14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M6871. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/2

1.

s články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie;

2.

se Strategií Evropa 2020, zejména s jedním z jejích z hlavních cílů, jímž je zvýšení podílu obyvatelstva ve věku od 30 do 34 let, které má ukončené terciární nebo odpovídající vzdělání, nejméně na 40 %;

3.

se závěry Rady ze dne 12. května 2009 zavádějícími strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (1), ve kterých byla identifikována podpora spravedlivosti, sociální soudržnosti a aktivního občanství jakožto jeden ze čtyř strategických cílů tohoto rámce a ve kterých bylo zdůrazněno, že vzdělávání a odborná příprava by měly umožnit všem občanům, a to bez ohledu na jejich osobní, sociální či ekonomickou situaci, získávat, aktualizovat a rozvíjet v průběhu celého života specifické pracovní dovednosti a klíčové dovednosti a kompetence;

4.

se závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (2), ve kterých byl vyzdvižen význam zajištění rovných příležitostí v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, jakož i zajištění rovného zacházení a výsledků, jež jsou nezávislé na společensko-ekonomickém prostředí osob a jiných faktorech, které mohou vést ke znevýhodnění při vzdělávání, ve kterých byl potvrzen hospodářský a sociální základ pro zvyšování celkové úrovně dosaženého vzdělání a rozvíjení vysokých úrovní dovedností a které poukázaly na skutečnost, že poskytování klíčových dovedností a kompetencí bude hrát zásadní úlohu při zlepšování zaměstnatelnosti občanů, jejich sociálního začlenění a osobního naplnění;

5.

se závěry Rady ze dne 28. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (3), kterými byly členské státy vyzvány, aby podporovaly systematickou tvorbu účinných strategií za účelem zajištění přístupu znevýhodněným a nedostatečně zastoupeným skupinám a aby zvýšily úsilí, pokud jde o minimalizaci míry předčasného ukončování vysokoškolského studia, a to zvýšením kvality, relevantnosti a přitažlivosti nabízených kurzů, zejména podporováním učení vycházejícího z potřeb studentů a zajištěním vhodné pomoci, vedení a poradenství po přijetí ke studiu;

6.

s bukurešťským komuniké ministrů účastnících se ministerské konference k boloňskému procesu, která se konala ve dnech 26. a 27. dubna 2012 a v rámci které se ministři dohodli, že přijmou vnitrostátní opatření k rozšíření celkového přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, opětovně zdůraznili cíl, podle něhož by znalosti studentů, kteří zahájí a úspěšně dokončí vysokoškolské vzdělávání, měly odrážet rozmanitost obyvatelstva Evropy, a znovu vyzdvihli specifický přístup k problematice sociálního rozměru ve vysokoškolském vzdělávání uplatněný ve zprávě o provádění boloňského procesu v roce 2012, ve které jsou posouzeny dostupné statistické údaje o dopadu původu studentů na jejich zapojení do vysokoškolského vzdělávání a rozdílné politické postupy ve věci rozšíření přístupu ke vzdělávání;

7.

se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2012, nazvaném Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků  (4), v jehož doprovodném pracovním dokumentu (5) je vyjádřena podpora rozvoji a posilování partnerství a flexibilních forem učení pro celoživotní rozvoj dovedností;

8.

s doporučením Rady ze dne 20. prosince roku 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (6), jímž členské státy souhlasily s tím, že budou mít fungující režim uznávání tohoto učení, který jednotlivcům umožní využít znalostí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy v zájmu své profesní dráhy a dalšího učení, mimo jiné i pro účely vysokoškolského vzdělávání;

9.

s roční analýzou růstu pro rok 2013, podle které je vzdělávání hlavní hnací silou růstu a konkurenceschopnosti, vedle inovací, výzkumu a rozvoje, a ve které je vyzdvižena ústřední úloha investic do lidského kapitálu pro řešení nezaměstnanosti a při přípravě hospodářského oživení;

10.

se seminářem o politikách a postupech zacílených na minimalizaci míry předčasného ukončování vysokoškolského studia a zvýšení míry jeho dokončování, který formou činností vzájemného učení proběhl v Praze v březnu roku 2013 v rámci příprav strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) a který byl zaměřen na přístupy na vnitrostátní, institucionální a evropské úrovni, pokud jde o zvýšení míry dokončování vysokoškolského studia a přizpůsobení institucionálních podmínek rozmanitější skladbě studujících, a to na základě empirických údajů a analýz.

1.

problémy, kterým Evropa v dnešní době čelí, sice nelze vyřešit pouze vzděláváním a odbornou přípravou, avšak z ekonomického i sociálního hlediska je nezbytné poskytnout lidem takové dovednosti a kompetence na vysoké úrovni, jaké Evropa potřebuje, jakož i usilovat o zabezpečení větší rovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, v účasti na něm i v jeho úspěšnému dokončování. Existuje stále příliš velký počet schopných jednotlivců, kteří do vysokoškolského vzdělávání nejsou zapojeni ze sociálních, kulturních či ekonomických důvodů nebo následkem nedostatečných systémů podpory a poradenství;

2.

hospodářské oživení Evropy a hybná síla udržitelného růstu, včetně růstu dosahovaného prostřednictvím posíleného výzkumu a inovací, jsou rostoucí měrou závislé na schopnosti Evropy rozvíjet dovednosti všech svých občanů, což dokazuje vzájemnou závislost sociálních a ekonomických cílů. Souběžně se snahami o zlepšení dovedností prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy, hrají také vysokoškolské vzdělávání na vysoké úrovni a celoživotní učení klíčovou roli při zlepšování zaměstnatelnosti a zvyšování konkurenceschopnosti, a to za souběžné podpory osobního a profesionálního rozvoje studentů a absolventů a stimulace sociální solidarity a občanské angažovanosti;

3.

boloňský proces a následný rozvoj Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, politika EU v oblasti modernizace vysokoškolského vzdělávání, jakož i strategie Evropa 2020 jsou ukázkou toho, že evropská spolupráce a sdílená politická řešení mohou hodnotným způsobem přispět k řešení společných výzev, a to formou sdílení osvědčených postupů, komparativní, empiricky podloženou analýzou politik a poskytováním finanční podpory, jakož i prostřednictvím zřízení udržitelných mechanismů k usnadnění větší mobility různorodých skupin studentů.

