24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/1

(1)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii je jednou ze základních hodnot Unie rovnost. Podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o EU Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporuje ochranu práv dítěte.

(2)

Podle článku 10 Smlouvy o fungování EU se Unie při vymezování a provádění svých politik a činností zaměřuje na boj proti diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu.

(3)

Ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o fungování EU Radě umožňuje přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(4)

Podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie se zakazuje jakákoli diskriminace založená na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku nebo příslušnosti k národnostní menšině.

(5)

Směrnice Rady 2000/43/ES (1) stanoví rámec pro boj proti diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu v Unii v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy, vzdělávání, sociální ochrany (včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče), sociálních výhod a přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, včetně bydlení.

(6)

Pro účely tohoto doporučení se, podobně jako v jiných politických dokumentech Evropského parlamentu a Rady, termín „Romové“ používá jako zastřešující pojem, který zahrnuje skupiny obyvatelstva s více či méně podobnými kulturními charakteristikami, jako jsou Sinti, Travellers, Kalé, Gens du voyage atd., ať už se jedná o populaci usazenou, či nikoli.

(7)

Mnozí Romové v Unii stále čelí velké chudobě, sociálnímu vyloučení, diskriminaci a překážkám při výkonu svých základních práv, čímž jsou více ohroženi vykořisťováním, například obchodováním s lidmi. Proto je třeba zvážit účinnější opatření pro sociální začleňování přizpůsobená jejich situaci a potřebám.

(8)

Obzvlášť znepokojivá je situace romských dětí v Unii, a to vzhledem k řadě faktorů, které je mohou činit zvláště ohroženými a kvůli nimž mohou mít problémy související mimo jiné se špatným zdravím, nevyhovujícím bydlením, nesprávnou výživou, vyloučením, diskriminací, rasismem a násilím. Sociální vyloučení romských dětí často souvisí s absencí rodného listu a dokladů totožnosti, s nízkou účastí na předškolním vzdělávání a péči, vyšším vzdělávání, jakož i s vyšší mírou předčasného ukončování školní docházky. Vážnou překážkou bránící v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání je segregace. Některé romské děti se také stávají obětí obchodování s lidmi a vykořisťování pracovní síly.

(9)

Romové, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a pobývají legálně v některém členském státě, se také mohou dostat do nejisté pozice, zejména pokud žijí ve stejně obtížných životních podmínkách, jako mnozí Romové, kteří jsou občany Unie, a zároveň se potýkají s problémy mnoha migrantů přicházejících ze států mimo Unii.

(10)

V kontextu mobility uvnitř Unie je nezbytné respektovat právo na volný pohyb občanů Unie a podmínky jeho výkonu, včetně vlastnictví dostatečných zdrojů a zdravotního pojištění, kterým jsou kryta všechna rizika, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (2), a současně také usilovat o zlepšení životních podmínek Romů a provádět opatření na podporu jejich hospodářské a sociální integrace v členských státech původu i v členských státech pobytu.

(11)

V usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2010 o situaci Romů a o svobodě pohybu v Evropské unii a v usnesení ze dne 9. března 2011 o strategii EU pro začleňování Romů se Komise a členské státy vyzývají, aby mobilizovaly stávající strategie a nástroje Unie k zajištění sociálního a hospodářského začlenění Romů.

(12)

Komise ve svém sdělení ze dne 5. dubna 2011 o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 vyzvala členské státy, aby přijaly nebo dále rozvíjely souhrnný přístup a potvrdily řadu cílů v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení s cílem urychlit integraci Romů.

(13)

Rada dne 19. května 2011 přijala závěry o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020, v nichž je vyjádřen závazek členských států dosáhnout pokroku v sociálním a hospodářském začleňování Romů.

(14)

Evropská rada na zasedání konaném ve dnech 23. a 24. června 2011 vyzvala k urychlenému provedení závěrů Rady ze dne 19. května 2011, zejména pokud jde o přípravu, aktualizaci nebo rozvoj strategií členských států pro integraci Romů nebo integrovaných souborů politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování týkajících se zlepšení postavení Romů.

(15)

Ve sdělení ze dne 21. května 2012 nazvaném „Vnitrostátní strategie integrace Romů: první krok při provádění rámce EU“ Komise předložila výsledky prvního hodnocení všech vnitrostátních strategií integrace Romů a integrovaných souborů politických opatření a vyzvala členské státy, aby v zájmu dosažení pokroku uvážily řadu úprav.

(16)

Komise zintenzivnila dialog s členskými státy o integraci Romů, zejména prostřednictvím sítě národních kontaktních míst pro integraci Romů, kterou zřídila v říjnu roku 2012, s cílem diskutovat o řešeních zjištěných problémů. V listopadu a prosinci roku 2012 skupina národních kontaktních míst pro integraci Romů podrobněji jednala o tom, jak zvýšit účinnost opatření v zájmu dosažení integrace Romů v členských státech. Uvedená skupina poté podala zprávu síti národních kontaktních míst pro integraci Romů.

(17)

Komise ve sdělení ze dne 26. června 2013 nazvaném „Další kroky v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů“ zdůraznila potřebu dalších opatření s cílem zajistit nezbytné předpoklady pro úspěšné provádění opatření zaměřených na urychlení pokroku v oblasti integrace Romů v co nejkratší době.

(18)

Sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (strategie Evropa 2020) poskytlo nový podnět pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení stanovením společných evropských cílů, k nimž patří snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, snížení míry předčasného ukončování školní docházky a zvýšení úrovně dosaženého vzdělání a úrovně zaměstnanosti. V této souvislosti je integrace Romů nepostradatelnou součástí společných snah Unie a členských států. Současné řízení evropského semestru podporuje provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země a další vodítko v úsilí o zabezpečení růstu podporujícího začlenění poskytují závěry Rady „Za sociální investice pro růst a soudržnost“ ze dne 20. června 2013.

(19)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na zjištěné nedostatky je třeba účinnost opatření v oblasti integrace Romů zlepšit a monitorovat. To je třeba provést tak, aby byla plně respektována zásada subsidiarity a prvořadá odpovědnost členských států v této oblasti, a zároveň je třeba zohlednit skutečnost, že shromažďování údajů o etnických aspektech může být citlivou otázkou, a uznat, že by si členské státy měly samy zvolit metody monitorování, včetně případných metod shromažďování údajů, a možné ukazatele.

(20)

Cílem tohoto doporučení je využít různých doporučení, která již byla dříve uvedena v usneseních Evropského parlamentu, závěrech Rady a sděleních Komise o integraci Romů. Jeho cílem je doplnit stávající právní předpisy Unie v oblasti boje proti diskriminaci s cílem přispět k jejich účinnějšímu provádění a prosazování.

(21)

Toto doporučení se nevztahuje na rozdíly v zacházení na základě státní příslušnosti a nejsou jím dotčena ustanovení a podmínky související s právním postavením státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti na území členských států podle právních předpisů členských států a Unie ani právní účinky tohoto postavení.

(22)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) se členské státy vyzývají, aby stanovily integrovaný přístup s cílem řešit zvláštní potřeby zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel. Jako doplňkový nástroj k ostatním evropským strukturálním a investičním fondům (4) zahrnuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (5) pro programové období 2014–2020 investiční prioritu v rámci Evropského sociálního fondu, zaměřenou na socioekonomickou integraci marginalizovaných skupin, jako jsou Romové.

1.1

V zájmu podpory úplné rovnosti Romů v praxi přijmout účinná politická opatření k zajištění rovného zacházení s Romy a dodržování jejich základních práv, včetně rovného přístupu ke vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo buď prostřednictvím standardních opatření, nebo prostřednictvím cílených opatření, včetně zvláštních opatření k předcházení znevýhodnění či k jejich vyrovnání, nebo kombinací obojího, se zvláštním přihlédnutím k hledisku rovnosti žen a mužů.

