26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/1

(1)

Investice do lidského kapitálu mladých Evropanů přinese dlouhodobý prospěch a přispěje k udržitelnému hospodářskému růstu podporujícímu začlenění. Unie bude moci plně využít přínos aktivní, inovativní a vzdělané pracovní síly a současně zamezí obrovským výdajům na mladé lidi, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Ty v současné době dosahují 1,2 % HDP. Krize zasáhla obzvláště tvrdě mladé lidi.

(2)

Krize zasáhla obzvláště tvrdě mladé lidi. Jsou zranitelní, protože se nacházejí v přechodném životním období, nemají odborné zkušenosti, někdy nemají dostatečné vzdělání, často se na ně nevztahuje dostatečné sociální zabezpečení, mají omezený přístup k financím a jsou vystaveni nejistým pracovním podmínkám. Málo placené a nejisté zaměstnání mají častěji mladé ženy. Mladí rodiče, zejména matky, zase postrádají odpovídající opatření na dosažení rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Někteří mladí lidé jsou kromě toho určitým způsobem znevýhodněni nebo jim hrozí diskriminace. Proto je třeba přijmout vhodná podpůrná opatření, avšak současně uznat individuální odpovědnost mladých lidí za nalezení způsobu, jak se zapojit do hospodářské činnosti.

(3)

V Unii je 7,5 milionu mladých lidí spadajících do kategorie NEET, což je 12,9 % mladých Evropanů (ve věku 15–24 let). Mnozí z nich mají pouze nižší sekundární vzdělání a předčasně opustili vzdělávání a odbornou přípravu. Často se jedná o migranty nebo lidi pocházející ze znevýhodněných komunit. Pojem NEET zahrnuje různé podskupiny mladých lidí s různými potřebami.

(4)

Celkem 30,1 % nezaměstnaných mladých lidí ve věku do 25 let v Unii nemá práci již déle než dvanáct měsíců. Stále vyšší počet mladých navíc aktivně zaměstnání nehledá, čímž se mohou ochudit o strukturální podporu usnadňující návrat na trh práce. Z výzkumů vyplývá, že nezaměstnanost mladých může zanechat trvalé následky, neboť v budoucnu jsou tito lidé nezaměstnaností více ohroženi, vydělávají méně a mají menší chuť založit rodinu, což vede k negativním demografickým trendům, a společnost na druhé straně ztrácí lidský kapitál a chudoba se přenáší z generace na generaci.

(5)

Zárukami pro mladé lidi je zde myšleno poskytnutí kvalitní nabídky zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže pro mladé lidi, kterou by měli obdržet do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání. Nabídka dalšího vzdělávání by se rovněž mohla týkat kvalitních programů odborné přípravy, které by vedly k uznávané odborné kvalifikaci.

(6)

Těmito zárukami by se přispělo ke splnění tří cílů strategie Evropa 2020, konkrétně že 75 % lidí ve věku 20–64 let má mít zaměstnání, míra osob předčasně ukončujících vzdělávání má být pod 10 % a alespoň 20 milionů lidí se má vymanit z chudoby a sociálního vyloučení.

(7)

Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, přijaté rozhodnutím Rady 2010/707/EU (1) ze dne 21. října 2010, zejména hlavní směry 7 a 8, vyzývají členské státy, aby podpořily začleňování mladých lidí na trhu práce a pomohly jim, zvláště těm, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ve spolupráci se sociálními partnery najít první zaměstnání, získat pracovní zkušenosti nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení, a aby rychle zasáhly, pokud mladí lidé ztratí práci.

(8)

Již v roce 2005 se Rada v souvislosti s přijetím rozhodnutí 2005/600/ES (2) ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států dohodla, že by měl být „každé nezaměstnané osobě nabídnut nový začátek v průběhu šesti měsíců nezaměstnanosti v případě mladých lidí“. Rozhodnutím 2008/618/ES ze dne 15. července 2008 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3) Rada toto období v případě mladých lidí, kteří ukončili školní docházku, zkrátila tak, že by měli dostat nabídku zaměstnání „nejpozději do čtyř měsíců“.

(9)

V usnesení ze dne 6. července 2010 nazvaném Podpora přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy (4) vyzval Evropský parlament Komisi a Radu, aby pokročily v přípravách záruk pro mladé lidi na evropské úrovni, která by každému mladému člověku v Unii zajistily právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným.

(10)

Komise ve svém sdělení ze dne 15. září 2010 nazvaném Mládež v pohybu členské státy vyzvala, aby záruky pro mladé lidi zavedly, zatím se však uplatňují velmi omezeně. Toto doporučení by mělo připomenout, že by se členské státy měly snažit tohoto cíle dosáhnout a pomoci takový systém záruk pro mladé lidi naplánovat, provádět a zhodnotit.

(11)

V závěrech ze dne 17. června roku 2011 nazvaných Podpora zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020 Rada vyzvala členské státy, aby jednaly rychle a mladým lidem, kteří nemají zaměstnání a neúčastní se ani vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně těch, kteří školní docházku opustili předčasně, nabízely další vzdělávání, odbornou přípravu či rekvalifikaci nebo aktivační opatření. Pomohlo by to při plnění cíle, kterým je dostat tyto lidi v co nejkratší možné době zpět do vzdělávacího procesu, odborné přípravy nebo na trh práce a snížit počet lidí ohrožovaných chudobou a sociálním vyloučením. Rada uznala, že segmentace trhu práce může mít na mladé lidi nepříznivý dopad, a vyzvala členské státy, aby se touto segmentací zabývaly.

