19.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 338/1

—

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

—

s ohledem na závěry summitů Východního partnerství, které se konaly dne 7. května 2009 v Praze a ve dnech 29.–30. září 2011 ve Varšavě,

—

s ohledem na články 8 a 49 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na balíček Evropské politiky sousedství ze dne 20. května 2013, včetně zprávy o pokroku za rok 2012 a doporučených akcí pro Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu,

—

s ohledem na závěry Rady o Východním partnerství ze dne 18. února 2013,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. listopadu 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednáním o dohodě o přidružení Gruzie k EU (P7_TA(2011)0514),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2009 o budování demokracie v rámci vnějších vztahů EU (P7_TA(2009)0056),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru (P7_TA(2011)0153) a na usnesení o Arménské republice, o Ázerbájdžánské republice, o Běloruské republice, o Gruzii, o Moldavské republice a o Ukrajině,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“, a na sdělení ze dne 20. března 2013 s názvem „Evropská politika sousedství: směrem k posílenému partnerství“,

—

s ohledem na Evropskou bezpečnostní strategii a vnitrostátní bezpečnostní strategie východoevropských partnerských zemí,

—

s ohledem na pamětní prohlášení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z Astany s názvem „Na cestě k bezpečnostnímu společenství“ a na rozhodnutí ministerské rady OBSE ze dne 7. prosince 2012 o procesu Helsinky + 40,

—

s ohledem na orientační víceletý program nástroje stability na období 2012–2013,

—

s ohledem na přípravy na podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou a na pokrok ve dvoustranných jednáních ohledně dohody o přidružení mezi EU a Arménskou republikou, Ázerbájdžánskou republikou, Gruzií a Moldavskou republikou,

—

s ohledem na své usnesení o výzvách pro budoucnost demokracie včetně otázky svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků v zemích Východního partnerství a v zemích EU přijaté na jednání parlamentního shromáždění EURONEST, které se konalo dne 3. dubna v Baku,

A.

vzhledem k tomu, že společným zájmem EU a zemí Východního partnerství je zajištění míru a větší bezpečnosti v zemích východoevropského sousedství, neboť jsou hlavními podmínkami pro rozvoj, prosperitu a dlouhodobou stabilitu v této oblasti;

B.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství bylo vytvořeno na základě společného úsilí Evropské unie a zemí Východního partnerství s hlavním cílem urychlit politické přidružení a prohloubení hospodářské integrace, jež vycházejí z diferenciace, odpovědnosti a společné odpovědnosti; vzhledem k tomu, že ambice EU a zemí Východního partnerství ke sblížení vztahů s EU jsou v současné době různé, od členství v EU po posílenou spolupráci; vzhledem k tomu, že EU v tomto ohledu bere na vědomí aspirace zemí východního partnerství na základě jejich ambicí a schopnosti dodržovat závazky, které z nich vyplývají, včetně závazků stanovených v článku 49 Smlouvy o Evropské unii;

C.

vzhledem k tomu, že EU a země Východního partnerství považují selhání v procesech přechodu k demokracii, regionální konflikty, rizika šíření zbraní hromadného ničení, nedovolený obchod se zbraněmi a osobami, terorismus a organizovaný zločin za hlavní hrozby a výzvy pro regionální bezpečnost, ačkoli chápání těchto otázek se v jednotlivých zemích může lišit;

D.

vzhledem k tomu, že cíle v podobě demokracie, dodržování lidských práv, řádné správy věcí veřejných a bezpečnosti vzájemně souvisejí; vzhledem k tomu, že sociální nespokojenost, chudoba, nerovnost, střety zájmů, korupce a krátkozraký populismus mohou zapříčinit politické nepokoje;

E.

vzhledem k tomu, že ačkoli hranice z dob studené války rozdělující Evropu již neexistují, objevily se nové překážky oddělující oblast východní Evropy, přičemž většina z nich vznikla v důsledku nevyřešených konfliktů vyplývajících ze separatistických tendencí podněcovaných ze zahraničí;

F.

vzhledem k tomu, že vojenská situace v oblasti východní Evropy se všeobecně vyznačuje narůstající nerovností vojenských kapacit;

G.

vzhledem k tomu, že velmi rozšířené pašování a držení nelegálních zbraní podkopává bezpečnost některých východoevropských zemí a území, zejména těch, které se potýkají s nevyřešenými konflikty;

H.

vzhledem k tomu, že nevyřešené konflikty brání v hospodářském, sociálním a politickém vývoji dotčených zemí, jakož i v regionální spolupráci a dosažení stability a bezpečnosti, podkopávají v těchto zemích stav demokracie a kladou překážky rozvíjení Východního partnerství v plné míře; vzhledem k tomu, že stávající konflikty mezi zakládajícími členy Východního partnerství musejí být vyřešeny konstruktivně, v duchu dobrých sousedských vztahů a mírovou cestou, s cílem vydláždit cestu skutečnému procesu užší evropské spolupráce; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu může mnohostranný rozměr Východního partnerství hrát další úlohu a podporovat úsilí v oblasti mediace, vzájemného porozumění, budování důvěry a urovnávání konfliktů;

I.

vzhledem k tomu, že po arabském jaru přitáhl většinu pozornosti představitelů EU politický vývoj v zemích jižního sousedství EU, a řešení otázek bezpečnosti v zemích východního sousedství tak byla přikládána menší důležitost;

J.

vzhledem k tomu, že země Východního partnerství sice mají společnou historii a ambice navázat se svými sousedy vzájemně prospěšné vztahy založené na důvěře, avšak konflikty, jimiž některé z nich prošly, mezi sebou velice úzce souvisejí a pramení z nedůvěry, jazykových a kulturních rozdílů či politického soupeření, které ještě zhoršila situace za sovětské éry; vzhledem k tomu, že tyto konflikty jsou zdrojem nestability a nejistoty a představují překážku pro politické reformy a hospodářský rozvoj v celé oblasti;

K.

vzhledem k tomu, že po rozpadu Sovětského svazu vznikaly ve východní Evropě nevyřešené konflikty, které vedly k uzavření hranic, což zemím zabraňovalo, aby měly hospodářský a sociální prospěch ze zahraničního obchodu, a narušovalo rozvoj mezikulturního dialogu a vzájemného porozumění mezi národy;

L.

vzhledem k tomu, že EU aktivně hledá řešení přetrvávajících konfliktů ve východní Evropě tak, že spolupředsedá ženevským rozhovorům zaměřeným na otázky míru a bezpečnosti v Gruzii a jako pozorovatel se účastní tzv. jednání v podobě 5+2 týkajících se konfliktu v Podněstří, zatímco Francie je jednou ze tří předsedajících zemí Minské skupiny OBSE zabývající se konfliktem v Náhorním Karabachu; vzhledem k tomu, že ve společném sdělení ze dne 25. května 2011 s názvem „Nový přístup k sousedství, které prochází změnami“ představila EU ambice více se zapojit do jednání ve stávající podobě; vzhledem k tomu, že minulý rok byla zřízena Evropská nadace pro demokracii s cílem poskytovat rychlou a pružnou podporu těm, kteří usilují o demokratické změny;

M.

vzhledem k tomu, že Ruská federace okupuje město Cchinvali a oblast Abcházie v Gruzii, je vojensky přítomna v separatistických oblastech Moldavské republiky a má politický a hospodářský vliv v celé východní Evropě, a je tak ve vleklých konfliktech hlavní zúčastněnou stranou; vzhledem k tomu, že EU naopak v této oblasti působí v rámci dvou civilních misí organizovaných pod záštitou společné bezpečnostní a obranné politiky EU, konkrétně v rámci mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) a pozorovatelské mise Evropské Unie v Gruzii (EUMM);

N.

vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavská republika v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU navázaly partnerství s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že Ukrajina je doposud jedinou zemí Východního partnerství, která se podílí na misích a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky EU, a to v podobě rámcové dohody s EU umožňující rychlé zapojení jejich vojenských sil; vzhledem k tomu, že proces ratifikace obdobné rámcové dohody nyní probíhá mezi EU a Moldavskou republikou;

O.

vzhledem k tomu, že některé země mají prospěch z uplatňování zásady „více za více“, pokud jde o větší finanční pomoc, která odráží systematické uplatňování větší podmíněnosti politiky a tempo reforem ve třech zemích Východního partnerství;

P.

vzhledem k tomu, že země Východního partnerství zahájily na základě společných zájmů dlouhodobou spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO); vzhledem k tomu, že vztahy NATO s Arménskou republikou, Ázerbájdžánskou republikou, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou přispívají k demokratickým a institucionálním reformám a reformám v oblasti obrany na vnitrostátní úrovni a k účasti v podpůrných mírových operacích pod vedením NATO;

Q.

vzhledem k tomu, že hrozby způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, nedovolené šíření zbraní a organizovaný zločin stále představují hlavní obavy pro regionální bezpečnost, což je zapříčiněno velkými zásobami zbraní a munice, které v oblasti zůstávají z dob studené války;

R.

vzhledem k tomu, že i nadále přetrvávají nevyřešené územní konflikty, nestrannost a vzájemná závislost jsou nedostatečné, soudní a donucovací orgány jsou neúčinné a dochází k vnitřním politickým sporům a interferencím mezi soukromými zájmy a veřejnými záležitostmi, přičemž tyto faktory jsou živnou půdou pro organizovanou trestnou činnost;

S.

vzhledem k tomu, že mezi EU a zeměmi Východního partnerství by v rámci východního sousedství měl existovat značný potenciál ke vzájemnému propojení, jakož i vyhlídky prospěšné pro obě strany, a to díky podpoře a rozvoji důležitých činností a projektů, především v oblasti energetické bezpečnosti, diverzifikace zdrojů a tras pro energetické zdroje (jižní koridor pro přepravu plynu), a obchodu a hospodářské integrace, jež by měly být jedněmi z nástrojů zaručujících posílení bezpečnosti a míru;

T.

vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy a pohromy způsobené člověkem jsou v celé východní Evropě považovány za všeobecnou hrozbu, neboť tato oblast je vystavena riziku zemětřesení, extrémním povětrnostním podmínkám, hydrogeologickým událostem, jako jsou záplavy a extrémní sucha, pohromám ve městech a průmyslovým katastrofám;

1.

zdůrazňuje své přesvědčení, že EU a země Východního partnerství mají společnou odpovědnost za prosazování míru a bezpečnosti napříč Evropou, překonávání dlouhodobých historických rozdílů a zaměření se na společné hodnoty;

2.

je toho názoru, že bezpečnostní výzvy ve východní Evropě vyvěrají z nevyvážených a neúplných přechodů k demokracii, vnitrostátních separatistických tendencí a vnějších hrozeb, jež vyžadují společná řešení a další spolupráci mezi zeměmi v dané oblasti a s nimi sousedícími velmocemi založenou na vzájemném dodržování a ochraně jejich společných státních zájmů;

3.

vyzdvihuje, že Východní partnerství nabízí jedinečné mnohostranné fórum pro posílení dialogu a spolupráce v otázkách regionální bezpečnosti v rámci států, které se zavázaly uznávat hodnoty a dodržovat zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, jak je uvedeno ve společném prohlášení ze summitu Východního partnerství konaného v září 2011 ve Varšavě;

4.

zdůrazňuje, že nadcházející summit Východního partnerství, který se bude konat ve Vilniusu, nabízí nejlepší příležitost zdůraznit evropskou perspektivu pro ty země Východního partnerství, jejichž ambice ohledně sbližování s Evropou a závazek prosazovat společné evropské hodnoty a zásady jsou největší;

5.

podtrhuje, že pro vytvoření podmínek nezbytných pro udržitelnou bezpečnost ve východní Evropě a pro budování dlouhodobé důvěry občanů ve státní instituce je zásadní posilování demokracie, právního státu, dodržování lidských práv, práv menšin a základních svobod, skutečná nezávislost a účinnost soudního systému a nepřípustnost selektivní spravedlnosti, včetně zákazu podněcování k útokům na politické soupeře prostřednictvím nenávistných projevů a dalších provokativních činností; vyzývá v tomto ohledu země Východního partnerství ke zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a demokratického dohledu nad donucovacími orgány; zdůrazňuje, že v povolebním období je klíčové plně dodržovat zásady právního státu a ústavního pořádku;