1.

přijaly vnitrostátní cíle, jejichž účelem bude zlepšit přístup nedostatečně zastoupených a znevýhodněných skupin k vysokoškolskému vzdělávání, posílit jejich účast na tomto vzdělávání a zvýšit u nich míru jeho dokončování, a tím dosáhnout pokroku při naplňování cíle boloňského procesu, jímž je dosáhnout toho, aby složení studentů, kteří zahájí, absolvují a úspěšně dokončí vysokoškolské studium na všech stupních, odráželo rozmanitost obyvatelstva členských států;

2.

prosazovaly spolupráci mezi poskytovateli vzdělávání na všech úrovních, včetně poskytovatelů neformálního a informálního učení, a jinými příslušnými zúčastněnými stranami, a to za účelem identifikace konkrétních skupin, které jsou případně ve vysokoškolském vzdělávání nedostatečně zastoupeny, jakož i za účelem podpory většího zapojení nedostatečně zastoupených skupin v rámci vlastního učitelského povolání napříč všemi úrovněmi vzdělávání;

3.

usnadnily vytváření proaktivních strategií a souvisejících struktur na institucionální úrovni, včetně informačních činností a příležitostí k celoživotnímu učení, poskytování informací o příležitostech a výsledcích souvisejících se vzděláváním a trhem práce, poradenství v oblasti výběru vhodného studijního zaměření, vzájemného školení a výchovného poradenství a podpůrných služeb;

4.

podporovaly propustnost a rozvoj flexibilních a transparentních plánů přechodu do vysokoškolského vzdělávání zejména z odborného vzdělávání a odborné přípravy a z neformálního a informálního učení, a tuto propustnost a rozvoj usnadňovaly transparentními nástroji, jako jsou vnitrostátní rámce kvalifikací související s evropským rámcem kvalifikací;

5.

zlepšovaly příležitosti pro flexibilní učení různorodými způsoby zprostředkování učební látky, například přijetím přístupů k výuce a učení, které vycházejí z potřeb studentů, širším poskytováním studia se sníženou časovou dotací, rozvíjením stáží hodnocených kredity, modularizací studijních programů a dálkového studia prostřednictvím využívání informačních a komunikačních technologií a rozvíjením kvalitních otevřených vzdělávacích zdrojů;

6.

prozkoumaly, jakým způsobem by mohly finanční mechanismy dávat institucím pobídky k rozvíjení a poskytování kvalitních a flexibilních příležitostí učení;

7.

přezkoumaly, jaký dopad má celková struktura institucionálního financování a studentských finančních podpor na zapojení nedostatečně zastoupených a znevýhodněných skupin do vysokoškolského vzdělávání, posoudily nejvhodnější způsob cíleného poskytování finančních podpor, a zvýšily tak míry přístupu ke vzdělávání, účasti na něm a dokončování;

8.

společně s vysokoškolskými institucemi a jinými příslušnými zúčastněnými stranami usilovaly o zvýšení míry dokončování vysokoškolského studia, a to zvyšováním kvality procesů výuky a učení, zejména zpružněním forem výuky a poskytováním vhodné pomoci po přijetí ke studiu a zvyšováním přitažlivosti nabízených kurzů a jejich relevantnosti z hlediska potřeb trhu práce;

9.

posoudily veškeré regionální a geografické rozdíly mezi členskými státy a usilovaly o jejich snižování, pokud jde o přístup ke vzdělávání, účast na něm a jeho dokončování;

10.

systematicky shromažďovaly relevantní srovnatelné údaje, a to při optimálním využití stávajících zdrojů, a tím rozšířily empirickou základnu pro rozvoj politik a umožnily účinné monitorování naplňování vnitrostátních cílů týkajících se přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, účasti na něm a jeho dokončování, pokud jde o nedostatečně zastoupené a znevýhodněné skupiny.

a)

zahájením mapovací studie politik zaměřených na přístup k vysokoškolskému vzdělávání, na jeho předčasné ukončování a na míru jeho dokončování, a to za účelem provedení analýzy efektivnosti různých vnitrostátních a institucionálních přístupů a za účelem zjištění, do jaké míry strukturální, institucionální, osobní, socio-kulturní a socio-ekonomické faktory ovlivňují předčasné ukončování a úspěšné dokončení vzdělávání;

b)

pokračující spoluprací s Eurostatem, jejímž předmětem je studie proveditelnosti ohledně zlepšení metodiky pro sběr administrativních údajů o délce studia a míry dokončování vysokoškolského vzdělání;

c)

zpracováním studie o vlivu různých modelů financování či sdílení nákladů na efektivitu, účinnost a rovné podmínky vysokoškolského vzdělávání, a to v souladu se závazky uvedenými v programu z roku 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (7).

