16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 78/3

Směnné kurzy vůči euru (1)

15. března 2013

2013/C 78/02

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3086
JPY	japonský jen	125,56
DKK	dánská koruna	7,4581
GBP	britská libra	0,86400
SEK	švédská koruna	8,3515
CHF	švýcarský frank	1,2308
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,5325
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,575
HUF	maďarský forint	305,11
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7014
PLN	polský zlotý	4,1505
RON	rumunský lei	4,3931
TRY	turecká lira	2,3666
AUD	australský dolar	1,2609
CAD	kanadský dolar	1,3352
HKD	hongkongský dolar	10,1525
NZD	novozélandský dolar	1,5888
SGD	singapurský dolar	1,6334
KRW	jihokorejský won	1 452,89
ZAR	jihoafrický rand	12,0108
CNY	čínský juan	8,1354
HRK	chorvatská kuna	7,5825
IDR	indonéská rupie	12 701,42
MYR	malajsijský ringgit	4,0877
PHP	filipínské peso	53,121
RUB	ruský rubl	40,0750
THB	thajský baht	38,656
BRL	brazilský real	2,5785
MXN	mexické peso	16,2443
INR	indická rupie	70,6710

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 78/5

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 78/04

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

„MACCHERONCINI DI CAMPOFILONE“

č. ES: IT-PGI-0005-0886-27.07.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název:

„Maccheroncini di Campofilone“

2. Členský stát nebo třetí země:

Itálie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 2.7.

Těstoviny

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Sušené těstoviny „Maccheroncini di Campofilone“ vyráběné z těsta z vajec a hladké pšeničné mouky nebo krupice, jejichž vlastnosti jsou popsány v bodě 3.3 tohoto dokumentu, musí mít při uvedení ke spotřebě tyto fyzické a chemické vlastnosti vyjádřené na 100 g konečného produktu:

—	délka 35 až 60 cm,

—	šířka 0,80 až 1,20 mm,

—	tloušťka 0,3 mm až 0,7 mm,

—	bílkoviny v sušině (dusík × 5,70) minimálně 12,50 %.

3.3 Suroviny:

Suroviny používané při výrobě CHZO „Maccheroncini di Campofilone“ nesmí obsahovat geneticky modifikované organismy a musí mít tyto jakostní vlastnosti vyjádřené na 100 g produktu:

—	vejce od slepic chovaných na podestýlce a krmených výhradně obilovinami bez GMO nesmí obsahovat syntetické pigmenty. Musí obsahovat bílkoviny v množství 10 až 12 g, tuky > 9 g, maximálně 33 ppm betakarotenu a suchý zůstatek musí tvořit minimálně 20 % sušiny,

—	krupice z tvrdé pšenice musí obsahovat bílkoviny (dusík × 5,70) v poměru minimálně 12,50 % sušiny,

—	hladká pšeničná mouka typu 00 musí obsahovat bílkoviny (dusík × 5,70) v poměru minimálně 10,00 % sušiny.

3.4 Krmivo:

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze výroby produktu „Maccheroncini di Campofilone“ – míchání přísad, válení těsta, krájení a sušení – musí probíhat v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Po promíšení přísad, vyválení těsta a jeho krájení se těstoviny „Maccheroncini di Campofilone“ pokládají na listy bílého potravinářského papíru o šířce 22 až 26 cm a délce 32 až 35 cm. Každý takový list s čerstvými těstovinami má hmotnost od 155 do 175 g. Listy se podle tradičního způsobu na všech čtyřech stranách ohnou směrem nahoru, aby těstoviny nemohly vypadnout, a rovnají se do zvláštních regálů na sušení. Na konci fáze sušení se listy vkládají do krabic.

Balení prováděné zásadně ve stejném podniku, kde se těstoviny vyrábějí, je nezbytné pro dostatečnou ochranu tohoto velice křehkého produktu během přepravy a uchovávání.

Kdyby se těstoviny „Maccheroncini di Campofilone“ přepravovaly nezabalené a tedy bez dostatečné ochrany, docházelo by v důsledku nárazů k jejich lámání a výrobek by tak ztratil své typické fyzické vlastnosti popsané v bodě 3.2, díky nimž jej lze již pouhým pohledem identifikovat.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

Kromě informací podle požadavků právních předpisů musí být na každé krabici nebo na etiketách umístěných na balení povinně uvedeny tyto jasné a čitelné údaje:

grafický symbol EU pro chráněné zeměpisné označení podle nařízení ES č. 1898/2006 umístěný vedle označení „Maccheroncini di Campofilone indicazione geografica protetta“. Písmena názvu „Maccheroncini di Campofilone“ musí být vysoká alespoň 5 mm.

