31.1.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 28/2

Návrh závěrů Rady o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání

2014/C 28/03

RADA EVROPSKÉ UNIE,

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

Boloňskou deklarací ze dne 19. června 1999 byl zahájen mezivládní proces, jehož cílem je vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání a jenž je aktivně podporován Evropskou unií, a ministři odpovědní ve zúčastněných zemích za vysokoškolské vzdělávání, kteří se sešli v dubnu roku 2012 v Bukurešti, přijali pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání strategii Mobilita pro lepší učení (2020) jakožto nedílnou součást úsilí o prosazování internacionalizace vysokoškolského vzdělávání (1).

Směrnice Rady 2004/114/ES (2) ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby uznává, že jedním z cílů činnosti Společenství v oblasti vzdělávání je podporovat celou Evropu, aby byla světovým centrem excelence pro studium a odborné vzdělávání.

3.	Cíl směrnice Rady 2005/71/ES (3) ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu je podobný, a to zvýšit přitažlivost Společenství pro výzkumné pracovníky z celého světa a posílit postavení EU jako mezinárodního centra výzkumu.

V mezinárodní strategii přijaté na zasedání ministrů zemí účastnících se boloňského procesu konaném v květnu roku 2007 v Londýně (4) se zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání byl otevřený a atraktivní pro příslušné osoby z jiných částí světa, a že je třeba posilovat spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání a politický dialog s mimoevropskými zeměmi.

V závěrech Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se zdůrazňuje význam podpory členských států v jejich úsilí o modernizaci vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím úzké součinnosti s boloňským procesem, zejména v souvislosti s nástroji zajišťujícími kvalitu, uznávání kvalifikací, mobilitu a transparentnost.

Ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, která byla přijata v červnu roku 2010 (5), je stanoven konkrétní cíl, jímž je zlepšení úrovně vzdělání, zejména zvýšením podílu mladých lidí s úspěšně dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % do roku 2020.

V závěrech Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání (6) se zdůrazňuje, že programy mezinárodní spolupráce a politické dialogy se třetími zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání umožňují nejen volnější tok znalostí, ale přispívají také ke zlepšení kvality a postavení evropského vysokoškolského vzdělávání v mezinárodním prostředí, k posílení výzkumu a inovací, k podpoře mobility a mezikulturního dialogu i k prosazování mezinárodního rozvoje v souladu s cíli vnější politiky EU.

V závěrech Rady ze dne 28. a 29. listopadu 2011 o referenční úrovni mobility ve vzdělávání (7) byla stanovena referenční úroveň, podle níž by v roce 2020 mělo v EU průměrně alespoň 20 % absolventů vysokých škol strávit určité období studiem či odbornou přípravou související s vysokoškolským vzděláváním (včetně pracovních stáží) v zahraničí.

V závěrech Rady ze dne 28. a 29. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání byl uvítán záměr Komise vypracovat strategii EU v oblasti mezinárodního vysokoškolského vzdělávání zaměřenou na zvyšování informovanosti a viditelnosti v mezinárodním měřítku a spolupracovat s partnery s cílem upevnit vzájemné vztahy a přispívat k budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

A S OHLEDEM NA

konferenci o evropském vysokoškolském vzdělávání ve světě uspořádanou předsednictvím ve dnech 5. a 6. září 2013 ve Vilniusu, na níž byla zdůrazněna nutnost, aby členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání rozvíjely komplexní strategie internacionalizace, které

—	povedou ke zvýšení kvality a konkurenceschopnosti evropského vysokoškolského vzdělávání,

—	přesáhnou rámec mobility a při koncipování vzdělávacích programů a procesu výuky a učení a v jejich obsahu budou stále více zohledňovat globální rozměr (často se používá termín „internacionalizace na domácí půdě“),

—	se týkají širší škály a většího počtu studentů, protože spojují nové digitální zdroje s tradičnějšími formami výuky a učení a zároveň zajišťují vysokou kvalitu,

—	posilují rozvojovou spolupráci prostřednictvím strategických partnerství a budování kapacit,

BERE SE ZÁJMEM NA VĚDOMÍ

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Evropské vysokoškolské vzdělávání v globálních souvislostech (8) a

—	sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny (9).

UZNÁVÁ, ŽE

vysokoškolské vzdělávání má hrát klíčovou úlohu v rozvoji angažovaných občanů, kteří realizují svůj potenciál a jsou schopni jasně vyjadřovat své názory, a je mocnou hybnou silou inteligentních a udržitelných společností podporujících sociální začlenění, individuální prosperity a hospodářského růstu. K tomuto vývoji může dále přispívat mezinárodní mobilita jednotlivců a začleňování globálního hlediska do programů vysokoškolského vzdělávání.

Silnou stránkou evropských systémů vysokoškolského vzdělávání je poskytování vysoce kvalitního vzdělávání a výzkumu, rozmanitost institucí a podpora spolupráce v oblastech, kde to představuje přidanou hodnotu, jako jsou programy společných a dvojích diplomů, doktorandské školy a studia a mezinárodní partnerství.

Za současné ekonomické situace hrají při posilování kapacity Evropy v oblasti výzkumu a inovací klíčovou úlohu vysokoškolské vzdělávání, jakož i odborné vzdělávání a příprava na terciární úrovni, které jsou důležité i z hlediska zajišťování vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů nutných pro zabezpečení pracovních míst, hospodářského růstu a prosperity.