1.

pokračovaly v práci na sociálním rozměru vysokoškolského vzdělávání, například rozvíjením vzájemného učení a empiricky podložených analýz politik v této problematice, a to formou zapojení do otevřené metody koordinace, jakož i působením v rámci boloňského procesu a spoluprací s vhodnými subjekty a v rámci stávajících iniciativ;

2.

využívaly výsledky a výstupy studií a dalších činností prováděných Komisí i jiné odpovídající zdroje jako základ pro další diskusi a posuzování politik z hlediska problematiky přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, účasti na něm a míry jeho dokončování, jakož i z hlediska problematiky dopadu různých modelů financování, pokud jde o vysokoškolské vzdělávání;

3.

posilovaly součinnost mezi EU a boloňským procesem v oblasti provádění sociálního rozměru vysokoškolského vzdělávání, a to prostřednictvím optimalizace poskytování finanční podpory v rámci programu Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu pro období po roce 2013;

4.

využívaly finanční podporu v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí za účelem poskytnutí cílených příležitostí vysokoškolského vzdělávání znevýhodněným a nezaměstnaným mladým lidem ve věku do 25 let, aby jim tak bylo umožněno nabýt specifických dovedností potřebných pro výkon zaměstnání.

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/5

1.

Evropskou spolupráci v oblasti mládeže (1), v rámci které jsou dobré životní podmínky a sociální začleňování označeny za dvě z osmi hlavních oblastí činností, podpora a rozvoj práce s mládeží jsou zdůrazněny coby meziodvětvová reakce při plnění obecných cílů rámce a v níž se doporučuje klást větší důraz na sociální začleňování, zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí.

2.

Sdělení Komise „Evropa 2020“, potvrzené Evropskou radou, v němž se uznává úloha práce s mládeží pro poskytování příležitostí neformálního učení všem mladým lidem.

3.

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (2).

4.

Společné závěry konference EU o mládeži uspořádané irským předsednictvím ve dnech 11. až 13. března 2013 (3).

5.

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 19. listopadu 2010 o práci s mládeží, jež vyzývá k lepšímu pochopení práce s mládeží a k posílení její úlohy, zejména v souvislosti s prosazováním, podporou a rozvíjením práce s mládeží na různých úrovních.

6.

Mládež aktivně přispívá k sociální infrastruktuře a vitalitě geografických i zájmových společenství. Mladí lidé představují různorodou a dynamickou populaci vyznačující se různými skutečnostmi, potřebami, požadavky a ambicemi. Přímo se jich dotýkají a příležitostně je utvářejí takové aspekty, jako jsou demografie, biografie, rozmanitost, změny a příležitosti. Politika v oblasti mládeže by tudíž měla tyto aspekty odrážet, reagovat na ně a měla by všem mladým lidem poskytovat možnosti, posilovat jejich postavení a prosazovat jejich rovné příležitosti.

7.

„Práce s mládeží“ je široký pojem zahrnující celou škálu aktivit společenského, kulturního, vzdělávacího nebo politického rázu, které mladí lidé vykonávají, jsou do nich zapojeni nebo které jim jsou určeny. Mezi tyto aktivity spadá v rostoucí míře také sport a služby pro mladé lidi. Práce s mládeží patří do oblasti „mimoškolního vzdělávání“, jakož i do konkrétních volnočasových aktivit, které pořádají profesionální nebo dobrovolní pracovníci s mládeží a vedoucí mládeže. Je organizována různými způsoby (ze strany organizací vedených mládeží, organizací pro mládež, neformálních skupin nebo prostřednictvím služeb pro mládež a veřejnoprávních orgánů). Probíhá různými formami a v různých prostředích (například na základě volného přístupu, skupin, programů, prostřednictvím terénní práce – oslovováním mladých lidí s cílem nabídnout služby existujícího centra pro mládež nebo prací s mládeží v jejich vlastním prostředí) a její podoba je utvářena na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni.

8.

Práce s mládeží je zaměřena na osobní a sociální rozvoj mladých lidí a má široký dosah, díky němuž oslovuje a zapojuje mladé lidi na základě jejich potřeb a zájmů a s ohledem na prostředí, ve kterém se nacházejí. Takové pokrytí a záběr doplňují jiné reakce v rámci politik týkajících se mladých lidí; práce s mládeží může tudíž nabídnout mladým lidem kontaktní místa, možnost sdružovat se a dosahovat pokroku.

9.

Sociální začleňování vyžaduje komplexní a meziodvětvový přístup, aby bylo možno řešit mnohostrannou povahu sociální marginalizace a vyloučení.

10.

Práce s mládeží hraje významnou roli při předcházení sociálnímu vyloučení a při posilování sociálního začleňování. Práce s mládeží nabízí prostor a příležitosti k rozvoji všem mladým lidem a „je založena na neformálním a informálním učení (4) a na dobrovolné účasti“ (5).

11.

Cílem efektivní práce s mládeží a iniciativ pro mládež je mladé lidi posílit a povzbudit je k aktivní účasti ve společnosti. Poskytuje jim dovednosti, kvalifikaci a zkušenosti potřebné pro život, čímž zvyšuje ochranné faktory, které přispívají k rozvoji, dobrým životním podmínkám, samostatnosti a sociálnímu začlenění všech mladých lidí, včetně těch, jejichž příležitosti jsou omezené.

12.

Kvalitní práce s mládeží je závazek neustále zajišťovat a zlepšovat poskytování optimální práce s mládeží a souvisejících praktických činností pro mladé lidi. Spočívá ve spolupráci mládežnických organizací, služeb pro mládež a pracovníků s mládeží s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem připravit a provádět činnosti a programy, které jsou relevantní z hlediska zájmů, potřeb a zkušeností mladých lidí a reagují na ně a které jsou empiricky podložené a přinášejí výsledky. Kvalitní práce s mládeží by měla vést k tomu, aby mladí lidé ze své účasti na této práci vytěžili co největší užitek.

