9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 17. září 2013 — Rada Evropské unie v. Evropský parlament

(Věc C-77/11) (1)

(Žaloba na neplatnost - Konečné přijetí souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2011 - Akt, kterým předseda Parlamentu prohlašuje, že rozpočet byl přijat s konečnou platností - Článek 314 odst. 9 SFEU - Stanovení ročního rozpočtu Unie Parlamentem a Radou - Článek 314 první pododstavec SFEU - Zásada institucionální rovnováhy - Zásada svěřených pravomocí - Povinnost loajální spolupráce - Dodržování podstatných formálních náležitostí)

2013/C 325/02

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rada Evropské unie (zástupci: C. Maganza a M. Vitsentzatos, zmocněnci)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: C. Pennera a R. Passos, jakož i D. Gauci a R. Crowe, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Španělské království (zástupce: N. Díaz Abad, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost — Akt předsedy Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010, kterým se stanoví rozpočet Unie na rok 2011 — Volba právního základu — Neslučitelnost tohoto nestandardního a nelegislativního aktu s novým rozpočtovým řízením stanoveným SFEU — Nedodržení institucionální rovnováhy — Porušení zásady dělby pravomocí a povinnosti loajální spolupráce — Porušení podstatných formálních náležitostí — Dočasné zachování účinků rozpočtu

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 120, 16.4.2011.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d’État — Francie) — Le Crédit Lyonnais v. Ministre du budget, des comptes publics et de la réforme de l’État

(Věc C-388/11) (1)

(Daň z přidané hodnoty - Šestá směrnice 77/388/EHS - Články 17 a 19 - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Zboží a služby použité jak pro zdanitelná plnění, tak i pro plnění osvobozená od daně - Poměrný odpočet daně - Výpočet poměru - Pobočky usazené v jiných členských státech a ve třetích státech - Nezohlednění jejich obratu)

2013/C 325/03

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d’État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Le Crédit Lyonnais

Žalovaný: Ministre du budget, des comptes publics et de la réforme de l’État

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Conseil d’État — Výklad čl. 13 části B písm. d) bodů 1 až 5, čl. 17 odst. 2, ods. 3 písm. a) a c) a odst. 5 a článku 19 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Odpočet daně odvedené na vstupu — Zboží a služby použité jak pro zdanitelná plnění, tak i pro plnění osvobozená od daně — Výpočet odpočitatelného podílu — Povinnost ústředí společnosti usazeného v jednom členském státě zohlednit příjmy svých poboček usazených v jiném členském státě

Výrok

Článek 17 odst. 2 a 5 a čl. 19 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládány v tom smyslu, že společnost, jejíž ústředí se nachází na území některého členského státu, nemůže pro účely stanovení odpočitatelného podílu DPH použitelného na tuto společnost zohlednit obrat dosažený jejími pobočkami usazenými v jiných členských státech.

Článek 17 odst. 3 písm. a) a c) a čl. 19 odst. 1 šesté směrnice 77/388 musí být vykládány v tom smyslu, že společnost, jejíž ústředí se nachází na území některého členského státu, nemůže pro účely stanovení odpočitatelného podílu daně z přidané hodnoty použitelného na tuto společnost zohlednit obrat dosažený jejími pobočkami usazenými ve třetích státech.

Článek 17 odst. 5 třetí pododstavec šesté směrnice 77/388 musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje členskému státu stanovit pravidlo pro výpočet odpočitatelného podílu podle jednotlivých oblastí činnosti společnosti povinné k dani, kterým tuto společnost oprávní, aby zohlednila obrat dosažený pobočkou usazenou v jiném členském státě nebo ve třetím státě.

(1) Úř. věst. C 298, 08.10.2011.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/3

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Berufsgericht für Heilberufe bei dem Verwaltungsgericht Gießen — Německo) — Kostas Konstantinides

(Věc C-475/11) (1)

(Volný pohyb lékařských služeb - Poskytovatel služby, který se přemisťuje do jiného členského státu za účelem poskytování služeb - Použitelnost stavovských pravidel hostitelského členského státu a především stavovských pravidel upravujících honoráře a reklamu)

2013/C 325/04

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Berufsgericht für Heilberufe bei dem Verwaltungsgericht Gießen

Účastník původního řízení

Kostas Konstantinides

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hessischer Verwaltungsgerichtshof — Výklad čl. 5 odst. 3 a čl. 6 prvního pododstavce písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22) — Volný pohyb lékařských služeb — Situace, kdy se poskytovatel služby přemisťuje do jiného členského státu za účelem poskytování služeb — Použitelnost stavovských pravidel hostitelského členského státu a především stavovských pravidel upravujících honoráře a reklamu

Výrok

Článek 5 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací musí být vykládán v tom smyslu, že taková vnitrostátní pravidla, jaká jsou uvedena zaprvé v § 12 odst. 1 Etického kodexu lékařek a lékařů Hesenska, který stanoví, že účtované honoráře musí být přiměřené, a nestanoví-li zákonné úhradové předpisy jinak, musí být vypočítány na základě úředního sazebníku lékařských výkonů, a zadruhé v § 27 odst. 3 tohoto kodexu, který lékařům zakazuje jakoukoli reklamu v rozporu s profesní etikou, nespadají do její věcné působnosti. Předkládajícímu soudu však přísluší, aby s ohledem na údaje poskytnuté Soudním dvorem Evropské unie ověřil, zda jsou uvedená pravidla omezením ve smyslu článku 56 SFEU, a je-li tomu tak, zda sledují cíl obecného zájmu, jsou způsobilá zaručit jeho uskutečnění a nepřekračují meze toho, co je k dosažení sledovaného cíle nezbytné.

Článek 6 písm. a) směrnice 2005/36 musí být vykládán v tom smyslu, že nestanoví pravidla pro výkon povolání ani disciplinární řízení, která se mohou vztahovat na poskytovatele služeb, který se pohybuje na území hostitelského členského státu, aby zde dočasně a příležitostně vykonával své povolání, ale pouze uvádí, že členské státy mohou pro snadnější uplatňování disciplinárních předpisů podle čl. 5 odst. 3 této směrnice stanovit buď automatickou dočasnou registraci, nebo formální členství v profesní organizaci nebo subjektu.

(1) Úř. věst. C 355, 3.12.2011

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf — Německo) — IVD GmbH & Co. KG v. Ärztekammer Westfale-Lippe

(Věc C-526/11) (1)

(Veřejné zakázky - Směrnice 2004/18/ES - Článek 1 odstavec 9 druhý pododstavec písm. c) - Pojem „veřejnoprávní subjekt“ - Podmínka týkající se financování nebo řízení či kontroly činnosti státem, územně správními celky nebo jinými veřejnoprávními subjekty - Profesní komora lékařů - Financování prostřednictvím příspěvků hrazených členy této komory, stanovené zákonem - Výše příspěvků stanovená sněmem uvedené komory - Nezávislost této komory při určování rozsahu a způsobů provádění úkolů vyplývajících ze zákona)

2013/C 325/05

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: IVD GmbH & Co. KG

Žalovaná: Ärztekammer Westfale-Lippe

Za přítomnosti: WWF Druck + Medien GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberlandesgericht Düsseldorf — Výklad čl. 1 odst. 9 druhého pododstavce písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132) — Pojem „veřejnoprávní subjekt“ — Podmínky týkající se financování převážně státem nebo řízení či kontroly činnosti státem — Profesní komora, které je na základě zákona přiznáno oprávnění vybírat od svých členů příspěvky, jejichž výše a způsob použití musí být stanoven řádem, který musí být schválen státem

Výrok

Článek 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby musí být vykládán v tom smyslu, že takový subjekt, jako je veřejnoprávní profesní komora, nesplňuje kritérium financování převážně orgány veřejné moci, pokud je tento subjekt financován převážně příspěvky hrazenými jeho členy, přičemž zákon jej opravňuje stanovit výši těchto příspěvků a vybírat je, v případě, že tento zákon nestanoví rozsah a způsoby činností, které uvedený subjekt vykonává při plnění úkolů vyplývajících ze zákona, k jejichž financování jsou tyto příspěvky určeny, a nesplňuje ani kritérium řízení orgány veřejné moci jen z toho důvodu, že rozhodnutí, kterým tento subjekt stanovuje výši uvedených příspěvků, musí být schváleno orgánem dozoru.

(1) Úř. věst. C 25, 28.1.2012.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Niederösterreichische Landes-Landwirtschaftskammer v. Anneliese Kuso

(Věc C-614/11) (1)

(Sociální politika - Rovné zacházení pro muže a ženy - Směrnice 76/207/EHS - Pracovní smlouva na dobu určitou uzavřená před přistoupením členského státu - Uplynutí doby po přistoupení - Služební řád stanovující den ukončení platnosti smlouvy jako poslední den kalendářního roku, v němž bylo dosaženo důchodového věku - Rozdílně stanovený věk pro muže a ženy)

2013/C 325/06

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Niederösterreichische Landes-Landwirtschaftskammer

Žalovaná: Anneliese Kuso

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof — Výklad čl. 3 odst. 1 písm. a) a c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (Úř. věst. L 39, s. 40; Zvl. vyd. 05/01 s. 187) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002 (Úř. věst. L 269, s. 15) — Pracovní smlouvy na dobu určitou uzavřené mezi institucí členského státu a jejími zaměstnanci před přistoupením uvedeného státu k Evropské unii, které stanoví okamžik ukončení smlouvy na poslední den v roce, ve kterém zaměstnanec dovršil 65. rok života a zaměstnankyně 60. rok života

Výrok

Článek 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, musí být vykládán v tom smyslu, že taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, v podobě služebního řádu, který je nedílnou součástí pracovní smlouvy uzavřené před přistoupením dotčeného členského státu k Evropské unii a který stanoví, že pracovní poměr skončí dosažením důchodového věku, stanoveného odlišně v závislosti na pohlaví zaměstnance, představuje přímou diskriminaci zakázanou touto směrnicí, jestliže dotyčný zaměstnanec dosáhne důchodového věku po uvedeném přistoupení.

(1) Úř. věst. C 80, 17.03.2012.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. září 2013 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana — Itálie) — Daniele Biasci a další v. Ministero dell'Interno, Questura di Livorno

(Spojené věci C-660/11 a C-8/12) (1)

(Svoboda usazování - Volný pohyb služeb - Články 43 ES a 49 ES - Hazardní hry - Sběr sázek - Podmínky povolení - Požadavek policejního povolení a koncese - Vnitrostátní právní úprava - Minimální povinné vzdálenosti mezi místy sběru sázek - Přeshraniční činnosti, které lze postavit na roveň činnostem, jež jsou předmětem koncese - Zákaz - Vzájemné uznávání oprávnění v oblasti hazardních her)

2013/C 325/07

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana

Účastníci původního řízení

(Věc C-660/11)

Žalobci: Daniele Biasci, Alessandro Pasquini, Andrea Milianti, Gabriele Maggini, Elena Secenti, Gabriele Livi

Žalovaní: Ministero dell'Interno, Questura di Livorno

Za přítomnosti: SNAI — Sindacato Nazionale Agenzie Ippiche SpA

(Věc C-8/12)

Žalobci: Cristian Rainone, Orentino Viviani, Miriam Befani

Žalovaní: Ministero dell’Interno, Questura di Prato, Questura di Firenze

Za přítomnosti: SNAI — Sindacato Nazionale Agenzie Ippiche SpA, Stanley International Betting Ltd, Stanleybet Malta ltd

Předmět věci

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale Amministrativo Regionale per la Toscana — Volný pohyb osob — Volný pohyb služeb — Činnost sběru sázek — Vnitrostátní právní předpisy podřizující výkon této činnosti získání povolení či licence veřejné bezpečnosti vydané správou členského státu — Neuznání povolení a licencí vydaných zahraničními správami — Slučitelnost s články 43 a 49 ES (nyní články 49 a 56 SFEU)

Výrok

Články 43 ES a 49 ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, která společnostem, jež hodlají provozovat činnosti související s hazardními hrami, ukládá povinnost, aby vedle koncese vydané státem za účelem provozování takových činností, získaly policejní povolení, a která omezuje udělování takového povolení zejména na žadatele, kteří jsou již držiteli takovéto koncese.

Články 43 ES a 49 ES, jakož i zásady rovného zacházení a efektivity musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, který v rozporu s unijním právem vyloučil jednu kategorii subjektů z udělování koncesí na provozování hospodářské činnosti a který se snaží toto porušení zhojit tím, že ve výběrovém řízení nabídne velký počet nových koncesí, chránil obchodní pozice dosažené existujícími subjekty tím, že mimo jiné stanoví minimální vzdálenosti mezi zařízeními nových koncesionářů a zařízeními již existujících subjektů.

Z článků 43 ES a 49 ES, ze zásady rovného zacházení, povinnosti transparentnosti, jakož i ze zásady právní jistoty vyplývá, že takové podmínky a podrobnosti výběrového řízení, jako jsou podmínky a podrobnosti dotčené ve věcech v původních řízeních, a zejména taková ustanovení upravující zánik koncesí udělených v uvedeném výběrovém řízení, jako jsou ustanovení uvedená v čl. 23 odst. 3 návrhu smlouvy mezi Autonomní správou státních monopolů a úspěšným uchazečem o koncesi týkající se jiných hazardních her než koňských dostihů, musí být formulovány jasně, přesně a jednoznačně, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Články 43 ES a 49 ES musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která ve skutečnosti brání veškeré přeshraniční činnosti v odvětví her bez ohledu na způsob, jakým je tato činnost vykonávána, a zejména v případech, kdy dochází k přímému kontaktu mezi spotřebitelem a provozovatelem a je možná fyzická policejní kontrola zástupců podniku přítomných na vnitrostátním území. Je na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda tomu tak je v případě čl. 23 odst. 3 návrhu smlouvy.

Články 43 ES a 49 ES musí být vykládány v tom smyslu, že za současného stavu unijního práva okolnost, že hospodářský subjekt je v členském státě, ve kterém je usazen, držitelem povolení, jež mu umožňuje nabízet hazardní hry, nebrání tomu, aby jiný členský stát za dodržení požadavků unijního práva podmínil možnost takového subjektu nabízet takové služby spotřebitelům, kteří se nacházejí na jeho území, povinností získat povolení vydávané jeho vlastními orgány.

(1) Úř. věst. C 73, 10.03.2012.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Østre Landsret — Dánsko) — The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs v. Sunico ApS, M & B Holding ApS, Sunil Kumar Harwani

(Věc C-49/12) (1)

(Soudní spolupráce v občanských věcech - Příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 1 odst. 1 - Oblast působnosti - Pojem „věci občanské a obchodní“ - Žaloba podaná veřejným orgánem - Náhrada škody z důvodu účasti třetí osoby, která není osobou povinnou k dani pro účely DPH, na daňovém podvodu)

2013/C 325/08

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobci: The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Žalovaní: Sunico ApS, M & B Holding ApS, Sunil Kumar Harwani

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Østre Landsret — Výklad článku 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) — Oblast působnosti — Zahrnutí či nezahrnutí žaloby na náhradu škody z důvodu nezaplacení daně z přidané hodnoty podané daňovým orgánem členského státu proti fyzickým a právnických osobám s bydlištěm a sídlem v členském státě, a založené na údajné „unlawful means conspiracy“ vyplývající z práva v oblasti mimosmluvní odpovědnosti („tort“)

Výrok

Pojem „věci občanské a obchodní“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje žalobu podanou proti fyzickým a právnickým osobám se sídlem nebo s bydlištěm v jiném členském státě, kterou se veřejný orgán členského státu domáhá náhrady škody způsobené v rámci činnosti představující protiprávní spolupráci na podvodu v oblasti daně z přidané hodnoty, dlužné prvně uvedenému členskému státu.

(1) Úř. věst. C 118 ze dne 21.4.2012.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden — Nizozemsko) — Anton Schlecker, vystupující pod firmou „Firma Anton Schlecker“ v. Melitta Josefa Boedeker

(Věc C-64/12) (1)

(Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy - Pracovní smlouva - Článek 6 odst. 2 - Právo rozhodné při neexistenci volby práva - Právo země, v níž zaměstnanec „obvykle vykonává svoji práci“ - Pracovní smlouva, která úže souvisí s jiným členským státem)

2013/C 325/09

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastnice původního řízení

Žalobce: Anton Schlecker, vystupující pod firmou „Firma Anton Schlecker“

Žalovaná: Melitta Josefa Boedeker

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hoge Raad der Nederlanden — Výklad čl. 6 odst. 2 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne 19. června 1980 (Úř. věst. 1980, L 266, s. 1) — Právo použitelné v případě neexistence volby rozhodného práva — Pracovní smlouva — Právo země obvyklého výkonu práce — Pracovník, který svoji práci vykonával trvale a nepřetržitě v jednom a tomtéž členském státě — Pracovní smlouva, která s ohledem na všechny ostatní okolnosti právního sporu vykazuje užší vazby s jiným členským státem

Výrok

Článek 6 odst. 2 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne 19. června 1980, musí být vykládán v tom smyslu, že i v případě, že zaměstnanec při plnění pracovní smlouvy vykonává práci obvykle, dlouhodobě a nepřetržitě v jedné a téže zemi, může vnitrostátní soud na základě poslední části věty tohoto ustanovení nepoužít právo země obvyklého výkonu práce, jestliže z celkových okolností vyplývá, že existuje užší vazba mezi uvedenou smlouvou a jinou zemí.

