21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/1

1)

Maďarsko oznámilo následující název dokladu o dosažené kvalifikaci architekta (příloha V bod 5.7.1 směrnice 2005/36/ES):

2)

Itálie oznámila následující název dalšího dokladu o dosažené kvalifikaci architekta (příloha V bod 5.7.1 směrnice 2005/36/ES):

3)

Polsko oznámilo následující název dokladu o dosažené kvalifikaci architekta (příloha V bod 5.7.1 směrnice 2005/36/ES):

4)

Rakousko oznámilo následující název dalšího dokladu o dosažené kvalifikaci architekta (příloha V bod 5.7.1 směrnice 2005/36/ES):

5)

Spojené království oznámilo následující změny dokladů o dosažené kvalifikaci architekta (příloha V bod 5.7.1 směrnice 2005/36/ES):

6)

Španělsko oznámilo následující změny dokladů o dosažené kvalifikaci architekta (příloha V bod 5.7.1 směrnice 2005/36/ES):

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/8

1.

článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se uvádí, že při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Činnost Unie, která doplňuje politiku členských států, je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví;

2.

závěry Rady o otázkách zdraví ve všech politikách (30. listopadu a 1. prosince 2006) (1); o zdravém a důstojném stárnutí (30. listopadu 2009); o rovnosti a zdraví jako součásti všech politik: solidarita v oblasti zdraví (8. června 2010); o inovativních přístupech v systémech veřejného zdraví a zdravotní péče, pokud jde o chronická onemocnění (7. prosince 2010); přípravách pilotního evropského inovačního partnerství s názvem „Aktivní a zdravé stárnutí“ (9. března 2011); o odstraňování rozdílů v oblasti zdraví v rámci EU prostřednictvím koordinovaných opatření na podporu zdravých životních návyků (1. a 2. prosince 2011) (2);

3.

rezoluci regionálního výboru WHO pro Evropu (3): Strategie a akční plán v oblasti zdravého stárnutí v Evropě, 2012–2020;

4.

sdělení Komise zabývající se dopadem stárnutí populace v EU (zpráva o stárnutí populace za rok 2009); dokument Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (5. březen 2010); dokument Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (29. únor 2012);

5.

cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

6.

zprávu vypracovanou v rámci evropského projektu spolupráce s názvem Zdravé stárnutí – výzva pro Evropu (2007);

7.

bílou knihu Komise nazvanou Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013, v níž je zdůrazněna potřeba podporovat ve stárnoucí Evropě dobrý zdravotní stav po celou dobu života člověka;

8.

stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dopady stárnutí obyvatelstva na zdravotní a sociální systémy (15. července 2010); stanovisko Výboru regionů k tématu Aktivní stárnutí: inovace, inteligentní zdraví, lepší kvalita života (27. července 2012);

9.

prohlášení Rady o Evropském roce aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): další postup.

10.

zdravé stárnutí je neustálý proces probíhající během celého životního cyklu. Je zásadní, aby občané byli v tomto přístupu podporováni, a to prostřednictvím multidisciplinární činnosti v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí a zdravotní a sociální péče. To zahrnuje práci napříč celou společností a ve všech oblastech politiky a vyžaduje zapojení veřejných orgánů a v souladu s prioritami členských států zúčastněných subjektů na všech úrovních, včetně zdravotnických pracovníků a pacientů, sociálních partnerů a občanské společnosti, sdělovacích prostředků a hospodářských subjektů;

11.

inovativní přístupy k podpoře zdraví a prevenci nemocí by mohly pomoci starším osobám zachovat si nezávislost po delší dobu a zlepšit kvalitu života.

12.

dobrý zdravotní stav osob v produktivním věku přispívá k vyšší produktivitě, občanům a společnosti přináší i jiné přínosy, a přispívá tak k naplnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

13.

za stávající hospodářské krize a v souvislosti s demografickými změnami je zapotřebí opětovně se zabývat strukturou služeb pro účinnější a udržitelnější zdravotnictví podporující společnost vstřícnější vyššímu věku.