13.

Sociální začleňování by se mělo týkat všech mladých lidí a jejich problémů, se zvláštním důrazem na mladé lidi, jejichž příležitosti jsou omezené.

Potenciál práce s mládeží, pokud jde o jejich přispění k dosahování cílů politik, včetně sociálního začleňování, lze ještě zvýšit prostřednictvím empiricky podloženého přístupu zaměřeného na kvalitu, kdy se koncepce a výkon práce s mládeží soustředí na mladé lidi. Tento přístup podporuje účast, rozvoj a růst mladých lidí tak, aby upevnil jejich přednosti, posílil houževnatost a kompetence a ocenil jejich potenciál vytvářet individuální, kolektivní i společenský kapitál. Kvalitní práce s mládeží je všeobecným tématem, mladým lidem přináší užitek, zlepšuje praktické provádění této práce a přispívá k širším cílům politik.

14.

S cílem zajistit, aby práce s mládeží byla relevantní a reagovala na zájmy a potřeby mladých lidí a aby její úloha byla optimalizována z hlediska přispění k jejich rozvoji, dobrým životním podmínkám a sociálnímu začleňování, byly stanoveny následující priority:

15.

Podporovaly jak v rámci politiky, tak i v praxi posilování vztahů s oblastmi spojenými s mládeží, jako je zdraví, vzdělávání, odborná příprava, zaměstnanost, kultura a sport, a to prostřednictvím otevřené metody koordinace.

16.

V opatřeních i praxi práce s mládeží kladly důraz na kvalitu a dosahování výsledků této práce, které přispívají k rozvoji, dobrým životním podmínkám a sociálnímu začleňování mladých lidí.

17.

Podporovaly užší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do práce s mládeží (zejména výzkumnými pracovníky, tvůrci politik, organizacemi občanské společnosti, lidmi z praxe a mladými lidmi) s cílem určit dopad kvalitní práce s mládeží na mladé lidi samotné, sektor mládeže a příslušné oblasti politiky například prokazováním dopadu kvalitní práce s mládeží, usnadněním a zlepšením uznávání a validace neformálního a informálního učení na vnitrostátní úrovni a úrovni EU.

18.

Povzbuzovaly a podporovaly mladé lidi prostřednictvím vzdělávání, občanské společnosti a kvalitní práce s mládeží k účasti na demokratickém životě a k využívání stávajících a nových nástrojů s cílem přispět k rozvoji politik, čímž dojde k posílení jejich rozvoje, zlepšení životních podmínek a sociálnímu začlenění.

19.

Prostřednictvím příležitostí a programů v rámci kvalitní práce s mládeží podporovaly u mladých lidí učení vycházející ze zkušeností a rozvoj dovedností, včetně přenositelných dovedností, a uznávání a validaci těchto dovedností a kompetencí.

20.

Podporovaly sektor mládeže při rozvíjení jeho struktur, pracovních metod a komunikačních kanálů, aby bylo osloveno více mladých lidí, zejména těch, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením.

21.

Povzbuzovaly a podporovaly dobrovolné zapojení do opatření pro mládež na podporu rozmanitosti, sociálního začleňování a budování společenského kapitálu.

22.

Podporovaly přínos kvalitní práce s mládeží maximalizací možností financování na podporu účinné práce s mládeží.

23.

Prostřednictvím odpovídajících programů, platforem a patřičných zdrojů povzbuzovaly evropskou a mezinárodní výměnu osvědčených postupů, odbornou přípravu, získávání dovedností a vzájemné učení na poli práce s mládeží zaměřené na kvalitu.

24.

Vytvořily tematickou odbornou skupinu, která posoudí kvalitu systémů zabývajících se prací s mládeží v členských státech EU a prozkoumá, jakým způsobem lze rozvíjet společné ukazatele nebo rámce. Náplň činnosti této skupiny bude vycházet z připravované studie Evropské komise. Výsledkem pak bude zpráva, v níž budou nastíněna doporučení pro Pracovní skupinu pro mládež. Návrh oblasti působnosti a členství v této tematické odborné skupině je uveden v příloze.

25.

Při určování iniciativ, kterých je zapotřebí na podporu kvalitní a účinné práce s mládeží, vycházela z výsledků zjištění své připravované studie o významu práce s mládeží.

26.

Zohlednila další výzkumné studie a iniciativy v dané oblasti, šířila výsledky zjištění a rozvíjela vědomosti týkající se politiky práce s mládeží, výzkumu, praxe, komunit mladých lidí a souvisejících oblastí politik.

27.

Zvážila vhodná opatření v návaznosti na připravovanou studii o významu práce s mládeží a výsledek činnosti tematické odborné skupiny pro kvalitní práci s mládeží.

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/10

1.

pro účely těchto závěrů Rady by se „sportovcem“ měl rozumět „talentovaný sportovec“ nebo „vrcholový sportovec“, a to sportovci i sportovkyně, včetně zdravotně postižených sportovců, respektujíce Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

2.

