30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Rakouska na období 2011–2016.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Rakousko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 16. dubna 2013 předložilo Rakousko svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení letošního programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že Rakousko vyvinulo značné úsilí o konsolidaci s cílem napravit nadměrný schodek rozpočtu. Pokud jde o program stability na rok 2013, je makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, optimistický. Hlavním cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je postupně snížit schodek vládních institucí tak, aby se do roku 2016 dosáhlo nominálně vyrovnaného rozpočtu a do roku 2017 střednědobého cíle. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý cíl strukturálního schodku ve výši 0,45 % HDP. Střednědobý cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě současných projekcí je Rakousko na správné cestě k nápravě nadměrného schodku do roku 2013 vzhledem k tomu, že schodek vládních institucí dosáhl v roce 2012 2,5 % HDP, a podle prognózy útvarů Komise se očekává, že se v roce 2013 dále sníží na 2,2 % HDP a v roce 2014 na 1,8 % HDP. Je však možné, že vzniknou dodatečné náklady související s ukončením činnosti jisté velké banky, což by mohlo schodek významně zvýšit. Po výrazném zlepšení, které překročilo cíle stanovené v postupu při nadměrném schodku v roce 2012, se očekává, že se schodek strukturálního salda v roce 2013 zvýší na 1,8 %. Mírný nárůst strukturálního schodku v roce 2013 potvrzuje i prognóza útvarů Komise. Podle informací týkajících se programu stability počínaje rokem 2014 se v letech 2014 a 2015 u nově vypočteného strukturálního salda očekává strukturální přizpůsobení přesahující 0,5 %, což by ve srovnání se scénářem uvedeným v programu stability mohlo Rakousku umožnit dosáhnout střednědobého cíle o dva roky dříve, tj. již v roce 2015 namísto 2017.

Pokud jde o referenční hodnotu pro výdaje stanovenou v paktu o stabilitě a růstu, podle informací uvedených v programu stability se očekává, že v letech 2014 až 2016 dosáhne míra růstu veřejných výdajů, bez zohlednění diskrečních opatření, na ročním strukturálním přizpůsobení při plnění střednědobého cíle 0,5 % HDP. Předpokládaný výrazný pokles poměru mezi výdaji a HDP uvedený v programu stability je však velmi ambiciózní, protože se očekává, že výdaje budou – vyjádřeno v HDP – jedny z nejnižších za více než patnáct let. Lze očekávat, že pokud jde o dodržování kritéria dluhu, bude se Rakousko v letech 2014 až 2016 nacházet v přechodném období a dostatečný pokrok by v tomto směru měly zajistit plány.

Fiskální vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy nebyly posílením rozpočtového rámce z větší části dotčeny a navzájem se překrývající kompetence v oblasti výdajů a čerpání finančních prostředků a s tím související nesrovnalosti zůstávají i nadále problematickým bodem. Složitý mechanismus průběžných dohod mezi spolkovou vládou, poskytovateli sociálního pojištění a subjekty na úrovni nižší než spolkové je rizikem pro provádění opatření, jejichž cílem je nezvyšovat výdaje na zdravotnictví. Pokud jde o vzdělávání, jednání o šestibodovém návrhu, který zahrnuje i zrušení okresních školských úřadů, je vítaným krokem ke zefektivnění kompetencí mezi různými úrovněmi veřejné správy, ale k výraznějšímu snížení fragmentace je třeba další zjednodušení.

(10)

Očekává se, že potenciál pracovních sil bude v Rakousku od roku 2020 klesat a v hospodářství bude stále častěji zapotřebí vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Existuje prostor k optimálnějšímu využití obyvatelstva v produktivním věku, zejména žen, migrantů a starších pracovníků.

(11)

Míra zaměstnanosti starších pracovníků je stále pod průměrem Unie (43,1 % oproti 48,8 %), přestože se výrazně zlepšuje a přibližuje průměru Unie, a téměř 30 % pracovníků stráví těsně před důchodem 1,5 až tři roky v nezaměstnanosti či v pracovní neschopnosti. Stále poměrně hojné využívání předčasného odchodu do důchodu a systémů invalidních důchodů, jakož i poměrně nízký zákonem stanovený věk odchodu do důchodu u žen (60), který se v budoucnu bude zvyšovat jen pozvolna, má negativní dopad na nabídku pracovní síly z řad starších pracovníků. V roce 2012 byla přijata řada opatření zvyšujících skutečný věk odchodu do důchodu, zejména snížením využívání předčasného odchodu do důchodu a invalidních důchodů.

(12)

Ačkoliv je míra zaměstnanosti žen v Rakousku poměrně vysoká (70,3 % ve srovnání se 62,4 % na úrovni Unie v roce 2012), je možné ji dále zvýšit snížením segmentace trhu práce podle pohlaví. Podíl žen v zaměstnáních na částečný úvazek patří k nejvyšším v Unii a dostupnost péče o děti a služeb dlouhodobé péče je omezená. Dle míry zaměstnanosti žen v přepočtu na plný pracovní úvazek lze usuzovat, že Rakousko má potíže zejména s plným využitím potenciálu svých ženských pracovních sil. Ženy jsou navíc téměř dvakrát častěji zaměstnány na podprůměrně placených pozicích a velmi často na pozicích s nízkou mzdou. To vede k 24% rozdílu mezi odměňováním žen a mužů, což je třetí nejvyšší rozdíl v Unii. Snížení daňové zátěže osob s nízkými příjmy by mohlo více motivovat k většímu zapojení obyvatel do trhu práce. Struktura rakouského daňového systému umožňuje přesunout daňové zatížení na jiné zdroje, které méně omezují růst. Například příjmy z daně z nemovitostí tvoří 0,5 % rakouského HDP a jsou výrazně pod průměrem Unie (2,1 % HDP). Konkrétně příjmy z periodických daní z nemovitostí, které jsou považovány za daně, jež nejméně omezují růst, jsou třetí nejnižší v Unii a v roce 2011 tvořily 0,2 % HDP (průměr v Unii: 1,3 %).

(13)

V roce 2011 tvořily 19 % obyvatelstva v produktivním věku v Rakousku osoby narozené v zahraničí, a Rakousko tak má v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jeden z nejvyšších podílů přistěhovalců v produktivním věku. Migranti se na trhu práce často potýkají s obtížemi a míra jejich nezaměstnanosti je výrazně vyšší (9,7 % oproti 3,6 %) a procento zaměstnaných migrantů je výrazně nižší (státní příslušníci zemí mimo Unii: 62,8 %, rakouští občané: 76,4 %). Ve srovnání s Rakušany jsou osoby přistěhovaleckého původu kromě toho třikrát častěji zaměstnáni v pozicích neodpovídajících jejich kvalifikaci a placeni méně, než by jejich kvalifikace zasluhovala (2008: 27,5 % oproti 9,7 %). Rovněž ve vzdělání dosahují horších výsledků a riziko chudoby je u nich dvakrát vyšší (26,6 % oproti 12,6 %).

(14)

Střednědobé a dlouhodobé prognózy výdajů na důchody a zdravotní péči představují riziko pro udržitelnost veřejných financí. Tu rovněž, i když v menší míře, ohrožují projekce výdajů na dlouhodobou péči. Nedávné důchodové reformy pravděpodobně tato rizika do určité míry sníží, pokud budou zároveň zlepšeny podmínky na trhu práce, které by starším pracovníkům umožnily pracovat déle. Stále je však třeba provést urychlenou harmonizaci důchodového věku u mužů a žen a zvýšit skutečnou věkovou hranici pro odchod do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života. Je třeba řešit otázku fiskální udržitelnosti systémů zdravotní a dlouhodobé péče, a to rovněž s ohledem na zvýšenou potřebu dlouhodobé péče a poptávku po ní. Nedávno přijatá opatření ve zdravotnictví se budou pravděpodobně ubírat správným směrem, avšak v nadcházejících letech je třeba důkladně zhodnotit jejich účinnost. Existuje prostor pro posílení prevence, rehabilitace a nezávislého života tak, aby se náklady na dlouhodobou péči v budoucnu nezvyšovaly.

(15)

Podle mezinárodních srovnávacích studií a testů vykazují rakouští školáci ve věku 10 až 15 let podprůměrné výsledky ve vzdělávání, a to i přestože výdaje Rakouska na vzdělání činily v roce 2009 6,01 % HDP, což značně přesahuje průměr v Unii (5,41 %). Více než 25 % mladých lidí ve věku 15 let má vážné problémy se čtením a v matematice jsou výsledky jen o něco lepší. Rozdíly mezi výsledky mladých lidí přistěhovaleckého původu a jejich rakouskými vrstevníky patří k nejvyšším v Unii. V důsledku rostoucího počtu studentů jsou finanční prostředky a organizační systémy na vysokých školách pod tlakem, avšak míra studentů, kteří úspěšně dokončí studia, je nízká. Rozdělení kompetencí v řízení a financování vzdělávání je rovněž fragmentované.

(16)

Rakousko je jedním z členských států, kterým by (počítáno v HDP) odstranění překážek v přeshraničním poskytování služeb přineslo největší užitek. V odvětví služeb však stále existují značné překážky pro vstup na trh a účinnou hospodářskou soutěž. Ty se nejvíce projevují ve svobodných povoláních a odvětví železniční dopravy. Odborné služby hrají důležitou úlohu na trzích s obchodními službami a připadá na ně 10 % HDP a 11 % z celkové míry zaměstnanosti. I nadále je omezován přístup k odvětví služeb a výkon povolání v tomto odvětví, například co se týká požadavků na právní formu a držení podílů. Je na místě zhodnotit, zda jsou tato omezení oprávněná a zda nelze stejných cílů obecného zájmu dosáhnout s mírnějšími regulačními režimy. Nedávná změna v právu upravujícím hospodářskou soutěž sice posílí pravomoci příslušného rakouského orgánu, jeho finanční a lidské zdroje jsou však ve srovnání s ekonomikami podobného či dokonce menšího objemu na nižší úrovni.

(17)

Rakousko dosáhlo pokroku v přeshraniční spolupráci mezi vnitrostátními a zahraničními orgány finančního dohledu. Vedle toho se pokročilo s restrukturalizací znárodněných či částečně znárodněných bank, kterým byla poskytnuta podpora na restrukturalizaci. Vzhledem k rizikům plynoucím z dalšího zhoršení kvality aktiv těchto bank však stále existují slabá místa, která je třeba pečlivě sledovat.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rakouska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Rakouska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

V kontextu evropského semestru vypracovala Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Rakousko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Provést rozpočet na rok 2013 podle plánu tak, aby byl udržitelným způsobem napraven nadměrný schodek a dosaženo průměrné roční strukturální přizpůsobení uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po korekci nadměrného schodku pokračovat přiměřeným tempem v úsilí o strukturální přizpůsobení tak, aby do roku 2015 bylo dosaženo střednědobého cíle. Zefektivnit fiskální vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy, například jednodušší organizační strukturou a harmonizací kompetencí v oblasti výdajů a čerpání finančních prostředků.

2.

Pokročit s harmonizací důchodového věku mužů i žen, zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života, provést a monitorovat nedávné reformy omezující předčasný odchod do důchodu a dále zlepšit zaměstnatelnost starších pracovníků tak, aby se zvýšila věková hranice pro odchod do důchodu a míra zaměstnanosti starších pracovníků.

3.

Přijmout nová opatření k většímu zapojení žen do trhu práce dalším zlepšením péče o děti a služeb dlouhodobé péče a k řešení vysokých rozdílů mezi muži a ženami v odměňování a důchodech. Plně využít potenciál osob s přistěhovaleckým původem na trhu práce prostřednictvím dále zlepšovaného uznávání jejich kvalifikace a akademických výsledků. Rozpočtově neutrálním způsobem snížit osobám s nízkými příjmy stávající zatížení daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení, a sice tak, že se bude více využívat jiných daňových zdrojů, které méně omezují růst, jako například periodických daní z nemovitostí.

4.

Účinně provést nedávné reformy zdravotní péče, a zajistit tak očekávané zvýšení účinnosti. Vytvořit finančně udržitelný model pro poskytování dlouhodobé péče a více se zaměřit na prevenci, rehabilitaci a nezávislý život.

5.

Zlepšit výsledky ve vzdělávání, zejména u znevýhodněných mladých lidí, včetně zlepšení předškolního vzdělávání a snížení negativních důsledků předčasné kategorizace žáků podle schopností. Dále zlepšit strategické plánování ve vysokoškolském vzdělávání a posílit opatření ke snížení počtu studentů, kteří předčasně zanechají vysokoškolského studia.

6.

Dále posílit pravomoci a zdroje spolkového orgánu pro hospodářskou soutěž a sledovat provádění reformy práva upravujícího hospodářskou soutěž. Odstranit nadměrné bariéry pro poskytovatele služeb. Sem patří i přezkum toho, zda stávající omezení přístupu k regulovaným povoláním a jejich vykonávání jsou oprávněná obecným zájmem, a rovněž posílení hospodářské soutěže, zejména v odvětví železniční dopravy.

7.

S ohledem na udržení finanční stability i nadále provádět přísný dohled nad znárodněnými a částečně znárodněnými bankami a urychlit jejich restrukturalizaci.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/5

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Belgie na rok 2012 a stanovisko k programu stability Belgie na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Belgie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Belgie, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Belgie se potýká s makroekonomickými nerovnováhami, jež si vyžadují sledování a politické kroky. I nadále si vyžaduje pozornost především makroekonomický vývoj v oblasti vnější konkurenceschopnosti zboží a zadluženosti, zejména pokud jde o dopady vysoké úrovně veřejného dluhu na reálnou ekonomiku.

(9)

Dne 29. dubna 2013 předložila Belgie svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2013, která předpokládá, že růst HDP bude v roce 2013 stagnovat a v roce 2014 bude činit 1,2 %, je mírně optimističtější (v uvedených letech počítá s růstem o 0,2 % a 1,5 %). Od roku 2010, zejména pak v roce 2012, uskutečnila Belgie konsolidační opatření a v témže roce zavedla strukturální reformy v oblasti důchodového systému, systému dávek v nezaměstnanosti a výrobkových trhů. Fiskální úsilí však nebylo dostačující k naplnění doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009 pro odstranění nadměrného schodku. Mimo jiné vzhledem k rekapitalizaci bankovní skupiny Dexia, která se na schodku negativně projevila 0,8 procenty HDP, a k hospodářskému vývoji v druhé polovině roku 2012, který byl horší, než se očekávalo, nebyla lhůta pro nápravu nadměrného schodku, tedy rok 2012, dodržena. V důsledku toho se tedy nyní předpokládá, že schodek bude snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou Smlouvou počínaje rokem 2013. Cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability je dosáhnout do roku 2015 vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření a v roce 2016 pak dosáhnout střednědobého cíle. V programu stability se střednědobý rozpočtový cíl změnil z přebytku ve výši 0,5 % na 0,75 % HDP. Tento nový střednědobý cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Program stability je v souladu s novou lhůtou pro odstranění nadměrného schodku, která je stanovena na rok 2013, ovšem podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 se schodek, který bude podle projekcí v roce 2013 činit 2,9 % HDP, těsně blíží referenční hodnotě 3 % stanovené ve Smlouvě.

Plánovaný roční pokrok při plnění střednědobého cíle, kterého má být dosaženo do roku 2016, je vyšší než 0,5 % HDP (ve strukturálním vyjádření). Pro období po roce 2013 nebyla uvedena žádná konsolidační opatření. Podle informací poskytnutých v programu stability by míra růstu veřejných výdajů po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů měla v letech 2014–2016 přispět k roční strukturální korekci směrem k dosažení střednědobého cíle ve výši 0,5 % HDP. Podle programu stability dosáhne poměr zadlužení v roce 2013 vrcholu při hodnotě 100 % HDP a do roku 2016 bude postupně klesat na 93 % HDP. Očekává se, že od roku 2014 do roku 2016 bude Belgie v přechodném období, pokud jde o soulad s kritériem dluhu. Podle plánů bude kritérium dluhu na konci přechodného období splněno. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2013, která pro rok 2013 předpokládá poměr zadlužení ve výši 101,4 % HDP a pro rok 2014 pak počítá s jeho dalším zvýšením na 102,1 % HDP, pokud nedojde ke změně politiky, nebude v roce 2014 možné přejít k pravidlu snižování dluhu, z čehož vyplývá, že pokrok při plnění střednědobého cíle není dostatečný. V programu stability není vysvětleno, jak bude plánovaná korekce rozložena mezi jednotlivé úrovně veřejné správy, což je otázka, na kterou poukazovalo již loňské doporučení určené této zemi. Kromě víceletého rámce pro sektor vládních institucí založeného na pravidlech je v zájmu plnění rozpočtových cílů nutné navrhnout a dohodnout jasné koordinační mechanismy pro zabezpečení a prosazování pevnějších automatických závazků regionů, společenství a místních orgánů.

(11)

Belgie se bude podle projekcí již v období 2010–2020 potýkat s velmi vysokým nárůstem výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva (+2,0 procentní body HDP), zejména v oblasti důchodů a dlouhodobé péče. Započatá reforma systému důchodového zabezpečení by měla mít pozitivní dopad na zaměstnanost starších lidí. Nicméně z prognóz vyplývá, že Belgie nesplní cíl, který si pro rok 2020 v této oblasti vytyčila. Vzhledem k rozsahu problému bude nezbytné vyvinout další úsilí, aby se snížil rozdíl mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu. Dlouhodobou udržitelnost důchodového systému je možné zajistit navázáním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na vývoj střední délky života. Potřebu dosáhnout finanční udržitelnosti bude nutné uvést do rovnováhy s nutností zachovat přiměřenost systémů důchodového zabezpečení. V oblasti dlouhodobé péče by s ohledem na poměrně vysokou nákladnost ústavní péče v Belgii měly být zváženy tyto kroky: zlepšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů na služby dlouhodobé péče, úsporná opatření v podobě zdravotní prevence a rehabilitace a vytvoření lepších podmínek pro nezávislý život.

(12)

Dlouhodobá ztráta konkurenceschopnosti Belgie je způsobena několika faktory, mimo jiné systémem stanovování mezd, špatným fungováním trhů vstupů a nenákladovými faktory souvisejícími s inovační schopností ekonomiky. Zákon o mzdách z roku 1996, který měl zachovat konkurenceschopnost vůči hlavním obchodním partnerům, ne vždy plnil svou úlohu. Okamžitá opatření, která byla dosud přijata, aby vývoj mezd více odpovídal míře produktivity, jsou kroky správným směrem, ovšem nejsou dostačující pro zajištění dlouhodobého souladu mezi vývojem mezd a produktivity. Je ještě nezbytné provést strukturální zlepšení rámce pro mzdová vyjednávání. Patří k nim automatické korekce v případě nedodržení zákona o mzdách nebo v případě, že se u hlavních obchodních partnerů tzv. index zdraví (indice santé / gezondheidsindex) zvýší více než mzdy. Systém mzdového vyjednávání by měl zajistit, aby vývoj mezd odpovídal dynamice produktivity na subregionální a místní úrovni. Belgie se specializuje na meziprodukty, u nichž panuje silná mezinárodní konkurence, takže je obtížné do konečné ceny promítnout výkyvy cen na vstupu. Díky silným stránkám belgického systému výzkumu a inovací se sice daří zmírňovat problém nákladové konkurenceschopnosti, výzkum a vývoj v podnikové sféře je však stále velmi koncentrovaný a jeho širší uplatňování v podnicích zaostává. Měly by být posíleny rámcové podmínky pro urychlení přechodu směrem k znalostně náročnější ekonomice se zaměřením na podnikání, podporu podnikové dynamiky a vytváření lidského kapitálu.

(13)

Ceny elektřiny a mnoha dalšího zboží a služeb jsou v Belgii vyšší než v jiných členských státech, což je projevem malé konkurence a strukturálních překážek. Ceny v maloobchodu jsou i nadále nad průměrem eurozóny a omezení týkající se svobodných povolání brání rozvoji inovačních obchodních modelů a investicím. Belgie dosáhla pouze omezeného pokroku v oblasti zvyšování konkurence v síťových odvětvích a stále nebyly plně vytvořeny silné a nezávislé regulační orgány. Belgie má druhou nejnižší míru rozšíření mobilního širokopásmového připojení v Unii, a to z velké části kvůli regulačním a koordinačním problémům, pokud jde o dostupnost spektra. Díky tomu, že spotřebitelé ve větší míře měnili dodavatele, se sice snížilo dominantní postavení tradičního dodavatele energie, ovšem konkurence na maloobchodní úrovni u elektřiny a plynu a na velkoobchodní úrovni u elektřiny nadále zůstává problematická, neboť vysoké náklady na distribuci se v porovnání se sousedními zeměmi neúměrně promítají do výše čistých cen pro průmyslové odběratele. Belgie se rozhodla regulovat maloobchodní ceny elektřiny a plynu pro koncové spotřebitele; toto rozhodnutí však může být překážkou pro investice do kapacity a pro vstup nových subjektů na trh. Podmínky pro udělování licencí v odvětví poštovních služeb stále vzbuzují obavy. Vnitrostátní osobní železniční doprava není otevřena konkurenci a pracovněprávní předpisy upravující práci v přístavech nebyly modernizovány. Vzhledem k významu všech výše uvedených odvětví pro konkurenceschopnost je naléhavě nutné přijmout příslušná opatření.

(14)

Belgický daňový systém klade nepoměrně velký důraz na přímé daně a obsahuje mezery, jež snižují jeho spravedlivost. Belgie sice podnikla určité kroky ke snížení celkového daňového zatížení práce, ovšem implicitní daňová sazba je pro většinu kategorií pracovníků stále jedna z nejvyšších v Unii. Belgie nadále patří mezi země s nejnižším podílem ekologických daní na celkových daňových příjmech. Existuje prostor pro zjednodušení daňového systému a zlepšení jeho efektivity, mimo jiné omezením a zefektivněním daňových výdajů a odstraněním neodůvodněných nebo neúčelných snížených sazeb DPH.

(15)

Belgie se potýká s podprůměrnou a stagnující účastí na trhu práce a velkými rozdíly v zaměstnanosti a nezaměstnanosti mezi regiony a podskupinami populace. Mezi skupiny obyvatelstva s nejnižší účastí na trhu práce patří ve všech regionech osoby z přistěhovaleckého prostředí, starší osoby a mladí lidé s nízkou kvalifikací. Tyto skupiny jsou rovněž vystaveny vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení. Reforma systému dávek v nezaměstnanosti je krok správným směrem, ale sama o sobě není zárukou efektivnějšího sladění nabídky a poptávky na trhu práce, pokud nebude doplněna o účinnou pomoc při hledání zaměstnání a možnosti odborné přípravy. Vzájemné vztahy mezi cíleným snížením na federální úrovni a programy na podporu zaměstnanosti realizované v regionech vytváří velmi složitý systém. Ačkoli opatření zaměřená na mladé lidi s nízkou kvalifikací půjdou pravděpodobně také ve prospěch osob z přistěhovaleckého prostředí, je nutná komplexní strategie zaměřená konkrétně na tuto cílovou skupinu. Odstranění nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce bude navíc obtížné, pokud se nepodaří výrazně zvýšit mobilitu pracovních sil mezi regiony. Je třeba důkladněji posoudit, jak by bylo možné vzdělávání a odbornou přípravu poskytovat transparentněji a účinněji a jak posílit synergie mezi jednotlivými poskytovateli odborné přípravy.

(16)

Projekce emisí skleníkových plynů do roku 2020 naznačují, že Belgie nesplní svůj cíl snížit emise o 15 %. Zůstává nejasné, jak jednotlivé izolované iniciativy podniknuté různými orgány zajistí, aby bylo tohoto cíle dosaženo, nebo jak bude zátěž rozdělena mezi regiony. Nejasný zůstává také dopad kombinace opatření na snižování emisí, zejména v odvětví dopravy a budov. Belgická ekonomika velmi trpí přetížením dopravy, které ji podle odhadu stojí až 2 % HDP a je jedno z nejvyšších v Evropě, ovšem zavedení nového systému silniční daně ve všech třech regionech bylo odloženo až na rok 2016.

(17)

Koordinační problémy, které vyplývají z vysoce regionalizované struktury země, vyžadují efektivní organizaci veřejné správy, neboť existence četných sítí, vrstev a subjektů může vést k duplikaci struktur, a tedy k oslabení správy a vyšším administrativním nákladům. Tyto problémy se projevují zejména u daní a rozdělení rozpočtové zátěže, mimo jiné na vzdělávání a sociální zabezpečení, které obecně vyžadují větší míru spolupráce a koordinace.

(18)

V kontextu evropského semestru Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie. Posoudila národní program reforem i program stability a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Belgie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Belgie měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Přijmout další kroky k dosažení strukturální korekce stanovené v rozhodnutí Rady, podle kterého má být nadměrný schodek odstraněn do roku 2013, a k posílení udržitelnosti a důvěryhodnosti konsolidace. Pro trvalé odstranění fiskálních nerovnováh je nezbytné, aby byly přesvědčivým způsobem zavedeny ambiciózní strukturální reformy, které by zvýšily přizpůsobivost a podpořily potenciální růst. Po odstranění nadměrného schodku pokračovat odpovídajícím tempem ve strukturální korekci, aby byl do roku 2016 naplněn střednědobý cíl, a zajistit, aby se vysoký poměr zadlužení začal rozhodným způsobem snižovat. Za tímto účelem předložit do 15. října 2013 prorůstová strukturální opatření na rok 2014, která zajistí udržitelné odstranění nadměrného schodku a dostatečný pokrok ke splnění střednědobého cíle. Zajistit, aby korekce byla vyváženým způsobem rozložena v čase nebo aby bylo větší úsilí podniknuto již na počátku. Zavést explicitní koordinační mechanismy, aby se zajistila závaznost rozpočtových cílů v rámci střednědobého plánování na federální úrovni i na úrovních nižších, a to mimo jiné urychleným přijetím pravidla o saldu/přebytku veřejných financí, které bude v souladu s požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, a aby se zvýšila transparentnost, pokud jde o sdílení zátěže a odpovědnost jednotlivých úrovní veřejné správy.

2.

Zvýšit úsilí o snížení rozdílu mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu, mimo jiné pokračováním v probíhajících reformách zaměřených na omezení možností předčasného odchodu do důchodu. Podpořit reformy systémů důchodového zabezpečení opatřeními na podporu zaměstnanosti a reformami trhu práce přispívajícími k aktivnímu stárnutí. Zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života. Dále zvyšovat nákladovou efektivnost veřejných výdajů na dlouhodobou ústavní péči.

3.

Obnovit konkurenceschopnost, pokračovat v probíhající reformě systému stanovování mezd, včetně jejich indexace, a to zejména přijetím strukturálních opatření po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí, aby stanovování mezd bylo provázáno s vývojem produktivity, odráželo místní rozdíly v produktivitě a v podmínkách na trhu práce a zajišťovalo automatické korekce v případě, že by vývoj mezd oslaboval konkurenceschopnost.

4.

Předložit konkrétní strukturální opatření s jasným harmonogramem ke zvýšení konkurence v odvětví služeb, a to odstraněním překážek v maloobchodu a nadměrných omezení u svobodných povolání, a zlepšit poskytování mobilního širokopásmového připojení. Dále zlepšovat fungování odvětví energetiky snižováním nákladů na distribuci a sledováním maloobchodních cen a posílit nezávislost regulačních orgánů v odvětví energetiky, telekomunikací a dopravy (železnice, letiště). Odstranit zbývající regulační překážky v odvětví poštovních služeb.

5.

Vypracovat konkrétní návrhy s jasným harmonogramem, které přesunou zdanění z práce na daňové základny, které méně narušují růst, zejména prověřením potenciálu ekologických daní, například z motorové nafty a topných paliv, a zdanění používání služebních vozidel pro soukromé účely. Zjednodušit daňový systém snížením daňových výdajů při zdanění příjmů, zvýšením efektivity systému DPH a zlepšením dodržování daňových předpisů odstraněním stávajících mezer.

6.

Účinným prosazováním požadavků při hledání práce a individualizovanou pomocí při hledání zaměstnání pro všechny nezaměstnané dále odstraňovat faktory, které odrazují od zapojení do práce. Přijmout opatření ke zvýšení mobility pracovních sil mezi regiony. Zlepšit provázanost mezi pracovními pobídkami, aktivačními opatřeními, slaďováním poptávky a nabídky na trhu práce a politikou vzdělávání, celoživotního učení a odborné přípravy seniorů a mladých lidí a tato opatření zjednodušit. Vypracovat komplexní strategie sociálního začleňování a trhu práce pro osoby z přistěhovaleckého prostředí.

7.

Přijmout konkrétní opatření a dohodnout jasné rozdělení úkolů mezi federálními a regionálními orgány, aby byl zajištěn pokrok v naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů z činností, na které se nevztahuje evropský systém pro obchodování s emisemi, zejména z dopravy a budov.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/10

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Bulharska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Bulharsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu Bulharska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vedla k závěru, že Bulharsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si žádá sledování a politické kroky. Zejména je třeba nadále věnovat pozornost dopadu snižování páky v podnikovém sektoru, jakož i průběžné úpravě vnějších pozic, konkurenceschopnosti a trhu práce.

(9)

Dne 19. dubna 2013 předložilo Bulharsko svůj národní program reforem na rok 2013 a konvergenční program na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že veřejné finance v Bulharsku byly v zásadě zdravé. V roce 2012 bylo dosaženo střednědobého rozpočtového cíle. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce konvergenčního programu, je pro období 2013–2014 realistický, když se očekává, že roční růst v roce 2013 dosáhne 1,0 % a v roce 2014 pak 1,8 %. Prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává růst HDP v roce 2013 ve výši 0,9 % a v roce 2014 ve výši 1,7 %. Cílem rozpočtové strategie popsané v konvergenčním programu je udržet strukturální saldo rozpočtu po celé programové období v blízkosti střednědobého rozpočtového cíle. Konvergenční program potvrzuje dřívější střednědobý rozpočtový cíl ve výši –0,5 % HDP, tedy ambicióznější cíl, než jaký vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda, které by se mělo mírně zhoršit z deficitu ve výši 0,4 % HDP v roce 2012 na 0,7–0,8 % HDP v období 2013–2016, se Bulharsko během období konvergenčního programu dostane lehce pod svůj střednědobý rozpočtový cíl. Při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů by míra růstu veřejných výdajů v období 2013–2015 výdajové kritérium Paktu o stabilitě a růstu dodržela, v roce 2016 však nikoli. Míra zadlužení je pod 60 % HDP a podle konvergenčního programu se očekává, že v roce 2014 dosáhne maximální úrovně přibližně 20,4 % HDP, načež bude během programového období klesat. Podobně i prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává, že míra zadlužení dosáhne v roce 2014 výše 20,3 % HDP.

(11)

Bulharsko v posledních letech výrazně posílilo svůj fiskální rámec, což přispělo k udržení fiskální kázně a větší věrohodnosti fiskální politiky. Nový zákon o veřejných financích, který vstoupí v platnost v roce 2014, zachovává stávající numerická fiskální pravidla, zavádí nová numerická fiskální pravidla, rozšiřuje svou působnost na všechny subsektory vládních institucí a dále zpřísňuje požadavky na úrovni rozpočtů obcí a reformuje tříletý střednědobý rozpočtový rámec. Je důležité, aby státní orgány udržely tempo reforem a připravily půdu pro provádění nového zákona o veřejných financích, zejména zřízením plánované nezávislé fiskální instituce, které poskytnou jasný mandát, funkční autonomii a přiměřené prostředky. V oblasti míry dodržování daňových předpisů je značný prostor pro zlepšení a pokrok v této oblasti by Bulharsku umožnil vyšší prorůstové výdaje. Přestože Bulharsko učinilo znatelná opatření s cílem snížit náklady na dodržování předpisů a zlepšit výběr daní, daňový systém se nadále vyznačuje výraznými daňovými úniky a nízkou efektivitou správy. Správní náklady na výběr daní jsou vysoké, stejně jako náklady pro podniky související s placením daní. Navzdory přijatým opatřením pro zlepšení dodržování daňových předpisů je odhadovaný podíl šedé ekonomiky stále vysoký a jeho snížení vyžaduje nepolevující dlouhodobé úsilí.

(12)

Hlavní výzvou pro zlepšení přiměřenosti důchodového systému, jakož i nabídky práce, je omezit předčasné odchody do důchodu. Míra zaměstnanosti starších pracovníků a zejména pracovnic je pod evropským průměrem a vede u velké části příjemců k nedostatečným důchodovým nárokům. Zatímco v této oblasti již probíhají významné reformy, zbývající zvláštní důchodové režimy pro některé profese jsou jedním z faktorů, které přispívají ke snižování skutečného věku odchodu do důchodu. Bulharsko by mělo pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a rovněž by mělo připravit stejný zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro muže a ženy, kteří po celý pracovní život platili pojistné, a stanovit datum pro jeho zavedení. Důležitým příspěvkem, který účinně omezí zneužívání, by byl přezkum kritérií a kontrol pro udělování invalidních důchodů (například zavedením kritéria práceschopnosti).

(13)

Bulharsko se potýká s podprůměrnou a stále klesající zaměstnaností a také s velkými rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony a skupinami obyvatel. Krize měla obzvlášť tvrdý dopad na pracovníky s nízkou kvalifikací a podstatně zvýšila nezaměstnanost mladých lidí. Dlouhodobá nezaměstnanost je vyšší, než je průměr EU. Reformovaný úřad práce by měl mít potenciál, aby hrál při slaďování nabídky a poptávky na bulharském trhu práce prvořadou úlohu, a to prostřednictvím účinnějšího poradenství, cílených opatření pro zaměstnanost a lepší identifikace budoucích kvalifikačních požadavků. Včasné hodnocení probíhající iniciativy zaměřené na zaměstnanost mladých lidí by mohlo pomoci zajistit, aby zdroje směřovaly na podporu těch opatření, která mají nejlepší výsledky ve smyslu vytváření pracovních míst. Nadále je problematické zajistit, aby systém minimálních odvodů na sociální zabezpečení dosáhl cíle omezit šedou ekonomiku a zároveň nevylučoval pracovníky s nízkou kvalifikací z trhu práce. Občané Bulharska čelí nejvyššímu riziku chudoby či sociálního vyloučení v celé Unii. Provádění národní strategie pro boj proti chudobě a pro podporu sociálního začlenění 2020 by se mělo stát prioritou. Je třeba zlepšit dostupnost a účelnost sociálních transferů a posílit účinnost sociálních služeb a přístup k nim zejména pro děti a seniory. Akční plán pro národní strategii pro integraci Romů by měl stanovit konkrétní opatření, dostatečné financování a zřízení mechanismu sledování, aby bylo možné měřit dopad jednotlivých opatření.

(14)

Bulharsko se potýká s problémem, jak zlepšit celkovou kvalitu a účinnost vzdělávacího systému. Konečné přijetí zákona o školním a předškolním vzdělávání do konce roku 2013 by přineslo rámec pro pokrok v nezbytných reformách, včetně modernizace osnov a zlepšení vzdělávání učitelů a pobídek pro ně. Reformy v oblasti vysokoškolského vzdělávání příliš nepokročily. Existence výrazných rozdílů mezi výstupy vysokoškolského vzdělávání a požadavky trhu práce zhoršuje strukturální nezaměstnanost a brání rozvoji inovativních odvětví s vysokou hodnotou. Špatné výsledky vysokoškolského vzdělávání souvisí s nedostatečnou motivací na institucionální úrovni i se standardem jednotlivých výzkumných pracovníků a vyučujících. Dlouhodobou výzvou je pro Bulharsko zlepšit kvalitu a rozsah zdravotní péče. K růstu a konkurenceschopnosti tohoto odvětví by přispělo transparentnější financování zdravotní péče. Podíl výdajů na ambulantní péči je nízký, což omezuje přístup k nákladově efektivním zdravotnickým službám. Vysoká míra finanční spoluúčasti určitým složkám obyvatelstva v podstatě znemožňuje přístup ke zdravotní péči. Bulharsko se potýká se značnými problémy v oblasti racionalizace a řízení odvětví nemocniční péče.

(15)

Konkurenceschopnosti domácích firem i získávání zahraničních investic by velmi prospělo zlepšení podnikatelského prostředí v Bulharsku včetně vyšší efektivity veřejných služeb. Značný potenciál má rychlejší a systematické zavádění nabídek elektronické veřejné správy, které by mohlo mimo jiné snížit náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž podniků. Plné provedení a prosazování právních předpisů v oblasti obchodních společností, včetně postupů v případě pozdních plateb a úpadkového řízení, by rovněž značně zlepšilo rámcové podmínky, v neposlední řadě pro malé a střední podniky. Rozvoj malých a středních podniků i nadále brzdí nedostatečný přístup k finančním prostředkům. Bulharsko má rezervy ve využívání prostředků z programů Unie na podporu malých a středních podniků. Základní podmínkou udržitelného hospodářského růstu je fungující a nezávislý soudní systém. Bulharsko v posledních letech dosáhlo v reformě soudnictví jistého pokroku, zejména pokud jde o modernizaci právního a institucionálního rámce. Zároveň však ještě zbývá značný prostor pro plné využití tohoto rámce, zabezpečení udržitelnosti výsledků a posílení podpory pro reformy na všech úrovních. Pozitivním krokem ke zlepšení podnikatelského prostředí by bylo také intenzivnější úsilí v boji s korupcí.

(16)

Pro nezbytné veřejné investice má stále zásadní význam účinné využívání fondů Unie. Reforma právních předpisů o zadávání veřejných zakázek z roku 2011 představovala významný krok směrem ke sledování, prevenci a postihu nesrovnalostí. Již vstoupila v platnost nová pravidla, která se mimo jiné vztahují na projekty spolufinancované EU, a účinnost kontrol ex ante by se dále posílila, kdyby Úřad pro veřejné zakázky získal širší pravomoci.

