30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/1

—

s ohledem na své usnesení o Kypru z roku 1993,

—

s ohledem na své usnesení z roku 2009 o zprávě o pokroku Turecka,

—

s ohledem na článek 123 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že město Famagusta v Kyperské republice bylo v srpnu 1974 dobyto při turecké invazi,

B.

vzhledem k tomu, že část města Famagusty byla uzavřena a zůstává neobydlená a je pod přímou kontrolou turecké armády,

C.

vzhledem k tomu, že návrat uzavřené části města Famagusty jeho legitimním obyvatelům by ulehčil snahy o celkové urovnání kyperského problému,

D.

poukazuje na dohodu na vysoké úrovni z roku 1979 a na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 550 (1984) a 789 (1992),

E.

poukazuje na zprávu petičního výboru z roku 2008 o petici č. 733/2004,

1.

požaduje tureckou vládu, aby jednala podle výše uvedených rezolucí Rady bezpečnosti OSN a doporučení uvedených ve zprávě a navrátila uzavřenou část města Famagusty jeho legitimním obyvatelům, kteří se musí vrátit v bezpečí a míru;

2.

naléhavě žádá instituce EU, aby spolu s Parlamentem lépe koordinovaly své úsilí zaměřené na spolupráci s Tureckem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení předal společně se jmény signatářů (1) Komisi, Radě, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN a turecké vládě.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/2

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (1) (které je součástí tzv. balíčku šesti právních předpisů),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 23. listopadu 2011 o proveditelnosti zavedení dluhopisů stability,

—

s ohledem na vystoupení místopředsedy Rehna v Hospodářském a měnovém výboru dne 23. listopadu 2011 a na výměnu názorů s německou radou ekonomických expertů o evropském fondu pro umoření dluhu, která proběhla dne 29. listopadu 2011,

—

s ohledem na průběžnou zprávu předsedy Van Rompuye s názvem „K silnější hospodářské unii“ ze dne 6. prosince 2011,

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Parlament požádal Komisi, aby předložila zprávu o možnosti zavedení evropských cenných papírů, což je nedílnou součástí dohody mezi Parlamentem a Radou o balíčku týkajícího se správy ekonomických záležitostí (tzv. six pack, balíček šesti právních předpisů);

B.

vzhledem k tomu, že eurozóna je v unikátní situaci, kdy členské státy eurozóny používají společnou měnu, aniž by měly společnou fiskální politiku a jednotný trh s dluhopisy;

C.

vzhledem k tomu, že emise dluhopisů se společnou zodpovědností více stran by vyžadovala proces hlubší integrace;

1.

je hluboce znepokojen neustálým napětím na trhu se státními dluhopisy v eurozóně, které se v uplynulých dvou letech projevilo zvětšováním rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou dluhopisů, vysokou rozkolísaností ceny a zranitelností při útocích spekulantů;

2.

je přesvědčen, že eurozóna jako emitent druhé nejvýznamnější mezinárodní měny na světě nese spoluzodpovědnost za stabilitu mezinárodního měnového systému;

3.

zdůrazňuje, že je v dlouhodobém strategickém zájmu eurozóny a jejích členských států využít veškerých možných přínosů emise eura, které má potenciál stát se globální rezervní měnou;

4.

zejména konstatuje, že trh se státními obligacemi USA a celkový trh se státními dluhopisy v eurozóně jsou srovnatelné velikostí, nikoli však pokud jde o likviditu, různorodost a stanovování ceny; poukazuje na to, že by mohlo být v zájmu eurozóny vytvořit společný likvidní a diverzifikovaný trh s dluhopisy, byl by trh s dluhopisy stability životaschopnou alternativou k trhu dluhopisů denominovaných v amerických dolarech a euro by se stalo globálním „bezpečným přístavem“;

5.

je přesvědčen, že eurozóna a její členské země mají odpovědnost za zajištění dlouhodobé stability měny, kterou používá přes 330 milionů lidí a mnoho společností a investorů, což má nepřímo vliv i na zbytek světa;

6.

poukazuje na to, že dluhopisy stability by se lišily od dluhopisů, které vydávají federální státy jako USA a Německo, a nelze je proto bez výhrady srovnávat s US treasury bonds a Bundesanleihen;

7.

vítá předložení zelené knihy, kterým je naplněn dávný požadavek Evropského parlamentu, a pokládá ji za užitečné východisko pro další úvahy; je otevřen této věci a má zájem aktivně diskutovat o všech otázkách – o přínosech i nedostatcích – souvisejících s proveditelností zavedení dluhopisů stability v různých variantách; vybízí Komisi, aby ještě prohloubila svou analýzu po široké veřejné diskusi, do níž by měly přispět Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty, a také ECB, bude-li to považovat za žádoucí; má za to, že žádná ze tří variant předložených Komisí sama o sobě nevyřeší současnou krizi státního dluhu;

8.

bere na vědomí názor Komise, který uvádí ve své zelené knize o proveditelnosti zavedení dluhopisů stability, že dluhopisy stability by usnadnily přenos měnové politiky eurozóny a podpořily by účinnost na trhu s dluhopisy v eurozóně a v jejím širším finančním systému;

9.

opakuje svůj postoj, že pro společné emise dluhopisů je zavedení udržitelného fiskálního rámce, který by měl za cíl jak lepší správu ekonomických záležitostí, tak hospodářský růst v eurozóně, a klíčovou věcí je posloupnost kroků, přičemž jedním z nich by měl být závazný plán, který by byl podobný maastrichtským kritériím pro přijetí jednotné měny a vzal si z jejich uplatňování veškeré ponaučení;

10.

je toho názoru, že cíle, k nimž směřují rozhodnutí přijatá na zasedání Evropské rady ve dnech 8.-9. prosince 2011, tj. dále zlepšovat udržitelnost veřejných financí, také přispívají k vytváření nezbytných podmínek pro možné zavedení dluhopisů stability;

11.

je přesvědčen, že dluhopisy stability by mohly být dalším prostředkem, jak motivovat k dodržování Paktu o stabilitě a růstu, pokud ovšem budou v souvislosti s nimi předmětem pozornosti otázky morálního hazardu a společné zodpovědnosti; poznamenává, že je třeba dále rozpracovat varianty obsažené v zelené knize, pokud jde o tyto otázky:

12.

je přesvědčen, že vyhlídky na zavedení dluhopisů stability mohou přispět ke stabilitě v eurozóně ve střednědobém horizontu; vyzývá však Komisi, aby urychleně předložila návrhy, jak se vší rozhodností řešit současnou krizi státního dluhu, ať již jde o evropský fond pro umoření dluhu, který navrhuje německá rada ekonomických expertů, a/nebo finalizaci a ratifikaci smlouvy o ESM a/nebo eurobondy, či také o společné řízení emisí státních dluhopisů;

13.

upozorňuje, že toto usnesení je pouze prozatímní reakcí na zelenou knihu Komise a posléze bude zpracováno obsáhlejší usnesení ve formě zprávy z vlastního podnětu;

14.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/4

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

—

s ohledem na článek 28 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 nazvané „Roční analýza růstu 2012“ (COM(2011)0815) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k ní připojen,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (2),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (5),

—

s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (oznámeno pod číslem K(2008)5737) (6) a na své usnesení ze dne 6. května 2009 na toto téma (7),

—

s ohledem na stanovisko a zprávu Výboru pro sociální ochranu o sociálním rozměru strategie Evropa 2020 (SPC/2010/10/7 v konečném znění),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů (8),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2010 nazvané „Mládež v pohybu: Iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství (11),

—

s ohledem na směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (12),

—

s ohledem na směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (13),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (14),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0021/2012),

A.

vzhledem k dalekosáhlým sociálním dopadům krize, jež se v současnosti zhoršují vlivem úsporných opatření přijatých v některých zemích v reakci na krizi státního dluhu, rušení pracovních míst jak v soukromém, tak veřejném sektoru, omezování sociálních dávek a veřejných služeb, a vedou tedy k prohlubování chudoby v celé EU;

B.

vzhledem k tomu, že se od roku 2008 výrazně zvýšila nezaměstnanost a počet nezaměstnaných v EU dosáhl 23 milionů osob, což představuje 10 % populace v produktivním věku; vzhledem k tomu, že do roku 2020 bude muset EU zajistit pracovní příležitosti pro dalších 17,6 milionu osob, aby dosáhla svého cíle v oblasti zaměstnanosti;

C.

vzhledem k tomu, že situace na trhu práce je obzvláště kritická pro mladé lidi bez ohledu na úroveň jejich vzdělání, kteří jsou často nuceni přijmout nejisté pracovní smlouvy a neplacené stáže; vzhledem k tomu, že situace je pro mladé lidi obtížná částečně z důvodu nesouladu mezi získanou kvalifikací a poptávkou na trhu práce;

D.

vzhledem k tomu, že osoby blížící se důchodovému věku, dlouhodobě nezaměstnaní, pracovníci pocházející ze zemí mimo EU a pracovníci s nízkou kvalifikací patří rovněž do skupiny osob nejhůře postižených krizí;

E.

vzhledem k tomu, že hledisko rovnosti pohlaví má zásadní význam pro dosažení základních cílů strategie EU 2020, protože ženy představují největší rezervu dosud nevyužité pracovní síly a tvoří většinu osob, které v EU žijí v chudobě; vzhledem k tomu, že v celém procesu evropského semestru je proto třeba věnovat zvláštní pozornost zohledňování problematiky rovnosti pohlaví a politikám zaměřeným na ženy;

F.

vzhledem k tomu, že v EU se kromě rostoucího počtu nezaměstnaných osob a prodloužení průměrné délky nezaměstnanosti zvyšuje také chudoba pracujících a pracovní nejistota; vzhledem k tomu, že krize vytvořila nové kategorie osob ohrožených chudobou; vzhledem k tomu, že Výbor pro sociální ochranu varuje, že jsou-li opatření fiskální konsolidace nesprávně zacílená a regresivní, roste kvůli jejich dopadu na systémy sociální ochrany počet osob ohrožených příjmovou chudobou, dětskou chudobou, závažnou materiální deprivací a sociálním vyloučením, a vzhledem k tomu, že zavádění integrovaných strategií aktivního začleňování by proto mělo být ústředním prvkem sociální agendy EU i jednotlivých států;

G.

vzhledem k tomu, že úsporná opatření a opatření zaměřená na fiskální konsolidaci mohou mít neúměrně nepříznivý dopad na postavení žen na trhu práce a na chudobu mezi ženami, například kvůli snižování výdajů ve veřejném sektoru, které mají dopad na ženy, nebo omezováním daňových zvýhodnění na péči o děti;

H.

vzhledem k tomu, že pokrok členských států při plnění cílů strategie Evropa 2020 zaostává navzdory naléhavé situaci za očekáváními; vzhledem k tomu, že závazky stanovené v národních programech reforem nedostačují k tomu, aby mohla být většina cílů na úrovni EU splněna;

I.

vzhledem k tomu, že pouze jedna z pěti priorit roční analýzy růstu zahrnuje sociální hledisko a hledisko zaměstnanosti, ačkoliv jsou tato hlediska zastoupena ve třech z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020;

1.

naléhavě žádá Evropskou radu, aby zajistila začlenění následujících sdělení do politických pokynů na evropský semestr 2012, a pověřuje svého předsedu, aby tento postoj obhajoval na jarním zasedání Evropské rady ve dnech 1.–2. března 2012;

2.

vyzývá Evropskou radu, aby zajistila, že roční politické pokyny, které se stanovují na základě roční analýzy růstu, se plně zaměří na dosažení všech cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

3.

vyzývá Evropskou radu, aby ve svých politických pokynech zajistila vzájemnou soudržnost jednotlivých priorit, aby pokyny pro fiskální konsolidaci byly založeny na sociální spravedlnosti, nepůsobily nárůst chudoby ani nebránily úsilí řešit nezaměstnanost a zmírňovat dopady krize na společnost; je pevně přesvědčen, že hlavní důraz by měl být kladen na integrovaná reformní opatření určená na podporu růstu z krátkodobého, ale i střednědobého a dlouhodobého hlediska; zdůrazňuje proto, že rozpočtová opatření a opatření na podporu růstu a zaměstnanosti musí být přijímána společně, neboť jsou vzájemně provázána a všechna jsou nezbytným předpokladem hospodářského oživení;

4.

vyzývá Evropskou radu, aby ve svých politických pokynech zajistila vyčlenění finančních prostředků EU na dosažení cílů strategie Evropa 2020;

5.

je hluboce znepokojen tím, že stávající vnitrostátní cíle nestačí k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělání a zmírňování chudoby; naléhavě žádá Evropskou radu, aby zajistila, že členské státy zvýší své vnitrostátní cíle a připojí k nim konkrétní a realistické prováděcí plány a že tyto cíle budou hodnoceny pomocí jasných a pevných ukazatelů vycházejících z dohodnutého společného hodnotícího rámce, aby se EU snažila dosáhnout všech cílů strategie Evropa 2020 zřetelně a proveditelným způsobem a aby bylo možno pokrok transparentně měřit;

6.

vyzývá Evropskou radu, aby poskytla nezbytný rozpočtový prostor a podporu investicím do vytváření udržitelných a důstojných pracovních míst v celé řadě odvětví, do školení zaměstnanců a nezaměstnaných a do snižování chudoby;

7.

vyzývá Evropskou radu, aby v politických pokynech podpořila snížení daňové zátěže práce jako součásti nemzdových nákladů a zároveň podnítila společnosti, které těchto osvobození/snížení využívají, aby na oplátku nabízely mzdy umožňující důstojný život; domnívá se, že zaměstnávání a udržení zaměstnanců by se v důsledku toho stalo přitažlivější a zlepšila by se celková situace na trhu práce, zejména pro zranitelné skupiny; vyzývá Evropskou radu, aby v souladu se zásadou subsidiarity v pokynech podpořila zvýšení příjmů prostřednictvím spravedlivého, progresivního, přerozdělujícího, účelného a účinného zdanění a aby prostřednictvím lepší koordinace v oblasti daní podpořila boj proti daňovým únikům, a zajistila tak spravedlivost systému a zachovala sociální soudržnost;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že politické pokyny, jejichž cílem je učinit práci přitažlivější, se nezabývají otázkou kvality pracovních míst a že velmi málo pozornosti je věnováno vytvoření nezbytných podmínek pro zvýšení účasti na trhu práce, zejména žen, osob se zdravotním postižením a nejchudších osob, např. dlouhodobě nezaměstnaných; vyzývá Evropskou radu, aby doplnila pokyny týkající se důstojné práce a snahy podpořit sladění pracovního, rodinného a soukromého života, a to prostřednictvím dostupných pečovatelských služeb a služeb péče o děti, dovolené z rodinných důvodů a flexibilních pracovních úvazků;

9.

varuje, že úsporná opatření a snižování administrativní zátěže by neměly vést k tomu, že se sleví z norem sociální ochrany a zdravotních a bezpečnostních norem, ani k poskytování úlev a výjimek z právních předpisů EU;

10.

zdůrazňuje, že je důležité nepromrhat potenciál mladší generace, a vyzývá Evropskou radu, aby boj proti nezaměstnanosti mladých považovala za prioritu; vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní strategie týkající se mladých lidí, kteří nemají práci, nestudují ani nenavštěvují odbornou přípravu, jež mj. zahrnou cílená aktivní opatření v oblasti politik trhu práce, opatření zaměřená na řešení nesouladu mezi kvalifikacemi a poptávkou na trhu práce, podporu podnikání mezi mladými lidmi a vytvoření rámců zajišťujících přechod ze vzdělávacích systémů do práce, např. duální odbornou přípravu; vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery zavedly záruku pro mladé lidi, která každému mladému člověku v EU zajistí právo na pracovní či učňovské místo, další odbornou přípravu nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že je důležité snížit míru zaměstnávání mladých lidí prostřednictvím nejistých forem zaměstnání, jako jsou smlouvy na dobu určitou, práce na částečný úvazek nebo také neplacené stáže, v případech, kdy nejsou žádoucí;

11.

vítá skutečnost, že roční analýza růstu poprvé obsahuje pokyny pro oblast chudoby a sociálního vyloučení, a vyzývá Evropskou radu, aby tyto pokyny podpořila jako prioritu a zároveň zajistila, aby se boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení neomezil jen na opatření k začleňování lidí na trh práce, nýbrž aby byl kladen důraz na sociální ochranu a aktivní začleňování zranitelných skupin, které nemají vazbu k trhu práce nebo je u nich tato vazba malá;

12.

zdůrazňuje, že je třeba, aby byl článek 9 SFEU začleněn do evropských semestrů včetně doporučení pro jednotlivé země, která by mělo doprovázet předběžné a následné posouzení sociálních dopadů;

13.

připomíná, že rostoucí význam evropského rozměru hospodářské politiky členských států by měl být doprovázen posilováním demokratické legitimity a náležitou odpovědností vůči Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům; domnívá se, že vzhledem k tomu, že neexistuje právní základ pro řádný legislativní postup použitelný k provádění roční analýzy růstu, je zvláštní povinností Evropské rady zohlednit při schvalování politických pokynů připomínky Parlamentu, a zajistit tak jejich demokratickou legitimitu, a že v žádném případě nesmí v provádění úsporných opatření a fiskální kázně převládnout vědomí naléhavosti nad potřebou demokratického rozhodovacího procesu;

14.

vyzývá Evropskou radu a členské státy, aby zajistily, že se do provádění a sledování politických pokynů v rámci strategie Evropa 2020 a správy ekonomických záležitostí zapojí vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partneři, veřejnoprávní orgány a občanská společnost, a zaručily tak jejich spoluúčast;

15.

vyzývá Komisi, aby roční analýzu růstu na rok 2013 přeměnila na roční hlavní směry udržitelného růstu a předložila je ve formě, jež Parlamentu umožní předkládat pozměňovací návrhy, a aby zajistila, že transparentní proces interinstitucionálního rozhodování na závěr přinese společně dohodnuté politické pokyny;

16.

vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy, které usnadní rozvoj sektorů s nejvyšším potenciálem pro vytváření pracovních míst, zejména v rámci přechodu na udržitelné hospodářství (zelená pracovní místa), v oblasti zdravotních a sociálních služeb (bílá pracovní místa) a v digitálním hospodářství;

17.

vyzývá členské státy, aby zlepšily prostředí pro podnikání, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a aby podněcovaly zakládání podniků a podporovaly stávající malé a střední podniky v jejich činnostech souvisejících s vytvářením pracovních míst;

18.

vyzývá Evropskou radu, aby vynakládala větší úsilí o zlepšení jednotného trhu, posílení digitálního hospodářství a zaměření se na inteligentní regulaci s cílem omezit zbytečnou byrokracii;

19.

vyzývá členské státy, aby zvýšily rozsah a účinnost služeb v oblasti zaměstnanosti a aby v úzké spolupráci se sociálními partnery přijaly účinné aktivní politiky v oblasti trhu práce vzájemně podporované aktivačními pobídkami, jako jsou programy zaměřené na usnadnění přechodu od sociálních dávek zpět na trh práce, a vhodnými systémy sociálních dávek s cílem udržet zaměstnatelnost lidí, podporovat je v jejich návratu do pracovního procesu a zajistit jim důstojné životní podmínky;

20.

vyzývá členské státy, aby podporovaly a rozvíjely podmínky umožňující pružnější organizaci práce, zejména pokud jde o starší a mladší pracovníky, a aby podporovaly mobilitu pracovníků; zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat produktivitu a účinnost práce napříč celou EU, aby Evropa znovu dosáhla konkurenceschopnosti;

21.

vyzývá členské státy, aby plně využívaly strukturálních fondů k posílení zaměstnatelnosti lidí a účinnému boji proti strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti; je přesvědčen o tom, že by Komise měla v souvislosti s tímto cílem členským státům poskytnout další pomoc a pokyny, zejména v současném období recese a sociálních problémů;

22.

domnívá se, že hlavního cíle strategie Evropa 2020, pokud jde o míru zaměstnanosti, lze dosáhnout pouze v případě, že se značně zvýší účast žen na trhu práce; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy získají rozhodnější pokyny, které by vedly k vytvoření podmínek nezbytných pro vyšší míru zaměstnanosti žen, jakými jsou například dostupná péče a péče o děti, odpovídající systémy mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, flexibilní pracovní doba a flexibilita, pokud jde o místo vykonávání práce;

23.

vyzývá Evropskou radu, aby posoudila účinnost svých politických doporučení, pokud jde o podporu účasti všech dospělých v domácnosti na trhu práce, zajišťování mezd zabezpečujících důstojný život a usnadňování možnosti postupu v zaměstnání pro ty, kteří uvízli ve slepé uličce málo placených nebo nejistých pracovních míst, neboť tyto tři mechanismy mohou snížit chudobu pracujících osob; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti chudobě v důsledku nedostatečného odměňování tím, že budou uplatňovat politiky v oblasti trhu práce, jejichž cílem je zajištění mezd zabezpečujících důstojný život pro ty, kdo pracují;

24.

vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o pokroku používala údaje rozčleněné podle pohlaví;

25.

vyzývá členské státy, aby uznaly, že starší pracovníci představují pro svůj podnik skutečnou přidanou hodnotu, a aby vytvářely pracovní podmínky, jež starším lidem, kteří se tak rozhodnou, umožní účastnit se trhu práce a setrvat na něm; vyzývá členské státy, aby tyto podmínky vytvářely tím, že budou bojovat proti diskriminaci na základě věku, nahradí pobídky k odchodu starších pracovníků z trhu práce pobídkami k vytváření pracovního trhu přístupného všem a přizpůsobí pracovní podmínky potřebám starších pracovníků, např. zavedením práva na flexibilní pracovní dobu a místo vykonávání práce, práva na odbornou přípravu a práva na flexibilní odchod do důchodu a zajištěním přiměřených důchodů pro všechny; domnívá se, že prevence nemocí z povolání by měla zajistit aktivní stárnutí v průběhu pracovního života a po jeho skončení;

