8.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 340/5

DOPORUČENÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

ze dne 13. dubna 2011

o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích ve státech ESVO (1)

2012/C 340/04

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (2),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (3),

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora a zejména na čl. 5 odst. 2 písm. b) této dohody,

s ohledem na akt uvedený v bodě 5cl přílohy XI Dohody o EHP směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (4), a zejména na čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice, začleněné do Dohody o EHP Protokolem 1 k této dohodě,

po konzultaci s Komunikačním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 8 odst. 3 rámcové směrnice vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu mimo jiné tím, že průhledným způsobem spolupracují mezi sebou a s Evropskou komisí a/nebo případně jiným orgánem, aby zajistily rozvoj jednotné regulační praxe. Při posuzování více než 850 návrhů opatření uvedených v článku 7 rámcové směrnice však vyšlo najevo, že stále přetrvávají nesrovnalosti v regulaci sazeb za ukončení hlasových volání.

(2)

Přestože je ve většině států ESVO nějaká forma nákladové orientace zpravidla k dispozici, převládají v těchto státech rozdíly mezi opatřeními regulace cen. Vedle značné rozmanitosti vybraných nástrojů pro zjišťování nákladů existují rovněž různé postupy používání těchto nástrojů. Tato skutečnost prohlubuje rozdíly mezi velkoobchodními sazbami za ukončení volání, jež se používají v rámci EHP, což je pouze částečně vysvětlitelné vnitrostátními specifiky. Skupina evropských regulačních orgánů (ERG) zřízená aktem uvedeným v bodu 5ci přílohy XI k Dohodě o EHP (rozhodnutí Komise 2002/627/ES (5)), začleněným do Dohody o EHP Protokolem 1 k této dohodě (6), tuto skutečnost uznala ve svém společném postoji k symetrii sazeb za ukončení volání v pevných sítích a k symetrii sazeb za ukončení volání v mobilních sítích. Vnitrostátní regulační orgány také v řadě případů povolily vyšší sazby za ukončení volání u malých operátorů pevných či mobilních sítí z toho důvodu, že tito operátoři nově vstoupili na trh a nemohli využít úspor z rozsahu a/nebo podléhají rozdílným nákladovým podmínkám. Tyto asymetrie, přestože se pomalu snižují, existují uvnitř jednotlivých států i překračují jejich hranice. Skupina evropských regulačních orgánů ve svém společném postoji uznala, že sazby za ukončení volání by měly být za normálních okolností symetrické a asymetrie vyžaduje dostatečné zdůvodnění.

(3)

Značné rozdíly v regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích zásadním způsobem narušují hospodářskou soutěž. Na trzích s ukončením volání existuje obousměrný přístup, kdy se předpokládá, že oba propojující operátoři mají z tohoto uspořádání prospěch, ale protože si tito operátoři konkurují ve vztahu k uživatelům, mohou sazby za ukončení volání značně ovlivňovat jejich strategii a konkurenceschopnost. Pokud jsou sazby za ukončení volání nastaveny nad efektivní úrovní nákladů, dochází k významným přesunům mezi trhy volání z pevných a mobilních sítí a spotřebiteli. Navíc na trzích, kde mají operátoři asymetrické tržní podíly, to může vést k významným platbám menších konkurentů větším. Absolutní úroveň sazeb za ukončení volání z mobilních sítí navíc zůstává v řadě států ESVO vysoká v porovnání se sazbami používanými v řadě zemí mimo EHP a také při obecném srovnání se sazbami za ukončení volání z pevných sítí, a promítá se tak i nadále do vysoké, třebaže snižující se, ceny pro konečné spotřebitele. Vysoké sazby za ukončení volání většinou vedou k vysokým maloobchodním cenám u odchozích volání a odpovídající nižší míře jejich použití, čímž se snižuje prospěch spotřebitelů.

(4)

Nedostatek harmonizace při uplatňování zásad nákladového účetnictví na stávajících trzích s ukončením volání poukazuje na potřebu společného přístupu, který zajistí větší právní jistotu a správné pobídky pro potenciální investory a sníží regulační zátěž stávajících operátorů, kteří v současné době působí v několika státech ESVO. Cíl soudržné regulace na trzích s ukončením je jasný a vnitrostátní regulační orgány jej uznávají a Evropská komise a Kontrolní úřad jej opakovaně deklarovaly v souvislosti s posuzováním návrhů opatření podle článku 7 rámcové směrnice.

(5)

Jistá opatření předpisového rámce u elektronických komunikačních sítí a služeb vyžadují provedení nezbytných a vhodných mechanismů nákladového účetnictví a povinnosti regulace cen, zejména se jedná o články 9, 11 a 13 ve spojení s 20. bodem odůvodnění aktu uvedeném v bodu 5cj Přílohy XI Dohody o EHP (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (7)) (přístupová směrnice), začleněnému do Dohody o EHP Protokolem 1 k této dohodě (8).

(6)

Akt uvedený v bodu 26j Přílohy XI Dohody o EHP (doporučení Komise 2005/698/ES ze dne 19. září 2005 o odděleném účetnictví a systémech nákladového účetnictví podle předpisového rámce pro elektronické komunikace (9)), začleněný do Dohody o EHP Protokolem 1 k této dohodě (10), poskytl rámec pro soustavné používání zvláštních ustanovení týkajících se nákladového účetnictví a odděleného účetnictví, za účelem zlepšit průhlednost regulačních účetních systémů, metodik, procesů kontrol a výkaznictví ve prospěch všech zúčastněných stran.

(7)

Velkoobchodní ukončení hlasových hovorů je služba, jež se vyžaduje k ukončení hovorů na volaná místa (u pevných sítí) či u uživatelů (v případě mobilních sítí). Systém poplatků v EEA je založen na tom, že úhradu provádí síť volající strany (z angl. Calling Party Network Pays), což znamená, že poplatek za ukončení je nastaven volanou sítí a hrazen volající sítí. Volané straně se poplatek za tuto službu neúčtuje a obecně nemá žádnou pobídku na cenu za ukončení stanovenou poskytovatelem sítě reagovat. Pokud jde o hospodářskou soutěž, je v těchto souvislostech hlavní starostí regulačních orgánů stanovení nadměrných cen. Vysoké ceny za ukončení se nakonec kompenzují prostřednictvím vyšších poplatků za hovory pro konečné uživatele. Vzhledem k obousměrnosti přístupu, která existuje na trzích s ukončením volání, patří mezi další případné problémy v oblasti hospodářské soutěže křížové subvencování mezi operátory. Tyto případné problémy hospodářské soutěže jsou pro oba trhy s ukončením volání z pevných a mobilních sítí společné. Proto tedy s ohledem na možnosti a pobídky, jež operátoři provádějící ukončení k výraznému zvýšení cen nad náklady mají, se nákladová orientace považuje za nejvhodnější zásah při řešení této záležitosti ve střednědobém horizontu. Bod odůvodnění přístupové směrnice uvádí, že metoda úhrady nákladů by měla být přizpůsobena konkrétním okolnostem. Vzhledem k zvláštnímu charakteru trhů s ukončením volání a souvisejícím obavám ohledně hospodářské soutěže a distribuce Evropská komise a Kontrolní úřad již delší dobu zastávají názor, že stanovením společného přístupu založeném na efektivním standardu nákladů a použití symetrických sazeb za ukončení by se zvýšila účinnost, podpořila udržitelná hospodářská soutěž a zlepšily se podmínky pro uživatele, pokud jde o ceny a nabídku služeb.