1.2

Přijmout opatření, která mohou vycházet ze socioekonomických ukazatelů, jako jsou vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, úroveň dosaženého vzdělání a zdravotní parametry, nebo mohou být zaměřena na zeměpisné oblasti, které jsou marginalizované nebo izolované.

1.3

Přijmout účinná opatření s cílem zaručit rovné zacházení a úplný přístup romských chlapců i dívek ke kvalitnímu a většinovému vzdělávání a zajistit, aby všichni romští žáci dokončili alespoň povinnou školní docházku (6). Tohoto cíle by mohlo být dosaženo například prostřednictvím těchto opatření:

1.4

Přijmout účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy, pokud jde o přístup na trh práce a k pracovním příležitostem. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo například prostřednictvím těchto opatření:

1.5

Přijmout účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy v přístupu k všeobecně dostupným zdravotnickým službám (8) na základě všeobecných kritérií způsobilosti. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo například prostřednictvím těchto opatření:

1.6

Přijmout účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy, pokud jde o přístup k bydlení. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo například prostřednictvím těchto opatření:

1.7

Zajistit v příslušných případech, aby součástí žádostí místních orgánů o projekty městské obnovy byly integrované intervence v oblasti bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatelstva.

1.8

Prosazovat místní, komunitami řízený rozvoj nebo integrované územní investice podporované z evropských strukturálních a investičních fondů.

1.9

Přidělit odpovídající finanční prostředky na provádění a monitorování svých vnitrostátních a místních strategií a akčních plánů ze všech dostupných zdrojů financování (místních, celostátních, unijních a mezinárodních) s cílem dosáhnout cíle integrace Romů prostřednictvím standardních či cílených opatření.

1.10

Prosazování sociálního začleňování a boje proti chudobě a jakékoli diskriminaci, mimo jiné i včetně socioekonomické integrace marginalizovaných skupin obyvatelstva, jako jsou Romové, by mělo být usnadněno tím, že by v každém členském státě bylo nejméně 20 % celkových prostředků z Evropského sociálního fondu přiděleno na investice do lidí ve smyslu článků 3 a 4 nařízení (EU) č. 1304/2013.

1.11

V závislosti na velikosti a sociální a ekonomické situaci svých romských komunit a na rozdílech mezi romskou a neromskou populací a rovněž s ohledem na výzvy vymezené v rámci evropského semestru pro řadu členských států přijmout vhodná opatření pro zahrnutí integrace Romů mezi priority dohod o partnerství týkajících se využívání evropských strukturálních a investičních fondů (9) na období let 2014–2020.

1.12

Zlepšit s podporou technické pomoci poskytované v rámci evropských strukturálních a investičních fondů své řídící, monitorovací a hodnotící kapacity a usnadnit využívání vnitrostátních finančních prostředků a prostředků Unie k podpoře budování kapacit místních orgánů a organizací občanské společnosti tak, aby mohly účinně provádět projekty.

1.13

Zaměřit přidělování veřejných finančních prostředků na provádění vnitrostátních strategií integrace Romů nebo integrovaných souborů politických opatření na specifické potřeby Romů nebo na zeměpisné oblasti nejvíce postižené chudobou a sociálním vyloučením a vzít v úvahu hledisko rovnosti žen a mužů.

2.1

Nadále vyvíjet úsilí o zajištění účinného praktického prosazování směrnice 2000/43/ES, zejména zajištěním toho, aby jejich celostátní, regionální a místní správní předpisy byly nediskriminační povahy a aby nevedly k segregaci. Jako referenční materiál pro soulad příslušných ustanovení a praxe s lidskými právy by měla sloužit příslušná judikatura Evropského soudu pro lidská práva.

2.2

Případně provádět na regionální i místní úrovni desegregační opatření týkající se Romů. Politiky a opatření pro boj proti segregaci by měly být doprovázeny vhodnými programy odborné přípravy a informačními programy, zahrnujícími odbornou přípravu a informace o ochraně lidských práv, jež by byly určeny místním státním úředníkům a zástupcům občanské společnosti i samotným Romům.

2.3

Zajistit, aby v případech nuceného vystěhování byly plně dodržovány právní předpisy Unie i další mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, jako jsou závazky plynoucí z Evropské úmluvy o lidských právech.

2.4

Ve všech oblastech společnosti uplatňovat opatření k boji proti diskriminaci Romů a předsudkům vůči nim, jež jsou někdy označovány jako protiromské smýšlení. Tato opatření by mohla zahrnovat:

2.5

Bojovat proti všem formám diskriminace, včetně vícenásobné diskriminace, jíž čelí romské děti a ženy, proti násilí, včetně domácího násilí, páchanému na ženách a dívkách, obchodování s lidmi, sňatkům nezletilých osob a vynuceným sňatkům a žebrání se zapojením dětí, zejména prostřednictvím prosazování právních předpisů. K tomuto účelu by členské státy měly zajistit, aby byly do těchto činností zapojeni všichni příslušní aktéři včetně veřejných orgánů, občanské společnosti a romských komunit. V této souvislosti se vyzývá ke spolupráci mezi členskými státy v situacích s přeshraničním rozměrem.

2.6

Bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jež postihují znevýhodněné osoby včetně Romů, prostřednictvím investic do lidského kapitálu a politik sociální soudržnosti. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo například prostřednictvím těchto opatření:

2.7

V závislosti na velikosti a sociální a ekonomické situaci svých romských populací uvážit zařazení problematiky integrace Romů mezi důležité otázky svých národních programů reforem nebo zpráv o vnitrostátní sociální situaci v kontextu strategie Evropa 2020.

2.8

Podpořit aktivní občanství Romů prosazováním jejich sociální, hospodářské, politické a kulturní účasti ve společnosti, a to i na místní úrovni, neboť aktivní zapojení a účast samotných Romů, mimo jiné prostřednictvím jejich zástupců a organizací, mají zásadní význam pro zlepšení jejich životních podmínek i pro posílení jejich sociálního začlenění.

2.9

Je-li to vhodné vzhledem k místním přístupům k integraci, podporovat odbornou přípravu a zaměstnávání kvalifikovaných mediátorů, kteří se budou věnovat Romům, a využívat mediaci jako jedno z opatření k řešení nerovných podmínek, jimž Romové čelí, pokud jde o přístup ke kvalitnímu vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení.

2.10

Provádět informační činnosti pro další zvýšení povědomí Romů o jejich právech (zejména v souvislosti s diskriminací a možnostmi zjednání nápravy) a o jejich občanských povinnostech.

3.1

Při zohlednění pravomocí regionálních a místních a orgánů tyto orgány podporovat, aby vypracovaly místní akční plány či strategie nebo soubory místních politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování, které by mohly obsahovat základní podmínky, kritéria a měřitelné cíle v oblasti integrace Romů a zajistit náležité financování.

3.2

Do vypracování, provádění a monitorování svých vnitrostátních strategií nebo integrovaných souborů politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování zapojit regionální a místní orgány a místní občanskou společnost. Příslušné zástupce a zúčastněné strany je třeba zapojit do dohod o partnerství a operačních programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů. Při provádění strategií by měly spolupracovat ústřední a místní orgány.

Podporovat za tímto účelem místní veřejné orgány s cílem usnadnit provádění souborů opatření politik na místní úrovni.

3.3

Usilovat na místní úrovni o integrovaný přístup v souvislosti s rodinami romského původu, které čelí současně několika problémům, jako jsou nedokončená školní docházka, dluhy, chudoba a špatný zdravotní stav. Za tímto účelem měla být posílena kapacita místních orgánů tak, aby mohly efektivně vyvíjet činnost ve spolupráci s dotčenými rodinami, ale také například se školami, organizacemi péče o mládež, policií, veřejnými zdravotnickými organizacemi, organizacemi sociální péče a společnostmi působícími v oblasti bydlení, přičemž je třeba respektovat rozdělení pravomocí uvnitř jednotlivých členských států.

