17.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 353/1

Směnné kurzy vůči euru (1)

16. listopadu 2012

2012/C 353/01

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2745
JPY	japonský jen	103,44
DKK	dánská koruna	7,4585
GBP	britská libra	0,80245
SEK	švédská koruna	8,6493
CHF	švýcarský frank	1,2042
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,3695
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,534
HUF	maďarský forint	284,18
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6963
PLN	polský zlotý	4,1615
RON	rumunský lei	4,5333
TRY	turecká lira	2,2944
AUD	australský dolar	1,2337
CAD	kanadský dolar	1,2753
HKD	hongkongský dolar	9,8803
NZD	novozélandský dolar	1,5739
SGD	singapurský dolar	1,5638
KRW	jihokorejský won	1 390,81
ZAR	jihoafrický rand	11,2927
CNY	čínský juan	7,9471
HRK	chorvatská kuna	7,5375
IDR	indonéská rupie	12 272,52
MYR	malajsijský ringgit	3,9127
PHP	filipínské peso	52,728
RUB	ruský rubl	40,4368
THB	thajský baht	39,191
BRL	brazilský real	2,6391
MXN	mexické peso	16,8339
INR	indická rupie	70,3210

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

17.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 353/2

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 15. listopadu 2012,

kterým se zřizuje Koordinační skupina pro otázky elektrické energie

2012/C 353/02

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení čl. 194 odst. 1 Smlouvy vymezuje jako cíle zajištění fungování trhu s energií a bezpečnosti dodávek energie v Unii, podporu energetické účinnosti a úspor energie, jakož i rozvoje nových a obnovitelných zdrojů energie a podporu propojení energetických sítí v duchu solidarity.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (1) ukládá členským státům, aby zajistily vysokou úroveň zabezpečení dodávek elektřiny a zohlednily možnosti přeshraniční spolupráce za tímto účelem. Odpovědnost sledovat a přezkoumávat její uplatňování přísluší Komisi.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (2) stanoví prováděcí pravidla pro vnitřní trh s elektřinou. Účelem těchto pravidel je mimo jiné dále rozvíjet přeshraniční propojení a zajistit vysoký standard bezpečnosti dodávek elektřiny.

(4)

Směrnice 2009/72/ES svěřuje regulačním orgánům úkol sledovat soulad s pravidly pro bezpečnost a spolehlivost sítí a investice do výrobní kapacity ve vztahu k bezpečnosti dodávek. V souladu s nařízením (ES) č. 713/2009 (3) napomáhá Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů regulačním orgánům, v případě nutnosti koordinuje jejich činnost a sleduje plnění úkolů Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav („ENTSO-E“).

(5)

Směrnice 2009/72/ES dále stanoví, že provozovatelé přenosové soustavy odpovídají za bezpečnost, spolehlivost a účinnost elektrizační soustavy, a nařízení (ES) č. 714/2009 (4) svěřuje ENTSO-E úkol přijímat nástroje k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek a pravidelně vypracovávat výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě.

(6)	Podle směrnice 2009/72/ES mají členské státy a regulační orgány povinnost vzájemně spolupracovat mezi sebou a s Komisí za účelem integrace svých vnitrostátních trhů, což je prvním krokem k vytvoření plně liberalizovaného vnitřního trhu. Komise sleduje provádění ustanovení směrnice 2009/72/ES (5).

(7)

Stoupající výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů přináší nové úkoly pro vnitřní trh s elektřinou, zejména pokud jde o stabilitu sítě a bezpečnost dodávek elektřiny. Základem úspěchu integrace evropských trhů s elektřinou a udržení vysokého standardu bezpečnosti dodávek elektřiny je těsnější koordinace politických opatření v oblasti vnitřního trhu s elektřinou mezi členskými státy, ostatními zapojenými zúčastněnými stranami a Komisí.

(8)

Komise proto zorganizovala několik zasedání na vysoké úrovni mezi zástupci příslušných orgánů členských států, vnitrostátních energetických regulačních orgánů, ENTSO-E a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) s cílem vyměnit si názory a získat příspěvky k politickým úvahám Komise o záležitostech v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny a rovněž stability sítě a přiměřenosti výroby. Tyto první činnosti a myšlenka Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie byly projednány na neformálním zasedání Rady pro energetiku ve Vratislavi v září 2011 a na zasedáních Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku v listopadu 2011 a v únoru 2012.

(9)

Tato zasedání zástupců na vysoké úrovni byla pro Komisi a všechny zapojené zúčastněné strany velmi užitečná. Vyplynuly z nich cenné poznatky o otázkách vnitřního trhu s elektřinou a bezpečnosti dodávek a tato zasedání umožnila projednat různá možná řešení stávajících problémů. Zasedání zejména podtrhla nezbytnost řešit nové úkoly v oblasti integrovaných trhů s elektřinou na evropské úrovni.

(10)	Je proto vhodné tuto skupinu odborníků v oblasti elektřiny formalizovat a vymezit její úkoly a strukturu.

(11)

Skupina by měla pomoci posílit a zintenzivnit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy a Komisí v oblasti přeshraničního obchodu s elektřinou a v otázkách bezpečnosti dodávek, včetně přiměřenosti výroby a stability sítě, a rovněž pomoci připravit možné nové politické iniciativy a reagovat na potenciální krize v oblasti dodávek.

(12)	Koordinační skupina pro otázky elektrické energie by měla Komisi a jejím členům poskytnout nezbytné odborné znalosti pro politické iniciativy zaměřené na zachování a rozšíření integrace trhu a bezpečnosti dodávek elektřiny.

(13)	Skupina by měla být složena ze zástupců příslušných orgánů členských států (ministerstvo příslušné pro elektrickou energii a vnitrostátní regulační orgán), ENTSO-E a agentury. Měla by být stanovena pravidla pro sdělování informací členy skupiny.

(14)	Osobní údaje týkající se členů skupiny by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (6),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie

Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky elektrické energie (dále jen „skupina“).

Článek 2

Úkoly skupiny

1. Úkolem skupiny je:

a)	sloužit jako platforma pro výměnu informací a koordinaci politických opatření v oblasti elektrické energie, jež mají přeshraniční dopad, a pro výměnu zkušeností, osvědčených postupů a odborných znalostí a rovněž na podporu Komise při vytváření jejích politických iniciativ;

b)	usnadnit výměnu informací a spolupráci, pokud jde o bezpečnost dodávek elektřiny, včetně přiměřenosti výroby a přeshraniční stability sítě.

2. Skupina zejména:

a)	sdílí informace o rozhodnutích týkajících se výroby a přenosu a jejich možných důsledků pro přeshraniční obchod a stabilitu sítě přes hranice;

b)	projednává konkrétní otázky, jež se obzvláště dotýkají stability sítě a/nebo přiměřenosti výroby, s cílem najít koordinovaná řešení v souladu s vnitřním trhem s energií;

c)	přezkoumává pravidelné výhledy přiměřenosti vypracované ENTSO-E, zejména pokud tyto zprávy ukazují na možné riziko pro bezpečnost dodávek;

d)	podporuje výměnu informací, prevenci a koordinovanou činnost v případě stavu nouze v rámci Unie a se třetími zeměmi.

Článek 3

Konzultace

Komise může se skupinou konzultovat jakékoli záležitosti týkající se elektřiny, a zejména bezpečnosti dodávek elektřiny.

Článek 4

Složení skupiny

1. Skupina se skládá z těchto členů:

a)	orgánů členských států, zejména ministerstev příslušných pro energii;

b)	vnitrostátních regulačních orgánů pro energii;

c)	Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů („agentura“) zřízené nařízením (ES) č. 713/2009 (7);

d)	Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav („sítě ENTSO pro elektřinu“) zřízené nařízením (ES) č. 714/2009 (8).

2. Každý člen jmenuje nejvýše dva stálé zástupce a dva náhradníky, kteří se účastní práce skupiny. Jeden ze stálých zástupců členského státu je ředitel vládní sekce energetiky. Jeden ze stálých zástupců vnitrostátního regulačního orgánu je jeho generální ředitel nebo předseda. Jeden ze stálých zástupců jmenovaných agenturou je ředitel. Jeden ze stálých zástupců jmenovaných sítí ENTSO-E je generální tajemník. Náhradníci jsou jmenováni za týchž podmínek jako členové; náhradníci automaticky zastupují členy, kteří jsou nepřítomni nebo nezpůsobilí k výkonu funkce.

3. Během stavu nouze v Unii, členském státě nebo na regionální úrovni nebo v jiných mimořádných situacích mohou členové skupiny požádat Komisi, aby byli jmenováni více než dva zástupci, kteří se účastní práce ve skupině.