(17)

Důležitými rámcovými podmínkami pro konkurenceschopnost jsou kapacity a nezávislost regulátorů v klíčových hospodářských odvětvích. Dopravní infrastruktura v Bulharsku doznala v posledních letech jistého zlepšení, avšak zůstává zde značný prostor pro dosažení dostatečné efektivity v oblasti poskytování služeb a údržby. Bulharsko musí stále ještě plně provést své závazky týkající se vnitřního trhu s energií. Na velkoobchodní i maloobchodní úrovni nadále přetrvávají značné problémy. Obzvláštní znepokojení vyvolávají přetrvávající překážky na trhu, dohody o zaručeném zisku a regulované ceny, jakož i chybějící velkoobchodní trh s elektřinou a zemním plynem. Vzhledem ke značné závislosti na jediné cestě zásobování energií je Bulharsko vystaveno výraznému riziku výkyvů v dodávkách. Mělo by se urychlit provádění projektů propojení rozvodných soustav elektřiny a plynu, aby se zvýšila diverzifikace a bezpečnost dodávek energie. Nízká energetická účinnost nadále značně hospodářsky zatěžuje podniky i soukromé spotřebitele. Velký potenciál pro zlepšení je zejména v oblasti energetické účinnosti budov, a to veřejných i soukromých.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Bulharska. Posoudila národní program reforem a konvergenční program a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Bulharsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že členské státy získají pro své budoucí rozhodování vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta v níže uvedených doporučeních č. 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména v níže uvedených doporučeních č. 3, 4 a 5,

1.

Udržet zdravou fiskální situaci zajištěním dodržování střednědobého rozpočtového cíle a provádět fiskální politiku podporující růst, jak je uvedeno v konvergenčním programu. Provést komplexní daňovou strategii s cílem posílit všechny aspekty daňových předpisů a postupů pro výběr daní tak, aby se zvýšily příjmy, zejména díky zlepšení výběru daní, boji s šedou ekonomikou a snížení nákladů na dodržování předpisů. Zřídit nezávislou instituci, která bude sledovat fiskální politiku a poskytovat analýzy a poradenství.

2.

Postupně ukončit možnosti předčasného odchodu do důchodu, zavést stejný zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro muže a ženy a provádět aktivní politiky v oblasti trhu práce, které umožní starším pracovníků, aby mohli setrvat na trhu déle. Zpřísnit kritéria způsobilosti a kontroly udělování invalidních důchodů, aby se účinně zabránilo jejich zneužívání.

3.

Zrychlit vnitrostátní iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mladých, například pomocí záruk pro mladé lidi (6). Dále posílit kapacity úřadu práce tak, aby uchazečům poskytoval efektivní poradenství a rozvíjel své kapacity pro identifikaci a slaďování kvalifikačních potřeb. Posílit aktivní politiky na trhu práce, zejména pokud jde o vnitrostátní programy zaměstnání. Provést přezkum minimálních limitů pro odvody na sociální zabezpečení s cílem zajistit, aby systém nevylučoval nekvalifikované pracovníky z trhu práce. Zajistit realizaci konkrétních opatření národní strategie pro boj proti chudobě a pro podporu sociálního začlenění 2020 a v rámci národní strategie pro integraci Romů. Zlepšit dostupnost a účelnost sociálních transferů a služeb, zejména pro děti a seniory.

4.

Přijmout zákon o školním vzdělávání a pokračovat v reformě vysokoškolského vzdělávání, zejména lepším sladěním výstupů s potřebami trhu práce a posílením spolupráce mezi vzděláváním, výzkumem a podnikovou sférou. Zlepšit přístup k inkluzivnímu vzdělávání pro znevýhodněné děti, především romského původu. Zajistit účinný přístup k zdravotní péči a zlepšit ceny zdravotnických služeb tím, že se prováže financování nemocnic s jejich výsledky a bude se rozvíjet ambulantní péče.

5.

Učinit další kroky pro zlepšení podnikatelského prostředí omezením byrokracie, zavedením strategie pro elektronickou státní správu a prováděním právních předpisů týkajících se pozdních plateb. Zlepšit kvalitu a nezávislost soudnictví a účinně bojovat s korupcí. Zlepšit dostupnost finančních prostředků pro malé a střední podniky a začínající podniky.

6.

Zrychlit čerpání fondů EU. Zajistit řádné provádění právních předpisů o zadávání veřejných zakázek tím, že se rozšíří kontroly ex ante prováděné Úřadem pro veřejné zakázky, aby se zabránilo nesrovnalostem.

7.

Posílit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a administrativní kapacitu zejména v odvětvích energetiky a dopravy, jakož i v oblasti nakládání s odpady a vodního hospodářství. Odstranit překážky na trhu, kvóty, územní omezení a regulované ceny a dokončit uspořádání trhu zřízením transparentního velkoobchodního trhu s elektřinou a zemním plynem. Urychlit projekty propojení rozvodných soustav elektřiny a plynu a zvýšit kapacitu pro zvládání výpadků zásobování. Zintenzivnit úsilí o zlepšení energetické účinnosti.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/14

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012–2015 ( dále jen „doporučení z roku 2012“).

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářské politiky pro rok 2013. Téhož dne Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala druhou zprávu mechanismu varování, ve které není Česká republika uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 17. dubna 2013 předložila Česká republika svůj národní program reforem na rok 2013 a dne 26. dubna 2013 svůj konvergenční program na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že Česká republika snížila v letech 2009 až 2012 celkový schodek o 1,4 % (5) HDP díky podstatnému konsolidačnímu úsilí a že na základě současných očekávání je na dobré cestě svůj nadměrný schodek odstranit. Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce konvergenčního programu, je realistický. Podle konvergenčního programu se očekává, že růst reálného HDP dosáhne v roce 2013 0 % a v roce 2014 1,2 %, zatímco prognóza útvarů Komise z jara 2013 počítala s hodnotami –0,4 % v roce 2013 a 1,6 % v roce 2014. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je udržet celkový schodek veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou Smlouvou. Cíl v podobě celkového schodku veřejných financí ve výši 2,8 % HDP v roce 2013 je v souladu se lhůtou pro odstranění nadměrného schodku stanovenou v doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009. V prognóze útvarů Komise z jara roku 2013 se předpokládá, že schodek veřejných financí dosáhne 2,9 % HDP v roce 2013 a 3 % HDP v roce 2014. Existuje riziko horšího než očekávaného rozpočtového výsledku v roce 2013, jež plyne z dodatečných finančních oprav plateb finančních prostředků EU. Na druhé straně jednorázové příjmy spojené s plánovanou dražbou nových telekomunikačních kmitočtových pásem by mohly mít za následek lepší výsledek rozpočtu v roce 2013, než se předpokládá.

Konvergenční program potvrzuje dříve stanovený střednědobý rozpočtový cíl, kterým je schodek ve výši 1 % HDP, což přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Nově vypočítaný strukturální schodek veřejných financí podle projekcí vzroste o 0,3 % HDP v roce 2014, 0,2 % HDP v roce 2015 a 0,5 % HDP v roce 2016, program tedy nepředpokládá postupné dosažení střednědobého cíle, což není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Tempo růstu veřejných výdajů je v roce 2014 v souladu s doporučenou hodnotou pro výdaje Paktu o stabilitě a růstu, ale v roce 2015 se od ní odchyluje o 0,3 % a v roce 2016 o 0,5 % HDP za předpokladu zlepšování pro dosažení střednědobého rozpočtového cíle o 0,5 % HDP, které Komise považuje za vhodné. Poměr dluhu k HDP se podle konvergenčního programu má v průběhu programového období nadále zvyšovat, i když klesajícím tempem, a v roce 2016 má dosáhnout 51,9 % HDP.

(10)

Rychlému a trvalému oživení hospodářství brání v České republice opakované škrty ve veřejných investičních výdajích. Zachování výdajů na podporu růstu s vysokým multiplikačním účinkem, včetně projektů spolufinancovaných z fondů EU, by nejen podpořilo oživení, ale mohlo by rovněž přispět k řešení dlouhodobých výzev. Růst by mohl být výrazně ovlivněn, pokud se upřednostní výdaje na opatření zaměřená na zvýšení zaměstnanosti, na výzkum a inovace, vzdělávání, zařízení péče o děti a projekty infrastruktury. Zároveň je klíčové zajistit, aby tyto výdaje byly efektivní a v souladu s právními předpisy.

(11)

V daňové reformě bylo v roce 2012 dosaženo omezeného pokroku. Ačkoli daň z převodu nemovitosti byla zvýšena, nebyly učiněny žádné kroky ke zvýšení velmi nízké úrovně pravidelně odváděné daně z nemovitostí. Plány na zavedení daně z emisí CO2 a na zrušení osvobození od spotřební daně u zemního plynu pro vytápění byly opuštěny. Implicitní míra zdanění energie se nachází pod průměrem EU a zdanění silniční motorové dopravy je nadále velmi nízké. Strukturální problémy přetrvávají rovněž u zdanění práce a dotýkají se zejména pracovníků s nízkými příjmy a pracovníků na částečný úvazek. Ke zmenšení rozdílů v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými byly podniknuty jen minimální kroky. V České republice též existuje prostor pro další zlepšení účinnosti daňové správy. Co se týče daní z příjmu fyzických a právnických osob, vláda plánuje v roce 2015 vytvořit Jedno inkasní místo, které by účinně zjednodušilo daňovou správu a pomohlo by zmenšit složitost současného systému. Nevýhodou reformy však je, že základy daně z příjmů fyzických osob a příspěvků na zdravotní a sociální pojištění nebudou harmonizovány, a velká část potenciálních přínosů reformy tak zůstane nevyužita.

(12)

Česká republika má mezeru v udržitelnosti veřejných financí ve výši 5,0 % HDP, což je více než průměr v Unii. Tato mezera odráží odhadované dlouhodobé náklady stárnutí populace, které jsou výsledkem očekávaného nárůstu výdajů na důchody, na zdravotní péči a dlouhodobou péči. Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu se zvyšuje pomalu, zejména u mužů. Udržitelnost systému by se výrazně posílila, pokud by se zvýšil i skutečný věk odchodu do důchodu tím, že by se věk odchodu do důchodu a výše důchodu odvíjely od střední délky života. Doplnění těchto změn přezkumem vzorce pro valorizaci důchodů ve smyslu přechodu k cenové valorizaci by mohlo být z dlouhodobého hlediska zdrojem úspor.

(13)

V rozporu s doporučením z roku 2012 vláda v roce 2013 zavedla nový systém předdůchodu, jenž dává možnost čerpat důchod po dobu až pěti let před dosažením zákonem stanovené věkové hranice odchodu do důchodu. Předdůchody budou placeny z pilíře důchodového spoření (třetí pilíř). Tento pilíř však dostává značné státní dotace prostřednictvím přímého spolufinancování a možnosti daňového odpočtu příspěvků. Bez ohledu na to, zda kritéria způsobilosti pro přístup do systému skutečně splní pouze omezený počet osob, jak vláda očekává, toto opatření příjemcům umožňuje využívat dříve nahromaděnou veřejnou dotaci k účelu, který odporuje politice podporující delší pracovní život.

(14)

Významný příspěvek k nákladům na stárnutí obyvatelstva a k mezeře v udržitelnosti veřejných financí rovněž plyne z očekávaného nárůstu výdajů na zdravotní a dlouhodobou péči. V uplynulých letech byly v České republice provedeny reformy, jejichž cílem je zlepšit efektivitu zdravotnictví omezením nákladů a využitím více tržně orientovaných řešení. Nicméně problémy přetrvávají. V porovnání s ostatními členskými státy se český systém zdravotní péče obecně příliš soustředí na nemocniční péči, což vede k neefektivitě. Poskytování péče by bylo možné zlepšit klinicky nejvhodnějším a nákladově efektivním způsobem, například přechodem k ambulantním zákrokům či snížením nepřiměřené délky pobytu v nemocnicích s akutní péčí.

(15)

Nedávné prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazují, že pokud by se míra zaměstnanosti žen zcela vyrovnala zaměstnanosti mužů, zastavilo by se předpokládané snižování celkového počtu pracovních sil a do roku 2030 by se HDP na obyvatele zvýšil až o 16,5 %. Vláda předložila dne 22. května 2013 návrh zákona umožňující zřizování „dětských skupin“ pod vedením profesionálních chův, na něž by byla poskytovatelům péče a zúčastněným rodinám poskytována podpora ve formě daňových úlev. Jedná se o krok správným směrem, ale problém se tím řeší jen částečně. Z důvodu přetrvávajícího nedostatku zařízení pro péči o děti, zejména pro děti mladší tří let, je zapotřebí zvýšit v rozpočtu podporu veřejných zařízení péče o děti předškolního věku. Zaměstnatelnost znevýhodněných osob a jejich účast na trhu práce je i nadále nedostatečná; efektivita a účinnost veřejných služeb zaměstnanosti by se v tomto ohledu mohla zlepšit.

(16)

Doporučení z roku 2012 týkající se veřejné správy výslovně zmínilo potřebu zlepšit výkonnost veřejné správy a posílit boj proti korupci. Avšak pokrok v přijímání prioritních právních aktů v rámci Strategie České republiky v boji proti korupci na období 2011–2012 byl velmi omezený. Je třeba, aby nová protikorupční strategie na období 2013–2014, kterou vláda schválila v lednu 2013, byla následována bezprostředním přijetím zbývajících prioritních právních předpisů, jako například služebního zákona. Tento nový právní předpis bude muset dostatečně oddělit politicky obsazované funkce od nepolitických zaměstnanců, zaručit nezávislost státních úředníků a vytvořit dobře fungující systém služebního postupu, který by omezil častou obměnu zaměstnanců. Česká republika významně pokročila při provádění zákona o zadávání veřejných zakázek, který vstoupil v platnost v dubnu 2012. Místní orgány však informují o obtížích při jeho uplatňování. Co se týče využívání prostředků z fondů EU, většina opatření z akčního plánu na posílení systému řízení a kontroly byla provedena do konce roku 2012. České orgány však budou muset zajistit průběžné sledování tohoto akčního plánu.

(17)

Na úrovni povinné školní docházky dosahují čeští žáci v mezinárodním srovnávání zhruba průměrných výsledků. V matematice a přírodních vědách se však výsledky v průběhu času rychle zhoršují. České orgány na to reagovaly souborem opatření, k nimž patří stanovení minimálních standardů vzdělávání, které budou využity pro celostátní testování žáků. Měl by však být vytvořen integrovanější systém, který by zajistil, aby se žákům, učitelům a školám s podprůměrnými výsledky z testů dostávalo systematické podpory, a tím dále zvýšit ambice této reformy. Hlavním úkolem českého systému vysokoškolského vzdělávání je zajistit, aby narůstající počet studentů byl vybaven dovednostmi potřebnými k úspěchu na trhu práce. Projednává se novela zákona o vysokých školách, která by měla zavést diferencované financování a zlepšit systém akreditace. Jedná se o relevantní a ambiciózní návrhy, avšak jejich skutečný dopad bude záviset na konečném návrhu reformy. České orgány rovněž plánují přijmout revidované normy hodnocení pro účely financování výzkumných institucí. Zvýšení podílu ukazatelů kvality, včetně posílené spolupráce s podnikatelským sektorem, by pomohlo českému výzkumnému a inovačnímu systému dosáhnout vyšší excelence.

(18)

Česká republika se řadí mezi členské státy s největším počtem regulovaných povolání. V roce 2012 proběhla veřejná konzultace o přezkumu předpisového rámce pro povolání a její výsledky mají být předloženy v roce 2013. Jedná se o důležitý krok za účelem snížení nebo odstranění překážek pro povolání, u nichž není prokázána nezbytnost regulace nebo u nichž se regulace považuje za nadměrnou (včetně délky povinných stáží) a u nichž by jednodušší přístup mohl umožnit vznik dalších pracovních míst a růst. Přestože bylo dosaženo jistého zlepšení, Česká republika je stále jednou z nejvíce energeticky náročných ekonomik v Unii a má nízkou energetickou účinnost budov.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky České republiky. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(20)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Provést plánovaný rozpočet na rok 2013 tak, aby byl v roce 2013 udržitelným způsobem odstraněn nadměrný schodek a bylo dosaženo strukturálního přizpůsobení uvedeného v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Na rok 2014 a roky pozdější posílit a striktně provádět rozpočtovou strategii, doprovázenou dostatečně upřesněnými opatřeními, aby se zajistilo fiskální úsilí přiměřené pro dostatečný pokrok k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Upřednostnit výdaje podporující růst a mimo jiné včas zazávazkovat zbývající projekty spolufinancované z fondů EU ve stávajícím finančním rámci.

2.

Snížit vysokou úroveň zdanění práce přesunem zdanění do oblastí, které méně omezují růst, například pravidelně odváděné daně z nemovitostí a daně na silniční motorovou dopravu. Dále zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Zvětšit míru dodržování daňových předpisů a snížit náklady na jejich dodržování vytvořením Jednoho inkasního místa a harmonizováním daňových základů pro daň z příjmu fyzických osob a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění.

3.

Zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života a přezkoumat systém valorizace důchodů. Zvyšování věku odchodu do důchodu doplnit o opatření podporující zaměstnatelnost starších pracovníků a omezit možnosti předčasného odchodu do důchodu. Zejména zrušit veřejnou dotaci pro režim předdůchodu. Přijmout opatření, která by výrazně zlepšila nákladovou efektivnost výdajů na zdravotní péči, zejména na péči v nemocnicích.

4.

Vyvinout další úsilí k posílení efektivnosti a účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Výrazně zvýšit dostupnost zařízení péče o děti podporujících sociální začlenění se zaměřením na děti do tří let a zvýšit účast romských dětí, a to zejména přijetím a provedením zákona o službách péče o děti a zvýšením kapacity veřejných i soukromých služeb péče o děti.

5.

Zajistit provádění protikorupční strategie na období 2013–2014. Přijmout zákon o státních úřednících, který by měl zajistit stabilní, výkonné a profesionální služby státní správy. Zlepšit správu prostředků z fondů EU s ohledem na programové období 2014–2020. Posílit kapacity pro provádění veřejných zakázek na místní a regionální úrovni.

6.

Vytvořit ucelený hodnotící rámec vzdělávání na základních školách a podniknout cílené kroky na podporu škol, jež vykazují slabší výsledky. Přijmout opatření ke zlepšení systému akreditace a financování vysokých škol. Zvýšit podíl finančních prostředků přidělovaných výzkumným institucím na základě výkonu.

7.

S využitím probíhajícího přezkumu pokračovat v reformě regulovaných povolání snižováním či odstraňováním vstupních překážek a vyhrazených činností, budou-li shledány neopodstatněnými. Přijmout další opatření ke zlepšení energetické náročnosti budov a průmyslových odvětví.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/18

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Dánska na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Dánska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Dánsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Dánska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Dánsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, i když nikoliv nadměrnou.

(9)

Dne 30. dubna 2013 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2013 a konvergenční program na období 2013–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Scénář počítá s růstem HDP o 0,7 % v roce 2013 a 1,6 % v roce 2014, což je vesměs v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2013, která pro uvedené roky předpokládá růst 0,7 % a 1,7 %. V konvergenčním programu je popsána rozpočtová strategie zaměřená na nápravu nadměrného schodku a na dosažení střednědobého cíle, jímž je strukturální schodek ve výši nepřesahující 0,5 % HDP do konce roku 2013, což odpovídá cílům paktu. Cílem konvergenčního programu je schodek veřejných financí ve výši 1,7 % HDP v roce 2013 a 1,8 % v roce 2014, což je v souladu se lhůtou navrženou Komisí v rámci postupu při nadměrném schodku. Průměrné roční fiskální úsilí v období 2011–2013 vycházející z výpočtů strukturálního salda rozpočtu je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Čistý dopad diskrečních opatření uvedených v konvergenčním programu má podle odhadů zajistit konsolidaci, která bude v zásadě v souladu s doporučením vydaným v rámci postupu při nadměrném schodku. Odhaduje se, že skutečné veřejné výdaje (včetně nepředepsaných opatření na straně příjmů) vykáží v roce 2013 nulový růst a v roce 2014 vzrostou o 0,4 %, čímž bude v obou letech splněno výdajové kritérium stanovené v Paktu o stabilitě a růstu. Veřejné finance jsou obecně v dobrém stavu a země již dosáhla svého střednědobého cíle. Avšak i vzhledem ke stárnoucí populaci a velkorysé sociální politice je naprosto nezbytné, aby si Dánsko zachovalo solidní a udržitelný rámec fiskálních politik a udrželo schodek rozpočtu pod hranicí referenční hodnoty uvedené ve Smlouvě, tj. 3 % HDP.

(11)

V roce 2012 Dánsko dokončilo reformu systému invalidních důchodů a systému dotovaného zaměstnávání (tzv. flex-job), která nabyla účinnosti 1. ledna 2013. Tyto reformy představují důležitá opatření ke zlepšení nabídky práce v Dánsku. Avšak zlepšení zaměstnatelnosti osob, pro které je získání práce nejobtížnější, zejména lidí z přistěhovaleckého prostředí, dlouhodobě nezaměstnaných a pracovníků s nízkou kvalifikací, zůstává nadále problémem. I když si ambiciózní vládní program reforem zaslouží ocenění, je důležité zajistit, aby uznávaný dánský model flexikurity nadále usnadňoval přechod mezi nezaměstnaností a pracovním poměrem a přitom omezoval marginalizaci a sociální vyloučení. V tomto ohledu je důležitá úloha vzdělání, odborné přípravy a zvyšování kvalifikace.

(12)

Pro Dánsko je vzdělání oprávněně jasnou prioritou. Nicméně je třeba pokračovat v úsilí o zlepšení kvality a nákladové efektivnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně dokončení započatých reforem. Navržená reforma prvního a nižšího druhého stupně vzdělávacího systému je zaměřena správným směrem a lze očekávat, že se příznivě projeví na nákladové efektivnosti školství a na kvalitě vzdělávání, včetně úrovně znalostí žáků. V oblasti odborné přípravy podnikla vláda v roce 2012 kroky na posílení kvality odborné přípravy a zajištění nezbytné učňovské přípravy poskytované soukromými společnostmi. Byl vytvořen výbor za účasti vlády, obcí, regionů a sociálních partnerů za účelem nalezení trvalého řešení pro zajištění potřebné nabídky učňovských míst a zvýšení kvality systému odborného vzdělávání a přípravy. Nalezení trvalých a ambiciózních řešení týkajících se jak nedostatku učňovských míst, tak vysokého počtu případů předčasného ukončení studia ve vzdělávacích systémech odborné přípravy mládeže by Dánsku skutečně pomohlo lépe se připravit na budoucí poptávku po kvalifikovaných pracovních silách na trhu práce a zlepšit produktivitu.

(13)

Dánsko by mohlo dosáhnout vyššího hospodářského růstu odstraněním překážek hospodářské soutěže v odvětví místních služeb a maloobchodu vzhledem k důležitosti tohoto odvětví pro dánské hospodářství. V roce 2012 předložila dánská vláda nový zákon o hospodářské soutěži, který představuje důležitý krok správným směrem. Revize právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže zavedla účinnější mechanismus na posílení regulace hospodářské soutěže, což je plně v souladu s příslušnou částí doporučení na rok 2012. Větší pozornost je však nutno věnovat zajištění účinnosti opatření ke zlepšení podmínek hospodářské soutěže a fungování trhu přijatých v oblastech odvětvových a veřejných služeb. Různé politické iniciativy na tomto poli jsou stále jen v počátečním stadiu a k zajištění účinného provedení je potřeba vytrvalého úsilí.

(14)

Jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU byly v uplynulých letech provedeny významné analýzy ohledně zadluženosti domácností za účelem posouzení rizik pro finanční a hospodářskou stabilitu. Prozatím se zdá, že rizika pro finanční stabilitu jsou pod kontrolou, nicméně je nutno je neustále sledovat. Dánské orgány přijaly řadu opatření na zlepšení odolnosti systému hypotečních úvěrů. Mezi ně patří systém klasifikace hypotečních úvěrů na bydlení z hlediska rizikovosti a omezení variabilních úroků nebo půjček s odloženou splatností. Hypoteční úvěrové instituce přijaly ze své iniciativy opatření, která mají snížit potřebu doplňkového zajištění. Všechna opatření směřují správným směrem, ale pro ověření, jestli bylo dosaženo žádoucího účinku, je nutné podrobné sledování. Komise prověří pravidelné zprávy Dánska o dopadech opatření přijatých v této souvislosti. Časem by mělo být v Dánsku přezkoumáno zdanění majetku s cílem snížit zkreslení a posílit jeho proticyklický charakter.

(15)

V rámci evropského semestru vypracovala Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska. Posoudila národní program reforem a konvergenční program a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3.

(16)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(17)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení č. 3,

1.

V roce 2013 realizovat rozpočtovou strategii podle plánu s cílem zajistit nápravu nadměrného schodku do konce roku 2013. Dále realizovat rozpočtovou strategii pro rok 2014 a další léta s cílem zajistit dostatečné fiskální úsilí pro udržení střednědobého cíle.

2.

Podniknout další kroky ke zlepšení zaměstnatelnosti osob na okraji trhu práce, zejména lidí z přistěhovaleckého prostředí, dlouhodobě nezaměstnaných a pracovníků s nízkou kvalifikací. Zlepšit kvalitu odborné přípravy s cílem snížit počet případů předčasného ukončení studia a zvýšit počet učňovských míst. Provést reformu prvního a nižšího druhého stupně vzdělávacího systému za účelem zvýšení úrovně znalostí žáků a zlepšení nákladové efektivnosti školství.

3.

Pokračovat v úsilí o odstranění překážek hospodářské soutěže v sektoru služeb, včetně maloobchodu a stavebnictví, a zlepšit efektivnost poskytování veřejných služeb.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/21

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Estonska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Estonska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Estonsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 30. dubna 2013 předložilo Estonsko svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je na období 2013–2014, kdy se očekává průměrný růst HDP kolem 3,3 %, realistický. Prognóza útvarů Komise z jara 2013 počítá v období 2013–2014 s růstem HDP ve výši 3,5 %. V roce 2012 představoval celkový schodek rozpočtu Estonska 0,3 % HDP. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl, který spočívá ve vytváření strukturálního přebytku, což je ambicióznější než cíl požadovaný Paktem o stabilitě a růstu. Jelikož strukturální saldo Estonska skončilo v roce 2012 přebytkem, dosáhlo Estonsko svého střednědobého rozpočtového cíle o rok dříve, než předpokládal jeho program stability na období 2012–2015. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability na období 2012–2017 je zajistit udržitelnou fiskální politiku, jež podporuje vyvážený růst, udržením střednědobého rozpočtového cíle a zároveň zajištěním dostatečných rozpočtových rezerv a snížením daňového zatížení práce. Program stability předpokládá, že plánovaný celkový rozpočtový schodek pro rok 2013 ve výši 0,5 % HDP se bude v průběhu daného období zlepšovat, v roce 2014 bude rozpočet vyvážený a následně přejde v přebytek. Podle celkového hodnocení nově vypočteného strukturálního rozpočtového salda, včetně analýzy výdajového kritéria Paktu o stabilitě a růstu, se Estonsko v roce 2013 výrazně neodchyluje od střednědobého rozpočtového cíle a v roce 2014 se vrátí ke strukturálnímu přebytku. Poměr dluhu k HDP je značně pod 60 % a podle programu stability by po roce 2013 měl klesat tak, že se v letech 2015–2016 bude pohybovat okolo 9 %. Estonsko hodlá v roce 2013 zavést strukturální rozpočtové pravidlo v souladu s požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, podepsané dne 2. března 2012 v Bruselu. Toto pravidlo by mělo být doplněno posílením závazné povahy víceletých cílů na straně výdajů, jakmile bude toto rozpočtové pravidlo zavedeno.

(10)

Pokud jde o trh práce, ačkoli míra zaměstnanosti nadále roste, přetrvávají určité překážky růstu, jež zahrnují trvající nezaměstnanost mládeže a dlouhodobou nezaměstnanost, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a rostoucí nedostatek pracovní síly včetně ztrát pracovní síly v důsledku dlouhodobých zdravotních problémů. Systém sociálních dávek by měl být upraven tak, aby byl flexibilnější a lépe cílený, poskytoval podpůrné služby a pobídky pro nezaměstnané a neaktivní osoby, jež by mohly být znovu zaměstnány, a zároveň by měla být posílena aktivační opatření, aby bylo zaručeno, že se dostanou k těm, kteří je nejvíce potřebují. Nákladová efektivita výdajů na rodinnou politiku by se mohla zlepšit, aniž by to mělo dopad na rozpočet, mimo jiné převedením prostředků určených na rodičovské dávky na účinnější opatření jako například služby péče o dítě, což by mělo pozitivně ovlivnit zaměstnanost žen. Hospodářský rozvoj regionů by měl být koordinovanější, aby byly jeho výsledky viditelnější.

(11)

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy Estonsko částečně realizovalo doporučení Rady z roku 2012: v roce 2012 byla přijata reforma vyššího vzdělávání a v roce 2013 má být přijata komplexní reforma odborného vzdělávání a přípravy. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat tomu, aby se zajistilo dostatečné zapojení sociálních partnerů, a tím dostatečný počet učňovských programů v rámci odborného vzdělávání. Racionalizace sekundárního vzdělávání je důležitým závazkem, jenž zůstává zatím nenaplněn. Stále relativně vysokou míru nezaměstnanosti mládeže je třeba řešit ve světle vysokého podílu osob bez profesního či odborného vzdělání. Řešení přístupu k celoživotnímu učení pro málo kvalifikované pracovníky je stále nedostatečné a opatření týkající se nezaměstnané mládeže ne vždy přesně odpovídají potřebám trhu práce. Neexistence propojení mezi veřejným výzkumným sektorem a ekonomikou zůstává problémem pro růst produktivity a konkurenceschopnost. Kromě toho zůstává, vzhledem k malé velikosti ekonomiky, určitým problémem i internacionalizace a upřednostňování systému výzkumu a inovací.

(12)

Energetická náročnost Estonska zůstává velmi vysoká. Ačkoliv vláda již podnikla určité kroky, její úsilí musí být větší, trvalé a se zvláštním důrazem kladeným na rekonstrukci obytných budov. Park nových osobních automobilů v Estonsku je energeticky nejnáročnější v Unii a spotřebitelské zvyklosti se navzdory vyšší spotřební dani z pohonných hmot nemění. Pokud Estonsko nepřijme další opatření, je nepravděpodobné, že splní své cíle týkající se emisí skleníkových plynů, zejména nepodnikne-li žádné kroky v oblasti dopravy a bydlení. Vlivem nedostatečného přeshraničního propojení také pokračuje relativní izolovanost estonského trhu s energií.

(13)

Poskytování služeb, jež musí ze zákona zajišťovat orgány místní správy, je ve většině odvětví, zejména v oblasti dlouhodobé péče, podpory rodiny, vzdělávání a dopravních služeb, neefektivní; totéž platí pro místní podpůrná opatření nezbytná k zajištění účinného poskytování zdravotní péče. Důvodem je malá správní kapacita orgánů místní správy a nepoměru mezi jejich příjmy a přenesenou působností. V souvislosti se zlepšením místní správy dosud nebyl přijat žádný proveditelný plán.

(14)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(15)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Estonsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Uskutečňovat prorůstovou fiskální politiku a zachovat zdravou fiskální pozici, jak bylo plánováno, tak aby bylo zajištěno splnění střednědobého rozpočtového cíle během období programu stability. Doplnit plánované rozpočtové pravidlo o závaznější víceletá pravidla pro výdaje v střednědobém rozpočtovém rámci a pokračovat ve zvyšování efektivity veřejných výdajů.

2.

Zlepšit motivaci k práci propojením jednotlivých existujících systémů sociálních dávek a zvýšením flexibility a cíleným přidělováním dávek. Zlepšit poskytování sociálních služeb, včetně péče o dítě, a zároveň zvýšit účinnost a nákladovou efektivitu rodinné politiky. Posílit aktivační opatření, aby se dlouhodobě nezaměstnaným a osobám pobírajícím dávky v invaliditě a dávky v případě pracovní neschopnosti usnadnil návrat na trh práce. Zavést koordinovaná opatření na podporu hospodářského rozvoje v regionech s vysokou nezaměstnaností.

3.

Pokračovat v úsilí o zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby více odpovídaly potřebám pracovního trhu, mimo jiné i větším zapojením sociálních partnerů a zaváděním cílených opatření k řešení nezaměstnanosti mládeže. Výrazně zvýšit účast málo kvalifikovaných pracovníků v programech celoživotního učení. Zvýšit úsilí o upřednostňování a internacionalizaci systémů výzkumu a inovací a posílit spolupráci mezi podnikovým sektorem a vysokoškolskými a výzkumnými institucemi.

4.

Zlepšit energetickou účinnost, zejména budov a dopravy, a posílit environmentální pobídky týkající se vozidel a odpadu. Intenzivněji budovat přeshraniční propojení v oblasti energetiky s cílem diverzifikovat zdroje energií a podpořit konkurenci na trhu s energií.

5.

Lépe vyvážit poměr mezi příjmy orgánů místní správy a jejich přenesenou odpovědností. Zlepšit efektivitu orgánů místní správy a zajistit poskytování kvalitních místních veřejných služeb.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/24

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Finska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Finska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Finsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Finska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise ve své analýze dospěla k závěru, že ve Finsku panuje makroekonomická nerovnováha, kterou je třeba sledovat a řešit na politické úrovni. Zvláště značné zhoršení salda běžného účtu a slabá exportní výkonnost v důsledku restrukturalizace průmyslu, jakož i nákladové a nenákladové faktory konkurenceschopnosti vyžadují trvalou pozornost.

(9)

Dne 18. dubna 2013 předložilo Finsko svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že veřejné finance Finska jsou celkově zdravé a že byla vynaložena snaha ke zvýšení příjmů a kontrole výdajů s cílem přiblížit se k střednědobému rozpočtovému cíli. Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability, je realistický. Projekce růstu pro rok 2013 se podobá prognóze útvarů Komise z jara 2013, zatímco projekce pro rok 2014 je o 0,6 procentních bodů vyšší než tato prognóza. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability jsou vyvážené finance ústředních vládních institucí a dosažení klesající tendence poměru vládního dluhu k HDP do roku 2015. Program stability zahrnuje změnu střednědobého rozpočtového cíle z 0,5 % na – 0,5 %. Nový střednědobý rozpočtový cíl je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Program stability předpokládá, že střednědobého rozpočtového cíle bude dosaženo do roku 2014 a že do roku 2017 bude udržen. Na základě (nově vypočteného) strukturálního salda vycházejícího z informací uvedených v programu stability Finsko v roce 2012 nesplnilo původní střednědobý rozpočtový cíl a nesplní ani nový střednědobý rozpočtový cíl v roce 2013.

Program stability předpokládá, že se (nově vypočtené) strukturální rozpočtové saldo sníží z – 1 % HDP v roce 2012 na – 0,9 % HDP v roce 2013. V období 2014–2017 by mělo zůstat mezi – 0,6 % a – 0,7 % HDP. Čisté výdaje Finska v roce 2012 vzrostly o 0,4 %, což je stále pod stanovenou referenční hodnotou výdajového kritéria stanoveného v Paktu o stabilitě a růstu. Vzhledem k zápornému růstu reálného HDP v roce 2012 je nízké tempo strukturální korekce považováno za dostatečné. V roce 2013 se (nově vypočtené) strukturální rozpočtové saldo Finska zlepšuje a čisté výdaje by se měly odchýlit od výdajového kritéria pouze o 0,1 % HDP. Vzhledem k velké záporné mezeře výstupu Finska je to považováno za přiměřené. V roce 2014 se má (nově vypočtené) strukturální rozpočtové saldo Finska dále zlepšit až na úroveň – 0,6 % HDP, čímž se dostatečně přiblíží k střednědobému rozpočtovému cíli. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 má Finsko v roce 2014 tento cíl dokonce zcela naplnit. Celkově by tak byl zajištěn soulad s preventivní složkou Paktu o stabilitě a růstu. Konsolidovaný hrubý veřejný dluh byl v roce 2012 na úrovni 53 % HDP a podle programu stability se během programového období udrží pod 60 % HDP. V letech 2016 a 2017 program stability předpokládá pokles úrovně zadlužení. Nejvýznamnějším problémem fiskální politiky zůstává dlouhodobá udržitelnost. Mezera udržitelnosti související se stárnutím populace a dotýkající se důchodů a zdravotní a dlouhodobé péče byla vzata na vědomí a musí být nepřetržitě sledována.

(11)

Růst produktivity veřejných služeb neodpovídá růstu produktivity širší ekonomiky a zároveň se zvyšuje zátěž spojená se stárnutím populace. Přestože byly stanoveny principy reformy obcí, zůstane slučování dobrovolné, ačkoliv budou dostupné finanční pobídky ústřední vlády. Předpokládá se, že probíhající reforma sociálních a zdravotnických služeb nepovede k významnému snížení stávajícího počtu zdravotních obvodů.