(12)

Doporučení Rady ze dne 28. června roku 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (5) bylo zaměřeno na vypracování komplexních průřezových politik vycházejících z poznatků a zahrnujících opatření, jejichž cílem je zajistit, aby se osoby, které předčasně ukončily školní docházku, znovu zapojily do vzdělávání, a posílit vazbu mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce. Evropský parlament při přípravě rozpočtu na rok 2012 tento přístup podpořil a požádal Komisi o provedení přípravných kroků k zavedení záruk pro mladé lidi v členských státech.

(13)

Komise ve svém balíčku týkajícím se zaměstnanosti, který navrhla ve sdělení nazvaném Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, vyzvala členské státy, sociální partnery a jiné zúčastněné strany, aby aktivně „řešily“ stávající problémy v oblasti zaměstnanosti v Unii, a to zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí. Komise klade důraz na značný potenciál, který má k vytváření pracovních míst zelená ekonomika, zdravotní a sociální péče a odvětví informačních a komunikačních technologií, a za tímto účelem vydala tři navazující doprovodné akční plány. Komise poté ve svém sdělení ze dne 10. října 2012 o silnějším evropském průmyslu pro růst a hospodářskou obnovu pojmenovala šest prioritních oblastí průmyslových inovací, které mohou pomoci při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství efektivně využívající zdrojů. V balíčku týkajícím se zaměstnanosti Komise rovněž zdůraznila, že významnou roli, a to i pro mladé lidi, hraje podpora podnikavosti, zlepšení dostupnosti podpůrných služeb a mikrofinancování při zakládání podniku a zavedení systémů, jež změní dávky v nezaměstnanosti na granty na podporu zakládání nových podniků. Kromě toho balíček týkající se zaměstnanosti navrhuje využití mzdových subvencí, které mají zvýšit čistou míru nově uzavíraných pracovních smluv, cíleného omezení daňového zatížení práce (zejména příspěvků na sociální zabezpečení ze strany zaměstnavatelů) s cílem zvýšit zaměstnanost a vyvážených reforem právních předpisů na ochranu zaměstnanosti, což by mohlo mladým lidem usnadnit přístup ke kvalitnímu zaměstnání.

(14)

V květnu roku 2012 vyzval Evropský parlament v usnesení o iniciativě „Příležitosti pro mladé“ členské státy, aby na národní úrovni přijaly rychlá a konkrétní opatření zajišťující mladým lidem do čtyř měsíců od ukončení školy buď důstojné zaměstnání nebo další vzdělávání, odbornou přípravu či rekvalifikaci. Evropský parlament zdůraznil, že systém záruk pro mladé lidi by měl skutečně zlepšit situaci mladých lidí, kteří nemají práci, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy, a postupně přispívat k řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí v Unii.

(15)

Ve svých závěrech ze dne 29. června 2012 vyzvala Evropská rada členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o vyšší zaměstnanost mladých lidí, aby „mladí lidé do několika měsíců po ukončení školní docházky získali kvalitní nabídku zaměstnání, možnost dalšího vzdělávání, učňovské místo v podniku či stáž“. Ve svých závěrech Evropská rada dále uvedla, že tato opatření mohou být podpořena z Evropského sociálního fondu a že členské státy by měly využívat možností financovat z tohoto fondu dotace na dočasný nábor pracovníků.

(16)

Sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků je příspěvkem Unie k této činnosti ze vzdělávacího hlediska. Zabývá se hlavními otázkami kolem reformy a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby nabízené dovednosti odpovídaly stávajícím i budoucím potřebám trhu práce, podnítily se otevřené a flexibilní způsoby učení a všechny zúčastněné strany dobře spolupracovaly, a to i v oblasti financování.

(17)

V doporučení ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (6) Rada doporučila členským státům, aby měly „mít“ nejpozději v roce 2018, podle okolností a zvláštních podmínek jednotlivých států a jak považují za vhodné, fungující režim uznávání neformálního a informálního učení.

(18)

Komise ve svém sdělení ze dne 28. listopadu 2012 o roční analýze růstu na rok 2013 zdůraznila, že by členské státy měly zajistit přechod mladých lidí ze školy na trh práce a vypracovat a provádět systém záruk pro mladé lidi, který by každému mladému člověkovi ve věku do 25 let zajistil nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání nebo učňovského programu či stáže do čtyř měsíců od ukončení formálního vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným.

(19)

V závěrech ze dne 8. února 2013 o víceletém finančním rámci Evropská rada rozhodla o vytvoření iniciativy zaměřené na zaměstnanost mladých lidí, která představuje částku 6 miliard EUR na období let 2014–2020 a je určená na podporu opatření stanovených v balíčku týkajícím se zaměstnanosti mladých lidí navrženém Komisí dne 5. prosince roku 2012, a zejména na podporu záruk pro mladé lidi.

(20)

Záruky pro mladé lidi by měly být prováděny prostřednictvím systému sestávajícího z podpůrných opatření a měly by být uzpůsobeny národním, regionálním a místním podmínkám. Tato opatření by měla být rozdělena do šesti hlavních os: budování přístupů založených na partnerství, včasný zásah a aktivace, podpůrná opatření umožňující začlenit se na trh práce, využití fondů Unie, posouzení a neustálé zlepšování tohoto systému a jeho rychlé provedení. Cílem těchto opatření je zabránit předčasnému ukončování školní docházky, zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí a odstranit praktické překážky zaměstnanosti. Mohou být podpořena z fondů Unie a měla by být průběžně sledována a zlepšována.

(21)

Pro zvýšení kvality pracovních příležitostí, učňovských programů a stáží hraje zásadní roli účinná koordinace a partnerství napříč různými oblastmi politik (zaměstnání, vzdělávání, mládež, sociální věci a další).