(1) Úř. věst. C 126, 28.4.2012.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/7

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 12. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Sofia-grad — Bulharsko) — Slančeva sila EOOD v. Izpalnitelen direktor na Daržaven fond „Zemedelie“ Razplaštatelna agencia

(Věc C-434/12) (1)

(Společná zemědělská politika - EZFRV - Nařízení (EU) č. 65/2011 - Podpora rozvoje venkova - Podpora zakládaní a rozvoje mikropodniků - Slovní spojení „uměle vytvořené podmínky“ - Zneužívající praktiky - Důkazy)

2013/C 325/10

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Slančeva sila EOOD

Žalovaný: Izpalnitelen direktor na Daržaven fond „Zemedelie“ Razplaštatelna agencia

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administrativen sad Sofia-grad — Výklad čl. 4 odst. 9 nařízení Komise (ES) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. L 25, s. 8) — Podpora zemědělského rozvoje — Pojem „uměle vytvořené podmínky“ — Přípustnost vnitrostátní judikatury, podle které je pro konstatování „uměle vytvořených podmínek“ požadováno právní vztah mezi žadateli o podporu a čl. 4 odst. 8 nařízení (EU) č. 65/2011 se uplatní s výhradou splnění tří kumulativních podmínek — Předložení žádostí o podporu rozdílnými žadateli, mezi nimiž je skutečný vztah a kteří užívají na sobě nezávislé sousedící pozemky, které dříve byly jediným pozemkem — Nezbytnost prokázat úmyslnou koordinaci mezi žadateli a třetími osobami s cílem získat výhodu — Kritéria pro konstatování výhody ve smyslu čl. 4 odst. 8 nařízení (EU) č. 65/2011

Výrok

Článek 4 odst. 8 nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, musí být vykládán v tom smyslu, že podmínky jeho použití vyžadují existenci objektivního a subjektivního znaku. Pokud jde o objektivní znak, je věcí předkládajícího soudu, aby posoudil objektivní okolnosti projednávané věci umožňující dospět k závěru, že cíle sledovaného režimem podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) nemůže být dosaženo. Pokud jde o subjektivní znak, je věcí předkládajícího soudu, aby posoudil objektivní důkazy umožňující dospět k závěru, že umělým vytvořením podmínek požadovaných pro poskytnutí platby v rámci režimu podpory z EZFRV měl žadatel o takovouto platbu výlučně v úmyslu získat výhodu, která není v souladu s cíli tohoto režimu. Předkládající soud se v tomto ohledu může opřít nejen o takové okolnosti, jako jsou právní, hospodářské nebo osobní vztahy mezi osobami uskutečňujícími podobné investiční projekty, ale také o indicie prokazující záměrnou koordinaci mezi těmito osobami.

Článek 4 odst. 8 nařízení č. 65/2011 musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby byla žádost o platbu v rámci režimu podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zamítnuta jen z toho důvodu, že investiční projekt, na jehož uskutečnění je podpora v rámci tohoto režimu žádána, není funkčně nezávislý, nebo že existuje právní vztah mezi žadateli o takovou podporu, aniž by přitom byly zohledněny objektivní okolnosti projednávaného případu.

(1) Úř. věst. C 366, 24.11.2012.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/8

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. září 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State — Nizozemsko) — M. G., N. R. v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-383/13 PPU) (1)

(Víza, azyl, přistěhovalectví a jiné politiky související s volným pohybem osob - Přistěhovalecká politika - Nedovolené přistěhovalectví a neoprávněný pobyt - Repatriace neoprávněně pobývajících osob - Směrnice 2008/115/ES - Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí - Řízení o vyhoštění - Zajišťovací opatření - Prodloužení zajištění - Článek 15 odst. 2 a 6 - Práva na obhajobu - Právo být vyslechnut - Porušení - Důsledky)

2013/C 325/11

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobci: M. G., N. R.

Žalovaný: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Raad van State — Výklad čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2000, C 364, s. 1) a čl. 15 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, s. 98) — Zajišťovací opatření — Prodloužení — Nedostatečná spolupráce dotčených státních příslušníků v rámci řízení o vyhoštění — Porušení práv na obhajobu — Právo každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout

Výrok

Unijní právo, konkrétně čl. 15 odst. 2 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, musí být vykládáno v tom smyslu, že jestliže bylo o prodloužení zajišťovacího opatření rozhodnuto v rámci správního řízení, přičemž bylo porušeno právo být vyslechnut, vnitrostátní soud pověřený posouzením legality tohoto rozhodnutí může zajišťovací opatření zrušit pouze v případě, že má s ohledem na všechny skutkové a právní okolností každého konkrétního případu za to, že toto porušení skutečně zbavilo tu osobu, která jej uplatňuje, možnosti lépe uplatnit její obhajobu v natolik značném rozsahu, že toto správní řízení bývalo mohlo dospět k jinému výsledku.

(1) Úř. věst. C 260, 7.9.2013.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 25. června 2013 — BestWater International GmbH v. Michael Mebes, Stefan Potsch

(Věc C-348/13)

2013/C 325/12

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: BestWater International GmbH

Žalovaní: Michael Mebes, Stefan Potsch

Předběžná otázka

Představuje vložení cizího díla, zpřístupněného veřejnosti na cizí internetové stránce, na vlastní internetovou stránku za okolností, jaké jsou okolnosti věci v původním řízení, sdělování veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES (1), i když tím cizí dílo není sdělováno nové veřejnosti a ke sdělení nedochází za použití specifické technologie, která se liší od technologie původního sdělování?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230)

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 27. června 2013 — trestní řízení proti Markusi D.

(Věc C-358/13)

2013/C 325/13

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastník původního řízení

Markus D.

Předběžné otázky

Je třeba čl. 1 bod 2 písm. b) směrnice 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 (1) ve znění směrnice 2004/27/ES ze dne 31. března 2004 (2) vykládat v tom smyslu, že látky nebo kombinace látek ve smyslu tohoto předpisu, které pouze ovlivňují fyziologické funkie u člověka — tedy je neobnovují ani neupravují — se za léčivé přípravky mají považovat pouze tehdy, pokud mají terapeutický účinek nebo každopádně způsobují pozitivní ovlivnění tělesných funkcí? Nespadají tedy látky nebo kombinace látek, které se konzumují výlučně pro své psychoaktivní účinky vyvolávající stav opojení, a přitom každopádně mají účinek, který ohrožuje zdraví, pod pojem léčivý přípravek podle této směrnice?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES (Úř. věst. L 136, s. 34).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg (Německo) dne 2. července 2013 — H.T. v. Land Baden-Württemberg

(Věc C-373/13)

2013/C 325/14

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: H. T.

Žalovaná: Land Baden-Württemberg

Předběžné otázky

a)	Musí být úprava obsažená v čl. 24 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2004/83/ES (1) a týkající se povinnosti členských států udělit povolení k pobytu osobám, kterým bylo přiznáno postavení uprchlíka, respektována i při zrušení již uděleného povolení k pobytu?

Musí být tato úprava vykládána tak, že brání zrušení nebo ukončení povolení k pobytu (např. vyhoštěním podle vnitrostátního práva) uznaného uprchlíka, pokud nejsou splněny podmínky čl. 21 odst. 3 ve spojení s odst. 2 směrnice 2004/83/ES nebo nejsou dány „závažné důvody bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku“ ve smyslu čl. 24 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2004/83/ES?

V případě, že bude na otázky uvedené pod bodem 1 odpovězeno kladně:

a)	Jak má být vykládán důvod vyloučení „závažné důvody bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku“ v čl. 24 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2004/83/ES s ohledem na nebezpečí vycházející z podpory teroristického sdružení?

Mohou být dány „závažné důvody bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku“ ve smyslu čl. 24 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2004/83/ES, pokud uznaný uprchlík mimo jiné vybíráním dárcovských příspěvků a trvalou účastí na akcích blízkých PKK podporoval PKK, i když nejsou splněny podmínky pro prolomení zákazu refoulementu podle čl. 33 odst. 2 ŽÚ, a tedy ani podmínky čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/83/ES?

Pro případ záporné odpovědi na otázku 1a):

Je podle unijního práva zrušení resp. ukončení povolení k pobytu uděleného uznanému uprchlíkovi (např. vyhoštěním podle vnitrostátního práva) přípustné pouze při splnění podmínek čl. 21 odst. 3 ve spojení s odst. 2 směrnice 2004/83/ES (resp. následné úpravy směrnice 2011/95/EU stejného znění)?

(1) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 2; Zvl.vyd.19/07, s. 96).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof Den Haag (Nizozemsko) dne 22. července 2013 — FNV Kunsten Informatie en Media v. Staat der Nederlanden

(Věc C-413/13)

2013/C 325/15

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof Den Haag

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: FNV Kunsten Informatie en Media

Odpůrce: Staat der Nederlanden

Předběžné otázky

Mají být pravidla hospodářské soutěže obsažená v unijním právu vykládána v tom smyslu, že ustanovení kolektivní smlouvy uzavřené mezi sdruženími zaměstnavatelů a sdruženími zaměstnanců — podle kterého musí být samostatně výdělečně činným osobám, které na základě dohody o poskytování služeb vykonávají tutéž práci pro zaměstnavatele jako zaměstnanci, kteří spadají do oblasti působnosti kolektivní smlouvy, vyplacena určitá minimální odměna již proto, že se toto ustanovení objevuje v kolektivní smlouvě — je vyňato z oblasti působnosti článku 101 SFEU?

V případě záporné odpovědi na první otázku: je uvedené ustanovení vyňato z oblasti působnosti článku 101 SFEU, pokud přispívá (rovněž) ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, kteří spadají do oblasti působnosti kolektivní smlouvy, a má přitom význam, zda jsou tím tyto pracovní podmínky zlepšeny přímo nebo jen nepřímo?

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo de Oviedo (Španělsko) dne 23. července 2013 — Mario Vital Pérez v. Ayuntamiento de Oviedo

(Věc C-416/13)

2013/C 325/16

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Contencioso-Administrativo de Oviedo

Účastníci původního řízení

Žalobce: Mario Vital Pérez

Žalovaný: Ayuntamiento de Oviedo

Předběžné otázky

Brání čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2000/78/ES (1) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, a čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (2) v rozsahu, v němž zakazují jakoukoli diskriminaci na základě věku, tomu, aby obecní výzva [k podávání přihlášek do výběrového řízení], která výslovně uplatňuje regionální zákon členského státu, stanovila pro přístup k pracovnímu místu příslušníka místní policie věkovou hranici 30 let?

(1) Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79

(2) Úř. věst. 2000, C 364, s. 1

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 23. července 2013 — ÖBB Personenverkehr AG v. Gotthard Starjakob

(Věc C-417/13)

2013/C 325/17

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalovaná a navrhovatelka v řízení o opravném prostředku „Revision“: ÖBB Personenverkehr AG

Žalobce a odpůrce v řízení o opravném prostředku „Revision“: Gotthard Starjakob

Předběžné otázky

Má být článek 21 Listiny základních práv ve spojení s čl. 7 odst. 1 a články 16 a 17 směrnice 2000/78/ES (1) vykládán v tom smyslu, že

zaměstnanec, pro kterého zaměstnavatel započtením předchozích období služby, které bylo upraveno v zákoně a představovalo diskriminaci na základě věku, nejprve stanovil nesprávné rozhodné datum pro povýšení, má v každém případě nárok na vyplacení rozdílu v platu při uplatnění nediskriminačního data rozhodného pro povýšení,

anebo v tom smyslu, že členský stát má možnost odstranit diskriminaci na základě věku prostřednictvím nediskriminačního započtení předchozích období služby i bez finančního vyrovnání (novým stanovením rozhodného data pro povýšení při současném prodloužení období, které tomuto postupu předcházelo), zejména pokud se tímto platově neutrálním řešením zachová platební schopnost zaměstnavatele a předejde se příliš náročnému novému výpočtu?

V případě, že bude na otázku uvedenou pod bodem 1 písm. b) odpovězeno kladně:

Může zákonodárce takové nediskriminační započtení předchozích období služby

a)	zavést i zpětně (v daném případě vyhlášeným zákonem ze dne 27. prosince 2011, BGBl I 2011/129, se zpětnou účinností od 1. ledna 2004) nebo

b)	platí až od okamžiku přijetí, resp. vyhlášení nových právních předpisů upravujících započtení a povýšení v zaměstnání?

V případě, že bude na otázku uvedenou pod bodem 1 písm. b) odpovězeno kladně:

Má být článek 21 Listiny základních práv ve spojení s čl. 2 odst. 1 a odst. 2, jakož i s čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78/ES vykládán v tom smyslu, že

a)	zákonná úprava, která v případě období zaměstnání na začátku kariéry stanovuje delší období pro povýšení, a ztěžuje tudíž postup do vyššího platového stupně, představuje nepřímou diskriminaci na základě věku,

b)	a pokud ano, v tom smyslu, že taková úprava je vzhledem k malým odborným zkušenostem na začátku kariéry přiměřená a nezbytná?

V případě, že bude na otázku uvedenou pod bodem 1 písm. b) odpovězeno kladně:

Mají být čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 ve spojení s čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78/ES vykládány v tom smyslu, že pokračující účinnost staré právní úpravy diskriminující na základě věku je přípustná, resp. opodstatněná z důvodu ochrany majetku a legitimního očekávání již proto, aby byla zaměstnanci v jeho prospěch poskytnuta ochrana před platovým znevýhodněním vzniklým v důsledku nové nediskriminační právní úpravy (doložka o zajištění platu)?

V případě, že bude na otázky uvedené pod bodem 1 písm. b) a pod bodem 3 písm. b) odpovězeno kladně:

a)	Může zákonodárce za účelem stanovení započitatelných předchozích období služby stanovit pro zaměstnance povinnost spolupráce (závazek spolupracovat) a pro přechod do nového systému započtení a povýšení stanovit podmínku splnění této povinnosti?

Může se zaměstnanec, který při novém stanovení rozhodného data pro povýšení podle nového nediskriminačního systému započtení a povýšení nespolupracuje, ačkoli to od něj lze požadovat, a proto vědomě nevyužije nediskriminační právní úpravu a dobrovolně zůstane v režimu starého systému započtení a povýšení, který je diskriminační na základě věku, odvolávat na diskriminaci na základě věku podle starého systému, anebo představuje setrvání ve starém diskriminačním systému pouze z důvodu možnosti uplatnění peněžitých nároků zneužití práva?

V případě, že bude na otázky uvedené pod bodem 1 písm. a) nebo pod bodem 1 písm. b) a pod bodem 2 písm. b) odpovězeno kladně:

Ukládá zásada efektivity zakotvená v unijním právu v čl. 47 odst. 1 Listiny základních práv a čl. 19 odst. 1 SEU, aby promlčení nároků zakotvených v unijním právu nezačalo plynout dříve, než se vyhlášením relevantního rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jednoznačně vysvětlí právní stav?

V případě, že bude na otázky uvedené pod bodem 1 písm. a) nebo pod bodem 1 písm. b) a pod bodem 2 písm. b) odpovězeno kladně:

Ukládá zásada rovnocennosti zakotvená v unijním právu, aby se zastavení běhu promlčecí lhůty, pokud jde o uplatnění nároků podle nového systému započtení a povýšení, které je upraveno ve vnitrostátním právu (§ 53a odst. 5 Bundesbahngesetz), rozšířilo na uplatnění rozdílů v platu, které vyplývají ze starého systému diskriminujícího na základě věku?

(1) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 24. července 2013 — Art & Allposters International BV, další účastnice řízení: Stichting Pictoright

(Věc C-419/13)

2013/C 325/18

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Art & Allposters International BV

Další účastnice řízení: Stichting Pictoright

Předběžné otázky

Upravuje článek 4 směrnice 2001/29/ES (1) odpověď na otázku, zda lze právo na šíření nositele autorských práv použít na reprodukci díla chráněného autorským právem, které bylo zveřejněno a dodáno v EHP nositelem práv nebo s jeho souhlasem, pokud tato reprodukce následně prošla změnou týkající se formy a v této formě je znovu uvedena do oběhu?

a)	V případě kladné odpovědi na otázku 1: Má okolnost, že došlo ke změně ve smyslu otázky 1, v daném případě význam pro zodpovězení otázky, zda dochází k zabránění či prolomení vyčerpání ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/29/ES?

b)	V případě kladné odpovědi na otázku 2 a): Jaká kritéria je třeba stanovit v tomto případě, aby bylo možné hovořit o změně týkající se formy reprodukce, která brání nebo prolomí vyčerpání ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/29/ES?

c)	Nechávají tato kritéria prostor pro kritérium rozvinuté v nizozemském vnitrostátním právu, podle kterého nadále nelze hovořit o vyčerpání již proto, že další prodejce dal reprodukcím jinou formu a v této formě je veřejně šířil (rozsudek Hoge Raad ze dne 19. ledna 1979, Poortvliet, NJ 1979/412)?

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná dall’Autorità per la Vigilanza sui Contratti pubblici di lavori, servizi e forniture (Itálie) dne 25. července 2013 — Emmeci v. Cotral

(Věc C-427/13)

2013/C 325/19

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

dall’Autorità per la Vigilanza sui Contratti pubblici di lavori, servizi e forniture

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Emmeci Srl

Žalovaná: Cotral SpA

Předběžné otázky

Musí se článek 56 směrnice 2004/17/ES (1) vykládat v tom smyslu, že vnitrostátnímu zákonodárci neumožňuje, aby stanovil, že veřejný zadavatel je oprávněn neukázat soutěžitelům během fáze předkládání posledních nabídek na elektronické dražbě jejich místo v pořadí ani nabídky dalších hospodářských subjektů s tím, že tuto informaci zpřístupní na konci dražby?

Brání článek 56 směrnice 2004/17/ES a zásada transparentnosti a rovného zacházení vnitrostátní právní úpravě nebo takové správní praxi jaká je v tomto řízení, která stanoví, že v závěrečné fázi se elektronická dražba vypne na pět minut, přičemž soutěžitelé se nemohou během této fáze seznámit se svým pořadím?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, s. 1).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 31. července 2013 — Vietnam Airlines Co. Ltd v. Brigitta Voss, Klaus-Jürgen Voss

(Věc C-431/13)

2013/C 325/20

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Frankfurt am Main

Účastníci původního řízení

Žalovaná a navrhovatelka: Vietnam Airlines Co. Ltd

Žalobci a odpůrci: Brigitta Voss, Klaus-Jürgen Voss

Předběžné otázky

1)	Má cestující právo na náhradu škody z důvodu velkého zpoždění letu podle článku 7 nařízení (ES) č. 261/2004 (1) v plné výši i tehdy, pokud předtím třetí osoba, jiná než cestující, poskytla z důvodu zpoždění cestujícímu platbu pro účely náhrady, nebo se má taková platba započítat?