(8)

Podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2002/21/ES státy EHP zajistí, aby při plnění regulačních úkolů stanovených v uvedené směrnici a ve zvláštních směrnicích, zejména těch, jejichž cílem je zajištění účinné hospodářské soutěže, vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlednily potřebu vytvářet předpisy, jež jsou z technologického hlediska neutrální. Ustanovení čl. 8 odst. 2 rámcové směrnice dále od vnitrostátních regulačních orgánů vyžaduje, aby vnitrostátní regulační orgány podporovaly hospodářskou soutěž tím, že mimo jiné zajistí, aby všichni uživatelé získali maximální výhody z hlediska možnosti volby, ceny a kvality služeb a aby nedocházelo k narušování či omezování hospodářské soutěže. V zájmu dosažení těchto cílů a jednotného uplatňování ve všech státech EHP by regulované sazby za ukončení měly být co nejdříve sníženy na cenu nákladů efektivního operátora.

(9)	V konkurenčním prostředí by operátoři soutěžili na základě běžných nákladů a nebyli by odměněni za náklady vzniklé z nehospodárnosti. Údaje historických nákladů musí být proto přizpůsobeny údajům běžných nákladů, aby odpovídaly nákladům efektivního operátora, jenž používá moderní technologii.

(10)

Operátoři, kteří jsou odměněni za skutečné náklady vzniklé za ukončení, mají málo pobídek ke zvýšení své efektivnosti. Provádění modelu postupem zdola nahoru je v souladu s pojetím rozvoje sítě u efektivního operátora, kde je ekonomický/inženýrský model efektivní sítě postaven za použití běžných nákladů. To odráží spíše potřebné množství vybavení než to, co bylo skutečně poskytnuto, a nebere na vědomí historické náklady.

(11)

Vzhledem k tomu, že model zdola nahoru vychází především z odvozených údajů, např. náklady sítě se vypočítávají za použití informací od prodejců vybavení, mohou mít regulátoři zájem sladit výsledky modelu zdola nahoru s výsledky modelu shora dolů, aby byly k dispozici co nejvěrohodnější výsledky a aby bylo možné se vyhnout velkým rozdílům v provozních nákladech, kapitálových nákladech a rozložení nákladů mezi hypotetickým a skutečným operátorem. Aby bylo možné určit a zlepšit potenciální nedostatky modelu postupem zdola nahoru, jako je asymetrie informací, může vnitrostátní regulační orgán porovnat výsledky přístupu modelu postupem zdola nahoru s těmi, jež vyplynou z odpovídajícího modelu shora dolů, který používá ověřené údaje.

(12)

Model nákladů by se měl zakládat na volbách efektivních technologií dostupných v časovém rámci, s nímž model počítá, pokud je lze určit. Dnes vytvářený model zdola nahoru by mohl v zásadě vycházet z toho, že páteřní síť pro pevné sítě je založena na síti Next-Generation-Network (NGN). Model zdola nahoru pro mobilní sítě by se měl zakládat na kombinaci 2G a 3G, které se použijí ve vstupní části sítě a budou tak odrážet předpokládanou situaci, zatímco u páteřní sítě by se mohlo předpokládat, že bude založena na NGN.

(13)

S ohledem na zvláštní charakter trhů s ukončením volání by náklady služeb na ukončení měly být vypočteny na základě odhadovaných dlouhodobých přírůstkových nákladů (nákladový model LRIC). U modelu LRIC jsou všechny náklady variabilní a jelikož se předpokládá, že všechna aktiva se v dlouhodobé perspektivě nahradí, umožňuje stanovení poplatků na základě LRIC efektivní návratnost nákladů. Model LRIC počítá pouze s těmi náklady, jež vznikají poskytováním definovaného přírůstku. Koncepce přírůstkových nákladů, která přiděluje pouze efektivně vynaložené náklady, které by nevznikly, pokud by služba zahrnutá do přírůstku již nebyla více poskytována (tj. náklady, kterým bylo možno předejít), podporuje efektivní výrobu a spotřebu a minimalizuje případné narušení hospodářské soutěže. Čím se sazby za ukončení volání více vzdálí od přírůstkových nákladů, tím více se narušuje hospodářská soutěž mezi trhy volání z pevných a mobilních sítí a/nebo operátory s asymetrickými tržními podíly a provozem. Je tedy oprávněné použít přístup založený čistě na LRIC tam, kde je příslušný přírůstek tvořen službou velkoobchodního ukončení volání, která obsahuje pouze náklady, kterým bylo možno předejít. Díky přístupu LRIC by bylo také možné nahradit veškeré fixní i variabilní náklady (jelikož se předpokládá, že v dlouhém období se fixní náklady mění na variabilní), které jsou přírůstkové k poskytování velkoobchodní služby ukončení volání, a tudíž snáze dosáhnout efektivní návratnosti nákladů.

(14)

Náklady, kterým bylo možno předejít, jsou tvořeny rozdílem mezi zjištěnými celkovými dlouhodobými náklady operátora, jenž poskytuje celou paletu služeb, a zjištěnými celkovými dlouhodobými náklady operátora, jenž poskytuje celou paletu služeb s výjimkou velkoobchodního ukončení volání poskytovaného třetím stranám (tj. samostatné náklady operátora, jenž neposkytuje ukončení volání třetím stranám). Aby bylo možné zajistit přiměřené přiřazení nákladů, je třeba rozlišit mezi těmi náklady, které souvisejí s provozem, tj. veškeré fixní i variabilní náklady stoupající se zvýšenou úrovní provozu a těmi náklady, které s provozem nesouvisejí, tj. veškeré náklady, které se v souvislosti se zvýšenou úrovní provozu nezvyšují. Aby bylo možné určit náklady související s velkoobchodním ukončováním volání, kterým je možno předejít, neměl by být na náklady, jež s provozem nesouvisejí, brán ohled. Pak může být vhodné nejdříve přiřadit náklady související s provozem k ostatním službám (např. původu volání, SMS, MMS, širokopásmovému přístupu k internetu, pronajatým okruhům atd.), kde je velkoobchodní ukončení hlasového volání konečnou službou, již je třeba vzít do úvahy. Náklady přidělené k velkoobchodním službám ukončení volání by se tak měly rovnat pouze dodatečným nákladům vzniklým při poskytování služby. Následně platí, že nákladové účetnictví velkoobchodních služeb ukončení volání na trzích volání z pevných a mobilních sítí založené na přístupu LRIC by mělo umožnit pouze náhradu těch nákladů, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení volání již nebyla třetím stranám poskytována.

