ISSN 1977-0863
doi:10.3000/19770863.C_2012.384.ces
Úřední věstník
Evropské unie
C 384
České vydání
Informace a oznámení
Svazek 55
13. prosince 2012
|
ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.384.ces |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 384 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 55 |
|
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2012/C 384/01 |
Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 ) |
|
|
2012/C 384/02 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6715 – CNOOC/Nexen) ( 1 ) |
|
|
2012/C 384/03 |
Zahájení řízení (Případ COMP/M.6576 – Munksjö/Ahlstrom) ( 1 ) |
|
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2012/C 384/04 |
||
|
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
|
2012/C 384/05 |
||
|
|
INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU |
|
|
|
Kontrolní úřad ESVO |
|
|
2012/C 384/06 |
Opatření, které nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP |
|
|
2012/C 384/07 |
||
|
2012/C 384/08 |
||
|
2012/C 384/09 |
||
|
2012/C 384/10 |
||
|
2012/C 384/11 |
||
|
|
V Oznámení |
|
|
|
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
|
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) |
|
|
2012/C 384/12 |
||
|
|
SOUDNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
|
Soudní dvůr ESVO |
|
|
2012/C 384/13 |
Složení soudního dvora ESVO – Jmenování tajemníka Soudního dvora ESVO |
|
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2012/C 384/14 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6747 – Energie Steiermark/Steweag-Steg) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2012/C 384/15 |
||
|
2012/C 384/16 |
||
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
|
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/1 |
Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU
Případy, k nimž Komise nevznáší námitku
(Text s významem pro EHP)
2012/C 384/01
|
Datum přijetí rozhodnutí |
6.2.2012 |
||||
|
Odkaz na číslo státní podpory |
SA.33880 (11/N) |
||||
|
Členský stát |
Francie |
||||
|
Region |
— |
||||
|
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Aides aux cinémas du monde (aide sélective à la production cinématographique) |
||||
|
Právní základ |
Article L 111-2, 2o d) et e) du code du cinéma et de l’image animée; loi 2010-873 du 27 juillet 2010 relative à l’action extérieure de l’État; décret 1998-66 du 4 février 1998 portant création du comité interministériel de la coopération internationale et du développement; article 7, 10 et 68 à 71 du décret 1999-130 du 24 février 1999 modifié relatif au soutien financier de l’industrie cinématographique; décret 2006-672 du 8 juin 2006 modifié relatif à la création, à la composition et au fonctionnement de commissions administratives à caractère consultatif; décret 2010-654 du 11 juin 2010 relatif au Centre national du cinéma et de l’image animée; décret 2010-1695 du 30 décembre 2010 relatif à l’Institut français |
||||
|
Název opatření |
Režim podpory |
||||
|
Cíl |
Režim podpory na rozvoj kultury |
||||
|
Forma podpory |
Přímá dotace |
||||
|
Rozpočet |
|
||||
|
Míra podpory |
80 % |
||||
|
Délka trvání programu |
do 31.12.2017 |
||||
|
Hospodářská odvětví |
Sdělovací prostředky |
||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
|
||||
|
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:
http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm
|
Datum přijetí rozhodnutí |
20.11.2012 |
|
Odkaz na číslo státní podpory |
SA.34736 (12/N) |
|
Členský stát |
Španělsko |
|
Region |
— |
|
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Sistema de amortización anticipada aplicable a determinados elementos patrimoniales arrendados del inmovilizado material |
|
Právní základ |
Apartado 11 del artículo 115 del texto refundido de la Ley del Impuesto sobre Sociedades |
|
Název opatření |
Snížení daňového základu |
|
Cíl |
— |
|
Forma podpory |
Odložení daně |
|
Rozpočet |
— |
|
Míra podpory |
Opatření nepředstavuje podporu |
|
Délka trvání programu |
— |
|
Hospodářská odvětví |
Všechna odvětví |
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Ministerio de Hacienda y Administraciones Públicas |
|
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:
http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/3 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ COMP/M.6715 – CNOOC/Nexen)
(Text s významem pro EHP)
2012/C 384/02
Dne 7. prosince 2012 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6715. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/4 |
Zahájení řízení
(Případ COMP/M.6576 – Munksjö/Ahlstrom)
(Text s významem pro EHP)
2012/C 384/03
Komise dne 7. prosince 2012 rozhodla zahájit řízení ve výše uvedené věci poté, co dospěla k závěru, že oznámené spojení vyvolává vážné pochybnosti, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem. Zahájením řízení je otevřena druhá fáze šetření oznámeného spojení, aniž by bylo jakkoli předjímáno konečné rozhodnutí v této věci. Toto rozhodnutí vychází z čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhovanému spojení.
Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, jinak nebudou plně vzaty v úvahu pro účely tohoto řízení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 / 2967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6576 – Munksjö/Ahlstrom na adresu Generálního hospodářství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
Evropská komise |
|
generální ředitelství pro hospodářskou soutěž |
|
Evidence fúzí |
|
J-70 |
|
1049 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/5 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
12. prosince 2012
2012/C 384/04
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,3040 |
|
JPY |
japonský jen |
108,12 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4604 |
|
GBP |
britská libra |
0,80775 |
|
SEK |
švédská koruna |
8,6275 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,2109 |
|
ISK |
islandská koruna |
|
|
NOK |
norská koruna |
7,3295 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
25,265 |
|
HUF |
maďarský forint |
282,33 |
|
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
|
LVL |
lotyšský latas |
0,6961 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,0969 |
|
RON |
rumunský lei |
4,5268 |
|
TRY |
turecká lira |
2,3198 |
|
AUD |
australský dolar |
1,2358 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,2850 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
10,1061 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,5504 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,5926 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 400,12 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
11,3109 |
|
CNY |
čínský juan |
8,1480 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,5225 |
|
IDR |
indonéská rupie |
12 558,82 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
3,9792 |
|
PHP |
filipínské peso |
53,502 |
|
RUB |
ruský rubl |
39,9645 |
|
THB |
thajský baht |
39,928 |
|
BRL |
brazilský real |
2,7112 |
|
MXN |
mexické peso |
16,6319 |
|
INR |
indická rupie |
70,7490 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/6 |
Informace členských států o ukončení rybolovu
2012/C 384/05
V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:
|
Datum a čas ukončení |
21.11.2012 |
|
Doba trvání |
21.11.2012–31.12.2012 |
|
Členský stát |
Německo |
|
Populace nebo skupina populací |
HER/1/2- |
|
Druh |
Sleď obecný (Clupea harengus) |
|
Oblast |
Vody EU, vody Norska a mezinárodní vody oblastí I a II |
|
Druh(y) rybářského plavidla |
— |
|
Referenční číslo |
FS55TQ44 |
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
Kontrolní úřad ESVO
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/7 |
Opatření, které nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP
2012/C 384/06
Kontrolní úřad ESVO nepovažuje níže uvedené opatření za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP:
|
Datum přijetí rozhodnutí |
: |
11. července 2012 |
||||
|
Věc č. |
: |
70645 |
||||
|
Číslo rozhodnutí |
: |
289/12/COL |
||||
|
Stát ESVO |
: |
Norsko |
||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
: |
|
||||
|
Název opatření (a/nebo jméno příjemce) |
: |
smlouvy o pronájmu mezi městem Oslo a společností Oslo Cancer Cluster Innovasjonspark AS |
||||
|
Forma podpory |
: |
nepoužije se |
||||
|
Rozpočet |
: |
nepoužije se |
||||
|
Doba trvání |
: |
nepoužije se |
Závazné jazykové znění rozhodnutí bez důvěrných údajů lze najít na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO:
http://www.eftasurv.int/state-aid/state-aid-register/
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/8 |
Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky
2012/C 384/07
Kontrolní úřad ESVO rozhodl, že níže uvedená opatření představují slučitelnou státní podporu ve smyslu čl. 61 Dohody o EHP:
|
Datum přijetí rozhodnutí |
: |
11. července 2012 |
|
Věc č. |
: |
68972 |
|
Číslo rozhodnutí |
: |
292/12/COL |
|
Stát ESVO |
: |
Island |
|
Název (a/nebo jméno příjemce) |
: |
rozhodnutí týkající se státní podpory poskytnuté islandským státem prostřednictvím společností New Glitnir, New Landsbankinn a New Kaupþing během likvidace určitých investičních fondů |
|
Právní základ |
: |
čl. 61 odst. 1 a čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP |
|
Druh opatření |
: |
opatření k nápravě vážné poruchy v hospodářství |
|
Hospodářská odvětví |
: |
finanční služby |
Závazné jazykové znění rozhodnutí bez důvěrných údajů lze najít na internetových stránkách Kontrolního úřadu ESVO:
http://www.eftasurv.int/state-aid/state-aid-register/
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/9 |
Informace sdělované státy ESVO o státních podporách poskytovaných podle aktu uvedeného v bodě 1 písm. j) přílohy XV Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách))
2012/C 384/08
ČÁST I
|
Pomoc č. |
GBER 10/12/R&D |
|||
|
Stát ESVO |
Norsko |
|||
|
Orgán poskytující podporu |
Název |
Innovation Norway |
||
|
Adresa |
|
|||
|
Internetová stránka |
http://www.innovationnorway.com |
|||
|
Název opatření podpory |
Režim na podporu inovací v oblasti zpracování dřeva |
|||
|
Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení) |
Státní rozpočet (2011–2012), kapitola 1149, bod 71. |
|||
|
Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory |
http://www.innovasjonnorge.no/Satsinger/Landbruk/Trebasert-innovasjonsprogram/ |
|||
|
Typ opatření |
Režim podpory |
X |
||
|
