20.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 188/1

Doporučení pro nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou

(ECB/2014/13)

(předložené Evropskou centrální bankou)

(2014/C 188/01)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. ÚVOD

Dne 23. listopadu 1998 přijala Rada Evropské unie nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (1). V souladu s čl. 107 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství ECB již v minulosti předložila Radě doporučení ECB/1998/10 (2). ECB poté rovněž předložila doporučení ECB/2008/9 (3), které předcházelo přijetí nařízení Rady (ES) č. 951/2009 (4). Je proto vhodné řídit se stejným postupem, který je v současné době zakotven v čl. 129 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, a do nařízení (ES) č. 2533/98 zakotvit navrhované změny.

II. KOMENTÁŘ K ČLÁNKŮM

Použití statistických informací pro výkon funkcí dohledu

S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž a zajistit, aby údaje bylo třeba shromáždit pouze jednou, jsou národní centrální banky v současné době podle čl. 8 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 2533/98 oprávněny důvěrné statistické informace používat pro výkon svých funkcí v oblasti dohledu. Mělo by být stanoveno, že ECB, jíž byly svěřeny zvláštní funkce v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (5), může obdobně jako národní centrální banky, jimž byly svěřeny zvláštní funkce v oblasti obezřetnostního dohledu, pro výkon těchto funkcí používat důvěrné statistické informace.

Současně by mělo být vyjasněno, že k předávání důvěrných statistických informací mezi členy ESCB a jinými orgány členských států a Unie, které jsou odpovědné za a) dohled nad finančními institucemi, trhy a infrastrukturami a b) stabilitu finančního systému, a Evropským mechanismem stability může docházet za účelem podpory příslušných úkolů. Mezi orgány se mohou mimo jiné řadit příslušné orgány, které jsou odpovědné za dohled a makroobezřetnostní dohled, evropské orgány dohledu (6), Evropská rada pro systémová rizika, jakož i orgány příslušné k řešení krizí úvěrových institucí.

Doporučení pro

„NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5.4 tohoto statutu,

s ohledem na doporučení Evropské centrální banky,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Komise,

v souladu s postupem stanoveným v čl. 129 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 41 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (7) je klíčovým prvkem právního rámce, o nějž se Evropská centrální banka (ECB) s pomocí národních centrálních bank opírá při plnění úkolů v oblasti shromažďování statistických informací. ECB z tohoto nařízení důsledně vychází za účelem provádění a sledování koordinovaného shromažďování statistických informací nezbytných k plnění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB), včetně úkolu přispívat k řádnému provádění opatření, jež přijímají příslušné orgány v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy.

(2)	Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (8) ECB svěřuje zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi a ke stabilitě finančního systému v Unii a v jednotlivých členských státech.

(3)

S cílem snížit zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek a umožnit řádný výkon dohledu nad finančními institucemi, trhy a infrastrukturami, jenž byl svěřen všem příslušným orgánům, jakož i řádné plnění úkolů, které byly svěřeny orgánů odpovědným za ochranu stability finančního systému, je nezbytné změnit nařízení (ES) č. 2533/98 tak, aby umožňovalo přenos a použití statistických informací, které shromažďuje ESCB, mezi členy ESCB a příslušnými orgány. Mezi tyto orgány by se měly řadit příslušné orgány, které jsou odpovědné za dohled nad finančními institucemi, trhy a infrastrukturami a za makroobezřetnostní dohled, evropské orgány dohledu (9), Evropská rada pro systémová rizika, jakož i orgány příslušné k řešení krizí úvěrových institucí,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Konkrétní změny

Článek 8 nařízení (ES) č. 2533/98 se mění takto:

V odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje následujícím zněním a doplňuje se nové písmeno e), které zní:

‚d)	pokud jde o ECB a národní centrální banky, příslušné informace jsou použity v oblasti obezřetnostního dohledu;

e)	pokud jde o národní centrální banky, příslušné informace jsou v souladu s článkem 14.4 statutu použity pro výkon jiných funkcí než těch, jež jsou uvedeny ve statutu.‘

V odstavci 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:

‚a)	v rozsahu a na úrovni podrobnosti, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů ESCB uvedených ve Smlouvě nebo úkolů v oblasti obezřetnostního dohledu, které byly svěřeny členům ESCB, nebo‘.

Doplňuje se nový odstavec 4a, který zní:

‚4a

ESCB může důvěrné statistické informace předávat orgánům nebo institucím členských států a Unie, které jsou odpovědné za dohled nad finančními institucemi, trhy a infrastrukturami nebo za stabilitu finančního systému v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy, jakož i Evropskému mechanismu stability v rozsahu a na úrovni podrobnosti, jež jsou nezbytné pro plnění jejich příslušných úkolů. Jakékoli další předání musí být výslovně schváleno členem ESCB, který důvěrné statistické informace shromáždil.‘

Článek 2

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem [datum].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.“

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 21. března 2014.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).

(2) Doporučení ECB/1998/10 pro nařízení Rady (ES) o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. C 246, 6.8.1998, s. 12).

(3) Doporučení ECB/2008/9 pro nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. C 251, 3.10.2008, s. 1).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 951/2009 ze dne 9. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 269, 14.10.2009, s. 1).

(5) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(6) Evropskými orgány dohledu jsou Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(7) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).

(8) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(9) Evropskými orgány dohledu jsou Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

20.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 188/4

SDĚLENÍ KOMISE

Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem

(2014/C 188/02)

1. ÚVOD

Toto sdělení obsahuje pokyny, jak podle pravidel pro státní podporu posuzovat veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou díky pozitivnímu efektu přelévání, který ovlivňuje vnitřní trh a společnost v Unii, velmi významně přispět k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti ve prospěch průmyslu a hospodářství Unie.

Významné projekty společného evropského zájmu umožní spojit vědomosti, odborné znalosti, finanční zdroje a hospodářsky aktivní subjekty v celé Unii a překonat tak významná selhání trhu nebo systémové nedostatky a společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Jejich úkolem je spojit veřejný a soukromý sektor, aby bylo možné realizovat projekty velkého rozsahu, které jsou důležitým přínosem pro Unii a její občany.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou být relevantní pro veškeré politiky a opatření, které splňují společné evropské cíle, zejména co se týče cílů strategie Evropa 2020 (1), stěžejních iniciativ Unie a oblastí, jež jsou klíčové pro hospodářský růst, jako jsou klíčové základní technologie (Key Enabling Technologies, KET) (2).

Iniciativa k modernizaci státní podpory (3) vyzývá, aby byla státní podpora zaměřena na cíle společného evropského zájmu v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 a mohla tak řešit selhání trhu nebo jiné významné systémové nedostatky, které brání podpoře růstu, zaměstnanosti a vývoji integrovaného, dynamického a konkurenceschopného vnitřního trhu. Pro zavádění významných projektů společného evropského zájmu je často nutná velká angažovanost veřejných orgánů, neboť trh by jinak takové projekty nefinancoval. Toto sdělení stanoví pravidla použitelná pro veřejné financování těchto projektů, které představují státní podporu, aby se zajistilo, že na vnitřním trhu zůstanou zachovány rovné podmínky.

Pravidla pro veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu jsou již stanovena v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (4) a v Pokynech Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (5), které jsou vodítkem pro použití čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie („Smlouvy“). Modernizace státní podpory je dobrou příležitostí k tomu, aby byly stávající pokyny aktualizovány a konsolidovány v jediném dokumentu a zároveň byly sladěny s cíli strategie Evropa 2020 a cíli modernizace státní podpory a aby se jejich použití rozšířilo i na jiné oblasti, ve kterých by takové pokyny mohly být zapotřebí. Toto sdělení proto nahrazuje všechna stávající ustanovení o dotčených významných projektech. Sdělení tak členským státům poskytuje konkrétní a mezioborové pokyny, jejichž cílem je napomoci rozvoji významných projektů spolupráce, které podporují společné evropské zájmy.