(15)

Je zřejmé, že ukončení volání je službou, jež vytváří výhody jak pro volající, tak volanou stranu (pokud by příjemce neobdržel výhodu, nepřijímal by hovor), což dále svědčí o tom, že obě strany se na tvorbě nákladů podílí. Použití zásad původu nákladů ke stanovení cen odrážejících náklady by naznačovalo, že dotčené náklady by měl nést jejich tvůrce. Jestliže rozpoznáme dvojí povahu trhů s ukončením volání, kde náklady vznikají na obou stranách, ne všechny související náklady je třeba nahradit prostřednictvím regulované velkoobchodní sazby za ukončení. Pro účely tohoto doporučení však veškeré náklady, kterým bylo možno předejít, související s poskytováním velkoobchodní služby ukončení hovorů je možno nahradit prostřednictvím velkoobchodní sazby, tzn. všechny z těch nákladů, které rostou v závislosti na zvýšení velkoobchodního provozu ukončení volání.

(16)

Při stanovení sazeb za ukončení by jakákoliv odchylka od jediné úrovně hospodárných nákladů měla být založena na objektivních rozdílech nákladů, které jsou nezávislé na vůli operátorů. U pevných sítí nebyl zjištěn žádný objektivní rozdíl nezávislý na vůli operátora. U mobilních sítí lze nerovnoměrné přidělení spektra považovat za vnější faktor, jehož výsledkem jsou rozdíly v nákladech na jednotku mezi mobilními operátory. Vnější rozdíly v nákladech mohou vyvstat tam, kde se přidělení spektra neuskutečnilo prostřednictvím tržních mechanismů, ale na základě postupného procesu udělování licencí. Tam, kde se přidělení spektra uskutečnilo prostřednictvím tržních mechanismů, jako je veřejná dražba, nebo tam, kde funguje druhotný trh, jsou rozdíly v nákladech způsobené frekvencí určovány především vnitřními faktory a je pravděpodobné, že budou výrazně sníženy či odstraněny.

(17)

Operátorům nově příchozím na trh mohou rovněž vznikat v přechodném období předtím, než dosáhnou minimálního efektivního rozsahu, vyšší jednotkové náklady. V takových situacích jim vnitrostátní regulační orgány, zjistí-li, že existují překážky pro vstup a expanzi na maloobchodním trhu, na přechodné období nejvýše čtyř let po vstupu na trh mohou povolit kompenzaci přírůstkových nákladů, které jsou vyšší než u modelového operátora. Na základě společného postoje skupiny ERG je vhodné stanovit čtyřletý časový rámec pro odstranění asymetrií, a to na základě odhadu, že dosažení tržního podílu mezi 15 a 20 %, tedy úrovně blížící se minimálnímu efektivnímu rozsahu, na trhu volání z mobilních sítí podle všeho trvá tři až čtyři roky po vstupu na trh. Tato situace je odlišná od situace operátorů nově příchozích na trh volání z pevných sítí, kteří mají možnost dosáhnout nízkých jednotkových nákladů tím, že se zaměří na trasy s vysokou hustotou v určitých zeměpisných oblastech a/nebo si pronajmou příslušné sítě od zavedených provozovatelů.

(18)

Prioritním přístupem je metoda odpisování, která odráží hospodářskou hodnotu aktiva. Pokud však není rozvoj silného modelu ekonomických odpisů možný, ostatní přístupy, včetně lineárního odpisu, anuit a poměrných anuit jsou možné. Kritériem výběru mezi alternativními přístupy je, do jaké míry se přiblíží hospodářskému opatření odpisu. Není-li tedy rozvoj silného modelu ekonomických odpisů možný, měl by se profil odpisu všech hlavních aktiv v modelu postupem zdola nahoru prozkoumat odděleně a měl by být vybrán ten přístup, jenž vytváří profil odpisu podobný ekonomickému odpisu.

(19)	Pokud jde o efektivní rozsah, platí u pevných a mobilních trhů rozdílné pokyny. Minimálního efektivního rozsahu lze u pevných a mobilních sektorů dosáhnout na různých úrovních, jelikož závisí na rozdílném právním a obchodním prostředí, jež se ke každému z nich vztahuje.

(20)	Při regulování velkoobchodní sazby za ukončení by vnitrostátní regulační orgány neměly operátory ani vylučovat, ani jim bránit, aby v budoucnosti přešli k alternativnímu uspořádání výměny ukončení provozu, pokud jsou tato uspořádání v souladu s konkurenčním trhem.

(21)

Je třeba zvážit zavedení přechodného období, které by trvalo do 31. prosince 2012 a bylo by dost dlouhé, aby vnitrostátním regulačním orgánům umožnilo zavedení nákladového modelu a aby mohly vhodným způsobem přizpůsobit své obchodní plány, a které by na druhé straně uznalo naléhavou potřebu zajistit, aby spotřebitelé získali maximální výhody, pokud jde o hospodárné sazby založené na nákladech za ukončení volání.

(22)

V případě vnitrostátních regulačních orgánů s omezenými zdroji je možné, že bude k přípravě doporučeného modelu nákladů výjimečně potřeba dodatečné přechodné období. Za takových okolností, pokud je vnitrostátní regulační orgán schopen prokázat, že z jiné metodiky (např. referenčních ukazatelů) než postupem zdola nahoru modelu LRIC založeného na běžných nákladech vyplývají výsledky, jež jsou v souladu s tímto doporučením, a která vytváří účelnější výsledky, jež jsou v souladu s konkurenčním trhem, mohl by zvážit stanovení dočasných cen na základě alternativního modelu až do 1. července 2014. Pokud by po tomto datu pro tyto vnitrostátní regulační orgány s omezenými zdroji bylo objektivně nepřiměřené používat doporučenou metodiku nákladů, mohou nadále až do termínu přezkumu tohoto doporučení používat metodiku alternativní, ledaže by subjekt zřízený pro účely spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány a Evropskou komisí a Kontrolním úřadem včetně jeho souvisejících pracovních skupin poskytl dostatečnou praktickou podporu a poradenství k překonání problému omezených zdrojů a zejména nákladnosti provádění doporučené metodiky. Žádný výsledek vyplývající z alternativních metodik by neměl překročit průměr sazeb za ukončení volání stanovených vnitrostátními regulačními orgány provádějícími doporučenou metodiku nákladů.