3.4

Vhodným způsobem monitorovat a hodnotit účinnost svých vnitrostátních strategií nebo integrovaných souborů politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování. To je možné provádět za pomoci opatření, jako je stanovení základních či měřitelných cílů, nebo shromažďováním příslušných kvalitativních nebo kvantitativních údajů o sociálních a hospodářských účincích uvedených strategií či opatření, v souladu s platnými vnitrostátními a unijními právními předpisy, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů.

3.5

Využívat veškeré příslušné hlavní ukazatele nebo metody empirického sociálního výzkumu či shromažďování údajů pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku, zejména na místní úrovni, což umožní efektivní podávání zpráv o situaci Romů v členských státech, a to za dobrovolné podpory ze strany Agentury Evropské unie pro základní práva.

3.6

Podporovat práci a institucionální kapacitu orgánů pro podporu rovného zacházení tím, že jim poskytnou přiměřené zdroje, aby právní a soudní pomoc, již poskytují, mohly efektivně využívat romské oběti diskriminace.

3.7

Podporovat pravidelný dialog mezi národními kontaktními místy pro integraci Romů a vnitrostátními orgány pro podporu rovného zacházení.

3.8

Poskytnout národním kontaktním místům pro integraci Romů přiměřený mandát a zdroje odpovídající jejich úloze, aby mohla účinně koordinovat napříč odvětvími monitorování politik pro integraci Romů s ohledem na jejich provádění, a to při respektování rozdělení pravomocí v rámci jednotlivých členských států.

3.9

Zapojit svá národní kontaktní místa pro integraci Romů do rozhodovacích procesů týkajících se vypracovávání, financování a provádění příslušných politik. Národní kontaktní místa pro integraci Romů by měla při provádění vnitrostátních strategií a místních akčních plánů pro integraci Romů usnadňovat účast a zapojení romské občanské společnosti.

3.10

Podporovat rozvoj nadnárodních forem spolupráce na celostátní, regionální nebo místní úrovni prostřednictvím politických iniciativ, zejména projektů a dvoustranných či vícestranných dohod, a aktivní zapojení do takové spolupráce, s cílem:

3.11

Nadnárodní spolupráce uvedená v bodě 4.8 by měla doplňovat opatření přijatá jako součást vnitrostátních strategií integrace Romů a integrovaných souborů politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování a v rámci veškerých stávajících dohod o spolupráci mezi členskými státy, jako je například strategie pro Podunají, a dalších mezinárodních organizací, jako je Rada Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

4.1

Do dne 1. ledna 2016 oznámit Komisi veškerá opatření přijatá v souladu s tímto doporučením.

4.2

Následně Komisi každoročně oznamovat veškerá nově přijatá opatření, a to na konci každého roku, spolu s informacemi o pokroku dosaženém při provádění svých vnitrostátních strategií integrace Romů nebo integrovaných souborů politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování.

5.1

zajistila, aby informace poskytnuté členskými státy sloužily jako základ pro přípravu výročních zpráv Komise o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů určených Evropskému parlamentu a Radě a aby byly využity v rámci evropského semestru, jenž je součástí strategie Evropa 2020, prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země.

5.2

Na tomto základě podrobně monitorovala situaci a do dne 1. ledna 2019 posoudila nutnost přezkumu a aktualizace tohoto doporučení.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/8

(1)

Cílem tohoto doporučení je vybídnout členské státy, aby posílily procesní práva všech podezřelých nebo obviněných osob, které nejsou schopny pochopit trestní řízení nebo se jej účinně účastnit s ohledem na svůj věk, duševní nebo fyzický stav nebo zdravotní postižení („zranitelné osoby“).

(2)

Stanovením minimálních pravidel pro ochranu procesních práv podezřelých nebo obviněných osob by mělo toto doporučení posílit důvěru členských států v systémy trestního práva ostatních členských států a pomoci tak zlepšit vzájemné uznávání rozhodnutí ve věcech trestních.

(3)

Stockholmský program (1) klade značný důraz na posílení práv jednotlivců v trestních řízeních. Rada v bodě 2.4. uvedeného programu vyzvala Komisi, aby předložila návrhy na vytvoření postupného přístupu (2) k posílení procesních práv podezřelých nebo obviněných osob.

(4)

Doposud byla přijata tři opatření, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU (5).

(5)

Odkazy na podezřelou nebo obviněnou osobu, která je zbavena osobní svobody, obsažené v tomto doporučení by měly být chápány jako odkazy na každou situaci, kdy je podezřelá nebo obviněná osoba v průběhu řízení zbavena osobní svobody ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. c) EÚLP, jak toto ustanovení vykládá judikatura Evropského soudu pro lidská práva.

(6)

Je zásadně důležité, aby byla zranitelnost osob podezřelých nebo obviněných v trestním řízení včasně zjištěna a uznána. Za tímto účelem by měli úvodní posouzení provádět policisté nebo orgány činné v trestním řízení. Příslušné orgány by rovněž měly být schopny požádat nezávislého odborníka o přezkoumání stupně zranitelnosti, potřeb zranitelné osoby a vhodnosti jakýchkoliv opatření přijatých nebo plánovaných vůči zranitelné osobě.

(7)

Podezřelé nebo obviněné osoby nebo jejich obhájci by měli mít právo napadnout v souladu s vnitrostátním právem posouzení potenciální zranitelnosti v trestním řízení, zejména pokud by to významným způsobem narušilo nebo omezilo výkon jejich základních práv. Toto právo neukládá členským státům povinnost zavést zvláštní odvolací postup, zvláštní mechanismus ani postup pro podávání stížností, jehož prostřednictvím lze takové neprovedení posouzení nebo nepřiznání zranitelnosti napadnout.

(8)

„Zákonným zástupcem“ se rozumí osoba, která zastupuje zájmy zranitelné osoby a dohlíží na její právní záležitosti. Typickým příkladem je soudem ustanovený opatrovník zranitelné osoby.

(9)

„Vhodnou dospělou osobou“ se rozumí příbuzný nebo osoba se sociální vazbou na zranitelnou osobu, jež bude pravděpodobně jednat s orgány a umožní zranitelné osobě uplatnit její procesní práva.

(10)

Zranitelné osoby potřebují během trestního řízení odpovídající pomoc a podporu. Proto by měl být právní zástupce podezřelé nebo obviněné zranitelné osoby nebo vhodná dospělá osoba co nejdříve uvědomeni o trestním řízení vedeném s touto osobou, o povaze obvinění, procesních právech a o dostupné právní ochraně. Právní zástupce nebo vhodná dospělá osoba by měli být rovněž co nejdříve vyrozuměni o zbavení osobní svobody a informováni o příslušných důvodech, pokud to není v rozporu s nejlepším zájmem dotčené osoby.

(11)

Osoby, které jsou uznány za mimořádně zranitelné, nejsou schopny sledovat a chápat trestní řízení. Aby bylo zajištěno, že jsou zaručena jejich práva na spravedlivý proces, neměly by mít možnost vzdát se svého práva na obhájce.

(12)

Aby byla zajištěna osobní integrita zranitelné osoby, která je zbavena svobody, měly by mít zranitelné osoby přístup k lékařskému vyšetření posuzujícímu jejich všeobecný zdravotní stav a slučitelnost případných opatření, jež vůči nim byla přijata, s jejich stavem.

(13)

Zranitelné osoby nejsou vždy schopny pochopit obsah policejních výslechů, kterým jsou podrobovány. Aby se zabránilo zpochybnění obsahu výslechu, a tedy zbytečnému opakovanému dotazování, měly by být tyto výslechy audiovizuálně zaznamenávány.

(14)

V závislosti na specifických okolnostech jednotlivých případů by neměl stav zranitelnosti představovat překážku pro přístup podezřelé nebo obviněné osoby k důkazním materiálům v držení příslušných orgánů v souvislosti s dotčenou trestní věcí v rámci výkonu jejich procesních práv a s ohledem na právo na účinnou právní ochranu.

