strukturální schodek až do roku 2016 v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Plánované zvýšení přepočteného strukturálního schodku v roce 2017 nicméně povede k odchylce od požadovaného postupu korekce vedoucího k střednědobému cíli. Z obecného hlediska je rozpočtová strategie nastíněná v programu vesměs v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Veřejný dluh se v průběhu celého programového období udrží výrazně pod 60 % HDP a do roku 2017 se sníží na 31 %. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí a který zatím nebyl formálně potvrzen nezávislou institucí, je reálný. Očekává se, že hospodářský růst bude během programového období nadále dosahovat kolem 4 % ročně, a předpokládá se mírné zvýšení cen.

(9)

Rozpočtový scénář nastíněný v programu stability počítá s prudkým poklesem podílu veřejných příjmů a výdajů na HDP, což odráží mnohá opatření snižující příjmy doprovázená cíleným omezováním výdajů. Riziko pro snižování výdajů předpokládané v programu stability představují vzrůstající požadavky na výdaje v některých oblastech politiky. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 ukazuje, že ačkoli je fiskální politika v roce 2014 v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, existuje riziko, že v roce 2015 dojde k odchýlení. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že odchylka strukturálního schodku od střednědobého cíle v roce 2014 odráží dopad systémové důchodové reformy, avšak počínaje rokem 2015 hrozí, že dojde k odchylce od požadovaného postupu korekce.

(10)

Lotyšsko podniklo kroky ke snížení daňové zátěže osob s nízkými příjmy a rodin se závislými rodinnými příslušníky a ke zpřísnění daní z nemovitostí a ekologických daní, avšak výše a koncepce těchto daní nemá dostatečný dopad na chování hospodářských subjektů a stále přetrvávají některé dotace s nepříznivými důsledky pro životní prostředí. Lotyšské orgány učinily jistý pokrok, pokud jde o lepší dodržování daňových předpisů a snížení podílu nehlášené ekonomické činnosti, zejména díky zdokonalenému posuzování rizik a přísnějším sankcím v případě podvodů, nicméně v oblasti boje proti daňovým podvodům a únikům stále existují problémy. Pokud se zlepší dodržování daňových předpisů, mohlo by dojít ke značnému zvýšení příjmů ze spotřebních daní, které se významně podílejí na celkovém zdanění.

(11)

Třebaže byl vypracován původně ambiciózní plán na reformu vysokého školství, nedošlo v Lotyšsku k žádnému pokroku při vytváření mezinárodně uznávaného akreditačního systému, s plány na zavedení nového modelu financování se orientačně počítá v roce 2016, konsolidace institucí vysokoškolského vzdělávání se zpomalila a omezení týkající se používání cizích jazyků zůstávají beze změn. Tyto skutečnosti lze konstatovat navzdory tomu, že pro reformu vysokoškolského systému existuje značný prostor, neboť tento systém je s ohledem na klesající počet obyvatel příliš rozsáhlý, nabízí příliš mnoho odlišných studijních programů a je jen v omezené míře přitažlivý pro zahraniční studenty a vyučující. Výsledky prvního nezávislého posouzení výzkumných institucí ukazují, že 21 % vědeckých pracovníků (v přepočtu na plný pracovní úvazek) pracuje pro těch 10 % hodnocených institucí, které lze považovat za mezinárodní výzkumná střediska vysoké úrovně. Kromě toho činila intenzita výzkumu a vývoje v Lotyšsku v roce 2012 pouze 0,66 % HDP, takže cíle strategie Evropa 2020, jenž počítá s vyčleněním prostředků na výzkum a vývoj ve výši 1,5 % HDP, podle všeho nebude dosaženo.

(12)

Lotyšsko dosáhlo určitého pokroku v řešení nezaměstnanosti, která výrazně poklesla. Nezaměstnanost mladých lidí však zůstává relativně vysoká a jsou zapotřebí opatření, která by se zaměřovala na neaktivní mladé lidi neregistrované u úřadu práce. Ačkoli Lotyšsko přijalo opatření zaměřená na řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a na kvalitu odborného vzdělávání, je třeba se na tyto oblasti i nadále soustředit, zejména pokud jde o zvýšení kvality učňovské přípravy a rozvoj uceleného poradenství pro volbu povolání. Aktivní politiky na trhu práce mají stále omezený dosah a nadměrně se omezují na veřejné práce.

(13)

Chudoba osob v produktivním věku zůstává v Lotyšsku velmi vysoká. Lotyšsko podniklo určité kroky k reformě sociální pomoci a dokončilo rozsáhlé hodnocení systému sociálního zabezpečení, které představuje solidní podklad pro reformu. Došlo k podstatnému zvýšení různých dávek spojených s péčí o dítě a ke zvýšení nezdanitelného minima u daně z příjmu fyzických osob pro závislé osoby. Účinnost sociální ochrany z hlediska zmírnění chudoby je však stále nedostatečná a problémem zůstává i nastavení účinné sociální záchranné sítě. Obecně lze říci, že značná část obyvatel je ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením, přičemž u dětí je tento podíl ještě vyšší. Obzvláště vysoké riziko chudoby a sociálního vyloučení existuje v případě rodin s dětmi, nezaměstnaných, zdravotně postižených osob a obyvatel žijících ve venkovských oblastech. Výdaje Lotyšska na sociální ochranu vyjádřené v procentech HDP jsou nejnižší v EU. V přístupu ke zdravotní péči brání pacientům výdaje, včetně vysoké finanční spoluúčasti a rozšířených neoficiálních poplatků, což vede k tomu, že se velké části obyvatelstva nedostává potřebné zdravotní péče. Existuje prostor pro zvýšení účinnosti systému, zajištění nákladově efektivního financování a podporu činností zaměřených na předcházení onemocněním.

(14)

Lotyšsko učinilo jistý pokrok v otevření svého trhu s elektrickou energií hospodářské soutěži a počátkem roku 2015 se to začne týkat i domácností. V červnu 2013 se Lotyšsko připojilo k obchodování na regionálním trhu s elektřinou v severských a pobaltských státech (Nord Pool Spot). Je zapotřebí dále posílit vzájemná propojení s trhem s energií v EU, jelikož Lotyšsko je v současnosti závislé na dovozu a přeshraniční elektrická síť s Estonskem je do značné míry přetížená. Rozvoj infrastruktury má tudíž zásadní význam a Lotyšsko čekají značné úkoly při odstraňování nedostatků v infrastruktuře. Určitého pokroku bylo také dosaženo v odvětví zemního plynu, když parlament schválil změny energetického zákona, na jejichž základě se od dubna 2014 začal trh s plynem postupně otevírat. Plné otevření trhu však bylo odloženo až na rok 2017. Lotyšsko navrhlo vyváženou kombinaci politických opatření, která se týkají úspor energie v hlavních hospodářských odvětvích, přičemž v nadcházejících letech se bude na úsporách energie z více než 70 % podílet stavebnictví. Stále je však třeba zlepšit energetickou účinnost v dopravě, u budov a vytápěcích systémů.

(15)

Lotyšsko podniklo důležité kroky ke zlepšení kapacit soudnictví s cílem snížit počet nevyřízených případů a délku řízení. Vysoká míra nevyřízených soudních případů však stále ohrožuje podnikání a je třeba dokončit reformy zaměřené na zlepšení účinnosti a kvality soudnictví, mimo jiné pokud jde o úpadková řízení, mediaci a rozhodčí řízení. Lotyšsko vypracovalo návrh ambiciózních reforem veřejné správy; jejich provádění je nicméně pomalé a nevztahuje se na místní samosprávy a při uskutečňování reformy státních podniků došlo k výraznému zpoždění. Je zapotřebí změnit zákon o hospodářské soutěži s cílem poskytnout Radě pro hospodářskou soutěž větší institucionální a finanční nezávislost, aby mohla účinně zasahovat vůči veřejným i soukromým subjektům, jejichž činnost omezuje hospodářskou soutěž.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lotyšska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Lotyšsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(17)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Lotyšsko mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení,

1.

Udržet v roce 2014 zdravou fiskální pozici a posílit rozpočtovou strategii počínaje rokem 2015, a zajistit tak, že odchylka od střednědobého cíle zůstane omezena pouze na dopad systémové důchodové reformy. Pokračovat v úsilí o další snížení daňového zatížení osob s nízkými příjmy v rámci přechodu k daním z nemovitostí a ekologickým daním více podporujícím růst a zlepšit dodržování daňových předpisů a výběr daní.

2.

Pokročit v provádění reformy vysokého školství, zejména prostřednictvím zřízení nezávislé akreditační agentury a zavedení takového modelu financování, který odměňuje kvalitu. Poskytovat poradenství pro volbu povolání na všech vzdělávacích stupních, zlepšit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy, včetně posílené učňovské přípravy, a dosáhnout pokroku v oblasti zaměstnatelnosti mladých lidí, mimo jiné zavedením opatření pro neregistrované mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni a ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Podniknout kroky k vytvoření integrovanějšího a ucelenějšího výzkumného systému, mimo jiné tím, že financování bude soustředěno na výzkumné instituce schopné prosadit se v mezinárodní konkurenci.

3.

Pokročit v reformě sociální pomoci a jejího financování s cílem zajistit větší rozsah pomoci, přiměřenost dávek, účinnější aktivační opatření a cílené sociální služby. Zvýšit dosah aktivních politik na trhu práce. Zlepšit nákladovou efektivnost, kvalitu a dostupnost systému zdravotní péče.

4.

Urychlit rozvoj propojení sítí s elektřinou a plynem se sousedními členskými státy v zájmu diverzifikace zdrojů energie a podpořit hospodářskou soutěž prostřednictvím větší integrace trhů s energií v pobaltských zemích. Pokračovat v úsilí o další zvyšování energetické účinnosti v dopravě, u budov a vytápěcích systémů.

5.

Dokončit reformy soudnictví, včetně dosud neprovedených reforem v oblasti insolvenčních řízení, rozhodčích řízení a mediace, a zajistit takové právní prostředí, které bude příznivější pro podniky a spotřebitele. Pokročit v reformách veřejné správy, včetně provedení reformy řízení státních podniků a zvýšení institucionální a finanční nezávislosti Rady pro hospodářskou soutěž.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/67

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu při tvorbě svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Litvy na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Litvy na období 2012–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování (4), ve které není Litva uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 1. dubna 2014 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 22. dubna 2014 svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je dosáhnout střednědobého cíle do roku 2015 a zajistit na konci programového období v roce 2017 strukturální přebytek ve výši 0,9 % HDP. V konvergenčním programu je potvrzen dřívější střednědobý cíl ve výši – 1 % HDP, což zohledňuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda má roční pokrok v zájmu dosažení střednědobého cíle v letech 2014 a 2015 činit alespoň 0,5 % HDP. Zároveň hrozí v roce 2015 riziko odchylky od výdajového kritéria. Celkově je postup korekce k dosažení střednědobého cíle v zásadě v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle konvergenčního programu má dojít během programového období do roku 2017 k zásadnímu snížení zadlužení na úroveň okolo 35 %. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce v programu, je do značné míry realistický. Zároveň je však ještě třeba upřesnit konsolidační opatření na období 2015–2017. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 se očekává, že strukturální korekce dosáhne výše 0,2 % HDP v roce 2014 a 0,6 % HDP v roce 2015 a v roce 2014 bude tedy o 0,3 % HDP pod požadovaným snížením o 0,5 % HDP. Kromě toho hrozí v roce 2014 riziko výrazné odchylky od výdajového kritéria, přičemž v roce 2015 má rovněž dojít k odchylce, ale ne již tak výrazné. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu, v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97, má Rada za to, že počínaje rokem 2014 existuje riziko výrazné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého cíle.

(9)

Relativní význam daní, které se považují za méně nepříznivé pro růst, jako např. daň z nemovitosti nebo environmentální daň, je i nadále nízký. Daňové výnosy se do velké míry odvíjejí od nepřímých daní a zdanění práce, zatímco podíl environmentálního zdanění zůstává nízký. Zvýšené výnosy z daní, jež jsou příznivější pro růst, by mohly být využity ke zmírnění daňové zátěže u pracovníků s nízkými příjmy, především u osob s nízkou kvalifikací. Na začátku roku 2013 byl proveden částečný přezkum daňového systému a litevská vláda se rozhodla upravit zdanění kapitálových zisků, zvýšit hranici zdanitelného příjmu – čímž se má zvýšit progresivnost zdanění příjmů fyzických osob ve prospěch osob s nízkými příjmy –, a zvýšit sazbu spotřební daně na tabákové výrobky a alkohol. Obecně však budou mít tato opatření na daňové výnosy spíše nepříznivý dopad. Proto je i nadále naprosto nezbytné přijmout další opatření ke zlepšení udržitelnosti veřejných financí i zvýšení výnosů. Pokud jde o doporučení Rady pro environmentální zdanění z roku 2013, nebyla přijata žádná významná opatření. Omezeného pokroku se dosáhlo v posilování fiskálního rámce, jelikož výdajové stropy zůstávají i nadále nedostatečně závazné a doposud nebyly přijaty související legislativní změny. V oblasti zajištění plnění daňových požadavků má před sebou Litva stále mnoho práce, zvláště při řešení podvodů v oblasti DPH, například zpřísněním opatření pro řízení rizik. Akční plán pro dodržování daňových předpisů na období 2013–2014, který je v současné době prováděn, vykazuje podle prvních odhadů určité pozitivní výsledky. V roce 2013 byl přijat soubor opatření za účelem zlepšení dodržování daňových předpisů u DPH a spotřebních daní. Na období 2014–2015 byla stanovena nová strategie zacílená na tuto oblast.

(10)

Nepříznivý demografický vývoj vyvolává pochyby o dlouhodobé fiskální udržitelnosti této země. Výdaje na důchody by měly podle odhadů výrazně vzrůst a během příštích 50 let dosáhnout téměř dvojnásobku průměru EU. V roce 2012 začala Litva s postupným navyšováním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, avšak toto tempo není vzhledem k úbytku pracovní síly a zvyšování střední délky života dostačující. Kromě toho prudký nárůst chudoby a závažné materiální deprivace mezi staršími lidmi poukazuje na problémy spojené s přiměřeností důchodů. Litva učinila důležité, i když ojedinělé kroky správným směrem, nicméně v zájmu realizace komplexní reformy je nutné provést výraznější změny. Dokončila reformu druhého důchodového pilíře, avšak ani zaměstnanecké penzijní systémy ani dobrovolný kapitálový důchodový systém zatím nejsou široce využívány. Spolu se zvýšením zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu je rovněž potřeba přijmout opatření k zajištění zaměstnatelnosti starších pracovníků a uzpůsobení pracovního prostředí starším osobám.

(11)

Celková míra nezaměstnanosti sice poklesla, nicméně strukturální nezaměstnanost zůstává na vysoké úrovni, což naznačuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, zvláště u pracovníků s nízkou kvalifikací. Míra nezaměstnanosti mladých a počet mladých lidí, kteří se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, klesají, ale stále se drží na vysoké úrovni. Omezený rozsah aktivních politik na trhu práce zůstává i nadále problémem, přičemž je nezbytné zlepšit jejich účinnost a včasnost. V budoucnu má být podle prognóz nedostatek kvalifikované pracovní síly ještě výraznější. Za účelem zvýšení zaměstnatelnosti mladých lidí je nezbytné zlepšit využitelnost odborného a vysokého vzdělávání na pracovním trhu, dále zvýšit kvalitu učňovských programů a učení založeného na pracovní činnosti, a to za účasti soukromého sektoru včetně malých a středních podniků. Nedostatečné je doposud i zvýšení účasti na celoživotním učení. Je třeba provést komplexní přezkum pracovního práva, ve spolupráci se sociálními partnery, aby bylo možné najít způsob, jak zaměstnavatelům snížit administrativní zátěž. Především bude nezbytné určit a následně odstranit nepotřebná omezení, která mají dopad na pružná smluvní ujednání, podmínky propouštění a ustanovení týkající se pracovní doby.

(12)

Míra chudoby mezi obyvatelstvem v aktivním věku zůstává i přes nedávné zlepšení situace stále nad průměrem EU. K poklesu chudoby přispělo zvýšení minimální měsíční mzdy a výše nezdanitelného příjmu. I přesto však chudoba a závažná materiální deprivace u starých lidí v posledních letech výrazně stoupla. V letech 2012–2013 se na základě pilotního projektu reformy peněžní sociální výpomoci dosáhlo snížení počtu příjemců sociálních dávek a výdajů na peněžní sociální dávky. V roce 2014 byl tento pilotní projekt rozšířen na všechny obce. Je třeba zajistit sledování a hodnocení účinků zmíněné reformy na ty nejpotřebnější. Rozsah aktivizačních opatření pro příjemce sociální výpomoci, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, je nedostatečný. Tato opatření jsou navíc stále zaměřena na programy veřejně prospěšných prací, a poskytují tak podporu příjmu, avšak nepřispívají ke zlepšení zaměstnatelnosti příjemců dávek. Vyhodnotit je třeba dopad uvedené reformy na osoby s nízkým příjmem. Litva přijala Akční plán na posílení sociálního začlenění na období 2014–2020. Nicméně je ještě nezbytné vymezit hlavní cílové skupiny, stanovit rozpočet a přijmout konkrétní opatření, která by upřesnila, jak daných cílů dosáhnout a jakou podobu bude mít spolupráce mezi ministerstvy, místní samosprávou a občanskou společností při provádění tohoto akčního plánu.

(13)

Od roku 2010 provádí vláda ambiciózní reformu státních podniků. V prosinci 2013 byla přijata konečná znění právních předpisů, jimiž se upravují pokyny pro transparentnost, podle nichž mají všechny státní podniky od roku 2014 povinnost uvádět ve své výroční zprávě údaje o svých komerčních a nekomerčních činnostech odděleně. První zpráva s tímto rozdělením by měla vyjít v srpnu 2014. To by mělo umožnit podrobnější posouzení úspěšnosti této reformy. Nicméně počet nezávislých členů správní rady státních podniků zůstává i nadále nízký, částečně v důsledku právních omezení vztahujících se na státní a obecní podniky. Navrhovány jsou změny právních předpisů, na jejichž základě by bylo možné nezávislé členy správní rady u všech státních podniků jmenovat. Účinnost oddělení komerčních a nekomerčních činností a profesionalizace správních rad bude nutné posoudit po plné realizaci těchto změn.

(14)

Propojení elektrických a plynárenských sítí se sousedícími členskými státy zůstává nedostatečně rozvinuto a vede k omezené hospodářské soutěži a vysokým cenám. Hospodářská soutěž na těchto domácích trzích byla posílena liberalizací trhů s elektřinou a zemním plynem, nicméně zákazníci doposud neuplatňují své právo změnit dodavatele. Litevská vláda učinila propojení energetických sítí jednou z priorit, jeho realizace však ještě musí být dokončena. Byla zadána výstavba významného plynovodu, přičemž terminál zkapalněného zemního plynu v přístavu Klajpeda má být zprovozněn do prosince 2014. Určitého pokroku bylo dosaženo v propojování litevské energetické sítě s energetickým trhem EU. Zlepšení je dále třeba dosáhnout v oblasti energetické účinnosti. Doposud Litva učinila určitý pokrok v energetické účinnosti budov, například u investic v rámci holdingového fondu JESSICA. V roce 2013 byla přijata legislativní opatření k urychlení čerpání prostředků z uvedeného holdingového fondu. Na začátku roku 2014 došlo k dokončení souvisejících projektů a vzrostl i počet původních žádostí. K právním změnám v této oblasti patří snížení příplatků na vytápění v případě, že daná osoba odmítne provést renovaci, čímž se odstranily pobídky odrazující od renovace.

(15)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnost fiskální a sociálně-hospodářské politiky Litvy, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(16)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Posílit rozpočtová opatření na rok 2014 vzhledem k tomu, že nárůst výdajů překročil stanovené výdajové kritérium a že podle prognózy útvarů Komise z jara 2014, která poukazuje na riziko významné odchylky od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, hrozí vznik odchylky od strukturální korekce ve výši 0,3 % HDP. Zlepšit v roce 2015 rozpočtovou strategii s cílem zajistit požadovanou strukturální korekci ve výši 0,5 HDP v zájmu dosažení střednědobého cíle. Následně zajistit dodržování požadavků souvisejících se střednědobým cílem. Doplnit rozpočtovou strategii posílenějším fiskálním rámcem, a to především zajištěním toho, aby byly při stanovení střednědobého rozpočtového rámce určeny závazné výdajové stropy. Provést další přezkum daňového systému a zvážit zvýšení daní, které jsou nejméně nepříznivé pro růst, například periodických daní z nemovitostí a environmentálních daní, a zároveň pokračovat ve zlepšování dodržování daňových předpisů.

2.

Přijmout a provést právní předpisy týkající se komplexní reformy důchodového systému. Při provádění současných reforem zejména navázat zákonnou věkovou hranici pro odchod do důchodu na střední délku života, zpřísnit pravidla pro odchod do předčasného důchodu, stanovit jasná pravidla pro valorizaci důchodů a podporovat využívání doplňkových spoření. Podpořit důchodovou reformu opatřeními na podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků.

