22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. ledna 2014 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-292/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora, kterým bylo určeno nesplnění povinnosti - Penále - Žádost o zaplacení - Zrušení vnitrostátních právních předpisů zakládajících nesplnění povinnosti - Posouzení opatření přijatých členským státem k vyhovění rozsudku Soudního dvora ze strany Komise - Meze - Rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem a Tribunálem)

2014/C 85/02

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: P. Hetsch, jakož i P. Costa de Oliveira a M. Heller, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Portugalská republika (zástupci:: L. Inez Fernandes a J. Arsénio de Oliveira, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující další účastnici řízení: Česká republika (zástupci: M. Smolek a D. Hadroušek, zmocněnci), Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a J. Möller, zmocněnci), Řecká republika (zástupkyně: A. Samoni-Bantou a I. Pouli, zmocněnkyně), Španělské království (zástupkyně: N. Díaz Abad, zmocněnkyně), Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, A. Adam a J. Rossi, jakož i N. Rouam, zmocněnci), Nizozemské království (zástupkyně: C. Wissels a M. Noort, zmocněnkyně), Polská republika (zástupce: M. Szpunar a B. Majczyna, zmocněnci), Švédské království (zástupkyně: A. Falk, zmocněnkyně)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) ze dne 29. března 2011 — Portugalsko v. Komise (T-33/09), kterým Tribunál zrušil rozhodnutí Komise C(2008)7419 final ze dne 25. listopadu 2008 — Žádost o zaplacení penále dlužného na základě rozsudku Soudního dvora ze dne 10. ledna 2008, Komise v. Portugalsko (C-70/06, Sb. rozh. s. I-1)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Portugalskou republikou v tomto řízení.

3)	Česká republika, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Nizozemské království, Polská republika a Švédské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 252, 27.08.2011.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/2

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 16. ledna 2014 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-67/12) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/91/ES - Energetická náročnost budov - Články 3, 7 a 8 - Neúplné provedení)

2014/C 85/03

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: K. Herrmann a I. Galindo Martin, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupci: A. Rubio González a S. Centeno Huerta, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení všech opatření nezbytných k dosažení souladu s články 3, 7 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. 2003, L 1, s. 65; Zvl. vyd. 12/02, s. 168) ve spojení s článkem 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, s. 13) ve stanovené lhůtě

Výrok

Španělské království tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 3, 7 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z těchto ustanovení.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 118, 21.4.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation — Francie) — Association de médiation sociale v. Union locale des syndicats CGT a další

(Věc C-176/12) (1)

(Sociální politika - Směrnice 2002/14/ES - Listina základních práv Evropské unie - Článek 27 - Zřízení orgánů zastupujících zaměstnance vázané na určité prahové hodnoty pro počet zaměstnaných zaměstnanců - Stanovení prahových hodnot - Vnitrostátní právní úprava, která je v rozporu s unijním právem - Úloha vnitrostátního soudu)

2014/C 85/04

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobce: Association de médiation sociale

Žalovaní: Union locale des syndicats CGT, Hichem Laboubi, Union départementale CGT des Bouche-du-Rhône, Confédération générale du travail (CGT)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Cour de cassation (Francie) — Výklad ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství — Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, s. 29; Zvl. vyd. 05/04, s. 219) — Výklad článků 27, 51, 52 a 53 Listiny základních práv Evropské unie — Výklad čl. 6 odst. 1 a 3 SEU — Nemožnost dovolávat se výše uvedených ustanovení ve sporu mezi jednotlivci za účelem ověření slučitelnosti vnitrostátního opatření provádějícího směrnici — Přípustnost vnitrostátního právního předpisu, který při stanovení počtu zaměstnanců podniku, zejména za účelem stanovení zákonných prahových hodnot pro zřízení orgánů zastupujících zaměstnance, nezohledňuje pracovníky, s nimiž jsou uzavřeny určité druhy pracovních smluv

Výrok

Článek 27 Listiny základních práv Evropské unie musí být samostatně nebo ve spojení s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství, vykládán v tom smyslu, že ukáže-li se, že takové vnitrostátní ustanovení provádějící tuto směrnici, jako je článek L. 1111-3 francouzského code du travail, je neslučitelné s unijním právem, nelze se tohoto článku Listiny dovolávat ve sporu mezi jednotlivci s cílem, aby uvedené vnitrostátní ustanovení nebylo použito.

(1) Úř. věst. C 184, 23.6.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Oviedo — Španělsko) — Constructora Principado S.A. v. José Ignacio Menéndez Álvarez

(Věc C-226/12) (1)

(Směrnice 93/13/EHS - Spotřebitelské smlouvy - Smlouva o prodeji nemovitosti - Zneužívající klauzule - Kritéria pro posouzení)

2014/C 85/05

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Provincial de Oviedo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Constructora Principado S.A.

Žalovaný: José Ignacio Menéndez Álvarez

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Audiencia Provincial de Oviedo — Výklad čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288) — Pojem „významná nerovnováha“ — Kritéria, která je třeba zohlednit

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že:

—

existence „významné nerovnováhy“ nutně nevyžaduje, aby náklady, které spotřebitel musí na základě smluvní klauzule nést, na něj měly s ohledem na částku dotčené transakce významný hospodářský dopad, nýbrž tato existence může vyplývat ze samotného dostatečně závažného zásahu do právní situace, v níž se spotřebitel jakožto smluvní strana v souladu s platnými vnitrostátními ustanoveními nachází, ať již ve formě omezení obsahu práv, která podle těchto ustanovení z této smlouvy vyvozuje, nebo překážky výkonu těchto práv anebo uložení dodatečné povinnosti, kterou vnitrostátní pravidla nestanoví;

—

je na předkládajícím soudu, aby případnou existenci významné nerovnováhy posoudil s ohledem na povahu zboží nebo služeb, na které byla smlouva uzavřena, a s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření této smlouvy, a na všechny další klauzule smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých vychází.

(1) Úř. věst. C 227, 28.7.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. ledna 2014 — Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-270/12) (1)

(Nařízení (EU) č. 236/2012 - Prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání - Článek 28 - Platnost - Právní základ - Intervenční pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za výjimečných okolností)

2014/C 85/06

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: A. Robinson, zmocněnec, ve spolupráci s J. Stratford, QC, a A. Henshawem, barrister)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: A. Neergaard a R. Van de Westelaken, jakož i D. Gauci a A. Gros-Čorbadžijska, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: H. Legal a A. De Elera, jakož i E. Dumitriu-Segnana, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobce: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec), Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, D. Colas a E. Ranaivoson, zmocněnci), Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s F. Urbani Nerim, avvocato dello Stato), Evropská komise (zástupci: T. van Rijn, B. Smulders a C. Zadra, jakož i R. Vasileva, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost — Platnost článku 28 Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, s. 1) — Institucionální rovnováha — Porušení podmínek stanovených judikaturou Soudního dvora pro přenesení pravomocí na orgány — Porušení článků 290 SFEU a 291 SFEU — Porušení článku 114 SFEU — Přiznání intervenčních pravomocí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) — Prostor pro uvážení orgánu ESMA, pokud jde o potřebu intervence a opatření, která mají být přijata — Povaha opatření, která mohou být přijata orgánem ESMA.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Španělské království, Francouzská republika, Italská republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 273, 8.9.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Finanzamt Düsseldorf-Mitte v. Ibero Tours GmbH

(Věc C-300/12) (1)

(Daň z přidané hodnoty - Plnění uskutečňovaná cestovními kancelářemi - Poskytování slev zákazníkům - Určení základu daně u služeb poskytovaných v rámci zprostředkovatelské činnosti)

2014/C 85/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Düsseldorf-Mitte

Žalovaná: Ibero Tours GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 11 části C odst. 1 a článku 26 směrnice 77/388/EHS: šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01 s. 23) — Činnosti cestovních kanceláří — Poskytnutí slevy cestujícím, jež má za následek snížení provize cestovní kanceláře — Určení základu daně ze služby zprostředkovatele

Výrok

Ustanovení šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musejí být vykládána v tom smyslu, že zásady vytyčené Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 24. října 1996 ve věci Elida Gibbs (C-317/94) týkající se stanovení základu daně z přidané hodnoty se nepoužijí v případě, kdy cestovní kancelář, která jedná jako zprostředkovatel, poskytuje z vlastní iniciativy a na vlastní náklady konečnému zákazníkovi slevu z ceny zprostředkovaného plnění, které poskytuje organizátor turistických zájezdů.

(1) Úř. věst. C 287, 22.9.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof — Německo) — Ralph Schmid (správce podstaty v úpadkovém řízení na majetek Aletty Zimmermman) v. Lilly Hertel

(Věc C-328/12) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 1346/2000 - Úpadkové řízení - Odpůrčí žaloba podaná v úpadkovém řízení - Žalovaný, který má bydliště ve třetím státě - Příslušnost soudu členského státu, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka)

2014/C 85/08

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ralph Schmid (správce podstaty v úpadkovém řízení na majetek Aletty Zimmermman)

Žalovaná: Lilly Hertel

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesgerichtshof — Výklad čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, s. 1; Zvl. vyd. 19/01, s. 191) — Příslušnost soudu členského státu, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, pro rozhodnutí, která vyplývají přímo z úpadkového řízení — Odpůrčí žaloba podaná v úpadkovém řízení (Insolvenzanfechtungsklage) proti žalovanému, který má bydliště ve třetím státě.

Výrok

Článek 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení musí být vykládán v tom smyslu, že soudy členského státu, na jehož území bylo zahájeno úpadkové řízení, jsou příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který nemá bydliště na území členského státu.

