21.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 153/2

Směnné kurzy vůči euru (1)

20. května 2014

(2014/C 153/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3702
JPY	japonský jen	138,88
DKK	dánská koruna	7,4646
GBP	britská libra	0,81400
SEK	švédská koruna	9,0294
CHF	švýcarský frank	1,2223
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,1360
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,479
HUF	maďarský forint	305,46
LTL	litevský litas	3,4528
PLN	polský zlotý	4,1893
RON	rumunský lei	4,4330
TRY	turecká lira	2,8934
AUD	australský dolar	1,4797
CAD	kanadský dolar	1,4921
HKD	hongkongský dolar	10,6225
NZD	novozélandský dolar	1,5978
SGD	singapurský dolar	1,7160
KRW	jihokorejský won	1 404,75
ZAR	jihoafrický rand	14,3419
CNY	čínský juan	8,5470
HRK	chorvatská kuna	7,6175
IDR	indonéská rupie	15 708,55
MYR	malajsijský ringgit	4,4109
PHP	filipínské peso	59,921
RUB	ruský rubl	47,3166
THB	thajský baht	44,616
BRL	brazilský real	3,0362
MXN	mexické peso	17,7229
INR	indická rupie	80,3485

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

21.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 153/3

STAŽENÍ BEZPŘEDMĚTNÝCH NÁVRHŮ KOMISE

(2014/C 153/03)

Seznam návrhů, které byly staženy

Dokument	Interinstitucionální postup	Název

KOM(2009) 395	2009/0111/CNS	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe

KOM(2009) 195	2009/0058/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1717/2006 o zřízení nástroje stability

KOM(2011) 336	2011/0147/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

COM(2003) 624	2003/0246/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí
KOM(2006) 232		návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES

KOM(2011) 335	2011/0146/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské statistice bezpečí před trestnou činností

COM(1973) 1929		návrh nařízení Rady o otevření, rozdělení a správě celní kvóty Společenství na ostatní bavlněné tkaniny položky 55.09 společného celního sazebníku pocházející z Libanonské republiky (rok 1974)
COM(1980) 662		návrh nařízení, na jehož základě se použijí rozhodnutí Rad o spolupráci mezi EHS a Alžírskem, Marokem, Tuniskem, Egyptem, Libanonem, Jordánskem, Sýrií … a kterým se v protokolu č. 2 dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a těmito zeměmi nahrazují zúčtovací jednotky evropskými zúčtovacími jednotkami
COM(1983) 303		návrhy nařízení Rady, kterým se znovu mění články 6 a 17 protokolu o definici pojmu původní produkty a metodách správní spolupráce k Dohodám o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Alžírskem, Egyptem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, Sýrií a Tuniskem
COM(1985) 534		návrh nařízení Rady (EHS), kterým se mění v případě některých operací s Jižní Afrikou režimy platné pro dovoz a vývoz některých produktů
COM(1989) 19		návrh nařízení Rady o pozastavení celních koncesí a zvýšení celních sazeb na základě kombinované nomenklatury pro některé produkty pocházející ze Spojených států amerických

KOM(2008) 663 ve znění KOM(2011) 633 a COM (2012) 48	2008/0256/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis
KOM(2008) 662 ve znění KOM(2011) 632 a COM (2012) 49	2008/0255/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis

KOM(2005) 190	2005/0072/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí, pokud jde o funkční období výkonného ředitele
KOM(2005) 190/2	2005/0073/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 337/75 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, pokud jde o funkční období ředitele
KOM(2005) 190/3	2005/0074/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1365/75 o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, pokud jde o funkční období ředitele a náměstka ředitele
KOM(2005) 190/4	2005/0075/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1360/90 o zřízení Evropské nadace odborného vzdělávání, pokud jde o funkční období ředitele
KOM(2005) 190/5	2005/0076/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 302/93 o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, pokud jde o funkční období ředitele
KOM(2005) 190/6	2005/0077/COD	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 40/94, pokud jde o funkční období prezidenta Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu
KOM(2005) 190/7	2005/0078/COD	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2100/94, pokud jde o funkční období prezidenta Odrůdového úřadu Společenství
KOM(2005) 190/8	2005/0079/COD	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2965/94 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, pokud jde o funkční období ředitele
KOM(2005) 190/9	2005/0080/COD	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1035/97, kterým se zřizuje Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie, pokud jde o funkční období ředitele
KOM(2005) 190/10	2005/0081/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropského úřadu pro bezpečnost potravin
KOM(2005) 190/11	2005/0082/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 851/2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, pokud jde o funkční období ředitele
KOM(2005) 190/12	2005/0083/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropské agentury pro léčivé přípravky
KOM(2005) 190/13	2005/0084/COD	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1321/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele Evropského úřadu pro dohled nad GNSS
KOM(2005) 190/14	2005/0085/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2062/94 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci, pokud jde o funkční období ředitele
KOM(2005) 190/15	2005/0086/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost, pokud jde o funkční období výkonného ředitele
KOM(2005) 190/16	2005/0087/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1592/2002, pokud jde o funkční období výkonného ředitele a ředitelů Evropské agentury pro bezpečnost letectví
KOM(2005) 190/17	2005/0088/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice, pokud jde o funkční období výkonného ředitele
KOM(2005) 190/18	2005/0089/COD	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2007/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele a náměstka výkonného ředitele Evropské agentury přo řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