(12)

Byla zavedena opatření ke snížení nezaměstnanosti mládeže a dlouhodobě nezaměstnaných, jako například program „Záruka pro mladé lidi“, časově omezený program na zvyšování kvalifikace mladých lidí a pilotní program pro dlouhodobě nezaměstnané. Tato opatření byla v roce 2013 doplněna o dodatečnou finanční podporu pro učňovské vzdělávání coby součást iniciativy „Záruka pro mladé lidi“ a jsou vzhledem k očekávanému růstu nezaměstnanosti vítána. Tato opatření je nyní třeba zavádět způsobem jasně zaměřeným na zlepšení dovedností a postavení cílových skupin na trhu práce. Pro zajištění udržitelnosti veřejných financí a pokrytí budoucí poptávky po pracovní síle je nutné zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků. Velikost populace v produktivním věku se ve Finsku zmenšuje. Bylo dohodnuto několik opatření zaměřených na způsoby předčasného odchodu do důchodu, jako například zvýšení věkové hranice pro vznik nároku na částečný starobní důchod, zrušení možnosti sníženého důchodu a zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu u lidí, kteří byli určitou dobu nezaměstnaní. Prodlužování střední délky života však bylo rychlejší, než se očekávalo při přípravě důchodové reformy v roce 2005, a postupně by se mohlo ukázat, že současné zákonem stanovené věkové rozmezí pro odchod do důchodu je příliš nízké a důchody nedostatečné. Vláda se v programu stability zavázala zvýšit do roku 2025 skutečný věk odchodu do důchodu na 62,4 let, což je vzhledem k střední délce života a demografickým problémům stále málo. Provádění těchto dohodnutých opatření zůstává v krátkodobém horizontu prioritou.

(13)

Regulační bariéry v odvětví služeb jsou ve Finsku stále ještě restriktivní a koncentrace na trhu je v důležitých odvětvích, například maloobchodu, vysoká. Plánované změny zákona o hospodářské soutěži týkající se dominantního postavení prodejců potravin, cíle programu zdravé hospodářské soutěže zajišťující větší dohled v tomto odvětví a odstranění zbytečných omezení hospodářské soutěže ze stávající legislativy, například zákona o územním plánování a stavbách, by měly pomoci současné problémy řešit. Účinnost politiky hospodářské soutěže a výhody z ní plynoucí by obecně mělo zlepšit i sloučení úřadu na ochranu hospodářské soutěže a úřadu na ochranu spotřebitele spolu s navýšením rozpočtu a rozšířením pravomocí tak, aby byla zajištěna neutralita hospodářské soutěže mezi veřejnými a soukromými subjekty. Pokuty za porušení hospodářské soutěže jsou ve Finsku tradičně nízké a průzkum plánovaný na rok 2013 by měl poskytnout základ pro další reformy, které by zvýšily jejich odrazující účinky.

(14)

Růst produktivity ve Finsku i nadále zaostává za růstem mezd a zároveň klesá konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, což dokládá klesající tržní podíl finského exportu. Zatímco investice do výzkumu, rozvoje a inovací jsou stále vysoké, zásadní problém je i nadále v efektivitě, s jakou se výsledky výzkumu promítají do inovací a zakládání nových společností s vysokým růstovým potenciálem, jež mohou proniknout na rychle rostoucí exportní trhy a posílit zahraniční konkurenceschopnost. Z krátkodobého hlediska by Finsko mělo provádět politiky a zavést opatření ke zlepšení systému výzkumu a inovací, jež v poslední době přijalo, jakož i nový akční plán, a navrhnout případné další reformy vycházející ze stávajících hodnocení a připravovaných prognóz. Bylo zjištěno, že k položkám, jež zvyšují vstupní náklady finských producentů, patří ceny energií a práce. Růst mezd byl v posledních letech mírný v důsledku tripartitní dohody o mzdách, jejíž platnost končí v roce 2013. Je proto znepokojivé, že sociální partneři dosud neuzavřeli žádnou novou dohodu.

(15)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Finska. Posoudila národní program reforem i program stability a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Finska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(16)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(17)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení č. 3 až 5.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Finsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Uskutečňovat prorůstovou fiskální politiku a zachovat zdravou fiskální pozici podle plánu, tak aby bylo zajištěno splnění střednědobého rozpočtového cíle během programového období. Pokračovat v ročním hodnocení velikosti mezery udržitelnosti související se stárnutím populace a přizpůsobit veřejné příjmy a výdaje dlouhodobým cílům a potřebám. Zajistit nákladovou efektivitu a udržitelnost dlouhodobé péče a více se zaměřit na prevenci, rehabilitaci a samostatný život.

2.

Zajistit účinné provádění probíhajících správních reforem týkajících se struktury obcí, jež přinese vyšší produktivitu a úspory nákladů v oblasti veřejných služeb, včetně sociálních služeb a zdravotní péče.

3.

Přijmout další kroky ke zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků, a to i zlepšením jejich zaměstnatelnosti a omezením možností předčasného odchodu do důchodu a zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života. Provádět stávající opatření ke zlepšení postavení mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce se zvláštním zaměřením na rozvoj pracovních dovedností a pečlivě sledovat jejich dopad.

4.

Nadále usilovat o posílení hospodářské soutěže na trhu se zbožím a službami, zejména v odvětví maloobchodu, a to pomocí nového programu na podporu zdravé hospodářské soutěže.

5.

Podpořit schopnost Finska vytvářet v rychle se měnícím prostředí inovativní produkty, služby a společnosti s vysokým růstovým potenciálem a pokračovat v diverzifikaci průmyslu; pokračovat ve zvyšování celkové energetické účinnosti ekonomiky. Podporovat v současném pomalu rostoucím prostředí sladění vývoje reálných mezd a produktivity, při plném respektování úlohy sociálních partnerů a vnitrostátní praxe.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/27

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Francie na rok 2012 a stanovisko k programu stability Francie na období 2012–2016.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Francie podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Francie se potýká s makroekonomickými nerovnováhami, které vyžadují sledování a rozhodná politická opatření. Stálou pozornost je třeba věnovat zejména zhoršování obchodní bilance a konkurenceschopnosti, které se odvíjí od nákladových i nenákladových faktorů, také s ohledem na zhoršující se vnější pozici a vysoké veřejné zadlužení, s cílem snížit riziko nepříznivých dopadů na fungování francouzské ekonomiky a hospodářské a měnové unie, zejména vzhledem k velikosti francouzské ekonomiky.

(9)

Dne 30. dubna 2013 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že navzdory značnému konsolidačnímu úsilí, které snížilo celkový schodek ze 7,5 % HDP v roce 2009 na 4,8 % v roce 2012, nelze předpokládat, že by Francie napravila do roku 2013 svůj nadměrný schodek tak, jak to doporučila Rada dne 2. prosince 2009. To je spojeno zejména s ekonomickým prostředím, které je horší, než bylo předpokládáno v době přijetí doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009, což bylo jen částečně vykompenzováno neplánovanými příjmy, zatímco úsilí bylo do jisté míry opožděno. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí, je realistický pro rok 2013, ale příliš optimistický pro rok 2014. Orgány zejména očekávají, že po stagnaci v roce 2012 (0 %) a 2013 (+0,1 %) vzroste HDP v roce 2014 o 1,2 %, přičemž předpokládají, že budou přijata fiskální opatření, která povedou v roce 2014 ke snížení schodku veřejných financí na úroveň 2,9 % HDP. Naproti tomu Komise předpokládá, že HDP vzroste za předpokladu nezměněné politiky, tedy při scénáři, který bere v úvahu pouze opatření, která byla přijata nebo dostatečně vymezena, v roce 2014 o 1,1 %, a předpovídá tak schodek ve výši 4,2 % HDP. Hlavním účelem rozpočtové strategie uvedené v programu stability, stejně jako v programu stability pro období 2012-2016, je dosažení střednědobého cíle, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření. To je náročnější cíl, než vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu. Zatímco v programu stability pro období 2012-2016 byl cílovým rokem pro dosažení střednědobého cíle rok 2015, nyní jde o rok 2016.

Plánovaný celkový schodek stanovený v programu stability je v souladu s nápravou nadměrného schodku do roku 2014, tj. jeden rok po prodloužené lhůtě stanovené Radou v rámci postupu při nadměrném schodku dne 2. prosince 2009. Vzhledem k příliš optimistické prognóze růstu v programu stability na rok 2014 se Rada domnívá, že pokud nebudou přijata další opatření, která podstatně posílí úsilí na daný rok, pak fiskální úsilí předpokládané orgány není slučitelné se skutečnou nápravou nadměrného schodku do roku 2014. Plánované úspory a další příjmy rovněž postrádají konkrétní vyjádření. Za těchto okolností musí být opatření na roky 2014 i 2015 zpřesněna, aby byla zaručena náprava nadměrného schodku nejpozději do roku 2015, jak doporučila Rada. V roce 2016 se podle nového propočtu Komise očekává strukturální schodek ve výši –0,4 % HDP (–0,3 % v roce 2017), takže střednědobého rozpočtového cíle nebude do konce programového období dosaženo. Očekává se, že pokrok směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle bude v roce 2016 ve výši 0,3 % HDP, tedy pod referenční hodnotu 0,5 % HDP. Celkový veřejný dluh se od počátku krize podstatně zvýšil. V roce 2007 představoval poměr dluhu k HDP 64,2 %, v roce 2012 dosáhl 90,2 % a podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 dále vzroste na 96,2 % do roku 2014. Orgány očekávají, že poměr zadlužení dosáhne vrcholu v roce 2014 na úrovni 94,3 % HDP a poté klesne na 88,2 % v roce 2017. Pokud jde o soulad s kritériem dluhu, bude Francie v přechodném období od roku 2016.

(11)

Vzhledem k vysokému a stále se zvyšujícímu dluhu a vzhledem k tomu, že lhůta pro nápravu nadměrného schodku je znovu odložena do roku 2015, je o to důležitější, aby byl striktně plněn rozpočet na rok 2013 a v následujících letech bylo nadále vyvíjeno značné konsolidační úsilí. Zejména je důležité, aby francouzské veřejné výdaje rostly mnohem pomaleji než potenciální HDP, neboť zlepšení strukturálního schodku byla dosud založena hlavně na příjmech. Probíhající revize veřejných výdajů („Modernisation de l’action publique“), jejíž rozsah zahrnuje ústřední vládu, orgány místní správy a správy sociálního zabezpečení, by měla poskytnout směry k dalšímu zlepšení účinnosti veřejných výdajů. Je zde rovněž prostor pro další racionalizaci jednotlivých úrovní a kompetencí veřejné správy, aby se dosáhlo další synergie, úspor a zvýšení účinnosti. Tuto otázku by měly vyřešit plánovaný nový zákon o decentralizaci. Vzhledem k očekávanému střednědobému a dlouhodobému zvyšování veřejných výdajů na zdravotní péči vyžadují budoucí veřejné výdaje v této oblasti zvýšenou kontrolu a účinnost, zejména pokud jde o výdaje na léčiva. Nejnovější odhady poradního sboru v oblasti důchodů („Conseil d’orientation des retraites“) prognózují přetrvávající schodky důchodového systému do roku 2018, což je v rozporu s reformním cílem z roku 2010, podle kterého měl být systém v té době již vyrovnaný. Kromě toho je částečné zrušení reformy z roku 2010 v rozporu s doporučením z roku 2012. Z toho vyplývá, že důchodový systém bude v roce 2020 stále čelit velkému schodku a k nápravě této situace jsou nezbytně nutná nová politická opatření, která zároveň zachovají přiměřenost systému.

Tato opatření by mohla zahrnovat další zvyšování minimální věkové hranice pro odchod do důchodu a hranice pro odchod s plnou výší důchodu, jakož i prodloužení příspěvkového období nutného pro vznik nároku na plný důchod, změny pravidel valorizace a přezkum v současnosti četných výjimek z obecného systému pro specifické kategorie pracovníků. Francouzská vláda se rozhodla do navržení reformy plně zapojit sociální partnery, aby posílila její všeobecnou přijatelnost. Vzhledem k negativnímu dopadu na náklady na pracovní sílu by měl být vyloučen nárůst výše příspěvků na sociální zabezpečení. S ohledem na problémy v oblasti veřejných financí, kterým Francie čelí, je nadmíru důležité, aby byla fiskální opatření doplněna zvýšeným úsilím v oblasti strukturálních reforem s cílem podpořit a zvýšit dlouhodobý růstový potenciál francouzského hospodářství.

(12)

Jak naznačuje hloubkový přezkum z roku 2013, velkou výzvou je nadále konkurenceschopnost Francie, jak ukazuje značná ztráta podílů na vývozních trzích v posledních letech. Vláda navrhla v listopadu 2012 několik politických opatření v rámci „paktu konkurenceschopnosti“. Zavedení slevy na dani z příjmu právnických osob (Crédit d’impôt pour la compétitivité et l’emploi – CICE) s plánovaným ročním dopadem 20 miliard EUR je významným krokem, který by měl přispět ke snížení nákladů práce. Existuje prostor pro další opatření, protože nová daňová sleva sníží rozdíl mezi francouzským daňovým zatížením a průměrem OECD na úrovni mediánové mzdy pouze o polovinu. Kromě toho fiskální opatření ovlivňující podniky přijatá od roku 2010, včetně snížení daňových výdajů, vedou k celkovému zvýšení zdanění podnikatelské činnosti, a to i tehdy, jsou-li korigována slevou na dani CICE. Zvýšení minimální mzdy, o kterém bylo rozhodnuto v červenci 2012, může mít – jakkoli je omezené – negativní dopad na tvorbu zaměstnanosti a konkurenceschopnost, jak je zdůrazněno v doporučení z roku 2012. Mezi roky 2002 a 2012 se hodinová minimální mzda zvýšila o 38 % (o 16 % v reálném vyjádření). Vysoká úroveň minimální mzdy, která představuje 60 % mediánové mzdy, je zaměstnavatelům vyrovnána řadou výjimek v oblasti příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnavatelem. Související náklady zatěžující veřejné finance se mezi roky 1992 a 2002 rychle zvýšily a od té doby se stabilizovaly na úrovni kolem 1 % HDP. Kromě toho alternativní nástroje, jako jsou systémy podpory příjmů („Prime pour l’emploi“ a „Revenu de solidarité active“), jsou v oblasti řešení chudoby zaměstnaných osob v důsledku nedostatečného odměňování účinnějšími nástroji než minimální mzda.

(13)

Co se týče necenové konkurenceschopnosti, vláda nedávno obnovila svou vývozní strategii, přičemž podpora rozvoje sítí a partnerství zaměřených na vývoz by měla přispět k internacionalizaci malých a středních podniků. Obecně lze říci, že by mohla být přijata opatření s cílem zajistit, aby podnikatelské prostředí bylo příznivé pro růst malých a středních podniků. I přes značné úsilí vynaložené podniky v odvětvích náročných na výzkum a vývoj a značné státní podpoře (např. formou daňových úlev na výzkum) představuje vysoce technologicky vyspělá a středně technologicky vyspělá výroba pouze skromný a klesající podíl francouzského hospodářství. Je tedy nutné více podporovat vytváření a růst malých a středních podniků a společností ze středního tržního segmentu v těchto odvětvích, a to zlepšením rámcových podmínek, které podpoří inovace a podnikání. Politika klastrů, která byla vypracována za účelem propojení veřejného výzkumu a soukromých společností, by mohla být i dále zaměřena na obchodní využití výzkumu, vývoje a inovací, kladné externality mezi soukromými společnostmi, které se nacházejí ve vzájemné blízkosti, a internacionalizaci malých a středních podniků. Doktorská studia a praxe v oblasti výzkumu by měla být dostatečně atraktivní k dalšímu posílení vazeb mezi soukromými společnostmi a výzkumnými institucemi.

(14)

Pokud jde o služby, byl v průběhu roku 2012 zaznamenán pouze omezený pokrok. Zejména nebyla zahájena žádná horizontální reforma k odstranění bezdůvodných omezení v regulovaných odvětvích a povoláních. Mnoho příslušníků svobodných povolání stále čelí omezení, pokud jde o jejich právní formu a strukturu vlastnictví podílů (např. omezení vlastnictví kapitálu pro veterinární lékaře a právníky). Jiné významné překážky vstupu nebo provozování (např. obchodní sdělení, kvóty nebo územní omezení) stále platí v mnoha odvětvích (jako je provozování taxislužby, některé zdravotnické profese, činnost notářů a další právní profese). Odvětví maloobchodu je nadále předmětem značného počtu předpisů, jako jsou těžkopádné a zdlouhavé schvalovací postupy při zřizování maloobchodních prodejen. Kromě toho stávající zákaz prodeje pod náklady v mnoha ohledech narušuje hospodářskou soutěž, zatímco cíl spočívající v podpoře výrobců a malých distribučních míst by mohl být účinně dosažen prostřednictvím méně narušujících opatření. Tato nadměrná omezení v regulovaných odvětvích a povoláních mají vliv na hospodářskou soutěž a mají tendenci zvyšovat ceny. Jak ukazuje hloubkový přezkum, vyšší ceny ve zprostředkovatelských službách, které tvoří téměř čtvrtinu výrobních nákladů v odvětví zpracovatelského průmyslu, mají v konečném důsledku vliv na vnější konkurenceschopnost francouzských podniků. Omezeného pokroku bylo v roce 2012 dosaženo v síťových odvětvích. Francouzský trh elektřiny je i nadále jedním z nejkoncentrovanějších v Unii. Regulované ceny elektřiny a zemního plynu narušují hospodářskou soutěž a nadále působí jako překážka pro nové účastníky na trhu. Regulované sazby pro zákazníky mimo domácnosti by měly být odstraněny podle harmonogramu dohodnutého s francouzskými orgány. Vyšší propojovací kapacita se sousedními zeměmi a vyhlášení výběrových řízení na koncese na provoz vodních elektráren by rovněž přispěly k posílení hospodářské soutěže na trhu s elektřinou.

V železničním odvětví je trh železniční nákladní dopravy již několik let v trvajícím poklesu (například objem v t/km se v letech 2006 až 2011 snížil o 17 %), zatímco železniční osobní doprava není – kromě mezinárodní přepravy – hospodářské soutěži otevřena. Nadcházející reforma by měla zajistit, že případný nový „jednotný provozovatel infrastruktury“ bude na tradičních poskytovatelích nezávislý, aby byl zaručen spravedlivý a nediskriminační přístup novým účastníkům na trh.

(15)

Francouzský daňový systém je nadále složitý a není dostatečně efektivní vzhledem k širokému rozsahu výjimek, zvláštních povolení, ale rovněž vzhledem k častým změnám právních předpisů. Navzdory úsilí o snížení a zefektivnění daňových výdajů je částka z toho vyplývajícího ušlého příjmu i nadále vysoká. Pokud jde o zdanění příjmů právnických a fyzických osob, přístup s nízkými sazbami daní vybíraných z širokého daňového základu by byl pro růst a sociální jistoty prospěšnější. Střední sazba daně z přidané hodnoty (DPH) se má od ledna 2014 zvýšit ze 7 % na 10 %. To je krok správným směrem, ale je nutné další úsilí. Celkové náklady způsobené výjimkami v oblasti daní a sociálního pojištění zůstávají velmi vysoké, a to až do výše 10 % HDP. Navzdory prokázané neúčinnosti některých snížených sazeb DPH, například u restauračních služeb, nebyla přijata dostatečně diferencovaná politická opatření. Zavedení daňové slevy CICE, financované částečně prostřednictvím výše uvedeného zvýšení střední, ale také základní sazby DPH, přesouvá daňové zatížení od pracovní síly. Nicméně je zapotřebí podniknout další kroky, zejména k vyrovnání podílu ekologických daní. V loňském roce přijala Francie některá opatření k řešení daňových pobídek podporujících zadlužení u daně z příjmu právnických osob. Odpočet úroků je omezen u částek nad 3 miliony EUR, přičemž v roce 2013 bude z odpočtu vyloučeno 15 % úroku nad uvedenou hranici a tento podíl se v roce 2014 zvýší na 25 %. Existuje však prostor pro další zlepšení.

(16)

Míra nezaměstnanosti vzrostla z 9,7 % v roce 2010 na 10,2 % v roce 2012. Z předpovědí Komise vyplývá, že vzhledem k trvale slabému hospodářskému růstu vzroste míra nezaměstnanosti v roce 2013 na 10,6 % a v roce 2014 na 10,9 %. Vzhledem k tomu je segmentace francouzského trhu práce i nadále zdrojem znepokojení. Pravděpodobnost postupu z dočasného na stálé pracovní místo byla v roce 2010 pouze 10,6 % oproti 25,9 % průměru v Unii. Výsledkem je, že jakýkoli proces změn na trhu práce nejvíce dopadá na málo kvalifikované pracovníky v nejistých formách zaměstnání. V květnu 2013 byl přijat zákon založený na meziodvětvové dohodě (ANI) o zajištění zaměstnanosti, uzavřené mezi sociálními partnery v lednu 2013. Předpokládá širší práva pracovníků, řeší právní nejistoty u propouštění a poskytuje větší flexibilitu pro zaměstnavatele. Zákon představuje pozitivní krok směrem k větší pružnosti trhu práce. V některých konkrétních otázkách je vlastní provádění této reformy, jakož i její dopad, spojeno s přijetím dalších odvětvových a podnikových dohod, které jsou nezbytné k tomu, aby dohoda mohla plně vstoupit v platnost.

(17)

Jedna šestina mladých lidí ve Francii ukončí vzdělávání a odbornou přípravu bez kvalifikace. To je znepokojující především vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí byla na konci roku 2012 25,4 % a že riziko nezaměstnanosti bylo pro nejméně kvalifikované mladé lidi téměř dvakrát vyšší. Režimy na podporu učňovské přípravy by se měly týkat zejména nejméně kvalifikovaných mladých lidí. Jako reakci na tyto výzvy by strukturalizační úlohu mělo hrát sladění vnitrostátních režimů se „zárukou pro mladé lidi“ zavedenou doporučením Rady ze dne 22. dubna 2013 (5). Navzdory reformám zahájeným v roce 2009 je míra účasti dospělých na celoživotním učení ve Francii (5,7 % v roce 2012, u dospělých s nízkou kvalifikací pak 2,5 %) pod průměrem EU. Zamýšlený převod pravomocí na regionální rady by mohl poskytnout příležitost zaměřit se na slabé stránky současného systému. I přes významně se zvyšující trend je zaměstnanost pracovníků ve věku 55–64 let stále nízká, na úrovni mediánu členských států EU (45,7 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012) a rozdíl oproti průměru EU se od roku 2008 snížil pouze o polovinu (ze 7,4 bodů v roce 2008 na 3,8 bodu v roce 2012). Nezaměstnanost mezi staršími lidmi stoupá stejným tempem jako celková nezaměstnanost. I když pracovní smlouvy pro znevýhodněné generace (tzv. „generační smlouvy“) představují krok správným směrem, není jasné, do jaké míry přispějí k zaměstnanosti starších pracovníků a usnadnění návratu do práce starším uchazečům o práci. Francouzské veřejné výdaje na dávky v nezaměstnanosti vzrostly v roce 2012 o 5,3 % a podle programu stability se v roce 2013 očekává jejich další nárůst o 6,1 %. Vzhledem ke kumulovanému schodku v systému dávek v nezaměstnanosti, jenž bude do roku 2013 činit téměř 1 % HDP, je nutná jeho reforma.

Konkrétně prvky jako podmínky způsobilosti, postupné snižování dávek v čase nebo náhradové poměry pro pracovníky s nejvyššími mzdami by měly být upraveny tak, aby bylo zajištěno, že pobídky k práci jsou přiměřené. Nová tripartitní dohoda veřejných služeb zaměstnanosti (Pôle emploi) stanoví diferencovaná následná opatření pro uchazeče o práci. Portfolio personálního poradce však nadále roste z důvodu rostoucí míry nezaměstnanosti a nová orientace strategie Pôle emploi je brzděna špatnou ekonomickou situací. Celkově je s ohledem na negativní hospodářské vyhlídky a očekávaný další nárůst nezaměstnanosti ve Francii nutné přijmout další opatření.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Francie. Posoudila národní program reforem i program stability a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Francie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Francie měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit a naplňovat v roce 2013 rozpočtovou strategii. Posílit důvěryhodnost korekce tím, že do podzimu 2013 budou upřesněna a poté provedena potřebná opatření pro rok 2014 a pro roky následující, a to s cílem zajistit nápravu nadměrného schodku udržitelným způsobem nejpozději v roce 2015 a dosáhnout strukturální korekce uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Použít všechny neplánované příjmy na snížení schodku. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje důvěryhodné provádění ambiciózní strukturální reformy zaměřené na zvýšení schopnosti přizpůsobit se a podporu růstu a zaměstnanosti. Zachovat prorůstový fiskálně konsolidační kurs a dále zvyšovat efektivitu veřejných výdajů, zejména prostřednictvím realizace plánovaného přezkumu výdajových kategorií napříč všemi subsektory veřejné správy. Přijmout opatření prostřednictvím připravovaného zákona o decentralizaci s cílem dosáhnout lepší synergie mezi ústřední a místní úrovní veřejné správy a příslušných úspor. Po nápravě nadměrného schodku pokračovat odpovídajícím tempem v úsilí o strukturální korekci za účelem dosažení střednědobého cíle do roku 2016. Přijmout do konce roku 2013 opatření, která nejpozději do roku 2020 uvedou udržitelným způsobem do rovnováhy důchodový systém, například úpravou pravidel valorizace, prodloužením příspěvkového období nutného ke vzniku nároku na důchod v plné výši, dalším zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života a přezkumem zvláštních režimů, přičemž by neměly být zvyšovány sociální příspěvky placené zaměstnavateli, a zvýšit nákladovou efektivnost výdajů na zdravotní péči, včetně výdajů na léčiva.

2.

Zajistit, aby snížení nákladů práce vyplývající ze slevy na dani z příjmu právnických osob (Crédit d’impôt pour la compétitivité et l’emploi) dosáhlo plánované výše a aby žádná jiná opatření nesnížila její účinek. Usilovat o snížení nákladů na pracovní sílu, zejména prostřednictvím dalších opatření ke snížení příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení, a to se zapojením sociálních partnerů. Zajistit, aby vývoj v oblasti minimální mzdy podpořil konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst s přihlédnutím k existenci systému podpory příjmů a výjimek u příspěvků sociálního zabezpečení.

3.

Přijmout další opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí a rozvíjet inovační a vývozní kapacitu podniků, zejména malých a středních podniků a podniků střední velikosti. Konkrétně zahájit plánovanou iniciativu ke zjednodušení regulačního rámce a zlepšit rámcové podmínky pro inovace podporou transferů technologií a komerčního využití výzkumu, a to i prostřednictvím nového zaměření pólů konkurenceschopnosti.

4.

Přijmout opatření ke zvýšení hospodářské soutěže v oblasti služeb; odstranit neodůvodněná omezení v přístupu k činnostem svobodných povolání a jejich výkonu, zejména pokud jde o právní formu, strukturu vlastnických podílů, kvóty a územní omezení; přijmout opatření s cílem zjednodušit postupy schvalování při zřizování prodejen a odstranit zákaz prodeje se ztrátou; odstranit regulované tarify za plyn a elektřinu pro zákazníky mimo domácnosti a posílit propojovací kapacitu se sousedními zeměmi; v odvětví železniční dopravy otevřít vnitrostátní osobní dopravu konkurenci.

5.

Pokračovat v úsilí s cílem zjednodušit daňový systém a zvýšit jeho účinnost a zajistit kontinuitu daňových předpisů v čase. Přijmout další opatření k odstranění zvýhodnění zadlužování u daní z příjmu právnických osob. Zvýšit úsilí o snížení a zjednodušení daňových výdajů u daně z příjmu fyzických a právnických osob, přičemž bude snížena sazba těchto daní; přiblížit sníženou sazbu DPH základní sazbě a odstranit neefektivní snížené sazby. Přijmout další opatření směřující k přesunutí daňové zátěže z práce na ekologické daně nebo zdanění spotřeby.

6.

Provést úplně, neprodleně a za konzultace se sociálními partnery meziodvětvovou dohodu z ledna 2013. Přijmout další opatření v boji proti segmentaci trhu práce, zejména s cílem řešit situaci dočasných agenturních pracovníků. Zahájit ve spolupráci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí urychleně reformu systému dávek v nezaměstnanosti s cílem zajistit udržitelnost systému, který přitom bude poskytovat adekvátní pobídky pro návrat do zaměstnání. Zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků a podporovat jejich účast na trhu práce. Přijmout konkrétní opatření ke zlepšení pracovních vyhlídek starších nezaměstnaných osob, zejména prostřednictvím zvláštního poradenství a odborné přípravy. Zvýšit účast dospělých osob na celoživotním učení, zejména u osob nejméně kvalifikovaných a nezaměstnaných. Zajistit, aby veřejné služby zaměstnanosti poskytovaly nezaměstnaným efektivní individualizovanou podporu a aby aktivní opatření na trhu práce byla účinně zaměřena na nejvíce znevýhodněné skupiny. Přijmout další opatření ke zlepšení přechodu ze školy do práce, například prostřednictvím systému záruk pro mladé lidi (8) a podpory učňovského vzdělávání.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/33

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Německa na rok 2012 a stanovisko k programu stability Německa na období 2012–2016.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) druhou zprávu mechanismu varování, ve které není Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 12. dubna 2013 předložilo Německo svůj národní program reforem na rok 2013 a dne 17. dubna 2013 svůj program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že veřejné finance v Německu jsou obecně zdravé a že střednědobý rozpočtový cíl byl splněn. Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability, je realistický. Makroekonomické projekce programu stability jsou obecně v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2013, pokud jde o tempo a strukturu hospodářského růstu v letech 2013 a 2014, i s odhadem Komise týkajícího se střednědobého potenciálního růstu v Německu. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je zajistit kontinuální dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl –0,5 % HDP. Tento cíl je v souladu s požadavky Paktu stability a růstu. Německo v roce 2012 dosáhlo strukturálního rozpočtového přebytku, a střednědobý rozpočtový cíl tak splnilo. Podle programu stability zůstane (přepočtené) (5) strukturální saldo v letech 2013 a 2014 kladné, což je obecně v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2013, čímž se vytvoří prostor pro volné působení automatických stabilizátorů. Německo v roce 2012 rovněž splnilo výdajové kritérium stanovené v Paktu o stabilitě a růstu. Na základě informací uvedených v programu stability míra růstu veřejných výdajů bez vlivu diskrečních opatření na straně příjmů v roce 2013 výdajové kritérium překročí, zatímco v roce 2014 jej opět splní. Program stability na rok 2013 plánuje pokles hrubého dluhu na 80½ % HDP a následné zachování jeho sestupné tendence.

Poté, co v roce 2011 došlo k nápravě nadměrného schodku, se Německo ve vztahu ke kritériu dluhu nachází v přechodném období a v roce 2012 dosáhlo dostatečného pokroku směrem k jeho splnění. Bude-li program stability proveden podle plánu, dosáhne dostatečného pokroku směrem ke splnění kritéria dluhu i v roce 2013 a referenční hodnota pro dluh bude dosažena na konci přechodného období v roce 2014. Cíle pro schodek a dluh se celkově jeví jako reálné.

(10)

Německo vynaložilo pouze omezené úsilí ke zvýšení efektivity veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. Minulé reformní úsilí v odvětví zdravotnictví i letošní reforma dlouhodobé péče se jeví nedostatečné k tomu, aby omezily růst nákladů očekávaný v budoucnosti. Německo je zřejmě na dobré cestě, pokud jde o národní cíl ohledně výdajů na vzdělávání a výzkum, mělo by však zvažovat ještě ambicióznější návazné cíle, aby se vyrovnalo nejinovativnějším ekonomikám.

(11)

Německo dostatečně nevyužívá ty zdroje příjmů, jež podporují růst. Uplatňování snížené sazby DPH (v současnosti ve výši 7 %), jež se nyní týká poměrně široké škály zboží a služeb, by mohlo být zúženo a správa DPH by mohla být přezkoumána za účelem zvýšení efektivity, zlepšení výběru daní a boje s podvody. Příjmy z periodických daní z nemovitostí jsou v Německu obzvláště nízké – v roce 2011 dosahovaly 0,5 % HDP ve srovnání s 1,3 % v EU-27. To může ponechávat prostor pro zvýšení obecní daně z nemovitosti (Grundsteuer), zejména přehodnocením základu daně.

(12)

Od loňského doporučení došlo k určitému pokroku při provádění ústavního pravidla pro zajištění vyrovnaného rozpočtu (dluhové brzdy). Ve většině spolkových zemí jsou však zřejmě stále třeba specifická prováděcí pravidla, aby bylo zajištěno účinné uplatňování dluhové brzdy v ročním rozpočtovém procesu.

(13)

Finanční sektor prodělal výraznou korekci a regulační a dohledový rámec byl posílen. Rozhodnutí Komise v oblasti státní podpory i nadále podněcovala restrukturalizaci zemských bank (Landesbanken). V oblasti správy a řízení bankovního sektoru však zřejmě stále existují překážky pro konsolidaci iniciovanou trhem, což má vliv na celkovou efektivitu finančního sektoru.

(14)

Německo přijalo pouze omezená opatření k odstranění významných faktorů demotivujících partnery, kteří do domácnosti přinášejí druhý příjem, a je třeba dále zvýšit dostupnost zařízení pro celodenní péči o dítě a celodenních škol. Německo zaznamenalo určitý pokrok ve zvyšování vzdělanosti znevýhodněných osob, nicméně všechny spolkové země by měly pokračovat v ambiciózním úsilí o vytvoření školního systému, který každému poskytuje rovné příležitosti. Dosud bylo přijato málo opatření ke snížení vysokého daňového zatížení osob s nízkými příjmy. Opatření ke zvýšení integrace dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního trhu by měla být posílena. Německo by mělo udělat více pro snížení vysokých daní a příspěvků na sociální zabezpečení, které ukládá osobám s nízkými příjmy. Je třeba dalšího úsilí, aby se usnadnil přechod z některých typů pracovních smluv (např. „mini-jobs“) na udržitelnější formy smluv, čímž by se zamezilo segmentaci pracovního trhu. I když jsou reálné mzdy dosud pod úrovní roku 2000, což přispělo ke strukturálnímu snížení míry nezaměstnanosti z 8 % na 5,5 %, začaly od té doby dynamicky růst, aniž by to nepříznivě ovlivnilo konkurenceschopnost. Současně se zvýšily mzdové rozdíly.

(15)

Německo usiluje o minimalizaci celkových ekonomických nákladů na transformaci energetického systému. Zatím bylo dosaženo prvních hmatatelných výsledků, avšak celkové náklady se nadále zvyšují a zůstávají velká rizika a potenciální neefektivita. Německo vyvíjí významné úsilí o zrychlené rozšíření energetických sítí. Koordinace jeho vnitrostátní energetické politiky s politikami sousedních zemí je nedostatečná.

(16)

Situace v odvětví služeb se od roku 2012 významně nezměnila a přístup k výkonu některých profesí je stále omezen. Německo by mělo udělat více pro to, aby odstraněním neodůvodněných omezení a překážek pro výkon činnosti otevřelo své odvětví služeb, což povede ke snížení cen a služby budou pro nízkopříjmové skupiny dostupnější. V mnoha řemeslných odvětvích včetně stavebnictví stále existuje požadavek, aby osoba, která má zájem provozovat podnikání, byla držitelem mistrovského listu (Meisterbrief) nebo rovnocenné kvalifikace. V odvětví stavebnictví rovněž existují restrikce, pokud jde o obchodní komunikaci a schvalovací postupy. Mnoho svobodných povolání také podléhá požadavkům na právní formu a podíl na kapitálu. Německo by mohlo zvážit, zda by stejných cílů veřejného zájmu nemohlo být dosaženo mírnější regulací. Rozmanitost regulačních režimů v jednotlivých spolkových zemích rovněž naznačuje, že existuje prostor pro další identifikaci nejméně zatěžujících regulačních přístupů a jejich rozšíření v celé zemi, čímž se omezí byrokracie, s níž se potýkají podniky. Míra účinné hospodářské soutěže na železnici zůstává nízká. Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, je hodnota zakázek, které německé orgány zveřejňují v souladu s právními předpisy Unie v této oblasti, velmi nízká. Legislativní proces týkající se změny zákona proti omezení hospodářské soutěže dosud nebyl dokončen. V odvětví maloobchodu regulace v oblasti územního plánování významně omezuje vstup nových subjektů na trh.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa. Posoudila národní program reforem a program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Německa, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(18)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Německo mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Zachovat zdravou fiskální pozici, jak je plánováno, čímž se zajistí plnění střednědobého cíle během programového období. Provádět fiskální politiku podporující růst, a to cestou dalšího úsilí o zvýšení nákladové efektivity veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče prostřednictvím lepší integrace poskytování péče a silnějšího zaměření na prevenci, rehabilitaci a nezávislý život. Zvýšit efektivitu daňového systému zejména rozšířením daňového základu DPH a přehodnocením daňového základu obecní daně z nemovitosti; využít dostupný prostor pro zvýšené a efektivnější výdaje podporující růst v oblasti vzdělávání a výzkumu na všech úrovních státní správy. Dokončit konzistentním způsobem zavádění dluhové brzdy ve všech spolkových zemích a zajistit, aby kontrolní postupy a mechanismy nápravy byly relevantní a byly prováděny včas.

2.

Zajistit podmínky umožňující růst mezd na podporu domácí poptávky. Za tímto účelem snížit vysoké daně a příspěvky na sociální zabezpečení, zejména pro osoby s nízkými příjmy, a zvyšovat vzdělanost znevýhodněných osob. Udržovat vhodná aktivační a integrační opatření, obzvláště pro dlouhodobě nezaměstnané. Usnadnit přechod z nestandardních pracovních poměrů (např. „mini-jobs“) na udržitelnější formy zaměstnání. Přijmout opatření zvyšující motivaci k práci a zaměstnavatelnost pracovníků, zejména v případě partnerů, které do domácnosti přinášejí druhý příjem, a pracovníků s nízkou kvalifikací, a to rovněž v zájmu zvýšení jejich příjmu. Za tímto účelem odstranit faktory, které partnery přinášející do domácnosti druhý příjem demotivují, a dále zvýšit dostupnost zařízení s celodenní péčí o děti a celodenních škol.

3.