(15)

Toto doporučení se vztahuje na zranitelné osoby, jež jsou předmětem postupu předávání podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (6) (řízení týkající se evropského zatýkacího rozkazu). Příslušné orgány vykonávajícího členského státu by měly na řízení týkající se evropského zatýkacího rozkazu uplatnit zvláštní procesní práva uvedená v tomto doporučení.

(16)

Odkazy na vhodná opatření k zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti pro osoby se zdravotním postižením obsažená v tomto doporučení by měla být chápána v kontextu cílů definovaných v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006, a zejména v článku 13 uvedené úmluvy.

(17)

Aby se zajistilo, že si odborníci, kteří jsou ve styku se zranitelnými osobami, budou vědomi zvláštních potřeb těchto osob, měli by absolvovat příslušné školení.

(18)

Toto doporučení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Usiluje především o podporu práva na svobodu, práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu.

(19)

Členské státy by měly Komisi informovat o následných krocích souvisejících s tímto doporučením do (36 měsíců) od jeho oznámení. Na základě těchto informací by Komise měla monitorovat a posuzovat opatření členských států.

1.

Toto doporučení vyzývá členské státy k posílení určitých procesních práv zranitelných osob podezřelých nebo obviněných v trestním řízení a zranitelných osob, jež jsou účastníky řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu.

2.

Zvláštní procesní práva zranitelných osob by měla platit od okamžiku, kdy jsou podezřelé ze spáchání trestného činu. Tato práva by měla platit až do doby uzavření řízení.

3.

Zranitelné osoby by měly být v souladu s jejich nejlepšími zájmy zapojeny do výkonu procesních práv, přičemž se zohlední jejich schopnost chápat řízení a účinně se na něm podílet.

4.

Zranitelné osoby by měly být neprodleně identifikovány a uznány za zranitelné. Členské státy by měly zajistit, aby odpovědné orgány měly možnost využít lékařského vyšetření nezávislým odborníkem s cílem identifikovat zranitelné osoby a stanovit stupeň jejich zranitelnosti a jejich specifické potřeby. Tento odborník může vydat odůvodněné stanovisko týkající se vhodnosti opatření přijatých nebo plánovaných vůči zranitelné osobě.

5.

Zranitelné osoby by v rámci vnitrostátních právních předpisů neměly být vystavovány žádné diskriminaci, pokud jde o výkon procesních práv uvedených v tomto doporučení.

6.

Procesní práva přiznaná zranitelným osobám by měla být dodržována v průběhu celého trestního řízení, přičemž by měla být zohledněna povaha a stupeň jejich zranitelnosti.

7.

Členské státy by měly uplatňovat presumpci zranitelnosti, zejména u osob se závažným psychologickým, intelektuálním, tělesným nebo smyslovým postižením, nebo s duševními chorobami nebo kognitivními poruchami, které jim zabraňují pochopit řízení a účinně se ho účastnit.

8.

Osoby se zdravotním postižením by měly na požádání obdržet informace týkající se jejich procesních práv, a to ve formátu, který je pro ně přístupný.

9.

Zranitelné osoby a, pokud je to nezbytné, jejich právní zástupci nebo vhodná dospělá osoba by měli být informováni o zvláštních procesních právech uvedených v tomto doporučení, zejména o těch, která se týkají práva na informace, práva na lékařskou péči, práva na obhájce, práva na ochranu soukromí a v příslušných případech o právech týkajících se vazby.

10.

Právní zástupce nebo vhodná dospělá osoba jmenováni zranitelnou osobou nebo odpovědnými orgány k zastupování této osoby by měli být přítomni na policejní stanici a v průběhu soudního jednání.

11.

Pokud zranitelná osoba není schopna chápat řízení, ani je sledovat, nemělo by být možné vzdát se práva na přístup k obhájci podle směrnice 2013/48/EU.

12.

Pokud jsou zbaveny osobní svobody, měly by mít zranitelné osoby v průběhu celého trestního řízení přístup k systematické a pravidelné lékařské péči.

13.

Všechny výslechy zranitelných osob v průběhu vyšetřování v přípravném řízení by měly být audiovizuálně zaznamenávány.

14.

Členské státy by měly podniknout vše, aby zajistily, že ke zbavení osobní svobody před odsouzením dojde u zranitelných osob pouze v krajních případech, že bude přiměřené a proběhne za podmínek odpovídajícím potřebám zranitelné osoby. Pokud jsou zranitelné osoby zbaveny svobody, měla by být přijata vhodná opatření, aby se zajistilo, že budou mít přístup k přiměřenému ubytování s ohledem na jejich zvláštní potřeby.

15.

Odpovědné orgány by měly přijmout vhodná opatření k zajištění ochrany soukromí, osobní integrity a osobních údajů zranitelných osob, včetně lékařských údajů, a to v průběhu celého trestního řízení.

16.

Vykonávající členský stát by měl při zatčení zranitelné osoby zajistit uplatňování zvláštních procesních práv v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu, jež jsou vedena v tomto doporučení.

17.

Policisté, donucovací či soudní orgány činné v trestním řízení vedeném proti zranitelným osobám by měly absolvovat zvláštní školení.

18.

Členské státy by měly Komisi informovat o opatřeních přijatých za účelem provedení tohoto doporučení do (36 měsíců po oznámení).

19.

Toto doporučení je určeno členským státům.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/11

(1)

Cílem tohoto doporučení je posílit právo na právní pomoc osob podezřelých nebo obviněných v trestním řízení a osob vyžádaných v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (1), aby došlo k doplnění a zajištění účinnosti práva na přístup k obhájci stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU (2).

(2)

Právo na právní pomoc v trestním řízení je zakotveno v čl. 47 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 3 písm. c) Evropské úmluvy o lidských právech („EÚLP“). Je uznáno rovněž v čl. 14 odst. 3 písm. d) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Podstatné zásady, na nichž by měl být systém právní pomoci založen, jsou uvedeny v Zásadách a pokynech Organizace spojených národů pro přístup k právní pomoci v systémech trestního práva, které přijalo Valné shromáždění dne 20. prosince 2012.

(3)

Rozsah a obsah práva na přístup k obhájci jsou stanoveny ve směrnici 2013/48/EU a nic v tomto doporučení nesmí být vykládáno tak, že omezuje práva stanovená v uvedené směrnici.

(4)

Osoba podezřelá nebo obviněná v trestním řízení má právo na přístup k obhájci od okamžiku, kdy byla příslušnými orgány prostřednictvím úředního sdělení nebo jinak uvědomena o tom, že je podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu, a to bez ohledu na to, zda je zbavena osobní svobody. Toto právo platí až do okamžiku ukončení řízení, čímž se má na mysli pravomocné rozhodnutí o tom, zda podezřelá nebo obviněná osoba uvedený trestný čin spáchala, včetně případného odsouzení a rozhodnutí o opravném prostředku. Stejný časový rámec by měl platit u práva na právní pomoc.

(5)

Pojem „obhájce“ se v tomto doporučení vztahuje na všechny osoby, které mají podle vnitrostátních právních předpisů kvalifikaci a oprávnění k poskytování právního poradenství a právní pomoci podezřelým nebo obviněným osobám, a to i na základě oprávnění ze strany zmocněného subjektu.

(6)

„Právní pomocí“ se rozumí financování a podpora členského státu zajišťující účinné využití práva na přístup k obhájci. Financování by mělo pokrýt náklady na obhajobu a náklady řízení v případě osob podezřelých a obviněných v trestním řízení a osob vyžádaných v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu.

(7)

Podezřelé nebo obviněné osoby a vyžádané osoby, které nemají dostatek finančních prostředků k pokrytí některých nebo všech nákladů na obhajobu a nákladů řízení, by měly mít přístup k právní pomoci, a to do té míry, nakolik je tato pomoc nezbytná v zájmu spravedlnosti.

(8)

Podezřelá nebo obviněná osoba by neměla nad rámec důvodné pochybnosti dokazovat, že nemá dostatek finančních prostředků, jak bylo stanoveno v ustálené judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. S cílem stanovit, zda „zájem spravedlnosti“ vyžaduje, aby byla poskytnuta bezplatná právní pomoc, Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že musí být zohledněna nekumulativní kritéria, kterými jsou závažnost trestného činu, přísnost případného trestu, složitost případu nebo osobní situace podezřelé nebo obviněné osoby.