3.

Lépe zacílit opatření aktivní politiky pracovního trhu na osoby s nízkou kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnané. Zlepšit rozsah a přiměřenost dávek v nezaměstnanosti a navázat je na aktivizaci. Řešit přetrvávající nerovnováhu mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi na trhu práce zlepšením využitelnosti vzdělávání na trhu práce, mimo jiné na základě systémů prognózování odborných dovedností, a propagovat celoživotní učení. V zájmu zvýšení zaměstnatelnosti mladých lidí učinit jednou z priorit nabízení kvalitních učňovských programů a dalších forem učení založeného na pracovní činnosti a posílit partnerství se soukromým sektorem. Cestou konzultace sociálních partnerů přezkoumat adekvátnost pracovněprávních předpisů, zvláště pokud jde o rámec pro pracovní smlouvy a ujednání o pracovní době.

4.

Zajistit přiměřený rozsah sociální podpory pro ty nejpotřebnější a i nadále posilovat vztah mezi peněžní sociální výpomocí a aktivačními opatřeními.

5.

Dokončit podle plánu realizaci reformy státních podniků, zvláště finalizací odděleného vykazování komerční a nekomerční činnosti, další profesionalizací správních rad a přísným sledováním dodržování požadavků uvedené reformy.

6.

Posílit opatření ke zlepšení energetické účinnosti budov, včetně rychlého čerpání prostředků holdingového fondu. Pokračovat v rozvoji přeshraničního propojení elektrických a plynárenských sítí se sousedními členskými státy za účelem diverzifikace zdrojů energie a posilovat hospodářskou soutěž lepší integrací energetických trhů v Pobaltí.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/72

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Lucemburska na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (4) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Lucemburska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Lucembursko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Lucemburska, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise v analýze dospěla k závěru, že se Lucembursko nepotýká s makroekonomickou nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Z analýzy přebytku běžného účtu vyplývá, že tento přebytek nepramení ze slabé domácí poptávky, ale je spíše výsledkem zvláštního modelu růstu Lucemburska, který je ve výrazné míře založen na finančních službách. Rizika pro domácí finanční stabilitu vyplývající z existence velkého finančního sektoru sice existují, jsou ale relativně omezená, neboť daný sektor je diverzifikován a současně specializován. Vysoká úroveň zadluženosti v soukromém sektoru, zejména mezi nefinančními podniky, odráží zejména přítomnost velkého počtu nadnárodních firem, které využívají svých poboček či dceřiných společností v Lucembursku pro operace financování uvnitř skupiny. Současná příznivá situace veřejných financí v neposlední řadě do značné míry závisí na udržitelnosti modelu růstu založeného na rostoucím finančním sektoru a představuje v dlouhodobém horizontu vysoké riziko z hlediska udržitelnosti.

(8)

Dne 28. dubna 2014 předložilo Lucembursko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 25. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem střednědobé rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je vrátit se v roce 2016 ke střednědobému cíli, po výrazném odklonu od tohoto cíle v roce 2015. Program stability potvrzuje dřívější střednědobý cíl přebytku ve výši 0,5 % HDP, který reflektuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Očekává se, že (přepočítaný) strukturální přebytek veřejných financí poklesne z 1,4 % HDP v roce 2013 na 1,1 % HDP v roce 2014 a poté se propadne na schodek 0,1 % HDP v roce 2015. Následně by podle plánů mělo být dosaženo postupně se zvyšujících strukturálních přebytků. Očekává se tedy, že Lucembursko zůstane v roce 2014 u svého střednědobého cíle, ale v roce 2015 se od něj výrazně odchýlí. Podle programu stability by míra růstu veřejných výdajů v roce 2015, po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů, přesahovala referenční střednědobou míru potenciálního růstu HDP. Obecně lze říci, že cíle programu jsou zčásti v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s odchylkou zejména v roce 2015. Míra zadlužení, která v roce 2013 dosahovala 23,1 % HDP a byla tedy výrazně pod hranicí referenční hodnoty 60 % HDP, podle projekcí v průběhu trvání programu dále poklesne. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí a který vypracoval nezávislý subjekt (STATEC), je, pokud jde o roky 2014 a 2015, mírně optimistický. Vláda odhaduje míru růstu HDP v roce 2014 i 2015 na 3,2 %, zatímco prognóza útvarů Komise z jara roku 2014 předpokládá růst o 2,6 % v roce 2014 a 2,7 % v roce 2015. Navíc orgány dosud zcela neupřesnily opatření, o něž se má fiskální trajektorie pro období 2015–2018 opírat. Prognóza Komise, která nezohledňuje nejnověji oznámená opatření, odhaduje, že strukturální přebytek v roce 2014 poklesne na 0,6 % HDP a v roce 2015 se změní ve schodek 1,3 % HDP. Míra růstu veřejných výdajů, po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů, bude v roce 2015, kdy se očekává významná odchylka, podle očekávání převyšovat referenční střednědobou míru potenciálního růstu HDP. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že existují rizika ohrožující dosažení cílů programu stability, které jsou jen zčásti v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, zejména od roku 2015.

(10)

V červenci roku 2013 předložila vláda parlamentu návrh zákona provádějícího směrnici Rady 2011/85/EU (5) a Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě hospodářských a měnových záležitostí. Očekávalo se, že návrh zákona vstoupí v platnost dne 1. ledna 2014, jeho přijetí se ale pozdrželo kvůli červencové rezignaci vlády. Podle návrhu zákona se zavádí nový zákon týkající se víceletého finančního programu, který se vztahuje na stejný časový horizont jako připravovaná aktualizace programu stability. Zákon týkající se víceletého finančního programu by měl být každý rok průběžně aktualizován, společně s ročním rozpočtem. Uváděl by podrobnosti ohledně plánů k dosažení střednědobého rozpočtového cíle na úrovni vládních institucí. Návrh zákona zavádí do zákona týkajícího se víceletého finančního programu víceleté stropy, které by se týkaly pouze sektoru ústředních vládních institucí, ale neuvádí podrobnosti o důsledcích v případě, že tyto stropy budou překročeny. Návrh zákona nestanoví pravidlo pro národní výdaje, jímž by se řídilo stanovování víceletých cílů na straně výdajů. Obsahuje však ustanovení pro cestu k postupnému dosažení střednědobého cíle, již je třeba dodržet. V březnu roku 2014 byl parlamentu předložen revidovaný návrh zákona, který mimo jiné stanoví svěření úkolu nezávislého monitorování fiskálních pravidel nově zřízené Národní radě pro veřejné finance („Conseil National des Finances Publiques“).

(11)

Kromě toho budou daňové příjmy z DPH ovlivněny novými pravidly týkajícími se příjmů z DPH vzniklých z činností v oblasti elektronického obchodu. Od roku 2015 budou takové příjmy převáděny ze země, ve které se nachází poskytovatel, do země, ve které má bydliště zákazník. Vláda ohlásila, že se sazby DPH zvýší o 2 procentní body, což by mělo částečně kompenzovat ztrátu příjmů. Vzhledem k rozšířenému využívání snížených a super snížených sazeb lze ovšem získat další příjmy rozšířením použití základní sazby, čímž se docílí výraznější kompenzace výše uvedených ztrát.

(12)

Hrubé veřejné výdaje na důchody v poměru k HDP v Lucembursku se mají podle údajů zprávy Komise o stárnutí obyvatelstva z roku 2012 zvýšit z 9,2 % HDP na 18,6 % v roce 2060. Je to především v důsledku výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, a zejména důchodů. Důchodová reforma z roku 2012 byla svým rozsahem omezená a podstatným způsobem neřešila hrozby pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Krátkodobé financování důchodového systému je v současné době zaručeno nízkým indexem závislosti starých osob a opírá se o příspěvky placené relativně mladou populací přeshraničních pracovníků. Očekává se, že v budoucnosti nabere tento trend opačný směr a důchodové náklady, jakož i náklady na dlouhodobou péči pravděpodobně v podstatné míře vzrostou. Aby se zajistila udržitelnost důchodového systému, bylo by po roce 2020 vedle umírněného přizpůsobování důchodů životní úrovni nezbytné i podstatné zvýšení sazby příspěvků. To by vedlo k výraznému zvýšení daňového zatížení práce, jež by musela nést budoucí aktivní populace, a následně ke ztrátě nákladové konkurenceschopnosti. Vzhledem k současné vysoké úrovni náhradového poměru by mohla být přijata nějaká jiná opatření, aby se zajistilo spravedlivější rozložení zátěže mezi generacemi. Zavedením stropu pro úpravy důchodů podle růstu reálných mezd by bylo možné navýšit rezervy v důchodovém systému. Kromě toho by k zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému přispělo zvýšení skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu, která je v současnosti 59 let, a přizpůsobení této hranice změnám ve střední délce života. Rovněž by se měly omezit možnosti pro předčasný odchod do důchodu. Finanční pobídky k prodloužení pracovní kariéry, jak jsou stanoveny v důchodové reformě, mohou přispět k udržitelnosti důchodového systému, ale měla by se dále zlepšit zaměstnatelnost starších pracovníků tím, že se podpoří odborné vzdělávání a celoživotní učení. Lucembursko musí v zájmu zajištění udržitelnosti omezit budoucí potřebu dlouhodobé péče a s ní související náklady. Služby dlouhodobé péče by mohly být rovněž zefektivněny z hlediska nákladů tím, že se posílí koordinace mezi zdravotní a sociální péčí, zlepší se poskytování služeb a podpora pečovatelů z řad rodinných příslušníků.

(13)

Finanční služby vytvářejí velký přebytek běžného účtu Lucemburska, který zastírá trvalý a postupně se zvyšující schodek obchodní bilance zboží, jenž vyplývá z pomalého růstu vývozu. Tento trend odráží narůstající význam sektoru služeb v hospodářství, ale zároveň je zapříčiněn strukturálnější ztrátou nákladové konkurenceschopnosti. Trvalý nárůst jednotkových nákladů práce v poslední době narušil konkurenceschopnost průmyslové struktury Lucemburska. Úprava mechanismu indexace mezd přijatá vládou v roce 2012 bude ukončena do konce roku 2014. I když lze zvažovat různá řešení, je důležité, aby byly mzdy těsněji svázány s produktivitou prostřednictvím reformy systému indexace mezd, která umožní odvětvovou diferenciaci. Silná závislost na finančním sektoru představuje strukturální riziko pro ekonomiku. Lucembursko se proto musí zaměřit na rozvoj vysoce specializovaných firem, které budou odrazovým můstkem pro růst založený na inovacích. Přestože zčtyřnásobení intenzity výzkumu a vývoje ve veřejném sektoru od roku 2000 sice odráží odhodlání budovat veřejné výzkumné kapacity, Lucembursko stále není na dobré cestě k dosažení svého cíle intenzity výzkumu a vývoje pro rok 2020 ve výši 2,3–2,6 % HDP, a to kvůli prudkému poklesu intenzity výzkumu a vývoje v podnikové sféře (z 1,53 % HDP v roce 2000 na 1 % v roce 2012). Dále by se měly zlepšit výsledky u ukazatelů týkajících se spolupráce mezi veřejnými výzkumnými institucemi a podniky. Mělo by se pokračovat v reformě zaměřené na podporu inovativních seskupení, jež byla zahájena v roce 2013.

(14)

Nezaměstnanost mladých lidí je navzdory různým již přijatým opatřením trvale vysoká, v roce 2013 dosahovala míra 17,4 % aktivního obyvatelstva, byť zaznamenala pokles z 18 % v roce 2012. Tato nezaměstnanost do značné míry závisí na dosaženém vzdělání a je nižší u mladých lidí s vyšším dosaženým vzděláním. Lucemburský vzdělávací systém čelí řadě konkrétních problémů, jako jsou vícejazyčnost a specifické dovednosti, které vyžaduje vysoce specializovaný trh práce s velkým finančním sektorem. Výsledky studie OECD z roku 2012 zaměřené na dovednosti studentů potvrdily, že jsou zapotřebí další opatření, která pomohou posílit relativně slabé výsledky mladých lidí v oblasti základních dovedností, pozorované od roku 2006. V tomto ohledu by měly být provedeny reformy základních a středních škol. Kromě toho by se měla dále zvyšovat kvalita a atraktivita odborného vzdělávání a přípravy, aby se pro trh práce zajistily kvalifikované pracovní síly, a to konkrétně i z řad lidí z přistěhovaleckého prostředí. Příčinou vysoké míry pastí na trhu práce, jedné z nejvyšších v EU, je koncepce daňového systému a systému dávek, a to pro všechny úrovně mezd a všechny druhy složení rodin. Navzdory nedávnému reformnímu úsilí navíc aktivační politiky zůstávají slabé a účast na aktivních politikách na trhu práce není v žádném okamžiku během období nezaměstnanosti povinná.

(15)

Lucembursko se zavázalo snížit své emise skleníkových plynů v odvětvích, na která se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi, do roku 2020 o 20 %, ale podle očekávání tento cíl mine o 23 procentních bodů. Kromě toho se očekává, že emise za rok 2013 budou o 1 % vyšší než cíl stanovený pro rok 2013 v rozhodnutí o „sdílení úsilí“. Přibližně 70 % emisí spojených s dopravou souvisí s vývozem pohonných hmot, mimo jiné v důsledku velmi nízké spotřební daně z paliv. Krokem kupředu je uznání vývozu pohonných hmot coby klíčového problému v rámci druhého národního akčního plánu o klimatu, jenž byl přijat v květnu roku 2013. K vyřešení tohoto problému jsou však zapotřebí konkrétnější a dlouhodobější opatření. Ekologické zdanění tvořilo v roce 2012 2,4 % HDP, zatímco v roce 2004 3,1 % HDP. Příčinou tohoto poklesu jsou zejména nižší příjmy z daní z energie, jež jsou ovlivněny chybějící indexací daní z energie. Zdanění dopravy, včetně pohonných hmot, představovalo v roce 2012 0,2 % HDP. Daně z pohonných hmot používaných v dopravě jsou vysoké, tvoří 2,2 % HDP, a to i navzdory preferenčnímu daňovému zacházení u motorové nafty, především z důvodu přeshraničního nákupu paliv. V situaci, kdy ekologické zdanění tvoří podprůměrný podíl celkových příjmů z daní, lze koncepci environmentálních daní v Lucembursku zlepšit, a to především zvýšením daní z energetických produktů používaných v dopravě.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lucemburska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Lucembursku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(17)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Lucembursko mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení,

1.

Zachovat v roce 2014 zdravou fiskální pozici, významně posílit rozpočtovou strategii v roce 2015, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle, a následně u střednědobého cíle setrvat v zájmu ochrany dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zejména při zohlednění implicitních závazků souvisejících se stárnutím obyvatelstva. Posílit fiskální správu a řízení urychlením přijetí střednědobého rozpočtového rámce pro sektor vládních institucí, který bude obsahovat víceleté výdajové stropy, a zavedením nezávislé kontroly nad dodržováním fiskálních pravidel. Dále rozšířit daňovou základnu, zejména v oblasti spotřeby.

2.

V zájmu zajištění udržitelnosti veřejných financí snížit výdaje související se stárnutím obyvatelstva zefektivněním nákladů na dlouhodobou péči a pokračovat v důchodové reformě s cílem zvýšit skutečnou věkovou hranici pro odchod do důchodu, mimo jiné i omezováním předčasného odchodu do důchodu a přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám střední délky života. Zintenzivnit úsilí o zvýšení míry účasti starších osob, mimo jiné zlepšováním jejich uplatnitelnosti na trhu práce prostřednictvím celoživotního učení.

3.

Po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s národními zvyklostmi urychlit přijetí strukturálních opatření k reformě systému stanovování mezd, včetně indexace mezd, aby mohly mzdy lépe reagovat na vývoj produktivity, zejména na odvětvové úrovni. Pokračovat v diverzifikaci struktury hospodářství, a to i prostřednictvím podpory investic soukromého sektoru do výzkumu a dalšího rozvíjení spolupráce mezi veřejným výzkumem a podnikovou sférou.

4.

Pokračovat v úsilí o snížení nezaměstnanosti mladých lidí v případě uchazečů o práci s nízkou kvalifikací pocházejících z přistěhovaleckého prostředí, a to prostřednictvím ucelené strategie, včetně dalšího zlepšování koncepce a monitorování aktivních politik na trhu práce, řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a odstraňování finančních faktorů, které demotivují od práce. Za tímto účelem urychlit provádění reformy všeobecného vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, aby dovednosti mladých lidí lépe odpovídaly poptávce po pracovní síle.

5.

Vytvořit komplexní rámec a přijmout konkrétní opatření v zájmu splnění cíle pro rok 2020 týkajícího se snižování emisí skleníkových plynů z činností, na které se nevztahuje evropský systém pro obchodování s emisemi, zejména prostřednictvím zdanění energetických produktů používaných v dopravě.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/77

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím‐.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Maďarska na období 2013‐2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Maďarsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Maďarska, který provedla podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Maďarsko stále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si zasluhuje sledování a vyžaduje rozhodná politická opatření. Zejména probíhající korekce vysoce záporné čisté pozice vůči zahraničí, vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení v kontextu nestabilního finančního odvětví a zhoršující se výkonnosti vývozu vyžadují i nadále zvýšenou pozornost, aby se snížilo vysoké riziko nepříznivých účinků na fungování ekonomiky.

(8)

Dne 30. dubna 2014 předložilo Maďarsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je snížit celkový schodek na konci programového období z 2,9 % HDP v roce 2014 na 1,9 %. Toho má být dosaženo konsolidací, která bude mít těžiště zejména na konci programového období, a cílové schodky byly oproti předchozímu konvergenčnímu programu výrazně zvýšeny. Konvergenční program potvrzuje střednědobý cíl ve výši ‐ 1,7 % HDP, což odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Na základě nově vypočteného strukturálního salda se však neočekává, že střednědobého cíle bude do konce programového období dosaženo. Očekává se, že se (nově vypočtené) strukturální saldo v roce 2014 zhorší o 1,5 procentního bodu, čímž se značně odchýlí od střednědobého cíle, a že se stabilizuje v roce 2015, což znamená rozdíl ve výši 0,5 % HDP oproti požadovanému zlepšení směrem ke střednědobému cíli. Výdajové kritérium vykazuje v roce 2014 i 2015 značnou odchylku. Očekává se, že (nově vypočtené) strukturální saldo se v roce 2016 a 2017 dále zhorší. Celkově se v roce 2014 očekává značné odchýlení od postupu korekce směrem ke střednědobému cíli. Konvergenční program předpokládá postupný, avšak trvalý pokles veřejného dluhu ze 79 % HDP v roce 2013 na 75 % HDP v roce 2017. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce konvergenčního programu, je pro období 2014‐2016 v podstatě realistický, přičemž se očekává, že HDP poroste v roce 2014 o 2,3 % a v roce 2015 o 2,5 % ve srovnání s jarní prognózou útvarů Komise, která předpokládala v roce 2014 růst o 2,3 % a v roce 2015 o 2,1 %. Pro rok 2007 je konvergenční program však příliš optimistický.

Rizika týkající se plnění rozpočtových cílů jsou v roce 2014 v podstatě vyrovnaná, avšak existují rostoucí rizika, že by schodek mohl být od roku 2015 vyšší, než bylo plánováno. Zvláštní rizika pocházejí ze skutečnosti, že se předpokládá, že plánovaného snížení podílu výdajů bude dosaženo obecným nominálním zmrazením prostředků nebo omezením růstu pod míru inflace pro většinu z položek diskrečních výdajů. Útvary Komise v prognóze z jara 2014 předpokládají pro roky 2014 a 2015 celkový schodek ve stejné výši jako jsou cíle konvergenčního programu. V předpokládaném strukturálním schodku ve výši 2,2 % HDP v roce 2014 a 2,3 % v roce 2015 prognóza Komise potvrzuje riziko, že by od roku 2014 mohlo dojít k významné odchylce od střednědobého cíle. Prognóza Komise dále upozorňuje na nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu v letech 2014 a 2015. V roce 2014 dosahuje předpokládané zhoršení strukturálního salda (‐ 1,4 % HDP) vyšší hodnoty, než jaká je možná pro dodržení pravidla týkajícího se zadlužení (‐ 0,5 % HDP). Na základě hodnocení konvergenčního programu a prognózy Komise podle nařízení (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že je nutná další strukturální konsolidace s ohledem na rizika značného odchýlení se od střednědobého cíle, jakož i nedodržení pravidla týkajícího se zadlužení od roku 2014.