6.

domnívá se, že mezi základní předpoklady pro zmírňování rizika vzniku politických konfliktů patří reforma státních institucí na základě demokratických zásad a právního státu, posílení svobody projevu a přesvědčení, stejně jako pluralismus a nezávislost médií, zaručení spolehlivých, svobodných a spravedlivých volebních procesů, inkluzivní dialog s opozicí, vlastní nezávislé soudnictví, zabraňování zneužití moci a boj proti korupci; je toho názoru, že rozvoj řádné správy věcí veřejných a demokratické rozhodovací procesy mají příznivý vliv na vůdčí politické představitele, když vedou dialog se zástupci společnosti a rozhodují o otázkách bezpečnosti;

7.

vítá nedávné ústavní změny v Gruzii, které si kladou za cíl dosáhnout větší rovnováhy mezi výkonnou a zákonodárnou mocí;

8.

vyzývá k přijetí komplexních antidiskriminačních právních předpisů; domnívá se, že ochrana lidských práv a práv menšin představují základní evropské hodnoty a mělo by se předcházet jakémukoli ohrožení těchto práv či jejich porušování, neboť to může znamenat rizikový faktor způsobující destabilizaci a nejistotu; podtrhuje, že svobodný veřejný prostor je naprosto zásadním znakem odpovědné společnosti a předpokladem mírového řešení politických konfliktů; odsuzuje proto jakékoli snahy omezovat svobodu projevu novinářů, disidentů, ochránců lidských práv a občanské společnosti;

9.

domnívá se, že klíčovým faktorem demokratického pokroku a lepší ochrany lidských práv je silná a pulzující občanská společnost; vyzývá země Východního partnerství, aby zrušily nepatřičná právní a správní omezení, která negativně ovlivňují všeobecná práva na shromažďování a sdružování, a aby zajistily, že ochránci lidských práv budou mít plnou občanskou i soudní ochranu a nebudou odsouváni na okraj společnosti;

10.

vyzývá země Východního partnerství, aby zahájily hospodářské reformy, jejichž cílem bude dokončit přechod k fungujícím a rostoucím tržním ekonomikám a připravit podmínky pro prosperitu, udržitelný rozvoj a sociální a regionální soudržnost, nebo aby v těchto reformách pokračovaly; klade důraz na skutečnost, že snižování chudoby, sociálního vyloučení a nerovnosti je naprosto zásadní pro dosažení úspěchu zmíněných reforem, větší důvěru v ně a pro zmírňování rizika sociálních nepokojů podněcovaných extremistickými a radikálními skupinami;

11.

vyzývá EU a země Východního partnerství, aby na summitu Východního partnerství, který se bude konat na podzim 2013 ve Vilniusu, daly společným snahám o prosazování demokratických, sociálních a hospodářských reforem ve východní Evropě nový spád; očekává v této souvislosti, že EU a země Východního partnerství, které v jednáních dosáhly značného pokroku, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, do konání summitu podepíšou dohody o přidružení či zahájí kroky, jež k tomu povedou; vyzývá v tomto ohledu všechny zúčastněné partnery, aby včas zahájili diskusi o místním uplatňování dohod o přidružení;

12.

podporuje přístup EU k zemím Východního partnerství vycházející ze vzájemné odpovědnosti a zásady „více za více“, jež podněcuje partnerské země k předkládání politických reforem, které jsou nezbytně nutné k dosažení společných cílů Východního partnerství a k zajištění politické stability a bezpečnosti; poznamenává, že zásada „více za více“ s sebou přináší potřebu větší diferenciace reakcí politiky EU založené na ambicích a výsledcích každého z partnerů, jak je opětovně potvrzeno ve společném sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 20. března 2013 s názvem „Evropská politika sousedství: směrem k posílenému partnerství“;

13.

je znepokojeno riziky hromadění vojenských sil ve východní Evropě, které odčerpává finanční zdroje podpoře hospodářského a společenského rozvoje; doporučuje, aby členské státy EU a země Východního partnerství v souvislosti s pokrokem, jehož dosáhly jednotlivé partnerské země v přechodu k demokracii, budování institucí a dodržování lidských práv, přezkoumaly své politiky dovozu a vývozu zbraní do tohoto regionu s cílem dosáhnout uzavření dohod o odzbrojování a demilitarizaci v oblastech, kde dochází ke konfliktům;

14.

uznává mimořádný význam energetické bezpečnosti pro celkovou stabilitu oblasti Východního partnerství; z tohoto důvodu podporuje rozvoj bezpečné a inkluzivní energetické infrastruktury, jako je jižní koridor pro přepravu plynu, která má pozitivní dopad na bezpečnost, hospodářský rozvoj a dlouhodobou stabilitu oblasti;

15.

zdůrazňuje, že udržování statusu quo v nedořešených konfliktech v oblasti východní Evropy je nepřijatelné, neboť s sebou nese riziko dalšího vyhrocení napětí a obnovení ozbrojených nepokojů; podtrhuje, že závody ve zbrojení by ještě posílily hrozby týkající se regionální bezpečnosti; vítá závazek EU, který odráží komplexní přístup v oblasti, řeší otázky bezpečnosti, právního státu a civilního řízení krizí; vyzdvihuje, že zajištění stability a mírového řešení konfliktů je společným zájmem EU a zemí Východního partnerství, a naléhavě je vyzývá, aby prosazovaly a vytvářely takové prostředí, které povede k pokroku při urovnávání konfliktů, a podněcuje k provádění činností podporujících budování míru;

16.

podtrhuje zodpovědnost EU za přispívání k řešení konfliktů tím, že podporuje dialog mezi stranami a provádí programy a nástroje transformace konfliktů; klade důraz na úlohu zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a pro krizi v Gruzii, který pracuje na mírovém řešení vleklých konfliktů, a podporuje prodloužení jeho mandátu i po 30. červenci 2013; vyjadřuje spokojenost s misemi EUBAM a EUMM, které napomohly ke zlepšení bezpečnosti a budování přeshraniční důvěry mezi Moldavskou republikou a Gruzií; doporučuje, aby EU prodloužila mandát těchto misí a zvýšila jejich účinnost; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby pokračovaly ve vzájemné spolupráci v rámci Evropského partnerství pro mírové vyřešení sporu o Náhorní Karabach, což je program občanské společnosti financovaný Evropskou unií, jehož druhá fáze byla spuštěna v listopadu 2012;

17.

bere na vědomí důležitou roli, kterou ve východní Evropě hraje Ruská federace kvůli svému politickému a hospodářskému vlivu a přímému vojenskému zapojení do vleklých konfliktů; vyzývá ruské orgány, aby tento vliv uplatňovaly konstruktivním způsobem, plně respektovaly svrchovanost zemí v dané oblasti a zdržely se jakýchkoli kroků, jež by ohrozily regionální stabilitu; znovu opakuje, že stažení ruských zahraničních vojenských jednotek ze separatistických oblastí v Moldavské republice a Gruzii, které již bylo odsouhlaseno, by v mírovém řešení sporů představovalo významný krok kupředu;

18.

vyzývá Ruskou federaci, aby respektovala svrchovanost, územní celistvost a nedotknutelnost mezinárodně uznávaných hranic Gruzie; vyzývá v této souvislosti Ruskou federaci, aby zajistila bezpodmínečné uplatňování dohody o příměří z roku 2008, stáhla své vojenské síly z gruzínského území, umožnila neomezený přístup misi EUMM do Abcházie a oblasti Cchinvali v Gruzii a zrušila své rozhodnutí uznat nezávislost těchto oblastí na Gruzii;

19.

vyzývá Ruskou federaci, aby splnila své závazky týkající se Podněstří, které přijala u příležitosti svého přistoupení k Radě Evropy v roce 1996 a poté na summitu OBSE v Istanbulu v roce 1999, a doporučuje, aby stávající mírové síly se základnou na území Moldavské republiky byly nahrazeny mezinárodní civilní misí, jejíž legitimita bude stranami podněsterského sporu uznávána; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby se zdržely veškerých politických a diplomatických opatření, jež by narušovala proces urovnávání sporů a bránila v dosažení příznivých, na výsledek zaměřených dohod;

20.

je přesvědčeno, že k mírovému řešení konfliktu v Náhorním Karabachu neexistuje jiná alternativa, a vyjadřuje plnou podporu zavedení madridských zásad; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že činnost spolupředsedů Minské skupiny OBSE vycházející ze zásad mezinárodního práva zakotvených v Chartě Organizace Spojených národů, Helsinském závěrečném aktu a rámci OBSE doposud nepřinesla žádné konkrétní výsledky, a požaduje účinnější a odhodlanější zapojení ze strany EU; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby znásobily své úsilí a odhodlání, neboť ani po dvou desetiletích fungování Minské skupiny OBSE ještě nebylo dosaženo rozhodujícího pokroku; vyzývá strany, které jsou do konfliktu zapojeny – Arménii a Ázerbájdžán –, aby vedly jednání konstruktivním způsobem;

21.

vyzývá EU k většímu úsilí a k úzkému zapojení do procesů mediace zaměřených na mírové urovnání vleklých konfliktů v takové podobě, v níž se EU již procesů účastní; podtrhuje, že aktivní mediace ze strany EU při řešení konfliktů je pro bezpečnost a dlouhodobou stabilitu východní Evropy zásadní a současně je předpokladem pro úspěšnou politiku evropského sousedství; vyzývá zvláštního představitele EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii, aby na jižním Kavkaze dále přispíval k řešení sporů, a to skrze praktická opatření, jako je vytváření kapacit, prosazování konsensu mezi jednotlivými stranami, posilování veřejné podpory a podpora účasti občanské společnosti;

22.

naléhavě vyzývá všechny příslušné strany, aby aktivně spolupracovaly s Podněstřím s cílem dospět k vizi společné budoucnosti, která bude oboustranně přijatelná, a aby se následně dohodly na základních podmínkách urovnání konfliktu; vítá v tomto ohledu dohodu z ledna 2012 o přístupu založeném na malých krůčcích, který je uplatňován při řešení praktických otázek, jež jsou pro běžné občany klíčové;

23.

zdůrazňuje současný záměr Evropského parlamentu podpořit definici evropské strategie námořní bezpečnosti a konstatuje, že taková strategie by za předpokladu, že bude obsahovat ambiciózní program pro Černé moře, byla užitečná pro řešení vleklých konfliktů;

24.

vyzývá EU, země Východního partnerství a příslušné regionální subjekty, aby navrhly soubor opatření na budování důvěry ve východní Evropě a obohatily tak svůj politický dialog s cílem zavést společné zásady a program pro posilování bezpečnosti a pokroku směřující k vyřešení konfliktů; požaduje v této souvislosti, aby ukrajinské předsednictví OBSE 2013 provádělo ambiciózní program a zajistilo účast všech zemí Východního partnerství na fórech EU pro dialog, včetně dialogu o lidských právech, díky čemuž by bylo dosaženo pokroku v mírových postupech urovnávání nevyřešených konfliktů;

25.

vyzývá EU a země Východního partnerství, aby dále rozvíjely mnohostranné regionální programy, vytvářely pobídky pro regionální spolupráci a podporovaly přeshraniční projekty budování a prosazování důvěry mezi národy, přičemž by měl být kladen zvláštní důraz na opatření na transformaci konfliktů, a současně by tyto projekty díky podpoře obchodu, cestovního ruchu a investic přispívaly k obnově a hospodářskému a sociálnímu rozvoji v oblastech, které jsou konfliktem zasaženy;

26.

podtrhuje, že je nutné, aby se obchod, hospodářská integrace a infrastruktura mezi zeměmi Východního partnerství rozvíjely dvoustranně;