Zlepšit koordinaci své energetické politiky se sousedními zeměmi a minimalizovat celkové náklady na transformaci energetického systému, zejména revizí nákladové efektivity nástrojů energetické politiky určených k dosažení cílů pro energii z obnovitelných zdrojů, a dalším úsilím o zrychlené rozšiřování vnitrostátních a přeshraničních elektrických a plynových rozvodných sítí.

4.

Přijmout opatření k další stimulaci hospodářské soutěže v odvětví služeb, včetně některých řemesel, zejména ve stavebnictví, a svobodných povolání s cílem podpořit domácí zdroje růstu. Naléhavě přijmout opatření za účelem podstatného zvýšení hodnoty zakázek, jichž se týkají postupy pro zadávání veřejných zakázek. Přijmout a provést ohlášenou legislativní reformu, jejímž cílem je zdokonalit vymáhání soutěžního práva ve vztahu k omezením hospodářské soutěže. Odstranit restrikce v oblasti územního plánování, jež nadměrně omezují vstup nových subjektů na maloobchodní trh. Podniknout další opatření k odstranění zbývajících překážek pro hospodářskou soutěž na železnici. Pokračovat v konsolidaci bankovního sektoru, zejména zlepšením rámce pro správu a řízení.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/37

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Maďarska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Maďarsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 Komise zveřejnila výsledky hloubkového přezkumu Maďarska, který provedla podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Maďarsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si zasluhuje sledování a vyžaduje rozhodná politická opatření. Zejména probíhající korekce vysoce záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí, způsobená z velké míry snižováním zadluženosti soukromého sektoru v prostředí vysokého veřejného dluhu a křehkého podnikatelského prostředí, i nadále vyžaduje velkou pozornost k tomu, aby se snížilo vysoké riziko nepříznivých účinků na fungování ekonomiky.

(9)

Dne 22. dubna 2013 předložilo Maďarsko svůj národní program reforem na rok 2013 a dne 24. dubna 2013 svůj konvergenční program na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je poněkud optimistický. Projekce růstu vypracované maďarskými orgány, totiž 0,7 % na rok 2013 a 1,9 % na rok 2014, jsou asi o půl procentního bodu vyšší než hodnoty v prognóze útvarů Komise z jara 2013. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu konvergence je zajistit udržitelnou nápravu nadměrného schodku ve lhůtě do roku 2012, stanovené Radou podle doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku ze dne 13. března 2012, a trvalé dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Maďarsko vyvinulo velké fiskální úsilí, aby splnilo rozpočtové cíle na rok 2012, a se schodkem rozpočtu ve výši 1,9 % HDP dosáhlo výrazně lepšího výsledku, než byl cíl 2,5 % HDP doporučený Radou, částečně díky dodatečným jednorázovým příjmům ve výši 0,2 % HDP navíc k příjmům, které již byly oznámeny v době vydání doporučení Rady. Nicméně nápravná opatření na rok 2012 a další léta, zejména opatření oznámená na podzim 2012, se soustřeďovala především na příjmovou stránku se zvláštním zaměřením na vybrané sektory, což vyvolává otázky o udržitelnosti konsolidačního úsilí. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 je na roky 2013 a 2014 pro udržitelnou nápravu nadměrného schodku třeba dalšího úsilí. Po zveřejnění prognózy útvarů Komise z jara 2013 přijala vláda nový nápravný balíček zaměřený na příjmovou stránku a na základě aktualizovaného hodnocení Komise se očekává, že s novými opatřeními v roce 2013 i 2014 zůstane schodek pod prahovou hodnotou 3 % HDP.

Pokud jde o strukturální saldo, změnil se střednědobý rozpočtový cíl v programu konvergence z – 1,5 % na – 1,7 % HDP. Nový střednědobý rozpočtový cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2012 zaznamenalo Maďarsko strukturální saldo ve výši – 0,7 % HDP, což je výrazně nad jeho revidovaným střednědobým rozpočtovým cílem, a prognóza útvarů Komise z jara 2013 předpokládá, že strukturální saldo zůstane během období, na něž se prognóza vztahuje, s tímto cílem v souladu, přičemž v roce 2013 dosáhne – 1,1 % a v roce 2014 – 1,8 %. Na základě opatření přijatých po prognóze útvarů Komise z jara 2013 by strukturální saldo mohlo zůstat nad střednědobým rozpočtovým cílem i v roce 2014. Míra růstu veřejných výdajů v roce 2013 a 2014 po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů bude obecně v souladu s referenčním střednědobým tempem potenciálního růstu HDP, očekává se však, že v letech 2015 a 2016 je výrazně překročí. Výdajové kritérium stanovené v Paktu o stabilitě a růstu tak v těchto dvou letech nebude splněno. Vláda plánuje, že poměr veřejného dluhu k HDP bude během období programu soustavně klesat ze 79,2 % v roce 2012 na 77,2 % v roce 2014 a dále na 73,4 % v roce 2016, a zůstane tedy nad referenční hodnotou 60 % HDP. Naproti tomu prognóza útvarů Komise z jara 2013 se zohledněním rizik pro konsolidační plány očekávala pouze malé snížení na 78,9 % HDP v roce 2014; s novými nápravnými opatřeními by to mělo být přibližně o dalších 0,5 procentního bodu méně. Pokud jde o dodržení kritéria dluhu, bude Maďarsko od roku 2013 v přechodném období a podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 zaznamenává pokrok dostačující k tomu, aby kritérium dluhu splnilo v letech 2013 a 2014.

(11)

Střednědobý rozpočtový rámec je dosud pouze orientační, takže se fiskální plánování zaměřuje jen na aktuální rozpočtový rok. Kromě toho i přes určitá nedávná zlepšení dosud povinnosti a analytické zdroje Fiskální rady neodpovídají její bezprecedentní pravomoci vetovat návrhy a potřebě systematického následného hodnocení toho, jak jsou dodržována numerická fiskální pravidla. Posílení střednědobého rozpočtového rámce a rozšíření obligatorní působnosti Fiskální rady by pomohlo zvýšit spolehlivost a důvěryhodnost nedávno upraveného rámce fiskálního řízení.

(12)

V maďarském finančním sektoru dochází velmi rychlým tempem ke snižování zadluženosti, částečně v důsledku některých politických opatření, která měla silný negativní dopad na ziskovost bank a která přispívají k přísným úvěrovým podmínkám. Zvládání klesající kvality portfolia představuje pro finanční sektor jednu z největších výzev, která souvisí s rostoucím počtem nesplácených úvěrů. Vláda přijala v posledních letech řadu opatření na pomoc osobám s úvěry denominovanými v cizí měně, v několika případech bez konzultace se zúčastněnými stranami v bankovním sektoru. Tato opatření však nebyla vždy zaměřena na ty z nich, které se nacházely v obtížné situaci. Přijetí několika opatření během krátké doby by u vypůjčovatelů mohlo zvýšit ochotu k morálnímu hazardu v důsledku trvalého očekávání další pomoci vlády. Globální finanční krize ukázala, do jaké míry může stávající bankovní systém donutit státní orgány, aby přijímaly opatření na ochranu finanční stability. První program finanční pomoci pro Maďarsko prosazoval potřebu nejvyspělejších mechanismů dohledu včetně účinných pravomocí orgánu finančního dohledu pro případ mimořádných situací a zřízení mechanismu řešení problémů. I když byly pravomoci Maďarského orgánu finančního dohledu v posledních třech letech výrazně rozšířeny, zákonodárce mu neudělil dostatečné monitorovací pravomoci.

(13)

Maďarsko nesplnilo doporučení z roku 2012, aby zřídilo stabilní rámec pro zdanění obchodních společností, který by nenarušoval hospodářskou soutěž, a zavedením dalších trvalých sektorových daňových přirážek zvýšilo daňovou zátěž vybraných podnikatelských odvětví. Nová daň pro malé podniky, zavedená v rámci zákona o ochraně pracovních míst, má dobrou koncepci, avšak existence několika různých daňových sazeb napříč podnikatelskými odvětvími brání efektivní alokaci zdrojů a postihuje investice a úvěrování. Zavedení snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení v rámci zákona o ochraně pracovních míst je krokem správným směrem ve snižování daňového zatížení práce. Daňové zatížení osob s nízkými příjmy je nicméně stále vysoké a bylo by žádoucí vyladit systém tak, aby se na tuto skupinu lépe zaměřil. Maďarsko rovněž plánuje boj proti nedodržování daňových předpisů prostřednictvím několika opatření, například povinným propojením všech registračních pokladen s daňovými orgány. Pokud jde o zdanění energií, přijatá opatření nemotivují ke snížení spotřeby energie a narušují hospodářskou soutěž.

(14)

Nízká míra zaměstnanosti, i přes nedávná zlepšení, souvisí s velmi nízkou mírou účasti na trhu práce. Nezaměstnanost mladých lidí se z 11 % v roce 2001 zvýšila na 28,1 % v roce 2012. Program veřejných prací většinu rozpočtových prostředků věnuje na to, aby dlouhodobě nezaměstnaným poskytl příjem z pracovní činnosti namísto sociálních dávek; jeho dlouhodobý přínos pro zaměstnanost však dosud nebyl prokázán. Maďarsko zintenzívnilo aktivní politiky na trhu práce, některé znevýhodněné osoby by k nim však měly mít lepší přístup a účast dospělých na celoživotním učení je stále jedna z nejnižších v Unii. Míra zaměstnanosti žen setrvala v posledních pěti letech přibližně na stejně nízké úrovni. Aby ženy povzbudila k účasti na trhu práce, rozšířila vláda zařízení pro péči o děti a propagovala flexibilnější pracovní úvazky. Sociální situace se i nadále zhoršuje: 31 % obyvatel je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením a vysoký podíl populace zažívá vážnou materiální deprivaci. Znevýhodněné oblasti a komunity, zejména Romové, jsou stále disproporčně postiženy chudobou.

(15)

Podnikatelské prostředí v Maďarsku se v posledních třech letech stále zhoršuje vinou řady opatření včetně restrikcí uložených investorům a nestabilního regulačního rámce. Nedávná omezení, která disproporčně postihují zahraniční investory, se především zaměřují na odvětví služeb, včetně maloobchodu. Program „Prostý stát“ zahrnoval 114 opatření s cílem snížit administrativní zátěž podniků přibližně o 500 miliard HUF, ale jeho provádění se poněkud opozdilo. V zadávání veřejných zakázek přetrvává nízká míra hospodářské soutěže, přestože 1. ledna 2012 vstoupil v platnost nový zákon. Ústředním prvkem Magyaryho programu je protikorupční program. Protože se však zaměřuje na veřejnou správu, neřeší ani nedostatečné prosazování práva v této oblasti, ani přísnější kontrolu financování politických stran, které představuje zásadní problémovou oblast. Přestože provádění některých hlavních kroků již probíhá, většina oznámených opatření dosud nebyla uskutečněna. Problémem rovněž zůstává nedostatečné sledování realizovaných opatření. Vývoj v Maďarsku v letech 2012 a 2013 zvyšuje obavy o nezávislost justice. Srovnávací přehled Unie inovací charakterizuje Maďarsko jako umírněného inovátora. Investice do výzkumu a vývoje v podnicích provádějí především společnosti se zahraničními vlastníky.

(16)

Maďarsku se podařilo snížit počet osob předčasně ukončujících školní docházku. Jelikož dosud existují velké rozdíly mezi regiony, pokud nebudou nové prvky centralizovaného systému veřejného vzdělávání provedeny opatrně, mohly by mít nepříznivý dopad a zvýšit sociální nerovnost a segregaci. Přestože počet studentů zahajujících vysokoškolské vzdělávání v nedávných letech výrazně vzrostl, k dosažení průměrné hodnoty Unie a národního cíle v rámci strategie Evropa 2020 je třeba další práce. Mělo by být zajištěno, aby probíhající reforma vysokoškolského vzdělávání zlepšila jeho dostupnost pro znevýhodněné studenty.

(17)

Provádění opatření zahrnutých v Plánu Kálmána Szélla, jenž je zaměřen na zlepšení nákladové efektivity a výkonnosti veřejné dopravy, se významně opožďuje a absence komplexní dopravní strategie má nepříznivý vliv na finanční udržitelnost dopravního systému. Maďarsko v souladu s doporučením z roku 2012 náležitě rozšířilo propojení energetické sítě se svými sousedy, avšak chybějící nezávislost energetického regulačního orgánu při stanovování cen energie a vysoký podíl regulovaných cen energie mezi spotřebiteli z řad domácností a malých a středních podniků dosud vzbuzují obavy.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Maďarska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto hodnocení přezkoumala Rada národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1, 2, 3, 4, 5 a 7,

1.

Specifikováním nezbytných opatření zaměřených na úspory výdajů provést důvěryhodnou rozpočtovou strategii podporující růst a během období konvergenčního programu v souladu se střednědobým cílem zachovat zdravou fiskální pozici. Na základě výše uvedených opatření jednoznačně snížit poměr veřejného dluhu, rovněž s cílem zmírnit kumulovanou makroekonomickou nerovnováhu. Posílit střednědobý rozpočtový rámec stanovením jeho větší závaznosti a jeho úzkým propojením s numerickými fiskálními pravidly. Rozšířit obligatorní působnost a posílit transparentnost Fiskální rady mimo jiné prostřednictvím systematického následného monitorování dodržení numerických fiskálních pravidel a vypracování pravidelných makrofiskálních prognóz a posouzení dopadů hlavních politických návrhů na rozpočet.

2.

Napomoci obnovení standardního úvěrování ekonomiky především zvýšením kapacity pro akumulaci kapitálu ve finančním sektoru, mimo jiné zmenšením dodatečné zátěže, které je v současnosti vystaven. Odstraněním špatných aktiv z rozvah bank zvýšit kvalitu jejich portfolia, vést se zúčastněnými stranami podrobné konzultace o nových politických iniciativách a zajistit, aby nová opatření nezvyšovala morální hazard mezi vypůjčovateli. Posílit finanční regulaci a dohled, zejména udělením účinnějších pravomocí Maďarskému orgánu finančního dohledu pro případ mimořádných situací a zřízením režimu řešení problémů bank.

3.

Zajistit stabilní, vyváženější a předvídatelnější systém zdanění obchodních společností. V zájmu podpory růstu a zaměstnanosti racionalizovat zdanění obchodních společností a minimalizovat narušení alokace zdrojů, jež je způsobeno odvětvovými daněmi. Pokračovat v úpravě zdanění práce tak, aby více podporovalo zaměstnanost, snížením daňové zátěže osob s nízkými příjmy, mimo jiné vyladěním kritérií způsobilosti v zákoně o ochraně pracovních míst a přesunem zdanění směrem k ekologickým daním. Plně provést a zintenzívnit již oznámená opatření pro zlepšení dodržování daňových předpisů a snížení nákladů na jejich dodržování.

4.

Řešit nezaměstnanost mládeže, například s pomocí záruky pro mladé lidi (6). Posílit opatření aktivní politiky na trhu práce a posílit systém profilování klientů Veřejné služby zaměstnanosti. Snížit dominanci programu veřejných prací v rámci opatření na podporu zaměstnanosti a posílit jeho aktivační prvky. Posílit programy odborné přípravy, aby se zvýšila účast na celoživotním učení. Pokračovat v rozšiřování zařízení pro péči o děti s cílem povzbudit účast žen. Zajistit, aby byl cíl Národní strategie sociálního začleňování v zájmu snížení chudoby, zejména mezi dětmi a Romy, akceptován ve všech oblastech politiky.

5.

Vytvořit vstřícné podnikatelské prostředí, zejména obnovit atraktivitu prostředí pro přímé zahraniční investory, prostřednictvím větší stabilizace regulačního rámce a podporou tržní soutěže. Zajistit plné provedení opatření plánovaných ke snížení administrativní zátěže, zvýšit hospodářskou soutěž při zadávání veřejných zakázek a přijmout další adekvátní opatření pro boj s korupcí. Dále posílit nezávislost justice. Odstranit nedávno vytvořené překážky v odvětví služeb, včetně maloobchodních. Poskytovat cílené pobídky na podporu inovativních podniků.

6.

Provést vnitrostátní strategii týkající se předčasného ukončování školní docházky a zajistit, aby všichni mladí lidé prostřednictvím vzdělávacího systému získávali pro trh práce relevantní dovednosti, znalosti a kvalifikaci. Zlepšit přístup ke standardnímu a inkluzivnímu systému vzdělávání pro znevýhodněné osoby, především pro Romy. Podporovat přechod mezi různými etapami vzdělávání a vstup na trh práce. Provést reformu vysokoškolského vzdělávání, která umožní vyšší míru dosažení terciárního vzdělání, zejména u znevýhodněných studentů.

7.

Postupně zrušit regulované ceny energií a současně zajistit účinnou ochranu ekonomicky zranitelných spotřebitelů. Přijmout další opatření k zajištění nezávislosti vnitrostátního regulačního orgánu. Snížením provozních nákladů a zvýšením příjmů zajistit finanční udržitelnost státních podniků v odvětví dopravy.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/42

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Itálie na rok 2012 a stanovisko k programu stability Itálie na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Itálie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu Itálie podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Na základě své analýzy došla Komise k závěru, že Itálie trpí makroekonomickou nerovnováhou, jež vyžaduje rozhodná politická opatření. Za hlavní příčiny makroekonomické nerovnováhy Itálie jsou i nadále označovány zejména ztráta vnější konkurenceschopnosti, jakož i vysoké veřejné zadlužení v prostředí dlouhodobého pomalého růstu.

(9)

Dne 11. dubna 2013 předložila Itálie svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2017. Nová vláda jmenovaná dne 28. dubna poté naznačila, že hodlá posílit agendu strukturálních reforem a potvrdila rozpočtové cíle uvedené v programu stability. Dne 17. května bylo přijato legislativní nařízení, které obsahuje nová ustanovení týkající se zdanění nemovitostí a rozšíření systému mzdových příplatků pro nedostatečně zaměstnané pracovníky. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy a nová opatření přijatá vládou posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí, je ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2013 pro rok 2014 optimistický. Od roku 2015 je tento scénář realistický. To však pouze za předpokladu, že přijaté strukturální reformy budou plně provedeny, což bude složité. Rozpočtová strategie stanovená v programu stability byla potvrzena novou vládou a schválena parlamentem. Usiluje o udržení schodku během programového období pod 3 % HDP, dosažení střednědobého cíle v roce 2013 a snižování poměru dluhu k HDP od roku 2014. Program stability potvrzuje střednědobý cíl v podobě vyvážené rozpočtové pozice ve strukturálním vyjádření, který je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Deficit dosáhl v roce 2012 3 % HDP, tedy referenční hodnoty stanovené Smlouvou, a na základě prognózy útvarů Komise z jara 2013 se očekává, že v období 2013–2014 zůstane pod referenční hodnotou stanovenou Smlouvou. Odhaduje se, že předpisy přijaté italskou vládou dne 17. května nebudou mít při důsledném uplatňování na schodek výrazný dopad. Jak je popsáno v rozhodnutí o zrušení postupu při nadměrném schodku přijatém Radou dne 21. června 2013, v rámci právních předpisů byly přijaty dvě ochranné doložky, aby se zajistilo splnění rozpočtových cílů. Po zlepšení o 2,7 procentních bodů HDP kumulativně během období 2009–2012 a za předpokladu, že nebudou provedeny žádné další změny politiky, se očekává zlepšení strukturálního salda jako podílu HDP o další procentní bod v roce 2013 (na –0,5 %) a poté mírné zhoršení v roce 2014.

Strukturální primární saldo by v roce 2014 dosáhlo téměř 5 % HDP. Předpovídaná strukturální korekce na rok 2013 je odpovídající, rovněž vzhledem k analýze výdajů bez vlivu diskrečních opatření na straně příjmů, zatímco na rok 2014 se podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 odchyluje od postupu korekce směrem ke střednědobému cíli. V programu stability se předpokládá, že míra veřejného zadlužení bude nejvyšší v roce 2013 a poté začne klesat, a to i díky výnosům z plánované privatizace představujícím 1 procentní bod HDP za rok. V předpovědi se však má poměr dluhu k HDP do roku 2014 i nadále zvyšovat až na úroveň 132,2 % HDP za předpokladu nezměněné politiky, a to i z důvodu úhrady obchodních závazků, což v období 2013–2014 přidává přibližně 2,5 procentního bodu, zatímco nejsou zahrnuty žádné výnosy z privatizace, neboť zatím nebyly upřesněny podrobnosti. Itálie se od roku 2013 nachází v tříletém přechodném období, pokud jde o soulad s kritériem dluhu, a dluhová trajektorie v programu stability zajišťuje dostatečný pokrok k dosažení tohoto souladu. Projekce schodku a dluhu v programu stability jsou však stanoveny za předpokladu plného provedení přijatých rozpočtových opatření a strukturálních reforem, které jsou nezbytné pro získání důvěry trhů a podporu růstu a zaměstnanosti.

(11)

Za účelem podpory fiskální udržitelnosti a růstu byly přijaty důležité reformy; jejich plné provádění nicméně zůstává problematické a jsou zapotřebí další opatření. Řada navržených klíčových opatření zatím nebyla schválena nebo vyžaduje přijetí právních předpisů a hrozí, že jejich skutečné uplatňování nebude konzistentně kontrolováno na všech úrovních veřejné správy. Navzdory přijatým opatřením je efektivnost veřejné správy z hlediska regulačního a procedurálního rámce, kvality správy veřejných věcí a administrativní kapacity i nadále slabá, což má vliv na provádění reforem a na podnikatelské prostředí.

(12)

Ke zlepšení podnikatelského prostředí je nezbytné dokončit občanskoprávní reformu, a to rychlým přezkoumáním organizace soudů a snížením nadměrné doby pro vyřízení případů, vyřešením nevyřízených soudních případů a snížením vysoké míry soudních sporů. Po vynesení rozsudku ústavního soudu v říjnu 2012 v souvislosti s mediací jsou zapotřebí opatření na podporu používání mechanismů mimosoudního řešení sporů. Korupce je vážným problémem a náklady s ní spojené se odhadují na 4 % HDP, což vážně brzdí potenciál hospodářského oživení. Protikorupční zákon z listopadu 2012 vyžaduje následná opatření a účinnost potírání korupce by se mohla dále zlepšit, a to zejména pokud jde o ustanovení o promlčení, pro které je v současnosti charakteristická krátká promlčecí doba.

(13)

Ambiciózní strategii fiskální konsolidace, která byla doposud přijata, doprovázelo začlenění pravidla vyrovnaného rozpočtu do ústavy v dubnu 2012 a opatření na zlepšení účinnosti a kvality veřejných výdajů. Nedostatky v provádění však brání plné účinnosti přijatého opatření. Patová politická situace zabránila potřebnému snížení počtu provincií. Akční plán soudržnosti umožnil urychlit čerpání ze strukturálních fondů ve výši přibližně 11,9 miliard EUR ve třech po sobě následujících fázích. Zlepšení celkového řízení fondů nicméně stále není dostatečně ambiciózní, a to především na jihu Itálie, což způsobuje vážné obavy týkající se programového období 2014–2020. Vytváří se tak značný prostor pro zlepšení účinnosti veřejných výdajů.

(14)

Banky tradičně sehrávají rozhodující úlohu v podpoře italského hospodářství, zejména prostřednictvím poskytování úvěrů malým podnikům; jejich schopnost plnit tuto úlohu se však z důvodu dlouhotrvající hospodářské recese oslabila. Zvýšené úvěrové riziko spolu s vysokým a dále rostoucím počtem nesplácených úvěrů přispělo k omezení poskytování úvěrů a dále zhoršilo nízkou ziskovost bank. V reakci na to Italská národní banka posuzuje přiměřenost rezerv na znehodnocené úvěry prostřednictvím kontrol na místě. Zvláštní prvky řízení společností vztahující se na některé italské banky mohou omezit účinnost jejich finančního zprostředkování. Byla přijata opatření na podporu využívání mimobankovních finančních kanálů, zejména financování vlastním kapitálem a podnikovými dluhopisy, jakož i na podporu inovační schopnosti, jejich rozsah je však i nadále omezený a nebyla dosud plně realizována. Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (5) a plánované vypořádání akumulovaného objemu obchodních závazků přispěje ke zlepšení likvidity podniků.

(15)

V červnu 2012 byla přijata rozsáhlá reforma trhu práce, která se zaměřovala na nepružné prvky a segmentaci tohoto trhu. K dokončení této reformy je třeba přijmout projednávané prováděcí právní předpisy a jejich konkrétní realizaci v terénu je třeba pečlivě sledovat. Na podporu provádění účinných aktivačních strategií je kromě toho třeba, aby se veřejné služby zaměstnanosti začlenily do správy dávek v nezaměstnanosti. Sociální partneři vymezili v dohodách následujících po sobě v období 2011–2013 nový rámec pro stanovování mezd. Ten je posílen daňovými stimuly na podporu lepšího sladění mezd s produktivitou a s místními podmínkami na trhu práce. Tento rámec by se měl účinně provádět a postupně upravovat na základě monitorování výsledků.

(16)

Nezaměstnanost mladých a podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, se nadále zvyšovaly, přičemž koncem roku 2012 dosáhly 37 %, resp. 21,1 %. Míra dosaženého terciálního vzdělání, jakož i míra zaměstnanosti mladých absolventů terciálního vzdělávání jsou nejnižší v Unii, což poukazuje na to, že dovednosti mladých absolventů nejsou v odpovídajícím souladu s požadavky trhu práce. Předčasné ukončení školní docházky zůstává i přes mírné zlepšení velice časté. To vyvolává obavy, pokud jde o výkonnost systému vzdělávání. Jedním z klíčových prvků je v této souvislosti učitelské povolání, pro něž je v současné době charakteristická jediná kariérní možnost a které nabízí pouze omezené vyhlídky z hlediska profesního rozvoje. Účast žen na trhu práce je i nadále slabá a rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů je jedním z nejvyšších v Unii. Riziko chudoby a sociálního vyloučení, a zejména výrazné materiální deprivace, je zřetelně na vzestupu, zatímco v rámci systému sociální ochrany se čím dál častěji vyskytují problémy s řešením sociálních potřeb, neboť v něm převládají výdaje na důchody.

(17)

Struktura daňového systému je i nadále složitá a silně zatěžuje pracovní sílu a kapitál. Po úsilí vynaloženém v období 2010–2011 jsou další opatření přijatá na přesun daňového zatížení z výrobních faktorů na spotřebu, majetek a ekologii omezenější. Stále jsou potřeba opatření na zjednodušení daňového systému a daňových výdajů, sladění základu majetkové daně s tržní hodnotou, zlepšení daňové disciplíny a odrazení od daňových úniků. Než budou přezkoumány katastrální hodnoty, zaměří se plánovaná reforma zdaňování nemovitostí na zlepšení své spravedlivosti v rámci omezení rozpočtové strategie uvedených v programu stability. Ze snižování šedé ekonomiky a nehlášené práce mohou mít prospěch veřejné finance a toto snižování může mít pozitivní dopady na daňovou spravedlnost. Revize osvobození od DPH nebo snížených sazeb a daňových výdajů u přímých daní může vyžadovat určitou úpravu sociálních transferů za účelem minimalizace jejich distribučního vlivu.

(18)

V souvislosti s liberalizací v odvětví služeb bylo vyvinuto značné úsilí. Bylo by však třeba prohloubit reformu regulovaných profesí, aby se odstranila zbývající omezení, a její klíčové principy by měly být zachovány i přes možné překážky vyplývající především z reformy právnických povolání. V návaznosti na rozsudek ústavního soudu z července 2012 je rovněž důležité otevřít místní veřejné služby konkurenci. K vyřešení těchto otázek přispěje činnost navazující na návrhy italského orgánu pro hospodářskou soutěž, jak stanoví italské právní předpisy.

(19)

Reforma síťových odvětví pokračuje, pokud jde o otevření přístupu na trh a zlepšení kapacity infrastruktury, avšak stále existují závažné problémy. Oddělení v plynárenském odvětví je téměř dokončeno a je třeba pokračovat v provádění vnitrostátní strategie pro energetiku z března 2013. Další možnou oblastí, kde lze podniknout kroky, je otevření telekomunikací konkurenci. Doposud nebyl zřízen nový dopravní úřad zodpovědný za dálnice, letiště, přístavy a železnice. Měl by být nezávislý, vybavený zdroji potřebnými k jeho fungování a měl by mít pravomoci k udělování sankcí. Existuje rovněž vážný problém spočívající ve vnitřních a přeshraničních nedostatcích v oblasti infrastruktury, přičemž jsou zřejmé rozdíly mezi severem a jihem, což přispívá k vysokým cenám za energii, malému rozšíření širokopásmového připojení a dopravním problémům.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Itálie. Vyhodnotila národní program reforem a program stability a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejenom jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Itálie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(21)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(22)

Rada na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(23)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Itálie měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Zajistit, aby schodek v roce 2013 zůstal pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou Smlouvou, a to plným provedením přijatých opatření. Přiměřeným tempem a prostřednictvím fiskální konsolidace, která bude podporovat růst, prosazovat strukturální korekci za účelem dosažení a udržení střednědobého cíle od roku 2014. Dosáhnout plánovaných strukturálních primárních přebytků, aby se velmi vysoký poměr dluhu k HDP začal snižovat. Pokračovat v trvalém zlepšování účinnosti a kvality veřejných výdajů prostřednictvím plného provedení opatření přijatých v roce 2012 a pokročit v úsilí pomocí pravidelných hloubkových přezkumů výdajů na všech úrovních veřejné správy.

2.

Zajistit včasné provedení probíhajících reforem prostřednictvím rychlého přijetí potřebných právních předpisů, jejich následnou konkrétní realizací na všech úrovních veřejné správy a všemi příslušnými zainteresovanými stranami a monitorováním jejich vlivu. Posílit účinnost veřejné správy a zlepšit koordinaci mezi jejími jednotlivými úrovněmi. Zjednodušit správní a právní rámec pro občany a podniky a snížit dobu pro vyřízení případů a vysokou míru soudních sporů v občanskoprávním soudnictví, včetně podpory postupů mimosoudního řešení sporů. Posílit právní rámec pro potírání korupce, a to i pomocí revize pravidel vztahujících se na promlčecí dobu. Přijmout strukturální opatření na zlepšení řízení fondů EU v jižních regionech, pokud jde o programové období 2014–2020.

3.

Rozšířit do celého bankovního sektoru osvědčené postupy řízení společností, které přispívají k vyšší účinnosti a ziskovosti, s cílem podpořit tok úvěrů na produktivní činnosti. Pokračovat v probíhající práci v oblasti kontroly kvality aktiv v bankovním sektoru a zjednodušit řešení nesplácených úvěrů v rozvahách bank. Podporovat další rozvoj kapitálových trhů za účelem diverzifikace a zlepšení přístupu podniků k financování, zejména k vlastnímu kapitálu, a následně posilovat jejich inovační kapacitu a růst.

4.

Zajistit účinné provádění reforem trhu práce a stanovování mezd, aby se umožnilo lepší sladění mezd s produktivitou. Přijmout další opatření na posílení účasti na trhu práce, zejména žen a mladých lidí, například pomocí záruky pro mladé lidi. Posílit odbornou přípravu a vzdělávání, zajistit výkonnější veřejné služby zaměstnanosti a zlepšit kariérní a poradní služby pro studenty terciárního vzdělávání. Omezit finanční faktory, které druhé výdělečně činné osoby demotivují od práce, a zlepšit poskytování pečovatelských služeb, zejména pokud jde o péči o děti a o dlouhodobou péči, a mimoškolních služeb. Zintenzivnit úsilí o prevenci předčasného ukončování školní docházky. Zlepšit kvalitu a výsledky škol, a to i posílením profesního rozvoje učitelů a diverzifikace jejich kariérního vývoje. Zajistit účinnost sociálních transferů, zejména prostřednictvím lépe cílených sociálních dávek, a to obzvláště v případě domácností s nízkými příjmy a dětmi.

5.

Rozpočtově neutrálním způsobem přesunout daňové zatížení z práce a kapitálu na spotřebu, majetek a ekologii. Za tímto účelem přezkoumat rozsah osvobození od DPH a snížených sazeb a daňových výdajů u přímých daní a reformovat katastrální systém s cílem sladit základ periodické daně z nemovitého majetku s tržní hodnotou. Pokračovat v boji proti daňovým únikům, zlepšit dodržování daňových předpisů a podniknout rozhodné kroky proti šedé ekonomice a nehlášené práci.

6.

Zajistit řádné provádění opatření zaměřených na otevření trhu v odvětví služeb. Odstranit zbývající překážky u svobodných povolání a podpořit přístup na trh například v oblasti poskytování místních veřejných služeb, kde by se mělo upřednostnit využívání veřejných zakázek namísto přímého udělování koncesí. Prosazovat uplatňování opatření přijatých na zlepšení podmínek přístupu na trh v síťových odvětvích, a to zejména zřízením dopravního úřadu. Zlepšit kapacitu infrastruktury se zaměřením na energetická propojení, intermodální dopravu a vysokorychlostní širokopásmové připojení v telekomunikacích, mimo jiné s cílem řešení rozdílů mezi severem a jihem.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/47

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Lotyšska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Lotyšsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 29. dubna 2013 předložilo Lotyšsko svůj konvergenční program na období 2012–2016 a dne 2. května 2013 svůj národní program reforem na rok 2013. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Očekává se, že hospodářský růst se v průběhu programového období o něco zpomalí na zhruba 4 % ročně. Nárůst cen bude podle očekávání mírný. Schodek vládních institucí v roce 2012 poklesl značně pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a v uvedeném roce bylo dosaženo střednědobého rozpočtového cíle, což je o dost dříve, než se předpokládalo v konvergenčním programu Lotyšska na období 2012–2015. Konvergenční program potvrzuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl ve výši –0,5 %, což přiměřeně odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Cílem rozpočtové strategie navržené v konvergenčním programu je udržet strukturální saldo rozpočtu, které vychází ze střednědobého rozpočtového cíle, přičemž jakékoliv odchylky je třeba omezit na dodatečný dopad systémové důchodové reformy. Tato reforma zahrnuje postupný nárůst podílu příspěvků na sociální zabezpečení, který bude odkloněn do fondového důchodového systému a bude realizován v letech 2013, 2015 a 2016. Po celkovém hodnocení, jehož referenční hodnotou bylo nově vypočtené strukturální saldo, včetně analýzy výdajů bez zohlednění diskrečních opatření, je však patrné, že strukturální saldo se v roce 2013 odchýlí od střednědobého rozpočtového cíle o 1,0 procentního bodu HDP, tj. výrazně více, než kolik činí dodatečný dopad systémové důchodové reformy, a v roce 2014 o další 0,2 procentního bodu. Očekává se, že veřejný dluh se v průběhu celého programového období udrží výrazně pod 60 %, přičemž ve srovnání s rokem 2012 (40,7 % HDP) vzroste v roce 2013 na 44,5 %, jelikož veřejná správa shromažďuje aktiva na splácení dluhu, a od roku 2014 se bude snižovat, jelikož bude zahájeno jeho splácení, a do konce programového období dosáhne 34,6 %. V lednu 2013 schválil lotyšský parlament zákon o rozpočtové kázni, který vstoupil v platnost v březnu 2013. Pokud bude řádně prováděn, významně posílí lotyšský fiskální rámec, poskytne účinný mechanismus k omezení růstu veřejných výdajů v době konjunktury a bude sloužit jako základ pro pravidly podložené víceleté plánování rozpočtu.

(10)

Lotyšsko snížilo zdanění práce a v této souvislosti hodlá v letech 2014 a 2015 podniknout další kroky. Daňové zatížení osob s nízkými příjmy však i nadále patří k nejvyšším v Unii, a je tedy třeba řádně vyvážit daňovou politiku tak, aby podnítila zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací. Přesun daňové zátěže z práce na periodické daně z nemovitostí a daně z využívání přírodních a jiných zdrojů by navíc zlepšil strukturální saldo. Environmentální daně zůstávají poměrně málo rozšířeny a výrazně jim dominuje zdanění pohonných hmot, zatímco zdanění jiných zdrojů energie, znečištění a využívání přírodních zdrojů je pod průměrem Unie. Další rozšíření daňové základny o jiné typy zdanění v oblasti životního prostředí by napomohlo dosažení environmentálních cílů. Vláda zvýšila úsilí v boji proti neformální ekonomice a neměla by v něm polevovat.

(11)

Ačkoliv byla pokrizová strukturální korekce úspěšná, ze zkušenosti vyplývající z výrazného konjunkturálního cyklu je patrné, že je třeba pomocí vhodných obezřetnostních politik na mikroúrovni i makroúrovni sledovat budoucí růst úvěrů a stabilitu financování bank souvisejícího se zahraničním přílivem vkladů.

(12)

Lotyšsko přijalo řadu opatření k řešení vysoké míry dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí. V porovnání s rokem 2012 bylo v roce 2013 zvýšeno financování a rozsah aktivních politik na trhu práce a provádí se nová opatření, včetně profilování nezaměstnaných a lepší pomoci při hledání práce. Dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí je nicméně stále vysoká, opětné zapojení nezaměstnaných a příjemců dávek do pracovního procesu je nízké a přístup k sociálním službám špatný. Panují obavy, že odborné vzdělávání a příprava nejsou schopny zprostředkovat pracovním silám dostatečně kvalitní znalosti, a nabídka kvalitní odborné praktické přípravy je omezená. Je třeba zavést ucelené poradenství pro volbu povolání a i nadále provádět reformy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, včetně zvýšení kvality a dostupnosti odborné praktické a učňovské přípravy.