14.

výsledky konference na vysoké úrovni na téma Zdravé stárnutí během celého životního cyklu, pořádané kyperským předsednictvím ve dnech 5. a 6. září 2012, která prezentovala práci v oblasti zdravého stárnutí a prokázala, že zdravé stárnutí úzce souvisí s prováděním programů účinné podpory zdraví a prevence nemocí, a to již v prvních letech života a poté během celého životního cyklu;

15.

podporování tělesných aktivit, které prospívají zdraví, v rámci pracovního plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014 (4) a zásady v oblasti přínosu fyzické aktivity pro aktivní stárnutí vypracované v této souvislosti;

16.

iniciativu Evropské komise týkající se zahájení a provádění evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí a očekává, že v roce 2013 bude tato pilotní iniciativa vyhodnocena;

17.

strategie EU týkající se determinant zdraví a společných rizikových faktorů, včetně nové strategie EU na podporu členských států v úsilí o snížení škod spojených s požíváním alkoholu;

18.

prohlášení Rady o Evropském roce aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): další postup jako impuls k činnosti v budoucích letech;

19.

práci zaměřenou na optimalizaci reakce na výzvy spojené s chronickými onemocněními, a to na základě procesu reflexe zahájeného členskými státy a Komisí (5).

20.

význam programů v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí a včasné diagnózy, a to již od prvních let života a poté během celého životního cyklu;

21.

mimořádnou zátěž, již přinášejí nemocnost a postižení v důsledku chronických onemocnění populace, jako jsou rakovina, onemocnění dýchacího ústrojí, kardiovaskulární a neurovaskulární onemocnění, cukrovka a duševní poruchy, poruchy pohybového ústrojí a problémy související se sluchovým a zrakovým postižením;

22.

skutečnost, že lepší nastavení podmínek pro dlouhodobé uchování zdraví může lidem pomoci zachovat si aktivní životní styl a nezávislost i ve vyšším věku;

23.

skutečnost, že klíčovou úlohu při zlepšování podmínek souvisejících se zdravým stárnutím hraje veřejná správa a případně rovněž občanská společnost;

24.

skutečnost, že hospodářské, sociální a environmentální podmínky, jakož i životní styl patří k determinantám zdraví a že práce na jejich zkvalitňování prostřednictvím činnosti ve všech odvětvích je i nadále jednou z nejdůležitějších výzev pro dosažení zdravého a aktivního stárnutí pro všechny.

25.

zařadily otázku zdravého stárnutí během celého životního cyklu mezi priority pro nadcházející roky a aby v této souvislosti zvolily sociální a spravedlivý přístup;

26.

přijaly přístup, který bude ve větší míře zaměřen na podporu zdraví, prevenci nemocí, včasnou diagnózu a lepší nastavení podmínek týkajících se zdraví, a to již od prvních let života a poté během celého životního cyklu, jakožto strategii ke zlepšení kvality života a ke snížení zátěže v důsledku chronických onemocnění, křehkého zdraví a zdravotních omezení:

27.

posílily a zlepšily koordinaci a spolupráci všech příslušných subjektů a mezi členskými státy a podporovaly opatření přijímaná ve všech odvětvích, včetně občanské společnosti, přičemž je potřeba zohlednit zásadu zdraví jako součásti všech oblastí politiky;

28.

při podpoře zdraví a prevenci nemocí využily inovativních přístupů, jež vybízejí k aktivnímu zapojení jednotlivců, rodin a společenství;

29.

podporovaly evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, prostřednictvím ad hoc zapojení členských států do provádění specifických akcí partnerství a do úsilí o dosažení výrazných výsledků, a aby propagovaly přínos tohoto partnerství a informovaly o něm na úrovni regionálních a místních orgánů, a to s ohledem na výsledky hodnocení, jež má být provedeno v roce 2013;

30.

efektivně využívaly finančních prostředků EU (například strukturální fond/společný strategický rámec na období 2014–2020, sedmý rámcový program/Horizont 2020, program pro konkurenceschopnost a inovaci) za účelem podpory priorit v oblasti aktivního a zdravého stárnutí;

31.

podporovaly města a obce v jejich iniciativách na podporu zdravého prostředí vstřícného k vyššímu věku a rozvíjely sítě k provádění společných pokynů;

32.

zlepšily komunikaci v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí, včasné diagnózy a lepšího nastavení podmínek týkajících se zdraví, a to prostřednictvím přístupů zaměřených na činnosti usilující o lepší informovanost (např. zodpovědné využívání sociálních médií).