27.

naléhavě vyzývá země Východního partnerství, aby uskutečňovaly kvalitní vzdělávací programy, které pomou vymýtit etnickou, územní a náboženskou nenávist a nevraživost, a aby více podporovaly dodržování práv menšin; domnívá se, že je třeba dále prosazovat mezikulturní a mezináboženský dialog s cílem podpořit mezi zeměmi Východního partnerství vzájemné pochopení, respekt a toleranci; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitost silné a aktivní občanské společnosti, která může takový dialog posílit a navázat osobní kontakty napříč hranicemi a konfliktními oblastmi; vyzývá fórum občanské společnosti Východního partnerství, aby se v rámci tohoto cíle ještě aktivněji zapojovalo do mnohostranných a bilaterálních aktivit Východního partnerství;

28.

doporučuje fóru občanské společnosti Východního partnerství, aby zahájilo programy vzdělávání v oblasti médií s profesionálními evropskými organizacemi novinářů, které by potíraly vzájemnou nevraživost a nenávistné projevy, zajistily, že při zpravodajství o mezietnických vztazích budou dodržovány mezinárodní standardy, a požadovaly podporu nezávislých expertních skupin (think tanků), které by spolupracovaly na vytváření modelů pro zajištění bezpečnosti, řešení konfliktů a jejich prevenci;

29.

uznává, že z nevyřešených konfliktů mohou mezi národy pramenit pocity nespravedlnosti a frustrace; doporučuje, aby se státní úředníci a političtí představitelé v zemích Východního partnerství k takovým tendencím ve veřejném mínění neuchylovali a nepoužívali je jako nástroje pro vnitrostátní politickou kampaň, neboť to může podněcovat nesnášenlivost a vyústit v ještě větší napětí;

30.

zdůrazňuje zásadní úlohu mezinárodních organizací a partnerství při řešení výzev regionální bezpečnosti a budování kooperativního přístupu k bezpečnosti, který přesahuje její politický i vojenský rozměr; vyzývá v tomto ohledu k intenzivnější politické spolupráci s Ruskou federací s cílem identifikovat udržitelná řešení výzev regionální bezpečnosti včetně vleklých konfliktů;

31.

vyzývá členské státy EU a dotčené země Východního partnerství, aby zintenzivnily svůj dialog ohledně bezpečnostních otázek ve stávající podobě jednání, jichž se účastní EU, Euroatlantická rada partnerství NATO, OBSE a Rada Evropy, a doporučuje, aby koordinovaly svou spolupráci s cílem pracovat na místě efektivněji, šetřit zdroje a zřizovat programy uzpůsobené individuálním potřebám zúčastněných stran; domnívá se, že členské státy EU i NATO by zejména měly sloučit své zdroje, aby se upevnila spolupráce se zeměmi Východního partnerství v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a programu NATO s názvem Partnerství pro mír;

32.

uznává hodnotu a výsledky spolupráce mezi EU, Ukrajinou a Moldavskou republikou v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky EU, jež napomohly k uzavření dohod o bezpečnosti a k vytvoření bezpečnostních rámců pro mise EU a operace řešení krizí; vyzývá členské státy EU, aby náležitě zohledňovaly ambice zemí Východního partnerství, které si přejí posílit své kapacity k rozšíření spolupráce v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky, a doporučuje navázat užší spolupráci prostřednictvím iniciativ na podporu budování kapacit a odborného vzdělávání pro státní zaměstnance v bezpečnostním a obranném sektoru;

33.

vítá rozhodnutí ministerské rady OBSE ze dne 7. prosince 2012 o spuštění procesu Helsinky +40 coby cestě, jak vytvořit politický podnět k pokroku směrem k bezpečnostnímu společenství a strategický plán pro posílení spolupráce v rámci OBSE do roku 2015, kdy uplyne 40 let od podpisu Helsinského závěrečného aktu;

34.

vybízí EU spolu s příslušnými mezinárodními organizacemi a klíčovými partnery k vypracování plánů obnovy na období po ukončení konfliktu, které by mohly sloužit jako další podnět k vyřešení konfliktů, a to tak, že by ukázaly hmatatelné výhody mírového urovnání sporů;

35.

podtrhuje nutnost obnovit a rozšířit spolupráci ohledně odzbrojování, pravidel pro obchod se zbraněmi, kontroly konvenčních zbraní a boje proti nedovolenému obchodu se zbraněmi; doporučuje za tímto účelem, aby EU a země Východního partnerství přezkoumaly, zda jsou dodržovány mezinárodní dohody, zejména Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, dále podporovaly celosvětovou úmluvu o obchodu se zbraněmi a zapojily se do dialogu pro rozvoj další spolupráce v oblasti odzbrojování a kontroly zbraní; zdůrazňuje, že je naprosto zásadní omezit závody ve zbrojení;

36.

vyzývá EU, aby posílila programy spolupráce zaměřené na země Východního partnerství a aby navýšila finanční prostředky z nástroje stability EU určené na tyto programy s cílem zmírnit rizika, která jsou způsobena chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály a šířením zbraní hromadného ničení a souvisejících technologických znalostí;

37.

zdůrazňuje, že pro pokročení v boji proti organizovanému zločinu, korupci, kyberkriminalitě, praní špinavých peněz a terorismu je v zemích Východního partnerství zásadní reforma veřejné správy, soudnictví a donucovacích orgánů; vyzývá země Východního partnerství, aby se zapojily do ambiciózního plánu na zajištění nezávislosti soudnictví nebo aby pokračovaly v jeho provádění a více spolupracovaly s EU v oblasti prosazování práva a celní správy s cílem posílit důvěru veřejnosti v tyto instituce;

38.

vyzývá EU a země Východního partnerství, aby navázaly na stěžejní iniciativu Východního partnerství pro prevenci, připravenost a reakci na pohromy způsobené člověkem a přírodní katastrofy, jejímž hlavním cílem je přispívat k míru, stabilitě, bezpečnosti a prosperitě zemí Východního partnerství a chránit životní prostředí, obyvatele, kulturní dědictví, zdroje a infrastrukturu v dané oblasti posilováním odolnosti zemí, jejich připravenosti a reakce na pohromy způsobené člověkem a na přírodní katastrofy, a dále EU a země Východního partnerství vyzývá, aby v této iniciativě pokračovaly i po roce 2014;

39.

zdůrazňuje, že pro utváření bezpečného prostředí v oblasti je velmi důležitá energetická bezpečnost; naléhavě volá po další činnosti zacílené na integraci energetických trhů EU a zemí Východního partnerství, připomíná, že jižní koridor pro přepravu plynu a stěžejní projekty v kaspické oblasti a v Černém moři v rámci iniciativy tohoto koridoru jsou velmi důležité pro snížení závislosti na dovozu energie od hlavních dodavatelů na trhu, a vyzývá EU, aby prosazovala a podporovala diverzifikaci dodávek zemního plynu, která přinese těsnější spolupráci a provázanost mezi EU a zeměmi Východního partnerství;

40.

požaduje posílení regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů a pomoc při rozvíjení regionální součinnosti a reakcí na konkrétní geografické, hospodářské, bezpečnostní, environmentální a sociální výzvy v zemích Východního partnerství a rovněž v jejich vztahu s EU; vyzývá v tomto ohledu k hlubší spolupráci, pokud jde o odvětvové politiky, jako je vzdělávání, mládež, migrace, zdravotní péče a doprava;

41.

doporučuje, aby země Východního partnerství sbližováním či rozvíjením společných standardů v EU a bojem proti obchodu s lidmi posílily svou spolupráci při správě hranic a migračních toků v oblasti a dodržovaly přitom práva migrantů;

42.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro jižní Kavkaz, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států, zemí Východního partnerství a Ruské federace.

19.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 338/10

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise ze dne 25. května 2011 nazvané „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303),

—

s ohledem na vývoj evropské politiky sousedství od roku 2004, a zejména na zprávy Komise o pokroku při uskutečňování této politiky,

—

s ohledem na akční plány přijaté společně s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskem a na program přidružení přijatý s Ukrajinou,

—

s ohledem na závěry ze zasedání ministrů zahraničí zemí Východního partnerství ze dne 13. prosince 2010,

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, a na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29. až 30. září 2011,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (2) a na návrh Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (3),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství (4), ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru (5) a ze dne 3. července 2012 o obchodních aspektech Východního partnerství (6),

—

s ohledem na usnesení parlamentního shromáždění Euronest přijaté dne 3. dubna 2012 nazvané „obchodní dohody mezi EU a zeměmi Východního partnerství, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a pomoci EU v této oblasti“, které připravil stálý výbor parlamentního shromáždění EURONEST pro hospodářskou integraci, sbližování právních předpisů a konvergenci s politikami EU,

—

s ohledem na svou ustavující listinu ze dne 3. května 2011,

—

s ohledem na svůj jednací řád,

A.

vzhledem k tomu, že sbližování právních předpisů v hospodářské oblasti nepředstavuje cíl sám o sobě, nýbrž důležitý krok směrem k posílené hospodářské spolupráci ve prospěch všech zemí Východního partnerství a EU; vzhledem k tomu, že zavádění legislativních a regulačních systémů, norem a metod certifikace, které jsou v souladu s těmi, jež platí v EU, tyto země také přiblíží normám a hodnotám EU;

B.

vzhledem k tomu, že sbližování s hospodářskými normami EU vytvořenými v souladu s cíli společného zájmu a specifiky jednotlivých států podpoří úsilí zemí Východního partnerství o dosažení vyváženého a udržitelného růstu, vysoké úrovně zaměstnanosti a sociální ochrany, hospodářské a sociální soudržnosti, vysokých environmentálních standardů, lepší životní úrovně a vyšší kvality života v jejich společenstvích; vzhledem k tomu, že také vytvoří podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti jejich hospodářství, povzbudí investice, podpoří obchod i rozvoj podnikatelského fóra Východního partnerství zahájeného na fóru v Sopotech v roce 2011;

C.

vzhledem k tomu, že v některých oblastech není možné stanovit jednotlivé fáze sbližování, protože související právní předpisy tvoří jednotný celek a přijetí pouze jedné části by nebylo účinné bez přijetí těch zbývajících;

D.

vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní, dynamický a postupný proces vyžadující vytvoření a přizpůsobení institucí a struktur, který zahrnuje zásadní změny odpovědností příslušných vnitrostátních administrativních systémů, soukromého sektoru i občanské společnosti;

E.

vzhledem k tomu, že se jednotlivé země Východního partnerství nacházejí v různých fázích procesu hospodářské konvergence s EU, existují výrazné rozdíly, pokud jde o objem a typ právních předpisů, které byly dosud harmonizovány, i o obecný přístup každé země k tomuto procesu;

F.

vzhledem k tomu, že proces sbližování právních předpisů v hospodářské oblasti by měl případně postupovat souběžně se sbližováním právních předpisů v souvislosti s jednáními o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu;

G.

vzhledem k tomu, že toto sbližování právních předpisů je otevřený a postupný proces, který zahrnuje další sbližování a mohl by v budoucnu vést k harmonizaci;

1.

uznává, že úsilí o sblížení právních předpisů je vyvíjeno již v rámci dohod o partnerství a spolupráci, a vyzývá země Východního partnerství, aby tento proces posílily v rámci budoucích dohod o přidružení; připomíná, že by v patřičné lhůtě mohly být přijaty další kroky prohlubující hospodářskou integraci s cílem přiblížit se k hospodářské oblasti EU-Východní partnerství, jak je stanoveno ve společném prohlášení z varšavské vrcholné schůzky Východního partnerství;

2.

vyzývá každou zemi Východního partnerství, která tak dosud neučinila, aby přijala pracovní program, v němž stanoví harmonogram pro sbližování právních předpisů, včetně konsolidované kapitoly o sbližování právních předpisů v hospodářské oblasti, a to na základě závazků, jež daná země přijala v rámci dohod, kterými se řídí dvoustranné vztahy s EU v hospodářské oblasti; doporučuje vytvoření komplexních legislativních strategií, jež odrážejí zájmy a priority dané země, její sociální, hospodářskou a politickou situaci a činnost, již dosud v této oblasti vykonala;

