25.9.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 288/1

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2012

o jmenování jednoho člena správní rady Evropské agentury pro chemické látky

2012/C 288/01

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (1), a zejména na článek 79 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 79 nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví, že Rada jmenuje jednoho zástupce z každého členského státu členem správní rady Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „správní rada“).

(2)	Rozhodnutím ze dne 17. května 2011 (2) Rada jmenovala patnáct členů správní rady včetně jednoho člena správní rady z Belgie.

(3)	Belgická vláda informovala Radu o svém záměru nahradit belgického zástupce ve správní radě a předložila návrh na jmenování nového zástupce, který by měl být jmenován na období do 31. května 2015,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Jean Roger DRÈZE, belgické státní příslušnosti, narozen dne 6. června 1951, je jmenován členem správní rady Evropské agentury pro chemické látky namísto pana Helmuta DE VOSE na období od 25. září 2012 do 31. května 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. září 2012.

Za Radu

předseda

S. ALETRARIS

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. C 151, 21.5.2011, s. 1.

25.9.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 288/2

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2012,

kterým se přijímá postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4 Evropské unie na rozpočtový rok 2012

2012/C 288/02

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1081/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (2), a zejména na článek 37 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

—	souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012 byl s konečnou platností přijat dne 1. prosince 2011 (3);

—	dne 20. června 2012 předložila Komise návrh obsahující návrh opravného rozpočtu č. 4 k souhrnnému rozpočtu na rozpočtový rok 2012.

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4 Evropské unie na rozpočtový rok 2012 byl přijat dne 24. září 2012.

Úplné znění je k dispozici k nahlédnutí nebo ke stažení na internetových stránkách Rady: http://www.consilium.europa.eu/

V Bruselu dne 24. září 2012.

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1, s opravami v Úř. věst. L 25, 30.1.2003, s. 43, a v Úř. věst. L 99, 14.4.2007, s. 18.

(2) Úř. věst. L 311, 26.11.2010, s. 9.

(3) Úř. věst. L 56, 29.2.2012, s opravou v Úř. věst. L 79, 19.3.2012, s. 1 a v Úř. věst. L 184, 13.7.2012, s. 19.

PŘÍLOHA

NÁVRH DOPISU

Odesílatel	:	předseda nebo předsedkyně Rady
Příjemce	:	předseda Evropského parlamentu

Vážený pane předsedo,

posílám Vám samostatně postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4 na rozpočtový rok 2012, který Rada přijala dne 19. září 2012.

(zdvořilostní zakončení)

25.9.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 288/4

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2012

o jmenování jednoho člena správní rady Evropské agentury pro chemické látky

2012/C 288/03

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 79 nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví, že Rada jmenuje jednoho zástupce z každého členského státu členem správní rady Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „správní rada“).

(2)	Rozhodnutím ze dne 7. června 2007 (2) Rada jmenovala dvacet sedm členů správní rady Evropské agentury pro chemické látky.

(3)	Maďarská vláda informovala Radu o svém záměru nahradit maďarského zástupce ve správní radě a předložila návrh na jmenování nového zástupce, který by měl být jmenován na období do 31. května 2013,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Paní Krisztina CSENGŐDYOVÁ, maďarské státní příslušnosti, narozena dne 9. ledna 1961, je jmenována členkou správní rady Evropské agentury pro chemické látky namísto pana Zoltána ADAMISE na období od 25. září 2012 do 31. května 2013.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. září 2012.

Za Radu

předseda

S. ALETRARIS

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. C 134, 16.6.2007, s. 6.

