19.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 392/1

Sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů

(Text s významem pro EHP)

2012/C 392/01

1. ÚVOD

Vývozní subvence mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu mezi potenciálními konkurenčními dodavateli zboží a služeb. Proto Komise jako strážce hospodářské soutěže podle Smlouvy vždy přísně odsuzovala podpory vývozu pro obchod uvnitř Unie i pro vývozy mimo Unii. Aby se zabránilo tomu, že podpora členských států na pojištění vývozních úvěrů naruší hospodářskou soutěž, je třeba objasnit její posuzování podle pravidel Unie pro státní podpory.

Komise využila své pravomoci k regulaci státní podpory v oblasti krátkodobého pojištění vývozních úvěrů, aby vyřešila stávající nebo potenciální narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu nejen mezi vývozci v různých členských státech (obchodujících v rámci Unie a mimo ni), ale také mezi pojistiteli vývozních úvěrů působícími v Unii. V roce 1997 Komise ve svém sdělení členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES, kterým se použijí články 92 a 93 Smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (1) („sdělení z roku 1997“), stanovila zásady týkající se státních zásahů. Sdělení z roku 1997 se mělo uplatňovat od 1. ledna 1998 po dobu pěti let. Poté bylo změněno a doba uplatňování byla v letech 2001 (2), 2004 (3), 2005 (4) a 2010 (5) prodloužena. Nyní se použije do 31. prosince 2012.

3.	Ze zkušeností získaných uplatňováním sdělení z roku 1997, zejména během finanční krize v letech 2009 až 2011, vyplývá, že by se politika Komise v této oblasti měla přezkoumat.

4.	Pravidla stanovená v tomto sdělení pomohou zajistit, aby státní podpora nenarušovala hospodářskou soutěž mezi soukromými a veřejnými nebo veřejně podporovanými pojistiteli vývozních úvěrů, a vytvořit rovné podmínky mezi vývozci.

Cílem tohoto sdělení je poskytnout členským státům podrobnější vysvětlení k zásadám, na nichž Komise hodlá založit svůj výklad článků 107 a 108 Smlouvy a jejich použití ve vztahu ke krátkodobému pojištění vývozních úvěrů. Politika Komise v této oblasti by se na jeho základě měla stát co možná nejtransparentnější a měla by zajistit předvídatelnost a rovné zacházení. Za tímto účelem je ve sdělení stanoven soubor podmínek, které musí být splněny, pokud státní pojistitelé chtějí vstoupit na trh s krátkodobým pojištěním vývozních úvěrů na obchodovatelná rizika.

6.	Rizika, která v zásadě nejsou obchodovatelná, nespadají do působnosti tohoto sdělení.

Oddíl 2 se zabývá oblastí působnosti tohoto sdělení a definicemi, které jsou v něm použity. Oddíl 3 se věnuje uplatňování čl. 107 odst. 1 Smlouvy a obecnému zákazu státní podpory na pojištění vývozních úvěrů na obchodovatelná rizika. Na závěr se v oddíle 4 stanovují některé výjimky z definice obchodovatelných rizik a vymezují podmínky pro zásahy státu v oblasti pojištění dočasně neobchodovatelných rizik.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI SDĚLENÍ A DEFINICE

2.1 Oblast působnosti

8.	Komise bude používat zásady stanovené v tomto sdělení pouze v případě pojištění vývozních úvěrů s dobou trvání rizika kratší než dva roky. Všechny ostatní nástroje pro financování vývozu jsou z oblasti působnosti tohoto sdělení vyloučeny.

2.2 Definice

Pro účely tohoto sdělení platí následující definice:

„soupojištěním“ se rozumí procentní podíl každé pojistné události, který není odškodněn pojistitelem, ale který musí zaplatit jiný pojistitel;

„úvěrovým obdobím“ se rozumí lhůta v rámci transakce vývozního úvěru, kterou má odběratel na zaplacení dodaného zboží a služeb;

„komerčními riziky“ se rozumí rizika, která zejména zahrnují:

—	svévolné vypovězení smlouvy odběratelem, totiž jakékoliv svévolné rozhodnutí neveřejného odběratele přerušit nebo ukončit platnost smlouvy bez oprávněného důvodu,