33.

podporovala budoucí činnosti a iniciativy zabývající se determinantami zdraví a rizikovými faktory, zaměřené i na podporu zdravého stárnutí během celého životního cyklu, a to na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, přičemž je však třeba respektovat pravomoci členských států;

34.

přispěla k rozvoji politik, jež budou zahrnovat činnosti na podporu zdraví umožňující přijímat správná rozhodnutí z hlediska zdraví a umožňující také zdravý životní styl;

35.

usilovala o to, aby členské státy ve větší míře využívaly pokyny EU pro fyzickou aktivitu, jejichž stanovení bylo přivítáno v závěrech předsednictví z neformálního zasedání ministrů EU pro sport konaného v listopadu roku 2008 (6);

36.

podporovala dobrovolnou spolupráci členských států, pokud jde o další rozvoj jak obecných preventivních opatření, tak preventivních opatření selektivních pro konkrétní potřeby cílových skupin;

37.

byla nápomocna členských státům, a obzvláště regionům, v efektivnějším využívání strukturálních fondů a dalších nástrojů financování, jež má EU k dispozici pro priority související se zdravým stárnutím;

38.

řádně vyhodnotila pilotní evropské inovační partnerství v oblasti zdravého stárnutí, všem zainteresovaným členským státům umožnila účast na řízení tohoto partnerství a informovala členské státy o tom, jakým způsobem Komise zohledňuje doporučení tohoto evropského inovačního partnerství při provádění programů EU.

39.

podporovaly strategie zaměřené na boj s rizikovými faktory, jako jsou konzumace tabákových výrobků, škody spojené s požíváním alkoholu, zakázané drogy, nezdravé stravování a nedostatek tělesné aktivity, jakož i environmentální faktory, neboť všechny tyto faktory vedou k vyššímu výskytu nepřenosných chronických onemocnění, jako například rakoviny, onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulárních a neurovaskulárních onemocnění, cukrovky, duševních poruch a poruch pohybového ústrojí;

40.

za účelem řešení problémů spojených s chronickými onemocněními a jejich rizikových faktorů podporovaly určení a šíření přístupů založených na osvědčených postupech;

41.

zvážily, jakým způsobem lze na evropské úrovni za využití inovativních nástrojů posílit spolupráci a zdokonalit osvědčené postupy za účelem prosazování zdravého stárnutí během celého životního cyklu;

42.

pokračovaly v provádění strategie v oblasti zdraví (7) a v úsilí o naplnění jejího cíle, jímž je podpora dobrého zdravotního stavu ve stárnoucí Evropě, a to s použitím meziodvětvového přístupu, jenž by zahrnoval odvětví sociální péče a zdravotnictví, za podpory Pracovní skupiny pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků a ve spolupráci s Výborem pro sociální ochranu;

43.

pokračovaly v úsilí o to, abychom lépe porozuměli vazbám mezi událostmi v prvních letech života a zdravým stárnutím, a to mimo jiné za použití průběžných studií, a aby toto úsilí posílily;

44.

případně v rámci evropského zdravotního informačního systému podporovaly shromažďování a sdílení údajů a informací o četnosti výskytu chronických onemocnění, rozšíření těchto onemocnění, rizikových faktorech a výsledcích, jako je střední délka života prožitá ve zdraví (HLY), jakož i o politikách a činnostech v oblasti podpory zdraví včetně informačních systémů v jednotlivých zemích EU, a zohlednily přitom stávající mechanismy a probíhající práci v rámci Evropského statistického systému a dalších příslušných subjektů (jako například WHO, WHO – region Evropa a OECD);

45.

prosazovaly evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí jako náležitou platformu pro mnohostrannou spolupráci, vycházející z konsenzu a dohody zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru, z okruhu nevládních organizací a akademické obce, a to na úrovni EU, úrovni vnitrostátní, regionální a místní, jež se zavázaly dosáhnout cílů, o nichž dosáhly dohody, v souladu s výsledky hodnocení, které má být vypracováno v roce 2013;

46.

spolupracovaly se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), a zejména s její regionální kanceláří, aby se činnosti v oblasti zdravého stárnutí navzájem doplňovaly.