3.

vyzývá země Východního partnerství, aby si stanovily vlastní odvětvové priority a definovaly související klíčové otázky; vyzývá je, aby uvedly, jakým konkrétním obtížím v procesu sbližování právních předpisů čelí, a aby spolu s EU vytvořily strategie umožňující tyto obtíže řešit; současně je naléhavě vyzývá, aby zohlednily doporučení EU ohledně zaměření konkrétního úsilí na řešení zásadních výzev, které se objevily v jejich postupech konvergence právních předpisů v hospodářské oblasti;

4.

vyzývá země Východního partnerství, aby upravily pořadí a tempo svých programů na sbližování právních předpisů, a posílily a konsolidovaly tak své makroekonomické reformy a jejich stabilitu; považuje sbližování právních předpisů za dlouhodobý cíl, který by měl být součástí jejich hospodářských programů;

5.

zdůrazňuje, že bez nezbytných institucionálních změn a řádného provádění by sbližování právních předpisů mohlo vést k pouhému přejímání předpisů a nemuselo by dojít ke splnění přijatých závazků; zdůrazňuje, že k dosažení požadovaného hospodářského dopadu je třeba přistoupit ke skutečné – a nikoli pouze formální – harmonizaci, která bude přínosná pro všechny;

6.

uznává, že hlavní výzvou pro země Východního partnerství není tolik harmonizace právních textů, jako spíše transformace a přizpůsobení jejich správy, soudních systémů a společenství podmínkám, které jsou nezbytné k zajištění toho, aby právní předpisy byly účinné a dobře prováděné; domnívá se, že by země Východního partnerství měly vytvořit správné podmínky pro to, aby tyto právní předpisy byly uplatňovány; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout cílená administrativní opatření zaměřená na budování kapacit vládních struktur, vnitrostátního parlamentu, soudního systému a soukromého sektoru každé země;

7.

v této souvislosti naléhavě vyzývá země Východního partnerství, aby zřídily a konsolidovaly přiměřené administrativní a organizační struktury, jež umožní účinně provádět a posílit přijaté právní předpisy, a aby případně vytvořily koordinační a monitorovací mechanismy, které proces sbližování urychlí; zdůrazňuje, že vytvoření donucovacích orgánů je k zajištění řádného provádění právních předpisů klíčové;

8.

zdůrazňuje, že v tomto procesu jsou důležité soudní reformy a boj proti korupci; připomíná, že jednou z podmínek pro decentralizovaný hospodářský systém je dobře fungující soudní systém, který by měl poskytovat přiměřeně rychlý přístup k soudnictví pro jednotlivce i pro soukromé právní subjekty;

9.

zdůrazňuje význam procesu vízové liberalizace, který v zemích Východního partnerství nejenomže pomáhá prosazovat nejvyšší normy, ale také zlepšuje podnikatelské prostředí, jež je pro úspěšné sbližování právních předpisů v hospodářské oblasti nezbytné;

10.

naléhavě vyzývá země Východního partnerství, aby zajistily právní jistotu a transparentnost pro hospodářské subjekty tím, že vytvoří systém právních a obchodních předpisů;

11.

vyzývá ke zřizování specifických technických a profesních orgánů jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, které by mohly mimo jiné zajistit občanský dohled nad uplatňováním příslušných právních předpisů a hospodářských procesů jako celku; v této souvislosti připomíná, že je nezbytná transparentnost regulačního procesu, veřejných konzultací a pravidelných hodnocení dopadu a nezávislé hodnocení výsledků politik;

12.

zdůrazňuje význam zapojení organizací občanské společnosti a nevládních organizací do podpory sbližování právních předpisů v hospodářské oblasti a domnívá se, že by EU tyto organizace měla plně podporovat tím, že jim bude předávat své zkušenosti a know-how a umožní jim využívat finanční nástroje;

13.

zdůrazňuje význam sociálního rozměru sbližování právních předpisů v hospodářské oblasti, a to zejména v případech, kdy právní předpisy v hospodářské oblasti mají dopad na oblasti, jako jsou sociální a environmentální politiky a ochrana spotřebitelů; zdůrazňuje, že je nezbytné zaujmout komplexnější přístup zohledňující potřebu vyškolit lépe kvalifikovanou pracovní sílu se zaručenými pracovními právy, která přispěje k úspěchu hospodářských reforem;

14.

vyzývá země EU a Východního partnerství, aby plně využily platformu Východního partnerství č. 2 („hospodářská integrace a konvergence s politikami EU“), jež je přínosná pro dvoustranné procesy konzultace a poskytuje příležitost k výměně informací a osvědčených postupů;

15.

zdůrazňuje svou úlohu při monitorování a usnadňování procesu sbližování vnitrostátních právních předpisů zemí Východního partnerství s právními předpisy EU v hospodářské oblasti;

16.

vyzývá EU, aby v příštím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 zvýšila rozpočet na pomoc zemím Východního partnerství; vítá úmysl Komise rozvíjet druhou generaci stěžejních iniciativ a vyzývá k přijetí nových a viditelných iniciativ na vrcholné schůzce ve Vilniusu, jež se budou týkat významných oblasti spolupráce Východního partnerství zaměřených na podporu rozvoje hospodářské spolupráce;

17.

vyzývá Komisi, aby podpořila proces vízové liberalizace se zeměmi Východního partnerství, který je nezbytným krokem na cestě ke konečnému cíli – bezvízovému režimu;

18.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit dodržování zásady „více za více“, jež představuje důležitý nástroj pro uznávání a povzbuzování pokroku zemí Východního partnerství směrem ke sbližování s normami a hodnotami EU;

19.

domnívá se, že přestože záleží na rozhodnutí každé země Východního partnerství, jaká odvětví si zvolí za prioritní, měla by EU doporučit, která opatření by měla být řešena jako první, a navrhnout klíčová opatření v každém odvětví s tím, že některé oblasti, jako je právo obchodních společností, je třeba považovat za základní „stavební kameny“ každého moderního hospodářství;

20.

vyzývá EU, aby zemím Východního partnerství poskytla pomoc při plánování jejich strategií pro postupné sbližování a účinné provádění a prosazování příslušných právních předpisů, zejména pokud jde o pořadí, ve kterém jsou právní předpisy sbližovány, a o podmínky nezbytné pro jejich provádění; zároveň zdůrazňuje, že by EU měla zohlednit specifické hospodářské okolnosti každé země Východního partnerství, zejména pokud by mohly mít dopad na pořadí, v jakém by měla každá země při sbližování postupovat; v této souvislosti připomíná plodnou činnost poradní skupiny EU a naléhavě vyzývá Komisi, aby tento způsob pomoci nadále rozvíjela v konzultaci s ostatními zeměmi a partnery;

21.

konstatuje, že je třeba stávající pomoc EU více koordinovat; zdůrazňuje, že tuto pomoc je třeba posílit, případně doplnit a dosáhnout její větší soudržnosti; zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost dosahování užší koordinace a využívání potenciálu technické pomoci členských států; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy EU – a to zejména ty, které nedávno prošly procesem sbližování právních předpisů (ty nejnovější), – aby aktivněji poskytovaly své odborné znalosti a osvědčené postupy;

22.

doporučuje, aby byl v budoucnu zřízen úřad pro výměnu informací (na základě příkladu úřadu, který zřídila Komise a byl podporován z programu PHARE pro více zemí); zdůrazňuje, že by tento úřad měl usnadňovat poskytování pomoci, vytvořit databázi a sloužit jako informační systém, který bude na základě žádostí o podporu poskytovat dostupné poradenství a odborné znalosti;

23.

připomíná, že sbližování právních předpisů by mělo být organizováno a podporováno prostřednictvím zvláštních opatření technické pomoci připravených přesně podle požadavků; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit, že jak v EU, tak v zemích Východního partnerství jsou zdroje na sbližování omezené, a měly by se proto zaměřit na ty oblasti, v nichž budou mít největší účinek;

24.

naléhavě vyzývá EU, aby i nadále podporovala rozvoj institucionálních kapacit v zemích Východního partnerství pro přípravu nezbytných právních předpisů; podporuje intenzivnější využívání důležitých nástrojů EU v této oblasti, jako je nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX), komplexní program budování institucí, programy partnerství a jiné; počítá s posílením komplexního programu budování institucí v novém finančním výhledu;

25.

naléhavě vyzývá EU, aby zdůrazňovala, že je důležité, aby právní předpisy byly účinné, a přinášely tak řadu výhod pro příslušná společenství a vedly k další harmonizaci s normami EU; zdůrazňuje proto, že jakmile jsou přijaty vnitrostátní právní předpisy, je třeba zajistit řádné monitorování EU zaměřené na jejich provádění a prosazování;

26.

připomíná, že je třeba podpořit sbližování právních předpisů v ostatních oblastech souvisejících s hospodářstvím, jako jsou sociální a environmentální politiky, a že by se na to mohly zaměřovat zvláštní iniciativy; domnívá se, že by EU měla usilovat o zajištění integrovanějšího přístupu, vzhledem ke skutečnosti, že hospodářský a sociální rozvoj jsou propojeny;

27.

vyzývá EU, aby pro země Východního partnerství připravila soubor podrobných doporučení zaměřených na postup při sbližováních právních předpisů a jejich provádění v každé oblasti (například ve formě bílé knihy); připomíná, že by doporučení měla mít informační a poradní povahu;

28.

domnívá se, že by EU měla zohlednit zvláštní situaci každé země Východního partnerství a fázi rozvoje, ve kterém se ve srovnání s ostatními zeměmi Východního partnerství nachází, pokud jde o hospodářskou integraci, politiku v oblasti harmonizace právních předpisů a jejich provádění i připravenost k hlubší spolupráci, a doporučuje, aby EU jednala na základě individuálních přístupů a zároveň respektovala vůli a zájmy dané země Východního partnerství;

29.

pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států EU a zemí Východního partnerství.

19.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 338/15

—

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

—

s ohledem na závěry summitu Východního partnerství, který se konal ve Varšavě ve dnech 29.–30. září 2011,

—

s ohledem na prohlášení účastníků summitu o jižním koridoru, který se konal v Praze dne 8. května 2009,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2010 nazvané „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2012 nazvané „Zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie“,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2007 nazvané „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu (2007/2000(INI))“,

—

s ohledem na závěry Rady Evropské unie ze dne 24. listopadu 2011 o posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 15. května 2012 nazvané „Východní partnerství: plán do podzimního summitu v roce 2013“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 týkající se druhého strategického přezkumu energetické politiky,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2010 s názvem „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o prioritách energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. září 2011 o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci s názvem „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2012 s názvem „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“,

—

s ohledem na vnitrostátní strategické dokumenty Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny týkající se energie na období do roku 2020 a do roku 2030,

—

s ohledem na pracovní program Východního partnerství – Platforma 3 – Energetická bezpečnost na období 2012–2013,

—

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. dubna 2012 o energetické bezpečnosti, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a energetické infrastruktuře: vývoj v zemích Východního partnerství a v zemích EU,

—

s ohledem na výroční zprávu z roku 2011 Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům o činnosti Energetického společenství a na výroční zprávu ze dne 1. září 2012 o provádění acquis podle Smlouvy o energetickém společenství,

A.

vzhledem k tomu, že cílem Východního partnerství je pomocí spolupráce, ale také lepší regulace, vyšší energetické účinnosti a většího podílu využívání obnovitelných zdrojů energie posílit energetickou bezpečnost s ohledem na dlouhodobé, stabilní a bezpečné dodávky energie a její přepravu;

B.