(13)

Vysokému procentu lotyšské populace hrozí chudoba či sociální vyloučení (40 %) a u dětí je toto riziko ještě vyšší, totiž 43,6 %. Riziko chudoby se v roce 2012 celkově mírně zvýšilo, z čehož lze usuzovat, že růst automaticky neznamená snižování chudoby, a že je tedy zapotřebí cílených politik. Lotyšsko přijalo několik opatření k řešení chudoby nezaměstnaných a dětí. Nicméně přímých opatření pro řešení problémů souvisejících se systémem sociální pomoci bylo méně, zejména pokud jde o transparentnost, přiměřenost sociálních dávek a jejich rozsah a nedostatečná aktivační opatření pro příjemce podpory. V důsledku nedostatečného fiskálního prostoru Lotyšsko snížilo výši zaručeného minimálního příjmu a zrušilo financování zaručeného minimálního příjmu ze státního rozpočtu. Tato rozhodnutí pravděpodobně ještě zhorší extrémní chudobu a zvýší stávající nerovnost v přístupu k sociální pomoci panující na úrovni místních správ; rovněž se sníží motivace ústřední správy investovat do rozvoje politik a kontroly sociální pomoci. Je důležité sledovat důsledky těchto rozhodnutí a zabránit jakémukoliv zhoršení situace.

(14)

Lotyšsko navrhlo ambiciózní reformu, u níž lze očekávat významný kladný dopad na kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Navrhovaná reforma zahrnuje revizi akreditačního procesu, oddělení akademických a správních kompetencí univerzit, vypracování nového modelu financování a konsolidaci vysokoškolských institucí. Tyto plány se však nacházejí v rané fázi a je třeba je řádně provést tak, aby skutečně přinesly předpokládané kladné dopady. V roce 2013 bude navíc provedeno hodnocení efektivnosti vědeckých institucí a jejich strategií rozvoje. Toto důležité hodnocení by mělo být základem budoucí reformy a financování vědeckých institucí a mělo by podpořit zvýšení inovací v Lotyšsku.

(15)

Lotyšsko navrhlo politická opatření, jejichž cílem jsou úspory energie v hlavních hospodářských odvětvích. Očekává se, že v odvětví stavebnictví se v budoucích letech ušetří více než 70 % elektrické energie. Provádění projektů domovní izolace je však pomalé a počet dokončených projektů je s ohledem na počet stávajících budov nízký, což způsobuje velké ztráty energie. Potenciál úspor pro vyšší efektivitu je v tomto odvětví významný, jelikož energetická náročnost lotyšských domácností byla v roce 2010 nejvyšší v Unii. V roce 2012 Lotyšsko dosáhlo pokroku v otvírání svého trhu s elektrickou energií hospodářské soutěži a účasti na regionálních trzích. V podnikatelském sektoru se plně prosazuje uzavírání smluv přímo s dodavateli elektrické energie a na dobrovolné bázi se zavádí i u domácností. V červnu 2013 hodlá Lotyšsko přistoupit k obchodování na severské energetické burze Nord Pool Spot. V otvírání trhu se zemním plynem však nebylo dosaženo žádného pokroku a stále přetrvává závislost na jednom zdroji energie. Orgány rovněž vedou obtížná jednání ohledně řízení a vlastnictví zařízení pro skladování zemního plynu, které je pro řádné fungování regionálního trhu s plynem velmi důležité.

(16)

Lotyšský soudní systém se vyznačuje neefektivností civilního soudnictví. Je nepříznivě poznamenán několika faktory, jako jsou zdlouhavá soudní řízení v občanských a obchodních věcech v prvním stupni a nízká míra ukončených soudních případů, což vede k narůstání počtu nevyřízených případů. Obzvláště dlouhá je doba vyřízení případů v úpadkových řízeních. Vedle toho se mnohé případy v prvním stupni nevyřeší, což vede ke zpožděním na všech stupních, včetně Nejvyššího soudu. Nedávno byla přijata pozitivní opatření ke zlepšení efektivnosti a kvality systému, ke zhodnocení jejich dopadu je však příliš brzy. Je zejména důležité věnovat dostatečnou pozornost politikám řízení lidských zdrojů v soudnictví. K vyšší kvalitě soudnictví by mohlo přispět intenzivnější zapojení Soudní rady, revize úlohy soudní správy a intenzivnější poskytování odborné přípravy soudcům. Na konci roku 2012 byly navrženy změny úpadkového zákona. Teprve se však ukáže, zda navržené změny postačí k vyřešení nedostatků zákona uceleným způsobem. Byly například zjištěny problémy v souvislosti s praktickým prováděním zákona, zejména pokud jde o úlohu správců konkurzní podstaty, jejich odpovědnosti vůči soudcům a účinnou likvidaci majetku, a rovněž v oblasti úpadků fyzických osob byly zjištěny nedostatky, které je třeba řešit.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lotyšska. Posoudila konvergenční program i národní program reforem. Zohlednila nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Lotyšska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(18)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rady konvergenční program Lotyšska a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Posílit rozpočtovou strategii tak, aby bylo zajištěno, že odchylka od střednědobého rozpočtového cíle odráží pouze dodatečný dopad systémové důchodové reformy. V rámci této strategie snížit zdanění osob s nízkými příjmy přesunem zdanění do oblastí, jako jsou spotřební daně, periodické daně z nemovitostí nebo ekologické daně. I nadále usilovat o lepší dodržování daňových předpisů a bojovat proti stínové ekonomice. Pokračovat v posilování fiskálního rámce účinným prováděním zákona o rozpočtové kázni a víceletého plánování rozpočtu.

2.

Nadále využívat obezřetnostní politiky na mikroúrovni i makroúrovni, aby se zabránilo možné zranitelnosti plynoucí z budoucího růstu úvěrů a bankovními činnostmi nerezidentů.

3.

Řešit dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí zvýšením rozsahu a účinnosti aktivních politik na trhu práce a cílených sociálních služeb. Zlepšit zaměstnatelnost mladých lidí, například prostřednictvím iniciativy „Záruka pro mladé lidi“, zavést ucelené poradenství pro volbu povolání, provést reformy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a zlepšit kvalitu a dostupnost učňovské přípravy.

4.

Řešit vysokou míru chudoby reformou sociální pomoci tak, aby se zvýšil její rozsah, zlepšením přiměřenosti sociálních dávek a aktivačních opatření pro jejich příjemce. Posílit prováděcí mechanismy tak, aby účinně snížily dětskou chudobu.

5.

Provést plánované reformy vysokoškolského vzdělávání týkající se zejména zavedení finančního modelu, který by umožňoval odměňování v závislosti na kvalitě, reformy akreditačního systému, konsolidace institucí a podpory mezinárodních vztahů. Přijmout další opatření k modernizaci výzkumných institucí na základě probíhajícího nezávislého hodnocení.

6.

I nadále zlepšovat energetickou účinnost, zejména u obytných budov a v sítích dálkového vytápění, motivovat ke snížení nákladů na energii a přesunout spotřebu směrem k energeticky účinným produktům. Zlepšit propojenost s energetickými sítěmi Unie a podniknout kroky k liberalizaci trhu se zemním plynem, včetně stanovení jasných pravidel pro přístup třetích stran k zařízením pro jeho skladování.

7.

Dokončit probíhající reformy v soudnictví s cílem zlepšit jeho účinnost a kvalitu a snížit počet nevyřízených případů a délku řízení, včetně úpadkových řízení. Zavést ucelenou politiku lidských zdrojů, přijmout opatření ke zlepšení rozhodčího práva a zefektivnit systém rozhodčích soudů.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/51

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Litvy na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Litva uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 9. dubna 2013 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2013 a dne 26. dubna 2013 svůj konvergenční program na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický a obecně odpovídá prognóze útvarů Komise z jara 2013. Ambiciózní fiskální konsolidací započatou v roce 2009 byl schodek veřejných financí v roce 2012 stlačen na 3,2 % HDP, což je považováno za úroveň dostatečnou ke zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, s ohledem na náklady systémové důchodové reformy. Snížení schodku bylo do určité míry založeno i na silném hospodářském růstu a dočasném zmrazení výdajů. Střednědobý rozpočtový cíl programu klesl z +0,5 % na –1,0 %, což je i nadále v souladu s cíli Paktu o stabilitě a růstu.

Rozpočtová strategie popsaná v konvergenčním programu si klade za cíl dosažení střednědobého rozpočtového cíle do roku 2016. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda je roční strukturální pokrok v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle vyšší než 0,5 % HDP. Referenční hodnota výdajů stanovená v Paktu o stabilitě a růstu je v průběhu programového období splněna. Korekce je v mírném předstihu a odvíjí se především od omezování výdajů, avšak je pouze částečně podpořena konkrétními opatřeními, včetně jednorázových, která nejsou vždy specifikována. Prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává, že strukturální korekce dosáhne v letech 2013 a 2014 0,3 % a 0,0 % HDP, a zůstane tak pod požadovaným pokrokem o hodnotě 0,5 % HDP, což rovněž zpochybňuje tempo korekce uvedené v konvergenčním programu. Je třeba upřesnit další konsolidační opatření a zvážit strukturální reformy, včetně přesunu k příjmově založeným opatřením. V roce 2012 zůstal veřejný dluh pod úrovní 60 % HDP (40,7 %) a předpokládá se, že během programového období mírně klesne. Zatímco konvergenční program očekává, že dluh se v roce 2013 sníží na 39,7 % a do roku 2016 dále klesne na 34,5 %, prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává, že v roce 2013 se sníží na 40,1 % HDP a v roce 2014 na 39,4 %. Rozdíly plynou především z předpokladu nižších schodků v konvergenčním programu.

(10)

I když se schodek postupně snižoval, nedisponuje Litva stále dostatečnými fiskálními možnostmi, jak reagovat na nepříznivé šoky. Existuje však prostor pro zmírnění pokřivenosti zdanění a další pokrok v dodržování daňových předpisů. Litva má i nadále nejnižší poměr zdanění k HDP v Unii a konsolidace se zaměřila především na výdajovou stránku. Stále existuje prostor pro zvážení využití dalších daňových zdrojů, které nejméně omezují růst, například environmentální daně a periodickou daň z nemovitostí. I když Litva přijala kroky ke zvýšení příjmů z periodické daně z nemovitostí, zdá se, že zde existuje další prostor. Litevské příjmy z environmentálních daní mají klesající tendenci a v roce 2011 byly druhé nejnižší v Unii, mimo jiné v důsledku nejnižšího zdanění dopravy v Unii. To neusnadňuje snižování vysoké energetické náročnosti litevského hospodářství. Současně by při fiskální konsolidaci měly být upřednostňovány prorůstové výdaje, například do výzkumu a vzdělávání. Provedení právních předpisů zpřísňujících fiskální rámec bylo odloženo. Litevský fiskální rámec nedokázal v letech kladného produktu zabránit procyklické fiskální politice. Změna zákona o rozpočtové skladbě v roce 2012 je krok správným směrem. Je třeba zlepšit monitorování, prvky odpovědnosti a provádění rozpočtového procesu, zejména u obcí, a zajistit závaznost střednědobého rozpočtového rámce.

(11)

Pro litevskou dlouhodobou fiskální udržitelnost je problémem demografický vývoj. Proto je důležitá komplexní důchodová reforma zaměřující se na udržitelnost i přiměřenost důchodů. Přiměřenost důchodů je třeba řešit, vzhledem k tomu, že starší obyvatelstvo je vystaveno vysokému riziku chudoby a vyloučení. Reforma kapitálového důchodového systému z roku 2012 podporuje druhý důchodový pilíř prostřednictvím finančních pobídek státu. Rovněž zavádí po přechodnou dobu možnost vystoupení ze soukromého kapitálového systému a zapojení se zpět do veřejného systému sociálního pojištění, jakož i postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Tato reforma vstoupí v platnost dne 1. ledna 2014. Jedná se o důležité, i když osamocené kroky správným směrem, jsou ale nutné větší změny, především v rámci prvního důchodového pilíře. Krom toho jsou nutná opatření na podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků a pracovního prostředí přizpůsobeného starším lidem.

(12)

Řešení nezaměstnanosti a nízké účasti nekvalifikovaných osob na trhu práce zůstává jednou z hlavních výzev. Vysokou mírou nezaměstnanosti trpí především mladí a nekvalifikovaní pracovníci. Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi se projevuje především v krizových dobách a představuje stále větší problém, naznačující strukturální nedostatky politik vzdělávání a trhu práce. Z toho plynoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je dále zesilován vysokou mírou emigrace. Proto jsou nutná další opatření pro zlepšení flexibility trhu práce a vyšší zapojení zejména mladých, nekvalifikovaných a starších pracovníků do tohoto trhu. Celkový dopad opatření směřujících k aktivnímu trhu práce a finanční prostředky poskytnuté pro každé z těchto opatření jsou nedostatečné a tato opatření nejsou vhodně cílena na nízko kvalifikované a dlouhodobě nezaměstnané. Komplexní přezkum pracovního práva se zapojením sociálních partnerů by mohl identifikovat zbytečná omezení a administrativní překážky, které brání pružným smluvním dohodám, podmínkám propouštění a ujednáním o pružné pracovní době. Pro zajištění lepšího přechodu ze vzdělávacího procesu na trh práce by se učební obory a stáže mohly zatraktivnit.

(13)

Chudoba a sociální vyloučení jsou i nadále znepokojivě rozšířené. Problémem je zejména nárůst dětské chudoby. V roce 2012 byla přijata opatření související s reformou peněžité sociální pomoci směřující ke zvýšení pobídek k práci (dávky souběžné s pracovním poměrem pro dosud dlouhodobě nezaměstnané, postupné snižování sociálních dávek pro neaktivní osoby v produktivním věku) a ke snížení chudoby. Pilotní projekt v pěti obcích přinesl velice kladné výsledky v oblasti úspory výdajů a lepšího cílení potřebných příjemců. Nyní je nutné zavést systém sledování k posouzení jeho účinnosti a dopadu na zmírnění chudoby a vyloučení. Reforma by také měla být spojena s aktivačními opatřeními, která zlepší zapojení do trhu práce, zejména u dlouhodobých příjemců sociálních dávek. Opatření přijatá ke snížení chudoby zahrnují větší pokrytí sociálními dávkami a nový způsob výpočtu výše dávek. Od 1. ledna 2013 se navíc zvýšila minimální mzda o 18 %, což by mělo pomoci zmírnit past neaktivity a chudobu pracujících. Tato opatření se však vzhledem k rozsahu tohoto problému jeví jako nedostatečná a chybí komplexní strategie nebo akční plán pro boj s chudobou.

(14)

Od roku 2010 provádí vláda ambiciózní reformu státních podniků. Tato reforma je smysluplná a hodnověrná a zahrnuje legislativní i organizační změny. Byly specifikovány právní aspekty reformy a bylo dosaženo obecného souladu s požadavky na hlášení. Nyní jde o to, vyhnout se střetu zájmů, pokud jde o regulační a neregulační funkce, a rozlišovat mezi obchodními a neobchodními činnostmi státních podniků. Po plném provedení by reforma mohla napomoci konkurenceschopnosti a růstu. Proto bude klíčové sledování plnění požadavků reformy.

(15)

Propojení sítí elektřiny a zemního plynu se sousedními zeměmi zůstává nedostatečné. V důsledku toho je konkurence v energetice velmi omezená a ceny energií vysoké. Problémem je i nadále energetická účinnost. Pokrok v oblasti renovace budov byl velmi pomalý, a to i s ohledem na investice v rámci holdingového fondu JESSICA, a hlavní problémy s renovací soukromých nemovitostí přetrvávají.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy. Posoudila konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Litvy, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(17)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Zajistit prorůstovou fiskální konsolidaci a provést plánovanou rozpočtovou strategii, pokračovat v úsilí o strukturální přizpůsobení, které Litvě umožní dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Upřednostňovat prorůstové výdaje. Dále posílit fiskální rámec, zejména zajištěním vymahatelných a závazných stropů na výdaje ve střednědobém rozpočtovém rámci. Přezkoumat a zvážit zvýšení daní, které nejméně omezují růst, například periodických daní z nemovitostí a environmentálních daní, včetně zavedení zdanění automobilů, a zároveň pokračovat ve zlepšování dodržování daňových předpisů.

2.

Přijmout a provést právní předpisy týkající se komplexní reformy důchodového systému. Při provádění současných reforem navázat zákonnou věkovou hranici pro odchod do důchodu na střední délku života, zpřísnit pravidla předčasného důchodu, stanovit jasná pravidla pro valorizaci důchodů a podporovat využívání doplňkových spoření. Podpořit důchodovou reformu opatřeními na podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků.

3.

Řešit vysokou nezaměstnanost nízko kvalifikovaných a dlouhodobě nezaměstnaných osob soustředěním zdrojů na aktivní politiku na trhu práce při současném zlepšení jejího rozsahu a účinnosti. Zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí, například prostřednictvím iniciativy „Záruka pro mladé lidi“, posílit zavádění a efektivitu učňovských programů a řešit přetrvávající nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Cestou konzultace sociálních partnerů přezkoumat adekvátnost pracovněprávních předpisů, pokud jde o pružné smluvní dohody, podmínky propouštění a ujednání o pružné pracovní době.

4.

Provést cílená konkrétní opatření na snížení chudoby a sociálního vyloučení. Dále posilovat vazbu mezi reformou peněžité sociální pomoci a aktivačními opatřeními.

5.

Dokončit provedení reformy státních podniků, zejména zajištění oddělení vlastnických a řídících funkcí, a podrobně sledovat plnění požadavků reformy.

6.

Posílit opatření ke zlepšení energetické účinnosti budov, včetně odstranění odrazujících překážek a rychlého využití holdingového fondu. Podporovat konkurenci v energetických sítích zlepšením vzájemného propojení s dalšími členskými státy u elektřiny i zemního plynu.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/55

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Lucemburska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Lucembursko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 26. dubna 2013 předložilo Lucembursko svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, je realistický. Zejména scénář pro rok 2013 se téměř shoduje s prognózou útvarů Komise z jara 2013, zatímco pro rok 2014 je mírně optimističtější. Střednědobé projekce schodku vychází z poněkud optimistického scénáře růstu, který se pohybuje nad potenciálním růstem. Cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability je snížit schodek z 0,8 % HDP v roce 2012 na 0,6 % HDP v roce 2014. Pro roky 2015 i 2016 se pak ovšem počítá se zvýšením schodku na 1,3 % HDP. Důvodem je zavedení nových pravidel pro DPH u elektronických služeb, která začnou platit od 1. ledna 2015. Podle těchto pravidel pak budou příjmy z DPH pocházející z elektronického obchodu převedeny ze země, ve které se nachází poskytovatel, do země, ve které má bydliště zákazník. Úřady odhadují, že důsledkem těchto nových pravidel se daňové příjmy z DPH sníží o 1,4 % HDP. Vláda již oznámila, že se zvýší základní sazba DPH, aby se vzniklý výpadek částečně nahradil. Program stability potvrzuje dřívější střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálního přebytku ve výši 0,5 % HDP. Tento střednědobý cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Jak podle prognózy útvarů Komise z jara 2013, tak podle (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda uvedeného v programu stability se u Lucemburska pro rok 2012 počítá se strukturálním přebytkem 0,1 % HDP, což je pod úrovní střednědobého cíle, a pro rok 2013 se očekává, že bude cíl splněn. Podle projekcí se však Lucembursko od svého střednědobého cíle v roce 2014 znovu odchýlí (o 0,3 %), přičemž v letech 2015 a 2016 bude předpokládaná odchylka ještě výraznější. Úřady země zopakovaly, že usilují o návrat ke střednědobému cíli nejpozději v roce 2017, aby získaly větší manévrovací prostor. Hrubý veřejný dluh činil v roce 2012 20,8 % HDP, a je tak výrazně nižší než referenční hodnota stanovená Smlouvou.

(10)

Lucembursku se v posledních letech dařilo udržet schodek veřejných financí pod hranicí 3 % HDP, a nebyl s ním tedy zahájen postup při nadměrném schodku. To je více zásluhou štědrých příjmů než zdrženlivosti na straně výdajů. Konkrétně se odhaduje, že tempo růstu veřejných výdajů po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů v roce 2012 překročilo výdajové kritérium Paktu o stabilitě a růstu. Podle odhadů se tempo růstu veřejných výdajů od výdajového kritéria odchýlilo o 1,3 procentních bodů HDP, přičemž hranice definovaná v nařízení (ES) č. 1466/97 činí 0,5 % HDP. K uvedení této odchylky do kontextu je však nezbytné provést celkové hodnocení, které zohlední i další faktory: i) schodek se v roce 2012 ve strukturálním vyjádření zvýšil pouze o 0,2 % HDP, ii) vzhledem k malé velikosti země a vysokému stupni otevřenosti lucemburská ekonomika velmi kolísá, a iii) podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 by Lucembursko mělo svého střednědobého rozpočtového cíle dosáhnout již v roce 2013. To vše nasvědčuje tomu, že odchylka není strukturální. Přesto však vysoká kolísavost příjmů lucemburského sektoru vládních institucí, které byly doposavad vždy vyšší, než se plánovalo, představuje riziko pro udržitelnost veřejných financí. V zájmu snížení tohoto rizika by měly být limity zadlužení a výdajů právně zakotveny. Kromě toho by měl být určen orgán, který bude dohlížet na jejich dodržování, a měly by být předem stanoveny kroky, které budou podniknuty v případě neplnění. Vstup uvedeného balíčku o DPH v platnost k 1. lednu 2015 a jeho následný velmi negativní vliv na výběr daní dokládá, jak velmi důležité je, aby Lucembursko zavedlo střednědobý rozpočtový rámec. To si konkrétně vyžádá velmi obezřetné nastavení fiskální politiky v roce 2014.

(11)

V současnosti pochází méně než třetina daňových příjmů z daní ze spotřeby, především z důvodu nízké základní a snížené sazby DPH. Lucembursko má v celé Unii nejvíce skupin zboží a služeb, na které se vztahuje snížená sazba DPH. K nízkému poměru DPH k HDP přispívá také rozsáhlý finanční sektor, který je od DPH osvobozen. Lucembursko má celkově prostor získat další příjmy převedením položek do základní sazby DPH. Systém daně z příjmu právnických osob v Lucembursku navíc silně daňově zvýhodňuje zadlužování, což přispívá k vysokému poměru soukromého dluhu k HDP.

(12)

Důchodovou reformu, kterou Lucembursko přijalo v prosinci 2012, lze považovat pouze za závažný první krok správným směrem. I pokud se zohlední většina aspektů přijaté důchodové reformy, bude Lucembursko muset zavést opatření posilující dlouhodobou udržitelnost, která odpovídají trvalému zlepšení primárního salda ve výši 8,6 procentních bodů HDP, aby se odstranila fiskální mezera. Lucembursko proto musí důchodovou reformu prohloubit. Zavedením stropu pro úpravy důchodů podle růstu reálných mezd by se zvýšily rezervy v důchodovém systému a zvýšení skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života by přispělo k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. Kromě toho by měly být zredukovány možnosti předčasného odchodu do důchodu a lidé by měli být motivováni, aby pracovali do vyššího věku, než je nezbytné minimum. Vliv výdajů na dlouhodobou péči na fiskální udržitelnost se navíc podle projekcí bude podílet 2,1 procentními body na mezeře udržitelnosti Lucemburska. Očekávaný nárůst počtu seniorů i závislých osob je v Lucembursku ve srovnání s průměrem v Unii vysoký.

(13)

Lucembursko má nyní poměrně vysokou produktivitu. Prostor pro její další zvyšování se však zmenšuje. Je proto zapotřebí zajistit lepší korelaci mezi mzdami a produktivitou, aby se růst nákladů na jednotku pracovní síly udržel v mezích. Lucembursko přijalo kroky ke zmírnění růstu mezd, neboť upravilo systém indexace na období 2012 až 2014. Tato reforma je však pouze dočasná a nezaručuje, že se mzdy budou i do budoucna vyvíjet ruku v ruce s produktivitou. Produktivita se v jednotlivých odvětvích hospodářství liší, přičemž ve finančním sektoru je téměř dvakrát vyšší než ve zbytku ekonomiky. Poté, co začne od roku 2015 opět fungovat obvyklý systém automatické indexace, bude konkurenceschopnost Lucemburska výrazně ohrožena. Je proto nezbytné podniknout další kroky k trvalejší reformě systému stanovování mezd, aby v budoucnu nedocházelo k dalšímu zhoršování konkurenceschopnosti země.

(14)

Lucemburská ekonomika je silně závislá na finančním sektoru, který se na celkové přidané hodnotě podílí 30 % a na vybraných daních 25 %. K zajištění budoucí konkurenceschopnosti země je nutné rozvíjet alternativní specializace založené na kompetenci. Lucemburský systém výzkumu a inovací je i nadále velmi slabý a země není na dobré cestě, aby splnila svůj cíl intenzity výzkumu a vývoje pro rok 2020. V indikátorech spolupráce mezi veřejnými výzkumnými institucemi a podnikovou sférou země silně zaostává za průměrem v Unii, což je odrazem nynější neprovázanosti mezi výzkumem a vývojem v soukromém sektoru a veřejným systémem výzkumu. Lucembursko by mělo zvrátit klesající intenzitu výzkumu a vývoje, a to především snahou o zvýšení intenzity výzkumu a vývoje v podnikové sféře. Díky cílenější a inteligentní specializační strategii by bylo možné maximalizovat ekonomické účinky veřejných prostředků věnovaných na výzkum, a to především pákovým efektem na investice soukromého sektoru. Tento cílený přístup by měl být doplněn o komplexní horizontální politiku, která by se zaměřovala na rozvoj a růst inovačních podniků.

(15)

Nezaměstnanost mladých lidí se udržuje na vysoké úrovni 18 % a silně závisí na dosaženém vzdělání. Místním mladým lidem na trhu práce silně konkurují zahraniční uchazeči, kteří jsou často kvalifikovanější. Lucembursko sice projevilo pevné odhodlání s nezaměstnaností mladých lidí bojovat, ovšem je zapotřebí podniknout další kroky. V zájmu maximalizace přínosů by měla být přijatá opatření součástí komplexní reformní strategie, která by zahrnovala i posílenou politiku aktivace zaměřenou na odstranění závislosti na sociálních dávkách. Lucembursko nemá v šetření PISA (5), pokud jde o základní dovednosti mladých lidí, příliš dobré výsledky. Je zapotřebí podniknout další kroky ke zvrácení negativního trendu ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, který se projevuje od roku 2006. Mělo by se vyvíjet další úsilí, aby školy se znevýhodněnými žáky a studenty měly k dispozici lepší a cílenější vzdělávací zdroje a aby se navýšily zdroje pro jazykovou podporu a doučování. Měly by být podrobněji zkoumány specifické problémy, se kterými se na trhu práce potýkají lidé z přistěhovaleckého prostředí; tyto problémy by měly být odstraňovány cílenými opatřeními, mimo jiné ke zlepšení jazykových znalostí. V této souvislosti je nutné se zaměřit především na odborné vzdělávání a přípravu. Měly by být podniknuty další kroky, aby se zlepšilo předškolní vzdělávání a snížilo předčasné ukončování školní docházky, především u migrantů. Měla by být zlepšena uplatnitelnost starších pracovníků na trhu práce, mimo jiné zvyšováním kvalifikace.

(16)

Lucembursko se zavázalo snížit emise skleníkových plynů v odvětvích, na které se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi, do roku 2020 o 20 % oproti roku 2005, ovšem tento cíl zřejmě, podle nejnovějších projekcí pro rok 2020 na základě stávajících opatření, o 23 procentních bodů nesplní. Lucembursko by se mělo zaměřit především na odvětví dopravy, které se na emisích, na něž se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi, v roce 2011 podílelo 68 procenty. V současnosti platná opatření by ke snížení emisí skleníkových plynů, které je potřebné ke splnění cíle, přispěla jen asi jednou třetinou. Je proto zapotřebí kroky výrazně zintenzivnit, zejména zvýšit zdanění pohonných hmot, aby se snížil rozdíl v daních oproti sousedním zemím. Je také nezbytné urychlit reformu daně z motorových vozidel. Lucembursko by mělo pokračovat v realizaci projektů, které podporují používání veřejné dopravy. Mělo by zavést silniční poplatky, které by zmírňovaly přetíženost dopravy a vedly k většímu využívání veřejné dopravy. Mělo by být podporováno lepší propojení se sousedními zeměmi veřejnou dopravou.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lucemburska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Lucemburska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(18)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Lucembursko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Zachovat zdravou fiskální pozici a držet se střednědobého cíle, aby se zajistila dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, zejména při zohlednění implicitních závazků souvisejících se stárnutím obyvatelstva. Posílit fiskální řízení přijetím střednědobého rozpočtového rámce pro sektor vládních institucí, který bude obsahovat víceleté výdajové stropy, a zavedením nezávislé kontroly nad dodržováním fiskálních pravidel.

2.

Přijmout kroky k odstranění zvýhodnění dluhů u daně z příjmu fyzických osob a ke zvýšení počtu položek, na které se vztahuje základní sazba DPH.

3.

Snížit výdaje související se stárnutím obyvatelstva přijetím těchto kroků: zefektivněním nákladů na dlouhodobou péči, zejména cestou většího zaměření na prevenci, rehabilitaci a nezávislý život, posílením nedávno přijaté důchodové reformy, dalšími kroky ke snížení předčasných odchodů do důchodu a zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života.

4.

Přijmout po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s národními zvyklostmi další strukturální opatření nad rámec nynějšího zmrazení mezd, která povedou k reformě systému stanovování mezd, včetně jejich indexace, ke zlepšení jeho provázanosti s vývojem produktivity a s podmínkami v odvětví a na trhu práce a k podpoře konkurenceschopnosti. Zintenzivnit úsilí o diverzifikaci struktury hospodářství a podporovat investice soukromého sektoru do výzkumu, především rozvojem spolupráce mezi veřejným výzkumem a podnikovou sférou.

5.

Intenzivněji snižovat nezaměstnanost mladých lidí, a to zlepšením koncepce a kontroly aktivních opatření na trhu práce. Posílit všeobecné a odborné vzdělávání, aby dovednosti mladých lidí lépe odpovídaly poptávce na trhu práce, zejména u lidí z přistěhovaleckého prostředí. Zintenzivnit úsilí ke zvýšení míry ekonomické aktivity starších osob, mimo jiné zlepšováním jejich uplatnitelnosti na trhu práce díky celoživotnímu učení.

6.

Zintenzivnit kroky ke splnění cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, na které se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi, především zvýšením daní z energetických produktů používaných v dopravě.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/59

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Malty na rok 2012 a stanovisko k programu stability Malty na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Malta uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu Malty podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vedla k závěru, že se Malta potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si zaslouží sledování a žádá politické kroky. Je oprávněné pečlivě sledovat především vývoj v bankovním sektoru a na trhu s nemovitostmi. Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí si vyžaduje pozornost politiky.

(9)

Dne 30. dubna 2013 předložila Malta svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Rada dne 4. prosince 2012 zrušila své rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na Maltě (5) vzhledem k jeho nápravě v roce 2011, která se na základě prognózy útvarů Komise z podzimu 2012 zdála být trvalá. V roce 2012 však Malta zaznamenala schodek veřejných financí ve výši 3,3 % HDP, opět nad referenční hodnotou 3 % HDP. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je postupně snížit schodek z 3,3 % HDP v roce 2012 na 0,8 % HDP v roce 2016, což znamená postupné směřování k střednědobému rozpočtovému cíli. Program stability potvrzuje střednědobý cíl strukturálně vyrovnaného stavu, který je ambicióznější než cíl vyžadovaný Paktem o stabilitě a růstu, avšak jeho dosažení se neplánuje během období programu stability. Cílový schodek v programu stability pro rok 2013 vychází z poměrně vysokého nárůstu daňových příjmů, který se ovšem nezdá být příslušným makroekonomickým scénářem plně vysvětlen. Kromě toho nemá dostatečnou podporu v podrobných opatřeních a stejně je tomu i v následujících letech. V důsledku toho je změna plánovaného (nově vypočteného) strukturálního salda podstatně vyšší než v prognóze útvarů Komise. Podle ní se při nezměněné politice strukturální saldo zlepší v roce 2013 jen o ¼ procentního bodu a v roce 2014 pouze nepatrně.

Očekává se, že dluh veřejných financí zůstane po celou dobu trvání programu stability nad prahovou hodnotou 60 % HDP. Vnitrostátní orgány předpokládají, že v roce 2014 dluh vzroste na 74,2 % HDP a následně začne klesat na 70 % do roku 2016. Prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává, že poměr dluhu k HDP poroste o něco rychleji, na 74,9 % v roce 2014, protože primární deficit se bude pravděpodobně nadále zvyšovat. Vzhledem k nápravě nadměrného schodku v roce 2011 se Malta nachází v tříletém přechodném období pro uplatňování referenční hodnoty pro snížení dluhu, zahájeném v roce 2012. V roce 2012 nevykázala Malta dostatečný pokrok směrem k dosažení kritéria dluhu a podle prognóz se tak nestane ani v letech 2013–2014. Přestože fiskální rámec Malty je dosti pružný, jeho nezávaznost a krátkodobost fiskálního plánování nepodporují zdravou fiskální situaci. Směrnice 2011/85/EU (6) doposud nebyla provedena a pravidlo strukturálně vyrovnaného rozpočtu stanovené ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, podepsané dne 2. března 2012 v Bruselu, stále není zavedeno do vnitrostátního práva. Program stability uvádí, že vláda hodlá zřídit fiskální radu, neobsahuje však žádné konkrétní plány.

(11)

V oblasti kvality veřejných financí jsou nadále problémem nedodržování daňových předpisů a daňové úniky. Vnitrostátní orgány zavedly řadu významných opatření a další se připravují, je však třeba pečlivě sledovat jejich provádění, neboť konkrétní výsledky se zatím neprojevily. Daňové pobídky vybízející k zadlužování firem zůstávají nadále velice vysoké. V roce 2012 se Malta vyznačovala druhým největším rozdílem v daňovém zacházení s dluhovým financováním a financováním vlastním kapitálem u nových investic. Toto zvýhodnění dluhu může vést k příliš vysokému zadlužení firem a neefektivní alokaci kapitálu. Malta je jedním z mála členských států, které nemají žádná ustanovení proti zvýhodňování zadlužení.

(12)

Malta se stále potýká s problémy v oblasti udržitelnosti veřejných financí vzhledem k rozpočtovým dopadům stárnutí populace, které budou podle prognóz podstatně vyšší, než je průměr Unie. Nárůst výdajů na důchody představuje více než polovinu očekávaného zvýšení výdajů spojených se stárnutím, přitom ve srovnání s jinými členskými státy je zákonem stanovený věk odchodu do důchodu nadále nízký a jeho zvyšování stanovené v rámci reformy z roku 2006 je pomalé. Je zapotřebí dalších reforem, aby se zajistila udržitelnost a zároveň zabezpečila přiměřenost a vyřešily se otázky mezigenerační spravedlnosti. Přestože proběhly diskuse se sociálními partnery, žádné konkrétní návrhy na další reformu důchodů předloženy nebyly. Zaměstnanost starších pracovníků je nízká a doposud nebyla dokončena komplexní strategie pro aktivní stárnutí. Omezené poskytování primární péče může spolu s předpokládaným stárnutím obyvatel vést v dlouhodobém horizontu k nárůstu nákladů na zdravotní péči. Správní kapacita v oblasti zadávání veřejných zakázek je nedostatečná, což má za následek složité a zdlouhavé postupy.

(13)

Je třeba uvítat opatření ke snížení míry předčasného ukončení školní docházky, včetně nedávného zahájení přípravného procesu vedoucího ke strategii proti předčasnému ukončování školní docházky, i s ohledem na omezení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací. Účinnost vynaloženého politického úsilí bude závislá na řádném a včasném provedení, které bude nutné pečlivě sledovat. Nedostatečná propojenost vzdělávání a odborné přípravy s potřebami trhu práce však představuje zásadní překážku. Očekává se, že ke vzniku pracovní síly, která odpovídá potřebám trhu práce, přispěje rovněž plánované vytvoření jednotného systému učňovského školství, který zahrne více kvalifikačních stupňů.

(14)

Malta také učinila významné kroky ke zvýšení účasti žen na trhu práce, zejména s cílem zlepšit možnosti sladění pracovního a rodinného života. Míra zaměstnanosti žen nadále stoupá, též s přispěním příznivého kohortního efektu. Stále je však prostor pro zlepšení: míra zaměstnanosti žen zůstává stále nízká, účast žen na trhu práce nadále výrazně ovlivňuje jejich rodičovská role a rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen je nejvyšší v celé Unii. K dalšímu zvyšování zaměstnanosti žen může přispět posílení podpory pružné organizace práce a zvýšené poskytování dostupné předškolní a mimoškolní péče pro širší skupinu obyvatel.

(15)

Maltský mechanismus úpravy životních nákladů má jisté zvláštní rysy, které zřejmě zmírňují jeho negativní dopady na celkovou výkonnost trhu práce a úpravu mezd: mechanismus stanoví paušální zvyšování, takže u mezd přesahujících „referenční“ základní mzdu představuje pouze částečné vyrovnání inflace, existuje možnost odchylek na mikro- i makroúrovni a vyjednávání o mzdách je plně decentralizováno. Avšak v případě velmi nepříznivých fází hospodářského cyklu může v systému přesto nastat problém s flexibilitou reálných mezd, což by bránilo přizpůsobení trhu práce a oslabovalo konkurenceschopnost. Kolísavost cen některých složek cenového indexu, který mechanismus využívá, zejména cen energií, by mohla vést k tlaku na inflaci vznikem inflační spirály. Pro zmírnění potenciálních rizik proto bude mít zásadní význam shromažďování údajů o mzdách a produktivitě na úrovni odvětví a pečlivé sledování dopadů systému indexace mezd. Maltské orgány by měly vliv mechanismu na ekonomiku pečlivě sledovat a být připraveny jej podle potřeby reformovat.