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/12

—

sdělení Komise nazvané „Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015): posílená spolupráce mezi členskými státy“ (1), v němž bylo stanoveno deset prioritních činností s cílem pomoci členským státům řešit tři hlavní výzvy v oblasti dárcovství a transplantací orgánů, a to: 1) zvýšení dostupnosti orgánů, 2) zvýšení efektivity a dostupnosti transplantačních systémů a 3) zvýšení jakosti a bezpečnosti.

—

rozvoj vnitrostátních programů v zájmu zlepšení účinnosti různých kroků v procesu dárcovství od zemřelých dárců (od identifikace dárce a jeho udržování ve vhodném prostředí až po odběr a převoz),

—

vytvoření evropské příručky pro dárcovství od žijících dárců v případě transplantací ledvin a jater,

—

šíření osvědčených postupů, například prostřednictvím evropské příručky pro zřizování a udržování systémů koordinace dárců transplantátů v případě dárcovství od zemřelých dárců,

—

plánované vypracování souhrnného přehledu vnitrostátních systémů souhlasů s dárcovstvím, jakož i úsilí vynaložené s cílem začlenit do procesu dárcovství od zemřelých dárců účast odborníků poskytujících intenzivní péči,

—

úlohu profesních sdružení, jako je Evropská společnost pro transplantaci orgánů (ESOT) a její sekce, Evropská organizace transplantačních koordinátorů a Evropský výbor pro dárcovství (ETCO-EDC),

—

úsilí vyvinuté členskými státy v zájmu dalšího rozvoje programů dárcovství od žijících dárců při zajištění komplexní ochrany těchto žijících dárců, ve smyslu jednání na neformálním zasedání ministrů zdravotnictví ve dnech 10. a 11. července 2012,

—

organizování vnitrostátních kampaní na zvyšování informovanosti a evropských iniciativ, jako jsou Evropské dny dárcovství orgánů a semináře na téma dárcovství a transplantace orgánů určené pro novináře, které uspořádala Rada Evropy a Evropská Komise,

—

vypracování osvědčených postupů a vzdělávacích programů na vnitrostátní a evropské úrovni za podpory akčního programu EU v oblasti zdraví.

—

význam povzbuzování lidí, aby se po smrti stali dárci orgánů,

—

skutečnost, že je důležité upřednostnit dárcovství orgánů od zemřelých dárců,

—

lepší kvalitu života pacientů a vysokou nákladovou efektivnost transplantací ledvin ve srovnání s léčbou pomocí dialýzy v konečném stadiu ledvinného onemocnění, jak vyplynulo z analýzy například orgánů ve Spojeném království (ministerstvo zdravotnictví 2009) nebo ve Francii (Haute Autorité de Santé, 2010),

—

nedostatek léčebných alternativ u pacientů, kteří potřebují pro záchranu života transplantaci jiných orgánů,

—

nutnost, aby každý členský stát, ačkoli se jedná o vnitrostátní kompetenci, na vnitrostátní úrovni jasně definoval a uspořádal systém souhlasů s dárcovstvím a transparentním způsobem vedl čekací listiny,

—

požadavek na členské státy, aby chránily žijící dárce před potenciálními riziky a tělesným a finančním znevýhodněním souvisejícím s procesem dárcovství a rovněž zajistily dobrovolné a bezplatné dárcovství, jak je stanoveno ve směrnici 2010/53/EU,

—

význam transparentní a komplexní komunikace v zájmu posílení důvěry veřejnosti v hodnotu systémů transplantace založených na dárcovství orgánů od zemřelých i od žijících dárců,

—

nutnost zdůrazňovat odpovědnost odborníků v oblasti intenzivní péče a akutní péče a u terminální péče učinit dárcovství součástí rozhodování,

—

skutečnost, že odběr orgánů od žijící osoby za účelem transplantace musí být pečlivě zkoumán na individuálním základě, při zohlednění příslušných kritérií, zejména zásady, že by lidské tělo nemělo být využíváno za účelem finančního prospěchu.