(23)	Toto doporučení bylo konzultováno s Komunikačním výborem ESVO, jenž k němu vyjádřil své stanovisko,

DOPORUČUJE:

Při uložení regulace cen a povinností nákladového účetnictví v souladu s článkem 13 přístupové směrnice operátorům, již byli vnitrostátními regulačními orgány určeni jako operátoři, kteří mají významnou tržní sílu na trzích s velkoobchodním ukončením hlasových volání v jednotlivých veřejných telefonních sítích („pevné a mobilní trhy s ukončením volání“), jak vyplývá z analýzy trhu provedené v souladu s článkem 16 rámcové směrnice, by vnitrostátní regulační orgány měly stanovit sazby za ukončení volání založené na nákladech, jež vznikly efektivnímu operátorovi. Z toho vyplývá, že by také byly symetrické. Přitom by vnitrostátní regulační orgány měly postupovat níže stanoveným způsobem.

2.	Doporučuje se, aby se hodnocení účinných nákladů zakládalo na běžných nákladech a na použití přístupu modelu postupem zdola nahoru s použitím dlouhodobých přírůstkových nákladů (LRIC), jako příslušné metodiky nákladů.

3.	Vnitrostátní regulační orgány mohou porovnat výsledky modelového přístupu zdola nahoru s výsledky modelu shora dolů, který používá ověřené údaje, s cílem ověřit a zlepšit spolehlivost výsledků a mohou provést příslušné úpravy.

Model nákladů by měl být založen na účinných technologiích, jež jsou v dotčeném časovém rámci modelu dostupné. Hlavní část jak pevných, tak mobilních sítí by tedy mohla být v zásadě založena na síti Next-Generation-Network (NGN). Přístupová část mobilních sítí by rovněž měla být založena na telefonii 2G a 3G.

Rozdílné kategorie nákladů, jež jsou v tomto dokumentu zmiňované, by měly být vymezeny následujícím způsobem:

a)	„přírůstkové náklady“ jsou takové náklady, kterým je možné se vyhnout, pokud určitý přírůstek již není poskytován (také známy jako náklady, kterým bylo možno předejít);

b)	„náklady související s provozem“ jsou všechny fixní nebo variabilní náklady, které se zvyšují současně s rostoucími úrovněmi provozu.

V rámci modelu LRIC by příslušný přírůstek měl být vymezen jako velkoobchodní služba ukončení hlasových hovorů, která je poskytována třetím stranám. To znamená, že při hodnocení přírůstkových nákladů by vnitrostátní regulační orgány měly určit rozdíl mezi celkovými dlouhodobými náklady operátora, jenž poskytuje celou paletu svých služeb a celkovými dlouhodobými náklady tohoto operátora, jestliže nebude třetím stranám velkoobchodní službu ukončení volání poskytovat. Je třeba rozlišovat mezi náklady souvisejícími s provozem a náklady, jež s provozem nesouvisejí, přičemž by na náklady, jež s provozem nesouvisejí, při výpočtu velkoobchodních sazeb za ukončení volání neměl být brán ohled. Doporučeným přístupem k určení příslušných přírůstkových nákladů by bylo připsání nákladů souvisejících s provozem nejdříve ke službám jiným než ke službám velkoobchodního ukončení hlasového volání, kde by se k velkoobchodní službě ukončení hlasového volání přidělily pouze zbytkové náklady související s provozem. To znamená, že k regulovaným službám ukončení hlasového volání by měly být přiděleny pouze ty náklady, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení hlasových volání již nebyla třetím stranám poskytována. Zásady výpočtu přírůstku velkoobchodních služeb ukončení hlasového volání v pevných a mobilních sítích pro ukončení volání jsou dále rozpracovány v příloze.

7.	Doporučeným způsobem odpisů aktiv je, kdykoliv to je možné, ekonomické odepisování.

8.	Při volbě vhodného efektivního rozsahu modelového operátora by vnitrostátní regulační orgány měly vzít do úvahy zásady vymezení příslušného efektivního rozsahu v pevných a mobilních sítích pro ukončení volání stanovené v příloze.

Jakékoliv určení efektivních úrovní nákladů, jež se odchylují od výše uvedených zásad, by mělo být odůvodněno objektivní odlišností nákladů, kterou dotčený operátor nemůže ovlivnit. Taková objektivní odlišnost nákladů se může na trzích s mobilním ukončením objevit z důvodu nerovnoměrného přidělení spektra. Pokud je dodatečná frekvence, jež byla získána k poskytování velkoobchodních ukončení volání, zahrnuta do modelu nákladů, měly by vnitrostátní regulační orgány provádět pravidelný přezkum všech objektivních odlišností nákladů a brát mimo jiné do úvahy, zda je na základě pohledu do budoucna pravděpodobné, že dodatečné spektrum bude dáno k dispozici prostřednictvím tržních procesů přidělování, které mohou smazat jakékoliv rozdíly v nákladech, jež plynou ze stávajících přidělení, nebo zda se tato relativní nevýhoda, pokud jde o náklady, postupem času se zvýšením počtu nově příchozích operátorů na trh sníží.

10.

Pokud lze prokázat, že novému účastníkovi mobilního trhu operujícímu pod minimálním efektivním rozsahem vznikají vyšší jednotkové přírůstkové náklady než modelovému operátorovi, mohou vnitrostátní regulační úřady po zjištění, že existují překážky pro vstup a expanzi na maloobchodním trhu, povolit, aby v přechodném období byly tyto vyšší náklady kompenzovány prostřednictvím regulovaných sazeb za ukončení volání. Žádné takové období by nemělo trvat déle než čtyři roky po vstupu na trh.

11.

Tímto doporučením nejsou dotčena předchozí regulační rozhodnutí, která vnitrostátní regulační orgány s ohledem na zde poukázané záležitosti učinily. Bez ohledu na tuto skutečnost by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby se sazby za ukončení do 31. prosince 2012 zavedly na hospodárné, symetrické úrovni, podle objektivních odlišností nákladů zjištěných v souladu s body 9 a 10.

12.