4.	Kompetence absolventů ne vždy vyhovují vyvíjejícím se potřebám trhu práce a společnosti a zaměstnavatelé ve veřejném i soukromém sektoru informují o nesouladu a o obtížích při hledání vhodných kandidátů, kteří by splňovali potřeby znalostní ekonomiky.

5.	V nadcházejících desetiletích bude mít pravděpodobně významný dopad demografické stárnutí v rámci EU, neboť trvale nízká porodnost ještě zostřuje problém chybějících dovedností absolventů, s nímž se potýkají evropští zaměstnavatelé.

6.	Instituce vysokoškolského vzdělávání coby zdroj znalostí a inovací mají rovněž společenskou odpovědnost přispívat k lidskému rozvoji a obecnému dobru, a to jak ve vnitrostátním kontextu, tak v širším světě;

DOMNÍVÁ SE, ŽE

aktivní zapojení mezinárodních pracovníků, výzkumných pracovníků a studentů do evropských institucí vysokoškolského vzdělávání, poskytování finanční a organizační podpory pro mezinárodní mobilitu studentů i zaměstnanců a stále větší úsilí o internacionalizované vzdělávací programy mohou studentům pomoci získat dovednosti důležité pro globální trh práce.

Členské státy a evropské instituce vysokoškolského vzdělávání učinily za podpory ze strany EU významný pokrok, pokud jde o vytváření mechanismů pro zajištění kvality v přeshraničním kontextu a uznávání kvalifikací v rámci boloňského procesu prostřednictvím sítí, jako je ENIC/NARIC, jakož i prostřednictvím programů, jako je Erasmus Mundus a Tempus.

Celosvětový nárůst otevřených vzdělávacích zdrojů (Open Educational Resources), otevřených studijních materiálů (Open Courseware) a všem přístupných on-line kurzů (Massive Open Online Courses) je mezinárodní trend, který může mít významný dopad na systémy vysokoškolského vzdělávání a poskytnout nové příležitosti pro inovativní formy celosvětové přeshraniční spolupráce.

VYZÝVÁ PROTO ČLENSKÉ STÁTY, ABY S INSTITUCEMI VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VHODNÝCH PŘÍPADECH A PŘI ŘÁDNÉM ZOHLEDNĚNÍ JEJICH AUTONOMIE SPOLUPRACOVALY A:

ve spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami usilovaly o komplexní strategický přístup k internacionalizaci, zahrnující tři hlavní oblasti, jimiž jsou

a)	mobilita studentů a pracovníků;

b)	internacionalizace vzdělávacích programů a digitálního vzdělávání;

c)	strategická spolupráce, partnerství a budování kapacit.

prosazovaly obousměrnou mezinárodní mobilitu studentů za účelem získání diplomu a kreditů a rovněž poskytovaly příležitosti pro mobilitu pracovníků mezi evropskými a třetími zeměmi, mimo jiné i:

i)	zajištěním toho, aby ve strategiích internacionalizace byla významně zastoupena složka související s mobilitou studentů a výzkumných a dalších pracovníků podporovaná rámcem kvality, který může mimo jiné zahrnovat poradenské a informační služby;

ii)

zavedením dvousměrných programů mobility vzájemného zájmu se třetími zeměmi, které představují přiměřenou rovnováhu mezi fyzickou a virtuální mobilitou, jakož i mezi příchozí a odchozí mobilitou a které zahrnují širokou škálu předmětů a ve vhodných případech se zaměřují na oblasti s nedostatkem dovedností;

iii)	podporou uznávání kreditů, diplomů, kvalifikací a kompetencí získaných studenty a výzkumnými a dalšími pracovníky, kteří se účastní mezinárodní mobility, v zahraničí, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi;

iv)	výraznějším zaměřením na výsledky učení, jakož i posílením soudržnosti s evropskými nástroji transparentnosti, jakými jsou například evropský systém přenosu a akumulace kreditů, dodatek k diplomu a evropský rámec kvalifikací, jakož i soudržnosti s mechanismy zajišťování kvality; a

v)	urychlením pokroku na navrhovaném přepracování směrnic, které se týkají podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí pro účely výzkumu a studia;

prosazovaly internacionalizaci na domácí půdě a digitální vzdělávání s cílem zajistit, aby velká většina evropských studentů, kteří se neúčastní fyzické mobility, byla rovněž s to rozvíjet mezinárodní dovednosti, mimo jiné i:

i)	zajištěním poskytování vysoce kvalitních zařízení a služeb studentům v terciárním vzdělávání, které odpovídají potřebám studentů;

ii)

účinným využíváním mezinárodních zkušeností a kompetencí, které mají zaměstnanci institucí vysokoškolského vzdělávání, a jejich povzbuzováním k tomu, aby přispívali k vytváření vysoce kvalitních mezinárodně zaměřených vzdělávacích programů ku prospěchu studujících, kteří jsou zapojeni do mobility, i těch, kdo do ní zapojeni nejsou;

iii)

poskytováním více příležitostí studentům a výzkumným a dalším pracovníkům, aby rozvíjeli své jazykové dovednosti, zejména prostřednictvím výuky v jazyce hostitelského státu v případě jedinců navštěvujících kurzy, které nejsou v jejich mateřském jazyce, aby se maximalizoval přínos evropské jazykové rozmanitosti a sociální integrace studentů a výzkumných a dalších pracovníků v jejich hostitelské zemi;

iv)

