20.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/1

1.

Předchůdce programu Horizont 2020, sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), byl široce kritizován pro svou složitost (např. rozmanité modely a nástroje financování) a také pravidla pro účast (např. nesystematické uplatňování pravidel či provádění postupů) (10). Evropský parlament a Rada Evropské unie proto přiřadily nejvyšší politickou prioritu zjednodušení řízení a provádění financování výzkumu a inovací ze strany Unie (11). Komise zavedla určitá opatření k nápravě některých současných nedostatků již v průběhu 7. RP. Například rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2011 umožnilo příjemcům za určitých podmínek použít vlastní účetní postupy pro vykazování nákladů projektů.

2.

Hlavním účelem pravidel pro účast na programu Horizont 2020 (12) je navázat na zjednodušující opatření provedená již v 7. RP. Pravidla stanoví podmínky výběru projektů, účasti subjektů na projektech, financování projektů, dále podmínky financování, jako jsou míra financování a kritéria způsobilosti, a šíření výsledků. Tyto otázky jsou důležité nejen pro příjemce, ale mohou také ovlivnit celkovou úspěšnost rámcového programu Horizont 2020. Kupříkladu pokles atraktivity v důsledku složitých pravidel zvyšuje riziko, že nebude splněn celkový cíl programu, jímž je podpora strategie Evropa 2020.

3.

Stanovisko Účetního dvora maximální možnou měrou kopíruje strukturu důvodové zprávy Komise k navrhovaným pravidlům. Přihlíží však také k celkovému kontextu souboru předpisů, konkrétněji pak ke správním opatřením pro novou kontrolní strategii definovanou v návrhu nařízení o Horizontu 2020.

I.

Hlavním principem sjednocujícím opatření uvedená v navrhovaných pravidlech je zjednodušení. Účetní dvůr se obecně domnívá, že budou-li opatření provedena podle stanoveného záměru, přispějí významně k řešení hlavních problémů, jimž financování výzkumu z prostředků Unie čelí. Jelikož úspěšnost těchto opatření bude především záviset na jejich účelném provedení, budou zde klíčovým požadavkem včasné, praktické, jasné a jednoznačné pokyny.

II.

Horizont 2020 by měl definovat mechanismy koordinace ve vztahu k dalším politikám EU, jako je například politika soudržnosti, s cílem případně zvýšit multiplikační účinek prostředků Unie, zrychlit postup k jednotnému Evropskému výzkumnému prostoru a snížit možné riziko kumulace finančních prostředků EU z různých zdrojů na tutéž činnost.

III.

Zavede-li jednotný soubor pravidel a omezí-li odchylky výhradně na případy opodstatněné zvláštními potřebami, učiní Komise další krok směrem k zajištění soudržného souboru pravidel pro účast. Účetní dvůr zdůrazňuje, že navrhovaná pravidla je nutné použít systematicky pro všechny akce spadající do programu Horizont 2020 a za úzké spolupráce jednotlivých prováděcích orgánů. Jakékoli výjimky z oblasti působnosti navrhovaných pravidel by měly být jasně odůvodněny a omezeny na nezbytné minimum.

IV.

Účetní dvůr se domnívá, že radikální zjednodušení modelu financování nákladů posílí jeho spolehlivost, sníží riziko nesrovnalostí ve výkazech nákladů předložených příjemci, přinese méně složité účetní zpracování projektů a zruší některé kontrolní kroky požadované ve stávajícím modelu financování pro 7. RP, čímž dojde k usnadnění a zrychlení žádostí.

V.

Navrhovaná pravidla by však měla zřetelně rozlišovat mezi akcemi způsobilými ke 100 % náhradě nákladů a akcemi podléhajícími omezení na maximální náhradu ve výši 70 % (činnosti v těsné návaznosti na trh). Obsah pojmu „činnosti v těsné návaznosti na trh“ by měl být v prováděcích pravidlech jasně vymezen.

VI.

Účetní dvůr konstatuje, že výrazným odklonem od 7. RP je zrušení možnosti financovat nepřímé náklady na základě skutečných nákladů. Není jasné, jak se tato změna dotkne jednotlivých účastníků. Komise by měla poskytnout záruky, že nový přístup nezpůsobí nežádoucí situace, kdy příjemcům vzniknou značné ztráty, což by negativně ovlivnilo atraktivitu programu.