Doba trvání |
Režim podpory |
Od 1.8.2012 do 31.12.2013 |
||
|
Dotčená hospodářská odvětví |
Všechna hospodářská odvětví způsobilá k získání podpory |
Podporu mohou získat všechna odvětví, pokud příjemci přispívají k celkovému cíli režimu podpory – k vyššímu využívání dřeva. |
||
|
Kategorie příjemce |
Malý či střední podnik |
X |
||
|
Velké podniky |
X |
|||
|
Rozpočet |
Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu |
26 mil. NOK |
||
|
Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku |
… mil. NOK |
|||
|
Na záruky |
… mil. NOK |
|||
|
Nástroj podpory (článek 5) |
Příspěvek |
X |
||
ČÁST II
|
Obecné cíle (seznam) |
Cíle (seznam) |
Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v NOK |
Malý či střední podnik – příplatky v % |
|
|
Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích (články 26–27) |
Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 26) |
50 % |
|
|
|
Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích (článek 27) |
50 % |
|
||
|
Podpora na výzkum, vývoj a inovaci (články 30–37) |
Podpora výzkumných a vývojových projektů (článek 31) |
Základní výzkum (čl. 31 odst. 2 písm. a)) |
… % |
|
|
Průmyslový výzkum (čl. 31 odst. 2 písm. b)) |
50 % |
10/20 % |
||
|
Experimentální vývoj (čl. 31 odst. 2 písm. c)) |
25 % |
10/20 % |
||
|
Podpora na studie technické proveditelnosti (článek 32) |
40/65 % |
10 % |
||
|
Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví (článek 33) |
50 % |
|
||
|
Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a rybolovu (článek 34) |
|
|
||
|
Podpora pro mladé inovativní podniky (článek 35) |
8 mil. NOK |
|
||
|
Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací (článek 36) |
1,6 mil. NOK |
|
||
|
Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků (článek 37) |
50 % |
|
||
|
Podpora na vzdělávání (články 38–39) |
Specifické vzdělávání (čl. 38 odst. 1) |
25 % |
10/20 % |
|
|
Obecné vzdělávání (čl. 38 odst. 2) |
60 % |
10/20 % |
||
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/11 |
Informace sdělované státy ESVO o státních podporách poskytovaných podle aktu uvedeného v bodě 1 písm. j) přílohy XV Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách))
2012/C 384/09
ČÁST I
|
Pomoc č. |
GBER 11/12/EMP |
|||
|
Stát ESVO |
Norsko |
|||
|
Region |
Název regionu (podle NUTS) Úroveň 3 – Troms |
Status regionální podpory čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP |
||
|
Orgán poskytující podporu |
Název |
Troms fylkeskommune |
||
|
Adresa |
|
|||
|
Internetová stránka |
http://www.tromsfylke.no |
|||
|
Název opatření podpory |
Program regionálního rozvoje kraje Troms na období 2010–2013 |
|||
|
Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení) |
Rozvojový fond kraje Troms byl zřízen rozhodnutím rady kraje Troms ze dne 12. března 1985. |
|||
|
Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory |
http://www.tromsfylke.no/LinkClick.aspx?fileticket=qah_PB73Oyc%3d&tabid=332 |
|||
|
Druh opatření |
Režim podpory |
X |
||
|
Změna stávajícího opatření podpory |
|
Číslo podpory Kontrolního úřadu ESVO Referenční číslo ESA 2/2005 |
||
|
Prodloužení |
2010–2013 |
|||
|
Doba trvání |
Režim podpory |
Od 1.1.2010 do 31.12.2013 |
||
|
Dotyčná hospodářská odvětví |
Všechna hospodářská odvětví způsobilá k získání podpory |
X |
||
|
Kategorie příjemce |
Malé a střední podniky |
X |
||
|
Rozpočet |
Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu |
8 mil. NOK |
||
|
Nástroj podpory (článek 5) |
Příspěvek |
X |
||
|
Úroková subvence |
|
|||
|
Úvěr |
X |
|||
ČÁST II
|
Obecné cíle (seznam) |
Cíle (seznam) |
Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v NOK |
Malé a střední podniky – příplatky v % |
|
Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům (článek 15) |
|
50 % |
0 % |
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/12 |
Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o aktuálních úrokových sazbách pro vracení prostředků státní podpory a o referenčních/diskontních sazbách, které platí pro tři státy ESVO od 1. srpna 2012
(Zveřejněno v souladu s článkem 10 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (1) )
2012/C 384/10
Základní sazby se vypočítávají podle kapitoly o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu ve znění rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 788/08/KOL ze dne 17. prosince 2008 (2). Pro stanovení příslušné referenční sazby je třeba připočíst odpovídající marži podle pokynů pro státní podporu. V případě diskontní sazby to znamená, že k základní sazbě musí být připočtena příslušná marže ve výši 100 bazických bodů. Úroková sazba pro vracení prostředků státní podpory se běžně také vypočte tak, že se k základní sazbě přičte 100 bazických bodů, jak stanoví rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 789/08/KOL ze dne 17. prosince 2008 (3), kterým se upravuje rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (4).
|
|
Island |
Lichtenštejnsko |
Norsko |
|
1.1.2012–31.5.2012 |
4,70 |
0,31 |
3,57 |
|
1.6.2012–31.7.2012 |
4,70 |
0,38 |
3,57 |
|
1.8.2012– |
5,90 |
0,38 |
3,57 |
(1) Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37, a dodatek EHP č. 26, 25.5.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 105, 21.4.2011, s. 32, a dodatek EHP č. 23, 21.4.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 340, 22.12.2010, s. 1, a dodatek EHP č. 72, 22.12.2010, s. 1.