(1) Úř. věst. C 303, 6. 10. 2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 23. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Tivoli — Itálie) — Enrico Petillo, Carlo Petillo v. Unipol

(Věc C-371/12) (1)

(Povinné pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel - Směrnice 72/166/EHS, 84/5/EHS, 90/232/EHS a 2009/103/EHS - Dopravní nehoda - Nemajetková újma - Náhrada škody - Vnitrostátní ustanovení, jimiž se pro dopravní nehody stanoví zvláštní pravidla pro výpočet, jež jsou méně příznivá než pravidla stanovená obecným režimem občanskoprávní odpovědnosti - Slučitelnost s těmito směrnicemi)

2014/C 85/09

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Tivoli

Účastníci původního řízení

Žalobci: Enrico Petillo, Carlo Petillo

Žalovaná: Unipol

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale di Tivoli — Výklad směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 10) směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Úř. věst. 1984, L 8, s. 17; Zvl. vyd. 06/07, s. 3), směrnice Rady 90/232/EHS ze dne 14. května 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Úř. věst. L 129, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 249) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. L 263, s. 11) — Pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel — Určení škod, na které se vztahuje povinné pojištění — Vnitrostátní právní předpisy, které v případě silniční nehody stanoví nižší výši náhrady nemajetkové újmy než je výše stanovená obecným režimem občanskoprávní odpovědnosti.

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění a čl. 1 odst. 1 a 2 druhé směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, musí být vykládány tak, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která stanoví zvláštní režim náhrad za nehmotné újmy pramenící z lehkých zranění způsobených dopravními nehodami, který omezuje náhrady za tyto újmy ve srovnání s tím, co se připouští v oblasti náhrad za stejné újmy z jiných příčin než těchto nehod.

(1) Úř. věst. C 295, 29. 9. 2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London — Spojené království) — Nnamdi Onuekwere v. Secretary of State for the Home Department

(Věc C-378/12) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2004/38/ES - Článek 16 odstavce 2 a 3 - Právo trvalého pobytu v případě státního příslušníka třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie - Zohlednění doby, kterou tento státní příslušník strávil ve výkonu trestu odnětí svobody)

2014/C 85/10

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London

Účastníci původního řízení

Žalobce: Nnamdi Onuekwere

Žalovaný: Secretary of State for the Home Department

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London — Výklad článku 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77) — Právo trvalého pobytu — Pojem legálního pobytu po dobu pěti let na území hostitelského členského státu — Možnost započtení doby odnětí svobody

Výrok

Článek 16 odst. 2 směrnice 2004/38/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely nabytí práva trvalého pobytu ve smyslu tohoto ustanovení nelze zohlednit dobu pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody v hostitelském členském státě v případě státního příslušníka třetí země, jenž je rodinným příslušníkem občana Unie, který měl po uvedenou dobu v tomto členském státě právo trvalého pobytu.

Článek 16 odst. 2 a 3 směrnice 2004/38 musí být vykládán v tom smyslu, že doba pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody přerušuje běh doby pobytu v případě státního příslušníka třetí země, jenž je rodinným příslušníkem občana Unie, který měl po uvedenou dobu v tomto členském státě právo trvalého pobytu.

(1) Úř. věst. C 295, 29.9.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London — Spojené království) — Secretary of State for the Home Department v. M. G.

(Věc C-400/12) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2004/38/ES - Článek 28 odst. 3 písm. a) - Ochrana proti vyhoštění - Způsob výpočtu doby deseti let - Zohlednění dob odnětí svobody)

2014/C 85/11

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London

Účastníci původního řízení

Žalobce: Secretary of State for the Home Department

Žalovaný: M. G.

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London — Výklad čl. 28 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77) — Rozhodnutí o vyhoštění přijaté z naléhavých důvodů týkajících se veřejné bezpečnosti proti evropskému občanovi, který posledních deset let pobýval v hostitelském členském státu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody — Pojem pobytu v posledních deseti letech na území hostitelského členského státu — Možnost vzít v úvahu dobu odnětí svobody — Výpočet požadované doby pobytu buď od počátku pobytu, nebo zpětně, od rozhodnutí o vyhoštění — Dopad předchozího odnětí svobody na posledně uvedený případ

Výrok

Článek 28 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, musí být vykládán v tom smyslu, že doba deseti let uvedená v tomto ustanovení musí být v zásadě nepřetržitá a počítá se nazpět ode dne, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vyhoštění dotyčné osoby.

Článek 28 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/38 musí být vykládán v tom smyslu, že doba, kdy byla dotyčná osoba ve výkonu trestu odnětí svobody, může v zásadě přerušit nepřetržitost pobytu ve smyslu uvedeného ustanovení, a mít vliv na poskytnutí zvýšené ochrany, kterou stanoví, včetně případů, kdy tato osoba pobývala v hostitelském členském státě po dobu deseti let před výkonem trestu odnětí svobody. Tato okolnost však může být vzata v úvahu při celkovém posuzování, které se vyžaduje pro určení, zda byly předtím vytvořené integrační vazby na hostitelský členský stát přerušeny či nikoliv.

(1) Úř. věst. C 331, 27.10.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/7

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammarrätten i Stockholm — Migrationsöverdomstolen — Švédsko) — Flora May Reyes v. Migrationsverket

(Věc C-423/12) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2004/38/ES - Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států - Právo státního příslušníka třetího státu, který je potomkem v přímé linii osoby, která má právo pobytu v členském státě, pobývat v tomto členském státě - Pojem „vyživovaná“ osoba)

2014/C 85/12

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Kammarrätten i Stockholm — Migrationsöverdomstolen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Flora May Reyes

Žalovaný: Migrationsverket

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Kammarrätten i Stockholm — Migrationsöverdomstolen — Výklad čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46) — Právo státního příslušníka třetí země staršího 21let, který je potomkem v přímé linii osoby, která má právo pobytu v členském státě, pobývat v tomto členském státě — Pojem „vyživovaná osoba“ — Povinnost potomka v přímé linii prokázat, že si neúspěšně hledal zaměstnání, žádal správní orgány státu svého původu o finanční podporu za účelem uspokojení potřeb anebo se pokoušel zajistit si obživu jakýmkoli jiným způsobem

Výrok

Článek 2 bod 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, neumožňuje členskému státu vyžadovat, aby potomek v přímé linii, který je starší 21 let, musel prokázat, má-li být možné na něj nahlížet jako na vyživovanou osobu, na kterou se vztahuje definice pojmu „rodinný příslušník“ uvedená v tomto ustanovení, že se neúspěšně pokoušel najít si zaměstnání nebo získat od orgánů země původu příspěvek na živobytí, anebo se pokoušel zajistit si obživu jakýmkoli jiným způsobem.

Článek 2 bod 2 písm. c) směrnice 2004/38 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že rodinný příslušník je z důvodu takových osobních okolností, jako jsou jeho věk, odborná kvalifikace a zdravotní stav, považován za osobu mající rozumné vyhlídky najít si zaměstnání a kromě toho má v úmyslu v hostitelském členském státě pracovat, nemá vliv na výklad podmínky „být vyživován“, jež je uvedena v tomto ustanovení.

(1) Úř. věst. C 355, 17.11.2012.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/8

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Innsbruck — Rakousko) — Siegfried Pohl v. ÖBB Infrastruktur AG

(Věc C-429/12) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Článek 21 Listiny základních práv Evropské unie - Článek 45 SFEU - Směrnice 2000/78/ES - Rozdílné zacházení na základě věku - Určení rozhodného dne pro postup na platové stupnici - Promlčecí lhůta - Zásada efektivity)

2014/C 85/13

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Innsbruck

Účastníci původního řízení

Žalobce: Siegfried Pohl

Žalovaná: ÖBB Infrastruktur AG

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberlandesgericht Innsbruck — Výklad čl. 6 odst. 3 SEU a článku 21 Listiny základních práv Evropské unie a článku 45 SFEU, jakož i směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79) — Časová působnost — Doba před přistoupením — Odměňování zaměstnanců v odvětví železniční dopravy — Vnitrostátní právní úprava a kolektivní smlouva, podle nichž se při stanovení odměny nezohlední doby zaměstnání získané před dovršením osmnáctého roku věku — Zohlednění poloviny dob zaměstnání získaných zaměstnancem po dovršení osmnáctého roku věku, kromě případu, kdy odbornou praxi získal u „kvazi veřejného“ vnitrostátního podniku nebo u vnitrostátní železniční společnosti — Promlčecí lhůta

Výrok

Unijní právo, a zejména zásada efektivity nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která podřizuje třicetileté promlčecí lhůtě, jež počíná běžet ode dne uzavření smlouvy, na jejímž základě byl tento rozhodný den pro platový postup stanoven, nebo ode dne zařazení do nesprávného platového stupně, právo zaměstnance požadovat přehodnocení dob zaměstnání, které se musejí zohlednit pro účely stanovení tohoto rozhodného dne.

(1) Úř. věst. C 9, 12. 1. 2013.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas — Litva) — UAB „Juvelta“ v. VĮ „Lietuvos prabavimo rūmai“

(Věc C-481/12) (1)

(Volný pohyb zboží - Článek 34 SFEU - Množstevní omezení dovozu - Opatření s rovnocenným účinkem - Uvádění předmětů z drahých kovů na trh - Puncovní značka - Požadavky uložené právní úpravou členského státu dovozu)

2014/C 85/14

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: UAB „Juvelta“

Odpůrce: VĮ „Lietuvos prabavimo rūmai“

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas — Výklad článků 34 a 36 SFEU — Opatření s rovnocenným účinkem — Puncování předmětů z drahých kovů — Vnitrostátní právní úprava vyžadující, aby byly předměty opatřeny určitou puncovní značkou nezávislého pověřeného úřadu — Ochrana spotřebitelů — Zákaz uvádění na trh předmětů, na kterých je vyražena puncovní značka země původu, která není v souladu s vnitrostátními požadavky — Existence dodatečné puncovní značky s nezbytnými informacemi, kterou však nevyrazil nezávislý pověřený úřad

Výrok

Článek 34 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž je k tomu, aby bylo možné na trh členského státu uvádět předměty z drahých kovů dovezené z jiného členského státu, v němž je jejich uvádění na trh povoleno a které byly označeny puncovní značkou v souladu s právní úpravou tohoto druhého členského státu, nezbytné, aby je v případě, že údaje týkající se ryzosti těchto předmětů uvedené na této puncovní značce nejsou v souladu s požadavky právní úpravy prvního členského státu, nezávislý kontrolní orgán pověřený posledně uvedeným členským státem označil znovu prostřednictvím puncovní značky, která potvrzuje, že uvedené předměty byly zkontrolovány a uvádí jejich ryzost v souladu s uvedenými požadavky.