(10)

Střednědobý rozpočtový rámec byl posílen rozšířením časového horizontu pro plánování nad rámec současného rozpočtového roku. Dosud však není zajištěna jeho účinnost a závaznost. Byla zavedena nová numerická fiskální pravidla, avšak nebyly opraveny jejich koncepční nedostatky spojené zejména s neexistencí systematického následného sledování, neexistencí maximálních přípustných úrovní odchylek a řádného opravného mechanismu. Úzký seznam povinných úkolů Fiskální rady a její analytické kapacity dosud neodpovídají jejímu právu veta ve vztahu k rozpočtu. Další posílení střednědobého rozpočtového rámce a rozšíření obligatorní působnosti Fiskální rady by pomohlo zvýšit důvěryhodnost, transparentnost a účinnost celkového fiskálního rámce.

(11)

Ačkoli je k dispozici režim financování růstu pro malé a střední podniky subvencovaný centrální bankou, běžné poskytování úvěrů ekonomice nebylo udržitelným způsobem obnoveno. Regulační zátěž ve finančním sektoru byla dále zvýšena, čímž se omezila kapacita pro akumulaci kapitálu. Opatření, jako je například zvýšení daně z finančních transakcí, přispěla k nárůstu používání hotovosti v ekonomice. Portfolio domácností se dále zhoršilo a vysoký podíl nesplácených úvěrů představuje nyní pro finanční sektor jeden z největších problémů. Pročištění portfolia brání malá efektivita likvidačního řízení. Nebyla přijata žádná nová zásadní opatření na odstranění špatných aktiv z rozvah bank. Kombinace značné regulační zátěže a vysokého podílu nesplácených úvěrů vedla k omezení dostupných úvěrů. Vláda opakovaně oznámila svůj záměr zavést nový režim úlev zaměřený na pomoc osobám s úvěry denominovanými v cizí měně; tyto úlevy nebyly ve většině případů zaměřeny na ty z nich, kteří se nacházejí v obtížné situaci, a mají negativní dopad na platební morálku domácností, které očekávají další pomoc vlády. Finanční regulace a dohled byly posíleny začleněním orgánu finančního dohledu do struktury centrální banky a centrální bance byla svěřena odpovědnost za makroobezřetnostní dohled. Byly zahájeny přípravné činnosti ke zřízení režimu řešení problémů bank.

(12)

Ačkoli se četnost daňových změn oproti předchozímu roku snížila, v zajištění vyváženějšího systému zdanění obchodních společností nebylo dosaženo žádného podstatného pokroku. Některé stávající odvětvové daně byly dokonce zvýšeny. Uplatňování různých daňových sazeb v jednotlivých odvětvích představuje překážku pro efektivní alokaci zdrojů, a má tak negativní dopad na růst. Aby zdanění více podporovalo zaměstnanost, rozšířilo Maďarsko způsobilost pro slevu na dani z příjmů fyzických osob pro rodiny, což může pomoci zaměstnaným osobám. Daňové zatížení svobodných osob s nízkými příjmy je jedno z nejvyšších v Unii. Navzdory určitému rozšíření jejich působnosti na matky se třemi a více dětmi zůstávají kritéria způsobilosti v zákoně o ochraně pracovních míst v podstatě nezměněna, ačkoli výrazný počet pracovníků s nízkými příjmy nespadá do působnosti opatření. Bude důležité posoudit dopad a nákladovou efektivnost opatření a v případě potřeby jej upravit tak, aby se zvýšily jeho možnosti pomoci lidem nalézt zaměstnání. Určitého pokroku bylo dosaženo v přesunu zdanění práce směrem k ekologickým daním, avšak jsou nutná další opatření. Po opakovaných odkladech v minulosti je postupně zaváděno on-line propojení registračních pokladen s daňovými orgány. Maďarsko však stále trpí vysokou úrovní nedodržování daňových předpisů s přetrvávající vysokou úrovní nehlášené práce a nedodržováním předpisů v oblasti DPH. Měla by být posílena kontrolní opatření, a to zejména s ohledem na zlepšení účinnosti boje proti podvodům s DPH.

(13)

Míra nezaměstnanosti mladých lidí se v roce 2013 snížila, avšak počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, vzrostl. Prostřednictvím účinné koordinace úřadů veřejné služby zaměstnanosti se vzdělávacími institucemi a místními zúčastněnými stranami by bylo možné zapojit větší počet mladých lidí. Bylo zahájeno budování kapacit ve veřejné službě zaměstnanosti, včetně přípravy systému profilování klientů, přičemž by měla být posouzena opatření aktivní politiky na trhu práce ve prospěch otevřeného trhu práce s cílem zhodnotit jejich efektivitu a účinnost a v případě potřeby by měla být upravena tak, aby se zlepšil přístup znevýhodněných osob na trh práce. Aktivační prvek u různých opatření týkajících se trhu práce a u sociálních opatření (program veřejných prací, dávky v nezaměstnanosti a sociální pomoc) musí být posílen. Na program veřejných prací je vynakládáno velké množství rozpočtových prostředků určených na podporu zaměstnanosti, avšak v roce 2013 bylo po ukončení programu schopno vrátit se na otevřený trh práce méně než 11,54 % účastníků programu. To vede k otázce, zda by program neměl být upraven, například vytvořením silnějších vazeb k aktivaci, odbornému vzdělávání a podpoře při hledání zaměstnání, tak aby byl zajištěn trvalejší dopad na zaměstnanost. Účast žen na trhu práce byla podpořena zvýšenou flexibilitou v systému placené rodičovské dovolené a poskytnutím kapacit zařízení pro péči o děti, avšak je nutné další úsilí, neboť úroveň zaměstnanosti žen zůstává pod 60 %. Doba způsobilosti pro dávky v nezaměstnanosti je kratší, než je průměrná doba potřebná k tomu, aby si osoba hledající zaměstnání našla práci. Počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v Maďarsku neustále roste a v současné době se týká téměř třetiny celkové populace. Chudoba dále nepřiměřeně postihuje znevýhodněné skupiny, zejména děti a Romy. Je zavedena národní strategie sociálního začleňování, opatření politiky ve většině oblastí však systematicky nepodporují cíle definované v této strategii. K účinnému snížení chudoby jsou nutná integrovaná a efektivní politická opatření.

(14)

Podnikatelské prostředí v Maďarsku se vyznačuje častými změnami regulačního rámce a v rostoucí řadě odvětví omezenou konkurencí. V odvětví služeb byly zavedeny nové překážky a stávající nebyly odstraněny (např. lékárny, nakládání s odpady, mobilní platby, maloobchodní prodej tabáku a učebnic). Investice se silně snížily zejména v odvětvích, na která byly v minulých letech uvaleny daňové přirážky. Mezi roky 2010 a 2013 klesly nominální investice v odvětví energetiky o 44 %, ve finančním odvětví o 28 % a v odvětví komunikací o 18 %, zatímco celkově investice vzrostly o 3,4 %. Určitého pokroku bylo dosaženo ve zvýšení hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek, avšak je nutné další úsilí. Například větší využívání elektronického zadávání zakázek by mohlo vést ke značným úsporám nákladů, zlepšit transparentnost veřejných zakázek a posílit hospodářskou soutěž. Byla přijata opatření pro zavedení strategií zaměřených na bezúhonnost a podporu lepších norem transparentnosti ve veřejné správě, avšak pro účinný boj s korupcí je nutné další úsilí.

(15)

Počet osob předčasně ukončujících školní docházku roste a přijetí strategie zaměřené na prevenci předčasného ukončení školní docházky bylo opakovaně odloženo. Je nutné vyvinout další úsilí a vybavit žáky základními dovednostmi, kompetencemi a kvalifikacemi, které odpovídají potřebám trhu práce. Rovný přístup k všeobecnému kvalitnímu vzdělávání zůstává pro znevýhodněné děti, zejména Romy, stále velkým problémem. V zájmu usnadnění stále obtížného přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce byl přijat nový zákon o odborném vzdělávání, který mimo jiné zavádí nový „duální model“ a jehož účinky musí být podrobně sledovány.

(16)

V letech 2013 a 2014 Maďarsko pokračovalo ve snižování cen elektřiny a plynu pro koncové zákazníky. Tato snížení cen měla spolu s dalším daňovým zatížením energetických společností negativní dopad na možnosti poskytovatelů energií pokrýt náklady, investice v odvětví energetiky a údržbu sítě. V současné době je energetická intenzita domácností jednou z nejvyšších v Unii a energetická účinnost by mohla být zlepšena zejména v odvětví bydlení. Chybějící nezávislost energetického regulačního orgánu při stanovování podmínek pro přístup k síti a tarifů dosud vzbuzuje obavy. Byla přijata některá opatření na zefektivnění organizace společností veřejné dopravy, nicméně udržitelnost by mohla být dále zvýšena snížením provozních nákladů a změnou tarifního systému.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Maďarska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je nutné posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala konvergenční program, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto hodnocení přezkoumala Rada národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1, 2, 3 a 5,

1.

Posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 vzhledem ke vznikajícímu rozdílu oproti požadavkům Paktu o stabilitě a růstu, zejména pravidla snižování dluhu, na základě prognózy Komise z jara 2014. V roce 2015 a v dalších letech značně posílit rozpočtovou strategii s cílem zajistit dosažení střednědobého cíle a splnění požadavků na snížení zadlužení, aby mohla být trvale snižována vysoká míra veřejného zadlužení. Zajistit závaznost střednědobého rozpočtového rámce prostřednictvím systematického následného monitorování dodržení numerických fiskálních pravidel a používáním opravných mechanismů. Zlepšit transparentnost veřejných financí, a to také prostřednictvím rozšíření obligatorní působnosti Fiskální rady vyžadováním vypracování pravidelných makrofiskálních prognóz a posouzení dopadů hlavních politických návrhů na rozpočet.

2.

Pomoci obnovit běžné toky úvěrů do hospodářství, mimo jiné zlepšením koncepce daní uvalených na finanční instituce a snížením jejich daňového zatížení. Upravit daň z finančních transakcí, aby se předešlo přesměrování úspor z bankovního odvětví, a zvýšit pobídky pro využívání elektronických plateb. Prozkoumat a odstranit překážky pročištění portfolia, mimo jiné zpřísněním pravidel pro poskytování restrukturalizovaných úvěrů, odstraněním překážek pro realizaci zajištění při nesplácení úvěru, jakož i zvýšením rychlosti a účinnosti insolvenčního řízení. V této souvislosti konzultovat se zúčastněnými stranami nové politické iniciativy a zajistit, že tyto iniciativy jsou vhodně zacíleny a nezvyšují u vypůjčovatelů morální hazard. Dále posílit finanční regulaci a dohled.

3.

Zajistit stabilní, vyváženější a zjednodušený systém zdanění obchodních společností, včetně odstranění odvětvových daní s rušivým účinkem. Snížit daňové zatížení osob s nízkými příjmy, mimo jiné zlepšením účinnosti ekologických daní. Zintenzívnit opatření pro zlepšení dodržování daňových předpisů – zejména snížit podvody v oblasti DPH – a snížit jejich celkové náklady.

4.

Posílit vhodně zaměřená opatření aktivní politiky na trhu práce, mimo jiné urychlením zavedení systému profilování klientů veřejných služeb zaměstnanosti. Zavést síť mentorů pro mladé lidi a koordinovat ji se vzdělávacími institucemi a místními zúčastněnými stranami s cílem zapojit více mladých lidí. Přezkoumat program veřejných prací s cílem posoudit jeho účinnost při pomáhání lidem v nalezení následného zaměstnání a dále posílit jeho aktivační prvky. Zvážit prodloužení doby způsobilosti pro dávky v nezaměstnanosti a zohlednit přitom průměrnou dobu nutnou k nalezení nového zaměstnání a propojit ji s aktivačními opatřeními. Zlepšit přiměřenost a rozsah sociální pomoci a posílit jejich propojení s aktivací. Za účelem odstranění chudoby zavést efektivní a integrovaná opatření politiky k výraznému snížení chudoby, zejména mezi dětmi a Romy.

5.

Stabilizovat regulační rámec a posílit hospodářskou soutěž, mimo jiné odstraněním překážek v odvětví služeb. Přijmout ambicióznější kroky ke zvýšení konkurence a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek, včetně lepšího využívání elektronického zadávání zakázek, a dále snížit korupci a celkovou administrativní zátěž.

6.

Zavést národní strategii týkající se prevence předčasného ukončování školní docházky se zaměřením na předčasné ukončování odborného vzdělávání a přípravy. Zavést systematický přístup k podpoře inkluzivního systému vzdělávání pro znevýhodněné skupiny, především pro Romy. Podporovat přechod mezi různými etapami vzdělávání a vstup na trh práce a podrobně sledovat provádění reformy odborného vzdělávání. Provést reformu vysokoškolského vzdělávání, která umožní vyšší míru dosažení terciárního vzdělání, zejména u znevýhodněných studentů.

7.

Přezkoumat dopad regulace cen energie na motivace k investicím a hospodářskou soutěž na trzích s elektřinou a plynem. Přijmout další opatření k zajištění nezávislosti vnitrostátního regulačního orgánu při stanovování podmínek pro přístup k síti a tarifů. Přijmout opatření ke zvýšení energetické účinnosti, zejména v odvětví bydlení. Dále zvýšit udržitelnosti systému dopravy, mimo jiné snížením provozních nákladů a přezkumem tarifního systému státem‐ vlastněných podniků v odvětví dopravy.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/83

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby integrované hlavní směry vzaly v úvahu při tvorbě svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Malty na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Malty na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtu Malty na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Malta uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu Malty, v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. V této analýze dospěla Komise k závěru, že Malta se již nepotýká s makroekonomickou nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Přestože míra zadlužení je i nadále vysoká, rizika ohrožující udržitelnost zadlužení soukromého a veřejného sektoru a stabilitu finančního sektoru se zdají být omezena, i když musí být i nadále sledována. Zvláště ukazatele finanční stability jsou i nadále příznivé. S ohledem na strukturální povahu rizik v daném odvětví je však důležité pokračovat ve stávajícím pečlivém dohledu a nadále uplatňovat opatrnost při podstupování rizik. Trh s bydlením se stabilizoval a rizika plynoucí z nadměrné expozice vlastnictví jsou tedy omezená. Soukromý dluh klesá, snižování zadluženosti u podniků probíhá řádným způsobem a tlak trhu úvěrů je omezený.

(8)

Dne 16. dubna 2014 Malta předložila svůj národní program reforem na rok 2014, který byl aktualizován dne 8. května 2014, a dne 30. dubna 2014 předložila svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je napravit udržitelným způsobem nadměrný schodek do roku 2014 a postupně směřovat k dosažení střednědobého cíle strukturálně vyrovnaného rozpočtu, což je ambicióznější cíl než požadavek uvedený v Paktu o stabilitě a růstu. Dosažení střednědobého cíle však není v daném programovém období plánováno. V roce 2014 plánovaná (nově vypočtená) strukturální korekce těsně míjí doporučené hodnoty. Po plánované nápravě nadměrného schodku se v roce 2015 počítá s malou odchylkou od cesty vedoucí směrem k dosažení střednědobého cíle. Plánovaný roční pokrok směrem k dosažení střednědobého cíle je obecně v souladu s požadavkem minimální výše 0,5 % HDP. V programu stability se předpokládá, že dluh veřejných financí, který činil v roce 2013 73 % HDP, bude mít od roku 2014 tendenci klesat, což bude v souladu s referenční hodnotou pro snížení zadlužení. Cíle programu jsou obecně do velké míry v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, jenž byl podpořen nezávislým orgánem (Národním kontrolním úřadem), je pro roky 2014 i 2015 realistický, protože projekce hospodářského růstu jsou nepatrně nižší než projekce, jež pro tyto dva roky uvádí prognóza útvarů Komise z jara 2014.

Nicméně rizika pro rozpočtové cíle vykazují mírně negativní trend, jelikož strukturální zvýšení příjmů plánované během programového období není zcela založeno na příslušných opatřeních a překročení výdajů by si mohlo vyžádat výplaty vyšších částek z rozpočtu, než je plánováno. Podle prognózy Komise má Malta v roce 2014 svůj nadměrný schodek opravit udržitelným způsobem. Zároveň podle prognózy Komise se Maltě přes fiskální úsilí v období 2013–2014 nepodaří o 1,6 % HDP dosáhnout (upravené) změny strukturálního salda a o 1,25 % HDP nedosáhne výše požadovaných opatření, jež byla podle odhadů v době vypracování doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku považována za potřebnou. Zatímco s ohledem na plnění referenční hodnoty pro snížení zadlužení v roce 2014 zůstává situace nezměněna, rizika pro vývoj zadlužení jsou mírně vyšší.

(10)

Zároveň hrozí v roce 2015 riziko výrazné odchylky od požadovaného vývoje směrem k dosažení střednědobého cíle. Na základě prognózy Komise a hodnocení programu stability, v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97, má Rada za to, že zatímco plánovaný celkový schodek a celkové veřejné zadlužení Malty jsou v souladu s doporučením vyplývajícím z postupu při nadměrném schodku, je třeba vynaložit dodatečné úsilí k tomu, aby bylo v roce 2014 dosaženo souladu mezi strukturální korekcí a doporučenou korekcí a aby se zajistil odpovídající vývoj směrem k dosažení střednědobého cíle v roce 2015.

(11)

Nezávazná povaha fiskálního rámce Malty a krátkodobý horizont fiskálního plánování nepřispívají k dosažení zdravé fiskální pozice. Přijetí právních předpisů, které měly nabýt účinnosti do roku 2013 a jejichž cílem bylo splnit požadavky směrnice Rady č. 2011/85/EU (6) o rozpočtových rámcích a požadavky rozpočtového paktu, je zpožděno. Nicméně v souladu s programem stability podpořila nedávno maltská vláda zákon o fiskální odpovědnosti, který bude předložen maltskému parlamentu ke schválení. Tento návrh počítá se zavedením pravidla strukturálně vyrovnaného rozpočtu, pravidla týkajícího se zadlužení, tříletého průběžného rozpočtového rámce a postupného zřízení fiskální rady, jejímž úkolem by bylo vyjadřovat se k oficiálním makroekonomickým a fiskálním prognózám vlády a provádět kontroly dodržování fiskálních pravidel ex-ante i ex-post.

(12)

Maltské finanční úřady mají být sloučeny v jeden orgán, čímž by došlo ke sjednocení postupů výběru daní a přispělo by to i k boji proti daňovým únikům. Za účelem zajištění lepšího dodržování daňových předpisů a vymáhání dlužných částek byla revidována ustanovení v právních přepisech o DPH týkající se sankcí a dále úrok z dlužných částek. Kromě toho bylo zavedeno několik dalších opatření, kterými by se měl daňový systém Malty rovněž konsolidovat. Tato opatření jsou krokem správným směrem, ale jaký budou mít účinek, se teprve ukáže.

(13)

I když se Malta stále potýká s udržitelností svých veřejných financí, v oblasti reforem důchodového systému a udržitelnosti zdravotnických služeb byl doposud zaznamenán určitý pokrok. K posouzení veškerých alternativ reformování důchodového systému byla zřízena Skupina pro důchodovou strategii, nicméně maltské úřady se zavázaly nezvyšovat zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu nad limity uvedené v penzijní reformě z roku 2006. Malta hodlá uvedené nedostatky řešit opatřeními pracovního trhu a především nedávno přijatou strategií týkající se aktivního stárnutí, je však nepravděpodobné, že se tím daný problém vyřeší. Situaci komplikuje otázka udržitelnosti zdravotnického systému vzhledem k předpokládanému zvyšování výdajů spojených se stárnutím populace. Nedávno byl představen návrh národní strategie v oblasti zdravotnictví, nicméně není jasné, jak bude strategie realizována a jaké výhody přinese co do účinnosti využití zdrojů a udržitelnosti. Zlepšit je třeba i státní primární péči.

(14)

Malta má i nadále velmi vysokou míru předčasného ukončování školní docházky, k jejímu snížení však již byla přijata opatření a zřizuje se i komplexní systém monitorování této problematiky. Naopak nízká zůstává úroveň osvojení základních dovedností, což přispívá k nízké gramotnosti a předčasnému ukončování školní docházky. Snahy o řešení těchto nedostatků by mělo podpořit řádné provádění nedávno přijaté Národní strategie na podporu gramotnosti. Kromě toho se počítá s dalšími opatřeními, jimiž by se měly vzdělávání a odborná příprava lépe přizpůsobit požadavkům pracovního trhu. K těmto opatřením patří přepracování rámce pro učňovské vzdělávání, sestavení strategie celoživotního učení, ustanovení praxe jako součásti odborného vzdělávání a přípravy a zavedení specifického programu financovaného z Evropského sociálního fondu.

(15)

Malta v současné době provádí několik významných opatření, jejichž cílem je zvýšit účast žen na pracovním trhu, především poskytováním bezplatných služeb péče o děti těm domácnostem, kde oba rodiče pracují nebo se dále vzdělávají. Zásadní bude účinné provádění těchto opatření. Příslušné státní instituce rovněž pomáhají s poskytováním péče o děti po vyučování a nabízejí rodičům možnost přivést děti do školy před oficiálním začátkem výuky, aby mohli lépe sladit rodinný a pracovní život. Počítá se rovněž se zavedením daňových pobídek pro rodiče, které by je motivovaly k tomu, aby své děti svěřovali do zařízení péče o děti, které již fungují v rámci stávajícího systému. Nicméně stále se dostatečně neumožňuje využívat pružné pracovní doby či práce z domova a ani se tyto možnosti dostatečně nepropagují, přičemž by se jimi usnadnilo opětné začlenění žen do pracovním trhu.