(22)

Systémy záruk pro mladé lidi by měly přihlédnout k rozmanitosti a různým výchozím situacím jednotlivých členských států, pokud jde o úroveň nezaměstnanosti mladých lidí, institucionální organizaci a kapacitu různých aktérů na trhu práce. Tyto systémy by rovněž měly zohledňovat odlišnou situaci, pokud jde o veřejné rozpočty a finanční omezení při rozdělování zdrojů. Komise v roční analýze růstu na rok 2013 uvádí, že by se měly stát prioritou a měly by být pokud možno posíleny investice do vzdělávání a současně by se měla zajistit efektivnost těchto výdajů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby se zachovalo či rozšířilo pokrytí a účinnost služeb zaměstnanosti a aktivních politik trhu práce, jako je odborná příprava nezaměstnaných a systémy záruk pro mladé lidi. Vytvoření tohoto systému má význam z dlouhodobého hlediska, ale v krátkodobém výhledu je třeba reagovat také na dramatické dopady hospodářské krize na pracovní trh,

1.

aby zajistily, že všichni mladí lidé mladší 25 let obdrží ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže.

Při přípravě systému záruk pro mladé lidi by členské státy měly zvážit průřezové problémy, jako je například skutečnost, že mladí lidé nejsou homogenní skupina z téhož sociálního prostředí, a také zásady vzájemných povinností a nutnost zaměřit se na riziko cyklické nečinnosti.

Prvotní podmínkou pro poskytnutí uvedených záruk mladému člověku by měla být registrace u poskytovatelů služeb zaměstnanosti, přičemž pro mladé lidi kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří nejsou registrováni u poskytovatelů služeb zaměstnanosti, by členské státy měly stanovit odpovídající prvotní podmínku pro poskytnutí záruk pro mladé lidi ve stejném čtyřměsíčním období.

Systémy záruk pro mladé lidi by měly vycházet z následujících pokynů v souladu s celostátními, regionálními a místními podmínkami a zohledňovat také pohlaví a rozdílnost cílových mladých lidí:

2.

Stanovit, který příslušný veřejný orgán má zřídit a řídit systém záruk pro mladé lidi a koordinovat partnerství na všech úrovních a ve všech odvětvích. Pokud členský stát nemůže s ohledem na ústavu určit pouze jeden veřejný orgán, určí se příslušné veřejné orgány, jejichž počet by měl být co nejmenší, a stanoví se jedno kontaktní místo, jež bude informovat Komisi o provádění záruk pro mladé lidi.

3.

Zajistit, aby mladí lidé měli neomezený přístup k informacím o dostupných službách a podpoře prostřednictvím posílení spolupráce mezi službami zaměstnanosti, poskytovateli poradenství v otázkách zaměstnání, institucemi vzdělávání a odborné přípravy a službami podpory mladých lidí a prostřednictvím plného využití všech příslušných informačních kanálů.

4.

Posílit partnerství mezi zaměstnavateli a příslušnými aktéry na trhu práce (služby zaměstnanosti, různé úrovně státní správy, odbory a služby zaměřené na mladé lidi) s cílem zlepšit pracovní příležitosti a možnosti učňovského vzdělávání a stáží pro mladé lidi.

5.

Navazovat partnerství mezi veřejnými a soukromými poskytovateli služeb zaměstnanosti, vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy, poskytovateli poradenských služeb v oblasti profesního rozvoje a s dalších specializovaných služeb zaměřených na mladé lidi (neziskové organizace, centra pro mládež a sdružení mladých lidí), jež napomáhají k bezproblémovému přechodu z nezaměstnanosti, nečinnosti či vzdělávání do práce.

6.

Zajistit aktivní zapojení sociálních partnerů na všech úrovních při přípravě a provádění politik zaměřených na mladé lidi a podporovat synergie v rámci jejich iniciativ k rozvoji učňovských programů a stáží.

7.

Zajistit konzultování či účast mladých lidí nebo mládežnických organizací při přípravě a dalším rozvoji systému záruk pro mladé lidi, aby byly příslušné služby přizpůsobeny potřebám jejich příjemců a aby tito mladí lidé působili jako multiplikační činitelé při zvyšování povědomí o tomto systému.

8.

Vypracovat účinné informační strategie zaměřené na mladé lidi, včetně informačních kampaní a kampaní ke zvyšování povědomí, s cílem podchytit je a přivést k registraci u poskytovatelů služeb zaměstnanosti, se zaměřením na mladé zranitelné osoby, jež čelí četným překážkám (jako je sociální vyloučení, chudoba nebo diskriminace), a na osoby, které nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Přitom je třeba vzít ohled na různá prostředí, z nichž tito lidé pocházejí (zejména pokud jde o chudobu, zdravotní postižení, nízkou úroveň dosaženého vzdělání nebo příslušnost k etnické menšině nebo přistěhovalecké skupině).

9.

Za účelem větší podpory mladých lidí a vyřešení potenciálního nedostatku povědomí o stávajících nabídkách zvážit založení společných kontaktních míst, tj. organizací, které by zajišťovaly koordinaci všech dotčených institucí a organizací, zejména s veřejným orgánem příslušným pro řízení systému záruk pro mladé lidi, aby mohly sdílet informace o mladých lidech ukončujících své vzdělání a především o těch, kterým hrozí, že se jim nepodaří nalézt zaměstnání nebo zahájit další vzdělávání nebo odbornou přípravu.

10.

Umožnit poskytovatelům služeb zaměstnanosti, aby společně s dalšími partnery podporujícími mladé lidi poskytovaly personalizované poradenství a individuální akční plány, včetně individuálně uzpůsobených systémů podpory, a to zpočátku na základě zásady vzájemných povinností a dále na základě trvalého sledování s cílem zabránit předčasnému ukončování školní docházky a zajistit pokrok na cestě ke vzdělávání a odborné přípravě či k zaměstnání.

11.