Okolnost, že dodatečné označení dovezených předmětů z drahých kovů, sloužící k tomu, aby byly poskytnuty údaje týkající se ryzosti těchto předmětů ve formě srozumitelné pro spotřebitele v členském státu dovozu, nebylo provedeno nezávislým kontrolním orgánem pověřeným členským státem, na odpověď poskytnutou na první otázku dopad nemá, jelikož na uvedené předměty předem vyrazil puncovní značku označující ryzost nezávislý kontrolní úřad pověřený členským státem vývozu a údaje poskytnuté na základě tohoto označení odpovídají údajům uvedeným na této puncovní značce.

(1) Úř. věst. C 9, 12. 1. 2013.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/9

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 23. ledna 2014 — Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) v. riha WeserGold Getränke GmbH & Co. KG (dříve Wesergold Getränkeindustrie GmbH & Co. KG), Lidl Stiftung & Co. KG

(Věc C-558/12 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Slovní ochranná známka WESTERN GOLD - Námitky majitelky národních slovních ochranných známek, mezinárodní slovní ochranné známky a slovní ochranné známky Společenství WeserGold, Wesergold a WESERGOLD)

2014/C 85/15

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zástupce: A. Pohlmann, zmocněnec)

Další účastnice řízení: riha WeserGold Getränke GmbH & Co. KG (dříve Wesergold Getränkeindustrie GmbH & Co. KG) (zástupce: T. Melchert, Rechtsanwalt), Lidl Stiftung & Co. KG (zástupci: M. Wolter a A. K. Marx, Rechtsanwälte)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) ze dne 21. září 2012, Wesergold Getränkeindustrie v. OHIM — Lidl Stiftung (T-278/10), kterým Tribunál zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 24. března 2010 (věc R 770/2009-1), týkající se námitkového řízení mezi společnostmi Wesergold Getränkeindustrie GmbH & Co. KG a Lidl Stiftung & Co. KG — Přihláška slovního označení „WESTERN GOLD“ jako ochranné známky Společenství — Nebezpečí záměny s národními slovními ochrannými známkami, mezinárodní slovní ochrannou známkou a slovní ochrannou známkou Společenství „WeserGold“, „Wesergold“ a „WESERGOLD“ — Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 21. září 2012, Wesergold Getränkeindustrie v. OHIM — Lidl Stiftung (WESTERN GOLD) (T-278/10), se zrušuje.

2)	Věc se vrací zpět Tribunálu Evropské unie.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 32, 2. 2. 2013.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Andreas Kainz v. Pantherwerke AG

(Věc C-45/13) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Odpovědnost za vadný výrobek - Zboží vyrobené v jednom členském státě a prodávané v jiném členském státě - Výklad pojmu „místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události“ - Místo příčinné události)

2014/C 85/16

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Andreas Kainz

Žalovaná: Pantherwerke AG

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof — Výklad čl. 5 bodu 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) — Odpovědnost za vadný výrobek — Výrobek vyráběný v jednom členském státě a prodávaný v jiném členském státě — Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události — Situace, ve které se místo, kde došlo ke škodné události („Erfolgsort“) nachází v místě výroby výrobku — Výklad pojmu „místo příčinné souvislosti“ („Handlungsort“)

Výrok

Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že místem příčinné události v případě uplatnění odpovědnosti výrobce za vadný výrobek je místo zhotovení dotyčného výrobku.

(1) Úř. věst. C 147, 25.5.2013.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szombathelyi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 10. prosince 2013 — Delphi Hungary Autóalkatrész Gyártó Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Nyugat-dunántúli Regionális Adó Főigazgatósága (NAV)

(Věc C-654/13)

2014/C 85/18

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szombathelyi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastnici původního řízení

Žalobkyně: Delphi Hungary Autóalkatrész Gyártó Kft.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Nyugat-dunántúli Regionális Adó Főigazgatósága (NAV)

Předběžné otázky

Je třeba směrnici Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, zejména její článek 183, jakož i článek 17 Listiny základních práv Evropské unie a zásady rovnocennosti a efektivity, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě a praxi členského státu, které vylučují placení úroků z prodlení z částek daně z přidané hodnoty, jejichž vrácení nebylo možné žádat v důsledku uplatnění normativního požadavku, o němž Soudní dvůr rozsudkem rozhodl, že je v rozporu s právem Společenství, i když tato vnitrostátní právní úprava jinak ukládá placení úroků z prodlení v případech opožděného vyplacení daně z přidané hodnoty, která má být vrácena?

Je v rozporu se zásadami efektivity a rovnocennosti taková rozhodovací praxe soudů členského státu, podle které nelze vyhovět žádostem podaným ke správním orgánům — čímž je právní subjekt, jenž utrpěl škodu, odkázán na žalobu na náhradu škody, třebaže je ve vnitrostátním právním řádu úspěšné podání takové žaloby prakticky vyloučeno — a to pouze z toho důvodu, že neexistuje konkrétní právní pravidlo, jehož hypotéza by se na daný případ vztahovala, ačkoli [projednání] jiných podobných žádostí o vyplacení úroků a jejich vyplácení spadá do pravomoci daňového orgánu?

3)	V případě kladné odpovědi na druhou otázku, jsou soudy členského státu povinny vykládat a používat v souladu s právem Společenství ta právní pravidla existující v členském státě, jejichž hypotéza se na daný případ nevztahuje, tak aby byla umožněna rovnocenná a účinná právní ochrana?

Je třeba právo Společenství uvedené v první otázce vykládat v tom smyslu, že [žádost o] vyplacení úroků z daní vybraných, sražených nebo nevrácených v rozporu s právem Společenství představuje nárok, které vyplývá přímo ze samotného práva Společenství a které může být přímo uplatněno u soudů a orgánů členského státu s odkazem na právo Společenství, a to i tehdy, kdy právo členského státu nestanoví vyplácení úroků v daném konkrétním případě, přičemž k odůvodnění žádosti o vyplacení úroků postačí prokázat, že bylo porušeno právo Společenství a že došlo k výběru, srážce nebo nevrácení daně?

(1) Úř. věst. L 347, s. 1.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším soudem České republiky (Česká republika) dne 12.12.2013 — L/M, R a K

(Věc C-656/13)

2014/C 85/19

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší soud České republiky

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: L

Další účastníci řízení: M; R a K

Předběžné otázky

Je třeba vykládat čl. 12 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (1) ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen „nařízení Brusel II bis“) tím způsobem, že zakládá příslušnost k řízení o rodičovské zodpovědnosti i v případě, že neprobíhá žádné další související řízení (tj. „jiné řízení, než která jsou uvedena v odstavci 1“)?

A v případě kladné odpovědi na první otázku:

Je třeba čl. 12 odst. 3 nařízení Brusel II bis vykládat tím způsobem, že výslovným či jiným jednoznačným přijetím příslušnosti se rozumí i situace, kdy strana, která řízení nezahájila, podá samostatný návrh na zahájení řízení v téže věci, avšak vzápětí při prvním úkonu, který jí náleží, namítá nepříslušnost soudu v řízení dříve zahájeném k návrhu jiné strany?

(1) Úř. věst. L 388, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 243.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Hannover (Německo) dne 12. prosince 2013 — Wilhelm Spitzner, Maria-Luise Spitzner v. TUIfly GmbH

(Věc C-658/13)

2014/C 85/20

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Hannover

Účastníci původního řízení

Žalobci: Wilhelm Spitzner, Maria-Luise Spitzner

Žalovaná: TUIfly GmbH

Předběžné otázky

Má být čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (1) ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, vykládán v tom smyslu, že mimořádná okolnost, která způsobí zpoždění letu, představuje mimořádnou okolnost ve smyslu uvedeného ustanovení i pro další, navazující let, když má účinek mimořádné okolnosti, který vyvolal zpoždění, vliv na pozdější let pouze z důvodu organizace provozu leteckého dopravce?

2)	Má být čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 vykládán v tom smyslu, že se pojem „možnost zabránit“ nevztahuje na mimořádné okolnosti jako takové, ale na zpoždění nebo zrušení letu, která byla způsobena mimořádnými okolnostmi?

Má být čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 vykládán v tom smyslu, že od leteckých dopravců, kteří své lety provozují v rámci takzvaného rotačního systému, lze rozumně očekávat, že započítají minimální časovou rezervu mezi lety, jejíž délka odpovídá časovým intervalům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) až c) nařízení (ES) č. 261/2004?

Má být čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 vykládán v tom smyslu, že od leteckých dopravců, kteří své lety provozují v rámci takzvaného rotačního systému, lze rozumně očekávat, že nepřepraví nebo přepraví až později cestující, jejichž let je již značně zpožděný z důvodu mimořádné okolnosti, aby zabránili zpoždění navazujících letů?

(1) Úř. věst. L 46, s. 1.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal do Trabalho de Lisboa (Portugalsko) dne 16. prosince 2013 — Sindicato Nacional dos Profissionais de Seguros e Afins v. Via Directa — Companhia de Seguros SA

(Věc C-665/13)

2014/C 85/21

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal do Trabalho de Lisboa

Účastníci původního řízení

Žalobce: Sindicato Nacional dos Profissionais de Seguros e Afins

Žalovaná: Via Directa — Companhia de Seguros SA

Předběžné otázky

1)	Má být zásada rovného zacházení, z níž vyplývá zákaz jakékoli diskriminace, vykládána v tom smyslu, že se vztahuje na zaměstnance veřejného sektoru?