2)	V případě kladné odpovědi ohledně započítání: Platí uvedené jen pro práva na náhradu škody ve smyslu vnitrostátního německého práva nebo i pro práva na snížení ceny cestovného?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, s. 1)

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 2. srpna 2013 — Unitrading Ltd, další účastník řízení: Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-437/13)

2013/C 325/21

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: Unitrading Ltd

Další účastník řízení: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Vedou práva uvedená v článku 47 Listiny (1) k tomu, že pokud se celní orgány chtějí v rámci prokázání původu dovezeného zboží opírat o výsledky kontroly provedené třetí osobou, které tato třetí osoba nezpřístupnila ani celním orgánům ani deklarantovi zboží, čímž je obhajobě ztíženo nebo znemožněno přezkoumat nebo vyvrátit správnost vyvozených závěrů, a soudu je ztíženo splnění jeho úlohy posoudit výsledky kontroly, nemohou být tyto výsledky kontroly soudem zohledněny? Mění se odpověď na tuto otázku, pokud tato třetí osoba nesdělila celním orgánům a osobě povinné zaplatit clo příslušné informace s blíže nespecifikovaným odůvodněním, že se jedná o „law enforcement sensitive information“ [informace citlivé z hlediska vymáhání práva]?

Vedou práva uvedená v článku 47 Listiny k tomu, že celní orgány, pokud nemohou zveřejnit provedenou kontrolu, na níž zakládají svoji domněnku o určitém původu zboží — a výsledky kontroly jsou odůvodněně zpochybněny — musí podpořit osobu povinnou zaplatit clo — pokud to lze od orgánů oprávněně požadovat — v její žádosti provést na vlastní náklady přezkum nebo odebrání vzorků v zemi vývozu, kterou uvedla?

Mění se odpověď na první a druhou otázku, pokud po oznámení dlužného cla ještě po omezenou dobu byly k dispozici části vzorků zboží, které mohly být poskytnuty osobě povinné zaplatit clo za účelem kontroly v jiné laboratoři, i když výsledek takové kontroly nic nemění na tom, že výsledky laboratoře, kterou pověřily celní orgány, nelze přezkoumat, takže pak je i soudu znemožněno — v případě, že tato druhá laboratoř zjistí původ, který tvrdí osoba povinná zaplatit clo —, aby porovnal výsledky obou laboratoří s ohledem na jejich spolehlivost? Pokud ano: Musí celní orgány upozornit osobu povinnou zaplatit clo na to, že ještě existují části vzorků zboží, a že osoba povinná zaplatit clo může za účelem takovéto kontroly o tyto vzorky požádat?

(1) Úř. věst. 2000, C 364, s. 1.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel București (Rumunsko) dne 2. srpna 2013 — SC BCR Leasing IFN SA v. Agenția Națională de Administrare Fiscală — Direcția Generală de Administrare a Marilor Contribuabili, Agenția Națională de Administrare Fiscală — Direcția Generală de Soluționare a Contestațiilor

(Věc C-438/13)

2013/C 325/22

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel București

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: SC BCR Leasin IFN SA

Odpůrci: Agenția Națională de Administrare Fiscală — Direcția Generală de Administrare a Marilor Contribuabili, Agenția Națională de Administrare Fiscală — Direcția Generală de Soluționare a Contestațiilor

Předběžná otázka

Lze případ majetku, který je předmětem smlouvy o finančním leasingu a který se leasingové společnosti po odstoupení uživatele od smlouvy nepodařilo od uživatele získat zpět, přestože leasingová společnost zahájila a pokračovala v zákonem stanovených postupech za účelem vrácení majetku a po odstoupení od smlouvy již neobdržela žádnou částku v souvislosti s užíváním majetku, považovat za dodání zboží za úplatu ve smyslu článku 16 směrnice 2006/[112]/ES (1), nebo případně za dodání zboží za úplatu ve smyslu článku 18 směrnice 2006/[112]/ES?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 6. srpna 2013 — Sarah Nagy v. Marcel Nagy

(Věc C-442/13)

2013/C 325/23

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Sarah Nagy

Odpůrce: Marcel Nagy

Předběžné otázky

Jsou zahájena dvě řízení „mezi týmiž stranami“ ve smyslu článku 12 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (1), když v jednom řízení dítě uplatňuje vůči otci svůj nárok na vyplacení výživného splatného v minulosti a v současnosti a otec v rozvodovém řízení požaduje, aby soud určil jeho vyživovací povinnost vůči dítěti a dávku pro matku na období po rozvodu?

V případě kladné odpovědi na první otázku: pokud v jednom řízení osoba, která má nárok na výživné, uplatní svůj nárok na stávající výživné a v jiném řízení požaduje osoba, která je povinna poskytnout výživné, aby byla její povinnost poskytovat stávající výživné stanovena až k pozdějšímu datu, jsou pak od tohoto pozdějšího data vedena řízení z důvodu „téže věci“ ve smyslu článku 12 nařízení?

(1) Úř. věst. L 7, s. 1.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Brașov (Rumunsko) dne 7. srpna 2013 — Imre Solyom, Luiza Solyom v. Direcția Generală a Finanțelor Publice a Județului Brașov

(Věc C-444/13)

2013/C 325/24

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunal Brașov

Účastníci původního řízení

Žalobci: Imre Solyom, Luiza Solyom

Žalovaný: Direcția Generală a Finanțelor Publice a Județului Brașov

Předběžné otázky

Jestliže smluvní strany v kupní smlouvě dohodnou konečnou a neodvolatelnou cenu a daňové orgány v důsledku toho považují tento prodej za zdanitelné plnění, jelikož prodejce byl překvalifikován na osobu povinnou k dani, musí být články 73 a 78 směrnice Rady 2006/112/ES (1) vykládány v tom smyslu, že se příslušná daň z přidané hodnoty považuje za součást ceny, nebo se přidá k této ceně? Jinými slovy, co je základem daně při takovém dodání?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1)

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Salzburg (Rakousko) dne 12. srpna 2013 — Germanwings GmbH v. Ronny Henning

(Věc C-452/13)

2013/C 325/25

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Salzburg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Germanwings GmbH

Žalovaný: Ronny Henning

Předběžná otázka

Jaký okamžik je rozhodující pro pojem „čas příletu“, použitý v článcích 2, 5 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (1):

a)	okamžik dosednutí letadla na přistávací dráze („touchdown“);

b)	okamžik, kdy letadlo dosáhne parkovacího stanoviště a kdy jsou zataženy jeho parkovací brzdy („čas ukončení pojíždění“);

c)	okamžik otevření dveří letadla;

d)	okamžik definovaný smluvními stranami v rámci autonomie vůle?

(1) Úř. věst. L 46, s. 1.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. srpna 2013 Confederazione Cooperative Italiane, Cooperativas Agro-alimentarias, Fédération française de la coopération fruitière, légumière et horticole (Felcoop) proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 30. května 2013 ve věci T-454/10, Associazione Nazionale degli Industriali delle Conserve Alimentari Vegetali (Anicav), Agrupación Española de Fabricantes de Conservas Vegetales (Agrucon) v. Evropská komise

(Věc C-455/13 P)

2013/C 325/26

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Confederazione Cooperative Italiane, Cooperativas Agro-alimentarias, Fédération française de la coopération fruitière, légumière et horticole (Felcoop) (zástupci: M. Merola, M.C. Santacroce, advokáti)

Další účastníci řízení: Associazione Nazionale degli Industriali delle Conserve Alimentari Vegetali (Anicav), Agrupación Española de Fabricantes de Conservas Vegetales (Agrucon), Associazione Italiana Industrie Prodotti Alimentari (AIIPA), Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Navrhovatelé navrhují, aby Soudní dvůr:

—	napadený rozsudek v plném rozsahu zrušil,

—	prohlásil žalobu průmyslových zpracovatelů ovoce a zeleniny za nepřípustnou, a vyhověl tedy návrhovým žádáním navrhovatelů uplatněným v řízení v prvním stupni,

—

podpůrně, pro případ, že by Soudní dvůr rozhodl, že žaloby na neplatnost jsou přípustné (quod non), zrušil napadený rozsudek pro závažné a zjevné případy nesprávného právního posouzení a pro nedostatečné a rozporné právní odůvodnění, což je objasněno v kasačním opravném prostředku, a vrátil věc Tribunálu k projednání věci samé,

—

podpůrně, pro případ, že by Soudní dvůr potvrdil (quod non) věcné posouzení případu provedené Tribunálem, zrušil tu část rozsudku, která se týká účinků zrušení čl. 60 odst. 7 nařízení č. 543/2011 (1), a to z důvodu, že je tato jeho část založena na rozporném odůvodnění, které je vzhledem k délce trvání a fungování operačních programů rovněž v rozporu se zásadou právní jistoty a legitimního očekávání,

—	uložil žalobcům v řízení v prvním stupni náhradu nákladů řízení v obou stupních řízení nebo v případě, že bude věc vrácena zpět Tribunálu, rozhodl, že o nákladech řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelé tvrdí, že Tribunál v napadeném rozsudku:

—

nesprávně posoudil přípustnost žaloby ve věci T-454/10 v rozsahu, v němž odkazuje na přílohu VIII nařízení č. 1580/2007 (2), zejména když vycházel z toho, že uvedená příloha VIII tvoří s čl. 52 odst. 2a druhým pododstavcem výše uvedeného nařízení jeden celek, aniž si uvědomil, že posledně uvedené ustanovení nepřineslo žádnou změnu do obsahu přílohy VIII, která vždy připouštěla unijní financování a investice u jistých zpracovatelských činností;

—	nesprávně posoudil aktivní legitimaci žalobců v prvním stupni řízení k podání žalob na neplatnost podle čl. 263 odst. 4 a 6 SFEU;

—

nesprávně rozhodl, že napadená ustanovení byla přijata v rozporu s jednotným nařízením o společné organizaci trhů, když mylně vycházel z toho, že toto nařízení vylučuje z působnosti evropského financování veškeré činnosti organizací producentů kromě produkce čerstvých výrobků (určených ke spotřebě nebo dalšímu zpracování),

—	nesprávně uplatnil zásadu zákazu diskriminace, když ji zaměnil za zásadu ničím nenarušené hospodářské soutěže mezi navzájem rovnými aktéry na trhu a když opomněl, že se odvětví zemědělství řídí vlastními pravidly v rámci společné zemědělské politiky,

—

v souvislosti s účinky zrušení nesprávně uplatnil čl. 264 odst. 2 SFEU, když činil rozdíl mezi čl. 52 odst. 2a druhým pododstavcem dřívějšího nařízení č. 1580/2007 a čl. 50 odst. 3 nařízení č. 543/2011 na jedné straně a čl. 60 odst. 7 nařízení č. 543/2011 na straně druhé a když vydal rozsudek, který nelze s odkazem na čl. 60 odst. 7 nařízení č. 543/2011 splnit.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, s. 1).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 350, s. 1).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. srpna 2013 T & L Sugars Ltd, Sidul Açúcares, Unipessoal Lda proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 6. června 2013 ve věci T-279/11, T & L Sugars Ltd, Sidul Açúcares, Unipessoal Lda v. Evropská komise

(Věc C-456/13 P)

2013/C 325/27

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: T & L Sugars Ltd, Sidul Açúcares, Unipessoal Lda (zástupci: D. Waelbroeck, advokát, D. Slater, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Rada Evropské komise, Francouzská republika

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhují, aby Soudní dvůr:

—	rozhodl, že projednávaný návrh je přípustný a opodstatněný;

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2013, T-279/11 („napadený rozsudek“), v rozsahu, v němž zamítá jako nepřípustnou žalobu navrhovatelek znějící na zrušení a zamítá související žalobní důvody;

—	vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí ve věci samé;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek předkládají na podporu svého kasačního opravného prostředku následující důvody:

1)	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že sporná nařízení obsahovala prováděcí nařízení ve smyslu čl. 263 odst. 4 SFEU;

2)	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nařízení č. 393/2011 (1) se navrhovatele primo nedotýkalo;

3)	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když zamítl žalobní důvod znějící na neplatnost v důsledku nesprávného právního posouzení zmíněného v bodech 1. a 2. výše.

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek proto navrhují, aby Soudní dvůr (i) zrušil napadený rozsudek v rozsahu, v něž zamítá jako nepřípustnou žalobu znějící na zrušení a zamítá související žalobní důvody; a (ii) vrátil věc zpět Tribunálu.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 393/2011 ze dne 19. dubna 2011, kterým se stanoví koeficienty přidělení pro vydávání dovozních licencí na produkty v odvětví cukru v rámci některých celních kvót, o něž bylo zažádáno od 1. do 7. dubna 2011, a kterým se pozastavuje podávání žádostí o tyto licence Úř. věst. L 104, s. 39.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2013 GRE Grand River Enterprises Deutschland GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 3. července 2013 ve věci T-205/12, GRE Grand River Enterprises Deutschland GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc C-494/13 P)

2013/C 325/28

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: GRE Grand River Enterprises Deutschland GmbH (zástupci: I. Memmler a S. Schulz, advokátky)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Villiger Söhne GmbH

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelky se domáhají, aby Soudní dvůr

—	zrušil rozhodnutí Tribunálu ze dne 3. července 2013 ve věci T-205/12, jakož i rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 1. března 2012, jednací číslo R 387/2011-1;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jako jediný důvod kasačního opravného prostředku nesprávný výklad a uplatnění čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1).

K odůvodnění navrhovatelka uvádí:

Tribunál nesprávně vyložil pojem „totožnost výrobků“, neboť postavil na roveň výrobky „doutníky“ s nadřazeným pojmem „tabákové výrobky“. Tím Tribunál nepřiměřeně rozšířil rozsah ochrany namítané ochranné známky.

Tribunál nesprávně vyložil pojem „podobnost výrobků“, neboť také při posouzení podobnosti výrobků neměl výrobky „doutníky“ paušálně považovat za podobné s nadřazeným pojmem „výrobky pro kuřáky“.

Při srovnání znaků Tribunál neuplatnil správně teorii celkového posouzení, protože prvky „LIBERTAD“ a „LIBERTE“ srovnal paušálně a přitom potlačil jiné prvky ochranných známek.

Zejména však přísluší jiným prvkům soupeřících ochranných známek dominantní význam, mimo jiné barevné kombinaci napadené ochranné známky a namítané ochranné známky a označení „LA“.

Tribunál také neprávně uplatnil zásady stanovené ESD k pojmové podobnosti, neboť dostatečně nezohlednil rozdílné jazyky ochranných známek.

Celkově tedy Tribunál dospěl k nesprávnému výsledku.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství; Úř. věst. L 78, s. 1.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2013 GRE Grand River Enterprises Deutschland GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 3. července 2013 ve věci T-206/12, GRE Grand River Enterprises Deutschland GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-495/13 P)

2013/C 325/29

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: GRE Grand River Enterprises Deutschland GmbH (zástupci: I. Memmler a S. Schulz, advokátky)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Villiger Söhne GmbH

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozhodnutí Tribunálu ze dne 3. července 2013 ve věci T-206/12, jakož i rozhodnutí prvního odvolacího senátu žalovaného ze dne 1. března 2012, sp. zn. R 411/2011-1

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Projednávaný kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatelky na zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 1. března 2012 týkajícího se námitkového řízení mezi společnostmi Villiger Söhne GmbH a GRE Grand River Enrtreprises Deutschland GmbH.

Navrhovatelka uvádí jako jediný důvod kasačního opravného prostředku nesprávný výklad a použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) 207/2009 (1).

Jako odůvodnění svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí následující:

Tribunál nesprávně vyložil pojem „totožnost výrobků“, jelikož ztotožňoval zboží „doutníky“ se zastřešujícím pojmem „tabákový výrobek“. Tím Tribunál nepřiměřeně rozšířil rozsah ochrany namítané ochranné známky.

Tribunál nesprávně vyložil pojem „podobnost výrobků“, jelikož ani při posuzování podobnosti výrobků neměl jednotlivé výrobky „doutníky“ paušálně pokládat za podobné se zastřešujícím pojmem „kuřácké potřeby“.

Při srovnání daných označení Tribunál nesprávně uplatnil pravidlo celkového posouzení, jelikož paušálně srovnal části „LIBERTAD“ a „LIBERTE“, a přitom nevěnoval žádnou pozornost všem ostatním částem ochranných známek.

Tribunál měl především za předpokladu správného uplatnění pravidla celkového posouzení přisoudit větší význam některým jiným částem kolidujících ochranných známek, zejména barevné kombinaci napadených ochranných známek a označení „LA“ namítané obrazové ochranné známky.

Tribunál dále nesprávně uplatnil zásady stanovené Soudním dvorem Evropské unie týkající se pojmové podobnosti, jelikož dostatečně nezohlednil různé jazyky ochranných známek.