Nabídnout osobám, jež předčasně ukončily školní docházku, a mladým lidem s nízkou kvalifikací možnost vrátit se do procesu vzdělávání a odborné přípravy nebo se zapojit do vzdělávacích programů druhé šance, jejichž učební prostředí odpovídá specifickým potřebám těchto osob a umožňuje jim doplnit si chybějící kvalifikaci.

12.

Zajistit, aby opatření přijímaná v rámci systému záruk pro mladé lidi s cílem zlepšit dovednosti a kompetence napomohla při řešení stávajícího nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a potřeb souvisejících s poptávkou po pracovní síle.

13.

Zajistit, aby do zvyšování kvalifikací a kompetencí spadaly také digitální kompetence a znalost v oblasti informačních a komunikačních technologií. Podporovat status odborných znalostí a kompetencí tím, že učební plány a certifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií budou odpovídat normám a budou mezinárodně srovnatelné.

14.

Vyzývat školy, včetně středisek odborného vzdělávání, a poskytovatele služeb zaměstnanosti, aby podporovaly podnikání a samostatnou výdělečnou činnost mladých lidí a trvale jim v tomto ohledu poskytovaly poradenství, zejména prostřednictvím kurzů podnikání.

15.

Provádět doporučení ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení.

16.

Tam, kde to přichází v úvahu, snížit nemzdové náklady práce, aby se zvýšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání.

17.

Využít v souladu s platnými pravidly pro státní podporu cílených a dobře propracovaných subvencí na platy a nabírání pracovní síly, které by podnítily zaměstnavatele k vytváření nových možností pro mladé lidi, jako jsou učňovské programy, stáže nebo umístění do zaměstnání, a to zejména pro lidi, kteří jsou trhu práce nejvíce vzdáleni.

18.

Podporovat pracovní mobilitu tím, že se mladým lidem předají informace o nabídkách zaměstnání, stáží a učňovských programů a také o dostupné podpoře v různých oblastech, regionech a zemích, například prostřednictvím služeb a systémů, které lidi motivují k mobilitě a práci v rámci celé Unie. Pomáhat mladým lidem, kteří si najdou práci v jiné oblasti nebo v jiném členském státě, aby se lépe přizpůsobili novému prostředí.

19.

Zvýšit počet služeb na podporu při zakládání podniků a zlepšit informovanost o možných příležitostech a perspektivách souvisejících se samostatnou výdělečnou činností, například prostřednictvím užší spolupráce mezi poskytovateli služeb zaměstnanosti a poskytovateli podpory podnikání a (mikro)financování.

20.

Posílit mechanismus na reaktivaci mladých lidí, kteří vypadnou z aktivačního systému, a nemají tak už nárok pobírat dávky.

21.

Plně a optimálně využívat finančních nástrojů politiky soudržnosti v příštím období 2014–2020 na podporu zřízení systému záruk pro mladé lidi, umožňují-li to podmínky dané země. V této souvislosti zajistit, aby se podpora vypracování a provedení výše uvedených opatření stala prioritou a získala potřebné finance. Zahrnout je třeba i možnost financování subvencí z Evropského sociálního fondu na cílené nabírání nových zaměstnanců. Rovněž co nejvíce využít zbývajících finančních prostředků vyčleněných na programové období 2007–2013.

22.

V souvislosti s přípravou na období 2014–2020 je třeba ve smlouvách o partnerství věnovat nezbytnou pozornost konkrétním cílům souvisejícím s prováděním systémů záruk pro mladé lidi, umožňují-li to podmínky dané země, a v operačních programech popsat opatření, která získají podporu v rámci příslušných investičních priorit Evropského sociálního fondu, zejména opatření týkající se udržitelné integrace mladých lidí, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na trhu práce a podpory mladých podnikatelů a sociálních podniků a jejich případného přínosu ke konkrétním cílům.

23.

Při provádění záruk pro mladé lidi případně využívat plným a optimálním způsobem iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mládeže.

24.

Sledovat a hodnotit všechna opatření v rámci systému záruk pro mladé lidi, aby se mohlo přistoupit k vypracování politik a přijetí kroků vycházejících z podložených skutečnosté a zkušeností, co kde a kdy funguje, čímž se zajistí účinné využití zdrojů a pozitivní návratnost investic. Udržovat aktuální přehled toho, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na zavedení a provádění záruk pro mladé lidi, zejména v rámci operačních programů politiky soudržnosti.

25.

Podporovat vzájemné učení na národní, regionální a místní úrovni mezi všemi stranami, jež se podílejí na boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, s cílem vylepšit strukturu a účinnost budoucích systémů záruk pro mladé lidi. Případně plně využít výsledků projektů, jež získají podporu v průběhu přípravných akcí systému záruk pro mladé lidi.

26.

Posílit kapacity všech zúčastněných stran, včetně příslušných poskytovatelů služeb zaměstnanosti, jež se podílejí na vytváření, provádění a hodnocení systému záruk pro mladé lidi, s cílem eliminovat jakékoli vnitřní či vnější překážky politiky a rozvoje tohoto systému.

27.

Provést co nejdříve systémy záruk pro mladé lidi. Pokud jde o státy mající nejvážnější rozpočtové obtíže a vyšší podíl mladých lidí, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, nebo mající vyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí, je možné uvažovat i o postupném provádění.

28.

Zajistit, aby systémy záruk pro mladé lidi byly řádně začleněny do budoucích spolufinancovaných programů Unie, nejlépe od začátku víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Při provádění systémů záruk pro mladé lidi mohou členské státy využívat iniciativy zaměřené na zaměstnanost mládeže.

1.

Vybízet členské státy, aby co nejlépe využívaly Evropského sociálního fondu v souladu s příslušnými investičními prioritami Evropského sociálního fondu na programové období 2014–2020 a případně iniciativy zaměřené na zaměstnanost mladých lidí s cílem podpořit zavedení a provádění systému záruk pro mladé lidi jakožto politického nástroje pro boj proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení mladých lidí a pro předcházení těmto jevům.