VII.

Zamýšlená náhrada nevratné DPH coby způsobilého nákladu je pozitivním krokem. Účetní dvůr se však domnívá, že Komise musí poskytnout jasné vodítko, jak určit vratnou DPH.

VIII.

Podle názoru Účetního dvora představuje optimalizovaný rámec interní kontroly vycházející ze strategie založené na analýze rizik, jež je podstatou nově navrhovaného modelu financování, velmi dobré východisko ke snížení rizika chyb. Tento přístup má ovšem své meze, neboť některá rizika – ze své podstaty – vyžadují účelnou preventivní kontrolu.

IX.

Účetní dvůr považuje navrhované rozšíření působnosti účastnického záručního fondu za vývoj správným směrem. Zařazení nástrojů v podobě partnerství veřejného a soukromého sektoru do působnosti fondu však vyžaduje, aby byla posouzena možná právní rizika.

X.

Účetní dvůr vítá záměr Komise zavést jednotné povinné auditní osvědčení o finančních výkazech na závěr projektu. Nedávné audity Účetního dvora však potvrdily, že auditní osvědčení mají omezenou spolehlivost, a tato kontrola je tak účelná pouze částečně. Podobně z auditů Účetního dvora vyplynuly nízké míry účasti a schválených případů, pokud jde o osvědčení o metodice. Nedojde-li v těchto dvou oblastech ke zlepšení, bude to mít na revidovanou kontrolní strategii Komise negativní dopad.

XI.

Podle názoru Účetního dvora by udělování cen mělo vést ke stimulaci (technologických) inovací, jež by zajistily přísun dalších zdrojů financování. Komise by tudíž měla dbát na rozvíjení nefinančních aspektů, jako je solidní obraz a pověst na základě excelence, výlučnosti a uznání na mezinárodním poli.

XII.

K zadávání zakázek by se podle názoru Účetního dvora mělo přistupovat pouze v náležitě odůvodněných případech s jasnými dodatečnými přínosy, jež by nevznikly při využití grantů.

XIII.

Soubor předpisů neposkytuje jasné vysvětlení, jak má být chápána inovační činnost. Účetní dvůr by uvítal jasnou definici a vhodné omezení způsobilých inovačních činností na ty, jež jsou ve světovém měřítku skutečnými novinkami.

4.

Horizontem 2020 si Komise vytyčila cíl přilákat špičkové vědce a inovační podniky. Zásadní význam má v této souvislosti hlavní průřezový princip zjednodušení pravidel pro účast. Zjednodušení se zřetelně odráží v klíčových rysech pravidel (ucelený přehled cílů a priorit, z nichž vycházejí zjednodušující opatření v souboru předpisů, je uveden v příloze):

5.

Účetní dvůr se obecně domnívá, že budou-li opatření navržená Komisí provedena podle stanoveného záměru, přispějí významně k řešení hlavních problémů, jimž financování výzkumu z prostředků Unie čelí (jako jsou například nejednotná pravidla pro účast, složitost a administrativní zátěž). Kupříkladu navrhované sloučení výzkumných a inovačních činností (např. společné technologické iniciativy ve výzkumu) je odpovědí na častou kritiku nejednotného uplatňování pravidel v 7. RP a usnadní interoperabilitu a kompatibilitu výzkumných činností v Unii (viz bod 10).

6.

Pravidla zavádějí řadu zjednodušujících opatření v modelu financování nákladů (14) (viz bod 15) a finančních ustanoveních (např. požadavky na zaznamenávání času a navrhované zařazení DPH do definice způsobilých nákladů, viz bod 21) (15). Komise zaujala dvojí přístup: na jedné straně je cílem navržených opatření snížit administrativní zátěž pro příjemce (např. méně složitý model financování zjednodušuje vykazování nákladů a výpočet příspěvku EU pro příjemce); na straně druhé pak mají tato opatření zmenšit objem správní a kontrolní práce Komise, a tím usnadnit provádění navrhované kontrolní strategie s vyváženým poměrem důvěry a kontroly. Například optimalizace a zjednodušení mechanismů financování by mimo jiné mělo napomoci k zajištění lepší kontroly ze strany Komise (16) (viz bod 24) (17).

7.