—	svévolné odmítnutí neveřejného odběratele přijmout zboží, které je předmětem smlouvy, bez oprávněného důvodu,

—	platební neschopnost neveřejného odběratele a jeho ručitele,

—	přetrvávající neplacení, totiž neplacení závazků vyplývajících ze smlouvy ze strany neveřejného odběratele a jeho ručitele;

„pojištěním vývozních úvěrů“ se rozumí pojistný produkt, v jehož rámci pojistitel poskytuje při vývozní transakci pojištění proti komerčnímu a politickému riziku souvisejícímu s platebními závazky;

„obdobím výroby“ se rozumí období mezi datem objednávky a datem dodání zboží nebo služeb;

„obchodovatelnými riziky“ se rozumí komerční a politická rizika spojená s veřejnými a neveřejnými odběrateli v zemích uvedených v příloze k tomuto sdělení, pokud je maximální doba trvání rizika kratší než dva roky; všechna ostatní rizika se pro účely tohoto sdělení považují za neobchodovatelná;

„politickými riziky“ se rozumí rizika, která zejména zahrnují:

—	riziko, že veřejný odběratel nebo země zabrání dokončení transakce nebo nezaplatí včas,

—	riziko, které překračuje působnost jednotlivého odběratele nebo nespadá pod jeho odpovědnost,

—	riziko, že země nepřevede peníze, které odběratelé s bydlištěm v této zemi zaplatili, do země pojištěného,

—	riziko, že mimo zemi pojistitele dojde k události způsobené vyšší mocí (např. k událostem podobným válkám), nakolik její dopady nejsou kryty jiným pojištěním;

„soukromým pojistitelem úvěrů“ se rozumí společnost nebo organizace jiná než státní pojistitel, která poskytuje pojištění vývozních úvěrů;

„kvótovým zajištěním“ se rozumí zajištění, v rámci kterého pojistitel převede určitý procentní podíl každého rizika, které nese v rámci určené kategorie pojištění, na zajistitele, který to přijme;

„zajištěním“ se rozumí pojištění, které si pojistitel kupuje od jiného pojistitele, aby snížením vlastního rizika řídil rizika;

„dobou trvání rizika“ se rozumí období výroby plus úvěrové období;

„pojištěním jediného rizika“ se rozumí pojištění všech prodejů jednomu odběrateli nebo pojištění jedné smlouvy s jedním odběratelem;

„státním pojistitelem“ se rozumí společnost nebo organizace, která poskytuje pojištění vývozních úvěrů s podporou určitého členského státu, nebo jeho jménem, nebo členský stát, který poskytuje pojištění vývozních úvěrů;

„doplňkovým pojištěním“ se rozumí dodatečné pojištění nad úvěrový limit stanovený jiným pojistitelem;

„pojištěním celého obratu“ se rozumí pojištění úvěrů jiné než pojištění jediného rizika, totiž pojištění úvěrů, které pokrývá všechny prodeje pojištěného na úvěr, nebo jejich většinu, jakož i pohledávky z prodejů více odběratelům.

3. POUŽITELNOST ČL. 107 ODST. 1 SMLOUVY

3.1 Obecné zásady

10.

Ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy uvádí, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

11.

Pokud pojištění vývozních úvěrů poskytují státní pojistitelé, zahrnuje takové pojištění využití státních prostředků. Účast státu může pojistitelům a/nebo vývozcům poskytovat selektivní výhodu a mohla by tedy narušovat hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Následující zásady jsou navrženy tak, aby sloužily jako vodítko pro posuzování takových opatření podle pravidel pro státní podpory.

3.2 Podpora pojistitelům

12.

Pokud požívají státní pojistitelé v porovnání se soukromými pojistiteli úvěrů určité výhody, může se jednat o státní podporu. Tyto výhody mohou mít různé formy a mohou mimo jiné zahrnovat:

a)	státní záruky za půjčky nebo ztráty;

osvobození od povinnosti vytvářet přiměřené rezervy a od ostatních požadavků vycházejících z vyloučení úkonů pojištění vývozních úvěrů poskytovaných na účet státu nebo s jeho zárukou z působnosti první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (6);

c)	úlevu nebo osvobození od daní, které je třeba obvykle odvádět (např. daně z příjmů právnických osob a daně vybírané z pojistek);

d)	udělení podpory nebo poskytnutí kapitálu státem nebo jiné formy financování, které nejsou v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství;

e)	poskytnutí nepeněžitých služeb ze strany státu, např. zpřístupnění a využívání státní infrastruktury, státních zařízení nebo privilegovaných informací za podmínek, které neodpovídají jejich tržní hodnotě;

f)	přímé zajištění poskytované státem nebo záruka na přímé zajištění státem za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky dostupné na soukromém trhu se zajištěním, což vede buď k podhodnocení ceny zajištění, anebo k umělému vytvoření kapacity, kterou by soukromý trh nebyl schopen poskytnout.