26.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že osoby s dočasnými nebo částečnými úvazky budou požívat rovného zacházení – včetně pravidel pro propuštění a výplatu odměny v souladu s primárním a sekundárním právem EU – a že tito pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné budou mít přiměřenou sociální ochranu a přístup k odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení a že rámcové podmínky budou stanoveny tak, aby jim umožňovaly profesní růst; vyzývá členské státy, aby prováděly rámcovou dohodu o částečném pracovním úvazku a rámcovou dohodu o pracovních poměrech na dobu určitou a účinně prosazovaly směrnici, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

27.

je přesvědčen, že nezbytné reformy na trhu práce, jež se zaměřují na zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, je třeba provádět takovým způsobem, aby byla zajištěna sociální spravedlnost a podporována kvalita pracovních míst, přičemž by měly být dodržovány vnitrostátní tradice sociálního dialogu;

28.

vyzývá členské státy, aby zlepšily mobilitu uvnitř trhů práce a mezi těmito trhy navzájem a aby odstranily všechny existující právní a správní překážky, které narušují volný pohyb pracovníků v Evropské unii;

29.

vyzývá Evropskou radu, aby za účelem zlepšení vytváření udržitelných pracovních míst zavedla daň z finančních transakcí;

30.

lituje nedostatečného úsilí o zohledňování zásady rovnosti mužů a žen v prioritách roční analýzy růstu navzdory tomu, že Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020 vyzývá Komisi k zahrnutí hlediska rovnosti pohlaví do roční analýzy růstu; vyzývá Evropskou radu, aby zajistila, že politické pokyny se budou nerovnostmi mezi muži a ženami zabývat; dále vyzývá členské státy, aby prosazovaly dodržování zásady rovnosti mužů a žen při vytváření vnitrostátních programů reforem; vyzývá Komisi, aby členským státům, které zásadu rovnosti mužů a žen nezohledňují, adresovala doporučení pro jednotlivé země;

31.

vyzývá členské státy, aby upravily a zvýšily investice do vzdělávání, odborné přípravy, podpory podnikatelských schopností a celoživotního učení pro všechny věkové skupiny, nejen prostřednictvím formálního vzdělávání, ale také rozvojem neformálního a informálního vzdělávání, které vede k vyššímu růstovému potenciálu, a varuje před dlouhodobými sociálními a hospodářskými náklady plynoucími ze snížení rozpočtových výdajů na vzdělávání;

32.

vyzývá EU a členské státy, aby překonaly nesoulad mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi a nedostatek kvalifikované pracovní síly a zvýšily součinnost mezi vysokými školami, institucemi odborné přípravy, mládežnickými organizacemi a podniky tím, že zlepší předvídání potřeb v oblasti dovedností, že přizpůsobí systémy vzdělávání a odborné přípravy potřebám pracovního trhu a že pracovní síle poskytnou nové dovednosti, a to v zájmu boje proti strukturální nezaměstnanosti a aby pracovní sílu připravily na přechod k inteligentnímu a udržitelnému hospodářství podporujícímu začlenění;

33.

naléhá na členské státy, aby nedovolily, aby úsporná opatření ohrožovala politiku na podporu růstu, a aby upřednostňovaly výdaje na podporu růstu, tedy výdaje na vzdělávání, celoživotní učení, výzkum a inovace, a aby současně zajistily jejich účinnost;

34.

připomíná, že Komise ve své stěžejní iniciativě „Mládež v pohybu“ slíbila, že navrhne kvalitní rámec pro stáže, a vyzývá ji, aby tento rámec urychleně předložila;

35.

pobízí k energickému provádění vnitrostátních kvalifikačních rámců jako nástroje podporujícího rozvoj celoživotního učení;

36.

vybízí Komisi, členské státy a zaměstnavatele, aby vytvářeli více příležitostí pro ženy pracující v odvětvích nových technologií s cílem posílit odvětví vyspělých technologií v souladu s cíli strategie Evropa 2020;

37.

zdůrazňuje skutečnost, že 49 % evropských občanů podle průzkumu agentury Eurobarometr z listopadu 2011 uvedlo, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení považují za prioritní politiku a uvítali by, kdyby ji Evropský parlament prosazoval, přičemž ji upřednostnili před koordinací hospodářských, rozpočtových a daňových politik;

38.

vyzývá členské státy, aby zvýšily přiměřenost a účinnost systémů sociální ochrany, včetně přístupu k důchodovým systémům, které by zohledňovaly rovnost mezi muži a ženami, a zajistily, že budou dále fungovat jako záchranná síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

39.

vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly strategie aktivního začleňování a zavedly přiměřené a cenově dostupné vysoce kvalitní služby, adekvátní příspěvek ve výši minimálního příjmu a účelové přístupy ke kvalitnímu zaměstnání s cílem zabránit marginalizaci skupin s nízkými příjmy a zranitelných skupin;

40.

vyzývá Komisi a členské státy, aby následovaly výzvu Výboru pro sociální ochranu k vypracování zpráv o sociální oblasti jednotlivých členských států, které by měly participativní charakter, a podpořily tak národní programy reforem, jež budou založeny na společných cílech otevřené metody koordinace v sociální oblasti a poskytly vícerozměrná řešení chudoby, která by podpořila přístup k právům, zdrojům a službám;

41.

vyzývá členské státy a Komisi k zavedení, provádění a vymáhání účinných antidiskriminačních opatření; vyzývá Komisi, aby se v doporučeních vydaných pro jednotlivé země zabývala nedostatečným pokrokem v zavádění a prosazování antidiskriminačních opatření;

42.

vyzývá členské státy, aby ve svých národních programech reforem přesně uvedly, jak budou prostředky z fondů EU využity k podpoře národních cílů v oblasti boje proti chudobě a dalších cílů v oblasti sociálních věcí, zaměstnanosti a vzdělávání, jimiž by se mělo zajistit dosažení cílů strategie Evropa 2020;

43.

varuje, že reformy důchodových systémů, k nimž vyzývá roční analýza růstu, nemohou kvůli podepření deficitů pouze zvýšit věk odchodu do důchodu, ale zároveň musí zohlednit odpracované roky a poskytnout důstojné všeobecné pokrytí, čímž se sníží chudoba starších osob, aniž by se tím ohrozily státní důchodové systémy;

44.

vyzývá EU a členské státy, aby zajistily, že všechny reformy týkající se zdravotnických systémů budou klást důraz na zlepšování kvality a zajištění přiměřenosti, dostupnosti a všeobecného přístupu;

45.

je znepokojen sociálním dopadem krize na chudobu mezi ženami; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že fiskální konsolidace bude v souladu se sociálním rozměrem strategie Evropa 2020 a s pokyny v oblasti zaměstnanosti; vyzývá Komisi rovněž k tomu, aby posoudila dopady úsporných opatření na rovnost mezi muži a ženami a na zaměstnanost žen;

46.

vyzývá Komisi, aby provedla analýzu zaměřenou na problematiku pohlaví a dodržování zásady rovnosti žen a mužů, pokud jde o dopad důchodových reforem na život žen v EU, aby bylo možné nároky na důchod a systémy sociálního zabezpečení a daňových systémů individualizovat;

47.

je znepokojen skutečností, že úloha Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v evropském semestru je i nadále nedostatečná; vyjadřuje politování nad tím, že politické pokyny v rámci roční analýzy růstu, jež navrhla Komise a mají být schváleny Evropskou radou, vznikly bez spolupráce s Parlamentem, a proto postrádají demokratickou legitimitu;

48.

podotýká, že pět členských států, které mají v současnosti uzavřeno memorandum o porozumění s Komisí, MMF a ECB, neobdrželo v červenci 2011 doporučení specifikovaná pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby zajistila, že uplatňování memoranda o porozumění bude v naprostém souladu s dosahováním cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zvyšování zaměstnanosti a zmírňování chudoby; trvá na svém názoru, že do programů finanční pomoci Komise, MMF a ECB by měla být zapojena Mezinárodní organizace práce; vyzývá Evropskou radu, aby dotčeným členským státům poskytla nezbytnou podporu v oblasti investic vynakládaných na vytváření udržitelných pracovních míst, vzdělávání a odbornou přípravu a na snižování chudoby, a usnadnila tak jejich přínos k dosažení hlavních cílů EU v těchto oblastech;

49.

vyzývá členské státy, aby s ohledem na vůbec nejhorší hospodářskou krizi, jakou kdy Evropská unie zažila, neprodleně provedly nezbytné národní programy reforem;

50.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/12

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 o roční analýze růstu 2012 (COM(2011)0815),

—

s ohledem na soubor legislativních opatření pro správu ekonomických záležitostí přijatý dne 16. listopadu 2011, a zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o srovnávacím přehledu pro dohled nad makroekonomickou nerovnováhou: zamýšlený počáteční návrh (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám (4),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 9. prosince 2011,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0018/2012),

A.

vzhledem k tomu, že z nejnovějších statistických údajů jasně vyplývá nárůst nerovnosti a nezaměstnanosti v Evropské unii;

B.

vzhledem k tomu, že většina členských států ztratila ze zřetele dosažení hlavních cílů strategie EU 2020;

1.

vítá roční analýzu růstu 2012, kterou předložila Komise, jako dobrý základ pro letošní evropský semestr; zdůrazňuje, že řešení konkrétně zaměřená na současnou dluhovou a finanční krizi, na nichž všechny orgány každodenně pracují, by měla jít ruku v ruce s větším důrazem na střednědobá a dlouhodobá opatření k posílení růstu i se změnou všeobecného hospodářského rámce s cílem zlepšit udržitelnost a konkurenceschopnost evropského hospodářství a zajistit jeho dlouhodobý úspěch;

2.

považuje však roční analýzu růstu za nedostačující pro obnovení důvěry evropských domácností a podniků, jakož i finančních trhů, neboť tato analýza přehlíží potřebu podniknout naléhavé kroky, které by v rámci investic do cílů strategie EU 2020 podpořily krátkodobé činnosti a zaměstnanost;

3.

připomíná, že roční analýza růstu 2011 a řada dalších iniciativ, které je nutno provádět prostřednictvím vnitrostátních a evropských právních předpisů, již obsahovaly většinu prvků, které jsou nezbytné pro obnovení důvěry, zvýšení konkurenceschopnosti a pro podporu inteligentního a udržitelného růstu i vytváření pracovních míst;

4.

připomíná své požadavky adresované Radě a Komisi ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik a požaduje veřejnou reakci na prvky obsažené v tomto usnesení;

5.

lituje, že členské státy pokyny dohodnuté na úrovni EU neprovádějí nebo provádějí v nestejné míře, vzhledem k tomu, že mají nezbytný manévrovací prostor pro provádění vlastních politik, což brání tomu, aby se naplno využil potenciál dohodnutých opatření zaměřených na dosažení cílů strategie EU 2020; vítá skutečnost, že se v roční analýze růstu pro tento rok klade důraz na provádění i na činnosti posilující růst; zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit demokratickou legitimitu i míru ztotožnění v jednotlivých zemích se změnami, o nichž bylo rozhodnuto v souvislosti s budoucí správou ekonomických záležitostí;

6.

připomíná, že roční analýza růstu a oficiální stanoviska přijatá Evropským parlamentem a ostatními evropskými orgány v této věci stanoví akční priority na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU pro následujících dvanáct měsíců, včetně priorit pro dosažení cílů strategie EU 2020, jež by měly poté vést k vnitrostátním hospodářským a rozpočtovým rozhodnutím v souladu s doporučeními EU pro jednotlivé země;

7.

souhlasí s analýzou Komise, že by se úsilí na vnitrostátní i evropské úrovni mělo zaměřit na následujících pět priorit:

8.

vítá vyhodnocení pokroku stěžejních iniciativ strategie EU 2020, zdůrazňuje však, že boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě musí zůstat významnou prioritou každé politiky;

9.

domnívá se, že přístup k základním bankovním službám zůstává klíčovým faktorem pro sociální začleňování, a vybízí proto Komisi, aby k zajištění tohoto přístupu přijala rezolutnější kroky;

10.

uznává vzájemnou provázanost ekonomik a fiskálních politik členských států, a tudíž i jejich vzájemné ovlivňování; zdůrazňuje, že vyhlídky všech členských států na růst, ať už jsou v současnosti v eurozóně, či nikoli, do velké míry závisí na tom, jak rozhodně se bojuje proti dluhové krizi a jak koordinované fiskální politiky účinně zajišťují lepší zaměření na investice pro udržitelný růst a tvorbu pracovních míst; naléhavě žádá členské státy, aby přijaly příslušné kroky s cílem upravit své nadměrné schodky do termínu stanoveného Radou a snížit své státní dluhy na udržitelnou úroveň;

11.

bere na vědomí nové legislativní návrhy v oblasti správy ekonomických záležitostí; domnívá se, že tyto návrhy by měly nabízet příležitost posílit úlohu Evropského parlamentu při vymezování a provádění procesů dohledu nad hospodářskými politikami rámce pro evropský semestr v souladu s ustanoveními článků 121 a 136 Smlouvy;

12.

připomíná, že vzhledem k tomu, že několik členských států je v současné době postaveno před mimořádně tvrdá a obtížná rozhodnutí týkající se přidělování veřejných zdrojů, je naléhavě nutné zajistit soulad různých nástrojů hospodářské politiky, a zejména politik, jež vedou k dosažení cílů a hlavních úkolů strategie EU 2020 na rovnocenném základě;

13.

v této souvislosti připomíná, že je nutné výslovně identifikovat, vyhodnotit a řešit přeshraniční dopady hospodářských politik členských států, stejně tak je třeba u nástrojů hospodářské politiky zahrnutých do rámce pro semestr EU provádět posouzení sociálního dopadu;

14.

zdůrazňuje skutečnost, že by členské státy měly sledovat diferencované strategie podle své rozpočtové situace, a trvá na tom, že členské státy musí udržovat růst svých veřejných výdajů pod hodnotou střednědobého trendu růstu HDP, pokud nejsou vyšší výdaje kompenzovány dodatečnými diskrečními opatřeními na straně příjmů; vyzývá členské státy, aby se u rozpočtových výdajů a příjmů přednostně zaměřovaly na politiky podporující růst, jako je vzdělávání, výzkum, inovace, infrastruktura a energetika, a aby zabezpečily efektivitu těchto výdajů a příjmů; vyzývá k účinné, sociálně spravedlivé a udržitelné reformě:

15.

vítá skutečnost, že se připravuje zásadní přepracování právní úpravy pro finanční odvětví a dohledu nad ním; je přesvědčen, že důslednější a ambicióznější opatření jsou nutná pro posílení odolnosti finančního systému EU; zdůrazňuje, že taková opatření by posílila konkurenceschopnost Evropské unie; zdůrazňuje, že to musí být provedeno způsobem, který odrazuje od regulační arbitráže a který nepovzbuzuje únik kapitálu ani přemisťování finanční činnosti z EU;

16.

zdůrazňuje skutečnost, že obnovení důvěry investorů si vyžádá posílení kapitálových pozic bank a opatření na podporu jejich přístupu k finančním prostředkům, jež co nejvíce omezí systémy krátkodobého odměňování a nevhodné obchodní modely; domnívá se, že další reforma právní úpravy pro finanční odvětví a dohled nad ním budou nezbytné pro zohlednění zvýšených rizik na trzích se státními i soukromými dluhy, což zahrnuje posílení kapitálových pozic systémových bank, nesmí to však podkopávat konkurenční postavení nesystémových finančních institucí; zdůrazňuje, že by banky po správné kapitalizaci neměly nenáležitě omezovat poskytování úvěrů reálné ekonomice, a proto by regulační opatření měla položit základ ke zvýšení jejich úvěrové kapacity; vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský systém finančního dohledu zachová poskytování bankovních úvěrů, zejména od těch institucí, které obdržely státní pomoc v souvislosti s krizí a podporu likvidních linek ECB; očekává, že Komise předloží do léta 2012 své návrhy na krizové řízení bank; lituje socializace soukromých ztrát prostřednictvím injekce likvidity do bankovního odvětví a případného spekulativního chování ratingových agentur a mezinárodních finančních center;

17.

podporuje vytváření projektových dluhopisů, jež mají za cíl přispět k financování projektů klíčové infrastruktury v zájmu podpory udržitelného růstu a pracovních míst;

18.

zdůrazňuje klíčovou úlohu skupiny EIB při podpoře reálné ekonomiky a zejména MSP i při zajišťování investic do dlouhodobých infrastrukturních projektů v souladu se strategií EU 2020; je přesvědčen, že by EU měla využívat stávající zdroje a vytvářet inovativní nástroje financování pro členské státy s omezeným prostorem pro finanční podněty;

19.

je znepokojen makroekonomickou nerovnováhou v EU a skutečností, že mnohé členské státy, zejména ty, které jsou pod tržním tlakem, z hlediska produktivity zaostávají; připomíná úlohu posílené koordinace hospodářských politik i strukturálních reforem pro přiměřené řešení těch problémů v zemích s rozpočtovým schodkem i nadbytkem; je znepokojen skutečností, že v následujících letech bude velká část celosvětového růstu pocházet ze zemí mimo EU, což si vyžádá posílení vývozní kapacity členských států, jakož i stanovení stabilního rámce pro přímé zahraniční investice vytvářející hodnotu a určené reálné ekonomice EU;

20.

domnívá se, že strukturální nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po ní bude bránit obnově a dlouhodobému růstu, a vyzývá proto ke strukturálním reformám na trhu práce, jež budou zároveň dodržovat zásadu subsidiarity a zajišťovat sociální soudržnost; upozorňuje na úlohu a odpovědnost sociálních partnerů při přípravě a provádění strukturálních reforem;

21.

připomíná, že kvalita veřejné správy na evropské, státní, regionální a místní úrovni má rozhodující význam pro konkurenceschopnost a je důležitým faktorem produktivity; konstatuje, že reformy veřejného sektoru jsou rozhodující součástí obnovení konkurenceschopnosti; domnívá se, že vysoce kvalitní veřejná správa potřebuje odpovídající rozpočtové zdroje a reformy při současném dodržení zásady subsidiarity, jak je uvedeno v protokolu č. 26 o službách obecného zájmu;

22.

bere na vědomí rámec kvality pro služby obecného zájmu, jehož cílem je zvýšit jasnost a právní jistotu ohledně způsobu, jakým se pravidla EU uplatňují na služby obecného zájmu, zajistit přístup k základním službám a podpořit kvalitu;

23.

vyslovuje politování nad pomalým tempem provádění právních předpisů EU některými členskými státy a naléhavě je žádá, aby dosáhly dohodnutých výsledků, pokud jde o kvalitu statistických údajů; je pevně přesvědčen, že dostupnost spolehlivých, přesných a aktuálních údajů nabízí klíčový prvek pro politické rozhodování; vítá úsilí Komise o zvýšení spolehlivosti údajů poskytovaných členskými státy Komisi (Eurostat); vyzývá členské státy, aby co možná nejdříve provedly nedávno přijatou směrnici Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států;

24.

vyzývá k účinnějšímu poskytování veřejných služeb i ke zvýšení transparentnosti a kvality veřejné správy a soudnictví a dále vybízí ke snižování zbytečné administrativní zátěže a byrokracie; zdůrazňuje význam sledování a hodnocení výkonů veřejné služby v souladu se zásadou subsidiarity;

25.

vybízí Komisi, aby s ohledem na to, že se roční analýza růstu týká mnohem více oblastí než jen hospodářství, vypracovala programy pro konkrétní odvětví politiky, jako je například obrana, kde by společné řízení či sdílená odpovědnost mezi členskými státy poskytly úspory z rozsahu, což by znamenalo přínos a finanční úspory pro zapojené členské státy;

26.

poukazuje na to, že v současném hospodářském kontextu mají programy financované z prostředků EU ještě větší význam, a vybízí Komisi, aby předložila návrh na financování opatření strategie EU 2020 prostřednictvím převodu nevyužitých prostředků na platby;

27.

lituje skutečnosti, že zapojení Evropského parlamentu do vypracování hlavních směrů hospodářských politik / roční analýzy růstu není formálně zakotveno ve Smlouvě, přestože se příspěvek Parlamentu k problematice zaměstnanosti uskutečňuje v rámci postupu konzultace (čl. 148 odst. 2 SFEU); připomíná, že roční analýza růstu by se měla stát předmětem postupu spolurozhodování, což by mělo být zavedeno při další změně smlouvy; přeje si posílení dialogu mezi evropskými a vnitrostátními orgány, zejména parlamentními, tam, kde je to vhodné, a ve vzájemném respektu a po vzájemné dohodě;

28.

připomíná, že evropský semestr je nyní součástí sekundárních právních předpisů EU (viz čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1175/2011) (6);

29.

připomíná, že právní rámec pro správu ekonomických záležitostí (soubor šesti legislativních návrhů o správě ekonomických záležitostí) stanoví nástroj pro hospodářský dialog: „v zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komise a v případě potřeby předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby přišli do výboru k projednání přijatých rozhodnutí (…) Příslušný výbor Evropského parlamentu může dát příležitost členskému státu dotčenému těmito rozhodnutími, aby se výměny názorů zúčastnil“; vybízí k tomu, aby tento nástroj, který umožňuje hospodářskou spolupráci a vzájemné porozumění, byl co nejvíce využíván;

30.

konstatuje, že evropský semestr v roce 2012 se poprvé formuje na základě schváleného posíleného právního rámce pro správu ekonomických záležitostí (soubor šesti legislativních návrhů o správě ekonomických záležitostí), který zahrnuje posílená pravidla Paktu stability a růstu a vnitrostátní fiskální pravidla i nové postupy monitorování a nápravy makroekonomické nerovnováhy;

31.

vyzývá Komisi, aby budoucí analýzy, které bude provádět, předložila pod názvem „Roční hlavní směry udržitelného růstu“;

32.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobné hodnocení toho, jak členské státy uskutečňují doporučení pro jednotlivé země, které zveřejní před zasedáním Evropské rady v červnu 2012;

33.

žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s Radou s cílem rozvíjet skutečný a společný rozpočet a účetní nomenklaturu;

34.

připomíná skutečnost, že pokud se Rada výrazně odchýlí od doporučení a návrhů Komise, měla by své stanovisko veřejně vysvětlit v Parlamentu v rámci dialogu o hospodářství;

35.

v této souvislosti zdůrazňuje, že doporučení a návrhy Komise musí respektovat a chránit politický prostor členských států, který je nutný pro provádění v souladu se zásadou subsidiarity a ustanoveními článku 126 SFEU, neboť k dosažení doporučovaných cílů a úkolů mohou vést různé prostředky;

36.

naléhavě žádá Komisi, aby důkladně vysvětlila důvod, proč vyhodnotila negativně národní program reforem (NPR) nebo program stability a konvergence či různé jiné dokumenty, které členské státy předložily v rámci správy ekonomických záležitostí; očekává, že přitom Komise poskytne dotčeným členským státům svou podrobnou metodiku a pracovní hypotézu, na nichž se tato hodnocení zakládají;

37.

znovu připomíná, že nový právní rámec stanoví, že Evropský parlament má být náležitě zapojen do evropského semestru především prostřednictvím dialogu o hospodářství, jak je uvedeno v příslušných sekundárních právních předpisech, aby se tak zvýšila transparentnost a odpovědnost při přijímání rozhodnutí;

38.

vyjadřuje uznání Komisi za zveřejnění roční analýzy růstu před koncem listopadu a očekává, že se tento harmonogram bude uplatňovat trvale, aby měl Parlament čas vyjádřit svá stanoviska před jarním zasedáním Evropské rady, na němž se rozhoduje o hlavních směrech pro daný rok;

39.

zdůrazňuje skutečnost, že podle článku 121 SFEU předkládají předsedové Rady a Komise a případně předseda Euroskupiny každý rok Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu;

40.

naléhavě vyzývá Komisi, Radu a Evropskou radu, aby se s Parlamentem dohodly na efektivnějším harmonogramu evropského semestru, tak aby se stal co nejúčinnějším, nejtransparentnějším a nejlegitimnějším;

41.

pověřuje svého předsedu, aby hájil tento postoj na jarním zasedání Evropské rady (1.–2. března 2012);

42.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské radě.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/18

—

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2012/5/EU ze dne 13. prosince 2011, kterým se mění interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, pokud jde o víceletý finanční rámec, s cílem vyřešit dodatečné potřeby financování projektu ITER (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů (3),

—

s ohledem na články 23 a 79 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0030/2012),

A.

vzhledem k tomu, že strop rozpětí okruhu 5 víceletého finančního rámce (VFR) rozpočtu EU na rok 2013 odpovídá 9 181 milionům EUR v současných cenách (4);

B.

vzhledem k tomu, že přistoupení Chorvatska bude mít dopad na rozpočet na rok 2013, zejména s ohledem na zdroje vyčleněné pro nové poslance a nábor zaměstnanců do orgánů a institucí;

C.

vzhledem k vysokému dluhovému zatížení jednotlivých států a omezením vyplývajícím z probíhajících snah o konsolidaci vnitrostátních rozpočtů by měl Evropský parlament i všechny další orgány prokázat rozpočtovou kázeň a zdrženlivost; bera na vědomí dopis komisaře Lewandowského adresovaný předsedům evropských orgánů a institucí ze dne 23. ledna 2012;

D.

vzhledem k tomu, že v této fázi ročního procesu čeká Evropský parlament na odhady příjmů a nákladů ostatních orgánů a institucí a na návrhy svého vlastního předsednictva týkající se rozpočtu na rok 2013;

1.

je toho názoru, že orgány a instituce by měly s ohledem na pokračující obtížnou hospodářskou situaci zmrazit své správní rozpočty; zdůrazňuje nicméně, že je nezbytné respektovat právně závazné povinnosti a případná související navýšení;

2.

vyzývá orgány a instituce, aby posílily interinstitucionální spolupráci s cílem sdílet osvědčené postupy, hledat úspory a modernizovat tak své politiky v oblasti lidských zdrojů, organizace, technologií a budov;

3.

zdůrazňuje význam interinstitucionální spolupráce s cílem zajistit co nejhladší průběh přistoupení Chorvatska;

4.

zdůrazňuje význam posilování politik nediskriminace, které zajišťují lepší přístup osob se zdravotním postižením, jejich nábor a začlenění.

5.

zdůrazňuje, že ve všech orgánech a institucích je nezbytné uplatňovat účinnou politiku ochrany životního prostředí;

6.

poukazuje na výrazné úspory, kterých bylo dosaženo v rozpočtu na rok 2012 díky strukturálním změnám a reorganizaci; doporučuje pokračovat ve strukturální a organizační reformě a podporuje inovaci v dalších oblastech; domnívá se, že podaří-li se v rozpočtových položkách stanovit oblasti, u nichž dochází k překrývání a neefektivnosti, bude možné dosáhnout skutečných úspor; požaduje proto předložení podrobné zprávy generálního tajemníka Rozpočtovému výboru, která bude obsahovat jednoznačně formulovaný přehled těch rozpočtových položek, jejichž plnění bylo v roce 2011 nízké, a analýzu důvodů, které tento stav zapříčinily;

7.

je přesvědčen, že skutečné a největší úspory by mohlo být dosaženo, pokud by Evropský parlament měl jediné sídlo; vyzývá proto, aby byla stávající situace okamžitě vyhodnocena;

8.

věří, že mají-li se zajistit rozsáhlé dlouhodobé úspory, je nezbytné zvážit provedení nezávislého hodnocení rozpočtu EP; je toho názoru, že by měla být zvážena možnost ustanovení pracovní skupiny; vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby co nejdříve předložili konkrétní návrhy na zřízení takové skupiny a navrhli případné úspory nejpozději do konce roku 2012; zároveň vyzývá k okamžitému provádění všech závěrů, která tato skupina přijme;

9.

vítá posílenou spolupráci mezi Rozpočtovým výborem a předsednictvem v průběhu ročního rozpočtového procesu; výrazně doporučuje další posílení spolupráce mezi mezi generálním tajemníkem, předsednictvem a Rozpočtovým výborem v průběhu roku, aby se zajistil hladký rozpočtový proces a účinné plnění rozpočtu; očekává od předsednictva, že předloží uvážlivý návrh odhadu příjmů a výdajů vycházející ze skutečných potřeb, který bude zohledňovat jakákoli případná navýšení vyplývající z právních závazků; je toho názoru, že je zapotřebí vyvinout maximální úsilí, aby se zajistilo, že jakýkoli cílený nárůst bude vyvážen úsporami stanovenými v jiných oblastech;

10.

požaduje, aby byly zmraženy rozpočtové položky vyčleněné na veškeré cesty v roce 2013 a nebyla prováděna žádná indexace jednotlivých příspěvků poslancům do konce volebního období; se zájmem očekává zprávu generálního tajemníka týkající se služebních cest, která by měla být předsednictvu a Rozpočtovému výboru poskytnuta k dispozici dne 31. března 2012;

11.

je toho názoru, že úspory by neměly ohrozit legislativní činnost EP; je přesvědčen o tom, že legislativní činnost poslanců je možné zkvalitnit dokončením systému zpracování informací a poznatků; vítá informace, které poskytly správní útvary, požaduje aktuální informace o stavu projektu a očekává, že systém bude plně zprovozněn a zpřístupněn občanům EU; vyzývá, aby bylo vyvinuto větší úsilí s cílem urychlit provádění tohoto projektu; připomíná svůj požadavek o poskytnutí informací, jakým způsobem je možné zajistit úspory poté, co bude zaveden systém zpracování informací a poznatků;

12.

znovu poukazuje na svá usnesení o rozpočtu, včetně posledního usnesení ze dne 26. října 2011 (5), v němž vyzývá k poskytování včasných informací, k dialogu a transparentnímu rozhodovacímu procesu v souvislosti s politikou v oblasti nemovitostí; žádá, aby mu každých šest měsíců byly poskytovány přesné informace o pokroku dosaženém ve stavebních projektech a finančních dopadech těchto projektů; konstatuje, že během stávajícího volebního období by neměly být zahájeny žádné neplánované stavební projekty;

13.

vyzývá všechny orgány a instituce, aby usilovaly o další úspory s cílem zachovat rozpočtovou kázeň a aby zmrazily své rozpočty, avšak zohlednily přitom své právní povinnosti a nové finanční závazky, jako je přistoupení Chorvatska;

14.

bere na vědomí požadavek Evropského soudního dvora (oddíl IV), aby byla provedena taková změna statutu, která bude mít přímý dopad na jeho rozpočet; domnívá se, že je třeba zajistit nezbytné finanční prostředky, aby se zaručilo hladké fungování Soudního dvora a následně řádná právní ochrana občanů EU;

15.

chápe problémy, se kterými se Evropská služba pro vnější činnost potýkala při sestavování prvního rozpočtu v roce 2011; žádá, aby tato nová instituce dodržovala zásady sestavování rozpočtu v souladu s řádným finančním řízením, a vyzývá ji, aby prozkoumala možnosti, které by vedly, bude-li to možné, k lepší rozpočtové součinnosti s členskými státy;

16.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a ESVČ.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/20

—

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2009)0189) a článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0010/2009),

—

s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (COM(2009)0665),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. března 2010 (1),

—

s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011, kterým se stanoví víceletý plán pro západní populaci kranase obecného a lov této populace (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize o reformě společné rybářské politiky (3),

—

s ohledem na návrh Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice, předložený dne 13. července 2011 (COM(2011)0425),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení Komisi a Radě týkající se situace ohledně navrženého víceletého plánu pro západní populaci kranase obecného a lov této populace (O-000308/2011 - B7-0023/2012, O-000309/2011 - B7-0024/2012),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle podmínek prováděcího plánu přijatého na Světovém summitu OSN o udržitelném rozvoji v roce 2002 v Johannesburgu se Evropská unie mimo jiné zavazuje zachovat rybí populace nebo je obnovit na úroveň, která zajistí maximální udržitelný výnos, přičemž u vyčerpaných populací by těchto cílů mělo být dosaženo co nejdříve a pokud možno nejpozději do roku 2015;

B.

vzhledem k tomu, že podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (SRP) je cílem společné rybářské politiky zajistit takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky;

C.

vzhledem k tomu, že západní populace kranase obecného je z hospodářského hlediska nejdůležitější populací kranase obecného ve vodách Unie;

D.

vzhledem k tomu, že v dubnu 2009 Komise navrhla plán řízení (COM(2009)0189) vycházející z přípravné práce v Regionálním poradním sboru pro pelagické populace a z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR);

E.

vzhledem k tomu, že víceleté plány tvoří základ SRP a jsou zásadním nástrojem zachování rybolovných zdrojů stanovující obecná ustanovení nezbytná pro sledování cílů SRP, a musí být proto přijímány řádným legislativním postupem v souladu s čl. 43 odst. 2 SFEU;

F.

vzhledem k tomu, že biologické informace o západní populaci kranase obecného nejsou dostatečné pro úplné vyhodnocení populace; avšak vzhledem k tomu, že z doporučení VTHVR vyplývá, že pravidlo kontroly odlovu založené na trendu vývoje početnosti jiker by umožňovalo udržitelné řízení stavu populace; vzhledem k tomu, že by se pravidlo kontroly odlovu mělo rovným dílem zakládat na doporučeních vycházejících z předběžné opatrnosti daných pro podmínky průměrné regenerace a na stávajícím celkovém přípustném odlovu upraveném podle faktoru, který vyjadřuje trendy vývoje početnosti populace měřené prostřednictvím produkce jiker;

G.

vzhledem k tomu, že stanovení a přidělení rybolovných práv v rámci společné rybářské politiky má přímý dopad na socioekonomickou situaci rybolovných loďstev členských států, zejména malých pobřežních loďstev;

H.

vzhledem k tomu, že si Rada nemůže pro sebe vyhradit pravomoc upravovat jednostranně ukazatele definované v návrhu pro stanovení celkových přípustných odlovů, protože tyto ukazatele jsou klíčovými prvky navrženého dlouhodobého plánu;

I.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém postoji v prvním čtení poskytl Radě určitou flexibilitu, pokud jde o způsob výpočtu celkového odstraněného množství, a to v souladu s vědecky podloženými pravidly odlovu a s cílem snadněji dospět ke kompromisnímu řešení a přispět ke konstruktivnímu a pozitivnímu přístupu k tomuto legislativnímu návrhu;

J.

vzhledem k tomu, že biologické referenční hodnoty a parametry, které jsou součástí pravidla odlovu, by se měly řídit nejnovějšími vědeckými doporučeními a že by Komise měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU, pokud jde o úpravy určitých biologických referenčních hodnot a parametrů začleněných do pravidla odlovu stanoveného v příloze, aby mohla rychle reagovat na změny;

1.

zdůrazňuje, že cílem plánu je zachovat biomasu západní populace kranase obecného na úrovni, která zajišťuje její udržitelné využívání, a dosáhnout co nejvyššího dlouhodobého výnosu;

2.

je přesvědčen, že by se pravidlo kontroly odlovu mělo rovným dílem zakládat na doporučeních vycházejících z předběžné opatrnosti a na stávajícím celkovém přípustném odlovu upraveném podle faktoru, který vyjadřuje nejnovější trend vývoje početnosti populace měřený prostřednictvím produkce jiker;

3.

zdůrazňuje, že pravidla kontroly odlovu jsou základními prvky víceletých plánů, o nichž se musí rozhodovat řádným legislativním postupem;

4.

poukazuje na to, že dlouhodobé plány řízení pro co nejvíce rybích populací jsou zásadní pro zachování rybích populací, jak zdůrazňuje Komise ve svém návrhu reformy společné rybářské politiky;

5.

zdůrazňuje, že nynější interinstitucionální patová situace musí být vyřešena ve prospěch udržitelných rybích populací, aby provozovatelé rybolovu mohli lépe plánovat svou činnost;

6.

naléhavě žádá Komisi, aby přijala více iniciativ k posílení politického dialogu mezi třemi orgány s cílem jasně stanovit jejich příslušnou úlohu v rozhodovacím procesu a vyřešit otázku budoucí podoby víceletých plánů řízení;

7.

naléhavě žádá Komisi, aby rychle jednala podle toho, jak při několika příležitostech uvedla a přislíbila, s cílem zamezit jinému interinstitucionálnímu zablokování, pokud jde o budoucí dlouhodobé plány řízení;

8.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila svůj postoj k navrženému víceletému plánu týkajícímu se západní populace kranase obecného s cílem umožnit Parlamentu zahájit druhé čtení a pokročit v této záležitosti;

9.

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto usnesení Radě a Komisi.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/22

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (COM(2011)0244),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rio+20: na cestě k zelené ekonomice a lepší správě“ (COM(2011)0363),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020“ (směrnice COM(2010)2020),

—

s ohledem na rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES) (2),

—

s ohledem na reformní balíček společné rybářské politiky předložený Komisí dne 13. července 2011,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,

—

s ohledem na kodex správné praxe FAO pro odpovědný rybolov přijatý dne 31. října 1995,

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že rybolov je jednou z nejstarších lidských činností a ryby jsou důležitou a nepostradatelnou součástí lidské výživy, jejichž dostupnost by měla být zaručena a jejichž význam by měl být ve společné rybářské politice (SRP) náležitě uznán a oceněn;

B.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu, do něhož patří jak lov volně žijících ryb, tak akvakultura, zahrnuje činnosti, které prostřednictvím svých tří hlavních součástí – rybolovu, zpracování a uvádění na trh – přispívají k vytváření nepostradatelných veřejných statků; vzhledem k tomu, že zdravé rybí populace, zdravé mořské ekosystémy a zachování mořské biodiverzity představují důležité veřejné statky, které je třeba chránit;

C.

vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura, ať už mořská nebo sladkovodní, provozovaná u pobřeží nebo na volném moři, je důležitou součástí odvětví rybolovu;

D.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov hraje v hospodářském, sociálním, environmentálním a kulturním životě zvlášť významnou úlohu, která musí být v rámci společné rybářské politiky náležitě uznána a oceněna; vzhledem k tomu, že na pobřežní komunity těžce dopadl úpadek odvětví rybolovu jako celku, jenž vážně postihl malé rybářské přístavy v celé EU;

E.

vzhledem k tomu, že reformovaná společná rybářská politika (SRP) by měla zajistit environmentální, sociální a hospodářskou udržitelnost odvětví rybolovu v různých hydrografických oblastech, a to i prostřednictvím modelu decentralizovaného řízení, díky němuž se budou rozhodnutí přijímat na místech bližších oblastem, kde se tato činnost provozuje, a zvýší se odpovědnost zúčastněných stran;

F.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu zahrnuje činnosti závislé na fungujících ekosystémech, pro něž jsou bohaté populace ryb a dobrý environmentální stav mořských ekosystémů nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost rybolovu, zpracovatelského průmyslu a uvádění rybích produktů na trh;

G.

vzhledem k tomu, že evropské odvětví rybolovu přispívá k sociálnímu rozvoji přímým nebo nepřímým vytvářením pracovních míst a k hospodářskému růstu Evropy každoroční produkcí ve výši 6,4 milionu tun ryb;

H.

vzhledem k tomu, že multifunkční charakter odvětví rybolovu se projevuje v různých oblastech, například prostřednictvím vlivu, který má na sociálně-ekonomické, historické, kulturní, vědecké a environmentální otázky;

I.

vzhledem k tomu, že činnosti související s rybolovem mají vliv převážně na pobřežní oblasti a ostrovy a přispívají k jejich účinné správě a k společenské a hospodářské dynamice; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je zejména důležitá pro jejich obyvatelstvo, které je často znevýhodněno nedostatkem pracovních míst a nevýkonnou místní ekonomikou;

J.

vzhledem k tomu, že reformovaná SRP by měla úzce navazovat na další klíčové iniciativy EU v oblasti námořní problematiky, zejména na iniciativy, které jsou uvedeny ve sdělení Komise nazvaném „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575), v němž se uvádí, že evropské odvětví rybolovu může také iniciovat a obohatit celou řadu vědeckých studií, které mohou prohloubit naše znalosti o dynamice oceánografického prostředí, ekosystémech a biologii vodních organismů, jichž se rybolovné činnosti přímo nebo nepřímo dotýkají;

K.

vzhledem k tomu, že dynamické, dobře řízené odvětví rybolovu by mohlo mít rostoucí přínos pro evropskou společnost a evropské hospodářství, a sehrát tak významnou úlohu ve strategii Evropa 2020;

1.

zdůrazňuje, že rybolov je důležitým odvětvím EU, které občanům EU dodává vysoce kvalitní potraviny a vytváří hospodářskou a sociální přidanou hodnotu Evropské unie; domnívá se, že je proto třeba, aby reformovaná SRP zajišťovala udržitelné využívání rybolovných zdrojů a udržování zdravých rybích populací, aby bylo možné dlouhodobě pokračovat v rybolovných činnostech v jejich tradičních oblastech a společenstvích;

2.

domnívá se, že environmentální, ekonomická a sociální udržitelnost je důležitým cílem SRP, a zdůrazňuje, že nejvyšší prioritou SRP by mělo být vybudování udržitelného odvětví rybolovu, aby byl zajištěn environmentální, sociální a hospodářský přínos rybolovu pro současné i budoucí generace;

3.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu by při správném řízení mohlo přinést evropské společnosti větší prospěch, pokud jde o zabezpečení potravin, zaměstnanost, zachování dynamických rybářských komunit, a mnoha dalšími způsoby; zdůrazňuje, že existence zdravých rybích populací, zdravých mořských ekosystémů a zachování mořské biodiverzity jsou samy o sobě veřejnými statky, které jsou vytvářeny pouze tehdy, pokud se s populacemi ryb hospodaří udržitelným způsobem a pokud je zbytečný negativní dopad na životní prostředí omezen na minimum;

4.

považuje za zásadní, aby byla moře – která pokrývají více než dvě třetiny povrchu naší planety – uznána za zdroj, který hraje klíčovou roli při vytváření jiných přírodních zdrojů (např. rybolov); považuje rovněž za strategicky důležité, aby SRP obsahovala jasná a konkrétní opatření, která by zajišťovala, že může prostřednictvím ekosystémového přístupu plnit svou strategickou úlohu;

5.

zdůrazňuje, že SRP přispívá k dosažení cílů strategie EU 2020 v oblasti biologické rozmanitosti a k naplňování záměru EU zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb do roku 2020 přijetím opatření k zabezpečení udržitelného rybolovu, přijetím preventivních opatření k ukončení destruktivního rybolovu, zajištěním obnovy nadměrně lovených rybích populací a přijetím opatření na ochranu druhů, které nejsou cílem rybolovu;

6.

připomíná, že z hospodářského hlediska vytváří odvětví rybolovu roční příjmy ve výši přibližně 34,2 miliardy EUR a ze sociálního hlediska je zdrojem více než 350 000 pracovních míst, včetně odvětví, která rybolovu předcházejí nebo na něj navazují, zpracování ryb a obchodu, a to zejména v pobřežních, vzdálených a ostrovních regionech;

7.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu má multifunkční charakter a že nad rámec svých tří tradičních oblastí činnosti a viditelného dopadu na ekonomické, environmentální a sociální úrovni také hraje důležitou roli v řadě dalších oblastí, jako je životní prostředí, kultura, rekreace a cestovní ruch, věda, energetika a vzdělávání, a zdůrazňuje zejména v této souvislosti význam drobného rybolovu;

8.

vyzývá Komisi, aby náležitě zohlednila skutečnost, že odvětví rybolovu hraje významnou úlohu v těchto oblastech:

9.

zdůrazňuje, že díky svému multifunkčnímu charakteru zajišťuje komunitám veřejné statky, které jsou přínosem pro všechny evropské občany, nejen pro ty, kteří jsou přímo či nepřímo zapojeni do rybolovu, což je přínos, který je třeba uznat a ocenit; dále poukazuje na to, že pro velký počet evropských občanů, zvláště těch, kteří žijí v pobřežních oblastech, je velkým přínosem multifunkčnost činností spojených s rybolovem; domnívá se, že multifunkčnost odvětví rybolovu musí být plně brána v úvahu při financování SRP; zdůrazňuje, že vytváření těchto dodatečných veřejných statků nelze využít jako záminky pro odložení nezbytných reforem SRP;

10.

naléhavě žádá Komisi, aby pomohla malým rybářským přístavům, které byly těžce postiženy poklesem vykládky v důsledku nadměrného rybolovu;

11.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu (které zahrnuje lov volně žijících ryb i akvakulturu) je jedním z nejdůležitějších pilířů zabezpečení potravin v Evropské unii a z tohoto důvodu je třeba, aby reforma SRP zaručila udržitelnost a stabilitu tohoto odvětví, aby mohlo v budoucnu dodávat produkty rybolovu v dostatečné kvalitě i množství, a uspokojit tak poptávku více než půl miliardy občanů EU;

12.

zdůrazňuje potenciál udržitelné mořské i sladkovodní akvakultury, která se významně podílí na zabezpečení potravin v EU; zdůrazňuje, že pro zabezpečení environmentální udržitelnosti odvětví akvakultury je nezbytná specifická politika; vyzývá Komisi, aby zavedla obecná kvalitativní kritéria pro akvakulturu, která by měla být dodržována v celé EU a která by zohledňovala environmentální a sociální dopad této činnosti; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že dovážené produkty akvakultury jsou vyráběny v souladu s příslušnými evropskými normami udržitelnosti a kvality, tj. normami v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;

13.

konstatuje, že návrhy Komise předložené dne 13. července 2011 se nezabývaly rekreačním rybolovem; zdůrazňuje, že je třeba se jím v rámci procesu reformy společné rybářské politiky specificky zabývat;

14.

zdůrazňuje, že další diverzifikace činností přímo nebo nepřímo souvisejících s rybolovem by mohla pomoci zpomalit hromadný odchod pracovníků z odvětví, zachovat regionální zvyky a tradice a zastavit vylidňování některých pobřežních oblastí;

15.

zdůrazňuje, že řízení rybolovu vychází ve stále větší míře z vědeckých poznatků, což stimuluje aplikovaný výzkum v této oblasti a podporuje získávání znalostí, technologický rozvoj a inovace v souladu se strategií EU 2020 pro inteligentní růst;

16.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu závisí na zdraví rybích populací a na rovnováze ekosystému, a proto se reformovaná SRP musí znovu zaměřit na úlohu tohoto odvětví jako strážce a správce mořských zdrojů s cílem vytvořit účinnější, zelenější a konkurenceschopnější hospodářství v souladu se strategií EU 2020 pro udržitelný růst;

17.

zdůrazňuje, že rybolovné činnosti, zvážíme-li jejich rozsah, včetně udržitelné akvakultury, jejich přímý a nepřímý dopad a veřejné statky vytvářené pomocí rybolovných činností, jsou zárukou sociální a územní soudržnosti a podporují odborné vzdělávání a sociální a ekonomickou dynamiku v souladu se strategií EU 2020 pro inkluzivní růst;

18.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu samo o sobě i jako součást integrované námořní politiky musí přispívat k dosažení cílů „Rio+20“ pro otevřenou ekonomiku, a také k vytváření pracovních míst a vymýcení chudoby;

19.

konstatuje, že rybolovné činnosti plní významnou úlohu v širším kontextu integrované námořní politiky a představují klíčový prvek, pokud jde o politiky územního plánování námořních prostor a rámec Evropského námořního a rybářského fondu;

20.

vyzývá Komisi, aby uznala multifunkčnost odvětví rybolovu a hodnotu spočívající v tom, že vytváří širokou škálu veřejných statků;

21.