„dvojí kariérou“ by se měla rozumět situace, kdy sportovci mohou bez nepřiměřených osobních důsledků pružně kombinovat sportovní kariéru se vzděláváním nebo prací, aby chránili své morální, zdravotní, vzdělávací a profesionální zájmy, aniž by tím jeden z těchto cílů ohrozili, přičemž zvláštní důraz se klade na pokračující formální vzdělávání mladých sportovců;

3.

je třeba, aby bylo možné zkombinovat vrcholové sportovní výkony se vzděláváním a kariérou, tak aby sportovci mohli využít své silné stránky k dalšímu přínosu pro společnost a prostřednictvím účasti na sportovní činnosti nabyli vědomosti, dovednosti a kompetence; na základě doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (2) by členské státy měly tyto vědomosti, dovednosti a kompetence zohledňovat a uznávat;

4.

podpora dvojí kariéry přispívá k plnění řady cílů v rámci strategie Evropa 2020 (3) (předcházení předčasnému ukončování školní docházky, více osob s vysokoškolským vzděláním, vyšší zaměstnatelnost) a zvyšuje účinnost politik v oblasti sportu tím, že se více sportovců déle věnuje sportu;

5.

stále více sportovců pravidelně trénuje nebo se účastní soutěží a závodů v zahraničí, což skloubení sportovní kariéry se školou, studiem nebo kariérou mimo oblast sportu komplikuje. V rámci evropské populace tito sportovci vykazují jednu z nejvyšších úrovní mezinárodní mobility;

6.

sportovci přispívají významně k obrazu sportu a fyzické aktivity, předávají společnosti pozitivní hodnoty, jako je spravedlnost a touha po úspěchu, a představují vzorové modely pro nábor mladých sportovců. Jsou rovněž významnými zástupci svých domovských zemí. V tomto kontextu je odpovědností všech sportovních organizací a vlád, aby umožnily sportovcům uspět v rámci dvojí kariéry a zajistily jim, že nebudou po skončení své kariéry znevýhodněni (4);

7.

sport dětí musí být vždy prováděn v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte. Zvláštní péče by měla být věnována tomu, aby se zajistilo, že zapojení dětí do přípravy na vrcholový sport není kontraproduktivní ani neškodí jejich dobrému fyzickému, sociálnímu a emocionálnímu stavu (4);

8.

hlavními výzvami v souvislosti s kvalitou vzdělávání a podpůrných služeb pro sportovce, kteří se věnují vrcholovému sportu v Evropě, jsou:

9.

chtějí-li sport provozovat na vysoké úrovni, jsou mnozí sportovci nuceni přispívat na financování své sportovní činnosti, a to často prostřednictvím podpory ze strany rodiny, studentských půjček či zaměstnání na částečný nebo plný úvazek. Někteří sportovci úplně opouštějí oblast sportu, protože je obtížné skloubit jejich sportovní kariéru se vzděláváním nebo prací;

10.

pokud dokáží sportovci skloubit sportovní kariéru se vzděláváním nebo prací, má to velký přínos, mimo jiné v oblasti zdraví (například vyvážený životní styl a méně stresu) a rozvoje (například rozvoj dovedností, které lze uplatnit při sportu, vzdělávání nebo v jiných oblastech života), v sociální oblasti (širší sociální sítě a systémy sociální podpory) a z hlediska lepších vyhlídek na budoucí zaměstnání;

1.

vypracovaly na základě zásad obsažených v pokynech EU ke dvojí kariéře sportovců politický rámec nebo vnitrostátní pokyny ke dvojí kariéře sportovců, přičemž do tohoto procesu by se měly zapojit všechny příslušné zúčastněné strany, například ministerstva sportu, zdravotnictví, vzdělávání, práce, obrany, mládeže, vnitra a financí a jiné orgány, sportovní organizace, řídící orgány, vzdělávací instituce, podniky, obchodní komory a odbory, jakož i orgány zastupující sportovce;

2.

podporovaly spolupráci a dohody mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami při vypracování a provádění opatření v oblasti dvojí kariéry;

3.

vybízely k meziodvětvové spolupráci a podporovaly opatření a výzkum s cílem vymezit a řešit problémy, s nimiž se sportovci potýkají, pokud jde o vzdělávání i pracovní prostředí;

4.

prosazovaly výměnu osvědčených postupů a zkušeností týkajících se dvojí kariéry mezi členskými státy na místní a regionální úrovni i na úrovni členských států;

5.

zajistily rovné uplatňování již existujících opatření na podporu dvojí kariéry, pokud jde o sportovce a sportovkyně, a zohlednily zvláštní potřeby zdravotně postižených sportovců;

6.

vybízely sportovní organizace a vzdělávací instituce, aby zajistily, že práci nebo dobrovolnické činnosti na podporu sportovců s dvojí kariérou se věnují pouze vhodně kvalifikovaní nebo vyškolení pracovníci;

7.

prosazovaly uplatňování standardů kvality ve sportovních akademiích a vrcholových tréninkových střediscích, například pokud jde o pracovníky věnující se otázce dvojí kariéry, bezpečnostní a ochranná opatření a transparentnost v oblasti práv sportovců;

8.

pokud jde o vzdělávání sportovců,

9.

pokud jde o práci sportovců,

10.

pokud jde o zdraví sportovců,

11.

pokud jde o finanční otázky sportovců,

1.

zajistily podporu úspěchu dvojí kariéry sportovců na všech interních úrovních (například jmenováním kvalifikovaných poradců, kteří pomáhají sportovcům od počátku jejich sportovní kariéry do jejího konce/ukončení; tím, že příslušní trenéři a podpůrní pracovníci zohledňují nároky na vzdělávání nebo práci; plánováním vnitrostátních a mezinárodních sportovních událostí způsobem, který zohlední nároky související se vzděláváním nebo prací sportovců a chrání sportovce před nadměrnou zátěží) (5);

2.

vyvíjely sítě a mechanismy zřízené v rámci členských států nebo veřejných sportovních orgánů a poskytovaly vedení a plně se do těchto sítí a mechanismů zapojovaly za účelem vytvoření a zavedení služeb na podporu dvojí kariéry sportovců;

3.

zvážily jmenování zvláštních „ambasadorů“ z řad sportovců s dvojí kariérou na důkaz toho, že lze zároveň dosáhnout úspěchu ve vrcholovém sportu a ve vzdělávání nebo práci;