Je zakázáno doplňovat jakékoli jiné označení, které není výslovně stanoveno. Smí se však používat označení, která odkazují na soukromé značky, pokud taková označení nemají pochvalný charakter nebo nejsou s to uvést spotřebitele v omyl.

Název „Maccheroncini di Campofilone“ se nepřekládá.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Oblast produkce chráněného zeměpisného označení „Maccheroncini di Campofilone“ je tvořena územím obce Campofilone nacházející se v provincii Fermo v regionu Marche.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Campofilone je malá vesnice vybudovaná ve středověku na pahorku v dolní části údolí Valle dell’Aso v nadmořské výšce 210 m.n.m. Toto zemědělské centrum se pyšní velice sugestivní krajinou s bílými zasněženými vrcholky v Parco dei Monti Sibillini, zelenými pahorky a blankytně modrým Jaderským mořem. Oblast má zvláště příznivé podnebí, které je díky vánku přicházejícímu od blízkého moře a zmírňujícímu chladný vzduch daný nadmořskou výškou velice příjemné.

5.2 Specifičnost produktu:

Těstoviny „Maccheroncini di Campofilone“ se od jiných těstovin výrazně odlišují tenkostí vyváleného těsta a jemně nakrájenými proužky. Vzhledem k těmto vlastnostem lze produkt uvařit ve velmi krátkém čase, a to buď za jednu minutu ve vařící vodě nebo přímo v omáčce bez nutnosti předchozího uvaření. Další základní vlastností, díky níž jsou těstoviny „Maccheroncini di Campofilone“ jedinečné, je procentní podíl vajec přidávaných do těsta, který je o něco vyšší než v případě jiných druhů těstovin. Množství vajec používaných na 1 kg krupice z tvrdé pšenice nebo hladké pšeničné mouky se pohybuje od 7 do 10 nebo jej lze vyjádřit procentní hodnotou odpovídající minimálně 33 %.

Takový podíl vajec a postup pomalého sušení těstovin vytvářejí vysoce výnosný produkt, neboť zatímco u běžných těstovin odpovídá 250 g dvěma bohatým porcím, vydá stejné množství těstovin „Maccheroncini di Campofilone“ na porce čtyři.

V důsledku toho mají tyto těstoviny zvýšenou schopnost absorpce a zachycují větší množství omáčky než ostatní druhy.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Žádost o uznání CHZO se zakládá na výborné pověsti a proslulosti produktu. Produkt „Maccheroncini di Campofilone“ je pravým představitelem kultury oblasti, z níž pochází. Při řemeslné produkci těchto těstovin se uplatňuje lidová tradice středověké vesnice Campofilone předávaná z generace na generaci. Ze surovin to byla zejména vejce, která nejsou k dispozici celý rok a jejich dostupnost závisí na biologickém cyklu nosnic, jež podněcovala důvtip a fantazii místních žen, které začaly vyrábět těstoviny doma, a to nejprve jako čerstvé a poté s použitím procesu sušení. Sušené těstoviny byly více vyhovující než čerstvé, neboť je bylo možné uchovávat v moučnicích a konzumovat během celého roku. Hrubost řezu však měla jednu nevýhodu: vlivem vzduchu se těstoviny během sušení kroutily a praskaly, takže nebylo možné je konzumovat vcelku. Důvtipné hospodyňky tedy začaly těsto krájet na tenoučké nitky, které se na vzduchu nelámaly a zůstávaly až do okamžiku spotřeby neporušeny. Umění výroby těstovin „Maccheroncini di Campofilone“ se tedy zrodilo v kuchyních a poté v řemeslných dílnách, a tyto jemné nitky těsta nazlátlé barvy od té doby vždy představovaly něco zvláštního. Z obyčejného jídla se staly specialitou a symbolem zručnosti hospodyně podávanou při svátečních příležitostech. Původně se jedly pouze o významných svátcích a sloužily jako vzácný dar významným přátelům.