žádá Komisi, aby ve svých návrzích a rozhodnutích týkajících se budoucí politiky zajistila, aby SRP přispívala k plnění základních politických cílů, jako je strategie EU 2020; je toho názoru, že tento zásadní proces reformy SRP musí uznat SRP jako zdroj rozvoje v kontextu projektu evropského růstu a vytvořit podmínky, které mu umožní plně rozvinout svůj potenciál; vyzývá Komisi, aby při vytváření a provádění těchto politik zohlednila zvláštní charakteristiky rybolovu a pobřežních regionů;

22.

žádá Komisi, aby do reformované SRP začlenila koncepci „podmíněnosti“ používanou již v rámci společné zemědělské politiky, která zajistí pozitivní diskriminaci pro rybolovné postupy šetrné k životnímu prostředí, například formou lepšího přístupu ke grantovým prostředkům;

23.

žádá Komisi, aby s cílem podpořit rozvoj paralelních činností, nalézt právní řešení, které umožní rybářům vytvářet další zdroje příjmů v rámci celé řady činností spojených s rybolovem, aniž by byli finančně penalizováni;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/27

—

s ohledem na články 2, 3, 4, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU), články 49, 56, 114, 167 a 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), Listinu základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvu o lidských právech (ECHR), které pojednávají o dodržování, prosazování a ochraně základních práv,

—

s ohledem na základní zákon Maďarska, který přijalo Národní shromáždění Maďarské republiky dne 18. dubna 2011 a které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2012 (dále jen „nová ústava“), a na přechodná ustanovení základního zákonu Maďarska, které národní shromáždění přijalo dne 30. prosince 2011 (dále jen „přechodná ustanovení“),

—

s ohledem na stanoviska Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) k nové maďarské ústavě a ke třem právním otázkám, které vyvstaly během procesu přípravy nové maďarské ústavy, tj. na stanoviska č. CDL(2011)016 a CDL(2011)001,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 10. března 2011 o mediálním zákonu v Maďarsku (1) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o změně maďarské ústavy (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ohledně článku 7 Smlouvy o Evropské unii nazvané „Dodržování a podpora hodnot, na nichž je Evropská unie založena“ (COM(2003)0606),

—

s ohledem na to, že místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová zřídila v říjnu 2011 skupinu na vysoké úrovni, která se zabývá svobodou a pluralitou sdělovacích prostředků,

—

s ohledem na prohlášení, která na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 18. ledna 2012 učinili zástupci Rady a Komise v souvislosti s posledním vývojem politické situace v Maďarsku, a na slyšení, které dne 9. února 2012 uspořádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—

s ohledem na rozhodnutí Evropské komise ze dne 17. ledna 2012 zahájit s Maďarskem zrychlené řízení pro porušení povinnosti ve věci nezávislosti jeho centrální banky a úřadů pro ochranu údajů, jakož i opatření, která mají dopad na jeho soudní systém,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách demokracie a právního státu, jak je uvedeno v článku 2 SEU, na jednoznačném dodržování základních práv a svobod, jak je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a v ECHR, a na uznávání právní síly uvedených práv, svobod a zásad, což dále dokazuje připravované přistoupení EU k ECHR;

B.

vzhledem k tomu, že stávající i přistupující členské státy a EU mají povinnost zajistit, aby obsah vnitrostátních právních předpisů a postupy, které se v jejich rámci uplatňují, byly v souladu s právními předpisy a hodnotami EU, které jsou zakotveny především v kodaňských kritériích, Listině základních práv a v ECHR, a aby litera a duch přijatých vnitrostátních zákonů nebyly s těmito hodnotami a nástroji v rozporu;

C.

vzhledem k tomu, že Maďarsko přijalo dne 18. dubna 2011 novou ústavu, jejíž přijetí a některá ustanovení Evropský parlament kritizoval ve svém usnesení ze dne 5. července 2011, v němž vyzýval maďarskou vládu, aby se zabývala záležitostmi a problémy, na něž upozornila Benátská komise, a Evropskou komisi, aby novou ústavu a základní zákony touto ústavou stanovené důkladně prostudovala a analyzovala s cílem ověřit, zda jsou v souladu s literou a duchem acquis communautaire, a zejména s Listinou základních práv Evropské unie;

D.

vzhledem k tomu, že přijetí základních zákonů vzbudilo znepokojení v mnoha ohledech, především pokud jde o nezávislost soudnictví, centrální banky a úřadu pro ochranu údajů, o spravedlivé podmínky politické soutěže a politické alternace a o tzv. zákon fiskální stability, podle nějž lze ustanovení o dani z příjmu změnit pouze na základě souhlasu dvou třetin poslanců parlamentu, a pokud jde o základní zákony, které dávají stávající většině výlučné právo jmenovat úředníky na nezvykle dlouhé funkční období, což ovlivní akceschopnost budoucích vlád;

E.

vzhledem k tomu, že předseda národního soudního úřadu a nevyšší státní zástupce budou mít právo přidělovat soudní případy jednotlivým soudům, což je v rozporu se zásadou práva na přístup k soudu a na spravedlivé soudní řízení a se zásadou nezávislosti soudů;

F.

vzhledem k tomu, že na základě nové ústavy a jejích přechodných ustanovení byl nejvyšší soud přejmenován na „Kúrii“ a šestileté funkční období jeho bývalého předsedy bylo po dvou letech předčasně ukončeno;

G.

vzhledem k tomu, že podle nové ústavy se věk soudců a státních zástupců pro povinný odchod do důchodu snižuje ze 70 na 62 let, přičemž výjimku tvoří předseda Kúrie a nevyšší státní zástupce, což je ustanovení, které lze považovat za diskriminační a které povede k odchodu zhruba 300 soudců, což bude znamenat vážné narušení nezávislé činnosti soudů;

H.

vzhledem k tomu, že podle ustanovení nové ústavy se původní systém čtyř parlamentních komisařů přeměnil na systém sestávající z jednoho komisaře, čímž se předčasně ukončilo šestileté funkční období komisaře pro ochranu údajů a svobodu informací, jehož pravomoci byly převedeny na nově zřízený orgán, což představuje závažné narušení jeho nezávislosti;

I.

vzhledem k tomu, že maďarský parlament přijal několik zákonů se zpětnou platností, čímž porušil jeden ze základních principů evropského práva, totiž zásadu, že retroaktivní zákony přijímat nelze;

J.

vzhledem k tomu, že nedávno přijatý zákon o církvích a církevních skupinách obsahuje nezvykle přísná pravidla pro registraci církví, která je podmíněna souhlasem dvoutřetinové většiny poslanců parlamentu;

K.

vzhledem k tomu, že nová ústava podstatným způsobem omezuje pravomoci maďarského ústavního soudu, pokud jde o přezkum právních předpisů, které se týkají rozpočtu;

L.

vzhledem ke znepokojivé skutečnosti, na niž jako takovou upozornila zpráva Benátské komise, tj. ke skutečnosti, že podrobná úprava značného množství záležitostí je ponechána na základních zákonech, jejichž přijetí vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny poslanců parlamentu, a to včetně otázek, které by měly být předmětem běžného politického procesu a o kterých se obvykle rozhoduje prostou většinou hlasů;

M.

vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová zdůraznila záměr Evropské komise prověřit, zda nemá nová organizace maďarského systému soudnictví vliv na nezávislost tamních soudů; vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová a vedoucí skupiny na vysoké úrovni, která se zabývá svobodou a pluralitou sdělovacích prostředků, Vaira Vike-Freibergová, opakovaně vyjádřily své znepokojení nad situací v Maďarsku, pokud jde o svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;

N.

vzhledem k tomu, že předseda Evropské komise José Manuel Barroso dne 18. ledna 2012 zdůraznil, že kromě právních aspektů je za znepokojující považován i stav demokracie v Maďarsku, a vyzval maďarské úřady, aby dodržovaly zásady demokracie a svobody a uplatňovaly je nejen teoreticky, ale i v praxi a v tamní politické a společenské sféře;

O.

vzhledem k tomu, že dne 17. ledna 2012 zahájila Evropská komise s Maďarskem řízení pro nedodržení povinností v těchto třech věcech: nezávislost Maďarské centrální banky, snížení věku soudců pro povinný odchod do důchodu stanovené základním zákonem Maďarska a nezávislost úřadu pro ochranu údajů; vzhledem k tomu, že Evropská komise maďarské úřady požádala o další informace ohledně nezávislosti soudů;

P.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. prosince 2010 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2009) - účinné provádění po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (3) žádal, „aby byly podniknuty následné kroky navazující na sdělení k článku 7 Smlouvy o Evropské unii z roku 2003, které by definovaly transparentní a soudržné způsoby, jakými je možno řešit porušení lidských práv a jakými využívat článek 7 Smlouvy o EU jako varování na základě nové struktury základních práv“;

Q.

vzhledem k tomu, že maďarská vláda, jmenovitě předseda maďarské vlády ve svém dopise Komisi s odkazem na požadavek Evropského parlamentu naznačil, že je připraven řešit problémy, které k řízení pro porušení povinnosti daly podnět, změnit příslušné právní předpisy a dále s evropskými orgány spolupracovat i nad rámec právního řízení;

R.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament má za úkol monitorovat dodržování základních práv, svobod a zásad ve všech 27 členských státech EU, jak je uvedeno v acquis communautaire;

1.

vyjadřuje své hluboké znepokojení nad situací v Maďarsku, pokud jde o uplatňování demokratických zásad, zásad právních státu, dodržování a ochranu lidských a sociálních práv, systém kontroly a vyváženosti, rovnost a nediskriminaci;

2.

ve společném zájmu maďarských občanů a Evropské unie vyzývá maďarskou vládu, aby se ve výše zmíněných oblastech řídila doporučeními, námitkami a požadavky Evropské komise, Rady Evropy a Benátské komise a aby příslušné zákony s ohledem na základní hodnoty a normy Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;

3.

bere na vědomí odhodlání Evropské komise, Rady Evropy a Benátské komise důkladně prozkoumat soulad maďarské legislativy s literou i duchem evropského práva;

4.

vyzývá Evropskou komisi jakožto strážkyni smluv, aby pečlivě sledovala případné změny a uplatňování uvedených zákonů a jejich soulad s literou a duchem evropských smluv a aby provedla důkladnou kontrolu s cílem zajistit, aby:

5.

vyzývá Evropskou komisi, aby Benátskou komisi požádala o její stanovisko k souboru právních předpisů, který tvoří nová ústava, přechodná ustanovení a základní zákony, a aby v těchto záležitostech i nadále spolupracovala s Radou Evropy;

6.

pověřuje Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby ve spolupráci s Evropskou komisí, Radou Evropy a Benátskou komisí sledoval, zda a jakým způsobem jsou doporučení Komise a Evropského parlamentu uvedená v bodě 4 tohoto usnesení uplatňována, a aby o svých zjištěních podal zprávu;

7.

pověřuje Konferenci předsedů, aby s ohledem na zprávu uvedenou v bodě 6 zvážila, zda je, či není třeba přistoupit k příslušným opatřením, jako jsou mj. opatření uvedená v článku 74e jednacího řádu a článku 7.1 SEU;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy, vládám a parlamentům členských států, Agentuře EU pro základní práva, OBSE a generálnímu tajemníkovi OSN.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/30

—

s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskou federací, která vstoupila v platnost roku 1997 a jejíž platnost byla prodloužena do doby, než bude nahrazena dohodou novou,

—

s ohledem na probíhající jednání o nové dohodě poskytující nový souhrnný rámec pro vztahy mezi EU a Ruskem i na partnerství pro modernizaci zahájené v roce 2010,

—

s ohledem na své usnesení o Rusku, zejména na svá usnesení ze dne 14. prosince 2011 o nadcházejícím summitu EU–Rusko konaném dne 15. prosince 2011 a o výsledcích voleb do Státní dumy, které proběhly dne 4. prosince 2011 (1), a ze dne 7. července 2011 o přípravách na volby do ruské Státní dumy v prosinci 2011 (2),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu pozorovatelské mise OBSE/ODIHR ze dne 12. ledna 2012 o výsledcích voleb do Státní dumy, které proběhly dne 4. prosince 2011,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu pozorovatelské mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) ze dne 23. ledna 2012 o ruských parlamentních volbách a na její prohlášení týkající se povolební návštěvy delegace v Rusku dne 21. ledna 2012,

—

s ohledem na konzultace o otázce lidských práv mezi EU a Ruskem, a zejména s ohledem na poslední schůzku, která se konala dne 29. listopadu 2011,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 6. prosince 2011 o volbách do Státní dumy v Ruské federaci a na její projev ze dne 14. prosince 2011 o summitu EU–Rusko, který přednesla ve Štrasburku, a ze dne 1. února 2012 o politické situaci v Rusku,

—

s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, které učinil dne 15. prosince 2011 po skončení summitu EU–Rusko,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že užší spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi EU a Ruskem mají klíčový význam pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu Evropy; vzhledem k tomu, že rozvoje strategického partnerství mezi EU a Ruskou federací lze dosáhnout pouze na základě sdílení společných hodnot;

B.

vzhledem k tomu, že stále panují obavy z vývoje v Ruské federaci, pokud jde o respektování a ochranu lidských práv a dodržování společně dohodnutých demokratických zásad, volebních předpisů a postupů; vzhledem k tomu, že jako plnoprávný člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se Ruská federace zavázala k dodržování zásad demokracie a lidských práv;

C.

vzhledem k tomu, že dne 12. dubna 2011 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že mají být odstraněny zdlouhavé postupy pro registraci politických stran v Rusku, které odporují volebním standardům stanoveným Radou Evropy a OBSE; vzhledem k tomu, že omezování registrace politických stran a kandidátů omezuje politickou soutěž a pluralismus v Rusku;

D.

vzhledem k tomu, že i přes nedávno vyvinuté omezené snahy o zlepšení volebních zákonů zůstávají obecná pravidla příliš složitá a nedůsledné uplatňování těchto pravidel vede k diskriminaci opozice;

E.

vzhledem k tomu, že prezident Medveděv dne 22. prosince 2011 v projevu ke Státní dumě ohlásil řadu změn týkajících se politického systému, včetně vytvoření nové nezávislé veřejné televizní služby, zjednodušených postupů pro strany a kandidáty na úřad prezidenta, opětovného zavedení přímých voleb na posty oblastních gubernátorů a vyšetřování volebních podvodů;

F.

vzhledem k tomu, že ze závěrečné zprávy pozorovatelské mise OBSE/ODIHR vyplývá, že volby do Státní dumy, které se konaly dne 4. prosince 2011, neproběhly v plném souladu se standardy svobodných a spravedlivých voleb a byly poznamenány sbližováním mezi státem a vládnoucí stranou, absencí nezávislosti administrativy zajišťující pořádání voleb, zaujatostí sdělovacích prostředků a zásahů státu do voleb na různých úrovních; vzhledem k tomu, že ve zprávě se uvádí, že volby do Státní dumy se vyznačovaly vysokým počtem procesních pochybení, případy zřejmé manipulace a závažnými případy vícenásobného hlasování;

G.

vzhledem k tomu, že tuzemská organizace pro sledování voleb Golos ve své závěrečné zprávě uvedla, že volby nebyly svobodné ani spravedlivé, ani nesplnily požadavky ruského volebního zákona a mezinárodních volebních standardů a že se nepostupovalo podle základních volebních zásad, jimiž jsou zejména zásada opravdové soutěže a rovných práv všech zapojených stran, nestranná organizace voleb, nezávislé volební komise, hlasování v souladu s právními předpisy a bezchybný proces sčítání hlasů;

H.

vzhledem k tomu, že od skončení voleb do Dumy dne 4. prosince 2011 vyjadřují ruští občané, zejména tzv. demonstranti s bílou stužkou, na řadě masových demonstrací svou touhu po větší míře demokracie, po svobodných a spravedlivých volbách a důkladné reformě volebního systému;

I.

vzhledem k tomu, že politický pluralismus je základem demokracie a moderní společnosti a představuje rovněž zdroj politické legitimity; vzhledem k tomu, že během příprav prezidentských voleb je třeba zaručit, aby tyto volby byly svobodné a spravedlivé a poskytly rovné příležitosti všem kandidátům; vzhledem k tomu, že postupy registrace opět vyloučily některé kandidáty z účasti ve volbách;

J.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Ruskem se v uplynulých desetiletích vyvíjely a vedly k hluboké a komplexní vzájemné provázanosti, která se bude v budoucnosti jistě dále prohlubovat; vzhledem k tomu, že pro další rozvoj a posílení spolupráce mezi oběma partnery je nadále nanejvýš důležité uzavření dohody o strategickém partnerství mezi EU a Ruskou federací;

K.

vzhledem k tomu, že Rusko již dvakrát zabránilo Radě bezpečnosti OSN v přijetí rezoluce týkající se krize v Sýrii a vyzývající k podpoře plánu Ligy arabských států, který podpořila i EU;

1.

bere na vědomí zprávy pozorovatelské mise OBSE/ODIHR a PACE o volbách do Státní dumy, z nichž vyplývá, že tyto volby neproběhly v souladu s volebními normami, které stanovila organizace OBSE, a vyznačovaly se sbližováním mezi státem a vládnoucí stranou, procesními pochybeními, zjevnou manipulací a nedostatečnou nezávislostí volební administrativy;

2.

obává se, že výsledek voleb (složení Dumy) neumožní zlepšení, pokud jde o úlohu a vliv Dumy v politickém systému v Rusku;

3.

vyzývá svou delegaci ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU–Rusko, aby při jednáních se svými ruskými protějšky zdůrazňovala otázky demokracie, základních práv a právního státu; dále žádá, aby bylo provedeno hodnocení činnosti Výboru pro parlamentní spolupráci EU–Rusko a aby byl posílen dialog s mimoparlamentní opozicí a občanskou společností;

4.

bere na vědomí nedávné výzvy ke zrušení výsledků voleb do Státní dumy a vyzývá ruské orgány, aby pokračovaly v důkladném a transparentním šetření všech hlášení o podvodech a zastrašování s cílem potrestat osoby, které budou shledány odpovědnými za tyto činy, a aby zopakovaly hlasování tam, kde budou prokázány nesrovnalosti; zdůrazňuje, že ruské volební zákony stanovují právo na odvolání a opravu; poukazuje však na to, že zacházení se stížnostmi ze strany Ústřední volební komise nebylo dostatečně transparentní a že stížnosti nebyly vyřízeny účinně ani včas; vyjadřuje politování nad skutečností, že příslušné soudy zamítly bezmála 3 000 námitek proti přestupkům, podvodům a chybám v jednotlivých obvodech, přičemž několik takových námitek ještě čeká na vyřízení;

5.

bere na vědomí prohlášení prezidenta Medveděva o tom, že budou provedeny rozsáhlé změny politického systému, včetně velmi potřebného zjednodušení pravidel, jimiž se řídí registrace politických stran; vyzývá k tomu, aby byla projevena řádná snaha také o řešení problematiky svobody sdělovacích prostředků a svobody shromažďování a projevu; opakuje, že EU je ochotna spolupracovat s Ruskem, a to i v rámci partnerství pro modernizaci, aby zlepšila dodržování lidských a základních práv a účinnost nezávislého právního státu v Rusku;