4.

spolupracovaly s obchodními komorami a odbory, jakož i s podniky s cílem zvýšit povědomí o tom, jaká pozitiva a výhody mohou sportovci přinést zaměstnavatelům, a rovněž za účelem podpory pružných pracovních podmínek pro sportovce;

5.

podporovaly sjednávání sponzorských dohod se společnostmi, které umožní sportovcům získat pracovní zkušenosti, přednostní nábor nebo pružné pracovní podmínky ve sponzorské společnosti nebo jejích partnerských společnostech;

6.

zapojily případně orgány zastupující sportovce do vypracovávání politik a opatření v oblasti dvojí kariéry;

1.

na základě Pokynů EU ke dvojí kariéře sportovců zvážila vhodná navazující opatření v rámci druhého pracovního plánu Rady v oblasti sportu, včetně způsobů přesného hodnocení provádění politických opatření v oblasti dvojí kariéry napříč EU, které mohou členské státy využívat na volitelné bázi/podle uvážení;

2.

podporovala sítě na podporu dvojí kariéry sdružující asociace sportovců, podniky, obchodní komory a odbory, jakož i sportovní organizace, vzdělávací instituce, orgány s místní i celostátní působností a trenéry za účelem výměny informací a osvědčených postupů na úrovni EU;

3.

prosazovala a podporovala v EU sdílení osvědčených postupů ohledně dvojí kariéry sportovců, mimo jiné podporou projektů a šířením jejich výsledků v rámci příslušných režimů a programů financování;

4.

podporovala systém sledování nebo výzkum založený na mezinárodním rozměru programů na podporu dvojí kariéry, zejména pokud jde o dopady změn v životě sportovců, zajištění rozvoje sportovců, kteří se věnují sportům vyžadujícím specializaci v raném věku, účinnost opatření a podpůrných služeb v členských státech a opětovný vstup vrcholových sportovců na pracovní trh;

5.

podporovala ve spolupráci se zúčastněnými subjekty v této oblasti rozvoj soustavy minimálních požadavků na kvalitu na evropské úrovni, který by vnitrostátním službám a zařízením na podporu dvojí kariéry mohl sloužit jako referenční rámec a který by zajišťoval transparentnost a zaručoval kvalitu, zabezpečení a bezpečnost pro sportovce, včetně sportovců v zahraničí.

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/13

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/14

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/22

1.

Podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1) může Komise – v případech, kdy zamýšlí přijmout rozhodnutí, které nařizuje ukončení protiprávního jednání, a dotyčné strany nabídnou Komisi závazky takové povahy, že reagují na výhrady, o nichž tyto strany Komise informovala ve svém předběžném posouzení – prohlásit tyto závazky svým rozhodnutím pro dotyčné podniky za závazné. Takové rozhodnutí může být přijato na dobu určitou a musí konstatovat, že důvody pro zásah Komise pominuly. Podle čl. 27 odst. 4 téhož nařízení zveřejní Komise stručné shrnutí případu a hlavní obsah závazků. Zúčastněné strany mohou předložit svá vyjádření ve lhůtě, kterou stanoví Komise.

2.

Komise dne 3. dubna 2009 přijala prohlášení o námitkách vůči společnostem Visa Europe Limited (dále jen „Visa Europe“), Visa Inc. a Visa International Services Association.

3.

Prohlášení o námitkách obsahuje předběžné stanovisko Komise, že společnost Visa Europe, Visa Inc. a Visa International Services Association porušily článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP tím, že stanoví vícestranně dohodnuté mezibankovní poplatky (dále jen „vícestranné mezibankovní poplatky“), které jsou uplatňované na přeshraniční transakce a určité domácí transakce pomocí platebních karet typu VISA, VISA Electron a V PAY na domácích platebních místech v EHP.

4.

Mezibankovní poplatky v podstatě platí banka obchodníka (dále jen „zúčtovací subjekt“) bance držitele karty (dále jen „vydavatel karty“) za každou transakci uskutečněnou platební kartou v provozovně obchodníka. Když držitel karty platební kartu použije k nákupu zboží nebo služeb od obchodníka, obchodník v podstatě zaplatí transakční poplatek svému zúčtovacímu subjektu. Zúčtovací subjekt si část tohoto poplatku ponechá (marže zúčtovacího subjektu) a zbytek postoupí vydavateli (vícestranné mezibankovní poplatky) a provozovateli systému (v tomto případě společnosti Visa Europe a Visa Inc.). V praxi určuje výši transakčních poplatků z velké části výše vícestranných mezibankovních poplatků.

5.

V prohlášení o námitkách bylo uvedeno předběžné stanovisko, že účelem a důsledkem vícestranných mezibankovních poplatků je výrazné omezení hospodářské soutěže na trzích zúčtování karetních plateb na úkor obchodníků a nepřímo také jejich zákazníků. Jevilo se totiž, že vícestranné mezibankovní poplatky zvyšují základ, ze kterého zúčtovací subjekty stanovují transakční poplatky, a to tím, že vytvářejí významnou nákladovou položku společnou všem zúčtovacím subjektům. Podle předběžného stanoviska Komise vícestranné mezibankovní poplatky objektivně nebyly nezbytné. Omezující účinek na trzích zúčtování karetních plateb byl dále zesilován vlivem vícestranných mezibankovních poplatků na trh platebních systémů a trh vydávání platebních karet, jakož i dalšími pravidly a postupy platebního systému (povinnost obchodníků přijímat všechny platební karty („Honour All Cards Rule“), pravidlo o nediskriminaci („No Discrimination Rule“), jednotné poplatky (tzv. blending). Navíc podle předběžného stanoviska Komise uvedeného ve sdělení o námitkách vícestranné mezibankovní poplatky nesplnily požadavky pro udělení výjimky podle čl. 101 odst. 3 SFEU v tom smyslu, že by zlepšovaly účinnost a přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících by se přenášel na spotřebitele.