4. Jména členů a jména stálých zástupců členů a náhradníků členů skupiny a jména pozorovatelů se zveřejní v Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů („rejstříku“) (9).

5. Každý člen Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie se zaregistruje prostřednictvím internetu (internetová stránka „CIRCABC“ (10)) a zajistí, aby jeho členský stav byl aktualizován.

6. Osobní údaje se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 5

Činnost

1. Skupině předsedá zástupce Komise („předseda“).

2. Předseda pravidelně svolává skupinu a sděluje jí informace, které obdržel od jejích členů, přičemž zachovává důvěrnost obchodně citlivých informací.

3. Skupina může se souhlasem útvarů Komise zřizovat podskupiny pro přezkoumání konkrétních otázek na základě pověření definovaného skupinou. Tyto podskupiny se rozpustí, jakmile splní svůj mandát.

4. Zástupce Komise může k příležitostné práci ve skupině nebo podskupině přizvat externí odborníky, kteří mají zvláštní odbornou způsobilost v určitém bodu programu jejího zasedání, jako jsou zástupci organizací producentů či spotřebitelů nebo zástupci třetích zemí. Zástupce Komise může navíc udělit status pozorovatele jednotlivcům, organizacím stanoveným v pravidle 8 odst. 3 horizontálních pravidel pro skupiny odborníků a kandidátským zemím.

5. Členové skupiny odborníků a jejich zástupci, stejně jako přizvaní odborníci a pozorovatelé musí dodržovat povinnosti profesního tajemství stanovené Smlouvami a jejich prováděcími pravidly, jakož i bezpečnostní předpisy Komise o ochraně utajovaných skutečností EU stanovené v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES (11), ESUO, Euratom. Pokud členové tyto závazky nedodrží, může Komise přijmout veškerá vhodná opatření.

6. Zasedání skupiny a jejích podskupin se konají zpravidla v prostorách Komise. Komise zajišťuje sekretářskou podporu. Na zasedání skupiny a jejích podskupin mohou být pozvány jiné útvary Komise a Evropské služby pro vnější činnost, pokud se jich projednávané záležitosti přímo týkají.

7. Aniž je dotčen odstavec 6 tohoto článku, dává Komise všechny relevantní pracovní dokumenty k dispozici členům skupiny prostřednictvím prostoru pro spolupráci s partnery Evropské unie (internetové stránky CIRCA). Komise kromě toho zveřejňuje všechny relevantní dokumenty buď v rejstříku, nebo prostřednictvím odkazu v rejstříku na příslušnou internetovou stránku. Výjimky ze systematického zveřejňování by měly být stanoveny v případech, kdy by zveřejnění dokumentu poškodilo ochranu veřejného nebo soukromého zájmu, jak je definováno v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 6

Výdaje na zasedání

1. Účastníkům podílejícím se na činnostech skupiny a jejích podskupin nepřísluší za poskytované služby odměna.

2. Komise uhradí v souladu s pravidly platnými v rámci Komise cestovní výdaje jednoho zástupce každého členského státu a vnitrostátního regulačního orgánu.

3. Tyto výdaje se hradí v mezích disponibilních prostředků, které jsou přiděleny v rámci ročního postupu pro přidělování zdrojů.

V Bruselu dne 15. listopadu 2012.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise

(1) Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22.

(2) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

(3) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.

(4) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

(5) Pokud jde o otázky bezpečnosti dodávek, viz zejména čl. 47 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/72/ES (sledování). Komise rovněž musí hodnotit otázky bezpečnosti dodávek v souvislosti s rozhodnutími o certifikaci (viz čl. 11 odst. 7 směrnice 2009/72/ES) a je vybízena k předkládání doporučení ohledně sjednávání příslušných dohod se třetími zeměmi, které se zabývají bezpečností dodávek (viz 25. bod odůvodnění směrnice 2009/72/ES).

(6) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(7) Viz poznámka pod čarou 3.

(8) Viz poznámka pod čarou 4.

(9) Členové, kteří si nepřejí, aby jejich jména byla zveřejněna, mohou požádat o uplatnění výjimky z tohoto pravidla. Žádost o nezveřejnění jména člena expertní skupiny se považuje za oprávněnou v těch případech, kdy by zveřejnění mohlo ohrozit jeho bezpečnost či bezúhonnost nebo nepřiměřeně poškodit jeho soukromí.

(10) CIRCABC znamená „Communication & Information Resource Centre for Administrations, Businesses and Citizens“.

(11) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

17.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 353/9

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 353/07

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„FENLAND CELERY“

č. ES: UK-PGI-0005-0887-22.08.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název:

„Fenland Celery“

2. Členský stát nebo třetí země:

Spojené království

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.6

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

„Fenland Celery“ (Apium graveolens) je název pro řapíkatý celer, který byl vysazen, vypěstován a sklizen podle tradičních metod v hlubokých rašelinových půdách typu Adventurers 1 a 2 v konkrétních částech Cambridgeshiru, Suffolku a Norfolku.

Metoda, jakou se „Fenland Celery“ pěstuje, a používané odrůdy dávají vzniknout produktu s výraznými vlastnostmi, jimiž jsou:

Vzhled – celer „Fenland Celery“ má širokou spodní část, která měří v průměru 8 až 12 cm, a rozšířené stonky (neboli řapíky). Tvarově je hlubší s výrazným kořenem. Od základny ke konečkům listů měří „Fenland Celery“ 60 až 80 cm. Barva spodní části se pohybuje od špinavě bílé po limetkově zelenou. Dolní část stonku je vždy nejbělejší, směrem vzhůru stonek přechází do světlejší zelené a postupně ve světle zelené listy. Celer „Fenland Celery“ má robustní, hrbolatý a výrazně žilnatý vzhled.

Struktura – „Fenland Celery“ má poněkud lámavější, avšak jemnější, křehčí a chřupavější strukturu než jeho moderní protějšky.

Chuť – „Fenland Celery“ má hluboce vyváženou sladkoslanohořkou chuť. Doprovází ji typická osvěžující jemně oříšková příchuť, nenápadné aroma jehličnanů a slabý závan anýzu.

Celer „Fenland Celery“ se vysazuje v červnu nebo červenci a sklízí se od září do prosince.

K produkci „Fenland Celery“ lze použít pouze tyto odrůdy:

Hopkins Fenlander

New Dwarf White

Ely White

Tyto tři odrůdy se používají jako jediné vzhledem k jejich dobrým výnosům, chuti, odolnosti vůči chorobám a přizpůsobivosti danému druhu půdy.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

—

Příprava a setí osiva:

V dubnu až květnu se osivo odrůd „Fenland Celery“ nakoupí a dodá k vyklíčení do schváleného pěstebního centra. V pěstebním centru se semena vysejí do rašelinových kostek a přesunou se do klíčírny, kde zůstanou sedm dní při teplotě 18 °C. Poté se přesunou do hlavního skleníku, kde zůstanou přibližně tři týdny, dokud nevyrostou v malé sazeničky (vysoké zhruba 10 cm) připravené k výsadbě. Poté se přepraví na pole se zvláštní půdou typu Adventurers 1 a 2 a vysadí se do země, do hluboké rašelinové půdy typu Adventurers 1 a 2, a to do 24 hodin. Přesazování mladých rostlin probíhá od června do července – to umožňuje postupnou sklizeň a snižuje riziko neúrody.

—

Sklizeň:

Sklizeň celeru „Fenland Celery“ probíhá od září do prosince a jde o složitý proces, při němž se nejprve uvolní nahrnutá půda pomocí zvláštního širokořádkového kultivátoru s okopávacím mechanismem; tuto činnost lze ovšem provést i ručně rýčem. Celer se sklízí ručně nožem. Kořeny mohou být zcela odříznuty nebo se malá část ponechá a vznikne tzv. celer „do špičky“.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Celer „Fenland Celery“ se musí pěstovat v půdě série Adventurers 1 a 2, kterou definuje Soil Survey of England and Wales (Průzkum půdy Anglie a Walesu). Tento typ půdy se nachází konkrétně v těchto okrscích Cambridgeshiru, Suffolku a Norfolku:

Cambridgeshire: Littleport, Ely St Mary and Trinity, Ely Trinity (Detached), Thetford, Stretham, Willingham, Haddenham, Sutton, Colne, Coveney, Chatteris, Welches Dam, Manea, Wimblington, March, Thorney, Wisbech St Mary, Waterbeach, Horningsea, Bottisham, Swaffham Bulbeck, Swaffham Prior, Wicken, Burwell, Soham, Fordham, Isleham, Chippenham, Snailwell, Ramsey.