Za výjimečných okolností, pokud vnitrostátní regulační orgán nemůže především z důvodu omezených zdrojů dokončit doporučený model nákladů včas a pokud je schopen prokázat, že z metodiky jiné než postupem zdola nahoru podle modelu nákladů LRIC, který je založen na běžných nákladech, vyplývají výsledky, jež jsou v souladu s tímto doporučením, a která vytváří účelnější výsledky, jež jsou v souladu s konkurenčním trhem, mohl by zvážit stanovení dočasných cen na základě alternativního modelu až do 1. července 2014. Pokud by po tomto datu pro tyto vnitrostátní regulační orgány s omezenými zdroji bylo objektivně nepřiměřené používat doporučenou metodiku nákladů, mohou nadále až do termínu přezkumu tohoto doporučení používat metodiku alternativní, ledaže by subjekt zřízený pro účely spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány a Evropskou komisí a Kontrolním úřadem včetně jeho souvisejících pracovních skupin poskytl dostatečnou praktickou podporu a poradenství k překonání problému omezených zdrojů a zejména nákladnosti provádění doporučené metodiky. Žádný výsledek vyplývající z alternativních metodik by neměl překročit průměr sazeb za ukončení volání stanovených vnitrostátními regulačními orgány provádějícími doporučenou metodiku nákladů.

13.	Toto doporučení bude přezkoumáno na základě jakýchkoli budoucích změn doporučení Evropské komise 2009/396/ES o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích v EU.

14.	Toto doporučení je určeno státům ESVO.

V Bruselu dne 13. dubna 2011.

Za Kontrolní úřad ESVO

Sabine MONAUNI-TÖMÖRDY

pověřená předsedkyně

Sverrir Haukur GUNNLAUGSSON

člen sboru

(1) Odpovídá doporučení Evropské komise 2009/396/ES ze dne 7. května 2009 o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích v EU (Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 67), začleněnému do Dohody o EHP.

(2) Dále jen „Kontrolní úřad“.

(3) Dále jen „Dohoda o EHP“.

(4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(5) Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38.

(6) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 10/2004 (Úř. věst. L 116, 22.4.2004, s. 58 a dodatek EHP č. 20, 22.4.2004, s. 13), vstup v platnost 7. února 2004.

(7) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

(8) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 11/2004 (Úř. věst. L 116, 22.4.2004, s. 60 a dodatek EHP č. 20, 22.4.2004, s. 14), vstup v platnost 1. listopadu 2004.

(9) Úř. věst. L 266, 11.10.2005, s. 64.

(10) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 84/2008 (Úř. věst. L 280, 23.10.2008, s. 18 a dodatek EHP č. 64, 23.10.2008, s. 11), vstup v platnost 5. července 2008.

PŘÍLOHA

Zásady výpočtu velkoobchodních sazeb za ukončení volání v pevných sítích

Příslušné přírůstkové náklady (tj. náklady, kterým bylo možno předejít) velkoobchodní služby ukončení volání jsou rozdílem mezi celkovými dlouhodobými náklady operátora, který poskytuje celou paletu svých služeb, a celkovými dlouhodobými náklady tohoto operátora, jenž třetím stranám velkoobchodní službu ukončení volání neposkytuje.

Aby se zajistilo přiměřené přiřazení dotčených nákladů, je třeba rozlišovat mezi náklady, které souvisejí s provozem, a náklady, které s provozem nesouvisejí. Na náklady, které s provozem nesouvisejí, by za účelem výpočtu velkoobchodních sazeb za ukončení volání neměl být brán ohled. Z nákladů, jež s provozem souvisejí, by měly být k příslušnému přírůstku za ukončení přiřazeny pouze ty náklady, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení volání nebyla poskytována. Tyto náklady, kterým bylo možné předejít, mohou být vypočteny přidělením nákladů, jež souvisejí s provozem, nejprve k jiným službám, než je velkoobchodní ukončení volání (např. původ volání, datové služby, IPTV, atd.), kde by se k velkoobchodní službě ukončení hlasového volání přidělily pouze zbytkové náklady související s provozem.

Standardní bod rozlišení mezi náklady, jež souvisejí s provozem, a těmi, jež s provozem nesouvisejí, je zpravidla tam, kde se objeví první bod koncentrace provozu. U sítě PSTN se za něj běžně považuje vstupní strana linkové karty ve vzdáleném koncentrátoru. Širokopásmovým ekvivalentem NGN je linková karta v DSLAM/MSAN (1). Tam, kde je DSLAM/MSAN umístěn v pouliční skříňce, je třeba zvážit, zda je bývalá smyčka mezi skříňkou a ústřednou/MDF společným prostředkem a zda by s ní nemělo být nakládáno jako se součástí kategorie nákladů citlivých na provoz. V takovém případě by byl bod rozlišení nákladů souvisejících s provozem a nesouvisejících s provozem umístěn v pouliční skříňce. Pokud je službě ukončení hlasového volání přidělena vyhrazená kapacita bez ohledu na rozmístěnou technologii, pak bod rozlišení zůstává na úrovni (vzdáleného) koncentrátoru.

Při dodržení výše uvedeného přístupu by příklady nákladů, které by byly zahrnuty do přírůstku služby ukončení volání, zahrnovaly dodatečnou kapacitu sítě potřebnou k přepravě dodatečného velkoobchodního provozu ukončení volání (např. dodatečnou infrastrukturu sítě, pokud je vyvolána potřebou zvýšit kapacitu za účelem přepravy dodatečného velkoobchodního provozu), jakož i dodatečné velkoobchodní náklady přímo spojené s poskytování velkoobchodní služby ukončení volání třetím stranám.

Aby bylo pro účely modelu nákladů možné určit efektivní rozsah operátora, měly by vnitrostátní regulační orgány vzít do úvahy, že operátoři pevných sítí mají příležitost vybudovat své sítě v určitých zeměpisných oblastech, a zaměřit se na trasy s vysokou hustotou a/nebo si pronajmout příslušné sítě od zavedených provozovatelů. Při vymezování jednotného efektivního rozsahu u modelového operátora by tedy vnitrostátní regulační orgány měly zohlednit potřebu podporovat efektivní vstup na trh a rovněž si uvědomit, že za určitých podmínek mohou malí operátoři v menších zeměpisných oblastech fungovat za nízké jednotkové náklady. Dále se dá předpokládat, že menší operátoři, kteří nemohou získat výhody z rozsahu jako největší operátoři na větších zeměpisných územích, raději zakoupí velkoobchodní vstupy, než aby sami poskytovali služby ukončení.

Zásady výpočtu velkoobchodních sazeb za ukončení volání v mobilních sítích

Příslušné přírůstkové náklady (tj. náklady, kterým je možno předejít) velkoobchodní služby ukončení volání jsou rozdílem mezi celkovými dlouhodobými náklady operátora, jenž poskytuje celou paletu svých služeb a celkovými dlouhodobými náklady operátora, jenž třetím stranám neposkytuje velkoobchodní službu ukončení volání.