Celkově tak Tribunál dospěl k nesprávnému závěru.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Španělsko v. Komise

(Věc T-402/06) (1)

(Fond soudržnosti - Nařízení (ES) č. 1164/94 - Projekty infrastruktur životního prostředí prováděné na území Katalánska (Španělsko) - Částečné zrušení finanční pomoci - Veřejné zakázky na stavební práce a služby - Kritéria zadávání - Ekonomicky nejvýhodnější nabídka - Rovné zacházení - Transparence - Mimořádně nízká nabídka - Způsobilost výdajů - Stanovení finančních oprav - Článek H odst. 2 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94 - Proporcionalita)

2013/C 325/30

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupci: původně J. M. Rodríguez Cárcamo, poté A. Rubio González, abogados del Estado)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně A. Steiblytė a L. Escobar Guerrero, poté A. Steiblytė a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2006) 5105 ze dne 20. října 2006, kterým se snižují finanční podpory udělené z Fondu soudržnosti pro osm projektů prováděných na území Autonomní oblasti Katalánsko (Španělsko).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 42, 24.02.2007.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Španělsko v. Komise

(Věc T-2/07) (1)

(Fond soudržnosti - Nařízení (ES) č. 1164/94 - Projekty týkající se sanace povodí řeky Júcar (Španělsko) - Částečné zrušení finanční podpory - Veřejné zakázky na stavební práce - Kritéria výběru - Hospodářsky nejvýhodnější nabídka - Rovné zacházení - Transparentnost - Způsobilost výdajů - Určení finančních oprav - Článek H odst. 2 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94 - Proporcionalita)

2013/C 325/31

Jednací jazyk: španělština

Účastníci/Účastnice řízení

Žalobce: Španělské království (zástupci: původně J. M. Rodríguez Cárcamo, poté A. Rubio González, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně A. Steiblytė a L. Escobar Guerrero, zmocněnci, ve spolupráci s M. Canal Fontcuberta, advokát, poté A. Steiblytė a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost rozhodnutí Komise K(2006) 5102 ze dne 20. října 2006, kterým byla snížena finanční podpora udělená z Fondu soudržnosti skupině projektů s referenčním číslem 2001.ES.16.C.PE.050 týkajícím se sanace povodí řeky Júcar (Španělsko).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 56, ze dne 10.3.2007.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Španělsko v. Komise

(Věc T-3/07) (1)

(Fond soudržnosti - Nařízení (ES) č. 1164/94 - Projekty týkající se infrastruktury životního prostředí realizované na území Andalusie (Španělsko) - Částečné zrušení finanční podpory - Veřejné zakázky na stavební práce - Kritéria výběru - Zveřejnění - Způsobilost výdajů - Určení finančních oprav - Článek H odst. 2 přílohy II nařízení (ES) č. 1164/94 - Proporcionalita)

2013/C 325/32

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupci: původně J. M. Rodríguez Cárcamo, poté A. Rubio González, abogados del Estado)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně A. Steiblytė a L. Escobar Guerrero, zmocněnci, ve spolupráci s M. Canal Fontcubertaou, advokátem, poté A. Steiblytė a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 5103 ze dne 20. října 2006 o snížení finanční podpory z Fondu soudržnosti pro pět projektů týkajících se infrastruktury životního prostředí realizovaných na území autonomního společenství Andalusie (Španělsko)

Výrok rozsudku

Články 2 až 6 rozhodnutí Komise K(2006) 5103 ze dne 20. října 2006, kterým byla snížena finanční podpora udělená z Fondu soudržnosti pěti projektům týkajícím se infrastruktury životního prostředí realizovaným na území Autonomního společenství Andalusie (Španělsko), se zrušují v rozsahu, v jakém zahrnují částku 476 460 eur z titulu finančních oprav týkajících se projektů s referenčními čísly 2000.ES.16.C.PE.004, 2000.ES.16.C.PE.025, 2000.ES.16.C.PE.066 a 2000.ES.16.C.PE.0138.

2)	Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)	Španělské království a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — British Telecommunications a BT Pension Scheme Trustees v. Komise

(Spojené věci T-226/09 a T-230/09) (1)

(Státní podpory - Částečně osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem - Pojem státní podpory - Státní prostředky - Zvýhodnění - Selektivní povaha - Narušení hospodářské soutěže - Ovlivnění obchodu mezi členskými státy - Rovné zacházení - Přiměřenost - Legitimní očekávání - Povinnost odůvodnění - Poskytnutí podpory)

2013/C 325/33

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: British Telecommunications (Londýn, Spojené království) (zástupci: G. Robert, M. Newhouse, T. Castorina, solicitors, J. Holmes, barrister, a H. Legge, QC) (věc T-226/09); a BT Pension Scheme Trustees Ltd (Londýn) (zástupci: J. Derenne a A. Müller-Rappard, advokáti) (věc T-230/09)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a N. Khan, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2009/703/ES ze dne 11. února 2009 o státní podpoře C 55/07 (ex NN 63/07, CP 106/06) poskytnuté Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska — Státní záruka pro B[ritish T[elecommunications] (Úř. věst. L 242, s. 21).

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Ve věci T-226/09 se společnosti British Telecommunications plc ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Ve věci T-230/09 se společnosti BT Pension Scheme Trustees Ltd ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 193, ze dne 15.8.2009.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — GL2006 Europe Ltd v. Komise

(Věc T-435/09) (1)

(Rozhodčí doložka - Smlouvy o finanční pomoci uzavřené v rámci pátého a šestého rámcového programu činností Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje a v rámci programu eTEN - Projekty Highway, J WeB, Care Paths, Cocoon, Secure-Justice, Qualeg, Lensis, E-Pharm Up, Liric, Grace, Clinic a E2SP - Ukončení smluv - Zpětná úhrada vyplacených částek - Oznámení o dluhu - Vzájemná žaloba - Zastupování žalobkyně)

2013/C 325/34

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: GL2006 Europe Ltd (Birmingham, Spojené království) (zástupci: M. Gardenal a E. Belinguier-Raiz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně S. Delaude a N. Bambara, poté S. Delaude, zmocněnci, ve spolupráci s R. Van der Hout, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná společností GL2006 Europe podle článku 238 ES na základě arbitrážních doložek, kterou žalobkyně zpochybňuje kontroly provedené OLAF v jejích prostorách v prosinci roku 2008, rozhodnutí obsažené v dopise ze dne 10. července 2009, kterým Komise ukončila její účast na dvou projektech výzkumu a technologického rozvoje, jakož i dvanáct oznámení o dluhu vydaných Komisí dne 7. srpna 2009, které se týkají vrácení částek, které jí Komise vyplatila v rámci její účasti na dvanácti projektech výzkumu a rozvoje, a dále protinávrh na vrácení uvedených částek

Výrok rozsudku

1)	Již není namístě vydat rozhodnutí o žalobě podané společností GL2006 Europe Ltd.

2)	Společnosti GL2006 Europe se ukládá povinnost vrátit Evropské komisi částku 2 258 456,31 eura navýšenou o úroky ode dne splatnosti platby stanoveného v oznámeních o dluhu ze dne 7. srpna 2009.

3)	Společnosti GL2006 Europe se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 11, 16.01.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Polsko v. Komise

(Věc T-486/90) (1)

(EZOZF - Záruční sekce - EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Opatření pro rozvoj venkova - Znevýhodněné oblasti a zemědělské životní prostředí - Paušální finanční oprava - Výdaje vynaložené Polskem - Kontrolní zprávy - Účinnost kontrol - Sankční režim - Povinnost odůvodnění)

2013/C 325/35

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupci: M. Szpunar, poté M. Szpunar a B. Maczyna a nakonec B. Majczyna a S. Balcerak, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Rossi a M. Owsiany-Hornung, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2009/721/ES ze dne 24. září 2009, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 257, s. 28).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 51, 27.2.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Ecoceane v. EMSA

(Věc T-518/09) (1)

(Veřejné zakázky na služby - Nabídková řízení - Nasazení doprovodných plavidel pro boj proti znečišťování uhlovodíky - Odmítnutí nabídky uchazeče - Povinnost uvést odůvodnění - Rovné zacházení - Transparence - Zjevně nesprávné posouzení - Mimosmluvní odpovědnost)

2013/C 325/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ecoceane (Paříž, Francie) (zástupce: S. Spalter, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) (zástupci: J. Menze, zmocněnec, ve spolupráci s J. Stuyckem, advokát)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí EMSA ze dne 28. října 2009, kterým byla odmítnuta nabídka předložená žalobkyní v rámci nabídkového řízení EMSA/NEG/1/2009 o dodávce služeb souvisejících s nasazením doprovodných plavidel při boji proti znečišťování uhlovodíky (položka č. 2: Atlantik/Manche), jakož i rozhodnutí přidělit zakázku jinému uchazeči, a dále návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	Ecoceane ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA).

(1) Úř. věst. C 80, 27.3.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — ATC a další v. Komise

(Věc T-333/10) (1)

(Mimosmluvní odpovědnost - Veterinární politika - Bezpečnostní opatření v krizové situaci - Ochranná opatření související s vysoce patogenní influenzou ptáků ve třetích zemích - Zákaz dovozů volně žijících ptáků odchycených ve volné přírodě - Dostatečně závažné porušení právních pravidel, jejichž předmětem je přiznání práv jednotlivcům - Zjevné a závažné porušení mezí posuzovací pravomoci - Směrnice 91/496/ES a 92/65/ES - Zásada obezřetnosti - Povinnost péče - Přiměřenost)

2013/C 325/37

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobci: Animal Trading Company (ATC) BV (Loon op Zand, Nizozemsko); Avicentra NV (Malle, Belgie); Borgstein birds and Zoofood Trading vof (Wamel, Nizozemsko); Bird Trading Company Van der Stappen BV (Dongen, Nizozemsko); New Little Bird’s Srl (Anagni, Itálie); Vogelhuis Kloeg (Zevenbergen, Nizozemsko); a Giovanni Pistone (Westerlo, Belgie) (zástupci: M. Osse a J. Houdijk, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Jimeno Fernández a B. Burggraaf, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody, která žalobcům údajně vznikla v důsledku toho, že Komise přijala rozhodnutí 2005/760/ES ze dne 27. října 2005 o některých ochranných opatřeních souvisejících s vysoce patogenní influenzou ptáků ve třetích zemích při dovozu ptáků chovaných v zajetí (Úř. věst. L 285, s. 60), jehož použitelnost byla následně prodloužena, a dále nařízení Komise (ES) č. 318/2007 ze dne 23. března 2007, kterým se stanoví veterinární podmínky dovozu některých ptáků do Společenství a jeho karanténní podmínky (Úř. věst. L 84, s. 7).

Výrok rozsudku

Evropské unii se ukládá povinnost nahradit škody způsobené společnostem Animal Trading Company (ATC) BV, Avicentra NV, Borgstein birds and Zoofood Trading vof, Bird Trading Company Van der Stappen BV, New Little Bird’s Srl, Vogelhuis Kloeg a Giovanimu Pistonemu z důvodu, že Evropská komise přijala a provedla zaprvé rozhodnutí 2005/760/ES ze dne 27. října 2005 o některých ochranných opatřeních souvisejících s vysoce patogenní influenzou ptáků ve třetích zemích při dovozu ptáků chovaných v zajetí, zadruhé rozhodnutí 2005/862/ES ze dne 30. listopadu 2005, kterým se mění rozhodnutí 2005/759/ES a 2005/760/ES týkající se ochranných opatření proti influenze ptáků kromě drůbeže, zatřetí rozhodnutí 2006/79/ES ze dne 31. ledna 2006, kterým se mění rozhodnutí 2005/759/ES a 2005/760/ES, pokud jde o prodloužení doby jejich použitelnosti, začtvrté rozhodnutí 2006/405/ES ze dne 7. června 2006, kterým se mění rozhodnutí 2005/710/ES, 2005/734/ES, 2005/758/ES, 2005/759/ES, 2005/760/ES, 2006/247/ES a 2006/265/ES, pokud jde o některá ochranná opatření týkající se vysoce patogenní influenzy ptáků, zapáté rozhodnutí 2005/522/ES ze dne 25. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 2005/759/ES a 2005/760/ES, pokud jde o některá ochranná opatření související s vysoce patogenní influenzou ptáků a přesun některých živých ptáků do Společenství, zašesté rozhodnutí 2007/21/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění rozhodnutí 2005/760/ES, pokud jde o některá ochranná opatření související s vysoce patogenní influenzou ptáků a dovozem ptáků jiných než drůbež do Společenství, jakož i zasedmé rozhodnutí 2007/183/ES ze dne 23. března 2007, kterým se mění rozhodnutí 2005/760/ES.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Účastníci řízení předají Tribunálu ve lhůtě tří měsíců od data vyhlášení tohoto rozsudku vyčíslené částky náhrady škody, na nichž se společně dohodnou.

4)	Nebude-li dosaženo dohody, předají účastníci řízení ve stejné lhůtě Tribunálu své číselně vyjádřené návrhy.

5)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 274, 9.10.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Duravit a další v. Komise

(Věc T-364/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh se se zařízením a pevnými součástmi koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměny citlivých obchodních informací - Jediné a trvající protiprávní jednání - Důkazní břemeno - Pokuty - Rovné zacházení - Proporcionalita - Legalita trestu)

2013/C 325/38

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Duravit AG (Hornberg, Německo); Duravit SA (Bischwiller, Francie); a Duravit BeLux SPRL/BVBA (Overijse, Belgie) (zástupci: R. Bechtold, U. Soltész a C. von Köckritz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a A. Antoniadis, zmocněnci, ve spolupráci s P. Thyri, advokát)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: M. Simm a F. Florindo Gijón, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final, ze dne 23. června 2010, v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — Zařízení a pevné součásti koupelen), jakož i podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyním v tomto rozhodnutí

Výrok rozsudku

Článek 1 odst. 1 bod 8 rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final, ze dne 23. června 2010, v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — Sanitární zařízení a koupelny) se zrušuje v rozsahu, v němž v něm Evropská komise dospěla k závěru, že se společnosti Duravit AG, Duravit BeLux SPRL/BVBA a Duravit SA účastnily protiprávního jednání na území Itálie, Rakouska a Nizozemska.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Společnosti Duravit AG, Duravit BeLux SPRL/BVBA a Duravit SA ponesou tři čtvrtiny jejich nákladů řízení.

4)	Komise uhradí čtvrtinu nákladů řízení vynaložených společnostmi Duravit AG, Duravit BeLux SPRL/BVBA a Duravit SA a ponese vlastní náklady řízení.

5)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Rubinetteria Cisal v. Komise

(Věc T-368/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměna citlivých obchodních informací - Pojem protiprávní jednání - Oznámení o spolupráci z roku 2002 - Spolupráce - Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006 - Výpočet výše pokuty - Platební neschopnost)

2013/C 325/39

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rubinetteria Cisal SpA (Alzo Frazione di Pella, Itálie) (zástupci: M. Pinnarò a P. Santer, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a L. Malferrari, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně návrh na snížení pokuty, která byla žalobkyni uložena.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Rubinetteria Cisal SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé Evropské komisi.

(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Villeroy & Boch Austria a další v. Komise

(Spojené věci T-373/10, T-374/10, T-382/10 a T-402/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměny citlivých obchodních informací - Jediné protiprávní jednání - Přičitatelnost protiprávního jednání - Důkaz - Pokuty - Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006 - Zákaz zpětné účinnosti - Přiměřená lhůta)

2013/C 325/40

Jednací jazyky: němčina, francouzština a nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Villeroy & Boch Austria GmbH (Mondsee, Rakousko) (zástupci: A. Reidlinger, S. Dethof, M. Klusmann a K. Blau-Hansen, advokáti) (věc T-373/10); Villeroy & Boch AG (Mettlach, Německo) (zástupci: M. Klusmann, advokát, S.Thomas, profesor) (věc T-374/10); Villeroy et Boch SAS (Paříž, Francie) (zástupci: J. Philippe, K. Blau-Hansen, advokáti, a A. Villette, solicitor) (věc T-382/10); a Villeroy & Boch — Belgium (Brusel, Belgie) (zástupce(i): O. Brouwer, J. Blockx a N. Lorjé, advokáti) (věc T 402/10)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věci T-373/10, původně F. Castillo de la Torre, R. Sauer, F. Ronkes Agerbeek a A. Antoniadis, poté F. Castillo de la Torre, R. Sauer a F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci, ve spolupráci s G. van der Wal et M. van Heezik, advokáti; ve věci T-374/10, A. Antoniadis, R. Sauer a F. Ronkes Agerbeek; ve věci T-382/10, F. Castillo de la Torre, F. Ronkes Agerbeek a N. von Lingen, zmocněnci, ve spolupráci s G. van der Wal a M. van Heezik; a ve věci T-402/10, F. Castillo de la Torre, F. Ronkes Agerbeek, ve spolupráci s G. van der Wal a M. van Heezik)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010, týkajícího se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) v rozsahu, v němž se týká žalobkyň a podpůrně snížení částky pokut, jež jim byly uloženy.

Výrok rozsudku

1)	Ve věcech T-373/10, T-382/10 et T-402/10 se žaloby zamítají.

Ve věci T-374/10 se zrušuje čl. 1 odst. 7 rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 týkající se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) v rozsahu, ve kterém se v něm konstatuje, že se společnost Villeroy & Boch AG zúčastnila kartelové dohody v odvětví zařízení a pevné součásti koupelen v Belgii, v Německu, ve Francii, v Itálii, v Nizozemsku a v Rakousku před 12. říjnem 1994.

3)	Ve věci T-374/10 se ve zbývající části žaloba zamítá.

4)	Villeroy & Boch Austria GmbH, Villeroy et Boch SAS et Villeroy & Boch — Belgium ponesou vlastní náklady a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí ve věcech T-373/10, T-382/10 a T-402/10.

5)	Villeroy & Boch AG ponese sedm osmin vlastních nákladů řízení a nahradí sedm osmin nákladů vynaložených Komisí ve věci T-374/10.

6)	Komise ponese osminu vlastních nákladů řízení a nahradí osminu nákladů vynaložených Villeroy & Boch AG ve věci T-374/10.

(1) Úř. věst. C 301, 06.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Hansa Metallwerke a další v. Komise

(Věc T-375/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměny citlivých obchodních informací - Spolupráce během správního řízení - Sdělení o spolupráci z roku 2002 - Snížení výše pokuty - Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006 - Zákaz zpětné účinnosti)

2013/C 325/41

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hansa Metallwerke AG (Stuttgart, Německo); Hansa Nederland BV (Nijkerk, Nizozemsko); Hansa Italiana Srl (Castelnuovo del Garda, Itálie); Hansa Belgium (Asse, Belgie); a Hansa Austria GmbH (Salcburk, Rakousko) (zástupci: H. J. Hellmann a C. Malz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Antoniadis a R. Sauer, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: M. Simm a F. Florindo Gijón, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — Zařízení a pevné součásti koupelen), a podpůrně návrh na snížení výše pokuty uložené žalobkyním v tomto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Hansa Metallwerke AG, Hansa Nederland BV, Hansa Italiana Srl, Hansa Belgium a Hansa Austria GmbH ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Evropské komise.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 06.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Mamoli Robinetteria v. Komise

(Věc T-376/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace cenového navyšování a výměna citlivých obchodních informací - Právo na obhajobu - Oznámení o spolupráci z roku 2002 - Námitka protiprávnosti - Pojem „kartelová dohoda“ - Výpočet výše pokuty - Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006 - Závažnost - Koeficient dodatečné částky)

2013/C 325/42

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mamoli Robinetteria SpA (Milán, Itálie) (zástupci: F. Capelli a M. Valcada, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a L. Malferrari, zmocněnci, původně ve spolupráci s F. Ruggeri Laderchi a A. De Matteis, poté s F. Ruggeri Laderchi, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně zrušení nebo snížení pokuty, která jí byla uložena.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Mamoli Robinetteria SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Evropské komise.