(16)

Konkurenceschopnost Malty je nadále v ohrožení vzhledem k velmi nízké diverzifikaci a chabé environmentální výkonnosti dodávek energie, která má za následek vysoké sazby za elektřinu. Tuto nejistotu zhoršuje neutěšená finanční situace hlavního dodavatele elektřiny (Enemalta), očekává se však, že propojení rozvodných soustav elektřiny se Sicílií situaci po roce 2014 zlepší. Přestože se pokročilo v řadě iniciativ, například zavádění fotovoltaické energie, podíl obnovitelných zdrojů energie stále zůstává obzvláště nízký a zdá se, že proveditelnost velkých projektů, jako je budování větrných elektráren, je ohrožena. Byl zaznamenán pokrok v oblasti energetické účinnosti, zejména u veřejných budov, s podporou financování Unie. Environmentální výkonnost dopravního systému na Maltě je rovněž špatná. Malta by potřebovala komplexní dopravní strategii zaměřenou na zlepšení veřejné dopravy, silniční sítě a uhlíkových emisí a na další podporu využívání jiných druhů dopravy, než jsou osobní vozidla.

(17)

Bankovní sektor na Maltě má v porovnání s domácí ekonomikou značnou velikost. To je dáno zejména přítomností neklíčových domácích a zahraničních bank s nízkou expozicí vůči domácí ekonomice, přesto je však nutné pokračovat v přísném dohledu nad nimi, aby se zabránilo negativním dopadům jejich aktivit na finanční stabilitu. Domácí banky jsou nadále vystaveny silnému vlivu trhu s nemovitostmi a rezervy určené na krytí úvěrových ztrát jsou poměrně nízké. Proběhla sice diskuse o politikách, je však ještě třeba uskutečnit příslušná regulační opatření. Soudní systém trpí nedostatky, které představují další riziko pro finanční stabilitu. Přílišná délka projednávání konkurzních věcí zabraňuje účinnému prosazování práv ze zajištění. To může v období hospodářského tlaku dále zatěžovat rozvahy bank a zvyšovat jejich ztráty, což vede k nutnosti rekapitalizace.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty. Posoudila národní program reforem a program stability a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku na Maltě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Malty a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení č. 2 a 5.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (8). Jako země, jejíž měnou je euro, by Malta měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Specifikovat a provést opatření nutná k dosažení roční strukturální korekce stanovené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku tak, aby došlo k nápravě nadměrného schodku do roku 2014 udržitelným způsobem podporujícím růst a s co nejmenší potřebou využívat jednorázová či dočasná opatření. Po nápravě nadměrného schodku pokračovat přiměřeným tempem ve strukturální korekci tak, aby bylo do roku 2019 dosaženo střednědobého rozpočtového cíle. V roce 2013 zavést závazný víceletý fiskální rámec založený na pravidlech. Zajistit konkrétní výsledky opatření, jejichž cílem je zlepšit dodržování daňových předpisů a bojovat s daňovými úniky, a podniknout kroky, které omezí zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob.

2.

Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a dále reformovat důchodový systém s cílem omezit předpokládaný nárůst výdajů, mimo jiné prostřednictvím opatření, jako je zrychlení zvyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života a podpora soukromého důchodového spoření. Přijmout opatření, která zvýší míru zaměstnanosti starších pracovníků dokončením a prováděním komplexní strategie pro aktivní stárnutí. Reformovat zdravotnictví s cílem zvýšit nákladovou efektivnost odvětví, zejména posílením poskytování veřejné primární péče. Zlepšit účinnost a zkrátit délku postupů při zadávání veřejných zakázek.

3.

Pokračovat v politickém úsilí s cílem omezit předčasné ukončování školní docházky, zejména zřízením komplexního systému sledování, a zvýšit relevanci vzdělání a odborné přípravy pro trh práce, aby se řešil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací, mimo jiné ohlášenou reformou systému učňovského školství. Nadále podporovat stoupající účast žen na trhu práce prosazováním pružné organizace práce, zejména zlepšením poskytování a finanční dostupnosti zařízení předškolní a mimoškolní péče.

4.

Pokračovat v úsilí o diverzifikaci zdrojů energie, zejména větším využíváním obnovitelné energie a včasným dokončením propojení rozvodných soustav elektřiny se Sicílií. Nadále se věnovat podporování energetické účinnosti a snižování emisí v odvětví dopravy.

5.

Přijmout opatření, která dále posílí vytváření větších rezerv určených na krytí úvěrových ztrát v bankovním sektoru, s cílem zmírnit potenciální rizika vyplývající z expozice vůči realitnímu trhu. Pokračovat v politickém úsilí o zajištění přísného dohledu nad bankovním sektorem včetně neklíčových domácích i mezinárodně zaměřených bank. Zlepšit celkovou účinnost soudního systému, například zkrácením délky projednávání konkurzních věcí.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/63

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Polska na rok 2012 a vydala stanovisko ke konvergenčnímu programu Polska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik na rok 2013. Téhož dne Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Polsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, obnovy běžného poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 30. dubna 2013 předložilo Polsko svůj národní program reforem na rok 2013 a konvergenční program na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

V období 2011–2012 vyvinulo Polsko v souladu s doporučením Rady značné úsilí v oblasti konsolidace veřejných financí. Avšak vzhledem k tomu, že se celosvětová ekonomická situace zhoršuje, nebyla lhůta pro odstranění nadměrného schodku dodržena a Polsko bude pro jeho nápravu potřebovat více času. Na základě posouzení letošního konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je optimistický. Zejména se očekává, že oproti prognóze útvarů Komise z jara 2013 porostou mnohem rychleji soukromá spotřeba a soukromé investice, což v roce 2013 povede k celkově vyšší míře růstu (1,5 % oproti 1,1 %). Cílem rozpočtové strategie uvedené v konvergenčním programu je snížit do roku 2013 (rok po původní lhůtě vyplývající z postupu při nadměrném schodku, kterou byl rok 2012) schodek na 3,5 % HDP a splnit střednědobý rozpočtový cíl do roku 2016. Konvergenční program však předpokládá snížení celkového schodku pod 3 % HDP až v roce 2015. Rada má s ohledem na značně optimistickou prognózu růstu a projekce příjmů uvedené v konvergenčním programu za to, že fiskální úsilí předpokládané polskými orgány nepovede do konce roku 2013 ke skutečné nápravě nadměrného schodku, jestliže v průběhu roku nebudou přijata dodatečná opatření, která toto úsilí významně podpoří. Konvergenční program vychází z optimistického scénáře a není dostatečně podložen podrobnými opatřeními, aby se nejpozději do roku 2014 spolehlivě zabezpečila náprava schodku. Proto je v letech 2013 i 2014 zapotřebí další úsilí založené na podrobných opatřeních.

V období před krizí polské orgány dostatečně nevyužily prostředí pro růst k tomu, aby zreformovaly strukturu veřejných výdajů s cílem zaměřit priority na prorůstové položky. Konvergenční program potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl ve výši –1 % HDP, což odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Podle (nově vypočteného) strukturálního schodku se předpokládá, že do roku 2016 nedojde ke splnění střednědobého rozpočtového cíle, jak vyplývá z konvergenčního programu, jelikož plánovaný roční pokrok při plnění střednědobého rozpočtového cíle ve výši 0,3 % HDP (ve strukturálním vyjádření) za rok 2015 a ve výši 0,7 % HDP za rok 2016 není dostatečný. Tempo růstu veřejných výdajů odpovídá po celé programové období při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů hodnotě stanovené v Paktu o stabilitě a růstu. Je možné, že bude zapotřebí dodatečného úsilí i změn ve složení korekce, a to i v závěrečných letech programového období, protože pokrok při plnění střednědobého rozpočtového cíle především závisí na významných škrtech veřejných investičních výdajů a není dostatečně podložen podrobnými opatřeními. Předpokládá se, že veřejný dluh v Polsku během období konvergenčního programu nepřekročí 60 % HDP. Dluh má podle prognózy vnitrostátních orgánů zůstat až do roku 2014/2015 zhruba stejný, tj. mírně nad 55,5 % HDP (v roce 2016 se má snížit), zatímco Komise vzhledem k možným rizikům pro plány konsolidace a položky snižující dluh očekává v roce 2014 zvýšení na přibližně 59 % HDP. Klíčovou otázkou boje proti daňovým únikům je i nadále dodržování daňových předpisů, které kromě toho vyžaduje snížení administrativní zátěže daňových poplatníků a zlepšení efektivity daňové správy. K zajištění úspěšné strategie fiskální konsolidace je zapotřebí, aby byla fiskální konsolidace podpořena komplexními strukturálními reformami.

(10)

Nízký podíl prorůstových výdajů (vzdělávání, výzkum a inovace) a snižování veřejných investic brzdí dlouhodobé možnosti růstu. Polské zdravotnictví čelí problémům souvisejícím s omezeným přístupem k péči a s nákladovou neefektivitou, přičemž se ve střednědobém a dlouhodobém horizontu očekává, že kvůli stárnutí obyvatelstva náklady na zdravotní péči značně vzrostou, což dále zatíží veřejné finance. Zlepšení systému by vyžadovalo posílení primární péče, systémů převádění pacientů mezi pracovišti a využití potenciálu úspor vyplývajících z nákladové efektivity v nemocniční péči.

(11)

Polská vláda dosud nezavedla trvalé pravidlo upravující výdaje podle Evropského systému účtů (ESA). Polsko rovněž nepokročilo v oblasti střednědobého plánování ani ve zlepšování koordinace mezi různými úrovněmi správy, pokud jde o rozpočtový proces.

(12)

Nezaměstnanost mladých lidí roste, a to zejména kvůli nesouladu mezi výsledky vzdělávacího systému a potřebami trhu práce. I když by tento nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi měly vyřešit prováděné reformy vzdělávacího systému, je i nadále zapotřebí zvýšit dostupnost učňovských míst a míst pro učení se prací, posílit spolupráci mezi školami a zaměstnavateli a zlepšit kvalitu vyučování. V návaznosti na aktuální úsilí v této oblasti by k podpoře mladých lidí při hledání zaměstnání přispěla realizace záruk pro mladé lidi. Podíl dospělých osob účastnících se programů celoživotního učení je nadále velmi nízký a strategie celoživotního učení nebyla dosud schválena.

(13)

Pokud jde o péči o nejmenší děti, vláda zaměřila své úsilí na realizaci programu pro malé děti „Maluch“. Díky tomuto programu se v uplynulých dvou letech počet jeslí téměř zdvojnásobil, ale v relativním vyjádření je i nadále velmi nízký a neuspokojuje poptávku. Polsko přijalo pouze minimální opatření, která by reagovala na nadměrné využívání práce na dobu určitou. Polsko je zemí s třetím nejvyšším podílem osob v nedobrovolném pracovním poměru na dobu určitou v Unii, zejména pokud jde o věkovou skupinu 15–24 let. I když se často uvádí, že pracovní smlouvy na dobu určitou pomáhají nezaměstnaným vstoupit na trh práce s tím, že později získají smlouvu na dobu neurčitou, u většiny polských pracovníků tomu tak zřejmě není. Místo toho se jeví, že nadměrné využívání pracovních smluv na dobu určitou má negativní dopad na kvalitu lidského kapitálu a produktivitu práce, protože zaměstnanci na dobu určitou mají omezenější přístup k odbornému vzdělávání. Zaměstnanci na dobu určitou jsou také poměrně značně kráceni na mzdě, což vede k tomu, že je míra chudoby pracujících jedna z nejvyšších v Unii. Navíc je značně rozšířeno používání smluv občanského práva, které se automaticky obnovují, v jejichž rámci jsou značně omezena práva na sociální zabezpečení. Podle vládní zprávy „Mládež 2011“ je na základě takových smluv zaměstnáno více než 50 % mladých pracovníků.

(14)

Polsko se potýká s problémy, pokud jde o míru zaměstnanosti starších pracovníků. I když se značně zmenšily možnosti pro předčasný odchod do důchodu a byla přijata celková reforma důchodového systému, nadále platí zvláštní důchodový systém pro horníky. Systém sociálního zabezpečení zemědělců (KRUS) navíc podněcuje malé zemědělce k setrvání v zemědělském odvětví zejména tím, že v systému nejsou přesně sledovány příjmy jednotlivých zemědělců. Tato situace vede ke skryté nezaměstnanosti ve venkovských oblastech, brzdí růst produktivity a znemožňuje regionální a odvětvovou mobilitu pracovních sil.

(15)

Polsko je jedním z členských států, které vykazují nejnižší úroveň výdajů na výzkum a vývoj, a má jedny z nejhorších výsledků, pokud jde o širší ukazatele inovační schopnosti. Celkový poměr výdajů na výzkum a vývoj k HDP, který v Polsku v roce 2011 činil 0,77 %, byl jeden z nejnižších v Unii. Nízké jsou zejména výdaje soukromého sektoru na výzkum a vývoj (0,2 % HDP v roce 2011). Polské podniky z velké míry spoléhaly na absorpci technologií, tj. využívání již existující technologie prostřednictvím investování do fixního kapitálu. Tento postup je sice úspěšný, pokud jde o zvyšování produktivity a hospodářský růst, ale Polsko by v současné době již mělo přejít na model založený na vlastních inovacích. Reformy v oblasti vědy a systému vysokoškolského vzdělávání zahájily zásadní restrukturalizaci, která má podnítit propojení mezi vědou a průmyslem. Hodnocení těchto reforem zatím není k dispozici. Ke sladění úsilí mezi politikami v oblasti výzkumu, inovací a průmyslu a k zajištění dostatečných nástrojů, které podpoří celý inovační cyklus, je zapotřebí zvolit komplexnější přístup.

(16)

Zlepšování energetické účinnosti může ve všech odvětvích polského hospodářství přinést velké potenciální výhody, zejména pokud jde o izolaci budov, a tyto výhody by mohly podpořit růst. Domácí elektrická rozvodná síť je stále přetížená, ale postupuje realizace plánů na vytvoření větší propojovací kapacity se sousedními trhy. Hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem i nadále omezuje řada faktorů, nebylo zatím hlavně dokončeno postupné odstraňování regulovaných cen, a navíc zavedení poskytovatelé (s 97 % tržním podílem na maloobchodním i velkoobchodním trhu) a 90 % dovozů zemního plynu pochází z Ruska.

(17)

I když bylo dosaženo částečného pokroku, nerozvinutá dopravní infrastruktura v Polsku zůstává i nadále hlavní překážkou růstu. Pokročila realizace hlavních projektů v oblasti silniční infrastruktury, ale investiční projekty do železniční dopravy mají stále značné zpoždění. Špatný stav železniční infrastruktury vyžaduje značné a rostoucí investice, protože v dobrém technickém stavu je pouze 36 % z přibližně 20 000 km fungujících železničních tratí. Pokud jde o využití růstových možností informačních a komunikačních technologií, Polsko i přes své aktuální úsilí v této oblasti značně zaostává za ostatními členskými státy. Pevné širokopásmové pokrytí je nejnižší v Unii, a to na celostátní úrovni i ve venkovských oblastech. Investice do vodovodní sítě jsou i nadále nedostatečné.

(18)

Výsledky polské veřejné správy nedosahují průměru v Unii. Mezi hlavní problémy patří transparentnost, složitost daňového systému a náklady na dodržování předpisů, prodlužování průměrné délky soudních řízení v občanských a obchodních věcech a zdlouhavé úpadkové řízení a nízká úspěšnost při vymáhání dlužných částek. Využívání elektronické veřejné správy je i nadále pod průměrem v Unii. Reforma, kterou Polsko zahájilo s cílem usnadnit přístup k regulovaným povoláním, má oproti původně oznámenému harmonogramu zpoždění.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu polské hospodářské politiky. Posoudila národní program reforem a konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Polska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k potřebě posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Posílit a realizovat rozpočtovou strategii na rok 2013 a následující roky, která bude podložena náležitě specifikovanými opatřeními na rok 2013 i 2014 tak, aby se do roku 2014 zajistila včasná a udržitelná náprava nadměrného schodku a aby bylo dosaženo fiskálního úsilí podle doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Trvalá náprava fiskálních nevyvážeností vyžaduje spolehlivou realizaci ambiciózních strukturálních reforem, které by zvýšily přizpůsobivost hospodářství a posílily potenciál růstu i zaměstnanost. V návaznosti na odstranění nadměrného schodku vyvinout úsilí v oblasti strukturálních změn, které Polsku umožní splnit do roku 2016 střednědobý rozpočtový cíl. S cílem zlepšit kvalitu veřejných financí minimalizovat škrty výdajů na investice podporující růst, znovu posoudit výdajové politiky, které umožňují lépe zacílit sociální politiky, a zvýšit nákladovou efektivitu a efektivitu výdajů v oblasti zdravotní péče. Zvýšit míru dodržování daňových předpisů, zejména zvýšením účinnosti daňové správy.

2.

Zajistit, aby bylo v roce 2013 přijato trvalé pravidlo upravující výdaje v souladu s pravidly Evropského systému účtů (ESA). Přijmout opatření k posílení ročních i střednědobých mechanismů rozpočtové koordinace mezi různými úrovněmi správy.

3.

Intenzivněji usilovat o snižování nezaměstnanosti mladých lidí, například prostřednictvím záruk pro mladé lidi, zvýšit dostupnost učňovských míst a míst pro učení se prací, posílit spolupráci mezi školami a zaměstnavateli a zlepšit kvalitu vyučování. Schválit navrženou strategii celoživotního učení. Lepším přechodem od pracovních smluv na dobu určitou ke smlouvám na dobu neurčitou a omezováním nadměrného využívání smluv občanského práva bojovat proti chudobě pracujících a segmentaci trhu práce.

4.

Pokračovat v úsilí o větší účast žen na trhu práce, zejména investicemi do finančně dostupné a kvalitní péče o malé děti a do předškolního vzdělávání tím, že se zajistí stabilní financování a kvalifikovaný personál. Aby se zlepšila odvětvová mobilita pracovních sil, přijmout trvalé kroky vedoucí k reformě systému sociálního zabezpečení zemědělců (KRUS). Postupně ukončit zvláštní důchodový systém pro horníky s cílem integrovat je do všeobecného důchodového systému. Podpořit celkovou reformu důchodového systému opatřeními na podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků, aby se zvýšil věk odchodu z trhu práce.

5.

Přijmout dodatečná opatření na vytvoření podnikatelského prostředí, které přeje inovacím, tím, že se více posílí propojení mezi politikami v oblasti výzkumu, inovací a průmyslu, budou se dále rozvíjet revolvingové nástroje a daňové pobídky a stávající nástroje se lépe zaměří na jednotlivé fáze inovačního cyklu.

6.

Obnovit a rozšířit kapacity na výrobu energie a posílit účinnost celého energetického řetězce. Urychlit a rozšířit vývoj elektrické rozvodné sítě, včetně přeshraničních propojení, a odstranit překážky v přeshraniční výměně elektřiny. Postupným zrušením regulovaných cen posílit hospodářskou soutěž v odvětví zemního plynu. Posílit úlohu regulačního orgánu železničního trhu a poskytnout mu více finančních prostředků a bez dalšího odkladu zajistit účinnou realizaci investičních projektů v oblasti železniční dopravy. Intenzivněji usilovat o rozšíření širokopásmového pokrytí. Zlepšit nakládání s odpady i vodní hospodářství.

7.

Přijmout další opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí tím, že se zjednoduší vymáhání plnění smluv, požadavky na získání stavebního povolení a sníží se náklady na dodržování daňových předpisů. Přijmout a realizovat plánovanou liberalizaci přístupu ke službám poskytovaným v rámci svobodných povolání.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/67

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Rumunska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Rumunsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 30. dubna 2013 předložilo Rumunsko svůj národní program reforem na rok 2013 a konvergenční program na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický a odpovídá prognóze útvarů Komise z jara 2013. Rumunsko snížilo v roce 2012 díky výraznému ozdravnému úsilí a v souladu s doporučením Rady schodek svých veřejných financí pod 3 %. Konvergenční program usiluje o dosažení střednědobého rozpočtového cíle ve výši –1 % HDP (oproti dřívějším –0,7 % HDP), což je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Cílem rozpočtové strategie uvedené v programu je dosáhnout střednědobého cíle do roku 2014, což v novém výpočtu Komise vycházejícím ze společně schválené metodiky odpovídá dosažení střednědobého cíle do roku 2015. Strukturální pokrok v dosažení střednědobého cíle je v roce 2013 vyšší než 0,5 % HDP a v roce 2014 činí přibližně 0,4 %. Výdajové kritérium uvedené v Paktu o stabilitě a růstu bylo během programového období splněno. Korekce je předsunuta na rok 2013 a obsahuje opatření na posílení příjmů, včetně snížení daňově odečitatelných položek, zlepšení systému zdanění v zemědělství, zavedení daně z nadměrných zisků plynoucích z deregulace cen plynu a zavedení zvláštní daně z přenosu elektrické energie a plynu. Hlavní rizika pro konvergenční program se týkají dalších možných finančních oprav souvisejících s čerpáním fondů EU či financováním prioritních projektů ze státního rozpočtu, opětovného nárůstu opožděných plateb, zejména na úrovni místní správy, a malého pokroku v oblasti restrukturalizace státem vlastněných podniků. Veřejný dluh Rumunska zůstává na relativně nízké úrovni 37,8 % HDP v roce 2012. V roce 2014 se očekává jeho zvýšení na 38,6 %, i tak však zůstane během programového období pod hranicí 60 % HDP.

(10)

V návaznosti na žádost Rumunska ze dne 17. února 2011 vyjednala Komise a MMF s rumunskými orgány preventivní ekonomický ozdravný program. V rámci preventivní pomoci Unie se Rumunsko zavázalo k provádění komplexního programu hospodářské politiky, který byl zaměřen zejména na opatření týkající se strukturální reformy směřujících ke zlepšení fungování trhu práce a trhu zboží a zvýšení odolnosti a růstového potenciálu rumunského hospodářství. Uvedený program zároveň zajišťuje pokračování fiskální konsolidace, zlepšení řízení a kontroly veřejných financí a provádění reforem v oblasti vnější, měnové a finanční stability a politik týkajících se finančních trhů. V březnu 2013 požádalo oficiálně Rumunsko o tříměsíční prodloužení programu MMF. Vzhledem k tomu, že možnost čerpat prostředky na základě programu EU uplynula na konci března 2013, bude závěrečné posouzení programu provedeno do konce června 2013.

(11)

Fiskální pozice Rumunska se zlepšuje, neboť rozpočtový schodek se v roce 2012 snížil pod 3 % a v roce 2013 se očekává další fiskální konsolidace. Pro rumunský daňový systém je závažným problémem špatná daňová morálka, a to zejména v oblasti DPH a zdanění práce. Ekologické daně se pohybují pod průměrem EU. I když Rumunsko není v krátkodobém či střednědobém horizontu vystaveno riziku fiskálního tlaku, v dlouhodobém výhledu je riziko středně závažné v důsledku výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva. Panují obavy o udržitelnost a přiměřenost důchodového systému v důsledku nízkého poměru zaměstnaných přispěvatelů k osobám, jež důchody pobírají. Rumunsko je v současnosti jedním ze dvou členských států, které se dosud nerozhodly vyrovnat zákonem stanovenou věkovou hranici pro odchod do důchodu u žen a mužů, a míra zaměstnanosti starších pracovníků (41,4 % v roce 2012) se nachází výrazně pod průměrem EU. Rumunská vláda se rozhodla pokračovat v důchodové reformě a zapojit do její přípravy sociální partnery, aby tak posílila její všeobecnou přijatelnost.

(12)

Odvětví zdravotnictví vykazuje v Rumunsku závažné rozdíly z hlediska rovného přístupu k poskytovaným službám a v jejich kvalitě. Tento stav zapříčiňuje i neefektivní využívání zdrojů a nekvalitní řízení. Reformy, jejichž cílem je zlepšit účinnost zdravotnictví, jsou již zahájeny, avšak v tomto směru je třeba průběžně pokračovat. Nákladovou efektivitu tohoto systému by bylo možné zvýšit snížením nadměrného využívání hospitalizací pacientů a posílením primární zdravotní péče a systémů lékařské specializace.

(13)

Rumunsko mělo v roce 2012 i nadále nízkou míru zaměstnanosti 63,8 %, přestože oproti předchozímu roku bylo zaznamenáno nepatrné zlepšení tohoto stavu z 62,8 %. Cíl vyplývající ze strategie Evropa 2020 pro tuto zemi, kterým je dosáhnout úrovně 70 % do roku 2020, zůstává i nadále výzvou. Produktivita práce v Rumunsku se stále pohybuje na jedné z nejnižších úrovní v Unii. Kvalita veřejné podpory zaměstnávání, hledání pracovních míst a rekvalifikačních služeb zůstává na poměrně nízké úrovni. Nízká správní kapacita neumožňuje účinné provádění aktivní politiky na trhu práce prostřednictvím kvalitních individualizovaných služeb zaměstnanosti ani účinnější integraci aktivních a pasivních politik na trhu práce. Účast dospělých osob v celoživotním učení zůstává na velmi nízké úrovni, jež byla s 1,6 % v roce 2011 hluboce pod průměrem EU (8,9 %). Zaměstnanost mladých lidí (23,9 %) a míra ekonomické aktivity (30,9 %) patřily v roce 2012 k jedněm z nejnižších v rámci Unie, přičemž míra nezaměstnanosti mladých osob se pohybovala v roce 2012 na vysoké úrovni 22,7 %. Rumunsko zaznamenává vysoký a rostoucí podíl mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy, jenž činil 16,8 % v roce 2012.

(14)

Velkou výzvou je i nadále snižování chudoby. V roce 2011 bylo chudobou a sociálním vyloučením ohroženo 40,3 % obyvatel, což je o dvě třetiny více než průměr EU, jenž dosahuje 24,2 %. Postiženy jsou zejména děti (49,1 %). Dopad sociálních transferů jiných než důchody zůstává při snižování chudoby výrazně pod průměrnou účinností transferů v Unii jak u všech obyvatel (23,7 % v Rumunsku oproti 37,5 % v EU v roce 2011), tak i u dětí (22 % oproti 42,8 % za EU). Nízké rozšíření, pokrytí a vhodnost sociálních dávek představuje i nadále z hlediska účinnosti sociálních dávek při snižování chudoby problematickou otázku. V oblasti sociální pomoci bylo v roce 2012 v návaznosti na reformu z roku 2011 přijato několik právních předpisů. Přijetí zbývajících právních předpisů by bylo významným krokem směrem k jejímu dovršení. Vazbu na aktivační opatření by bylo však možné dále posílit. V roce 2012 bylo zahájeno provádění národní strategie pro začleňování Romů, avšak její výsledky nejsou nikterak výrazné. V zájmu účinného provádění strategie a přidělování finančních prostředků je zapotřebí zlepšit koordinaci různých zúčastněných stran.

(15)

Zákon o vzdělávání z roku 2011, který představuje zásadní reformu stanovující dlouhodobý program pro zlepšování kvality vzdělávání na všech úrovních, dosud nenabyl účinnosti v plném rozsahu. K úspěšnému provedení vzdělávací reformy musí být vyčleněny potřebné finanční a lidské zdroje na budování správních kapacit a tvorbu politik. Závažnou výzvou stojící před Rumunskem je zvýšení kvality systému vzdělávání a odborné přípravy. Významnou otázkou je předčasné ukončování školní docházky. Tato míra, dosahující v Rumunsku v roce 2012 17,4 %, je vysoko nad průměrem EU, který činí 13,5 %, i nad vnitrostátním cílem 11,3 %. Problémy přetrvávají zejména ve venkovských a odlehlých oblastech a u Romů. Rumunsko rovněž postrádá vhodný mechanismus pro sběr údajů, jenž by se zaměřil na osoby předčasně ukončující školní docházku. Komplexní strategie, jež by měla být v tomto roce přijata, by měla tuto situaci zlepšit. Přístup ke kvalitnímu a dostupnému předškolnímu vzdělávání dětí a k péči o ně zůstává problematický. Značný podíl programů odborného a terciárního vzdělávání vede k nesouladu mezi poptávanými a nabízenými dovednostmi na trhu práce, přičemž zvláštní problém představuje nízká úroveň odborné kvalifikace. Vysoká míra nezaměstnanosti u absolventů terciárního vzdělávání a míra překvalifikovanosti vyžadují, aby se vhodnější sladění terciárního vzdělávání s trhem práce stalo jednou z hlavních priorit. Vítaný, avšak pozvolný pokrok, byl zaznamenán ve vztahu k přechodu od ústavní péče o děti bez rodičovské péče k jiným alternativním řešením, přičemž této oblasti je třeba se dále věnovat.

(16)

Nízká správní kapacita je zásadním problémem Rumunska. Veřejná správa se vyznačuje nesourodým právním rámcem, častým využíváním nouzových podzákonných norem, nízkou úrovní mezirezortní spolupráce a přebujelou byrokracií. Oslabuje ji rovněž nedostatek odborných dovedností, neprůhlednost v náboru zaměstnanců a časté změny na místech vedoucích pracovníků. Nedostatečná správní kapacita přispívá k nízkému čerpání fondů EU. Cíl čerpání ke konci roku 2012 sjednaný v rámci Programu finanční pomoci EU nebyl ani zdaleka naplněn. Kumulativní čerpání ke konci roku 2012 se pohybovalo ve výši 5,53 miliardy EUR, tj. 20,2 % celkově dostupných prostředků ze strukturálních fondů, fondu soudržnosti a zemědělských fondů. Bylo to tedy o 2,47 miliardy EUR méně než cíl programu stanovený pro konec roku 2012 ve výši 8 miliard EUR. Míra čerpání strukturálních fondů a fondů soudržnosti se zlepšila ze 7,5 % na konci dubna roku 2012 na 15,2 % na konci května roku 2013. Za účelem dalšího zlepšení čerpání a snížení rizika zrušení prostředků v roce 2013 se rumunské orgány musí zaměřit mimo jiné na opatření, která by zvýšila efektivitu systémů pro řízení a kontrolu prostředků z evropských fondů a posílila správní kapacitu systému zadávání veřejných zakázek.

(17)

Rumunsko stojí před řadou problémů týkajících se konkurenceschopnosti hospodářství, neboť produktivita průmyslu a služeb zůstává nízká. Hlavními problematickými oblastmi jsou křehké podnikatelské prostředí a nízká podpora výzkumu a vývoje. Zlepšení podnikatelského prostředí by mělo být začleněno do širší, soudržné strategie elektronické veřejné správy v zájmu podpory transparentního prostředí a právní jistoty ve správě a s cílem zlepšit poskytování veřejných služeb on-line. Rumunsko by rovněž mělo usilovat o usnadnění přístupu malých a středních podniků k financování a snížení jejich správní zátěže. Intenzita výzkumu a vývoje se pohybuje na velmi nízké úrovni 0,48 % v roce 2011 a efektivnost a účelnost investic se musí zásadně zlepšit. Je zapotřebí, aby investoři v oblasti výzkumu a vývoje upřednostnili ty činnosti, jež mohou přilákat soukromé investice. V zájmu širšího komerčního využití výsledků výzkumu by Rumunsko mělo posílit rámec práv duševního vlastnictví.

(18)

V odvětvích energetiky a dopravy je úroveň hospodářské soutěže v Rumunsku nízká. Závažným problémem je neefektivní a neprůhledné řízení státem vlastněných podniků v těchto odvětvích. Další výzvou je zvýšení energetické účinnosti budov, ústředního vytápění, podniků a dopravy. Rumunsko zaujímá v rámci Unie třetí příčku v pořadí zemí s nejvyšší energetickou náročností hospodářství, přičemž tato náročnost je dvaapůlkrát vyšší než průměr EU. V rámci Unie je rovněž třetí v pořadí zemí podle emisí uhlíku v hospodářství. Obytné budovy v Rumunsku spotřebovávají osmkrát více energie oproti průměru EU-15, což je dáno neúčinností systému dálkového vytápění a nedostatečnou izolací budov. Integrace rumunských trhů s elektrickou energií a plynem do trhů EU zůstává nedokončena a přeshraniční propojení plynovodů stále čeká na svou realizaci.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rumunska. Posoudila národní program reforem a konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Rumunska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Dokončit program finanční pomoci EU/MMF.

2.

Zajistit fiskální konsolidaci podporující růst a provést rozpočtovou strategii pro rok 2013 a následující období, jak je navrhována, což zajistí dosažení střednědobého cíle do roku 2015. Zlepšit výběr daní uplatněním komplexní strategie zaměřené na dodržování daňových předpisů a boj proti nehlášené práci. Souběžně posoudit možnosti, jak zvýšit spolehlivost při využívání ekologických daní. Pokračovat v důchodové reformě, která byla zahájena v roce 2010, vyrovnáním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu pro muže a ženy a prosazováním zaměstnatelnosti starších pracovníků.

3.

Provést reformy ve zdravotnictví s cílem zvýšit jeho efektivitu, kvalitu a dostupnost, a to zejména pro znevýhodněné osoby a odlehlé a odloučené komunity. Snížit nadměrné využívání nemocniční péče, což obnáší i posílení ambulantní péče.

4.

Zvýšit účast na trhu práce, jakož i zaměstnatelnost a produktivitu pracovních sil přezkumem a posílením aktivních politik na trhu práce, aby poskytovaly odbornou přípravu a personalizované služby a podporovaly celoživotního učení. Zvýšit kapacity národního úřadu práce za účelem zkvalitnění a rozšíření jeho služeb. V zájmu boje proti nezaměstnanosti mladých osob urychleně provést národní plán zaměstnanosti mladých osob, například i prostřednictvím iniciativy „záruka pro mladé lidi“. Za účelem odstranění chudoby zvýšit účinnost a účelnost sociálních transferů zaměřením pozornosti zejména na děti. Dokončit reformu sociální pomoci přijetím příslušných právních předpisů a posílením jejích vazeb s aktivačními opatřeními. Zajistit konkrétní výsledky národní strategie pro začleňování Romů.

5.

Urychlit reformu vzdělávání, včetně budování správních kapacit na ústřední a místní úrovni a vyhodnotit dopad reforem. Urychlit reformy odborného vzdělávání a přípravy. Lépe sladit terciární vzdělávání s potřebami trhu práce a zlepšit přístup znevýhodněných osob. Zavést národní strategii týkající se předčasného ukončování školní docházky se zaměřením na zlepšení přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání, a to včetně romských dětí. Urychlit přechod od ústavní péče o děti bez rodičovské péče k alternativním řešením.

6.

Za účelem posílení řízení a zlepšení kvality institucí a veřejné správy zlepšit schopnosti strategického a rozpočtového plánování zvýšením odbornosti státní služby tím, že se zlepší řízení lidských zdrojů a posílí koordinační mechanismy mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Podstatně zvýšit kvalitu právní úpravy využíváním posuzování dopadů a systematických hodnocení. Posílit snahy o urychlení čerpání fondů EU, a to zejména posílením řídicích a kontrolních systémů a zlepšením zadávání veřejných zakázek.

7.

Zlepšit a zjednodušit podnikatelské prostředí, a to zejména snížením administrativní zátěže malých a středních podniků a uplatněním komplexní strategie elektronické správy. Zjednodušit a diverzifikovat přístup malých a středních podniků k financování. Zajistit těsnější vazby mezi výzkumem, inovací a průmyslem zejména upřednostněním těch výzkumných a vývojových činností, jež mohou přilákat soukromé investice. Zvýšit úsilí o zlepšení kvality systému soudnictví, posílení jeho nezávislosti a zvýšení jeho efektivnosti tak, aby byly jednotlivé případy projednávány efektivněji a posílil se boj s korupcí.

8.

Podpořit hospodářskou soutěž a účinnost síťových odvětví tím, že se zajistí nezávislost a příslušné kapacity národních regulačních orgánů a bude pokračovat reforma řízení státem vlastněných společností v odvětví energetiky a dopravy. Přijmout komplexní dlouhodobý plán dopravy a zlepšit širokopásmovou infrastrukturu. Dále odstraňovat regulované ceny plynu a elektřiny a zlepšovat energetickou účinnost. Zlepšit přeshraniční začlenění energetických sítí a urychlit zavádění propojovacích projektů v oblasti elektřiny a plynu.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/71

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Slovenska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Slovensko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 24. dubna 2013 předložilo Slovensko svůj národní program reforem na rok 2013 a dne 30. dubna 2013 svůj program stability na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že Slovensko snížilo schodek veřejných financí ze 7,7 % HDP v roce 2010 na 4,3 % HDP v roce 2012 díky důraznému ozdravnému úsilí a na základě stávajících očekávání směřuje k odstranění nadměrného schodku. Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability, je realistický. Ve srovnání s prognózami Komise předpokládají orgány obdobné míry nárůstu HDP, byť v poněkud jiném složení. Záměrem rozpočtové strategie uvedené v programu stability je dosáhnout fiskální stav, který zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Za tímto účelem vláda potvrzuje cíl snížení celkového schodku pod 3% referenční hodnotu HDP v roce 2013, což je v souladu s doporučením Rady týkajícím se postupu při nadměrném schodku. Upravené průměrné roční fiskální úsilí v období 2010–2013 dosahuje objemu 1,4 % HDP, což je výrazně nad vyžadovaným úsilím stanoveným podle doporučení Rady ve výši 1 % HDP. Značná část úspor v oblasti výdajů se v roce 2013 očekává od místní samosprávy a jiných složek veřejné správy, jež nepodléhají přímé kontrole ústředních vládních institucí. Dosažení tohoto cíle proto může být i vzhledem k překračování výdajů, jež bylo zaznamenáno v minulosti, ohroženo.