1.

pokračovaly ve sdílení odborných poznatků týkajících se všech klíčových aspektů programů dárcovství a transplantace orgánů, aby umožnily vzájemné učení a zvýšení počtu dostupných orgánů;

2.

poskytovaly průběžnou odbornou přípravu odborníků působících v oblasti dárcovství a transplantace orgánů od zemřelých dárců, včetně koordinátorů dárcovství transplantátů i zaměstnanců jednotek intenzivní a akutní péče;

3.

sdílely informace o svých vnitrostátních systémech souhlasů s dárcovstvím;

4.

zavedly komplexní mechanismy na ochranu žijících dárců, včetně vytvoření registrů nebo protokolů sloužících k následnému sledování žijících dárců, v souladu s požadavky směrnice 2010/53/EU;

5.

vytvořily transparentní a oficiální mechanismy pro úhradu vzniklých nákladů žijícím dárcům a případně pro kompenzaci ztráty příjmu v přímé souvislosti s postupem při dárcovství od žijících dárců;

6.

zlepšily informovanost pacientů a jejich rodin o různých možnostech transplantace, včetně transplantací od zemřelých a žijících dárců, jakož i o dalších alternativních způsobech náhradní léčby; zlepšily informovanost o dárcovství a transplantacích obecně a zapojily odborníky z oblasti poskytování zdravotní péče do poskytování příslušných informací o dárcovství orgánů;

7.

si vyměňovaly informace o svých komunikačních strategiích a aktivněji komunikovaly se širokou veřejností, mimo jiné prostřednictvím sociálních médií;

8.

vypracovávaly a případně vylepšovaly programy spolupráce s odborníky v oblasti intenzivní a akutní péče společně s vnitrostátními a mezinárodními sdruženími odborníků v zájmu optimalizace identifikace potenciálních dárců a uskutečňování procesu dárcovství od zemřelých dárců.

—

ustavení a provádění dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi členskými státy v zájmu výměny orgánů a pacientů, které se u transplantací řídí zásadou soběstačnosti, jak je uvedeno v madridském usnesení (2),

—

vytvoření dohod o spolupráci mezi vnitrostátními transplantačními organizacemi, jako je například South Transplant Alliance,

—

sdílení odborných poznatků o transplantačních systémech mezi příslušnými orgány členských států a evropskými organizacemi působícími v oblasti výměny orgánů, zejména Eurotransplantem a Scandiatransplantem.

—

významnou příležitost léčit více pacientů a účinně využívat v členských státech větší počet dostupných orgánů uzavřením a prováděním dvoustranných a mnohostranných dohod mezi členskými státy,

—

nutnost dostatečné správní kapacity v systému vnitrostátních orgánů v souladu se směrnicí 2010/53/EU,

—

skutečnost, že obchodování s orgány porušuje základní lidská práva, jako je právo na lidskou důstojnost a integritu, a má negativní dopad na důvěru veřejnosti a ochotu případných dárců darovat orgány,

—

skutečnost, že nedostatek znalostí o některých vědeckých a organizačních aspektech transplantací orgánů a jejich výzkumu, a chybějící nutné odborné poznatky v některých oblastech omezují další rozvoj transplantačních činností v EU.