Aby se zajistilo přiměřené přiřazení dotčených nákladů, je třeba rozlišovat mezi náklady, které souvisejí s provozem, a náklady, které s provozem nesouvisejí. Na náklady, které s provozem nesouvisejí, by za účelem výpočtu velkoobchodních sazeb za ukončení volání neměl být brán ohled. Z nákladů, jež s provozem souvisejí, by měly být k příslušnému přírůstku za ukončení přiřazeny pouze ty náklady, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení volání nebyla poskytována. Tyto náklady, kterým je možné předejít, mohou být vypočteny přidělením nákladů, jež souvisejí s provozem, nejprve k jiným službám, než je velkoobchodní ukončení volání (např. původ volání, SMS, MMS, atd.), kde by se k velkoobchodní službě ukončení hlasového volání přidělily pouze zbytkové náklady související s provozem.

Náklady na mobilní telefon a SIM kartu nesouvisejí s provozem a měly by být ze všech kalkulačních vzorců velkoobchodních služeb ukončení hlasového volání vyloučeny.

Pokrytí lze nejlépe popsat jako schopnost či možnost provést v určitém časovém okamžiku jeden hovor z jakéhokoliv bodu sítě a kapacita představuje dodatečné náklady sítě, jež jsou nezbytné ke zvýšení úrovně provozu. Z potřeby zajistit uživatelům takové pokrytí vyplynou náklady, které s provozem nesouvisejí, jež by neměly být připsány k přírůstku velkoobchodního ukončení volání. Investice do vyspělých mobilních trhů se více řídí zvýšením kapacity a rozvojem nových služeb a to by se mělo odrazit v modelu nákladů. Přírůstkové náklady velkoobchodní služby ukončení hlasového volání by tedy neměly zahrnovat náklady na pokrytí, ale měly by, do té míry, do které jsou způsobeny poskytováním velkoobchodní služby ukončení hlasových volání, zahrnovat dodatečné kapacitní náklady.

Náklady na používání frekvencí (oprávnění ponechat si a používat frekvence spektra) vzniklé při poskytování maloobchodních služeb uživatelům sítí se zpočátku řídí počtem uživatelů, a ne provozem a ve výpočtu by neměly tvořit část velkoobchodního přírůstku služby ukončení volání. Tam, kde je to možné, by měly být na základě odhadovaných nákladů příležitosti zahrnuty náklady na pořízení dalších frekvencí za účelem zvýšení kapacity (nad minimum nezbytné k poskytování maloobchodních služeb uživatelům) pro účely dodatečného provozu, jenž vyplývá z poskytování velkoobchodní služby ukončení hlasového volání.

Při dodržení výše uvedeného přístupu by příklady nákladů, který by byly zahrnuty do přírůstku služby ukončení volání, zahrnovaly dodatečnou kapacitu sítě potřebnou k přepravě dodatečného velkoobchodního provozu (např. dodatečnou infrastruktura sítě, pokud je vyvolána potřebou zvýšit kapacitu za účelem přepravy dodatečného velkoobchodního provozu). Do takových nákladů souvisejících se sítí by mohly náležet dodatečné radiotelefonní ústředny MSC nebo páteřní infrastruktura bezprostředně nutná pro přepravu provozu ukončení volání ke třetím stranám. Navíc v případě, že některé síťové prvky se pro účely poskytování služeb původu a ukončení volání, jako např. celulární vysílače nebo základnové stanice BTS, sdílejí, budou tyto síťové prvky zahrnuty do modelu nákladů pro ukončení volání, a to v míře potřebné z důvodu dodatečné kapacity, která je nutná k tomu, aby byly třetí strany schopné přepravit provoz ukončení volání. Navíc by rovněž byly zohledněny dodatečné náklady na spektrum a velkoobchodní náklady přímo spojené s poskytováním velkoobchodní služby ukončení volání třetím stranám. To znamená, že náklady na pokrytí, nevyhnutelné režijní náklady podniku a maloobchodní náklady v něm nejsou zahrnuty.

S ohledem na vývoj tržních podílů v několika státech EHP se minimální efektivní rozsah pro účely modelu nákladů stanoví s použitím doporučeného přístupu na 20 % tržního podílu. Lze očekávat, že mobilní operátoři, kteří vstoupili na trh, budou usilovat o co nejvyšší efektivnost a příjmy, a budou tak moci dosáhnout minimálního podílu na trhu ve výši 20 %. Pokud je vnitrostátní regulační orgán s to prokázat, že z tržních podmínek na území jeho státu ESVO vyplývá odlišný minimální efektivní rozsah, mohl by se od doporučeného přístupu odchýlit.

(1) Z angl. Digital Subscriber Line Access Multiplexer/Multi-Service Access Node.

8.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 340/13

Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících z Čínské lidové republiky

2012/C 340/06

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 10 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků nebo destiček) pocházejících z (2) Čínské lidové republiky je subvencovaný, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

1. Podnět

Podnět podala dne 26. září 2012 iniciativa EU ProSun (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů v Unii.

2. Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely a články a destičky typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech. Tloušťka článků a destiček nepřesahuje 400 μm (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

Výrobek, který je předmětem šetření, nezahrnuje tyto typy výrobku:

—	přenosné solární nabíječky skládající se z méně než šesti článků a napájející přístroje elektřinou nebo sloužící k nabití baterií,

—	produkty z tenkého fotovoltaického filmu,

—	krystalické křemíkové fotovoltaické výrobky, jež jsou trvale zabudovány do elektrických spotřebičů, jež mají jinou funkci než výrobu elektrické energie a které spotřebovávají elektřinu vyrobenou zabudovaným(i) krystalickým(i) křemíkovým(i) fotovoltaickým(i) článkem (články).

3. Tvrzení o subvencování

Výrobkem označeným za subvencovaný je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky (dále též „dotčená země“), v současnosti kódů KN ex 3818 00 10, ex 8501 31 00, ex 8501 32 00, ex 8501 33 00, ex 8501 34 00, ex 8501 61 20, ex 8501 61 80, ex 8501 62 00, ex 8501 63 00, ex 8501 64 00 a ex 8541 40 90. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

Výrobci výrobku z Čínské lidové republiky, který je předmětem šetření údajně těží z řady subvencí poskytovaných vládou Čínské lidové republiky.