Po 600 let nezměněné tradice a zručnosti stály u zrodu rodinných podniků, které Campofilone proslavily v celém světě. Již v 15. století byly těstoviny „Maccheroncini di Campofilone“ považovány za specialitu a zmínky o nich lze nalézt v dopisech opatství Campofilone, v některých dokumentech Tridentského koncilu a v knihách s recepty v některých urozených rodinách. Na počátku 20. století pak některé hospodyňky a hospodské začaly podávat tyto těstoviny v typické podobě dlouhých tenkých nitek. Důkazem silného pouta mezi touto gastronomickou specialitou a místem jejího původu je zmínka o těstovinách „Maccheroncini di Campofilone“ v prvním gastronomickém průvodci Guida Gastronomica d’Italia vydaném klubem Touring Club Italiano v roce 1931. Toto spojení bylo ještě zesíleno po druhé světové válce a v roce 1960 byla otevřena výrobna těstovin „Nello Spinosi“. K dalšímu zvýšení výroby a rozšíření tohoto typického produktu z Campofilone došlo v roce 1965, kdy vstoupil na trh podnik „Alimentari Valdaso“.

Jednou z příležitostí k ochutnání této gastronomické speciality z Campofilone je lidová slavnost. Pořádá se každoročně od roku 1964, a to tři dny během první srpnové dekády. Při této příležitosti přijíždí do okolí Campofilone tisíce návštěvníků, kterým je podáno kolem 20 000 porcí těstovin, což dokazuje popularitu této slavnosti a výbornou pověst produktu „Maccheroncini di Campofilone“.

Výrobci těstovin z Campofilone získávají ocenění a uznání v národním i mezinárodním měřítku, čímž dokazují, že pověst a jméno vesnice Campofilone jsou s touto pochoutkou neoddělitelně spjaty. Zrodila se tak výrobní oblast s pracovníky úzce specializovanými na výrobu těstovin.

Těstoviny „Maccheroncini di Campofilone“ postupně pronikly na hlavní trhy v Evropě, ve Spojených státech, v Kanadě a v arabských i asijských zemích. Význam tohoto výrobku spočívá v zachování techniky zpracování staré několik set let, nezměněném jednoduchém a charakteristickém složení a ve zvláštním způsobu sušení. Kromě toho se jedná o produkt, při jehož výrobě je zapotřebí zvláštní zručnost a zkušenost. Díky těmto jedinečným vlastnostem je produkt „Maccheroncini di Campofilone“ vysoce jakostním z hlediska výnosnosti, chuti, lehkosti a snadnosti vaření.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh uznání chráněného zeměpisného označení „Maccheroncini di Campofilone“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 131 ze dne 8. června 2011.

Úplné znění specifikace produkce je k dispozici na internetové adrese:

http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo lze přímo vstoupit na domovskou stránku ministerstva (http://www.politicheagricole.it) a kliknout na „Qualità e sicurezza“ (Jakost a bezpečnost – na obrazovce nahoře vpravo) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

(3) Viz poznámka pod čarou 2.

16.3.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 78/9

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 78/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

„COPPA DE CORSE“/„COPPA DE CORSE — COPPA DI CORSICA“

č. ES: FR-PDO-0005-0992-26.04.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název:

„Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“

2. Členský stát nebo třetí země:

Francie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.2

Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Produkt „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ s chráněným označením původu se vyrábí ze solené, sušené a uzrálé vepřové krkovičky z prasat místního plemene nustrale.

Proces solení, sušení a zrání trvá nejméně pět měsíců, přičemž doba zrání činí více než dva měsíce (poslední fáze výroby produktu, která probíhá výhradně v přirozených podmínkách a je nutná k tomu, aby produkt získal správnou strukturu a aby se rozvinulo aroma).

Produkt se vyznačuje těmito vlastnostmi: je dlouhý 25 až 35 centimetrů, má válcovitý tvar a po sušení váží 0,8 až 2,2 kg.

Balí se do vepřového střeva nebo vepřové síťky z pobřišnice, které jsou ovázány provázkem nebo pokryty síťkou.

Plátek působí mastně, tvoří jej prorostlé libové maso homogenní červené až sytě červené barvy. Podkožní tuk má bílou až narůžovělou barvu.

Poměr tuku a libového masa v produktu po sušení se pohybuje mezi 30 a 50 %.

Produkt „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ má pevnou a měkkou strukturu.

Vyznačuje se bohatou škálou aromat (podtón lískových oříšků, hub či dřeva) a charakteristickou slanou chutí, případně s pepřovým nádechem.

Může mít také jemné aroma a chuť po uzení nebo máslovou chuť.