2)	Pokud stát jednostranně rozhodne, že pozastaví vyplácení uvedených mimořádných příspěvků, jde o diskriminaci na základě právní povahy pracovněprávního vztahu, pokud se uvedené rozhodnutí týká pouze konkrétní kategorie zaměstnanců — zaměstnanců veřejného sektoru?

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 16. prosince 2013 — Rohm Semiconductor GmbH v. Hauptzollamt Krefeld

(Věc C-666/13)

2014/C 85/22

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Rohm Semiconductor GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Krefeld

Předběžné otázky (1)

1)	Vede okolnost, že zboží má vlastní individuální funkci ve smyslu položky 8543 kombinované nomenklatury k tomu, že toto zboží navzdory svému složení už nemůže být zařazeno pod položku 8541?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Za jakých podmínek je třeba vysílací/přijímací moduly [sloužící k přenosu dat z jednoho mobilního telefonu na druhý nebo na jiný elektronický přístroj, jako například na laptop, tiskárnu nebo na digitální kameru s pomocí infračerveného záření], které mají vlastní individuální funkci ve smyslu položky 8543, pokládat za části a součásti strojů, přístrojů nebo zařízení zařazených pod položku 8543?

(1) K výkladu nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, Úř. věst. L 290, s. 1.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Suceava (Rumunsko) dne 16. prosince 2013 — Casa Județeană de Pensii Botoșani v. Evangeli Paraskevopoulou

(Věc C-668/13)

2014/C 85/23

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Suceava

Účastníci původního řízení

Žalobce: Casa Județeană de Pensii Botoșani

Žalovaný: Evangeli Paraskevopoulou

Předběžná otázka

Je třeba ustanovení čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1408/71 (1) vykládat v tom smyslu, že spadá do jejich působnosti dvoustranná dohoda uzavřená mezi dvěma členskými státy před dnem vstupu uvedeného nařízení v platnost, na základě které těmto státům zanikla povinnost týkající se dávek sociálního zabezpečení, ke kterým byl povinen jeden stát vůči občanům druhého státu, jež měli na území prvního státu postavení politických uprchlíků a byli navráceni na území druhého státu, výměnou za paušální platbu prvního státu za účelem úhrady plateb starobních důchodů a pokrytí doby, po kterou prvnímu členskému státu byly placeny příspěvky na sociální zabezpečení?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2).

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/13

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2013 společností Mundipharma GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 16. října 2013 ve věci T-328/12, Mundipharma GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-669/13 P)

2014/C 85/24

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (odpůrkyně): Mundipharma GmbH (zástupce: F. Nielsen, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 16. října 2013 (věc T-328/12);

—	uložit žalované a odpůrkyni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tribunál v napadeném rozsudku rozhodl, že neexistuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami OXYGESIC a Maxigesic, a tudíž nejsou splněny podmínky čl. 8 odst.1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1). Napadený rozsudek vychází ze zkreslení skutkového stavu a obsahuje logické rozpory. Představuje porušení práva společenství, konkrétně čl. 8 odst.1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Při věcně správném a nerozporuplném skutkovém posouzení by Tribunál býval musel dospět k závěru o existenci nebezpečí záměny kolidujících ochranných známek, a tudíž i vyhovět žalobě směřující proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 23. května 2012.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék Gazdasági Kollégiuma (Maďarsko) dne 17. prosince 2013 — OTP Bank Nyrt. v. Magyar Állam, Magyar Államkincstár

(Věc C-672/13)

2014/C 85/25

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék Gazdasági Kollégiuma

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: OTP Bank Nyrt.

Žalovaní: Magyar Állam, Magyar Államkincstár

Předběžné otázky

1)	Představuje státní záruka přiznaná v rámci nařízení vlády 12/2001 ze dne 31. ledna 2001 a převzatá před přistoupením Maďarska k Evropské unii státní pomoc, a pokud ano, je slučitelná s vnitřním trhem?

2)	Pokud je státní záruka přiznaná v rámci uvedeného nařízení neslučitelná s vnitřním trhem, jak lze v souladu s právem Společenství napravit případné poškození zájmů dotčených osob?

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 20. prosince 2013 — Condor Flugdienst GmbH v. Andreas Plakolm

(Věc C-680/13)

2014/C 85/26

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Frankfurt am Main

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Condor Flugdienst GmbH

Žalobce: Andreas Plakolm

Předběžná otázka

Musí být pojem „zrušení“ uvedený v čl. 2 písm. l) nařízení (ES) č. 261/2004 (1) vykládán v tom smyslu, že se v takové situaci, jako v tomto řízení, týká také případu, že k odletu došlo sice pod původním číslem letu, ale nešlo o původně plánovaný nepřerušený let, nýbrž let s mezipřistáním, které bylo naplánováno před odletem, jakož i s jiným letadlem a s jinou letovou společností v rámci subcharteru?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, Úř. věst. L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vestre Landsret (Dánsko) dne 23. prosince 2013 — Johannes Demmer v. Fødevareministeriets Klagecenter

(Věc C-684/13)

2014/C 85/27

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobce: Johannes Demmer

Žalovaný: Fødevareministeriets Klagecenter

Předběžné otázky

Je třeba vykládat podmínku, aby zemědělská plocha nebyla využívána k „nezemědělské činnosti“ ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení č. 1782/2003 (1) a podmínku, aby zemědělská plocha byla využívána k „zemědělské činnosti nebo. převážně využívána k zemědělské činnosti“ ve smyslu čl. 34 odst. 2 písm. a) nařízení č. 73/2009 (2) ve smyslu, že podmínkou pro podporu je, aby primární účel využití plochy byl zemědělský?

a)	Pokud ano, je Soudní dvůr žádán, aby specifikoval, jaké parametry musí být zohledněny při rozhodování, jaký účel využití je „primárním“ využitím, pokud je plocha využívána pro několik různých účelů současně.

Pokud ano, je Soudní dvůr dále žádán, aby stanovil, zda toto případně znamená, že na bezpečnostní zóny obklopující vzletové, přistávací, pojezdové a dojezdové dráhy na letištích, které jsou stejně jako v projednávaném případě součástí letiště a podléhají zvláštním pravidlům a omezením spojeným s využitím pozemku, které jsou ale současně také využívány pro sklizeň trávy za účelem výroby krmných granulí, lze vzhledem k jejich povaze a využití poskytnout podporu podle výše uvedených ustanovení.

Je třeba vykládat podmínku, aby zemědělská půda tvořila část zemědělcova „zemědělského podniku“ ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení č. 1782/2003 a čl. 34 odst. 2 písm. a) nařízení č. 73/2009 v tom smyslu, že na bezpečnostní zóny obklopující vzletové, přistávací, pojezdové a dojezdové dráhy na letištích, které jsou stejně jako v projednávaném případě součástí letiště a podléhají zvláštním pravidlům a omezením, spojeným s využitím půdy, které jsou ale současně také využívány pro sklizeň trávy za účelem výroby krmných granulí, lze vzhledem k jejich povaze a využití poskytnout podporu podle výše uvedených ustanovení?

Pokud bude odpověď na otázku 1 b) nebo otázku 2 záporná, došlo potom, z důvodu toho, že pozemky jsou, kromě využití k obdělávání stálých pastvin za účelem výroby krmných granulí, též bezpečnostními zónami okolo vzletových, přistávacích, pojezdových a dojezdových drah,

a)	k chybě, která mohla být přiměřeným způsobem zjištěna zemědělcem ve smyslu článku 137 nařízení č. 73/2009, v případě, že platební nároky na plochy byly přesto přiznány?

b)	k chybě, kterou zemědělec mohl prokazatelně objevit ve smyslu čl. 73 odst. 4 prováděcího nařízení Komise č. 796/2004 (3), v případě, že podpora na plochy byla přesto vyplacena?

c)	k neoprávněné platbě, v souvislosti se kterou se nelze domnívat, že příjemce jednal v dobré víře ve smyslu čl. 73 odst. 5 prováděcího nařízení Komise č. 796/2004, v případě, že podpora na plochy byla přesto vyplacena?

Který okamžik je relevantní v hodnocení, zda

a)	došlo k chybě, která mohla být přiměřeným způsobem zjištěna zemědělcem ve smyslu článku 137 nařízení č. 73/2009,

b)	došlo k chybě, kterou zemědělec mohl prokazatelně objevit ve smyslu čl. 73 odst. 4 prováděcího nařízení Komise č. 796/2004,

c)	se lze domnívat, že příjemce jednal v dobré víře ve smyslu čl. 73 odst. 5 prováděcího nařízení Komise č. 796/2004?

5)	Je třeba, aby hodnocení zmiňované v otázce 4 a) až c) bylo provedeno s ohledem na každý jednotlivý podporový rok nebo za platby jako celek?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, s. 16).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 141, s. 18; Zvl. vyd. 03/44, s. 243).

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 22. října 2013 — Les Laboratoires Servier SA v. Ministre des affaires sociales et de la santé, Ministre de l'Économie et des Finances

(Věc C-691/13)

2014/C 85/28

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Les Laboratoires Servier SA

Žalovaní: Ministre des affaires sociales et de la santé, Ministre de l'Économie et des Finances

Předběžné otázky

Ukládají ustanovení bodu 2 článku 6 směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění (1) povinnost uvést odůvodnění rozhodnutí o zápisu nebo o obnovení zápisu do seznamu léčivých přípravků, které jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, které omezováním léčebných indikací zakládajících nárok na úhradu v souvislosti s předloženou žádostí, anebo vázáním tohoto nároku na podmínky týkající se zejména kvalifikace lékařů předepisujících léčivý přípravek, organizace zdravotní péče anebo sledování pacientů, či jakýmkoli jiným způsobem zakládají nárok na úhradu zdravotními pojišťovnami pouze pro část pacientů, kterým léčivý přípravek může pomoci, nebo jen za určitých okolností?