(4) Viz konsolidovaná verze: http://www.eftasurv.int/media/decisions/195-04-COL.pdf
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/13 |
Sdělení Kontrolního úřadu ESVO o aktuálních úrokových sazbách pro vracení prostředků státní podpory a o referenčních/diskontních sazbách, které platí pro tři státy ESVO od 1. září 2012
(Zveřejněno v souladu s článkem 10 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (1) )
2012/C 384/11
Základní sazby se vypočítávají podle kapitoly o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu ve znění rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 788/08/KOL ze dne 17. prosince 2008 (2). Pro stanovení příslušné referenční sazby je třeba připočíst odpovídající marži podle pokynů pro státní podporu. V případě diskontní sazby to znamená, že k základní sazbě musí být připočtena příslušná marže ve výši 100 bazických bodů. Úroková sazba pro vracení prostředků státní podpory se běžně také vypočte tak, že se k základní sazbě přičte 100 bazických bodů, jak stanoví rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 789/08/KOL ze dne 17. prosince 2008 (3), kterým se mění rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (4).
|
|
Island |
Lichtenštejnsko |
Norsko |
|
1.1.2012–31.5.2012 |
4,70 |
0,31 |
3,57 |
|
1.6.2012–31.7.2012 |
4,70 |
0,38 |
3,57 |
|
1.8.2012–31.8.2012 |
5,90 |
0,38 |
3,57 |
|
1.9.2012– |
5,90 |
0,38 |
2,95 |
(1) Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37, a dodatek EHP č. 26, 25.5.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 105, 21.4.2011, s. 32, a dodatek EHP č. 23, 21.4.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 340, 22.12.2010, s. 1, a dodatek EHP č. 72, 22.12.2010, s. 1.
(4) Viz konsolidovaná verze: http://www.eftasurv.int/media/decisions/195-04-COL.pdf
V Oznámení
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/14 |
OZNÁMENÍ O OTEVŘENÉM VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ
2012/C 384/12
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) pořádá následující otevřené výběrové řízení:
EPSO/AST/125/12 – Asistenti (AST 3) v těchto oborech:
|
1. |
Audit |
|
2. |
Finance/Účetnictví |
|
3. |
Ekonomie/Statistika |
Toto oznámení o otevřeném výběrovém řízení se zveřejňuje v Úředním věstníku, řadě C 384 A ze dne 6. prosince 2012 ve 23 jazycích.
Veškeré informace jsou k dispozici na internetové stránce úřadu EPSO http://blogs.ec.europa.eu/eu-careers.info/
SOUDNÍ ŘÍZENÍ
Soudní dvůr ESVO
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/15 |
Složení soudního dvora ESVO
Jmenování tajemníka Soudního dvora ESVO
2012/C 384/13
Pan Gunnar Selvik byl jmenován tajemníkem Soudního dvora ESVO podle článku 9 protokolu 5 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru na období počínající dnem 1. září 2012 a končící dnem 31. srpna 2015 jakožto nástupce pana Skúliho Magnússona.
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/16 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc COMP/M.6747 – Energie Steiermark/Steweag-Steg)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
2012/C 384/14
|
1. |
Komise dne 6. prosince 2012 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Energie Steiermark AG („Energie Steiermark“, Rakousko), společně ovládaný spolkovou zemí Štýrsko a skupinou EDF, získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Steweag-Steg GmbH („SSG“, Rakousko). |
|
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
|
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6747 – Energie Steiermark/Steweag-Steg na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).
(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32 („sdělení o zjednodušeném postupu“).
JINÉ AKTY
Evropská komise
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/17 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
2012/C 384/15
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
„FAL OYSTER“
č. ES: UK-PDO-0005-0885-22.07.2011
CHZO ( ) CHOP ( X )
1. Název:
„Fal Oyster“
2. Členský stát nebo třetí země:
Spojené království
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:
3.1 Druh produktu:
|
Třída 1.7 – |
Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané. |
3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:
„Fal Oyster“ je název ústřice lovené ve vymezené oblasti pomocí tradičních plachetnic a veslic v období od 1. října do 31. března.
„Fal Oyster“ je ústřice druhu Ostrea edulis, obecně známá jako ústřice jedlá. Má okrouhlý až nepravidelný oválný tvar lastury s hrubým šupinatým povrchem. Vnější povrch lastury má hnědou nebo krémovou barvu se světle hnědými či namodralými soustřednými rýhami. Vnitřní plochy jsou velmi hladké a perleťové, bílé nebo modrošedé barvy, často s tmavšími modrými plochami.
Každá ze dvou částí (chlopní) lastury má jiný tvar. Levá polovina je vydutá a připevněná k substrátu, pravá je plochá a usazená uvnitř levé. Ústřice dorůstá do velikosti asi 110 mm. „Fal Oyster“ se loví výhradně v období od 1. října do 31. března pomocí tradičních metod, jedinečných pro danou oblast.
Britské sdružení Shellfish Association charakterizovalo organoleptické vlastnosti následujícím způsobem:
Aroma: jód
Maso: šťavnaté s příchutí melounu, salátu a okurky
Chuťový dozvuk: přetrvávající lehká kovová chuť cínu a mědi
Konzistence: tuhá a slaná
Maso je krémově zbarveno, okraje jsou neprůsvitné a šedé.
Po výlovu a vyčištění se živé ústřice v lastuře prodávají maloobchodním prodejcům, rozvážejí do restaurací ve Spojeném království a vyvážejí do zahraničí. Trvanlivost živého produktu je asi pět dnů.
3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):
—
3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):
—
3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:
Chov a výlov ústřic probíhá výhradně v období od 1. října do 31. března ve vymezené oblasti pomocí tradičních nemotorových plavidel.
3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:
—
3.7 Zvláštní pravidla pro označování:
—
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:
Oblast, kde roste „Fal Oyster“, se nachází v rybolovné oblasti Truro Port, jejíž zákonné hranice vymezuje Truro Port Fishery Order (1936, pozměněn 1975) jako všechny části přístavů Truro a Falmouth a koryta řek Truro, Fal a Tresillian. Celková rozloha oblasti činí 2 721 akrů (1,101 hektarů).