(16)

Za účelem dalšího zvýšení své konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni musí Malta kromě vyloučení případného negativního dopadu, který má nesoulad mezi výší mezd a vývojem produktivity, řešit nedostatky infrastruktury v odvětví energetiky a dopravy, jež omezují potenciál této země, a to především zvýšené náklady na energii. Letos má dojít k dokončení propojení rozvodných soustav s Itálií, což zvýší zabezpečení dodávek energií a může přispět k jejich diverzifikaci a využívání energie z obnovitelných zdrojů generované mimo území Malty. Terminál pro zkapalněný zemní plyn v Delimaře a plánované napojení na evropskou plynárenskou síť by také pomohly v rozrůznění skladby zdrojů energie Malty, snížilo by to její závislost na jednom hlavním zdroji energie a zvýšilo tak její atraktivitu coby místa pro podnikání. Domácí obnovitelné zdroje energie, s výjimkou některých úspěšných projektů v oblasti využití fotovoltaické energie, představují i nadále nedostatečně využitý potenciál.

(17)

Další rozvoj podnikatelského prostředí na Maltě omezují určité neefektivní postupy veřejné správy. V oblasti zadávání veřejných zakázek se dosáhlo určitého zlepšení, nicméně samotný proces je stále příliš dlouhý a vede k neúčinnému využívání veřejných financí. U těchto opatření navíc nejsou stanoveny žádné cíle, což ztěžuje hodnocení jejich efektivnosti. Nedostatek alternativ k dluhovému financování vede k tomu, že náklady na financování jsou pro podniky vysoké a vyvíjí tak tlak na jejich hospodářskou činnost. Tato tendence k zadlužování podniků může rovněž vést k příliš velkému pákovému efektu a nedostatečné alokaci kapitálu. Proto je třeba nalézt další možnosti nedluhového financování. Nedostatky soudnictví, na které bylo upozorněno v doporučeních pro Maltu z roku 2013, přetrvávají. Očekává se, že do konce roku 2014 dojde k provedení několika z četných návrhů reforem soudnictví, jež předložila Komise v listopadu 2013, doposud však nebyl oznámen jasný harmonogram těchto opatření ani pořadí priorit. Také není jasné, jak se na základě těchto opatření soudy vypořádají s nahromaděnými nevyřešenými případy, především vzhledem k výše uvedeným nedostatkům.

(18)

Za účelem zajištění stability finančního sektoru posílila Malta regulační dohled. Centrální banka získala novou pravomoc v podobě makroobezřetnostního dohledu, přičemž zvláštní důraz je kladen na otázky finanční stability, a Společná rada pro finanční stabilitu je nyní zakotvena v legislativě. Uspokojivé kroky podnikla Malta v zájmu lepší tvorby rezerv na úvěrové ztráty, zejména zavedením revize bankovního pravidla č. 9.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnost fiskální a sociálně-hospodářské politiky na Maltě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty podněty na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č.1 až 5.

(20)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada program stability a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (8). Jako země, jejíž měnou je euro, by Malta měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Napravit do roku 2014 udržitelným způsobem nadměrný schodek. V roce 2015 výrazným způsobem posílit rozpočtovou strategii s cílem zajistit požadovanou strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP v zájmu dosažení střednědobého cíle. Poté každoročně dosáhnout strukturální korekce ve výši alespoň 0,5 % HDP, případně vyšší, pokud k tomu budou dobré ekonomické podmínky nebo pokud bude potřeba zajistit plnění dluhového pravidla proto, aby se zachovala klesající tendence poměru celkového veřejného dluhu. Dokončit přijetí zákona o fiskální odpovědnosti s cílem zavést závazný víceletý fiskální rámec založený na daných pravidlech a za účelem zřízení nezávislého orgánu, který by dohlížel na dodržování fiskálních pravidel a stvrzoval makroekonomické prognózy, z nichž vychází fiskální plánování. Nadále zlepšovat dodržování daňových předpisů a pokračovat v boji proti daňovým únikům pokračujícím zaváděním příslušných opatření, hodnocením doposud přijatých opatření a dalšími kroky, především prosazováním využívání elektronických platebních nástrojů.

2.

Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a pokračovat v probíhající důchodové reformě, například urychlením již přijatého zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a jeho následným navázáním na změny střední délky života. Zajistit, aby se na základě komplexní reformy veřejného zdravotnictví umožnilo efektivní a udržitelné využívání dostupných zdrojů, například zlepšením primární péče.

3.

Pokračovat v rámci politického procesu v zajišťování využitelnosti vzdělávání a odborné přípravy na pracovním trhu zintenzivněním úsilí o prosazení reformy učňovského systému. Dále zlepšit výsledky v osvojování základních dovedností a snižovat počet studentů, kteří nedokončí školní docházku, a to zejména dokončením a realizací již oznámené národní strategie proti negramotnosti. Dále zvyšovat účast žen na pracovním trhu, a to především tím, že se ženám umožní návrat na trh práce pomocí prosazování pružné pracovní doby či práce z domova.

4.

Diverzifikovat energetické zdroje v maltském hospodářství, včetně zvýšení podílu energie generované z obnovitelných zdrojů.

5.

Pokračovat ve zlepšování účinnosti a zkracování délky postupů při zadávání veřejných zakázek. Podporovat alternativy k dluhovému financování podniků tím, že se jim ulehčí přístup na kapitálové trhy, a rozvojem fondů rizikového kapitálu; a zvýšit účinnost soudního systému zajištěním včasné a účinné realizace plánované reformy soudnictví.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/88

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Nizozemska na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Nizozemska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/20114 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Nizozemska, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Tato analýza vede Komisi k závěru, že Nizozemsko je i nadále vystaveno makroekonomické nerovnováze, jež vyžaduje sledování a politická opatření. Pozornost si zaslouží zejména makroekonomický vývoj kolem zadlužení soukromého sektoru a trvající snižování páky doprovázené přetrvávajícími nedostatky na trhu s bydlením. Ačkoliv značný přebytek běžného účtu nepředstavuje rizika podobná velkým schodkům a je zčásti svázán s potřebou snižování páky, bude Komise vývoj běžného účtu v Nizozemsku v kontextu evropského semestru sledovat.

(8)

Dne 29. dubna 2014 předložilo Nizozemsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 30. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je zajistit udržitelnost nápravy nadměrného schodku provedené v roce 2013 a do roku 2015 dosáhnout stavu rozpočtu, jenž by se blížil střednědobému cíli. Střednědobým cílem je strukturální schodek na úrovni nejvýše 0,5 % HDP, což reflektuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Dodatečně byla sice provedena rozsáhlá fiskální opatření, plánuje se však, že (přepočítané) strukturální saldo se v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 nezmění, což poukazuje na významnou odchylku od požadované minimální korekce ve výši 0,5 % HDP. V roce 2015 by se (přepočítané) strukturální saldo mělo podle očekávání zlepšit o 0,3 procentního bodu HDP. Výdaje porostou tempem odpovídajícím výdajovému kritériu jak v roce 2014, tak v roce 2015. Podle celkového posouzení rozpočtové strategie Nizozemska je cesta k postupnému dosažení střednědobého cíle částečně v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability se hrubé veřejné zadlužení v roce 2015 stabilizuje a poté bude klesat. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekte v programu stability vycházejí a který byl vypracován Nizozemským úřadem pro analýzu hospodářské politiky, je reálný. Rizika pro rozpočtové cíle se zdají být sice značná, na druhé straně jsou ale poměrně vyrovnaná. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 očekává stabilizaci strukturálního salda v roce 2014 a jeho zlepšení o 0,5 % HDP v roce 2015. Podle prognózy Komise Nizozemsko splní výdajové kritérium v roce 2014, ne však v roce 2015. V zájmu posílení růstového potenciálu Nizozemska je nesmírně důležité, aby při požadované konsolidaci byly zachovány prorůstové výdaje, například do inovací a výzkumu, včetně základního výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že Nizozemsko v roce 2013 snížilo udržitelným způsobem svůj schodek veřejných financí pod úroveň 3 % HDP, ale hrozí mu, že se od roku 2014 začne významně odchylovat od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu.

(10)

Stěžejní výzvu představuje trh s bydlením, na němž se v průběhu desetiletí nashromáždily nepružné prvky a pobídky deformující trh, které se projevují u financování bydlení i u odvětvových úspor. Tendence domácností ručit za hrubý hypoteční dluh svým nemovitým majetkem do značné míry odráží dlouhodobé fiskální pobídky, zejména možnost úplného daňového odpočtu hypotečních úroků. Od dubna roku 2012 byla provedena řada opatření, jež mají tyto pobídky částečně řešit. Některá z těchto opatření se týkají úprav financování bydlení z fiskálního hlediska. Postupný přechod k omezení možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků a ke zvýšení motivace k amortizaci je sice zajištěn, avšak postupné zavádění tohoto opatření je příliš pomalé na to, aby významně ovlivnilo chování při amortizaci. Poměr mezi úvěrem a hodnotou na úrovni 100 %, jehož má být dosaženo v roce 2018, je stále velmi vysoký. Trh s nájemním bydlením brzdí regulace a existence velice rozsáhlého sektoru sociálního bydlení, které se rovněž potýká s dlouhými pořadníky. Nedávné zavedení většího odstupňování výše nájmu podle příjmu v odvětví sociálního bydlení je krokem správným směrem, avšak jeho dopad je omezený. Společnosti působící v oblasti sociálního bydlení stále ještě smějí stavět byty s měsíčním nájmem překračujícím strop stanovený pro sociální nájemné. Doporučení v roce 2013 sice vybízela k zaměření pozornosti na podporu domácností, které jsou v největší nouzi, tato změna zaměření ale stále probíhá. Ačkoli se navrhovaná opatření ubírají žádoucím směrem, při řešení základních problémů je celkové tempo reforem pomalé, a musí tedy být zrychleno, jakmile to ekonomika dovolí, přičemž by měla být i nadále garantována dostupnost sociálního bydlení pro znevýhodněné občany, kteří nejsou schopni získat bydlení za tržních podmínek, a to i v lokalitách s vysokou poptávkou.

(11)

Dlouhodobá udržitelnost důchodového systému se zlepšila postupným zvyšováním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu z 65 let v roce 2012 až na 67 let v roce 2023. Nizozemsko zahájilo komplexní reformy veřejného i soukromého pilíře důchodového systému a systému dlouhodobé péče. K tomu se připojily reformní kroky, které povzbuzují starší pracovníky, aby déle pracovali, a které vedou ke zvýšení mobility na trhu práce. Reformy systému dlouhodobé péče přenesly odpovědnost na obce, čímž dosáhly snížení celkových výdajů a zaměření na úspory z důvodu vyšší efektivity. Části těchto zásadních reforem ještě musí být přijaty. Mezi zbývající výzvy patří přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi a nutnost sledovat kvalitu a dostupnost dlouhodobé péče. Provedení plánů na reformu systému dlouhodobé péče by pomohlo omezit rychle rostoucí náklady v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, a tedy i podpořilo udržitelnost veřejných financí. V tomto ohledu by měla být kvalita a dostupnost dlouhodobé péče zachována na odpovídající úrovni.

(12)

Reformy trhu práce navrhované vládou mají za cíl zvýšit na tomto trhu zapojení a mobilitu. Cílem zákona o účasti na trhu práce je stimulovat zapojení na tomto trhu. Reformy však dosud nejsou právně zakotveny. Kromě toho je třeba přijmout další opatření zaměřená na odstranění fiskálních faktorů, které odrazují od zapojení do pracovního procesu, a na zlepšení uplatnitelnosti lidí na okraji trhu práce, včetně žen, osob přistěhovaleckého původu, osob se zdravotním postižením a starších osob. Nizozemsko oznámilo reformy systému dávek v nezaměstnanosti a svých relativně přísných právních předpisů na ochranu zaměstnání, včetně daňové pobídky ke zvýšení zapojení. Jakkoli se tato opatření ubírají správným směrem, nemohou být v plném rozsahu posouzena dříve, než dojde k jejich skutečnému provedení. Potenciál pro další zmírnění nedostatečné budoucí nabídky pracovních sil má i rychlejší odstraňování zbývajících faktorů, které druhé výdělečně činné osoby domácnosti demotivují od většího počtu odpracovaných hodin. Lepší využití stávající flexibility uvnitř institucionálního rámce, pokud jde o diferencovanější nárůst mezd, může napomoci celkovým příjmům domácností a tím idomácí poptávce, aniž by došlo k narušení konkurenceschopnosti.

(13)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(14)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(15)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2 a 4.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Nizozemsko mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení,

1.

V návaznosti na odstranění nadměrného schodku posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchylku ve výši 0,5 % HDP, k jejímuž vzniku podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 dochází a která poukazuje na riziko významného odchýlení od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 významně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle, udržet střednědobý cíl i v následujících letech a zajistit splnění pravidla týkajícího se dluhu s cílem trvale snižovat míru veřejného zadlužení. Zachovat výdaje v oblastech bezprostředně důležitých pro růst, jako jsou vzdělávání, inovace a výzkum.

2.

Umožňují-li to ekonomické podmínky, zvýšit úsilí o reformu trhu s bydlením rychlejším snižováním možnosti daňového odpočtu hypotéčních úroků, tím, že se na trhu s nájemním bydlením zavede tržněji orientovaný cenový mechanismus, a že v odvětví sociálního bydlení bude výše nájmu lépe odrážet příjmy domácností. Sledovat účinky reforem sociálního bydlení, pokud jde o jeho dosažitelnost a cenovou dostupnost pro domácnosti s nízkými příjmy. Pokračovat v úsilí o změnu zaměření politik v oblasti sociálního bydlení na podporu domácností, které jsou v největší nouzi.

3.

Provést reformu druhého pilíře důchodového systému a zajistit přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi. Podpořit postupné zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu prostřednictvím opatření ke zlepšení uplatnitelnosti starších pracovníků na trhu práce. Provést plánovanou reformu v oblasti dlouhodobé péče s cílem zajistit udržitelnost, spravedlivý přístup a kvalitu služeb a sledovat její přínosy.

4.

Přijmout další opatření pro zlepšení zapojení na trhu práce, zejména u lidí na okraji trhu práce, a omezovat daňové faktory, které odrazují od zapojení do pracovního procesu. Provést reformy právních předpisů na ochranu zaměstnání a systému dávek v nezaměstnanosti a dále řešit nepružné prvky na trhu práce. V konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy umožnit diferencovanější nárůst mezd prostřednictvím plného využití stávajícího institucionálního rámce.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/92

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Rakouska na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (4) stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Rakouska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (5) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Rakousko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 8. dubna 2014 předložilo Rakousko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 29. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Rozpočtová strategie nastíněná v programu stability z roku 2014 sleduje splnění střednědobého cíle v podobě strukturálního schodku nepřesahujícího 0,45 % HDP do roku 2016, který reflektuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Schodek veřejných financí byl v roce 2013 trvale snižován pod 3 % HDP. Bylo plánováno, že (nově vypočtené) strukturální saldo zůstane v roce 2014 na stejné úrovni a v roce 2015 se zlepší o 0,3 procentního bodu HDP, a bude tudíž v obou letech výrazně zaostávat za požadovanou korekcí. Rovněž růst výdajů se bude v letech 2014 a 2015 výrazně odchylovat od výdajového pravidla. Dne 12. května 2014 Rakousko ohlásilo soubor dalších opatření v oblasti příjmů a výdajů. Za předpokladu, že budou tato opatření důsledně a včas provedena, nebude rozpočtová strategie Rakouska v roce 2014 nadále obsahovat plánovanou významnou odchylku od postupu korekce k dosažení střednědobého cíle. Plánovaný postup korekce ke splnění střednědobého cíle zároveň stále představuje rizika, pokud jde o splnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability se hrubý veřejný dluh výrazně zvýší z téměř 74,5 % HDP v roce 2013 na 79 % HDP v roce 2014 v důsledku zřízení subjektu pro likvidaci aktiv Hypo Alpe Adria, zatímco od roku 2015 začne dluh klesat.

Makroekonomický scénář, z nějž vycházejí rozpočtové projekce programu, je realistický a připravil jej nezávislý subjekt, Rakouský institut ekonomického výzkumu (WIFO). Podle předpovědi útvarů Komise z jara 2014 zůstane schodek v letech 2014 a 2015 pod úrovní 3 %. Uvedená předpověď však počítá s tím, že strukturální saldo se v roce 2014 zhorší a v roce 2015 se zlepší pouze o 0,1 % HDP. Rada posoudila program stability a rovněž předpověď Komise, jakož i zmíněná další opatření oznámená 12. května, podle nařízení (ES) č. 1466/97, a domnívá se, že Rakousko udržitelným způsobem napravilo svůj nadměrný schodek, avšak stále přetrvává riziko, že se letech 2014 a 2015 výrazně odchýlí od postupu korekcí ke splnění střednědobého cíle.

(9)

V souladu se Smlouvou o stabilitě, koordinaci a správě posílilo Rakousko v roce 2012 svůj fiskální rámec prostřednictvím reformy rakouského vnitřního paktu stability. Mandát rakouské fiskální rady byl od listopadu 2013 rozšířen v reakci na požadavky rozpočtového paktu. Potřeba důkladně reformovat vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy za účelem jasného vymezení jejich příslušných odpovědností však přetrvává, jak se konstatuje i v koaliční smlouvě.

(10)

Střednědobé a dlouhodobé výdaje na důchody a zdravotní péči a v menší míře i výdaje na dlouhodobou péči představují riziko pro udržitelnost veřejných financí. V roce 2014 vstoupila v platnost některá opatření na omezení přístupu k režimům předčasného odchodu do důchodu a na zvýšení pobídek pro delší setrvání v zaměstnání. Skutečný věk odchodu do důchodu, který v roce 2012 činil 58,4 roku, je však hluboko pod průměrem EU. Zůstává také výrazně pod zákonem stanovenou hranicí pro odchod do důchodu (o 5,6 roku u mužů a o 2,6 roku u žen v roce 2012). Národní program reforem obsahuje poměrně ambiciózní krátkodobé cíle na zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu mezi lety 2012 a 2018 o 1,6 roku a jejich plnění bude pečlivě monitorováno. Nedávné důchodové reformy pravděpodobně do určité míry sníží rizika spojená s udržitelností důchodového systému, pokud budou zároveň zlepšeny podmínky na trhu práce, které starším pracovníkům umožní setrvat v zaměstnání déle. Neexistují však žádné plány na zavedení opatření se strukturálnějším a dlouhodobějším účinkem, jako je urychlení harmonizace zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu pro muže a ženy a provázání zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu se střední délkou života, což by dále přispělo k delším pracovním životům a finanční udržitelnosti důchodového systému.

(11)

Účinnému rozdělování zdrojů v rakouském zdravotnictví brání složitá správní struktura a relativně silný důraz na rozsáhlé a nákladné odvětví nemocniční péče. Byla přijata některá opatření na zavedení reformy zdravotní péče a na zvýšení nákladové‐ efektivnosti veřejných výdajů. Tato opatření však nemusejí dostačovat k odstranění strukturálních nedostatků ve zmíněném odvětví a přetrvává nutnost stanovit ambicióznější cíle pro změnu zaměření z nemocniční na ambulantní péči a pro posílení preventivní zdravotní péče, u níž jsou veřejné výdaje pod průměrem EU. Oznámená opatření na posílení poskytování primární péče a vyvíjení integrovaných programů péče o chronicky nemocné jsou vítána. Fond dlouhodobé péče, který byl prodloužen až do roku 2016 a navýšen o dalších 650 milionů EUR s tím, že se plánuje další rozšíření do roku 2018 a navýšení o dalších 700 milionů EUR, zajišťuje prozatímní řešení financování pečovatelských služeb. Finanční udržitelnost dlouhodobé péče bude vyžadovat pozornost i po uplynutí tohoto časového rámce.

(12)

Rakouský daňový systém i nadále charakterizuje vysoké zatížení práce, pokud jde o daně a příspěvky na sociální zabezpečení, zejména v případě pracovníků s nízkými příjmy. Zdanění práce představovalo v roce 2012 24,7 % HDP, a je tak jedno z nejvyšších v EU. Daňové zatížení představuje téměř 50 % nákladů práce. Vysoké příspěvky na sociální zabezpečení a daně z příjmu v nejnižším daňovém pásmu pravděpodobně sníží motivaci pracovat u osob s nízkým potenciálním výdělkem a u osob, jejichž příjem je pro domácnost sekundární.

Nedávno přijatý daňový balíček obsahuje omezená opatření na snížení daňového zatížení práce, nevyužívá však možnosti přechodu k daním, které jsou příznivější pro růst, jako jsou například periodické daně z nemovitostí, kde jsou odhady zdanitelných hodnot zastaralé.