nabídnutím větších příležitostí k mezinárodní společné výuce online a zkoumáním využívání informačních a komunikačních technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů pro nové způsoby poskytování vzdělávání za účelem rozšíření přístupu, internacionalizace vzdělávacích programů a vytváření podmínek pro nové formy partnerství;

prosazovaly vytváření partnerství jak v rámci Evropy, tak i se třetími zeměmi s cílem posílit institucionální kapacitu ve vzdělávání, výzkumu a inovacích, mimo jiné i:

i)	poskytováním vzdělávacích programů, které podněcují podnikání a inovace a rovněž podporují rozvoj přenositelných dovedností, a vytvářením mezinárodních příležitostí odborné přípravy prostřednictvím úzké spolupráce se zaměstnavateli z EU i ze třetích zemí;

ii)	prosazováním zaměření na konkrétní silné stránky a priority každé instituce vysokoškolského vzdělávání jakožto na prostředek k zajištění účinného a účelného využívání veřejných investic;

iii)	odstraňováním zbývajících překážek, které brání rozvoji a provádění programů společných, dvojích či vícenásobných diplomů, a lepším zajišťováním kvality a přeshraničního uznávání;

iv)	podporou soudržnosti mezi strategiemi internacionalizace jednotlivých členských států a politikami rozvojové spolupráce EU při zohlednění zásady rovnosti a odpovědnosti partnerské země, jakož i potřeb institucí vysokoškolského vzdělávání;

v)	čerpáním ze zkušeností studentů a výzkumných a dalších pracovníků ze třetích zemí jakožto vyslanců spolupráce s institucemi vysokoškolského vzdělávání v těchto zemích;

vi)	povzbuzováním institucí vysokoškolského vzdělávání, aby rozvíjely vlastní komplexní strategie internacionalizace a uznávaly přitom průřezovou povahu internacionalizace, která ovlivňuje všechny oblasti univerzitního života, včetně výzkumu, učení, řízení, správy a služeb, a podporou jejich úsilí.

VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE

podpořit členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání v jejich úsilí o prosazování komplexních strategických přístupů k internacionalizaci a využívat příležitostí k mezinárodní spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v rámci programů Erasmus+ a Horizont 2020, mimo jiné i:

i)	poskytováním vyšší finanční podpory na mobilitu studujících a pracovníků do třetích zemí a ze třetích zemí prostřednictvím programu Erasmus+ a na mobilitu výzkumných pracovníků do třetích zemí a ze třetích zemí prostřednictvím akcí Marie Skłodowska-Curie v rámci programu Horizont 2020;

ii)

podporou konsorcia mezinárodních institucí vysokoškolského vzdělávání s cílem zavést společné magisterské a doktorské diplomy prostřednictvím programu Erasmus+ a akcí Marie Skłodowska-Curie a poskytnutím příležitostí studentům a doktorandům k tomu, aby využívali vysokoškolských a postgraduálních stipendií na vysoké úrovni;

iii)	podporou strategických partnerství pro spolupráci a inovace ve vysokoškolském vzdělávání, včetně partnerství mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání v EU a ve třetích zemích zaměřených na budování kapacit;

ve spolupráci s členskými státy vyvíjet úsilí o zvýšení atraktivity evropského vysokoškolského vzdělávání a prosazovat jeho rozmanitost po celém světě, mimo jiné i:

i)	zlepšováním kvality a transparentnosti, prosazováním mechanismů pro zajišťování kvality v přeshraničním kontextu a podporou porovnatelnosti kvalifikací, kreditů a systémů uznávání prostřednictvím mezinárodní spolupráce a dialogu;

ii)	zvýšením kvality akademické mobility díky posílení listiny programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím pokynů pro instituce vysokoškolského vzdělávání ohledně sebehodnocení a monitorování;

iii)	případným prosazováním uplatňování nástroje U-Multirank, který je novým vícerozměrným mezinárodním nástrojem transparentnosti zaměřeným na posílení srovnatelnosti mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání;

iv)

podporou spolupráce mezi členskými státy a mezi národními agenturami pro podporu vzdělávání a sdruženími absolventů, která bude spočívat ve sdílení informací a v zavádění a koordinaci společných činností v zájmu propagace Evropy jako vysoce kvalitní destinace, pokud jde o studium a výzkum, např. na studentských veletrzích a vytvářením společných propagačních nástrojů;

prosazovat spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v zájmu inovací a rozvoje mezi EU a jejími globálními partnery, mimo jiné:

i)	uskutečněním dvoustranných a vícestranných politických dialogů s klíčovými mezinárodními partnery, v souladu s vnějšími politikami EU;

ii)	podporou Evropského inovačního a technologického institutu a jeho znalostních a inovačních společenství jakožto vstupních bran pro mezinárodní spolupráci v oblasti inovací, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání v zájmu řešení problémů, s nimiž se potýká společnost;

iii)	podporou a zlepšováním fakticky podložené tvorby politik v oblasti mezinárodního vzdělávání prostřednictvím výzkumu, shromažďování a analýzy statistických údajů, a dialogu s odborníky.

(1) Bukurešťské komuniké ze dne 27. dubna 2012, s. 3.

(2) Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.

(3) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15.

(4) Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v celosvětovém kontextu.

(5) Dokument EUCO 13/10.

(6) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.

(7) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 31.

(8) 12453/13.

(9) 14116/13 + ADD 1.