Norfolk: Leziate, East Winch, Bawsey, Middleton, Wimbotsham, Crimplesham, West Dereham, Wereham, Wretton, Stoke Ferry, Northwold, Ryston, Downham Market, Denver, Fordham, Nordelph, Welney, Feltwell, Hockwold-cum-Wilton, Redmere, Wormegay, East Winch, Leziate, Roydon.

Suffolk: Lakenheath, Mildenhall, Barton Mills, Worlington, Freckenham.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Specifické vlastnosti a charakter zeměpisné oblasti, zejména rašelinová půda a podnebí, umožňují produkci zvláštního celeru. Konzistence půdy umožňuje hrůbkování, které vede k produkci zvláštního celeru, který má bílou barvu, křehčí strukturu a výrazně osvěžující jemnou oříškovou chuť.

Díky kombinaci půdy, odrůd a výrobních metod, které se používají pouze v oblasti Fenlands, se tato oblast stala vyhlášenou produkcí řapíkatého celeru nejvyšší jakosti a té nejlepší chuti.

Fenlands je přirozeně bažinatá oblast ve východní Anglii, která byla až do 16. století z větší části pod vodou. Vysoušení půdy zde začalo ve 30. letech 17. století. Právě tehdy byly v cambridgeshirských močálech provedeny dva průkopy, které propojily v oblasti King's Lynn řeku Great Ouse s mořem – tzv. Old Bedford River a New Bedford River. Jakmile však byla odvodněna, rašelina poklesla a pole dále klesala, až se území koncem 17. století ocitlo opět pod vodou.

Po několika pokusech o vysušení oblasti se úspěch konečně dostavil ve 20. letech 19. století se zavedením parních strojů na uhlí. Oblast Fenlands byla vysušena pomocí 286 malých elektrických čerpacích stanic, 6 115 km struh, 95 km ochranných mořských hrází a 155 km říčních nábřeží. Vzhledem k tomu se většina Fenlandu nachází nejvýše 10 m nad mořem. Mnoho míst dnes leží pod střední hladinou moře.

S podporou odvodňovacího systému se z Fenlandu, který hraničí s Lincolnshirem, Norfolkem, Cambridgeshirem a Suffolkem, stala významná britská zemědělská oblast pro pěstování obilovin a zeleniny. Environmentální a geografické výhody této oblasti odjakživa nabízejí ideální půdu – konkrétně hlubokou rašelinovou půdu typu Adventurers 1 a 2 – a klimatické podmínky pro pěstování celeru „Fenland Celery“.

Oblast Fenlandu má nižší průměrné srážky než jiné klíčové oblasti orné půdy ve Spojeném království (podle Weather Commerce Ltd za loňský rok 365 mm). Nízké srážky jsou při produkci celeru „Fenland Celery“ důležitým faktorem, jelikož přebytek srážek by bránil jeho růstu poškozováním brázd a podporováním chorob.

Půda typu Adventurers 1 a 2 vyskytující se v této zeměpisné oblasti celeru prospívá dvěma způsoby: za prvé vzhledem ke svému přirozeně úrodnému složení poskytuje rostlinám řadu potřebných živin. Za druhé ji vzhledem k její konzistenci lze nahrnovat kolem rostlin na ochranu před sluncem, díky čemuž zůstává povrch celeru bílý, a ke konci roku je chrání před mrazem, díky čemuž jsou farmáři schopni prodloužit ve Spojeném království sezónu a dosáhnout na místních trzích vyšší ceny.

Tradiční výrobní metoda pro pěstování této zeleniny je náročná nejen na půdu, ale také na pracovní sílu. Technologii si fenlandští farmáři předávají z generace na generaci již více než 50 let a vyžaduje jistou dovednost. Pěstitelé musí zajistit dostatečnou ochranu před mrazem, aniž by rostliny zadusili a vytvořili pro růst přílišné teplo (což by vedlo k chorobám a hnilobě).

Standardní počet rostlin celeru „Fenland Celery“ je značně snížený, ve srovnání s konvenčně pěstovaným celerem o 50 % méně rostlin na hektar (v moderním zemědělství je 50 000 rostlin/ha, u „Fenland Celery“25 000 rostlin/ha). Menší hustota výsadby je způsobena nutností vysazovat do širokých řádků.

5.2 Specifičnost produktu:

Metoda pěstování celeru „Fenland Celery“ předepisuje, že rostliny se mají pěstovat v širokých řádcích oddělených hlubokými brázdami. Široké řádky mají zásadní význam pro celkovou jakost konečného produktu, a to kvůli nutnosti nahrnovat hrůbky, které slouží k zachování bílé barvy tohoto celeru. Tento postup je při produkci celeru „Fenland Celery“ povinný a bez něj produkt nemůže nést označení „Fenland Celery“.

K produkci celeru „Fenland Celery“ lze použít pouze tyto odrůdy:

Hopkins Fenlander

New Dwarf White

Ely White

Tyto tři odrůdy se používají jako jediné vzhledem k jejich dobrým výnosům, chuti, odolnosti vůči chorobám a přizpůsobivosti danému druhu půdy.

„Fenland Celery“ má oproti konvenčně produkovanému celeru menší velikost, a to v důsledku výrobní metody a používaných odrůd. Tato tradiční výrobní metoda spolu s osivem odrůd „Fenland Celery“ a černou rašelinovou půdou typu Adventurers 1 a 2 přispívá k typické oříškové, sladké, anýzové chuti a světle zelené až bílé barvě, které představují hlavní charakteristické vlastnosti celeru „Fenland Celery“.

„Fenland Celery“ se vyznačuje širší spodní částí a rozšířenějšími stonky (neboli řapíky). Spodní část měří v průměru 8 až 12 cm a tvarově je hlubší a často méně rovnoměrná než u jiného celeru. „Fenland Celery“ často mívá výraznější kořen, což je způsobeno technologií pěstování a sklizně. Kromě toho roste ve srovnání s jiným komerčnějším celerem typicky pomalu, což je způsobeno ročním obdobím a použitou technologií výroby. Toto zpomalení růstu přispívá k jeho charakteristické oříškové a hořkosladké chuti a k jeho jemnější, křehčí a chřupavější struktuře.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

V minulosti vysazovali zemědělci v této oblasti „Fenland Celery“ od července a sklízeli od září až do prosince. Nahrnování zeminy chránilo celer před zimními mrazy a umožňovalo producentům prodloužit sezónu a dosáhnout lepší ceny.

Odrůdy „Fenland Celery“ jsou vybrány na základě výnosu, chuti, odolnosti vůči chorobám a přizpůsobivosti – nejběžněji pěstovanými odrůdami jsou dnes Hopkins Fenlander a New Dwarf White. Obě odrůdy vznikly v této oblasti a v posledních 50 letech byly nejoblíbenější.

Celer „Fenland Celery“ roste na hlubokých rašelinových půdách typu Adventurers 1 a 2 v oblasti Fenlandu, které jsou přirozeně velmi úrodné, neboť je tvoří nerozložená odumřelá vegetace z bažin a močálů. Název získaly podle různých podnikavců v oblasti odvodňování ze sedmnáctého století, kteří v čele s hrabětem z Bedfordu chtěli území Fenlands vysušit – zejména odkazuje na tzv. „Gentlemen Adventurers“ neboli investory, kteří financovali stavební práce a odměnou získali na odvodněné půdě rozsáhlé pozemky.

Tento typ půdy je přirozeně plochý, což je způsobeno částečně samotnou povahou hlubokých rašelinových půd a rovněž způsobem, jakým se území odvodňuje. Díky hladině vody, kterou odvodňovací kanály a příkopy vytvářejí, získávají rostliny celeru optimální množství vody.

Hluboká černá rašelinová půda Adventurers 1 a 2 je přirozeně úrodná a obsahuje živiny nezbytné pro úspěšnou produkci vysoce jakostního celeru, ať už se pěstuje moderním způsobem nebo způsobem tradičním, jehož produktem je „Fenland Celery“. Z povahy černé rašeliny rovněž vyplývá, že rostlinám celeru se dostává více tepla. V díle Principles of Horticulture (Zásady zahradnictví) autorů C. R. Adamse, M. P. Earlyho a K. M. Bamforda se uvádí, že tato půda se prohřívá rychleji než jiné, protože díky své barvě a konzistence snáze absorbuje a uchovává sluneční energii. Výrobní metoda je ideální právě pro tento typ půdy, neboť ta poskytuje nezbytné živiny a zároveň má vhodnou konzistenci pro hrůbkování. Celer „Fenland Celery“ roste vzhledem k ročnímu období a výrobní technologii typicky pomalu – černá rašelinová půda tento proces „urychluje“. Výsadba do jakéhokoli jiného typu půdy by růst ještě více zpomalila.