(1) Úř. věst. C 288, ze dne 23.10.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Masco a další v. Komise

(Věc T-378/10) (1)

2013/C 325/43

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobci: Masco Corp. (Michigan, Spojené státy); Hansgrohe AG (Schiltach, Německo); Hansgrohe Deutschland Vertriebs GmbH (Schiltach); Hansgrohe Handelsgesellschaft mbH (Wiener Neudorf, Rakousko); Hansgrohe SA/NV (Brusel, Belgie); Hansgrohe BV (Westknollendam, Nizozemsko); Hansgrohe SARL (Antony, Francie); Hansgrohe SRL (Villanova d’Asti, Itálie); Hüppe GmbH (Bad Zwischenahn, Německo); Hüppe Ges.mbH (Laxenburg, Rakousko); Hüppe Belgium SA (Woluwé Saint-Étienne, Belgie); a Hüppe BV (Alblasserdam, Nizozemsko) (zástupci: D. Schroeder, S. Heinz, advokáti a J. Temple Lang, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci, ve spolupráci s B. Kennelly, barrister)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení článku 1 rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) v rozsahu, v němž se Komise domnívala, že se žalobkyně podílely na jediném a komplexním protiprávním jednání v odvětví zařízení a pevných součástí koupelen.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

Společnosti Masco Corp., Hansgrohe AG, Hansgrohe Deutschland Vertriebs GmbH, Hansgrohe Handelsgesellschaft mbH, Hansgrohe SA/NV, Hansgrohe BV, Hansgrohe SARL, Hansgrohe SRL, Hüppe GmbH, Hüppe Ges.mbH, Hüppe Belgium SA a Hüppe BV ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Keramag Keramische Werke a další v. Komise

(Spojené věci T-379/10 a T-381/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh s koupelnovým vybavením - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměny citlivých obchodních informací - Délka trvání porušení - Právo na obhajobu - Přístup ke spisu - Přičitatelnost protiprávního jednání)

2013/C 325/44

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Keramag Keramische Werke AG (Ratingen, Německo); Koralle Sanitärprodukte GmbH (Vlotho, Německo); Koninklijke Sphinx BV (Maastricht, Nizozemsko); Allia SAS (Avon, Francie); Produits Céramique de Touraine SA (Selles-sur-Cher, Francie); Pozzi Ginori SpA (Miláno, Itálie) (věc T-379/10); Sanitec Europe Oy (Helsinki, Finsko) (affaire T-381/10) (zástupci: J. Killick, barrister, I. Reynolds, solicitor, P. Lindfelt a K. Struckmann, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci:: F. Castillo de la Torre a F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci, ve spolupráci s B. Kennelly, barrister)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — koupelnové vybavení), jakož i podpůrně návrh na snížení výše pokuty uložené žalobkyním v tomto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

Článek 1 odst. 1 bod 6 rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — koupelnové vybavení) se zrušuje v rozsahu, v jakém Evropská komise dospěla k závěru, že Allia SAS a Produits Céramique de Touraine SA se podílely na porušení týkajícím se kartelové dohody na francouzském trhu v období od 25. února 2004 do 9. listopadu 2004, jakož i že Pozzi Ginori SpA se podílela na porušení týkajícím se kartelové dohody na italském trhu v jiném období, než v období od 14. května 1996 do 9. března 2001.

2)	Článek 2 odst. 7 rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění se zrušuje v rozsahu, v jakém celková částka pokuty uložené Keramag Keramische Werke AG, Koralle Sanitärprodukte GmbH, Koninklijke Sphinx BV, Pozzi Ginori a Sanitec Europe Oy převyšuje částku 50 580 701 eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Keramag Keramische Werke, Koralle Sanitärprodukte, Koninklijke Sphinx, Allia, Produits Céramique de Touraine, Pozzi Ginori a Sanitec Europe ponesou tři čtvrtiny svých nákladů řízení.

5)	Komise ponese své náklady řízení a ukládá se jí náhrada jedné čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Keramag Keramische Werke, Koralle Sanitärprodukte, Koninklijke Sphinx, Allia, Produits Céramique de Touraine, Pozzi Ginori a Sanitec Europe.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Wabco Europe a další v. Komise

(Věc T-380/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh se zařízením a pevnými součástmi koupelen - Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměny citlivých obchodních informací - Narušení hospodářské soutěže - Důkaz - Výpočet výše pokuty - Spolupráce během správního řízení - Oznámení z roku 2002 o spolupráci - Osvobození od pokut - Snížení částky pokuty - Významná přidaná hodnota - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Zásada zákazu zpětné účinnosti)

2013/C 325/45

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Wabco Europe (Brusel, Belgie); Wabco Austria GesmbH (Vídeň, Rakousko); Trane Inc. (Piscataway, New Jersey, Spojené státy); Ideal Standard Italia Srl (Miláno, Itálie); a Ideal Standard GmbH (Bonn, Německo) (zástupci: S. Völcker, F. Louis, A. Israel, N. Niejahr, advokáti, C. O’Daly, E. Batchelor, solicitors, a F. Carlin, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, F. Ronkes Agerbeek a G. Koleva, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen), v rozsahu, v němž se týkají žalobkyň, a na snížení částek pokut, které jim byly uloženy

Výrok rozsudku

Článek 1 odst. 1 body 3 a 4 rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) se zrušuje v rozsahu, v němž Evropská komise v tomto ustanovení určila, že se společnosti Trane Inc., Wabco Europe a Ideal Standard Italia Srl účastnily protiprávního jednání týkajícího se kartelu na italském trhu sanitární keramiky v období od 12. května 2000 do 9. března 2001.

2)	Výše pokuty uložené společnosti Trane v čl. 2 odst. 3 písm. a) rozhodnutí C(2010) 4185 final činí 92 664 493 eur.

3)	Výše pokuty uložené společně a nerozdílně společnostem Wabco Europe a Trane v čl. 2 odst. 3 písm. b) rozhodnutí C(2010) 4185 final činí 15 820 767 eur.

4)	Výše pokuty uložené společně a nerozdílně společnostem Ideal Standard Italia, Wabco Europe a Trane v čl. 2 odst. 3 písm. e) rozhodnutí C(2010) 4185 final činí 4 520 220 eur.

5)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

6)	Komise nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených společnostmi Wabco Europe, Wabco Austria GesmbH, Trane, Ideal Standard Italia a Ideal Standard GmbH a ponese vlastní náklady řízení.

7)	Společnosti Wabco Europe, Wabco Austria, Trane, Ideal Standard Italia a Ideal Standard ponesou polovinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Dornbracht v. Komise

(Věc T-386/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměna citlivých obchodních informací - Námitka protiprávnosti - Závažnost protiprávního jednání - Polehčující okolnosti - Rovné zacházení - Proporcionalita - Zákaz zpětné účinnosti)

2013/C 325/46

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG (Iserlohn, Německo) (zástupci: původně H. Janssen, T. Kapp a M. Franz, poté H. Janssen a T. Kapp, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a A. Antoniadis, zmocněnci, ve spolupráci s A. Böhlkem, advokátem)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: M. Simm a F. Florindo Gijón, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) a podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni v tomto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Zucchetti Rubinetteria v. Komise

(Věc T-396/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace cenového navyšování a výměna citlivých obchodních informací - Pojem protiprávního jednání - Jediné protiprávní jednání - Relevantní trh - Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006 - Závažnost - Koeficienty)

2013/C 325/47

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zucchetti Rubinetteria SpA (Gozzano, Itálie) (zástupci: M. Condinanzi, P. Ziotti a N. Vasile, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a L. Malferrari, zmocněnci, ve spolupráci původně s F. Ruggeri Laderchim a A. De Matteisem, poté F. Ruggeri Laderchim, advokáty)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně návrh na zrušení nebo snížení pokuty, která jí byla uložena.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Zucchetti Rubineteria SpA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Evropské komise.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Roca Sanitario v. Komise

(Věc T-408/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh se zařízeními a pevnými součástmi koupelen - Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvýšení cen a výměna citlivých obchodních informací - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Pokyny pro výpočet výše pokut z roku 2006 - Závažnost protiprávního jednání - Koeficienty - Polehčující okolnosti - Snížení výše pokuty - Významná přidaná hodnota)

2013/C 325/48

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Roca Sanitario, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupci: J. Folguera Crespo a M. Merola, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a F. Castilla Contreras, poté M. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 týkajícího se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) a podpůrně návrh na snížení výše pokuty uložené žalobkyni v tomto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

Výše pokuty uložené společně a nerozdílně společnosti Roca Sanitario, SA, v čl. 2 odst. 4 písm. b) rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010, týkajícího se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen), je 6 298 000 eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí třetinu nákladů řízení vynaložených společností Roca Sanitario.

4)	Společnost Roca Sanitario ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Laufen Austria v. Komise

(Věc T-411/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh se zařízením a pevnými součástmi koupelen - Rozhodnutí o tom, že byl porušen článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměna citlivých obchodních informací - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Závažnost protiprávního jednání - Koeficienty - Polehčující okolnosti - Hospodářská krize - Nátlak ze strany velkoobchodníků - Oznámení o spolupráci z roku 2002 - Snížení výše pokuty - Významná přidaná hodnota)

2013/C 325/49

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Laufen Austria AG (Wilhelmsburg, Rakousko) (zástupci: E. Navarro Varona a L. Moscoso del Prado González, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a F. Castilla Contreras, poté F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) a návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni tímto rozhodnutím.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Laufen Austria AG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 301, ze dne 6.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Roca v. Komise

(Věc T-412/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Koordinace zvyšování cen a výměny citlivých obchodních informací - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006 - Závažnost protiprávního jednání - Polehčující okolnosti - Hospodářská krize - Oznámení o spolupráci z roku 2002 - Snížení výše pokuty - Významná přidaná hodnota)

2013/C 325/50

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Roca (Saint Ouen L’Aumone, Francie) (zástupce: P. Vidal Martínez, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a F. Castilla Contreras, poté F. Castillo de la Torre, A. Antoniadis a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) a návrh na snížení pokuty, která byla žalobkyni uložena v tomto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

Článek 2 odst. 4 písm. b) rozhodnutí Komise C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen) se zrušuje v rozsahu, v němž Evropská komise stanovila částku pokuty uložené společnosti Roca společně a nerozdílně, aniž zohlednila její spolupráci.

2)	Částka pokuty uložené společnosti Roca v čl. 2 odst. 4 písm. b) napadeného rozhodnutí K(2010) 4185 final činí 6 298 000 eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu třetinu nákladů řízení, které vynaložila Roca.

5)	Roca ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 301 6.11.2010.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Islamic Republic of Iran Shipping Lines a další v. Rada

(Věc T-489/10) (1)

2013/C 325/51

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Islamic Republic of Iran Shipping Lines (Teherán, Irán) a dalších 17 žalobkyň, jejichž jména jsou uvedena v příloze k rozsudku (zástupci: F. Randolph, QC, M. Lester, barrister, a M. Taher, solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Liudvinaviciute-Cordeiro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: M. Konstantinidis a T. Scharf, zmocněnci); Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a É. Ranaivoson, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 668/2010 ze dne 26. července 2010, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 195, s. 25), rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 281, s. 81), nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1) a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1).

Výrok rozsudku

V rozsahu, v němž se týkají Islamic Republic of Iran Shipping Lines, jakož i dalších 17 žalobkyň, jejichž jména jsou uvedena v příloze, se zrušují:

—	příloha II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP;

—	příloha prováděcího nařízení Rady (EU) č. 668/2010 ze dne 26. července 2010, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu;

—	příloha rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413;

—	příloha VIII nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007;

—	příloha IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010.

2)	Účinky rozhodnutí 2010/413 ve znění rozhodnutí 2010/644 se ve vztahu k Islamic Republic of Iran Shipping Lines, jakož i k dalším 17 žalobkyním, jejichž jména jsou uvedena v příloze, zachovávají až do okamžiku, kdy nastanou účinky zrušení nařízení č. 267/2012.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Islamic Republic of Iran Shipping Lines, jakož i dalšími 17 žalobkyněmi, jejichž jména jsou uvedena v příloze.

4)	Evropská komise a Francouzská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 30, 29.1.2011.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Bank Kargoshaei a další v. Rada

(Věc T-8/11) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Legitimní očekávání - Přezkum přijatých omezujících opatření - Nesprávné posouzení - Rovné zacházení - Právní základ - Podstatné náležitosti - Proporcionalita - Právo vlastnit majetek)

2013/C 325/52

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank Kargoshaei (Teherán, Írán); Bank Melli Iran Investment Company (Teherán); Bank Melli Iran Printing and Publishing Company (Teherán); Cement Investment & Development Co. (Teherán); Mazandaran Cement Company (Teherán); Melli Agro-chemical Company (Teherán); a Shomal Cement Co. (Teherán) (zástupci: původně L. Defalque a S. Woog, poté L. Defalque a C. Malherbe, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Liudvinaviciute-Cordeiro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: F. Erlbacher a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 281, s. 81), nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP (Úř. věst. L 319, s. 71), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 319, s. 11), a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. l 88, s. 1) a návrh na zrušení jakéhokoliv budoucího nařízení nebo rozhodnutí doplňujícího nebo pozměňujícího některý z napadených aktů, které bude platné ke dni skončení ústní části řízení.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Bank Kargoshaei, Bank Melli Iran Investment Company, Bank Melli Iran Printing and Publishing Company, Cement Investment & Development Co., Mazandaran Cement Company, Melli Agro-chemical Company a Shomal Cement Co.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 72, 05.03.2011.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. září 2013 — Nizozemsko v. Komise

(Věc T-343/11) (1)

(EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování - Ovoce a zelenina - Vyloučení z financování výdajů na tisk na obaly - Nedodržení kritérií pro uznání organizace výrobců - Vyloučení výdajů všech členů dotčené organizace výrobců - Přiměřenost)

2013/C 325/53

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupci: původně C. Wissels, M. de Ree, B. Koopman a C. Schillemans, poté C. Wissels, M. de Ree a C. Schillemans, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Bouquet a P. Rossi, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise 2011/244/EU ze dne 15. dubna 2011 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z financování Evropské unie (Úř. věst. L 102, s. 33), v rozsahu, v němž se týká výdajů uskutečněných Nizozemským královstvím.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 252, 27.8.2011.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/32

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. července 2013 Geoffroyem Alsteensem proti usnesení vydanému dne 8. května 2013 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-87/12, Alsteens v. Komise

(Věc T-373/13 P)

2013/C 325/54

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Geoffroy Alsteens (Marcinelle, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, D. Abreu Caldas a J. N. Louis, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 8. května 2013 ve věci F-87/12, Alsteens v. Evropská komise;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel jediný důvod vycházející z nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru Soudu, že zrušením omezení doby, na kterou lze prodloužit navrhovatelovu pracovní smlouvu dočasného zaměstnance, byla pracovní smlouva navrhovatele zpětně uvedena do režimu smlouvy na dobu neurčitou. Navrhovatel má za to, že tomu tak není, a tvrdí, že Soud tím, že rozhodl o nepřípustnosti návrhu navrhovatele na částečné zrušení rozhodnutí o prodloužení jeho smlouvy, a sice na zrušení rozhodnutí v části omezující dobu prodloužení, porušil jeho právo na účinný procesní prostředek.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/33

Žaloba podaná dne 6. srpna 2013 — Bitiqi a další v. Komise a další

(Věc T-410/13)

2013/C 325/55

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Burim Bitiqi (Londýn, Spojené království); Arlinda Gjebrea (Priština, Kosovská republika); Anna Gorska (Varšava, Polsko); Agim Hajdini (Londýn); Josefa Martínez Estéve (Valencie, Španělsko); Denis Vasile Miron (Bukurešť, Rumunsko); James Nicholls (Swindon, Spojené království); Zornica Popova Glodžani (Varna, Bulharsko); Andrei Mihai Popovici (Bukurešť) a Amaia San José Ortiz (Llodio, Španělsko) (zástupci: A. Coolen, J.-N. Louis, É. Marchal a D. Abreu Caldas, advokáti)

Žalovaní: Evropská komise; Eulex Kosovo a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	rozhodl, že rozhodnutí ze dne 27. května a ze dne 2. července 2013 neprodloužit žalobcům pracovní smlouvy se zrušují, a

—	uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci pět žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vychází z porušení zásady projednávání se zástupci zaměstnanců, neboť zaměstnanci byli o důsledcích restrukturalizace mise Eulex Kosovo informování teprve po přijetí tohoto rozhodnutí a nadřízení odmítli s odborovým zástupcem diskutovat.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z porušení ochrany pracovníků při hromadném propouštění, neboť každý z propuštěných podléhá právu platnému v členském státě svého původu, což obnáší velké rozdíly v normách a v přiznané ochraně.

3)	Třetí žalobní důvod vychází ze zneužití práva při opakovaném používání smluv na dobu určitou.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady rovného zacházení a zásady nediskriminace mezi kategoriemi pracovníků „seconded“ a „contracted“, neboť rušení míst se ve skutečnosti týká výlučně pracovníků zaměstnaných jako „contracted“, jelikož pracovníkům zaměstnaným jako „seconded“ byla nabídnuta možnost převedení na jiné pracovní místo.