25.9.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 288/5

Směnné kurzy vůči euru (1)

24. září 2012

2012/C 288/04

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2916
JPY	japonský jen	100,79
DKK	dánská koruna	7,4563
GBP	britská libra	0,79680
SEK	švédská koruna	8,4928
CHF	švýcarský frank	1,2095
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,4370
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,940
HUF	maďarský forint	283,28
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6963
PLN	polský zlotý	4,1540
RON	rumunský lei	4,5183
TRY	turecká lira	2,3259
AUD	australský dolar	1,2415
CAD	kanadský dolar	1,2668
HKD	hongkongský dolar	10,0130
NZD	novozélandský dolar	1,5742
SGD	singapurský dolar	1,5871
KRW	jihokorejský won	1 446,53
ZAR	jihoafrický rand	10,7171
CNY	čínský juan	8,1491
HRK	chorvatská kuna	7,4265
IDR	indonéská rupie	12 351,43
MYR	malajsijský ringgit	3,9691
PHP	filipínské peso	53,931
RUB	ruský rubl	40,3205
THB	thajský baht	39,949
BRL	brazilský real	2,6175
MXN	mexické peso	16,6727
INR	indická rupie	69,0680

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

25.9.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 288/9

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 288/08

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„HOLSTEINER TILSITER“

č. ES: DE-PGI-0005-0807-26.04.2010

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název:

„Holsteiner Tilsiter“

2. Členský stát nebo třetí země:

Německo

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.3

Sýry

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodu 1:

„Holsteiner Tilsiter“ je polotvrdý sýr vyráběný tradiční metodou z kravského mléka. Během zrání se do něj neustále zapracovává Brevibacterium linens vytvářející na povrchu načervenalý maz. Sýr obsahuje 30 % až 60 % tuku v sušině. „Holsteiner Tilsiter“ lze vyrábět ze syrového i z pasterizovaného mléka. Sýr se kromě klasického kulatého tvaru stále více vyrábí také v bochnících. Má přirozenou tenkou žlutohnědou kůrku, která se vytváří během zrání. Zrání trvá alespoň pět týdnů a podílí se na něm směs kultury Brevibacterium linens, syrovátky, odtučněného mléko nebo slané vody. Těsto je světle žluté, pevné při řezu, vláčné a velmi pružné. Díky speciálnímu způsobu výroby jsou v sýru „Holsteiner Tilsiter“ běžné podélné a příčné děrování. Škála chutí sahá v závislosti na délce skladování od jemné a lehce kořeněné až po silně pikantní. Sýr se vyrábí ve tvaru bochníků nebo cihliček o váze 3,5 až 5 kg.

„Holsteiner Tilsiter“ se vyrábí se třemi různými podíly tuku: od 30 % tuku v sušině, od 45 % tuku v sušině a od 60 % tuku v sušině. Minimální podíl tuku v sušině činí 30 %. Sýr „Holsteiner Tilsiter“ se vyrábí převážně bez dochucování. Pokud se sýr koření, pak výlučně kmínem. Jiné kořenící přísady se nepoužívají.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Mléko, jež se na výrobu používá, nemusí pocházet z výše uvedené zeměpisné oblasti

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze výroby od dodání surového mléka až po skladování a zrání po dobu alespoň pěti týdnů musí proběhnout ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Spolková země Šlesvicko-Holštýnsko ve Spolkové republice Německo. Historicky doložitelná oblast výroby sýrů „Holsteiner Tilsiter“ je od první poloviny 20. století (přibližně 1920) vymezena dnešními hranicemi celé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Speciální způsob výroby a z něj vyplývající zvláštní kvalita a pověst sýrů „Holsteiner Tilsiter“ se mohly tímto způsobem vytvořit pouze v dané zeměpisné oblasti, a to díky společnému vlivu následujících faktorů.

Podnebí ve Šlesvicko-Holštýnsku je oceánské, silně ovlivněné polohou mezi Severním a Baltským mořem. Zeměpisná poloha a vlastnosti půdy vedly k vytvoření speciálních skupin rostlin, a tím i ke zvláštním vlastnostem krmiva, což pozitivně ovlivňuje jak produkci mléka, tak i výrobu sýrů a v neposlední řadě se odráží v kořeněné chuti sýrů „Holsteiner Tilsiter“.