Celkově navrhovaná pravidla řeší naléhavé a důležité otázky zmíněné v bodě 1. Úspěšnost těchto opatření však bude záviset na jejich účelném provedení (18). Účetní dvůr připomíná své doporučení, že Komise by měla poskytnout včasné, praktické, jasné a jednoznačné prováděcí pokyny, a nabídnout tak jak příjemcům, tak Komisi odpovídající záruky (19). Podrobné prováděcí předpisy by měly být poskytnuty nejpozději v den zveřejnění prvních výzev k podávání návrhů.

8.

Je třeba poznamenat, že provádění několika z navrhovaných opatření (např. způsobilost DPH a vyloučení úročených účtů pro předběžné financování) závisí na přijetí nového finančního nařízení (20). V den zveřejnění tohoto stanoviska nebyl dosud dokončen příslušný legislativní postup ani prováděcí předpisy k novému finančnímu nařízení.

9.

Komise navrhuje spojit celé spektrum podpory výzkumu a inovací do jednoho společného strategického rámce (21). Jak Účetní dvůr uvedl již dříve (22), Horizont 2020 by měl také stanovit mechanismy koordinace mezi ostatními politikami EU (například pokud jde o Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti). Tato koordinace umožní stanovit míru spolufinancování z programu na operační programy s přihlédnutím k různým zdrojům financování EU, a potenciálně tak posílí multiplikační účinek prostředků Unie. Tím by se zrychlil postup k jednotnému Evropskému výzkumnému prostoru (23). Dále by to omezilo riziko plynoucí z kumulace různých grantů EU na jednu akci (24).

10.

Zavedením jednotného souboru pravidel a omezením odchylek výhradně na případy opodstatněné zvláštními potřebami učiní Komise další krok směrem k zajištění soudržného souboru pravidel pro účast. Na sedmý rámcový program se vztahovalo několik úrovní pravidel (např. standardní soubor pravidel pro účast a specifická pravidla pro koordinační a podpůrné akce (25) nebo každou společnou technologickou iniciativu v oblasti výzkumu (26)). Pravidla pro účast v 7. RP tak byla vědeckou obcí vnímána jako složitá a nesoudržná (27).

11.

Navrhovaný integrovaný přístup (například celkově jednotné uplatnění pravidel pro otázky, jako jsou kritéria způsobilosti a hodnocení a práva duševního vlastnictví, na všechny složky Horizontu 2020) (28) může být důležitým krokem z hlediska:

12.

Není však zřejmé, jak a do jaké míry budou pravidla pro účast jednotně uplatněna na všechny akce spadající do Horizontu 2020, například pokud jde o program pro konkurenceschopnost a inovace, společné technologické iniciativy a akce spravované Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT). Účetní dvůr by rád zdůraznil, že jakékoli výjimky by měly být jasně odůvodněny a omezeny na minimum, jinak se z výjimek stávají pravidla. V této souvislosti by nařízení přineslo vyšší právní jistotu, kdyby obsahovalo výčet činností a akcí, u nichž se předpokládá vynětí z působnosti jednotného souboru pravidel.

13.

Plná integrace činností v současné době spadajících do působnosti jiných programů nebo iniciativ (jako jsou činnosti uvedené v bodě 12) navíc vyžaduje značnou koordinaci mezi příslušnými subjekty. Komise navrhla (29), aby řízení Horizontu 2020 bylo dále rozšířeno na stávající výkonné agentury Komise a další externí subjekty, jako jsou společné podniky řídící společné technologické iniciativy (30).

14.

Účetní dvůr připomíná své dřívější doporučení, že Komise by měla zajistit řádný dohled nad těmito strukturami řízení, aby se mohlo plně využít příležitostí, které nabízejí. Zejména integrace společných podniků coby nástrojů provádění politik EU vyžaduje pečlivou koordinaci. K tomu společné podniky musejí nejprve vybudovat důkladný a komplexní systém vnitřní kontroly. V této souvislosti by Komise měla sledovat provádění akčních plánů (31). Účetní dvůr rovněž připomíná zásadní předpoklad účelného a systematického uplatnění pravidel. Doporučuje, aby Komise z důvodu dalšího posílení horizontálních opatření výrazně rozšířila klíčové koordinační mechanismy, jako je výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu (32).

15.

Komise navrhuje (články 22 a 24 pravidel) model financování sestávající z:

16.