5)	Pátý žalobní důvod, týkající se jedné žalobkyně, vychází z porušení článku 8 Evropské sociální charty, neboť tato žalobkyně byla o napadeném rozhodnutí informována v době, kdy byla těhotná a na mateřské dovolené.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/33

Žaloba podaná dne 13. srpna 2013 — Richter + Frenzel v. OHIM — Richter (Richter+Frenzel)

(Věc T-418/13)

2013/C 325/56

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Richter + Frenzel GmbH + Co. KG (Würzburg, Německo) (zástupce: D. Altenburg, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ferdinand Richter GmbH (Pasching, Rakousko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 12. března 2013 (R 2001/2011-4),

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení, včetně nákladů odvolacího řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Richter + Frenzel“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 1, 6, 7, 8, 9, 11, 16, 17, 19, 20, 24, 25, 35, 37, 39, 41 a 42 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 8 545 998

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Ferdinand Richter GmbH

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „RICHTER“, obrazová ochranná známka „RICHTER edition“ a ochranná známka „RICHTER“ používaná v obchodním styku v Rakousku, která není zapsaná

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/34

Žaloba podaná dne 14. srpna 2013 — Brouillard v. Soudní dvůr

(Věc T-420/13)

2013/C 325/57

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alain Laurent Brouillard (Brusel, Belgie) (zástupce: J.-M. Gouazé, advokát)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. června 2013 přijaté Soudním dvorem Evropské unie — Generálním ředitelstvím překladatelské služby — ohledně zakázky 2013/S 047-075037, kterým byl A. L. Brouillard vyloučen z části zakázky týkající se překladů do francouzštiny;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí, kterým se zájemce vybraný k podání nabídky v rámci vyjednávacího nabídkového řízení na uzavření rámcových smluv na překlad právních textů z některých úředních jazyků Evropské unie do francouzského jazyka (Úř. věst. 2013/S 47-075037) vyzývá k podání nabídky, kde se potvrzuje, že se žalobce nebude podílet na poskytování dotyčných služeb, jelikož žalobce údajně neosvědčil požadované ukončení právnického vzdělání.

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1)	První žalobní důvod vychází z nepříslušnosti orgánu, který napadený akt přijal.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z porušení směrnic 2000/78/ES (1) a 2005/36/ES (2) a z porušení judikatury Soudního dvora.

3)	Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení v souvislosti s akademickou a profesní kvalifikací žalobce.

(1) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/34

Žaloba podaná dne 14. srpna 2013 — CPME a další v. Rada

(Věc T-422/13)

2013/C 325/58

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Committee of Polyethylene Terephthalate (PET) Manufacturers in Europe (CPME) (Brusel, Belgie); Artenius España, SL (El Prat del Llobregat, Španěsko); Cepsa Quimica, SA (Madrid, Španělsko); Equipolymers Srl (Milán, Itálie); Indorama Ventures Poland sp. z o.o. (Włocławek, Polsko); Lotte Chemical UK Ltd (Newcastle upon Tyne, Spojené království); M&G Polimeri Italia SpA (Patrica, Itálie); Novapet, SA (Zaragoza, Španělsko); Ottana Polimeri Srl (Ottana, Itálie), UAB Indorama Polymers Europe (Klaipėda, Litva); UAB Neo Group (Rimkai, Litva); a UAB Orion Global pet (Klaipėda) (zástupci: L. Ruessmann, advokát a J. Beck, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	rozhodl, že je žaloba přípustná a opodstatněná;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady 2013/226/EU (1);

—	uložil žalované náhradu škody vzniklé žalobcům; a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod se zakládá na porušení čl. 20 odst. 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2) („základní antidumpingové nařízení“) a porušení práva žalobců na obhajobu, neboť Rada žalobce neinformovala o skutečnostech a úvahách, které ji vedly k přijetí sporného rozhodnutí, a neposkytla jim přiměřenou dobu k tomu, aby se vyjádřili.

Druhý žalobní důvod se zakládá na tom, že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a porušila čl. 11 odst. 2 a čl. 21 odst. 1 základního antidumpingového nařízení, když přijala sporné rozhodnutí, a to konkrétně, když v bodech 17 a 23 odůvodnění sporného rozhodnutí dospěla k závěru, že není pravděpodobné, že by po uplynutí doby platnosti opatření došlo opětně ke vzniku škody, a že další prodlužování platnosti antidumpingových opatření jednoznačně není v zájmu EU.

3)	Třetí žalobní důvod se zakládá na tom, že Rada zjevně a závažně porušila povinnost postupovat s péčí a povinnost dobré správy, jelikož žalobce neinformovala o skutečnostech a úvahách, které ji vedly k přijetí sporného rozhodnutí.

4)	Čtvrtý žalobní důvod na podporu návrhu na náhradu škody se zakládá na tom, že Rada jednala protiprávně, když přijala sporné rozhodnutí, čímž způsobila žalobcům škodu, za niž nese odpovědnost podle čl. 340 odst. 2 SFEU.

(1) Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2013 o odmítnutí návrhu prováděcího nařízení Rady, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých polyetylentereftalátů pocházejících z Indie, Tchaj-wanu a Thajska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se ukončuje přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých polyetylentereftalátů pocházejících z Indonésie a Malajsie, a to v rozsahu, v jakém by návrh uložil konečné antidumpingové clo na dovoz některých polyetylentereftalátů pocházejících z Indie, Tchaj-wanu a Thajska (Úř. vest. 2013 L 136, s. 12).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, s. 51).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/35

Žaloba podaná dne 16. srpna 2013 — Good Luck Shipping v. Rada

(Věc T-423/13)

2013/C 325/59

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Good Luck Shipping LLC (Dubaj, Spojené arabské emiráty) (zástupci: F. Randolph, QC, M. Lester, Barrister, a M. Taher, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady 2013/270/SZBP ze dne 6. června 2013, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2013, L 156, s. 10), a prováděcí nařízení Rady (ES) č. 522/2013 ze dne 6. června 2013, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2013, L 156, s. 3), v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1)	V rámci prvního žalobního důvodu tvrdí, že Rada nepodala odpovídající či dostatečné odůvodnění.

V rámci druhého žalobního důvodu tvrdí, že Rada nesplnila kritéria pro provedení zápisu anebo se dopustila zjevně nesprávného posouzení při určování, zda tato kritéria byla v případě žalobkyně splněna, anebo zapsala žalobkyni na seznam, aniž existoval odpovídající právní základ pro provedení takového zápisu.

3)	V rámci třetího žalobního důvodu tvrdí, že Rada nezajistila ochranu práva žalobkyně na obhajobu ani práva na účinný soudní přezkum.

4)	V rámci čtvrtého žalobního důvodu tvrdí, že Rada neodůvodněně či nepřiměřeně poškodila základní práva žalobkyně, včetně jejího práva na ochranu majetku, podnikání a dobrého jména.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/36

Žaloba podaná dne 7. srpna 2013 — Jinan Meide Casting v. Rada

(Věc T-424/13)

2013/C 325/60

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Jinan Meide Casting Co. Ltd (Ťi-nan, Čína) (zástupce: R. Antonini a E. Monard, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 430/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a Thajska, o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o ukončení řízení s ohledem na Indonésii (Úř. věst. L 129, s. 1) a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení práva žalobkyně na obhajobu a porušení čl. 6 odst. 7, čl. 20 odst. 2 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51), neboť jí nebyly zpřístupněny ani sděleny informace relevantní pro stanovení běžné hodnoty.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že odmítnutí určitých úprav požadovaných žalobkyní je v rozporu s čl. 2 odst. 10 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 a s článkem 2.4 Dohody WTO o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994. Žalobkyně má podpůrně za to, že Rada porušila článek 296 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že stanovování běžné hodnoty jiných než odpovídajících typů výrobků je v rozporu s čl. 2 odst. 7 písm. a), odst. 10 a odst. 10 písm. a), jakož i s čl. 2 odst. 11 ve spojení s čl. 2 odst. 7 psím. a), odst. 8 a 9 a čl. 9 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 a se zásadou nediskriminace.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 2 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, neboť o určení, zda pro žalobkyni převažují tržní podmínky, nebylo rozhodnuto do tří měsíců od zahájení šetření.

5)	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že zjišťování újmy na základě nepřesných informací o dovozech je v rozporu s čl. 3 odst. 1, 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/36

Žaloba podaná dne 19. srpna 2013 — Giant (China) v. Rada

(Věc T-425/13)

2013/C 325/61

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Giant (China) Co. Ltd (Kunshan, Čína) (zástupci: P. De Baere, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil nařízení Rady (EU) č. 502/2013 ze dne 29. května 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 990/2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 153, s. 17), a to v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vychází z toho, že Rada uplatnila nesprávné právní kritérium, na jehož základě určila, že společnosti Jinshan a Giant China tvoří jedinou hospodářskou jednotku, čímž porušila čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009 (základní nařízení).

2)	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že společnost Giant China a skupina společností Jinshan mají těsné obchodní a strukturální vazby.

3)	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila článek 18 základního nařízení, když si vyžádala předložení informací, jež nebyly nezbytné a o nichž nebylo možné rozumně předpokládat, že je společnost Giant China poskytne.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že společnost Giant China netvrdila, že pořízení informací týkajících se společnost Jinshan představuje nepřiměřené břemeno.

5)	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že důkazy předložené žalobkyní nemohou být ověřeny.

6)	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Komise a Rada porušily právo společnosti Giant China na obhajobu, když si vyžádaly informace, jež nemohla poskytnout, a když odmítly podpůrně předložené důkazy.

7)	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že by uložením individuálního cla společnosti Giant China vzniklo nebezpečí obcházení.

8)	Osmý žalobní důvod vychází z toho, že při posuzování otázky, zda je v případě žalobkyně dáno nebezpečí obcházení, použila Rada jiná kritéria, než která použila v případě jiných výrobců, čímž porušila zásadu zákazu diskriminace a zásadu proporcionality.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/37

Žaloba podaná dne 19. srpna 2013 — Bayer CropScience v. Komise

(Věc T-429/13)

2013/C 325/62

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bayer CropScience AG (Monheim am Rhein, Německo) (zástupci: K. Nordlander, advokát a P. Harrison, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	shledal žalobu přípustnou;

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) č. 485/2013 ze dne 24. května 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinných látek klothianidin, thiamethoxam a imidakloprid, a kterým se zakazuje použití a prodej osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin obsahujícími uvedené účinné látky (Úř. věst. L 139, s. 12); a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že Komise přijetím sporného nařízení překročila pravomoci, které jí přiznává nařízení č. 1107/2009 (1) (dále jen „zmocňovací nařízení“), což vede k tomu, že sporné nařízení postrádá náležitý právní základ, neboť:

—

Komise porušila článek 21 zmocňovacího nařízení, když (i) nezohlednila údaje získané na základě sledování, které dokládaly, že dotčené účinné látky nevykazují nepřijatelná rizika pro včely, a když (ii) došla k chybnému závěru, že existovaly nové relevantní vědecké informace, které Komisi opravňují jednat; a

—

Komise porušila článek 49 zmocňovacího nařízení, když zakázala prodej osiva ošetřeného dotčenými účinnými látkami, aniž prokázala výskyt „vážných obav“, že ošetřené osivo „může představovat vážné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí“ a že tomuto riziku „nelze uspokojivě zabránit“ prostřednictvím jiných opatření.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že sporné nařízení bylo přijato v rozporu s čl. 12 odst. 2 a s přílohou II, bodem 3.8.3 zmocňovacího nařízení a nerespektovalo legitimní očekávání žalobkyně, neboť:

—

žalobkyně mohla legitimně očekávat, jak to stanoví zmocňovací nařízení, že se na posouzení rizika, které vedlo k přijetí sporného nařízení, uplatní existující a použitelné pokyny, avšak namísto těchto pokynů se použilo vědecké stanovisko, které nepředstavuje pokyny, a návrh metodického dokumentu, který nebyl ani dostupný, ani schválený.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že způsob, jakým Komise uplatnila zmocňovací nařízení při přijetí sporného nařízení, představuje porušení základního práva žalobkyně na vlastnictví a na svobodné podnikání, neboť:

—

rozhodnutí o odejmutí (a o změně) schválení přípravků žalobkyně se zakládala na protiprávním použití zmocňovacího nařízení, které náležitě nezohledňuje dlouhodobé neškodné používání dotčených účinných látek, ani hodnotu a význam duševního vlastnictví a dlouhodobých investic žalobkyně ve vztahu k uvedeným látkám.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že sporné nařízení bylo přijato v řízení, při kterém nebylo dodrženo právo žalobkyně být vyslechnuta, neboť:

—	provedení příslušného posouzení rizik na základě vědeckého stanoviska a návrhu metodického dokumentu (namísto existujících a použitelných pokynů) automaticky vedlo ke zjištění „nedostatků v dokumentaci“, ke kterým žalobkyně nedostala nikdy příležitost se vyjádřit.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že přijetí sporného nařízení porušuje zásadu proporcionality, neboť:

—

v mnohých oblastech (včetně omezení používání přípravků žalobkyně na listech, neprofesionálního a vnitřního používání), sporné nařízení překračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení jeho legitimních cílů, a dokonce může tyto cíle mařit, a Komise opomněla zvážit jí dostupné možnosti přijetí méně omezující právní úpravy.

Šestý důvod vychází z toho, že přijetím sporného nařízení byla porušena zásada obezřetnosti, neboť:

—

toto přijetí znamená zejména to, že Komise, jakožto subjekt řídící riziko, zaujala čistě hypotetický postoj k riziku, které spočívalo na pouhých domněnkách a nebylo vědecky podloženo (čehož důsledkem bylo, že posouzení rizik z velké části nepředstavovalo podrobné vědecké posouzení), a že Komise odmítla posoudit případné výhody a náklady spojené s její činností.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/38

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. srpna 2013 Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) proti rozsudku vydanému dne 26. června 2013 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-21/12, Achab v. EHSV

(Věc T-430/13 P)

2013/C 325/63

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) (zástupci: M. Arsène, zmocněnec, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duron, advokáty)

Další účastník řízení: Mohammed Achab (Brusel, Belgie)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ve věci F-21/12 v části, v níž bylo tímto rozsudkem zrušeno rozhodnutí EHSV ze dne 9. června 2011 o vrácení příspěvku za práci v zahraničí vypláceného M. Achabovi od 1. července 2010 a nařízeno, že EHSV ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených žalobcem v řízení v prvním stupni;

—	vyhověl návrhovým žádáním předloženým navrhovatelem, tj. zamítl žalobu jako zcela neopodstatněnou;

—	uložil druhému účastníkovi řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení vynaložených v rámci tohoto řízení a v rámci řízení před Soudem pro veřejnou službu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel pět důvodů kasačního opravného prostředku.

1)	První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v tom, že SVS měl nesprávně za to, že podmínky pro vydání bezdůvodného obohacení nejsou splněny.

2)	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v tom, že napadený rozsudek přispívá k bezdůvodnému obohacení žalobce v řízení v prvním stupni.

3)	Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v tom, že SVS měl nesprávně za to, že EHSV nikdy neučinil oznámení pro své zaměstnance s upozorněním na důsledky naturalizace.

4)	Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v tom, že Soud porušil zásadu striktního uplatňování finančních ustanovení a zásadu restriktivního výkladu ustanovení upravujících výjimku.

5)	Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení v souvislosti s rozdělením nákladů řízení.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/39

Žaloba podaná dne 20. srpna 2013 — Makhlouf v. Rada

(Věc T-441/13)

2013/C 325/64

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Eyad Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupci: C. Rygaert a G. Karouni, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii;

—	uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení podle článků 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů, které jsou v zásadě shodné nebo podobné těm, které byly předloženy ve věci T-383/11, Makhlouf v. Rada (1).

(1) Úř. věst. 2011, C 282, s. 30.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/39

Žaloba podaná dne 20. srpna 2013 — Makhlouf v. Rada

(Věc T-442/13)

2013/C 325/65

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Hafez Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupci: C. Rygaert a G. Karouni, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii a

—	uložil Radě Evropské unii náhradu nákladů řízení podle článků 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů, které jsou v zásadě totožné s důvody uvedenými v rámci věci T-359/11, Makhlouf v. Rada (1), nebo jsou těmto důvodům podobné.

(1) Úř. věst. 2011, C 282, s. 25.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/39

Žaloba podaná dne 20. srpna 2013 — Makhlouf v. Rada

(Věc T-443/13)

2013/C 325/66

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Mohammad Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupci: C. Rygaert a G. Karouni, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii;

—	uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení podle článků 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů, které jsou v hlavních bodech totožné nebo podobné s žalobními důvody uplatňovanými ve věci T-383/11, Makhlouf v. Rada (1).

(1) Úř. věst. 2011, C 282, s. 30.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/40

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. srpna 2013 Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) proti rozsudku vydanému Soudem pro veřejnou službu dne 26. června 2013 ve spojených věcech F-135/11, F-51/12 a F-110/12, BU v. EMA

(Věc T-444/13 P)

2013/C 325/67

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) (zástupce: T. Jabłoński a N. Rampal Olmedo, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeck a A. Duron, advokáti)

Další účastník řízení: BU (Londýn, Spojené království)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ve věcech F-135/11, F-51/12 a F-110/12 v rozsahu, v němž se zrušuje rozhodnutí EMA neprodloužit dalšímu účastníkovi řízení o kasačním opravném prostředku pracovní smlouvu a v němž se EMA ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených BU ve věcech F-135/11 a F-51/12;

—	vyhověl návrhovým žádáním navrhovatelky uváděným v prvním stupni, a sice zamítnout žalobu jako zcela neopodstatněnou;

—	uložil dalšímu účastníkovi řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů tohoto řízení i řízení před Soudem pro veřejnou službu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka čtyři důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Soud svým rozhodnutím, že má pravomoc ověřovat, zda důvody, kterými administrativa odůvodnila neprodloužení smlouvy, nemohou zpochybnit základní kritéria a podmínky, které zákonodárce stanovil ve služebním řádu úředníků Evropské unie a kterých účelem je zaručit smluvním zaměstnancům možnost dosáhnout při skončení smlouvy jisté kontinuity v zaměstnání (viz body 57 až 62 napadeného rozsudku), porušil zákaz rozhodovat ultra vires. EMA tvrdí, že pravomoc, které se Soud dovolává, postrádá veškerý právní základ.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, jehož se Soud dopustil při výkladu čl. 8 prvního pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců de Evropské unie (PŘOZ) tím, že dospěl k závěru, že příslušný orgán měl povinnost zjistit, zda neexistuje pracovní místo, na které by mohl být dočasný zaměstnanec, jehož smlouva brzy skončí, přijat nebo převeden.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v tom, že Soud zkreslil pojem „zájem služby“, jelikož způsob, jakým jej Soud vykládá, zakládá domněnku, že zaměstnání žalobce je zachováno, nemůže-li příslušný orgán prokázat, že neexistuje žádné pracovní místo, na které by mohl být dočasný zaměstnanec, jehož smlouva brzy skončí, přijat nebo převeden.