Chemicko-fyzikální a biochemické vlastnosti produktu (v % sušeného produktu/referenční sval = serratus ventralis):

—	celkový obsah lipidů v tukové tkáni ≥ 89 %,

—	obsah soli 6,5 až 10 %,

—	mezisvalový tuk ≥ 6 %,

—	stopy dusitanů/dusičnanů,

—	obsah vlhkosti ve svalovině 45 až 55 %,

—	obsah kyseliny olejové ≥ 45 %.

Produkt se může prodávat vcelku, nakrájený na plátky nebo porce ve vakuovém balení o minimální hmotnosti 200 gramů.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Vlastnosti jatečně upravených těl

K výrobě tohoto produktu se používají jatečně upravená těla prasat plemene nustrale, jejichž porážkový věk se pohybuje mezi 12 až 36 měsíci a porážková hmotnost činí 85 až 140 kg. Tloušťka sádla je 2,5 až 6 cm.

Vlastnosti plemene nustrale, vysoký porážkový věk, chov ve výběhu a výkrm především kaštany a žaludy propůjčují surovině vynikající jakost: červené až sytě červené zabarvení masa, vysoký obsah tuků a specifickou kvalitu tukové tkáně.

Vlastnosti čerstvého masa

—	krkovička se odkrojí na úrovni pátého žebra,

—	z jednoho prasete se získají dva kusy,

—	lehce zahnutý válcovitý tvar,

—	podkožní tuk se zčásti odstraňuje,

—	hmotnost v čerstvém stavu se pohybuje mezi 1,3 až 3,3 kg,

—	veškeré postupy při záporných teplotách (zmražení, hluboké zmražení…) se zakazují.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Zvířata se po odstavení chovají ve výběhu. Při něm se stáda přesunují po území lesů a pastvin a jejich pohyb se řídí mimo jiné dostupností zdrojů krmiva a ročním obdobím.

Potravu si ve výběhu zvířata obstarávají zčásti sama (trávy, kořeny, hlízy…). Chovatel pak stádu na území chovu podává doplňkové krmivo v denní dávce nepřesahující 2 kilogramy na prase. Doplňkové krmivo se alespoň z 90 % skládá z obilovin, olejnin, luštěnin a výrobků z nich, jejichž objem se počítá na základě konkrétního složení váženým hmotnostním průměrem, přičemž alespoň 60 % tvoří obiloviny a výrobky z nich (pšenice, ječmen, kukuřice). Kukuřice se smí v doplňkovém krmivu podávat až do 45 dnů před začátkem výkrmu.

Výkrm probíhá od října do března po dobu minimálně 45 dní. Během tohoto období se zvířata živí pouze žaludy a kaštany, které si alespoň v prvních 30 dnech sama najdou ve výběhu sloužícím k výkrmu (v dubových a kaštanových lesech). Následně se potrava může doplnit ječmenem. Denní dávka ječmene na prase musí být nižší než 4 kg. Celkový objem ječmene, kterým chovatel zvířata dokrmuje, nesmí během období výkrmu překročit 30 % krmiva ve formě kaštanů a/nebo žaludů.

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze produkce (narození, chov, výkrm, porážka prasat, zpracování a zrání uzenin) se povinně uskutečňují ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Porcování, krájení a balení musí povinně probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti, aby se zabránilo:

—	nedostatečnému dohledu nad organoleptickou kvalitou při skladování výrobků a manipulaci s nimi,

—	nedostatečnému dohledu nad sledováním, zpětným vysledováním a novým označováním výrobků.

Maso se krájí ručně, a to výhradně nožem, aby nedošlo k jeho zahřátí, které by mohlo poškodit specifické organoleptické vlastnosti. Povolené jsou tyto pomůcky: nůž na krájení a podložka.

Před krájením se nejdříve odstraní obal (přírodní střevo nebo vepřová síťka).

Po naporcování a nakrájení se výrobky okamžitě vakuově zabalí.

Libové maso se vyznačuje červenou až sytě červenou barvou. Protože se v něm kromě soli nenacházejí žádné konzervační látky (čímž se omezuje oxidace a dosahuje konstantní barvy výrobku), je nezbytné výrobek vakuově zabalit co nejrychleji, aby maso nezčernalo.

Tuk, který má zvláštní chuť, aroma, barvu i lesk, na vzduchu rychle žlukne, což potvrzuje nutnost rychlého balení ve vakuu.