Na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy mohou být podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu, považovány za slučitelné s vnitřním trhem. V souladu s tím toto sdělení stanoví pokyny ohledně kritérií, která Komise bude používat při posouzení státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu. Sdělení nejprve definuje oblast své působnosti a následně uvádí seznam kritérií, která Komise použije při posouzení povahy a důležitosti, které tyto projekty mají pro použití čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy. Dále vysvětluje, jak bude Komise posuzovat slučitelnost veřejného financování významných projektů společného evropského zájmu podle pravidel státní podpory.

Tímto sdělením se nevylučuje možnost, že podpora napomáhající realizaci významných projektů společného evropského zájmu může být rovněž považována za slučitelnou s vnitřním trhem na základě jiných ustanovení Smlouvy, zejména čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a jejich prováděcích pravidel. Rámec pro státní podporu je v současnosti modernizován, aby se členským státům nabídlo více možností pro dotování významných projektů, které v různých oblastech napravují selhání trhu a problémy ohledně soudržnosti, aby se podpořil udržitelný růst a zaměstnanost. Jelikož však jeho ustanovení nemusí v plném rozsahu pokrývat relevanci, zvláštnosti a charakteristiky významných projektů společného evropského zájmu, obsahuje toto sdělení specifická ustanovení o způsobilosti, slučitelnosti a postupech.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI

Toto sdělení se vztahuje na významné projekty společného evropského zájmu ve všech hospodářských odvětvích.

10.

Tato sdělení se nevztahuje na:

a)	opatření zahrnující podporu ve prospěch podniků v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci (6) nebo jakýchkoli následných pokynů v pozměněném nebo nahrazeném znění;

b)	opatření zahrnující podporu ve prospěch podniků, na které byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem;

opatření zahrnující podporu, která podmínkami, které jsou s nimi spojené, nebo způsobem svého financování vedou nutně k porušení práva Unie (7), zejména:

—	opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě,

—	opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby,

—	opatření podpory omezující možnost příjemce využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.

3. KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

11.

Pro určení, zda se na projekt vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, se použijí následující kritéria:

3.1 Definice projektu

12.

Návrh na udělení podpory se týká jediného projektu, u kterého jsou jasně definované cíle, jakož i podmínky týkající se provedení, včetně jeho účastníků a financování (8).

13.

Za způsobilý může Komise rovněž považovat „integrovaný projekt“, tedy skupinu jednotlivých projektů, které jsou součástí společné struktury, plánu nebo programu, jež mají stejný cíl a uplatňují jednotný systémový přístup. Jednotlivé složky integrovaného projektu se mohou týkat odlišných úrovní dodavatelského řetězce, musí se však vzájemně doplňovat a být nezbytné pro dosažení významného evropského cíle (9).

3.2 Společný evropský zájem

3.2.1 Obecná kumulativní kritéria

14.

Projekt musí přispívat konkrétním, jasným a identifikovatelným způsobem k jednomu nebo více cílům Unie a musí mít významný přínos pro konkurenceschopnost Unie a udržitelný růst a zároveň řešit společenské výzvy nebo vytvářet hodnoty v celé Unii.

15.

Projekt musí být pro cíle Unie významným přínosem, například tím, že má velký význam pro strategii Evropa 2020, evropský výzkumný prostor, evropskou strategii pro klíčové základní technologie (KET) (10), energetickou strategii pro Evropu (11), rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 (12), evropskou strategii pro zajištění dodávek energie (13), elektronickou strategii pro Evropu, transevropské dopravní a energetické sítě, stěžejní iniciativy Unie (např. Unie inovací (14), Digitální agenda pro Evropu (15), Evropa účinněji využívající zdroje (16) nebo Průmyslová politika pro éru globalizace (17)).

16.

Projekt obvykle musí zahrnovat více než jeden členský stát (18) a užitek by z něj neměly mít pouze členské státy, které ho financují, nýbrž velká část Unie. Přínosy projektu musí být jasně vymezeny konkrétním a identifikovatelným způsobem (19).

17.

Z projektu nesmí mít užitek pouze dotčené podniky či odvětví, nýbrž projekt musí mít díky pozitivním účinkům přelévání, které jsou jasně definovány konkrétním a identifikovatelným způsobem, širší význam a využití pro evropské hospodářství nebo společnost (např. mít systémové účinky na více úrovních hodnotového řetězce nebo na navazujících trzích nebo mít alternativní využití v jiných odvětvích či v opatřeních na přechod k jiným formám dopravy).

18.

Projekt musí být spolufinancován příjemcem.

19.

Projekt musí respektovat zásadu, že budou postupně odstraněny dotace, které škodí životnímu prostředí, jak připomíná Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (20), jakož i několik závěrů Rady (21).

3.2.2 Obecné pozitivní ukazatele

20.

Komise upřednostní projekt, který kromě splnění kumulativních kritérií uvedených v oddíle 3.2.1 bude vykazovat následující:

a)	bude navržen tak, aby se ho mohly účastnit všechny členské státy, které o to mají zájem, při zohlednění typu projektu, sledovaného cíle a potřeb financování;

b)	jeho plánování se účastnila Komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi, jako například Evropská investiční banka;

c)	do jeho výběru byla zapojena Komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi, pokud tento subjekt jedná za tímto účelem pouze jako prováděcí struktura;

d)	jeho řízení se účastní Komise – nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi – a několik členských států;

e)	v rámci projektu dochází k důležité vzájemné spolupráci, pokud jde o počet partnerů, zapojení organizací z různých odvětví nebo zapojení podniků různé velikosti;

f)	má být spolufinancován některým z fondů Unie (22).

3.2.3 Zvláštní kritéria

21.

Projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací musí mít výraznou inovační povahu nebo mít pro tuto oblast významnou přidanou hodnotu s ohledem na stav techniky v dotčeném odvětví.

22.

Projekty zahrnující průmyslové využívání musí umožňovat vývoj nového produktu nebo služby, který je spojen s intenzivním výzkumem či je významně inovativní, a/nebo zavedení zásadně inovačního výrobního procesu. Za významné projekty společného evropského zájmu se nepovažují pravidelné modernizace stávajících zařízení bez inovativního rozměru ani vývoj novějších verzí stávajících produktů.

23.

Projekty v oblasti životního prostředí, energetiky či dopravy musí mít buď velký význam pro strategie Unie týkající se životního prostředí, energetiky (včetně zajištění dodávek energie) či dopravy, nebo musí mít velký přínos pro vnitřní trh, včetně těchto konkrétních i jiných odvětví.

3.3 Význam projektu

24.

Aby se projekt kvalifikoval jako významný projekt společného evropského zájmu, musí být důležitý kvantitativně i kvalitativně. Měl by být obzvláště rozsáhlý nebo mít velkou oblast působnosti a/nebo obnášet vysoká technologická či finanční rizika.

4. KRITÉRIA SLUČITELNOSTI

25.

Komise při posuzování slučitelnosti podpory s vnitřním trhem, která má napomoci realizaci významného projektu společného evropského zájmu na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, zohlední následující kritéria (23):

26.

Komise provede test vyváženosti, aby mohla posoudit, zda očekávané pozitivní účinky převažují nad možnými negativními účinky, jak je uvedeno níže.

27.

Vzhledem k povaze projektu může Komise usoudit, že pokud projekt splňuje kritéria způsobilosti uvedená výše v oddíle 3, lze předpokládat, že existuje selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, jakož i to, že projekt přispívá ke společnému evropskému zájmu.

4.1 Nezbytnost a přiměřenost podpory

28.

Podpora nesmí dotovat náklady na projekt, které by podniku stejně vznikly, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko spojené s hospodářskou činností. Bez podpory by nemělo být možné projekt realizovat, nebo by projekt byl realizován v menším rozsahu nebo působnosti či jiným způsobem, což by významně omezilo jeho očekávané přínosy (24). Podpora bude považována za přiměřenou, pouze pokud by nebylo možné dosáhnout stejného výsledku s nižší podporou.