Tento model je radikálně zjednodušen a jeho smyslem je řešit potíže, s nimiž se příjemci potýkali v 7. RP, kde složitost modelu financování přímo závisela na počtu možných kombinací nákladových kategorií, metod výpočtu nákladů a sazeb náhrady nákladů (33). V 7. RP například sazby financování závisejí na právní formě (např. nezisková veřejná organizace nebo společnost zřízená za účelem zisku), typu činnosti (výzkum, demonstrace, řízení aj.) či typu nákladů (osobní náklady, subdodávky či jiné přímé a nepřímé náklady) (34).

17.

V navrhovaném modelu je rozlišení mezi různými typy činností, které dále zvyšovalo složitost modelu pro 7. RP (35), zcela odstraněno. Model financování dále zjednodušuje a riziko chyby snižuje zavedení financování celkových přímých nákladů na výzkum (jednotná sazba pro náhradu přímých nákladů stanovená na počátku každého projektu) spolu s nominálním paušálním příspěvkem na nepřímé náklady (20 %) pro všechny příjemce a typy činností.

18.

Účetní dvůr konstatuje, že tato zjednodušující opatření:

19.

Pravidla pro účast však zřetelně nerozlišují mezi akcemi způsobilými ke 100 % náhradě nákladů (standardní akce) a akcemi podléhajícími omezení na maximální náhradu ve výši 70 % (činnosti v těsné návaznosti na trh). Definice činností v těsné návaznosti na trh, jako je vývoj prototypů, zkoušení, demonstrační projekty, experimentální vývoj, pilotní projekty či tržní replikace, není jasná, neboť definicí existuje několik. Obsah pojmu „činnosti v těsné návaznosti na trh“ by měl být v prováděcích pravidlech jasně vymezen.

20.

Účetní dvůr konstatuje, že navrhovaný model financování je výrazným odklonem od 7. RP, neboť byla zrušena možnost financovat nepřímé náklady na základě skutečných nákladů. Není jasné, jak se navrhovaný model náhrady nákladů dotkne jednotlivých účastníků. Komise by v této souvislosti měla poskytnout záruky, že nový přístup nezpůsobí nežádoucí situace, kdy příjemcům vzniknou značné ztráty, což by značně snížilo atraktivitu programu.

21.

Pravidla umožňují zavedení dodatečných opatření ke zjednodušení pravidel způsobilosti. Záměrem je sladit tato pravidla s postupy příjemců (např. požadavky na zaznamenávání času (37)).

22.

Účetní dvůr konstatuje, že systémy zaznamenávání času budou využívány i nadále, a považuje toto rozhodnutí za správné, neboť je nezbytné doložit skutečně vzniklé osobní náklady (38). Pozitivním krokem je však skutečnost, že zaznamenávání času pro zaměstnance pracující výhradně na projektech EU se ruší a nahrazuje možností podepsat odpovídající prohlášení. Aby se uplatňoval systematický přístup v rámci celého subjektu, měla by Komise zajistit, aby příjemce respektoval vlastní obvyklé účetní a správní postupy, neboť jinak bude nové opatření náchylné k nesrovnalostem. Například prohlášení příjemce by mělo být v souladu s dalšími záznamy (jako jsou záznamy o hodinách odpracovaných na projektu nebo odkazy na úkoly či typy činností, jež by měly být v souladu s pracovními smlouvami či jinými interními pravidly).

23.

Pravidla umožňují náhradu nevratné daně z přidané hodnoty (DPH) (39). Na důležitost změny pravidel ve smyslu přijetí nevratné DPH mezi způsobilé náklady Účetní dvůr již upozornil ve svém stanovisku č. 1/2006 (40). Je zapotřebí poskytnout jasné vodítko, jak určit vratnou DPH. Podle názoru Účetního dvora se ke splnění kritéria způsobilosti musí jednat o DPH, u níž příjemce nemá nárok na vrácení dle příslušných vnitrostátních předpisů.

24.

Zjednodušení coby ústřední cíl programu Horizont 2020 je také silně přítomno v navrhovaném finančním řízení programu (41). Vedle zavedení modelu financování nákladů (viz body 15–20) je záměrem nařízení o Horizontu 2020 (42) provádění revidované kontrolní strategie. Tato strategie posunuje své zaměření od minimalizace míry chyb ke kontrole založené na analýze rizika a k zjišťování podvodů, a zároveň hodlá dosáhnout:

25.