Jedná se o nejrozsáhlejší oblast této zvláštní půdy ve Spojeném království, kde lze zemědělsky hospodařit, a je také nejproduktivnější. Jedinečné vlastnosti půdy spolu s chladnějším, sušším podnebím ve Fenlands vytvářejí dokonalé podmínky umožňující výsadbu, pěstování a sklizeň celeru od července až do prosince.

Tradiční metody představují produkci náročnou na pracovní sílu s použitím technologií, které si fenlandští farmáři předávají z generace na generaci již přes 50 let a které byly zdokonalovány a rozvíjeny v zájmu produkce vysoce jakostního celeru. Tak se tato močálovitá oblast stala místem, jež bylo a nadále zůstává synonymem pro celer vysoké jakosti.

O jedinečnosti celeru „Fenland Celery“ se zmiňují i gastronomičtí experti: „Na pultech se objevují i jiné druhy mimosezónní zeleniny, jako například tradiční řapíkatý celer z Fenlandu vydobytý z cambridgeshirské půdy. Mimosezónní yorkshirská rebarbora, což je vlastně zelenina, je výborná s grilovanými čerstvými makrelami a červenými čili papričkami.” Rose Prince, New English Cook, únor 2009.

„Řapíkatý celer je stejně anglický jako sýr Stilton. Původně měly starší odrůdy tzv. „špinavého“ celeru z ploché černozemní oblasti Fenlands ve východní Anglii krátkou sezónu – od října do ledna. Pokud máte to štěstí, že ho můžete ochutnat, budete ho muset pořádně umýt, ale chuť má výjimečnou, zejména po slabých mrazících, kdy je nejsladší.“ Delia Smith, Delia Online.

„Nestává se často, že dostanete chuť na něco studeného, vlhkého a špinavého, ale když se koncem podzimu objeví na pultech od hlíny umazaný fenlandský celer, je to kulinářský zážitek!“ Sally Bendall, Season Magazine, listopad 2008.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://archive.defra.gov.uk/foodfarm/food/industry/regional/foodname/products/documents/fenlandcelery-pgi-110711.pdf

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

17.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 353/14

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 353/08

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„TRAVIA DA BEIRA BAIXA“

č. ES: PT-PDO-0005-0848-10.01.2011

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název:

„Travia da Beira Baixa“

2. Členský stát nebo třetí země:

Portugalsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.4 –

Ostatní produkty živočišného původu (mléčné výrobky)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Názvem „Travia da Beira Baixa“ se označuje produkt získaný srážením nebo koagulací, za působení tepla, laktoalbuminu a laktoglobulinu obsažených v syrovátce pocházející z výroby sýrů „Queijos da Beira Baixa“ (Queijo de Castelo Branco CHOP, Queijo Amarelo da Beira Baixa CHOP, Queijo Picante da Beira Baixa CHOP). Jedná se o čerstvý produkt, který nepodstoupil fermentaci, s měkkou a více či méně těstovitou konzistencí, získaný přidáním malého množství syrovátky („rescaldão“).

a) Chemické vlastnosti

Jedná se o produkt nestejnorodého složení, neboť se získává z mléka dvou druhů přežvýkavců, ovcí a koz, a v rámci rozdílných výrobních procesů různých druhů sýra. Pro orientaci se udává toto složení:

Obsah vody – 70 až 80 %

Celkový obsah tuku – 5 až 9 g/100 g produktu

Celkový obsah bílkovin – 4 až 7 g/100g produktu

Popel – 0,6 až 1,4 g/100 g produktu

b) Fyzikální vlastnosti

Tvar: „Travia da Beira Baixa“ nemá specifický tvar. Vzhledem ke své více či méně těstovité konzistenci má produkt tvar nádoby, v níž je uložen.

Struktura: produkt tvoří měkká, nepříliš kompaktní, zrnitá hmota bílé barvy.

Chuť a vůně: produkt má nasládlou mléčnou chuť a příjemnou vůni; v ústech se rychle rozpouští.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Při výrobě produktu „Travia da Beira Baixa“ se používá syrovátka získaná z výroby sýrů „Queijos da Beira Baixa“, pitná voda a syrové ovčí nebo kozí mléko.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Povolený systém produkce je tradiční extenzivní systém. Základem výživy zvířat je tudíž přírodní či obohacená píce tvořená druhy přizpůsobenými půdně-klimatickým podmínkám regionu, která se v období nižší dostupnosti doplňuje podáváním sena a slámy.

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

„Travia da Beira Baixa“ je vedlejší produkt získávaný při výrobě sýrů s CHOP „Queijos da Beira Baixa“. Výchozí surovina je z mikrobiologického hlediska velmi choulostivá a rychle podléhá zkáze, což vyžaduje, aby se výroba a poté i balení produktu uskutečnily bezprostředně po jeho získání. Uvedená skutečnost znamená, že celý proces výroby „Travia da Beira Baixa“ včetně balení musí proběhnout v tomtéž výrobním zařízení jako u sýrů „Queijos da Beira Baixa“, a tudíž i ve stejné zeměpisné oblasti. Pouze za těchto podmínek lze zabránit narušení kvality a původnosti poškozující zájmy výrobců a spotřebitelů, jemuž by se při opakované a/nebo pozdní manipulaci nebylo možné vyhnout.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Ačkoli se „Travia da Beira Baixa“ vyrábí za vysokých teplot, její vysoký obsah bílkovin, laktózy a vody podporuje bujení mikroorganismů během manipulace následující po výrobě. Tyto kvalitativní i kvantitativní změny mikroflóry vedou ke změně fyzických a chemických vlastností, jež značně ovlivňují dojem konečného spotřebitele.

Z tohoto důvodu nesmí materiály používané pro balení „Travia da Beira Baixa“ nebo materiály, s nimiž přijde produkt do styku, ovlivňovat obsah. Je povoleno vakuové balení či takové balení, u něhož je zaručeno, že zajistí potřebné podmínky konzervace produktu a jeho celkovou kvalitu.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

Vedle splnění veškerých právních požadavků a specifického loga produktu

a v závislosti na formě, v níž je produkt uváděn na trh, musí být na označení „Travia da Beira Baixa“ uvedeny tyto prvky:

—	jméno či obchodní název a adresa výrobce,

—	označení zdravotní nezávadnosti výrobce,

—	certifikační značka,

—	logo Evropské unie.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast produkce surovin, zpracování a balení odpovídá zeměpisné oblasti produkce sýrů „Queijos da Beira Baixa“ a zahrnuje správní obvody Belmonte, Castelo Branco, Fundão, Idanha-a-Nova, Mação, Oleiros, Penamacor, Proença-a-Nova, Sertã, Vila de Rei a Vila Velha de Ródão a obce Aldeia de São Francisco, Aldeia do Souto, Barco, Boidobra, Casegas, Conceição, Covilhã, Dominguiso, Ferro, Orjais, Ourondo, Peraboa, Peso, Santa Maria, São Jorge da Beira, São Martinho, São Pedro, Sobral de São Miguel, Teixoso, Tortosendo, Vale Formoso a Vales do Rio v obvodu Covilhã.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Tradiční extenzivní systémy produkce, typické pro daný region, jsou úzce spojeny s podnebím a převládajícími typy půd, které mají výrazný vliv na výskyt určitých pícnin. Podnebí regionu se vyznačuje vysokými průměrnými ročními teplotami, dlouhým, teplým a suchým létem a mírnou zimou s relativně nízkými průměrnými srážkami a občasnými mrazy. Dominantním rysem je sucho, které se zmírňuje směrem na sever a na západ.

Přírodní pastviny na písčitých půdách tvoří trávy s bujným vzrůstem a snadno vytvářející výhony (Agrostis, Poa atd.) a jednoleté luskoviny s větším významem pro pastvu (Ornithopus, T. cherleri, T. arvense atd.). Pastviny na méně pevných půdách žulového původu, tvořené jednoletými travami s menším vzrůstem (Vulpia, Periballia) a některými luskovinami s omezenou nutriční hodnotou (Trifolium angustifolium a T. stellatum), jsou nižší kvality a nepříliš výnosné. Na půdách břidlicového původu, bereme-li v úvahu pouze půdy s dobrou schopností zadržovat vodu, se nacházejí pastviny přijatelné kvality s převládajícím výskytem jednoletých trav, často jílku (Lolium spp.). Luskoviny obvykle poskytují kvalitní pastvu (Trifolium spp. a Ornithopus).