KOM(2004) 582	2004/0203/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů
KOM(2010) 350	2010/0198/CNS	návrh nařízení Rady (EU) o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie
KOM(2008) 396	2008/0130/APP	návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti

KOM(2011) 710	2011/0327/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES, pokud jde o řidičské průkazy, které obsahují funkce karty řidiče
KOM(2007) 497	2007/0183/CNS	návrh rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o některých aspektech leteckých služeb, aby se zohlednilo přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii

COM(2002) 64	2002/0041/CNS	návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o zvláštní režim pro cestovní kanceláře
COM(2003) 78/2	2003/0057/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 218/92 o administrativní spolupráci v oblasti nepřímého zdanění (DPH), pokud jde o dodatečná opatření týkající se poskytování cestovních služeb
KOM(2004) 728/1	2004/0261/CNS	návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 77/388/EHS s cílem zjednodušit povinnosti týkající se DPH
KOM(2008) 497	2008/0164/ACC	návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2112/78 o uzavření Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží v rámci karnetů TIR (Úmluva TIR) ze dne 14. listopadu 1975, Ženeva

KOM(2007) 755	2007/0256/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství
KOM(2008) 99	2008/0037/COD	návrh směrnice Rady o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství (kodifikované znění)
KOM(2008) 351	2008/0115/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady týkající se sedadla řidiče na kolových zemědělských a lesnických traktorech (kodifikované znění)
KOM(2008) 697	2008/0204/COD	návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní (kodifikované znění)
KOM(2009) 299	2009/0080/COD	návrh směrnice Rady …/…/ES o uvádění sadby brambor na trh
KOM(2010) 359	2010/0194/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh
KOM(2010) 508	2010/0261/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel (kodifikace)
KOM(2010) 510	2010/0264/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikace)
KOM(2010) 610	2010/0302/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikace)
KOM(2010) 635	2010/0309/COD	návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz (kodifikace)
KOM(2010) 717	2010/0348/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikace)
KOM(2010) 729	2010/0349/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikace)
KOM(2010) 746	2010/0358/COD	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveřích a oknech kolových a zemědělských traktorů (kodifikace)

21.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 153/9

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2014/C 153/05)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

„PIADINA ROMAGNOLA“/„PIADA ROMAGNOLA“

č. ES: IT-PGI-0005-01067 – 11.12.2012

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název

„Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“

2. Členský stát nebo třetí země

Itálie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 2.4 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Název „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ označuje pekařský výrobek získaný zpracováním těsta z mouky, tuku, soli a některých složek, jež lze případně použít, a jeho následným pečením na plotnách.

Při uvádění ke spotřebě má tvar kotouče slonovinově bílé barvy s typickými jantarově žlutými skvrnami různých rozměrů a odstínů po obou stranách. Jeho chuť je pronikavá s charakteristickou vůní připomínající vůni chleba právě vytaženého z pece.

Produkt „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ vykazuje tyto fyzické vlastnosti:

tvar: nepravidelně kulatý

rozměry:

—	průměr 15 až 25 cm (23 až 30 cm v případě varianty „alla Riminese“),

—	tloušťka 4 až 8 mm (dokonce pouze 3 mm v případě varianty „alla Riminese“),

vnější vzhled: povrch je zvlněný a nepravidelný a jsou na něm různě velké jantarově žluté skvrny nebo bubliny způsobené pečením,

organoleptické vlastnosti: pronikavá chuť a vůně připomínající vůni chleba právě vytaženého z pece.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Pro produkci pekařského výrobku „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ se předpokládají tyto složky:

3.3.1 Povinné složky na 1 000 g hladké mouky

hladká mouka,

voda: množství, jež je potřebné k získání homogenního těsta,

sůl: maximálně 25 g,

tuk: až 250 g vepřového sádla a/nebo olivového oleje a/nebo extra panenského olivového oleje.

3.3.2 Volitelné složky na 1 000 g hladké mouky

kypřicí látky: až 20 g hydrogenuhličitanu sodného, dihydrogenfosforečnanu sodného, kukuřičného nebo pšeničného škrobu.

Je zakázáno přidávat konzervační látky, aromata a/nebo jiné přísady.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ve vymezené zeměpisné oblasti musejí probíhat všechny níže uvedené fáze produkce:

příprava těsta (příprava spočívá ve smíchání všech složek s vodou, dokud se nezíská těsto),

porcování (těsto se ručně nebo mechanicky rozdělí na bochánky nebo kuličky),

válení (k uválení bochánků nebo kuliček pro vytvarování pečiva „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ dochází pouze a výhradně pomocí mechanického nebo ručního válení),

pečení (pečení spočívá v tepelné úpravě obou stran slabého plátu těsta. Plát těsta se obrací ručně nebo mechanicky),

zchladnutí.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Zpracování a balení produktu na sebe musí plynule navazovat, aby se zabránilo změně jeho konzistence po zchladnutí. Ponechání výrobku na vzduchu po delší dobu, než je nezbytné pro jeho zchladnutí, negativně ovlivňuje jeho jedinečné organoleptické vlastnosti, protože je pak suchý a okoralý.

Pečivo „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ se uvádí na trh v obalech z potravinářského papíru či tkaniny v případě výrobku určeného k okamžité spotřebě a v případě pozdější spotřeby v dokonale uzavřených sáčcích.