29.

Členský stát musí Komisi poskytnout příslušné informace týkající se podporovaného projektu, jakož i úplný popis srovnávacího scénáře, který líčí situaci, kdy příjemce od žádného členského státu podporu nezískal. Srovnávací scénář může spočívat v neexistenci alternativního projektu nebo v existence jasně definovaného a dostatečně spolehlivého alternativního projektu, o kterém příjemce uvažuje v rámci svého rozhodovacího procesu, a může se týkat alternativního projektu, jenž je zcela nebo částečně prováděn mimo Unii.

30.

Pokud neexistuje alternativní projekt, Komise ověří, že výše podpory nepřesahuje minimum nezbytné pro dostatečnou ziskovost podporovaného projektu, například tím, že umožní dosáhnout míry vnitřní návratnosti (IRR), jež odpovídá referenční nebo minimální úrovni pro dané odvětví nebo podnik. Pro tyto účely lze rovněž použít výši obvyklé míry návratnosti, kterou příjemce vyžaduje u jiných investičních projektů podobného druhu, výši celkových nákladů na kapitál nebo výši návratnosti obvykle dosahovanou v dotčeném průmyslovém odvětví. Musí být zohledněny všechny relevantní očekávané náklady a přínosy za celou dobu trvání projektu.

31.

Maximální výše podpory se stanoví s ohledem na zjištěnou mezeru ve financování ve vztahu k způsobilým nákladům. Pokud to lze odůvodnit na základě analýzy mezery ve financování, intenzita podpory může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů. Mezerou ve financování se rozumí rozdíl mezi pozitivními a zápornými peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontované na jejich současnou hodnotu za použití vhodného diskontního faktoru, který odráží míru návratnosti, kterou příjemce nutně potřebuje pro realizaci projektu, zejména vzhledem k souvisejícím rizikům. Způsobilými náklady jsou náklady stanovené v příloze (25).

32.

Pokud se prokáže (například prostřednictvím interních dokumentů podniku), že se příjemce podpory musí jasně rozhodnout, zda realizuje podporovaný projekt nebo alternativní projekt bez podpory, Komise porovná očekávanou čistou současnou hodnotu investice do podporovaného projektu se srovnávacím scénářem, přičemž zohlední pravděpodobnost, že nastanou jiné obchodní scénáře.

33.

Ve své analýze Komise přihlédne k těmto skutečnostem:

a) specifikaci zamýšlené změny : je třeba, aby členský stát dostatečně upřesnil změnu chování, která se očekává v důsledku poskytnutí státní podpory, tj. zda se zahájí nový projekt nebo projekt bude rozsáhlejší, rozšíří se jeho působnost či bude rychleji dokončen. Změna chování se určí tak, že se porovnají očekávané výsledky a rozsah zamýšlených prací s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek;

b) úrovni ziskovosti : podpora má s větší pravděpodobností motivační účinek tehdy, pokud by projekt sám o sobě nebyl dost ziskový na to, aby jej soukromý podnik uskutečnil, ačkoli by znamenal značný přínos pro společnost.

34.

Aby Komise mohla reagovat na skutečné nebo možné přímé či nepřímé narušení mezinárodního obchodu, může zohlednit skutečnost, že soutěžitelé usazení mimo Unii přímo nebo nepřímo (v minulých třech letech) obdrželi nebo mají obdržet na stejné projekty podporu stejné intenzity. Pokud je však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotyčného odvětví po více než třech letech, lze v souladu s tím rozhodné období prodloužit. Je-li to možné, poskytne dotčený členský stát Komisi dostatečné informace, aby mohla posoudit situaci, zejména nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má soutěžitel ze třetí země. Pokud Komise nemá důkazy o udělené nebo navrhované podpoře, může rozhodnout rovněž na základě nepřímých důkazů.

35.

Při shromažďování důkazů může Komise využít svých vyšetřovacích pravomocí (26).

36.

Nástroj podpory musí být vybrán s ohledem na selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, který má daný nástroj napravit. Pokud je například hlavním problémem obtížný přístup k financování, měly by členské státy zpravidla zvolit podporu v oblasti likvidity, např. úvěr nebo záruku (27). Je-li rovněž nutné zajistit podniku do určité míry sdílení rizika, zvoleným nástrojem podpory by obvykle měla být vratná záloha. Použití nástrojů vratné zálohy bude obecně považováno za pozitivní ukazatel.

37.

Pokud je to relevantní, musí být při analýze vzaty v úvahu cíle bezpečnosti dodávek energie a energetické účinnosti.

38.

Komise bude upřednostňovat projekty, na kterých se budou významně vlastním příspěvkem spolupodílet příjemci či nezávislí soukromí investoři. Hodnota příspěvku ve formě hmotného a nehmotného majetku, jakož i pozemků se vypočítá na základě tržní ceny.

39.

Výběr příjemců, který proběhne na základě konkurenčního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení, bude považován za pozitivní ukazatel.

4.2 Předcházení nepřípustnému narušení hospodářské soutěže a ověření vyváženosti

40.

Členský stát by měl doložit, že navrhované opatření podpory je vhodným nástrojem politiky pro řešení cíle projektu. Opatření podpory nebude považováno za vhodné, pokud je možné dosáhnout stejného výsledku pomocí jiných nástrojů politiky nebo jiných typů nástrojů podpory, které méně narušují hospodářskou soutěž.

41.

K tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem, musí být negativní účinky opatření podpory narušující hospodářskou soutěž a mající dopad na obchod mezi členskými státy omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného evropského zájmu.

42.

Při posuzování negativních dopadů opatření podpory se Komise ve své analýze zaměří na předvídatelný dopad, který by tato podpora mohla mít na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích (včetně předcházejících či navazujících trhů) a na riziko nadměrné kapacity.

43.

Komise posoudí riziko omezení přístupu na trh a riziko dominantního postavení, a to zejména v případě, kdy se výsledky výzkumu dále nešíří nebo se šíří jen v omezené míře. Projekty zahrnující výstavbu infrastruktury (28) musí k této infrastruktuře zajistit otevřený a nediskriminační přístup a nediskriminační stanovení cen (29).

44.

Komise posoudí potenciální negativní účinky na obchod, včetně rizika, že členské státy mezi sebou začnou soutěžit v poskytování dotací, k čemuž může dojít zejména v souvislosti s výběrem místa realizace projektu.

4.3 Transparentnost

45.

Členské státy zajistí, že na webové stránce obsahující komplexní informace o státní podpoře budou na vnitrostátní nebo regionální úrovni zveřejňovány tyto informace:

a)	znění opatření podpory a jeho prováděcích ustanovení nebo příslušný odkaz na ně;

b)	totožnost orgánu nebo orgánů, které podporu poskytují;

totožnost jednotlivých příjemců, forma a výše podpory pro každého příjemce, datum udělení podpory, typ podniku (malé a střední podniky/velké podniky), region, ve kterém je příjemce usazen (na úrovni NUTS II) a hlavní hospodářské odvětví, ve kterém podnik-příjemce provozuje svou činnost (na úrovni skupiny NACE) (30).

46.

Od tohoto požadavku lze upustit, pokud výše udělené jednotlivé podpory nepřekračuje 500 000 EUR. Tyto informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (31). Od členských států se nevyžaduje, aby výše uvedené informace poskytovaly před 1. červencem 2016.

5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

5.1 Oznamovací povinnost

47.

Podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí členské státy předem informovat Komisi o záměrech poskytnout státní podporu nebo ji upravit, a to i v souvislosti s významným projektem společného evropského zájmu.

48.

Členské státy, které se účastní stejných významných projektů společného evropského zájmu, se vyzývají, aby Komisi předkládaly oznámení společně, pokud je to možné.

5.2 Hodnocení ex post a podávání zpráv

49.

O realizaci projektu musí být podávány pravidelné zpráv. Komise může případně požadovat, aby bylo provedeno hodnocení ex post.

5.3. Vstup v platnost, doba platnosti a revize

50.