2.

„Podpoříit vytváření“ programu v rámci fondů společného strategického rámce (Evropský sociální fond, Evropský fond pro rozvoj venkova, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond), a to rovněž prostřednictvím vzájemného učení, vytváření sítí a technické pomoci.

3.

Plně využívat možností nového programu pro sociální změny a inovace ke shromáždění osvědčených postupů v souvislosti se systémem záruk pro mladé lidi na celostátní, regionální a místní úrovni.

4.

Využívat programu vzájemného učení v oblasti evropské strategie zaměstnanosti k podpoře členských států, aby sdílely své zkušenosti a vyměňovaly si osvědčené postupy.

5.

Pravidelně sledovat vývoj v oblasti přípravy, provádění a výsledků systému záruk pro mladé lidi a podávat o nich zprávy v rámci ročního pracovního programu evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti. Zajistit, aby byl v tomto ohledu informován Výbor pro zaměstnanost.

6.

Sledovat provádění systémů záruk pro mladé lidi podle tohoto doporučení prostřednictvím mnohostranného dohledu Výboru pro zaměstnanost v rámci evropského semestru a provádět analýzy dopadu uplatňovaných politik a ve vhodných případech se zaměřit na doporučení pro jednotlivé členské státy na základě hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států.

7.

Podporovat činnosti vedoucí ke zvýšení povědomí o zavádění záruk pro mladé lidi mezi členskými státy s využitím Evropského portálu pro mládež a zejména jeho informačních kampaní.

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/7

(1)

Rozhodnutím ze dne 16. února 2010 (2) Rada jmenovala členy a náhradníky Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období od 1. března 2010 do 28. února 2013.

(2)

Je tedy třeba jmenovat nové členy a náhradníky tohoto výboru na období tří let.

(3)

Členové a náhradníci zůstávají ve funkci, dokud nejsou nahrazeni nebo opětovně jmenováni,

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/12

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/13

1.

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise v návrhu rozhodnutí, že společnost Microsoft Corporation („Microsoft“) nejednala v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 16. prosince 2009 týkajícím se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 54 Dohody o EHP (věc COMP/39.530 – Microsoft (vázaný prodej), oznámeno pod číslem K(2009) 10033).

2.

Poradní výbor souhlasí s pokutou, kterou Komise hodlá společnosti Microsoft uložit.

3.

Poradní výbor žádá Komisi o zohlednění veškerých ostatních bodů vznesených v průběhu diskuse.

4.

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/14

(1)

Toto řízení se týká uložení pokuty podle čl. 23 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1/2003 (2) společnosti Microsoft Corporation („Microsoft“) za nedodržení rozhodnutí týkajícího se závazků.

(2)

Dne 16. prosince 2009 Komise přijala rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým se staly závaznými závazky nabídnuté společností Microsoft v reakci na výhrady Komise týkající se vázaného prodeje internetového prohlížeče od společnosti Microsoft (Internet Explorer) a jejího dominantního klientského operačního systému pro osobní počítače (Windows) (3). Mezi závazky patřilo zejména poskytnout uživatelům Windows v EHP aktualizaci Výběr prohlížeče, která by jim umožnila snadnou volbu jimi upřednostňovaného internetového prohlížeče.

(3)

V červenci 2012 poté, co Komise sdělila společnosti Microsoft informace, které obdržela od vývojáře internetových prohlížečů, uvedená společnost potvrdila, že nenabídla aktualizaci Výběr prohlížeče ve všech kopiích Windows 7 Service Pack 1 („Windows 7 SP 1“), což odpovídá přibližně 15,3 milionu osobních počítačů.

(4)

Dne 24. října 2012 přijala Komise prohlášení o námitkách. Společnost Microsoft získala přístup ke spisu dne 6. listopadu 2012 a odpověděla na prohlášení o námitkách dne 2. prosince 2012. Společnost Microsoft nepožádala o ústní slyšení.

(5)

V návrhu rozhodnutí dospěla Komise k závěru, že ze strany společnosti Microsoft došlo k zanedbání a že společnost neplnila své závazky po dobu 14 měsíců. Komise došla v rozhodnutí rovněž k závěru, že polehčující okolností je skutečnost, že společnost Microsoft poskytla Komisi důkazy o nesplnění závazků, čímž jí pomohla rychleji případ prošetřit.

(6)

V dané věci jsem od žádné strany řízení neobdržel žádnou žádost ani stížnost. Návrh rozhodnutí se týká pouze námitek, u kterých byla stranám poskytnuta příležitost oznámit svá stanoviska. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domnívám, že byl zajištěn účinný výkon procesních práv všech stran této věci.

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/15

(1)

Dne 16. prosince 2009 Komise přijala rozhodnutí týkající se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 54 Dohody o EHP v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým se staly závazky, které nabídla společnost Microsoft Corporation („Microsoft“) a které byly takové povahy, že reagovaly na výhrady Komise, závaznými, jak je uvedeno v prohlášení o námitkách ze dne 14. ledna 2009 (dále jen „závazky“) (2).

(2)

Předběžné výhrady Komise se týkaly vázaného prodeje internetového prohlížeče od společnosti Microsoft – Internet Explorer („IE“) – a dominantního klientského operačního systému pro osobní počítače „Windows“.

(3)

V reakci na předběžné výhrady Komise se společnost Microsoft zavázala, že nabídne uživatelům Windows svobodnou volbu mezi různými internetovými prohlížeči prostřednictvím aktualizace Výběr prohlížeče (Choice Screen) ve Windows XP, Windows Vista, Windows 7 a v klientských operačních systémech pro osobní počítače Windows prodávaných po Windows 7. Společnost Microsoft se zavázala nabídnout Výběr prohlížeče uživatelům Windows v Evropském hospodářském prostoru („EHP“), kteří mají IE nastaven jako výchozí internetový prohlížeč.