(1) Úř. věst. L 40, s. 8.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 7. ledna 2014 — Kernkraftwerke Lippe-Ems GmbH v. Hauptzollamt Osnabrück

(Věc C-5/14)

2014/C 85/29

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kernkraftwerke Lippe-Ems GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Osnabrück

Předběžné otázky

Opravňuje čl. 267 věta druhá ve spojení s větou první, písm. b) Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU) soud členského státu předkládat Soudnímu dvoru Evropské unie otázky, které mu byly položeny ohledně výkladu unijního práva v souvislosti s legalitou vnitrostátního zákona, i tehdy, když soud nemá pochyby jen o souladu zákona s unijním právem, nýbrž dospěl také k přesvědčení, že vnitrostátní zákon odporuje vnitrostátní ústavě, a proto se v souběžné věci již dle vnitrostátního práva obrátil na ústavní soud příslušný k rozhodování o rozporu zákonů s ústavou, jehož rozhodnutí však ještě není dáno?

V případě kladné odpovědi na 1. otázku:

Brání směrnice 2008/118/ES (1) a 2003/96/ES (2) vydané k harmonizaci spotřebních daní z energetických produktů a elektřiny v Unii zavedení vnitrostátní daně, která je vybírána z jaderných paliv používaných ke komerční výrobě elektřiny? Záleží na tom, zda lze očekávat, že vnitrostátní daň bude moci být skrze cenu elektřiny přenesena na spotřebitele, a co je v tom případě třeba rozumět přenesením?

Může se podnik proti dani, kterou členský stát vybírá za účelem dosažení příjmů z použití jaderných paliv ke komerční výrobě elektřiny, bránit námitkou, že vybírání daně představuje podporu v rozporu s unijním právem podle článku 107 SFEU?

V případě kladné odpovědi na předcházející otázku:

Je německý Kernbrennstoffsteuergesetz (zákon o dani z jaderných paliv), podle kterého je za účelem dosažení příjmů vybírána daň jen od takových podniků, které komerčně vyrábějí elektřinu za použití jaderných paliv, státní podporou ve smyslu článku 107 SFEU? Které okolnosti mají být vzaty v úvahu při posouzení toho, zda se ostatní podniky, od kterých nejsou daně vybírány stejným způsobem, nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci?

4)	Je vybírání německé daně z jaderných paliv v rozporu s ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (SESAE)?

(1) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS; Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12.

(2) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny; Úř. věst. L 283, s. 51; Zvl. vyd.09/01. s. 405.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 20. ledna 2014 — Union des syndicats de l'immobilier (UNIS) v. Ministre du travail, de l’emploi, de la formation professionnelle et du dialogue social, Syndicat national des résidences de tourisme (SNRT) a další

(Věc C-25/14)

2014/C 85/30

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobce: Union des syndicats de l'immobilier (UNIS)

Žalovaní: Ministre du travail, de l’emploi, de la formation professionnelle et du dialogue social, Syndicat national des résidences de tourisme (SNRT) a další

Předběžná otázka

Je dodržení povinnost transparentnosti plynoucí z článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie povinným předpokladem pro to, aby členský stát rozšířil na všechny společnosti v oboru kolektivní dohodu svěřující správu systému povinného doplňkového sociálního zabezpečení zaměstnanců jedinému subjektu vybranému sociálními partnery?

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 20. ledna 2014 — Beaudout Père et Fils SARL v. Ministre du travail, de l’emploi, de la formation professionnelle et du dialogue social, Confédération nationale de la boulangerie et boulangerie-pâtisserie française, Fédération Générale Agroalimentaire — CFDT a další

(Věc C-26/14)

2014/C 85/31

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Beaudout Père et Fils SARL

Žalovaní: Ministre du travail, de l’emploi, de la formation professionnelle et du dialogue social, Confédération nationale de la boulangerie et boulangerie-pâtisserie française, Fédération Générale Agroalimentaire — CFDT a další

Předběžná otázka

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/17

Žaloba podaná dne 21. ledna 2014 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-29/14)

2014/C 85/32

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: C. Gheorghiu a M. Owsiany-Hornung, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Polská republika tím, že opomenula zařadit reprodukční buňky a plodové a embryonální tkáně do oblasti působnosti ustanovení vnitrostátního práva provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (1), směrnici Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk (2) a směrnici Komise 2006/86/ES ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (3), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 31 směrnice 2004/23/ES, z čl. 3 písm. b), čl. 4 odst. 2, článku 7 a přílohy III směrnice 2006/17/ES, jakož i z článku 11 směrnice 2006/86/ES,

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Provedení směrnic 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES do polského práva Polskou republikou je neúplné, jelikož oblast působnosti zákona ze dne 1. července 2005 o odběrech, skladování a transplantaci buněk, tkání a orgánů, který tyto směrnice provádí do polského práva, a předpisy provádějící tento zákon nezahrnují reprodukční buňky a plodové a embryonální tkáně.

V důsledku toho chybí v polském právu ustanovení provádějící směrnice 2004/23/ES a 2006/86/ES v rozsahu, v němž se tyto směrnice uplatňují na reprodukční buňky a plodové a embryonální tkáně.

Dále nebyla provedena ani ustanovení směrnice 2006/17/ES týkající se reprodukčních buněk, tedy čl. 3 písm. b) a čl. 4 odst. 2, jakož i příloha III.

Během postupu před zahájením soudního řízení Polsko sice potvrdilo, že vnitrostátní právo neobsahuje odpovídající ustanovení, nicméně zdůraznilo, že pokud jde o „reprodukční buňky a plodové a embryonální tkáně, ustanovení směrnic jsou ve velké míře uplatňována v každodenní klinické praxi, jelikož byla provedena na odborné úrovni“.

Komise má za to, že sporná ustanovení musí být v celém rozsahu provedena právně závaznými akty.

(1) Úř. věst. L 102, s. 48; Zvl. vyd. 15/08, s. 291.

(2) Úř. věst. L 38, s. 40.

(3) Úř. věst. L 294, s. 32.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/18

Žaloba podaná dne 24. ledna 2014 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-36/14)

2014/C 85/33

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: K. Herrmann a M. Patakia, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Polská republika tím, že uplatňuje časové neomezené státní zásahy, které (i) energetickým podnikům ukládají, aby používaly ceny zemního plynu schválené předsedou Energetického regulačního úřadu, zatímco vnitrostátním správním orgánům neukládá, aby pravidelně přezkoumávaly potřebu a podmínky použití uvedeného opatření v odvětví plynu s ohledem na míru rozvoje tohoto odvětví, a (ii) jehož vlastností je, že se uplatní na neomezenou skupinu oprávněných osob, aniž by rozlišovalo mezi zákazníky, nebo rozlišovalo podle postavení dodavatelů stanovením různých kategorií, uplatňuje nepřiměřené opatření, které je v rozporu s čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (1) a neplní tím povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 3 odst. 1 ve spojení s odstavcem 2 uvedené směrnice.

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Povinnost nechat schválit dodací ceny zemního plynu předsedou Energetického regulačního úřadu, kterou pod hrozbou pokuty stanoví článek 47 zákona o energiích, představuje — vzhledem k tomu, že se uplatní na všechny energetické podniky dodávající energie jiným zákazníkům než domácnostem — státní zásah spočívající ve stanovení regulovaných cen, který je v rozporu s požadavky zásady proporcionality a vedle toho představuje porušení čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2009/73/ES.

Sporný státní zásah krom toho nesplňuje kritéria stanovená Soudním dvorem v jeho rozsudku ze dne 20. dubna 2010, Federutility a další (C-265/08), jelikož platné vnitrostátní právo (zákon o energiích ze dne 10. dubna 1997) stanoví povinnost používat regulované ceny, která přesahuje míru nezbytnou ke sledování obecného hospodářského zájmu (ochrana proti nepřiměřeným cenám plynu). Povinnost požádat o schválení cen zemního plynu není časově omezená a nepodléhá žádnému ověření situace panující na trhu s plynem, která by odůvodňovala takový zásah. Mimoto všechny energetické podniky, na které se nevztahuje výslovná výjimka udělená předsedou Energetického regulačního úřadu, této povinnosti podléhají stejně, nezávisle na svém postavení na trhu s plynem a bez toho, aby bylo rozlišováno podle kategorie odběratelů: s koncovými průmyslovými zákazníky, velkoobchodníky a domácnostmi je zacházeno stejně.

(1) Úř. věst. L 211, s. 94.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/20

Žaloba podaná dne 2. prosince 2013 — Wolverine International v. OHIM — BH Stores (cushe)

(Věc T-642/13)

2014/C 85/34

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wolverine International, LP (Grand Cayman, Kajmanské ostrovy) (zástupci: M. Plesser a R. Heine, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: BH Stores BV (Curaçao, Nizozemské Antily)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. září 2013 ve věci R 1269/2012-4

—	zamítl návrh na prohlášení neplatnosti

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „cushe“ pro výrobky zapsané do třídy 25 — Mezinárodní zápis č. 859 087 označující Evropskou unii

Majitelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: Nebezpečí záměny podle čl. 53 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení sporného rozhodnutí a prohlášení napadeného mezinárodního zápisu označujícího Evropskou unii za neplatný

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 57 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 (1)

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/20

Žaloba podaná dne 13. prosince 2013 — AEMN v. Parlament

(Věc T-678/13)

2014/C 85/35

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aliance evropských národních hnutí (AEMN) (Matzenheim, Francie) (zástupce: J. P. Le Moigne, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí č. 110655 ze dne 14. října 2013, které s konečnou platností stanovilo příspěvek poskytnutý Evropským parlamentem Alianci evropských národních hnutí za rok 2012 na 186 292,12 eur a v důsledku toho určilo, že Aliance evropských národních hnutí musí vrátit částku 45 476,00 eur, jelikož žalujícímu sdružení již bylo poskytnuto 231 412,80 eur,