(13)

Rakouský trh práce nadále vykazuje dobré výsledky, přičemž míra nezaměstnanosti je nejnižší v Unii (2013: 4,9 %). Budoucí výzvy, které přináší stárnutí obyvatelstva a potenciálně ubývající pracovní síla, však budou vyžadovat lepší využívání potenciálu, který pro trh práce představují starší pracovníci, ženy a migranti. Míra zaměstnanosti starších pracovníků je i nadále pod průměrem EU (44,9 % oproti 50,3 %), ačkoli od roku 2000 se míra jejich zapojení podstatně zvýšila, a to téměř o 15 procentních bodů na 44,9 % v roce 2013. V roce 2014 vstupují v účinnost opatření, jež mají omezit předčasné odchody do důchodu, a připravují se další opatření na posílení pobídek pro pozdější odchod z trhu práce. Pro starší pracovníky je však i nadále obtížné zůstat na trhu práce či se na něj vrátit. Migranti, ačkoli tvoří stále větší část pracovní síly, i nadále čelí překážkám při úplné integraci na trh práce a míry nezaměstnanosti jsou u nich výrazně vyšší, částečně i kvůli přetrvávajícím překážkám při uznávání kvalifikací. Přestože míra zaměstnanosti žen, která činila v roce 2013 70,8 %, je poměrně vysoká, v přepočtu na plné pracovní úvazky je mnohem méně příznivá (55,6 % v roce 2012). Rakousko má jeden z nejvyšších procentních podílů žen zaměstnaných na částečný úvazek a vysokou koncentraci žen v zaměstnáních s nízkým platem. Důsledkem jsou jedny z největších rozdílů v odměňování a důchodech mezi ženami a muži v Unii. Ačkoli byla přijata některá opatření pro zlepšení služeb péče o děti a služeb dlouhodobé péče, je dostupnost těchto služeb stále omezena.

(14)

Podle šetření dovedností studentů OECD z roku 2012 se výsledky ve vzdělávání v Rakousku zlepšily ve všech kategoriích, avšak čtenářské dovednosti jsou stále pod průměrem EU a socioekonomické zázemí má nadále významný vliv na školní výsledky. Přestože celkově byl cíl týkající se předčasného ukončování školní docházky splněn, u žáků narozených v zahraničí, jichž ve školách stále přibývá, byl tento podíl více než třikrát vyšší než u žáků narozených v Rakousku (18,5 % oproti 5,7 % v roce 2012). Na prevenci předčasného ukončování školní docházky se neklade dostatečný důraz a stále je potřeba rozvinout na celostátní úrovni strategický přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání. Probíhá nebo bylo přijato několik reforem různých prvků vzdělávacího systému, zejména byl spuštěn program „nová střední škola“. Je třeba důkladně monitorovat potenciál programu „nová střední škola“ pro zmírnění negativních dopadů, které má časné rozdělování žáků do různých typů škol po čtyřech letech základní školy na sociálně znevýhodněné žáky, a jeho potenciál zlepšit výsledky učení. Pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, vytváří zvyšující se počet studentů tlak na financování a organizaci, a zároveň je procentní podíl studentů, kteří studium dokončí, pod průměrem EU. Zlepšování výsledků ve vzdělávání je nadále zásadně důležité pro snazší přechod ze vzdělávacího systému do zaměstnání.

(15)

Stále přetrvávají významné regulační překážky, které brání podnikům i jednotlivcům s příslušnou odborností nabízet v Rakousku své služby. Právní předpisy upravující některá povolání omezují formy společností a ukládají povinnosti, pokud jde o držení kapitálových podílů, a zároveň je přístup ke konkrétním profesím podmíněn speciální odbornou kvalifikací a zakládání společností poskytujících služby ve více různých oborech je i nadále obtížné. Kombinace těchto požadavků vytváří překážky pro vstup na trh a poskytování profesionálních služeb, což omezuje hospodářskou soutěž. Pokud jde o požadavky na odborné kvalifikace, účastní se Rakousko vzájemného hodnocení v rámci celé EU a aktualizovalo svoji databázi regulovaných povolání jako první krok při posuzování opodstatněnosti a přiměřenosti požadavků na odborné kvalifikace.

(16)

Cílem požadavků na uveřejňování obsažených v právních předpisech EU týkajících se zadávání veřejných zakázek je zajistit hospodářskou soutěž a rovné zacházení prostřednictvím lepšího informování o příležitostech ucházet se o zakázky, což je zásadní podmínkou pro přístup na trh. Větší míra konkurence mezi uchazeči obecně vede k lepším nabídkám pro zadavatele, včetně podstatně nižších cen. Hodnota zadávacích řízení, která uveřejnily rakouské orgány a další subjekty podle právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek, však činila v roce 2012 1,5 % HDP a 6,6 % celkových veřejných výdajů na stavební práce, zboží a služby, což je značně pod průměrem EU, jenž činí 3,4 %, respektive 17,7 %. Tato situace znamená značné náklady pro rakouské daňové poplatníky, a pro podniky ušlé obchodní příležitosti.

(17)

Navzdory navýšení rozpočtu rakouského spolkového orgánu pro hospodářskou soutěž má tento orgán i nadále nedostatek personálu v porovnání s ostatními členskými státy podobné velikosti nebo menšími. Rakouské osobní i nákladní železniční dopravě by prospěla další snaha o posílení hospodářské soutěže, jak doporučila Rada v roce 2013.

(18)

Přestože celková kapitalizace bankovního sektoru se i v roce 2013 nadále zlepšovala, je vzhledem k rizikovému profilu bank na místě další úsilí o posílení kapitálových rezerv. Rada v roce 2013 doporučila, aby Rakousko urychlilo restrukturalizaci bank, které jsou zcela či zčásti vlastněné státem. V současnosti se připravuje právní rámec pro likvidaci Hypo Alpe Adria, který bude do léta předložen parlamentu ke schválení. Probíhají organizační přípravy na zřízení příslušné společnosti pro správu aktiv. Tato společnost by měla zahájit činnost na podzim. V souladu s rozhodnutími EU o státní podpoře pokračuje restrukturalizace, respektive likvidace Österreichische Volksbanken AG a špatné banky Kommunalkredit, KA Finanz. Transparentní a rozhodné kroky pro dokončení restrukturalizace zestátněných bank budou klíčové pro ochranu finanční stability a pro minimalizaci negativních dopadů na veřejné finance.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rakouska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Rakousku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(20)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(21)

V kontextu evropského semestru vypracovala Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Rakousko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Po odstranění nadměrného schodku a po zohlednění dodatečných konsolidačních opatření oznámených Rakouskem posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchylku ve výši 0,5 % HDP na základě prognózy útvarů Komise z jara 2014, jež ukazuje na riziko významného odchýlení od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii a zajistit tak, aby byl střednědobý cíl splněn a posléze zachován, a aby bylo dodrženo pravidlo týkající se zadlužení, s cílem udržet trvalý pokles míry veřejného zadlužení. Dále zefektivnit fiskální vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy, například zjednodušením organizační struktury a harmonizací kompetencí v oblasti výdajů a čerpání finančních prostředků.

2.

Zlepšit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, zejména urychlením harmonizace zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu pro muže a ženy, zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu a provázáním věku odchodu do důchodu se změnami střední délky života. Sledovat provádění nedávných reforem omezujících přístup k možnosti předčasného odchodu do důchodu. Dále zvyšovat nákladovou efektivnost a udržitelnost zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče.

3.

Snížit vysoké daňové zatížení práce u pracovníků s nízkými příjmy přenesením zdanění na zdroje příznivější pro růst, jako jsou například periodické daně z nemovitostí, včetně aktualizace daňové základny. Posílit opatření na zlepšení vyhlídek na trhu práce pro osoby pocházející z přistěhovaleckého prostředí, ženy a starší pracovníky. Součástí je i další zlepšení služeb péče o děti a služeb dlouhodobé péče a uznávání kvalifikací migrantů. Zlepšit výsledky ve vzdělávání, zejména u znevýhodněných mladých lidí, včetně mladých lidí pocházejících z přistěhovaleckého prostředí, zvýšením kvality předškolního vzdělávání a zmírněním negativních dopadů časného rozdělování žáků do různých typů škol. Dále zlepšit strategické plánování ve vysokoškolském vzdělávání a posílit opatření na snížení počtu studentů, kteří předčasně zanechají vysokoškolského studia.

4.

Odstranit nadměrné překážky pro poskytovatele služeb, též co se týče požadavků na právní formu a požadavků týkajících se držení kapitálových podílů, a překážky pro zakládání společností poskytujících služby ve více oborech. Přezkoumat, zda omezení pro zahájení vykonávání a vykonávání regulovaných povolání jsou přiměřená a odpovídají veřejnému zájmu. Zjistit důvody nízké hodnoty veřejných zakázek dostupných v zadávacích řízeních podle právních předpisů EU. Významně posílit zdroje rakouského spolkového orgánu pro hospodářskou soutěž.

5.

Nadále účinně postupovat při řádné restrukturalizaci bank zcela či zčásti vlastněných státem a pečlivě tento proces sledovat.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/97

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Polska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska na období 2012–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Polsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 24. dubna 2014 předložilo Polsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je snížit do roku 2015 schodek pod referenční hodnotu ve výši 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a splnit střednědobý rozpočtový cíl do roku 2018. Střednědobý cíl (‐ 1 % HDP ve strukturálním vyjádření) je přísnější než požadavek obsažený v Paktu o stabilitě a růstu. Cíle týkající se celkového schodku předložené v rámci konvergenčního programu z roku 2014 jsou v souladu s včasnou nápravou nadměrného schodku. Navíc, ačkoliv je (přepočítané) strukturální přizpůsobení v roce 2014 v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku, je nižší než zlepšení požadované v roce 2015. V letech následujících po plánované nápravě nadměrného schodku je plánovaný (přepočítaný) roční pokrok k dosažení střednědobého cíle nižší než požadavek obsažený v Paktu o stabilitě a růstu. Programové cíle jsou proto v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu částečně. Předpokládá se, že veřejný dluh v průběhu programového období zůstane nižší než 60 % HDP. Polské orgány předpokládají, že prudce poklesne z 57,1 % HDP v roce 2013 na 49,5 % v roce 2014, a to zejména díky velkému jednorázovému převodu aktiv penzijního fondu, a že na této úrovni zůstane i v roce 2015. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce konvergenčního programu, je realistický pro rok 2014 a optimistický pro rok 2015, s vyšším růstem reálného HDP ve výši 3,8 % oproti prognóze útvarů Komise z jara 2014 ve výši 3,4 %. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že ačkoliv se očekává, že Polsko nepřekročí strop celkového schodku, který Rada doporučila na rok 2014, stále existují rizika, pokud jde o udržitelnou nápravu nadměrného schodku v roce 2015, a tedy pro vhodný průběh přizpůsobení vedoucí k dosažení střednědobého cíle.

(9)

K zajištění úspěchu strategie fiskální konsolidace je zapotřebí, aby byla fiskální konsolidace podpořena komplexními strukturálními reformami. Nízký podíl prorůstových výdajů (vzdělávání, výzkum a inovace) omezuje vyhlídky na dlouhodobý růst. S ohledem na stárnutí populace se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu očekává značný nárůst výdajů na zdravotní péči. Posílením primární péče a systémů předávání pacientů mezi pracovišti a využitím potenciálu pro úspory vyplývajících z nákladové efektivity v nemocniční péči je možné snížit zátěž veřejných financí a zlepšit přístup ke zdravotní péči. Problémem zůstává nízká míra dodržování daňových předpisů, zejména pokud jde o efektivitu daňové správy a míru administrativní zátěže pro daňové poplatníky. Polsko však nedávno zveřejnilo akční plán pro lepší dodržování daňových předpisů a vyšší efektivnost daňové správy na období 2014–2017. Polsko má systém snížených sazeb DPH, který přispívá k největší mezeře v oblasti DPH v rámci Unii. To vede ke ztrátám na straně příjmů a zvýšeným nákladům na dodržování daňových předpisů. Úroveň zdanění energií je poměrně nízká. V nedávné minulosti byly přijaty kroky ke zlepšení polského fiskálního rámce. Rámec by nicméně posílilo zavedení plnohodnotné nezávislé fiskální rady odpovědné za předběžné kontroly dodržování fiskálních pravidel, posuzování makroekonomických a rozpočtových předpovědí a analýzu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a také za následné hodnocení dodržování fiskálních pravidel.

(10)

V průběhu uplynulého roku se postupně zvyšovala nezaměstnanost mladých lidí, což je částečně důsledkem pokračujícího nesouladu mezi výstupy vzdělávacího systému a potřebami trhu práce a částečně důsledkem narůstajícího počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Navzdory pokračujícím snahám o reformu sytému odborného vzdělávání a přípravy stále existuje potřeba dále usnadnit přístup ke kvalitní učňovské přípravě a učení se prací, posílit spolupráci mezi školami a zaměstnavateli a oslovit mladé lidi neregistrované v evidenci úřadů práce, v souladu s cíli záruk pro mladé lidi. Přizpůsobení dovedností požadavkům trhu práce je velmi důležité také v souvislosti s programy celoživotního učení, kterých se účastní stále velmi málo osob, zejména pokud jde o starší pracovníky, jejichž schopnosti často neodpovídají současným nárokům. Přetrvává segmentace trhu práce s rozsáhlým využíváním pracovních smluv na dobu určitou i smluv občanského práva. Uzavírání pracovních smluv na dobu určitou je značně rozšířené zejména v případě mladých lidí. Ačkoliv jsou pracovní smlouvy na dobu určitou často považovány za nástroj, který má nezaměstnaným umožnit vstup na trh práce s výhledem na pozdější získání smlouvy na dobu neurčitou, u většiny polských pracovníků tomu tak zřejmě není, neboť k přechodu od pracovní smlouvy na dobu určitou k trvalému zaměstnání dochází v malé míře, což často negativně ovlivňuje produktivitu a kvalitu lidského kapitálu.

(11)

Účast žen na trhu práce zůstává na nízké úrovni. Polsko přijalo několik opatření pro posílení zaměstnanosti žen, včetně zvýšení dostupnosti zařízení péče o malé děti (jesle) a navýšení veřejného financování pro školky s cílem povzbudit rodiče k tomu, aby své děti zapisovali do předškolního vzdělávání. Dostupnost zařízení péče o malé děti však zůstává nízká, zejména ve venkovských oblastech, a přetrvávají nerovnosti v oblasti dostupnosti předškolního vzdělávání. Účast starších pracovníků na trhu práce zůstává v Polsku na nízké úrovni. Možnosti předčasného odchodu do důchodu byly výrazně omezeny, avšak je nezbytné vyvinout další úsilí pro zvýšení zaměstnatelnosti starších pracovníků a prodloužení skutečné délky pracovního života. Problémem zůstává reforma zvláštních důchodových systémů pro horníky a zemědělce. Systém sociálního zabezpečení zemědělců (KRUS) motivuje malé zemědělce k setrvání v odvětví zemědělství, což vede ke skryté nezaměstnanosti ve venkovských oblastech a podpoře neformální ekonomiky. Horníci i nadále požívají výsad, pokud jde o důchodové nároky a požadovanou minimální odpracovanou dobu. Oba důchodové systémy poškozují odvětvovou a územní mobilitu pracovních sil.

(12)

Polsko je jedním z členských států, které vykazují nejnižší úroveň výdajů na výzkum a vývoj, a má jedny z nejhorších výsledků, pokud jde o širší ukazatele inovací. Zejména výdaje soukromého sektoru na výzkum a vývoj jsou na zvláště nízké úrovni. Nízké výdaje na výzkum a vývoj souvisejí s nízkou aktivitou společností v oblasti výzkumu a inovací a s podnikatelským prostředím, které není dostatečně příznivé pro inovace. Systém podpory inovací v Polsku se vyhýbá riziku, je založen především na grantech a podporuje absorpci a přenos technologií bez výrazného dopadu na skutečně nové inovace. Stávající daňové pobídky pro výzkum a vývoj nejsou účinné, pokud jde o podporu vnitřního výzkumu a vývoje v soukromém sektoru, a využívají je pouze velké společnosti. Polské podniky se ve velké míře spoléhají na absorpci technologií. Tento přístup sice zajišťuje zvyšování produktivity a hospodářský růst, ale Polsko by v současné době již mělo přejít na model více založený na vlastních inovacích. Výzvou i nadále zůstává zvýšení inovační kapacity polských společností, lepší propojení vědy a průmyslu a vývoj cílených nástrojů přizpůsobených celému inovačnímu cyklu.

(13)

Všechna odvětví polského hospodářství také stále mohou velmi mnoho získat zvýšením energetické účinnosti; tím by se také mohl podpořit růst, zlepšit konkurenceschopnost a snížit energetická závislost Polska. Domácí kapacity na výrobu energie zastarávají a rozvodná síť je stále přetížená, ale postupuje realizace projektů na vytvoření větší propojovací kapacity se sousedními členskými státy. Klíčovým problémem na trhu se zemním plynem zůstává nedostatečná diverzifikace a hospodářská soutěž.

(14)

Významnou překážkou růstu zůstává v Polsku i nadále nedostatečně rozvinutá dopravní a pevná širokopásmová infrastruktura. Jsou potřebné zejména významné investice do železniční sítě, která je ve špatném stavu, aby se zvýšila konkurenceschopnost odvětví železniční dopravy a bylo dosaženo lepší rovnováhy mezi silniční a železniční dopravou. Pouze přibližně jedna třetina z celkových zhruba 20 000 km provozovaných železničních tratí je v dobrém technickém stavu. Přetrvávají problémy s včasným prováděním projektů v oblasti železniční dopravy. Efektivnost využívání zdrojů lze zvýšit prostřednictvím lepšího nakládání s odpady.

(15)

Vymáhání plnění smluv je v Polsku zdlouhavé a postup pro získání stavebního povolení je dlouhý a složitý. Náklady na dodržování daňových předpisů jsou vysoké, což představuje významný problém pro podnikatelské prostředí. Polsko dosáhlo významného pokroku při provádění ambiciózní reformy, která usnadňuje přístup k regulovaným povoláním.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu polské hospodářské politiky Polska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Polsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(17)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala konvergenční program, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo, že do roku 2015 dojde k udržitelné nápravě nadměrného schodku, a to prostřednictvím dosažení strukturálního přizpůsobení uvedeného v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po nápravě nadměrného schodku a až do dosažení střednědobého cíle dodržovat doporučenou hodnotu ročního strukturálního přizpůsobení ve výši 0,5 % HDP. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje spolehlivou realizaci ambiciózních strukturálních reforem, aby se zvýšila přizpůsobivost hospodářství a posílily růst i zaměstnanost. Minimalizovat v tomto ohledu škrty v oblasti investic posilujících růst, zlepšit cílenost sociálních politik a nákladovou efektivitu výdajů a celkovou efektivitu odvětví zdravotní péče, rozšířit daňovou základnu například řešením problému s rozsáhlým systémem snížených sazeb DPH a zlepšit dodržování daňových předpisů, zejména zvýšením efektivity daňové správy. Zřídit nezávislou fiskální radu.

2.

Vystupňovat úsilí o snížení nezaměstnanosti mladých lidí, zejména dalším zlepšením relevantnosti vzdělání z hlediska potřeb trhu práce, zvýšením dostupnosti učňovských míst a míst pro učení se prací, posílením pomoci mladým lidem neregistrovaným v evidenci úřadů práce a posílením spolupráce mezi školami a zaměstnavateli, v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Zvýšit účast dospělých na celoživotním učení, aby se nabídka dovedností přizpůsobila poptávce. Bojovat proti segmentaci trhu práce zajištěním lepšího přechodu od pracovních smluv na dobu určitou ke smlouvám na dobu neurčitou a omezením nadměrného využívání smluv občanského práva.

3.

Pokračovat v úsilí o zvýšení účasti žen na trhu práce, zejména přijetím dalších opatření k zajištění toho, aby byl k dispozici větší počet finančně dostupných a kvalitních zařízení péče o malé děti a předškolního vzdělávání, a zabezpečením stabilního financování. Integrovat zemědělce do všeobecného důchodového systému a v první řadě urychlit vytvoření systému pro posuzování a registraci příjmu zemědělců. Postupně ukončit zvláštní důchodový systém pro horníky s cílem integrovat je do všeobecného důchodového systému. Podpořit celkovou reformu důchodového systému zvýšením úsilí o podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků, aby se zvýšil věk odchodu z trhu práce.

4.

Zlepšit efektivitu daňových pobídek na podporu výzkumu a vývoje v soukromém sektoru jako součást úsilí o silnější propojení výzkumu, inovací a průmyslové politiky a lépe zaměřovat stávající nástroje v různých fázích inovačního cyklu.

5.