31.1.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 28/8

Směnné kurzy vůči euru (1)

30. ledna 2014

2014/C 28/06

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3574
JPY	japonský jen	139,28
DKK	dánská koruna	7,4622
GBP	britská libra	0,82380
SEK	švédská koruna	8,8347
CHF	švýcarský frank	1,2233
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,4680
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,594
HUF	maďarský forint	310,97
LTL	litevský litas	3,4528
PLN	polský zlotý	4,2312
RON	rumunský lei	4,5110
TRY	turecká lira	3,0808
AUD	australský dolar	1,5459
CAD	kanadský dolar	1,5176
HKD	hongkongský dolar	10,5421
NZD	novozélandský dolar	1,6624
SGD	singapurský dolar	1,7323
KRW	jihokorejský won	1 469,53
ZAR	jihoafrický rand	15,2700
CNY	čínský juan	8,2302
HRK	chorvatská kuna	7,6605
IDR	indonéská rupie	16 551,39
MYR	malajsijský ringgit	4,5417
PHP	filipínské peso	61,527
RUB	ruský rubl	47,8025
THB	thajský baht	44,745
BRL	brazilský real	3,2955
MXN	mexické peso	18,1111
INR	indická rupie	85,0840

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

31.1.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 28/11

Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz keramických obkládaček pocházející z Čínské lidové republiky

2014/C 28/09

1. Zahájení přezkumu

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“). Žádost podaly společnosti Foshan Gani Ceramic Co., Ltd a Qingyang Gani Ceramic Co., Ltd, vyvážející výrobci (dále jen „skupina Gani“ nebo „dotčená společnost“) z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“).

Přezkum je omezen na posouzení struktury vlastnictví a pokud to bude opodstatněné, z moci úřední na posouzení dumpingového rozpětí, pokud jde o skupinu Gani.

Komise současně zahajuje z moci úřední částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se stejnou oblastí posouzení, avšak pokud jde o údajné společnosti, které byly dříve ve spojení se skupinou Gani – Dongguan City Wonderful Ceramics Industrial Park Co., Ltd a Guangdong Jiamei Ceramics Co., Ltd (dále jen „skupina Wonderful“ nebo „dotčená společnost“).

2. Výrobek, který je předmětem přezkumu

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou glazované a neglazované keramické dlaždice a obkládačky, obkládačky pro krby a stěny; glazované a neglazované keramické mozaikové kostky a podobné výrobky, též na podložce (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN 6907 10 00, 6907 90 20, 6907 90 80, 6908 10 00, 6908 90 11, 6908 90 20, 6908 90 31, 6908 90 51, 6908 90 91, 6908 90 93 a 6908 90 99.

3. Stávající opatření

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Rady (EU) č. 917/2011 (2). Skupina Gani a skupina Wonderful podléhají jakožto strany ve spojení jednotnému clu ve výši 26,3 %.

4. Odůvodnění přezkumu

Žádost se opírá o důkazy prima facie, poskytnuté skupinou Gani o tom, že pokud jde o skupinu Gani, okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření uložena, se změnily, a že tyto změny jsou trvalé povahy.

Vlastnictví akciových podílů mezi skupinami Gani a Wonderful bylo údajně ukončeno. Z toho vyplývá, že zachování opatření na stávající úrovni, která představuje úroveň dumpingu předem stanovenou pro celou skupinu společností zahrnujících jak skupinu Gani, tak skupinu Wonderful, již neodpovídá aktuálnímu stavu tak, aby byly vyrovnány účinky dumpingu působícího újmu, jak bylo dříve stanoveno. Proto se tato údajná změna okolností týká také skupiny Wonderful a odůvodňuje zahájení přezkumu z moci úřední týkajícího se skupiny Wonderful.

Údajné ukončení vztahu mezi dvěma dotčenými společnostmi má hospodářský dopad na fungování obou dotčených společností, a tím na jejich dumpingová rozpětí. Dumpingová rozpětí obou dotčených společností proto budou, pokud to bude opodstatněné, z moci úřední individuálně přezkoumány.

Změna v podnikové struktuře byla Komisi oznámena poté, co byla oběma stranám oznámena prozatímní zjištění šetření (viz. 97. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 917/2011).

5. Postup

Jelikož Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na posouzení struktury vlastnictví, a pokud to bude opodstatněné, na posouzení dumpingu, pokud jde o skupiny Gani a Wonderful, zahajuje přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

Šetřením se rovněž posoudí, zda je nutné zachovat, zrušit nebo změnit stávající opatření ve vztahu k oběma dotčeným společnostem.

5.1 Postup pro zjištění dumpingu

5.1.1 Šetření vyvážejících výrobců

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky dvěma dotčeným společnostem v Čínské lidové republice.

Není-li stanoveno jinak, musí obě dotčené společnosti předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

V dotazníku jsou požadovány informace mimo jiné o struktuře a činnostech společností vyvážejících výrobců v souvislosti s výrobkem, který je předmětem přezkumu, o nákladech na výrobu, o prodeji výrobku, který je předmětem přezkumu, na domácím trhu dotčené země a o prodeji výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie.

5.1.2 Dodatečný postup týkající se vyvážejících výrobců v dotčené zemi bez tržního hospodářství

5.1.2.1 Výběr třetí země s tržním hospodářstvím

S výhradou ustanovení bodu 5.1.2.2 níže se v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení v případě dovozu z Čínské lidové republiky určí běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím.