Důležité stavební prvky kontrolní strategie jsou vnitřně provázány s navrhovaným modelem financování. Jak se uvádí v nařízení o Horizontu 2020, přínosy některých zjednodušujících opatření (např. odstranění opakujícího se zdroje chyb) by mělo snížit riziko nesrovnalostí, a tím umožnit jednodušší a účinnější systém kontroly a auditu. Například zavedení zjednodušených pravidel pro nepřímé náklady (viz bod 17) následně sníží míru chyb (43). Kromě toho by kvalitně navržená a správně provedená strategie posílení kontroly založené na analýze rizika a zjišťování podvodů mohla předcházet vzniku chyb.

26.

Účetní dvůr bere na vědomí přípravu strategie založené na analýze rizik s cílem dosáhnout míry zbytkových chyb blížící se 2 %. Optimalizovaný rámec interní kontroly vycházející ze strategie založené na analýze rizik představuje velmi dobré východisko ke snížení rizika chyby. Tento přístup má však své meze. Některá rizika – ze své podstaty – vyžadují účinnou preventivní kontrolu.

27.

V této souvislosti dospěl Účetní dvůr k závěru (44), že značný podíl auditních osvědčení (certifikace metodik nákladů příjemců ex ante a auditní certifikace výkazů nákladů ex post, což jsou dva důležité prvky nového kontrolního mechanismu Komise) vykazuje pouze částečnou účelnost (viz také body 30–32). U navrhovaných opatření tudíž hrozí omezená účelnost a nedostatečný přínos k dosažení zamýšleného snížení míry zbytkových chyb. Komise by též měla zajistit, aby jí žádná předem určená auditní činnost ex post nezabránila v dosažení míry zbytkových chyb blížící se 2 % (45).

28.

Komise navrhla zachovat účastnický záruční fond (dále jen „fond“) po celou dobu trvání programu Horizont 2020. Fond, jenž působí již v 7. RP (46), tvoří nedílnou součást kontrolní strategie Komise. Jeho smyslem je ochrana rozpočtu EU v podobě zajištění grantů poskytnutých příjemcům (47). Tím pádem nejsou od příjemců požadovány žádné další záruky ani zajištění (48). Na rozdíl od 7. RP zahrnuje krytí z fondu program pro konkurenceschopnost a inovace, činnosti EIT a nástroje, jako jsou společné technologické iniciativy (49).

29.

Účetní dvůr konstatuje, že zavedení fondu v 7. RP snížilo administrativní zátěž příjemců. Například díky tomu, že fond poskytoval záruku v podobě zajištění, mohla Komise snížit počet kontrol finanční životaschopnosti u většiny účastníků a zrušit ostatní formy zajištění (např. bankovní záruky). Rozšíření působnosti Fondu zahrnutím programu pro konkurenceschopnost a inovace, EIT a společných technologických iniciativ je pozitivním krokem. Zařazení nástrojů, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru (např. společné technologické iniciativy) do působnosti fondu však vyžaduje provedení posouzení možných právních rizik (různé právní struktury (50)), zejména pokud případné získané částky budou představovat příjem určený fondu (51).

30.

Návrh Komise zavádí dva postupy vydávání osvědčení (52) nezávislým auditorem. Oba procesy představují prvek revidovaného rámce interní kontroly pro Horizont 2020 (53). Postupy jsou následující:

31.

Aby se omezila administrativní zátěž pro příjemce, navrhuje Komise snížit počet osvědčení o finančních výkazech proti 7. RP (54). Co se týče zjednodušení, Účetní dvůr vítá záměr Komise zavést jediné povinné auditní osvědčení na závěr projektu. Zda je postup vydávání osvědčení účinným kontrolním postupem, však především závisí na spolehlivosti auditních osvědčení. Nedávné audity Účetního dvora potvrdily, že tato kontrola byla za poslední dva roky účelná pouze částečně (55). Účetní dvůr připomíná své doporučení, že spolehlivost auditních osvědčení by měla být posílena zvýšením informovanosti osvědčujících auditorů o způsobilosti výdajů.

32.