Subvence spočívají mimo jiné v preferenčních úvěrech pro odvětví výroby solárních panelů (úvěrové linie a politické úvěry s nízkou úrokovou sazbou poskytované komerčními bankami ve vlastnictví státu a bankami navázanými na vládní politiku, programy zvýhodněných vývozních úvěrů, vývozní záruky, pojištění za zelené technologie, poskytování přístupu exteritoriálním holdingovým společnostem, splátky úvěru vládou), v grantových programech (např. fond pro výzkum a vývoj výrobků určených na vývoz, subvenční programy „Famous Brands“, „China World Top Brands“, fondy pro vnější rozšíření průmyslu v provincii Guangdong, „Golden Sun Demonstration Programme“), v poskytování zboží vládními institucemi za odměnu nižší než přiměřenou (např. poskytování polykrystalického křemíku, hliníkových výlisků, skla, energie a pozemků), v programech osvobození od přímých daní a jejich snížení (např. osvobození od daně z příjmu nebo její snížení v rámci programu „první dva roky bez daní a pak tři roky poloviční daň z příjmu“, osvobození od daně z příjmu pro vývozně orientované podniky se zahraničními investicemi, snížení daně z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi na základě zeměpisné polohy, osvobození od místní daně z příjmu nebo její snížení pro „produktivní podniky se zahraničními investicemi“, snížení daně z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi nakupující zařízení vyrobená v Číně, započítání daně u činností VaV v podnicích se zahraničními investicemi, vracení daně z příjmu podnikům se zahraničními investicemi za reinvestování zisků do podniků orientovaných na vývoz, preferenční daně z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi působící v oblasti špičkových a nových technologií, snížení daní pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií a zapojené v definovaných projektech, politika preferenční daně z příjmu pro podniky působící v severovýchodním regionu, daňové programy provincie Guangdong) a v programech nepřímých daní a dovozních cel (např. osvobození od DPH na dovezená zařízení, odpočty DPH podnikům se zahraničními investicemi z daní na nákupy zařízení vyrobených v Číně, osvobození od DPH a cla na nákupy fixních aktiv v rámci programu rozvoje zahraničního obchodu).

Výše uvedené režimy jsou údajně subvence, protože zahrnují finanční příspěvek od vlády Čínské lidové republiky nebo jiných regionálních správ (včetně veřejnoprávních subjektů) a poskytují příjemcům výhodu. Jsou údajně závislé na vývozní výkonnosti a/nebo přednostním použití domácího výrobku před dováženým a/nebo jsou omezeny na určitá odvětví a/nebo typy podniků a/nebo oblasti, a proto jsou specifické a napadnutelné.

4. Tvrzení o újmě a příčinné souvislosti

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Z důkazů prima facie předložených žadatelem vyplývá, že kromě jiných dopadů mají objem a ceny dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na ceny stanovené výrobním odvětvím Unie a na jeho podíl na trhu, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro finanční situaci ve výrobním odvětví Unie.

5. Postup

Poněvadž Komise po konzultaci s poradním výborem zjistila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 10 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, subvencován a zda dovoz tohoto subvencovaného výrobku působí výrobnímu odvětví Unie újmu. V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda je v zájmu Unie uložit příslušná opatření.

Vláda Čínské lidové republiky byla vyzvána ke konzultacím.

Existují náznaky toho, že výrobek, který je předmětem šetření, často obsahuje části a součásti z různých zemí. Proto se společnosti, které dovážejí výrobek, který je předmětem šetření, z Čínské lidové republiky, avšak domnívají se, že část tohoto dovozu nebo dokonce celý tento dovoz nemá pro celní účely původ v Čínské lidové republice, vyzývají, aby se v rámci šetření přihlásily a poskytly všechny podstatné informace. Ve světle těchto a jiných informací shromážděných v rámci tohoto šetření bude přezkoumán původ výrobku, který je předmětem šetření, vyváženého z dotčené země. V případě potřeby mohou být přijata zvláštní ustanovení, například na základě čl. 24 odst. 3 základního nařízení.

5.1 Postup pro zjištění subvencování

Vyvážející výrobci (3) výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země a orgány dotčené země se vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.1.1 Šetření vyvážejících výrobců

5.1.1.1 Postup pro výběr vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření v dotčené zemi

a) Výběr vzorku

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vyvážející výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili. Není-li stanoveno jinak, musí tak tyto strany učinit do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech údaje požadované podle přílohy A tohoto oznámení.

S cílem získat informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku vyvážejících výrobců, se Komise obrátí také na orgány v dotčené zemi a může se též obrátit na jakákoli známá sdružení vyvážejících výrobců.

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, vyjma informací požadovaných výše, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Je-li nutné provést výběr vzorku, může být založen na největším reprezentativním objemu výroby, prodeje a vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým vyvážejícím výrobcům, orgánům dotčené země a sdružením vyvážejících výrobců oznámí, případně prostřednictvím orgánů dotčené země, které společnosti byly vybrány do vzorku.

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o vyvážející výrobce, zašle Komise dotazníky vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku, všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům dotčené země.

Všichni vyvážející výrobci vybraní do vzorku a orgány dotčené země musí předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak.

Dotazník pro vyvážející výrobce musí obsahovat informace mimo jiné o struktuře a činnostech společnosti nebo společností vyvážejícího výrobce v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, o celkovém prodeji společnosti nebo společností a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření, a o výši finančního příspěvku a výhod z údajných subvencí nebo subvenčních programů.

Dotazník pro orgány musí obsahovat informace mimo jiné o údajných subvencích nebo subvenčním programu (subvenčních programech), orgánech odpovědných za jejich provoz, způsobu a fungování tohoto provozu, právním základu, kritériích způsobilosti a jiných podmínkách, příjemcích a výši finančního příspěvku a poskytnutých výhod.

Aniž je dotčeno použití článku 28 základního nařízení, společnosti, které souhlasily se svým případným zařazením do vzorku, ale nejsou do vzorku vybrány, se budou považovat za spolupracující (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku“). Aniž je dotčeno písmeno b) níže, vyrovnávací clo, které může být uloženo na dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, nebude vyšší než vážené průměrné subvenční rozpětí, které bylo zjištěno u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (4).

b) Individuální subvenční rozpětí pro společnosti nezařazené do vzorku

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku mohou podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení požádat, aby Komise stanovila jejich individuální subvenční rozpětí. Vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o individuální subvenční rozpětí, si musí vyžádat dotazník a vrátit jej řádně vyplněný do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak.

Vyvážející výrobci, kteří požadují individuální subvenční rozpětí, by si však měli být vědomi skutečnosti, že se Komise může přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální subvenční rozpětí, pokud je například počet vyvážejících výrobců tak vysoký, že by takové stanovení znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému dokončení šetření.

5.1.2 Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (5) (6)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dováží výrobek, který je předmětem šetření, z dotčené země do Unie, se vyzývají k účasti na tomto šetření.

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili. Není-li stanoveno jinak, musí tak tyto strany učinit do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech údaje požadované v příloze B tohoto oznámení.

S cílem získat informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, se Komise může obrátit také na jakákoli známá sdružení dovozců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a sdružením dovozců oznámí společnosti vybrané do vzorku.

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku a jakémukoli známému sdružení dovozců. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku.

V dotazníku jsou požadovány informace mimo jiné o struktuře a činnostech jejich společnosti nebo společností v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření.