Balením v dokonale uzavřených potravinářských sáčcích se v případě výrobku určeného k pozdější spotřebě zamezí nejen zhoršení organoleptických vlastností, ale i vystavení vnějším vlivům, zejména škodlivým dopadům případného napadení moučnými škůdci (především zavíječem moučným).

3.7 Zvláštní pravidla pro označování

Na každém balení pečiva „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ CHZO musejí být čitelně, zřetelně a nesmazatelnými jednoznačně odlišitelnými tiskacími písmeny uvedeny tyto náležitosti:

—

logo EU,

—	název „Piadina Romagnola“ nebo „Piada Romagnola“, po němž musí následovat slova „Indicazione Geografica Protetta“ (chráněné zeměpisné označení) nebo zkratka IGP (CHZO),

—

logo.

V případě varianty „Piadina Romagnola“ nebo „Piada Romagnola“ alla Riminese je nezbytné na balení přidat slova „alla Riminese“, jež jsou ztvárněna stejně velkými tiskacími písmeny jako u názvu „Piadina Romagnola“ nebo „Piada Romagnola“ a jsou zřetelná, čitelná, nesmazatelná a jednoznačně odlišitelná. Spotřebitel se tak bude moci lépe orientovat.

Poté se uvádí logo.

Jsou v něm použity barvy hnědá 724 C a béžová 728 C.

Pokud výrobek prodává přímo a výhradně výrobce, mohou být výše zmíněné údaje a logo uvedeny na vývěsním štítu podniku. Písmena, jimiž je tvořen termín „Piadina Romagnola“ nebo „Piada Romagnola“ CHZO nebo jiné termíny stanovené v tomto textu se musí nacházet ve stejném zorném poli a musí být zřetelná, čitelná, nesmazatelná a dostatečně velká, aby vynikla na podkladě, na němž jsou ztvárněna. Musí se totiž zřetelně odlišovat od všech dalších označení a/nebo vyobrazení.

Na etiketě mohou být rovněž uvedena další nepovinná označení přinášející spotřebiteli upozornění a/nebo údaje o nutričních vlastnostech, dále pak o společnostech a soukromých značkách, pokud taková označení nemají pochvalný charakter nebo nejsou s to uvést spotřebitele v omyl. V případě výrobku určeného na mezinárodní trhy lze použít údaj „chráněné zeměpisné označení“ v jazyce cílové země.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast, v níž se pečivo „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ vyrábí a balí, zahrnuje historické území Romagna, a to přesněji celé území provincií Rimini, Forlì Cesena a Ravenna a tyto obce provincie Bologna: Borgo Tossignano, Casalfiumanese, Castel del Rio, Castel Guelfo, Castel San Pietro, Dozza, Fontanelice, Imola, Mordano.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

Romagna je nejvýchodnější částí kraje Emilia-Romagna. Území se rozprostírá od pobřeží Jaderského moře na východě až k hranicím s provincií Bologna na západě a od hranic s krajem Marche na jihu k hranicím s provincií Ferrara na severu. Panuje v něm mírné subkontinentální podnebí, jež se mění s nadmořskou výškou a se vzdáleností od pobřeží. I když se podnebí v Romagni příliš neodchyluje od zbytku severní Itálie, má osobité vlastnosti dané postupným ztenčováním rovinatého pásu.

Výroba i spotřeba pečiva „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ se v průběhu času v Romagni rozšířila jakožto alternativa k chlebu, jenž byl k dispozici v omezeném množství. Výrobek se tak prosadil, že ho slavný romaňský básník Giovanni Pascoli nazval „národním chlebem obyvatel Romagne“.

Během staletí se tato tradice a jedinečné výrobní techniky upevnily a v sedmdesátých letech minulého století stály u zrodu ruční výroby pečiva „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ v malých podnicích (kioscích). Pečivo se v nich poté hned prodává.

Kiosky, v nichž se „piadine“ vyrábějí a prodávají k okamžité spotřebě, jsou v Romagni rozšířené a viditelné a jsou typickým faktorem tohoto území, jehož si jsou vědomi jak místní obyvatelé, tak turisté. Na tento základ navázala výroba baleného pečiva „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ určeného k pozdější spotřebě.

Při přípravě pečiva „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ se musí zohledňovat techniky, jež se v Romagni předávají další generaci a které výrobku dodávají typické vlastnosti. Při míchání jednotlivých složek je vhodné řídit se přesným postupem. Těsto se nesmí zpracovávat příliš dlouho a musí získat takovou konzistenci, aby je bylo možné rozválet. Peče se za předepsané teploty a v určeném čase a dbá se na to, aby se plát těsta na plotně náležitě obracel, díky čemuž výrobek získá vlastnosti, jež jsou popsány v bodě 3.2.

Díky těmto znalostem, jež vycházejí z poznatků a dlouhodobé zkušenosti místních výrobců a které dodávají pečivu „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ vlastnosti, podle nichž je lze identifikovat a které se od začátku nezměnily, si výrobek během času udržel svou dobrou pověst.

5.2 Specifičnost produktu

Pečivo „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ je pro oblast Romagne nejtypičtější specialitou. Setkáme se tam s ním téměř všude, v ulicích Romagne, kde je v typických barevných kioscích připravují ženy – tzv. „piadinare“, v restauracích, ve specializovaných obchodech a specializovaných potravinářských podnicích. Výrobek „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ si již získal takový ohlas, že je dobře znám i za hranicemi regionu.