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení a zaplatit z tohoto titulu Alianci evropských národních hnutí částku 20 000,00 eur.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1)	První žalobní důvod vychází z nepříslušnosti autora aktu, jelikož signatář aktu nedoložil žádné pověření k přijetí, podpisu a oznámení napadeného rozhodnutí.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z porušení podstatných náležitostí, jelikož Parlament neposkytl žalobkyni možnost vyjádřit se ke zjištěným nesrovnalostem.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení právního pravidla, jelikož:

—	nepeněžité vklady jsou řádným způsobem financování,

—	s rozpočtem žalobkyně bylo zacházeno diskriminačně v porovnání s rozpočty ostatních evropských politických stran,

—	nebylo dodrženo právo být vyslechnut před přijetím nepříznivého individuálního opatření.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci, jelikož Parlament použil finanční omezení k tomu, aby omezil možnosti politické strany, jejíž ideály někteří členové tohoto orgánu nesdílejí.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/21

Žaloba podaná dne 16. prosince 2013 — AENM v. Parlament

(Věc T-679/13)

2014/C 85/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aliance evropských národních hnutí (AENM) (Matzenheim, Francie) (zástupce: J. P. Le Moigne, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. října 2013, které bylo částečně zopakováno rozhodnutím ze dne 14. října 2013 a které stanovilo konečný příděl finančních prostředků, poskytnutý Evropským parlamentem Alianci evropských národních hnutí za rok 2012 ve výši 186 292,12 eur a v důsledku toho bylo rozhodnuto, že Aliance evropských národních hnutí musí vrátit částku ve výši 45 476,00 eur vzhledem k tomu, že jí již byla přidělena částka ve výši 231 412,80 eur;

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení a vyplatil za tímto účelem Alianci evropských národních hnutí částku ve výši 20 000,00 eur.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody, které jsou v podstatě shodné s žalobními důvody, kterých se dovolává v rámci věci T-678/13, AENM v. Parlament, či se jim podobají.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/21

Žaloba podaná dne 20. prosince 2013 — Bilbaina de Alquitranes a další v. Komise

(Věc T-689/13)

2014/C 85/37

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Bilbaína de Alquitranes, SA (Luchana-Baracaldo, Vizcaya, Španělsko); Deza, a.s. (Valašské Meziříčí, Česká republika); Industrial Química del Nalón, SA (Oviedo, Španělsko); Koppers Denmark A/S (Nyborg, Dánsko); Koppers UK Ltd (Scunthorpe, Spojené království); Koppers Netherlands BV (Uithoorn, Nizozemsko); Rütgers basic aromatics GmbH (Castrop-Rauxel, Německo); Rütgers Belgium NV (Zelzate, Belgie); Rütgers Poland Sp. z o.o. (Kędzierzyn-Koźle, Polsko); Bawtry Carbon International Ltd (Doncaster, Spojené království); Grupo Ferroatlántica, SA (Madrid, Španělsko); SGL Carbon GmbH (Meitingen, Německo); SGL Carbon GmbH (Bad Goisern am Hallstättersee, Rakousko); SGL Carbon (Passy, Francie); SGL Carbon, SA (La Coruña, Španělsko); SGL Carbon Polska S.A. (Racibórz, Polsko) a ThyssenKrupp Steel Europe AG (Duisburg, Německo) (zástupci: K. Van Maldegem a C. Mereu, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	určil, že je žaloba přípustná a opodstatněná;

—	zrušil napadnutý akt v rozsahu, v němž klasifikuje látku pitch, coal tar, high temp (smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní) do kategorií H400 a H410;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci se domáhají částečného zrušení nařízení Komise (EU) č. 944/2013 ze dne 2. října 2013, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí („nařízení CLP“) (Úř. věst. L 261, s. 5), v rozsahu, v němž klasifikuje látku pitch, coal tar, high temp (smola, černouhelný dehet, vysokoteplotní) číslo CAS 65996-93-2 („CTPHT“) do kategorií Aquatic Acute 1 (H400) a Aquatic Chronic 1 (H410) („napadený akt“).

Na podporu žaloby předkládají žalobci tři žalobní důvody:

První žalobní důvod spočívá v tom, že napadený akt je protiprávní, jelikož porušuje ustanovení REACH a CLP o klasifikaci látek jakožto toxických pro vodní prostředí a o studiích, které musí být akceptovány pro tento účel, jakož i zásadu rovného zacházení, jelikož neakceptuje studie provedené v souladu s pokyny REACH a OECD a vyžaduje testování, aniž stanoví akceptovanou standardizovanou metodu.

Druhý žalobní důvod spočívá v tom, že je napadený akt protiprávní, jelikož se zakládá na zjevně nesprávném posouzení, neboť nezohledňuje inertní vlastnosti, jimiž se vyznačuje CTPHT, které mají zejména značný vliv na testování UV záření a uplatnění sumační metody; jelikož stanovilo multiplikační faktory pro složky PAH (polychlorované aromatické uhlovodíky) bez řádného posouzení studií, na něž je odkazováno, a neakceptovalo informace poskytnuté žalobci bez řádného odůvodnění.

3)	Třetí žalobní důvod spočívá v tom, že napadené rozhodnutí je protiprávní, jelikož je v rozporu s unijní právní zásadou transparentnosti a práva na obhajobu.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/22

Žaloba podaná dne 10. ledna 2014 — Česká republika v. Komise

(Věc T-27/14)

2014/C 85/38

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil, T. Müller, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil výzvu Evropské komise C(2013) 7221 final ze dne 4. listopadu 2013 ke zrušení rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, kterým se plynárenskému skladovacímu zařízení v Dambořicích uděluje výjimka z vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí ustanovení směrnice 2003/55/ES (1) o pravidlech přístupu třetích stran a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1)	První žalobní důvod vychází z porušení čl. 266 odst. 1 SFEU V této souvislosti žalobkyně uplatňuje, že Komise přijetím napadeného rozhodnutí postupovala v přímém rozporu s rozsudkem Tribunálu ze dne 6. září 2013, Globula v. Komise, T-465/11.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 22 odst. 4 směrnice 2003/55/ES Na tomto místě žalobkyně tvrdí, že Komise přijala napadené rozhodnutí po vypršení lhůty stanovené čl. 22 odst. 4 směrnice 2003/55/ES.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. L 176, s. 57; Zvl. vyd. 12/02, s. 230).

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/22

Žaloba podaná dne 13. ledna 2014 — Laverana v. OHIM (BIO — INGRÉDIENTS VÉGÉTAUX — PROPRE FABRICATION)

(Věc T-30/14)

2014/C 85/39

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laverana GmbH & Co. KG (Wennigsen, Německo) (zástupci: J. Wachinger a M. Zöbisch, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. listopadu 2013 ve věci R 1749/2013-4 a připustil přihlášku ochranné známky Společenství č. 11 642 527 pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 5 a 35 ke zveřejnění;

—	podpůrně zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. listopadu 2013 ve věci R 1749/2013-4 a vrátil věc Úřadu k novému rozhodnutí;

—	podpůrně zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. listopadu 2013 ve věci R 1749/2013-4;

—	uložil žalovanému Úřadu náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka v černobílé barvě obsahující slovní prvky „BIO — INGRÉDIENTS VÉGÉTAUX — PROPRE FABRICATION“, pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 5 a 35 — přihláška ochranné známky Společenství č. 11 642 527

Rozhodnutí průzkumového referenta: částečné zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/23

Žaloba podaná dne 5. února 2014 — Secop v. Komise

(Věc T-79/14)

2014/C 85/40

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Secop GmbH (Flensburg, Německo) (zástupci: U. Schnelle a C. Aufdermauer, Rechtsanwälte)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2013, Aiuto di Stato SA.37640, C(2013) 9119 final — Aiuti per il salvataggio a favore di ACC Compressors SpA, Italia [státní podpora SA.37640, C(2013) 9119 final, státní podpora na záchranu podniku ACC Compressors SpA, Itálie] na základě čl. 264 odst. 1 SFEU;

—	uložil žalované na základě čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 296 SFEU.

—

Žalobkyně uplatňuje nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tvrdí, že Komise, navzdory tomu, že jí byly známy okolnosti skutkového stavu, se kterými se seznámila v souběžně probíhajícím šetření, které se týkalo nabytí majetku, který patřil dceřiné společnosti příjemkyně podpory, nezohlednila následky vyplývající z této okolnosti pro způsobilost příjemkyně pomoci a konkrétní účinky souhlasného rozhodnutí o poskytnutí pomoci na žalobkyni.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení Smluv.

—

Žalobkyně se dovolává porušení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. V této souvislosti mimoto uvádí, že se na příjemkyni pomoci má pohlížet jako na nekonkurenční a nový podnik, který vznikl z restrukturalizace. Příjemkyně podpory byla pořízením majetku patřícího společnosti, která je součástí její skupiny podniků, ze strany žalobkyně, zbavena majetku společnosti patřící do její skupiny, bez kterého nemůže pokračovat ve své činnosti nebo tuto činnost obnovit.

—	Podle žalobkyně dále došlo k porušení čl. 108 odst. 2 a 3 SFEU. Žalobkyně tvrdí, že Komise měla vycházet z vážných obtíží, které se týkají slučitelnosti podpory se společným trhem a měla zahájit hlavní šetření.

—	Žalobkyně v rámci druhého žalobního důvod uplatňuje porušení zásady rovného zacházení.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci.

—	Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zneužití pravomoci tím, že nezohlednila znaky skutkového stavu, které jsou významné pro přezkum a pro uplatnění posuzovací pravomoci a své rozhodnutí tak přijala na základě neúplného skutkového stavu.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/25

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 11. února 2014 — Armani v. Komise

(Věc F-65/12) (1)

(Veřejná služba - Plat - Rodinné přídavky - Nárok na přídavky na vyživované dítě - Vyživované dítě - Dítě manželky žalobce)

2014/C 85/41

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Armani (Brusel, Belgie) (zástupci: D. Abreu Caldas, S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Martin a V. Joris, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise nepřiznat žalobci rodinné přídavky na syna jeho manželky, který se narodil v předchozím manželství

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 17. srpna 2011, ve kterém Evropská komise odmítla přiznat panu Armanimu nárok na přídavky na vyživované dítě pro dítě jeho manželky, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené panem Armanim.