1.

aktivně uzavíraly dohody o partnerství, kdykoli mají méně než deset zemřelých dárců na milion obyvatel nebo když na jejich území chybějí konkrétní transplantační programy;

2.

využívaly nástrojů společenství s cílem budovat případné vnitrostátní kapacity pro potřeby transplantací;

3.

pokračovaly ve sdílení informací o systému a financování transplantačních činností a v dohledu nad nimi;

4.

se zapojily do operativní přeshraniční výměny orgánů, mimo jiné prostřednictvím účasti na společné akci věnované dohodám o přeshraniční výměně začínající v roce 2013;

5.

na vnitrostátní a mezinárodní úrovni případně podporovaly spolupráci mezi orgány působícími v oblasti transplantací a policejními a celními orgány s cílem odhalit obchodování s orgány a předcházet mu.

1.

zařadila transplantaci orgánů do rámce iniciativ EU proti obchodování s lidmi (3), v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace a Rady Evropy;

2.

se v rámci evropského programu pro výzkum Horizont 2020 zaměřila na výzkum v oblasti technických a organizačních aspektů transplantace.

—

skutečnost, že se ve směrnici 2010/53/EU stanoví minimální jakostní a bezpečnostní normy pro lidské orgány určené k transplantaci,

—

nutnost zlepšovat znalosti o zdravotních výsledcích transplantovaných pacientů s cílem dále optimalizovat transplantační činnosti s ohledem na nedostatek orgánů.

1.

sdílely vnitrostátní postupy členských států, pokud jde o povolování organizací provádějících odběr a transplantačních středisek;

2.

sdílely odborné znalosti týkající se transplantace orgánů od dárců vybraných na základě širších kritérií (například starších dárců)s cílem zvýšit počet dostupných orgánů a současně se stanovit mezní hodnoty pro jakost a bezpečnost těchto postupů;

3.

se zapojily do shromažďování a sdílení poznatků týkajících se jakosti a bezpečnosti a do vytváření standardizovaných registrů nebo protokolů sloužících k následnému sledování pacientů na základě společně vytvořených a předem dohodnutých modelů.

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/15

United Nations — Focal point for delisting

Security Council Subsidiary Organs Branch

Room S-3055 E

New York, NY 10017

United States of America

Council of the European Union

DG C Coordination Unit

General Secretariat

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/16

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/17

(1)

Rozhodnutí Komise ze dne 30. července 2010, kterým se zřizuje fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce (1), je použitelné do 31. prosince 2012.

(2)

Fórum přispívá ke konkurenceschopnosti v zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci EU tím, že sleduje provádění doporučení skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu a iniciativ, které Komise navrhla ve svém sdělení „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (2). Fórum kromě toho doporučilo provést další cílená opatření. Na tyto iniciativy je třeba navázat. Práce fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce by proto měla pokračovat i po 31. prosinci 2012.

(3)

Členství ve fóru by mělo být rozšířeno na vnitrostátní orgány ze všech členských států, aby se usnadnila výměna osvědčených postupů a aby se rozšířil vliv fóra. Mělo by být přezkoumáno zastoupení soukromých organizací na základě veřejné výzvy k podávání žádostí, aby se zajistilo vyvážené zastoupení zúčastněných stran,

1)

Článek 4 se mění takto:

2)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije do dne 31. prosince 2014.“

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/18

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/20

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/21

1.

Podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1) může Komise – v případech, kdy zamýšlí přijmout rozhodnutí, které nařizuje ukončení protiprávního jednání, a dotyčné strany nabídnou Komisi závazky takové povahy, že reagují na výhrady, o nichž tyto strany Komise informovala ve svém předběžném posouzení – prohlásit tyto nabídky svým rozhodnutím pro dotyčné podniky za závazné. Takové rozhodnutí může být přijato na dobu určitou a musí konstatovat, že pominuly důvody pro zásah Komise. Podle čl. 27 odst. 4 téhož nařízení Komise zveřejní stručné vylíčení případu a hlavní obsah závazků. Zúčastněné strany mohou předložit svá vyjádření ve lhůtě, kterou stanoví Komise.

2.