Program stability potvrzuje dosažení předchozího střednědobého rozpočtového cíle ve výši –0,5 % do roku 2018. Střednědobý rozpočtový cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Pro roky následující po očekávaném okamžiku odstranění nadměrného schodku je zlepšení na základě projekce v (nově vypočteném) strukturálním saldu rozpočtu v roce 2014 a 2015 (0,6 procentního bodu a 0,7 procentního bodu HDP) odpovídající, avšak pro rok 2016 se jeví jako nedostatečné (0,3 procentního bodu HDP). Očekává se, že Slovensko splní výdajové kritérium Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability se předpokládá, že dluh veřejných finanční nepřekročí do roku 2016 60% referenční hodnotu HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 dojde podle projekce ke zvýšení poměru zadlužení na 54,6 % HDP v roce 2013 a na 56,7 % HDP v roce 2014.

V zájmu podstatného snížení cílového schodku se od roku 2011 orgány rovněž opírají o snižování investic, jež jsou financovány z rozpočtu veřejných financí, což však nemusí být udržitelné či žádoucí z hlediska střednědobého či dlouhodobého vývoje, jakož i o jednorázová opatření. Při dalším plánování bude zapotřebí, aby probíhající ozdravný a konvergenční postup zajistil výdaje pro kategorie podporující růst, jako jsou například vzdělávání, inovace a dopravní infrastruktura.

(10)

Slovensko má prostor k získání dalších zdrojů rozšířením daňové základny, omezením možností nedodržování daňových předpisů a daňových úniků a zvýšením příjmů z daní, které mají nejmenší negativní dopad na růst, jako jsou například daně z nemovitostí či ekologické daně. V roce 2012 byl přijat akční plán pro boj s daňovými podvody, jenž se zaměřuje zejména na DPH. K úspěchu strategie jsou zapotřebí další opatření, jež by zejména zlepšila infrastrukturu informačních technologií, rozšířila pravomoc a kapacitu orgánů pro provádění auditu a zajistila navazující kroky justičních orgánů.

(11)

V roce 2012 přijalo Slovensko důchodovou reformu, jejímž cílem je posílit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Dlouhodobá mezera v udržitelnosti veřejných financí byla podle odhadů snížena o 2 % HDP, se 4,9 % HDP však zůstává vysoko nad průměrem EU ve výši 3 % HDP. To je dáno do značné míry dopadem stárnutí obyvatelstva s výdaji na důchody ve výši 1,5 procentního bodu HDP a výdaji v oblasti zdravotní péče ve výši 2 procentních bodů HDP. Vzhledem k tomu, že se v dlouhodobém horizontu očekává podstatný nárůst výdajů na zdravotní péči, je třeba v zájmu dosažení udržitelného základu veřejných financí provázat pokrok, jehož je dosahováno ve vztahu k udržitelnosti důchodů, s reformou zdravotnictví. Nákladovou efektivitu zdravotnictví by pomohlo zlepšit zavedení účinné skladby podnětů a kontrolních mechanismů.

(12)

Přetrvávající vysoká nezaměstnanost představuje, zejména v souvislosti s pomalým tempem obnovy hospodářství v období po krizi, pro hospodářství Slovenska i nadále jednu z hlavních výzev. V posledních měsících podniklo Slovensko kroky k reformě aktivní politiky trhu práce. Úspěch této reformy však bude záviset zejména na schopnosti jejího účinného provedení ze strany veřejných služeb zaměstnanosti. Jsou zapotřebí další cílenější opatření, jež by se zaměřovala na znevýhodněné uchazeče o zaměstnání. Poskytování sociální podpory by mělo být lépe navázáno na aktivaci a ve vztahu k osobám, jež přijímají pracovní místo s nízkou mzdou, je zapotřebí odstranit odrazující překážky v režimu daňových výhod. Větší míra zapojení žen a starších osob na trhu práce by napomohla zvýšit celkovou míru zaměstnanosti a dosáhnout národního cíle zaměstnanosti, jenž byl pro rok 2020 stanoven na 72 %. Nedostatek vhodných zařízení péče o dítě, zejména pro děti mladší tří let, však i nadále znesnadňuje návrat matek na trh práce.

(13)

Slovensko má v Unii jednu z nejvyšších úrovní nezaměstnanosti mladých lidí. Přes reformní kroky podniknuté v roce 2012 s cílem zlepšit kvalitu a relevantnost vzdělávání ve vztahu k trhu práce je i nadále přechod ze škol do pracovního procesu nesnadný a systém vzdělávání neodpovídá pohotově na potřeby trhu práce. Financování vzdělávání založené na počtu studentů upřednostňuje kvantitu oproti kvalitě a podíl finančních zdrojů vyhrazených na výuku (na pedagogy, materiál a vybavení) je nízký. Zlepšení kvality vysokoškolského vzdělávání a spolupráce podniků se vzdělávacími institucemi by rovněž přispěly k rozvoji řádně fungujícího znalostního trojúhelníku, zvýšení účinnosti a atraktivity investic do výzkumu a vývoje a posílily inovační schopnosti slovenského hospodářství.

(14)

Nedostatečně využitý potenciál pracovní síly se rovněž týká marginalizovaných společenství, která čelí při vstupu na trh práce a do vzdělávacího systému značným překážkám. Po přijetí strategie Slovenské republiky na integraci Romů do roku 2020 nebylo v roce 2012 přijato žádné účinné opatření a životní podmínky marginalizovaných společenství, včetně Romů, zůstávají obtížné. Je důležité zrychlit snahy směřující ke zlepšení výsledků vzdělávání marginalizovaných skupin a zajistit, aby byla dospělým osobám poskytována cílená aktivační opatření.

(15)

Přes značný pokrok zaujímá Slovensko páté místo mezi energeticky nejnáročnějšími členskými státy, což je částečně dáno vysokým podílem výroby na celkovém hospodářství (25,9 % HDP). Ceny elektřiny jsou přitom poměrně vysoké, a to zejména pro malé a střední průmyslové odběratele. Slovensko se v posledních letech snaží o částečnou liberalizaci trhu s energiemi, avšak je zde i nadále prostor pro další zlepšení způsobu fungování tohoto trhu, a to zejména jeho větší transparentností, včetně v oblasti stanovování síťových tarifů, a zlepšováním regulačních rozhodnutí z hlediska jejich hospodářské opodstatněnosti a předvídatelnosti. Rovněž v oblasti bezpečnosti dodávek a ve stanovení ambicióznějších cílů energetické účinnosti existuje prostor ke zlepšení.

(16)

V roce 2012 zahájilo Slovensko zásadní reformu veřejné správy, aby zlepšilo veřejné služby poskytované občanům a podnikům, pokud jde o jejich větší orientaci na příjemce těchto služeb. Tato reforma se však v této fázi nevztahuje na ústřední státní správu a její celkovou kvalitu a efektivitu. Vzhledem k tomu, že v oblasti reformy systému soudnictví k pokroku nedošlo, jsou i nadále soudní řízení zdlouhavá, a to zejména v konkurzních věcech, a není dostatečně využíváno mimosoudní řešení sporů. Slovensko nedávno změnilo svá pravidla pro zadávání veřejných zakázek a posílilo nezávislost Úřadu pro veřejné zakázky, avšak zkušenosti z provádění strukturálních fondů Unie ukazují, že účinné uplatňování pravidel týkajících se veřejných zakázek zůstává i nadále značnou výzvou.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovenska. Posoudila program stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Slovenska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(18)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedených doporučení č. 1 a 2.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Slovensko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Plnit navrhovaný rozpočet pro rok 2013 v zájmu odstranění nadměrného schodku udržitelným způsobem, aby bylo dosaženo fiskální úsilí uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po odstranění nadměrného schodku pokračovat v úsilí o strukturální ozdravení, jež umožní, aby Slovensko dosáhlo do roku 2017 střednědobého rozpočtového cíle. Vyvarovat se škrtů v oblasti výdajů podporujících růst a posílit snahy o zlepšení účinnosti veřejných výdajů. V návaznosti na přijatou důchodovou reformu dále zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí snížením mezery ve financování veřejného důchodového systému a zvýšením nákladové efektivity ve zdravotnictví.

2.

Urychlit provádění akčního plánu zaměřeného na boj proti daňovým podvodům a pokračovat v úsilí o zlepšení výběru DPH, zejména prostřednictvím posílení analytických a auditních kapacit daňové správy. Zlepšit míru dodržování daňových předpisů. Uvést daň z nemovitosti do souladu s tržní hodnotou nemovitosti.

3.

Přijmout opatření pro zlepšení kapacity veřejných služeb zaměstnanosti v zájmu poskytování individualizovaných služeb zaměstnanosti pro uchazeče o práci a posílení vazby mezi aktivačními opatřeními a sociální podporou. Účinněji řešit dlouhodobou nezaměstnanost pomocí aktivačních opatření a cílené odborné přípravy. Zvětšit motivaci žen pro to, aby pracovali tím, že se rozšíří nabídka zařízení péče o dítě, zejména pro děti mladší tří let. Snížit daňovou zátěž pracovníků s nízkými platy a přizpůsobit systém dávek.

4.

Zvýšit úsilí o řešení otázky vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, například prostřednictvím záruk pro mladé lidi. Přijmout kroky, které přilákají mladé lidi k pedagogické profesi a pozvednout výsledky vzdělávání. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy posílit poskytování učení se prací v podnicích. V oblasti vysokoškolského vzdělávání vytvořit bakalářské studijní programy se zaměřením na konkrétní pracovní uplatnění. Pěstovat účinné předávání znalostí podporou spolupráce akademické obce, výzkumu a podnikání. Zvýšit úsilí, pokud jde lepší přístup k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu předškolnímu a školnímu vzdělávání pro marginalizovaná společenství, včetně Romů.

5.

Posílit snahy o lepší fungování trhu s energií, a to zejména zvýšením transparentnosti systémů stanovování cen a rozšířením odpovědnosti regulačního orgánu. Posílit vzájemná propojení se sousedními zeměmi. Zlepšit energetickou účinnost, a to zejména v oblasti stavebnictví a průmyslu.

6.

Přijmout opatření, včetně změny zákona o veřejné službě tak, aby byla posílena nezávislost veřejné služby. Zlepšit řízení lidských zdrojů ve veřejné správě. Zvýšit úsilí o posílení analytických kapacit klíčových ministerstev, rovněž s ohledem na zlepšení čerpání fondů EU. Provést opatření ke zlepšení účinnosti systému soudnictví. Podpořit postupy mimosoudního řešení sporů a poskytnout podněty k tomu, aby byly šířeji využívány.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/75

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících veškerých dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a zejména vyjádřili plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Slovinska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářské politiky pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu Slovinska, podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise dospěla k závěru, že Slovinsko se potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Je zapotřebí urychleně přijmout politická opatření, aby se zamezilo rychlému vytváření této nerovnováhy a zamezilo se jejímu dalšímu rozvíjení. Doposud se úroveň soukromého a veřejného dluhu nachází pod varovnými prahovými hodnotami srovnávacího přehledu a také čistý zahraniční dluh je relativně pod kontrolou. Problémem však není úroveň dluhu, ale jeho struktura, která je vysoce koncentrovaná v podnikatelském sektoru. V situaci zrychlujících se negativních hospodářských trendů to ohrožuje stabilitu finančního sektoru a komplikuje proces snižování zadluženosti, mimo jiné i prostřednictvím vzájemné vazby s úrovní státního dluhu. Tato rizika zesiluje omezená možnost korekce trhu práce a kapitálového trhu a hospodářská struktura, pro kterou je typické státní vlastnictví. Období politické nejistoty a právní překážky zpomalující reformy bránily Slovinsku v odpovídajícím řešení této nerovnováhy a posílení jeho schopnosti korekce, čímž se zvýšila jeho zranitelnost v době velkého napětí souvisejícího s financováním veřejných rozpočtů.

(9)

Dne 9. května 2013 předložilo Slovinsko svůj národní program reforem na rok 2013 a svůj program stability na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Dne 23. května 2013 zaslaly slovinské orgány Komisi dopis, v němž shrnují, mění a objasňují své zásadní závazky v národním programu reforem.

(11)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že i přes značné úsilí o konsolidaci, i když až v závěru období, které snížilo schodek z 6,2 % HDP v roce 2009 na 4,0 % HDP v roce 2012, se neočekává, že Slovinsko do roku 2013 odstraní svůj nadměrný schodek, jak doporučila Rada na konci roku 2009. To je zejména spojeno s horším hospodářským prostředím, než se tehdy očekávalo. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí, je obecně přijatelný pro rok 2013, ale optimistický pro rok 2014. Orgány konkrétně předpokládají, že po poklesu HDP o 2,3 % v roce 2012 a o 1,9 % v roce 2013 vzroste HDP v roce 2014 o 0,2 % za předpokladu, že budou přijata fiskální opatření ke snížení schodku veřejných financí ze 4,2 % HDP (s výjimkou rekapitalizace bank) v roce 2013 na 2,6 % HDP v roce 2014. Komise však předpovídá, že HDP v roce 2014 klesne o 0,1 % za předpokladu, že nedojde ke změně politiky, což je scénář, který přihlíží pouze k opatřením, jež byla přijata do poloviny dubna 2013, a na rok 2014 předpovídá schodek ve výši 4,9 % HDP. Hlavními cíli rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je odstranit nadměrný schodek do roku 2014, tedy o jeden rok později, než byla lhůta stanovená Radou na konci roku 2009, dosáhnout vyrovnaného strukturálního rozpočtu do roku 2017 a stabilizovat míru zadlužení pod 55 % HDP. Program stability potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření. Tento střednědobý rozpočtový cíl není v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, protože odpovídajícím způsobem nezohledňuje implicitní závazky související se stárnutím obyvatelstva. Plánované cíle celkového schodku státního rozpočtu v programu stability jsou konzistentní s odstraněním nadměrného schodku do roku 2014.

Avšak vzhledem k optimistické prognóze ohledně růstu pro uvedený rok, významným rizikům pro příjmové projekce a rovněž nedostatečně specifikovaným výdajovým opatřením se Rada domnívá, že není pravděpodobné, že nadměrný schodek bude odstraněn do roku 2014. Za těchto okolností by měla být specifikována, přijata a provedena další opatření strukturální konsolidace, aby se zajistilo, že nadměrný schodek bude odstraněn nejpozději do roku 2015 důvěryhodným a udržitelným způsobem, jak doporučila Rada dne 21. června 2013. Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP se více než zdvojnásobil, a to z 22,0 % v roce 2008 na 54,1 % v roce 2012, a na základě prognózy útvarů Komise z jara 2013 se předpokládá, že do roku 2014 dále vzroste na 66,5 %. Slovinské orgány očekávají, že poměr dluhu k HDP dosáhne vrcholu ve výši 63,2 % v letech 2014 a 2015 a poté klesne na 62,8 % v roce 2016. Rizika pro poměr dluhu k HDP se přiklánějí spíše k vyššímu poměru, mimo jiné v důsledku rozsáhlých podmíněných závazků a pravděpodobné vnitřní dynamiky dluhu z převodu aktiv na společnost spravující aktiva bank, což není zahrnuto v projekcích programu.

(12)

V květnu 2013 učinily orgány důležité kroky směrem ke konsolidaci veřejných financí. Dosáhly dohody se sociálními partnery o dodatečném snížení základních hrubých mezd ve veřejném sektoru o 1,25 %, kromě 3 % snížení, které bylo dohodnuto v zákonu o vyrovnaných veřejných financích z května 2012. Kromě toho parlament schválil ústavní základ pro stanovení pravidla vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření. Úplné provedení ustanovení fiskálního paktu však bude zajištěno prostřednictvím zvláštního ústavního prováděcího aktu, jehož schválení parlamentem se plánuje do listopadu 2013. Kromě toho parlament téměř jednohlasně zpřísnil ústavní pravidla pro vyhlášení referenda, což by mělo usnadnit zavádění opatření pro fiskální konsolidaci. Vzhledem k rychle vzrůstajícímu dluhu má o to větší význam, aby rozpočtová strategie na rok 2013 byla posílena a striktně prováděna a aby bylo v následujících letech důsledně prosazováno zásadní úsilí o konsolidaci. Jelikož některé daňové sazby jsou pod průměrem EU, spoléhání se na zvyšování daní nemůže na neurčito odsouvat potřebu řešit dynamiku výdajů. Proto se zdá vhodné doplnit opatření zvyšující příjmy dodatečným fiskálním úsilím prostřednictvím škrtů ve strukturálních výdajích. Střednědobý rozpočtový rámec a jeho výdajová pravidla se i nadále nedostatečně zaměřují na dosažení střednědobého rozpočtového cíle a zajištění dlouhodobé udržitelnosti. Kromě toho se zdá, že nejsou důsledně prosazována rozpočtová omezení u některých jednotek sektoru vládních institucí, zejména nepřímých subjektů čerpajících prostředky z rozpočtu. Kromě toho mezinárodní a vnitrostátní odhady naznačují, že velikost šedé ekonomiky ve Slovinsku je nad průměrem EU, což svědčí o tom, že existuje prostor pro zvýšení míry dodržování daňových povinností.

(13)

V prosinci 2012 byla schválena důchodová reforma, která vstoupila v platnost v lednu 2013. Tato reforma řeší problémy uvedené v doporučeních z roku 2012, avšak nikoli dostatečně, jelikož se očekává, že bude mít jen střednědobý dopad na veřejné finance (do roku 2020). Tato důchodová reforma sice představuje důležitý krok, ale neposkytuje specifická opatření pro udržení kontroly nad náklady spojenými se stárnutím obyvatelstva po roce 2020. Vyžaduje se další úsilí v oblasti reforem, aby se z dlouhodobého hlediska zlepšila udržitelnost výdajů na důchody, mimo jiné prostřednictvím propojení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu s prodlužující se střední délkou života a dalším omezením předčasných odchodů do důchodu. V oblasti dlouhodobé péče převyšuje poptávka po službách jejich nabídku, zatímco výdaje zůstávají stále na relativně nízké úrovni. Poptávka po dlouhodobé péči a související výdaje se podle projekce vzhledem k trendům stárnutí obyvatelstva významně zvýší. Další hodnocení stávajících opatření by přispělo k takové tvorbě politiky v této oblasti, která by byla lépe podložena skutečnými zjištěními.

(14)

Velikost slovinského bankovního sektoru je sice relativně malá a je menší než polovina průměru eurozóny, ale největší banky se potýkají s trvalým tlakem na kapitálové rezervy, které zůstávají v regionálním srovnání nízké, a jejich závislost na státu, pokud jde o kapitál, je závažnou hrozbou pro hospodářství. Potřeba opakované rekapitalizace se soustředí v domácích bankách vlastněných státem. Úrovně celkového soukromého dluhu jsou sice pod průměrem eurozóny a pod varovnými prahovými hodnotami srovnávacího přehledu makroekonomické nerovnováhy, ale tento problém má strukturální povahu. Většina dluhu je soustředěna v podnikatelském sektoru a mnoho společností je nadměrně zadluženo, což způsobuje další nárůst nesplacených úvěrů. Na konci roku 2012 bylo 23,7 % podnikatelských úvěrů ve stavu nedoplatku se zpožděním 90 dnů nebo více. Obnovení poskytování úvěrů v podnikatelském sektoru a snížení píkového efektu u podniků jsou nezbytné pro to, aby se zjednodušily investice, zvýšila produktivita a konkurenceschopnost. V programu stability se počítá s dalšími rekapitalizacemi. Orgány písemně potvrdily svůj závazek poskytnout v případě potřeby dodatečný kapitál. Úvěry se omezují a interakce mezi slabými bankami a státní bankou je nyní intenzivnější. Úroková sazba u podnikatelských úvěrů (pro úvěry nad 1 milion EUR) je ve Slovinsku o více než 2 procentní body vyšší než v eurozóně jako celku a toto rozpětí se v roce 2012 znovu zvýšilo. Byly přijaty rámcové právní předpisy pro restrukturalizaci bank, ale ještě je nutné je účinně provést. Společnost spravující aktiva bank zůstává ústřední institucionální platformou pro sanaci bank. Národní program reforem doplněný o nedávné informace poskytnuté vládou počítá s převody na společnost spravující aktiva bank na základě zátěžových testů provedených zdola nahoru slovinskou národní bankou.

Orgány písemně potvrdily, že jsou připraveny spolupracovat s Komisí a Evropskou centrální bankou (ECB), aby se zajistilo, že budou provedeny nezávislé přezkumy kvality aktiv u vybraných bank. Tyto přezkumy by se měly týkat celého systému, aby se zajistila trvalá stabilita bankovního sektoru. V jiných zemích se ukázalo, že tento přístup má zásadní význam pro opětovné získání důvěry, věrohodnosti a přístupu na trh. Informace získané důkladným externím posouzením jsou nezbytným základem pro celkovou strategii pro finanční sektor.

(15)

Národní program reforem neuvádí žádné dodatečné kroky pro posílení bankovního dohledu, které bylo na základě hloubkového přezkumu z roku 2013 shledáno jako nezbytné. Pokud jde o činnosti v rámci dohledu nad bankami, jediná nová informace v národním programu reforem se týká nového zátěžového testu slovinské národní banky. Další zkoumání opatření, jako jsou vhodné obezřetnostní politiky na makroúrovni, nebylo provedeno. Některým výše uvedeným doporučením by vyhovovalo i zavedení přezkumu dohledu na makroúrovni nezávislým odborníkem.

(16)

V březnu 2013 byla přijata reforma trhu práce za účelem omezení segmentace trhu práce a zvýšení flexibility na trhu práce. Tato reforma omezuje ochranu smluv na dobu neurčitou tím, že zjednodušuje proces propouštění v případě individuálních i hromadných propouštění a že snižuje náklady na propouštění. Regulace smluv na dobu určitou byla ještě více zpřísněna, aby se omezilo jejich zneužívání, přičemž bylo omezeno využívání dočasné agenturní práce. I když tato reforma míří správným směrem, teprve se uvidí, zda je dostatečně ambiciózní na to, aby mohla mít významný dopad na segmentaci trhu práce a jeho flexibilitu a na atraktivitu Slovinska pro přímé zahraniční investice. Zatím nebylo přijato žádné účinné opatření k řešení duálního trhu práce v důsledku regulace studentské práce. Národní program reforem navrhuje opatření vedoucí správným směrem. Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve Slovinsku silně vzrostla, a sice o 4,9 procentního bodu na 20,6 % v roce 2012, zatímco míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,7 procentního bodu na 9 % v roce 2012. I přes vzrůstající nezaměstnanost se podle předběžných vnitrostátních údajů v roce 2012 významně snížil počet nezaměstnaných lidí účastnících se opatření aktivní politiky trhu práce, která jsou financována Evropským sociálním fondem. Nebyla přijata žádná opatření pro přizpůsobení pracovního prostředí delšímu pracovnímu životu a byla přijata pouze první opatření v oblasti celoživotního učení přizpůsobená potřebám či aktivní opatření trhu práce, aby se zvýšila zaměstnanost mladých absolventů terciárního vzdělávání, starších pracovníků a osob s nižší kvalifikací. Slovinsko přijalo určitá opatření k lepšímu sladění dovedností s potřebami trhu práce. V současné době se na úrovni veřejných služeb zaměstnanosti provádí pilotní projekt týkající se toho, jak tyto potřeby vyhodnocovat, ale spolupráci se zúčastněnými stranami je třeba ještě více rozvinout.

Je zapotřebí učinit více pro zlepšení atraktivity programů odborného vzdělávání a přípravy. Provádějí se rovněž dodatečná opatření v oblasti profesního poradenství v malých a středních podnicích. Je třeba posílit úlohu zaměstnavatelů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Zlepšením v této oblasti by se zvýšila produktivita a konkurenceschopnost.

(17)

Politická opatření na zlepšení konkurenceschopnosti v oblasti nákladů jsou dosud jen omezená. V roce 2012 snížila vláda nominální hrubé mzdy na jednoho zaměstnance ve veřejném sektoru asi o 3 %. Další snížení nákladů práce ve veřejném sektoru bylo dohodnuto se sociálními partnery v polovině května 2013. Minimální mzda patří mezi nejvyšší v EU jakožto procento průměrné mzdy, je indexována podle inflace a v roce 2010 zaznamenala výrazný nárůst. Přestože míra růstu nominální kompenzace na jednoho zaměstnance byla v roce 2012 negativní (– 0,4 %), zaznamenaly nominální jednotkové náklady práce v roce 2012 mírný pozitivní růst (0,7 %) v důsledku negativnějšího růstu produktivity (– 1,1 %). Opatření na podporu růstu produktivity a udržitelného pokroku při snižování jednotkových nákladů práce by pomohla obnovit konkurenceschopnost.

(18)

Vlastnictví státu hraje ve slovinském hospodářství důležitou roli a mnohé jeho charakteristiky zůstávají v nezměněném stavu již od přechodného období v 90. letech 20. století. Nástroje privatizace a podnikové restrukturalizace přijaté během uvedeného období způsobily, že stát zůstává dominantním vlastníkem, zejména ve finančním sektoru. V roce 2011 představovaly státní podniky jednu šestinu celkové přidané hodnoty slovinského hospodářství, asi polovinu celkových ztrát v podnikatelském sektoru a zaměstnávaly každého osmého člověka. Kromě toho mají státem kontrolované fondy a podniky vliv na veřejné finance prostřednictvím interakce mezi zvýšenými úrovněmi dluhu, potřebami rekapitalizace a významnými vládními zárukami. Velikost a slabá odolnost státních podniků brání hospodářskému rozvoji a růstu a přispívá k současné nerovnováze. Dominantní postavení státu a často selhávající správa státních aktiv brání soukromým domácím a zahraničním investicím a snižují produktivitu a konkurenceschopnost. Křížové vlastnictví státních podniků v nefinančním sektoru se státními finančními institucemi vytváří riziko přenosu, omezuje korekci a narušuje přidělování zdrojů, zejména v oblasti nových investic.

(19)

Národní program reforem vymezuje priority politiky v oblastech státního vlastnictví a snižování zadluženosti společností, ale neuvádí podrobnosti o plánovaných opatřeních. Hloubkový přezkum z roku 2013 uvádí hospodářské výsledky ve vztahu ke státnímu vlastnictví, vyjádřené jako přímé a případné fiskální náklady a narušení běžných obchodních operací. Národní program reforem však uvádí pouze nedostatečnou koordinaci jako negativní prvek v důsledku jednání státu jako vlastníka nefinančních podniků. Obecně obsahuje národní program reforem pozitivní prvky, ale neposkytuje dostatek informací o strategické orientaci pro společnosti, které zůstanou ve vlastnictví státu, ani podrobné časově ohraničené závazky pro zlepšení jejich finanční výkonnosti a řízení. Byly provedeny určité první kroky ke zlepšení řízení podniků, jak bylo doporučeno v doporučeních pro jednotlivé země v roce 2012, a k privatizaci některých státních podniků. Byly přijaty právní předpisy za účelem zřízení budoucího slovinského státního holdingového úřadu, ale ty musí být ještě účinně provedeny. Rejstřík osob jmenovaných do řídících a správních rad ve státních podnicích s požadavky na zveřejňování zájmů by pomohl zvýšit transparentnost. Národní program reforem avizuje přípravu strategie pro privatizaci nejpozději v posledním čtvrtletí roku 2013, která má být na základě dopisu ze dne 23. května 2013 posunuta již do třetího čtvrtletí. Mezitím vláda navrhla parlamentu seznam 15 společností k privatizaci. Kromě menšinových podílů a malých a středních podniků jsou na tomto seznamu i významné společnosti, jako je druhá největší banka – NKBM.

(20)

Slovinsko má vysoký počet regulovaných povolání a v této oblasti je prostor pro významné omezení překážek vstupu, které by mohlo mít pozitivní vliv na zaměstnanost a hospodářskou soutěž. Slovinské orgány zahájily v roce 2012 proces reforem za účelem revize řady regulovaných povolání s cílem lépe vymezit stávající regulovaná povolání, snížit administrativní náklady a zjednodušit přístup k povoláním. První sada zákonů v oblasti řemesel, cestovního ruchu a stavebnictví měla být přijata parlamentem na začátku roku 2013. Reforma však má zpoždění, s výjimkou odvětví řemesel. Slovinsko stanovilo právní předpoklady pro nezávislou agenturu na ochranu hospodářské soutěže, ale ještě je třeba zajistit, aby byly soustavně zaručeny přiměřené počty pracovníků. Právní předpisy by měly být ještě více změněny, aby byla této agentuře poskytnuta zvláštní rozpočtová položka, což je nutné pro zajištění její finanční nezávislosti. Soudní řízení v občanských a obchodních sporech v prvním stupni a řízení o úpadku jsou příliš dlouhá. I přes viditelný pozitivní trend při zkracování délky občanských a obchodních sporů je zapotřebí soustavného úsilí pro řešení těchto otázek, jelikož brání podnikatelské činnosti a snižují atraktivitu Slovinska pro přímé zahraniční investice. V této souvislosti by plánované škrty v počtu soudců na jednoho obyvatele, jak jsou stanoveny v národním programu reforem, měly být vyváženy významným zvýšením účinnosti.

(21)

Národní program reforem potvrzuje potřebu restrukturalizace nefinančních sdružení, která mají finanční problémy, ale tato politická výzva a politická reakce, pokud jde o restrukturalizaci společností, musí být důkladněji rozpracovány a musí se zaměřit na tržní řešení. Je zapotřebí doplňkových opatření pro přilákání soukromých investic, včetně přímých zahraničních investic, a zajistit dostatečné sdílení soukromé zátěže, aby byly chráněny zdroje od daňových poplatníků. Proces restrukturalizace by měl vyústit v prodej restrukturovaných společností bez zapojení finančních prostředků z veřejných zdrojů.

(22)

Slovinsko je v procesu změny právních předpisů za účelem zvýšení účinnosti úpadkového řízení. Vláda změnila zákon o finančních operacích, řízení o úpadku a povinném zrušení společnosti v dubnu 2013. Změny zahrnují upřesnění definice úpadku a zavedení pobídek pro řídící pracovníky, aby podali návrh na řízení o úpadku. Stávající rámec pro úpadky neobsahuje dostatečné pobídky a sankce, aby se zajistilo, že společnosti budou podávat návrh na řízení o úpadku v rané fázi. Povinné postupy narovnání (reorganizace u soudu) jsou složité a vstřícné pro dlužníky, zejména malé a střední podniky a mikropodniky. Neexistuje dostatek pobídek pro včasné alternativní řešení, které by mohly pomoci zajistit zachování životaschopných podniků. Byly avizovány nové právní předpisy, aby se umožnila finanční restrukturalizace nadměrně zadlužených společností již v raném stadiu, a do konce května 2013 navrhne ministr spravedlnosti změny zákonů pro zjednodušení mimosoudní restrukturalizace a konverze dluhu. Vhodný právní rámec přijímaný podle stanoveného harmonogramu, který by poskytoval pobídky přijatelné pro věřitele, vlastníky a vedení, by měl zásadní význam pro zjednodušení finanční restrukturalizace společností, kterým chybí hotovost, ale jsou životaschopné.

(23)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska. Posoudila program stability a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovinsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 9.

(24)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(25)

Na základě hloubkového přezkumu a posouzení Komise přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do všech níže uvedených doporučení.

(26)

V kontextu evropského semestru provedla Komise také analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada zvláštní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by mělo Slovinsko rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

V roce 2013 a v následujících letech provést a posílit udržitelnou rozpočtovou strategii podpořenou dostatečně přesnými strukturálními opatřeními, zajistit do roku 2015 odstranění nadměrného schodku a zlepšení strukturálního salda, jak je uvedeno v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po odstranění nadměrného schodku usilovat o provedení strukturální korekce, což Slovinsku umožní dosáhnout do roku 2017 střednědobého rozpočtového cíle, který by měl být stanoven v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje provedení ambiciózních strukturálních reforem, čímž by se zvýšila kapacita hospodářství pro korekce a podpořil by se potenciální růst a zaměstnanost. Zajistit výdaje na podporu růstu, přijmout opatření pro zvýšení míry dodržování daňových povinností a provést opatření na straně výdajů, která budou podpořena systematickými přezkumy veřejných výdajů na všech úrovních státní správy. Do konce roku 2013 zlepšit důvěryhodnost konsolidace, dokončit přijetí pravidla vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření, učinit střednědobý rozpočtový rámec závazným, všezahrnujícím a transparentním a posílit úlohu nezávislých subjektů monitorujících fiskální politiku. Přijmout opatření k postupnému snižování podmíněných závazků státu.

2.

Posílit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému po roce 2020 další korekcí všech příslušných parametrů, mimo jiné propojením zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu s prodlužující se střední délkou života, a zároveň zachovat přiměřenost důchodů. Udržet kontrolu nad výdaji spojenými se stárnutím obyvatelstva souvisejícími s dlouhodobou péčí a zlepšit přístup ke službám tím, že se poskytování péče místo ústavní péče zaměří spíše na domácí péči, zpřísnit cílení dávek a posílit prevenci, aby se omezila zdravotní postižení / závislost.

3.

Zajistit, aby vývoj v oblasti mezd, včetně minimální mzdy, podporoval konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst. Podrobně monitorovat účinky nedávné reformy trhu práce a v případě potřeby určit oblasti, kde je zapotřebí dalších opatření na podporu tvorby pracovních míst a řešení segmentace, mimo jiné prostřednictvím regulace studentské práce. Přijmout další opatření pro zvýšení zaměstnanosti mladých absolventů terciárního vzdělávání, starších osob a osob s nižší kvalifikací tím, že zdroje budou směřovány na aktivní opatření politiky trhu práce přizpůsobená potřebám a zvýší se jejich účinnost. Řešit nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce tím, že se zlepší atraktivita příslušných programů odborného vzdělávání a přípravy a více se rozvine spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami při posuzování potřeb trhu práce.

4.

Přijmout v červnu 2013 nezbytné kroky s přispěním evropských partnerů pro uzavření smlouvy s nezávislým externím poradcem za účelem provedení přezkumu kvality bankovních aktiv v celém systému. Dokončit tento úkol ještě v roce 2013 a postupovat přitom rychleji v případě dvou bank, které jsou již předmětem řízení o státní podpoře, aby se urychlila korekce jejich rozvahy. Být připraveno poskytnout dodatečný kapitál, pokud převod aktiv nebo přezkum kvality aktiv odhalí další nedostatky. Všechna opatření, včetně objektivního posouzení kapitálových potřeb, převodu aktiv na společnost spravující aktiva bank, programu ochrany aktiv a operačního provádění restrukturalizačních opatření, by měla být provedena plně v souladu s pravidly státní podpory, pokud se jedná o státní podporu. Zároveň do března 2014 vyvinout a provést komplexní odvětvovou strategii pro zajištění vysokého standardu řízení reformovaných bank a pro zásadní zdokonalení správy, řízení rizik a ziskovosti v tomto odvětví, mimo jiné prostřednictvím konsolidace, kde to bude vhodné. Urychleně dokončit přípravy avizované privatizace NKBM a do září 2013 zavést ambiciózní harmonogram pro snížení velikosti přímých a nepřímých podílů státu v bankách.

5.

Do konce roku 2013 přezkoumat regulační rámec pro banky a na základě tohoto přezkumu posílit kontrolní kapacitu, transparentnost a zpřístupňování statistických údajů.

6.

Urychlit reformu regulovaných služeb, včetně významného omezení překážek vstupu. Zlepšit podnikatelské prostředí, mimo jiné tím, že bude zaručena nezávislost agentury na ochranu hospodářské soutěže a bude jí poskytnuto dostatečné a autonomní financování.

7.

Na základě předchozího úsilí ještě více zkrátit délku soudních řízení u soudů prvního stupně u občanských a obchodních sporů a snížit počet případů čekajících na vyřízení, zejména případů prosazování práva.

8.

Jako součást plánované vládní strategie, která má být dokončena do září 2013, klasifikovat podstatná a méně důležitá státní aktiva podle hospodářských kritérií s cílem snížit velikost méně důležitých aktiv. Plně a včas zprovoznit slovinský státní holdingový úřad a na tento úřad převést vlastnictví i řízení všech podílů, s možným vyloučením těch, které jsou na seznamu majetku pro bezprostřední úplnou privatizaci. Zajistit již od počátku profesionální řízení uvedeného úřadu, s možným zahrnutím mezinárodních odborníků, a jasně vymezený standardní vztah s dotčenými společnostmi. Pro podstatná aktiva vyvinout strategie pro jednotlivá odvětví, aby se zlepšila ziskovost a řízení podniků. Zřídit povinný a veřejně přístupný rejstřík osob jmenovaných do řídících a správních rad ve státních podnicích s požadavky na zveřejňování zájmů. Zajistit, aby regulační rámec ulehčoval snižování velikosti méně důležitých státních aktiv a aby se minimalizovaly administrativní překážky.

9.

Identifikovat všechny stávající právní a administrativní překážky pro udržitelnou restrukturalizaci společností, které jsou nadměrně zadlužené/podkapitalizované, ale životaschopné, a začít pracovat na odstraňování těchto překážek prostřednictvím tržních řešení. V této souvislosti přijmout opatření pro zajištění dostatečného sdílení soukromé zátěže, aby se zvýšily soukromé investice, včetně přímých zahraničních investic, a pro dosažení lepší účinnosti u společností, které se potýkají s problémy, jakožto součást procesu restrukturalizace. Přijmout do září 2013 nezbytný právní rámec pro mimosoudní restrukturalizaci, zajistit, aby byl slučitelný se stávajícími ustanoveními o úpadku a poskytoval pobídky pro věřitele i akcionáře k tomu, aby bylo dosaženo mimosoudních dohod o restrukturalizaci. Zlepšit prosazování postupů pro řešení platební neschopnosti podniků a soudních narovnání, včetně rychlého řešení soudních případů čekajících na vyřízení, které se týkají úpadkového řízení, aby se maximalizovala hodnota, která je získána zpět, a aby se usnadnilo včasné a účinné řešení nesplacených úvěrů v selhání.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/81

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Španělska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Španělska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Španělska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Španělsko se potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Zejména velmi vysoké domácí a vnější zadlužení nadále představuje rizika pro růst a finanční stabilitu, bankovní sektor prochází procesem rekapitalizace a restrukturalizace, též s využitím veřejných finančních prostředků, nepružné trhy zboží a práce přispívají k vysoké a stále rostoucí nezaměstnanosti a obecněji brání ozdravení hospodářství. Ačkoli dochází k nápravě, rozsah potřebné korekce vyžaduje další silné politické kroky v oblasti trhů zboží a služeb, trhu práce, finančního sektoru a veřejných financí.