6.

Komise dne 8. prosince 2010 přijala rozhodnutí podle článku 9 nařízení č. 1/2003 (dále jen „rozhodnutí o závazcích“). Toto rozhodnutí učinilo právně závaznými závazky společnosti Visa Europe na čtyři roky i) omezit na míru 0,2 % vážené průměrné vícestranné mezibankovní poplatky uplatnitelné na transakce spotřebitelskými debetními kartami, jichž se týká řízení, a ii) zachovat a/nebo zavést řadu změn týkajících se pravidel jejího platebního systému („opatření k zajištění transparentnosti“).

7.

Závazky se však nevztahovaly na vícestranné mezibankovní poplatky v souvislosti se spotřebitelskými kreditními kartami, kvůli nimž Komise dne 31. července 2012 vydala doplňující prohlášení o námitkách. V doplňujícím prohlášení o námitkách, které představuje předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, bylo rozvedeno prohlášení o námitkách a zahrnulo změny v rozsahu řízení, a to sice že se vztahuje pouze na vícestranné mezibankovní poplatky v souvislosti se spotřebitelskými kreditními kartami. Dodatečné prohlášení o námitkách rovněž rozšířilo rozsah řízení, aby přímo zahrnovalo meziregionální (nebo mezinárodní) vícestranné mezibankovní poplatky, pokud obchodníci sídlí v EHP, a upozorňuje na potenciální porušování, které se týká pravidel pro přeshraniční zúčtování společnosti Visa Europe.

8.

Řízení tedy v současné době zahrnují (uveden je pouze souhrn):

9.

Řízení se týká pravidel systému společnosti Visa Europe ohledně vícestranných mezibankovních poplatků, které již byly uvedeny v prohlášení o námitkách, a sice pravidla přijímat všechny karty, pravidla nediskriminace a rozšířené praxe používání jednotných manipulačních poplatků (blending). Posledně jmenovaná pravidla nejsou hodnocena jako potenciální porušení pravidel hospodářské soutěže sama o sobě, ale právě kvůli své schopnosti zvýšit omezující účinek vícestranných mezibankovních poplatků.

10.

Doplňující prohlášení o námitkách bylo dne 24. dubna 2013 rovněž zasláno společnostem Visa Inc. a Visa International Service Association.

11.

Jako jedna ze stran, které jsou předmětem řízení, společnost Visa Europe nesouhlasí s předběžným posouzením Komise. V souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1/2003 nicméně nabídla závazky, kterými reagovala na obavy Komise z narušení hospodářské soutěže. Tyto závazky jsou stručně shrnuty v následující části a v úplnosti zveřejněny v anglickém znění na internetové adrese Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

http://ec.europa.eu/competition/index_en.html

12.

Společnost Visa Europe se zavazuje, že sníží svůj roční vážený průměr vícestranných mezibankovních poplatků za transakce jejími spotřebitelskými kreditními kartami v EHP na úroveň 0,3 % dva měsíce ode dne oznámení rozhodnutí o závazcích společnosti Visa Europe.

13.

Maximální hranice bude platit i individuálně v každém z těch států EHP, pro které společnost Visa Europe přímo stanovuje zvláštní sazby vícestranných mezibankovních poplatků za domácí transakce spotřebitelskými kreditními kartami, a v těch státech EHP, kde se v případě neexistence jiných vícestranných mezibankovních poplatků za domácí transakce vztahují sazby vícestranných mezibankovních poplatků na kreditní karty v rámci EHP.

14.

Společnost Visa Europe rovněž navrhuje, že od 1. ledna 2015 zajistí:

15.

Společnost Visa Europe se zavazuje, že od 1. ledna 2015 změní svá pravidla pro přeshraniční zúčtovací subjekty tak, že přeshraničním zúčtovacím bankám umožní nabízet buď domácí vícestranné mezibankovní poplatky za platby debetními kartami nebo domácí vícestranné mezibankovní poplatky za platby kreditními kartami uplatnitelné na místě, kde obchodník sídlí, nebo sazbu vícestranných mezibankovních poplatků ve výši 0,2 % za spotřebitelské debetní transakce a 0,3 % za spotřebitelské kreditní transakce, s výhradou splnění určitých podmínek.

16.

Společnost Visa Europe se zavazuje, že bude nadále pokračovat v zavádění dalších opatření na zvýšení transparentnosti. Společnost Visa Europe se zavazuje zejména k tomu, že:

17.

Společnost Visa Europe jmenuje kontrolního správce, který bude sledovat plnění závazků ze strany společnosti Visa Europe. Před tímto jmenováním je Komise oprávněna navrženého správce schválit, nebo zamítnout.

18.

Závazky jsou platné po dobu čtyř let ode dne oznámení rozhodnutí o závazcích společnosti Visa Europe.

19.

Tyto závazky se vztahují pouze na společnost Visa Europe. Stávající antimonopolní šetření (viz bod 7) proti společnostem Visa Inc. a Visa International Services Association zůstane otevřené až do dalšího posouzení Komise, které bude pravděpodobně obsahovat připomínky k tomuto sdělení

20.

S výhradou tržního testu má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým prohlásí závazky, jejichž shrnutí je uvedeno výše a jež jsou zveřejněny na internetové stránce Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, za závazné.

21.