Jedná se o výrobek z těsta, ve kterém je mouka, voda, sůl, tuk a některé volitelné složky, jenž se zpracovává tradičním starobylým způsobem. Má tvar kotouče slonovinově bílé barvy s typickými jantarově žlutými skvrnami různých rozměrů a odstínů po obou stranách. Jeho chuť je pronikavá s charakteristickou vůní připomínající vůni chleba právě vytaženého z pece.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Dobrá pověst výrobku „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ úzce souvisí s historií, místními tradicemi a dokonce i lidovými pořekadly a přesvědčením.

Termín „piada“ do spisovné italštiny zavedl Giovanni Pascoli, který poitalštil romaňské slovo „piè“. Básník ve svých slavných verších opěvuje „piadinu“ – pokrm starý „téměř jako člověk sám“ a mluví o něm jako o „národním chlebu obyvatel Romagne“, čímž vytvořil nerozlučitelnou spojitost mezi „piadinou“ a Romagní.

V různých, často monografických dílech se popisují vlastnosti výrobku „piadina romagnola“ a prostřednictvím historických zdrojů se v nich dosvědčuje jeho původ. Dále se v nich vysvětluje rozdíl mezi oběma druhy a posiluje věhlas výrobku, neboť přinášejí rady týkající se jeho přípravy a jídel, s nimiž jej lze vhodně kombinovat. V roce 1913 hovoří Antonio Sassi v časopise „Il Plaustro“ o „piadinách“ jako o „tradičních a chutných plackách obyvatel Romagne“.

„Vocabolario Romagnolo Italiano“ (Romaňsko-italský slovník) od Adelma Masottiho, který vydalo nakladatelství Zanichelli v roce 1996, definuje výraz „piada“ jako „tenký nekvašený chléb typu ‚focaccia‘, jenž se peče na rozpálené plotně a je pro Romagnu typický“.

V literatuře jsou různé citace, v nichž se na základě průměru a tloušťky odlišuje „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ od „piadiny alla Riminese“. Jako příklad uvádíme publikace od Graziana Pozzetta „La Piadina Romagnola Tradizionale“, nakl. Panozzo, Rimini, 2005 a „Cucina di Romagna“, nakl. Franco Muzzio, 2004, v nichž se píše o rozdílu mezi oběma druhy.

V roce 2004 je v jedné publikaci poprvé uveden recept na pečivo „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ rovněž v arabštině, francouzštině, angličtině, japonštině, čínštině, ruštině, španělštině a němčině.

V kulinářských publikacích a v průvodcích je zmiňován název „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ bezpočtukrát.

V průvodci „Italia a tavola – Guida Gastronomica“ (Itálie u stolu – kulinářský průvodce) (strana 30, Touring Club Italiano, 1984) je v kapitole s názvem „Piatti popolareschi di ieri diventano consumi popolari di oggi“ (Lidová jídla včerejška se dnes stávají populárními) výrobek „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ citován a popsán. V článku se popisují složky, které se k jeho výrobě používají, způsob, jakým se jí, tj. nakrájený na plátky nebo plněný a přeložený, jakož i jeho charakteristický tvar plochého kotouče.

Turistický průvodce „Turismo gastronomico in Italia“ (Labužnická turistika v Itálii) (ss. 367–8, Touring Club Italiano, 2001) v oddíle týkajícím se regionu Emilia Romagna po stručném představení provincie Rimini zmiňuje pečivo „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ plněné uzeninou a sýrem jakožto potravinu, která je v provincii nejvíce rozšířena.

Svazek „Romagna – viaggio attraverso le regioni italiane“ (Romagna – cesta italskými regiony) (s. 53, Finintenet S.p.A, 2002) věnuje jednu kapitolu s názvem „Rimini, il regno della Piadina“ (Rimini, království piadiny) popisu výrobku „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“, jak jej připravovat a jak si jej vychutnat, a to zejména v případě piadiny plněné sýrem a uzeninou.

I celoitalské televizní stanice se pečivu „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“ věnovaly. Jako připomenutí může posloužit televizní pořad: „Terra e Sapori“ (Země a chutě) odvysílaný na kanálu Rai 18. července 2008 s názvem „Emilia Romagna: i segreti della Piadina“ (Emilia Romagna: tajemství piadiny), který veřejnost seznamuje s příslušnými složkami, receptem a způsoby přípravy pečiva „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“.

V Romagni se rovněž již po určitou dobu konají akce, gastronomické soutěže a slavnosti věnované výrobku „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“.

Od roku 1993 probíhá každoročně v Cervii (provincie Ravenna) slavnost „Piadina d’Autore“, při níž se vyhlašuje nejlepší piadina vyrobená v kioscích na daném území.

Od roku 1998 se v Santarcagelu di Romagna koná akce „Palio della Piadina“, jejímž cílem je zachovat tradici tohoto výrobku, jenž je neodmyslitelnou součástí gastronomie v Romagni.

Článek uveřejněný 6. července 2009 přináší zprávu o udělení ceny za nejlepší piadinu a vynikající romaňský recept („La miglior Piadina: assegnato il premio della ricetta romagnola per eccellenza“).

V rámci ročníku v roce 2010 byla vydána tisková zpráva týkající se ceny „Premio Piadina Romagnola, miglior piadina 2010“.

Z nedávných událostí vybíráme:

—	„Lo Sposalizio della Piadina“, jež se zrodila v roce 2002 v Ceseně se záměrem rozvíjet tradici produktu „Piadina Romagnola“/„Piada Romagnola“.