Ze stejných důvodů se musí balení kusu, který se začal krájet, stihnout do 12 hodin.

Účelem těchto postupů je zabránit jakémukoli znehodnocení produktu, zejména pokud jde o jeho organoleptické vlastnosti.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

Nezávisle na platných pravidlech pro označování uzenářských výrobků, obsahuje označení produktu s chráněným označením původu „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ tyto údaje:

—	název označení původu „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“,

—	logo Evropské unie pro CHOP po zápisu do rejstříku Evropské unie.

Pouze v případě, že se jedná o produkt ze zvířat, která byla vykrmena výhradně kaštany a/nebo žaludy, lze na štítcích uvést i nápis „výkrm kaštany a/nebo žaludy“, „prasata vykrmená kaštany a/nebo žaludy“ či „100 % kaštanů/žaludů“.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast chráněného označení původu „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ je vymezena obcemi, jejichž fyzické prostředí splňuje podmínky tradičního chovu a zpracování produktu „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“, čemuž odpovídá celé korzické území, kromě pobřeží, které není pro výrobu tohoto produktu vhodné.

Zeměpisná oblast tedy zahrnuje departementy Corse-du-Sud a Haute-Corse, přičemž následující obce jsou do ni zahrnuty jen částečně:

Departement Corse-du-Sud: Afa, Ajaccio, Alata, Albitreccia, Ambiegna, Appietto, Arbellara, Arbori, Arro, Bastelicaccia, Belvédère-Campomoro, Bonifacio, Calcatoggio, Cannelle, Cargèse, Casaglione, Casalabriva, Cauro, Coggia, Cognocoli-Monticchi, Conca, Coti-Chiavari, Cuttoli-Corticchiato, Eccica-Suarella, Figari, Fozzano, Grosseto-Prugna, Lecci, Lopigna, Loreto-di-Tallano, Marignana, Monacia-d'Aullène, Olmeto, Olmiccia, Osani, Ota, Partinello, Piana, Pianottoli-Caldarello, Pietrosella, Pila-Canale, Porto-Vecchio, Propriano, Sainte-Lucie-de-Tallano, San-Gavino-di-Carbini, Sant'Andréa-d'Orcino, Sari-Solenzara, Sarrola-Carcopino, Sartène, Serra-di-Ferro, Serriera, Sollacaro, Sotta, Vico, Viggianello, Villanova, Zonza.

Departement Haute-Corse: Aghione, Aléria, Algajola, Antisanti, Aregno, Barbaggio, Barrettali, Bastia, Belgodère, Biguglia, Borgo, Brando, Cagnano, Calenzana, Calvi, Canale-di-Verde, Canari, Castellare-di-Casinca, Centuri, Cervione, Chiatra, Corbara, Ersa, Farinole, Furiani, Galéria, Ghisonaccia, Giuncaggio, L'Ile-Rousse, Linguizzetta, Lucciana, Lugo-di-Nazza, Lumio, Luri, Meria, Monte, Montegrosso, Monticello, Morsiglia, Nonza, Novella, Occhiatana, Ogliastro, Oletta, Olmeta-di-Capocorso, Olmeta-di-Tuda, Olmo, Palasca, Pancheraccia, Patrimonio, Penta-di-Casinca, Pietracorbara, Pietroso, Piève, Pigna, Pino, Poggio-di-Nazza, Poggio-d'Oletta, Poggio-Mezzana, Prunelli-di-Casacconi, Prunelli-di-Fiumorbo, Pruno, Rapale, Rogliano, Rutali, Saint-Florent, San-Gavino-di-Tenda, San-Giuliano, San-Martino-di-Lota, San-Nicolao, Santa-Lucia-di-Moriani, Santa-Maria-di-Lota, Santa-Maria-Poggio, Santa-Reparata-di-Balagna, Santo-Pietro-di-Tenda, Serra-di-Fiumorbo, Sisco, Solaro, Sorbo-Ocagnano, Speloncato, Taglio-Isolaccio, Talasani, Tallone, Tomino, Tox, Urtaca, Vallecalle, Valle-di-Campoloro, Ventiseri, Venzolasca, Vescovato, Vignale, Ville-di-Paraso, Ville-di-Pietrabugno, Volpajola.

