1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/1

Police Fédérale

DGJ/DJP/Service Central Drogues

Rue Frits Toussaint 47

1050 Bruxelles

Tel. +32 26427894

Fax +32 26427898

E-mail: dgj.djp.drugs.synthetiques@police.be

Supreme Cassation Prosecutor’s Office

1061 Sofia ‘Vitosha’ Blvd.

Tel. +359 29219330

Fax +359 29885895

E-mail: mpp_vkp@prb.bg

Policie České republiky

Národní protidrogová centrála

P.O. Box 62/NPC

170 89 Praha

Tel. +420 974836510

Fax +420 974836519

E-mail: npdc@mvcr.cz

Danish National Police

Police Department

National Centre of Investigation

Polititorvet 14

1780 Copenhagen V

Tel. +45 33148888

Fax +45 33322771

E-mail: nec@politi.dk

Estonian Forensic Science Institute

Tervise 30

13419 Tallinn

Tel. +372 6636600

E-mail: kohtuekspertiis@ekei.ee

National Bureau of Investigation

Forensic Laboratory

P.O. Box 285

FI-01301 Vantaa

Tel. +358 718786336

Fax +358 718786303

E-mail: kemia.huume.rtl.krp@poliisi.fi

ANSM

Pôle Stupéfiants et psychotropes

143-147 boulevard Anatole-France

93285 Saint-Denis Cedex

Tel. +33 155873633 / 3590

Fax +33 155873592

E-mail: marie-anne.courne@ansm.sante.fr

stephane.lucas@ansm.sante.fr

Garda National Drugs Unit

An Garda Síochána

Dublin Castle

Dublin 2

Tel. +353 16669900

Fax +353 16699985

Direzione centrale per i servizi antidroga

Via Torre di Mezzavia 9

00173 Roma RM

Tel. +39 064651

Fax +39 0646523689 / 0646523885

E-mail: direzione.antidroga@interno.it

Pharmaceutical Services

Ministry of Health

1475 Nicosia

Tel. +357 608607 / 608

Fax +357 22608649 / 793

E-mail: phscentral@phs.moh.gov.cy

apantelidou@phs.moh.gov.cy

Lithuanian Criminal Police Bureau

Saltoniskiu str. 19

LT-08105 Vilnius

Tel. +370 52719768 / 52717928

Fax +370 52717917

E-mail: lkpb.rastine@policija.lt

drugs@policija.lt

Forensic Research Department of the State Police

Bruninieku street 72B

Riga, LV-1009

Tel. +371 67208405

E-mail: kimiki@ec.vp.gov.lv

Laboratoire National de Santé

Division «Toxicologie»

162A, avenue de la Faiencerie

1511 Luxembourg

Tel. +352 466644474 / 466644472

Fax +352 221331

National Police Headquarters

Central Drug Administration Unit

Budapest

Teve St. 4–6.

1139

Budapest

P.O. Box 314

1903

Tel. +36 14435618

Fax +36 14435514

E-mail: kincsesi@orfk.police.hu

Office of Health Authorisation and Administrative Procedures

Department of Narcotic Drugs Control

Budapest

Zrínyi St. 3.

1051

Tel. +36 13257970

Fax +36 13110063

E-mail: narcotic@eekh.hu

Malta Police Drug Squad

Police HQ

Floriana

Tel. +356 22942021

Fax +356 21239909

E-mail: neil.harrison@gov.mt

Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte Bundesopiumstelle

Kurt-Georg-Kiesinger-Allee 3

53175 Bonn

Tel. +49 22820730

Fax +49 2282075210

E-mail: btm@bfarm.de

Nederlands Forensisch Instituut (Nizozemský institut soudní policie)