(9)

Evropský soud pro lidská práva rovněž rozhodl, že pokud hrozí zbavení osobní svobody, měl by být „zájem spravedlnosti“ v podstatě považován za prokázaný.

(10)

Rozhodnutí o tom, zda právní pomoc v trestním řízení bude či nebude poskytnuta, by mělo být přijato v přiměřené lhůtě, aby měla podezřelá nebo obviněná osoba možnost připravit si svou obhajobu konkrétním a účinným způsobem.

(11)

Vzhledem k nezávislosti právnické profese je výkon obhajoby v podstatě záležitostí vztahu mezi podezřelou, obviněnou nebo vyžádanou osobou a jejím zástupcem. Aby se zajistila vysoká profesionální úroveň právní pomoci zajišťující spravedlivý proces, měly by členské státy zřídit účinné systémy pro všeobecné zajištění kvality obhájců poskytujících právní pomoc. Proto by měly členské státy zavést akreditační režimy pro obhájce poskytující právní pomoc. Členské státy by měly každopádně zajistit, aby byla přijata opatření v případě, kdy je selhání při poskytování právní pomoci zjevné, nebo je na ně členský stát dostatečně upozorněn.

(12)

Obhájci a rovněž pracovníci, kteří se podílejí na rozhodování o právu na právní pomoc, jako jsou státní zástupci, soudci a zaměstnanci působící v komisích pro právní pomoc, by měli absolvovat vhodnou odbornou přípravu v oblasti prosazování práva na účinný přístup k právní pomoci.

(13)

Vzhledem k významu důvěrnosti mezi obhájcem a klientem by měly příslušné odpovědné orgány v co největší míře zohledňovat preference a přání podezřelé nebo obviněné osoby při výběru obhájce poskytujícího právní pomoc. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva však nemusí orgány tato přání respektovat v případě, kdy existují relevantní a dostatečné důvody pro rozhodnutí, že je to nezbytné v zájmu spravedlnosti.

(14)

Toto doporučení podporuje základní práva a dodržuje zásady stanovené v Listině základních práv Evropské unie a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto doporučení má především podpořit právo na svobodu, právo na spravedlivý proces a právo na obhajobu. Podle toho by se mělo vykládat a uplatňovat.

(15)

Pokud Listina základních práv Evropské unie obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená úmluva. Příslušná ustanovení tohoto doporučení by proto měla být vykládána a uplatňována způsobem, jenž je v souladu s těmito právy, a to ve smyslu výkladu judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

(16)

Členské státy by měly Komisi oznámit opatření přijatá v návaznosti na toto doporučení.

(17)

Do 48 měsíců od oznámení tohoto doporučení by Komise měla posoudit, zda jsou nutná další případně i legislativní opatření pro úplné naplnění cíle tohoto doporučení.

1.

Toto doporučení se týká práva na právní pomoc osob podezřelých nebo obviněných v trestním řízení a osob vyžádaných v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu s cílem zaručit účinný přístup k obhájci v souladu se směrnicí 2013/48/EU.

2.

Osoby podezřelé a obviněné v trestním řízení by měly mít právo na právní pomoc od okamžiku, kdy se stanou podezřelými ze spáchání trestného činu. Toto právo by mělo platit až do ukončení řízení.

3.

Členské státy by měly přijmout přiměřená opatření k zajištění práva podezřelých nebo obviněných osob a vyžádaných osob na účinnou právní pomoc s cílem zaručit jim právo na spravedlivý proces v souladu s tímto doporučením.

4.

Podezřelým nebo obviněným osobám a vyžádaným osobám by měla být jako minimum poskytnuta právní pomoc, jestliže nemají v důsledku své ekonomické situace dostatek finančních prostředků k úhradě některých nebo všech nákladů na obhajobu a nákladů řízení („ověření majetkových poměrů“) nebo pokud je tato pomoc nutná v zájmu spravedlnosti („ověření odůvodněnosti“).

5.

Je třeba přijmout všechna nezbytná opatření pro zajištění snadné dostupnosti a srozumitelnosti všech příslušných informací o právní pomoci v trestním řízení pro podezřelé nebo obviněné osoby a vyžádané osoby, včetně informací o tom, jak a kde o tuto pomoc požádat, transparentních kritérií, podle nichž se stanoví, kdy je osoba způsobilá k poskytnutí právní pomoci, a rovněž informací o možnostech podání stížnosti v případech, kdy je poskytnutí právní pomoci odepřeno nebo kdy obhájce poskytující právní pomoc neposkytne dostatečnou právní pomoc.

6.

Pokud je při posuzování práva na právní pomoc uplatněna podmínka nedostatku finančních prostředků (ověření majetkových poměrů), musí být ověření ekonomické situace žadatele provedeno na základě objektivních faktorů, jako jsou příjem, majetek, rodinná situace, životní úroveň a náklady na obhájce. Pokud jde o právní pomoc pro dítě, měl by se zohlednit vlastní majetek dítěte, nikoliv majetek jeho rodičů nebo nositele rodičovské odpovědnosti.

7.

Pokud je při ověřování majetkových poměrů zohledněn příjem domácnosti u rodin, avšak jednotliví členové rodiny vedou mezi sebou spor nebo nemají k rodinnému příjmu rovný přístup, mohl by se použít pouze příjem osoby, která žádá o právní pomoc.

8.

Při určování toho, zda má podezřelá nebo obviněná osoba nebo vyžádaná osoba nedostatek finančních prostředků, by se měly zvážit všechny relevantní okolnosti.

9.

Pokud členský stát stanoví prahovou hodnotu, při jejímž překročení se osoba považuje za částečně nebo plně schopnou nést náklady na obhajobu a řízení, měly by se při určování uvedené prahové hodnoty zohlednit faktory uvedené v bodě 6. Existence takové prahové hodnoty by navíc neměla bránit tomu, aby osobám, které tuto hodnotu překročí, byla poskytnuta právní pomoc v souvislosti s některými nebo všemi náklady, jestliže nemají dostatek finančních prostředků v konkrétním projednávaném případě.

10.

Podezřelé nebo obviněné osoby by neměly mít povinnost prokazovat nade všechnu pochybnost, že nemají dostatek finančních prostředků pro pokrytí nákladů na obhajobu a řízení.

11.

Pokud se uplatňuje podmínka potřeby právní pomoci v zájmu spravedlnosti (ověření odůvodněnosti), měla by se posuzovat složitost případu, sociální a osobní situace podezřelé nebo obviněné nebo vyžádané osoby, závažnost trestného činu, přísnost případného trestu. Měly by se zvážit všechny relevantní okolnosti.

12.

V situacích, kdy je osoba podezřelá nebo obviněná z trestného činu, za který lze uložit trest odnětí svobody, a v situacích nutné obhajoby by se mělo považovat poskytnutí právní pomoci za zájem spravedlnosti.

13.

Pokud je právní pomoc poskytnuta podezřelým nebo obviněným osobám nebo vyžádaným osobám na základě ověření odůvodněnosti, mohou být náklady na právní pomoc zpětně získány v případě vynesení konečného odsuzujícího rozsudku, pokud má příslušná osoba v době zpětného získání dostatečné prostředky, jak bylo stanoveno v souladu s body 6 až 10.

14.

Rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí právní pomoci by měl neprodleně přijímat nezávislý odpovědný orgán, a to ve lhůtě, která by podezřelým nebo obviněným osobám a vyžádaným osobám umožnila připravit si účinnou a konkrétní obhajobu.

15.

Podezřelé nebo obviněné osoby a vyžádané osoby by měly mít právo na přezkum rozhodnutí o úplném nebo částečném zamítnutí jejich žádosti o právní pomoc.

16.

Pokud jsou žádosti úplně nebo částečně zamítnuty, důvody zamítnutí musí být uvedeny písemně.