Tato oblast se rozprostírá severně od linie spojující Trefusis Point a hrad St. Mawes až po střední čáru odlivu v případě běžného odlivu. Hranicí rybolovné oblasti je střední čára odlivu, která se shoduje s pobřežím, výjimkou jsou ústí jednotlivých zátok, která představují horní hranice rybolovných oblastí pro Mylor, St. Just a Malpas.
Vymezená oblast je jedinou regulovanou rybolovnou oblastí ústřic jedlých na jihozápadě Anglie.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:
5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:
Fal je přirozená rybolovná oblast, v níž žijí ústřice volně, nedochází k jejich zušlechťování ani chovu. K drobnému „obhospodařování“ míst s přirozeným a volným výskytem ústřic dochází při procesu výlovu substrátu (v angličtině označovaného jako „cultch“) drapáky. To pomáhá udržovat rybolovnou oblast v dobrém stavu, stejně jako občasné bagrování bez výlovu (tzv. vláčení), které dále zkvalitňuje ústřicové slapy a přispívá k dobrému potěru (usazování larev ústřic).
Řeky v oblasti Fal jsou napájeny z prudkých údolí a jsou bohaté na minerální i organické látky. Ústí je rovněž velmi hluboké, a tak při každém přílivu a odlivu dochází k cirkulaci a výměně vody. Toto jedinečné prostředí vytváří plankton, kterým se ústřice následně živí.
Mimoto existují důkazy svědčící o tom, že v případě dolů nacházejících se kolem Cornwallu se jedná výhradně o vlhké doly, které musejí být odčerpávány nebo dochází k jejich přirozeném vyprazdňování do Carnon Valley, které vede k ústí a povodí řeky Fal. Tato voda je bohatá na minerální látky, které jsou pro danou oblast jedinečné. Právě tyto minerální látky, konkrétně měď a zinek, přispívají k typické kovové chuti „Fal Oyster“. V důsledku toho se „Fal Oyster“ z organoleptického hlediska liší od jiných ústřic v dané oblasti.
Silná souvislost mezi rybolovnou oblastí a produktem je zřejmá ze záznamů o rybolovu, které popisují proces výlovu, růstu a uvádění „Fal Oyster“ na trh v oblasti řeky Fal, přilehlých řek a jejich okolí. Historické záznamy popisují rybolov plachetnic a veslic pomocí drapáků. Popisy se velmi podobají metodám a zařízením používaným i v současnosti. Existují četné záznamy popisující dřívější i současné metody rybolovu, které se v žádných jiných oblastech nepoužívají.
V souladu s tradičními historickými metodami jsou drapáky taženy plachetnicemi nebo veslicemi a k výlovu ústřic se nepoužívá žádný motor. Tato dlouhá rybářská tradice se promítla do znalostí i vybavení, které se předávají z jedné generace rybářů na další. Existují důkazy o tom, že používaná plavidla se předávají z generace na generaci a některá z nich jsou stará více než 100 let. Mezi předávané dovednosti patří schopnost lokalizovat ústřice, pečlivé zacházení s úlovkem a metody bagrování ústřicových slapů pomocí drapáků v závislosti na slapových jevech a povětrnostních podmínkách.
Historické prameny z 19. století se zmiňují o obchodování s ústřicemi v oblasti přístavu Falmouth, které zahrnovalo jejich výlov, růst, třídění a prodej.
Ve 20. století byly přijaty místní předpisy, jejichž účelem bylo omezit metody rybolovu na tradiční techniky, konkrétně rybolov výhradně pomocí plachetnic a veslic, a chránit tuto rybolovnou oblast v dlouhodobém horizontu. V 80. letech 20. století byl však celkový počet těchto plavidel, čítající původně asi 100 lodí, drasticky omezen, neboť v důsledku nákazy ústřic došlo k jejich vysokému úhynu, a rybolov tak přestal být ziskový. Zotavování z nákazy bylo pomalé, ale počet lodí se postupně zvyšoval a skupina Oyster Fishery Management Group sdružila rybáře, zpracovatele i dozorčí orgány za účelem správy rybolovné oblasti.
5.2 Specifičnost produktu:
Charakteristické vlastnosti „Fal Oyster“ souvisejí s místní tradicí metody výlovu, která je pro danou oblast jedinečná. Tato metoda spočívá v užívání drapáků tažených po mořském dně plachetnicemi a veslicemi. Používané drapáky a plavidla jsou ve stejném stylu jako ty, které se používaly v minulosti a které se dle popisů datují zpětně až do roku 1750.
Maso je tuhé a jemné s hladkým povrchem. Je krémově zbarveno, okraje jsou neprůsvitné a šedé. Má slanou a sladkou chuť s šťavnatou příchutí melounu, salátu a okurky. Zároveň má lehkou doznívající kovovou chuť cínu a mědi.
5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):
Chuť ústřice je určena prostředím, z něhož pochází. Rybolovná oblast Fal je napájena z okolních údolí, která jsou bohatá na minerální i organické látky. Hloubka ústí řeky Fal navíc umožňuje cirkulaci a výměnu vody při každém přílivu a odlivu, a tak se zde nachází unikátní poměr slané mořské a sladké říční vody. Toto prostředí vytváří plankton, kterým se ústřice následně živí a který je důvodem konzumních kvalit „Fal Oyster“, které se v porovnání s ostatními druhy z jiných oblastí popisují jako slanější, kovovější, krémovější a sladší.