3.3 Zákaz státní podpory na vývozní úvěry

13.

Výhody uvedené v bodě 12, které požívají státní pojistitelé, pokud jde o obchodovatelná rizika, ovlivňují obchod uvnitř Unie v oblasti služeb pojištění úvěrů. Vedou k rozdílům v pojistném krytí, které je v různých členských státech nabízeno ve vztahu k obchodovatelným rizikům. To narušuje hospodářskou soutěž mezi pojistiteli v různých členských státech a má druhotné účinky na obchod uvnitř Unie bez ohledu na to, zda jde o vývoz uvnitř Unie nebo o vývoz mimo Unii (7). Je nezbytné vymezit podmínky, za jakých mohou státní pojistitelé působit, pokud v porovnání se soukromými pojistiteli úvěrů požívají takové výhody, aby se zajistilo, že neobdrží státní podporu. To však vyžaduje, aby nesměli pojišťovat obchodovatelná rizika.

14.

Výhody pro státní pojistitele se také někdy – přinejmenším částečně – přenášejí na vývozce. Tyto výhody mohou narušit hospodářskou soutěž a obchod a mohou představovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Pokud jsou však splněny podmínky pro poskytování pojištění vývozních úvěrů na obchodovatelná rizika, které jsou stanoveny v oddíle 4.3 tohoto sdělení, bude mít Komise za to, že na vývozce nebyla přenesena žádná neoprávněná výhoda.

4. PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ VÝVOZNÍCH ÚVĚRŮ NA DOČASNĚ NEOBCHODOVATELNÁ RIZIKA

4.1 Obecné zásady

15.

Jak je uvedeno v bodě 13, pokud státní pojistitelé požívají ve srovnání se soukromými pojistiteli úvěrů jakékoli výhody (jak je popsáno v bodě 12), nesmějí pojišťovat obchodovatelná rizika. Pokud by státní pojistitelé nebo jejich dceřiné společnosti chtěli pojistit obchodovatelná rizika, musí být zajištěno, že přitom nebudou požívat přímo ani nepřímo státní podpory. Za tímto účelem musí disponovat určitou výší vlastních finančních prostředků (míra solventnosti včetně garančního fondu) a technických rezerv (zejména vyrovnávací rezervu) a musí obdržet nezbytné povolení podle směrnice 73/239/EHS. Musí rovněž vést oddělený účet pro administrativu a samostatné účetnictví pro pojištění obchodovatelných a neobchodovatelných rizik pojišťovaných na účet státu nebo s jeho zárukou, aby prokázali, že při pojišťování obchodovatelných rizik nezískávají státní podporu. Účetnictví týkající se pojišťovacích činností vykonávaných na vlastní účet pojistitele by mělo být vedeno v souladu se směrnicí Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (8).

16.

Každý členský stát poskytující pojistitelům vývozních úvěrů služby zajištění prostřednictvím účasti nebo podílení se na zajistných smlouvách v rámci soukromého sektoru, které kryjí obchodovatelná i neobchodovatelná rizika, musí být schopen prokázat, že tento systém zajištění neobsahuje žádnou státní podporu ve smyslu bodu 12 písm. f).

17.	Státní pojistitelé mohou poskytovat pojištění vývozních úvěrů na dočasně neobchodovatelná rizika, pokud splní podmínky stanovené v tomto sdělení.

4.2 Výjimky z definice obchodovatelných rizik: dočasně neobchodovatelná rizika

18.