Laan van Ypenburg 6

2497 GB The Hague

P.O. Box 24044

2490 AA The Hague

Tel. +31 708886283 / 708886270

Fax +31 708886557

Central Bureau of Investigation, Police Headquarters

Pulawska 148/150

02-624 Warsaw

Tel. +48 226015049

Fax +48 226015019

E-mail: cbs@policja.gov.pl

Police Scientific Laboratory

Head of Toxicology Unit

Rua Gomes Freire 174.o

1169-007 Lisboa

Tel. +351 218641740

Fax +351 213150808

E-mail: lpc.toxicologia@pj.pt

Bundesminsterum für Inneres

Bundeskriminalamt

Josef-Holaubek-Platz 1

1090 Wien

Tel. +43 2483685621

Fax +43 2483685690

E-mail: BMI-II-BK-6-2-1@bmi.gv.at

Ministry of Administration and Interior

General Directorate of the Romanian Police

Central Laboratory for Drug Analysis and Profiling

Șos. Ștefan cel Mare No 13-15, 2nd district

Bucharest

Tel. +40 212082525-26792

Fax +40 213100522

E-mail: laborator-co@politiaromana.ro

Ministry of Finance

General Directorate of General State Chemical Laboratory

3rd Chemical Service of Athens Department of Narcotics

An. Tsoha Street 16

115 21 Athens

Tel. +30 2106479333

Fax +30 2106479303 / 6481587

E-mail: narkot@ath.forthnet.gr

Prezídium Policajného zboru

Úrad medzinárodnej policajnej spolupráce

Račianska 45

812 72 Bratislava

Tel. +421 961056450

Fax +421 961056459

E-mail: spocumps@minv.sk

General Police Directorate

National Forensic Laboratory

Vodovodna 95

SI-1000 Ljubljana

Tel. +386 14284493

Fax +386 14284986

GSM +386 41719892

E-mail: nfl@policija.si

sonja.klemenc@policija.si

Drugs Intelligence Unit

Forensic Science Service

Drugs Team

Operational Headquarters

Priory House

Gooch Street North

Birmingham

B5 6QQ

Tel. +44 1216076821

Fax +44 1216224756

E-mail: diu@fss.pnn.police.uk

Oficina Central Nacional de Estupefacientes (OCNE)

Complejo Policial de Canillas

Comisaría General de Policía Judicial

C/ Julián González Segador, s/n

28043 Madrid

Tel. +34 915822540 / 915822560

Fax +34 915822980

E-mail: cenci@dgp.mir.es

Swedish National Laboratory of Forensic Science (SKL)

Statens kriminaltekniska laboratorium

SE-581 94 Linköping

Tel. +46 105628300

Fax +46 105628047

E-mail: skl@skl.polisen.se

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/4

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M6777. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/4

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6738. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/5

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32013M6731. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/6

1.1

Navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu je odpovědí na žádost hlav států a vlád na summitu eurozóny dne 29. června 2012, aby došlo k předložení návrhů na zřízení jednotného mechanismu dohledu (3). ECB v obecné rovině tyto návrhy vítá, neboť jsou v souladu s hlavními závěry zprávy předsedy Evropské rady ze dne 26. června 2012 (4) a se závěry Evropské rady ze dne 29. června a 18. října 2012. Je třeba zásadně posílit architekturu hospodářské a měnové unie s cílem přerušit nežádoucí spojení mezi bankami a státy v některých členských státech eurozóny, jakož i s cílem zvrátit současný proces fragmentace finančního trhu eurozóny.

1.2

Zřízení jednotného mechanismu dohledu by mělo přispět k obnovení důvěry v bankovní sektor a k oživení mezibankovních úvěrů a přeshraničních úvěrových toků pomocí nezávislého integrovaného dohledu pro všechny zúčastněné členské státy na základě systému, který zahrnuje ECB a vnitrostátní orgány dohledu. Tím, že jednotný mechanismus dohledu odstraní vnitrostátní odchylky a lépe zohlední potřeby integrované měnové oblasti, přispěje též k účinnému uplatňování jednotného souboru pravidel pro finanční služby a k harmonizaci postupů a praxe dohledu. V této souvislosti je ECB připravena vykonávat nové úkoly týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, jež jsou zakotveny v nařízení o jednotném mechanismu dohledu. ECB má za to, že čl. 127 odst. 6 Smlouvy tvoří vhodný právní základ pro rychlé a účinné svěření zvláštních úkolů v oblasti dohledu ECB.

1.3

ECB podporuje závěry prozatímní zprávy předsedy Evropské rady o hospodářské a měnové unii a integrovaném finančním rámci (5). ECB v této souvislosti bere na vědomí, že Evropská rada vyzývá k urychlenému přijetí ustanovení týkajících se harmonizace vnitrostátních rámců pro řešení problémů (6) a rámců pro pojištění vkladů (7) v návrzích právních předpisů a v návrzích kapitálových požadavků pro banky do konce roku 2012 (8), což by vytvořilo základ pro provádění jednotného mechanismu dohledu. V prozatímní zprávě bylo dále poukázáno na skutečnost, že integrovaný finanční rámec nelze koncipovat odděleně od kroků vedoucích k integrovanějším fiskálním a ekonomickým rámcům, a dále bylo zdůrazněno, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku na cestě k jednotnému mechanismu řešení problémů. ECB má za to, že tento jednotný mechanismus řešení problémů – s těžištěm na evropském orgánu pro řešení problémů – je v zájmu dosažení dobře fungující unie v oblasti finančního trhu skutečně nezbytným doplňkem jednotného mechanismu dohledu. Tento mechanismus by proto měl být zřízen nebo by alespoň měly být jasně stanoveny lhůty pro jeho zřízení, když ECB převezme svou odpovědnost v oblasti dohledu v plném rozsahu – tj. na konci níže uvedeného přechodného období.

1.4

Z pohledu ECB by navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu mělo být v souladu s následujícími hlavními zásadami. Za prvé, ECB by v rámci jednotného mechanismu dohledu měla být schopna vykonávat úkoly, které jí byly svěřeny, účinně a důsledně, aniž by byla ohrožena její pověst. Za druhé, ECB by při plnění všech svých úkolů měla být i nadále nezávislá. Za třetí, nové úkoly ECB v oblasti dohledu by měly být přísně odděleny od úkolů v oblasti měnové politiky, které ECB ukládá Smlouva. Za čtvrté, ECB by měla mít úplný přístup k poznatkům, odborným znalostem a provozním zdrojům vnitrostátních orgánů dohledu. Za páté, jednotný mechanismus dohledu by měl být provozován zcela v souladu se zásadami, které tvoří základy pro jednotný trh finančních služeb, a zcela v souladu s jednotným souborem pravidel pro finanční služby. ECB v tomto směru rovněž vítá možnost zapojit do jednotného mechanismu dohledu členské státy mimo eurozónu s cílem zajistit větší harmonizaci postupů v oblasti dohledu v rámci Evropské unie, čímž dochází k posílení vnitřního trhu. Za šesté, ECB je připravena splňovat nejvyšší standardy odpovědnosti za úkoly v oblasti dohledu.

1.5

Za prvé, k tomu, aby jednotný mechanismus dohledu mohl provádět účinný dohled, svěřuje navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu ECB zvláštní úkoly v oblasti dohledu, které jsou spojeny s nezbytnými odpovídajícími pravomocemi v oblasti dohledu a provádění šetření, jakož i přímým přístupem k informacím. To je zásadní k zajištění toho, aby jednotný mechanismus dohledu vykonával svoje úkoly účinně. ECB vítá, že jsou zahrnuty všechny úvěrové instituce. To je důležité v zájmu zachování rovných podmínek pro všechny banky i zabránění segmentace bankovního systému. ECB v neposlední řadě vítá návrh, aby jí byly svěřeny pravomoci v oblasti makroobezřetnostního dohledu, neboť bude schopna koordinovat užívání makroobezřetnostní a mikroobezřetnostní politiky. ECB rovněž bere na vědomí, že navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu stanoví, že ECB by při plnění svých úkolů v oblasti dohledu měla zajišťovat bezpečnost a dobrý stav úvěrových institucí a stabilitu finančního systému (9), což znamená, že povinnosti ECB jsou rovněž makroobezřetnostní povahy. ECB má za to, že navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu by mělo umožnit použití makroobezřetnostních nástrojů podle právních předpisů Unie, a to buď z vlastního podnětu ECB, nebo z podnětu vnitrostátních orgánů. S ohledem na odpovědnost za finanční stabilitu, znalost národních ekonomik a finančních systémů (10) a blízký kontakt s nimi by vnitrostátní orgány měly mít k dispozici dostatečné nástroje k řešení makroobezřetnostních rizik týkajících se konkrétní situace v zúčastněných členských státech, aniž by byla dotčena možnost jednotného mechanismu dohledu také jednat s cílem těmto rizikům účinně zamezit. S ohledem na význam funkčního oddělení makroobezřetnostního a mikroobezřetnostního dohledu a odpovědnost Rady guvernérů za finanční stabilitu by měl rámec jednotného mechanismu dohledu předpokládat zvláštní postupy pro zapojení Rady guvernérů, pokud se týká rozhodnutí ECB o opatřeních makroobezřetnostní politiky.

1.6

Za druhé, ECB musí plnit úkoly, které jí byly na základě navrhovaného nařízení o jednotném mechanismu dohledu svěřeny, aniž by byly dotčeny cíle ESCB ve smyslu článku 127 Smlouvy (11). ECB zajistí, aby její činnost v rámci jednotného mechanismu dohledu neovlivňovala plnění úkolů ESCB podle Smlouvy a statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), ani aby neohrožovala její institucionální postavení. Na základě Smlouvy a statutu (12) požívá ECB při plnění svých úkolů, které zahrnují všechny úkoly v oblasti dohledu, které jí byly svěřeny na základě čl. 127 odst. 6 Smlouvy, úplné nezávislosti (13). V tomto ohledu platí požadavek Smlouvy na nezávislost ECB pro ECB jako celou instituci, a zahrnuje tedy její orgány včetně dozorčí rady a jejích členů při plnění povinností na základě navrhovaného nařízení o jednotném mechanismu dohledu. Nezávislost ECB rovněž zahrnuje provozní nezávislost orgánů dohledu, jak je uvedeno v Základních zásadách účinného bankovního dohledu („Core Principles for Effective Banking Supervision“, dále jen „Základní zásady“), které nedávno přijal Basilejský výbor pro bankovní dohled (14).

1.7

Dalším souvisejícím aspektem Základních zásad k zajištění účinnosti dohledu je přiměřená právní ochrana orgánů dohledu při výkonu jejich funkce za účelem ochrany veřejného zájmu. V tomto ohledu si ECB všímá normativního trendu a judikatury v některých členských státech a na globální úrovni, jež směřují k omezení odpovědnosti orgánů dohledu. ECB se domnívá, že ECB, vnitrostátní příslušné orgány a jejich příslušní úředníci by měli nést odpovědnost jen v případě úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti. Za prvé by toto omezení odráželo obecné zásady vnitrostátních právních předpisů z oblasti bankovního dohledu v rostoucím počtu členských států i v různých významných světových finančních centrech, jež směřují k omezení odpovědnosti dohledu. Za druhé by to bylo v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, který odpovědnost shledává jen v případě kvalifikované nezákonnosti. Za třetí by Unie touto úpravou docílila souladu s globálním konsensem dosaženým v Základních zásadách, podle nichž musí právní předpisy v oblasti dohledu chránit orgán dohledu a jeho zaměstnance před soudními spory z důvodu jednání a/nebo opominutí při plnění jejich povinností v dobré víře a náklady na obhajobu těchto jednání a/nebo opominutí, aby se dále posílilo postavení orgánu dohledu ve vztahu k dohlíženým subjektům (15). Za čtvrté je tento globální konsensus založen na složitosti úkolů v oblasti dohledu. Orgány dohledu jsou povinny chránit pluralitu zájmů v dobře fungujícím bankovním systému a ve finančním systému jako celku. Orgány dohledu musí kromě toho zejména v době krize pracovat za přísného časového omezení. Za páté, vyjasnění režimu odpovědnosti v rámci jednotného mechanismu dohledu, který funguje v prostředí více jurisdikcí, by přispělo k: i) harmonizovanému režimu odpovědnosti v rámci jednotného mechanismu dohledu; ii) zachování způsobilosti jednotného mechanismu dohledu jednat, neboť příliš přísný a diverzifikovaný režim odpovědnosti v rámci složité struktury jednotného mechanismu dohledu by mohl oslabit odhodlání orgánu dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu přijmout nezbytné opatření, a iii) omezení spekulativních právních řízení založených na údajné odpovědnosti za jednání nebo opominutí orgánu jednotného mechanismu dohledu.

1.8

S cílem předcházet možným konfliktům zájmů a zajistit samostatné rozhodování při plnění úkolů a současně zajistit soulad s institucionálním rámcem ESCB je za třetí zásadní, aby úkoly z oblasti měnové politiky byly přísně odděleny od úkolů v oblasti dohledu, které byly ECB svěřeny. Za tímto účelem jsou k zajištění oddělení těchto úkolů zapotřebí vhodné struktury správy a řízení, které současně umožní, aby ze vzájemného působení měla prospěch celková struktura. V tomto směru by mělo být zajištěno, aby nová dozorčí rada tvořila na základě navrhovaného nařízení o jednotném mechanismu dohledu i v kontextu rámce Smlouvy nejdůležitější centrum funkce dohledu ECB. Kromě vedoucích dohledu příslušných orgánů zúčastněných členských států by v dozorčí radě měli být jako pozorovatelé zúčastněni i zástupci národních centrálních bank, které vykonávají činnosti v oblasti dohledu, které jsou na základě ustanovení právních předpisů činností doplňkovou k činnosti vnitrostátních příslušných orgánů. Dozorčí rada by dále měla mít v nejvyšším možném rozsahu k dispozici nezbytné nástroje a odborné znalosti k účinnému plnění svých úkolů, při čemž je třeba respektovat konečnou odpovědnost rozhodovacích orgánů ECB vyplývající z právních předpisů. V této souvislosti by rámec pro fungování dozorčí rady měl zajistit rovné zacházení, pokud se týká účasti zástupců vnitrostátních příslušných orgánů všech zúčastněných členských států včetně členských států, které s ECB navázaly úzkou spolupráci. S ohledem na zkušenosti různých národních centrálních bank, které již dohled vykonávají, ECB zavede vhodná interní pravidla a postupy k zajištění dostatečného oddělení funkcí, jež tyto úkoly podporují.

1.9

Za čtvrté, pro jednotný mechanismus dohledu je zásadní, aby byl při plnění nových úkolů v oblasti dohledu schopen využít odborné znalosti a zdroje vnitrostátních orgánů dohledu. Nezbytností jsou podrobné kvalitativní informace a konsolidovaná znalost úvěrových institucí, jakož i spolehlivé kvantitativní informace. Při zachování jednoty systému dohledu a zamezení duplikace bude mít jednotný mechanismus dohledu pomocí vhodných decentralizačních postupů prospěch z těsné blízkosti vnitrostátních orgánů dohledu subjektům pod dohledem a současně bude schopen zajistit nezbytnou kontinuitu a jednotnost dohledu v rámci všech zúčastněných členských států. V této souvislosti by navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu mohlo lépe objasnit praktické způsoby decentralizace úkolů v oblasti dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu zejména tím, že stanoví určité základní organizační zásady. Toto nařízení by mělo zejména stanovit, že ECB by měla mít možnost se obrátit na vnitrostátní příslušné orgány za účelem plnění úkolů v oblasti dohledu, zejména pokud se týká úvěrových institucí menšího hospodářského, finančního nebo obezřetnostního významu, aniž by bylo dotčeno právo ECB poskytovat rady a udílet pokyny, nebo převzít úkoly vnitrostátních orgánů, je-li to nezbytné. Navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu by kromě toho mělo být základem pro vhodný rámec pro účinné rozdělení úkolů v oblasti dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu včetně postupů pro oznamování rozhodnutí, která v oblasti dohledu přijímají vnitrostátní příslušné orgány. Kromě zvláštních pravidel, jež by měla být obsažena v navrhovaném nařízení o jednotném mechanismu dohledu, by proto ECB v konzultaci s vnitrostátními příslušnými orgány, které jsou zúčastněny v jednotném mechanismu dohledu, měla v podrobných pravidlech, jež jsou třeba k provedení tohoto rámce, dále stanovit kritéria a mechanismy pro decentralizaci v rámci jednotného mechanismu dohledu. Tato pravidla by měla úvěrovým institucím, jakožto adresátům opatření v oblasti dohledu, zejména umožnit jednoznačně určit příslušný kontaktní orgán. ECB i vnitrostátní příslušné orgány musí být kromě toho v souladu se svou organizační autonomií schopny určit zdroje nezbytné k provedení jejich úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu. V neposlední řadě bude důležité zajistit, aby konečná odpovědnost ECB za dohled v rámci jednotného mechanismu dohledu byla sladěna s kontrolními pravomocemi nad jednotným mechanismem dohledu jako celkem a nad dohlíženými subjekty, jakož i s ujednáními o velmi úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány včetně zvláštních pravidel pro nouzové situace a dostatečných informačních toků. S cílem rovněž předejít zdvojení zpravodajských povinností úvěrových institucí by proto měla být v rámci jednotného mechanismu dohledu dána účinná ujednání o informačních tocích.

1.10

Za páté musí navrhovaná nařízení o jednotném mechanismu dohledu a o Evropském orgánu pro bankovnictví zajistit, že nový rámec bude v souladu s jednotným trhem. K dosažení tohoto cíle mohou přispět následující dva hlavní prvky. Navrhované nařízení o jednotném mechanismu dohledu by členským státům, které se chtějí připojit k jednotnému mechanismu dohledu, mělo za prvé umožňovat, aby se zapojily do vhodných mechanismů úzké spolupráce a aby se v plném rozsahu účastnily činnosti dozorčí rady na rovnocenném základě s členskými státy eurozóny, tj. se stejnými právy a povinnostmi. Za druhé, to, že se ECB svěřují úkoly v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech eurozóny, vytváří nový institucionální rámec, kvůli němuž může být nezbytné provést úpravy správy a řízení Evropského orgánu pro bankovnictví. Navrhované nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví by mělo obsahovat nezbytné úpravy struktury správy a řízení, jakož i pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví zejména zakotvením rovného zacházení s vnitrostátními orgány dohledu a ECB při zachování nezávislosti ECB. ECB se bude i nadále účastnit v radě orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví za podmínek uvedených v nařízení (EU) č. 1093/2010 (16). S ohledem na svou novou ústřední roli v jednotném mechanismu dohledu bude ECB přispívat k zajištění toho, aby vnitrostátní příslušné orgány, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, v rozhodovacích orgánech Evropského orgánu pro bankovnictví zaujímaly vzájemně shodná stanoviska k otázkám, které spadají do oblasti působnosti úkolů ECB v oblasti dohledu, včetně přijímání příslušných zvláštních pravidel v této oblasti, aniž by byly dotčeny úkoly vnitrostátních příslušných orgánů v oblasti dohledu. V neposlední řadě by mohla být přijata vhodná opatření k zajištění plynulé spolupráce jednotného mechanismu dohledu s nezúčastněnými členskými státy.

1.11

Za šesté, nepostradatelnou protiváhou nezávislosti je demokratická odpovědnost. ECB již nese odpovědnost a má povinnost podávat zprávy, přičemž tyto požadavky by měly být ve vztahu k jejím stávajícím úkolům v plném rozsahu zachovány. ECB bere na vědomí, že na základě navrhovaného nařízení o jednotném mechanismu dohledu jí budou uloženy obdobné povinnosti s ohledem na její nové úkoly v oblasti dohledu. Vycházejíce z těchto zákonných povinností by měly být vytvořeny samostatné a přiměřené formy odpovědnosti, které by byly v souladu i se Základními zásadami. Tyto mechanismy odpovědnosti by měly zohledňovat následující úvahy. Za prvé, měly by respektovat nezávislost ECB. Za druhé, odpovědnost by měla nastávat na úrovni, na které jsou rozhodnutí přijímána a prováděna. Mechanismy odpovědnosti by proto měly být v prvé řadě vytvářeny na evropské úrovni, aniž by byla dotčena stávající úprava odpovědnosti vnitrostátních orgánů dohledu, která se rovněž vztahuje na příslušné úkoly těchto orgánů v oblasti dohledu, jež nebyly svěřeny jednotnému mechanismu dohledu, případně příležitostná výměna stanovisek předsedy či členů dozorčí rady s národními parlamenty. Za třetí, měly by být zavedeny spolehlivé mechanismy k zabezpečení důvěrnosti informací z oblasti dohledu.

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/12

(1)

Rada rozhodnutím ze dne 16. července 2012 (2) jmenovala členy řídící rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na období od 18. září 2012 do 17. září 2015.

(2)

V řídící radě střediska se pro Švédsko uvolnilo jedno místo člena v kategorii zástupců zaměstnavatelů,

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/13

(1)

Rada rozhodnutím ze dne 16. července 2012 (2) jmenovala členy řídící rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na období od 18. září 2012 do 17. září 2015.

(2)

Po odstoupení pana Romualdase PUSVAŠKISE se v řídící radě střediska uvolnilo místo člena v kategorii zástupců vlád.

(3)

Člen řídící rady výše uvedeného střediska by měl být jmenován na zbývající část funkčního období, které končí dnem 17. září 2015,

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/14

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/15

(1)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního příspívání Unie na specifická veterinární opatření. Tato opatření mají zahrnovat tlumení slintavky a kulhavky. Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví, že podpora Unie může být poskytnuta na vytvoření rezerv očkovacích látek proti slintavce a kulhavce v Unii, a požaduje stanovení výše účasti Unie a podmínek, které se na ni mohou vztahovat.

(2)

V souladu s rozhodnutím Rady 91/666/EHS ze dne 11. prosince 1991 o vytvoření rezerv očkovacích látek proti slintavce a kulhavce ve Společenství (3) byly vytvořeny rezervy antigenů pro rychlou výrobu očkovacích látek proti slintavce a kulhavce.

(3)

Podle směrnice 2003/85/ES Komise zajistí, aby rezervy koncentrovaných inaktivovaných antigenů v Unii pro výrobu očkovacích látek proti slintavce a kulhavce byly skladovány v prostorách banky antigenů a očkovacích látek Unie. Tyto rezervy jsou z bezpečnostních důvodů uchovávány na určených místech v prostorách výrobce.

(4)

Počet dávek a druhy kmenů a subtypů antigenů viru slintavky a kulhavky skladované v bance antigenů a očkovacích látek Unie je třeba stanovit s ohledem na potřeby odhadované v rámci pohotovostních plánů stanovených ve směrnici 2003/85/ES a na základě epizootologické situace, případně po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie pro slintavku a kulhavku (4)  (5)  (6).

(5)

V souladu s rozhodnutím Komise 2009/486/ES ze dne 22. června 2009 o nákupu antigenů viru slintavky a kulhavky (7) a rozhodnutím Komise K(2010) 3913 ze dne 21. června 2010 o nákupu antigenů viru slintavky a kulhavky a o odstranění těchto antigenů z rezerv Unie a jejich nahrazení a o změně rozhodnutí 2009/486/ES (8) Komise na základě nových smluv uzavřených s výrobcem provedla reorganizaci banky antigenů a očkovacích látek Unie.

(6)

V souladu s čl. 83 odst. 3 směrnice 2003/85/ES a článkem 15 rozhodnutí 2009/470/ES a pokud je to v zájmu Unie, mohou být třetím zemím, zejména třetím zemím s endemickým výskytem slintavky a kulhavky, dodávány očkovací látky. V závislosti na nákazové situaci v cílové třetí zemi se může jednat o polyvalentní očkovací látky s různým složením odpovídajících antigenů.

(7)

Nákazová situace týkající se slintavky a kulhavky se v určitých částech severní Afriky a západní Eurasie podstatně zhoršila zejména v důsledku šíření virů slintavky a kulhavky, které jsou v těchto zemích exotické, nebo v důsledku zavlečení nových, antigenně odlišných linií dříve cirkulujících sérotypů.

(8)

V reakci na epizootologickou situaci v oblastech sousedících s Unií je proto třeba nakoupit dodatečná množství antigenů.

(9)

V souladu s článkem 75 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „finanční nařízení“), a s čl. 90 odst. 1 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10) (dále jen „prováděcí pravidla“), musí závazku výdajů z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu, přičemž toto rozhodnutí musí být přijaté orgánem nebo subjekty, na které byly orgánem delegovány pravomoci.

(10)

Jelikož souhrnná rozpočtová kapitola vyhrazená pro plánovanou veřejnou zakázku a předběžný počet a typy předpokládaných smluv a časový rámec pro zahájení zadávacího řízení vymezený v tomto rozhodnutí představují dostatečně přesný rámec ve smyslu čl. 90 odst. 3 prováděcích pravidel, je stávající rozhodnutí rozhodnutím o financování ve smyslu článku 75 finančního nařízení.

(11)

Podle čl. 80 odst. 4 směrnice 2003/85/ES by Komise měla uzavřít s výrobcem smlouvu o nákupu, dodání a skladování antigenů. Smlouva by měla obsahovat ustanovení o zpětném odkupu antigenů výrobcem na konci jejich pětileté záruční doby.

(12)

Směrnice 2003/85/ES stanoví, že informace o množstvích a subtypech antigenů nebo schválených očkovacích látek skladovaných v bance antigenů a očkovacích látek Unie se považují za důvěrné. Informace o množstvích a subtypech antigenů viru slintavky a kulhavky uvedené v příloze tohoto rozhodnutí by proto neměly být zveřejněny.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/17

—

měření dopadů nad rámec finanční návratnosti,

—

finanční gramotnost,

—

analýza nákladů a přínosů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

—

v oblasti výzkumu „Měření dopadů nad rámec finanční návratnosti“ získává London School of Economics and Political Science (Spojené království), a

—

v oblasti výzkumu „Analýza nákladů a přínosů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací“ získává milánská univerzita (Itálie).