6.

vyzývá ruskou vládu, aby v souladu s doporučeními OBSE přijala balíček legislativních návrhů zaměřených na rozvoj skutečného demokratického politického systému, jehož součástí budou reformy, které usnadní registraci jak politických stran, tak kandidátů na úřad prezidenta, a aby se zabývala otázkou omezujícího uplatňování pravidel registrace s cílem co nejdříve umožnit konání skutečně svobodných a spravedlivých voleb;

7.

zdůrazňuje, že pokojné demonstrace v Rusku jsou výrazem touhy ruského lidu po svobodných a spravedlivých volbách; vyzývá ruské orgány, aby nedávné manifestace pojaly jako příležitost pro přijetí nezbytných reforem, které povedou k větší míře demokracie, politického zapojení a dodržování právního státu, včetně reformy volebních zákonů v souladu s normami Rady Evropy a OBSE; naléhavě žádá ruské orgány k dodržování těchto standardů v praxi, tak aby bylo v březnu zaručeno konání svobodných a demokratických prezidentských voleb, v nichž by měli všichni kandidáti stejnou příležitost;

8.

odsuzuje zásah policie proti mírumilovným demonstracím konaným na protest proti nesrovnalostem a podvodům při volbách, o nichž informovali mezinárodní pozorovatelé a které svými videozáznamy zdokumentovali řadoví občané; vyzývá ruské orgány, aby plně prosazovaly svobodu shromažďování a svobodu slova v souladu s ústavou Ruské federace;

9.

připomíná, že jedním z hlavních nedostatků voleb do Dumy bylo omezení politického pluralismu během jejich příprav; vyjadřuje své znepokojení nad vyloučením opozičních kandidátů z prezidentských voleb, které proběhnou dne 4. března 2012, což jen znovu podkopává politickou soutěž a pluralismus;

10.

naléhavě žádá ruské orgány, aby se zapojily do dialogu s opozicí, a vyslovuje politování nad rozhodnutím zamítnout registraci Grigorije Javlinského v kampani vedené před prezidentskými volbami, což jeho straně brání vyslat k volbám pozorovatele;

11.

vyzývá OBSE, Radu Evropy a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby nadále sledovaly průběh vyšetřování nesrovnalostí a pozorně dohlížely na přípravy prezidentských voleb a prosazování volebních předpisů, s čímž již byly srozuměny ruské orgány;

12.

konstatuje, že podle očekávání by ruské prezidentské volby mělo sledovat asi 600 mezinárodních pozorovatelů (pozorovatelé z OBSE/ODIHR, PACE, Šanghajské organizace pro spolupráci a ze Společenství nezávislých států); zdůrazňuje, že by měly být vyslány mezinárodní a tuzemské pozorovatelské mise, aby se zajistilo účinné sledování průběhu voleb v souladu s normami OBSE/ODIHR a Rady Evropy; vyzývá ruské orgány, aby se vystříhaly nevhodných zásahů a kladení překážek, které byly zaznamenány v průběhu voleb do Dumy;

13.

opakuje svou výzvu určenou vyšetřovacímu výboru, aby vedl komplexní a důkladné vyšetřování smrti Sergeje Magnitského aniž by se vyhýbal jakýmkoli tabuizovaným záležitostem týkajícím se tohoto případu, aby urychleně předložil konkrétní závěry a podnikl veškeré kroky nutné k tomu, aby byly odpovědné osoby soudně stíhány; požaduje, aby Rada v případě přetrvávající nečinnosti ruských orgánů zvážila, zda by pro osoby, které budou shledány odpovědnými za mučení a smrt Sergeje Magnitského nebo za utajování okolností tohoto případu, měla být zavedena opatření, jako je zákaz cestování po celé EU a zmrazení finančních prostředků;

14.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad zneužíváním právních předpisů proti extremismu, jež zahrnuje nezákonné uplatňování trestních zákonů proti organizacím občanské společnosti, jako je například organizace Památník, a náboženským menšinám, jako jsou Svědci Jehovovi či přívrženci Falun Dafa, a umožňuje pod záminkou potírání extremismu nezákonně zakázat materiály těchto skupin;

15.

důrazně odsuzuje skutečnost, že zákonodárné shromáždění v Petrohradu přijalo zákon proti propagandě týkající se sexuální orientace; stejně tak odsuzuje podobné zákony přijaté v Rjazaňské, Archangelské a Kostromské oblasti; vyzývá ruské orgány, aby přestaly omezovat svobodu projevu v souvislosti se sexuální orientací či s genderovou identitou, a to v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby tlumočila nesouhlas Evropské unie s těmito zákony;

16.

důrazně a naléhavě vyzývá Rusko, aby se připojilo k mezinárodnímu konsenzu a umožnilo Radě bezpečnosti jednat na základě návrhů Ligy arabských států s cílem vyřešit krizi v Sýrii; zdůrazňuje, že Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN musí brát vážně svou odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost; vyzývá Rusko, aby neprodleně zastavilo veškerý prodej zbraní a obranného vybavení syrské vládě;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Ruské federace, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/34

—

s ohledem na prohlášení z Barcelony ze dne 28. listopadu 1995, kterým bylo ustanoveno partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi jižního Středomoří,

—

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou Unií a jejími členskými státy na straně jedné a Marockým královstvím na straně druhé,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2005 o povolení zahájit jednání s Marokem o vzájemné liberalizaci týkající se zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 14. prosince 2011 o povolení zahájit jednání s Egyptem, Jordánskem, Marokem a Tuniskem s cílem vytvořit „prohloubené a komplexní“ zóny volného obchodu jako součást stávajících evropsko-středomořských dohod o přidružení s těmito zeměmi,

—

s ohledem na společné sdělení Evropské komise adresované Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. března 2011 nazvané „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ (KOM(2011)0200),

—

s ohledem na společné sdělení Komise adresované Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a vydané dne 25. května 2011 pod názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (KOM(2011)0303),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu (1),

—

s ohledem na postup souhlasu podle článku 207 odst. 4 prvního pododstavce a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o návrh Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o změně Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé a o nahrazení jejích protokolů č. 1, 2 a 3 včetně příloh(dále jen „dohoda“) (15974/2010),

—

s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že rozvíjející se politické prostředí v jižním Středomoří si po událostech Arabského jara vyžádalo rozhodnou, účinnou a rychlou reakci ze strany EU;

B.

vzhledem k tomu, že významným prvkem této reakce je posilování obchodních vztahů a vyvážená, postupná liberalizace obchodu se zeměmi jižního Středomoří;

C.

vzhledem k tomu, že obchod a investice jsou hnací silou růstu a pomáhají snížit chudobu, sbližují obyvatelstvo, konsolidují vazby mezi národy a přispívají k politické stabilitě;

D.

vzhledem k tomu, že článek 16 dohody o přidružení mezi EU a Marokem, která je v platnosti od 1. března 2000, stanoví, že Evropské společenství a Maroko budou postupně více liberalizovat vzájemný obchod se zemědělskými produkty, zpracovanými zemědělskými produkty, rybami a produkty rybolovu;

E.

vzhledem k tomu, že EU v obchodu se zbožím s Marokem vykazuje výrazně kladnou obchodní bilanci, přičemž přebytek v roce 2010 dosáhl 5,4 miliardy EUR;

F.

vzhledem k tomu, že v obchodu se zemědělskými produkty a s produkty rybolovu provozovaném se zeměmi jižního Středomoří má EU výrazně kladnou obchodní bilanci s přebytkem přesahujícím 4 miliardy EUR, avšak s Marokem vykazuje v bilaterálním obchodu se zemědělskými produkty a s produkty rybolovu obchodní deficit, který v roce 2010 dosáhl 871 milionů EUR; vzhledem k tomu, že zemědělské produkty a produkty rybolovu představují asi 18 % marockého vývozu;

G.

vzhledem k tomu, že zemědělství představuje 15 % až 20 % HDP Maroka a 12 % marockého vývozu a že zaměstnává 38 % marocké pracovní síly, ve venkovských oblastech dokonce až 75 %; vzhledem k tomu, stabilita a rozvoj tohoto odvětví jsou tedy nanejvýš důležité pro politickou stabilitu země;

H.

vzhledem k tomu, že dohoda okamžitě liberalizuje 55 % cel uplatňovaných na marocké zemědělské produkty a produkty rybolovu (nárůst z 33 %) a do deseti let pak 70 % cel vztahujících se na zemědělské produkty a produkty rybolovu Unie (nárůst z 1 %);

I.

vzhledem k tomu, že kontrola citlivých produktů a přísné dodržování kvót jsou nezbytnými předpoklady vyváženého fungování dohody;

J.

vzhledem k tomu, že veškeré zemědělské zboží dovážené do EU z jakékoli třetí země musí splňovat sanitární a fytosanitární předpisy Unie;

K.

vzhledem k tomu, že Maroko je jednou ze čtyř zemí jižního Středomoří, pro něž Rada schválila hlavní směry pro vyjednání prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu (DCFTA); vzhledem k tomu, že součástí těchto jednání bude obchod se zemědělskými produkty;

1.

domnívá se, že otevírání trhů a postupná integrace do vnitřního trhu EU mohou být mocnými nástroji pro rozvoj zemí jižního Středomoří a pomohou zmírnit rozšířenou chudobu a nezaměstnanost, které jsou příčinou hospodářských, migračních a bezpečnostních problémů v regionu; zastává názor, že má-li být tento potenciál plně využit, musí být EU připravena k udělení dostatečných obchodních koncesí;

2.

připomíná, že EU se v návaznosti na Arabské jaro zavázala, že zemím jižního Středomoří bude prostřednictvím obchodních a ekonomických nástrojů pomáhat s přechodem k demokracii, aby tyto země získaly více svobody a hospodářských příležitostí; domnívá, že Maroko významně pokročilo s upevňováním demokracie tím, že revidovalo svou ústavu a uspořádalo spravedlivé volby; v této souvislosti vítá tuto dohodu jako pozitivní krok podporující politickou stabilizaci a vzájemný udržitelný hospodářský rozvoj;

3.

domnívá se, že je důležité, aby iniciativy v oblasti obchodu a investic usilovaly o prospěch všech složek společnosti a aby se zaměřily zvláště na malé a střední podniky a drobné zemědělce; v této souvislosti poznamenává, že více než 80 % marockých zemědělců vlastní méně než pět hektarů půdy, a vítá proto podporu, kterou dohodě projevuje ze strany Marocká konfederace pro zemědělství a rozvoj venkova (Comander); připomíná, že zajištění potravin má kromě hospodářských aspektů také sociální, environmentální a kulturní rozměr;

4.

zdůrazňuje, že s ohledem na význam a vliv zemědělství v Maroku, zejména pokud jde o vytváření pracovních míst, bude dohoda sehrávat klíčovou úlohu při hospodářském rozvoji a politické stabilizaci země, jelikož nabízí nové možnosti vývozu do EU, která je hlavním odbytištěm marockých produktů; je toho názoru, že dohoda poskytne rovněž příležitosti zemědělství EU, zejména zpracovatelským odvětvím; poukazuje na to, že jakmile bude dohoda plně prováděna, budou vývozci z EU nakonec těžit z odstranění marockých dovozních cel ze 70 % zemědělských a rybolovných produktů, což přinese úsporu na clech ve výši přibližně 100 milionů EUR ročně;

5.

vítá, že dohoda zahrnuje dodatečná nesazební opatření, jako jsou budoucí jednání o zvláštní ochraně evropských zeměpisných označení, posílené bezpečnostní mechanismy a sanitární a fytosanitární opatření; dále připomíná, že se EU a Maroko dohodly na účinném mechanismu řešení sporů, který oběma stranám umožňuje dosáhnout nápravy, pokud jedna z nich nedodrží podmínky dohody;

6.

zdůrazňuje obavy některých odvětví v EU ze zvýšených bezcelních kvót na citlivé dovozy ovoce a zeleniny; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala hodnocení dopadu na evropské producenty, zejména na příjmy zemědělců, a aby o této problematice Parlament pravidelně informovala;

7.

je znepokojen neustálými stížnostmi evropských průmyslových skupin na údajné podvody ve spojitosti se systémem vstupních cen a žádá záruky toho, že vyšší celní kvóty stanovené dohodou budou ze strany EU řádně regulovány a že pravidla pro uplatňování mechanismu vstupních cen budou správně vykládána; zdůrazňuje, že evropské podniky podaly stížnosti u úřadu OLAF a Petičního výboru Parlamentu a že tento výbor požádal Komisi, aby systém vstupních cen změnila a učinila tak podvodům přítrž; v této souvislosti bere na vědomí návrhy, aby v rámci současné reformy společné zemědělské politiky byla pravidla uplatňování systému vstupních cen sjednocena s celním kodexem Společenství; domnívá se, že tento krok musí být spojen se změnami prováděcího nařízení o společné organizaci trhu se zemědělskými produkty, kterými se zavedou účinná kontrolní opatření;

8.

domnívá se, že dohoda zavádí zvláštní institucionální opatření a mechanismy, jako jsou spolupráce v boji proti narušování trhů, skupiny odborníků vytvářené Komisí společně se třetími zeměmi včetně Maroka, podvýbor pro obchod se zemědělskými produkty vytvořený v rámci správy dohody o přidružení, výměna informací o strategiích a produkci a ochranná doložka podle článku 7 protokolu; vyzývá Komisi, aby tyto mechanismy vhodně používala;

9.

zdůrazňuje, že přístup na vnitřní trh EU by měl být podmíněn splněním sanitárních, fytosanitárních a environmentálních norem, a vítá pozitivní zprávu Potravinového a veterinárního úřadu vydanou v roce 2011; je potěšen tím, že dohoda klade důraz na sanitární a fytosanitární opatření, a požaduje, aby ústředním tématem jednání o DCFTA byla technická pomoc; žádá Komisi, aby prosazovala, aby Maroko zavedlo opatření a kontroly, které budou odpovídat environmentálním normám a normám bezpečnosti potravin platným v Evropské unii, a zajistila tak mezi oběma trhy korektní hospodářskou soutěž;

10.

vítá reformu marockého zemědělství, jmenovitě tzv. „Plan Vert“, jehož konkrétním cílem je podpořit drobné zemědělce tím, že jim umožní přístup k moderním technologiím a k investicím; žádá, aby EU i nadále Maroko podporovala při zlepšování výrobních metod tím, že se s ním podělí o osvědčené postupy a bude mu pomáhat v jeho činnosti zaměřené na ochranu vodních zdrojů;

11.

je si vědom toho, že Maroko ratifikovalo většinu příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce a že nedávno přijalo právní předpisy zakazující dětskou práci; zdůrazňuje však, že pokud jde o svobodu sdružování a zákaz dětské práce, je stále co zlepšovat; domnívá se, že DCFTA by v kapitole o udržitelném rozvoji měla zahrnovat pomoc s prováděním úmluv Mezinárodní organizace práce a ratifikaci nepodepsaných základních úmluv této organizace (např. Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat č. 87) a iniciativy zaměřené na sociální odpovědnosti společností;

12.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby dohoda byla v plném souladu s mezinárodním právem a prospěšná pro všechny skupiny místního obyvatelstva, kterých se dotkne;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, delegaci EP pro vztahy se zeměmi Maghrebu, předsednictvu parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří a vládě a parlamentu Maroka.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/37

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii,

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci, které se konalo dne 10. října, 14. listopadu a 1. prosince 2011 a 23. ledna 2012, a na závěry Evropské rady ze dne 23. října a 9. prosince 2011 o situaci v Sýrii,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Sýrii ze dne 8. října, 3. a 28. listopadu a 2. prosince 2011 a 1. a 4. února 2012,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/782/SZBP ze dne 1. prosince 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii a o zrušení rozhodnutí 2011/273/SZBP (1) a na rozhodnutí Rady, které bylo vydáno po zasedání Rady pro zahraniční věci dne 23. ledna 2012 s cílem posílit omezující opatření EU vůči syrskému režimu,

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011 (2),

—

s ohledem na prohlášení Ligy arabských států ze dne 27. srpna, 16. října a 12., 16. a 24. listopadu 2011 a 22. ledna a 12. února 2012 k situaci v Sýrii, na akční plán Ligy arabských států ze dne 2. listopadu 2011 a její sankce vůči Sýrii přijaté dne 27. listopadu 2011,

—

s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 3. srpna 2011,

—

s ohledem na rezoluci třetího výboru Valného shromáždění OSN ze dne 22. listopadu 2011 o situaci v oblasti lidských práv v Syrské arabské republice,

—

s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku ze dne 23. listopadu 2011,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 2. prosince 2011 o situaci v oblasti lidských práv v Syrské arabské republice,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů a na Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy, jichž je Sýrie smluvní stranou,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že od začátku násilného zásahu proti účastníkům poklidných protestů v Sýrii v březnu 2011 se dramaticky stupňuje systematické zabíjení, násilí a mučení a syrská armáda a bezpečnostní síly i nadále reagují cíleným zabíjením, mučením a hromadným zatýkáním; vzhledem k tomu, že vládní síly i nadále obléhají a bombardují města a obce v Sýrii; vzhledem k tomu, že je mimořádně obtížné získat přístup k dodávkám potravin a zdravotnickému materiálu; vzhledem k tomu, že mnoho Syřanů musí v důsledku násilí a odsunů čelit zhoršující se humanitární situaci;

B.

vzhledem k odhadům OSN, že jedenáct měsíců povstání v Sýrii si vyžádalo více než 5 400 obětí, přičemž se zdůrazňuje, že je obtížné tyto údaje aktualizovat, protože některé oblasti, jako například části města Homs, jsou zcela odříznuty od okolního světa; vzhledem k tomu, že další tisíce lidí byly zraněny, více než 69 000 osob bylo zadrženo, z toho přibližně 32 000 bylo později propuštěno a kolem 12 400 osob uprchlo do sousedních zemí; vzhledem k tomu, že Dětský fond OSN informoval o tom, že stovky dětí byly zabity a další stovky svévolně zatčeny, během zadržení mučeny a sexuálně zneužity;

C.

vzhledem k tomu, že obyvatelé obléhaného města Homs jsou vystaveni rozsáhlému nepřetržitému bombardování a existují obavy, že se režim připravuje k závěrečnému zdrcujícímu útoku; vzhledem k tomu, že dne 12. února 2012 arabské sdělovací prostředky informovaly o tom, že syrské tanky a dělostřelectvo souběžně s pokračujícím útokem na Homs intenzivně ostřelovaly město Hama; vzhledem k tomu, že syrské úřady zároveň trvají na tom, že čelí „teroristickým skupinám“ a budou pokračovat až do nastolení „pořádku“;

D.

vzhledem k tomu, že četné sliby prezidenta Bašára al-Asada týkající se reforem a amnestie nebyly nikdy uskutečněny a režim ztratil veškerou důvěryhodnost, což vedlo k četným výzvám mezinárodního společenství požadujícím odstoupení prezidenta;

E.

vzhledem k tomu, že francouzský novinář byl zabit a nizozemský novinář byl zraněn, když plnili významný úkol poskytovat nezávislé informace o dění v Sýrii; vzhledem k tomu, že syrské orgány nadále znemožňují zahraničním novinářům vstup do země; vzhledem k tomu, že svědectví syrských uprchlíků, zprávy obyvatel ze Sýrie a obrazové zprávy získané z mobilních telefonů prostřednictvím nezávislého satelitního připojení jsou nadále hlavním zdrojem informací o událostech v této zemi;

F.

vzhledem k tomu, že Liga arabských států požádala Radu bezpečnosti OSN o podporu politického řešení situace v Sýrii; vzhledem k tomu, že dne 4. února 2012 Ruská federace a Čína vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla podpořit výzvu Ligy arabských států k zahájení otevřeného a mírového politického procesu vedeného syrskými představiteli; vzhledem k tomu, že dne 28. ledna 2012 byla pozorovatelská mise Ligy arabských států v Sýrii z důvodu kritického zhoršení situace ukončena;

G.

vzhledem k tomu, že dne 18. ledna 2012 vstoupily v platnost další omezující opatření EU proti syrskému režimu, včetně zákazu vývozu zařízení pro monitorování telekomunikací, jež by mohl využívat syrský režim, zákazu účasti na určitých projektech infrastruktury a investic do těchto projektů a dodatečných omezení týkajících se převodů finančních prostředků a poskytování finančních služeb;

H.

vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2012 byl seznam osob, subjektů a orgánů podléhajících omezujícím opatřením EU doplněn o 22 osob odpovědných za porušování lidských práv a o 8 subjektů, které režim finančně podporují;

I.

vzhledem k tomu, že Spojené státy v reakci na zvyšující se násilí a závažné obavy o bezpečnost uzavřely své velvyslanectví v Sýrii; vzhledem k tomu, že Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Spojené království, Německo a Belgie odvolaly své velvyslance; vzhledem k tomu, že Rada pro spolupráci v Perském zálivu a Tunisko odvolaly své velvyslance a rozhodly se vyhostit syrské velvyslance ze svých hlavních měst;

J.

vzhledem k tomu, že od března 2011 našly v Turecku útočiště tisíce syrských uprchlíků; vzhledem k tomu, že Turecko má stále významnější mezinárodní úlohu v odporu proti násilí v Sýrii;

K.

vzhledem k tomu, že katastrofální situace v Sýrii již nyní nepříznivě ovlivňuje situaci v Libanonu, přičemž existují obavy, že nepokoje se mohou přenést až za státní hranici a následně zasáhnout celý region, což může mít nepředvídatelné dopady a následky;

L.

vzhledem k tomu, že Rusko i nadále syrskému režimu prodává zbraně a další vojenský materiál a má v Sýrii námořní základnu; vzhledem k tomu, že EU vyhlásila na dodávky vojenského vybavení Sýrii dosud platné embargo, a vzhledem k tomu, že na Kypru byla zachycena ruská loď, která podle kyperských orgánů následně pokračovala pod falešnou záminkou do Sýrie; vzhledem k tomu, že okolnosti této události nebyly úřadem vysoké představitelky nikdy oficiálně a veřejně objasněny;