V předchozím šetření byly za třetí zemi s tržním hospodářstvím za účelem stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou použity Spojené státy americké. Pro účely současného šetření Komise opět zamýšlí použít Spojené státy americké. Zúčastněné strany se tímto vyzývají, aby se vyjádřily k vhodnosti této volby do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.1.2.2 Zacházení s vyvážejícími výrobci v dotčené zemi bez tržního hospodářství

Jednotliví vyvážející výrobci v dotčené zemi bez tržního hospodářství, kteří se domnívají, že v jejich případě při výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem přezkumu, převažují podmínky tržního hospodářství, mohou v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení předložit za tímto účelem řádně odůvodněnou žádost (dále jen „žádost o zacházení jako v tržním hospodářství“). Zacházení jako v tržním hospodářství bude žadateli přiznáno v případě, že se při posuzování žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství prokáže, že jsou splněna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení (3). Dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, se vypočítá v rozsahu, v jakém je to možné, a aniž je dotčeno použití dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, za použití jejich vlastní běžné hodnoty a vývozních cen v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení.

Komise zašle formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství oběma dotčeným společnostem. Pokud žádají o zacházení jako v tržním hospodářství, musí předložit vyplněný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

5.2 Jiná písemná podání

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy. Není-li stanoveno jinak, musí Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.3 Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

5.4 Postup pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Limited“ (4).

Zúčastněné strany, které sdělily informace označené poznámkou „Limited“, musí podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení předložit jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu a je označen poznámkou „For inspection by interested parties“. Tento výtah musí být natolik podrobný, aby umožňoval přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Pokud zúčastněná strana, která sdělila důvěrné informace, nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu, nemusí se k takovým informacím přihlédnout.

Zúčastněné strany musí předložit veškerá podání a žádosti v elektronické podobě (podání, která nemají důvěrnou povahu, elektronickou poštou a ta, která mají důvěrnou povahu, na nosiči CD-R/DVD), přičemž musí uvést své jméno/název, poštovní adresu, e-mailovou adresu a telefonní a faxová čísla. Veškeré plné moci a podepsaná osvědčení připojená k žádostem o zacházení jako v tržním hospodářství nebo k odpovědím na dotazník a jakékoli jejich aktualizace se však musí podávat v tištěné podobě, tj. poštou nebo přímým předáním, na níže uvedenou adresu. Další informace týkající se korespondence s Komisí naleznou zúčastněné strany na příslušné internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/trade-defence

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 08/020

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22956505

E-mail: Trade-R586-Ceramic-Tiles@ec.europa.eu

6. Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odmítnutí spolupráce, pokud účastník řízení prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro něj znamenalo neúměrnou mimořádnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. Zúčastněná strana by měla okamžitě kontaktovat Komisi.

7. Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty týkající se mimo jiné otázek dumpingu.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/degucht/contact/hearing-officer/

8. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 11 odst. 5 základního nařízení bude šetření ukončeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

9. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. L 238, 15.9.2011, s. 1.

(3) Vyvážející výrobce (výrobci) musí zejména prokázat, že: i) podnikatelská rozhodnutí a rozhodnutí o nákladech jsou přijímána na základě tržních signálů a bez podstatných zásahů státu; ii) společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví ověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané pro všechny účely; iii) nedochází k žádným podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství; iv) právní úprava úpadku a vlastnictví zaručuje právní jistotu a stabilitu a v) měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(4) Dokument označený poznámkou „Limited“ je považován za důvěrný podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51) a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI dohody GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(5) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

31.1.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 28/16

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2014/C 28/11

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

„CHAROLAIS“

ES č.: FR-PDO-0005-0838-15.11.2010

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název

„Charolais“

2. Členský stát nebo třetí země

Francie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 1.3 –

Sýry

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Sýry „Charolais“ jsou produkovány z plnotučného, syrového, jemně sýřeného kozího mléka.

Sýr je získáván z mléčné sýřeniny a má tvar mírně vypouklého vertikálního válce a pevnou a hladkou hmotu krémové barvy. Povrch sýru pokrývá zejména plíseň rodu Geotrichum. Při procesu zrání se mohou objevit modré skvrny plísně Penicillium.

Váha sýra po uplynutí minimální doby zrání (tedy alespoň 16 dnů po sýření) se pohybuje mezi 250 a 310 gramy a rozměry sýra jsou:

—	průměr v polovině výšky mezi 60 a 70 mm,

—	výška mezi 70 a 85 mm.

Sýr Charolais obsahuje ve 100 gramech nejméně 45 gramů sušiny.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Nevztahuje se na tuto žádost.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Krmení koz je založeno na pastevním systému, přičemž veškeré krmivo pochází výhradně z dané zeměpisné oblasti.

Skládá se z čerstvé trávy (spásané nebo dodávané do žlabu) nebo sena. Zakázána jsou krmiva pocházející z jednodruhových luk a jednoletých plodin.

Plocha, na které se v zemědělském podniku pěstuje krmivo vyhrazené pro kozy, musí být alespoň ze 60 % tvořena pastvinami trvalými a/nebo dočasnými, které ale mají alespoň čtyři roky.

V rámci jednoho roku musí být doba pastvy a/nebo krmení zelenou pící alespoň 150 dnů, přičemž se může jednat o po sobě jdoucí dny či nikoli, včetně přechodu z jednoho typu krmení na druhý.

Pastva:

Během alespoň 120 dnů pastvy musí podíl spasené čerstvé trávy představovat alespoň jednu třetinu denní dávky krmiva kozy, přičemž seno nesmí představovat více než 1,2 kg suroviny.