Dne 19. června 2008 ohlásily společnosti Air Canada („AC“), United Airlines („UA“), Continental Airlines („CO“) a Lufthansa („LH“), dále jen společně „strany“, svůj úmysl uzavřít dohodu o vytvoření společného podniku zahrnujícího služby veškeré osobní letecké dopravy na transatlantických trzích (dále jen „dohoda A++“). V rámci společného podniku spolupracují AC, UA, CO a LH na klíčových parametrech hospodářské soutěže, jako jsou ceny, kapacita, letové řády a marketing. Dne 25. července 2008 Komise z moci úřední zahájila vyšetřování spolupráce mezi stranami v rámci dohody A++.

3.

Dne 10. října 2012 Komise přijala předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 a zaujala předběžné stanovisko, že dohoda A++ o společném podniku mezi stranami je pravděpodobně v rozporu s článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.

Komise vyjádřila názor, že bez této spolupráce by si LH a CO konkurovaly v přímých letech Frankfurt–New York a provozovaly vlastní přímé lety nezávisle, tak jako tomu bylo před zavedením dohody A++.

5.

V předběžném posouzení Komise vyjádřila obavy, že spolupráce mezi AC, UA, CO a LH v rámci dohody A++ pravděpodobně cíleně omezuje hospodářskou soutěž na trase Frankfurt–New York, pokud jde o cestující v nejvyšší třídě.

6.

Vzhledem ke společnému postavení stran na trhu na trase Frankfurt–New York a k těsné konkurenci mezi LH a CO má spolupráce pravděpodobně rovněž citelné protisoutěžní účinky na cestující v nejvyšší třídě. Komise vzala v úvahu skutečnost, že zákazníci na trase Frankfurt–New York jsou poměrně nepružní, pokud jde o ceny, a ve velké míře zbaveni významné kupní síly.

7.

Komise dále učinila předběžný závěr, že hospodářská soutěž, která mezi LH a CO existovala před počátkem spolupráce, byla odstraněna. Je nepravděpodobné, že by tuto hospodářskou soutěž nahradila hospodářská soutěž ze strany stávajících soutěžitelů nebo případných nových účastníků, a to v důsledku významných překážek rozšíření činnosti a vstupu. Mezi tyto překážky rozšíření a vstupu patří omezení letištních časů, výhody dopravního uzlu jak na letišti ve Frankfurtu, tak v New Yorku na letištích JFK a Newark Liberty, a také výhoda pro strany v podobě vyšší frekvence letů.

8.

Omezení letištních časů se v současné době uplatňuje na letištích New York JFK a Newark Liberty a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se pravděpodobně bude uplatňovat i na letišti ve Frankfurtu. Vzhledem k výhodám dopravního uzlu na letištích ve Frankfurtu a v New Yorku budou mít strany pravděpodobně větší prospěch z úspor z rozsahu, rozpoznatelnosti obchodní značky, obchodní síly jejich věrnostního programu, možností k naplnění letové kapacity a schopnosti uzavřít podnikové smlouvy než jejich skuteční nebo potenciální soutěžitelé bez uvedené výhody dopravního uzlu. Díky vyšší frekvenci letů provozovaných na trati Frankfurt–New York budou strany pravděpodobně poskytovat služby vyšší kvality než jejich skuteční nebo potenciální soutěžitelé, za což jsou zákazníci pravděpodobně ochotni platit vyšší ceny.

9.

Strany, proti nimž je vedeno řízení, nabídly závazky podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003, kterými reagovaly na obavy Komise související s hospodářskou soutěží. Strany zdůraznily, že tuto skutečnost nelze vykládat jako potvrzení, že porušily pravidla hospodářské soutěže EU nebo že je dohoda A++ neslučitelná s článkem 101 Smlouvy o fungování EU.

10.

Tyto závazky jsou stručně shrnuty v následující části a v úplnosti zveřejněny v anglickém znění na internetové adrese Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

http://ec.europa.eu/competition/index_en.html

11.

Pokud jde o trasu Frankfurt–New York, strany nabízejí, že:

12.

Strany rovněž navrhují pověřit kontrolou dodržování těchto závazků správce. V případě sporu mezi novým účastníkem trhu a dotyčnými stranami týkajícího se závazků nabízejí strany postup pro řešení sporů, při kterém rozhodčí soud přijme ve věci konečné rozhodnutí.