5.2 Specifičnost produktu:

Specifičnost produktu a jeho vlastnosti vycházejí z původu surovin a metody produkce. „Travia da Beira Baixa“ pochází ze syrovátky získané při výrobě sýrů „Queijos da Beira Baixa“. Syrovátka se odstředí, aby se odstranily zbytky sýřeniny („repiso“), a v případě, že mléko bylo soleno, se přidá voda. Poté se syrovátka zahřeje na teplotu v rozmezí od 80 do 90 °C a bez přestání se pomalu míchá až do okamžiku, kdy se začne srážet, což lze poznat podle vloček, jež se vzhledem ke své nízké hustotě začnou shromažďovat na povrchu. Teplota se sníží a míchání se zastaví až do počátku varu, což trvá přibližně 15 až 30 minut. Pro větší výnos a lepší konzistenci se obvykle v okamžiku těsně před dosažením bodu varu přidává menší množství ovčího nebo kozího mléka. Následně se pomocí síta z nádoby, v níž proběhlo srážení, vyjme vzniklá hmota a vloží se do jiných nádob; zde se do ní přidá malé množství syrovátky („rescaldão“), díky níž produkt získá více či méně těstovitou konzistenci.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Ovčí a kozí mléko určené k výrobě sýrů „Queijos da Beira Baixa“, z něhož se získávají suroviny potřebné k výrobě „Travia da Beira Baixa“, může pocházet pouze ze zemědělských podniků nacházejících se v zeměpisné oblasti produkce. Systém produkce musí být extenzivní, založený na tradičním chovu malých stád. Zvířata tráví převážnou část dne na pastvinách a večer se vracejí do stájí, kde se dojí a kde přespávají, v každém případě alespoň v zimním období.

Základem potravy je tudíž přirozená nebo obohacená píce, kterou tvoří druhy přizpůsobené půdně-klimatickým podmínkám dané oblasti. Pěstování pícnin určených k produkci sena a využívání strnišť k pastvě zvířat vždy v tomto regionu bylo, a zůstává i v současnosti, běžnou praxí. Mléko ovcí a koz, které se v této oblasti pasou, má tudíž zvláštní vlastnosti, jež spolu s technikami a dovednostmi využívanými v souvislosti s postupy výroby a balení umožňují získat rozmanité produkty uznávané spotřebiteli, kteří je označují jménem oblasti původu.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.gpp.pt/valor/ce_travia_bb.pdf

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

17.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 353/18

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 353/09

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CARNE DE BRAVO DO RIBATEJO“

č. ES: PT-PDO-0005-0789-08.10.2009

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název:

„Carne de Bravo do Ribatejo“

2. Členský stát nebo třetí země:

Portugalsko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.1 –

Čerstvé maso (a droby).

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Maso pocházející z jatečně upravených těl skotu plemene „Brava de Lide“. Může se prodávat jako chlazené jatečné půlky nebo čtvrtě (přední nebo zadní); kusy „Carne de Bravo do Ribatejo“ vakuově balené v sáčcích nebo jiných vhodných materiálech, chlazené nebo mražené metodou rychlého zmrazení, které nepoškodí svalovou tkáň a zaručí, že si produkt zachová svou jemnost a nutriční hodnotu, jakož i příslušné vlastnosti.

Zapsané označení „Carne de Bravo do Ribatejo“ může být uvedeno na etiketě, a to buď na obchodním označení nebo na seznamu složek potravin v případě, že obsah těchto složek v produktu tvoří 95 až 100 % celkové hmotnosti konečného produktu (v souladu s ustanoveními směrnice 2000/13/ES o „označování“).

Kromě etikety je k jatečným tělům, čtvrtím, kusům, částem kusů a plátkům při přepravě a prodeji vždy připojeno osvědčení o původu, vydané subjektem pro certifikaci, obsahující údaje, jež potvrzují, že produkt splňuje všechny podmínky stanovené ve specifikaci.

Věk zvířat při porážce a hmotnost jatečně upraveného těla:

	Věk zvířat při porážce	Hmotnost jatečně upraveného těla
„Carne de Novilha Brava de Lide“	18 až 30 měsíců	100–200 kg
„Carne de Novilho Bravo de Lide“	18 až 30 měsíců	150–250 kg
„Carne de Vaca Brava de Lide“	31 až 60 měsíců	100–250 kg
„Carne de Toiro Bravo de Lide“	31 až 60 měsíců	méně než 200 kg

Jatečně upravená těla se třídí v souladu s klasifikací SEUROP, na základě posouzení zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl, takto:

„Carne de Novilha Brava de Lide“: jatečně upravená těla zvířat samičího pohlaví, která byla poražena ve věku 18 až 30 měsíců, s hmotností od 100 do 200 kg. Je přípustná zmasilost E, U, R, O a P klasifikační stupnice SEUROP a pro protučnělost stupně 2, 3 e 4 uvedené klasifikační stupnice;

„Carne de Novilho Bravo de Lide“: jatečně upravená těla zvířat samčího pohlaví, která byla poražena ve věku 18 až 30 měsíců, s hmotností od 150 do 250 kg. Je přípustná zmasilost E, U, R a O klasifikační stupnice SEUROP a pro protučnělost stupně 2, 3 e 4 uvedené klasifikační stupnice;

„Carne de Vaca Brava de Lide“: jatečně upravená těla zvířat samičího pohlaví, která byla poražena ve věku ve věku 31 až 60 měsíců, s hmotností od 100 do 250 kg. Je přípustná zmasilost E, U, R, O a P klasifikační stupnice SEUROP a pro protučnělost stupně 2, 3 e 4 uvedené klasifikační stupnice;

„Carne de Toiro Bravo de Lide“: jatečně upravená těla zvířat samčího pohlaví, která byla poražena ve věku ve věku 31 až 60 měsíců, s hmotností alespoň 200 kg. Je přípustná zmasilost E, U, R a O klasifikační stupnice SEUROP a pro protučnělost stupně 2, 3 e 4 uvedené klasifikační stupnice.

Je třeba zdůraznit, že vzhledem k zvláštním vlastnostem plemene „Brava de Lide“, jakož i postupům chovu, zejména pokud jde o pohlaví, věk a hmotnost skotu při porážce, jsou přípustná jatečně upravená těla třídy P klasifikační stupnice SEUROP pouze u třídy „jalovice“ („Novilha“) a „kráva“ („Vaca“), jak je uvedeno v bodě 5.3 tohoto dokumentu.

Vlastnosti tuku: pevný a nevodnatý, bílé až žluté barvy, lesklý, s jemnou texturou, šťavnatý a aromatický, má příjemnou chuť, pevnou konzistenci a je vysoce jakostní. Vnitrosvalový tuk těchto jatečně upravených těl je velmi charakteristický a vytváří dojem tzv. mramorování (svalová tkáň je tvořena velmi tenkými vlákny), což dodává masu šťavnatost, pevnost a chuť.

Organoleptické vlastnosti: maso typicky křehké, s pevnou konzistencí, mírně prorostlé vnitrosvalovým tukem, velmi šťavnaté, s jemnou texturou.

Význačné jsou zejména tyto organoleptické vlastnosti:

Barva: lesklá červená v odstínu tmavé třešně

pH: méně než 6.

Textura: je kombinací křehkosti, pevné konzistence, šťavnatosti a snadné měkkosti.

Chuť a aroma: velmi příjemná a intenzivní, projevuje se v ní typická a intenzivní chuť hovězího masa, velmi lahodná.

Minimální doba zrání jatečně upraveného těla v chladicím boxu před bouráním: při vnitřní teplotě do 7 °C během minimálně 12 hodin, přičemž jatečně upravené tělo je až do odeslání udržováno v podmínkách relativní vlhkosti mezi 85 a 90 %.

3.3 Suroviny (pouze pro zpracované produkty):

—

3.4 Krmivo (pouze pro produkty živočišného původu):

Pro krmení se využívají pícniny, tráva a sláma, jakož i tradiční pleva (obilné slupky s příměsí menšího množství zrn), vždy uvnitř dané zeměpisné oblasti. V zimě a v létě, kdy rozsah pastvin nestačí pokrýt potřeby zvířat, se používá konzervované krmivo (seno a/nebo siláž), které se získává v dané zeměpisné oblasti. Lze použít i doplňkové krmivo (koncentráty z přírodních semen ve formě pelet nebo granulí) vyrobené pro tento účel, které může, ale nemusí pocházet z dané oblasti. Podíl tohoto doplňkového krmiva představuje v každodenní výživě skotu 1–2 kg a nikdy nesmí překročit 2 % celkové živé hmotnosti zvířete.