Produkce mléka ve Šlesvicko-Holštýnsku má díky vynikajícím podmínkám, jež zde panují, dlouholetou tradici. Na konci 16. století byla ve vévodstvích Šlesvicko a Holštýnsko zahájena produkce mléka jako taková, přesahovala totiž vlastní potřeby statků. Znalosti o profesionální produkci mléka se do oblasti ve své době dostaly prostřednictvím uprchlíků z Holandska. Na konci 19. století se vytvořil systém mlékárenských družstev. Jen v roce 1888 bylo založeno 251 nových statků, jež mléko produkovaly. Struktura mlékárenských podniků a vynikající úroveň vzdělání spolu s dobrými klimatickými a půdními podmínkami činí ze Šlesvicko-Holštýnska v evropském kontextu prvořadou mlékárenskou oblast. Světoznámé plemeno holštýnsko-fríského skotu – v Německu se mu též říká Schwarzbunte, tedy černostrakatý skot – nezískalo své jméno náhodou. Díky snadné dostupnosti mléka a telecího syřidla tak v oblasti mohla výroba sýrů vzkvétat. V současnosti se však při výrobě místních sýrů používá i mléko, které z vymezené zeměpisné oblasti nepochází.

5.2 Specifičnost produktu:

„Holsteiner Tilsiter“ je velmi kvalitní lokální sýrová specialita, jež se těší vynikající pověsti již téměř 120 let. Staré prameny svědčí o tom, že již v 16. století existoval v Holštýnském Švýcarsku na statku Behl srovnatelný sýr. Recept na místní sýr poprvé sepsala roku 1840 jistá paní Westpfahlová, která žila na statku u města Tylže (Tilsit) v tehdejším východním Prusku. Sýr byl podle této obce pojmenován. Recept se na konci 19. století dostal do dnešního Šlesvicko-Holštýnska, kde se vzápětí stal nejoblíbenějším sýrem, a tím je až do dnes.

V publikaci o přípravě sýrů a pokrmů z nich „Käsebereitung und Käsespeisen in Deutschland seit 1800“ (Frank Roeb, Mainz 1976) se uvádí: „Ve Šlesvicko-Holštýnsku se jeho výroba zavedla až později, neboť podle pramenů se sýr tilsiter před rokem 1900 nevyráběl ve velkém. Později byla jeho výroba dokonce podporována státem (od roku 1929, viz Middelhauve)“.

Dnes je Šlesvicko-Holštýnsko považováno za centrum produkce sýru tilsiter (viz Dr. Oetker Lebensmittel-Lexikon, 2004, str. 812; C. Dumont, Kulinarisches Lexikon, 1998, str. 516; článek v Essen & Trinken im Detail – „mein coop magazin“: „Holsteiner Tilsiter und Beaujolais AOC“). V příspěvku nazvaném „Tilsiter – Käse der Ostsee“ v „Slow Food Conviviums Hamburg“ (Burchard Bösche, 2005) se uvádí: „Dnes je nepochybným srdcem produkce sýrů tilister Šlesvicko-Holštýnsko, spolková země mezi dvěma moři.“

Specializované instituce potvrzují, že se „Holsteiner Tilsiter“ stal jednou ze známých a oblíbených specialit typických pro tuto oblast a že se jeho jméno používá jako nadřazený pojem pro všechny sýry, jež se ve Šlesvicko-Holštýnsku vyrábějí. O tom svědčí i skutečnost, že je sýr uveden jako regionální sýrová specialita v publikaci o dějinách německé kuchyně „Kulturgeschichte der deutschen Küche“ od Petera Petera (2005, str. 135), kde se můžeme dočíst: „Sýry Holsteiner Tilsiter, Würchwitzer Milbenkäse, Allgäuer Bergkäse, (…) ve srovnání s Francií a Itálií, ale dokonce i s Anglií nebo s Irskem, je výběr prvotřídních německých sýrů spíše skromný.“ Na výbornou pověst sýrů „Holsteiner Tilsiter“ odkazují také různé internetové stránky. Na informačním portálu „Alles Käse – das Infoportal“ (http://www.walserstolz.de) se uvádí: „Sýr tilsiter má dlouholetou tradici zejména v severním Německu a také podél celého pobřeží Baltského moře. Centrum německé produkce se nachází zejména ve Šlesvicko-Holštýnsku a slova „tilsiter“ a „tvrdý sýr“ se zde někdy i dnes používají jako synonyma.“ V americkém průvodci německými produkty (http://www.germanfoods.org) stojí: „… v oblastech Šlesvicko-Holštýnska (…) v severním Německu se také vyrábí jedny z nejznámějších německých sýrů jako (…) tilsiter (…)“. Další odkazy lze nalézt na internetových stránkách firmy Paulsen (http://www.party-paulsen.de). Uvádí se tam: „Holsteiner Tilsiter – nejlepší sýr Šlesvicko-Holštýnska“.