Toto sdělení se použije ode dne 1. července 2014 do 31. prosince 2020.

51.

Zásady uvedené v tomto sdělení Komise použije na všechny oznámené projekty podpory, o nichž má rozhodovat po zveřejnění tohoto sdělení v Úředním věstníku Evropské unie, a to i v případě projektů, které byly oznámeny před tímto zveřejněním.

52.

V souladu s oznámením Komise o stanovení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (32) použije Komise v případě neoznámené podpory toto sdělení, jestliže byla podpora udělena po vstupu tohoto sdělení v platnost; ve všech ostatních případech použije pravidla, jež platila v době, kdy byla podpora udělena.

53.

Komise může kdykoli rozhodnout o změně tohoto sdělení, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik Unie, mezinárodních závazků, vývoje na trzích nebo z jiných opodstatněných důvodů.

(1) Sdělení Komise Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“, COM(2012) 341 final, 26.6.2012.

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů– Modernizace státní podpory v EU, COM(2012) 209 final, 8.5.2012.

(4) Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1).

(5) Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1).

(6) Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2). Jak je vysvětleno v bodě 20 uvedených pokynů, vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek pro prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost.

(7) Viz například věc C-156/98, Německo v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. I-6857, bod 78, a věc C-333/07, Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, Sb. rozh. 2008, s. I-10807, body 94–116.

(8) Pokud v oblasti výzkumu a vývoje není možné jasně od sebe oddělit dva nebo více projektů, a zejména pokud tyto projekty nemají samostatně vyhlídky na technologický úspěch, musí být považovány za projekt jediný. Podpora pro projekt, která povede pouze ke změně jeho místa provádění v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP), aniž by se změnila jeho povaha, velikost nebo působnost, nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

(9) „Jediný projekt“ a „integrovaný projekt“ se dále označují jako „projekt“.

(10) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“, COM(2012) 341 final, 26.6.2012.

(11) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“, KOM(2010) 639 v konečném znění.

(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Rámec politiky pro oblast klimatu a energetiky v období 2020-2030“, COM(2014) 15 final.

(13) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – „Evropská strategie v oblasti energetické bezpečnosti“, COM(2014) 330 final.

(14) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“, KOM(2010) 546 v konečném znění, 6.10.2010.

(15) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Digitální agenda pro Evropu“, KOM(2010) 245 v konečném znění/2, 26.8.2010.

(16) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“, KOM(2011) 21 v konečném znění, 26.1.2011.

(17) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, KOM(2010) 614 v konečném znění, 28.10.2010.

(18) S výjimkou propojené výzkumné infrastruktury a projektů TEN-T, které mají již ze své podstaty nadnárodní význam, neboť jsou součástí fyzicky spojené přeshraniční sítě nebo jsou zásadní pro posílení přeshraničního řízení dopravy či interoperability.

(19) Pouhá skutečnost, že projekt uskutečňují podniky v různých zemích nebo že výzkumnou infrastrukturu následně využívají podniky usazené v různých členských státech, nepostačuje pro to, aby byl projekt kvalifikován jako významný projekt společného evropského zájmu. Soudní dvůr potvrdil politiku Komise, podle které se lze domnívat, že projekt může být definován jako projekt společného evropského zájmu pro účely čl. 107 odst. 3 písm. b), pokud je součástí nadnárodního evropského programu, který společně podporuje více vlád členských států, nebo vznikl společnou akcí několika členských států s cílem bojovat proti společné hrozbě. Spojené věci C-62/87 a 72/87 Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Commission, Sb. rozh. 1988, s. 1573, bod 22.

(20) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“, KOM(2011) 571 v konečném znění, 20.9.2011.

(21) Například závěry Evropské rady ze dne 23. května 2013 potvrdily nutnost postupně zrušit dotace, jež škodí životnímu prostředí či hospodářství (včetně dotací na fosilní paliva), a usnadnit tak investice do nové a inteligentní energetické infrastruktury.

(22) Financování Unie, které centrálně řídí orgány, agentury, společné podniky nebo jiné instituce Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členského státu, nepředstavuje státní podporu.

(23) Podle Soudního dvora má Komise při posuzování této slučitelnosti významných projektů společného evropského zájmu diskreční pravomoc. Spojené věci C-62/87 a 72/87 Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Commission, Sb. rozh. 1988, s. 1573, bod 21.

(24) Žádost o podporu musí být podána před zahájením prací na projektu, čímž se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první pevný závazek týkající se objednávky zařízení, nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, a to podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako např. získání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti.

(25) V případě integrovaného projektu musí být způsobilé náklady podrobně popsány na úrovni každého jednotlivého projektu.

(26) Viz čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 734/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 15).

(27) Podpora ve formě záruky musí být časově omezená a podpora ve formě úvěrů musí být podmíněna lhůtami jejich splatnosti.

(28) Aby se předešlo pochybnostem, pilotní linky se nepovažují za infrastrukturu.

(29) Projekt, který zahrnuje energetickou infrastrukturu, by měl podléhat regulaci sazeb a přístupu a požadavkům na oddělení podle právních předpisů v oblasti vnitřního trhu.

(30) S výjimkou obchodních tajemství a jiných důvěrných informací, a to pouze v řádně odůvodněných případech a v souladu s dohodou Komise (sdělení Komise K(2003) 4582 o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách (Úř. věst. C 297, 9.12.2003, s. 6)).

(31) Tyto informace se zveřejňují do šesti měsíců od data poskytnutí podpory. V případě protiprávní podpory budou členské státy muset zajistit, aby tyto informace byly zveřejněny ex post, nejméně však do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

(32) Oznámení Komise o stanovení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory (Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22).

PŘÍLOHA

ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

a)	Studie proveditelnosti, včetně přípravných technických studií, a náklady na získání povolení nezbytných pro realizaci projektu.

Náklady na nástroje a vybavení (včetně instalace a dopravních prostředků) v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě řádných účetních postupů.

Náklady na pořízení (nebo stavbu) budov, infrastruktury a pozemků v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud se tyto náklady určují s ohledem na hodnotu obchodního převodu nebo skutečně vzniklé investiční náklady (na rozdíl od amortizačních nákladů), měla by se zbytková hodnota pozemků, budov nebo infrastruktury odečíst od částky chybějících finančních prostředků, a to buď ex ante, nebo ex post.

d)	Náklady na další materiál, dodávky a podobné produkty, které jsou pro daný projekt nezbytné.

e)	Náklady na získání, uznání a obranu patentů a jiného nehmotného majetku. Náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu.

Náklady na zaměstnance a správní náklady (včetně režijních nákladů), které vznikly bezprostředně v rámci výzkumu, vývoje a inovací, včetně činností v rámci výzkumu, vývoje a inovací souvisejících s prvním průmyslovým využitím (1), nebo v případě projektu infrastruktury náklady vzniklé během výstavby dané infrastruktury.

Kapitálové a operační výdaje (kapitálové výdaje (CAPEX) a provozní náklady (OPEX)) v případě podpory pro projekt, jehož cílem je první průmyslové využití, pokud k průmyslovému využití dochází díky výzkumné, vývojové a inovační činnosti (2) a pokud průmyslové využití rovněž samo zahrnuje velmi důležitou složku výzkumné, vývojové a inovační činnosti, která je nezbytným prvkem pro úspěšnou realizaci projektu. Operační výdaje se musí vztahovat na tuto složku projektu.

h)	Jiné náklady mohou být uznány, pokud jsou odůvodněny a pokud jsou neoddělitelně spjaté s realizací projektu, s výjimkou provozních nákladů, na něž se nevztahuje písmeno g).

(1) Prvním průmyslovým využitím se rozumí rozšíření pilotních zařízení nebo zcela nové vybavení a zařízení, jež se týkají kroků po pilotní fázi, včetně testovací fáze, nikoli však hromadné výroby ani komerčního prodeje.