4)	Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení v souvislosti s tím, že EMA bylo uloženo nahradit náklady řízení ve věci F-51/12, která byla jako nepřípustná odmítnuta.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/40

Žaloba podaná dne 14. srpna 2013 — Syngenta Crop Protection a další v. Komise

(Věc T-451/13)

2013/C 325/68

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Syngenta Crop Protection AG (Basilej, Švýcarsko); Syngenta Crop Protection (Brusel, Belgie); Syngenta Bulgaria (Sofie, Bulharsko); Syngenta Czech s.r.o. (Praha, Česká republika); Syngenta Crop Protection A/S (Kodaň, Dánsko); Syngenta France SAS (Saint-Sauveur, Francie); Syngenta Agro GmbH (Maintal, Německo); Syngenta Hellas AEBE — Proïonta Fytoprostasias & Sporoi (Anthoussa Attica, Řecko); Syngenta Növényvédelmi kft (Budapešť, Maďarsko), Syngenta Crop Protection SpA (Miláno, Itálie); Syngenta Crop Protection BV (Roosendaal, Nizozemsko); Syngenta Polska sp. z o.o. (Varšava, Polsko); Syngenta Agro Srl (Bukurešť, Rumunsko); Syngenta Slovakia s.r.o. (Bratislava, Slovensko); Syngenta Agro, SA (Madrid, Španělsko); Syngenta UK Ltd (Cambridge, Spojené království) (zástupci: D. Waelbroeck, advokát, D. Slater, Solicitor, a I. Antypas, advokát)

Žalované: Evropská Komise a Evropská unie zastupovaná Evropskou komisí

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) č. 485/13 (dále jen „napadené nařízení“) v plném rozsahu nebo podpůrně zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž ukládá omezení pro thiamethoxam (dále jen „TMX“), osivo ošetřené TMX a přípravky obsahující TMX;

—	uložil EU v zastoupení Komise náhradu škody vzniklé žalobkyním v důsledku porušení právních povinností Komise;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod spočívá v tom, že napadené nařízení ukládá omezení pro TMX, která nejsou vědecky podložena, a porušuje právo na spravedlivé řízení v rozporu s článkem 4, čl. 12 odst. 2, článkem 21 a 49 a Přílohou II nařízení č. 1107/2009 (1) a zásadou právní jistoty a práva na obhajobu. Posudek Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a následně uložená omezení se konkrétně nezakládaly na nových vědeckých důkazech o riziku, nezohlednily značnou část příslušných vědeckých poznatků, obsahují věcné chyby v klíčových parametrech a nejsou založeny na akceptované metodologii pro posuzování rizik. EFSA dále nezjistila, že by bylo ohroženo přežití včelích kolonií nebo že by hrozily subletální účinky, a neuvádí žádné negativní závěry vycházející ze skutečných studií v terénních podmínkách. Postup posuzování a přijímání omezujících opatření byl urychlen do té míry, že nemohlo být řádně provedeno vědecké posouzení a dotčeným osobám nebylo odpovídajícím způsobem umožněno se vyjádřit.

2)	Druhý žalobní důvod spočívá v tom, že napadené nařízení ukládá nepřiměřená a diskriminační omezení pro TMX, která vychází z čistě hypotetického rizika, aniž bylo provedeno řádné vědecké posouzení či jakékoli posouzení dopadu, a to v rozporu se zásadou prevence a zásadou proporcionality.

Třetí žalobní důvod spočívá v tom, že napadené nařízení bylo přijato v rozporu se zásadou dobré správy a péče na základě neodůvodněného zmocnění uděleného EFSA, a v rámci urychleného postupu, během něhož nebyl dotčeným osobám dán prostor pro vyjádření, nebyly zohledněny relevantní vědecké poznatky a nebylo provedeno posouzení dopadů.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. 2009 L 309, s. 1).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/41

Žaloba podaná dne 26. srpna 2013 — SNCM v. Komise

(Věc T-454/13)

2013/C 325/69

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) (Marseille, Francie) (zástupci: A. Winckler, F.-C. Laprévote, J.-P. Mignard a S. Mabile, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	na základě článku 263 SEU zrušil rozhodnutí Komise C(2013) 1926 ze dne 2. května 2013;

—	podpůrně rozhodnutí zrušil částečně v rozsahu, v němž má za to, že podpora zahrnuje skutečnosti uvedené v bodě 218 rozhodnutí;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2013) 1926 final ze dne 2. května 2013, ve kterém Komise nejprve kvalifikovala finanční náhrady vyplacené společnostem Société Nationale Corse Méditerranée (SNCM) a Compagnie Méridionale de Navigation (CNM) za služby námořní dopravy, které v letech 2007-2013 poskytovaly mezi Marseille a Korsikou v rámci smlouvy o veřejné službě, jako státní podpory. Komise dále náhrady vyplacené společnostem SNCM a CNM za dopravní služby poskytované po celý rok (dále jen „základní“ služby) prohlásila za slučitelné s vnitřním trhem, avšak náhrady vyplacené za služby poskytované během období vysoké poptávky, jako je období Vánoc, únor, jaro-podzim anebo léto (dále jen „doplňkové“ služby), prohlásila za neslučitelné s vnitřním trhem. Komise nakonec nařídila navrácení podpor prohlášených za neslučitelné s vnitřním trhem [věc týkající se státní podpory SA.22843 2012/C (ex 2012/NN)].

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod se zakládá na nesprávném právním posouzení a nesprávném posouzení skutkového stavu, jelikož Komise nesprávně konstatovala, že „doplňková“ služba není službou obecného hospodářského zájmu. Žalobkyně tvrdí, že Komise:

—	se dopustila nesprávného právního posouzení, jelikož omezila široký prostor pro uvážení, který Smlouva o fungování Evropské unie dává členským státům při vymezení služeb obecného hospodářského zájmu;

—	zvolila nesprávný a neuplatnitelný postup, pokud jde o kritérium „skutečné potřeby“ veřejné služby;

—	se dopustila nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávně posoudila skutkový stav, když „základní“ službu a „doplňkovou“ službu posuzovala rozdílně;

—	se dopustila nesprávného posouzení, pokud jde o absenci soukromé iniciativy u „doplňkové“ služby.

Druhý žalobní důvod se zakládá na zjevně nesprávném posouzení, jelikož Komise nesprávně konstatovala, že přidělení smlouvy o veřejné službě neodpovídalo čtvrtému kritériu stanovenému Soudním dvorem v rozsudku ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C-280/00, Recueil, s. I- 7747), přestože k němu došlo na základě otevřeného a transparentního zadávacího řízení.

Třetí žalobní důvod se podpůrně a za předpokladu, že náhrada za „doplňkovou“ službu představuje podporu (quod non), zakládá na porušení čl. 106 odst. 2 SFEU a článku 107 SFEU, zásady proporcionality a zákazu bezdůvodného obohacení, jakož i zjevně nesprávného posouzení výše podpory, která má být vrácena, jelikož při vyčíslení podpory, která má být vrácena, nebyly zohledněny skutečně vzniklé vícenáklady, které SNCM vznikly z titulu „doplňkové“ služby, ani vyrovnání za „základní“ službu, a jelikož v každém případě vycházela z nesprávného posouzení náhrady za „základní“ službu a za „doplňkovou“ službu.

Čtvrtý žalobní důvod se zakládá na porušení zásady legitimního očekávání, jelikož Komise postupovala v rozporu se svou rozhodovací praxí a uplatnila sdělení SGEI (1), které nebylo přijato k datu podpisu smlouvy o veřejné službě. Žalobkyně dále tvrdí, že délka trvání řízení u ní mohla vyvolat legitimní očekávání, což Komisi brání v tom, aby vnitrostátním orgánům nařídila vrátit podpory.

5)	Pátý žalobní důvod se zakládá na porušení zásady rovného zacházení, jelikož s SNCM bylo neodůvodněně zacházeno jinak než s ostatními společnostmi námořní dopravy.

(1) Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu Text s významem pro EHP (Úř. věst. 2012, C 8, s. 4).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/42

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. srpna 2013 ze strany CC proti rozsudku vydanému dne 11. července 2013 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-9/12, CC v. Parlament

(Věc T-457/13 P)

2013/C 325/70

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: CC (Bridel, Lucembursko) (zástupce: G. Maximini, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu (SVS) vydaný 11. července 2013 ve věci F-9/12, (CC v. Evropský parlament),

—	v důsledku toho vyhověl návrhu žalobkyně na náhradu škody způsobené v důsledku nepřátelského jednání,

—	rozhodl v souladu s návrhovými žádáními předloženými navrhovatelkou v prvním stupni,

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka osm důvodů kasačního opravného prostředku.

1)	První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že SVS pochybil, když nenařídil provést nezbytná důkazní opatření a z tohoto důvodu se údajně dopustil zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o ztrátu příležitosti žalobkyně být zaměstnána v Parlamentu od června 2005.

2)	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení a zkreslení skutkového stavu, jelikož SVS údajně dospěl k závěru, že Rada byla informována o existenci seznamu vhodných kandidátů, na kterém bylo uvedeno jméno navrhovatelky.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, zjevně nesprávného posouzení, zkreslení skutkového stavu, nedostatečného odůvodnění a neprojednání žalobního důvodu, jelikož SVS se údajně nezabýval žalobními důvody uvedenými navrhovatelkou, týkajícími se toho, že Parlament údajně bránil zaměstnání navrhovatelky v jiných orgánech a institucích Unie, dále chybějících informací o existenci seznamu vhodných uchazečů a skutečnosti, že EPSO údajně získalo souhlas k zapsání navrhovatelky do své databáze a postoupení této informace.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení a zkreslení skutkového stavu, protože SVS i) údajně dospěl k nesprávnému závěru, že Parlament nemá právně závaznou povinnost poskytnout seznam vhodných kandidátů všem orgánům a institucím Unie, ii) údajně nevyvodil důsledky z porušení zásad rovného zacházení, řádné správy a právní jistoty a iii) údajně nepřezkoumal dokumenty.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vycházející ze zkreslení skutkového stavu a zjevně nesprávného posouzení v souvislosti s informací o prodloužení platnosti seznamu vhodných kandidátů, jelikož SVS údajně dospěl k závěru, že Rada a ostatní orgány a instituce Unie věděly o prodloužení platnosti seznamu vhodných uchazečů od června do srpna 2007.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, zjevně nesprávného posouzení, zkreslení skutkového stavu a jeho nepřezkoumání, jelikož SVS údajně dospěl k závěru, že prodloužení platnosti seznamu vhodných uchazečů ve vztahu k ostatním úspěšným uchazečům neznamená nerovné zacházení vzhledem k navrhovatelce.

7)	Sedmý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, jelikož TFP údajně nevyvodil důsledky, které měl vyvodit z toho, že Parlament zničil dokumenty týkající se situace navrhovatelky.

Osmý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, zjevně nesprávného posouzení a podpůrně ze zkreslení skutkového stavu, z neprovedení důkazních opatření a z nedostatku odůvodnění, jelikož SVS údajně nezohlednil skutečnou situaci navrhovatelky a postoj Parlamentu při analýze existence ztráty příležitosti zaměstnatelnosti a hodnocení způsobené újmy, který byl v rozporu s jeho povinnostmi.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/43

Žaloba podaná dne 28. srpna 2013 — Ranbaxy Laboratories a Ranbaxy (Spojené království) v. Komise

(Věc T-460/13)

2013/C 325/71

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ranbaxy Laboratories Ltd (Haryana, Indie); a Ranbaxy (UK) Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: R. Vidal, A. Penny, Solicitors, a B. Kennelly, Barrister)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil čl. 1 odst. 4 rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2013 ve věci COMP/39.226 — Lundbeck (citalopram) v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP v rozsahu, ve kterém se toto rozhodnutí týká žalobkyň;

—	zrušil čl. 2 odst. 4 rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2013 ve věci COMP/39.226 — Lundbeck (citalopram) v rozsahu, ve kterém ukládá žalobkyním pokutu, nebo podpůrně, aby snížil výši pokuty; a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná dospěla k nesprávnému závěru, když „účel“ dohody o vypořádání uzavřené mezi žalobkyněmi považovala za porušení článku 101 odst. 1 SFEU. Žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila nesprávného právního posouzení a/nebo nesprávného posouzení skutkového stavu.

2)	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nesprávně určila, že účastníci dohody o vypořádání byli přinejmenším potenciálně konkurenti. Žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila nesprávného právního posouzení a/nebo nesprávného posouzení skutkového stavu.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nesprávně vyložila dohodu o vypořádání, když dospěla k závěru, že dohoda nabízí větší ochranu než tu, kterou by bylo možné získat prostřednictvím patentu na výrobu. Žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila nesprávného právního posouzení a/nebo nesprávného posouzení skutkového stavu.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nesprávně vypočítala pokutu uloženou žalobkyním a pokuta je sama o sobě neopodstatněná a nepřiměřená.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/44

Žaloba podaná dne 28. srpna 2013 — Hermann Trollius v. ECHA

(Věc T-466/13)

2013/C 325/72

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hermann Trollius GmbH (Lauterhofen, Německo) (zástupci: M. Ahlhaus a J. Schrotz, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ECHA č. SME (2013) 0191 ze dne 31. ledna 2013 a fakturu ECHA č. 10035033 ze dne 4. února 2013; a

—	uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z nedostatku pravomoci žalované.

—	Žalobkyně tvrdí, že žalovaná neměla pravomoc přijmout napadené rozhodnutí SME (2013) 0191, protože nařízení (ES) 1907/2006 (1) ani nařízení (ES) 340/2008 (2) neopravňují žalovanou přijmout samostatné rozhodnutí o tom, zda žadatel o registraci splňuje kritéria pro MSP.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 104 odst. 1 nařízení REACH ve spojení s nařízením č. 1 ze dne 15. dubna 1958 (3).

—	Žalobkyně tvrdí, že žalovaná po celou dobu komunikace s žalobkyní porušovala svoji povinnost obracet se na osobu podléhající jurisdikci členského státu v úředním jazyce tohoto státu a že toto porušení práva zabránilo žalobkyni splnit podmínky požadované k prokázání jejího postavení malého podniku.

3)	Třetí žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že žalobkyně je ve skutečnosti malým podnikem ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (4), a napadená rozhodnutí jsou tedy věcně nesprávná.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

(3) Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství.

(4) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/45

Žaloba podaná dne 30. srpna 2013 — Generics (UK) v. Komise

(Věc T-469/13)

2013/C 325/73

Jednací jazyk: angličitna

Účastnice řízení

Žalobkyně: Generics (UK) Ltd (Potters Bar, Spojené království) (zástupci: I. Vandenborre a T. Goetz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

v plném rozsahu či částečně zrušil rozhodnutí Komise C(2013) 3803 final ze dne 19. června 2013 ve věci COMP/39.226, kterým bylo konstatováno, že se žalobkyně uzavřením dvou dohod o narovnání týkající se patentů dopustila jediného a pokrčujícího protiprávního jednání v rozporu s článkem 101 SFEU od 24. ledna 2002 do 1. listopadu 2003;

—	podpůrně zrušil či podstatně snížil výši uložené pokuty; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.

První žalobní důvod spočívá v tom, že Komise nesprávně posoudila obsah, cíl a kontext dohod o narovnání:

—

Konstatování v rozhodnutí vychází z nesprávného a spekulativního výkladu dohod o narovnání a vysoce selektivního výběru z dobových dokumentů. V rozhodnutí jsou ignorovány či zkresleny důkazy, které jednoznačně prokazují, že dohody o narovnání nepřesáhly rámec platných patentů společnosti Lundbeck a byly uzavřeny v rámci skutečného patentového sporu.

Druhý žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když ignorovala existenci platných patentů a dohody o narovnání přirovnala k dohodám o rozdělení trhu:

—

Konstatování v rozhodnutí, podle něhož mají dohody o narovnání za cíl omezit hospodářskou soutěž, ignoruje existenci platných patentů, které žalobkyně musela zohlednit. Rozhodnutí je nesprávné, pokud jde o konstatování, že patenty mají výlučnou působnost pouze v případě, že byla potvrzena v kontradiktorním řízení, že patentové spory jsou zásadní pro soutěžní proces a že žalobkyně měla povinnost podat žalobu či vyčerpat všechny ostatní prostředky před tím, než uzavřela dohody o narovnání.

Třetí žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu, když konstatovala, že platby, které proběhly v rámci dohod o narovnání, byly „rozhodující“ pro účely konstatování o protiprávnosti z hlediska cíle dohod:

—	Pro konstatování Komise, podle něhož zahrnutí platby žalobkyni do dohod o narovnání postačovala k prokázání protiprávnosti z hlediska cíle dohod, není dán žádný právní ani skutkový základ. Komise neunesla důkazní břemeno.

Čtvrtý žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu, když ignorovala relevantní faktické a právní okolnosti, za nichž byly dohody o narovnání uzavřeny:

—

Komise ignorovala skutečnosti podstatné pro posouzení dohod o narovnání včetně příslušné právní úpravy patentových sporů, dobových záznamů o patentovém sporu a rizik souvisejících se náhradou škody pro žalobkyni a vlastní zjištění týkajících se průměrné délky patentového sporu. Komise neunesla důkazní břemeno.

Pátý žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného posouzení skutkového stavu, když konstatovala, že se na dohody o narovnání nevztahuje výjimka podle čl. 101 odst. 3 SFEU:

—	Komise neprovedla rozbor relevantních, spolehlivých a důvěryhodných argumentů a důkazů předložených žalobkyní, které prokazují, že dohody o narovnání žalobkyni umožnily zahájit činnost téměř 18 let před uplynutím doby platnosti klíčového patentu společnosti Lundbeck.

Šestý žalobní důvod spočívá v tom, že rozhodnutí je v rozporu se zásadou proporcionality:

—	Rozhodnutí porušuje zásadu proporcionality, jelikož sankcionuje dohody o narovnání, které byly nejjednodušším řešením k dosažení legitimních cílů.