Bez ohledu na definici obchodovatelných rizik se určitá obchodní a politická rizika spojená s odběrateli usazenými v zemích uvedených v příloze považují za dočasně neobchodovatelná v těchto případech:

pokud Komise rozhodne o dočasném vynětí jedné nebo více zemí ze seznamu zemí s obchodovatelnými riziky uvedeného v příloze prostřednictvím mechanismu popsaného v oddíle 5.2, protože kapacita soukromého pojišťovacího trhu není v dané zemi nebo dotčených zemích dostatečná pro krytí všech hospodářsky odůvodněných rizik;

pokud Komise po obdržení oznámení od členského státu rozhodne, že rizika, kterým jsou vystaveny malé a střední podniky definované v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (9), jejichž celkový roční obrat vývozu nepřesahuje 2 miliony EUR, jsou v členském státě, který podal oznámení, pro vývozce dočasně neobchodovatelná;

c)	pokud Komise po obdržení oznámení od členského státu rozhodne, že pojištění jediného rizika s dobou trvání rizika nejméně 181 dní, avšak kratší než dva roky, je pro vývozce v členském státě, který podal oznámení, dočasně neobchodovatelné;

d)	pokud Komise po obdržení oznámení od členského státu rozhodne, že kvůli nedostatku pojištění vývozních úvěrů jsou určitá rizika pro vývozce v členském státě, který podal oznámení, dočasně neobchodovatelná.

19.	S cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu mohou být rizika, která se považují za dočasně neobchodovatelná rizika v souladu s bodem 18, pojištěna státními pojistiteli za předpokladu, že splňují podmínky uvedené v oddíle 4.3.

4.3 Podmínky pro poskytování pojištění na dočasně neobchodovatelná rizika

4.3.1 Kvalita pojistného krytí

20.

Kvalita pojistného krytí, které nabízejí státní pojistitelé, musí být v souladu s tržními zvyklostmi. Kryta tak mohou být pouze hospodářsky odůvodněná rizika, totiž rizika, která lze přijmout v souladu se zásadami řádného pojištění. Maximální procentní podíl krytí obchodních a politických rizik nesmí překročit 95 % a čekací lhůta na uplatnění nároku musí trvat nejméně 90 dní.

4.3.2 Zásady pojištění

21.

Při posuzování rizik se vždy musí uplatňovat zásady řádného pojištění. Z tohoto důvodu nesmí být riziko spojené s finančně nespolehlivými transakcemi způsobilé pro pojištění v rámci veřejně podporovaných režimů. Vzhledem k těmto zásadám musí být kritéria přijatelnosti rizika výslovně vyjádřena. Pokud již existují obchodní vztahy, musí mít vývozci pozitivní obchodní a/nebo platební zkušenosti. Odběratelé musí prokázat bezškodní průběh, pravděpodobnost platební neschopnosti odběratelů, jakož i jejich interní a/nebo externí finanční rating musí být přijatelné.

4.3.3 Přiměřené stanovení cen

22.

Přebírání rizika ve smlouvách o pojištění vývozních úvěrů musí být zaplaceno přiměřeným pojistným. S cílem minimalizovat vytlačování soukromých pojistitelů musí být průměrné pojistné v rámci veřejně podporovaných režimů vyšší, než je průměrné pojistné účtované soukromými pojistiteli úvěrů pro podobná rizika. Tento požadavek zajistí postupné upouštění od státních zásahů, neboť vyšším pojistným se zajistí, že se vývozci vrátí k soukromým pojistitelům úvěrů, jakmile jim to tržní podmínky dovolí a riziko se opět stane obchodovatelným.

23.

Ceny se považují za přiměřené, pokud se v příslušné kategorii rizika, do které byli odběratelé zařazeni (10), účtuje minimální pojistné (11) („pojistné safe-harbour“), jak je uvedeno v následující tabulce. Pojistné safe-harbour se uplatňuje, pokud členské státy neposkytnou důkazy o tom, že jsou tyto sazby pro dané riziko nepřiměřené. Pokud jde o pojištění celého obratu, musí daná kategorie rizika odpovídat průměrnému riziku spojenému s odběrateli, které je kryto daným pojištěním.

Kategorie rizika	Roční rizikové pojistné (12) (% pojištěného objemu)
Vynikající (13)	0,2–0,4
Dobré (14)	0,41–0,9
Uspokojivé (15)	0,91–2,3
Slabé (16)	2,31–4,5

24.	Pro soupojištění, kvótové zajištění a doplňkové pojištění se ceny považují za přiměřené, pokud je účtované pojistné nejméně o 30 % vyšší než pojistné v rámci (původního) pojištění poskytovaného soukromým pojistitelem úvěrů.