(4)

Dne 17. června 2012 byla Komise informována o možném nesplnění závazků ze strany Microsoftu. Dne 4. července 2012 společnost Microsoft potvrdila, že nenabídla Výběr prohlížeče uživatelům Windows 7 Service Pack 1 („Windows 7 SP 1“).

(5)

Dne 16. července 2012 se Komise rozhodla znovu otevřít a zahájit řízení. Dne 24. října 2012 Komise přijala prohlášení o námitkách. Dne 6. listopadu 2012 byl společnosti Microsoft umožněn přístup ke spisu Komise. Dne 2. prosince 2012 společnost Microsoft odpověděla na prohlášení o námitkách.

(6)

Dne 4. března 2013 vydal kladné stanovisko Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení. Dne 5. března 2013 vydal závěrečnou zprávu úředník pro slyšení.

(7)

Společnost Microsoft se dopustila protiprávního jednání, protože nesplnila oddíl 2 závazků tím, že nenabídla Výběr prohlížeče uživatelům v EHP, kteří mají IE nastaven jako výchozí internetový prohlížeč.

(8)

Na základě argumentů společnosti Microsoft dospěla Komise k závěru, že společnost Microsoft neplnila své závazky po dobu čtrnácti měsíců od 17. května 2011 do 16. července 2012. Komise rovněž usoudila, že počet uživatelů, vůči nimž nesplnila společnost Microsoft svůj závazek podle oddílu 2 závazků, činí přibližně 15,3 milionu.

(9)

Společnost Microsoft nenabídla Výběr prohlížeče dotčeným uživatelům z důvodu řady technických problémů a opomenutí. Vzhledem ke svým zdrojům a know-how však měla být společnost Microsoft schopna těmto problémům zamezit a měla mít zavedeny lepší postupy, které by zajistily nabídku aktualizace Výběr prohlížeče dotčeným uživatelům.

(10)

Komise dospěla k závěru, že ze strany společnosti Microsoft došlo k nedbalosti.

(11)

Komise zdůrazňuje, že bez ohledu na zvláštní okolnosti daného případu je nesplnění rozhodnutí o závazcích v zásadě závažným porušením práva Unie (3).

(12)

V tomto případě se nesplnění oddílu 2 závazků společností Microsoft přímo týká nejzásadnějších obav Komise ohledně narušení hospodářské soutěže a znamená porušení povinností společnosti Microsoft stanovených v závazcích. Počet dotčených uživatelů – přibližně 15,3 milionu – je významný.

(13)

Komise proto považuje protiprávní jednání, jehož se společnost Microsoft dopustila, za závažné.

(14)

Doba, po kterou společnost Microsoft neplnila oddíl 2 závazků, činí čtrnáct měsíců. Při stanovení výše pokuty vzala Komise v úvahu, že čtrnáct měsíců představuje značnou část celkového trvání závazků podle oddílu 2 (4 roky a 39 týdnů).

(15)

Komise došla v rozhodnutí k závěru, že polehčující okolností je skutečnost, že společnost Microsoft poskytla Komisi důkazy o nesplnění, čímž jí pomohla prošetřit případ efektivněji. Společnost Microsoft využila vlastních zdrojů pro zjištění důvodů, které vedly k nesplnění závazku.

(16)

Aby zajistila, že pokuta bude mít odrazující účinek, vzala Komise v úvahu velikost a zdroje společnosti Microsoft. Komise proto zohlednila skutečnost, že obrat společnosti za účetní období od července 2011 do června 2012, tj. poslední celý rozpočtový rok, byl 73,723 milionů USD (55,088 milionů EUR).

(17)

Na základě všech výše uvedených skutečností stanovila Komise pokutu na 561 000 000 EUR, což odpovídá 1,02 % obratu společnosti Microsoft za účetní období od července 2011 do června 2012.

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/17

(1)

Komise ve sdělení ze dne 6. prosince 2012 (1) předložila akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům. Sdělení doprovázela dvě doporučení, přičemž jedno se týkalo agresivního daňového plánování (2) a druhé opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní (3). Tyto oblasti jsou v současné době obzvláště důležité, jak rovněž zdůraznil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 19. dubna 2012 o výzvě k nalezení konkrétních způsobů, jak bojovat proti daňovým podvodům a daňovým únikům (4).

(2)

Podle doporučení o agresivním daňovém plánování by členské státy měly přijmout obecné pravidlo proti zneužívání, v jehož rámci by nebraly v úvahu uměle vytvořená opatření přijatá s hlavním cílem vyhnout se zdanění, a místo toho uplatnily svá daňová pravidla podle jejich ekonomické podstaty. Doporučení rovněž vybízí členské státy, aby do svých úmluv o zamezení dvojího zdanění zahrnuly ustanovení k zamezení zvláštní formy dvojího nezdanění.

(3)

Doporučení týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní, stanoví kritéria umožňující určit třetí země, které tyto minimální standardy nesplňují. Rovněž uvádí seznam opatření, která mohou členské státy přijmout ve vztahu k těmto třetím zemím a ve prospěch třetích zemí, které tyto standardy splňují nebo se k tomu zavázaly.

(4)

Je důležité, aby tato doporučení byla provedena v co nejširším možném rozsahu způsobem, který těží z veškerých relevantních zkušeností, odborných znalostí a stanovisek. Tyto prvky by rovněž měly být užitečným příspěvkem do zprávy, k jejímuž zveřejnění do konce roku 2015 se Komise zavázala, pokud jde o uplatňování výše uvedených doporučení. To by mělo rovněž pozitivně přispět k další práci Komise v dotyčné oblasti.