(9)

Dne 30. dubna 2013 předložilo Španělsko svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je na rok 2013 v podstatě realistický, ale v roce 2014 a letech následujících je vystaven určitým rizikům nepříznivého vývoje ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2013. Program stability na období 2014–2016 předpovídá nižší růst než prognóza útvarů Komise z jara 2013, nicméně uvedená prognóza je založena na předpokladu nezměněné politiky a nezohledňuje tedy fiskální konsolidaci, jež bude nezbytná k dosažení rozpočtových cílů programu stability. Cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability je snížit do roku 2016 schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP. Konsolidace se opírá především o zdrženlivost na straně výdajů s poklesem podílu výdajů v období 2012–2016 o 3,7 procentního bodu, ale také o některá opatření ke zvýšení příjmů. Na základě (nově vypočteného) strukturálního salda (5) je v programu stability na období 2013–2016 plánováno meziroční zlepšení strukturálního schodku činící 1,2 %, 0,4 %, 0,9 % a 0,9 % HDP. V návaznosti na nápravu nadměrného schodku program stability potvrzuje střednědobý cíl v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu, kterého by mělo být dosaženo do roku 2018. Střednědobý cíl je náročnější, než vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu. Předpokládané tempo strukturální korekce v letech 2017–2018 je k plnění střednědobého cíle dostatečné. V programu se předpokládá, že míra veřejného zadlužení bude nejvyšší v roce 2016 a poté začne klesat.

Postup nápravy schodku a snížení zadlužení je ohrožen riziky nepříznivého vývoje. Opatření na podporu dosažení cílových schodků nejsou dostatečně specifikována, zejména na regionální úrovni. Na rok 2016 program stability neuvádí opatření žádná a předchozí dočasná opatření jsou prodloužena jen do roku 2014. Plánované úspory díky reformě místní správy jsou ohroženy významnými realizačními riziky. Navíc v souvislosti s přetrvávající velkou makroekonomickou nerovnováhou panuje nejistota ohledně hospodářské situace, situace na trhu práce, finanční situace i vývoje na straně příjmů. Rizika v systému sociálního zabezpečení by se zmírnila úplným provedením přijaté reformy předčasného odchodu do důchodu a dosažením dohody o faktoru udržitelnosti. Další riziko plyne z podmíněných závazků souvisejících se systémy a zárukami na ochranu aktiv. Došlo ke značnému pokroku v oblasti podávání zpráv o plnění rozpočtu, nicméně existuje prostor pro transparentnější a včasnější provádění preventivních a nápravných mechanismů podle zákona o rozpočtové stabilitě. Chybí systematické a včasné podávání zpráv o opožděných platbách ze strany veřejného sektoru, jehož značné nesplacené závazky si vyžádaly ad-hoc systém splácení. Proti plánu se zpožďuje zřízení nezávislé fiskální rady. Navržený přezkum pravidel indexace u veškerých veřejných příjmů a výdajů by vedl k rozpočtovým úsporám a rychlejší reakci cen na hospodářské podmínky. Národní program reforem rovněž uznává nutnost dalšího zlepšení hospodárnosti, pokud jde o výdaje na zdravotní péči a léčiva, například přezkumem referenčních cen a centralizací nákupu farmaceutických přípravků nebo rozšířením spoluúčasti.

(11)

I když v roce 2012 došlo k výraznému vyvážení relativní daňové zátěže směrem ke spotřebě a ekologickým daním, zůstává poměr daní k HDP ve Španělsku mezi nejnižšími v Unii. Efektivitu daňového systému lze dále zlepšit zvýšením podílu nepřímých daní, jež více podporují růst, a řešením daňových podvodů a úniků, to vše v souladu s úsilím o fiskální konsolidaci. Španělsko přijalo určitá opatření k řešení zvýhodnění zadlužování, pokud jde o daň z příjmů právnických osob, ale s ohledem na vysokou osobní zadluženost je nezbytné vyvinout další úsilí.

(12)

Program ozdravení finančního sektoru probíhá podle plánu. Zejména byly provedeny potřebné rekapitalizace a byla zřízena společnost Sareb spravující aktiva. Trvalou pozornost bude v nadcházejících letech vyžadovat restrukturalizace bank v souladu s rozhodnutími podle pravidel o státní podpoře. Ke zmírnění problémů s financováním a likviditou obchodních společností realizovalo Španělsko v roce 2012 velký plán na splacení obchodních dluhů regionálních a místních správ vůči společnostem (27,3 miliard EUR) a zahájilo různé iniciativy na rozšíření možností financování podniků. V roce 2013 se předpokládá rozšíření zmíněného plánu.

(13)

Situace na trhu práce zůstává kritická. Odklon hospodářství od domácí poptávky a stavebnictví při nepružném trhu a nesouladu mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi přispěl mimo jiné k růstu nezaměstnanosti na 27 % na začátku roku 2013. Zvláště znepokojivý je výrazný růst nezaměstnanosti mladých lidí na 56 % a růst dlouhodobé nezaměstnanosti na 44,4 % z celkové nezaměstnanosti na konci roku 2012. Dostupné údaje naznačují, že reforma trhu práce z roku 2012 začíná vést k vyšší vnitřní flexibilitě (v rámci podniku), k určitému snížení nákladů na propouštění a k dalšímu umírnění mzdových požadavků. V národním programu reforem bylo na červenec 2013 oznámeno oficiální hodnocení reformy vůči jejím stanoveným cílům se záměrem ji v případě potřeby doplnit. Reformy v oblasti aktivních politik na trhu práce se zpožďovaly, nadále jsou potřebná opatření k modernizaci a posílení samotné veřejné služby zaměstnanosti a nedávno otevřený prostor pro soukromé agentury zprostředkující zaměstnání stále není plně funkční, stejně jako spolupráce mezi celostátními a regionálními veřejnými službami zaměstnanosti (jednotný portál pracovních příležitostí).

(14)

K vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a k dlouhodobé nezaměstnanosti přispívá velký podíl nezaměstnaných bez formální kvalifikace (35 %) a nedostatečná relevance vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce. Národní strategie pro zaměstnanost a podnikání mladých lidí na období 2013–2016, představená v březnu 2013, zahrnuje řadu krátkodobých i dlouhodobějších opaření, jež mají za cíl zlepšit pracovní příležitosti pro mladé lidi. Současně byl zaveden duální systém odborného vzdělávání a již v roce 2012 byly zahájeny pilotní projekty. Národní program reforem na rok 2013 rovněž zdůrazňuje důležitost rychlého provedení reformy vzdělávacího systému a zlepšení celkové kvality vzdělávání a odborné přípravy.

(15)

Především v důsledku situace na trhu práce, ale také kvůli omezené efektivitě sociální ochrany, pokud jde o snižování chudoby, je Španělsko pod průměrem EU v hlavních klíčových ukazatelích měřících chudobu a sociální vyloučení, přičemž ohroženy jsou zejména děti. Celkově nebylo zaznamenáno žádné výrazné zlepšení v přípravě nových politických opatření. Národní program reforem nezahrnuje informace o obsahu vnitrostátního akčního plánu sociálního začlenění na období 2013–2016 ani o časovém rámci pro jeho schválení. Klíčové úkoly spočívají v nutnosti racionalizovat cíle a prostředky v odpovídajícím politickém rámci, zlepšit řízení a koordinaci mezi orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, zjednodušit postupy pro žadatele o sociální pomoc a přezkoumat překážky mobility. Byl zaznamenán určitý pokrok, pokud jde o opatření na boj proti dětské chudobě a na zlepšení efektivity služeb na podporu rodiny.

(16)

Slabiny v podnikatelském prostředí, jako jsou segmentace domácího trhu nebo překážky vstupu na trh v odvětví služeb, brání tvorbě pracovních míst a pokrok v reformách v této oblasti trvá déle, než předpokládal plán reforem ze září 2012. První návrh zákona o jednotnosti trhu byl vládou přijat v lednu 2013 a konečné schválení parlamentem se očekává do konce roku 2013. Opakovaně vyjádřené závazky v národním programu reforem na rok 2013 očekávají první návrh zákona o službách poskytovaných svobodnými povoláními do konce června 2013 a konečné přijetí zákona o podnikání a internacionalizaci společností do konce roku 2013. Navzdory očekávaným účinkům těchto reforem existuje stále prostor k dalšímu uvolnění podmínek pro vstup na trh a odchod z trhu, zejména prostřednictvím snížení doby potřebné k získání oprávnění k podnikání a přezkoumání rámce insolvenčního práva. Navíc je třeba se zabývat právními a jinými překážkami růstu podniků. Překážky vstupu na trh kladené velkoplošným prodejnám navzdory nedávným reformám nadále omezují hospodářskou soutěž v odvětví maloobchodu. V září 2012 přijala vláda návrh zákona na sloučení národního orgánu pro ochranu hospodářské soutěže s dohledovými a regulačními orgány v šesti sektorech, čímž se vytvoří orgán jediný – Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž (CNMC). Cílem této reformy je jednotné uplatňování zásad hospodářské soutěže v různých odvětvích hospodářství. Zrušení daňové odpočitatelnosti zaplacených úroků a splátek hypoték v roce 2012 bylo zásadní pro odklon motivace od vlastnictví nemovitostí k bydlení, ale pokusy o vytvoření většího a efektivnějšího trhu s nájemním bydlením, který by také podpořil pracovní mobilitu, jsou stále v počátcích.

(17)

Tarifní deficit u elektřiny, z něhož vyplývají potenciálně značné podmíněné závazky pro rozpočet a nezanedbatelná makroekonomická rizika, doposud není definitivně řešen, neboť opatření představená v roce 2012 a na začátku roku 2013 byla nedostatečná. V národním programu reforem na rok 2013 vláda oznámila, že do konce června 2013 bude předložen návrh zákona, kterým se dále reformuje odvětví elektřiny. Existuje prostor pro další zintenzivnění hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou. Dopravní infrastruktura je rozsáhlá, ale existuje prostor pro zpřísnění výběru investic a upřednostnění efektivní údržby stávajících sítí. V tomto směru by pomohlo plánované zřízení nezávislého střediska pro sledování. Současně technické a právní překážky brání hospodářské soutěži v železniční nákladní a osobní dopravě.

(18)

Vysoce decentralizované prostředí si žádá intenzivnější koordinaci mezi různými orgány veřejné správy s cílem snížit náklady a omezit administrativní zátěž podniků i domácností. Za tímto účelem bylo zahájeno nebo probíhá několik iniciativ. Konkrétně v únoru 2013 vláda představila návrh zákona o reformě místní správy (bude parlamentem přijat do konce roku 2013) a byl zřízen výbor pro reformu veřejné správy. Výbor do konce června 2013 předloží návrhy reformy španělské veřejné správy. Probíhají reformy na zlepšení fungování soudního systému, i když některá opatření nabírají zpoždění a prostor ke zlepšení efektivity španělského soudnictví zůstává.

(19)

V kontextu evropského semestru Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky Španělska. Posoudila program stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Španělska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 9.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(21)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Závěrem jejího posouzení je, že navrhovaný program reforem je ucelený a jde správným směrem. Současně v posouzení zdůrazňuje naléhavost přijetí a účinného provedení chybějících reforem, aby mohly nastat očekávané kladné účinky. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8 a 9.

(22)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Španělsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Vyvinout strukturální fiskální úsilí vyžadované v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku, aby byl nadměrný schodek napraven do roku 2016. Za tímto účelem provést opatření přijatá v rozpočtových plánech na rok 2013 na všech úrovních veřejné správy a posílit střednědobou rozpočtovou strategii dostatečně specifikovanými strukturálními opatřeními na období 2014–2016. Podmínkou trvalé nápravy fiskální nerovnováhy je hodnověrné provedení náročných strukturálních reforem, které zlepší přizpůsobivost a posílí potenciální růst a zaměstnanost. Po nápravě nadměrného schodku provádět vhodným tempem strukturální korekci, aby byl do roku 2018 dosažen střednědobý cíl. Zajistit přísné a transparentní prosazování preventivních a nápravných opatření stanovených v zákoně o rozpočtové stabilitě. Do konce roku 2013 zřídit nezávislý fiskální orgán, který poskytne analýzy a poradenství a bude sledovat soulad fiskální politiky s vnitrostátními fiskálními pravidly a fiskálními pravidly EU. Zvýšit efektivitu a kvalitu veřejných výdajů na všech úrovních veřejné správy a do března 2014 provést systematický přezkum velkých výdajových položek. Zvýšit nákladovou účinnost odvětví zdravotnictví, ale zachovat jeho dostupnost pro zranitelné skupiny, například snížením výdajů nemocnic za léčiva, posílením koordinace mezi různými typy péče a zlepšením pobídek k hospodárnému využívání prostředků. Přijmout opatření na snížení objemu opožděných plateb ze strany veřejného sektoru, vyhnout se jejich dalšímu hromadění a pravidelně zveřejňovat údaje o dlužných částkách. Přijmout protiindexační zákon na snížení míry setrvačnosti cen ve veřejných výdajích a příjmech tak, aby začal platit od začátku roku 2014, a zvážit další opatření na omezení použitelnosti doložek o indexaci. Do konce roku 2013 dokončit regulaci faktoru udržitelnosti, aby byla zajištěna dlouhodobá finanční stabilita důchodového systému, mimo jiné zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu či důchodových dávek změnám ve střední délce života.

2.

Do března 2014 provést systematický přezkum daňového systému. Zvážit další omezení daňových výdajů v rámci přímých daní, prověřit možnosti dalšího omezení použitelnosti snížených sazeb DPH a přijmout další opatření v oblasti ekologických daní, zejména pokud jde o spotřební daně a daně z pohonných hmot. Přijmout další opatření na řešení zvýhodnění zadlužování, pokud jde o daň z příjmů právnických osob. Zintenzívnit boj proti šedé ekonomice a nehlášenému zaměstnávání.

3.

Provést program finančního sektoru na rekapitalizaci finančních institucí, včetně opatření na podporu nebankovního zprostředkovatelství přijatých v listopadu 2012.

4.

Do července 2013 dokončit hodnocení reformy trhu práce z roku 2012 včetně všech jejích cílů a opatření a v případě potřeby do září 2013 předložit úpravy. Do července 2013 přijmout národní plán zaměstnanosti na rok 2013 a urychleně přijmout reformu aktivních politik na trhu práce orientovanou na výsledky, včetně lepšího zacílení a zefektivnění poradenství. Posílit a modernizovat veřejné služby zaměstnanosti s cílem zajistit nezaměstnaným účinnou individuální pomoc podle jejich profilů a potřeb v oblasti odborné přípravy. Posílit účinnost rekvalifikačních programů pro starší pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací. Plně zprovoznit jednotný portál pracovních příležitostí a zrychlit realizaci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti služeb zprostředkování zaměstnání, aby byla zajištěna efektivní použitelnost již v roce 2013.

5.

Provést opatření na boj s nezaměstnaností mladých lidí stanovená ve strategii pro zaměstnanost a podnikání mladých lidí na období 2013–2016, například s využitím záruk pro mladé lidi, a pečlivě sledovat jejich účinnost. Pokračovat v úsilí o zvýšení relevance vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, omezení předčasného ukončování školní docházky a rozšíření celoživotního vzdělávání, zejména rozšířením použitelnosti duálního systému odborného vzdělávání nad rámec současné pilotní fáze a zavedením komplexního systému sledování výkonnosti žáků do konce roku 2013.

6.

Přijmout a provést nezbytná opatření ke snížení počtu lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, a to posílením aktivních politik na trhu práce zaměřených na zlepšení zaměstnatelnosti lidí vzdálených pracovnímu trhu a přesnějším zacílením a zlepšením hospodárnosti a účinnosti podpůrných opatření, včetně kvalitních služeb na podporu rodiny.

7.

Urychleně přijmout a provést návrh zákona o jednotnosti trhu a zrychlit všechny doplňující kroky potřebné pro jeho rychlé provedení. Zajistit účinnost, autonomii a nezávislost nově vytvořeného regulačního orgánu. Do konce roku 2013 přijmout a provést zákon o profesních sdruženích a službách poskytovaných svobodnými povoláními, s cílem odstranit neodůvodněné překážky přístupu k činnosti svobodných povolání a jejich výkonu, a zákon o podnikání. Reorganizovat a soustředit systémy na podporu internacionalizace podniků. Omezit počet postupů pro udělování licencí a zkrátit jejich délku, včetně postupů pro průmyslové činnosti, a rozšířit využívání postupu „expresního“ udělení oprávnění i na jiné činnosti než maloobchod. Přezkoumat rámce insolvenčního práva, pokud jde o podniky a fyzické osoby, včetně začlenění omezení osobní odpovědnosti podnikatelů a snadnějšího poskytování druhé šance podnikům, které se dostaly do úpadku. Odstranit neodůvodněné překážky zřizování velkoplošných maloobchodních prodejen. Do března 2014 přezkoumat účinnost předpisového rámce na podporu rozvoje trhu s nájemním bydlením.

8.

Účinně řešit tarifní deficit u elektřiny přijetím a provedením strukturální reformy odvětví elektřiny do konce roku 2013. Zintenzivnit úsilí o dokončení propojení elektrorozvodné a plynárenské sítě se sousedními zeměmi. Omezit podmíněné závazky veřejných financí vyplývající z nerentabilní dopravní infrastruktury. Zřídit nezávislé středisko pro sledování, přispívající k posuzování budoucích významných projektů v oblasti infrastruktury. Přijmout opatření k zajištění účinné hospodářské soutěže v odvětví železniční nákladní a osobní dopravy.

9.

V souladu s předloženým harmonogramem přijmout reformu místní správy a do října 2013 stanovit plán na zvýšení efektivity veřejné správy jako celku. Přijmout a provést probíhající reformy na posílení efektivity soudního systému.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/86

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Švédska na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Švédska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Švédsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 Komise zveřejnila výsledky hloubkového přezkumu Švédska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise ve své analýze dospěla k závěru, že Švédsko se potýká s makroekonomickými nerovnováhami, jež si vyžadují sledování a politické kroky. Pozornost si zasluhuje zejména makroekonomický vývoj, pokud jde o dluh soukromého sektoru a tlaky na snižování zadlužení, ve spojení s přetrvávající neefektivností trhu s rezidenčními nemovitostmi. Ačkoli vysoký přebytek běžného účtu nepřináší podobné riziko jako velké schodky, Komise bude vývoj běžného účtu ve Švédsku i nadále sledovat.

(9)

Dne 19. dubna 2013 předložilo Švédsko svůj konvergenční program na období 2012–2017 a národní program reforem na rok 2013. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je pro rok 2013 realistický. Vláda předpokládá v roce 2013 růst HDP ve výši 1,2 % a v roce 2014 ve výši 2,2 %, zatímco růst HDP předpokládaný Komisí činí 1,5 % v roce 2013 a 2,5 % v roce 2014. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí na základě dodržování pravidel švédského fiskálního rámce včetně dosažení přebytku čistých půjček veřejných financí ve výši 1 % HDP v průběhu cyklu. Saldo veřejných financí pokleslo z mírného přebytku 0,2 % HDP v roce 2011 na deficit ve výši 0,5 % HDP v roce 2012. Dosavadní střednědobý rozpočtový cíl ve výši –1,0 % HDP je v programu potvrzen. Střednědobý rozpočtový cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle konvergenčního programu se má strukturální saldo veřejných financí nově vypočtené Komisí přeměnit z mírného deficitu ve výši přibližně 0,4 % HDP v období 2012–2013 na přebytek od roku 2014. Je proto pravděpodobné, že střednědobého rozpočtového cíle bude během programového období dosaženo. Podle informací obsažených v konvergenčním programu by míra růstu veřejných výdajů bez zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů měla v letech 2012 a 2013 přesáhnout referenční střednědobou míru potenciálního růstu HDP, v roce 2014 by však měla zůstat pod její hranicí. I s přihlédnutím k dalším možným expanzivním diskrečním opatřením v roce 2014 jsou rizika pro rozpočtové cíle omezená. Konvergenční program předpokládá, že míra zadlužení, která je nižší než 60 % referenční hodnoty HDP, v roce 2013 dočasně stoupne na 42 % HDP, v roce 2015 však znovu poklesne pod 40 % HDP. Podle prognóz Komise poklesne míra zadlužení v roce 2014 na 39 %.

(11)

Vysoká zadluženost soukromého sektoru (235 % HDP v roce 2012) nadále vzbuzuje obavy. Zadlužení domácností, jež se pohybuje okolo 80 % HDP, resp. činí asi 170 % disponibilního příjmu, se stabilizovalo teprve nedávno a vzhledem k pokračujícímu růstu úvěrů a pomalému tempu umořování hypoték pravděpodobně neklesne ani v blízké budoucnosti. Stávající možnost daňového odpočtu plateb úroků a nízké periodické daně z nemovitostí přispívají k trendu zadlužení v oblasti zdanění rezidenčních nemovitostí ve Švédsku, což přispívá k vysoké míře celkového zadlužení. Poměrně velký rozdíl mezi efektivní mezní sazbou daně na závazky a na vlastní kapitál u nových investic navíc poukazuje na to, že v oblasti zdanění podniků nadále existuje tendence k dluhovému financování. Švédsko před nedávnem zavedlo omezení na možnost odpočtu úrokových nákladů uvnitř skupiny, nemá však k dispozici celkový systém pro nápravu daňového zvýhodnění závazků oproti vlastnímu kapitálu. Závazky podniků ve výši 149 % HDP zůstávají značně vysoké.

(12)

Ačkoli je švédský trh s rezidenčními nemovitostmi v poslední době stabilní, zůstává přesto potenciálním zdrojem nestability. Na straně nabídky se švédský trh s rezidenčními nemovitostmi v některých oblastech vyznačuje neefektivností, která může přispět k nárůstu cen rezidenčních nemovitostí a může mít za následek nežádoucí efekt zablokování (lock-in effect). Stavební investice ve Švédsku jsou v porovnání s jinými severskými zeměmi jak v poměru k HDP, tak i k celkovému počtu obyvatel, o polovinu nižší. Vzhledem ke zdlouhavým postupům na komunální úrovni uplyne nezřídka několik let, než dojde k zahájení nového projektu. Zjednodušením těchto postupů by se zvýšila flexibilita nabídky na trhu s rezidenčními nemovitostmi, podpořila by se hospodářská soutěž v odvětví stavebnictví a snížily by se stavební náklady. Je zapotřebí provést další reformy systému stanovení nájmů, aby tržní síly mohly vytvořit optimální nabídku v oblasti nájemního bydlení za přiměřené ceny. Vyřešení této neefektivnosti trhu s rezidenčními nemovitostmi by mohlo rovněž přispět ke snížení míry zadlužení domácností, neboť oba tyto aspekty jsou navzájem propojené.

(13)

Ve Švédsku je míra nezaměstnanosti mladých lidí, lidí z přistěhovaleckých skupin a pracovníků s nízkou kvalifikací obecně daleko vyšší než u ostatního obyvatelstva v produktivním věku a nachází se nad průměrem EU. Švédsko přijalo za účelem vyřešení tohoto problému velký počet nových opatření. Opatření zaměřená na integraci lidí z přistěhovaleckých skupin do trhu práce již přinášejí první výsledky, jež se odrážejí ve snížení míry nezaměstnanosti, je však zapotřebí dalšího úsilí, aby se propast mezi nimi a ostatním obyvatelstvem snížila. Mladí lidé dosud nepocítili znatelné výhody těchto opatření. Byla však zavedena celá řada slibných opatření nebo se taková opatření připravují. Patří mezi ně podpora dohod o vstupu do zaměstnání v rámci švédského modelu stanovení mezd plně nezávislými sociálními partnery. Snahy o posílení učňovských programů a jiných druhů praktické odborné přípravy jsou rovněž velmi významné, budou však muset být zintenzivněny, mají-li dosáhnout požadovaného účinku. Další pokrok by zaručil přezkum právních předpisů o ochraně zaměstnanosti a využívání výhod záruky pracovního místa pro mladé lidi. Úzce vymezeným opatřením, která se zaměřují na nejvíce potřebné skupiny, by se měla dávat přednost před všeobecnými dotacemi. V rámci švédského systému záruky pracovního místa jsou mladým lidem, kteří hledají práci prostřednictvím veřejné služby zaměstnanosti a kteří jsou bez práce již více než 90 dní, nabízeny cílené služby s cílem zlepšit jejich šance získat pracovní místo a příležitosti ke vzdělávání. Tato záruka však v současnosti podle všeho není příliš účinná v případě mladých lidí, kteří se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy a nejsou zaregistrováni u veřejné služby zaměstnanosti. V souladu s doporučením z roku 2012 zadalo Švédsko přezkum účinků snížené sazby DPH pro restaurační a stravovací služby na ceny, mzdy a zaměstnanost mladých lidí; předběžné výsledky tohoto přezkumu by měly být k dispozici v lednu 2014 a konečné závěry v roce 2016. Vzhledem k obavám vyjádřeným v souvislosti s nákladovou efektivností tohoto opatření bude tomuto přezkumu přikládán velký význam.

(14)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu švédské hospodářské politiky. Posoudila konvergenční program a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku ve Švédsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(15)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko (5) je zohledněno níže v doporučení č. 1.

(16)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a jeho konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2 a 3,

1.

Provést opatření nezbytná k tomu, aby pokračovalo v provádění fiskální politiky orientované na růst a udržovalo zdravou fiskální pozici, která zajistí dodržování střednědobého cíle během programového období.

2.

Pokračovat v řešení rizik spojených se zadlužeností soukromého sektoru tím, že se sníží tendence k zadlužování v oblasti zdanění rezidenčních nemovitostí postupným zrušením možnosti daňového odpočtu plateb úroků u hypoték nebo zvýšením daní z nemovitostí. Přijmout další opatření na podporu opatrné úvěrové politiky prostřednictvím opatření podporujících umořování hypoték. Dále snížit tendenci k zadlužování v oblasti zdaňování podniků.

3.

Zvýšit účinnost trhu s rezidenčními nemovitostmi postupnými reformami systému stanovení nájemného a posílením možnosti volného uzavírání smluv mezi jednotlivými nájemníky a pronajímateli. Ve zvýšené míře podporovat hospodářskou soutěž ve stavebním sektoru a přezkoumat postupy plánování, zónování a schvalování s cílem zvýšit transparentnost, zkrátit dobu potřebnou pro realizaci projektů a snížit překážky vstupu na trh pro stavební společnosti.

4.

Zintenzivnit úsilí o lepší integraci mladých lidí s nízkou pracovní kvalifikací a lidí z přistěhovaleckých skupin na trhu práce s pomocí účinnějších a cílenějších opatření, která zlepší jejich uplatnitelnost na trhu práce a poptávku po těchto skupinách pracovní síly. Zvýšit snahy o usnadnění přechodu ze školy do pracovního života, včetně širšího využívání možnosti učení se prací, učňovských programů a jiných forem smluv kombinujících zaměstnání a vzdělávání. Dokončit program záruky pro mladé lidi za účelem lepšího začlenění mladých lidí, kteří nejsou zapojeni do systému vzdělávání nebo odborné přípravy. Doplnit a vyvodit závěry z přezkumu účinnosti stávající snížené sazby DPH na restaurační a stravovací služby, jež má podpořit tvorbu pracovních míst.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/89

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Nizozemska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 výsledky svého hloubkového přezkumu pro Nizozemsko. Analýza Komise vede k závěru, že Nizozemsko vykazuje makroekonomickou nerovnováhu, která však není nadměrná.

(9)

Dne 29. dubna 2013 předložilo Nizozemsko svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že Nizozemsko v období 2011–2013 sice provedlo značná konsolidační opatření, avšak fiskální úsilí zřejmě nestačí k odstranění nadměrného schodku do roku 2013, a to zejména vzhledem k tomu, že hospodářský vývoj byl horší, než se očekávalo. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, je v podstatě realistický. Program stability předpokládá reálný hospodářský růst ve výši –0,4 % pro rok 2013 a 1,1 % pro rok 2014, což se poměrně blíží prognóze útvarů Komise z jara 2013 s údaji –0,8 % pro rok 2013 a 0,9 % pro rok 2014. V programu stability je uveden cíl snížit od roku 2014 udržitelným způsobem celkový schodek pod 3 % HDP. Program stability neobsahuje výslovný odkaz na střednědobý cíl, z čehož lze vyvodit, že je tak potvrzen střednědobý cíl –0,5 %, jak bylo sděleno v loňském programu stability. Tento střednědobý cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Navíc zatímco v souladu s minimálním ročním strukturálním požadavkem program stability v roce 2015 plánuje snížení strukturálního salda ve výši 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření, očekává se, že v roce 2016 se strukturální saldo zhorší o 0,4 % HDP a v roce 2017 se zlepší o 0,1 % HDP, čímž se nepodaří nastoupit cestu k přiměřené korekci. Na základě prognózy útvarů Komise z jara 2013 je průměrné roční fiskální úsilí ve výši přibližně 0,7 % HDP v období 2010–2013 v souladu s fiskálním úsilím ve výši ¾ % HDP, které doporučila Rada. Rozpočtová korekce v letech 2011 a 2012 byla přednostně zaměřena na stranu výdajů, ovšem v roce 2013 se opírala především o opatření na straně příjmů. Plánovaný celkový schodek stanovený programem stability je v souladu s odstraněním nadměrného schodku do roku 2014, tj. jeden rok po lhůtě stanovené Radou v rámci postupu při nadměrném schodku dne 2. prosince 2009. Rada se domnívá, že fiskální úsilí předpokládané orgány není slučitelné se skutečným odstraněním nadměrného schodku do roku 2014. Případná dodatečná konsolidační opatření uvedená v programu stability byla dočasně stažena a i tak by nebyla dostatečná. Je třeba, aby Nizozemsko určilo další opatření, jimiž by udržitelným způsobem snížilo celkový schodek veřejných financí pod prahovou hodnotu 3 % HDP v roce 2014. Podle programu stability se očekává, že se poměr dluhu k HDP v roce 2013 dále zvýší na 74 % HDP a v roce 2014 dále mírně vzroste na 75 % HDP. Míra zadlužení tak podle projekcí zůstane vysoko nad referenční hodnotou 60 %. Na rok 2015 se v programu stability očekává, že poměr dluhu k HDP klesne na 71,4 % a následně se bude mírně snižovat, takže v roce 2017 dosáhne 70,8 %. Tento pokles míry zadlužení po roce 2014 nicméně není dostatečně podložen politickými opatřeními.

(11)

Pro posílení potenciálu budoucího růstu Nizozemska je nanejvýše důležité, aby při požadované konsolidaci, která má zajistit udržitelné odstranění nadměrného schodku a dosažení střednědobého cíle v krátkodobém až střednědobém horizontu, byly zachovány prorůstové výdaje. Pro vyváženou korekci bude zejména klíčové úsilí věnované podpoře inovací a výzkumu, včetně základního výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy. To by nejen napomohlo hospodářskému oživení, ale mohlo by to též podpořit inovace a lidský kapitál, zlepšit konkurenceschopnost a střednědobé i dlouhodobé růstové vyhlídky.

(12)

Stěžejní výzvu představuje trh s nemovitostmi, na němž se v průběhu desetiletí nashromáždily nepružné prvky a pobídky pokřivující trh, které se projevují při financování bydlení i u odvětvových úspor. Tendence domácností ručit za hrubý hypoteční dluh svým nemovitým majetkem do značné míry odráží dlouhodobé fiskální pobídky, zejména možnost úplného daňového odpočtu hypotečních úroků. Od dubna roku 2012 byla částečně provedena řada opatření. Některá z těchto opatření upravují financování bydlení z fiskálního hlediska. Postupný přechod k omezení možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků a ke zvýšení motivace pro amortizaci je na místě, avšak postupné zavádění tohoto opatření je příliš pomalé na to, aby významně ovlivnilo chování při amortizaci. Trh s nájemním bydlením brzdí regulace a existence velice rozsáhlého odvětví sociálního bydlení, které se mimo jiné potýká s dlouhými pořadníky. Nedávné zavedení jistého odstupňování výše nájmu na základě příjmu je v odvětví sociálního bydlení krokem správným směrem, avšak jeho dopad je omezený. Ačkoli se navrhovaná opatření ubírají žádoucím směrem, při řešení základních problémů je celkové tempo reforem pomalé, a musí tedy být zrychleno, přičemž by měl být zohledněn dopad na stávající ekonomické prostředí a i nadále garantována dostupnost sociálního bydlení pro znevýhodněné občany, kteří nejsou schopni získat bydlení za tržních podmínek, a to i v lokalitách s výraznou poptávkou.

(13)

Dlouhodobá udržitelnost penzijního systému byla posílena postupným zvyšováním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu od 65 let v roce 2012 až na 67 let v roce 2021. Z toho vyplývá, že Nizozemsko v rámci prvního i druhého penzijního pilíře v plné šíři zohlednilo danou část doporučení z roku 2012 o zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a jeho návaznosti na střední délku života. Mezi zbývající výzvy patří přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi. Pro lepší odolnost systému ve vztahu ke stárnutí obyvatelstva je krom toho již dlouhou dobu víc než potřebné provést důkladnou revizi správy penzijních fondů druhého pilíře. K omezení rychle rostoucích nákladů v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, a tedy i k větší udržitelnosti veřejných financí by přispělo provádění plánů na reformu dlouhodobé péče. V tomto ohledu musí být kvalita a dostupnost dlouhodobé péče zachována na odpovídající úrovni.

(14)

Reformy trhu práce navrhované vládou mají za cíl zvýšit na tomto trhu zapojení a mobilitu. Reforma zákona o účasti na trhu práce je ambiciózní a významně stimuluje zapojení na daném trhu. Reformy však dosud nejsou právně zakotveny. Kromě toho je třeba přijmout další opatření zaměřená na zlepšení uplatnitelnosti lidí na okraji trhu práce, včetně žen, lidí z rodin migrantů, osob s postižením a starších osob. Nizozemsko oznámilo reformy systému dávek v nezaměstnanosti a svých relativně přísných právních předpisů na ochranu zaměstnání. Tyto reformy v kombinaci s daňovým zvýhodněním na mobilitu („mobiliteitsbonus“) pro zaměstnavatele k najímání příjemců dávek sociálního zabezpečení od 50 let věku nebo osob s pracovní neschopností jsou dobře zacíleny na část trhu práce s nižší mírou zapojení. Jakkoli se tato opatření ubírají správným směrem, mohou být nicméně v plném rozsahu posouzena až poté, co budou přijata. Potenciál pro další zmírnění nedostatečné budoucí nabídky pracovních sil by mělo i rychlejší odstranění zbývajících demotivujících faktorů pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti, aby se zvýšil i počet odpracovaných hodin.

(15)

Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti doporučení z roku 2012, které se týkalo inovací a propojení mezi vědou a podniky. Ve fázi provádění se v současnosti nachází politika v oblasti podniků nazvaná „Cesta mezi špičku“ („To the top“), jejíž součástí je odvětvový přístup k partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu, inovací a vzdělávání („špičkové odvětví“). Kromě odvětvových politik inovací je důležité provádět horizontální politiky v oblasti výzkumu a inovací a zachovat odpovídající úroveň veřejného financování pro základní výzkum, který není účelově vázaný.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska. Posoudila národní program reforem a program stability a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(17)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Nizozemska a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(18)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení č. 2.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Nizozemsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit a provádět rozpočtovou strategii za podpory dostatečně konkretizovaných opatření na rok 2014 a následující roky, aby bylo do roku 2014 udržitelným způsobem zajištěno včasné odstranění nadměrného schodku a realizováno úsilí o strukturální korekci uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Zachovat výdaje v oblastech bezprostředně důležitých pro růst, jako jsou vzdělávání, inovace a výzkum. Po odstranění nadměrného schodku pokračovat v úsilí o strukturální korekci, které Nizozemsku umožní dosáhnout střednědobého cíle do roku 2015.

2.

Zvýšit úsilí o postupnou reformu trhu s bydlením tím, že se urychlí plánované snížení možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků při zohlednění dopadu na stávající ekonomické prostředí, že se na trhu s nájemním bydlením zavede tržněji orientovaný cenový mechanismus a že v odvětví sociálního bydlení bude výše nájmu lépe odrážet příjmy domácností. Změnit zaměření společností působících v oblasti sociálního bydlení na podporu domácností, které jsou nejvíce v nouzi.

3.

Po konzultaci se sociálními partnery upravit druhý penzijní pilíř, aby bylo zajištěno přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi. Podpořit postupné zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu prostřednictvím opatření ke zvýšení uplatnitelnosti starších pracovníků na trhu práce. Provést plánovanou reformu systému dlouhodobé péče s cílem zajistit efektivnost nákladů a doplnit ji v zájmu udržitelnosti dalšími opatřeními k zamezení dalšího zvyšování nákladů.

4.

Přijmout další opatření pro zlepšení zapojení na trhu práce, zejména u lidí na okraji trhu práce. Dále omezovat daňové faktory, které odrazují od zapojení do práce, včetně postupného zrušení přenosných daňových zvýhodnění pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti. Podporovat přechody na trhu práce a řešit nepružné prvky na trhu práce, mimo jiné i reformou právních předpisů na ochranu zaměstnání a systému dávek v nezaměstnanosti.

30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/93

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, který představuje provázaný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících veškerých dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Spojeného království na období 2012–2017.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, čímž zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Spojené království uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.