Po generace se v místních sklepích vyvíjely speciální a pouze zde se vyskytující kultury bakterií. „Holsteiner Tilsiter“ má díky nim nezaměnitelnou pikantní příchuť, která jej jasně odlišuje od sýrů tilsiter z jiných zeměpisných oblastí.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Dobré jméno a vynikající pověst sýrů „Holsteiner Tilsiter“ vycházejí jednak z dlouholeté tradice Šlesvicko-Holštýnska jako oblasti, kde se produkuje mléko a sýry, ale na druhou stranu i z řemeslných dovedností a speciálních znalostí místních mlékařů. Díky tomu, že se v oblasti produkovalo velké množství mléka, se v průběhu staletí začal na místních statcích vyrábět také sýr. Staré receptury a zkušenosti s výrobou sýra se předávaly z generace na generaci, a postupně tak vznikly místní speciality. Sýr „Holsteiner Tilsiter“ si uchoval své výjimečné postavení až do dnes. Tuto regionální specialitu si lze vychutnat v různých podobách, je známá i za hranicemi oblasti a těší se vysoké prestiži.

Pro „Holsteiner Tilsiter“ byla typická výrazná kořeněná chuť a klasické děrování ještě před tím, než se pro tento druh sýra začalo běžně používat označení „tilsiter“. Tento název se do Šlesvicko-Holštýnska dostal z východního Pruska až na konci 19. století a začal se používat i pro sýry, které se zde vyráběly podle podobné receptury jako sýry pruské. Od té doby se tedy hovoří o sýrech „Tilsiter aus Schleswig-Holstein“ nebo o „Holsteiner Tilsiter“.

Ve Šlesvicko-Holštýnsku se tradiční výroba sýrů na statcích nepřestávala vyvíjet až do současnosti. Vzdělávání mlékařů v technologii zpracování mléka, které se dnes soustřeďuje v učilišti a ve výzkumném ústavu ve městě Bad Malente, se těší vynikající pověsti i daleko za hranicemi spolkové země.

Pro skvělou reputaci sýrů „Holsteiner Tilsiter“ je rozhodující jedinečné aroma a zvláštní chuť, která se vytváří díky speciálnímu ochucení kmínem. Obou vlastností lze dosáhnout pouze použitím speciálních kultur bakterií, jež mohou v daném složení a druhu vzniknout pouze v klimatické oblasti mezi Severním a Baltským mořem.

Sýr „Holsteiner Tilsiter“ se vyrábí v podnicích, které jsou součástí takzvané sýrové stezky – „Käsestraße Schleswig-Holstein“. Ta je známá i za hranicemi spolkové země. „Käsestraße Schleswig-Holstein“ tvoří téměř 40 sýráren a cílem sdružení je podporovat sýrařskou tradici oblasti a zastupovat asi 120 místních druhů sýra. Sdružení bylo založeno v roce 1999, kdy byl kulinářským hnutím „Slow Food“ iniciován trh sýrů ve skanzenu „Kiekeberg“ u Hamburku. Vzhledem k množství představených druhů sýrů ze Šlesvicko-Holštýnska se začalo mlékařům říkat „vinaři ze severu“. Za zemi sýrů „Käseland Schleswig-Holstein“ byly na trhu prezentovány zejména různé varianty sýru „Holsteiner Tilsiter“.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