(5)

Komise ve sdělení o dvojím zdanění na jednotném trhu (5) dospěla k závěru, že přezkoumá možné přínosy zřízení Fóra EU pro dvojí zdanění, tj. expertní skupiny projednávající problémy související s tímto tématem. Vzhledem k závažnosti těchto problémů s ohledem na fungování vnitřního trhu je zřejmé, že by měly být pravidelně projednávány v rámci expertní skupiny. Kromě toho odpovědi v rámci veřejné konzultace Komise týkající se konkrétních příkladů a možných způsobů řešení dvojího nezdanění zdůraznily, že z praktického hlediska spolu dvojí nezdanění a dvojí zdanění často souvisejí, a proto by neměly být řešeny odděleně. Jelikož dvojí nezdanění samo o sobě souvisí s agresivním daňovým plánováním, což je jedno z témat uvedených výše, je vhodné zabývat se dvojím zdaněním v téže expertní skupině, tj. v rámci této platformy.

(6)

Platforma by měla o těchto oblastech umožnit dialog, při němž dojde k výměně zkušeností a odborných znalostí a budou vyslechnuta stanoviska všech zúčastněných stran.

(7)

Platformě by měla předsedat Komise a tvořili by ji zástupci daňových orgánů členských států, organizace zastupující podniky či občanskou společnost a daňoví odborníci.

(8)

Měla by být stanovena pravidla pro sdělování informací členy platformy.

(9)

Osobní údaje by se měly zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (6),

a)

podněcovat diskusi mezi podniky, občanskou společností a odborníky z vnitrostátních daňových orgánů o otázkách v oblasti řádné správy v oblasti daní, agresivního daňového plánování a dvojího zdanění. Pod pojem dobré správy v oblasti daní spadá transparentnost, výměna informací a spravedlivá daňová soutěž;

b)

poskytovat Komisi informace důležité pro určení priorit v těchto oblastech a pro výběr vhodných způsobů a nástrojů k dosažení pokroku v těchto oblastech;

c)

určením technických a praktických otázek, které mohou být v této oblasti důležité, jakož i možných řešení přispívat k co nejlepšímu uplatňování a provádění výše uvedených doporučení Komise;

d)

poskytovat Komisi informace důležité pro přípravu její zprávy o uplatňování jejích doporučení týkajících se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní, a agresivního daňového plánování;

e)

projednávat praktické poznatky daňových orgánů, jakož i podniků, občanské společnosti a daňových odborníků a rozpracovat možné způsoby účinnějšího řešení stávajících problémů v oblasti dvojího zdanění, které postihují řádné fungování vnitřního trhu.

a)

daňové orgány členských států;

b)

nejvýše patnáct organizací, které zastupují podniky, občanskou společnost a daňové odborníky.

a)

pokud organizace nebo její zástupce již není schopen účinně přispívat k práci platformy;

b)

pokud organizace nebo její zástupce neplní podmínky stanovené v článku 339 Smlouvy o fungování Evropské unie;

c)

pokud organizace nebo její zástupce odstoupí;

d)

pokud je to žádoucí k zachování vyrovnaného zastoupení příslušných odborných a zájmových oblastí.

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/20

1)

Posílení řádné správy a dvojí kariéry v oblasti sportu díky podpoře mobility dobrovolníků, trenérů, řídících pracovníků a zaměstnanců neziskových sportovních organizací.

2)

Ochrana sportovců, zejména těch nejmladších, před zdravotními a bezpečnostními riziky díky zlepšení tréninkových a soutěžních podmínek.

3)

Propagace tradičních evropských sportů a her.

—

veřejné orgány,

—

neziskové organizace.

—

mít právní status,

—

mít oficiální sídlo v některém z členských států EU.

—

být podány na oficiálním formuláři žádosti, zcela vyplněném a podepsaném, a splňovat jeho požadavky,

—

být obdrženy ve lhůtě stanovené v této výzvě k předkládání návrhů,

—

obsahovat akce zcela prováděné v členských státech Evropské unie, a

—

zahrnovat nadnárodní síť partnerů alespoň z pěti (5) členských států EU.

European Commission

Directorate-General for Education and Culture — Unit D2 (Sport)

J-70, 03/178

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/22

1.

Podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1) Komise v případech, kdy hodlá nařídit ukončení protiprávního jednání a dotčené podniky v reakci na výhrady Komise vyjádřené v jejím předběžném posouzení nabídnou Komisi odpovídající závazky, může rozhodnout, že nabízené závazky jsou pro dotčené podniky závazné. Takové rozhodnutí může být přijato na dobu určitou a musí konstatovat, že pominuly důvody pro zásah ze strany Komise. Podle čl. 27 odst. 4 daného nařízení Komise zveřejní stručné shrnutí věci a hlavní obsah závazků. Zúčastněné třetí strany mohou předložit svá vyjádření ve lhůtě, kterou stanoví Komise.

2.

Dne 13. března 2013 přijala Komise předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 určené společnosti Google Inc. (dále jen „Google“).

3.

Ve svém předběžném posouzení Komise uvedla, že se domnívá, že Google používá následující obchodní praktiky, které mohou být v rozporu s článkem 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článkem 54 Dohody o EHP:

4.

Google nesouhlasí s tvrzením, že používá výše uvedené obchodní praktiky, ani s právní analýzou obsaženou v předběžném posouzení Komise. Nabídl nicméně závazky ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003, jimiž reaguje na obavy, které Komise v souvislosti s výše uvedenými obchodními praktikami předběžně vyjádřila.

5.

Klíčové body závazků jsou uvedeny v následujícím textu.

6.