13.

S výhradou tržního testu má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým prohlásí závazky, jejichž shrnutí je uvedeno výše a jež jsou zveřejněny na internetové stránce Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, za závazné.

14.

V souladu s čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 vyzývá Komise zúčastněné třetí strany, aby k navrženým závazkům předložily svá vyjádření. Vyjádření musí být Komisi doručena nejpozději do jednoho měsíce od zveřejnění tohoto sdělení. Komise dále vyzývá zúčastněné třetí strany, aby předložily takovou verzi připomínek, v níž by měly být všechny informace, které tyto třetí strany považují za obchodní tajemství, a další důvěrné informace podle potřeby vypuštěny a nahrazeny shrnutím nedůvěrné povahy nebo slovy „obchodní tajemství“ či „důvěrné“.

15.

Odpovědi a připomínky by měly pokud možno obsahovat odůvodnění a měly by uvádět relevantní fakta. Pokud u jakékoli části navržených závazků zjistíte problém, Komise si v takovém případě dovoluje Vás vyzvat k navrhnutí možného řešení.

16.

Vyjádření s uvedením čísla jednacího COMP/39.595 – Continental/United/Lufthansa/Air Canada lze Komisi zaslat e-mailem (COMP-GREFFE-ANTITRUST@ec.europa.eu), faxem (+32 22950128) či poštou na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/24

Třída 1.5

Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Organoleptické vlastnosti

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/28

1.

Společný postoj 2008/369/SZBP (1) vyzývá Unii ke zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice, jak je uvedeno na seznamu vypracovaném na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1533(2004), 1596(2005), 1807(2008) a 1857(2008), jenž by měl být pravidelně aktualizován výborem OSN zřízeným podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1533(2004).

Na seznamu vypracovaném tímto výborem OSN jsou:

2.

Výbor OSN pro sankce dne 12. listopadu 2012 rozhodl zařadit na příslušný seznam jednu fyzickou osobu a dne 30. listopadu 2012 dvě fyzické osoby. Dotčené fyzické osoby mohou kdykoli výboru OSN spolu s podpůrnou dokumentací předložit žádost o přezkoumání rozhodnutí zařadit je na výše uvedený seznam OSN. Žádost je třeba zaslat na adresu:

Další informace viz http://www.un.org/sc/committees/dfp.shtml

3.

V návaznosti na rozhodnutí OSN uvedená v bodu 2 Komise přijala nařízení (EU) č. 1251/2012 (2), kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (3).

Z tohoto důvodu se na dotčené fyzické osoby vztahují následující opatření podle nařízení (ES) č. 1183/2005:

4.

Fyzické osoby přidané do přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 prostřednictvím nařízení (EU) č. 1251/2012 a podle rozhodnutí OSN ze dne 12. a 30. listopadu 2012 mohou Komisi sdělit své stanovisko k zahrnutí svých jmen do seznamu. Toto sdělení je třeba zaslat na adresu:

5.

Dotčené fyzické osoby se rovněž upozorňují na to, že mají možnost napadnout nařízení (EU) č. 1251/2012 u Tribunálu EU v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 263 odst. 4 a 6 Smlouvy o fungování Evropské unie.

6.

S osobními údaji fyzických osob, jichž se týkají seznamy podle nařízení (EU) č. 1251/2012, bude nakládáno v souladu s pravidly stanovenými nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4). Veškeré žádosti, např. o další informace nebo v souvislosti s výkonem práv podle nařízení (ES) č. 45/2001 (např. přístup k osobním údajům nebo jejich oprava), je třeba zaslat Komisi na adresu uvedenou výše v bodu 4.

7.

Pro pořádek se fyzické osoby uvedené v příloze I upozorňují na to, že mají možnost požádat příslušné orgány daného členského státu (členských států) uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 1183/2005, aby jim vydaly povolení použít zmrazené prostředky a hospodářské zdroje na základní výdaje nebo konkrétní platby v souladu s článkem 3 uvedeného nařízení.

21.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 396/30