Sedmý žalobní důvod spočívá v tom, že rozhodnutí je nedostatečně odůvodněno v rozporu s článkem 296 SFEU:

—	Rozhodnutí je nedostatečně odůvodněno v rozporu s článkem 296 SFEU, jelikož předpokládá existenci něčeho, co musí Komise prokázat.

Osmý žalobní důvod spočívá v tom, že rozhodnutí porušuje zásadní procesní požadavky:

—	Rozhodnutí porušuje právo žalobkyně na obhajobu, jelikož přináší nová tvrzení a důkazy, aniž byla žalobkyni poskytnuta příležitost být vyslechnuta.

Devátý žalobní důvod spočívá v tom, že Komise neprokázala, že se žalobkyně dopustila údajného protiprávního jednání úmyslně či z nedbalosti:

—	Sporné skutečnosti vyvolávají nové složité otázky, které byly v době uzavření dohod o narovnání bezprecedentní. Není dán základ pro konstatování, že skutečnosti, které Komise napadá jakožto protiprávní, byly spáchány porušením práva z nedbalosti nebo úmyslně.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/46

Žaloba podaná dne 30. srpna 2013 — Merck v. Komise

(Věc T-470/13)

2013/C 325/74

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Merck KGaA (Darmstadt, Německo) (zástupci: B. Bär-Bouyssière, K. Lillerud, L. Voldstad, B. Marschall, P. Sabbadini, R. De Travieso, M. Holzhäuser, S. O, advokáti, M. Marelus, solicitor, R. Kreisberger a L. Osepciu, barristers)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Komise C(2013) 3803 final ze dne 19. června 2013 ve věci COMP/39.226 — Lundbeck) a čl. 2 odst. 5, články 3 a 4 v rozsahu, v němž se týkají společnosti Merck;

—	subsidiárně, zrušil nebo snížil pokutu uloženou společnosti Merck; a

—	v každém případě nařídil, aby byly společnosti Merck nahrazeny náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně třináct žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vychází z toho, že Komise provedla nesprávný výklad pojmu „omezení na základě účelu“ ve smyslu článku 101.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z tvrzení, že teorie Komise o škodě byla od základu chybná.

3)	Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že přístup Komise je v rozporu se zásadou právní jistoty.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila pochybení, když nezohlednila anebo dostatečně nezohlednila skutkový, hospodářský a právní kontext, který ukázal, že bez dohod by GUK nemohla uvést citalopram rychleji na trh ve Spojeném království nebo na jiných trzích EHP.

5)	Pátý žalobní důvod vychází z tvrzení, že Komise nesprávně posoudila dosah dohod uzavřených mezi společnostmi Lundbeck a GUK.

6)	Šestý žalobní důvod se týká toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když rozhodla, že společnosti Lundbeck a GUK jsou potenciálními konkurenty.

7)	Sedmý žalobní důvod vychází z tvrzení, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že společnost GUK měla při uzavírání dohod týkajících se Spojeného království a EHP protisoutěžní záměry.

8)	Osmý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení Komise při rozhodnutí o velikosti a účelu hodnoty převodu mezi společnostmi Lundbeck a GUK.

9)	Devátý žalobní důvod vychází z tvrzení, že Komise řádně neposoudila argumenty vznesené účastnicemi řízení podle čl. 101 odst. 3 SFEU.

10)	Desátý žalobní důvod vychází z tvrzení, že Komise náležitě nezohlednila důkaz předložený společností Merck, který vyvrací domněnku rozhodujícího vlivu a v důsledku toho se dopustila nesprávného posouzení, když rozhodla, že domněnka nebyla vyvrácena.

11)	V rámci jedenáctého žalobního důvodu je požadováno zrušení rozhodnutí Komise z důvodu nepřiměřeného zmeškání lhůty.

12)	Dvanáctý žalobní důvod vychází z tvrzení, že Komise porušila právo účastnic řízení na slyšení.

13)	Třináctý žalobní důvod se týká nesprávného posouzení pokut Komisí.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/47

Žaloba podaná dne 30. srpna 2013 — Xellia Pharmaceuticals a Zoetis Products v. Komise

(Věc T-471/13)

2013/C 325/75

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Xellia Pharmaceuticals ApS (Kodaň, Dánsko) a Zoetis Products, LLC (New Jersey, Spojené státy) (zástupce: D. Hull, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil čl. 1 odst. 3, čl. 2 odst. 3 a článek 3 rozhodnutí Komise C(2013) 3803 final ze dne 19. června 2013 (COMP/39.229 — Lundbeck) v rozsahu, v němž se týkají žalobkyň; nebo

—	podpůrně, prohlásil čl. 1 odst. 3 rozhodnutí za částečně neplatný a snížil uloženou pokutu; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně osm žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v závěru, že omezení stanovená v dohodě o smírném řešení přesahují rozsah patentů společnosti Lundbeck.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v použití nesprávného právního kritéria pro zjištění, zda je společnost Alpharma potenciálním konkurentem, a ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v závěru, že Alpharma je potenciální konkurent.

3)	Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v závěru, že dohoda o smírném řešení představuje jednání, jehož účelem je omezení hospodářské soutěže.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru, že došlo k omezení hospodářské soutěže podle článku 101 SFEU, ačkoli dohoda o smírném řešení je pouhým vyjádřením výluk podle patentů společnosti Lundbeck, u nichž z právního hlediska musí existovat domněnka platnosti.

5)	Pátý žalobní důvod vychází z porušení práva žalobkyň na obhajobu spočívajícího v tom, že (i) informace o vyšetřování a (ii) zvláštní námitky Komise jim byly oznámeny opožděně.

6)	Šestý žalobní důvod vychází z porušení zásady nediskriminace spočívajícího v tom, že rozhodnutí bylo doručeno společnosti Zoetis.

Sedmý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení při výpočtu pokuty, při němž nebyla zohledněna omezená závažnost údajného protiprávního jednání, a ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího ve stanovení pokuty úměrně vyšší pokutě uložené společnosti Lundbeck a v nezohlednění nejednoznačnosti právního předpisu, nízké závažnosti protiprávního jednání a zeměpisného rozsahu.

Osmý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v tom, že vůči společnosti A.L. Industrier byla použita horní hranice ukládané pokuty ve výši 10 % jejího obratu dosaženého v roce 2011, a nikoli jejího obratu dosaženého v roce 2012, který byl zřetelně vyšší, v důsledku čehož musí žalobkyně uhradit vyšší podíl na pokutě.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/47

Žaloba podaná dne 30. srpna 2013 — H. Lundbeck a Lundbeck v. Komise

(Věc T-472/13)

2013/C 325/76

Jednací jazyk: angličitna

Účastnice řízení

Žalobkyně: H. Lundbeck A/S (Valby, Dánsko); a Lundbeck Ltd (Milton Keynes, Spojené království) (zástupci: R. Subiotto, QC, a T. Kuhn, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2013) 3803 final ze dne 19. června 2013 ve věci COMP/39.226 — Lundbeck, které bylo žalobkyním doručeno dne 21. června 2013;

—	podpůrně zrušil pokuty uložené žalobkyním podle tohoto rozhodnutí;

—	ještě podpůrněji podstatně snížil výši pokut uložených žalobkyním podle tohoto rozhodnutí;

—	v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení a souvisejících nákladů; a

—	přijal jakákoli jiná opatření, která považuje za vhodná.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu předkládají žalobkyně deset žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná učinila nesprávný závěr, podle něhož společnost Lundbeck a ostatní podniky, které byly stranami dohod, byly skutečnými či potenciálními konkurenty podle čl. 101 ods.t 1 SFEU.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná nesprávně posoudila relevanci převodů aktiv v souvislosti s dohodami o vypořádání týkajícími se patentů.

3)	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že závěr žalované, podle něhož cílem dohod o vypořádání týkajících se patentů bylo omezit hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1, vychází z nesprávné aplikace zavedených zásad týkajících se omezení z hlediska cíle dohod.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí žalované je nesprávné a nedostatečně odůvodněné, jelikož odmítá „kritérium působnosti patentu“ jako odpovídající kritérium pro posouzení dohod o vypořádání týkajících se patentů z hlediska práva hospodářské soutěže podle čl. 101 odst. 1 SFEU.

5)	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí žalované nesprávně kvalifikuje jednání společnosti Lundbeck a neuvádí, v čem jsou tyto jednostranné úkony relevantní pro účely konstatování porušení čl. 101 odst. 1 SFEU.

6)	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná nezohlednila všechny okolnosti týkající se dohod a učinila nesprávný závěr, že jejich zamýšlená působnost šla nad rámec působnosti patentových práv společnosti Lundbeck.

7)	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná řádně neposoudila účinky dohod podle čl. 101 odst. 3 SFEU.

Osmý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí žalované porušuje právo společnosti Lundbeck na obhajobu, jelikož žalovaná v době mezi vydáním oznámení námitek a vydáním rozhodnutí uvedla jiné skutečnosti zakládající údajné protiprávní jednání, aniž společnosti Lundbeck poskytla příležitost být vyslechnuta.

9)	Devátý žalobní důvod vychází podpůrně z toho, že žalovaná uložila společnosti Lundbeck pokutu protiprávně, ačkoli v tomto případě vyvstaly nové faktické a právní otázky, čímž rovněž porušila zásadu právní jistoty.

10)	Desátý žalobní důvod vychází ještě podpůrněji z toho, že žalovaná nesprávně vyčíslila pokuty uložené společnosti Lundbeck.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/48

Žaloba podaná dne 13. září 2013 — Schmidt Spiele v. OHIM (ztvárnění hrací desky)

(Věc T-492/13)

2013/C 325/77

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Schmidt Spiele GmbH (Berlín, Německo) (zástupce: T. Sommer, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. července 2013 ve věci R 1767/2012-1;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení;

—	nařídil ústní projednání věci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující ztvárnění hrací desky pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 16, 28 a 41 — přihláška ochranné známky Společenství č. 10 592 103

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/49

Žaloba podaná dne 13. září 2013 — Schmidt Spiele v. OHIM (ztvárnění hrací desky)

(Věc T-493/13)

2013/C 325/78

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Schmidt Spiele GmbH (Berlín, Německo) (zástupce: T. Sommer, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. července 2013 ve věci R 1768/2012-1;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení;

—	nařídil ústní projednání věci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/49

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2013 Luigim Marcucciem proti usnesení vydanému dne 12. července 2013 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-32/12, Marcuccio v. Komise

(Věc T-503/13 P)

2013/C 325/79

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil v plném rozsahu a bez výjimky usnesení, které vydal Soud pro veřejnou službu Evropské unie dne 12. července 2013 ve věci F-32/12, Marcuccio v. Komise;

—	vrátil dotčenou věc Soudu pro veřejnou službu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod vychází z protiprávnosti článku 14 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, z důvodu tautologie a rozporuplnosti, a každopádně z důvodu chybného, mylného, nepravdivého a nepřiměřeného výkladu a uplatnění uvedeného článku 14, jejichž důsledkem bylo zjevné porušení zásady práva na zákonného soudce, která je upravena mimo jiné v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.

2)	Druhý důvod vychází z naprosté nedostatečnosti odůvodnění, zejména z důvodu neprovedení dokazování, kategorické, tautologické, arbitrární povahy, zkreslení a překroucení skutečností, jakož i zjevně nesprávného právního posouzení skutkového stavu.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/50

Žaloba podaná dne 23. září 2013 — SolarWorld a další v. Komise

(Věc T-507/13)

2013/C 325/80

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: SolarWorld AG (Bonn, Německo); Brandoni solare SpA (Castelfidardo, Itálie); Global Sun Ltd (Sliema, Malta); Silicio Solar, SAU (Puertollano, Španělsko); a Solaria Energia y Medio Ambiente, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: L. Ruessmann, advokát, a J. Beck, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil rozhodnutí Komise 2013/423/EU ze dne 2. srpna 2013, kterým se přijímá závazek nabízený v souvislosti s řízením o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně předkládají tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí porušilo právo žalobkyň na spravedlivý proces, zásadu řádné správy, právo žalobkyň na obhajobu a čl. 8 odst. 4 a čl. 19 odst. 2 základního antidumpingového nařízení (1) tím, že

—	Komise uzavřela dohodu s čínskou vládou a čínskou obchodní komorou pro stroje a zařízení, která zastupuje velký počet čínských exportních výrobců, aniž by řádně a přiměřeným způsobem zveřejnila základní podmínky předmětného závazku,

—	Komise dotčeným stranám neposkytla možnost, aby se k závazku přijatému napadeným rozhodnutím mohly včas a účinně vyjádřit.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a z porušení čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 základního antidumpingového nařízení tím, že napadené rozhodnutí se svévolně odchyluje od výsledků šetření Komise a stanoví minimální dovozní ceny ve výši, která je zjevně nezpůsobilá k tomu, aby odstranila újmy způsobené výrobcům v EU.

—	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 101 odst. 1 SFEU tím, že napadené rozhodnutí přijímá a posiluje horizontální dohodu o cenách a je proto v rozporu se zákazem narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu stanoveným v SFEU.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51).

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/51

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 25. září 2013 — Marqués v. Komise

(Věc F-158/12) (1)

(Veřejná služba - Smluvní zaměstnanec - Přijímání - Výzva k vyjádření zájmu EPSO/CAST/02/2010 - Podmínky přijetí - Odpovídající odborná praxe - Zamítnutí návrhu na přijetí)

2013/C 325/81

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Éric Marqués (Ennery, Francie) (zástupci: A. Salerno a B. Cortese, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na přijetí žalobce do pracovního poměru jako smluvního zaměstnance funkční skupiny III, který vypracoval Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku, a návrh na náhradu utrpěné majetkové újmy.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropské komise ze dne 6. března 2012, kterým bylo odmítnuto přijmout É. Marquése do pracovního poměru jako smluvního zaměstnance funkční skupiny III, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené É. Marquésem.

(1) Úř. věst. C 86, 23.3.2013, s. 30.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/51

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 20. září 2013 — Marcuccio v. Komise

(Věc F-99/11) (1)

(Veřejná služba - Odměna - Platba zadržované části odměny - Právní zájem na podání žaloby - Zjevně nepřípustná žaloba)

2013/C 325/82

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Berardis-Kayser a J. Baquero Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení konkludentního rozhodnutí Komise, které zamítá žádost žalobce, aby mu byla vyplacena dlužná zadržovaná část odměny za období od 1. června 2005 do 31. července 2010

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	L. Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 25 28.1.2012, s. 67.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/51

Žaloba podaná dne 21. srpna 2013 — ZZ v. ESMA

(Věc F-80/13)

2013/C 325/83

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: O. Kress a S. Bassis, advokáti)

Žalovaný: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o prodloužení zkušební doby žalobce a následného rozhodnutí o propuštění, a dále návrh na náhradu údajně utrpěné újmy.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí o prodloužení stáže;

—	zrušit rozhodnutí o propuštění;

—	uložit ESMA, aby žalobci z titulu náhrady utrpěné újmy nahradil škodu a zaplatil úroky odhadované prozatím ex aequo et bono na částku 373 414 eur za majetkovou újmu a na částku 50 000 eur za nemajetkovou újmu;

—	uložit ESMA náhradu nákladů řízení.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/52

Žaloba podaná dne 4. září 2013 — ZZ v. Komise

(Věc F-82/13)

2013/C 325/84

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o převedení nároků žalobce na důchod do důchodového systému Evropské unie, které uplatňuje nová obecná prováděcí pravidla (OPP) ohledně článků 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu úředníků.

Návrhová žádání žalobce

—	určit, že článek 9 obecných prováděcích ustanovení čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu je protiprávní;

—	zrušit rozhodnutí o převodu nároků žalobce na důchod na základě parametrů stanovených v obecných prováděcích ustanovení čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu ze dne 3. března 2011;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/52

Žaloba podaná dne 9. září 2013 — ZZ v. Komise

(Věc F-84/13)

2013/C 325/85

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, podle kterého se bonifikace nároků na důchod nabytých před nástupem do služebního poměru vypočítá na základě nových obecných prováděcích ustanovení (OPU) a které se týká převedení nároků žalobkyně na důchod do unijního důchodového systému podle nových OPU k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu.

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

—	prohlásil, že článek 9 obecných prováděcích ustanovení k čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu je protiprávní, potažmo nepoužitelný;

—

zrušil rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2012 — jakož i rozhodnutí ze dne 27. června 2013, kterým je toto rozhodnutí potvrzeno — o bonifikaci nároků žalobkyně na důchod nabytých před jejím nástupem do služebního poměru v rámci převedení těchto nároků do důchodového systému orgánů Evropské unie podle obecných prováděcích ustanovení k čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu ze dne 3. března 2011;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

9.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 325/53

Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-309/13

( „Úřední věstník Evropské unie“ C 226 ze dne 3. srpna 2013, s. 23 )

2013/C 325/86

Sdělení v Úředním věstníku týkající se věci T-309/13, Enosi Mastichoparagogon v. OHIM — Gaba International (ELMA) je třeba číst takto:

„Žaloba podaná dne 7. června 2013 — Enose Mastichoparagogon v. OHIM — Gaba International (ELMA)

(Věc T-309/13)

2013/C 325/86

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Enosi Mastichoparagogon Chiou (Chios, Řecko) (zástupce: A. Malamis, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Gaba International Holding AG (Therwil, Švýcarsko)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 26. března 2013, ve věci R 1539/2012-4;

—	uložil OHIM a další účastnici řízení před odvolacím senátem (subjektu, který podal námitku v námitkovém řízení a odpůrkyni v řízení před odvolacím senátem OHIM), aby nesli vlastní náklady řízení a uhradili náklady řízení přihlašovatele ochranné známky Společenství (žalobce).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobce

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „ELMA“ pro výrobky zařazené do třídy 5 — mezinárodní zápis pro Evropské společenství 900 845

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: zápis slovní ochranné známky Společenství „ELMEX“ pro výrobky zařazené do tříd 3, 5 a 21

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitce

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009.“

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.325.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 325

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 9. listopadu 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2013/C 325/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 313, 26.10.2013	1

	Opravy
2013/C 325/86	Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-309/13 (Úř. věst. C 226 ze dne 3.8.2013, s. 23)	53