Charakteristické vlastnosti „Fal Oyster“ souvisejí s místní tradicí metody výlovu, která je pro danou oblast jedinečná, a s dovednostmi předávanými z generace na generaci, mezi něž patří schopnost lokalizovat ústřice, pečlivé zacházení s úlovkem a metody bagrování ústřicových slapů pomocí drapáků v závislosti na slapových jevech a povětrnostních podmínkách.
Užívání názvu „Fal Oyster“ a dobrá pověst chuti a kvality se šíří díky tvrdé práci zpracovatelů a členů Oyster Fishery Management Group. Všichni členové používají název „Fal Oyster“ a uvádějí tento vysoce kvalitní produkt prostřednictvím velkoobchodního dodavatelského řetězce do prodeje a následně i do restaurací ve Spojeném Království i zahraničí, kde je hojně poptáván.
Od roku 1996 se koná festival „Fal Oyster“, který oslavuje začátek lovné sezóny ústřic, rozmanitost a kvalitu cornwallských mořských plodů, a zejména jednu z posledních oblastí tradičního rybolovu ústřic pomocí drapáků tažených plachetnicemi a veslicemi.
Festival podporuje i proslulý šéfkuchař Rick Stein, který ve městě Falmouth otevřel restauraci, jejíž součástí je i bar s nabídkou mořských plodů oslavující „Fal Oyster“. „Fal Oyster“ vychvalují také ve filmu, kuchařkách i článcích o gastronomii.
„Fal Oyster“ se objevila i v katalogu „Ark of Taste“ hnutí Slow Food, které ji označilo za jednu z posledních populací ústřic jedlých ve Spojeném království.
Odkaz na zveřejnění specifikace:
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)
http://archive.defra.gov.uk/foodfarm/food/industry/regional/foodname/products/documents/fal-oyster-pdo-120912.pdf
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
|
13.12.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 384/21 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
2012/C 384/16
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
„SAINT-MARCELLIN“
č. ES: FR-PGI-0005-0832-08.10.2010
CHZO ( X ) CHOP ( )
1. Název:
„Saint-Marcellin“
2. Členský stát nebo třetí země:
Francie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:
3.1 Druh produktu:
|
Třída 1.3: |
Sýry |
3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:
Sýr „Saint-Marcellin“ se vyrábí z plnotučného kravského mléka, syrového nebo termizovaného, v němž se nehomogenizují tuky ani bílkoviny. Má tvar válce se zaoblenými okraji o průměru 65 až 80 mm a výšce 20 až 25 mm a váží nejméně 80 gramů. Tento sýr má měkké mléčné těsto, neopracované a nelisované, jemně nasolené, bez přídavků koření či aromat, s plísní na povrchu, která může být bílé či béžové až šedomodré barvy. Těsto je na řezu stejnorodé.
Sýr „Saint-Marcellin“ obsahuje 40 až 65 gramů tuku na 100 gramů sýru po úplném vysušení.
Sýry „Saint-Marcellin“ se dělí na dva typy podle způsobu sušení:
|
— |
„suchý“ sýr „Saint-Marcellin“, s podílem sušiny nad 44 %, vychází z místní tradice; při jeho dozrávání se omezuje rozklad bílkovin, a sýr tím získává lepší vlastnosti pro uchovávání, |
|
— |
„měkký“ sýr „Saint-Marcellin“, jehož výsledný podíl sušiny je po mírnějším sušení vyšší než 40 %, při dozrávání se v něm rozvíjí výrazná aromata a sýr získává jemnou až krémovitou konzistenci. Tyto sýry odráží regionální tradici a nechávají se často zrát déle. |
Od sýření je třeba nejméně 10 dní, než může být sýr „Saint-Marcellin“ prodáván.
Sýr „Saint-Marcellin“ může být pro účely prodeje balený či nebalený.
Jeho kůrka, někdy lehce svraštělá, musí být z velké části pokryta plísní bílé či béžové až šedomodré barvy. Po nakrojení je jeho těsto krémové barvy, hladké a stejnorodé a může mít oka. V ústech je jeho kůrka sotva znatelná. Měkký „Saint-Marcellin“ se v ústech rozplývá, zatímco suchý „Saint-Marcellin“ zůstává pevný. Čistá chuť tohoto sýru se skládá z velkého množství vyvážených aromat (ovocné, medové …), která jsou pro sýr „Saint-Marcellin“ typická, avšak nejvýraznější je mléčná a středně slaná chuť.
3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):
Základní surovinou je plnotučné kravské mléko pocházející z určené zeměpisné oblasti, v němž se nehomogenizují tuky ani bílkoviny.
Mléko se musí použít v syrovém nebo termizovaném stavu, pasterace není povolena. Sýr „Saint-Marcellin“ pochází z místní tradice, která se rozvinula v oblasti zaměřené na chov mléčného skotu. K jeho výrobě se vždy používalo mléko pocházející z hospodářství usazených v dané zeměpisné oblasti. Za svůj věhlas vděčí tomu, že se producenti kvalitního mléka, kteří využívají místní krajinu a její možnosti, při jeho výrobě spojili se sýraři udržujícími místní dovednost.