17.

Právní pomoc poskytovaná v rámci režimů právní pomoci by měla být kvalitní, aby byl zajištěn spravedlivý proces. Členské státy by proto měly disponovat systémy pro zajištění kvality obhájců poskytujících právní pomoc.

18.

Měly by být zavedeny mechanismy, jež by odpovědným orgánům umožňovaly nahrazovat obhájce poskytující právní pomoc nebo po nich požadovat, aby plnili své povinnosti, jestliže tito právníci neposkytnou odpovídající právní podporu.

19.

V každém členském státě by měl být zřízen a udržován systém akreditace obhájců poskytujících právní pomoc.

20.

Členské státy se vybízejí k tomu, aby stanovily kritéria pro akreditaci obhájců poskytujících právní pomoc, která zohlední osvědčené postupy.

21.

Pracovníci, kteří se podílejí na rozhodování právní pomoci v trestním řízení, by měli absolvovat přiměřené školení.

22.

Aby se zajistila vysoká kvalita právního poradenství a podpory, měla by se povzbuzovat odborná příprava a rozvoj školících programů pro obhájce poskytující služby právní pomoci.

23.

Akreditace obhájců poskytujících právní pomoc by měla být v co největší možné míře propojena s povinností absolvovat průběžné profesní vzdělávání.

24.

Ve vnitrostátních systémech právní pomoci by měly být při výběru obhájce poskytujícího právní pomoc v co největší míře zohledněny preference a přání podezřelých nebo obviněných osob a vyžádaných osob.

25.

Pokud si to podezřelá nebo obviněná osoba nebo vyžádaná osoba přeje, měl by systém právní pomoci usilovat o zajištění kontinuity právního zastoupení stejným obhájcem.

26.

Měly by být zřízeny transparentní mechanismy, které umožňují vyvodit odpovědnost, na jejichž základě budou podezřelé nebo obviněné osoby a vyžádané osoby moci v rámci režimu právní pomoci provést informovaný výběr právní podpory bez toho, aby na ně byl vyvíjen nepřiměřený tlak.

27.

Členské státy by měly v návaznosti na toto doporučení shromažďovat údaje o relevantních skutečnostech.

28.

Členské státy by měly Komisi oznámit opatření přijatá v zájmu provedení tohoto doporučení do (36 měsíců po oznámení).

29.

Toto doporučení je určeno členským státům.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/15

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Mandát stávajícího externího auditora Banque centrale du Luxembourg skončí po provedení auditu za účetní rok 2013. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2014.

(3)

Banque centrale du Luxembourg si jako svého externího auditora pro účetní roky 2014 až 2018 vybrala společnost DELOITTE AUDIT SARL,

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/16

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/17

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/18

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/19

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M7100. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/19

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M6844. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/20

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M7096. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/21

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/22

1.

Poradní výbor sdílí výhrady, jež Komise vyjádřila v souvislosti s hospodářskou soutěží ve svém návrhu rozhodnutí.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že takové chování může mít vliv na obchod mezi členskými státy.

3.

Poradní výbor souhlasí, že závazky nabídnuté podnikem Penguin reagují na výhrady Komise v souvislosti s hospodářskou soutěží.

4.

Poradní výbor souhlasí, že tyto závazky jsou přiměřené.

5.

Poradní výbor souhlasí s délkou trvání závazků.

6.

Poradní výbor souhlasí, že tyto závazky by měly být učiněny závaznými v plném rozsahu.

7.

Poradní výbor souhlasí, že vzhledem k těmto závazkům, a aniž je dotčen čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003, pominuly důvody pro zásah Komise proti podniku Penguin, pokud jde o výhrady v souvislosti s hospodářskou soutěží vyjádřené v návrhu rozhodnutí.

8.

Poradní výbor žádá Komisi, aby zohlednila veškeré další připomínky vznesené v průběhu diskuse.

9.

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/23

(1)

Toto řízení se týká některých údajných jednání ve vzájemné shodě týkajících se prodeje elektronických knih spotřebitelům.

(2)

Dne 12. prosince 2012 přijala Komise rozhodnutí podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003 (2) určené čtyřem vydavatelům (Hachette, Harper Collins, Holtzbrinck/Macmillan, Simon & Schuster) (3) a společnosti Apple v souvislosti s prodejem elektronických knih spotřebitelům. Tímto rozhodnutím byly závazky, jež uvedená čtyři vydavatelství a společnost Apple nabídly, prohlášeny za závazné a řízení ve věci těchto subjektů bylo ukončeno (4).

(3)

Společnost Pearson, mateřská společnost skupiny Penguin (5), však žádné závazky nepředložila, a Komise proto pokračovala v prošetřování postupu společnosti Pearson a jeho slučitelnosti s článkem 101 SFEU a článkem 53 Dohody o EHP.

(4)

V reakci na výhrady vyjádřené v předběžném posouzení ze dne 1. března 2013 předložil Penguin, prodejce elektronických knih v rámci skupiny Pearson, dne 16. dubna 2013 Komisi své závazky (6).

(5)

Dne 19. dubna 2013 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno oznámení podle čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003, ve kterém byl shrnut případ a závazky a zúčastněné třetí strany byly vyzvány, aby do jednoho měsíce od zveřejnění předložily svá vyjádření k uvedeným závazkům (7). Žádné relevantní připomínky však nebyly obdrženy. Komise proto usoudila, že pokud jde o první část tohoto řízení proti čtyřem vydavatelstvím a společnosti Apple, byly závazky dostatečné, aby rozptýlily výhrady vyjádřené v souvislosti s hospodářskou soutěží.

(6)

V rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 Komise prohlašuje nabídnuté závazky pro společnost Penguin za závazné a konstatuje, že vzhledem k těmto nabídnutým závazkům pominuly důvody pro její zásah, a že řízení v této věci by tedy mělo být ukončeno.

(7)

Od žádné strany této druhé části řízení jsem neobdržel žádnou žádost ani stížnost (8). S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domnívám, že byl zajištěn účinný výkon procesních práv všech stran této věci.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/25

(1)

Toto rozhodnutí je určeno podnikům Penguin Random House Limited (dříve The Penguin Publishing Company Limited) a Penguin Group (USA), LLC (dříve Penguin Group (USA), Inc.) (společně jen „Penguin“) (2). Rozhodnutí se týká jednání podniku Penguin v souvislosti s jeho účastí na možném jednání ve vzájemné shodě, pokud jde o prodej elektronických knih spotřebitelům.

(2)

Dne 1. prosince 2011 Komise zahájila řízení proti podniku Apple Inc. („Apple“), jakož i proti podnikům Hachette Livre SA („Hachette“), HarperCollins Publishers Limited a HarperCollins Publishers L.L.C. (společně „Harper Collins“), Georg von Holtzbrinck GmbH & Co. KG a Verlagsgruppe Georg von Holtzbrinck GmbH (společně „Holtzbrinck/Macmillan“), Simon & Schuster, Inc., Simon & Schuster (UK) Ltd a Simon & Schuster Digital Sales Inc. (společně „Simon & Schuster“) (dále společně označovány jako „čtyři vydavatelství“) a podniku Penguin (dále společně označovány jako „pět vydavatelství“), a to v souvislosti s předběžnými výhradami, které se týkaly možného jednání těchto podniků ve vzájemné shodě s cílem zvýšit v EHP maloobchodní ceny. Dne 12. prosince 2012 přijala Komise rozhodnutí podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003 určené čtyřem vydavatelstvím a podniku Apple (dále jen „rozhodnutí ze dne 12. prosince 2012“). Uvedeným rozhodnutím byly závazky, jež čtyři vydavatelství a podnik Apple nabídly, prohlášeny za závazné a řízení bylo ohledně těchto subjektů ukončeno. Podnik Penguin nebyl adresátem uvedeného rozhodnutí, neboť v té době nenabídl závazky. Nicméně na začátku letošního roku se podnik Penguin rozhodl závazky formálně nabídnout.