vzhledem k tomu, že pro řešení výzev v oblasti globální energetiky a životního prostředí je třeba vypracovat strategie společné spolupráce na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že EU a země Východního partnerství čelí společným politickým výzvám v podobě snižování emisí v odvětví energetiky a nalezení správné rovnováhy mezi různými zdroji energie, zajištěním spolehlivých a bezpečných dodávek a racionalizací spotřeby energie, zejména prostřednictvím větší energetické účinnosti;

C.

vzhledem k tomu, že úloha legislativních orgánů při utváření energetických politik a pravidel a rámcových povinností pro trhy má pro účinné využívání domácích zdrojů zásadní význam, aby se tak zajistily dostupné ceny energií, bylo dosaženo podstatného snížení dopadů výroby energie a její spotřeby na klima a životní prostředí a navázaly se vyrovnané obchodní vztahy;

D.

vzhledem k tomu, že členské státy EU a země Východního partnerství budou v budoucnosti nezávislejší a že se již v rámci Východního partnerství zapojily do smysluplného dialogu ohledně rozvíjení politik v oblasti energetiky, které mají v budoucnosti naplnit energetické potřeby; vzhledem k tomu, že budoucí bilaterální dohody o přidružení mezi EU a dotčenými zeměmi Východního partnerství, včetně dohod o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu, budou obsahovat důležitou složku týkající se energie, jejímž cílem bude podpořit trh s energií;

E.

vzhledem k tomu, že regionální dialog ohledně energetické politiky v rámci Východního partnerství v posledních letech nabyl na intenzitě a zaměřuje se na sbližování trhů s energií, diverzifikaci dodávek energie a její přepravy a rozvoj udržitelných zdrojů energie, stejně jako infrastrukturám, které jsou ve společném i regionálním zájmu;

F.

vzhledem k tomu, že ačkoli většina trhů s energií v rámci EU a zemí Východního partnerství stále pochází z dob, kdy veřejní dodavatelé a distributoři energie měli na trhu dominantní postavení, tyto trhy se v závislosti na jednotlivých zemích jeden od druhého výrazně liší; vzhledem k tomu, že náklady na energii a její zdroje, které ovlivňují politické rozhodování, mohou být v členských zemích EU a zemích Východního partnerství naprosto různé; vzhledem k tomu, že většina zemí východní Evropy a jižního Kavkazu byla v oblasti energetického hospodářství provázána s bývalým Sovětským svazem a v oblasti spotřeby je stále silně závislá na dodávkách ropy a plynu z Ruské federace;

G.

vzhledem k tomu, že trhy s energií v řadě členských států EU a ve většině zemí Východního partnerství jsou ve své podstatě stále koncentrované a počet dodavatelů energie a provozovatelů přepravních a distribučních soustav je i nadále příliš omezen; vzhledem k tomu, že politiky se v minulosti výrazně zaměřovaly na zvyšující se dodávky energie a méně pak už na poptávku;

H.

vzhledem k tomu, že EU si vytkla cíl dokončit do roku 2014 zcela integrovaný vnitřní trh s energií a k tomuto cíli se zavázala, přičemž zmíněný trh má sloužit jako hlavní nástroj celkové strategie podpory hospodářské konkurenceschopnosti EU v dalším průběhu přechodu na hospodářství s nízkými emisemi;

I.

vzhledem k tomu, že EU se zapojila do liberalizace trhů s elektřinou a plynem, a to tak, že provádí třetí balíček opatření v oblasti energií, který byl přijat v roce 2009 a jako základní prvky stanovuje oddělení (či odpojení) podniků přepravujících a dodávajících energie a zavádí zásadu „přístupu třetích osob“, jež dodavatelům plynu a elektřiny zaručuje právo na nediskriminační přístup k přepravním sítím; vzhledem k tomu, že členské státy staví na postupné liberalizaci trhů, využívají zvýšeného objemu obchodu s energiemi a zaznamenávají větší sbližování velkoobchodních cen energií, to vše navzdory skutečnosti, že stále čelí výzvám v podobě úplného provedení výše uvedeného balíčku na nadnárodní a vnitrostátní úrovni;

J.

vzhledem k tomu, že spolupráce v oblasti regulace a její sbližování mají zásadní význam pro pokrok směrem k větší integraci a propojení trhů s energií a pro rozvoj obchodních vztahů mezi provozovateli v oblasti energetiky v EU a zemích Východního partnerství za spravedlivých a spolehlivých podmínek; vzhledem k tomu, že harmonizace technických a provozních pravidel, jimiž se řídí trh s elektřinou a plynem v Evropě, si žádá hlubší institucionální spolupráci;

K.

vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě, jejímiž signatáři jsou všechny členské státy EU a země Východního partnerství, nabízí mezinárodní fórum pro energetickou spolupráci a plní cennou úlohu při vytváření mezinárodního právního základu energetické bezpečnosti vycházející ze zásady otevřených a konkurenceschopných trhů a udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetickém společenství stanovuje základ pro vytvoření zcela integrovaného regionálního trhu s energií, který podporuje udržitelný růst a investice mezi EU a devíti smluvními stranami z jihovýchodní a východní Evropy;

L.

vzhledem k tomu, že na finanční podporu poskytovanou EU zemím Východního partnerství v odvětví energetiky byl v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství na období 2007–2011 vyhrazen rozpočet 271 milionů EUR, a to včetně programu mezinárodní spolupráce v energetické oblasti INOGATE a investiční facility sousedství, která napomohla k přidělení půjček od Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj na výstavbu strategických energetických infrastruktur;

M.

vzhledem k tomu, že země produkující plyn ve východní Evropě hledají bezpečné a účinné trasy pro vývoz plynu přímo do Evropy, což je může přinutit k tomu, aby podstupovaly velká politická rizika související s geopolitickou situací, v níž se nacházejí, nicméně by to přispělo k dlouhodobé stabilitě v oblasti;

N.

vzhledem k tomu, že pro EU jakožto hlavního dovozce energie je nezbytná diverzifikace zdrojů a zásobovatelských tras; vzhledem k tomu, že pro země Východního partnerství produkující energii je nutná diverzifikace spotřebitelů;

O.

vzhledem k tomu, že EU vyvíjí činnost na podporu diverzifikace dodávek plynu, vybudování dlouhodobých vztahů se zeměmi produkujícími plyn a s tranzitními zeměmi v oblasti východní Evropy a zabezpečení dodávek energie zprostředkováním realizace jižního koridoru pro přepravu plynu, díky kterému bude trh EU propojen s jedním z největších nalezišť plynu na světě;

1.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit udržitelné a koherentní energetické strategie v EU a zemích Východního partnerství s cílem přiblížit se energetickým systémům s nízkými emisemi, které mají menší dopad na klima a životní prostředí, a podporovat bezpečné, udržitelné a cenově dostupné zdroje energií ku prospěchu spotřebitelů;

2.

vyzývá Radu EU a vlády zemí Východního partnerství k zajištění toho, aby spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti byla v rámci Východního partnerství a evropské politiky sousedství na období 2014–2020 jasnou prioritou; očekává, že třetí summit Východního partnerství, který se bude konat v listopadu 2013 ve Vilniusu, poskytne podnět k posílené spolupráci v oblasti energetiky v souladu s vizí týkající se hlavních témat partnerství, zejména dodržování demokracie a lidských práv, politického sdružování, hospodářské integrace a mobility občanů;

3.

podporuje cíle a úsilí platformy Východního partnerství pro energetickou bezpečnost a doporučuje, aby členské státy EU a země Východního partnerství učinily kroky pro zajištění většího zapojení do svých činností v oblasti rozvoje a aby s ohledem na integraci evropských trhů s energií využily všech přínosů této platformy; podporuje členské státy EU a země Východního partnerství v rozšiřování vzájemného partnerství tím, že definují společné postoje na mezinárodních fórech, jako je Konference energetické charty, a v dalších mezinárodních orgánech, které se zaměřují na energetiku a klima;

4.

domnívá se, že je nesmírně důležité zajistit soulad a soudržnost vnějších vztahů EU s producenty energie a tranzitními a spotřebitelskými zeměmi a v souvislosti s jednáními o dohodách mezi členskými státy a dodavateli energie či členskými zeměmi navázat mezi členskými státy spolupráci a zajistit koordinaci;

5.

vyzývá proto k větší transparentnosti a zapojení EU do vyjednávání o dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi, neboť tyto dohody by rovněž mohly mít vliv na fungování vnitřního trhu s energií v EU;

6.

vyzdvihuje rozhodnutí Rady EU ze dne 4. října 2012, kterým se zřizuje mechanismus výměny informací mezi členskými státy EU a Komisí ve věci mezivládních dohod v oblasti energetiky; konstatuje, že toto rozhodnutí přispěje k další koordinaci politik členských států EU a ke společným akcím a solidaritě; zdůrazňuje, že vnitrostátní a vnější energetické politiky EU a zemí Východního partnerství musejí být transparentní, aby vzniklo kooperativní prostředí založené na důvěře a vzájemnosti;

7.

uznává význam mechanismu včasného varování zřízeného EU a Ruskou federací, který má zajistit včasné posouzení možného rizika a problémů týkajících se dodávek energie z Ruska do EU a v naléhavých případech zajistit urychlenou reakci; zdůrazňuje však, že pokud lze možná přerušení dodávek energie – jak kvůli politickým a obchodním sporům, tak z technických důvodů – předvídat, je třeba tato rizika oznámit dříve, než skutečně nastanou; doporučuje, aby se EU a Ruská federace zapojily do dialogu zaměřeného na rozšíření podobných mechanismů do zemí Východního partnerství a vytvoření společného rámce pro vzájemnou pomoc, solidaritu a řešení sporů v případě krizí, které mohou ohrozit dodávky energie do jednoho či více členských států či zemí Východního partnerství;

8.

zdůrazňuje, že utváření otevřeného a integrovaného trhu s energií mezi EU a zeměmi Východního partnerství je z hospodářského hlediska výhodné a naprosto zásadní při posilování jejich politických vazeb, hospodářské integrace a solidarity v rámci Východního partnerství; zdůrazňuje v této souvislosti, že otevření hranic mezi sousedícími zeměmi v oblasti Východní Evropy by zásadním způsobem ovlivnilo hospodářství a trhy s energií v tomto regionu a umožnilo tak zejména vznik dalších příležitostí při obchodování s energií a její přepravě;

9.

domnívá se, že vnější energetická politika EU by měla vycházet ze zásad solidarity, transparentnosti, subsidiarity, udržitelnosti a spolupráce, jakož i ze vzájemnosti, tržního přístupu založeného na pravidlech a koordinace mezi členskými státy EU a zeměmi Východního partnerství, a že by tyto zásady měla prosazovat;

10.

zdůrazňuje, že vytvoření účelných trhů s energií při probíhajícím přechodu k hospodářství s nízkými emisemi bude vyžadovat rozsáhlé investice do výrobních, přepravních a distribučních infrastruktur v souladu s cíli v oblasti klimatu a energetiky do roku 2050; domnívá se, že pokud se trhy s energií budou opírat o stabilní, transparentní a harmonizovaná pravidla zajišťující spravedlivou hospodářskou soutěž, která spotřebitelům umožní hrát aktivní úlohu při výběru dodavatelů a způsobů dodávek energie, veřejní a soukromí investoři budou ochotni financovat ambiciózní dlouhodobé projekty;

11.

je pevně přesvědčeno, že harmonizace pravidel trhu s energií v EU a zemích Východního partnerství je zásadní pro to, aby bylo možné podporovat hospodářskou soutěž a inovace, zmírňovat rizika zneužití dominantního postavení na trzích s dodávkami energie a její distribucí, usnadnit přeshraniční obchod a rozvíjet slučitelné postupy, které energetickým společnostem umožní fungovat na nadnárodní úrovni;

12.

je toho názoru, že liberalizace vnitrostátních trhů s energií v zemích Východního partnerství se podaří pouze tehdy, bude-li prováděna postupně, a že bezprostřední prioritou by mělo být zajištění bezproblémového a transparentního řízení ze strany veřejných zúčastněných stran v oblasti energetiky;