3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):
Zeměpisná oblast výroby tohoto sýru zahrnuje rozsáhlé pastviny. Místní chovatelé skotu vždy dávali přirozeně přednost místním zdrojům, které se podílejí na typických vlastnostech sýru „Saint-Marcellin“. K výživě zvířat se hojně využívá tráva, zejména seno, a omezují se doplňková krmiva, aby si výživa zachovala tradiční ráz.
Kritéria pro výživu dojných krav jsou tedy následující:
|
— |
Krmivová soběstačnost: nejméně 80 % sušiny z celkové roční dávky krmiva musí pocházet z určené zeměpisné oblasti. |
|
— |
Tráva ve všech svých podobách musí představovat nejméně 50 % sušiny z roční základní dávky krmiva. |
|
— |
V zimních měsících (prosinec, leden, únor, březen) představuje seno 15 % sušiny ze základní dávky. |
|
— |
Povolená doplňková krmiva představují nejvýše 30 % sušiny z celkové roční dávky krmiva. Povolená doplňková krmiva v tomto případě jsou: zrno a vedlejší obilné produkty, olejniny a bílkovinné plodiny, ořechové výlisky a sušené luštěniny. Následující látky mohou tvořit maximálně 10 % výše uvedených doplňkových krmiv: laktosérum, brambory a jiné hlízy, sušená dužina červené řepy, melasa, doplňky výživy: minerály, vitamíny, stopové živiny, jedlá soda, sůl. |
3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:
Všechny fáze produkce mléka, výroby a zrání sýru „Saint-Marcellin“ se musí odehrát v určené zeměpisné oblasti.
3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:
Nejsou.
3.7 Zvláštní pravidla pro označování:
Kromě povinných prvků stanovených předpisy o označování sýrů je na štítku každého sýru uveden:
|
— |
název „Saint-Marcellin“, |
|
— |
identifikace sýrárny, |
|
— |
logo CHZO Evropské unie a/nebo označení „Indication Géographique Protégée“ (chráněné zeměpisné označení). |
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:
Zeměpisná oblast výroby sýru „Saint-Marcellin“ se rozkládá na východním břehu řeky Rhôny až k pohoří Vercors. Soustředí se kolem obce Saint-Marcellin (v departementu Isère), po níž je sýr pojmenován a která byla původním centrem jeho prodeje. Oblast byla vymezena podle historických kritérií (kolébka výroby a prodeje sýru „Saint-Marcellin“) a zeměpisných kritérií (souvislost mezi krajinou a jejím využitím).
Zeměpisná oblast je tvořena těmito kantony:
|
|
v departementu Drôme:
|
|
|
v departementu Isère:
|
|
|
v departementu Savoie:
|
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:
5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:
Oblast výroby sýru „Saint-Marcellin“ leží v regionu Bas Dauphiné, mezi planinami Lyonnais a vápencovými pohořími Chartreuse a západní Vercors. Je tvořena třetihorními kopci a plošinami, do nichž se zarývají široká údolí, a na východě je lemována horami. Představuje pozvolný přechod od hor k planinám, od Alp k Provence.
Klima je zde převážně mírné, typické pro pahorkatiny, s průměrnými teplotami od 9 do 11 °C a srážkami od 800 do 1 100 mm.
Výrazným prvkem, který formoval dějiny a kulturu producentů a zpracovatelů této oblasti, jsou větry vanoucí převážně ze severu na jih. Umožnily totiž sušit ořechy, tabák i sýr a ovlivnily i místní architekturu. Po celé oblasti proto vznikaly sýrárny, které se zde od té doby udržely.
Oblast výroby sýru „Saint-Marcellin“ má zejména venkovský ráz, kde zemědělství hraje významnou roli, a z velké části je pokryta pastvinami (pastviny tvoří 40 až 80 % využitelné zemědělské půdy). Provozuje se zde chov skotu a pěstování smíšených kultur, z nichž je významné zejména pěstování stromů (konkrétně ořešáků s CHOP „noix de Grenoble“) a produkce mléka.
Sýr, původně nazývaný „tomme“, se vyráběl na statcích. Přirozeně pak byl spojován s městem „Saint-Marcellin“, kde se od 15. století pořádal nejvýznamnější trh v kraji.
Díky větrům vanoucím v této oblasti, které napomáhají sušení sýru, ořechů (a tabáku), byly na celém území zakládány sušárny ořechů. Tyto sušárny také sloužily k sušení sýrů, naskládaných ve volně zavěšených košíkách, tzv. „tommiers“.
Od roku 1870 obcházeli pravidelně statky tzv. „coquetiers“ (tehdejší distributoři sýrů). Ti pak dováželi sýr do sousedních velkých měst: Romans, Grenoble, Lyon, Saint-Étienne, Avignon, která se od té doby stala jeho velkými spotřebiteli. Statkáře stoupající obliba sýra „Saint-Marcellin“ povzbudila, zvýšili proto jeho výrobu a rozvinuli jeho prodej.
Ve dvacátých letech minulého století vyvinuli bývalí obchodníci výrobu sýrů s využitím postupů, které se inspirovaly výrobou na statku (mléčná sýřenina, použití stejných nádob na odkapávání …). V oblasti „Saint-Marcellin“ tak vznikly první sýrárny a byla formulována první oficiální definice sýru „Saint-Marcellin“.