Obnovit a rozšířit kapacity na výrobu energie a posílit efektivnost celého energetického řetězce. Urychlit a rozšířit rozvoj elektrické rozvodné sítě, včetně přeshraničních propojení se sousedními členskými státy, a vybudovat propojovací plynovod s Litvou. Neprodleně zajistit účinné provádění investičních projektů do železniční dopravy a zlepšit administrativní kapacitu v tomto odvětví. Intenzivněji usilovat o rozšíření pevného širokopásmového pokrytí. Zlepšit nakládání s odpady.

6.

Přijmout další opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí tím, že se zjednoduší vymáhání plnění smluv a požadavky na získání stavebního povolení. Zintenzivnit snahy o snížení nákladové a časové náročnosti dodržování daňových předpisů pro podniky. Dokončit probíhající reformu zaměřenou na usnadnění přístupu k regulovaným povoláním.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/102

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Na Portugalsko se do 17. května 2014 v souladu s čl. 1 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady 2011/344/EU (3) vztahoval makroekonomický ozdravný program, na jehož základě byla finanční pomoc dostupná po dobu tří let. Dne 23. dubna 2014 Rada rozhodla (4) prodloužit dostupnost uvedené finanční pomoci o šest týdnů, aby umožnila komplexní a důkladné posouzení dodržení podmínek programu a řádné vyplacení poslední tranše půjčky. Portugalsko bylo proto v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (5) po dobu trvání uvedeného programu osvobozeno od sledování a posuzování evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. Portugalsko by po vystoupení z programu mělo být opětovně plně zapojeno do rámce evropského semestru.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (6) přijala zprávu mechanismu varování.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Podle nařízení (EU) č. 472/2013 bylo Portugalsko po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu vyňato z povinnosti předkládat svůj národní program reforem a svůj program stability. Dne 30. dubna 2014 nicméně předložilo aktualizovaný dokument k fiskální strategii (Documento de Estratégia Orçamental) a dopis vlády obsahující aktualizované informace o vývoji cílů strategie Evropa 2020. Dne 17. května 2014 představila vláda v rámci dokumentu nazvaného „Na cestě k růstu – střednědobá reformní strategie Portugalska“ svůj probíhající reformní program a nové iniciativy zaměřené na udržitelný růst.

(8)

Cílem rozpočtové strategie předložené v dokumentu k fiskální strategii z roku 2014 je udržitelná náprava nadměrného schodku do roku 2015 a dosažení střednědobého cíle do roku 2017. V rámci 12. přezkumu makroekonomického ozdravného programu byly opětovně potvrzeny strategické plány dostat schodek veřejných financí v roce 2014 na 4 % HDP a dále ho snížit na 2,5 % HDP v roce 2015, což je v souladu s cíli stanovenými v doporučení pro postup při nadměrném schodku. Dne 30. května 2014 však ústavní soud zrušil konsolidační opatření, u nichž se předpokládal dopad na rozpočtové výsledky v roce 2014 přibližně ve výši 0,4 % HDP s případnými navazujícími dopady v roce 2015. Vláda bude muset v zájmu dosažení dohodnutých cílů zavést náhradní opatření stejného rozsahu. Stále se však čeká na dvě rozhodnutí ústavního soudu, což brání úplné kvantifikaci opatření, která mají být přijata. S ohledem na časovou tíseň je možné, že se vláda bude muset uchýlit k opatřením, která budou růst podporovat v menší míře, a to zejména k opatřením na straně příjmů. Na období po roce 2015 strategie potvrzuje záměr splnit střednědobý cíl do roku 2017, a to dosažením strukturálního přizpůsobení ve výši 0,5 % HDP v roce 2016 a dosažením strukturálního schodku ve výši 0,5 % v roce 2017. Podle strategie dosáhne hrubý veřejný dluh nejvyšších hodnot kolem 130,2 % HDP v roce 2014 a od roku 2015 bude postupně klesat. Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce strategie, je v souladu s jarní prognózou Komise a prošel analýzou Rady pro veřejné finance. V návaznosti na rozhodnutí ústavního soudu bude třeba v roce 2014 fiskální strategii přezkoumat s cílem dosáhnout cíle schodku ve výši 4 % HDP. Přetrvává nicméně riziko, že se dosažení cíle bude vyvíjet nepříznivě, zejména kvůli právní nejistotě a statistickému dopadu operací zaměřených na účinnější správu převisu dluhu některých státních podniků.

Rozpočtová korekce pro rok 2015 vychází z opatření v rámci fiskální konsolidace, která představují 0,8 % HDP, což je považováno za dostatečné pro dosažení cíle ve výši 2,5 % HDP. Rada se na základě posouzení fiskální strategie vlády a prognózy Komise a v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 domnívá, že cíle strategie jsou ve shodě s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.

(9)

Fiskální konsolidace musí být podpořena dalšími reformami systému správy veřejných financí. Navzdory pokroku dosaženému v rámci makroekonomického ozdravného programu je třeba dokončit zejména komplexní reformu zákona o rozpočtovém rámci a je nezbytné další úsilí k zajištění přísné kontroly výdajů, a to prosazením zákona o kontrole závazků a prostřednictvím prevence dalšího hromadění zpožděných plateb veřejného sektoru. Zásadní význam bude mít pokračující restrukturalizace státních podniků a přísná kontrola výdajů na důchody a zdravotní péči. Pokud jde o příjmovou stránku, existuje prostor pro změnu daňového systému takovým způsobem, aby více podporoval růst a dodržování daňových předpisů.

(10)

Portugalsko se potýká s problémy souvisejícími s nezaměstnaností, která bez ohledu na nedávný pokles zůstává velmi vysoká, zejména mezi mladými lidmi. V roce 2013 dosahovala míra nezaměstnanosti 16,4 % a nezaměstnanost mladých lidí 38,1 %, což je výrazně nad průměrem EU, stejně jako procentní podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Tradičně vysoká míra zaměstnanosti v Portugalsku mezi lidmi ve věku 20–64 let se od začátku hospodářské krize význačně snížila ze 73,1 % v roce 2008 na 65,6 % v roce 2013. Pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí, patří s ohledem na cíle záruky pro mladé lidi k nejvýznamnějším problémům nedostatečná podpora mladých lidí neregistrovaných v evidenci úřadů práce a potřeba lépe přizpůsobit vzdělávání a odbornou přípravu potřebám trhu. Portugalsko v rámci makroekonomického ozdravného programu provedlo celou řadu reformních opatření na trhu práce zaměřených na uvolnění nepřiměřeně restriktivních právních předpisů v oblasti ochrany zaměstnanců, což vedlo k vytvoření pružnějších mechanismů pro stanovování mezd a zlepšení fungování veřejných služeb zaměstnanosti a aktivačních politik. Problémy nicméně přetrvávají, zejména potřeba bojovat proti segmentaci trhu práce a zlepšení schopnosti mezd reagovat na hospodářské podmínky. Nezávislé hodnocení dopadů nedávných reforem systému ochrany zaměstnanců by pomohlo posoudit zejména jejich vliv na vytváření pracovních míst, nejistou pracovní situaci, celkové náklady na pracovní sílu a počet soudních odvolání proti propuštění a jejich výsledky. Navzdory úsilí o zmírnění sociálního dopadu mělo nezbytné hospodářské přizpůsobení v důsledku hospodářské krize negativní následky z hlediska chudoby.

(11)

Portugalsko dosáhlo významného pokroku při reformě svého vzdělávacího systému díky několika opatřením v boji proti předčasnému ukončování školní docházky a zlepšilo míru dosahování terciárního vzdělání a soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Zásadní význam má však i nadále úplné provedení a účinné využívání finančních prostředků. Je nezbytné zejména vyvinout další úsilí o snížení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, mimo jiné prostřednictvím zvýšení kvality a zatraktivnění odborného vzdělávání a přípravy, včetně duálních systémů vzdělávání a odborné přípravy, podpory zapojení zaměstnavatelů do navrhování studijních programů a poskytování přiměřené odborné a učňovské přípravy. Je rovněž nezbytné efektivně zavést služby v oblasti profesního poradenství a konzultací pro studenty v rámci sekundárního a terciárního vzdělávání, a to v souladu s potřebami trhu práce a požadovanými dovednostmi, a také posílit propojení s obchodním sektorem.

(12)

Portugalsko podniklo v rámci makroekonomického ozdravného programu zásadní kroky ke zlepšení kapitálové základny bankovního sektoru a pro posílení jeho rámce pro dohled a řešení problémů. Přetrvávají však zásadní výzvy, které je třeba pečlivě monitorovat a řešit; jde mimo jiné o ziskovost portugalských bank. Údaje za první čtvrtletí roku 2014 ukazují, že některé z bank, které obdržely pomoc, zaznamenaly pozitivní výsledky. Zásadním problémem i nadále zůstává kvalita aktiv, přičemž úroveň zhoršení zůstává podle údajů dostupných na konci roku 2013 na vysoké úrovni přibližně u 6 % celkových hrubých úvěrů a na zvýšené úrovni (10,6 %) u úvěrů v selhání, a to zejména v podnikovém sektoru (více než 16 %). Portugalsko přijalo řadu opatření v zájmu usnadnění poskytování půjček životaschopným společnostem, avšak podmínky, zejména pro malé a střední podniky, zůstávají obtížné a spektrum finančních alternativ pro podnikový sektor, jiných než bankovní financování, zůstává omezené. Počet nových úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům klesl v roce 2013 v porovnání s rokem 2012 o 4,8 %. Průměrná úroková sazba nových úvěrů poskytnutých portugalským firmám se od začátku roku 2013 poněkud snížila, avšak zůstává výrazně nad průměrem eurozóny. Vzhledem k vysokému převisu dluhu v podnikové sféře a potřebě dále snižovat dluh bankovního sektoru zůstává schopnost bank poskytovat životaschopným podnikům nákladově přijatelné úvěry omezená.

(13)

Aby se zajistila účinnost a udržitelnost odvětví energetiky a snížily energetické náklady hospodářství, byly v rámci makroekonomického ozdravného programu přijaty dva balíčky opatření. Musí však být dále sníženy nájmy v odvětví energetiky a vyřešen vysoký a rostoucí dluh spojený s tarifními sazbami. Portugalsko za tímto účelem nedávno oznámilo třetí balíček opatření, včetně prodloužení platnosti zvláštního poplatku pro poskytovatele energie zavedeného v roce 2014 do roku 2015. Mezi nevyřešené problémy vyžadující rozsáhlá navazující opatření, jejichž cílem je překonat izolaci iberského poloostrova od energetického trhu EU, navíc patří zlepšení přeshraničního propojení energetických sítí a urychlené provedení projektů propojení elektrické a plynovodní sítě. V odvětví dopravy bylo v rámci programu dosaženo pokroku, zejména v oblasti posílení konkurenceschopnosti portugalských přístavů, vypracování komplexního dlouhodobého plánu dopravy (po odstranění nedostatků a mezer) a zlepšení regulačního rámce. Pro účinné provedení komplexního dlouhodobého plánu dopravy a reformního akčního plánu pro přístavy jsou však zapotřebí další opatření. Jsou také nezbytné kroky k zajištění nezávislosti a kapacity dopravního regulačního orgánu, k zabezpečení finanční udržitelnosti státních podniků v tomto odvětví a kroky k posílení efektivity a konkurenceschopnosti odvětví železniční dopravy.

(14)

Byly provedeny průlomové reformy v oblasti trhu s pronájmem nemovitostí ve městech za účelem zvýšení dynamiky trhu s bydlením, a to mimo jiné prostřednictvím větší rovnováhy mezi právy a povinnostmi pronajímatelů a nájemců, zavedení větší flexibility při výběru doby trvání smlouvy a vytvoření pobídek k provádění rekonstrukcí. Pro komplexní vyhodnocení dopadu této reformy na základě údajů o klíčových tržních faktorech a o stínové ekonomice na portugalském trhu s nájemním bydlením je ještě nezbytné vyvinout další činnost. Portugalsko dosáhlo velkého pokroku při posilování svého obchodního prostředí, a to zejména prostřednictvím podpory lepších rámcových podmínek, propagace kultury podnikání a zlepšení úpadkového řízení pro firmy v obtížích. Pozornost by se nyní měla přesunout na provádění. Zjednodušení administrativních postupů a postupů udělování licencí pokročilo, avšak stále je třeba dokončit řadu opatření. Je nezbytné další úsilí pro odstranění překážek v oblasti hospodářské soutěže v odvětví služeb, zejména přijetím změn odvětvových právních předpisů, a v oblasti odborných služeb/povolání, a to přijetím právních předpisů o ostatních profesních organizacích. Pokud jde o oblast regulace a hospodářské soutěže, jsou pro zajištění nezávislosti a autonomie vnitrostátních odvětvových regulačních orgánů a orgánu pro hospodářskou soutěž nezbytná návazná opatření. Veřejné orgány se při provádění plateb stále potýkají se značným zpožděním.

(15)

Uspokojivého pokroku bylo v rámci makroekonomického ozdravného programu dosaženo při racionalizaci a modernizaci veřejné správy z hlediska pracovních míst, mzdové politiky, pracovních podmínek, organizační efektivity a kvality služeb. Je však třeba ještě dokončit některá z plánovaných reformních opatření a zlepšit transparentnost. Navzdory značnému pokroku dosaženému v zájmu zlepšení efektivity systému soudnictví se vyžaduje další zlepšení, zejména pokud jde o délku soudního řízení, procentní podíl dokončených soudních procesů, počet projednávaných případů a monitorovací a hodnotící proces.

(16)

Analýza Komise vede k závěru, že úspěšné provedení makroekonomického ozdravného programu napomohlo ke zvládnutí hospodářských a finančních rizik a ke snížení nerovnováhy. Portugalsko přijalo v rámci programu široké spektrum náročných strukturálních reforem, které začínají přinášet ovoce v podobě posílené konkurenceschopnosti a obnovení hospodářského růstu, aby však bylo možné posoudit dopad reforem na fungování hospodářství, je třeba udělat ještě více. Pokračující monitorování všech provedených reforem je proto nezbytné k posouzení toho, zda přispívají k posílení konkurenceschopnosti, výstupu a růstu zaměstnanosti.

(17)

Jelikož bude Portugalsko po ukončení makroekonomického ozdravného programu, který bude z právního hlediska uzavřen dne 28. června 2014, plně znovu zapojeno do evropského semestru, Komise na tomto základě posoudila dokumenty, které Portugalsko předložilo. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Portugalska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k potřebě posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení Portugalsku v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č.1 až 8.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala fiskální strategii vlády a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č.1. Uvedená doporučení byla vypracována na základě závěrů makroekonomického ozdravného programu a vychází proto z úspěchů tohoto programu, aby zajistila jeho trvalé provádění.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (8). Jako země, jejíž měnou je euro, by Portugalsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Provést nutná opatření v rámci fiskální konsolidace pro rok 2014, aby se dosáhlo fiskálních cílů a zabránilo hromadění nových zpožděných plateb. V roce 2015 provádět revidovanou rozpočtovou strategii, aby se schodek snížil na 2,5 % HDP v souladu s cílem stanoveným v doporučení pro postup při nadměrném schodku a při současném dosažení vyžadovaného strukturálního přizpůsobení. Nahradit konsolidační opatření, která ústavní soud považuje za protiústavní, co nejdříve opatřeními podobného rozsahu a povahy. Náprava nadměrného schodku by měla být provedena způsobem příznivějším k růstu a měla by se co nejméně uchylovat k jednorázovým/dočasným opatřením. Po nápravě nadměrného schodku usilovat v zájmu splnění střednědobého cíle o dosažení plánovaného ročního strukturálního přizpůsobení, v souladu s požadavkem na roční strukturální přizpůsobení ve výši alespoň 0,5 % HDP (v příznivých obdobích více), a zajistit, aby bylo splněno dluhové pravidlo za účelem nasměrování vysokého veřejného dluhu k udržitelnému vývoji. Upřednostňovat konsolidaci veřejných financí opírající se o výdajovou stranu a dále zvyšovat efektivitu a kvalitu veřejných výdajů. Udržet přísnou kontrolu nad výdaji v ústřední, regionální a místní veřejné správě. Pokračovat v restrukturalizaci státních podniků. Do konce roku 2014 vypracovat nová komplexní opatření jako součást probíhající důchodové reformy, jejichž cílem by bylo zlepšení střednědobé udržitelnosti důchodového systému. Kontrolovat růst výdajů na zdravotní péči a pokročit s nemocniční reformou. Provést přezkum daňového systému a změnit jej tak, aby byl příznivější k růstu‐. Pokračovat ve zlepšování dodržování daňových právních předpisů a bojovat proti daňovým únikům zvýšením účinnosti daňové správy. Posílit systém správy veřejných financí rychlým dokončením a provedením komplexní reformy zákona o rozpočtovém rámci do konce roku 2014. Zajistit přísné dodržování zákona o kontrole závazků. Účinně provádět jednotné stupnice mezd a příplatků ve veřejném sektoru počínaje rokem 2015.

2.

Udržovat vývoj minimální mzdy v souladu s cílem podpory zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Vytvořit takový systém pro stanovování mezd, který podporuje sladění mezd s výkonností, na úrovní odvětví a/nebo společnosti. Prozkoumat v konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí možnost dohodnout na úrovni jednotlivých podniků dočasné pozastavení platnosti kolektivních smluv. Předložit do září 2014 návrhy na dočasné pozastavení platnosti kolektivních smluv, vzájemně dohodnuté na úrovni jednotlivých podniků, a návrhy na přezkum zachování kolektivních smluv.

3.

Předložit do března 2015 nezávislé hodnocení nedávné reformy systému ochrany zaměstnanců společně s akčním plánem pro případné budoucí reformy zaměřené na boj proti segmentaci trhu. Pokračovat v probíhající reformě aktivních politik v oblasti trhu práce a veřejných služeb zaměstnanosti v zájmu zvýšení zaměstnanosti a míry účasti na trhu práce, a to zejména prostřednictvím zlepšení profesního poradenství / pomoci při hledání zaměstnání a aktivačních/sankčních systémů, aby se snížila dlouhodobá nezaměstnanost a integrovaly osoby nejvíce vzdálené od trhu práce. Řešit vysokou nezaměstnanost mladých lidí, zejména pomocí efektivní prognózy požadovaných dovedností a oslovování mladých lidí neregistrovaných v evidenci úřadů práce, v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Zajistit přiměřené pokrytí sociální podpory, včetně režimu minimálního příjmu, při současném zajištění účinné aktivace příjemců dávek.

4.

Zlepšit kvalitu vzdělávacího systému a jeho relevantnost pro trh práce, aby se snížila míra předčasného ukončování školní docházky a vyřešily nedostatečné výsledky v oblasti vzdělávání. Zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků v oblasti vzdělávání a omezit rozdíly mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a to mimo jiné prostřednictvím zvýšení kvality a atraktivity odborného vzdělávání a přípravy a díky podpoře spolupráce s obchodním sektorem. Posílit spolupráci mezi veřejným výzkumem a obchodním sektorem a podporovat předávání znalostí.

5.

Monitorovat situaci bank, pokud jde o likviditu, a případný nedostatek kapitálu, mimo jiné prostřednictvím tematických inspekcí na místě a zátěžových testů. Posuzovat plány obnovy bank a v nezbytných případech provést vylepšení hodnotícího postupu. Provést komplexní strategii pro snížení převisu dluhu v podnikové sféře a posílit snahy o rozšíření spektra alternativního financování, a to rovněž v rané fázi vývoje podniku, zvýšením efektivity nástrojů pro restrukturalizaci dluhu (zejména PER a SIREVE) pro životaschopné společnosti, zavedením pobídek, aby banky a dlužníci mohli zahájit proces restrukturalizace v rané fázi a zlepšení dostupnosti financování prostřednictvím kapitálového trhu. Zajistit, aby určená opatření podporovala přerozdělení financování do produktivních hospodářských odvětví, mimo jiné i do životaschopných malých a středních podniků, a současně předcházela rizikům pro veřejné finance a finanční stabilitu. Provést do konce září 2014 systém včasného varování, zejména pro účely dohledu, s cílem určit podniky, včetně malých a středních podniků, u kterých je vysoká pravděpodobnost selhání z důvodu nadměrné zadluženosti, který může nepřímo podpořit včasnou restrukturalizaci dluhu v podnikové sféře.

6.

Provést druhý a třetí balíček opatření v odvětví energetiky zaměřené na snížení energetických nákladů hospodářství, zároveň do roku 2020 odbourat dluh spojený s tarifními sazbami za elektrickou energii a pečlivě monitorovat provádění. Zlepšit přeshraniční propojení energetických sítí a urychlit provádění projektů propojení elektrické a plynovodní sítě. Provést komplexní dlouhodobý dopravní plán a časový rozvrh reforem týkajících se přístavů. Dokončit systém koncesí k provozování dopravních služeb v metropolitních oblastech Lisabonu a Porta. Zajistit, aby se opětovná jednání o stávajících koncesích na provozování přístavů a nových režimech schválení zaměřila na výkonnost a byla v souladu se zásadami vnitřního trhu, zejména s pravidly pro veřejné zakázky. Zajistit, aby byl vnitrostátní regulační orgán pro oblast dopravy (AMT) do září 2014 zcela nezávislý a plně funkční. Zajistit finanční stabilitu státních podniků v odvětví dopravy. Posílit efektivitu a konkurenceschopnost v odvětví železniční dopravy, a to provedením plánu pro konkurenceschopnost společnosti CP Carga v návaznosti na převod nákladních terminálů, při zajištění nezávislosti železničních společností na státem vlastněné správě železniční infrastruktury.