5.2 Postup pro zjištění újmy a šetření výrobců v Unii

Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dovozu subvencovaných výrobků, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného účinku tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. S cílem stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena podstatná újma, se výrobci výrobku, který je předmětem šetření, v Unii vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.2.1 Šetření výrobců v Unii

S ohledem na velký počet výrobců v Unii zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v zákonných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provede v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentu „For inspection by interested parties“. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se seznámily s uvedenou dokumentací (za tímto účelem by se měly obrátit na Komisi prostřednictvím kontaktních údajů uvedených v bodě 5.6 níže). Ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zahrnuti do vzorku, musí kontaktovat Komisi do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí společnosti vybrané do vzorku.

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a všem známým sdružením výrobců v Unii. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku.

V dotazníku jsou požadovány informace mimo jiné o struktuře jejich společnosti nebo společností a finanční a ekonomické situaci společnosti nebo společností.

5.3 Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude existence subvence a jí působené újmy zjištěna, bude v souladu s článkem 31 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Aby se mohly zúčastnit šetření, musí reprezentativní organizace spotřebitelů v téže lhůtě prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Strany, které se přihlásí ve výše uvedené lhůtě, mohou Komisi sdělit informace týkající se zájmu Unie do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. V každém případě budou informace předložené podle článku 31 zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.4 Jiná písemná podání

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy. Není-li stanoveno jinak, musí Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.5 Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

5.6 Postup pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, u kterých zúčastněné strany požadují důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Limited“ (7).

Zúčastněné strany, které sdělily informace označené poznámkou „Limited“, musí podle čl. 29 odst. 2 základního nařízení předložit jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu a který se označí poznámkou „For inspection by interested parties“. Tento výtah by měl být natolik podrobný, aby umožňoval přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Pokud zúčastněná strana, která sdělila důvěrné informace, nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu, nemusí se k takovým důvěrným informacím přihlédnout.

Zúčastněné strany musí předložit veškerá podání a žádosti v elektronické podobě (podání, která nemají důvěrnou povahu, elektronickou poštou a ta, která mají důvěrnou povahu, na nosiči CD-R/DVD), přičemž musí uvést název, poštovní adresu, e-mailovou adresu a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškeré plné moci a podepsaná osvědčení připojená k odpovědím na dotazník a jakékoli jejich aktualizace však musí být podány v tištěné podobě, tj. poštou nebo přímým předáním, na níže uvedenou adresu. Pokud zúčastněná strana nemůže poskytnout svá podání a žádosti v elektronické podobě, musí o tom v souladu s čl. 28 odst. 2 základního nařízení neprodleně informovat Komisi. Další informace týkající se korespondence s Komisí naleznou zúčastněné strany na příslušné internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/trade-defence

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 08/020

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22985514 (pouze jde-li o body 3, 5.1.1 a přílohu A)

+32 22956505 (pro ostatní otázky)

E-mail: trade-solar-subsidy@ec.europa.eu (pouze jde-li o body 3, 5.1.1 a přílohu A)

trade-solar-injury@ec.europa.eu (pro ostatní otázky)

6. Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 28 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 28 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

7. Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z GŘ pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty týkající se mimo jiné otázek subvencí, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Takové slyšení by se zpravidla konalo nejpozději na konci čtvrtého týdne po oznámení prozatímních zjištění.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/hearing-officer/index_en.htm

8. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení bude šetření ukončeno do 13 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení je možné uložit prozatímní opatření nejpozději do 9 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

9. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (8).

(1) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(2) Důležité informace pro společnosti, které dovážejí výrobek, který je předmětem šetření, do EU z Čínské lidové republiky, avšak domnívají se, že celý tento dovoz nebo jeho část nemá pro celní účely původ v Čínské lidové republice, viz níže poslední pododstavec bodu 5.

(3) Vyvážejí výrobce je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(4) Podle čl. 15 odst. 3 základního nařízení se nepřihlíží k napadnutelným subvencím, které jsou nulové nebo zanedbatelné nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 28 základního nařízení.

(5) Do vzorku mohou být zařazeni pouze dovozci, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí pro tyto vyvážející výrobce vyplnit přílohu 1 dotazníku. V souladu s článkem 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 o provádění celního kodexu Společenství se za osoby ve spojení považují pouze osoby: a) z nichž jedna je členem vedení nebo správní rady podniku druhé osoby a naopak; b) které jsou právně uznanými obchodními společníky; c) které jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) z nichž jedna přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) z nichž jedna přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) jež obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) jež společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) které jsou členy jedné rodiny. Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1). „Osobou“ se v tomto kontextu rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.

(6) Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění subvencí.

(7) Dokument označený poznámkou „Limited“ je považován za důvěrný podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93) a článku 12 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(8) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

PŘÍLOHA A

PŘÍLOHA B

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.340.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 340

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 8. listopadu 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 340/01	Směnné kurzy vůči euru	1

	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2012/C 340/02	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 264/12/KOL ze dne 5. července 2012, které se týká statusu Norska, pokud jde o infekční nekrózu krvetvorné tkáně a virovou hemoragickou septikémii, a kterým se zrušuje rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 302/08/KOL	2

2012/C 340/03	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 265/12/KOL ze dne 5. července 2012, kterým se schvaluje pohotovostní plán pro evidované exotické nákazy vodních živočichů, který předložilo Norsko	4

2012/C 340/04	Doporučení Kontrolního úřadu ESVO ze dne 13. dubna 2011 o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích ve státech ESVO	5

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)
2012/C 340/05	Oznámení o otevřeném výběrovém řízení	12

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2012/C 340/06	Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících z Čínské lidové republiky	13

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2746
JPY	japonský jen	102,11
DKK	dánská koruna	7,4594
GBP	britská libra	0,79840
SEK	švédská koruna	8,5547
CHF	švýcarský frank	1,2065
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,3195
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,395
HUF	maďarský forint	282,10
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6963
PLN	polský zlotý	4,1131
RON	rumunský lei	4,5163
TRY	turecká lira	2,2713
AUD	australský dolar	1,2228
CAD	kanadský dolar	1,2662
HKD	hongkongský dolar	9,8788
NZD	novozélandský dolar	1,5403
SGD	singapurský dolar	1,5586
KRW	jihokorejský won	1 384,34
ZAR	jihoafrický rand	11,0253
CNY	čínský juan	7,9770
HRK	chorvatská kuna	7,5375
IDR	indonéská rupie	12 251,94
MYR	malajsijský ringgit	3,8917
PHP	filipínské peso	52,183
RUB	ruský rubl	40,0973
THB	thajský baht	39,117
BRL	brazilský real	2,5911
MXN	mexické peso	16,5991
INR	indická rupie	69,1020