—	„Piadina Days“ je slavnost pořádaná od roku 2010 jako součást festivalu „Wine Food Festival regionu Emilia-Romagna“. Jedná se o dvoudenní akci spojenou s představeními, koncerty a ochutnávkami piadiny po celé Romagni.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

Konsolidované znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Qualità e sicurezza“ (Jakost a bezpečnost – na obrazovce nahoře vpravo) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3) Viz poznámka pod čarou 2.

21.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 153/14

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2014/C 153/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

„JAMBON DE VENDÉE“

č. ES: FR-PGI-0005-01135 – 30.7.2013

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název

„Jambon de Vendée“

2. Členský stát nebo třetí země

Francie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Jambon de Vendée“ se vyrábí výhradně z čerstvé vepřové zadní kýty bez kolene.

„Jambon de Vendée“ vcelku je bez kosti a má tvar pravidelného kvádru s vejčitým zaoblením. Povrch šunky má světle hnědou barvu, protože je pokrytý směsí koření.

Šunka „Jambon de Vendée“ nakrájená na plátky má uvnitř červenou barvu a bílá tuková vlákna. Zbarvení je světlé a vzhledem připomíná syrové maso. Díky koření mají plátky hnědé okraje.

„Jambon de Vendée“ má měkkou, jemnou a šťavnatou texturu.

Z hlediska aromatických vlastností se „Jambon de Vendée“ vyznačuje ovocnou vůní pálenky a koření (skořice, pepře, tymiánu, bobkového listu...), jimiž se potírá. Slaná chuť šunky „Jambon de Vendée“ není příliš výrazná. Šunka se vyznačuje velkou rozmanitostí aromat a vytříbeností, která se naplno rozvíjí o to více, že aroma proteolýzy a oxidace tuků je málo výrazné.

„Jambon de Vendée“ má vlhkost produktu zbaveného tuku nižší než 76 %.

Celkový obsah cukrů v produktu (laktóza, dextróza, sacharóza, glukóza) je nižší než 1 %.

Hmotnost celé šunky na konci výroby je 4,5 až 7,5 kg.

Šunka „Jambon de Vendée“ se upravuje a prodává vcelku, nařezaná na půlky, čtvrtky, porce nebo nakrájená na plátky, kostky či proužky.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Masné suroviny pocházejí výhradně z čerstvého nezmrazeného masa prasat určených k produkci masa, u nichž hmotnost jatečně upraveného těla za studena činí 80 až 95 kg.

Doba mezi porážkou prasat a dělením a vykostěním kýty musí být co nejkratší a nesmí přesáhnout 6 dní.

Čerstvá kýta, z níž se vyrábí šunka „Jambon de Vendée“, má tyto vlastnosti:

—	hmotnost v čerstvém stavu se pohybuje mezi 8 až 12 kg,

—	tloušťka sádla je nižší než 25 mm,

—	bílý a pevný tuk a narůžovělé maso,

—	pH se pohybuje mezi 5,5 až 6,2;

—	teplota v jádru šunky je 0 až 5 °C.

Ostatní suroviny, z nichž se vyrábí „Jambon de Vendée“, jsou:

—	suchá, hrubozrnná mořská sůl,

—	vínovice s objemovým obsahem alkoholu alespoň 40°,

—	koření a aromatické látky, z nichž alespoň 60 % tvoří skořice, pepř, tymián a bobkový list,

—	povolené přídatné látky: cukry (dextróza, sacharóza, laktóza, glukóza), ledek (E 252), dusičnan sodný (E 251), dusičnanová sůl, dusitan draselný, kvasinky.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Kroky při výrobě šunky „Jambon de Vendée“ od převzetí čerstvých kýt po expedici konečných výrobků před nakrájením a zabalením se uskutečňují ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Šunku „Jambon de Vendée“ lze prodávat vcelku, nařezanou na půlky a čtvrtky nebo nakrájenou na plátky o různé tloušťce, kostky nebo proužky.

Může být zabalena pod vakuem nebo do ochranné atmosféry.

Teplota v místnosti, kde se šunka krájí a/nebo balí, nesmí překročit 12 °C.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování

Nezávisle na označení předepsaném pro masné výrobky se na etikety výrobků uvádějí tyto údaje:

—	název chráněného zeměpisného označení: „Jambon de Vendée“,

—	kontaktní údaje zpracovatele.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblast šunky „Jambon de Vendée“ tvoří souvislý zeměpisný celek, jenž splňuje kritéria spojená s přírodním prostředím, výrobním know-how, výrobními a spotřebními zvyklostmi, ale i známostí svého zeměpisného názvu.

Zeměpisnou oblast chráněného zeměpisného označení „Jambon de Vendée“ tvoří:

—	celý departement Vendée,

—	v departementu Loire-Atlantique tyto kantony: Aigrefeuille-sur-Maine, Bouaye, Bourgneuf-en-Retz, Carquefou, Clisson, Legé, Le Loroux-Bottereau, Machecoul, Nantes (1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10. a 11. kanton), Rezé, Saint-Philbert-de-Grand-Lieu, Vallet, Vertou, Vertou-Vignoble,

—	v departementu Maine-et-Loire tyto kantony: Cholet (1. a 3. kanton, 2. kanton z části), Montfaucon-Montigné.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

Přírodní faktory

Vzhledem k tomu, že se zeměpisná oblast šunky „Jambon de Vendée“ nachází na pobřeží Atlantického oceánu, působí na ni oceánské podnebí. Jaro a zima jsou většinou mírné a vlhké, mráz se v průměru vyskytuje pouze 40 dní za rok a srážky jsou časté, avšak málo intenzivní.