25.	Bez ohledu na dobu trvání smlouvy musí být k rizikovému pojistnému připočten správní poplatek, aby bylo možné považovat stanovení cen za přiměřené.

4.3.4 Transparentnost a podávání zpráv

26.	Členské státy musí na internetových stránkách státních pojistitelů zveřejnit režimy zavedené pro rizika, která jsou považována za dočasně neobchodovatelná v souladu s bodem 18, jakož i všechny platné podmínky.

27.	Musí Komisi předložit výroční zprávy o rizicích, která jsou považována za dočasně neobchodovatelná v souladu s bodem 18 a která jsou kryta státními pojistiteli. Musí tak učinit nejpozději do 31. července roku, který následuje po zásahu státu.

28.

Zpráva musí obsahovat informace ohledně využití každého režimu, mimo jiné především údaje o celkovém objemu poskytnutých úvěrových limitů, pojištěném obratu, účtovaném pojistném, registrovaných a zaplacených nárocích, zpět získaných částkách a nákladech na správu daného režimu. Komise zprávy zveřejní na svých internetových stránkách.

5. PROCEDURÁLNÍ OTÁZKY

5.1 Obecné zásady

29.	Rizika uvedená v bodě 18 písm. a) mohou být pojištěna státními pojistiteli, pokud jsou splněny podmínky v oddíle 4.3. Tyto případy není nutné oznamovat Komisi.

30.	Rizika uvedená v bodě 18 písm. b), c) a d) mohou být pojištěna státními pojistiteli, pokud jsou splněny podmínky v oddíle 4.3, a po oznámení Komisi a získání jejího souhlasu.

31.

Nesplnění některé z podmínek stanovených v oddíle 4.3 neznamená, že jsou pojištění vývozních úvěrů nebo režim pojištění automaticky zakázané. Pokud se některý členský stát hodlá odchýlit od daných podmínek nebo pokud existují pochybnosti o tom, zda plánovaný režim pojištění vývozních úvěrů splňuje podmínky stanovené v tomto sdělení, musí členský stát daný režim oznámit Komisi.

32.	Analýza podle pravidel pro státní podpory se nedotýká otázky slučitelnosti daného opatření s dalšími ustanoveními Smlouvy.

5.2 Úprava seznamu zemí s obchodovatelnými riziky

33.

Při určování, zda nedostatečné soukromé kapacity opravňují k dočasnému vynětí země ze seznamu zemí s obchodovatelnými riziky, jak je stanoveno v bodě 18 písm. a), Komise zohlední následující ukazatele seřazené podle důležitosti:

a)	snížení kapacity soukromého pojištění úvěrů: zejména rozhodnutí velkého pojistitele nepojišťovat rizika spojená s odběrateli v dotčené zemi, významný pokles celkových pojistných částek nebo významný pokles míry přijetí v dotčené zemi během 6 měsíců;

b)	zhoršení ratingů státního sektoru: především náhlé změny úvěrových ratingů během 6 měsíců, např. vícenásobné snížení ratingu nezávislými ratingovými agenturami nebo vysoký nárůst v rozpětí swapů úvěrového selhání;

c)	zhoršení výkonnosti v podnikovém sektoru: zejména prudký nárůst případů platební neschopnosti v dotčené zemi během 6 měsíců.

34.	Pokud kapacita trhu již nestačí na to, aby pokryla všechna hospodářsky odůvodněná rizika, může Komise na písemnou žádost nejméně tří členských států nebo z vlastního podnětu změnit seznam zemí s obchodovatelnými riziky.

35.

Pokud Komise hodlá změnit seznam zemí s obchodovatelnými riziky uvedený v příloze, bude konzultovat členské státy, soukromé pojistitele úvěrů a zúčastněné strany a požádá je o informace. Konzultace a druh požadovaných informací budou oznámeny na internetových stránkách Komise. Konzultace zpravidla nebude trvat déle než 20 pracovních dní. Pokud se Komise na základě obdržených informací rozhodne, že změní seznam zemí s obchodovatelnými riziky, bude o tom písemně informovat členské státy a rozhodnutí oznámí na svých internetových stránkách.