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Narození, chov a porážka.

Co se týče psychických a fyziologických vlastností plemene „Brava de Lide“, jsou to zvířata přirozeně mírné povahy, klidná a „lenivá“, nacházejí-li se ve svém přírodním stanovišti.

Podmínky pro přepravu zvířat plemene „Brava de Lide“ musí být v souladu s platným právními předpisy, které se týkají přepravy a usmrcování zvířat.

Zvířata plemene „Brava de Lide“ musí být bezpodmínečně poražena ve stejný den, kdy jsou přivezena na jatka, ať je to kterýkoli den v roce.

Porážka se provádí výhradně na jatkách uznaných Evropskou unií, které se nacházejí uvnitř vymezené zeměpisné oblasti.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Bourání, porcování, příprava a balení.

S ohledem na zvláštní etologické vlastnosti těchto zvířat a na nepříznivé účinky stresu na jakost jatečně upravených těl je pro ověření způsobilosti jatečně upravených těl k bourání, porcování, přípravě a krájení zapotřebí odborných znalostí.

Naporcované maso, plátky nebo zpracované maso je nutné neprodleně zabalit, aby se předešlo jakýmkoli mikrobiologickým rizikům.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

Nezávisle na obchodním označení a v souladu ostatními příslušnými právními požadavky musí být na etiketě vždy uvedeny tyto údaje:

„Carne de Bravo do Ribatejo“ – chráněné označení původu (doplněné logem EU);

logo „Carne de Bravo do Ribatejo“:

totožnost producenta nebo sdružení producentů, kteří produkt uvádějí na trh;

certifikační značka nebo označení shody

K obchodnímu označení „Carne de Bravo do Ribatejo – CHOP“ nelze přidávat další údaje nebo nápisy, což se týká i značek distributorů a jiných značek.

Jméno či obchodní název a adresa producenta nebo skupiny producentů, kteří produkt uvádí na trh, nemohou být v žádném případě nahrazeny názvem jiného subjektu, a to ani v případě, že tento subjekt nese za produkt odpovědnost nebo jej uvádí na trh.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Všechny obce okresů Beja, Évora, Portalegre, Santarém a obce Alcácer do Sal, Alcochete, Grândola, Montijo, Palmela, Santiago do Cacém a Sines v okresu Setúbal, obce Alenquer, Arruda dos Vinhos, Azambuja a Vila Franca de Xira okresu hlavního města Lisabonu a pouze obec Idanha-a-Nova v okresu Castelo Branco a část Arazede v obci Montemor-o-Velho v okrese Coimbra.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Chov skotu plemene „Brava de Lide“ je spojen se zeměpisným prostředím a s úlohou, kterou tato zvířata plní v rámci zemědělského využití vymezené zeměpisné oblasti. Produkce skotu plemene „Brava de Lide“ je úzce propojena s lesními porosty korkových, cesmínovitých a letních dubů, přírodními pastvinami a planě rostoucí suchomilnou vegetací, jež je typická pro stromové porosty, běžně se nacházející v dané zeměpisné oblasti. Důležitým faktorem pro chov těchto zvířat je rovněž druh a hustota stromových a keřových porostů, neboť jim umožňují izolovat se od člověka a „civilizace“ a poskytují jim přístřeší při spatném počasí. Jsou to tudíž charakteristické prvky produkce, společné pro danou oblast a nezbytné pro chov zvířat tohoto plemene.

V zeměpisné oblasti převládají z velké části lesní porosty korkových, cesmínovitých a letních dubů, přírodní pastviny, planě rostoucí suchomilná vegetace typická pro dané stromové porosty. Touto planě rostoucí vegetací jsou například rostliny lidově zvané kručinka, cist, vřes a bodlák, které tvoří velmi důležitou součást potravy zvířat tohoto plemene, zejména v období zimy, kterému se lidově říká období „přezimování“. Daná oblast se vyznačuje charakteristickým ekosystémem (velké roční teplotní rozdíly, s velmi teplým a suchým létem a tuhou zimou). Vzhledem k tomu, že zvířata plemene „Brava de Lide“ jsou divoká a silná, vyžaduje řízení jejich chovu, které musí nutně probíhat „na koni“, zvláštní znalosti a dovednosti. Charakteristickým znakem je rovněž sezónní přesun stáda mezi hospodářstvími s extenzivním chovem uvnitř vymezené zeměpisné oblasti, s cílem najít nejlepší pastviny a zabezpečit zvířatům dobré životní podmínky.

Chov skotu plemene „Brava de Lide“ na farmě probíhá odděleně, v souladu s režimem kontroly produkce, který předpokládá splnění těchto požadavků:

1)	existence portugalské plemenné knihy plemene „Brava de Lide“;

2)	zachování čisté linie chovu;

3)	zvířata plemene „Brava de Lide“ jsou pomocí zábran chována naprosto odděleně od ostatních zvířat stejného druhu na stejném hospodářství;

4)	identifikace jednotlivých zvířat, předků a potomků zvířat z morfologického a funkčního hlediska, v souladu s pravidly plemenné knihy plemene „Brava de Lide“;

5)	jedinečný systém chovu, který je vlastní a výhradní pro tuto rasu;

existence kontrolního režimu, který je prováděn samotnými producenty a který umožňuje zabezpečit úplnou vysledovatelnost od každého zvířete po každý kus jatečně upraveného těla nebo každé balení „zpracovaného produktu“, v souladu s režimem pro vysledovatelnost směrem ke spotřebiteli i dodavateli, od produkce k uvedení na trh, jakož i směrem od konečného produktu k hospodářství.

5.2 Specifičnost produktu:

„Carne de Bravo do Ribatejo“ má charakteristickou lesklou červenou barvu v odstínu tmavé třešně, je křehké, s pevnou konzistencí, šťavnaté a dobře se žvýká. Má výraznou, dlouhotrvající chuť, je prorostlé vnitrosvalovým tukem, který vytváří charakteristické mramorování a přidává masu na šťavnatosti, chuti a žvýkatelnosti.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí či vlastnostmi produktu (v případě CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí či jinými vlastnostmi produktu (v případě CHZO):

Zásadní vliv na utváření vlastností „Carne de Bravo do Ribatejo“ mají: a) půdní a podnebné podmínky, ve kterých se zvířata rodí; b) morfologické a funkční vlastnosti plemene; c) řízení chovu, které se vyznačuje následujícími typickými aspekty:

—	Chov skotu v současnosti dobře známého plemene „Brava de Lide“, které se dříve podle místa výskytu nazývalo „Ribatejana“, má svůj původ v tomto divokém skotu, jenž se od nepaměti vyskytuje na pláních v údolích řeky Tejo a Sado.

—	Plemeno „Brava de Lide“ je původní plemeno skotu, jehož domovinou jsou zavodněné roviny řek Tejo a Mondego.

—	Chov skotu plemene „Brava de Lide“ sahá do roku 1840, kdy vzniklo první hospodářství s chovem dobytka, nejstarší v Portugalsku, se stádem krav portugalského původu, zakoupenými od markýze de Vagos, a stádem plemenných zvířat stejného původu (Assunção, 1988).

—	Při hledání potravy zvířata pravidelně urazí dlouhé kilometry mezi pozemky hospodářství, přičemž pro vedení stáda při přemísťování zvířat a změně pastvin se používají koně, a také voli s mírnou povahou, které lze snadno řídit.

—	Zimu tráví zvířata tradičně v hospodářstvích v regionu Alentejo a na jaře se přemísťují do oblasti Ribatejo na pastviny v obci Golegã.

—

Chov skotu v regionech Ribatejo, Alentejo a v některých oblastech Beira byl vždy spojen s potřebou využití tažných zvířat při práci na poli, neboť tato zvířata byla díky svým fyzickým a povahovým vlastnostem mimořádně vhodná pro obdělávání půdy. Jsou to ušlechtilá zvířata, jež se pohybují lehce, energicky a spořádaně.

—	Toto plemeno skotu vyniká mezi jinými svou nenáročností a odolností, a bylo tudíž při práci na poli v těžkých podmínkách regionů Ribatejo a Alentejo nepostradatelné.

—	Tato zvířata vždy žijí ve stádě, ať už před „ochočením“ nebo „ochočená“, a jsou odolná vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám.