13.

podtrhuje, že dobře fungující volný trh nabízí takové ceny energií, jež odrážejí náklady na její výrobu, přepravu a distribuci; uznává environmentální a sociální rozměr energetické politiky; doporučuje, aby byla zranitelným skupinám spotřebitelů zajištěna ochrana spotřebitelů a dostupné ceny energií;

14.

rozhodně podporuje cíl EU dosáhnout do roku 2020 20 % podílu obnovitelných zdrojů energie na své spotřebě energie; podtrhuje v tomto ohledu, že otevření trhů s energií a podpora jejich integrace by měly usnadnit účast nových subjektů, které vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů;

15.

je přesvědčeno, že obnovitelné zdroje energie budou z hospodářského hlediska čím dál konkurenceschopnější; je toho názoru, že stabilní nebo alespoň předvídatelný regulační rámec a hospodářská soutěž napomůžou investicím do odvětví obnovitelných zdrojů energie; vyzývá EU a země Východního partnerství, aby i nadále sdílely své zkušenosti a na základě společných a soudržných přístupů posílily vzájemný politický dialog o způsobech prosazování obnovitelných zdrojů energie, aniž by vytvářely zbytečnou zátěž pro státní rozpočty; doporučuje, aby členské státy EU a země Východního partnerství umožnily zvýhodnění obchodu s energií z obnovitelných zdrojů, tzn. že se bude řídit mechanismy a podmínkami stanovenými ve směrnici 2009/28/ES;

16.

zdůrazňuje nesmírný potenciál v podobě hospodářského růstu a environmentálního dopadu provádění acquis EU v oblasti energetické účinnosti; podtrhuje v tomto ohledu důležitost energetického regulačního rámce jakožto hnací síly, která stimuluje přeměnu trhu na trh s energeticky účinnějšími produkty a službami, dopravními prostředky a budovami, přičemž rovněž přináší změny chování spotřebitelů a společnosti, pokud jde o spotřebu energie; doporučuje, aby členské státy EU a země Východního partnerství rozvíjely strategie energetické účinnosti s reálnými cíli pro úsporu energie a pro provádění regulačních rámců týkajících se energetické účinnosti;

17.

doporučuje, aby se státní pomoc odvětví energetiky soustředila na projekty energetické bezpečnosti, výstavbu strategických energetických infrastruktur, vývoji nových a zlepšování stávajících udržitelných technologií a obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti; domnívá se, že závazky veřejných služeb týkající se bezpečnosti dodávek energie musejí být pro subjekty a provozovatele v oblasti energetiky transparentní;

18.

zdůrazňuje, že EU a dotčené země Východního partnerství musí zajistit, aby jejich spolupráce v odvětví energetiky v rámci budoucích smluv o přidružení byla v souladu s pravidly vnitřního trhu EU, s cílem poskytnout provozovatelům v oblasti energetiky do budoucna bezpečné a stabilní prostředí;

19.

uznává důležitost Smlouvy o energetickém společenství, která položila základy pro dlouhodobé vytváření zcela integrovaného regionálního trhu s energií mezi EU a jejími jihovýchodními a východními sousedy; zdůrazňuje rostoucí zájmy energetického společenství napříč oblastmi východní Evropy, jak ukázalo přistoupení Moldavska v roce 2010 a Ukrajiny v roce 2011 ke smlouvě a účast Arménie a Gruzie v roli pozorovatelů; je toho názoru, že spolupráce EU s Arménií a Gruzií a rovněž s Ázerbájdžánem a Běloruskem musí být v souladu s cíli Smlouvy o energetickém společenství a vycházet ze společných zájmů a specifik jednotlivých zemí;

20.

doporučuje, aby energetické společenství trvalo i po roce 2016 a jeho rámec spolupráce byl podpořen vypracováním operačního plánu, který umožní modernizaci odvětví energetiky v rámci smluvních stran společenství, další pokrok v harmonizaci pravidel trhu s energií a rovněž přizpůsobení struktury rozhodování a organizace energetického společenství budoucím výzvám;

21.

klade důraz na to, aby se smluvní strany společenství zavázaly k provádění pravidel acquis EU týkající se trhu s elektřinou, obnovitelných zdrojů energie, bezpečnosti dodávek, energetické účinnosti a třetího balíčku opatření v oblasti energie; konstatuje, že strany by měly pokračovat ve sbližování svých regulačních rámců v oblasti energetiky s normami a pravidly EU a zajistit, aby nové dvoustranné smlouvy se třetími stranami byly v souladu s jejich povinnostmi v rámci smlouvy;

22.

uznává důležitost legislativní a technické podpory, kterou EU poskytuje skrze pomoc zemím Východního partnerství při provádění reforem zacílených na sbližování s norami a pravidly EU; vyzývá EU, aby v rámci budoucího evropského nástroje sousedství a partnerství na období 2014–2020 zachovala současnou úroveň finančních zdrojů dostupných na tento druh podpory;

23.

zdůrazňuje potřebu dále rozvíjet mezi EU a zeměmi Východního partnerství sdílení zkušeností a vytváření sítí expertních komunit v oblasti regulačních politik a postupů; vítá v tomto ohledu, že dne 23. listopadu 2012 byla vytvořena síť pro konkurenceschopnost energetického společenství, jejímž cílem je v rámci tohoto společenství působit jako platforma pro prosazování spolupráce a výměnu zkušeností ohledně politiky hospodářské soutěže, právních předpisů a prosazování acquis EU v oblasti hospodářské soutěže; vítá iniciativu vedení každoročních odborných seminářů v rámci Výboru pro energetickou bezpečnost Parlamentního shromáždění Euronest;

24.

bere na vědomí dosažené výsledky a pokrok při provádění stěžejní iniciativy Východního partnerství v oblasti energetiky, jejíž prvořadé cíle zahrnují prosazování sbližování trhů s elektřinou; uvědomuje si, že v zemích Východního partnerství je rozvoj trhů s elektřinou na různých úrovních, a doporučuje vynaložit větší úsilí na podporu liberalizace tohoto trhu;

25.

zdůrazňuje, že je důležité posílit úlohu a nezávislost vnitrostátních energetických regulačních orgánů; požaduje, aby vnitrostátní energetické regulační orgány členských států a zemí Východního partnerství zintenzivnily svou spolupráci vytvořením společných programů odborného vzdělávání a pravidelných výměn informací s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů a regionálním sdružením energetických regulačních orgánů;

26.

je potěšeno činností Paktu starostů a primátorů, který spojuje 48 signatářských měst ze zemí Východního partnerství, jež se zavázala k provádění politik udržitelné energetiky s cílem splnit či překonat cíl EU snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 % prostřednictvím energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje zásadní úlohu místních orgánů jakožto producentů energie a energetických regulačních orgánů při podpoře změn na trhu v oblasti územního plánování a mobility, energetické účinnosti budov a prosazování decentralizovaných a obnovitelných zdrojů energie; doporučuje zintenzivnit činnost Paktu starostů a primátorů a poskytnout mu podporu coby platformě pro výměnu informací a nástroji pro víceúrovňovou správu v rámci Východního partnerství;

27.

je přesvědčeno, že rozvoj využívání nekonvenčních uhlovodíkových energetických fosilních paliv, především břidlicového plynu, v globálním měřítku může mít v rámci EU a zemí Východního partnerství významný dopad na trh s energií; doporučuje, aby se EU a země Východního partnerství v rámci platformy Východního partnerství pro energetickou bezpečnost zapojily do výměny znalostí a odborných zkušeností, pokud jde politiky a předpisy, které se uplatňují u nekonvenční produkce plynu v Evropě, a aby sdílely osvědčené postupy zajištění ochrany lidského zdraví, klimatu a životního prostředí;

28.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby členské státy EU a země Východního partnerství při ochraně životního prostředí a budování a řízení energetických infrastruktur uplatňovaly co nejpřísnější normy; vyzývá v tomto ohledu EU a země Východního partnerství, aby ještě více rozvinuly svou spolupráci při posilování regulačního rámce pro jadernou bezpečnost;

29.

doporučuje, aby EU a země Východního partnerství zajistily soudržnost mezi svými činnostmi v rámci Východního partnerství, energetického společenství, černomořské synergie, iniciativy z Baku a programu mezinárodní spolupráce v energetické oblasti INOGATE;

30.

zdůrazňuje, že EU a země Východního partnerství mohou z rozvoje jižního koridoru pro přepravu plynu v plném rozsahu a z příznivého dopadu politiky diverzifikace získat vzájemné výhody, což jim umožní nastavit konkurenceschopnější ceny energie a snížit závislost na dovozu energie od hlavních dodavatelů na trhu;

31.

zdůrazňuje, že kapacita energetické propojenosti mezi EU a zeměmi Východního partnerství je nedostatečná a i nadále zůstává značnou překážkou v rozvoji konkurenceschopného integrovaného trhu s elektřinou, ropou a plynem;

32.

konstatuje, že značná závislost na dovozu od hlavních dodavatelů může sloužit jako nástroj nátlaku zahraniční politiky; zdůrazňuje v tomto ohledu, že diverzifikace dodavatelů a tras je naprosto nezbytná pro posílení geopolitické nezávislosti a zajištění skutečné hospodářské soutěže mezi zdroji plynu a ropy v rámci EU a zemí Východního partnerství;

33.

domnívá se, že trhy a soukromí investoři by měli nést hlavní odpovědnost za zajištění financování budoucích sítí a infrastruktur, zatímco veřejné investice by měly sloužit pákovému efektu pro soukromé financování;

34.

uznává, že potřebu nepřetržitých dodávek energií, které jsou bezpečné a spolehlivé, je třeba vnímat jako aktuální výzvu; zdůrazňuje, že spolehlivé energetické služby jsou součástí globální prosperity a poskytují příležitost zlepšit životní úroveň, posílit produktivitu výroby a konkurenceschopnost na globálním trhu a zvýšit hospodářský růst a vytváření pracovních míst;

35.

vítá návrh nařízení Komise, jímž se zřizuje nástroj pro propojení Evropy coby nový integrovaný nástroj pro investice do priorit v dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktuře EU; zdůrazňuje, že při určování priorit EU v energetické infrastruktuře je nezbytné plně zohlednit rozměr Východního partnerství;

36.

vyzývá EU a země Východního partnerství, aby zintenzivnily svůj politický dialog ohledně určování společných priorit diverzifikace zdrojů a tras dodávek energie; doporučuje, aby EU a země Východního partnerství do plánování energetické infrastruktury začlenily i vytváření dopravních koridorů, především jižní koridor pro přepravu plynu, včetně projektů přepravy dodávek energie v kaspické oblasti a posílení či rozšíření stávajících dopravních koridorů;

37.

podtrhuje, že rozvoj koridoru pro přepravu ropy a plynu v kaspické oblasti a jižního koridoru pro přepravu plynu spolu s dalším rozvojem ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan a ropovodu Baku-Supsa by měl hospodářsky i politicky propojit země střední Asie s Evropou a zároveň zemím Východního partnerství poskytnout příležitosti jakožto spolehlivým tranzitním partnerům;

38.

zdůrazňuje úlohu oblasti Černého moře, pokud jde o diverzifikaci zdrojů dodávek plynu a tras do EU i potenciál pro obnovitelné zdroje energie díky jejímu strategickému zeměpisnému umístění; poukazuje na zvláštní důležitost rozvoje jižního koridoru pro přepravu plynu, jak je zdůrazněno ve sdělení Komise s názvem „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“; doporučuje, aby EU a země Východního partnerství podněcovaly projekty v oblasti přepravy energie a přepravní infrastruktury;

39.

doporučuje, aby EU a země Východního partnerství umožnily přepravu v podobě zpětného toku a stimulovaly tak projekty zacílené na modernizaci infrastruktury pro přepravu plynu;

40.