36.

Dočasné vynětí určité země ze seznamu zemí s obchodovatelnými riziky bude platné po dobu nejméně 12 měsíců. Platnost pojistek týkajících se dočasně vyňaté země, které byly sjednány během tohoto období, skončí nejpozději 180 dní po dni, kdy přestalo platit dočasné vynětí ze seznamu. Po tomto datu nesmí být sjednány žádné nové pojistky. Tři měsíce před skončením platnosti dočasného vynětí Komise zváží, zda prodlouží vynětí dotčené země ze seznamu. Pokud Komise při zohlednění ukazatelů uvedených v bodě 33 dojde k závěru, že kapacita trhu je stále nedostatečná na to, aby pokryla všechna hospodářsky odůvodněná rizika, může v souladu s bodem 35 prodloužit platnost dočasného vynětí země ze seznamu.

5.3 Povinnost oznámit výjimky podle bodu 18 písm. b) a c)

37.

Údaje, které má Komise v současné době k dispozici, naznačují, že na trhu existuje mezera, pokud jde o rizika uvedená v bodě 18 písm. b) a c), a že tato rizika jsou tudíž neobchodovatelná. Je však třeba mít na zřeteli, že nedostatečné krytí neexistuje v každém členském státě a že se situace může postupem času změnit, neboť soukromý sektor může o tento segment trhu projevit zájem. Státní zásah by měl být přípustný pouze v případě rizik, která by na trhu jinak nebyla kryta.

38.

Z těchto důvodů, pokud chce určitý členský stát pokrýt rizika uvedená v bodě 18 písm. b) nebo c), musí to podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámit Komisi a v tomto oznámení musí prokázat, že kontaktoval hlavní pojistitele a zprostředkovatele úvěrů v tomto členském státě (17) a dal jim příležitost předložit důkazy o tom, že pojištění proti příslušným rizikům v tomto členském státě existuje. Pokud dotyční pojistitelé úvěrů neinformují členský stát či Komisi o podmínkách krytí a pojistných objemech ve vztahu k typu rizik, které chce členský stát pokrýt, a to do 30 dnů po obdržení žádosti členského státu o tyto informace, nebo pokud poskytnuté informace neprokáží, že pojištění proti dotčeným rizikům v tomto členském státě existuje, bude Komise tato rizika považovat za dočasně neobchodovatelná.

5.4 Oznamovací povinnost v ostatních případech

39.

Pokud jde o rizika uvedená v bodě 18 písm. d) musí příslušný členský stát ve svém oznámení, které předloží Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, prokázat, že pojistné krytí je pro vývozce v tomto konkrétním členském státě nedostupné z důvodu šoku na straně nabídky na trhu se soukromým pojištěním způsobeného především odchodem velkého pojistitele úvěrů z tohoto členského státu, sníženou kapacitou nebo omezenou škálou produktů v porovnání s jinými členskými státy.

6. DEN A DOBA POUŽITELNOSTI

40.	Komise použije zásady stanovené tímto sdělením od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2018, s výjimkou bodu 18 písm. a) a oddílu 5.2, které se použijí ode dne přijetí tohoto sdělení.

(1) Úř. věst. C 281, 17.9.1997, s. 4; Zvl. vyd. 08/01, s. 147.

(2) Úř. věst. C 217, 2.8.2001, s. 2; Zvl. vyd. 08/02, s. 106.

(3) Úř. věst. C 307, 11.12.2004, s. 12.

(4) Úř. věst. C 325, 22.12.2005, s. 22.

(5) Úř. věst. C 329, 7.12.2010, s. 6.

(6) Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3; Zvl. vyd. 06/01, s. 14.

(7) V rozsudku ve věci C-142/87 Belgické království v. Komise Evropských společenství Soudní dvůr konstatoval, že nejen podpora vývozů uskutečňovaných uvnitř Unie, ale rovněž podpora vývozů do třetích zemí může ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod uvnitř Unie. Oba druhy těchto úkonů jsou pojišťovány pojistiteli vývozních úvěrů, takže v obou případech může mít podpora dopady na hospodářskou soutěž a obchod uvnitř Unie.

(8) Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7; Zvl. vyd. 06/01, s. 279.

(9) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 (není dostupné v českém znění).