(2) První průmyslové využití nemusí uskutečnit stejný subjekt, který prováděl výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, pokud prvně uvedený získá práva na využívání výsledků z předchozí výzkumné, vývojové a inovační činnosti a pokud jsou jak tyto výzkumné, vývojové a inovační činnosti, tak i první průmyslové využití zahrnuty do projektu a jsou oznámeny společně.

20.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 188/18

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2014/C 188/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„MANTEQUILLA DE SORIA“

č. ES: ES-PDO-0105-01110 – 19.04.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—

☐ Název produktu

—

☒ Popis produktu

—

☐ Zeměpisná oblast

—

☒ Důkaz původu

—

☒ Metoda produkce

—

☐ Souvislost

—

☒ Označování

—

☒ Vnitrostátní požadavky

—

☒ Jiná [uveďte]

2. Druh změny (změn)

— ☒. Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

— ☐. Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

— ☐. Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

— ☐. Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3. Změna (změny):

Důkaz původu

Tato část byla přepracována tak, aby byly jasněji stanoveny součásti kontroly za účelem zaručení jakosti a původu másla s chráněným označením, přičemž se vypustily zbytečné údaje.

Zrušilo se počáteční hodnocení hospodářských subjektů za účelem přizpůsobení této části požadavkům směrnice o službách.

Vypouští se odkazy na vydávání povolení a na provádění kontrol ze strany regulační rady, aby nedocházelo k omezení svobody pohybu.

Metoda produkce

V bodě 1 této části byl doplněn požadavek týkající se způsobu výživy zvířat, který musí chovatelské podniky produkující mléko používané k výrobě másla s chráněným označením splňovat.

V popisu postupu oddělování smetany byla zjištěna chyba, kterou je třeba opravit. Při příležitosti této opravy byla provedena důkladná revize části týkající se metody produkce.

Informace o vnitřních kontrolních činnostech prováděných podniky při dodávce mléka nemusí být zahrnuty do specifikace, a proto byly vypuštěny.

Vypustily se různé odkazy na chlazení prostřednictvím desek, neboť používaná metoda chlazení se nepovažuje za důležitou. Tím se umožňuje případný technický pokrok v této oblasti.

Změnila se některá teplotní rozmezí, jež byla zbytečně přísná (např. rozmezí teploty při konzervování mléka, praní tuku vodou, atd.) a příliš malá (2 až 4 °C), neboť odborníci potvrdili, že rozmezí 1 až 6 °C je k zajištění vlastností produktu během výrobního procesu dostatečné, nemá vliv na konečný výrobek a lépe splňuje parametry používaných technologií a strojů. Stačí proto stanovit maximální teplotu na 6 °C.

Jak bylo již uvedeno, odstavec s popisem oddělování smetany byl z důvodů chybných informací zcela přepracován. Původní znění:

„Mléko se zpracuje termizací (tepelné zpracování při teplotě 57 až 68 °C po dobu 15 sekund) v deskovém výměníku a následně se odstředí za účelem oddělení smetany a dosažení jeho zdravotní nezávadnosti. Tato smetana získaná při teplotě mezi 30 a 40 °C musí před pasterizací obsahovat podíl tuku mezi 38 a 45 % m/m, přičemž její kyselost musí být menší než 13° stupnice Dornic. Poté se ochladí a konzervuje při teplotě mezi 2 až 4 °C, dokud se nepasterizuje.“

bylo nahrazeno zněním:

„Mléko se zpracuje termizací za účelem oddělení smetany a dosažení jeho zdravotní nezávadnosti. Během tohoto procesu se při teplotě 40 až 55 °C odstředěním oddělí smetana. Tato smetana musí obsahovat podíl tuku mezi 38 a 45 % m/m, přičemž její kyselost musí být 13° stupnice Dornic nebo menší. Smetana se poté ochladí a konzervuje při teplotě 6 °C nebo nižší, dokud se nepasterizuje.“

Termizační teplota (57 až 68 °C) je teplota, které mléko dosáhne na konci termizace po oddělení smetany, a proto tento parametr ve skutečnosti není pro získání smetany ani pro následující postup výroby másla důležitý. Teplota, při níž většinou dochází k oddělení smetany, je mezi 40 a 55 °C, což je rozmezí doporučené výrobci zařízení, protože je při něm oddělování jednodušší a nedochází k rozbíjení tukových částic mechanickou činností, čímž se snižuje aktivita lipáz a zpomalují se procesy rozkladu. Všechny tyto informace lze najít v těchto publikacích: „Technology of dairy products“ (Technologie mléčných výrobků) od Ralpha Earlyho (Blackie Academia & Professional), v kapitole 7 „Cream pasteurization technology“ (Technologie pasterizace smetany) informačního bulletinu Mezinárodní mlékárenské federace č. 271 s názvem „Pasteurization of Cream“ (Paterizace smetany) od T. Bøgh-Sørensena, v článku „Tratamiento específico para diferentes tipos de nata“ (Zvláštní ošetření různých druhů smetany) od Carlose Gandolfa (www.agroterra.es) a v kapitole 8 příručky „Manual de Industrias Lácteas“ (Příručka zpracovatelů mléka) (Tetra Pack Processing Systems AB, 2003).

Rovněž se do budoucna ponechává možnost stanovit kyselost smetany jinými rovnocennými postupy, jako například měřením v jednotkách pH.

Pokud jde o pasterizaci smetany, vypustily se parametry pasterizace, neboť jsou dány samotnou definicí tohoto tepelného ošetření, které je jedním z nejdůležitějších kontrolních bodů v rámci odvětví.

Ve fázi zrání smetany se vypustil požadavek, že proces zrání se musí přerušit, jakmile kyselost smetany dosáhne 18 až 28° stupnice Dornic, neboť faktor, který určuje, kdy je třeba zrání zpomalit, není hodnota kyselosti, nýbrž čas uplynulý od počátku procesu (12 až 15 hodin), tedy čas, během kterého dochází k fermentaci.

Zrušil se také požadavek, že smetana se musí chladit 4 hodiny, neboť čas potřebný na její ochlazení závisí na objemu várky, a proto se nedá pevně stanovit. Kromě toho během doby, kdy je smetana v nádrži, se nepřetržitě kontroluje teplota, která musí zůstat stabilní. V této souvislosti tedy nehrozí zhoršení kvality.

Vypustil se požadavek, že během stloukání je třeba pomocí infračervené stupnice měřit obsah vody v másle, takže je možné používat i jiné testovací metody.

Označování

Vypouští se odkazy na vydávání povolení a na provádění kontrol ze strany regulační rady, aby nedocházelo k omezení svobody pohybu.

Doplnilo se vyobrazení loga označení, ačkoli toto logo se již nemusí povinně zobrazovat na etiketě.

Vnitrostátní požadavky

Došlo k aktualizaci platných právních předpisů týkajících se chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

Kontrolní subjekt

Kontrolním subjektem je v současnosti Instituto Tecnológico Agrario de Castilla y León, který je příslušným orgánem.

Skupinou, která požaduje navržené změny, je Consejo Regulador de la Denominación de Origen Protegida „Mantequilla de Soria“(regulační rada pro chráněné označení původu „Mantequilla de Soria“), která zastupuje odvětví produkce mléka a mléčných výrobků v Sorii a považuje se za skupinu, jež má na změně specifikace oprávněný zájem.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (3)

„MANTEQUILLA DE SORIA“

č. ES: ES-PDO-0105-01110 – 19.04.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název

„Mantequilla de Soria“

2. Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarín, olej atd.)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Máslo získané z mléčného tuku obsaženého v mléce fríského a hnědého alpského plemene krav a jejich kříženců, které pochází z mlékárenských podniků v některých obcích v provincii Soria.

Chráněné označení „Mantequilla de Soria“ zahrnuje tři tradičně vyráběné druhy másla: přírodní, slané a sladké.

Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti jednotlivých druhů jsou následující:

Přírodní máslo:

Fyzikálně-chemické vlastnosti::

— Obsah tuku: minimálně 82 % m/m

— Obsah tukuprosté sušiny: maximálně 2 % m/m

— Obsah vody: maximálně 16 % m/m

Organoleptické vlastnosti: slonovinově-slámová barva, slabá až střední vůně po diacetylu, velmi jemná kyselá chuť, mírná rozpustnost v ústech, střední viskozita, aroma čerstvé smetany, mírné přetrvávání chuti.

Slané máslo:

Fyzikálně-chemické vlastnosti:

— Obsah tuku: minimálně 80 % m/m

— Obsah tukuprosté sušiny: maximálně 4 % m/m

— Obsah vody: maximálně 16 % m/m

— Chlorid sodný: maximálně 2,5 % m/m

Organoleptické vlastnosti: barva slonovinové kosti, jemně zrnitý vzhled na řezu, vůně po slabě dozrálé smetaně, intenzivní slaná chuť, mírná rozpustnost v ústech, střední viskozita, aroma smetany, krátké přetrvávání chuti.

Sladké máslo:

Fyzikálně-chemické vlastnosti:

— Obsah tuku: minimálně 39 % m/m

— Obsah tukuprosté sušiny: maximálně 35 % m/m

— Obsah vody: maximálně 25 % m/m

— Sacharóza: od 20 do 35 % m/m

— Přídatné látky: barvivo betakaroten a/nebo výtažek z košenily na zdobení

Organoleptické vlastnosti: barva kosti, kromě zdobení, které je do oranžova nebo narůžovělé. Vzhled na řezu – slabě až jemně uvolněná, ale kompaktní pěna s nepravidelnými výdutěmi s rozměry velikosti bílého cukru až rýžového zrna. Vůně po diacetylu s určitým odstínem vůně karamelizovaného cukru. Intenzivní sladká a lehce kyselá chuť. Mírná až rychlá rozpustnost v ústech. Střední viskozita. Jemně rostlinné aroma smetany. Mírné až dlouhé přetrvávání chuti.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Mléko zpracovávané za účelem výroby másla pochází z chovatelských podniků nacházejících se ve vymezené zeměpisné oblasti, která zahrnuje výše položenou a chladnější část provincie Soria s tradicí produkce mléka. V oblasti jsou tvrdé a suché pastviny s charakteristickou flórou, jež dodává mléku specifické vlastnosti, které se přenášejí do másla.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Způsob výživy ovlivněný podnebnými faktory a dostupností přírodních zdrojů je založen na využívání pastvin během obvyklých období, přičemž zbývající část krmiva pocházející pokud možno z vymezené oblasti se skládá ze siláže, předsušené píce, mletých obilovin a/nebo píce.

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ve vymezené zeměpisné oblasti se produkuje mléko a vyrábí máslo.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

—

3.7 Zvláštní pravidla pro označování

V nápisech, popiscích nebo na etiketách umístěných na obalech másla s chráněným označením se povinně uvedou označení „Denominación de Origen Protegida“ (chráněné označení původu) a „Mantequilla de Soria“.

Předmětná másla určená ke spotřebě se opatří značkou chráněného označení ve formě neporušitelné a opětovně nepoužitelné zadní etikety, která se na obal umístí před odesláním produktu.

Na zadních etiketách se uvede značka chráněného označení a alfanumerický kód, který umožní zabezpečit sledovatelnost. Tato označení budou na pásku zlaté barvy pro přírodní máslo, na pásku růžové barvy pro sladké máslo a na pásku modré barvy pro máslo slané.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce mléka a výroby másla „Mantequilla de Soria“ zahrnuje těchto 169 obcí v provincii Soria:

Abejar; Adradas; Ágreda; Alconaba; Alcubilla de Avellaneda; Aldealafuente; Aldealices; Aldealpozo; Aldealseñor; Aldehuela de Periáñez; Aldehuelas, Las; Alentisque; Aliud; Almajano; Almaluez; Almarza; Almazán; Almazul; Almenar de Soria; Arancón; Arcos de Jalón; Arévalo de la Sierra; Ausejo de la Sierra; Barca; Bayubas de Abajo; Bayubas de Arriba; Beratón; Berlanga de Duero; Blacos; Bliecos; Borjabad; Borobia; Buberos; Buitrago; Burgo de Osma-Ciudad de Osma; Cabrejas del Campo; Cabrejas del Pinar; Calatañazor; Caltojar; Candilichera; Cañamaque; Carabantes; Carrascosa de Abajo; Carrascosa de la Sierra; Casarejos; Castilfrío de la Sierra; Castillejo de Robledo; Castilruiz; Centenera de Andaluz; Cerbón; Cidones; Cigudosa; Cihuela; Ciria; Cirujales del Río; Coscurita; Covaleda; Cubilla; Cubo de la Solana; Cueva de Ágreda; Dévanos; Deza; Duruelo de la Sierra; Escobosa de Almazán; Espeja de San Marcelino; Espejón; Estepa de San Juan; Frechilla de Almazán; Fresno de Caracena; Fuentearmegil; Fuentecambrón; Fuentecantos; Fuentelmonge; Fuentelsaz de Soria; Fuentepinilla; Fuentes de Magaña; Fuentestrún; Garray; Golmayo; Gómara; Gormaz; Herrera de Soria; Hinojosa del Campo; Langa de Duero; Losilla, La; Magaña; Maján; Matalebreras; Matamala de Almazán; Medinaceli; Miño de San Esteban; Molinos de Duero; Momblona; Monteagudo de las Vicarías; Montenegro de Cameros; Morón de Almazán; Muriel de la Fuente; Muriel Viejo; Nafría de Ucero; Narros; Navaleno; Nepas; Nolay; Noviercas; Ólvega; Oncala; Pinilla del Campo; Portillo de Soria; Póveda de Soria, La; Pozalmuro; Quintana Redonda; Quintanas de Gormaz; Quiñoneria, La; Rábanos, Los; Rebollar; Recuerda; Renieblas; Reznos; Rioseco de Soria; Rollamienta; Royo, El; Salduero; San Esteban de Gormaz; San Felices; San Leonardo de Yagüe; San Pedro Manrique; Santa Cruz de Yanguas; Santa María de Huerta; Santa María de las Hoyas; Serón de Nájima; Soliedra; Soria; Sotillo del Rincón; Suellacabras; Tajahuerce; Tajueco; Talveila; Tardelcuende; Taroda; Tejado; Torlengua; Torreblacos; Torrubia de Soria; Trévago; Ucero; Vadillo; Valdeavellano de Tera; Valdegeña; Valdelagua del Cerro; Valdemaluque; Valdenebro; Valdeprado; Valderrodilla; Valtajeros; Velamazán; Velilla de La Sierra; Velilla de los Ajos; Viana de Duero; Villaciervos; Villanueva de Gormaz; Villar del Ala; Villar del Campo; Villar del Río; Villares de Soria, Los; Villaseca de Arciel; Vinuesa; Vizmanos; Vozmediano a Yanguas.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

Vlastnosti másla „Mantequilla de Soria“ souvisejí s jeho výrobou z mléka pocházejícího od krav, které se živí produkty získanými v různých podnebných podmínkách a nadmořských výškách.

Provincie Soria se nachází v průměrné nadmořské výšce 1 026 metrů nad mořem, díky čemuž je jednou z nejvýše položených a nejčlenitějších provincií náhorní plošiny, což přispívá k mimořádně drsným klimatickým podmínkám.

V těch nejvýše položených oblastech (nad 1 500 metrů) převládají pastviny, které se dají využívat během letních měsíců. Středně položené oblasti s nejvyššími nadmořskými výškami kolem 1 000–1 500 metrů a s rozlehlými lesy nabízejí pastviny od jara do podzimu. Přechodové oblasti mezi 900 a 1 000 metry nejsou příliš vhodné k zemědělství a vyskytují se v nich pastviny, které se dají využívat téměř celoročně. Oblasti v nadmořské výšce pod 900 metrů se pak využívají především k pěstování plodin. Nejběžnějšími plodinami v suchých částech jsou obiloviny a pícniny, zatímco na zavlažované půdě v nejníže položených údolích provincie se pěstuje kukuřice. Z vymezené oblasti byly vyloučeny nejteplejší části provincie ležící v nejnižších nadmořských výškách, v nichž nemá produkce mléka a výroba másla tradici.