(3)

Dne 1. března 2013 Komise schválila předběžné posouzení určené podniku Penguin.

(4)

Dne 16. dubna 2013 podnik Penguin předložil závazky, kterými reaguje na výhrady uvedené v předběžném hodnocení (dále jen „závazky“).

(5)

Dne 19. dubna 2013 bylo v Úředním věstníku zveřejněno sdělení podle čl. 27 odst. 4, jímž byly třetí strany vyzvány, aby do jednoho měsíce od zveřejnění předložily k závazkům svá vyjádření (tzv. „tržní test“).

(6)

Dne 23. května 2013 Komise informovala podnik Penguin o jednom vyjádření obdrženém od zúčastněné třetí strany v průběhu tržního testu.

(7)

Dne 28. června 2013 poradní výbor schválil návrh rozhodnutí založeného na článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003. Dne 28. června 2013 vydal svou závěrečnou zprávu úředník pro slyšení.

(8)

V souladu s předběžným posouzením určeným čtyřem vydavatelstvím vyjádřila Komise v předběžném posouzení určeném podniku Penguin předběžný názor, že nejpozději v roce 2008 si přinejmenším pět vydavatelství navzájem sdělilo obavy ohledně maloobchodních cen elektronických knih, jež na úrovni cen velkoobchodních či dokonce pod touto úrovní stanovoval podnik Amazon, provozovatel velké maloobchodní platformy on-line. Komise zastává předběžný názor, že nejpozději v prosinci 2009 každé z pěti vydavatelství navázalo přímé či nepřímé kontakty (prostřednictvím podniku Apple), jejichž cílem bylo v EHP buď zvýšit maloobchodní ceny elektronických knih nad úroveň nabízenou podnikem Amazon (jak tomu bylo ve Spojeném království), nebo zabránit stanovení těchto cen vůbec (v případě Francie a Německa). V zájmu splnění tohoto cíle pět vydavatelství spolu s podnikem Apple hodlalo společně přejít při prodeji elektronických knih z velkoobchodního modelu (v němž maloobchodní ceny určuje maloobchodník) na model obchodního zastoupení (v němž maloobchodní ceny určuje vydavatelství); stát se tak mělo v globálním měřítku, za stejných hlavních podmínek stanovování cen a nejprve s podnikem Apple a následně s podnikem Amazon a dalšími maloobchodníky.

(9)

Komise v předběžném posouzení dospěla k předběžnému stanovisku, že pro účely tohoto společného přechodu na jiný model každé z pěti vydavatelství mezi sebou navzájem či podniku Apple zpřístupnilo určité údaje nebo tyto údaje od ostatních z pěti vydavatelství a/nebo od podniku Apple získalo; tyto údaje se týkaly budoucích záměrů pěti vydavatelství ohledně: i) toho, zda uzavřít s podnikem Apple smlouvu o obchodním zastoupení v USA, a ii) hlavních podmínek, za nichž by každé z pěti vydavatelství takovouto dohodu o obchodním zastoupení s podnikem Apple v USA uzavřelo, včetně doložky nejvyšších výhod ohledně maloobchodních cen, tarifů maximálních maloobchodních cen a výše provize pro podnik Apple. Podle doložky nejvyšších výhod ohledně maloobchodních cen mělo každé z pěti vydavatelství na platformě„iBookstore“ podniku Apple uzpůsobovat své ceny elektronických titulů případným nižším cenám, za něž tytéž tituly nabízejí jiní maloobchodníci distribuující on-line. Ve spojení s ostatními hlavními podmínkami stanovování cen by tato doložka snižovala příjmy vydavatelství, pokud by jiní maloobchodníci nadále nabízeli elektronické knihy za ceny, jež byly v daném okamžiku na trhu obvyklé. Komise vyvodila předběžný závěr, že s ohledem na finanční důsledky, jež z této doložky nejvyšších výhod ohledně maloobchodních cen pro vydavatelství plynuly, měla tato doložka povahu společného „nátlakového prostředku“. Každé z pěti vydavatelství bylo s to přimět podnik Amazon, aby buď akceptoval přechod na model obchodního zastoupení, nebo aby riskoval, že mu bude odepřen přístup k elektronickým knihám jednotlivých pěti vydavatelství; tento závěr vychází z předpokladu, že všech pět vydavatelství sledovalo během téhož období tytéž záměry a že podnik Amazon by nemohl úspěšně čelit situaci, kdy by mu byl současně odepřen přístup byť jen k části katalogů elektronických knih jednotlivých pěti vydavatelství.

(10)

Komise ve svém předběžném posouzení vyjádřila předběžné stanovisko, že cílem podniku Apple bylo nalézt způsob, jak dosáhnout téže úrovně maloobchodních cen jako podnik Amazon, avšak nadále realizovat svou požadovanou marži. Podnik Apple musel vědět, že tohoto cíle i cíle jednotlivých pěti vydavatelství, pokud jde o navýšení maloobchodních cen nad úroveň stanovenou podnikem Amazon (nebo zamezení tomu, aby podnik Amazon zavedl ceny nižší), bylo možno dosáhnout, pokud by on sám: i) vyslyšel návrh alespoň některých z pěti vydavatelství vydavatelství, aby vstoupil na trh s prodejem elektronických knih v rámci modelu obchodního zastoupení a nikoli modelu velkoobchodního, a ii) informoval jednotlivých pět vydavatelství, zda přinejmenším některá ostatní z pěti vydavatelství uzavírají s podnikem Apple v USA smlouvu o obchodním zastoupení s týmiž hlavními podmínkami.

(11)

Komise dospěla k předběžnému stanovisku, že společný přechod z velkoobchodního modelu prodeje elektronických knih na model obchodního zastoupení, v rámci nějž by hlavní podmínky stanovování cen byly celkově totožné, představuje jednání ve vzájemné shodě, jehož cílem je zvýšit maloobchodní ceny elektronických knih v EHP, nebo zamezit tomu, aby se ceny elektronických knih v EHP snížily.

(12)

Je pravděpodobné, že toto jednání pěti vydavatelství a podniku Apple ve vzájemné shodě výrazně ovlivňuje obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.

(13)

Komise dále vyjádřila předběžný názor, že v posuzovaném případě se nepoužijí ustanovení čl. 101 odst. 3 SFEU a čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, neboť nejsou splněny kumulativní podmínky uvedených ustanovení.

(14)

Výhrady, jež Komise ve svém předběžném posouzení vyjádřila, se netýkají legitimního využití modelu obchodního zastoupení při prodeji elektronických knih. Podnik Penguin má nadále možnost uzavírat smlouvy o obchodním zastoupení v souladu se závazky, pokud takové smlouvy a jejich ustanovení nebudou porušovat právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(15)

Předběžným posouzením navíc nebyla dotčena případná ustanovení vnitrostátního práva, jež vydavatelstvím umožňují stanovovat maloobchodní ceny elektronických knih podle vlastního uvážení (předpisy o stanovování cen pro další prodej).

(16)

Podnik Penguin nesouhlasí s předběžným posouzením Komise ze dne 1. března 2013. Nicméně v reakci na výhrady Komise vyjádřené v předběžném posouzení nabídl podnik Penguin dne 16. dubna 2013 závazky, které jsou v podstatě stejné jako závazky, které již byly předloženy čtyřmi vydavatelstvími a rozhodnutím Komise ze dne 12. prosince 2012 prohlášeny pro čtyři vydavatelství za závazné.

(17)

Předmětem závazků, jež podnik Penguin nabídl, je především následující:

(18)

Pokud podnik Apple dosud neukončil smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s podnikem Penguin, jak má učinit v souladu se svými závazky, ukončí podnik Penguin své smlouvy s podnikem Apple nejpozději do čtrnácti dnů od data přijetí rozhodnutí Komise, kterým se závazky prohlašují za závazné.