(1) Úř. věst. C 243, 11.8.12, s. 34.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/25

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 12. února 2014 — Bodson a další v. EIB

(Věc F-73/12) (1)

(Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Smluvní povaha pracovního vztahu - Reforma systému odměňování a platového postupu EIB)

2014/C 85/42

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Jean-Pierre Bodson a další (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: C. Gómez de la Cruz, T. Gilliams a G. Nuvoli, zmocněnci, P. E. Partsch, advokát)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí obsažených ve výplatních páskách o uplatnění všeobecného rozhodnutí Evropské investiční banky, kterým se pro všechny zaměstnance stanoví platový postup maximálně na 2,8 %, a rozhodnutí definující tabulku zásluh se ztrátou 1 % odměny, a dále související návrh na uložení povinnosti orgánu zaplatit rozdíl v odměně včetně úroku z prodlení a náhrady škody.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Jean-Pierre Bodson a sedm dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedená v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou investiční bankou.

(1) Úř. věst. C 295, 29.9.2012, s. 33.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/26

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 12. února 2014 — Bodson a další v. EIB

(Věc F-83/12) (1)

(Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Smluvní povaha pracovního vztahu - Plat - Reforma systému prémií EIB)

2014/C 85/43

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Jean-Pierre Bodson a další (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: L. Levi, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: C. Gómez de la Cruz, T. Gilliams a G. Nuvoli, zmocněnci, P. E. Partsch, advokát)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí udělit žalobcům prémii na základě nového systému výkonnosti podle rozhodnutí správní rady ze dne 14. prosince 2010 a rozhodnutí řídícího výboru ze dne 9. listopadu 2010 a 16. listopadu 2010 a dále související návrh na uložení povinnosti žalované zaplatit rozdíl v odměně včetně úroků z prodlení a náhrady škody.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Jean-Pierre Bodson a sedm dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedená v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou investiční bankou.

(1) Úř. věst. C 295, 29.9.2012, s. 34.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/26

Žaloba podaná dne 20. prosince 2013 — ZZ v. FRA

(Věc F-97/13)

2014/C 85/44

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupci: L. Laure, M. Vandenbussche, advokáti)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o jmenování jiného uchazeče na místo vedoucího programu v rámci agentury FRA a zrušení implicitního rozhodnutí nejmenovat žalobkyni na jiné místo vedoucího programu uvedené v oznámení o volném pracovním místě

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ředitele agentury FRA ze dne 5. února 2013, kterým byla žalobkyně informována o tom, že na místo vedoucího programu sociálního výzkumu (platová třída AD8) byl jmenován jiný uchazeč, a že v důsledku toho nebyla na toto místo jmenována,

—	zrušit nedatované implicitní rozhodnutí nejmenovat žalobkyni na jiné místo vedoucího programu uvedené v oznámení o volném pracovním místě,

—	zrušit veškerá rozhodnutí přijatá na základě těchto dvou protiprávních rozhodnutí,

—	zrušit rozhodnutí ze dne 11. července 2013 v rozsahu, v němž zamítá stížnost vznesenou žalobkyní a odmítá zahájit správní šetření za účelem prokázání skutkových okolností,

—	uložit uhrazení náhrady škody za majetkovou újmu žalobkyně, jejíž výše je odhadována na 550 651 eur,

—	uložit uhrazení náhrady škody za psychickou újmu žalobkyně, jejíž výše je odhadována na 70 000 eur,

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/26

Žaloba podaná dne 27. listopadu 2013 — ZZ v. ENISA

(Věc F-112/13)

2014/C 85/45

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí výkonného ředitele ENISA vypovědět pracovní smlouvu žalobce na dobu určitou.

Návrhová žádání žalobce

—	Zrušit implicitní rozhodnutí o zamítnutí jeho správní stížnosti a všechny předchozí protiprávní akty, včetně aktu, kterým ENISA propustila žalobce;

—	nařídit, aby byla žalobci zaplacena částka ve výši 50 000 eur jako náhrada morální újmy, kterou utrpěl;

—	uložit ENISA náhradu nákladů řízení.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/27

Žaloba podaná dne 10. ledna 2014 — ZZ v. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

(Věc F-3/14)

2014/C 85/46

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: T. Bontinck, A. Guillerme, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí agentury AESA prodloužit smlouvu s žalobcem pouze o jeden rok, namísto pěti let, čímž došlo k porušení článku 39 nařízení (ES) č. 216/2008

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí o prodloužení jeho smlouvy pouze o jeden rok, přijaté správní radou dne 12. března 2013,

—	a v důsledku toho zrušit dodatek č. 2 k jeho pracovní smlouvě, prodlužující smlouvu o jeden rok,

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/27

Žaloba podaná dne 17. ledna 2014 — ZZ v. Komise

(Věc F-5/14)

2014/C 85/47

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise o zbavení funkce žalobce na základě čl. 9 odst. 1 písm. h) přílohy IX služebního řádu bez krácení důchodu v důsledku vnitřního vyšetřování zahájeného po vyšetřování OLAF, které bylo zahájeno proti určitému podniku a návrh na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, kterou žalobce údajně utrpěl.

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí přijaté dne 16. října 2013, doručené do bydliště žalobce dne 18. října 2013 Bezpečnostním útvarem Komise, přijaté Orgánem oprávněným ke jmenování v rámci tripartity v řízení ve věci CMS 12/042, podle něhož „Pan ZZ se zabavuje funkce na základě čl. 9 odst. 1 písm. h) přílohy IX služebního řádu bez krácení důchodu“, které „nabyde účinnosti měsíc následující po datu jeho podpisu“;

—	uložit Komisi náhradu nemajetkové újmy, újmy na zdraví, újmy způsobené rodině, profesní újmy a majetkové újmy a újmy způsobené narušením kariéry žalobce, prozatímně vyčíslené na částku 1 euro, ve výši 33 000 eur, s výhradou snížení nebo snížení v průběhu řízení;

—	v každém případě uložit žalované náhradu všech nákladů řízení v souladu s čl. 87 odst. 1 Jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/28

Žaloba podaná dne 28. ledna 2014 — ZZ v. Komise

(Věc F-6/14)

2014/C 85/48

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: F. Van der Schueren, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni odmítnuto poskytnutí vdovského důvodu v návaznosti na úmrtí jejího bývalého manžela.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 29. října 2013, kterým Komise odpověděla na stížnost žalobkyně (č. R/485/13), podle které jí bylo odepřeno poskytnutí vdovského důchodu po smrti jejího bývalého manžela;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

22.3.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 85/28

Žaloba podaná dne 29. ledna 2014 — ZZ v. Komise

(Věc F-7/14)

2014/C 85/49

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: A. Salerno, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Evropské komise, kterým byla zkrácena doba, o kterou byla prodloužena smlouva žalobkyně o zaměstnání dočasného zaměstnance, ze tří na dva roky.

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. července 2013, kterým byla zkrácena doba, o kterou byla prodloužena na základě rozhodnutí ze dne 23. listopadu 2011 smlouva žalobkyně o zaměstnání dočasného zaměstnance, ze tří na dva roky;

—	stanovit náhradu škody ve výši 45 000 eur, plus úroky z prodlení, kterou bude muset Komise vyplatit žalobkyni v případě, že nebude po právní stránce schopna ji znovu zaměstnat po dobu jednoho roku;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2014.085.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 85

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 22. března 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2014/C 085/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 78, 15.3.2014	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2014/C 085/02	Věc C-292/11 P: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. ledna 2014 — Evropská komise v. Portugalská republika (Kasační opravný prostředek — Splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora, kterým bylo určeno nesplnění povinnosti — Penále — Žádost o zaplacení — Zrušení vnitrostátních právních předpisů zakládajících nesplnění povinnosti — Posouzení opatření přijatých členským státem k vyhovění rozsudku Soudního dvora ze strany Komise — Meze — Rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem a Tribunálem)	2

2014/C 085/03	Věc C-67/12: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 16. ledna 2014 — Evropská komise v. Španělské království (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2002/91/ES — Energetická náročnost budov — Články 3, 7 a 8 — Neúplné provedení)	2

2014/C 085/04	Věc C-176/12: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation — Francie) — Association de médiation sociale v. Union locale des syndicats CGT a další (Sociální politika — Směrnice 2002/14/ES — Listina základních práv Evropské unie — Článek 27 — Zřízení orgánů zastupujících zaměstnance vázané na určité prahové hodnoty pro počet zaměstnaných zaměstnanců — Stanovení prahových hodnot — Vnitrostátní právní úprava, která je v rozporu s unijním právem — Úloha vnitrostátního soudu)	3

2014/C 085/05	Věc C-226/12: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Oviedo — Španělsko) — Constructora Principado S.A. v. José Ignacio Menéndez Álvarez (Směrnice 93/13/EHS — Spotřebitelské smlouvy — Smlouva o prodeji nemovitosti — Zneužívající klauzule — Kritéria pro posouzení)	3

2014/C 085/06	Věc C-270/12: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. ledna 2014 — Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Evropský parlament, Rada Evropské unie (Nařízení (EU) č. 236/2012 — Prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání — Článek 28 — Platnost — Právní základ — Intervenční pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za výjimečných okolností)	4

2014/C 085/07	Věc C-300/12: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Finanzamt Düsseldorf-Mitte v. Ibero Tours GmbH (Daň z přidané hodnoty — Plnění uskutečňovaná cestovními kancelářemi — Poskytování slev zákazníkům — Určení základu daně u služeb poskytovaných v rámci zprostředkovatelské činnosti)	4