Krmení zelenou pící:

Během alespoň 120 dnů krmení zelenou pící musí podíl čerstvé trávy dodávané do žlabu představovat alespoň dvě třetiny denní dávky krmiva kozy, přičemž seno nesmí představovat více než 1 kg suroviny. Čerstvá tráva musí být zkonzumována do 24 hodin. Tráva nespotřebovaná do 24 hodin musí být ze žlabů odstraněna.

Doplňkové látky krmiva obsahují povolené suroviny definované pozitivním seznamem. Syrovátka získána na farmě může být rozdělena kozám, ale není započítána do krmné dávky. Množství doplňkového krmiva za rok nemůže překročit jednu třetinu množství krmiva ročně spotřebovaného kozou (včetně vojtěšky) vyjádřené v kilogramech sušiny a 600 gramů na litr mléka vyprodukovaného jednou kozou za rok.

Ke krmení koz se smějí používat pouze rostliny, vedlejší produkty a doplňkové látky pocházející z netransgenních produktů. Výsadba transgenních plodin je zakázána na všech pozemcích hospodářství, které produkují mléko určené k produkci sýru s chráněným označením původu „Charolais“. Tento zákaz výsadby platí pro každý rostlinný druh, který by mohl být zvířatům v hospodářství podán v krmivu, a pro každý druh plodin, který by je mohl kontaminovat.

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů jsou prováděny v dané zeměpisné oblasti.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Nevztahuje se na tuto žádost.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování

Bez ohledu na předepsané nápisy použitelné pro všechny sýry je každý sýr „Charolais“ uváděn na trh s etiketou. Tato etiketa obsahuje část společnou pro všechny hospodářské subjekty, kde se vyskytuje:

—	název „Charolais“, napsaný písmeny, jejichž velikost odpovídá alespoň dvěma třetinám největších písmen uvedených na etiketě,

—	logo Evropské unie pro CHOP,

—	etiketa může být doplněna nápisem „chráněné označení původu“.

Přesto v případě přímého prodeje zajištěného producentem nebo jakýmkoliv jím pověřeným subjektem na farmě nebo na trzích není vlastní etiketa povinná. Příslušné údaje musí být uvedeny na přiloženém informačním štítku.

Typy etiket a štítků jsou stanoveny sdružením, které zajišťuje jejich dostupnost.

Označením „Charolais“, za nímž následují slova „Appellation d'origine protégée“ (chráněné označení původu) nebo „AOP“ (CHOP), musí být po zápisu do rejstříku Evropské unie opatřeny faktury a obchodní dokumenty.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů jsou prováděny v zeměpisné oblasti, která zahrnuje území těchto obcí:

Departement Allier (03):

Obce nebo části obcí v kantonech:

—	Le Donjon: Avrilly, Chassenard, Le Bouchaud, Le Donjon, Lenax, Loddes, Luneau, Montaiguët-en-Forez, Neuilly-en-Donjon, Le Pin, Saint-Didier-en-Donjon, Saint-Léger-sur-Vouzance.

—	Dompierre-sur-Besbre: Coulanges, Molinet, Monétay-sur-Loire.

—	Jaligny-sur-Besbre: Liernolles.

Departement Loire (42):

Kantony Belmont-de-la-Loire, Charlieu.

Obce nebo části obcí v kantonech:

—	La Pacaudière: Changy, La Pacaudière, Sail-les-Bains, Urbise, Vivans.

—	Perreux: Coutouvre, Montagny, Perreux.

Departement Rhône (69):

Kanton Monsols.

Obce nebo části obcí v kantonech:

—	Beaujeu: Les Ardillats, Avenas, Saint-Didier-sur-Beaujeu, Vernay.

—	Lamure-sur-Azergues: Chenelette, Claveisolles, Poule-les-Echarmeaux, Saint-Nizier-d’Azergues.

Departement Saône-et-Loire (71):

Kantony Charolles, Chauffailles, Digoin, Gueugnon, Issy-l’Evêque, La Clayette, La Guiche, Le Creusot-Est, Marcigny, Matour, Montcenis, Montchanin, Palinges, Paray-le-Monial, Saint-Bonnet-de-Joux, Semur-en-Brionnais, Toulon-sur-Arroux.

Obce nebo části obcí v kantonech:

—	Bourbon-Lancy: Bourbon-Lancy, Chalmoux, Gilly-sur-Loire, Maltat, Mont, Perrigny-sur-Loire, Saint-Aubin-sur-Loire.

—	Buxy: Bissy-sur-Fley, Cersot, Chenôves, Culles-les-Roches, Fley, Germagny, Marcilly-lès-Buxy, Saint-Boil, Saint-Martin-d’Auxy, Saint-Martin-du-Tartre, Saint-Maurice-des-Champs, Saint-Privé, Saint-Vallerin, Saules, Savianges, Villeneuve-en-Montagne.

—	Cluny: Bergesserin, Buffières, Chérizet, Curtil-sous-Buffières, Donzy-le-National, Saint-André-le-Désert, Sainte-Cécile, Saint-Vincent-des-Prés.

—	Couches: Essertenne, Saint-Pierre-de-Varennes.

—	Mesvres: La Boulaye, La Chapelle-sous-Uchon, Charbonnat, Dettey, Saint-Eugène, Saint-Nizier-sur-Arroux, La Tagnière, Uchon.

—	Montceau-les-Mines: Montceau-les-Mines, Saint-Vallier.