Půdy v zeměpisné oblasti, které se vyvinuly na tvrdých a kyselých horninách Armorického masivu, daly vzniknout zemědělské lučinaté krajině s lesíky, která se vyznačuje zvlněným reliéfem, všudypřítomnými živými ploty, zemědělstvím zaměřeným na chov ve všech formách a velkým počtem malých izolovaných hospodářství, která jsou nucena fungovat částečně soběstačně.

Lidské faktory

Zeměpisná oblast šunky „Jambon de Vendée“ se od okolních území liší počtem a různorodostí solíren, které působí v celé oblasti, a zejména na venkově v blízkosti tradičního zemědělského prostředí, v němž se dodnes zachovaly a ještě se prohlubují znalosti a dovednosti spojené s životem na venkově. Díky dobře etablovanému chovu prasat a regionu oplývajícímu slanisky zaujímají nasolené masné výrobky a šunka odedávna významné místo v jídelníčku obyvatel oblasti Vendée.

vláštní znalosti a dovednosti

Prvním specifickým úkonem v procesu výroby šunky „Jambon de Vendée“, který vyžaduje zvláštní znalosti a dovednosti, je vykostění – praktika, jež je u syrových šunek nepříliš rozšířená. V případě šunky „Jambon de Vendée“ se vykostění provádí ručně podle metody nazývané „méthode de l’os coulé“ (metoda vyklouznutí kosti), která spočívá v oddělení stehenní kosti bez otevření kýty. Po úpravě se kýty ručně potírají suchou solí. Následuje potírání pálenkou a směsí koření a aromatických látek. Kýty se bezprostředně poté zabalí do utěrky, aby alkohol a koření zůstaly v kontaktu s masem během celého zrání. Fáze zrání šunky „Jambon de Vendée“ je rovněž specifická, neboť je založena na odkapávání šťávy, po němž následuje mechanické lisování mezi dvěma deskami, přičemž oba tyto kroky trvají alespoň 28 dní. Poté je na řadě sušení, jež trvá nejméně 5 dní. Sušení je relativně krátké, jelikož celková doba výroby je omezena na maximálně 80 dní. Šunka se neudí.

Přestože byl výrobek zapsán na konci 80. let minulého století do Kodexu postupů v masné výrobě (Code des Usages de la Charcuterie), tyto znalosti a dovednosti jsou i nadále soustředěny v departementu Vendée a v okolí měst Nantes a Cholet. V zeměpisné oblasti působí totiž všechny známé hospodářské subjekty, které vyrábějí šunku „Jambon de Vendée“ nepřetržitě podle stanovených výrobních pravidel.

5.2 Specifičnost produktu

„Jambon de Vendée“ se od jiných sušených šunek odlišuje tvarem kvádru s vejčitým zaoblením, jakož i souvislým hnědým zabarvením v důsledku vrstvy koření. Po nakrájení na plátky má šunka světle červenou barvu a tmavé olemování obvodu plátků, které získala díky potření kořením.

Z hlediska organoleptických vlastností uvolňuje šunka „Jambon de Vendée“ ovocné vůně související s přítomností pálenky a komplexní aroma pocházející ze směsi koření, kterým byla šunka potřena.

V ústech se vyznačuje měkkou a jemnou texturou. Její chuť je znatelně méně poznamenaná aromaty, které vznikají při proteolýze a oxidaci tuků, než je tomu u většiny syrových šunek. Na rozdíl od většiny syrových šunek s krátkým sušením se neudí. Její slaná chuť není příliš výrazná.

Tradičně se „Jambon de Vendée“ vzhledem ke své nepříliš pevné struktuře, která není vhodná ke krájení na jemné plátky, konzumovala hlavně ve formě tlustých opečených plátků. Tento způsob konzumace je na větší části území zeměpisné oblasti přes přibývající komercializaci tenkých plátků ještě dnes významně rozšířen.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Souvislost se zeměpisnou oblastí je u šunky „Jambon de Vendée“ založena na specifických vlastnostech výrobku, jež souvisejí se znalostmi a dovednostmi pracovníků solíren zeměpisné oblasti, a na velmi dobré pověsti.

Specifické vlastnosti souvisejí s předávanými znalostmi a dovednostmi v oblasti výroby přizpůsobené místním podmínkám.

Znalosti a dovednosti pracovníků solíren se vyvinuly v kontextu omezení, která jsou zeměpisné oblasti vlastní a která zásadním způsobem ovlivnila výrobu této šunky, jež se vyznačuje krátkým výrobním cyklem, jehož účelem je vyhnout se problémům spojeným se sušením a konzervací. Mírné zimy a častost srážek přinutily hospodářské subjekty, aby vyvinuly alternativní strategie konzervace výrobků.

A tak se chovatelé z vymezené zeměpisné oblasti uchýlili k vykosťování, neboť kost byla potenciálním zdrojem mikrobiální infekce šunky, a rozšířili potírání šunky směsí koření a pálenkou. Vykostění kýty zároveň umožňuje průnik soli až do jádra šunky.