M.

vzhledem k tomu, že po prosincovém zvláštním zasedání UNHRC o Sýrii, jež vycházelo ze zprávy nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise, a po prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 15. ledna 2012, že cesta represe je slepou uličkou, vyzval komisař OSN pro lidská práva, aby Sýrie byla obžalována u Mezinárodního trestního soudu kvůli obviněním ze zločinů proti lidskosti;

1.

lituje skutečnosti, že Rusko a Čína uplatnily své právo veta v Radě bezpečnosti OSN, aby zablokovaly návrh rezoluce o Sýrii, a hlasovaly tak proti návrhu mírového přechodu, který předložila Liga arabských států, což bylo ze strany Assadova režimu vnímáno jako souhlas se zesíleným nasazením represivních složek, které používají těžké zbraně a bezhlavé násilí proti neozbrojeným civilistům v zemi; znovu vyzývá členy Rady bezpečnosti OSN, zejména Rusko a Čínu, aby dostály své odpovědnosti zajistit, aby násilné represe vůči syrskému lidu okamžitě ustaly; nadále podporuje úsilí EU a jejích členských států v této oblasti;

2.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby vyvinula veškeré úsilí k zajištění přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN ve spolupráci s Ruskem a Čínou;

3.

vyzývá Rusko jako největšího zámořského dodavatele zbraní syrské vládě, aby okamžitě zastavilo své dodávky zbraní do Sýrie, a žádá EU, aby sestavila „černou listinu“ společností, které dodávají zbraně do Sýrie; vyzývá všechny evropské činitele, aby plně dodržovali Kodex chování Evropské unie pro vývoz zbraní, jehož účelem je zabránit vývozu zařízení, které by mohlo být využíváno pro vnitrostátní represi či prohlubovat regionální nestabilitu;

4.

znovu zásadně odsuzuje brutální represi ze strany syrského režimu vůči místnímu obyvatelstvu, zejména ve městě Homs; vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad závažným porušováním lidských práv, včetně hromadného zatýkání, mimosoudních poprav, svévolného zadržování, násilného zmizení, mučení a špatného zacházení se zadržovanými osobami, včetně dětí, kterého se dopouštějí syrské orgány; klade důraz na to, že osobám, jež byly v důsledku uvedených násilností zraněny, nesmí být upíráno lékařské ošetření;

5.

je znepokojen skutečností, že podle výzvy organizace UNICEF ze dne 7. února 2012 a zprávy nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku ze dne 23. listopadu 2011 zemřelo od začátku násilností v Sýrii v březnu 2011 na 400 dětí a téměř 380 jich bylo bezdůvodně zadrženo a stalo se ve vazbě obětí mučení a sexuálního násilí, přičemž některým z nich nebylo ani 14 let; důrazně odsuzuje veškeré případy porušování lidských práv, včetně práv dětí, kterých se dopustila syrská armáda a bezpečnostní síly, a vyzývá syrskou vládu, aby zastavila veškeré porušování práv dětí a dalších lidských práv;

6.

vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí; blahopřeje syrskému lidu k jeho odvaze a odhodlání a rozhodně podporuje jeho úsilí o zajištění plného dodržování zásad demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod a zaručení lepších hospodářských a sociálních podmínek;

7.

znovu vyzývá prezidenta Bašára al-Assada a jeho režim k okamžitému odstoupení, které umožní, aby v Sýrii došlo k mírovému a demokratickému předání moci;

8.

naléhavě vyzývá Assadův režim, aby ukončil násilí na syrském lidu, stáhl vojenské jednotky a tanky z měst, propustil všechny zadržené účastníky protestů, politické vězně, obhájce lidských práv, bloggery a novináře a aby poskytl plný přístup do země mezinárodním humanitárním organizacím a organizacím pro lidská práva a také mezinárodním sdělovacím prostředkům;

9.

znovu vyzývá k urychlenému, nezávislému a transparentnímu vyšetření rozsáhlých, systematických a závažných porušení lidských práv a základních svobod ze strany syrských orgánů a vojenských a bezpečnostních jednotek s cílem zajistit, aby mezinárodní společenství vůči všem, kteří nesou za tyto činy považované za zločiny proti lidskosti odpovědnost, vyvodilo patřičné důsledky; je toho názoru, že jádrem veškerého úsilí Rady bezpečnosti OSN o ukončení krize v Sýrii musí být jasný mechanismus odpovědnosti, a znovu připomíná výzvu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby Sýrie byla obžalována u Mezinárodního trestního soudu;

10.

připomíná svou podporu snahám Ligy arabských států ukončit násilí a prosazovat politické řešení v Sýrii; vítá rozhodnutí Ligy arabských států prohloubit spolupráci s OSN; bere na vědomí rozhodnutí Ligy arabských států pozastavit svou pozorovatelskou misi v Sýrii v reakci na stupňující se násilí ze strany syrských orgánů;

11.

vítá podporu, kterou místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie vyjadřuje zřízení kontaktní skupiny „Přátel syrského lidu“, do které se zapojí státy podporující demokratické změny v Sýrii, včetně Turecka a členů Ligy arabských států; rovněž vítá, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie přislíbila svou účast na prvním setkání uvedené kontaktní skupiny v Tunisku dne 24. února 2012;

12.

vyzývá Radu, aby učinila společné rozhodnutí o odvolání všech velvyslanců ze Sýrie a zmrazení diplomatických styků se syrskými velvyslanci v členských státech EU; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby posílila delegaci EU v Damašku prostřednictvím humanitárních kapacit a aby uplatnila stejný postup všude, kde bude třeba;

13.

vítá závazek EU pokračovat v úsilí o zvýšení mezinárodního tlaku na syrský režim; podporuje rozhodnutí Rady pro zahraniční věci ze dne 23. ledna 2012 o zavedení nových omezujících opatření proti syrskému režimu, a žádá další cílené sankce;

14.

vítá rozhodnutí Komise ze dne 3. února 2012 o poskytnutí humanitární pomoci (ve výši 3 milionů eur) na zmírnění utrpení obyvatel Sýrie i sousedních zemí;

15.

vítá a podporuje úsilí syrské opozice vytvořit jednotnou platformu v zemi i v zahraničí, pokračovat v kontaktech s mezinárodním společenstvím, zejména s Ligou arabských států, a pracovat na společné vizi pro budoucnost Sýrie a přechod k demokratickému zřízení; naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila svou politickou, technickou, komunikační a humanitární podporu opozice;

16.

vyzývá k pokojnému a skutečnému přechodu k demokracii, který by splňoval legitimní požadavky syrského lidu a byl založen na otevřeném dialogu za účasti všech demokratických sil a složek syrské společnosti, a jenž by vedl k zahájení důkladné demokratické reformy, která by zohledňovala potřebu zajistit národní usmíření, a tudíž i závazek zajistit dodržování práv menšin; vyzývá EU, aby podpořila veškeré pokusy syrské opozice o sjednocení a nastolení jasného programu pro demokratickou Sýrii;

17.

vyjadřuje závažné obavy z toho, že syrské orgány mohou rozšířit své zastrašování na aktivisty syrské opozice v exilu;

18.

vítá silnou podporu syrského obyvatelstva ze strany Turecka, včetně přijímání uprchlíků na syrsko-tureckých hranicích a poskytnutí možnosti organizace syrské opozici; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby vyvinula veškeré úsilí k navázání rozhovorů s Tureckem, Ligou arabských států a syrskou opozicí o způsobu, jakým zřídit humanitární koridory na syrsko-tureckých hranicích;

19.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Ruské federace, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, vládě a parlamentu Turecké republiky, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, vládě a parlamentu Syrské arabské republiky.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/41

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a veškeré úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly (1),

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základních práv EU,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o zasedáních Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), zejména pak na své usnesení ze dne 10. března 2011 o prioritách v souvislosti s 16. zasedáním Rady OSN pro lidská práva a s přezkumem v roce 2011 (2),

—

s ohledem na delegaci podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu, která se zúčastnila šestnáctého zasedání UNHRC v Ženevě, a na její zprávu podanou podvýboru, a s ohledem na společnou delegaci Výboru pro zahraniční věci a podvýboru pro lidská práva vyslanou na 66. zasedání Valného shromáždění OSN,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie (3),

—

s ohledem na rezoluci UNHRC 16/21 ze dne 25. března 2011 o hodnocení práce a fungování Rady OSN pro lidská práva,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o EU jako globálním hráči: její role v mnohostranných organizacích (4),

—

s ohledem na nadcházející sedmý cyklus UNHRC a zejména na její 19. zasedání, které se bude konat od 27. února do 23. března 2012, a na třinácté a čtrnácté kolo všeobecného pravidelného přezkumu, která se uskuteční v průběhu roku 2012,

—

s ohledem na předchozí řádná a zvláštní zasedání UNHRC, i na první kolo všeobecného pravidelného přezkumu, jež bylo dokončeno v prosinci 2011,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise adresované Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. prosince 2011 s názvem Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu (COM(2011)0886),

—

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana univerzální povahy lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a jedním ze základů evropské jednoty a celistvosti (5);

B.

vzhledem k tomu, že probíhající přezkum politiky EU v oblasti lidských práv by měl přispět k tomu, aby vnější politika EU ve světě byla aktivnější, koherentnější a účinnější;

C.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly zajistit dodržování lidských práv ve svých politikách, aby zlepšily soudržnost vnitřních a vnějších politik a posílily tak věrohodnost EU v rámci UNHRC;

D.

vzhledem k tomu, že všichni mezinárodní aktéři musí usilovat o odstranění dvojích standardů a vyvarování se selektivity a politizace při posuzování otázek lidských práv;

E.

vzhledem k tomu, že UNHRC je v systému OSN jedinečnou platformou specializovanou na všeobecná lidská práva a zvláštním fórem zaměřeným na lidská práva; vzhledem k tomu, že důležitým úkolem UNHRC je usilovat o větší podporu, ochranu a dodržování lidských práv na celém světě;

F.

vzhledem k tomu, že je třeba vzít v potaz důsledky práce třetího výboru Valného shromáždění a UNHRC pro rozpravu v Radě bezpečnosti OSN;

G.

vzhledem k tomu, že delegace parlamentního podvýboru pro lidská práva se zúčastní 19. zasedání UNHRC v Ženevě, jak tomu bylo i v minulých letech, kdy se konala zasedání UNHRC;

1.

bere na vědomí probíhající potvrzování priorit EU pro 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva a vítá skutečnost, že jako klíčová témata byla označena Barma/Myanmar, KLDR, Sýrie, Libye a Írán;

2.

vítá skutečnost, že na pořad jednání 19. řádného zasedání byly mimo jiné zařazeny panelové diskuse o začleňování lidských práv, svoboda projevu na internetu, svoboda náboženského vyznání, přesvědčení a svědomí, diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity a násilí založené na těchto faktorech, lidská práva a problematika HIV/AIDS, deklarace o právech příslušníků menšin a obsáhlá jednání o právech dítěte, mučení, lidských právech v boji proti terorismu, zmizení a svévolném zadržování; vyzývá členské státy, aby konstruktivním způsobem přispěly k těmto diskusím a aby jasně vyjádřily přesvědčení, že všeobecná a nedělitelná lidská práva se vztahují na všechny osoby bez rozdílu sexuální orientace a genderové identity;

3.

vítá nominace na udělení mandátu nezávislého experta na podporu demokratického a spravedlivého mezinárodního řádu, zvláštního zpravodaje pro prosazování pravdy, spravedlnosti, odškodňování a záruk proti recidivě, zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Sýrii a nezávislého experta na lidská práva v Súdánu; bere na vědomí, že zvláštní zpravodajové předloží zprávy mimo jiné k tématu lidských práv v KLDR, Íránu a Barmě/Myanmaru a k tématu mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání, k situaci ochránců lidských práv a ke svobodě náboženského vyznání a přesvědčení; vyzývá členské státy EU, aby se do těchto diskusí aktivně zapojily;

4.

vítá větší začlenění otázky lidských práv do práce OSN, o čemž svědčí například častější vystoupení Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva v Radě bezpečnosti, včetně vystoupení jeho velmi zdatně vedeného zastoupení na úrovni asistenta generálního tajemníka OSN v New Yorku, nebo organizace každoroční panelové diskuse UNHRC, jejímž cílem je spolupracovat s řediteli řídících orgánů a sekretariáty agentur a fondů OSN, k čemuž dal pověření výsledek procesu hodnocení; důrazně vyzývá členské státy Rady bezpečnosti OSN, aby pravidelněji vyžadovaly brífinky s UNHRC, jejichž cílem bude účinněji reagovat na případy porušování lidských práv, jež jsou často zdrojem mnoha konfliktů, kterými se Rada bezpečnosti OSN zabývá;

5.

znovu připomíná svou výzvu členským státům EU, aby aktivně vystupovaly proti jakýmkoli snahám ohrožujícím zásadu všeobecné povahy, nedělitelnosti a provázanosti lidských práv a aby aktivně podpořily UNHRC v její snaze zabývat se stejnou měrou otázkou diskriminace na jakémkoli základě, včetně diskriminace na základě pohlaví, rasy, věku, sexuální orientace a náboženského vyznání nebo přesvědčení; zastává názor, že je třeba konkrétním a trvalým způsobem navázat na rezoluci UNHRC 17/19 ze dne 17. června 2011 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě;

6.

znovu opakuje svou výzvu členským státům EU, aby i nadále byly příkladem hodným následování při podporování činnosti Rady pro lidská práva, zejména pak ratifikováním všech mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv, které rada zavedla; zejména lituje skutečnosti, že žádný členský stát EU dosud neratifikoval Úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, že několik členských států dosud nepřijalo či neratifikovalo Úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením a že zatím pouze jediný členský stát ratifikoval opční protokol k Mezinárodnímu paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech, a znovu vyzývá všechny členské státy EU k ratifikaci těchto dokumentů;

7.

přestože již v této otázce došlo k mírnému pokroku, vyjadřuje nadále své obavy z přetrvávání „politiky bloků“, která za určitých situací stále převažuje, čímž je ovlivněna volba zemí a situací, kterým UNHRC věnuje pozornost, a což má negativní dopad na její autoritu a věrohodnost;

8.

vyjadřuje politování nad skutečností, že proces hodnocení dosud nevedl k vytvoření dalekosáhlejších podmínek členství ve vztahu k závazkům a činnosti v oblasti problematiky lidských práv; opakuje svou výzvu k tomu, aby ve všech regionálních skupinách volby proběhly na základě soutěže mezi kandidáty, a doporučuje EU a jejím členským státům, aby se jasně postavily proti postupu regionálních skupin, které ve volbách do UNHRC navrhují stejný počet kandidátů, jako je počet volených míst, a aby v této záležitosti šly příkladem;

9.

bere na vědomí, že Libye získala zpět své členství v UNHRC a podporuje opětovné začlenění tohoto státu; vyjadřuje však politování nad tím, že nebyla využita příležitost, aby byla vypracována tvrdá a transparentní kritéria pro opětovné nabývání členství pro vyloučené státy, jež by logicky měla být založena na splnění výchozích kritérií pro zvolení; naléhavě vyzývá UNHRC, aby bez dalšího odkladu vytvořila taková kritéria pro budoucí případy a stanovila rámec pro vyhodnocení vhodnosti členství konkrétního státu v UNHRC na základě jeho dosavadního přístupu k oblasti lidských práv;

10.

vítá skutečnost, že v souladu s výsledky 15. zvláštního zasedání předložila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Libyi UNHRC v září 2011 svou první zprávu; podporuje rozšíření jejího mandátu a netrpělivě očekává její závěrečnou písemnou zprávu, jejíž předložení je plánováno na 19. zasedání; podporuje zavedení doporučení této vyšetřovací komise a důrazně podporuje její výzvu k provedení obsažných, nestranných veřejných vyšetřování všech údajných porušení mezinárodních předpisů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v průběhu konfliktů, a to bez ohledu na to, kdo právo porušil, a s plným dodržením soudních záruk; domnívá se, že situace v oblasti lidských práv v Libyi je i nadále problematická, zejména pak s ohledem na podmínky při zadržování a zacházení se zadrženými, které mají ve své moci různé militantní skupiny bez toho, aby nad nimi prozatímní vláda měla kontrolu, a požaduje zvýšenou pozornost a stálou pomoc mezinárodního společenství v souladu s prohlášením vysoké komisařky OSN pro lidská práva před Radou bezpečnosti OSN dne 25. ledna 2012;

11.

co nejdůrazněji odsuzuje rozšířenou brutální represi a systematické porušování lidských práv, které syrský režim směřuje proti svému obyvatelstvu, včetně dětí, a vyzývá syrské orgány, aby okamžitě ukončily násilí a aby dostály svým závazkům v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a umožnily mírový přechod k demokracii;

12.

vítá skutečnost, že bylo na základě iniciativ Spojených států, Polska a EU, v uvedeném pořadí, uspořádáno 16., 17. a 18. zvláštní zasedání o situaci v oblasti lidských práv Sýrii; podporuje doporučení obsažená v listopadové zprávě a netrpělivě očekává, že na 19. zasedání budou poskytnuty aktuální informace a proběhne interaktivní dialog;

13.

vítá rozhodnutí vytvořit mandát zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Sýrii, až skončí mandát vyšetřovací komise; vyjadřuje zejména svou plnou podporu požadavku vyšetřovací komise, vysokého komisaře a držitelů mandátu zmocněnce pro zvláštní postupy adresovaného syrským orgánům, aby plně spolupracovaly na vyšetřování s cílem zajistit plnou odpovědnost a vyvarovat se beztrestnosti; vítá veškeré diplomatické úsilí vysoké představitelky, místopředsedkyně Catherine Ashtonové a členských států EU zaměřené na Čínu a Rusko v rámci Rady bezpečnosti OSN s cílem dosáhnout okamžitého přijetí rezoluce o Sýrii; hluboce lituje skutečnosti, že s ohledem na opětovné veto Ruské federace a Číny nemohla Rada bezpečnosti podpořit výzvu Ligy arabských států k inkluzivnímu politickému procesu vedenému Sýrií v atmosféře bez násilí;

14.

znovu vyjadřuje své obavy nad situací v oblasti lidských práv v Bahrajnu a vyzývá členské státy EU, aby se v rámci UNHRC podílely na vypracování rezoluce o situací v oblasti lidských práv v Bahrajnu; zdůrazňuje potřebu dále sledovat na úrovni UNHRC problematiku boje proti beztrestnosti v Jemenu v souvislosti s protivládními protesty v roce 2011 a domnívá se, že amnestie porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv, pokud brání stíhání jednotlivců, kteří mohou být odpovědni za zločiny proti lidskosti, genocidu, válečné zločiny a hrubé porušování lidských práv;

15.

vítá prohlášení, která v průběhu roku 2011 učinila komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová, v nichž naléhavě vyzvala egyptské orgány, aby ukončily nepřiměřené a brutální používání síly proti demonstrantům na náměstí Tahrír a na dalších místech v zemi, včetně patrně nevhodného použití slzného plynu, gumových projektilů a ostré munice, a rovněž vítá její výzvy, aby byla zahájena nezávislá vyšetřování týkající se různých demonstrací a událostí;

16.

vyzývá EU a její členské státy, aby se u příležitosti druhého cyklu všeobecného pravidelného přezkumu o Alžírsku zaměřily na problematiku násilného zmizení a aby zdůraznily nedostatek následné činnosti ze strany Alžírska v souvislosti s doporučeními, která k této záležitosti vydaly smluvní subjekty; vyzývá k tomu, aby byl v této záležitosti ustaven zvláštní mechanismus následné činnosti; zároveň vyzývá EU a její členské státy, aby vyjádřily hluboké znepokojení nad nedávným přijetím pěti právních předpisů, zejména represivního zákona o sdružování a diskriminujícího zákona o ženách;

17.

zdůrazňuje potřebu mezinárodního monitorování lidských práv v oblasti západní Sahary, v neposlední řadě prostřednictvím zvláštních zpravodajů UNHRC;

18.

vítá rozhodnutí jmenovat zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice; vítá prozatímní zprávu předloženou zvláštním zpravodajem třetímu výboru Valného shromáždění OSN a netrpělivě očekává projednání jeho zprávy v rámci 19. zasedání; naléhavě vyzývá íránské orgány, aby se zvláštním zpravodajem spolupracovaly při vyšetřování, mimo jiné tím, že mu povolí vstoupit do země; v souvislosti se zoufalou situací v oblasti lidských práv v Íránu vyzývá k prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje;

19.

vyjadřuje uznání zvláštním zpravodajům pro situaci v oblasti lidských práv v KLDR a pro situaci v oblasti lidských práv v Barmě/Myanmaru za jejich pokračující úsilí při výkonu svých mandátů, a požaduje, aby byly jejich mandáty prodlouženy; vítá předběžné pozitivní změny v postoji Barmy/Myanmaru k větší spolupráci se zmocněnci pro zvláštní postupy a znovu opakuje svou výzvu k propuštění všech zbývajících vězňů svědomí a k podniknutí konkrétních kroků v boji proti beztrestnosti v Barmě, zejména v případě zločinů proti lidskosti spáchaných v oblastech obývaných národními menšinami;

20.

znovu opakuje svou výzvu určenou vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise a členským státům EU, aby spolupracovaly na vytvoření rozhodného společného postoje EU k opatřením navazujícím na zprávu z vyšetřovací mise o konfliktu v Gaze a aby veřejně požadovaly uplatnění doporučení této zprávy a vymáhání odpovědnosti za všechny případy porušení mezinárodního práva bez ohledu na to, kdo se jich údajně dopustil, a to prostřednictvím vedení nezávislých, nestranných, transparentních a účinných vyšetřování; zastává názor, že bez odpovědnosti a spravedlnosti nelze dosáhnout žádného účinného mírového procesu na Blízkém východě;;

21.

vyjadřuje svou podporu nedávnému ustanovení mandátu nezávislého odborníka na situaci v oblasti lidských práv v Pobřeží slonoviny, jehož úkolem je sledovat provádění doporučení vyšetřovací komise a těší se, že bude moci na 19. zasedání projednat jeho zprávu;

22.