7.

Dále zlepšit hodnocení trhu s bydlením, a to mimo jiné zavedením systematičtějšího rámce pro monitorování a podávání zpráv do konce roku 2014, a zveřejněním komplexní zprávy o stínové ekonomice v rámci uvedeného trhu. Pokračovat v úsilí o další inventarizaci regulační zátěže, aby byla do března 2015 zahrnuta dosud nepokrytá odvětví. Do konce září 2014 přijmout a provést výnosy o udělování licencí a změny odvětvových právních předpisů. Do konce září 2014 odstranit zbývající omezení v odvětví profesionálních služeb a přijmout změněné stanovy profesních organizací, které doposud nebyly přijaty v rámci makroekonomického ozdravného programu. Odstranit opožděné platby ve veřejném sektoru. Zajistit přiměřené zdroje vnitrostátních regulačních orgánů a orgánu hospodářské soutěže.

8.

Pokračovat v racionalizaci a modernizaci veřejné správy na ústřední, regionální a místní úrovni. Provést reformy za účelem posílení účinnosti systému soudnictví a zvýšení transparentnosti. Zintenzivnit snahy, pokud jde o vyhodnocování provádění reforem přijatých v rámci makroekonomického ozdravného programu a také plánovaných a budoucích reforem. Zavést do legislativního procesu povinná systematická hodnocení ex ante a ex post. Zřídit funkčně nezávislý ústřední hodnotící útvar na úrovni vlády, který každých šest měsíců posuzuje provádění těchto reforem (včetně posouzení souladu s hodnocením dopadů ex ante), podává o něm zprávy a v případě potřeby navrhuje nápravná opatření.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/109

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2013 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Rumunska na období 2012–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 6. května 2014 předložilo Rumunsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 5. května 2014 svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Dne 22. října 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/531/EU (4), kterým se Rumunsku poskytuje preventivní střednědobá finanční pomoc ve výši až 2 miliard EUR, kterou může čerpat do září 2015. Preventivní střednědobá finanční pomoc poskytnutá Rumunsku v rámci systému pomoci platebním bilancím členských států byla považována za vhodnou z důvodu nestabilních kapitálových toků nepříznivě ovlivňujících zejména rozvíjející se trhy, z důvodu rizik ohrožujících makroekonomický scénář a z důvodu přetrvávajících slabých míst v bankovním sektoru. Ačkoliv za stávajících tržních podmínek nemá Rumunsko v úmyslu žádat o vyplacení žádné splátky, lze očekávat, že preventivní pomoc pomůže posílit jeho makroekonomickou, rozpočtovou a finanční stabilitu a – prostřednictvím strukturálních reforem – zvýšit odolnost a růstový potenciál jeho ekonomiky. Memorandum o porozumění ze dne 6. listopadu 2013, v němž jsou zakotveny podmínky preventivní pomoci EU, a jeho následné dodatky doplňují a podporují doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Preventivní pomoc EU bude vázána na provádění komplexního programu hospodářské politiky zaměřeného zejména na opatření strukturálních reforem zahrnující doporučení pro jednotlivé země týkající se administrativní kapacity, reforem trhu zboží, podnikatelského prostředí, trhu práce, důchodů, státních podniků a zdravotnictví. Tento program nezbavuje vládu závazku provést v plném rozsahu všechna doporučení pro Rumunsko. Stanovení politických priorit, jejich provádění a koordinaci, jež jsou nezbytné pro naplnění memoranda o porozumění a realizaci doporučení pro tuto zemi, je třeba řešit jako celek na úrovni, která rozhoduje o prioritách.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je dosáhnout v roce 2015 střednědobého cíle, kterým je strukturální schodek ve výši 1 % HDP, který reflektuje požadavek Paktu o stabilitě a růstu, a tuto úroveň udržet i v budoucnu. Rumunsku byla pro rok 2014 povolena dočasná odchylka od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle pro účely společně financovaných projektů. Tato dočasná odchylka musí být v následujícím roce kompenzována. Konvergenční program počítá se stabilizací (přepočítaného) strukturálního salda v roce 2014 a s jeho zlepšením o 0,8 % HDP v roce 2015. Výdaje mají podle prognózy růst tempem odpovídajícím výdajovému kritériu jak pro rok 2014, tak pro rok 2015. Poměr dluhu k HDP by měl podle prognózy v roce 2015 dosáhnout 40 % a v letech 2016–2017 klesat. Celkově je rozpočtová strategie nastíněná v konvergenčním programu v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Obecně odpovídá prognóze útvarů Komise z jara 2014. Odhadovaný potenciální HDP, z něhož konvergenční program vychází, je však o něco vyšší, zejména díky optimističtějšímu výhledu, pokud jde o trh práce. Rizika nepříznivého vývoje rozpočtového plánu na rok 2014 jsou spojena s kontrolou výdajů a nižší částkou vybranou na daních, než se předpokládá. Kromě toho na období od roku 2015 nejsou dosud stanovena konkrétní opatření, o něž se má navrhovaný fiskální postup opírat.

Podle prognózy Komise Rumunsko i přes mírné zhoršení strukturálního salda v roce 2014 splňuje s přihlédnutím k dočasné odchylce povolené pro účely společně financovaných projektů požadavky Paktu o stabilitě a růstu pro daný rok. Pokud jde o rok 2015, existuje vzhledem k nezbytné kompenzaci dočasné odchylky povolené pro účely společně financovaných projektů riziko značného odchýlení od požadované strukturální korekce. Navíc se Rumunsko podle prognóz v roce 2015 odchýlí od výdajového kritéria. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že existuje riziko, že se konvergenční program v roce 2015 značně odchýlí od požadavků preventivní složky.

(10)

Závažným problémem zůstávají daňové podvody a vyhýbání se daňovým povinnostem v souvislosti s DPH, včetně přeshraničních režimů, spotřebních daní, odvodů na sociální pojištění a daní z příjmů. V boji proti nehlášené práci bylo dosaženo jen omezeného hmatatelného pokroku a efektivitu strategie zaměřené na dodržování daňových předpisů snižuje nedostatek realistických a závazných prováděcích opatření a nedostatečná pozornost věnovaná prevenci. Reforma daňové správy, která má zvýšit její efektivitu, pokračuje, ovšem přeshraniční spolupráce v administrativních věcech, zejména v oblasti DPH, je stále slabá. Daňové zatížení osob s nízkými a středními příjmy zůstává vysoké a přispívá k nehlášené práci a k nepřiznaným nebo jen částečně přiznaným příjmům. V oblasti ekologických daní došlo k určitému pokroku, a to v důsledku zlepšení systému zdanění vozidel a zvýšení spotřební daně z paliv a její automatické indexace. Dlouhodobou udržitelnost v Rumunsku ohrožují zejména výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva. Panují obavy ohledně udržitelnosti a přiměřenosti důchodového systému, neboť poměr zaměstnaných přispěvatelů k osobám pobírajícím důchod je nízký. Rumunsko již podniklo kroky k vyrovnání zákonem stanovené věkové hranice pro odchod do důchodu u žen a mužů s účinností od roku 2035.

(11)

Riziko fiskální udržitelností v sektoru zdravotnictví zvyšují neefektivní využívání zdrojů a nekvalitní řízení. Dostupnost péče a účinnost a kvalitu systému veřejného zdravotnictví dále snižují velmi rozšířené neoficiální platby. Reformy, které mají efektivitu a finanční udržitelnost zdravotnictví zlepšit, již byly zahájeny, je však potřeba v tomto úsilí pokračovat. Provádění některých opatření nabírá zpoždění a trpí nedostatkem finančních prostředků a nízkou kapacitou služeb. Nákladovou efektivitu zvýší omezení nadměrného využívání hospitalizace pacientů a posílení primární zdravotní péče a systémů lékařské specializace. Další reformy systému zdravotnictví, které byly zahájeny, se soustředí na zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, mimo jiné prostřednictvím rovného přístupu ke kvalitním zdravotnickým službám.

(12)

K hlavním problémům na rumunském trhu práce pak stále patří velmi nízká ekonomická aktivita, nedostatečně využitý potenciál pracovní síly a potřeba zvýšit kvalitu a produktivitu práce. Kvalita veřejné podpory v oblasti hledání zaměstnání a rekvalifikačních služeb zůstává navzdory několika opatřením menšího rozsahu nízká. Větší efektivitě individualizovaných služeb pro uchazeče o práci a zaměstnavatele, jakož i účinnější integraci aktivních a pasivních politik na trhu práce brání omezené výdaje na veřejné služby zaměstnanosti a absence měření výkonnosti. Podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je v Rumunsku vysoký a stále roste (17,3 % v roce 2013). Přijetí národní strategie aktivního stárnutí, která by pomohla zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků, se opožďuje a nyní se předpokládá ke konci roku 2014.

(13)

Neexistují žádné transparentní pokyny ohledně způsobu stanovení minimální mzdy, na němž by se podíleli sociální partneři a jež by měl za cíl udržitelným způsobem podporovat zaměstnanost a konkurenceschopnost a zaručovat příjem z pracovní činnosti.

(14)

Reforma vzdělávání z roku 2011, která stanovila jako dlouhodobý cíl zkvalitnění vzdělávání na všech úrovních, zatím v praxi zcela nefunguje, neboť chybí finanční prostředky a lidské zdroje. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy, která za posledních dvacet let zaznamenala značný propad, bylo v uplynulých letech zahájeno několik reforem a pilotních projektů, avšak dostupnost odborného vzdělávání a přípravy, jejich sladění s potřebami trhu práce a zapojení podnikatelského sektoru do praktické a učňovské přípravy jsou stále nízké. Přetrvává také značný nesoulad mezi poptávanými a nabízenými dovednostmi u absolventů terciárního vzdělávaní a nedostatečná provázanost podnikatelské sféry a akademického prostředí, což dokládá vysoká míra nezaměstnanosti osob s univerzitním vzděláním a skutečnost, že řada z nich vykonává profese, které neodpovídají jejich vzdělání, nebo pracuje na méně kvalifikovaných pozicích. Míra zapojení do celoživotního učení je stále jedna z nejnižších v EU. Míra předčasného ukončení školní docházky je naopak stále jedna z nejvyšších v EU, v současnosti je dokonce vyšší než před rokem 2010 a týká se především Romů. Větší zaměstnanosti žen brání nedostatek a omezená dostupnost kvalitních a cenově dostupných zařízení péče o děti, zejména ve věku do tří let.

(15)

Velkou výzvou je i nadále snižování chudoby. I přes relativně stabilní situaci v oblasti zaměstnanosti hrubý příjem domácností klesá a rozdíly v příjmech rostou. Zvlášť ohrožené jsou rodiny s dětmi. Pokud jde o urychlení přechodu z ústavní péče o děti bez rodičovské péče k alternativním řešením, není pokrok velký. Počet osob se zdravotním postižením žijících ve velkých ústavech je stále vysoký a komunitní služby zaměřené na osoby se zdravotním postižením nejsou dostatečně rozvinuté. Nízké rozšíření, pokrytí a přiměřenost sociálních dávek jsou z hlediska účinného přínosu sociálních dávek ke snižování chudoby i nadále problematické. Zavedení zvláštní sociální dávky ve formě minimálního příjmu pro účely sociálního začlenění (tzv. „venit minim de insertie“), která kombinuje tři stávající druhy sociálních dávek (garantovaný minimální příjem, rodinné přídavky a příspěvek na topení) a které bylo plánováno na rok 2015, bylo odloženo. Provádění národní strategie pro začleňování Romů bylo zahájeno v roce 2012, avšak finanční prostředky vyčleněné na realizaci hlavních akčních plánů byly nedostatečné a výsledky nejsou nikterak výrazné. Přezkum strategie a realizace upravených akčních plánů se zpožďují.

(16)

Jedním z klíčových problémů Rumunska zůstává omezená schopnost veřejné správy vypracovat a provádět odpovídající politiky, což brzdí celkový rozvoj země, podnikatelského prostředí a možností veřejných investic a zároveň neumožňuje poskytovat dostatečně kvalitní veřejné služby. Strukturální příčiny nízké správní kapacity byly v roce 2013 podrobeny analýze. V návaznosti na ni se v současnosti připravuje strategie posílení veřejné správy pro období 2014–2020, která by měla být dokončena do poloviny roku 2014.

(17)

Míra čerpání fondů EU zůstává navzdory značnému pokroku jednou z nejnižších v EU. Trvale nedostačující systémy řízení a kontroly a způsoby zadávání veřejných zakázek mohou mít negativní dopad na přípravu a realizaci další generace programů. Jedním z problémů zůstává strategické plánování a stanovení politických priorit na úrovni ústřední vlády, jakož i stanovení politických priorit a víceleté rozpočtové plánování na úrovni rezortních ministerstev spravujících významná investiční portfolia. Legislativa v oblasti veřejných zakázek je nestabilní a nekoherentní. Institucionální uspořádání s několika aktéry a často se překrývající odpovědností není s to tyto nedostatky odstranit a poskytnout veřejným zadavatelům potřebnou podporu. Hlavním problémem pro veřejné zadavatele jsou i nadále korupce a střet zájmů. Systém předběžných kontrol pro vyloučení střetu zájmů v průběhu zadávání veřejných zakázek by měl začít fungovat do konce roku 2014.

(18)

Podniky i občané se potýkají s nekvalitními předpisy a netransparentním a nepředvídatelným regulačním rámcem. Postupy pro připojení k elektrické síti, vyřízení stavebního povolení či odvod daní jsou stále složité. Další problém pro rumunské podnikatelské prostředí představují nejasná vlastnická práva k pozemkům, neboť do pozemkových knih se zapisuje méně než 50 % nemovitostí a pouhých zhruba 15 % zápisů nemovitostí se ověřuje a zapisuje digitálně. Pokud jde o zvýšení kvality, nezávislosti a účinnosti soudního systému a boje proti korupci, zaznamenalo Rumunsko určitý pokrok, pro podniky domáhající se účinné nápravy jsou však tyto otázky stále zdrojem obav. Opatření v zájmu integrity a boje proti korupci narážejí na politické a správní úrovni i nadále na silný odpor.

(19)

V roce 2013 skončila regulace cen elektřiny pro průmyslové podniky a postupná deregulace cen plynu a elektřiny pokračuje. Závažným problémem je neefektivní a netransparentní řízení státních podniků v těchto odvětvích. Deregulace cen energií by měla přispět ke zlepšení energetické účinnosti, ačkoliv k dalšímu zvýšení energetické účinnosti budov, ústředního vytápění, průmyslových podniků a městské dopravy jsou zapotřebí konkrétní opatření a závazky týkající se zdrojů. Integrace rumunského trhu s elektřinou a plynem do trhu EU zůstává nedokončena a kvůli značným překážkám stále nedošlo k přeshraničnímu propojení plynovodů, jež by přispělo k větší diverzifikaci dodávek.

(20)

Růst Rumunska zpomaluje i nadále také nedostatečně rozvinutá základní dopravní infrastruktura. Rychle narůstající počet vozidel a špatná kvalita silniční infrastruktury negativně ovlivňují podniky a ekonomiku. Bezpečnost a spolehlivost železniční sítě poškozuje její špatná údržba. Nákladní doprava na vnitrozemských vodních cestách, zejména na Dunaji, stále zdaleka nevyužívá svůj potenciál. Neefektivní a netransparentní řízení státních podniků v odvětví dopravy brzdí rozvoj síťové infrastruktury.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rumunska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Rumunsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(22)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala konvergenční program, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 2,

1.

Dokončit program finanční pomoci EU/MMF, a to tak, že bude věnovat plnou pozornost politickým podmínkám stanoveným v memorandu o porozumění ze dne 6. listopadu 2013 a v jeho následných dodatcích, které doplňují a podporují provádění těchto doporučení pro Rumunsko.

2.

Realizovat rozpočtovou strategii pro rok 2014, značně zintenzivnit rozpočtové úsilí, aby bylo zajištěno splnění střednědobého cíle v roce 2015 v souladu se závazky přijatými v rámci programu zlepšení platební bilance a tak, jak je uvedeno v konvergenčním programu z roku 2014, zejména stanovením konkrétních opatření, a následně si tuto úroveň střednědobého cíle udržet. Zlepšit výběr daní tím, že bude pokračovat realizace komplexní strategie zaměřené na dodržování daňových předpisů a zintenzivní se úsilí o omezení podvodů v oblasti DPH. Bojovat proti nehlášené práci. Rozpočtově neutrálním způsobem snížit daňovou zátěž osob s nízkými a středními příjmy. Dokončit důchodovou reformu započatou v roce 2010, a to vyrovnáním zákonem stanovené věkové hranice pro odchod do důchodu pro ženy a muže.

3.

Urychlit reformy ve zdravotnictví s cílem zlepšit efektivitu, kvalitu a dostupnost zdravotní péče, a to i pro znevýhodněné osoby a odlehlé a odloučené komunity. Zvýšit úsilí v boji proti neoficiálním platbám, a to i pomocí řádných řídicích a kontrolních systémů.

4.

Posílit aktivní opatření na trhu práce a kapacitu národní agentury pro zaměstnanost. Věnovat zvláštní pozornost aktivaci neregistrovaných mladých lidí. Posílit opatření na podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků. Vypracovat v konzultaci se sociálními partnery jasné pokyny k transparentnímu stanovení minimální mzdy s ohledem na ekonomické podmínky a na podmínky na trhu práce.

5.

Zlepšit kvalitu a dostupnost odborného vzdělávání a přípravy, učňovské přípravy, terciárního vzdělávání a celoživotního učení a přizpůsobit je potřebám trhu práce. Zajistit lepší dostupnost předškolního vzdělávání dětí a péče o ně.

6.

V zájmu zmírňování chudoby zvýšit účinnost a účelnost sociálních transferů, zejména na děti, a pokračovat v reformě sociální pomoci silnějším propojením s aktivačními opatřeními. Zvýšit úsilí, pokud jde o provádění plánovaných opatření na podporu začlenění Romů do trhu práce, zlepšení školní docházky a omezení jejího předčasného ukončení, a to pomocí přístupu založeného na partnerství a důsledného monitorování situace.

7.

Zintenzivnit snahu o navýšení kapacity veřejné správy, zejména zlepšit její efektivitu, řízení lidských zdrojů, rozhodovací nástroje a koordinaci na různých vládních úrovních i mezi nimi a zvýšit její transparentnost, integritu a odpovědnost. Zrychlit čerpání fondů EU, posílit systémy řízení a kontroly a zlepšit kapacitu pro strategické plánování, včetně víceletého rozpočtování. Řešit přetrvávající nedostatky v systému zadávání veřejných zakázek. Pokračovat ve zlepšování kvality a účinnosti soudního systému, bojovat proti korupci na všech úrovních a zajistit efektivní provádění soudních rozhodnutí.

8.

Podporovat hospodářskou soutěž a účinnost v energetice a dopravním průmyslu. Urychlit reformu řízení státních podniků v odvětví energetiky a dopravy a zvýšit jejich efektivitu. Zlepšit a zjednodušit předpisy týkající se energetické účinnosti. Zlepšit přeshraniční propojení energetických sítí a přednostně umožnit fyzické zpětné toky v propojených plynovodech.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/115

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Slovinska na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovinska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Slovinska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Slovinsko se nadále potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje sledování apokračující rozhodná politická opatření. I když v průběhu roku 2013 došlo díky makroekonomickým změnám a některým politickým opatřením, které Slovinsko přijalo, ke zmírnění nerovnováhy, rozsah potřebné korekce znamená, že stále přetrvávají významná rizika. Velmi velkou pozornost vyžadují konkrétně rizika pocházející z hospodářské struktury charakterizované slabou správou a řízením společností, z vysokého stupně zapojení státu do hospodářství, ze ztrát nákladové konkurenceschopnosti, z nadměrné výše podnikových dluhů a ze značného nárůstu veřejného zadlužení. Přestože bylo dosaženo značného pokroku při korekci rozvah bank, jsou stále zapotřebí rozhodné kroky s ohledem na úplné provedení ucelené strategie pro bankovní sektor, včetně restrukturalizace, privatizace a zvýšeného dohledu.

(8)

Dne 5. března 2014 podala Komise Slovinsku autonomní doporučení, v němž od orgánů vyžaduje další úsilí k zajištění plného souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku a podání zpráv o dalších opatřeních v samostatné části letošního programu stability.