Potřeba vyrobit šunku v krátké době vedla výrobce šunky také k zavedení lisování šunky mezi dvěma dřevěnými deskami, aby se zrychlil odtok šťávy a zkrátila doba sušení.

Šunka „Jambon de Vendée“ si díky krátkému sušení, které bylo převzato z tradiční metody výroby, dodnes uchovala jemnost, měkkost a světle červenou barvu. Její charakteristická chuť docílená potíráním pálenkou a kořením je prvkem, který ji jednoznačně odlišuje od jiných syrových šunek.

Slaná chuť šunky „Jambon de Vendée“ není díky pečlivému a správně dávkovanému ručnímu solení příliš výrazná.

Poptávka spotřebitelů od 60. let minulého století vzrůstá. Poptávka po tradičních výrobcích, avšak s většími nároky na ně, podnítila rozvoj specializovaných zemědělsko-potravinářských podniků s ruční výrobou, zejména v oblasti masné výroby, a přispěla k vymezení charakteristických vlastností současného výrobku, především vytříbenosti aromat a nízkého obsahu soli.

Dobrá pověst spojená s názvem „Jambon de Vendée“

Název „Jambon de Vendée“ se začal používat k označování výrobku zhruba v polovině 70. let minulého století a v uplynulých desetiletích se rozšířil.

Kdysi šlo o farmářský výrobek určený k rodinné spotřebě nebo pro místní trh. První písemné zmínky o šunce „Jambon de Vendée“ se proto objevují až v druhé polovině 19. století. O syrové šunce z Vendée, která se solí mořskou solí, aromatizuje bylinkami a pálenkou a suší po krátkou dobu, se zmiňuje několik publikací.

V 70. letech minulého století došlo k hromadné komercializaci tohoto výrobku pod prodejním názvem „Jambon de Vendée“. Kromě jiných publikací věnovaných gastronomii kraje Vendée se definice výrobku objevila v roce 1982 v prvním vydání Encyklopedie masných výrobků (Encyclopédie de la Charcuterie), publikovaném vydavatelstvím Soussana pod vedením Jean-Claudea Frentze.

Velký mediální ohlas vzbudilo v roce 1989 uspořádání první soutěže s oceněním pravá „Jambon de Vendée“ v Pouzauges. Dobrá pověst šunky „Jambon de Vendée“ od té doby rychle překročila hranice regionu a získala si celostátní uznání.

Studie panelu AC Nielsen z roku 2003 ji v kategorii sušených šunek v samoobslužném prodeji ve Francii zařazují z hlediska objemu i hodnoty na třetí příčku.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCIGPJambondeVendeeV1.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3) Viz poznámka pod čarou 2.

21.5.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 153/19

Oznámení pro výrobce a dovozce částečně fluorovaných uhlovodíků a pro nové podniky, které hodlají v roce 2015 částečně fluorované uhlovodíky ve velkém objemu uvést na trh Evropské unie

(2014/C 153/07)

Toto oznámení je určeno podnikům, kterých se týká nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (1) (dále jen „nařízení“):

a)	výrobcům a dovozcům, kteří hodlají v roce 2015 a následujících letech uvést alespoň 100 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků na trh Unie a kteří podle nařízení (ES) č. 842/2006 oznámili, že v letech 2009 až 2012 uvedli na trh Unie více než 1 tunu částečně fluorovaných uhlovodíků;

b)	podnikům, které hodlají v roce 2015 uvést alespoň 100 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků na trh Unie a které podle nařízení (ES) č. 842/2006 neoznámili, že v letech 2009 až 2012 uvedli na trh Unie více než 1 tunu částečně fluorovaných uhlovodíků.

Částečně fluorovanými uhlovodíky se rozumí látky uvedené v oddíle 1 přílohy I nařízení nebo směsi obsahující některou z těchto látek:

HFC-23, HFC-32, HFC-41, HFC-125, HFC-134, HFC-134a, HFC-143, HFC-143a, HFC-152, HFC-152a, HFC-161, HFC-227ea, HFC-236cb, HFC-236ea, HFC-236fa, HFC-245ca, HFC-245fa, HFC-365mfc, HFC-43-10mee.

3.	Jakékoli uvádění těchto látek na trh, s výjimkou použití uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a) až e) nařízení, musí být započítáno do systému kvót stanoveného v článku 15 a 16 nařízení.

Kromě toho uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh jakýmkoli podnikem podléhá množstevním limitům.

Komise přiděluje kvóty pro podniky uvedené v bodě 1 písm. a) a b) tohoto oznámení. Přidělování kvót se určuje:

—	v souladu s čl. 16 odst. 1, 4 a 5 a také v souladu s přílohami V a VI nařízení pro výrobce a dovozce uvedené v bodě 1 písm. a) tohoto oznámení;

—	v souladu s čl. 16 odst. 2 a 5 a také v souladu s přílohami V a VI nařízení pro podniky uvedené v bodě 1 písm. b) tohoto oznámení.

Pouze pro výrobce a dovozce, kteří oznámili, že v letech 2009 až 2012 uvedli na trh částečně fluorované uhlovodíky, jak je uvedeno v bodě 1 písm. a) tohoto oznámení

5.	Každý podnik, který hodlá v roce 2015 uvést částečně fluorované uhlovodíky na trh Unie, se musí řídit postupem popsaným v bodech 6 až 11 tohoto oznámení.