Cílem osvědčení o metodice je, aby příjemci používali správné metodiky při vykazování přímých osobních nákladů na základě sazeb jednotkových nákladů (56). Pokud by byla osvědčení skutečně zavedena, příjemci by volili možnost nechat si svou metodiku osvědčit a celkový počet chyb souvisejících s osobními náklady by následně poklesl. Jak již však Účetní dvůr uvedl v minulosti (57), význam úsilí Komise o zjednodušení postupů snižuje nízká míra účasti a schválených případů v 7. RP. Účetní dvůr vyzývá Komisi, aby zjednodušila a urychlila proces podání a zpracování žádosti a jasně vymezila jednoduchá kritéria pro získání tohoto osvědčení. Pokud se tak nestane, mohlo by to mít na účelné provádění revidované kontrolní strategie Komise negativní dopad.

33.

Navrhovaná pravidla zavádějí jako nové formy financování udělování cen, zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení (58). Komise hodlá využít ceny jako odměnu za dosažení předem stanovených výzkumně zaměřených cílů (59). Veřejné zakázky umožní Komisi zadávat služby ve výzkumu a vývoji a působit jako zaváděcí zákazník pro inovační řešení (60).

34.

Základní myšlenkou udělování cen je stimulace investic do výzkumu a inovací, které mají mnohem vyšší hodnotu než peněžní hodnota ceny. Vedle administrativní jednoduchosti tak ceny mohou mít výhodu vysokého stimulačního účinku (61). Aby bylo možné dosáhnout toho efektu, musí cena stimulovat soukromé investice. Bez stimulačního účinku poslouží cena pouze jako nástroj koordinace různých výzkumných činností financovaných z veřejné pokladny a nepřiláká další investice do výzkumu. Udělování cen by tak mělo vést ke stimulaci (technologických) inovací, jež by zajistily přísun dalších zdrojů financování. Komise by tudíž měla podpořit význam tohoto aspektu tím, že se zaměří na rozvíjení nefinančních atraktivnosti cen, například vytvořením obrazu a renomé ceny na základě excelence, výlučnosti a uznání na mezinárodním poli.

35.

Smyslem zadávání zakázek v předobchodní fázi a veřejných zakázek na inovační řešení je posilovat poptávku po inovačním zboží a službách, s cílem podpořit jejich zavádění na trh (62) a následně zvýšit evropskou konkurenceschopnost. Ve srovnání s granty zahrnuje smluvní cena zakázky nejen náklady dodavatele, ale také jeho zisk. Pokud jde o financování výzkumu, mohl by tento faktor z veřejných zakázek učinit nákladnější nástroj, než jsou granty. Veřejné zakázky by tudíž měly být využívány pouze v případech, kdy se odůvodněně očekávají dodatečné přínosy (např. vytvoření nového trhu nebo podpora inovací), jež by při využití grantů nevznikly. Důvody k využití veřejné zakázky by měly být jasně vymezeny předtím, než dojde k oslovení potenciálních dodavatelů. V tomto smyslu by veřejné zakázky neměly být využívány pouze z důvodu administrativního zjednodušení rámcového programu.

36.

Legislativní návrh programu Horizont 2020 propojuje výzkum a inovace poskytnutím hladkého a souvislého financování od nápadu až po uvedení na trh (63). Pojem „inovace“ se vyskytuje v navrhovaných pravidlech i souboru předpisů (64).

37.

Účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 4/2011 (65) konstatoval, že koncept inovace byl interpretován volně. Soubor předpisů jasně nevysvětluje, co má být jako inovační činnost chápáno. Namísto toho k ilustraci významu tohoto pojmu využívá širokou škálu popisných výrazů, jako jsou inovace sociální, přední světové, technologické, vycházející z výzkumu, průmyslové, společenské, ekologické, technické, v oblasti dobrých životních podmínek a aplikované (66). Skutečnost, že definice inovací je vágní, může vést k nedorozuměním a složitějšímu provádění projektů. Návrh by měl poskytnout přesnou definici.

38.

Program Horizont 2020 by si měl být vědom rizika rozmělnění financování do širokého spektra inovačních projektů s omezeným potenciálním dopadem na konkurenceschopnost evropského průmyslu a jasně vymezit rozsah inovačních činností, které mohou být financovány. Soubor předpisů by měl odkazovat na některý z uznávaných inovačních rámců, jako je například příručka z Osla (67), a omezit rozsah na ty inovační činností, jež jsou ve světovém měřítku skutečnými novinkami.