2014/C 085/08	Věc C-328/12: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof — Německo) — Ralph Schmid (správce podstaty v úpadkovém řízení na majetek Aletty Zimmermman) v. Lilly Hertel (Řízení o předběžné otázce — Soudní spolupráce v občanských věcech — Nařízení (ES) č. 1346/2000 — Úpadkové řízení — Odpůrčí žaloba podaná v úpadkovém řízení — Žalovaný, který má bydliště ve třetím státě — Příslušnost soudu členského státu, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka)	5

2014/C 085/09	Věc C-371/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 23. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Tivoli — Itálie) — Enrico Petillo, Carlo Petillo v. Unipol (Povinné pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel — Směrnice 72/166/EHS, 84/5/EHS, 90/232/EHS a 2009/103/EHS — Dopravní nehoda — Nemajetková újma — Náhrada škody — Vnitrostátní ustanovení, jimiž se pro dopravní nehody stanoví zvláštní pravidla pro výpočet, jež jsou méně příznivá než pravidla stanovená obecným režimem občanskoprávní odpovědnosti — Slučitelnost s těmito směrnicemi)	5

2014/C 085/10	Věc C-378/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London — Spojené království) — Nnamdi Onuekwere v. Secretary of State for the Home Department (Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2004/38/ES — Článek 16 odstavce 2 a 3 — Právo trvalého pobytu v případě státního příslušníka třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie — Zohlednění doby, kterou tento státní příslušník strávil ve výkonu trestu odnětí svobody)	6

2014/C 085/11	Věc C-400/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London — Spojené království) — Secretary of State for the Home Department v. M. G. (Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2004/38/ES — Článek 28 odst. 3 písm. a) — Ochrana proti vyhoštění — Způsob výpočtu doby deseti let — Zohlednění dob odnětí svobody)	7

2014/C 085/12	Věc C-423/12: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammarrätten i Stockholm — Migrationsöverdomstolen — Švédsko) — Flora May Reyes v. Migrationsverket (Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2004/38/ES — Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států — Právo státního příslušníka třetího státu, který je potomkem v přímé linii osoby, která má právo pobytu v členském státě, pobývat v tomto členském státě — Pojem vyživovaná osoba)	7

2014/C 085/13	Věc C-429/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Innsbruck — Rakousko) — Siegfried Pohl v. ÖBB Infrastruktur AG (Řízení o předběžné otázce — Rovné zacházení v zaměstnání a povolání — Článek 21 Listiny základních práv Evropské unie — Článek 45 SFEU — Směrnice 2000/78/ES — Rozdílné zacházení na základě věku — Určení rozhodného dne pro postup na platové stupnici — Promlčecí lhůta — Zásada efektivity)	8

2014/C 085/14	Věc C-481/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas — Litva) — UAB Juvelta v. VĮ Lietuvos prabavimo rūmai (Volný pohyb zboží — Článek 34 SFEU — Množstevní omezení dovozu — Opatření s rovnocenným účinkem — Uvádění předmětů z drahých kovů na trh — Puncovní značka — Požadavky uložené právní úpravou členského státu dovozu)	9

2014/C 085/15	Věc C-558/12 P: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 23. ledna 2014 — Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) v. riha WeserGold Getränke GmbH & Co. KG (dříve Wesergold Getränkeindustrie GmbH & Co. KG), Lidl Stiftung & Co. KG (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Slovní ochranná známka WESTERN GOLD — Námitky majitelky národních slovních ochranných známek, mezinárodní slovní ochranné známky a slovní ochranné známky Společenství WeserGold, Wesergold a WESERGOLD)	9

2014/C 085/16	Věc C-45/13: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 16. ledna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Andreas Kainz v. Pantherwerke AG (Řízení o předběžné otázce — Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech — Nařízení (ES) č. 44/2001 — Odpovědnost za vadný výrobek — Zboží vyrobené v jednom členském státě a prodávané v jiném členském státě — Výklad pojmu místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události — Místo příčinné události)	10

2014/C 085/17	Věc C-371/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Sibiu (Rumunsko) dne 2. července 2013 — SC Schuster & Co Ecologic SRL v. Direcția Generală a Finanțelor Publice a Județului Sibiu	10

2014/C 085/18	Věc C-654/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szombathelyi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 10. prosince 2013 — Delphi Hungary Autóalkatrész Gyártó Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Nyugat-dunántúli Regionális Adó Főigazgatósága (NAV)	10

2014/C 085/19	Věc C-656/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším soudem České republiky (Česká republika) dne 12.12.2013 — L/M, R a K	11

2014/C 085/20	Věc C-658/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Hannover (Německo) dne 12. prosince 2013 — Wilhelm Spitzner, Maria-Luise Spitzner v. TUIfly GmbH	12

2014/C 085/21	Věc C-665/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal do Trabalho de Lisboa (Portugalsko) dne 16. prosince 2013 — Sindicato Nacional dos Profissionais de Seguros e Afins v. Via Directa — Companhia de Seguros SA	12

2014/C 085/22	Věc C-666/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 16. prosince 2013 — Rohm Semiconductor GmbH v. Hauptzollamt Krefeld	12

2014/C 085/23	Věc C-668/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Suceava (Rumunsko) dne 16. prosince 2013 — Casa Județeană de Pensii Botoșani v. Evangeli Paraskevopoulou	13

2014/C 085/24	Věc C-669/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2013 společností Mundipharma GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 16. října 2013 ve věci T-328/12, Mundipharma GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)	13

2014/C 085/25	Věc C-672/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék Gazdasági Kollégiuma (Maďarsko) dne 17. prosince 2013 — OTP Bank Nyrt. v. Magyar Állam, Magyar Államkincstár	14

2014/C 085/26	Věc C-680/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 20. prosince 2013 — Condor Flugdienst GmbH v. Andreas Plakolm	14

2014/C 085/27	Věc C-684/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vestre Landsret (Dánsko) dne 23. prosince 2013 — Johannes Demmer v. Fødevareministeriets Klagecenter	14

2014/C 085/28	Věc C-691/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 22. října 2013 — Les Laboratoires Servier SA v. Ministre des affaires sociales et de la santé, Ministre de l'Économie et des Finances	16

2014/C 085/29	Věc C-5/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 7. ledna 2014 — Kernkraftwerke Lippe-Ems GmbH v. Hauptzollamt Osnabrück	16

2014/C 085/30	Věc C-25/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 20. ledna 2014 — Union des syndicats de l'immobilier (UNIS) v. Ministre du travail, de l’emploi, de la formation professionnelle et du dialogue social, Syndicat national des résidences de tourisme (SNRT) a další	17

2014/C 085/31	Věc C-26/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 20. ledna 2014 — Beaudout Père et Fils SARL v. Ministre du travail, de l’emploi, de la formation professionnelle et du dialogue social, Confédération nationale de la boulangerie et boulangerie-pâtisserie française, Fédération Générale Agroalimentaire — CFDT a další	17

2014/C 085/32	Věc C-29/14: Žaloba podaná dne 21. ledna 2014 — Evropská komise v. Polská republika	17

2014/C 085/33	Věc C-36/14: Žaloba podaná dne 24. ledna 2014 — Evropská komise v. Polská republika	18

	Tribunál
2014/C 085/34	Věc T-642/13: Žaloba podaná dne 2. prosince 2013 — Wolverine International v. OHIM — BH Stores (cushe)	20

2014/C 085/35	Věc T-678/13: Žaloba podaná dne 13. prosince 2013 — AEMN v. Parlament	20

2014/C 085/36	Věc T-679/13: Žaloba podaná dne 16. prosince 2013 — AENM v. Parlament	21

2014/C 085/37	Věc T-689/13: Žaloba podaná dne 20. prosince 2013 — Bilbaina de Alquitranes a další v. Komise	21

2014/C 085/38	Věc T-27/14: Žaloba podaná dne 10. ledna 2014 — Česká republika v. Komise	22

2014/C 085/39	Věc T-30/14: Žaloba podaná dne 13. ledna 2014 — Laverana v. OHIM (BIO — INGRÉDIENTS VÉGÉTAUX — PROPRE FABRICATION)	22

2014/C 085/40	Věc T-79/14: Žaloba podaná dne 5. února 2014 — Secop v. Komise	23

	Soud pro veřejnou službu
2014/C 085/41	Věc F-65/12: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 11. února 2014 — Armani v. Komise (Veřejná služba — Plat — Rodinné přídavky — Nárok na přídavky na vyživované dítě — Vyživované dítě — Dítě manželky žalobce)	25

2014/C 085/42	Věc F-73/12: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 12. února 2014 — Bodson a další v. EIB (Veřejná služba — Zaměstnanci EIB — Smluvní povaha pracovního vztahu — Reforma systému odměňování a platového postupu EIB)	25

2014/C 085/43	Věc F-83/12: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 12. února 2014 — Bodson a další v. EIB (Veřejná služba — Zaměstnanci EIB — Smluvní povaha pracovního vztahu — Plat — Reforma systému prémií EIB)	26

2014/C 085/44	Věc F-97/13: Žaloba podaná dne 20. prosince 2013 — ZZ v. FRA	26

2014/C 085/45	Věc F-112/13: Žaloba podaná dne 27. listopadu 2013 — ZZ v. ENISA	26

2014/C 085/46	Věc F-3/14: Žaloba podaná dne 10. ledna 2014 — ZZ v. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)	27

2014/C 085/47	Věc F-5/14: Žaloba podaná dne 17. ledna 2014 — ZZ v. Komise	27

2014/C 085/48	Věc F-6/14: Žaloba podaná dne 28. ledna 2014 — ZZ v. Komise	28

2014/C 085/49	Věc F-7/14: Žaloba podaná dne 29. ledna 2014 — ZZ v. Komise	28

2014/C 085/50	Věc F-8/14: Žaloba podaná dne 31. ledna 2014 — ZZ v. EIB	28