(19)

Podnik Penguin nabídne všem maloobchodníkům kromě podniku Apple příležitost ukončit veškeré smlouvy o obchodním zastoupení, které se týkají prodeje elektronických knih a které i) daného maloobchodníka omezují či mu brání v tom, aby určoval, měnil či snižoval maloobchodní ceny nebo nabízel jiné druhy propagačních akcí, nebo ii) obsahují cenovou doložku nejvyšších výhod ohledně cen dle definice v závazcích podniku Penguin. Pokud se maloobchodník rozhodne této příležitosti k ukončení smlouvy nevyužít, ukončí smlouvu v souladu s jejími podmínkami podnik Penguin.

(20)

Podnik Penguin se zavazuje, že po dobu dvou let (tzv. „období cooling-off“) nebude maloobchodníky s elektronickými knihami omezovat ani jim bránit v tom, aby určovali, měnili či snižovali maloobchodní ceny elektronických knih, ani tyto maloobchodníky omezovat ani jim bránit v tom, aby nabízeli slevy či jiné druhy propagačních akcí. Jestliže podnik Penguin po ukončení výše uvedených smluv uzavře smlouvu o obchodním zastoupení s maloobchodníkem s elektronickými knihami, bude mít tento maloobchodník po dobu dvou let možnost snižovat maloobchodní ceny elektronických knih o částku, jež se v souhrnu rovná celkové částce provize vyplacené maloobchodníkovi vydavatelstvím za dobu alespoň jednoho roku v souvislosti s prodejem elektronických knih tohoto vydavatelství spotřebitelům, nebo vynaložit tuto částku na jakékoli jiné druhy propagačních akcí.

(21)

Po dobu pěti neuzavře podnik Penguin žádnou smlouvu o prodeji elektronických knih v EHP, která by obsahovala jakýkoli typ doložky nejvyšších výhod uvedené v závazcích podniku Penguin (doložky nejvyšších výhod týkající se maloobchodní ceny, velkoobchodní ceny a provize / podílu na tržbách).

(22)

V rámci tržního testu obdržela Komise jedno vyjádření.

(23)

Uvedené vyjádření se týkalo úvah, které nesouvisí s výhradami ohledně hospodářské soutěže vyjádřenými v předběžném posouzení; zejména se týkalo používání různých formátů souborů a správy digitálních práv (DRM), pomocí níž lze umožnit čtení některých souborů elektronických knih pouze na konkrétních typech čteček, a silného postavení podniku Amazon na trhu v EHP.

(24)

Komise ve svém předběžném posouzení vyjádřila předběžné stanovisko, že případné jednání pěti vydavatelství a podniku Apple ve vzájemné shodě mělo za cíl znemožnit, omezit či narušit hospodářskou soutěž v EHP.

(25)

Komise ve svém rozhodnutí ze dne 12. prosince 2012 zastává stanovisko, že je třeba v zásadě znovu nastolit podmínky hospodářské soutěže, jež v EHP existovaly před případným jednáním ve vzájemné shodě (znovunastolení soutěžní situace – „competitive reset“).

(26)

Všechna čtyři vydavatelství a podnik Apple nabídly závazky, které by tuto původní soutěžní situaci znovu nastolily tím, že by došlo k ukončení příslušných smluv o obchodním zastoupení a podniky by souhlasily s určitými omezeními při opětovném vyjednávání svých obchodních podmínek pro prodej elektronických knih. Uvedená omezení zahrnovala „období cooling-off“ a zákaz doložek nejvyšších výhod ohledně cen, pokud jde o čtyři vydavatelství, a zákaz doložek nejvyšších výhod ohledně maloobchodních cen, pokud jde o podnik Apple.

(27)

Komise měla za to, že závazky, které nabídla jednotlivá čtyři vydavatelství a podnik Apple, by v EHP po dostatečně dlouhé období společně vytvářely podmínky pro znovunastolení soutěžní situace. Výsledkem závazků by byla dostatečná nejistota o budoucích záměrech vydavatelství a maloobchodníků, pokud jde o výběr obchodních modelů (tedy modelu velkoobchodního, obchodního zastoupení či zcela nového) a o podmínky stanovování cen v rámci daného modelu. Rovněž by omezily motivaci všech čtyř vydavatelství a podniku Apple znovu sjednat dohody ohledně elektronických knih se stejnými hlavními podmínkami.

(28)

Závazky podniku Penguin přispějí ke znovunastolení soutěžní situace, k němuž dochází na základě rozhodnutí ze dne 12. prosince 2012.

(29)

Za prvé, závazky podniku Penguin povedou k ukončení příslušných smluv o obchodním zastoupení s maloobchodníky (vedle smluv o obchodním zastoupení s podnikem Apple, které musí být ukončeny v souladu se závazky, jež byly pro podnik Apple prohlášeny za závazné rozhodnutím ze dne 12. prosince 2012).

(30)

Za druhé, podle závazků podniku Penguin se nyní na všechny tituly elektronických knih nabízené podnikem Apple a jinými maloobchodníky bude vztahovat „období cooling-off”.

(31)

Za třetí, podle závazků podniku Penguin se na všechny nově sjednávané smlouvy mezi podnikem Penguin a maloobchodníky bude (vedle zákazu doložek nejvyšších výhod ohledně maloobchodních cen platného pro všechny nově sjednané smlouvy mezi podniky Penguin a Apple, jak stanoví závazky, jež byly pro podnik Apple prohlášeny za závazné rozhodnutím ze dne 12. prosince 2012) vztahovat zákaz doložek nejvyšších výhod ohledně cen.

(32)

Komise se domnívá, že závazky nabídnuté podnikem Penguin, s ohledem na závazky čtyř vydavatelství a podniku Apple, jež byly prohlášeny za závazné rozhodnutím ze dne 12. prosince 2012, budou jako celek po dostatečně dlouhou dobu dále přispívat k vytváření podmínek pro znovunastolení soutěžní situace.

(33)

Závěrem vyjadřuje Komise stanovisko, že závazky nabídnuté podnikem Penguin, jsou (svým rozsahem i dobou trvání) přiměřené k tomu, aby odstranily výhrady, jež Komise vyjádřila ve svém předběžném posouzení. Podnik Penguin navíc nenabídl méně přísné závazky, jež by tyto výhrady řešily stejně přiměřeně.

(34)

Komise přihlédla k zájmům třetích stran, včetně stran, jež reagovaly v rámci tržního testu.

(35)

Tímto rozhodnutím se závazky prohlašují pro podnik Penguin za závazné, a to po dobu pěti let ode dne oznámení tohoto rozhodnutí, s výjimkou „období cooling-off“, které je závazné po dobu dvou let ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/29

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/31

Ministerstvo hospodárstva

Mierová 19

827 15 Bratislava 212

SLOVENSKO/SLOVAKIA

http://www.economy.gov.sk

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/31

Ministerstvo hospodárstva

Mierová 19

827 15 Bratislava 212

SLOVENSKO/SLOVAKIA

http://www.economy.gov.sk

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/32

Ministère de l’écologie, du développement durable et de l’énergie

Direction générale de l’énergie et du climat

Arche Nord

92055 La Défense Cedex

FRANCE

http://www.developpement-durable.gouv.fr

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/33

Ministero dello sviluppo economico

Dipartimento per l’energia

Direzione generale delle risorse minerarie ed energetiche

Divisione VI

Via Molise 2

00187 Roma RM

ITALIA

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/34

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/35

1.

Komise dne 16. prosince 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Lloyds Development Capital (Holdings) Limited („LDC“, Spojené království) a PostNL NV („PostNL“, Nizozemsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem TNT Post UK (Spojené království).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.7052 – Lloyds Development Capital/PostNL/TNT Post UK na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/36

1.

Komise dne 16. prosince 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Sigma Alimentos, SA de C.V. („Sigma“, Mexiko), kontrolovaný podnikem Alfa, S.A.B. de C.V. („Alfa“, Mexiko), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií výlučnou kontrolu nad celým podnikem Campofrío Food Group, SA („Campofrío“, Španělsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.7112 – Sigma Alimentos/Campofrío na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/37

24.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/38