Pro krajinu provincie Soria je charakteristická přítomnost volně se pasoucího dobytka.

Složení tvrdých a suchých pastvin dodává spolu s charakteristickou flórou mléku specifické vlastnosti, které se přenášejí do másla.

Původní řemeslná výroba másla s použitím dřevěné kuželovité máselnice (manzadero) a současná diskontinuální výroba v bubnové máselnici (bombo mantequero discontinuo) mají společný způsob hromadění tukových částic smetany. V případě dřevěné kuželovité máselnice se ho dosahovalo údery rukou podobnými pohybu pístu až do jejich sloučení. Současná bubnová máselnice pro diskontinuální výrobu másla zajišťuje podobný účinek silovým působením pohybující se nádoby na máslo.

5.2 Specifičnost produktu

Odlišností při výrobě tohoto másla je skutečnost, že mléčné kvasnice se nepřidávají na počátku fáze zrání, avšak až po třech až čtyřech hodinách od zahájení zrání. Cílem je zlepšit konečnou úpravu a máslo tak odlišit.

Pokud jde o výrobu šťávy pro sladké máslo, dodržují se staré receptury a prezentace výrobku si zachovává někdejší estetické vlastnosti a podobu.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Dějiny výroby másla „Mantequilla de Soria“ jsou doloženy mnohými historickými referencemi. Jsou mezi nimi ocenění, zprávy, informace, údaje atd. pocházející z roku 1845 až do dneška, které svědčí o tom, že toto máslo má neoddiskutovatelnou a bohatou tradici a historii a jeho zeměpisný název je dostatečně známý a proslulý.

Vzhledem k tomu, že máslo se vyrábí v málo obydlené oblasti, a jeho zeměpisný název proto není příliš medializován, vděčí za tuto svou pověst pouze zvláštnostem mléka a způsobu výroby, díky nimž jej spotřebitelé snadno rozliší.

Vzhledem k horopisu vymezené oblasti zde panují extrémní podnebné podmínky, jež mají vliv na druh a skladbu pastvin a plodin používaných pro výživu dobytka. Tato výživa ovlivňuje složení mastných kyselin v mléčném tuku a jeho zvláštní vlastnosti, které se přenášejí do másla.

Kromě toho je s oblastí spojena tradice používání dřevěné kuželovité máselnice a bubnové máselnice pro diskontinuální výrobu másla, díky nimž se odlišuje způsob výroby produktu a která má na jeho vlastnosti rovněž vliv.

Stejně tak tradice výroby sladkého másla z másla přírodního v cukrárnách probíhá pouze v této oblasti.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

http://www.itacyl.es/opencms_wf/opencms/informacion_al_ciudadano/calidad_alimentaria/4_condiciones_DOP/index.html

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3) Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4) Viz poznámka pod čarou 3.

20.6.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 188/24

Zveřejnění jednotného dokumentu podle čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 týkajícího se označení původu nebo zeměpisného označení zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 v souladu s článkem 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92

(2014/C 188/08)

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1)

„PROSCIUTTO DI SAN DANIELE“

č. ES: IT-PDO-0117-01149 – 19.08.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název

„Prosciutto di San Daniele“

2. Členský stát nebo třetí země

Itálie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Pro produkt „Prosciutto di San Daniele“ je typický tvar „kytary“ zahrnující distální část (noha). Hmotnost celé šunky „Prosciutto di San Daniele“ s kostí se podle předpisů pohybuje mezi 8 a 10 kg, avšak v žádném případě ne méně než 7,5 kg. Maso je celistvé, měkké a pružné, přičemž tučná část je dokonale bílá a je ve správném poměru k libové části, jež má narůžovělou a červenou barvu s několika žilkami tuku. Má nasládlou chuť s výraznější dochutí. Pronikavé a charakteristické aroma závisí na době zrání.

Produkt „Prosciutto di San Daniele“ se vyznačuje těmito chemickými parametry:

—	obsah vody se musí pohybovat mezi 57 a 63 %,

—	podíl poměru mezi procentním složením chloridu sodného a obsahem vody musí být v rozmezí hodnot 7,8 a 11,2,

—	podíl poměru mezi obsahem vody a procentním složením bílkovin celkem musí být v rozmezí hodnot 1,9 a 2,5,

—	index proteolýzy (procentní složení dusíkatých frakcí rozpustných v kyselině trichloroctové (TCA) – vztaženo k celkovému obsahu dusíku) nesmí být vyšší než 31.

Výše uvedené chemické parametry se vztahují k procentnímu zastoupení frakce stehenního svalu (biceps femoris) a měří se předtím, než je produkt opatřen značkou.

Šunku „Prosciutto di San Daniele“ lze nabízet i bez kosti a naporcovanou, tj. rozdělenou na kusy různého tvaru a hmotnosti, nebo nakrájenou na plátky. Všechny typy produktu musí být opatřeny značkou.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Živá zvířata

Pro výrobu šunky „Prosciutto di San Daniele“

se připouštějí prasata z čistého plemene nebo pocházející z křížení, přičemž základem jsou tradiční plemena Large White a Landrace, geneticky vylepšená podle italské plemenné knihy.

—	Připouštějí se také zvířata pocházející z křížení plemene Duroc, geneticky vylepšená podle italské plemenné knihy.

—	Dále jsou povolena zvířata jiných plemen, kříženců nebo hybridů za předpokladu, že pocházejí ze systému výběru nebo křížení s cílem, který není neslučitelný s cíli italské plemenné knihy pro produkci prasat těžké hmotnostní kategorie.

—	Tradičně jsou však vyloučeni nositelé opačných znaků, zejména s ohledem na odolnost vůči stresu (PSS).

—	Dále jsou vyloučena čistokrevná zvířata plemen Landrace Belga, Hampshire, Pietrain, Duroc a Spotted Poland.

—	Nesmějí se používat chovní kanci a prasnice.

—	Používané genotypy musí zajišťovat dosažení vysokých hmotností s dobrou výtěžností a průměrnou hmotností kusu (živé váhy) 160 kilogramů plus minus 10 %.

Čerstvé kýty

Kýty prasat používané k výrobě šunky „Prosciutto di San Daniele“ z jatečně upravených těl prasat těžké hmotnostní kategorie náležející do kategorií U, R nebo O definovaných v klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla prasat musí vážit nejméně 11 kg.

Vrstva tuku vnější části čerstvé opracované kýty, která se měří svisle směrem ke stehenní kosti, s kýtou a její vnější plochou ve vodorovné pozici nesmí být – podle velikosti kusů – tenčí než 15 mm včetně kůže.

Jsou vyloučeny kýty prasat se zjevnou myopatií (maso PSE a DFD) a zjevnými následky předchozích zánětlivých a traumatických procesů.

Není přípustné zpracovávat kýty prasat, jež jsou po porážce méně než 24 hodin a více než 120 hodin, nebo zmrazené kýty.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Je třeba dodržovat podrobná pravidla o používání a složení krmných dávek. Krmivo se přednostně podává v tekuté podobě (kaše nebo šlichta) a tradičně se syrovátkou.

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze produkce šunky „Prosciutto di San Daniele“ od naporcování čerstvých kýt po ukončení zrání musejí probíhat na území obce San Daniele del Friuli v provincii Udine.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Nakrájený produkt se balí výhradně v zeměpisné oblasti produkce šunky „Prosciutto di San Daniele“.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování

V případě šunky „Prosciutto di San Daniele“ jsou stanovena zvláštní pravidla týkající se identifikace produktu jak během výrobního cyklu (surovina), tak při konečné přípravě a uvádění na trh.