(10) Kategorie rizika, do kterých jsou odběratelé zařazeni, vycházejí z úvěrových ratingů. Není nutné používat ratingy od konkrétních ratingových agentur. Vnitrostátní ratingové systémy nebo ratingové systémy používané bankami jsou rovněž přijatelné. Pro společnosti bez veřejného ratingu by se mohl použít rating založený na ověřitelných údajích.

(11) Pro příslušnou kategorii rizika bylo rozmezí pojistného safe-harbour stanoveno na základě ročního rozpětí swapů úvěrového selhání (Credit Default Swap), které vychází z ratingu složeného z ratingů všech tří hlavních ratingových agentur (Standard & Poor, Moody's a Fitch) za posledních pět let (2007–2011), přičemž se vychází z předpokladu, že průměrná míra návratnosti je u krátkodobého pojištění vývozních úvěrů 40 %. Daná rozmezí se následně upravila tak, aby se na sebe navazovala, s cílem zohlednit skutečnost, že rizikové pojistné se v průběhu času mění.

(12) Safe-harbour pojistné na 30denní pojistnou smlouvu lze vypočítat vydělením ročního rizikového pojistného číslem 12.

(13) Riziková kategorie „vynikající“ zahrnuje rizika rovnající se ratingům AAA, AA+, AA, AA-, A+, A, A- agentury Standard & Poor’s.

(14) Riziková kategorie „dobré“ zahrnuje rizika rovnající se ratingům BBB+, BBB nebo BBB- agentury Standard & Poor’s.

(15) Riziková kategorie „uspokojivé“ zahrnuje rizika rovnající se ratingům BB+, BB nebo BB- agentury Standard & Poor’s.

(16) Riziková kategorie „slabé“ zahrnuje rizika rovnající se ratingům B+, B nebo B- agentury Standard & Poor’s.

(17) Kontaktovaní pojistitelé a zprostředkovatelé úvěrů by měli být reprezentativní, pokud jde o nabízené produkty (např. specializovaní poskytovatelé pojištění jediného rizika) i velikost trhu, který pokrývají (např. by na trhu měli mít společně nejméně 50 % podíl).

PŘÍLOHA

Seznam zemí s obchodovatelnými riziky

Všechny členské státy

Austrálie

Kanada

Island

Japonsko

Nový Zéland

Norsko

Švýcarsko

Spojené státy americké

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.392.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 392

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 19. prosince 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 392/01	Sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů ( 1 )	1

2012/C 392/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6786 – EPH/SPP) ( 1 )	8

2012/C 392/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6771 – Bridgepoint/CPPIB/Dorna) ( 1 )	8

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 392/04	Směnné kurzy vůči euru	9

	Účetní dvůr
2012/C 392/05	Zvláštní zpráva č. 16/2012 Účelnost režimu jednotné platby na plochu jako přechodného systému na podporu zemědělců v nových členských státech	10

2012/C 392/06	Zvláštní zpráva č. 18/2012 Pomoc Evropské unie Kosovu na podporu právního státu	10

2012/C 392/07	Zvláštní zpráva č. 19/2012 Zpráva o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora za rok 2011	11

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2012/C 392/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6731 – Vitronet/Infinity) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	12

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3178
JPY	japonský jen	110,53
DKK	dánská koruna	7,4603
GBP	britská libra	0,81280
SEK	švédská koruna	8,7378
CHF	švýcarský frank	1,2080
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,3850
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,200
HUF	maďarský forint	288,40
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6961
PLN	polský zlotý	4,0928
RON	rumunský lei	4,4700
TRY	turecká lira	2,3476
AUD	australský dolar	1,2512
CAD	kanadský dolar	1,2972
HKD	hongkongský dolar	10,2131
NZD	novozélandský dolar	1,5660
SGD	singapurský dolar	1,6053
KRW	jihokorejský won	1 413,30
ZAR	jihoafrický rand	11,2733
CNY	čínský juan	8,2079
HRK	chorvatská kuna	7,5380
IDR	indonéská rupie	12 707,71
MYR	malajsijský ringgit	4,0236
PHP	filipínské peso	54,068
RUB	ruský rubl	40,6850
THB	thajský baht	40,285
BRL	brazilský real	2,7595
MXN	mexické peso	16,7795
INR	indická rupie	72,2880