—	Mont-Saint-Vincent: Genouilly, Gourdon, Marigny, Mary, Mont-Saint-Vincent, Le Puley, Saint-Micaud, Saint-Romain-sous-Gourdon.

—	Saint-Gengoux-Le-National: Sailly.

—	Saint-Léger-sous-Beuvray: Etang-sur-Arroux, Saint-Didier-sur-Arroux, Thil-sur-Arroux.

—	Tramayes: Clermain, Germolles-sur-Grosnes, Saint-Léger-sous-la-Bussière, Saint-Pierre-le-Vieux, Tramayes.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast výroby sýra „Charolais“, situovaná v okolí města Charolles, je oblast pahorkatiny, která vytváří přechod mezi Centrálním masivem v regionu Auvergne na jihu a Morvanským masivem na severu. Terén je zde kopcovitý a nachází se v nadmořské výšce mezi 200 a 900 m.n.m.

V oblasti panuje chladné oceánské podnebí. To se vyznačuje ročním úhrnem srážek 750 až 900 mm, rovnoměrně rozdělených během celého roku, a malými ročními výkyvy teplot. Teplota je nicméně ovlivněna nadmořskou výškou, nejvýše položené oblasti mají horské podnebí (studené zimy).

Podloží se skládá zejména z žul a kyselých hornin. Na východním a západním okraji masivu se místy vyskytují sedimentární horniny, a to vápence a častěji jílovce či pískovce. Na těchto převážně křemičitých horninách (žuly, jíly, písky) se vytvořily kyselé půdy, obvykle vymývané a hluboké.

Krajina je lučinatá s lesíky a živými ploty (typ „bocages“). Oblast je zvláštní tím, že zde nedošlo k přeměně pastvin na pole s hlavními zemědělskými kulturami, a 90 % využívané zemědělské půdy je proto určeno na pícninářství (v rámci celé Francie je to méně než 50 %). Louky se vyznačují velkou rozmanitostí květeny s velkým počtem acidofilních druhů. Východní část oblasti je ostatně zařazena do zóny Natura 2000 (lokalita významná pro Společenství: „Bocage, forêts et milieux humides du bassin de la Grosne et du Clunysois“). Rozmanitost květeny je také podpořena na dočasných loukách zákazem jednodruhových luk a tím, že louky musí existovat alespoň čtyři roky, což umožňuje vznik společenství různých druhů odolných proti pošlapávání, travních a lučních druhů rostlin.

Koncem 19. století byl chov koz v departementu Saône-et-Loire významný (v roce 1892 se jednalo o 40 000 koz) a velmi rozvinutá byla i výroba kozích sýrů. Ty představovaly „velmi oblíbenou potravinu všech místních obyvatel“ (La fortune agricole du Charolais — Raymond Boivin — 1924).

Historicky je výroba sýru „Charolais“ jakožto doplňková činnost velmi silně svázána s chovem skotu. Výrobu sýrů zajišťovaly ženy a podle kvality sýra se jim dostávalo uznání. Byla používána mléčná technologie nejlépe přizpůsobená pro zhodnocení mléka, umožňující maximální produkci. Výrobna sýrů přiléhala k obydlí, aby bylo umožněno zejména postupné přidávání sýřeniny (tzv. recharges) potřebné pro výrobu tohoto sýra velkého rozměru.

Tento sýr je vyhledáván pro svou velikost, texturu a trvanlivost. Například v 50. letech byly tyto sýry oblíbeny u dělníků z místní důlní oblasti, kteří se účastnili sezonních zemědělských prací. Kupovali je čerstvé a uchovávali je ve spižírnách nebo skřínkách na sýry, tzv. „tsézires“ nebo „chazères“, které milovníci sýra „Charolais“ používají dodnes.

Od 60. let byla výroba sýrů z výhradně kozího mléka posílena díky tomu, že se někteří chovatelé specializovali výhradně na chov koz, aniž by měli zároveň skot bez tržní produkce mléka nebo skot k produkci mléka určený.

Prodej sýra „Charolais“ se rozvíjí díky „sýrařům (affineurs)“ nebo „velkoobchodníkům (coquetiers)“, kteří nakupovali sýry a prodávali je maloobchodním prodejcům sýrů, řezníkům a hokynářům v blízkých městech Lyon a Roanne. V 70. letech se potom povědomí o sýru „Charolais“, které bylo dlouhou dobu omezeno pouze na Burgundsko a sever regionu Rhône-Alpes, rozšířilo díky obchodnímu průniku výrobku na velké trhy hlavního města. Výrobek tak postoupil od distribuce v rámci venkovské společnosti k distribuci městské.

Dnešní technologie výroby se podobají technologiím používaným dříve. Zvláštností enzymů používaných při výrobě sýra „Charolais“ je, že přednostně pocházejí z předchozích výrobních cyklů sýra „Charolais“. Mléko určené na výrobu sýra je uchováno nepasterované a plnotučné, bez jakéhokoli mechanického zpracování. Vkládání sýřeniny je prováděno naběračkou do vysokých nádob na odkapání sýra s velkým průměrem. Proces solení sýra ze všech stran a jeho obracení je prováděno ručně. Zrání probíhá v chladném a vlhkém prostoru s příznivými podmínkami pro rozvoj plísní Geotrichum a někdy i Penicillium.