zdůrazňuje, že je třeba nadále podporovat úsilí o posílení procesu týkajícího se trestní odpovědnosti na Srí Lance a dále požadovat vytvoření vyšetřovací komise OSN, jež by prošetřila všechny spáchané zločiny, jak doporučuje panel odborníků generálního tajemníka OSN na Srí Lance; vyzývá vládu Srí Lanky, aby zaslala pozvánku zvláštnímu zpravodaji OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu;

23.

je znepokojen zhoršující se situací v oblasti lidských práv v Kazachstánu; zastává názor, že zpráva úřadu generálního prokurátora o událostech v Žanaozenu a Šetpe (západní Kazachstán) dostatečně nepojednává o úloze kazašských státních sil při brutálním potlačení protestů stávkujících dělníků v ropném průmyslu, jejich příznivců a podporovatelů ve dnech 16. až 18. prosince 2011, při nichž zahynulo nejméně 17 osob; je pobouřen následným zatčením vedoucích představitelů opozičních stran, obhájců lidských práv a novinářů; vyzývá k provedení nezávislého mezinárodního vyšetřování těchto událostí a k okamžitému propuštění všech politických vězňů, včetně právní zástupkyně dělníků v ropném průmyslu Natalie Sokolowové; zdůrazňuje, že je třeba projednat situaci v oblasti lidských práv v Kazachstánu na nadcházejícím zasedání Rady OSN pro lidská práva;

24.

vyjadřuje uznání Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) za jeho práci týkající se situace v oblasti lidských práv v Demokratické republice Kongo a zdůrazňuje, že je nutné znovu ustanovit mandát nezávislého odborníka, který by monitoroval situaci v oblasti lidských práv v Demokratické republice Kongo a byl by v kontaktu se správními úřady ohledně provádění doporučení mezinárodních lidskoprávních mechanismů;

25.

vyžaduje, aby delegace EU a členské státy EU požadovaly rezoluci UNHRC o situaci v Eritree, a to vzhledem k odsouzeníhodné a zhoršující se bilanci této země, pokud jde o svobodu projevu a svobodu náboženského vyznání, přesvědčení a svědomí;

26.

vítá zprávu Vysoké komisařky OSN pro lidská práva o situaci v Afghánistánu, jež vychází z činnosti úřadu Vysoké komisařky v rámci Podpůrné mise OSN v Afghánistánu; vyzývá členské státy EU, aby tuto zprávu veřejně podpořily a aby se zapojily do diskuze ohledně této zprávy, a podpořily tak její doporučení týkající se nutnosti posílit právní stát a boj proti beztrestnosti, práv žen a práce Afghánského orgánu pro lidská práva; podporuje jmenování zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Afghánistánu;

27.

poznamenává, že v orgánech OSN, jako je Rada bezpečnosti OSN, Valné shromáždění OSN a UNHRC, bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o pojem „odpovědnost za ochranu“ (R2P); zdůrazňuje, že „odpovědnost za ochranu“ je širší koncepce, která nezahrnuje pouze vojenský zásah; bere na vědomí její novou interpretaci („odpovědnost při ochraňování“), jež začala být používána především některými zeměmi skupiny BRIC, a zejména Brazílií, po krizi v Libyi; vybízí k další diskuzi o tom, jak by orgány OSN, a zejména Rada bezpečnosti, potenciálně mohly využít tuto koncepci při zajišťování lepší spolupráce mezi členskými státy v krizových situacích; v tomto ohledu zdůrazňuje obzvláště preventivní úlohu Mezinárodního trestního soudu, zejména jeho Úřadu žalobce, a klady řešení sporů u Mezinárodního trestního soudu na základě předložení případu Radou bezpečnosti OSN;

28.

zdůrazňuje, že je třeba monitorovat situaci v oblasti lidských práv v Číně na mezinárodní úrovni, a vyzývá členské státy EU, aby se aktivně zapojily do zahájení takového monitorování vzhledem k tomu, že dialog mezi EU a Čínou o lidských právech nepřinesl žádné významné konkrétní výsledky;

29.

znovu opakuje, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání včetně svobody spočívající v možnosti změnit či přestat vyznávat svou náboženskou víru či přesvědčení, je základním lidským právem; vyjadřuje uznání práci zvláštního zpravodaje pro svobodu náboženského vyznání či přesvědčení a vyslovuje politování nad tím, že mnohým jednotlivcům a komunitám na světě je tato svoboda upírána; lituje skutečnosti, že svoboda náboženského vyznání a projevu je na území historického Tibetu neustále porušována a že se v důsledku toho zvyšuje počet Tibeťanů, kteří v poslední době spáchali sebevraždu upálením, jež představuje extrémní formu protestu proti potlačování jejich práv a svobod;

30.

odsuzuje nedávný výrok japonského ministra spravedlnosti týkající se možného znovuzavedení trestu smrti; vítá rozhodnutí o zrušení trestu smrti, které přijalo Mongolsko dne 5. ledna 2012, jemuž předcházelo moratorium na uplatňování trestu smrti z ledna 2010, a vybízí UNHRC a Valné shromáždění OSN, aby pokračovaly v úsilí o zavedení moratoria na uplatňování trestu smrti a jeho zrušení ve světě;

31.

vítá skutečnost, že guatemalský parlament přijal rozhodnutí ratifikovat Římský statut;

32.

vítá práci orgánu OSN zaměřeného na rovnost žen a mužů (UN Women), jež by měla mít vliv na provádění a obranu tzv. pekingského acquis, a to i co se týče sexuálních a reprodukčních práv, i na uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, tj. o tématech, která EU považuje za klíčová;

33.

vítá skutečnost, že výsledek hodnocení UNHRC potvrdil, že by se měl druhý cyklus všeobecného pravidelného přezkumu zaměřit mimo jiné na provádění přijatých doporučení prvního cyklu, avšak zdůrazňuje, že doporučení, která nebyla přijata státem, jenž je předmětem přezkumu, by neměla být z tohoto procesu vyloučena; vyzývá státy, které se všeobecného pravidelného přezkumu účastní, aby zaměřily svá hodnocení třetích zemí zejména na jejich následné činnosti a provádění doporučení vydaných zmocněnci OSN pro zvláštní postupy a smluvními subjekty OSN, čímž poskytnou značnou politickou podporu těmto cenným příspěvkům založeným na odborném poradenství;

34.

vybízí členské státy EU k zajištění technické pomoci, aby se napomohlo realizaci doporučení všeobecného pravidelného přezkumu v souladu se závazky přijatými v rámci institucionálního balíčku UNHRC a s výsledkem přezkumného procesu; vyzdvihuje dobrovolný fond finanční a technické podpory pro provádění všeobecného pravidelného přezkumu jako nástroj, který by mohl být v tomto ohledu užitečný, a vybízí ostatní členské státy, aby si při přispívání do tohoto fondu vzaly příklad z Británie a Německa;

35.

je přesvědčen, že by se EU měla snažit o zviditelnění procesu všeobecného pravidelného přezkumu, a to tak, že jeho doporučení učiní pevnou součástí dvoustranných a vícestranných dialogů s členskými státy OSN;

36.

vítá skutečnost, že byla úloha vnitrostátních orgánů pro lidská práva posílena v souladu s pařížskými zásadami, a to tak, že tyto vnitrostátní orgány nyní mají právo zakročit ve státu, který je předmětem přezkumu, ihned poté, co plenární zasedání schválí výsledek všeobecného pravidelného přezkumu; znovu opakuje, že podporuje nevládní organizace pro lidská práva a větší zapojení občanské společnosti a odborníků do všeobecného pravidelného přezkumu;

37.

vítá skutečnost, že výsledek hodnocení UNHRC poskytuje možnost předložit dobrovolnou informační zprávu v polovině období o činnostech navazujících na přijatá doporučení, a vybízí členské státy EU, aby v tomto směru šly příkladem;

38.

opět potvrzuje svůj názor, že zvláštní postupy jsou základním kamenem systému lidských práv OSN a že věrohodnost a účinnost UNHRC vychází z plného provádění těchto postupů a ze spolupráce Rady se zmocněnci pro zvláštní postupy;

39.

vítá skutečnost, že proces hodnocení UNHRC potvrdil, že integrita a nezávislost zmocněnců jsou základními rysy zvláštních postupů;

40.

vítá kroky, které byly v rámci přezkumu UNHRC podniknuty s cílem posílit transparentnost procesu výběru a jmenování zmocněnců; vítá rovněž, že posílenou roli v tomto procesu výběru sehrávají vnitrostátní orgány pro lidská práva jednající v souladu s pařížskými zásadami;

41.

vyjadřuje politování nad tím, že právo zmocněnců pro zvláštní postupy vydat včasné varování nebylo dále posíleno ustavením mechanismu, který by umožnil, aby tato varování automaticky vedla k posouzení dané situace c rámci UNHRC; vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje mechanismus pro následné posouzení toho, jak jsou prováděna doporučení vycházející ze zvláštních postupů;

42.

vítá ohlášené navýšení objemu finančních prostředků evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a zdůrazňuje, že by tyto dodatečné prostředky měly být rovněž použity na zvýšení podpory UNHRC; vítá finanční příspěvky, které byly prostřednictvím EIDHR od roku 2007 poskytovány Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva; očekává, že vzhledem k rozsahu nových výzev, kterým je třeba v posledních letech čelit, by Komise mohla zvýšit svůj každoroční příspěvek;

43.

znovu vyjadřuje jednoznačnou podporu aktivní účasti EU na práci UNHRC, a to prostřednictvím společného prosazování rezolucí, vydávání prohlášení a jejího zapojení do interaktivních dialogů a diskusí;

44.

znovu opakuje svou výzvu určenou EU a jejím členským státům, aby zajistily, že lidská práva budou plně dodržována ve vnitřních politikách s cílem předcházet uplatňování dvojích standardů, dále aby zlepšily soudržnost vnitřních a vnějších politik a posílily svou morální autoritu na mezinárodním poli; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni baronku Ashtonovou, aby se zabývala otázkou spoluviny společností EU na porušování lidských práv mimo EU a aby pracovala na zavedení systému sankcí vůči těmto společnostem nebo aby si alespoň udržovala přehled o takových případech a zajistila, aby těmto společnostem nebyly poskytovány dotace EU ani žádná pomoc ze strany Evropské služby pro vnější činnost (EEAS);

45.

opět zdůrazňuje zásadní důležitost zaujímání rozhodných společných postojů EU s cílem uplatnit společnou váhu EU a jejích členských států; na základě výše zmíněného bere na vědomí rozvíjející se kapacitu pracovní skupiny Rady pro lidská práva (COHOM) a úsilí vyvíjené s cílem určit klíčové priority a vyjasnit otázky dělby práce, což napomůže vytvoření iniciativ a spolupráce přesahujících hranice jednotlivých regionů a spočívajících v lobbování ve všech umírněných státech, a to i mezi Ženevou a New Yorkem; vítá existenci faktické Pracovní skupiny pro lidská práva (COHOM) v Bruselu a návrh, aby se každoročně uspořádalo setkání COHOM v Ženevě; podporuje úsilí o komunikaci „jednoho sdělení vysloveného mnoha hlasy“, ale odsuzuje skutečnost, že snaha o dosažení společného postoje má příliš často za následek přijetí „nejmenšího společného jmenovatele“, zejména pokud jde o konečné závěry Rady, a vyzývá k přijetí ambicióznějšího přístupu; v této souvislosti vybízí EEAS, a zejména delegace EU v Ženevě a New Yorku, aby zlepšily svou soudržnost zakládající se na včasných a věcných konzultacích a aby lépe zviditelnily činnost EU, a posílily tak její věrohodnost ve světě;

46.

vítá závazek vysoké představitelky, místopředsedkyně k vytvoření každoročního přístupu k určování priorit OSN v rámci veškerých setkání týkajících se otázky lidských práv a konaných v Ženevě i v New Yorku a upozorňuje na to, že je zapotřebí úzké spolupráce mezi vysokou představitelkou, místopředsedkyní a komisařem pro humanitární pomoc a civilní ochranu, poněvadž se jejich aktivity zejména v otázce lidských práv silně prolínají;

47.

vítá skutečnost, že Valné zasedání OSN přijalo rezoluci 65/276 o zapojení EU do činnosti OSN jako první krok, který povede k většímu úsilí o rozšíření úlohy EU v činnosti této organizace v oblasti lidských práv; domnívá se, že EU musí nyní důrazně trvat na výkonu svých práv a uplatňovat ambicióznější strategii k tomu, aby posílila své postavení v rámci OSN;

48.

vítá konstruktivní přístup, který přijala EU a její členské státy v rámci přezkumu UNHRC, a zejména to, že vystoupily na obranu nezávislosti Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva a podpořily zvláštní postupy a mandáty pro jednotlivé země; znovu poznamenává, že je zapotřebí dostatečných finančních prostředků na to, aby regionální úřady OHCHR zůstaly v provozu;

49.

zdůrazňuje skutečnost, že kapacita EU pro její vnější působení musí být neprodleně navýšena mimo jiné i rozvíjením silných spojeneckých vztahů s klíčovými regionálními partnery a všemi umírněnými státy nebo i prostřednictvím mechanismu podpory vysoké představitelky, místopředsedkyně pro lobbování v hlavních městech třetích zemí;

50.

srdečně vítá prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně ze dne 13. prosince 2011 určené Parlamentu a navazující na jeho dlouhotrvající výzvu k vytvoření zvláštního zmocněnce EU pro lidská práva; zdůrazňuje, že by držitel tohoto mandátu měl být pověřenou osobou–odborníkem s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti lidských práv; naléhavě požaduje, aby jmenování do tohoto úřadu proběhlo co nejrychleji, přičemž by mu měly být poskytnuty dostatečné prostředky, čímž by se zajistilo, aby takový mandát mohl být splněn;

51.

pověřuje svou delegaci, aby na 19. zasedání UNHRC přednesla obavy a názory vyjádřené v tomto usnesení; vyzývá delegaci, aby o své návštěvě předložila zprávu podvýboru pro lidská práva; považuje za nezbytné, aby se pokračovalo v praxi vysílání delegace EP na příslušná zasedání UNHRC a Valného shromáždění OSN;

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 66. Valného shromáždění, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a pracovní skupině EU–OSN zřízené Výborem pro zahraniční věci.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/49

—

s ohledem na článek 227 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na otázky určené Radě a Komisi ze dne 13. ledna 2012 o petici 0924/2011, které jménem Evropské unie nevidomých/Královského národního institutu nevidomých položil Dan Pescod (britský státní příslušník) ohledně přístupu nevidomých ke knihám a jiným tištěným materiálům (O-000005/2012 – B7-0029/2012 a O-000006/2012 – B7-0030/2012),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že nevidomí a osoby s poruchou zraku mají v Evropské unii značně omezený přístup ke knihám a jiným tištěným materiálům, protože 95 % veškerých vydaných materiálů není převedeno do „dostupných formátů“, jako jsou Braillovo slepecké písmo, velký tisk nebo audionahrávka;

B.

vzhledem k tomu, že v současnosti celosvětově neexistují mezinárodní právní normy pro cílenou výjimku z autorských práv u přeshraniční distribuce formátů upravených pro osoby s poruchami čtení;

C.

vzhledem k tomu, že Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) uvažuje o mezinárodní smlouvě, která by zlepšila přístup nevidomých a osob s poruchami zraku ke knihám;

D.

vzhledem k tomu, že představitelé Evropské unie se neustále staví proti právně závaznému textu a upřednostňují nezávazná doporučení;

E.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (1) vyzval EU, aby podpořila závaznou smlouvu WIPO;

F.

vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména články 21 a 30, a Listina základních práv Evropské unie stanoví zásady týkající se zákazu diskriminace osob s postižením;

1.

vyzývá Radu a Komisi, aby podpořily právně závaznou smlouvu WIPO týkající se autorských práv na knihy a tištěné materiály pro nevidomé a osoby s poruchou zraku;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/50

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 27. října 2005 o hodnocení barcelonského procesu (1) a ze dne 25. listopadu 2009 o evropsko-středomořském hospodářském a obchodním partnerství před konáním 8. konference ministrů obchodu států evropsko-středomořského partnerství (Euromed) (2),

—

s ohledem na prohlášení z Barcelony ze dne 28. listopadu 1995, které ustanovilo partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi jižního a východního Středomoří, a na pracovní program, jenž byl během této konference přijat,

—

s ohledem na společné sdělení Evropské komise adresované Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. března 2011 nazvané „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ (COM(2011)0200 v konečném znění),

—

s ohledem na evropsko–středomořský obchodní plán po roce 2010, jenž byl přijat na osmé konferenci ministrů obchodu Unie pro Středomoří v roce 2009,

—

s ohledem na společné sdělení Komise adresované Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a vydané dne 25. května 2011 pod názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303 v konečném znění),

—

s ohledem na evropsko-středomořské dohody o přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskem (3), Izraelem (4), Marokem (5), Jordánskem (6), Egyptem (7), Libanonem (8) a Alžírskem (9) na straně druhé a na evropsko-středomořskou prozatímní dohodu o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi Evropským společenstvím a Organizací pro osvobození Palestiny (ve prospěch palestinské samosprávy) (10),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 o provádění závěrečné etapy celní unie (96/142/ES),

—

s ohledem na studii o dopadu evropsko-středomořské oblasti volného obchodu na udržitelný rozvoj, kterou vypracoval Institut pro politiku a řízení rozvoje univerzity v Manchesteru,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2007 o vytvoření evropsko-středomořské oblasti volného obchodu (11) a příslušná hlediska obsažená v tomto usnesení,

—

s ohledem na závěry evropsko-středomořských ministerských konferencí a ministerských konferencí jednotlivých odvětví konaných od zahájení barcelonského procesu, a zejména na závěry deváté konference ministrů obchodu Unie pro Středomoří, která se konala dne 11. listopadu 2010,

—

s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 25. února 2010 ve věci C-386/08, Brita GmbH v. Hauptzollamt Hamburg-Hafen,

—

s ohledem na prohlášení EU ke čtvrtému zasedání Rady přidružení EU–Izrael, jež se konalo v Bruselu ve dnech 17.–18. listopadu 2003,

—

s ohledem na technickou dohodu mezi EU a Izraelem týkající se protokolu 4 k dohodě o přidružení EU-Izrael a na oznámení Komise určené s názvem „Dovozy z Izraele do Společenství“ (12) určené dovozcům,

—

s ohledem na závěry týkající se mírového procesu na Blízkém východě, které přijala Rada ve složení pro zahraniční věci na svém 2985. zasedání v Bruselu dne 8. prosince 2009,

—

s ohledem na sdělení Komise týkající se data uplatňování protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci mezi Evropskou unií, Alžírskem, Egyptem, Faerskými ostrovy, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, Norskem, Švýcarskem (včetně Lichtenštejnska), Sýrií, Tuniskem, Tureckem a Západním břehem Jordánu a pásmem Gazy (13),

—

s ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím na straně jedné a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (14),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že celoevropsko-středomořská zóna diagonální kumulace původu je založena na celé řadě dvoustranných protokolů o pravidlech původu, které jsou pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, a pro země příliš komplikované, než aby z nich mohly těžit;

B.

vzhledem k tomu, že v říjnu 2007 evropsko-středomořská konference ministrů obchodu konaná v Lisabonu poskytla impuls k vytvoření návrhu úmluvy, jež by sjednotila všechny protokoly vypracované pro celoevropsko-středomořskou oblast do jednoho zjednodušeného nástroje, čímž by se usnadnilo využívání celoevropsko-středomořské kumulace původu; vzhledem k tomu, že tato úmluva byla schválena devátou konferencí ministrů obchodu států Unie pro Středomoří, která se konala dne 11. listopadu 2010;

C.

vzhledem k tomu, že geografický rozsah této úmluvy byl rozšířen tak, aby zahrnoval i země zapojené do stabilizačního a asociačního procesu, čímž se v důsledku znásobí přínosy celoevropsko-středomořské kumulace původu;

D.

vzhledem k tomu, že ačkoliv se jedná o velmi pozitivní kroky, výsledkem je, že jakékoli zneužívání nebo obcházení pravidel o kumulaci původu bude rovněž mít širší geografický dopad;

E.

vzhledem k tomu, že EU uzavřela s Izraelem i s Palestinou dohody o přidružení, jež obě zahrnují dohodu o volném odchodu obsahující oddělená a rozdílná ustanovení týkající se preferenčního obchodního zacházení;

F.

vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie ve svém závěru věnovaném mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 8. prosince 2009 opakuje, „že osidlování […] je podle mezinárodního práva nezákonné, představuje překážku dosažení míru a ohrožuje možnost dosáhnout dvoustátního řešení“;

G.

vzhledem ke stanovisku EU, podle něhož není možné uplatňovat preferenční sazební zacházení podle dohody o přidružení EU-Izrael na výrobky, jež pocházejí z oblastí, které jsou od roku 1967 pod izraelskou správou;

H.

vzhledem k tomu, že uplatňování dohody o přidružení EU-Izrael ve vztahu k okupovaným územím vedlo k nedostatečnému provádění právních předpisů EU, které nedovolují celním orgánům členských států uplatňovat preferenční zacházení stanovené dohodou o přidružení EU-Izrael na výrobky z oblastí okupovaných Izraelem, což potvrdil Soudní dvůr rozsudkem ve věci Brita GmbH v. Hauptzollamt Hamburg-Hafen;

I.

vzhledem k tomu, že evropští občané jasně vyjádřili svou vůli ohledně produktů pocházejících z palestinských okupovaných území;

J.

vzhledem k tomu, že EU se potýká s různými problémy při prosazování pravidel původu u výrobků pocházejících z osad na okupovaných územích; vzhledem k tomu, že v prohlášení EU ze čtvrtého zasedání Rady přidružení EU-Izrael v roce 2003 EU vyzdvihla „důležitost řešení bilaterální otázky pravidel původu před změnou protokolu o původu“, aby se tak umožnilo uplatňování celoevropsko-středomořské kumulace původu; vzhledem k tomu, že jelikož takové řešení neexistovalo, snažila se Komise vyřešit tyto problémy uzavřením právně nezávazné dvoustranné technické dohody s Izraelem, podle níž Izrael na každém dokladu o původu uvádí poštovní směrovací čísla míst, kde byly vyrobeny produkty, na něž se doklad vztahuje, takže celní orgány EU mohou na výrobky pocházející z izraelských osad okamžitě uvalit nepreferenční sazby cla;