Pokud jde o první obchodní praktiku, bude Google označovat odkazy na své vlastní specializované vyhledávací služby, které jsou na stránce výsledků obecného vyhledávání zvýhodněny. Označení bude uživatele informovat o tom, že odkazy na své vlastní specializované vyhledávací služby přidal Google proto, aby k nim uživatelům poskytl přístup, tak aby uživatelé nazaměňovali odkazy na specializované vyhledávací služby Google s odkazy na ostatní výsledky obecného vyhledávání. Označení bude uživatele případně informovat také o tom, kde mezi výsledky obecného vyhledávání naleznou odkazy na jiné specializované vyhledávací služby.

7.

V případě potřeby Google také odliší odkazy na své vlastní specializované vyhledávací služby od ostatních výsledků obecného vyhledávání, aby bylo pro uživatele patrné, že se jedná o různé typy odkazů.

8.

Konečně v případech, kdy Google ve výsledcích obecného vyhledávání zobrazí odkazy na své vlastní specializované vyhledávací služby, jak je popsáno výše v bodě (6), které budou obsahovat inzerci nebo podobné komerční odkazy ve více než 5 % případů zobrazení uživateli v EHP, zobrazí Google na stránce výsledků obecného vyhledávání odkazy na tři relevantní konkureční specializované vyhledávací služby. Google uživatele na existenci těchto tří konkurenčních odkazů jasně upozorní. Dané tři konkureční specializované vyhledávací služby vybere Google pomocí nástrojů, které zaručí, že jsou tyto služby z hlediska zadaného dotazu vyhledávání relevantní.

9.

Pokud jde o druhou obchodní praktiku, nabídne Google webovým stránkám třetích stran možnost prostřednictvím webu zakázat Googlu, aby v rámci svých specializovaných vyhledávacích služeb využíval jakýkoliv obsah převzatý z jejich stánek. V okamžiku, kdy volbu této možnosti Googlu oznámí, přestane Google daný obsah ve svých specializovaných vyhledávacích službách zobrazovat. Využití možnosti zákazu nijak nepříznivě neovlivní umístění webových stránek třetích stran mezi výsledky obecného vyhledávání Google.

10.

Google také způsobilým specializovaným vyhledávacím službám, které se zaměřují na vyhledávání produktů nebo na lokální vyhledávání, nabídne možnost označit určité kategorie informací tak, aby Google tyto informace neindexoval ani nepoužíval.

11.

Konečně Google zachová pro vydavatele uznávaných novin v EHP stávající mechanismy, jež jim umožní dohlížet, stránku po stránce, na zobrazení jejich obsahu v Google News.

12.

Závazky uvedené v bodech 6) až 11) platí bez ohledu na to, zda určitá specializovaná vyhledávací služba Google v současnosti existuje, nebo zda bude zavedená během období, na něž se závazky vztahují.

13.

Co se týká třetí obchodní praktiky, Google se zavazuje, že přestane do svých smluv s vydavateli vkládat ustanovení nebo vydavatelům ukládat jakékoliv nepsané povinnosti, podle kterých by de jure nebo de facto museli v případě, že vyhledávajícími jsou uživatelé z EHP, on-line inzerci související s vyhledáváním získávat výhradně od společnosti Google.

14.

Pokud jde o čtvrtou obchodní praktiku, Google přestane ukládat jakékoliv psané či nepsané povinnosti (a to i v rámci podmínek AdWords API), které by inzerentům bránily ve správě on-line reklamních kampaní a jejich přenosu mezi Google AdWords a jinými inzertními službami.

15.

Závazky budou přijaty na dobu pěti let a tří měsíců od data, kdy Google obdrží oficiální oznámení o rozhodnutí Komise podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003. Google rovněž jmenuje osobu, která bude na plnění závazků společnosti dohlížet.

16.

Úplné znění nabízených závazků v anglickém jazyce je zveřejněno na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/index_en.html

17.

Komise má v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým by se závazky shrnuté výše a zveřejněné na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž staly pro společnost Google závazné.

18.

V souladu s č. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby předložily svá stanoviska k nabízeným závazkům. Stanoviska musí být Komisi doručena do jednoho měsíce od data zveřejnění tohoto sdělení. Zúčastněné třetí strany se dále vyzývají, aby své připomínky předložily též ve znění, které nebude obsahovat důvěrné informace, a v němž budou obchodní tajemství a další důvěrné části vymazány a dle potřeby nahrazeny shrnutím nedůvěrné povahy nebo slovy „obchodní tajemství“ nebo „důvěrné“.

19.

Odpovědi a připomínky by měly být pokud možno odůvodněné a měly by uvádět relevantní skutečnosti. Zjistí-li zúčastněné třetí strany u některé části nabízených závazků jakýkoliv problém, Komise je žádá o předložení návrhu možného řešení.

20.

Vyjádření s uvedením čísla jednacího AT.39740 – Google lze zaslat e-mailem (COMP-GOOGLE-CASES@ec.europa.eu), faxem (+32 22950128) nebo poštou na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/25

1.

Komise dne 18. dubna 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Otsuka Pharmaceutical Factory Inc. („Otsuka“, Japonsko), který je součástí skupiny Otsuka, jejíž holdingovou společností je Otsuka Holdings Co., Ltd. (Japonsko), a dále podniky Mitsui & Co. Ltd („Mitsui“, Japonsko) a Claris Lifescience Limited („Claris“, Indie) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Claris Otsuka Limited („JV“, Indie) jakožto 100 % dceřinou společností podniku Claris.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (3) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6888 – Otsuka/Mitsui/Claris na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/26

1.

Komise dne 18. dubna 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Lindéngruppen AB („Lindéngruppen“) a Foundation Asset Management Sweden AB („FAM“) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování na základě veřejné nabídky na koupi akcií v hotovosti společnou kontrolu nad Höganäs AB („Höganäs“).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6886 – Lindéngruppen/FAM/Höganäs na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise: