26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 25/1

(1)

Dostupnost širokopásmového připojení má strategický význam jak pro evropský růst a inovace ve všech odvětvích hospodářství, tak pro sociální a územní soudržnost. Strategie Evropa 2020 zdůrazňuje význam zavedení širokopásmového připojení jako součásti této růstové strategie EU pro nadcházející desetiletí a stanovuje v oblasti rozvoje širokopásmového připojení řadu cílů. Jedna z jejích stěžejních iniciativ, Digitální agenda pro Evropu (dále jen „Digitální agenda“) (1) uznává socioekonomické výhody širokopásmového připojení a zdůrazňuje jeho význam pro konkurenceschopnost, sociální začleňování a zaměstnanost. Dosažení cíle strategie Evropa 2020, jenž spočívá v inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění, závisí i na tom, zda je poskytován plošný a cenově dostupný přístup k vysokorychlostní internetové infrastruktuře a službám. Evropa musí vyřešit financování kvalitní a cenově dostupné širokopásmové infrastruktury, protože jde o klíčový předpoklad pro zvyšování její konkurenceschopnosti a inovativnosti, vytváření pracovních míst pro mladé lidi, dále pro prevenci přemisťování hospodářské činnosti či přilákání vnitřních investic. Tato agenda znovu potvrzuje cíl strategie Evropa 2020 vybavit základním širokopásmovým připojením všechny obyvatele Evropy do roku 2013 a snaží se zajistit, aby do roku 2020 i) měli všichni Evropané přístup k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) a ii) nejméně 50 % evropských domácností mělo internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s.

(2)

Odhaduje se (2), že na dosažení cíle, jímž je přístup k internetu o rychlosti vyšší než 30 Mb/s, by byly potřebné investice ve výši až 60 miliard EUR. Zajištění rychlosti internetového připojení přesahující 100 Mb/s (3) pro nejméně 50 % domácností by si pak vyžádalo až 270 miliard EUR. Tyto investice pocházejí především od komerčních investorů. Nicméně cílů Digitální agendy nemůže být dosaženo bez podpory z veřejných prostředků. Z tohoto důvodu agenda vyzývá členské státy k využití „veřejného financování v souladu s pravidly EU o hospodářské soutěži a státních podporách“, aby splnily cíle pokrytí, rychlosti přenosu a využívání sítí definované ve strategii Evropa 2020 (4). Očekává se, že v budoucnu poroste poptávka po kapacitně náročných službách, jako je cloud computing, budou se intenzivněji používat technologie peer-to-peer, dojde k dalšímu rozvoji sociálních sítí a videoslužeb na vyžádání.

(3)

Odvětví elektronické komunikace prošlo důkladnou liberalizací a podléhá nyní odvětvové regulaci. Předpisový rámec EU pro elektronické komunikace rovněž upravuje pravidla harmonizace týkající se širokopásmového přístupu (5). Pokud jde o stávající širokopásmové sítě, velkoobchodní trhy doposud podléhají regulaci ex ante ve většině členských států. V rámci podpory konkurenčních trhů, motivace k investicím a rozšiřování nabídky pro spotřebitele se regulační přístup osvědčil: například největší širokopásmové pokrytí a využívání širokopásmového připojení vykazují členské státy, v nichž funguje hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury v kombinaci s účinnou regulací ex ante na podporu hospodářské soutěže v oblasti služeb. Při dalším zavádění širokopásmových sítí a zejména přístupových sítí nové generace („dále jen sítě NGA“) je nadále nutný zásah vnitrostátních regulačních orgánů (dále jen „VRO“) – vzhledem k úloze, kterou v odvětví elektronických komunikací mají.

(4)

O to důležitější je, aby se veřejné prostředky v tomto odvětví vynakládaly obezřetně a aby Komise zajišťovala, že státní podpora doplňuje a nikoliv nahrazuje investice účastníků trhu. Každý státní zásah by měl co nejvíce omezovat riziko vytěsnění soukromých investic, změn komerční motivace k investicím a v konečném důsledku narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem Evropské unie.

(5)

Ve svém sdělení o modernizaci státní podpory Komise uvádí, že politika státní podpory by měla spočívat ve zjednodušování vhodně koncipované podpory zaměřené na selhání trhu a na cíle společného evropského zájmu (6). Opatření státní podpory mohou za jistých podmínek napravit selhání trhu, a tím zlepšit fungování trhů a zvýšit konkurenceschopnost. Dále může být státní podpora použita k dosažení přínosnějších a spravedlivějších výsledků fungování trhů v případě, že trhy sice mají efektivní výsledky, ale ty se považují za neuspokojivé z hlediska politiky soudržnosti. Konkrétně může správně zacílený státní zásah v oblasti širokopásmového připojení přispět ke zmenšení „digitální propasti“ (7) mezi oblastmi či regiony, ve kterých jsou nabízeny cenově dostupné a konkurenceschopné širokopásmové služby, a oblastmi, v nichž se tyto služby nenabízejí.

(6)

Pokud by se však státní podpora na širokopásmové připojení uplatňovala v oblastech, v nichž by se komerční investoři obvykle rozhodli investovat nebo ve kterých již investovali, mohlo by to výrazně oslabit jejich motivaci investovat v první řadě do širokopásmového připojení. V těchto případech by státní podpora na širokopásmové připojení mohla být kontraproduktivní vzhledem k cíli, který sleduje. Účelem kontroly státní podpory v odvětví širokopásmového připojení je zajistit, aby opatření státní podpory přinesla větší širokopásmové pokrytí a rozšíření širokopásmového připojení nebo aby je přinesla rychleji, než by bylo dosaženo bez státní podpory, a zároveň podporovat kvalitnější a cenově dostupnější služby, jakož i investice na zvýšení konkurenceschopnosti. Kladné účinky podpory by měly převážit nad narušením hospodářské soutěže.

(7)

Většina členských států vypracovala v reakci na výzvu Komise v rámci Digitální agendy národní strategie pro širokopásmové připojení, pomocí nichž mají na svém území dosáhnout cílů agendy. Většina těchto strategií počítá s využitím veřejných prostředků při rozšiřování širokopásmového pokrytí v oblastech, v nichž komerční provozovatelé nemají motivaci investovat do vysokorychlostních přístupových sítí příští generace a urychlit jejich zavádění.

(8)

Tyto pokyny shrnují zásady politiky Komise při uplatňování pravidel státní podpory podle Smlouvy na opatření, jež mají obecně podpořit zavádění širokopásmových sítí (oddíl 2). Objasňují uplatňování těchto zásad na posuzování opatření na rychlé zavedení základních širokopásmových sítí a superrychlých přístupových sítí nové generace (sítí NGA) (oddíl 3). Komise bude tyto pokyny používat při posuzování státní podpory pro širokopásmové připojení, což posílí právní jistotu a transparentnost jejího rozhodování.

(9)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“. Z toho vyplývá, že opatření se považuje za státní podporu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) opatření musí být financováno ze státních prostředků, b) musí poskytovat hospodářskou výhodu podnikům, c) tato výhoda musí být selektivní a d) musí narušovat hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením; e) opatření musí ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(10)

Použití státních prostředků: Převod státních prostředků může mít mnoho různých podob: přímé granty, slevy na dani (8), zvýhodněné půjčky nebo jiné typy preferenčních podmínek financování. Státní prostředky budou zahrnuty i v případech, kdy stát poskytuje věcnou dávku, například při investicích do budování (části) širokopásmové infrastruktury. Státní prostředky mohou být použity (9) na celostátní, regionální a místní úrovni. Financování z evropských fondů, jako jsou například Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) (10) bude rovněž představovat státní prostředky, pokud je na základě vlastního uvážení přiděluje členský stát (11).

(11)

Podnik: Státní opatření na podporu investic do širokopásmového připojení se obvykle týkají výkonu hospodářské činnosti, jako je budování a provoz širokopásmové infrastruktury či zajišťování přístupu k širokopásmové infrastruktuře nebo umožňování poskytování konektivity koncovým uživatelům. Rovněž sám stát může vykonávat hospodářskou činnost, pokud provozuje či využívá širokopásmovou infrastrukturu (či její část) například prostřednictvím interní společnosti nebo v rámci státní správy. Hospodářskou činnost (12) bude rovněž představovat budování infrastruktury širokopásmových sítí za účelem jejího budoucího komerčního využívání státem či dalšími provozovateli. Zavádění širokopásmové sítě pro nekomerční účely nemusí představovat státní podporu (13), jelikož výstavba sítě nezvýhodňuje žádný podnik (14). Pokud je však tato síť následně k dispozici provozovatelům širokopásmového připojení nebo investorům v této oblasti, pak se pravděpodobně o státní podporu jedná (15).

(12)

Výhoda: Podpora je obvykle udělována přímo investorům do sítí, kteří jsou ve většině případů vybíráni na základě soutěžního zadávacího řízení. Pokud příspěvek státu není poskytován za obvyklých tržních podmínek, a tudíž podle zásady investora v tržním hospodářství (viz bod 16 níže) představuje státní podporu, konkurenčním výběrovým řízením se zajistí, aby byla každá podpora omezena na minimální výši nezbytnou pro konkrétní projekt. Podpora se jím ale nevyloučí, jelikož veřejný orgán bude nadále dotovat vítězného uchazeče (například formou uhrazení části nákladů nebo věcného příspěvku) a účelem takového řízení je právě výběr příjemce podpory. Obdržená finanční podpora umožní vítěznému uchazeči provádět příslušnou obchodní činnost za podmínek, které by jinak na trhu nebyly k dispozici. Podpora může mít vedle přímého příjemce i nepřímé příjemce mezi dalšími provozovateli, kteří získají k dotované infrastruktuře velkoobchodní přístup (16).

(13)

Selektivita: Státní opatření na podporu zavádění širokopásmových sítí jsou z povahy selektivní v tom smyslu, že jsou zacílena na investory v oblasti širokopásmového připojení nebo další provozovatele, kteří působí pouze v určitých segmentech celkového trhu se službami elektronických komunikací. Pokud jde podnikové koncové uživatele dotované sítě (17), opatření naopak selektivní být nemusí, pokud mají přístup k dotované infrastruktuře všechna odvětví ekonomiky. O selektivitu se bude jednat, pokud je zavedení širokopásmového připojení vyhrazeno určitým podnikům, například pokud státní podpora při zavádění širokopásmové sítě směřuje do předem určených podniků, jež nejsou vybrány podle obecných kritérií platných v celé oblasti, za niž orgán poskytující podporu zodpovídá (18).

(14)

Narušení hospodářské soutěže: Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) finanční nebo věcná podpora narušuje hospodářskou soutěž, pokud posiluje postavení určitého podniku ve srovnání s jinými podniky (19). Vzhledem k tomu, že podpora je poskytnuta konkurenčnímu podniku, mohou stávající provozovatelé omezit kapacitu nebo se potenciální provozovatelé mohou rozhodnout, že nevstoupí na nový trh nebo nebudou působit v určité zeměpisné oblasti. Je pravděpodobné, že se narušení hospodářské soutěže zvýší, má-li příjemce podpory tržní sílu. Pokud již má příjemce podpory na určitém trhu dominantní postavení, může opatření podpory toto dominantní postavení posílit dalším oslabením konkurenčního tlaku, který mohou vyvíjet jeho konkurenti.

(15)

Vliv na obchod: Pokud má státní zásah potenciál ovlivnit poskytovatele služeb z jiných členských států, (rovněž odrazováním od jejich zřizování v dotyčných členských státech) ovlivňuje také obchod, protože trhy se službami elektronických komunikací (velkoobchodní i maloobchodní trhy se širokopásmovým připojením) jsou otevřené hospodářské soutěži mezi provozovateli a poskytovateli služeb (20).

(16)

Článek 345 SFEU stanoví, že „Smlouva se nijak nedotýká úpravy vlastnictví, uplatňované v členských státech“. Podle judikatury Soudního dvora vyplývá ze zásady rovného zacházení, že kapitál poskytnutý podniku, ať přímo či nepřímo, státem za podmínek odpovídajících obvyklým tržním podmínkám nelze považovat za státní podporu. Pokud majetková účast nebo kapitálové vklady veřejného investora nejsou spojeny s dostatečnými vyhlídkami na výnosnost, a to ani v dlouhodobém horizontu, je daný zásah nutné pokládat za podporu ve smyslu článku 107 SFEU a jeho slučitelnost se společným trhem musí být posouzena pouze na základě kritérií stanovených v uvedeném článku (21).

(17)

Ve svém rozhodnutí ve věci města Amsterdamu Komise zkoumala použití zásady soukromého investora v tržním hospodářství v oblasti širokopásmového připojení (22). V tomto rozhodnutí se zdůrazňuje, že soulad veřejné investice s tržními podmínkami musí být doložen důkladně a komplexně, a to buď prostřednictvím významné účasti soukromých investorů, nebo prostřednictvím řádného obchodního plánu, z něhož vyplývá přiměřená návratnost investic. Pokud se projektu účastní soukromí investoři, je nutnou podmínkou, že budou muset převzít obchodní riziko spojené s danou investicí za stejných podmínek jako veřejný investor. Totéž se uplatní i na jiné formy státní podpory, jako jsou zvýhodněné půjčky a záruky (23).

(18)

V některých případech mohou mít členské státy za to, že by poskytování širokopásmové sítě mělo být považováno za službu obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“) ve smyslu čl. 106 odst. 2 SFEU (24) a rozsudku Altmark (25), a poskytovat na tomto základě veřejné financování. V takových případech se opatření členských států musí posuzovat podle sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (26), rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (27), sdělení Komise – Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011) (28) a nařízení Komise ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (29). Tyto dokumenty Komise (společně nazývané „balíček SOHZ“) se rovněž použijí na státní podporu na zavádění širokopásmového připojení. Níže uvedené je pouze ukázkou použití některých zásad vysvětlených v těchto dokumentech na financování širokopásmového připojení s ohledem na některá odvětvová specifika.

(19)

Pokud jde o definici SOHZ, Komise již obecně objasnila, že členské státy nemohou připojit specifické závazky veřejné služby ke službám, které za podmínek odpovídajících státem vymezenému veřejnému zájmu, typu cena, objektivní prvky kvality, kontinuita a přístup ke službě, již jsou nebo mohou být uspokojivě poskytovány podniky působícími v běžných tržních podmínkách (30).

(20)

Pokud použijeme tuto zásadu na odvětví širokopásmového připojení, má Komise za to, že v oblastech, v nichž soukromí investoři již investovali do infrastruktury širokopásmové sítě (nebo v nichž dále síť rozšiřují) a ve kterých již poskytují konkurenční širokopásmové služby s dostatečným širokopásmovým pokrytím, nelze zřízení souběžné konkurenční a veřejně financované širokopásmové infrastruktury považovat za SOHZ ve smyslu čl. 106 odst. 2 SFEU (31). V případech, ve kterých lze prokázat, že soukromí investoři nejsou v situaci, aby v blízké budoucnosti (32) poskytli přiměřené širokopásmové pokrytí všem občanům nebo uživatelům, a značná část populace tak zůstane bez připojení, však vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby podniku pověřenému provozem SOHZ lze poskytnout, jestliže jsou splněny podmínky výše uvedeného sdělení o SOHZ. V tomto ohledu by měly být sítě, jež se mají vzít v úvahu pro posouzení potřeby SOHZ, vždy srovnatelného druhu (tj. základní širokopásmové sítě nebo sítě NGA).

(21)

Navíc zavádění a provoz širokopásmové infrastruktury lze posuzovat jako SOHZ, pouze pokud taková infrastruktura umožňuje všem uživatelům v dané oblasti univerzální připojení, a to domácnostem i podnikům, Podpora na připojení pouze podniků by nestačila (33).

(22)

Závazná povaha úkolů SOHZ navíc znamená, že poskytovatel sítě, jež má být zavedena, nebude moci odmítnout velkoobchodní přístup k infrastruktuře v rámci svého uvážení nebo na diskriminačním základě (např. z důvodu, že nemusí být komerčně výhodné poskytovat přístupové služby v dané oblasti).

(23)

Vzhledem ke stupni hospodářské soutěže, jenž byl dosažen od liberalizace odvětví elektronických služeb v Unii, a zvláště pak hospodářské soutěže, která dnes existuje na maloobchodním trhu s širokopásmovým připojením, síť financovaná z veřejných zdrojů v kontextu SOHZ by měla být přístupná všem zúčastněným provozovatelům. Uznání úkolů SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení by proto mělo být založeno na poskytnutí pasivní (34), neutrální (35) a otevřené infrastruktury. Tato síť by měla poskytovat žadatelům o přístup všechny možné formy přístupu k síti a umožňovat účinnou hospodářskou soutěž na maloobchodní úrovni, a tím zajišťovat poskytování konkurenceschopných a dostupných služeb koncovým uživatelům (36).

(24)

Úkoly SOHZ by se proto měly vztahovat nejen na zavedení širokopásmové sítě poskytující univerzální připojení a poskytování souvisejících služeb v oblasti velkoobchodního přístupu, aniž by však zahrnovaly maloobchodní komunikační služby (37). Pokud je poskytovatel SOHZ rovněž vertikálně integrovaným provozovatelem širokopásmového připojení, měly by být zavedeny dostatečné pojistky, aby nedošlo ke střetu zájmů, nepřípustné diskriminaci a jakýmkoliv dalším skrytým nepřímým výhodám (38).

(25)

Vzhledem k tomu, že trh s elektronickými komunikacemi je plně liberalizován, nelze úkoly SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení založit na přiznání zvláštního nebo výlučného práva poskytovateli SOHZ ve smyslu čl. 106 odst. 1 SFEU.

(26)

Pro výpočet vyrovnávací platby za SOHZ se v plném rozsahu použijí zásady balíčku SOHZ. S ohledem na specifika odvětví širokopásmového připojení je užitečné přidat vyjasnění pro SOHZ zaměřené na pokrytí nepřipojených sousedních míst či ploch (tzv. „bílá místa“) v širší oblasti, ve kterých někteří provozovatelé již svou vlastní síťovou infrastrukturu zavedli, nebo to mají v blízké budoucnosti v plánu. V případech, ve kterých se oblast, pro kterou je SOHZ svěřena, neomezuje jen na „bílá místa“ díky jejich velikosti či umístění, poskytovatel SOHZ může být nucen zavést síťovou infrastrukturu rovněž v rentabilních oblastech již pokrytých komerčními provozovateli. V takové situaci by jakákoli poskytnutá vyrovnávací platba měla pokrývat pouze náklady na zavádění infrastruktury v nerentabilních bílých místech s ohledem na příslušné příjmy a přiměřený zisk (39).

(27)

V řadě případů může být vhodné stanovit výši vyrovnávací platby předem, aby se uhradila očekávaná část nákladů za určité období, namísto zavedení vyrovnávací platby pouze na základě vzniklých nákladů a příjmů. V původním modelu je obvykle více pobídek pro společnost, aby časem omezila náklady a rozvíjela svou činnost (40). V případech, kdy úkoly SOHZ pro zavedení širokopásmové sítě nejsou založeny na zavedení veřejně vlastněné infrastruktury, je třeba zavést odpovídající kontrolu a mechanismy zpětného získání (tzv. „claw-back mechanism“), aby se zabránilo jakýmkoliv neoprávněným výhodám pro poskytovatele SOHZ, jež by získal tím, že si ponechá vlastnictví sítě financované z veřejných prostředků poté, co skončí platnost koncese SOHZ.

(28)

Jak již bylo vysvětleno ve sdělení Komise o širokopásmovém připojení (41), členské státy si mohou kromě přímého financování společností vybrat několik druhů opatření, aby urychlily zavedení širokopásmových sítí a zejména sítí NGA. Tato opatření nemusí nutně zahrnovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(29)

Vzhledem k tomu, že obvykle velká část nákladů na zavádění sítí NGA vzniká v souvislosti se stavebními a inženýrskými pracemi (42), mohou se členské státy v souladu s předpisovým rámcem EU pro elektronické komunikace například rozhodnout, že usnadní proces práva užívání nebo že provozovatelům sítí uloží povinnost koordinovat stavební a inženýrské práce či sdílet část infrastruktury. Ve stejném duchu mohou členské státy vyžadovat, aby připojení vhodné pro NGA bylo součástí veškeré nové výstavby (včetně nových vodovodních, energetických, dopravních či kanalizačních sítí) nebo budov. Třetí strany mohou rovněž umístit na své vlastní náklady svou pasivní síťovou infrastrukturu, přičemž se obecné stavební práce provádějí v každém případě. Tato příležitost by se měla nabízet transparentním a nediskriminačním způsobem všem zúčastněným provozovatelům a měla by být v zásadě otevřená pro všechny potenciální uživatele, nikoli jen pro provozovatele elektronických komunikací (např. společnostem zajišťujícím rozvod elektřiny, plynu, vody apod.) (43). Centralizovaná inventarizace stávající infrastruktury (dotované či jiné), do které by mohly být začleněny rovněž plánované stavby, by mohla přispět k zavádění širokopásmového připojení pro komerční účely (44). Stávající infrastruktura se netýká pouze telekomunikační infrastruktury, jako např. drátové, bezdrátové či satelitní infrastruktury, ale také alternativní infrastruktury (kanalizace, šachet atd.) jiných průmyslových odvětví (jako jsou veřejné služby) (45).

(30)

Slučitelnost státních zásahů na podporu zavedení širokopásmového připojení, které splňují podmínky vymezené v oddíle 2.1, bude obecně posuzovat Komise podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU (46). Regionální a místní orgány dosud přijaly různé modely zásahů. Nevyčerpávající seznam těchto modelů je uveden v příloze. Kromě modelů popsaných v příloze mohou veřejné orgány rovněž vypracovat jiné modely podporující zavádění širokopásmového připojení (47). Na všechny typy zásahů musí být použita kritéria slučitelnosti stanovená v těchto pokynech (48).

(31)

Projekty státní podpory na širokopásmové připojení mohou být realizovány v podporovaných oblastech ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU a zvláštních pravidel pro regionální podporu (49). V takovém případě může být podpora pro širokopásmové připojení považována za podporu na počáteční investice ve smyslu pravidel pro regionální podporu. Jestliže opatření spadá do působnosti těchto pravidel a plánuje se udělení individuální ad hoc podpory jedinému podniku nebo podpory omezené na jednu oblast činnosti, je odpovědností členského státu doložit, že byly splněny podmínky uvedených pravidel. To znamená především, že daný projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje a že vzhledem ke svému charakteru a rozsahu nepovede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže.

(32)

Při posuzování podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU Komise zajistí, aby pozitivní dopad opatření podpory spočívající v dosažení cíle společného zájmu vyvážil jeho možné negativní vedlejší účinky, jako je narušení obchodu a hospodářské soutěže. Toto posouzení proběhne ve dvou fázích.

(33)

Zaprvé musí každé opatření podpory vyhovovat níže uvedeným nezbytným podmínkám. Pokud nebude dodržena jedna z následujících podmínek, bude to mít za následek to, že podpora bude prohlášena za neslučitelnou s vnitřním trhem:

(34)

Zadruhé – pokud jsou splněny všechny nezbytné podmínky, Komise vyrovnává pozitivní účinky opatření podpory při dosahování cíle společného zájmu proti potenciálním negativním účinkům.

(35)

Jednotlivé kroky posouzení Komise v oblasti širokopásmového připojení jsou podrobněji popsány v další části.

(36)

Jak je blíže uvedeno v Digitální agendě, Komise ohledně cíle společného zájmu posoudí, do jaké míry plánovaný zásah přispěje k dosažení výše uvedených cílů společného zájmu.

(37)

K „selhání trhu“ dochází, pokud trhy ponechány svému osudu nedosahují bez příslušného zásahu účinného výsledku pro společnost. K tomu může dojít například, když určité investice nejsou podnikány, ačkoli hospodářská výhoda pro společnost přesahuje náklady (50). V těchto případech může poskytnutí státní podpory přinést pozitivní účinky a celková účinnost se může zvýšit změnou hospodářských pobídek pro podniky. Jedna forma selhání trhu v odvětví širokopásmového připojení souvisí s kladnými externalitami. Tyto externality vznikají, pokud účastníci trhu neinternalizují celkový prospěch svých činností. Například od dostupnosti širokopásmových služeb se odvíjejí inovace a poskytování dalších služeb, z nichž budou mít občané pravděpodobně větší užitek než přímí investoři a odběratelé napojení na síť. Výsledek trhu by tedy vedl k nedostatečným soukromým investicím do širokopásmových sítí.

(38)

Úspory z hustoty sítě vedou k tomu, že zavádění širokopásmových sítí je obecně rentabilnější na místech s vyšší a koncentrovanější potenciální poptávkou, tj. v hustě osídlených oblastech. Vzhledem k vysokým fixním nákladům investice se s poklesem hustoty osídlení výrazně zvyšují jednotkové náklady (51). Proto při zavádění v komerčních podmínkách lze obvykle širokopásmovými sítěmi se ziskem pokrýt pouze část obyvatelstva. Ovšem jak již bylo uznáno v Digitální agendě, plošná i cenová dostupnost širokopásmového připojení přináší kladné externality, neboť může urychlit růst a inovace ve všech hospodářských odvětvích. Tam, kde trh nezajišťuje dostatečné pokrytí širokopásmovým připojením nebo kde podmínky přístupu nejsou přiměřené, může státní podpora přispět k nápravě takového selhání trhu.

(39)

Druhý možný cíl společného zájmu souvisí s rovností. Vlády mohou zasáhnout, aby vyrovnaly sociální a regionální rozdíly, které vznikly výsledkem působení trhu. V určitých případech lze státní podporu na širokopásmové připojení využít také k dosažení cílů v oblasti rovnosti, tj. jako způsobu, jak zlepšit přístup všech členů společnosti k základním komunikačním prostředkům a jejich účast ve společnosti, jakož i posílit svobodu projevu pro všechny členy společnosti, a tudíž zlepšit sociální a územní soudržnost.

(40)

Veřejný zásah na podporu širokopásmových sítí může probíhat na státní, regionální nebo místní úrovni (52). Aby se zabránilo zdvojení a nesoudržnosti, je nezbytné koordinovat zásahy na různých úrovních. Aby se zajistilo, že budou místní zásahy soudržné a koordinované, je třeba zajistit vysokou úroveň transparentnosti těchto iniciativ.

(41)

Členské státy se vyzývají, aby – kdykoli je to možné a s ohledem na jejich pravomoci a specifika – navrhovaly celostátní programy obsahující hlavní zásady, o které se opírají veřejné iniciativy, a stanovily nejdůležitější znaky plánovaných sítí (53). Vnitrostátní rámcové programy pro rozvoj širokopásmových sítí zajišťují soudržnost při využívání veřejných prostředků, snižují administrativní zátěž pro menší orgány poskytující podporu a urychlují provádění jednotlivých opatření podpory. Členské státy se dále vyzývají, aby na centrální úrovni poskytly k provádění projektů širokopásmového připojení financovaných ze státních podpor jasné pokyny.

(42)

Při navrhování opatření státní podpory na širokopásmové sítě s pozitivním účinkem na hospodářskou soutěž hrají mimořádně důležitou úlohu vnitrostátní regulační orgány (VRO). VRO získaly technické a odborné znalosti na základě klíčové úlohy, kterou jim ukládá odvětvová regulace (54). Mohou významně podpořit veřejné orgány, pokud jde o režimy státních podpor, zejména by měly být konzultovány při určování cílových oblastí, navrhování cen a podmínek pro velkoobchodní přístup a při řešení sporů mezi zájemci o přístup a provozovatelem dotované infrastruktury. Členské státy se vyzývají, aby VRO poskytly dostatek prostředků, jež pro výkon této podpůrné činnosti potřebují. V případě potřeby by členské státy měly poskytnout vhodný právní rámec pro účast VRO v projektech státní podpory na širokopásmové připojení. Jak se již osvědčilo dříve, VRO by měly pro místní orgány vydat pokyny, které by obsahovaly doporučení k analýzám trhu, produktům velkoobchodního přístupu a k zásadám stanovování cen s ohledem na předpisový rámec pro elektronické komunikace a související doporučení Komise (55).

(43)

Kromě VRO mohou užitečné poradenství – především ohledně rozsáhlých rámcových programů – poskytovat také vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže, a to s cílem přispět k zajišťování rovných podmínek pro provozovatele podávající nabídky a zabránit tomu, aby byl jednomu provozovateli přidělen nepřiměřeně vysoký podíl státních prostředků, čímž by se upevnilo jeho (zřejmě již nyní dominantní) postavení na trhu (56). Vedle úlohy VRO zřizují některé členské státy vnitrostátní střediska kompetencí na pomoc malým, místním úřadům pro vytvoření příslušných opatření státní podpory a zajištění slučitelnosti při použití pravidel státní podpory, jak uvádějí tyto pokyny (57).

(44)

Pokud jde o řádnost formy opatření, ověření vyváženosti dále požaduje, aby státní podpora byla vhodným politickým nástrojem pro řešení problému. V této souvislosti regulace ex ante sice v mnoha případech usnadnila zavádění širokopásmového připojení v městských a hustěji osídlených oblastech, ale nemusí být vždy dostatečným nástrojem k zajištění nabídky širokopásmových služeb, zejména v oblastech s jejich nedostatečnou dostupností, kde je základní výnosnost takových investic nízká (58). Obdobně ani opatření na podporu širokopásmového připojení na straně poptávky (například poukázky pro koncové uživatele), ačkoliv mohou pozitivně přispět k rozšíření širokopásmového připojení (59), nemohou nedostatečnou dostupnost širokopásmového připojení vždy vyřešit (60). V některých situacích tedy může být veřejné financování jedinou možností, jak problém nedostatečné dostupnosti širokopásmového připojení překonat. Orgány poskytující podporu budou rovněž zohledňovat šíři (opětovného) přidělování, jež vede k případnému zavádění sítí v cílových oblastech, aby mohlo být dosaženo cílů těchto orgánů, aniž by byly poskytovány přímé granty.

(45)

Pokud jde o motivační účinek opatření, je třeba přezkoumat, zda by dotyčná investice do širokopásmové sítě nebyla provedena ve stejném časovém rámci i bez státní podpory. Pokud má provozovatel určité povinnosti související s pokrytím cílové oblasti (61), nemusí být způsobilý pro státní podporu, neboť tato podpora pravděpodobně nemá motivační účinek.

(46)

Při posuzování přiměřené povahy oznámených opatření (jak je podrobněji vysvětleno v dalších oddílech) Komise zdůraznila celou řadu podmínek potřebných pro to, aby byla poskytovaná státní podpora a případné narušení hospodářské soutěže co nejnižší.

(47)

Změna chování příjemce podpory způsobená touto podporou však může mít rovněž negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Rozsah narušení hospodářské soutěže může být posouzen z hlediska účinků na konkurenty. Pokud konkurenti vidí, že výnosnost jejich původní investice se v důsledku uvedené podpory snižuje, mohou se rozhodnout omezit své vlastní budoucí investice nebo dokonce úplně odejít z trhu (62). Pokud je navíc pravděpodobné, že příjemce podpory – vybraný na základě soutěžního výběrového řízení – má již dominantní postavení na trhu nebo může dominantní postavení získat díky investici financované státem, mohlo by opatření podpory oslabit konkurenční tlak, který mohou konkurenti vyvíjet. Pokud státní podpora nebo podmínky, které jsou s podporou spojeny (včetně metody jejího financování, je-li nedílnou součástí této podpory), společně vedou k porušení práva EU, nelze uvedenou podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem (63).

(48)

Podpora musí být udělena transparentním způsobem. Je nutné zejména zajistit, aby členské státy, hospodářské subjekty, zainteresovaná veřejnost a Komise měly snadný přístup ke všem relevantním aktům a souvisejícím informacím o podpoře, jež byla na jejich základě poskytnuta. Podrobnosti týkající se požadavků na transparentnost jsou popsány v bodě 78.

(49)

Pečlivě navržený režim státní podpory na širokopásmové sítě by měl zaručit, že celkové účinky opatření budou pozitivní.

(50)

V této souvislosti mohou být účinky opatření státní podpory popsány jako změna činnosti v porovnání se situací, která by nastala bez poskytnutí podpory. Pozitivní účinky podpory přímo souvisejí se změnou chování příjemce podpory. Tato změna by měla umožnit dosažení požadovaného cíle společného zájmu. V odvětví širokopásmových sítí podpora vede k zavedení nové infrastruktury, která by jinak neexistovala, z čehož na trhu vyplynou dodatečné kapacity a větší rychlost, jakož i nižší ceny a lepší výběr pro spotřebitele, vyšší kvalita a inovace. Rovněž by měla za následek lepší přístup spotřebitelů ke zdrojům přístupným on-line, což by společně s větší ochranou spotřebitele v této oblasti mohlo stimulovat zvyšování poptávky. Tento vývoj přispěje k dokončení jednotného digitálního trhu a bude přínosný pro hospodářství EU jako celek.

(51)

Dotovaná infrastruktura by měla umožnit dosažení „skokové změny“, pokud jde o dostupnost širokopásmových služeb. „Skoková změna“ může být prokázána, pokud v důsledku veřejného zásahu 1) vybraný uchazeč provede nové rozsáhlé investice do širokopásmových sítí (64) a 2) dotovaná infrastruktura přinese na trh nové významné možnosti, pokud jde o dostupnost a kapacitu (65) širokopásmových služeb, rychlost a hospodářskou soutěž (66). Skoková změna se porovná se stávající sítí, jakož i zavedením konkrétně plánované sítě.

(52)

Aby byly negativní účinky na hospodářskou soutěž omezeny na nejnižší možnou míru, musí být při přípravě opatření podpory splněna řada podmínek, jak je uvedeno níže v oddíle 3.4.

(53)

V zájmu dalšího omezení narušení hospodářské soutěže může Komise požadovat, aby byly některé režimy časově omezeny (obvykle na dobu 4 let nebo méně) a aby byly v rámci jejich hodnocení ověřeny tyto aspekty 1) splnění předpokladů a podmínek, jež vedou k rozhodnutí o slučitelnosti podpory; 2) účinnost opatření podpory s ohledem na předem stanovené cíle podpory; 3) její dopad na trhy a hospodářskou soutěž, aby se zajistilo, že po dobu trvání režimu podpory nedošlo k nežádoucím narušujícím účinkům, které by byly v rozporu se zájmy Unie (67). Vzhledem k jejím cílům a v zájmu toho, aby se zamezilo vytvoření neúměrné zátěže pro členské státy, jakož i neúměrné zátěže v případě menších projektů podpory, se výše uvedené uplatní pouze na vnitrostátní režimy podpor a na velmi nákladné režimy podpor, jež se vyznačují novými vlastnostmi, nebo předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií a předpisů. Hodnocení, které na základě společné metodologie (68) provede odborník nezávislý na orgánu, jež poskytuje státní podporu, se zveřejní. Hodnocení bude Komisi předloženo včas, aby bylo možno posoudit možné prodloužení opatření podpory, a v každém případě po uplynutí platnosti režimu. Přesný rozsah a způsoby hodnocení jsou vymezeny v rozhodnutí o schválení daného opatření podpory. Jakékoli následné opatření podpory s podobným cílem vezme výsledky uvedeného hodnocení v úvahu.

(54)

Pokud ověření vyváženosti prokáže, že negativní účinky převažují nad přínosy, může Komise podporu zakázat, nebo požádat, aby bylo přijato nápravné opatření týkající se buď formy podpory, nebo narušení hospodářské soutěže, které z podpory vyplývá.

(55)

Pro účely posouzení státní podpory rozlišují nynější pokyny mezi základními sítěmi a sítěmi NGA.

(56)

Mezi základní širokopásmové sítě lze zařadit několik různých technologických platforem zahrnujících asymetrické digitální účastnické přípojky (až po ADSL2+), tradiční kabelové sítě (např. DOCSIS 2.0), mobilní sítě třetí generace (UMTS) a satelitní systémy.

(57)

V současné fázi vývoje trhů a technologií (69) jsou sítě NGA přístupové sítě, které využívají zcela nebo zčásti optických prvků (70) a které jsou schopné dodávat služby širokopásmového přístupu s dokonalejšími vlastnostmi ve srovnání se stávajícími základními širokopásmovými sítěmi (71).

(58)

Sítě NGA mají mít alespoň následující vlastnosti: i) spolehlivé poskytování služeb při současném zajištění velmi vysoké rychlosti na účastníka – pomocí páteřní sítě z optických vláken (nebo rovnocenné technologie) a v dostatečné blízkosti prostor uživatele tak, aby se zajistilo skutečné vysokorychlostní připojení; ii) podpora nejrůznějších vyspělých digitálních služeb včetně konvergovaných služeb spočívajících plně na technologii IP a iii) podstatně vyšší rychlost uploadu (ve srovnání se základními širokopásmovými sítěmi). V současném stádiu vývoje trhu a technologií jsou sítě NGA: i) přístupové sítě z optických vláken (FTTx) (72), ii) vyspělé modernizované kabelové sítě (73) a iii) některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě, díky kterým lze účastníkovi (74) poskytnout spolehlivé vysokorychlostní připojení.

(59)

Je třeba mít na paměti, že v dlouhodobějším výhledu se předpokládá, že sítě NGA stávající základní širokopásmové sítě nahradí, a nikoli pouze zdokonalí. Vzhledem k tomu, že sítě NGA vyžadují jinou síťovou architekturu, která nabízí podstatně kvalitnější širokopásmové služby, než jaké jsou k dispozici dnes, a poskytují četné služby, které současné širokopásmové sítě nepodporují, je pravděpodobné, že se v budoucnosti budou objevovat významné rozdíly mezi oblastmi, které budou pokryty sítěmi NGA, a těmi, které jimi pokryty nebudou (75).

(60)

Členské státy mohou samy rozhodovat o podobě svého zásahu za předpokladu, že je takový zásah v souladu s pravidly státní podpory. V některých případech se mohou členské státy rozhodnout financovat takzvané sítě nové generace (NGN), tj. sítě páteřního propojení (backhaul), jež nedosahují ke koncovému uživateli. Sítě páteřního propojení jsou pro maloobchodní telekomunikační operátory nezbytným předpokladem pro poskytování přístupových služeb koncovým uživatelům. Tento typ sítí je schopen podporovat jak základní sítě, tak sítě typu NGA (76): záleží na (investičním) rozhodnutí telekomunikačních operátorů, který typ infrastruktury „poslední míle“ chtějí na síť páteřního propojení (77) napojit. Veřejné orgány mohou rovněž rozhodnout, že provedou pouze stavební a inženýrské práce (například výkopy na pozemcích ve veřejném vlastnictví či výstavbu kabelovodů) s cílem umožnit a zrychlit instalaci vlastních síťových prvků dotčenými provozovateli. Veřejné orgány mohou kromě toho vzít v úvahu také satelitní řešení, pokud se takové řešení jeví jako vhodné.

(61)

Při posuzování selhání trhu a cílů týkajících se spravedlivého přístupu je možné rozlišovat mezi typy oblastí, na něž se lze zaměřit. Toto rozlišení je vysvětleno v oddílech níže. Pokud je veřejný zásah omezen na část páteřního propojení sítě, bude v rámci identifikace cílových oblastí při posuzování státní podpory zohledněna jak situace na trzích s páteřním propojením, tak situace na přístupových trzích (78).

(62)

Níže budou popsána různá standardní odůvodnění veřejných zásahů v těchto zeměpisných oblastech.

(63)

Aby se zjistilo, zda je daná zeměpisná oblast „bílým, šedým nebo černým místem“ – jak je popsáno níže – musí orgán poskytující podporu určit, zda v cílové oblasti existuje širokopásmová infrastruktura. Aby bylo možné dále zajistit, že veřejný zásah nenaruší soukromé investice, orgány poskytující podporu by měly také ověřit, zda soukromí investoři mají v blízké budoucnosti konkrétní plány na zavedení vlastní infrastruktury. Výraz „blízká budoucnost“ je třeba chápat jako období tří let (79). Pokud orgán poskytující podporu využije pro zavedení dotované infrastruktury delšího časového období, stejného časového období by mělo být rovněž využito na posouzení existence investičních plánů komerčních provozovatelů.

(64)

Orgán poskytující podporu by měl zveřejnit souhrn plánovaného opatření podpory a vyzvat zúčastněné strany k předložení připomínek za účelem ověření toho, že žádný soukromý investor v blízké budoucnosti neplánuje zavést vlastní infrastrukturu.

(65)

Existuje riziko, že pouhé „vyjádření zájmu“ ze strany soukromého investora by mohlo vést k prodlevě při zavádění širokopásmových služeb v cílové oblasti, pokud by následně k této investici nedošlo a veřejný zásah by byl zároveň odložen. Orgán poskytující podporu by proto mohl před odkladem veřejného zásahu vyžadovat od soukromého investora určité závazky. Tyto závazky by měly zajistit, aby během tří let nebo během delšího období stanoveného pro podporovanou investici bylo dosaženo – pokud jde o pokrytí – výrazného pokroku. Dále může po příslušném provozovateli vyžadovat, aby uzavřel odpovídající smlouvu, ve které budou závazky týkající se zavedení širokopásmové infrastruktury uvedeny. Tato smlouva může stanovovat určité dílčí cíle, které by bylo třeba v průběhu tříletého období splnit (80), a podávání zpráv o dosaženém pokroku. Pokud nebude daný dílčí cíl splněn, může orgán poskytující podporu pokračovat ve svých plánech týkajících se veřejného zásahu. Toto pravidlo se vztahuje jak na základní sítě, tak na sítě NGA.

(66)

„Bílá místa“ jsou oblasti, ve kterých neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura a není pravděpodobné, že by v nich v blízké budoucnosti vznikla. Cíle Komise vytyčené v Digitální agendě předpokládají úplné pokrytí základními širokopásmovými službami v EU do konce roku 2013 a zajištění rychlosti nejméně 30 Mb/s v celé EU do roku 2020. Prioritou jsou tudíž včasné investice v oblastech s dosud nedostatečným pokrytím. Komise proto uznává, že členské státy prostřednictvím finanční podpory na poskytování širokopásmových služeb v oblastech, v nichž není širokopásmové připojení v současnosti k dispozici, sledují skutečné cíle soudržnosti a hospodářského rozvoje, a jejich zásahy tak budou pravděpodobně v souladu se společným zájmem za předpokladu, že podmínky stanovené v oddíle 3.4. jsou splněny (81).

(67)

„Šedá místa“ jsou oblasti, ve kterých působí jeden provozovatel sítě a v jejichž případě není pravděpodobné, že by v nich v blízké budoucnosti vznikla další síť (82). Jeden provozovatel sítě (83) nutně neznamená, že nedochází k selhání trhu nebo že neexistuje problém se soudržností. Pokud má provozovatel tržní sílu (monopol), může poskytovat občanům služby, u nichž není poměr kvality a ceny optimální. Některé kategorie uživatelů nemusí mít k dispozici odpovídající služby nebo jsou maloobchodní ceny těchto služeb při neexistenci regulovaných tarifů pro velkoobchodní přístup vyšší než ceny stejných služeb nabízených v oblastech či regionech dané země, v nichž probíhá intenzivnější hospodářská soutěž, ale které jsou jinak srovnatelné. Pokud navíc existují jenom omezené vyhlídky na to, že na trh vstoupí alternativní provozovatelé, může být financování alternativní infrastruktury vhodným opatřením (84).

(68)

Na druhou stranu v oblastech, kde již jeden provozovatel širokopásmové sítě působí, by dotace na vybudování alternativní sítě mohly narušit tržní dynamiku. Státní podpora na zavádění širokopásmových sítí v „šedých místech“ je proto opodstatněná pouze tehdy, je-li jasně prokázáno přetrvávající selhání trhu. Bude nezbytné provést podrobnější analýzu a důkladné posouzení slučitelnosti.

(69)

„Šedá místa“ by mohla být považována za způsobilá pro státní podporu za předpokladu, že jsou splněny podmínky slučitelnosti uvedené v oddíle 3.4., a pokud se prokáže, že i) nejsou nabízeny cenově dostupné nebo dostatečné služby odpovídající potřebám občanů či podniků (85) a ii) k dosažení stejných cílů nejsou k dispozici opatření méně narušující hospodářskou soutěž (včetně regulace ex ante).

(70)

Při rozhodování, zda jsou předpoklady i) a ii) splněny, Komise zejména posoudí, zda:

(71)

Ověření slučitelnosti popsané v oddíle 3.4. bude provedeno pouze u „šedých míst“, jež splňují výše uvedená kritéria způsobilosti.

(72)

Jestliže v dané zeměpisné oblasti působí nebo v blízké budoucnosti budou působit alespoň dvě základní širokopásmové sítě různých poskytovatelů a širokopásmové služby jsou zde poskytovány za konkurenčních podmínek (hospodářská soutěž založená na vlastní infrastruktuře (87)), lze mít za to, že nedochází k žádnému selhání trhu. Proto existuje jen velmi malý prostor k tomu, aby se státním zásahem dosáhlo dalších přínosů. Státní podpora na financování výstavby další širokopásmové sítě se srovnatelnou kapacitou naopak zpravidla povede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže a k vytěsnění soukromých investorů. Neexistuje-li tedy jasně prokázané selhání trhu, bude Komise na opatření financující zavedení další širokopásmové infrastruktury v „černém místě“ pohlížet negativně (88).

(73)

Rozlišení mezi „bílými, šedými a černými místy“ – výše uvedené v oddíle 3.2. – má význam i pro posouzení toho, zda je státní podpora na sítě NGA slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c).

(74)

V současnosti mohou určité vyspělé základní širokopásmové sítě podporovat po modernizaci aktivního zařízení i některé širokopásmové služby, které budou v budoucnu pravděpodobně nabízeny prostřednictvím sítí NGA (jako jsou služby „triple play“), a přispívat tak k plnění cílů Digitální agendy. Přesto se mohou objevit nové produkty nebo služby, které nebudou nahraditelné ani na straně nabídky, ani na straně poptávky a které budou vyžadovat kapacitu, spolehlivost a podstatně rychlejší upload a download překračující fyzikální horní mez základní širokopásmové infrastruktury.

(75)

Pro účely posouzení státní podpory na sítě NGA by se oblast, kde sítě NGA v současnosti neexistují a kde ani není pravděpodobné, že by je během tří let v souladu s bodem 63 až bodem 65 vybudovali soukromí investoři, měla pokládat za „bílé místo z hlediska NGA“. Taková oblast je způsobilá pro státní podporu na sítě NGA za předpokladu, že jsou splněny podmínky slučitelnosti uvedené v oddíle 3.4. a 3.5.

(76)

Za „šedé místo z hlediska NGA“ by se měla považovat oblast, ve které existuje nebo se v nadcházejících třech letech bude zavádět pouze jedna síť NGA (89), a žádný provozovatel zde v nadcházejících třech letech neplánuje zavedení další sítě NGA. Při posuzování otázky, zda by v dané oblasti mohli jiní investoři vybudovat další síť NGA, je třeba brát v potaz veškerá stávající regulační nebo legislativní opatření, která mohla snížit překážky pro zavádění takových sítí (přístup ke kabelovodům, sdílení infrastruktury apod.). Komise bude muset provést detailnější analýzu s cílem ověřit, zda je státní zásah nutný, jelikož je s ním v takových oblastech spojeno vysoké riziko vytěsnění stávajících investorů a narušení hospodářské soutěže. V tomto ohledu Komise provede své posouzení na základě podmínek slučitelnosti stanovených v těchto pokynech.

(77)

Pokud v dané oblasti existují nebo budou v nadcházejících třech letech zavedeny alespoň dvě sítě NGA různých provozovatelů, oblast je třeba považovat za „černé místo z hlediska NGA“. Komise bude mít za to, že státní podpora na další, veřejně financovanou, rovnocennou síť NGA v těchto oblastech pravděpodobně vážně naruší hospodářskou soutěž, a je tudíž podle článku 107 odst. 3 písm. c) neslučitelná s vnitřním trhem.

(78)

Jakákoli státní podpora na zavedení širokopásmového připojení by měla splňovat všechny zásady slučitelnosti uvedené v oddíle 2.5., mimo jiné ohledně cíle společného zájmu, existence selhání trhu, vhodnosti a motivačního účinku opatření. Pokud jde o omezení narušení hospodářské soutěže – kromě prokázání toho, jak se ve všech případech dosáhne „skokové změny“ (v „bílých, šedých a černých místech“) (90) – musí být splněny následující nezbytné podmínky, aby se prokázala přiměřenost opatření. Při nesplnění některé z těchto podmínek by bylo pravděpodobně třeba provést důkladné posouzení (91), které by mohlo vést k závěru, že podpora je neslučitelná s vnitřním trhem.

(79)

Podle stejné politiky, která se uplatňuje u zavádění základních širokopásmových sítí, může i státní podpora ve prospěch zavedení sítě NGA představovat vhodný a opodstatněný nástroj, je-li splněno několik základních podmínek. Zatímco komerční provozovatelé přijímají investiční rozhodnutí o sítích NGA na základě očekávané ziskovosti, musí volba, kterou činí veřejný orgán, zohlednit rovněž veřejný zájem na financování otevřené a neutrální platformy, na níž bude o poskytování služeb koncovým uživatelům schopno soutěžit více provozovatelů.

(80)

Opatření na podporu zavádění sítí NGA musí splňovat podmínky slučitelnosti uvedené v oddílech 2.5 a 3.4. Kromě toho musí být splněny následující podmínky, jež zohledňují specifické situace, ve kterých bude k veřejným investicím do sítí NGA docházet.

(81)

Zvlášť pozitivní účinky na hospodářskou soutěž vykazují projekty státní podpory, jež jsou zaměřeny na financování sítí páteřního propojení (127) nebo se omezují na stavební práce, k nimž mají přístup všichni provozovatelé a technologie. K těmto účinkům bude při posuzování projektů přihlédnuto.

(82)

S ohledem na cíle Digitální agendy, zejména dosažení toho, aby 50 % internetových připojení mělo rychlost vyšší než 100 Mb/s, a s ohledem na skutečnost, že zejména v městských oblastech mohou být vyšší nároky na výkonnost v porovnání s tím, co jsou komerční investoři ochotni v blízké budoucnosti nabídnout, by veřejný zásah mohl být odchylně od bodu (77) a v rámci výjimky povolen v případě sítí NGA, jež jsou schopny zajistit superrychlé připojení, jehož výkon by výrazně převyšoval 100 Mb/s.

(83)

V „černých místech z hlediska NGA“ by mohl být tento zásah povolen pouze v případě, je-li na základě níže uvedených kumulativních kritérií doloženo splnění podmínky „skokové změny“, kterou vyžaduje bod (51):

(84)

V situaci popsané v předchozím odstavci musí každá nová dotovaná síť splňovat podmínky slučitelnosti stanovené v bodech (78) a (80). Orgán poskytující podporu musí dále prokázat, že:

(85)

Teprve po splnění těchto dodatečných podmínek může být veřejné financování takových sítí považováno v rámci ověření vyváženosti za slučitelné. Jinými slovy by toto financování muselo vést k podstatnému, udržitelnému, nikoliv jen přechodnému technologickému pokroku, jenž bude mít pozitivní účinek na hospodářskou soutěž, aniž by současně mělo neúměrný odrazující účinek na soukromé investice.

(86)

Tyto pokyny se použijí od prvního dne po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(87)

Komise tyto pokyny uplatní na všechna oznámená opatření podpory, ohledně nichž má přijmout rozhodnutí, po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie, a to i v případech, kdy byly projekty oznámeny před tímto zveřejněním.

(88)

V souladu se sdělením Komise o určení pravidel použitelných na posouzení protiprávních státních podpor (134) použije Komise na protiprávní podporu pravidla platná v okamžiku poskytnutí podpory. Proto bude uplatňovat tyto pokyny na protiprávní podporu poskytnutou po jejich zveřejnění.

(89)

Komise tímto na základě čl. 108 odst. 1 SFEU navrhuje členským státům, aby přijaly vhodná opatření a změnily v případě potřeby své stávající režimy podpory, tak aby zajistily jejich soulad s ustanoveními těchto pokynů do dvanácti měsíců po jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(90)

Členský státy se vyzývají, aby explicitně vyslovily bezpodmínečný souhlas s těmito navrhovanými vhodnými opatřeními ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud se dotyčný členský stát nevyjádří, bude mít Komise za to, že s navrhovanými opatřeními nesouhlasí.

(91)

Komise může přezkoumat nynější pokyny na základě důležitých aspektů budoucího vývoje trhů, technologií a předpisů.

26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 25/27

26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 25/28

26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 25/29

1.

Komise dne 18. ledna 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik IHI Corporation („IHI“, Japonsko) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem IHI Charging Systems International GmbH („ICSI“, Německo). Podnik ICSI je společně kontrolován podniky IHI a Daimler AG (Německo).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6787 – IHI Corporation/IHI Charging Systems International na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 25/30

1.

Komise dne 18. ledna 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky E.ON SE („E.ON“, Německo) a Hacı Ömer Sabancı Holding A.Ș. („Sabancı“, Turecko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Enerjisa Enerji A.Ș. („Enerjisa“, Turecko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6810 – E.ON/Sabanci/Enerjisa na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 25/31

1.

Toto oznámení je určeno podnikům, jichž se týká nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „nařízení“), a které mají v úmyslu v roce 2014:

Toto oznámení je určeno také společnostem v Chorvatsku, které mají v úmyslu provádět uvedené činnosti po přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Zmíněné společnosti by se měly řídit pokyny stanovenými v tomto oznámení.

2.

Jedná se o tyto skupiny látek:

3.

Pro každý dovoz nebo vývoz regulovaných látek (1) je nutná licence Komise, kromě případů tranzitu, dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008, které netrvají déle než 45 dní. Pro jakoukoli výrobu regulovaných látek pro základní laboratorní a analytické účely je nutné předchozí povolení.

4.

Tyto činnosti podléhají rovněž množstevním limitům:

Komise přiděluje kvóty pro látky uvedené v písmenech a), b), c) a d). Kvóty se stanoví na základě žádostí o kvótu a:

5.

V roce 2013 se změní software pro podávání žádostí o kvóty a vydávání licencí. Hlavní databáze látek poškozujících ozonovou vrstvu bude nahrazena novým systémem udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu.

6.

Každý podnik, který chce v roce 2014 dovážet nebo vyrábět regulované látky pro základní laboratorní a analytická použití nebo dovážet regulované látky pro kritická použití (halony), k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, se musí řídit postupem popsaným v odstavcích 7 až 10.

7.

Podnik musí svůj úmysl oznámit Komisi zaregistrováním v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu nejpozději do 15. května 2013.

Registrační formuláře budou od 1. dubna 2013 k dispozici na internetu v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu (http://ec.europa.eu/clima/policies/ozone/ods/index_en.htm).

8.

Podnik musí vyplnit a předložit formulář žádosti o kvótu, který je k dispozici na internetu v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu.

Formuláře žádosti o kvótu budou od 15. května 2013 k dispozici na internetu v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu (http://ec.europa.eu/clima/policies/ozone/ods/index_en.htm).

9.

Komise bude považovat za platné pouze řádně vyplněné formuláře žádosti o kvótu, které neobsahují chyby a které obdrží do 8. července 2013.

Podniky by měly předkládat formuláře žádosti o kvótu co nejdříve a s dostatečným předstihem před termínem, aby bylo možné ještě před termínem provést případné opravy a předložit opravené žádosti.

10.

Předložení formuláře žádosti o kvótu samo o sobě neopravňuje k výrobě nebo dovozu regulovaných látek pro základní laboratorní a analytická použití nebo k dovozu regulovaných látek pro kritická použití (halony), k použití jako vstupní suroviny nebo pro použití jako technologické činidlo. Dříve než se tento dovoz nebo výroba v roce 2014 uskuteční, musí podniky požádat o licenci prostřednictvím formuláře žádosti o licenci, který je k dispozici na internetu v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu.

11.

Každý podnik, který chce v roce 2014 vyvážet regulované látky nebo dovážet regulované látky pro účely jiné než ty, které jsou uvedeny v odstavci 4, se musí řídit postupem popsaným v odstavci 12 a 13.

12.

Podnik se musí zaregistrovat v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu.

Registrační formuláře budou od 1. dubna 2013 k dispozici na internetu v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu (http://ec.europa.eu/clima/policies/ozone/ods/index_en.htm).

Podniky by se měly zaregistrovat co nejdříve v průběhu roku 2013, aby bylo možné v registračních formulářích provést případné opravy před rokem 2014, a zajistit tak včasné zpracování licencí v roce 2014.

13.

Dříve než se dovoz pro použití jiná než ta, která jsou uvedena v odstavci 4, nebo vývoz v roce 2014 uskuteční, musí podniky požádat o licenci prostřednictvím formuláře žádosti o licenci, který je k dispozici na internetu v novém systému udělování licencí pro látky poškozující ozonovou vrstvu.