Na obecních úřadech obcí, které patří do zeměpisné oblasti pouze částečně, byla uložena kartografická dokumentace vymezující hranice zeměpisné oblasti. Pokud jde o tyto obce, mapy s vyznačením daných zón jsou v souladu s požadavky směrnice INSPIRE k dispozici na internetových stránkách příslušného vnitrostátního orgánu.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Korzika má z klimatického, topografického i půdního hlediska, jakož i pokud jde o fungování ekosystémů, mimořádně svérázné přírodní prostředí.

Z geologického hlediska lze rozlišovat mezi hercynskou Korzikou na západě, kde převládá žula, granulit a porfyr, které vytvářejí velmi členitý reliéf, a alpskou Korzikou na severovýchodě, kde se vyskytuje lesklá břidlice a různé sedimentární útvary a kde pohoří dosahuje nižších výšek a reliéf je mírnější. Půdy v kombinaci s klimatickým odstupňováním umožňují, aby vznikl hustý rostlinný porost a dařilo se vegetaci, která vytváří příznivé prostředí pro chov stád typických místních prasat.

Korzika má středomořské podnebí, ale tím že se jedná o ostrov s tak výraznými výškovými rozdíly a členitým povrchem, které souvisí s jeho složitou topografií, je toto podnebí mimořádně rozmanité, z čehož vyplývají občas výrazné rozdíly mezi jednotlivými údolími nebo i sousedními úbočími.

Současná korzická flóra je hlavně středomořská a pochází z paleolitu. Izolace přispěla k nezávislému vývoji rostlinných druhů, a korzická flóra tak vykazuje vysoký počet endemických druhů.

Mezi různými vegetačními stupni nalezneme na Korzice i subhumidní středomořský stupeň, pro nějž je typický dub korkový a dub cesmínový. Nejrozšířenějším porostem tohoto stupně je křovinatá macchia.

Pro středomořský humidní stupeň jsou typické kaštanovníky. Na této úrovni mizí olivovníky, neboť horní hranice jejich výškového vegetačního pásma se shoduje s dolní hranicí výškového vegetačního pásma kaštanovníků.

Korzika je země s významným lesním hospodářstvím, jelikož místní půdní a klimatické podmínky jsou pro lesní porosty celkově velmi příznivé. Výjimečně dobře se na celém území ostrova daří právě kaštanovníkům a dubům.

Uzenářské výrobky mají dávnou tradici a spolu s mléčnými výrobky tvořily po dlouhou dobu jeden z hlavních zdrojů živočišných bílkovin v tradiční stravě obyvatel ostrova.

Současný způsob chovu pochází z dávné pastýřské tradice, která spočívala v přesunu stád prasat přes horské lesy a pastviny nebo zóny letní pastvy (výběhy) v závislosti na právě dostupných místních zdrojích krmiva.

Místní plemeno prasat nustrale náleží k iberickému typu. Jsou to odolná zvířata, která jsou mimořádně vhodná k tomuto typu chovu. Poměrně dobře využívají přírodní zdroje, které si najdou. Stáda prasat ve výběhu různých druhů (zalesněné oblasti, letní pastviny…), které se mohou měnit v závislosti na ročním období a dostupnosti místních zdrojů krmiva, vedou prasnice.

Po odstavení až do ukončení růstové fáze nosí chovatel zvířatům do výběhu doplňkové krmivo, bez něhož by se nemohla řádně vyvíjet. Zároveň si prasata i sama obstarávají krmivo, které je na daném území k dispozici (trávu, kořeny, hlízy…).

Během výkrmu se zvířata vypouštějí do dubových a kaštanových lesů, v nichž dozrály plody. Po celé podzimní a zimní období se krmí převážně kaštany a/nebo žaludy. Jediným povoleným doplňkovým krmivem je ječmen.

Tato fáze je klíčová, jelikož přímo ovlivňuje hmotnostní přírůstek a kvalitu sádla (vysoký obsah mononenasycených mastných kyselin a nízký obsah nasycených mastných kyselin).

V důsledku klimatických podmínek chovných oblastí bylo zapotřebí přizpůsobit konzervační metody. Prosadily se proto sušené uzenářské výrobky, k jejichž konzervaci se používalo solení a sušení.

Protože ještě neexistovalo průmyslové chlazení, které se začalo praktikovat až na konci 19. století, využívali obyvatelé tohoto ostrova možnosti, které jim nabízelo jejich okolí. Porážka a zpracovatelské postupy byly proto tehdy, stejně jako dnes, velmi závislé na ročním období. Z tohoto důvodu se produkt „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ konzumuje od dubna nejdéle do listopadu. Zejména v létě je běžnou, každodenní součástí místní stravy. Obyčejně se podává jako předkrm a je možné jej najít na stolech většiny ostrovanů.