K.

vzhledem k tomu, že tato technická dohoda existuje na jedné straně mezi EU a Izraelem a na straně druhé mezi zeměmi ESVO a Izraelem; vzhledem k tomu, že navrhovaná úmluva tyto technické dohody nijak nerozšiřuje na území, kterých se týkají, a ani nezavazuje ostatní strany;

L.

vzhledem k tomu, že podle pravidel stanovených současnou platnou technickou dohodou již Izrael a vývozci z této země musí uplatňovat rozdíly mezi výrobními činnostmi na územích, která jsou od roku 1967 pod izraelskou správou, a výrobou na mezinárodně uznávaném území Státu Izrael;

M.

vzhledem k tomu, že úmluva ve své současné podobě neposkytne ani EU, ani žádné jiné smluvní straně další opravné právní prostředky pro případy, kdy bude usuzováno na nevhodné plnění pravidel o kumulaci;

N.

vzhledem k tomu, že celní orgány jednotlivých členských států EU odpovídají za kontrolu platnosti deklarovaného preferenčního původu výrobků dovážených do EU; vzhledem k tomu, že celní orgány navzdory maximálnímu úsilí nemohou ověřit a zkontrolovat každý doklad o původu a každou zásilku dovezenou z Izraele do EU v rámci preferenčního režimu; vzhledem k tomu, že úmluva může znásobit tuto výzvy v oblasti logistiky tím, že rozšíří počet partnerských zemí, které při vývozu výrobků na základě jejich dohod s EU kumulují práci s materiály vyváženými Izraelem nebo jejich zpracování;

O.

vzhledem k tomu, že ačkoli je nutné zabývat se problémem určování skutečného původu výrobků vyvážených z Izraele přiměřenějším způsobem, neměla by tato otázka zbrzdit sociální a ekonomickou integraci celého regionu;

P.

vzhledem k tomu, že arabské jaro upozornilo na to, že jsou zapotřebí spravedlivá a nestranná pravidla, která lidu každého středomořského státu a každé středomořské země umožní plně profitovat z vlastního úsilí na poli hospodářství, a že je třeba, aby EU toto úsilí jednoznačně podporovala; vzhledem k tomu, že EU od počátku arabského jara neustále zdůrazňuje své odhodlání navázat užší obchodní vztahy s arabskými zeměmi;

Q.

vzhledem k tomu, že ve svém společném sdělení ze dne 8. března 2011 nazvaném „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ Komise uvádí přijetí úmluvy jako jeden z nástrojů, které mohou maximalizovat dopad obchodu a investic v tomto regionu;

R.

vzhledem k tomu, že se do roku 2010 nepodařilo vytvořit evropsko-středomořskou zónu volného obchodu; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů tohoto selhání byl nedostatek sociální, obchodní a hospodářské integrace mezi jižními středomořskými zeměmi;

S.

vzhledem k tomu, že závazky vyplývající z této dohody by mohly mít velmi výrazný dopad na jednotlivé země a regiony;

1.

domnívá se, že mezinárodní obchod může být prostředkem k dosažení hospodářského růstu, hospodářské diverzifikace a vymýcení chudoby, což jsou nezbytné součásti demokratizace středomořské oblasti; podporuje snahu Komise poskytnout zvýhodněný přístup na vnitřní trh EU výrobkům vyrobeným a kumulovaným ve Středomoří;

2.

vítá iniciativu, jejímž záměrem je zjednodušit používání systému kumulace pravidel původu v celoevropsko-středomořské zóně; domnívá se, že regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu představuje zásadní krok směrem k usnadnění obchodování a sociální a ekonomické integraci v jižním sousedství;

3.

je znepokojen současným stavem vytváření evropsko-středomořské zóny volného obchodu, jež měla být zavedena do roku 2010 a ještě se tak nestalo; lituje, že jednotlivé subjekty neučinily žádný skutečný pokrok při vytváření nezbytných podmínek; vybízí rovněž k rozvoji dvoustranné i mnohostranné hospodářské spolupráce jih-jih, která by občanům zapojených zemí přinesla hmatatelné výhody a zlepšila politické klima v regionu; uznává, že nedostatek obchodních vztahů mezi regiony v rámci zemí jižního Středomoří byl zásadní překážkou tohoto projektu; trvá na tom, že vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu by mělo zůstat jedním z cílů EU a jejích jižních sousedů; považuje tuto úmluvu za významný pokrok směrem k vytvoření zóny volného obchodu a za možnou pobídku k obchodu mezi jižními zeměmi;

4.

doufá, že nové demokracie, které v regionu vzniknou po arabském jaru, budou prosazovat lidská a sociální práva a prohloubí politický dialog, který by měl vytvořit přívětivější prostředí pro obchod mezi regiony, jelikož jedním z důvodů nedostatečného obchodování byly politiky uplatňované předchozími diktaturami; vybízí tyto nové demokracie k úzké spolupráci v rámci agadirské skupiny a k tomu, aby plně využívaly tuto úmluvu; žádá Komisi, aby byla těmto novým demokraciím nápomocna po technické stránce a umožnila jim plně využívat obchodní nástroje, které mají k dispozici, včetně této úmluvy;

5.

vítá skutečnost, že tato úmluva je jediný nástroj, který vytváří potřebný právní rámec pro diagonální kumulaci nejen mezi tradičními partnery v jižním Středomoří, ale navíc zapojuje účastníky procesu stabilizace a přidružení a ESVO, čímž se zvětšuje geografický rozsah kumulace a rozšiřuje se trh příjemců kumulovaných vývozů;

6.

lituje toho, že úmluvu nedoplňuje mechanismus pro urovnávání sporů pro případy problémů s ověřováním dokladů o původu; domnívá se, že smíšený výbor zaváděný úmluvou nebude funkčním nástrojem pro řešení těchto problémů; konstatuje, že tyto problémy bude tedy třeba řešit pomocí bilaterálních mechanismů pro urovnávání sporů, pokud takové existují;

7.

zastává názor, že úmluva by byla značně posílena, pokud by obsahovala jednotný a účinný mechanismus pro urovnávání sporů, jenž by umožnil rychlé a uspokojivé řešení sporů týkajících se původu a kumulace výrobků; vybízí Komisi, aby vyhodnotila možnost začlenění takového mechanismu do úmluv během jejích budoucích revizí;

8.

vyjadřuje politování nad skutečností, že se v textu úmluvy nepočítá s její budoucí revizí či přezkumem; domnívá se, že pro tak komplexní nástroj s širokým dopadem, jako je tato úmluva, by byla přínosná včasná revize; proto žádá Komisi, aby zvážila možnost zahrnout do úmluvy ustanovení o přezkumu;

9.

zdůrazňuje, že je důležité, aby uzavření úmluvu co nejdříve doprovázela revize pravidel původu uplatňovaných na strany úmluvy, a že by tato revize měla být provedena způsobem, který uvede pravidla původu pro země jižního Středomoří do souladu s pravidly navrhovanými pro nové nařízení o všeobecném systému preferencí (GSP); domnívá se, že méně výhodná pravidla původu by ohrozila plný potenciál úmluvy a postavila by jižní sousedství do nevýhodné pozice;

10.

je vážně znepokojen praktikami některých společností, které i nadále zneužívají podmínky dohody o přidružení mezi EU a Izraelem pro vývoz zboží vyrobeného na okupovaných územích; odsuzuje tyto praktiky a domnívá se, že jsou v naprostém rozporu s mezinárodními politikami EU a že tak dochází ke zneužívání širokých možností legálního přednostního přístupu na vnitřní trh Unie; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala černou listinu společností, které tyto praktiky nepřestávají uplatňovat, a informovala o tom členské státy;

11.

připomíná, že svým rozhodnutím ve věci Brita GmbH v. Hauptzollamt Hamburg-Hafen Evropský soudní dvůr potvrdil, že celní orgány členského státu, do nějž je zboží dováženo, musí odmítnout přednostní zacházení v souladu s dohodou o přidružení EU-Izrael výrobkům vyváženým do EU, jež pocházejí z izraelských okupovaných území a k nimž izraelské orgány neposkytnou dostatek informací, aby bylo možno určit jejich skutečný původ;

12.

domnívá se, že provádění úmluvy by nemělo podporovat zachování tohoto stavu ani vést k situaci, která by napomáhala takovému zneužívání pravidel nebo by k němu vybízela; zdůrazňuje, že úmluva by v souladu s textem preambule neměla vytvářet méně výhodné podmínky, než jaké panovaly v rámci předchozích vztahů mezi partnery volného obchodu, kteří uplatňují diagonální kumulaci; žádá Komisi, aby spolupracovala s Evropským parlamentem tak, aby tyto dva orgány mohly spojit svou politickou vůli a váhu z účelem hledání řešení k problému zneužívání vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby předložila nové návrhy řešení tohoto problému, které by nebylo možné obcházet;

13.

konstatuje, že jak EU, tak členské státy sdružení ESVO mají technickou dohodu s Izraelem, která řeší problém teritoriality a která v omezené míře nabízí jistá řešení; domnívá se, že řešení, která umožňují tyto dohody nejsou uspokojivá; navíc poukazuje na to, že tato technická dohoda nezavazuje ostatní strany k dodržování regionální úmluvy; obává se proto, že regionální úmluva by mohla vést k tomu, že se rozmnoží situace, v nichž další smluvní strany budou mít potíže se zajištěním kumulace podle svých dohod s EU, když budou pracovat s výrobky dováženými podle jejich vlastních dohod s Izraelem na jejich vlastních územích a zpracovávat je;

14.

vyzývá Komisi, aby zrevidovala a případně znovu vyjednala technickou dohodu tak, aby byla účinnější a jednodušší; vyzývá Komisi, aby nalezla řešení, jež by platilo také pro zboží dovážené od třetích stran, které na svém vlastním území kumulovaly práci s materiály či zpracování materiálů dovážených podle jejich dohod s Izraelem; vyzývá Komisi, aby podporovala zařazení ustanovení vedoucích k jednotnému uplatňování zásady teritoriality všemi smluvními stranami do jakékoli budoucí revize regionální úmluvy;

15.

konstatuje, že podle postupů stanovených platnou technickou dohodou uzavřenou mezi EU a Izraelem na jedné straně a ESVO a Izraelem na straně druhé již izraelské celní orgány a vývozci odlišují výrobní procesy uskutečněné v izraelských osadách na okupovaných územích od výroby probíhající na mezinárodně uznávaném území Státu Izraele; upozorňuje na to, že tyto postupy nezajišťují předávání informací o závěrech, které izraelské orgány a vývozci z tohoto rozlišování vyvodí a jež by celním orgánům EU umožnily správně, jednoduše a účinně provádět stejné rozlišení; vyzývá Komisi, aby s celními orgány členských států spolupracovala na hledání řešení, jehož pomocí by bylo možné učinit z této technické dohody jednoduchý, účinný a spolehlivý mechanismus;

16.

domnívá se, že jednoduchý, účinný a spolehlivý mechanismus, který by nahradil stávající technickou dohodu, by měl být vyjednán s Izraelem tak, aby izraelští vývozci i celní orgány uplatňovaly stejné rozdíly a jasně a řádně označovali skutečnost, že výrobkům udělily status původu na základě výrobní činnosti prováděné na územích, která jsou od roku 1967 pod izraelskou správou;

17.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich celní orgány budou efektivně uplatňovat technickou dohodu a budou jednat v duchu rozsudku Evropského soudního dvora při vstupu kumulovaných výrobků z Izraele na trh EU v souladu s diagonální kumulací, kterou umožňuje regionální úmluva; domnívá se, že Komise by se měla ujmout vedení při koordinování takového úsilí na úrovni EU a že by rovněž měla podniknout kroky zvyšující povědomí celních orgánů jednotlivých členských států EU o tom, jak tuto technickou dohodu uplatňovat na kumulované výrobky z Izraele; je přesvědčen, že celní orgány EU by měly účinněji kontrolovat její uplatňování, aby se zamezilo zneužívání přednostního přístupu;

18.

jelikož do stávajícího textu úmluvy není obdobné ustanovení zapracováno, žádá Komisi, aby po třech letech provedla hodnocení dopadu, které mimo jiné vyhodnotí přínos přijetí úmluvy a dopad kumulace podle úmluvy na praktiky některých výše uvedených společností;

19.

zdůrazňuje potřebu zvýšit povědomí o možnostech, které poskytuje zjednodušená kumulace podle nové celoevropsko-středomořské úmluvy, především pak v rámci podnikatelských kruhů v zemích jižního Středomoří; podporuje iniciativy přijímané Komisí za účelem vytvoření tohoto povědomí;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům smluvních stran regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu a předsedům parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/56

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2011 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho provozních činnostech (od roku 2014) (KOM(2011)0831),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rozpočet pro Evropu 2020“ ze dne 29. června 2011 (KOM(2011)0500),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům (1),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 31. května 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“,

—

s ohledem na ústní otázku položenou Komisi v souvislosti s budoucností programu GMES (O-000325/2011 - B7-0027/2012),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že program GMES je jedním ze dvou stěžejních kosmických projektů Evropské unie a hraje klíčovou roli v pozorování Země, které představuje klíčový nástroj v boji proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí, jakož i v oblasti civilní ochrany a bezpečnosti, udržitelného rozvoje, mobility a zvládání krizí, a které poskytuje významné ekonomické příležitosti, jelikož se v jeho rámci rozvíjejí návazné služby a podporují inovace;

B.

vzhledem k tomu, že program GMES má pro Evropu značný význam z politického, strategického a technického hlediska a že v poměru k investicím, které jsou do něj vkládány, má velký ekologický, sociální a technologický přínos;

C.

vzhledem k tomu, že program GMES byl zřízen jako program Unie, je financován z jejího rozpočtu – do roku 2013 na něj bylo vyčleněno přibližně 3,2 miliardy EUR – a že Unie tento projekt také řídí a nese za něj odpovědnost;

D.

vzhledem k tomu, že nebude-li existovat důvěryhodný finanční plán dlouhodobé a stabilní finanční podpory, povede to zřejmě z dlouhodobého hlediska k vyšším nákladům, k rozdílům v dostupnosti zjištěných údajů a výhod pro evropské občany a k přerušení, či dokonce pozastavení programu a získávání údajů jeho prostřednictvím, a že tato situace může v konečném důsledku znamenat, že se dosud vynaložené prostředky minou účinkem a že Evropa ztratí svou nezávislost a technologický náskok v tak důležité oblasti, jakou je vesmírná infrastruktura;

E.

vzhledem k tomu, že Rada dne 31. května 2011 požádala o to, aby se program GMES i nadále financoval v souladu s povinnostmi Unie z jejího rozpočtu, že několik členských států naznačilo svůj nesouhlas s tím, aby se o financování tohoto programu rozhodovalo na mezivládní úrovni, a že navrhovaný fond GMES tak zřejmě nebude schopen poskytovat dostatek finančních prostředků;

1.

vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli stávající nařízení (EU) č. 911/2010 se týká pouze počáteční provozních činností programu GMES a jeho platnost vyprší na konci roku 2013, vydala Komise dne 30. listopadu 2011 pouze sdělení a nepředložila ve věci programu GMES legislativní návrh;

2.

nesouhlasí s tím, jakým směrem by se podle sdělení Komise mělo budoucí financování a řízení programu GMES ubírat, totiž aby se financování tohoto projektu řešilo na mezivládní úrovni; obává se, že tento přístup bude mít na budoucí rozvoj programu nanejvýš nepříznivý vliv, že program v jeho důsledku ztratí svůj evropský rozměr, že je tento přístup v rozporu se zásadami transparentního, plného, otevřeného a rovného přístupu pro všechny a že bude vnímám jako signál toho, že EU od svého stěžejního projektu upouští;

3.

nepovažuje za možné, aby financování programu GMES probíhalo mimo víceletý finanční rámec – tedy systémem financování a řízení, který Komise navrhla ve svém sdělení;

4.

poukazuje na to, že nejistota ohledně budoucnosti programu GMES a jeho financování má nanejvýš nepříznivý vliv na rozvoj služeb a aplikací GMES a jejich uvádění na trh, přičemž se očekává, že tyto služby a aplikace by měly stimulovat hospodářský růst a životní úroveň evropských občanů;

5.

vyzývá proto Komisi, aby urychleně předložila legislativní návrh, který se bude týkat dlouhodobé správy, financování a operačních činností programu GMES podle víceletého finančního rámce, s cílem zajistit řádné spuštění a fungování jeho provozních činností a splnění plánu, podle nějž by měl být program plně funkční od roku 2014;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

30.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 249/57

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2009 o Bělorusku (1) a na svá další usnesení v této věci, zejména usnesení ze dne 15. září 2011 (2), ze dne 12. května 2011 (3), ze dne 10. března 2011 (4) a ze dne 20. ledna 2011 (5),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2010 o Světovém dni boje proti trestu smrti (6) a na svá předchozí usnesení o zrušení trestu smrti, zejména usnesení ze dne 26. dubna 2007 o iniciativě pro všeobecné moratorium na trest smrti (7),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 65/206 ze dne 21. prosince 2010 vybízející k přijetí moratoria na trest smrti a na jeho předchozí rezoluce o trestu smrti vydané v roce 2007 a 2008,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentárního shromáždění OBSE o trestu smrti přijatou na zasedání konaném ve dnech 6.–10. července 2010,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1857 (2012) o situaci v Bělorusku ze dne 25. ledna 2012,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové o trestu smrti v Bělorusku ze dne 1. prosince 2011,

—

s ohledem na prohlášení předsedy EP Martina Schulze ze dne 24. ledna 2012 ostře kritizující odsouzení Dmitrije Konovalovova a Vladislava Kovaljovova k trestu smrti,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady EU pro zahraniční věci ze dne 23. ledna 2011 o přijetí omezujících opatření vůči Bělorusku,

—

s ohledem na článek 2 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na prohlášení přijaté na pražském summitu Východního partnerství, který se konal ve dnech 7.–9. května 2009, a na prohlášení o situaci v Bělorusku, jež bylo přijato dne 30. září 2011 při příležitosti konání summitu Východního partnerství ve Varšavě,

—

s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Bělorusko zůstává jedinou zemí v Evropě, která ukládá trest smrti a nadále vykonává popravy;

B.

vzhledem k tomu, že v červenci 2011 byli popraveni Oleg Gryškavcov a Andrej Burdyka, přestože byly jejich případy stále ještě projednávány Komisí OSN pro lidská práva, a vzhledem k tomu, že podle aktivistů působících v oblasti lidských práv bylo v Bělorusku od roku 1991 popraveno asi 400 osob;

C.

vzhledem k tomu, že naposledy byl trest smrti uložen Nejvyšším soudem Běloruské republiky dne 30. listopadu 2011, a to Dmitriji Konovalovovi a Vladislavu Kovaljovovi za údajné spáchání teroristických útoků, k nimž došlo v roce 2005 ve Vitebsku, v roce 2008 v Minsku a v dubnu 2011 v minském metru;

D.

vzhledem k tomu, že podle zpráv z věrohodných zdrojů (Mezinárodní federace pro lidská práva - FIDH, organizace Human Rights Watch) existují argumenty, které dokazují, že státní zástupci a Nejvyšší soud Běloruské republiky vedli nespravedlivý proces a že vyšetřování bylo mařeno závažným porušováním lidských práv a záměrným přehlížením důležitých důkazů prokazujících nevinu těchto dvou mužů, a že podle pozorovatelů procesu došlo v rámci předběžného šetření a soudního přezkumu případu k závažným procesním pochybením;

E.

vzhledem k tomu, že byl Dmitriji Konovalovovi a Vladislavu Kovaljovovi upřen přístup k obhájcům, a vzhledem k tomu, že ze zpráv z důvěryhodných zdrojů vyplývá, že během výslechů docházelo k mučení s cílem získat doznání a že neexistují žádné forenzní důkazy, který by výše uvedené muže spojovaly s těmito výbuchy, a vzhledem k tomu, že se nenašly ani žádné stopy výbušnin na jejich oblečení nebo těle;

F.

vzhledem k tomu, že všechny hlavní důkazy, o něž se státní zástupci během líčení opírali, byly zničeny ihned poté, co Nejvyšší soud vynesl rozsudek;

G.

vzhledem k tomu, že podle čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož signatářem je i Běloruská republika, má každý „ úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem“;

H.

vzhledem k tomu, že rodiče pana Konovalovova byli zastrašováni a sledováni příslušníky tajné služby a před jejich domem neustále hlídkovali muži v civilním oblečení, takže rodina byla na celé měsíce zbavena možnosti komunikovat s vnějším světem;

I.

vzhledem k tomu, že trest smrti je v Bělorusku i nadále „státním tajemstvím“ a že podle běloruského trestního zákoníku nejsou data vykonání poprav odsouzeným k trestu smrti, jejich rodinám ani veřejnosti známy; vzhledem k tomu, že trest smrti je vykonáván neveřejně zastřelením, tělo popravené osoby není předáno příbuzným, přičemž jim není ani sděleno místo pohřbení;

J.

vzhledem k tomu, že poprava Dmitrije Konovalovova a Vladislava Kovaljovova může být vykonána v nejbližší době;

K.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci je konečné a nelze se proti němu odvolat; vzhledem k tomu, že podle běloruského práva může být prezidentu země předložena žádost o milost; vzhledem k tomu, že Vladislav Kovaljov požádal prezidenta Alexandra Lukašenka o milost, přičemž odmítl veškerá obvinění a požadoval, aby byl zbaven trestní odpovědnosti, avšak dosud neobdržel žádnou odpověď;

L.

vzhledem k tomu, že běloruské orgány podepsaly prohlášení z pražského summitu o Východním partnerství, čímž se zavázaly, že budou dbát na zásady mezinárodního práva a základní hodnoty, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

1.

opětovně připomíná, že Evropská unie a další mezinárodní instituce opakovaně naléhaly na běloruské orgány, aby trest smrti zrušily;