5.2 Specifičnost produktu

Sýr „Charolais“ se vyznačuje komplexností své vůně, hustotou své hmoty krémové barvy a měkkou, jemnou a hladkou texturou. Chuť je výrazná, s tóny rostlin (tráva, seno, čerstvá sláma, houby, …), sušeného ovoce (lískové oříšky) a másla. Tyto tóny se objevují během minimálně 16denního období, které je nutné pro výrobu a zrání sýra „Charolais“.

Kůrka sýra je v mladém stavu barvy béžové slonové kosti, způsobené zejména plísní Geotrichum. Během zrání, které probíhá v chladných a vlhkých prostorách, se může vyvíjet k modravé barvě způsobené zejména rozvojem plísně Penicillium. Vezmeme-li v úvahu, že se jedná o kozí sýr, má značnou velikost. Sýr má tvar vertikálního mírně vypouklého válce soudkovitého tvaru.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Zeměpisná oblast má díky svému chladnému oceánskému podnebí bez suchého letního období, reliéfu bez výrazných rozdílů a svým hlubokým půdám vytvořeným na křemičitém podkladu vhodné podmínky pro rozvoj kvalitních pastvin s pestrou květenou. Pravidelnost srážek ve spojení s úrodností půd dává předpoklady k stejnoměrnému růstu travin v období od jara do podzimu. Sušení sena a v některých oblastech sklizeň otavy poskytují vydatný zdroj pícnin. Krajina v oblasti je tvořena sítí pozemků, kde se střídají louky, lesíky a živé ploty (typ „bocages“) a většinou stálé pastviny.

Ty představují většinu pícninářských ploch, kde roste krmivo, které kozy konzumují čerstvé nebo sušené. Tyto charakteristiky činí z vymezené zeměpisné oblasti oblast chovu zvířat, kde chov koz doplnil pastevní chov skotu. Sýr „Charolais“ je rovněž výrobek místní zemědělské tradice, kdy zde na jedné straně vznikla velká hospodářství zabývající se chovem skotu (vlastněná zejména velkými místními průmyslníky) a na druhé straně četná malá hospodářství, která se ke zhodnocení své malé rozlohy musela zaměřit na chov koz.

Technologie tradiční a řemeslné výroby se udržely díky dlouholetým zkušenostem těchto výrobců, kteří optimálně využívali jak přírodní podmínky, tak i suroviny. Při tomto postupu se zaočkování mléčnými bakteriemi provádí přednostně použitím syrovátky získané z předchozího sýření. Významná mikroflóra, která se přirozeně rozvíjí na povrchu sýra, je rovnoměrně rozdělena díky jednotlivým ručním manipulacím během sýření. Tyto ruční manipulace se rovněž podílí na vzniku typického soudkovitého tvaru sýra „Charolais“.

Značná velikost sýra „Charolais“ umožňuje jeho dlouhodobou trvanlivost za dobrých podmínek. Doba sýření, která je v rámci výroby kozích sýrů dlouhá, umožňuje vytvoření lehce rozbrázděné kůrky, která chrání tento sýr velkého rozměru od vysychání a zaručuje mu jemnou a měkkou texturu s výbornou chutí. Kůrka sýra je v mladém stavu barvy béžové slonové kosti, způsobené zejména plísní Geotrichum. Během zrání, které probíhá v chladných a vlhkých prostorách, se může po objevení skvrn plísně Penicillium vyvíjet k modravé barvě.

Potrava koz, jejímž základem je tráva a pícniny z luk charakterizovaných velkou rozmanitostí rostlinných druhů, které se nacházejí v dané zeměpisné oblasti, přispívá k bohatým vůním a barvě hmoty sýra „Charolais“.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCCharolais.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2014.028.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 28

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 31. ledna 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 028/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6857 – Crane Co./MEI Group) ( 1 )	1

2014/C 028/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.7021 – Swissport/Servisair) ( 1 )	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2014/C 028/03	Návrh závěrů Rady o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání	2

2014/C 028/04	Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2014 o jmenování jednoho člena správní rady Evropské agentury pro chemické látky	6

2014/C 028/05	Oznámení osobám, na něž se vztahují opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP, ve znění rozhodnutí Rady 2014/49/SZBP, a v nařízení Rady (EU) č. 101/2011 prováděném prováděcím nařízením Rady (EU) č. 81/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku	7

	Evropská komise
2014/C 028/06	Směnné kurzy vůči euru	8

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2014/C 028/07	Sdělení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Zrušení závazků veřejných služeb v pravidelné letecké dopravě ( 1 )	9

2014/C 028/08	Oznámení, jímž francouzské orgány předávají Evropské komisi informace na základě článku 9 směrnice Rady 2009/119/ES, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů	10

Členský stát	Itálie
Dotčené trasy	Alghero–Bologna a zpět, Alghero–Torino a zpět
Původní datum vstupu závazků veřejné služby v platnost	1. března 2007
Datum zrušení	13. ledna 2014
Adresa, na které lze získat znění závazků veřejné služby a všechny příslušné informace a/nebo dokumentaci k těmto závazkům	Referenční dokument: Úř. věst. C 93, 21.4.2006. Další informace získáte na adrese: Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti Direzione Generale per Aeroporti e il Trasporto Aereo Tel. +39 659084908 / 4041 / 4350 Fax +39 659083280 E-mail: segreteria_dgata@mit.gov.it Internet: http://www.mit.gov.it

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2014/C 028/09	Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz keramických obkládaček pocházející z Čínské lidové republiky	11

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2014/C 028/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.7104 – Crown Holdings/Mivisa) ( 1 )	15

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2014/C 028/11	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	16


	(1) Text s významem pro EHP