Všechny zpracovatelské postupy jsou přírodní. Při výrobě se dodnes používají pouze přísady, které byly dostupné i v minulosti – sůl, pepř nebo paprika (žádné konzervační látky). Maso se suší v teple nad ohněm, k němuž se využívá dřevo z místních listnatých stromů.

Díky délce a tradičním podmínkám zrání (v přírodní jeskyni a při teplotě okolního prostředí) se dociluje specifických organoleptických vlastností, zejména pokud jde o rozvoj aromat a strukturu produktu.

5.2 Specifičnost produktu:

Produkt „Coppa de Corse“/„Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ má tyto specifické vlastnosti:

—	plátek je z libového masa homogenní červené až sytě červené barvy podle množství pigmentu ve svalech,

—	libové maso je prorostlé v závislosti na podílu mezisvalového tuku ve výši minimálně 6 %,

—	plátek má mastný vzhled, protože maso má vyšší obsah kyseliny olejové,

—	struktura plátku je měkká, což je důsledek zvýšené lipolýzy,

—	plátek se vyznačuje bohatým aromatem (podtón lískových oříšků, hub či dřeva), charakteristickou slanou chutí podle obsahu soli, který se pohybuje mezi 6,5 a 10 %, a případně pepřovým nádechem.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Zásadní vazbou na vymezené území je využívání místního plemene prasat nustrale. Odolnost tohoto místního plemene, jeho schopnost snášet velké klimatické i stravovací výkyvy a rychle si vytvářet tukové rezervy, když je k dispozici dostatek krmiva, ale i podmínky jeho chovu jsou jedinečné a obzvláště dobře přizpůsobené danému území – horským oblastem, chovu ve výběhu, dlouhému produkčnímu cyklu (vysoký porážkový věk a hmotnost jatečně upravených těl pod 140 kg) a stravě složené z přírodních zdrojů, zejména během výkrmu.

Hospodářství s extenzivním chovem prasat mohou na téměř celém korzickém území využívat hojnost zdrojů krmiva, neboť kaštanovníky a duby cesmínové se nacházejí jak v silně antropizovaných lesích, tak v oblastech se zemědělským a lesnickým hospodářstvím.

Výsledkem spojení přizpůsobivosti plemene a bohatství přírodních zdrojů, které mu jsou k dispozici, je produkt, jehož jakost vyjadřuje červená až sytě červená barva, výrazná adipozita (vysoký podíl podkožního tuku / libového masa a silně prorostlá svalová tkáň) a hmotnost po sušení, která činí maximálně 2,2 kg.

Fáze výkrmu má kromě toho přímý vliv na:

—	hmotnostní přírůstek zvířete, především nárůst objemu podkožního tuku (nad 2,5 cm),

—	kvalitu sádla (vysoký obsah mononenasycených mastných kyselin a nízký obsah nasycených mastných kyselin).

Toto vepřové maso se tedy dobře hodí k nasolení. Díky metodě nasolení, při níž se jako jediná konzervační látka používá výhradně mořská sůl, je zřetelně cítit slaná chuť hotového výrobku.

Toto vepřové maso je kromě toho možno nechat dlouho zrát v podmínkách přirozeného okolního prostředí. Výsledkem jsou specifické organoleptické vlastnosti, jako je pevná a měkká struktura a velmi bohaté aroma.

K organoleptickým zvláštnostem výrobku, zejména k pevné a měkké struktuře, přispívají i relativně vysoký obsah soli a dlouhý produkční cyklus (sušení a zrání), které nezpůsobují výraznou proteolýzu, ale zajišťují vysokou lipolýzu.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

http://agriculture.gouv.fr/IMG/pdf/CDCCoppaDeCorse_cle073621.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

(3) Viz poznámka pod čarou 2.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.078.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 78

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 16. března 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropská komise
2013/C 078/01	Stanovisko Komise ze dne 13. března 2013 k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů v důsledku vyřazení jaderné elektrárny Latina v Latině v regionu Lazio v Itálii z provozu	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2013/C 078/02	Směnné kurzy vůči euru	3

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2013/C 078/03	Výzva k předkládání návrhů ohledně společného pracovního programu ENIAC Joint Undertaking	4

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2013/C 078/04	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	5

2013/C 078/05	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	9