zdůrazňuje, že klíčovým prvkem v rozvoji integrované elektrické sítě a zvýšené energetické účinnosti jsou nové infrastruktury pro účinnou přepravu elektřiny využívající nové technologie, zejména inteligentní sítě a měřicí přístroje;

41.

zdůrazňuje nutnost posílit výzkumnou spolupráci v oblasti výroby, přenosu a skladování energie mezi EU a zeměmi Východního partnerství;

42.

vyzývá Komisi, Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Evropskou síť provozovatelů přepravních soustav pro elektřinu (ENTSO-E) a Evropskou síť provozovatelů přepravních soustav pro plyn (ENTSOG), aby zintenzivnily svou spolupráci a zapojily protějšky ze zemí Východního partnerství do vypracovávání kodexu sítě a pravidel interoperability pro infrastrukturu pro přepravu elektřiny a plynu;

43.

zdůrazňuje klíčovou úlohu ENTSO-E v přispívání k fungování vnitřního trhu EU a přeshraničního obchodu skrze lepší řízení evropské sítě pro přepravu elektřiny; podporuje úsilí Moldavska a Ukrajiny o modernizaci kapacit pro přepravu elektřiny s cílem propojit své rozvodné sítě s evropskou sítí a připojit se k ENTSO-E;

44.

konstatuje, že vývoj obnovitelných zdrojů energie s sebou nese výzvy pro stávající síťové infrastruktury, neboť určité obnovitelné zdroje energie vytvářejí proměnlivé dodávky pocházející z četných výrobních míst; vyzývá členské státy EU a země Východního partnerství, aby podporovaly dobře plánované investice do vhodné infrastruktury obnovitelných zdrojů energie s cílem usnadnit jejich integraci na trzích a stimulovat výzkumnou činnost spojenou s vytvářením nových inovativních kapacit pro přenos elektřiny a její uchovávání;

45.

pověřuje své spolupředsedy, aby předaly toto usnesení předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států a zemí Východního partnerství.

19.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 338/24

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29.–30. září 2011,

—

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

—

s ohledem na články 8 a 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsanou v Lisabonu,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. prosince 2008 nazvané „Východní partnerství“ (COM(2008)0823),

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami,

—

s ohledem na sdělení Komise o intenzivní evropské politice sousedství ze dne 5. prosince 2007, o posílení evropské politiky sousedství ze dne 4. prosince 2006, o evropské politice sousedství – strategickém dokumentu ze dne 12. května 2004 a o rozšířené Evropě - sousedství: novém rámci vztahů s východními a jižními sousedy ze dne 11. března 2003,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 15. května 2012 nazvané Východní partnerství: plán do podzimního summitu v roce 2013,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 15. května 2012 nazvané „Výsledky nové evropské politiky sousedství“ (JOIN(2012)0014), na společný průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Regionální zpráva o provádění evropské politiky sousedství z roku 2011: Východní partnerství“ a zprávy o pokroku v jednotlivých zemích v roce 2011 týkajících se Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Evropská politika sousedství: směrem k posílenému partnerství“,

—

s ohledem na probíhající dvoustranná jednání týkající se dohod o přidružení mezi EU a Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskou republikou, jakož i s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Běloruskem, podepsanou v roce 1995, avšak doposud neratifikovanou,

—

s ohledem na předchozí usnesení Evropského parlamentu o východní dimenzi Evropské politiky sousedství a o Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavské republice a Ukrajině,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru (2),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2011 o revizi evropské politiky sousedství (3),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. července 2012 o obchodních aspektech Východního partnerství (4),

—

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. dubna 2012 o posilování občanské společnosti v zemích Východního partnerství, včetně otázky spolupráce mezi vládou a občanskou společností a otázky reforem zaměřených na zlepšování postavení občanské společnosti;

—

s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze září 2000 a na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 19. října 2010 nazvanou „Dodržení slibu: společně k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“,

—

s ohledem na provádění rozhodnutí o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení v Evropské unii v roce 2010,

—

s ohledem na svůj jednací řád,

A.

vzhledem k tomu, že „chudoba“ znamená nedostatek příjmů a materiálních zdrojů pro důstojný život včetně nedostatečného přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče, bydlení, vzdělávání a vyloučení z trhu práce; vzhledem k tomu, že pojem sociálního vyloučení má širší význam a s chudobou často přímo souvisí;

B.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství bylo jakožto zvláštní rozměr evropské politiky sousedství iniciováno za účelem podpory partnerských východoevropských zemí v jejich úsilí o pokračování udržitelných reforem s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci s EU;

C.

vzhledem k tomu, že na druhé vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29.–30. září 2011, hlavy států a předsedové vlád Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny a zástupci Evropské unie obnovili své závazky týkající se uskutečňování cílů a dalšího provádění Východního partnerství;

D.

vzhledem k tomu, že podepsáním dohod o přidružení s Evropskou unií, a zvláště pak prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu (DCFTA), by vznikly nové příležitosti pro podnikatele, mezinárodní obchod a rozvoj trhu;

E.

vzhledem k tomu, že restrukturalizace veřejných financí v postsovětských zemích včetně zemí Východního partnerství v souladu se zásadami tržního hospodářství vedla k dramatickému snížení výdajů v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a dalších sociálních programů a způsobila prudký nárůst chudoby;

F.

vzhledem k tomu, že podle zpráv Komise o pokroku v jednotlivých zemích v roce 2011 týkajících se Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny žije v některých z těchto zemí více než 30 % obyvatel pod vnitrostátní hranicí chudoby;

G.

vzhledem k tomu, že míra chudoby a sociálního vyloučení se v zemích Východních partnerství zvýšila mj. v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize a že nejhůře postiženy jsou nejzranitelnější skupiny obyvatel, jako jsou senioři a osoby se zdravotním postižením;

H.

vzhledem k tomu, že podvýživa představuje v zemích Východního partnerství problém, který je i nadále spíše podceňován a nedostatečným způsobem sledován a řešen a který přímo souvisí s mírou chudoby a sociálního vyloučení;

I.

vzhledem k tomu, že podvýživa má dlouhodobě nepříznivé dopady a narušuje zdravý vývoj jednotlivců a jejich celoživotní produktivitu, což platí zvláště u dětí, které v jejím důsledku trpí poruchami učení a paměti, mají nižší IQ, horší studijní výsledky a problémy s chováním v dětství a v době dospívání;

J.

vzhledem k tomu, že v nedemokratických zemích může vést velká chudoba k závažnému narušení lidské důstojnosti, marginalizaci, diskriminaci a porušování lidských práv;

K.

vzhledem k tomu, že chudoba dětí může vést k jejich marginalizaci a vyloučení a má negativní důsledky pro možnosti jejich dalšího začlenění na trhu práce a do společenského života;

L.

vzhledem k tomu, že obyvatelstvo zemí Východního partnerství stárne a že situace, kdy do důchodu začne odcházet generace početně silných ročníků (tzv. baby boom), představuje značný problém pro účinnost reforem i pro hospodářskou stabilitu a růst;

M.

vzhledem k tomu, že i když mají jednotliví východní partneři k otázce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení různý přístup, je nutné schválit dlouhodobější reformy, které jim umožní zachovat jejich konkurenceschopnost, vytvářet pracovní místa a bojovat proti chudobě;

N.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství by se mělo zakládat na prohlubování hospodářské integrace mezi EU a jejími partnery a na podpoře liberalizace obchodu a investic v zemích Východního partnerství s cílem vytvořit síť prohloubených a komplexních zón volného obchodu;

O.

vzhledem k tomu, že cílem spolupráce v rámci Východního partnerství je vytvářet pozitivní dopady a za tímto účelem sloužit jako platforma pro výměnu názorů, hledání společných postojů k současným celosvětovým problémům včetně oblasti hospodářství, obchodu, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a posilovat vazby mezi zeměmi tohoto regionu a EU, jakož i mezi zeměmi Východního partnerství navzájem;

P.

vzhledem k tomu, že podpora obchodu, přístupu na trh práce, ke zdravotní péči a základním sociálním službám je nezbytnou podmínkou snižování chudoby;

Q.

vzhledem k tomu, že sociální služby a zejména dostupnost služeb péče o děti, seniory a jiné závislé osoby mají zásadní význam pro rovnocenné zapojení žen a mužů do trhu práce a do procesu vzdělávání a odborné přípravy,

R.

vzhledem k tomu, že regiony, kde je mír a bezpečná a stabilní situace bez konfliktů, jsou příznivější pro podporu udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje dotčených zemí, odstraňují překážky regionální spolupráce a umožňují boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení v zemích Východního partnerství;

S.

vzhledem k tomu, že cílem nové evropské politiky sousedství je podpora hospodářského rozvoje podporujícího začlenění, která sousedním zemím EU umožní obchodovat a investovat a jejich hospodářstvím zajistí růst a současně snižování sociální a regionální nerovnosti a chudoby, vytváření pracovních míst pro obyvatele a dosažení vyšší životní úrovně;

1.

vybízí všechny země Východního partnerství, aby zvážily možnost stanovení výslovně definovaných a ambiciózních cílů týkajících se omezování chudoby;

2.

vyzývá všechny země Východního partnerství, aby zajistily, že na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení budou vyhrazeny nezbytné rozpočtové nebo jiné alternativní prostředky, a usnadnily přístup k těmto prostředkům příslušným zainteresovaným subjektům; vyzývá členské státy EU, aby zajistily, že v příštím víceletém finančním rámci pro období 2014–2020 bude k dispozici nezbytné množství prostředků na financování vnější činnosti EU, především na programy Východního partnerství;

3.

vybízí všechny země Východního partnerství, aby v plné míře využívaly finančních nástrojů na podporu sociální a územní soudržnosti a zaměřovaly se při tom zvláště na boj proti chudobě ve městech a na venkově;

4.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat rovnost žen a mužů a ekonomickou nezávislost žen, zvláště pak s ohledem na vyšší riziko chudoby u starších žen, přičemž je nutno zohledňovat, že rozdíl v platech mužů a žen a následně i rozdíl ve výši jejich důchodů tvoří stále jeden z hlavních důvodů, proč dochází k tomu, že se ženy, zejména ženy samoživitelky, ženy se zdravotním postižením a ženy z etnických menšin, v pozdějším období svého života ocitají pod hranicí chudoby;

5.

zdůrazňuje, že budoucí hospodářská konkurenceschopnost a prosperita zemí Východního partnerství podstatnou měrou závisí na jejich schopnosti využívat co nejvíce vlastních zdrojů pracovní síly, a tedy i na větším zapojení žen do trhu práce;

6.

zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti chudobě lidí se zdravotním postižením, kterým je třeba poskytnout rovnocenný přístup na trh práce, odstranit překážky bránící plnému uplatňování jejich práv, rozvíjet služby, které budou odpovídat jejich potřebám, a zajistit jim rovnocenné možnosti využívání moderní lékařské péče;

7.

vyzývá země Východního partnerství, aby se v maximální míře zasazovaly o vymýcení podvýživy, která má dalekosáhlé důsledky pro zdraví a která zvyšuje zátěž a náklady spojené s péčí, a to jak pro jednotlivce, tak i pro společnost;

8.

vyzývá Evropskou unii, aby vybízela země Východního partnerství k řešení problému špatné výživy dětí a k aktivnímu snižování počtu dětí ve věku do pěti let, které trpí vyhubnutím a zadrženým růstem, vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru spolu se zásadou sociální odpovědnosti podniků; zdůrazňuje, že tyto přístupy, mezi něž patří i přístupy, které Komise podpořila ve svém sdělení ze dne 12. března 2013 nazvaném „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“, si kladou za cíl nejen vytváření přímých sociálních a ekonomických přínosů, ale i dosažení dlouhodobých dopadů na veřejné zdraví;

9.

podtrhuje skutečnost, že obchod je jedním z nejúčinnějších způsobů podpory hospodářského růstu a představuje klíčový aspekt udržitelného rozvoje a zlepšování hospodářských a sociálních poměrů v zemích Východního partnerství;

10.