(9)

Dne 15. dubna 2014 předložilo Slovinsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 24. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je napravit nadměrný schodek do roku 2015 a dosáhnout střednědobého cíle do roku 2017. Program potvrzuje předcházející střednědobý cíl dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, což je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Nepředpokládá se však, že (přepočtené) strukturální saldo dosáhne do roku 2017 střednědobého cíle. Podle programu stability se má v roce 2015 v souladu s cílem stanoveným v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku snížit deficit pod 3 % HDP. Po roce 2015 program stability předpokládá stálé snižování deficitu s tím, že v roce 2018 by mělo být dosaženo přebytku 0,3 % HDP. Podle programu stability má veřejný dluh dosáhnout vrcholu v roce 2015 na hodnotě 81,1 % HDP a v roce 2016 má klesnout na 76 %. Celkově je rozpočtová strategie popsaná v programu stability v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí a který vypracoval nezávislý subjekt (Ústav pro makroekonomickou analýzu a rozvoj), je obezřetný. V programu stability jsou určena některá doplňující opatření, která pomohou překlenout rozdíly vůči požadovanému fiskálnímu úsilí. Na základě toho lze konstatovat, že program stability částečně dodržel autonomní doporučení Komise. Rizika horšího vývoje však přetrvávají vzhledem k tomu, že opatření, o něž se program stability opírá, nejsou dostatečně podrobná a mnohá z nich mají být teprve přijata.

Veškeré případné další potřeby rekapitalizace bank vyplývající z výsledků přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu provedených ve Slovinsku v roce 2013 by zvýšily deficit a míru zadlužení, zatímco veškeré výnosy z úspěšné privatizace subjektů nebo bank ve vlastnictví státu, které nebyly v projekcích programu zahrnuty, by snížily dluhové zatížení. Na základě prognózy Komise zaostává fiskální úsilí v období 2013–2014 o 1,4 % HDP, pokud jde o (korigovanou) změnu strukturálního salda, a o 0,5 % HDP, pokud jde o objem požadovaných opatření, která byla považována za nezbytná v době vydání doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku. Zatímco v programu stability se pro rok 2015 předpokládá deficit v souladu s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku, prognóza útvarů Komise z jara 2014 odhaduje deficit ve výši 3,1 % HDP.

(11)

Kromě toho se na základě prognózy Komise očekává, že fiskální úsilí měřené jak pomocí (korigované) změny strukturálního salda, tak objemu diskrečních opatření, která mají být provedena, bude poněkud nižší, než doporučuje pro rok 2015 Rada. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že v roce 2014 i v dalších letech je potřebné další úsilí, aby byl zajištěn úplný soulad s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku, včetně požadovaného strukturálního úsilí.

(12)

Co se týče fiskálních pravidel, v roce 2013 parlament schválil ústavní základ pro stanovení pravidla vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření. Avšak potřebné prováděcí právní předpisy, konkrétně zákon o fiskálních pravidlech, který měl být schválen do listopadu 2013, musí být teprve přijaty. Především je nutno vytvořit právní základnu, která by definovala úlohu, pravomoci a nezávislost fungující fiskální rady. Včasné dokončení komplexního přezkumu výdajů všech rozpočtových subjektů v hlavní oblasti výdajů na zdravotní péči by mohlo určit opatření na podporu fiskální konsolidace a určit možnosti pro zlepšení účinnosti a nákladové efektivnosti.

(13)

V roce 2013 bylo Slovinsku doporučeno posílit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a zlepšit účinnost, nákladovou efektivnost a kvalitu v oblasti dlouhodobé péče. Slovinsko dosáhlo omezeného pokroku, co se týče opatření přijatých na základě tohoto doporučení. Hodnocení důchodové reformy z roku 2012 bylo dokončeno v dubnu 2014 a první zjištění jsou pozitivní. I když byly realizovány určité fiskální úspory, úroveň důchodů zůstává nezměněna. Slovinsko je ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vystaveno vysokým rizikům v souvislosti s fiskální udržitelností, zejména kvůli zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva vyplývajícímu z tamější demografické situace. Jestliže se mají celkové výdaje ve střednědobém a dlouhodobém výhledu stabilizovat při zajištění přiměřených důchodů a dostatečného přístupu k službám dlouhodobé péče, budou muset být důchodový systém a systém dlouhodobé péče ve střednědobém výhledu reformovány. Příslušné orgány mají v plánu vypracovat bílou knihu pro komplexní důchodovou reformu. Návrh reformy dlouhodobé péče byl přijat na konci roku 2013 a příslušná legislativa se očekává do konce roku 2014. Existuje však riziko, že se reforma zpozdí kvůli tomu, že se opožďuje probíhající reorganizace zdravotního pojištění.

(14)

Situace na trhu práce se zhoršila. V roce 2013 dosáhla nezaměstnanost 10,3 % a nezaměstnanost mladých se vyšplhala na 21,6 %, zatímco podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy, se mezi lety 2011 a 2013 zvýšil o 2,1 procentního bodu. Z hodnocení reformy trhu práce přijaté v roce 2013 je zřejmá klesající segmentace mezi smlouvami na dobu neurčitou a na dobu určitou, třebaže na základě většího využívání jiných netrvalých smluvních forem, zatímco účinek pobídek k zaměstnávání starších a mladších lidí je stále nejasný. Segmentace trhu práce je také řešena pomocí lepší regulace práce studentů. Přestože nový zákon čeká na schválení, přetrvávají obavy, zda bude dostatečně řešit nedostatky předcházejících předpisů. Vláda dosáhla omezeného pokroku v provádění doporučení z loňského roku k minimální mzdě, která se nadále upravuje pouze podle inflace, zatímco zákon o minimální mzdě umožňuje indexaci podle jiných ekonomických podmínek. Omezeného pokroku bylo dosaženo v přípravě účinných cílených opatření aktivní politiky na trhu práce a řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce.

(15)

Vláda dosáhla značného pokroku v realizaci doporučení týkajících se stability v bankovním sektoru, provedení spolehlivého přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu, včasných rekapitalizací a převodů úvěrů v selhání na společnost spravující aktiva bank. Práce však zdaleka není dokončena a jsou nezbytná rozhodná opatření k dokončení a provedení komplexní strategie pro bankovní sektor oznámené v prosinci 2013, včetně restrukturalizace, privatizace a zvýšeného dohledu. Množství úvěrů v selhání v bankovním systému zůstává vysoké. Je proto důležité, aby si banky vybudovaly interní kapacitu pro řešení úvěrů v selhání, včetně posílení vnitřních jednotek pro řízení aktiv a restrukturalizaci, za účelem zrychleného řešení úvěrů v selhání při maximalizaci hodnoty, která je získána zpět, a zachování životaschopných podniků. Každý další převod úvěrů v selhání na společnost spravující aktiva bank musí být pečlivě připraven, aby se usnadnila rychlá a účinná restrukturalizace úvěrů poskytnutých společnostem, zejména v případě složitých, vzájemně provázaných půjček uvnitř skupiny. Předpokládá se komplexní plán strategie řízení a podnikatelský plán, který by zdůvodnil cíle týkající se splácení dluhů pro společnost spravující aktiva bank. Na základě zkušeností získaných z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu jsou potřebná další rozhodná opatření ke zlepšení správy a řízení všech bank a dohledu nad nimi, zejména těch, které zůstávají ve vlastnictví státu, a to posílení řízení rizik, zdokonalení postupů schvalování úvěrů a zlepšování kvality a dostupnosti dat s cílem snížit podíl úvěrů v selhání a omezit budoucí rizika.

(16)

Vláda dosáhla omezeného pokroku v provádění doporučení ke správě a řízení státních podniků, které představují jednu šestinu celkové přidané hodnoty a tvoří komplexní vzájemně provázanou soustavu domácích bank, pojišťovacích skupin a nefinančních podniků s významným vzájemným vlastnictvím podílů. Míra státního vlivu představuje významná rizika pro veřejné finance, a to přímá i nepřímá prostřednictvím závazků plynoucích ze záruk. Promyšlená strategie řízení státních podniků spolu se zlepšenou správou a řízením společností by vytvořila příznivější prostředí pro přilákání přímých zahraničních investic. Přestože byly provedeny první kroky a v květnu 2013 byl vypracován výchozí seznam patnácti společností pro zrychlenou privatizaci, pokrok k dnešnímu dni je neurčitý a existuje značné riziko, že lhůty nebudou dodrženy. V dubnu 2014 byly po určitém zpoždění zavedeny nové právní předpisy na podporu slovinského státního holdingového úřadu, který je nástrojem pro konsolidaci správy státního majetku. Předpokládá se komplexní strategie a přesná klasifikace hlavních a vedlejších aktiv, včetně aktiv vyčleněných k privatizaci. Je nutno určit a provést příslušná opatření k zabezpečení procesu restrukturalizace a dosažení jeho cílů, včetně mimo jiného maximalizace hodnoty, kterou věřitelé získají zpět, a vypracování seznamu nejnaléhavějších případů k restrukturalizaci pro rychlé dosažení výsledku.

(17)

V roce 2013 byl změněn insolvenční rámec, aby se usnadnilo včasné vyřešení úvěrů v selhání, ale nový rámec nebyl zatím z velké části využit. Vysoká míra zadlužení a finanční problémy omezily schopnost podnikatelského sektoru investovat do budoucích projektů. Naléhavě potřebná finanční a provozní restrukturalizace podnikatelského sektoru ve větším rozsahu teprve čeká na zahájení. Pro urychlené vyřešení situace kolem úvěrů v selhání a pro usnadnění jednání o restrukturalizaci, zejména v případě složitých, vzájemně provázaných půjček uvnitř skupiny, je potřebný konsolidovaný přehled o jednotlivých úvěrových expozicích v bankovním systému. Pro podporu a urychlení tohoto procesu by mohla převzít iniciativu centralizovaná pracovní skupina se zkušenými zástupci všech zúčastněných stran. Mezitím je zásadně důležité rychle a efektivně uzavřít několik probíhajících naléhavých případů v rámci společnosti pro správu bankovních aktiv.

(18)

Přes svůj potenciál má Slovinsko jeden z nejnižších stavů přímých zahraničních investic v Unii (34,1 % HDP v porovnání s průměrem Unie ve výši 47,1 % HDP v roce 2012). I když privatizace a restrukturalizace podniků nabízí soukromým investorům mnoho nových možností, vše nasvědčuje tomu, že nedostatečně rozvinuté podnikatelské prostředí a kultura brání Slovinsku těchto možností plně využít. V roce 2012 byl zahájen proces deregulace regulovaných povolání a doposud poklesl počet regulovaných povolání z 323 na 262. Další deregulace regulovaných povolání by přispěla ke zvýšení počtu domácích i zahraničních poskytovatelů služeb a tím také ke zvýšení konkurenceschopnosti. Existuje potenciál ke zvýšení konzistentnosti opatření navržených ke zlepšení podnikatelského prostředí a podnikatelských činností. V této souvislosti poskytne strategie pro inteligentní specializaci připravovaná v rámci evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 příležitost zaměřit se na nejdůležitější opatření, jako je vytváření obchodovatelných, inovativních výrobků.

(19)

Slovinsko je na počátku přípravy návrhů komplexní reformy veřejného sektoru (která má být přijata do ledna 2015). V této souvislosti musí Slovinsko obnovit kvalitu a důvěryhodnost veřejné správy. Slovinsko dosáhlo určitého pokroku ve zlepšování kvality soudního systému a snížilo počet nevyřízených případů. Reforma správy případů v obchodním a civilním soudnictví zlepšila fungování soudního systému. Pozitivní trendy v občanskoprávních a obchodních sporech z poslední doby zůstaly zachovány.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(21)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability Slovinska, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(22)

Na základě hloubkového přezkumu provedeného Komisí a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(23)

V kontextu evropského semestru provedla Komise také analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Slovensko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit rozpočtovou strategii pomocí dostatečně specifikovaných strukturálních opatření pro rok 2014 a následující léta, zajistit nápravu nadměrného schodku do roku 2015 udržitelným způsobem dosažením strukturálního přizpůsobení specifikovaného v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje věrohodné provádění ambiciózních strukturálních reforem ke zvýšení přizpůsobivosti a na podporu růstu a zaměstnanosti. Po nápravě nadměrného schodku každoročně provádět strukturální korekce ve výši nejméně 0,5 % HDP a za příznivých ekonomických podmínek více, nebo zajistit, aby bylo splněno pravidlo týkající se zadlužení za účelem udržitelného snižování vysokého veřejného zadlužení. Pro zlepšení důvěryhodnosti fiskální politiky v co nejkratší době dokončit přijetí pravidla vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření, učinit střednědobý rozpočtový rámec závazným, všezahrnujícím a transparentním a vytvořit nezbytnou právní základnu pro fungující fiskální radu, která by definovala její pravomoci v rámci rozpočtového procesu a zavedla jasná procesní pravidla pro sledování rozpočtových výsledků. Do konce roku 2014 zahájit komplexní přezkum výdajů zahrnující státní i místní úroveň správy, přímé i nepřímé rozpočtové subjekty a poskytovatele veřejných služeb a jiných služeb v oblasti zdravotní péče, kteří jsou ve vlastnictví obcí, za účelem realizace rozpočtových úspor v roce 2015 a v dalších letech.

2.

Na základě veřejné konzultace dohodnout opatření k zajištění udržitelnosti důchodového systému a přiměřenosti důchodů po roce 2020 zahrnující úpravy hlavních parametrů, např. propojení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu se zvyšováním střední délky života, a podporující soukromé příspěvky do druhého pilíře důchodového systému. Udržet kontrolu nad náklady spojenými se stárnutím obyvatelstva v oblasti dlouhodobé péče přidělováním prostředků těm, kteří je nejvíce potřebují a přesměrováním poskytování péče z institucionální na domácí.

3.

Po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy vypracovat do konce roku 2014 komplexní dohodu o sociální politice zajišťující, aby vývoj mezd, včetně minimální mzdy, podporoval konkurenceschopnost, domácí poptávku a vytváření pracovních míst. Znovu definovat skladbu minimální mzdy a přezkoumat systém její indexace. Přijmout opatření k dalšímu snížení segmentace, zejména se zaměřením na účinnost pobídek k přijímání mladých a starších pracovníků a využívání smluv občanského práva. Přijmout zákon o práci studentů. Stanovit jako prioritu aktivní pomoc mladým lidem neregistrovaným v evidenci úřadů práce a zajistit dostatečné kapacity veřejných služeb zaměstnanosti. Zvýšit zaměstnanost pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, přizpůsobit pracovní prostředí delšímu produktivnímu životu a soustředit zdroje na cílená opatření aktivní politiky na trhu práce při současném zlepšení jejich účinnosti. Řešit nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce tím, že se zlepší atraktivita odborného vzdělávání a přípravy a více se rozvine spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami při posuzování potřeb trhu práce.

4.

V roce 2014 podle plánu dokončit privatizaci NKBM, připravit Abanku na privatizaci v roce 2015, pokračovat bez prodlení s prováděním plánů restrukturalizace bank, které jsou příjemci státní podpory, a s nezbytnou konsolidací bankovního sektoru. V srpnu 2014 na základě zkušeností získaných z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu dokončit komplexní akční plán pro banky, včetně konkrétních opatření ke zlepšení správy a řízení, dohledu, řízení rizik, procesu schvalování úvěrů a kvality a dostupnosti dat. Zlepšit způsobilost bank řešit úvěry v selhání posílením vnitřních jednotek pro řízení aktiv a restrukturalizaci. Do září 2014 vyjasnit mandát společnosti spravující aktiva bank zveřejněním komplexního plánu strategie řízení a podnikatelského plánu, ve kterém bude podrobně uvedena její úloha při restrukturalizaci jejích aktiv, cíle týkající se splácení dluhů, rozpočty, plány řízení aktiv a očekávané návratnosti při současném zajištění přiměřených zdrojů.

5.

Pokračovat v provádění privatizací oznámených v roce 2013 ve stanovených lhůtách. Přijmout strategii pro slovinský státní holdingový úřad s jasným členěním aktiv v souladu s časovým plánem a definicemi stanovenými v zákoně o slovinském státním holdingovém úřadu z roku 2014. Do listopadu 2014 závazně přijmout krátkodobý (horizont jednoho až dvou let) harmonogram odprodeje řady vhodně vybraných aktiv s jasným časovým vymezením. Zajistit jeho úplné fungování jako nástroje pro řízení aktiv, která zůstávají ve vlastnictví státu, a odprodej aktiv vyčleněných podle aktů řízení v časovém rámci stanoveném právními předpisy. Do září 2014 přijmout a provést kodex správy a řízení pro státní podniky, aby bylo zajištěno odborné, transparentní a nezávislé řízení.

6.

Do konce roku 2014 dokončit hlavní plán restrukturalizace podniků v rámci jasných priorit a účinného postupu provádění. Zřídit centralizovanou pracovní skupinu pro restrukturalizaci podniků, která bude sledovat a koordinovat celkový proces restrukturalizace, poskytovat nezbytné odborné znalosti, vedení a poradenství a zprostředkovávat jednání mezi všemi zúčastněnými stranami. Zpracovat seznam nejnaléhavějších případů restrukturalizace při maximalizaci hodnoty, kterou věřitelé získají zpět. Podporovat využití dostupných zákonných mechanismů a mezinárodních osvědčených postupů všemi zúčastněnými stranami v procesu restrukturalizace. Do září 2014 vyhodnotit poslední změny právních předpisů týkajících se platební neschopnosti a zajistit připravenost k zavedení jakýchkoli dalších nezbytných opatření. Dále snížit délku soudních řízení na prvním stupni v občanskoprávních a obchodních sporech, včetně případů, které se řídí právními předpisy týkajícími se platební neschopnosti, a snížit počet nevyřízených případů, zejména případů exekuce a insolvenčních řízení.

7.

Odstraňovat překážky pro podnikání ve Slovinsku v oblastech důležitých pro hospodářský rozvoj a tím učinit Slovinsko atraktivnější zemí pro přímé zahraniční investice, zejména prostřednictvím urychlené liberalizace regulovaných povolání a snížení administrativní zátěže včetně jednodušších režimů udělování oprávnění. Zajistit dostatečnou rozpočtovou autonomii agentury na ochranu hospodářské soutěže a zvýšit její institucionální nezávislost. Zjednodušit priority, zajistit konzistenci mezi strategií pro výzkum a inovace z roku 2011 a strategií pro průmyslovou politiku z roku 2013 s připravovanými strategiemi pro inteligentní specializaci a dopravu a zajistit jejich bezodkladné provedení a posouzení účinnosti.

8.

Přijmout účinná opatření pro boj s korupcí, zvýšení transparentnosti a odpovědnosti a zavedení externího hodnocení výsledků a postupů řízení kvality.

29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/122

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Slovenska na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (4) stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovenska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (5) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Slovensko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 23. dubna 2014 předložilo Slovensko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je zajistit udržitelnost nápravy nadměrného schodku a dosáhnout do roku 2017 střednědobého rozpočtového cíle, jímž je strukturální schodek ve výši zhruba 0,5 % HDP. Tento střednědobý cíl je oproti požadavkům Paktu o stabilitě a růstu přísnější. Schodek veřejných financí Slovenska byl v roce 2013 udržitelně snížen na úroveň pod 3 % HDP. Plánovaná (nově vypočtená) změna strukturálního salda pro rok 2014 by znamenala, že se Slovensko výrazně odchyluje od postupu korekce k dosažení střednědobého cíle. V roce 2015 by plánované zlepšení ve výši 0,3 % HDP bylo v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu. V následujících letech by program stability nezajistil dostatečnou korekci vedoucí k dosažení střednědobého cíle. Výdaje by v letech 2014 a 2015 rostly tempem odpovídajícím výdajovému kritériu. Program stability předpokládá, že největší část konsolidačního úsilí k dosažení střednědobého cíle se odehraje v letech 2016 a 2017. Postup korekce k dosažení střednědobého cíle jakožto celek s sebou nese rizika ohledně dodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Program stability předpokládá, že dluh veřejných financí nepřekročí referenční hodnotu 60 % HDP po celou dobu programového období. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability a který byl potvrzen nezávislým subjektem (výbor pro makroekonomické prognózy), je realistický.

Již kvantifikovaná opatření nezajistí, že se dosáhne fiskálních cílů stanovených orgány. Navíc nejsou dostatečně specifikována všechna opatření na straně příjmů a realizace úsporných reforem veřejné správy vykazuje určitá rizika, jelikož v oblasti mzdových nákladů veřejné správy mohou stejně jako v minulosti chybět rozpočtové hodnoty. Na druhé straně údaje uvedené v programu stability ještě nezohledňují úspory plynoucí z aktivace domácí dluhové brzdy. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2014, která zahrnuje dopad úspor na výdajové straně v důsledku dluhové brzdy, by byla odchylka od postupu korekce v roce 2014 menší, než je v programu stability předpokládáno, zatímco v roce 2015 se očekává dostatečné snížení strukturálního schodku, přičemž výdajové kritérium bude splněno v roce 2014 i 2015.

(9)