Podnik se musí nejpozději do 1. července 2014 zaregistrovat v rejstříku. Evropská komise zašle podniku kontaktní údaje obsažené v databázi obchodních údajů (BDR) Evropské agentury pro životní prostředí, která obsahuje výroční zprávy podniků o fluorovaných plynech, jejichž podávání ukládá nařízení (ES) č. 842/2006. Vyzýváme podniky, aby v případě potřeby aktualizovaly své kontaktní údaje a poslaly na adresu [CLIMA-HFC-REGISTRY@ec.europa.eu] řádně vyplněné registrační formuláře. Šablony jsou rovněž k dispozici na internetových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/clima/policies/f-gas/reporting/index_en.htm). Včasná registrace do výše uvedeného termínu je nezbytnou podmínkou k tomu, aby podnik mohl získat kvótu.

Za účelem výpočtu referenčních hodnot, které si vyžaduje vyloučení množství částečně fluorovaných uhlovodíků pro použití uvedená v čl. 15 odst. 2 nařízení, a to na základě dostupných údajů, se podniky vyzývají, aby Evropskou komisi informovaly o částečně fluorovaných uhlovodících uvedených na trh v letech 2009 až 2012 pro použití uvedená v čl. 15 odst. 2 písm. a) až e), a to pro každou kategorii použití a látku a pro každý rok v období 2009 až 2012.

Tyto informace, které musí obsahovat alespoň prvky v šabloně týkající se použití v rámci výjimky, jež je k dispozici na internetových stránkách (http://ec.europa.eu/clima/policies/f-gas/reporting/index_en.htm), by měly být do 1. července 2014 zaslány Evropské komisi e-mailem na adresu [CLIMA-HFC-REGISTRY@ec.europa.eu].

Pokud podnik hodlá podle čl. 16 odst. 4 nařízení uvést další množství částečně fluorovaných uhlovodíků na trh, je povinen vyplnit a předložit prohlášení o potřebných kvótách na rok 2015, které je k dispozici na internetových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/clima/policies/f-gas/reporting/index_en.htm). Náležitě vyplněný formulář je třeba zaslat na adresu [CLIMA-HFC-REGISTRY@ec.europa.eu].

9.	Komise bude považovat za platné pouze řádně vyplněná prohlášení o potřebných kvótách na rok 2015, která neobsahují chyby a která obdrží do 1. července 2014.

10.	Podniky by měly registrační formuláře, informace o uvádění na trh pro použití v rámci výjimky a prohlášení předkládat společně a co nejdříve, aby ještě před uplynutím lhůty mohly provést případné opravy a vše znovu předložit.

11.

Předložení registračních formulářů ani prohlášení o potřebných kvótách na rok 2015 samo o sobě neopravňuje k uvedení částečně fluorovaných uhlovodíků na trh počínaje rokem 2015.

Pouze pro podniky, které neoznámily, že v letech 2009 až 2012 uvedly na trh částečně fluorované uhlovodíky, jak je uvedeno v bodě 1 písm. b) tohoto oznámení

12.	Každý podnik, který hodlá v roce 2015 uvést částečně fluorované uhlovodíky na trh Unie, se musí řídit postupem popsaným v bodech 13 až 17 tohoto oznámení.

13.

Podnik se musí do 1. července 2014 zaregistrovat v rejstříku. Registrace probíhá tak, že podnik zašle řádně vyplněné registrační formuláře na adresu [CLIMA-HFC-REGISTRY@ec.europa.eu]. Šablony jsou k dispozici na internetových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/clima/policies/f-gas/reporting/index_en.htm). Komise bude považovat za platné pouze řádně vyplněné registrační formuláře, které neobsahují chyby a které obdrží do 1. července 2014.

14.	Kromě toho musí podnik vyplnit prohlášení o záměru uvést částečně fluorované uhlovodíky na trh, které je k dispozici na internetových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/clima/policies/f-gas/reporting/index_en.htm) a zaslat ho na adresu [CLIMA-HFC-REGISTRY@ec.europa.eu].

15.	Komise bude považovat za platné pouze řádně vyplněná prohlášení o záměru uvést částečně fluorované uhlovodíky na trh, která neobsahují chyby a která obdrží do 1. července 2014.

16.	Podniky by měly registrační formuláře a prohlášení o záměru uvést částečně fluorované uhlovodíky na trh předkládat společně a co nejdříve, aby ještě před uplynutím lhůty mohly provést případné opravy a vše znovu předložit.

17.	Předložení registračních formulářů ani prohlášení o záměru uvést částečně fluorované uhlovodíky na trh samo o sobě neopravňuje k uvedení částečně fluorovaných uhlovodíků na trh v roce 2015.

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 319.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 153

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 21. května 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 153/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7161 – DCC Energy/Qstar Försäljning/Qstar/Card Network Solutions) ( 1 )	1

	Tiskové opravy
2014/C 153/08	Oprava sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006, o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění) ( Úř. věst. C 110 ze dne 11.4.2014 )	21

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 153/02	Směnné kurzy vůči euru	2
2014/C 153/03	Stažení bezpředmětných návrhů Komise	3

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2014/C 153/04	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.6968 – Lufthansa/CAE/JV) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	8
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2014/C 153/05	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	9
2014/C 153/06	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	14
2014/C 153/07	Oznámení pro výrobce a dovozce částečně fluorovaných uhlovodíků a pro nové podniky, které hodlají v roce 2015 částečně fluorované uhlovodíky ve velkém objemu uvést na trh Evropské unie	19


	(1) Text s významem pro EHP