Odvětví výroby sýru „Saint-Marcellin“ mělo snahu se rychle organizovat a svůj výrobek chránit. Nejprve byl v roce 1971 vytvořen svaz výrobců sýru „Saint-Marcellin“ a poté byl v roce 1994 založen meziodvětvový výbor pro sýr „Saint-Marcellin“, v němž se sdružují producenti mléka a statkářští výrobci sýra. Celé odvětví výroby tohoto sýru se od té doby podílí na propagaci sýru „Saint-Marcellin“, zlepšení jeho kvality a společně také zahájilo postup k získání ochranného označení.
5.2 Specifičnost produktu:
Sýr „Saint-Marcellin“ patří mezi menší sýry. Má tvar válce se zaoblenými okraji o průměru zhruba 7 cm a výšce 2 cm a váží nejméně 80 gramů.
Jeho kůrka, někdy lehce svraštělá, je z velké části nebo zcela pokryta plísní bílé či béžové až šedomodré barvy.
Po nakrojení je jeho těsto hladké a stejnorodé a má krémovou barvu. V ústech je jeho kůrka sotva znatelná. Měkký sýr „Saint-Marcellin“ se v ústech rozplývá, zatímco suchý „Saint-Marcellin“ zůstává pevný.
Čistá chuť tohoto sýru se skládá z velkého množství vyvážených aromat (ovocné, medové …), která jsou pro sýr „Saint-Marcellin“ typická, avšak nejvýraznější je mléčná a středně slaná chuť.
Ve výživě dojnic má zvláštní význam místní píce, zejména tráva. Minimální doba pastvy je stanovena na 180 dní v roce na rozsáhlých pastvinách (maximálně 1,4 VDJ/ha). Cílem těchto ustanovení je zaručit vysokou kvalitu produkovaného mléka.
Mléko prochází pouze omezeným tepelným ošetřením (zákaz pasterace) a není homogenizováno, čímž si uchovává všechny své původní vlastnosti, a v sýru „Saint-Marcellin“ se tak může rozvinout bohatství aromat.
Sýr „Saint-Marcellin“ získává své typické vlastnosti díky zvláštní technologii výroby, která čerpá ze starobylých postupů. Neopracovaná a nelisovaná mléčná sraženina se jemně nasolí, poté se suší a dozrává, a sýr „Saint-Marcellin“ tak získá své typické organoleptické vlastnosti.
5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):
Souvislost s původem sýru „Saint-Marcellin“ spočívá jak na jeho pověsti, typických vlastnostech sýru, tak i na tradičních znalostech.
Výroba sýru „Saint-Marcellin“ se zakládá na historickém způsobu chovu (spojení chovu a pěstování smíšených kultur) a na zpracování, jež jsou úzce spjaty s jeho přirozeným prostředím:
|
— |
ve výživě zvířat má velký význam pastva a místní píce díky tomu, že se v dané zeměpisné oblasti nacházejí rozsáhlé pastviny, |
|
— |
větrné podnebí zeměpisné oblasti ovlivnilo tradici, která k uchovávání sýrů využívala sušení a zrání. |
Tyto podmínky přispěly k rozvoji výroby malých sýrů, které byly velmi brzy (od 15. století) známy jako „Saint-Marcellin“, podle jména tehdejšího největšího trhu. První zmínky o tomto sýru se nacházejí v účetních knihách správců Ludvíka XI. (15. století).
Od roku 1935 získal sýr „Saint-Marcellin“ ve Francii na žádost místních hospodářských subjektů oficiální popis. Jeho definice se stala závaznou v roce 1942 a poté se několikrát přizpůsobovala. Současné specifikaci odpovídá od roku 1980: „průměr zhruba 70 mm, výška 20 až 25 mm, váha nejméně 80 g, vyroben ze sýřeného kravského mléka, s měkkým těstem, neopracovnaým, nelisovaným, jemně soleným, bez přídavku koření či aromat, …“. Tato definice umožnila regulovaný vývoj výroby sýru „Saint-Marcellin“.
K udržení jeho pověsti rovněž přispěly slavnosti „Saint-Marcellin“, muzeum „Saint-Marcellin“ i účast výboru pro sýr „Saint-Marcellin“ na místních a celostátních zemědělských výstavách.
V současnosti dotvrzuje pověst sýru „Saint-Marcellin“ skutečnost, že se nachází v nabídce četných restaurací regionu Dauphiné a okolních měst (Lyon, Grenoble, Saint-Étienne). Podává se jako součást sýrového talíře, teplý se vkládá na saláty, zapéká se v lístkovém těstě nebo se přidává do jiných zapečených pokrmů. Jeho pověst dále potvrzuje skutečnost, je mu věnován článek v Průvodci francouzským kulinářským uměním (vydání pro departement Rhône-Alpes) z roku 1995.
V současné době používá název „Saint-Marcellin“ sedm sýráren v dané oblasti, jak o tom svědčí předložené štítky, a tento sýr je dobře znám v daném regionu i mimo něj. V roce 2008 bylo vyrobeno 35,5 milionu tun sýru s názvem „Saint-Marcellin“.
Prastarý původ tohoto sýru a skutečnost, že se časně ukotvila jeho definice, umožnily, aby se vyvíjel, aniž by ztratil svůj charakter. Dnes je díky soudržnosti odvětví a spojení s danou oblastí a místním výrobním know-how pověst sýru „Saint-Marcellin“ rozšířena po celé Francii, i když jeho výroba se soustředí zejména do místa původu.
Odkaz na zveřejnění specifikace:
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)
https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCIGPSaint-MarcellinV2.pdf
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.