V souladu s čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 vyzývá Komise zúčastněné třetí strany, aby k navrženým závazkům předložily svá vyjádření. Vyjádření musí být Komisi doručena nejpozději do jednoho měsíce od zveřejnění tohoto sdělení. Komise dále zúčastněné třetí strany vyzývá, aby předložily takovou verzi připomínek, v níž budou všechny informace, jež tyto třetí strany považují za obchodní tajemství, a další důvěrné informace podle potřeby vypuštěny a nahrazeny shrnutím nedůvěrné povahy nebo slovy „obchodní tajemství“ či „důvěrné“.

22.

Odpovědi a připomínky by měly pokud možno obsahovat odůvodnění a uvádět relevantní fakta. Pokud v jakékoli části navržených závazků zjistíte problém, dovoluje si Vás Komise v takovém případě vyzvat k navržení možného řešení.

23.

Vyjádření s uvedením čísla jednacího AT.39398 VISA MIF lze Komisi zaslat buď e-mailem (COMP-GREFFE-ANTITRUST@ec.europa.eu) nebo faxem na číslo +32 22950128 či poštou na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/26

—



Název produktu

—

☒

Popis produktu

—

☒

Zeměpisná oblast

—



Důkaz původu

—



Metoda produkce

—



Souvislost

—



Označování

—



Vnitrostátní požadavky

—



Jiná (uveďte)

—

☒

Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

—



Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

—



Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

—



Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

Mandarinky:

Pomeranče:

Citrony: Eureka

CASTELLÓ/CASTELLÓN: El Baix Maestrat.– doplňuje se: Cervera del Maestre a Traiguera; La Plana Alta.– doplňuje se: les Coves de Vinromà a Vilanova d’Alcolea; La Plana Baixa.– doplňuje se: Alfondeguilla a Eslida; L’Alt Millars.– doplňuje se: Espadilla, Toga, Torrechiva y Vallat; L’Alt Palància.– doplňuje se: Navajas.

VALÈNCIA/VALENCIA: L’Horta Oest.– vypouští se: Mislata; L’Horta Sud.– doplňuje se: Llocnou de la Corona; vypouští se: Benetússer; El Camp de Túria.- doplňuje se: l’Eliana, Loriguilla y San Antonio de Benagéber; Els Serrans.– doplňuje se: Chulilla, Losa del Obispo, Sot de Chera a Villar del Arzobispo; La Foia de Bunyol.– doplňuje se: Dos Aguas a Yátova; La Ribera Baixa.– doplňuje se: Benicull de Xúquer; La Vall d’Albaida.– doplňuje se: Agullent, Aielo de Malferit, Aielo de Rugat, Albaida, Alfarrasí, Atzeneta d’Albaida, Beniatjar, Benissoda, Carrícola, Castelló de Rugat, Montaverner, Montichelvo/Montitxelvo, l’Olleria, Ontinyent, Otos, el Palomar, la Pobla del Duc a Rugat; vypouští se: Bellús.

ALACANT/ALICANTE: La Marina Alta.– doplňuje se: els Poblets; La Marina Baixa.– vypouští se: Relleu; L’Alacantí.– vypouští se: Busot, Xixona; El Vinalopó Mitjà.– vypouští se: Aspe a tedy i kraj (comarca); El Baix Segura.– doplňuje se: Los Montesinos a San Isidro.

Třída 1.6

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

—

pomeranče skupiny sladkých pomerančů, bílých pomerančů a krvavých pomerančů odrůd a vlastností uvedených v tabulce níže,

—

mandarinky skupin satsum, klementinek a hybridů odrůd a vlastností uvedených v tabulce níže,

—

citrony odrůd a vlastností uvedených v tabulce níže.

CASTELLÓ/CASTELLÓN

VALÈNCIA/VALENCIA

ALACANT/ALICANTE

1.

Díky mírným zimám a nepříliš horkým létům dozrávají pomeranče pomalu, a uchovávají si tak vyváženější poměr mezi sladkostí a kyselostí než pomeranče, které pocházejí z teplejších oblastí (obecně sladší a s méně výraznou chutí). Chuť valencijských pomerančů je proto mnohem příjemnější.

2.

Zřetelné rozdíly mezi denními a nočními teplotami umocňují barvu plodů, jak na povrchu, tak uvnitř. Barva valencijských pomerančů je charakteristická tím, že je výraznější než u pomerančů z jiných regionů.

3.

Mírné teploty také podporují tvorbu vonných silic ve slupce, jež se pak projevují ve vůni plodu.

1.

Díky mírným zimám a nepříliš horkým létům dozrávají mandarinky pomalu, a uchovávají si tak vyváženější poměr mezi sladkostí a kyselostí než mandarinky, které pocházejí z teplejších oblastí (obecně sladší a s méně výraznou chutí). Chuť valencijských mandarinek je proto mnohem příjemnější.

2.

Zřetelné rozdíly mezi denními a nočními teplotami umocňují barvu plodů, jak na povrchu, tak uvnitř. Barva valencijských mandarinek je charakteristická tím, že je výraznější než u mandarinek z jiných regionů.

3.

Mírné teploty také podporují tvorbu vonných silic ve slupce, jež se pak projevují ve vůni plodu.

1.

Díky mírným zimám a nepříliš horkým létům dozrávají citrony pomalu, a získávají tak přiměřenější kyselost než citrony, které pocházejí z teplejších oblastí (obecně méně výrazné chuti).

2.

Zřetelné rozdíly mezi denními a nočními teplotami umocňují barvu plodů, jak na povrchu, tak uvnitř. Barva valencijských citronů je charakteristická tím, že je výraznější než u citronů z jiných regionů.

3.

Mírné teploty také podporují tvorbu vonných silic ve slupce, jež se pak projevují ve vůni plodu.