—

Zvířata tohoto plemene jsou od přírody mírné povahy, klidná a lenivá, a proto se od sebe napajedla a krmné žlaby běžně umísťují v dostatečné vzdálenosti, aby byla zvířata nucena k pohybu, který je velmi důležitý pro jejich fyzickou kondici a díky němuž maso následně získává své zvláštní vlastnosti. Ostatně i dnes jsou zvířata v hospodářstvích nucena hodinu denně chodit.

Podmiňujícím faktorem daného systému produkce je velikost hospodářství. Vzhledem k tomu, že svalovou hmotu mohou atletická zvířata plemene „Brava de Lide“ budovat jen na dostatečně velkém prostranství, hraje velikost hospodářství v produkci těchto zvířat důležitou roli.

Systém chovu skotu plemene „Brava de Lide“ úzce souvisí s lesními porosty korkových, cesmínovitých a letních dubů, přírodními pastvinami a planě rostoucí suchomilnou vegetací, jež je typická pro stromové porosty, běžně se nacházející v dané zeměpisné oblasti. Příkladem této planě rostoucí vegetace jsou rostliny lidově nazývané kručinka, cist, vřes a bodlák, jež tvoří velmi důležitou součást potravy těchto zvířat, zejména v období zimy, kterému se lidově říká období „přezimování“.

Je tedy možné tvrdit, že chov zvířat plemene „Brava de Lide“ probíhá vždy extenzivně (na pastvinách), se zatížením pastviny menším než 1,4 VDJ/ha, a je samozřejmě spojen s vymezenou oblastí produkce, v níž se nacházejí typická rozlehlá hospodářství, s charakteristickými půdními a podnebnými podmínkami, jež umožňují způsob krmení typický pro dané plemeno, založený na přírodním krmivu a využívání sezónního přesunu stáda mezi zeměpisnými oblastmi Ribatejo a Alentejo.

Jedním z nejdůležitějších faktorů, který nám umožňuje produkovat maso s tak jedinečnými vlastnostmi, je nepochybně způsob krmení, nejprve mateřské mléko a poté přírodní pastviny, přičemž velmi důležité jsou zejména pastviny tvořené porosty korkových, cesmínovitých a letních dubů, jež se v různé hustotě a kvalitě rozprostírají po celé vymezené zeměpisné oblasti.

Důkazem toho, že chov skotu plemene „Brava de Lide“ je s danou oblastí úzce spojen, jsou tisícileté zkušenosti s tradičními chovatelskými metodami, které se dodnes používají, jakož i skutečnost, že „Carne de Bravo do Ribatejo“ je jedním z tradičních jídel regionu.

„Carne de Bravo do Ribatejo“ je neoddělitelnou součástí gastronomické nabídky regionu Ribatejo; k nejznámějším specialitám přitom patří: „cozido de carnes bravas“, „rabinhos de toiro bravo“ a „espetadinhas de carnes bravas“.

„Carne de Bravo do Ribatejo“ se používá při přípravě nejrůznějších tradičních regionálních jídel a stále je ceněnou a velmi žádanou pochoutkou. Díky svému dobrému jménu je to produkt vyhledávaný mnohými spotřebiteli jak uvnitř regionu, tak mimo něj.

Gastronomický spolek „Confraria Gastronómica do Toiro Bravo“, propagující tisícileté kulinářského umění, které přetrvává v regionu Ribatejo z dob starých Řeků a Římanů a jiných starých civilizací, uchovává pradávné znalosti, jež se zachovaly do dnešních dní a jsou součástí kulturního dědictví regionu.

Všechny uvedené faktory společně přispívají k zvláštním vlastnostem tohoto masa. Těmito vlastnostmi jsou při pohledu na maso pocházející z jatečně upravených těl zvířat plemene „Brava de Lide“ zejména barva masa, prorůstání tuku do svalové tkáně, lidově označované jako „mramorování“, pevná konzistence, šťavnatost a jeho struktura.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.gpp.pt/Valor/doc/CE_Carne_Bravo_Ribatejo.pdf

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

17.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 353/23

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 353/10

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„DÜSSELDORFER SENF“

č. ES: DE-PGI-0005-0916-04.01.2012

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název:

„Düsseldorfer Senf“

2. Členský stát nebo třetí země:

Německo

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 2.6

Hořčičná pasta

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Produkt „Düsseldorfer Senf“ je pasta k přímému požití určená k dochucování jídel. Má jemnou a hustou konzistenci a je matné světle žluté barvy. Typickou vlastností produktu je jeho výrazná, velmi ostrá chuť. Produkt „Düsseldorfer Senf“ se vyrábí výhradně z přírodních přísad. Konzervační látky, koření a aroma se do produktu nepřidávají.

Minimální trvanlivost produktu je pouze deset měsíců, jen tak je možné zachovat jeho organoleptické vlastnosti.

Při analýze musí hotový produkt „Düsseldorfer Senf“ vykazovat tyto hodnoty:

—	sušina: alespoň 22 %

—	obsah tuku: alespoň 8 %

—	hodnota pH < 4,3

—	obsah soli v konečném produktu < 6 % hmoty

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Surovinami, ze kterých se „Düsseldorfer Senf“ vyrábí, jsou hnědá hořčičná semínka, nefiltrovaný kvasný lihový ocet, düsseldorfská voda, která je obzvláště bohatá na vápník a minerální látky, a sůl.

S cílem zachovat tradičně vysokou jakost a čerstvost produktu „Düsseldorfer Senf“, jeho vazbu na daný region, a tím i jeho organoleptické vlastnosti a vzhled, se při jeho výrobě používá výhradně düsseldorfská voda z vymezené zeměpisné oblasti.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Veškeré postupy použité při výrobě produktu „Düsseldorfer Senf“, tzn. čištění, prosívání a přirozené sušení hořčičných semínek, míchání přísad ve studeném macerátu, mletí, oddělení hořčičných slupek, odvzdušnění a zrání, se musí provést ve vymezené zeměpisné oblasti. Tím je zaručena typická velmi ostrá chuť, a tedy i organoleptické vlastnosti a jakost, regionální původ, sledovatelnost, jakož i kontrola produktu během jeho celého výrobního postupu.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Postupy spojené s obchodní úpravou produktu, tzn. plnění, balení a označení obalů, se musí provést ve vymezené zeměpisné oblasti. To je žádoucí proto, že hořčice je produkt lehce podléhající zkáze a při výrobě se může snadno zkazit, protože proces zrání je ovlivněn citlivou regulací teploty. Řízení teploty a doby uskladnění má rozhodující vliv na sensorické vlastnosti konečného výrobku. Pouze odborný personál ve výrobních závodech (podnikový mistr výroby hořčice) má potřebné zkušenosti k tomu, aby určil správný okamžik pro plnění hořčice do nádob, čímž se dosáhne trvale vysoké jakosti. Tento významný, pro kvalitu zásadní výrobní krok musí proto probíhat pod kontrolou výrobce ve vymezené zeměpisné oblasti.

Tím je zaručena typická velmi ostrá chuť, a tedy i organoleptické vlastnosti a jakost, regionální původ, sledovatelnost, jakož i kontrola produktu během jeho celého výrobního postupu.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

Níže uvedené předpisy pro opatření výrobku etiketou, případně pro jeho označení, zaručují spotřebiteli, jakož i inspektorům provádějícím kontrolu u výrobce a inspektorům sledujícím možné případy zneužití, původ a pravost produktu „Düsseldorfer Senf“, a tím i dodržení požadavků specifikace produktu. Slouží k jednotnému označení, a tím i k zajištění původu a sledovatelnosti produktu.

Produkt „Düsseldorfer Senf“ musí být ve všech prodejních místech opatřen etiketou, případně označen jako

—	„Düsseldorfer Senf“,

—	„Düsseldorfer Senf Scharf“,

—	„Düsseldorfer Senf Extra Scharf“,

—	„Düsseldorfer Senf Stark“ a/nebo

—	„Düsseldorfer Senf Extra Stark“.

zu etikettieren bzw. zu kennzeichnen.

Členové sdružení pro ochranu výrobců produktu „Düsseldorfer Senf“ (Schutzgemeinschaft Düsseldorfer Senf) mohou používat níže uvedené zobrazení, v němž jsou slova „Senfspezialität aus Düsseldorf“ vytištěná typem písma Arial/Regular, a to v těchto variantách:

—	v barevném provedení CMYK v odstínu 12C 27M 56Y 0K (zlatá), ve zvláštní zlaté barvě a/nebo zlatotiskem použitým na kotvu, obrysy lva a orámování loga a/nebo

—	v barevném provedení CMYK v odstínu 12C 27M 56Y 0K (zlatá), ve zvláštní zlaté barvě a/nebo zlatotiskem použitým na kotvu, lva a orámování loga a/nebo

—	v černobílém barevném provedení CMYK v odstínu 0C 0M 0Y 100K (černá) použitém pro kotvu, obrysy lva a orámování loga a/nebo

—	v černobílém barevném provedení CMYK v odstínu 0C 0M 0Y 100K (černá) použitém pro kotvu, lva a orámování loga.

Barva pozadí uvnitř loga je variabilní. Velikost loga se může lišit podle účelu použití. Tato pravidla pro označování platí i pro produkty, v nichž se „Düsseldorfer Senf“ používá jako jediná složka v odpovídající kategorii produktů do jiných produktů a potravin.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast zahrnuje území Düsseldorfu, hlavního města spolkové země, a označuje se jako Düsseldorf.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Produkt „Düsseldorfer Senf“ vznikl ve vymezené zeměpisné oblasti. Odvětví výroby hořčice má v zeměpisné oblasti dlouhou tradici. Tradiční historický výrobní postup uplatňovaný ve vymezené zeměpisné oblasti se od ostatních tradičních výrobních postupů používaných jinde v Německu odlišuje oddělováním hořčičných slupek.

Düsseldorf leží na Rýnu a speciální postup získávání vody, který se v tomto německém městě používá, se odlišuje od postupů uplatňovaných stranou velkých říčních toků. Studny düsseldorfských vodáren se nachází na břehu Rýna a čerpá se v nich přírodní voda, která z větší části sestává z pobřežního filtrátu a z menší části ze spodních vod pocházejících z pevniny. Pobřežní filtrát se vsakuje do půdy uprostřed říčního koryta. Na své několikatýdenní cestě pomalu protéká až 30m silnými písečnými a štěrkovými vrstvami směrem ke studnám nacházejícím se poblíž břehu. Během této doby se voda přirozeným způsobem několikrát čistí: štěrk a písek působí jako mechanický filtr, který zadržuje špínu a kaly. Vedle toho vodu čistí i půdní mikroorganismy. Düsseldorfská voda ve vymezené zeměpisné oblasti se od sousedních oblastí zřetelně liší i obsahem látek, které určují chuť, zejména vysokým obsahem vápníku, v němž se nachází minerální látky.

5.2 Specifičnost produktu:

Na rozdíl od hořčice vyráběné tradičně v jiných oblastech Německa neobsahuje produkt „Düsseldorfer Senf“ žádné hořčičné slupky, k výrobě se používají pouze rozemletá semínka. V důsledku tohoto výrobního postupu má produkt výraznou, velmi ostrou chuť.

Díky těmto organoleptickým vlastnostem se produkt těší celosvětově dobré pověsti jako regionální specialita a právě tato pověst se vedle chuti, jakosti a osobitosti rovněž stala jednou z typických vlastností produktu „Düsseldorfer Senf“.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Historická souvislost / historie

Produkt „Düsseldorfer Senf“ je potravinářskou specialitou, která pochází z Düsseldorfu a má velmi dlouhou historickou a regionální tradici. Dokládá to i historie düsseldorfského odvětví výroby hořčice. V roce 1726 byla v Düsseldorfu založena první německá továrna na výrobu hořčice. V roce 1896 existovalo v Düsseldorfu osm továren na výrobu hořčice. Již v roce 1826 se o düsseldorfském průmyslu výroby hořčice zmiňují obchodní zprávy, cestovatelská literatura a popisy města. V roce 1920 vstoupil Düsseldorf do nové éry výroby hořčice. Podnikatel Otto Frenzel, původem z Lotrinska, založil koncem roku 1920 v Düsseldorfu svou výrobnu hořčice. V ní vyrobil velmi ostrou a poprvé světlou hořčici, kterou pojmenoval Löwensenf (Lví hořčice) a podle düsseldorfského městského znaku opatřil hlavou lva. Takto světlá hořčice nebyla do té doby v Německu známa. Výrazná ostrost a nezaměnitelné koření však produkt „Düsseldorfer Senf“ rychle proslavily. Úspěch Frenzelova receptu byl založen na požadavcích na ryzost hořčice: smí se používat pouze přísady nejušlechtilejší kvality, je třeba úzkostlivě dbát na mistrovské vyhotovení a je nutné upustit od všech cizích přísad.

Od roku 1930 vyráběly düsseldorfské podniky středně ostrou düsseldorfskou stolní hořčici. V krátké době si spotřebitelé v tuzemsku i v zahraničí oblíbili a začali cenit i tuto méně ostrou, středně kořeněnou, žlutozelenou, jemně lesklou hořčičnou specialitu z Düsseldorfu.

Již v roce 1938 vyvážely düsseldorfské podniky tento produkt do ostatních evropských zemí, USA, Kanady, Jižní Ameriky, Afriky, Japonska i Austrálie.

Přírodní souvislost / podmínky dané životním prostředím

Organoleptické vlastnosti produktu přirozeně souvisí s vymezenou zeměpisnou oblastí. Používaná düsseldorfská voda, hlavní přísada produktu, pochází z prosáklé vody Rýna, která na své cestě ke břehu protéká až 30 m silnými písečnými a štěrkovými vrstvami, díky čemuž se vyznačuje obzvláště vysokým obsahem vápníku, a tudíž i minerálních látek. Vysoký obsah vápníku i minerálních látek düsseldorfské vody se odráží ve zvláštní chuti produktu. Vedle toho se v jeho chuti projevuje i nefiltrovaný kvasný lihový ocet.

Současná souvislost / pověst

Produkt „Düsseldorfer Senf“ se dodnes těší skvělé pověsti jako regionální specialita a místním spotřebitelům i spotřebitelům z jiných regionů je dobře znám. Jeho proslavenost dokládají četné reakce spotřebitelů. Produkt „Düsseldorfer Senf“ si mezi spotřebiteli našel uznávané místo na trhu.

Jeho pověst vychází zejména i z dlouhé historie výroby hořčice v Düsseldorfu a z jeho organoleptických vlastností. Vzhledem k dlouhé a slavné historii düsseldorfského odvětví výroby hořčice označují mnozí Düsseldorf též za město hořčice.

Pověst hořčičných specialit z Düsseldorfu je natolik rozšířená, že jim je v Düsseldorfu věnováno muzeum. Četné fotografie dokumentující výrobu hořčice v düsseldorfských podnicích, knižní publikace i tiskové zprávy dokládají pověst, které se tento produkt těšil v minulosti i v současnosti.

Produkt je nedílnou součástí dějin a kulinářské tradice Düsseldorfu. Pivovary v düsseldorfské městské části Altstadt (Staré město) nabízejí na jídelním lístku například osvědčenou düsseldorfskou hořčičnou pečeni (Düsseldorfer Senfrostbraten), což jsou žebírka potřená düsseldorfskou hořčicí a poté opečená. Součástí düsseldorfské kuchyně je i rýnský sendvič (tzv. Röggelchen) s plátkem sýra a düsseldorfskou hořčicí.

Hospodářská souvislost / význam

Produkt „Düsseldorfer Senf“ má pro město i nadále značný hospodářský přínos. O jeho velké oblíbenosti výrazně svědčí i vysoký podíl prodeje v potravinářském maloobchodu, v řeznictvích a pohostinstvích v tomto regionu, Německu i ve světě. Podle odhadů se v zeměpisné oblasti Düsseldorf vyrobí ročně zhruba 3 760 tun produktu „Düsseldorfer Senf“.

Výrobně podmíněné souvislosti / organoleptická kvalita

Již téměř 90 let vyrábějí místní výrobci v Düsseldorfu produkt „Düsseldorfer Senf“, a to podle výrobního postupu zavedeného v Düsseldorfu. Jejich know-how, znalosti a zkušenosti, které se předávají z generace na generaci, zajišťují zeměpisně podmíněné organoleptické vlastnosti tohoto produktu.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

Markenblatt Heft 27 ze dne 8. července 2011, díl 7c, str. 13525

http://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/28500

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.353.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 353

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 17. listopadu 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 353/01	Směnné kurzy vůči euru	1

2012/C 353/02	Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, kterým se zřizuje Koordinační skupina pro otázky elektrické energie	2

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2012/C 353/03	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6697 – O.W. Bunker/Bergen Bunkers) ( 1 )	5

2012/C 353/04	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6770 – American Securities/Metaldyne) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	6

2012/C 353/05	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6779 – Barclays/Goldman Sachs/TPG/Gardman) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	7

2012/C 353/06	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6715 – CNOOC/Nexen) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	8

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2012/C 353/07	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	9

2012/C 353/08	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	14

2012/C 353/09	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	18

2012/C 353/10	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	23