Během výrobního cyklu šunky „Prosciutto di San Daniele“ se produkt identifikuje v tomto pořadí:

—	značka (značky) od chovatele,

—	identifikační značka jatek, která se aplikuje na čerstvé kýty,

—	pečeť, jíž opatřuje čerstvé kýty producent,

—	značka shody, za kterou odpovídá kontrolní subjekt a jež je na kůži šunky vypálena za jeho přítomnosti.

Na etiketě šunky „Prosciutto di San Daniele“ vcelku s kostí jsou uvedeny tyto povinné údaje:

—	„Prosciutto di San Daniele“, po němž následuje výraz „denominazione di origine protetta“ (chráněné označení původu),

—	sídlo výrobního zařízení.

Na etiketě vykostěné šunky „Prosciutto di San Daniele“ vcelku, nebo naporcované a nakrájené šunky musí být uvedeny tyto povinné údaje:

—	„Prosciutto di San Daniele“, po němž následuje výraz „denominazione di origine protetta“ (chráněné označení původu),

—	sídlo balírny,

—	datum produkce (zahájení zpracování) v případech, kdy již pečeť není rozeznatelná.

Balení s nakrájenou šunkou „Prosciutto di San Daniele“ musí obsahovat grafické ztvárnění značky a identifikační číselný kód balírny.

Výše uvedená značka je totožná se značkou, jež se umísťuje na kůži uzrálé šunky. Vypadá takto:

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Šunka „Prosciutto di San Daniele“ se vyrábí na území obce San Daniele del Friuli v provincii Udine.

Zeměpisná oblast, kde se chovají a porážejí prasata na výrobu šunky „Prosciutto di San Daniele“, se shoduje s územím těchto regionů: Furlansko-Julské Benátsko, Benátsko, Lombardie, Piemont, Emilia Romagna, Umbrie, Toskánsko, Marche, Abruzzo a Lazio.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

Oblast produkce šunky „Prosciutto di San Daniele“ se zeměpisně nalézá ve středním Furlánsku v již uváděné obci San Daniele del Friuli, a to podél řeky Tagliamento, nad níž se tyčí první vrchy pohoří Karnské Předalpy.

Charakter krajiny v této oblasti je určen zvláštním složením půdy, která je morénového původu a je pro ni typický hojně zastoupený štěrk. Půda je silně hygroskopická, a zajišťuje tedy trvalé odvodňování.

Vedle tohoto přímého účinku spolupůsobí i teplé větry, které vanou od Jaderského moře a podél řeky Tagliamento se postupně ochlazují, načež se přímo střetnou s chladnějšími proudy vzduchu z Alp, které vanou proti proudu téže řeky přímo přes Canale del Ferro del Tarvisano. V důsledku toho je v oblasti stálé mikroklima, pro něž je charakteristický příjemný větřík, který nad oblastí neustále vane a jenž spolu s odvodňováním půdou zajišťuje mírně vlhké prostředí, jež je pro zrání šunky ideální. Ne náhodou se tedy díky tomuto mikroklimatu v průběhu času produkce šunky „Prosciutto di San Daniele“ soustřeďovala pouze a výhradně do obce téhož názvu a zároveň se rozvíjely odborné znalosti v oblasti zpracování kýt, jež tradičně pocházejí z chovů v oblastech, pro něž je typický chov prasat. Mezi významné úkony zkušených producentů patří naporcování kýt. Tento úkon spočívá v odstranění nadbytečného tuku a svalové hmoty z čerstvé kýty, po němž kýta získává konečný tvar. Poté následuje lisování, díky němuž kýta dostane charakteristický tvar „kytary“. Kromě toho lisování, které u kýt probíhá po naporcování a nasolení, podporuje proces osmózy, jež zlepšuje zrání masa.

5.2 Specifičnost produktu

Šunka „Prosciutto di San Daniele“ se vyznačuje „nohou“, tj. distální částí kýty, která se na rozdíl od většiny druhů šunky dostupných na trhu neodstraňuje. Díky neodstranění „nohy“ během výroby spotřebitel šunku „Prosciutto di San Daniele“ vcelku okamžitě rozezná od ostatních druhů šunky. Dále pak jsou pro šunku „Prosciutto di San Daniele“ charakteristické zvláštní tvar „kytary“, jemná chuť, a pronikavé aroma, jež jsou spjaté se specifickými úkony při výrobě. Jedná se o porcování a lisování, používání pouze mořské soli, která se aplikuje na začátku výroby, a o dlouhé přirozené zrání masa.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Šunka „Prosciutto di San Daniele“ má původ v zeměpisné oblasti San Daniele del Friuli a její vlastnosti jsou spjaty především se zeměpisnou oblastí produkce, do níž spadají i vlastnosti prostředí a lidí v ní žijících.

Osobité a specifické mikroklima způsobené vlastnostmi krajiny a půdy v zeměpisné oblasti produkce se za normálních okolností vyznačuje mírnou vlhkostí a prouděním vzduchu, jež jsou pro zrání šunky „Prosciutto di San Daniele“ ideální a mají zásadní vliv na její chuť a aroma.

Důležitá je zkušenost pracovníků starajících se o zrání šunky, kteří pro zrání využívají prostory s velkým počtem oken, do nichž šunky rozmístí příčně s prouděním přicházejícího vzduchu, díky čemuž šunka „Prosciutto di San Daniele“ pozvolna zraje a získává své charakteristické aroma.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (2))

Znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3339

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it) a kliknout na „Qualità e sicurezza“ (Jakostní produkty – na obrazovce nahoře vpravo) a nakonec na „Disciplinari di Produzione prodotti DOP, IGP e STG“ (Specifikace produkce produktů s CHOP, CHZO a ZTS).

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(2) Viz poznámka pod čarou 1.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 188

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 20. června 2014

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 188/02	Sdělení Komise – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem	4

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 188/03	Směnné kurzy vůči euru	13
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2014/C 188/04	Oznámení vlády Spojeného království v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků ( 1 )	14
2014/C 188/05	Informace členských států o ukončení rybolovu	16

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3620
JPY	japonský jen	138,82
DKK	dánská koruna	7,4564
GBP	britská libra	0,79985
SEK	švédská koruna	9,0885
CHF	švýcarský frank	1,2170
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,3140
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,435
HUF	maďarský forint	305,31
LTL	litevský litas	3,4528
PLN	polský zlotý	4,1326
RON	rumunský lei	4,3940
TRY	turecká lira	2,9025
AUD	australský dolar	1,4478
CAD	kanadský dolar	1,4749
HKD	hongkongský dolar	10,5566
NZD	novozélandský dolar	1,5622
SGD	singapurský dolar	1,7003
KRW	jihokorejský won	1 387,13
ZAR	jihoafrický rand	14,5054
CNY	čínský juan	8,4881
HRK	chorvatská kuna	7,5755
IDR	indonéská rupie	16 254,03
MYR	malajsijský ringgit	4,3813
PHP	filipínské peso	59,588
RUB	ruský rubl	46,6940
THB	thajský baht	44,330
BRL	brazilský real	3,0426
MXN	mexické peso	17,6774
INR	indická rupie	81,7677

Datum a čas ukončení	22.5.2014
Doba trvání	22.5.2014–31.12.2014
Členský stát	Dánsko
Populace nebo skupina populací	SAN/234_2
Druh	Smačci rodu Ammodytes (Ammodytes spp.)
Oblast	Vody Unie oblasti řízení smačků rodu Ammodytes 2
Druh(y) rybářského plavidla	---
Referenční číslo	06/TQ43

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	DOPORUČENÍ
	Evropská centrální banka
2014/C 188/01	Doporučení pro nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (ECB/2014/13) (předložené Evropskou centrální bankou)	1

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2014/C 188/06	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7242 – Cargill/Copersucar/JV) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	17
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2014/C 188/07	Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	18
2014/C 188/08	Zveřejnění jednotného dokumentu podle čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 týkajícího se označení původu nebo zeměpisného označení zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 v souladu s článkem 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92	24


	(1) Text s významem pro EHP