uznává význam hospodářského rozvoje, usnadňování podmínek obchodu a integrace zemí Východního partnerství do světového hospodářství pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; poukazuje na to, že země, které jsou zapojené do volného obchodu, mají vyšší hospodářský růst a lepší ukazatele týkající se chudoby;

11.

podporuje regionální integraci zemí Východního partnerství na základě rozvoje jejich regionálního trhu prostřednictvím jednání a provádění regionálních dohod a dvoustranných dohod s Evropskou unií;

12.

podtrhuje význam jednání týkajících se dohod o přidružení včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu (DCFTA), které jsou klíčovým nástrojem pro stimulování liberalizace obchodu a odstraňování obchodních překážek v zemích Východního partnerství, a tudíž i pro účinný a udržitelný způsob boje proti chudobě;

13.

vyzývá všechny země Východního partnerství, aby do svých strategií rozvoje zahrnuly také obchod, který je silným hospodářským faktorem přispívajícím ke snižování chudoby tím, že napomáhá regionální integraci a spolupráci a účinné správě ekonomických záležitostí, ale i tím, že podporuje rozvoj lidského kapitálu, prosazování základních pracovněprávních norem a zlepšování přístupu na trh (zejména pro obyvatele venkova);

14.

poukazuje na to, že odstraňování tržních překážek by ve spojení s domácími reformami významným způsobem přispělo k udržitelnému rozvoji a k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje, že výhody regionální integrace umocňuje přeshraniční spolupráce, která vede k hlubšímu začlenění do světového hospodářství;

15.

vítá skutečnost, že většina zemí Evropského partnerství se zavázala přistoupit k dohodám Světové obchodní organizace (WTO), které představují věrohodné ukotvení domácí politiky v oblastech týkajících se obchodu a faktor motivující k vytváření lepšího právního a institucionálního obchodního prostředí;

16.

vyzývá Evropskou unii a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby prostřednictvím technické a finanční pomoci podporovaly země Východního partnerství v jejich reformním úsilí a v jejich snaze o zvyšování kapacity obchodu, a vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem by bylo možné těchto cílů dosáhnout;

17.

zdůrazňuje, že reformy obchodní politiky by měly odrážet specifické podmínky dané země Východního partnerství, měly by být výsledkem celostátního dialogu za účasti vlády, soukromého sektoru a zástupců pracovníků a občanské společnosti a měly by doprovázet makroekonomické a institucionální reformy, které podpoří růst a lidský rozvoj;

18.

podporuje rozvoj meziodvětvových přístupů, které umožňují činnost v několika souvisejících oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, zdravotnictví, mládež, bydlení a sociální ochrana;

19.

poukazuje na to, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení se musí opírat o růst a zaměstnanost a o moderní a účinnou politiku sociální ochrany; dále zdůrazňuje, že průzkumy kvality života, které provádí nadace Eurofound (5), dokládají, že jedním z nejdůležitějších způsobů, jak zlepšit kvalitu života občanů, zajistit jejích úplného začlenění do společnosti a sociální a teritoriální soudržnost je poskytování a rozvíjení sociálních služeb;

20.

je toho názoru, že sociální služby zahrnují v zájmu zlepšení kvality života všech občanů povinné a doplňkové zdravotní služby a všeobecně dostupné služby poskytované přímo uživateli; tyto služby mají svoji úlohu v oblasti prevence, sociální soudržnosti a sociálního začlenění a zajišťují naplňování základních práv;

21.

naléhavě vyzývá země Východního partnerství, aby podporovaly zajištění přístupných, cenově dostupných a kvalitních sociálních služeb a aby zaručily nediskriminační přístup k těmto službám bez ohledu na pohlaví, výši příjmu, rasový či etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci či zaměstnanost;

22.

domnívá se, že nezaměstnanost je v zemích Východního partnerství jednou z hlavních příčin chudoby obyvatel produktivního věku, a zdůrazňuje proto, že má-li mít politika v tomto směru nějaký přínos, měla by se zaměřit především na tvorbu udržitelných pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba zajistit možnosti náležitého vzdělání, odborné přípravy a rozvoje dovedností, které občanům umožní získat konkurenceschopná pracovní místa;

23.

zdůrazňuje, že podpora rodičovské zaměstnanosti je klíčovým činitelem v boji proti dětské chudobě, neboť chudoba bývá často „zděděná“; vybízí k přijetí opatření, která rodičům zajistí lepší přístup k odborné přípravě a k získání zvláštních kvalifikací, pomůže jim najít na trhu práce uplatnění či znovuuplatnění poté, co přerušili svou profesní dráhu, a vytvoří pro ně pružné podmínky, pokud jde o pracovní dobu a čerpání dovolené;

24.

vyzývá vlády, aby poskytovaly podporu příjmům domácností s dětmi v podobě daňových úlev, přídavků na děti, peněžitých dávek, příspěvků na vzdělávání, péči o dítě a bydlení v případě rodin se zvláštními potřebami (s větším počtem dětí, se zdravotně postiženými dětmi, samoživitelů, pěstounských rodin); vyzývá EU, aby ve svých vztazích s partnery podporovala prosazování pracovněprávních a sociálních norem;

25.

vyzývá k tomu, aby se v zájmu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení mladých lidí dbalo o zlepšování služeb v oblasti vzdělávání, a to zejména v oblastech se zhoršenými podmínkami, a o modernizaci infrastruktury pro předškolní a školní vzdělávání a aby se využívalo rovněž metod informálního učení a účasti;

26.

vyzývá EU, aby nabídla nové a více rozvíjela stávající programy výměnných pobytů a odborné přípravy pro studenty a pedagogy a rozšiřovala za tímto účelem možnosti synergií mezi univerzitami a institucemi odborné přípravy, organizacemi mládeže a podniky; podtrhuje význam přizpůsobování dovedností potřebám trhu práce, které je předpokladem přechodu k inteligentnímu a udržitelnému hospodářství podporujícímu začlenění; zdůrazňuje, že je třeba posilovat schopnost mladých lidí najít si zaměstnání odpovídající jejich zájmům a zvyšovat povědomí o lidských právech, politiky v oblasti rovnosti žen a mužů a ochraně dětí a osob se zdravotním postižením;

27.

zdůrazňuje, že progresivní přístup k řešení nezaměstnanosti mládeže se musí zaměřovat především na odstranění zvláštních překážek, na něž při hledání zaměstnání narážejí mladé ženy; vyzývá země Východního partnerství, aby se zaměřily na strategie kombinující politiku vzdělávání a odborné přípravy s cílenou politikou zaměstnávání mladých žen;

28.

zdůrazňuje, že programy dalšího zjednodušování vízového styku a programy mobility nabídnou mladým lidem v zemích Východního partnerství větší příležitosti k získání vzdělání v zahraničí a k výměně zkušeností; vyzývá Evropskou komisi, aby zemím Východního partnerství odborně i finančně pomáhala při sbližování vysokoškolských diplomů a standardů s Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání;

29.

vyzývá Evropskou unii, aby země Východního partnerství vybízela k poskytování příležitostí odborné přípravy, stáží a odborné praxe pro mladé lidi v průběhu jejich vzdělávání, díky nimž získají větší pracovní zkušenosti, a zvýší tak svoji uplatnitelnost na trhu práce; vyzývá vlády zemí Východního partnerství, aby legislativně posílily hospodářské mechanismy, které budou motivovat zaměstnavatele k tomu, aby nabízeli absolventům jejich první pracovní místa a aby žákům a studentům odborných škol a institucí vyššího vzdělávání poskytovali možnosti odborné přípravy a stáží;

30.

zdůrazňuje, že nejzákladnějším opatřením přispívajícím k omezování chudoby mladých lidí je podpora jejich zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst prostřednictvím zvyšování kvality obchodního prostředí MSP; domnívá se, že rozvoj podnikatelských znalostí a dovedností je úhelným kamenem náležitě promyšlených a dobře provedených vnitrostátních strategií;

31.

poukazuje na to, že podnikání mladých žen představuje cenný zdroj hospodářského růstu a tvorby pracovních míst; vyzývá proto země Východního partnerství, aby podnikání žen podporovaly a aby jim usnadnily přístup ke zdrojům financování, zvýšily dostupnost mentorských programů a programů odborné přípravy a vzdělávání;

32.

vyzývá země Východního partnerství, aby odstranily překážky bránící rozvoji MSP, včetně pokřivených a nespravedlivých podmínek hospodářské soutěže a monopolů, aby bojovaly proti korupci na živnostenských, berních, hygienických, katastrálních, celních a dalších kontrolních úřadech a aby usnadnily proces získání bankovních úvěrů, který často vázne na velmi vysokých úrokových sazbách a složitých postupech;

33.

podtrhuje skutečnost, že regionální integrace, která je jednou z hlavních podmínek rozvoje obchodu, motivuje rovněž ke zdravému přístupu v takových oblastech politiky, jako jsou normy, ochrana práv duševního vlastnictví a sociální ochrana; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit kapacitu obchodu jednak prostřednictvím dalších způsobů rozvojové pomoci týkající se obchodu, včetně odvětvových a daňových politik, které povedou ke zlepšení investičního prostředí, jednak i prostřednictvím vhodné podpory rozvoje soukromého sektoru, zejména ve prospěch malých a středních podniků; vyjadřuje svou podporu rozvoji regionálních trhů a institucí v zemích Východního partnerství na základě jednání o dvoustranných a regionálních dohodách s EU, jejich uzavírání a provádění;

34.

domnívá se, že modernizace důchodových systémů by měla být v zemích Východního partnerství jedním z prvořadých úkolů agendy v oblasti omezování chudoby; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby důchody zabezpečovaly penzistům spolehlivé a dostatečné příjmy; zdůrazňuje, že modernizace důchodových systémů by měla odpovídat měnícím se potřebám společnosti a trhu práce;

35.

poukazuje na to, že za důchodové systémy jsou v zemích Východního partnerství i nadále odpovědní vnitrostátní tvůrci politik; domnívá se, že důchodové systémy by měly osobám v penzi zajišťovat důstojnou životní úroveň, a účinným způsobem tak předcházet jejich chudobě a sociálnímu vyloučení;

36.

domnívá se, že důchodové systémy musí být přezkoumány tak, aby byly finančně udržitelné a v souladu s pravidly důchodového systému a daňovými úlevami;

37.

uznává, že rozvoj systémů zdravotní péče má v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení zásadní úlohu;

38.

zdůrazňuje, že je třeba snižovat riziko chudoby související se zdravím prostřednictvím kvalitního systému zdravotní péče, který je přístupný i finančně udržitelný, přičemž je třeba zohlednit potřeby a problémy nejvíce nezvýhodněných skupin a jednotlivců;

39.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že širší veřejnost nepovažuje podvýživu za významné riziko pro veřejné zdraví; podtrhuje skutečnost, že problém podvýživy je třeba řešit na všech úrovních, jak na úrovni orgánů státní správy, tak na úrovni poskytovatelů zdravotní a sociální péče, odborných pracovníků i dotyčných jednotlivců;

40.

vyzývá země Východního partnerství, aby zavedly nezbytné mechanismy, politiky a programy, které umožní zajistit, aby prevence a řešení problému podvýživy byla důsledně zakomponována do všech forem klinické a pečovatelské činnosti;

41.

vyzývá země Východního partnerství, aby vyvíjely intenzivnější úsilí na poli prevence pohlavně přenosných chorob a podporovaly programy prevence; připomíná, že velmi dobře se osvědčilo očkování proti žloutence typu B a že v celosvětovém měřítku se míra chronických onemocnění u imunizovaných dětí snížila na méně než 1 %; poukazuje na to, že nákaza způsobená virem HIV vede často k sociálnímu vyloučení; proto naléhavě vyzývá vlády dotyčných zemí, aby vytvořily aktivní politiky v oblasti prevence a léčby HIV a informační kampaně o přenosu choroby a preventivním chování;

42.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyni Komise, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a zemí Východního partnerství.