Odkaz na úplnou specifikaci:

Markenblatt Heft 30 ze dne 24. července 2009, díl 7a-aa, str. 13378

http://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/7201

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

25.9.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 288/13

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 288/09

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„WALBECKER SPARGEL“

č. ES: DE-PGI-0005-0857-08.02.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název:

„Walbecker Spargel“

2. Členský stát nebo třetí země:

Německo

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.6

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodu 1:

Čerstvý bílý, zelený nebo fialový chřest (Asparagus officinalis). Jedlé výhonky (pazochy) se k prodeji nabízejí buď neoloupané, nebo oloupané. Chřest „Walbecker Spargel“ se produkuje podle osvědčených odborných postupů. Při prodeji v neoloupané podobě musí odpovídat minimálně požadavkům normy UNECE FFV04 (chřest).

Délka výhonků činí u světlého chřestu nejvýše 22 cm. Chřest musí být celý a nepoškozený. Nesmí být nahnilý ani vykazovat jiné vady a musí mít čerstvou vůni a vzhled.

Chřest „Walbecker Spargel“ je jedinečný jemností vláken, lehce ořechovou a výraznou chřestovou chutí a křehkostí výhonků.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Chřest „Walbecker Spargel“ se musí od zasazení až po sklizeň produkovat ve vymezené zeměpisné oblasti.

Pěstování začíná odbornou přípravou půdy před sadbou. Půda se při tom obohatí příslušnými podíly humusu (zelené hnojivo, kompost). Příprava trvá jeden rok, přičemž se půda prokypří do hloubky 80 cm, aby mohly rostliny zapustit hluboké kořeny a optimálně růst. Sazenice chřestu se sází obvykle v polovině dubna, při brzkém příchodu jara i v březnu. Současně se řádky (hrůbky) pečlivě vyčistí od zbytků kořenů a kamenů, aby tyto tvrdé části nebránily rovnému růstu chřestových výhonků.

Po dvouleté fázi růstu se chřest poprvé sklízí až ve třetím roce.

Pěstuje-li se chřest pod černobílou fólií, je třeba striktně dbát na to, aby se fólie při intenzivním slunečním záření včas otočila z černé strany na bílou, a zabránilo se tak ztrátě kvality, kterou by způsobilo změknutí hlaviček chřestu.

Pole, z nichž se chřest sklízí, lze hnojit dusíkatým hnojivem pouze po skončení doby sklizně. Zhruba 21 dní před koncem chřestové sezóny se odeberou vzorky půdy, aby bylo možné zjistit, jaké látky jí chybí, a po sklizni použít vhodné dusíkaté hnojivo. Na podporu kvality a růstu se provedou kultivační opatření, jako je šetrné obdělání půdy a vhodné hnojení mj. hnojivem obsahujícím hořčík a draslík.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Balení

Obsah každého balení musí být stejný. Každé balení smí obsahovat pouze chřest z oblasti, v níž je pěstování chřestu „Walbecker Spargel“ povoleno. Chřest obsažený v jednom balení musí mít stejnou jakost, barvu a velikost. Z viditelné části obsahu balení musí být patrný celkový obsah.

Za účelem zachování kvality je chřest „Walbecker Spargel“ prudce ochlazen. Nejpozději čtyři hodiny po sklizni musí být vychlazen v pramenité nebo ledové vodě o teplotě 1 až 12 stupňů. Poté by se měl co nejrychleji dostat do prodeje. Neměl by se skladovat déle než tři dny, a to v chladírně při 1 až 4 °C.

Chladicí řetězec může být u výrobce přerušen jen krátkodobě při balení, dodání a vyložení.

Prostory určené k úpravě, chlazení a případně k prodeji musí splňovat hygienické požadavky.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Oblast pěstování chřestu „Walbecker Spargel“ leží na severozápadě německého spolkového státu Severní Porýní-Vestfálsko. Rozprostírá se podél německo-nizozemské hranice. Na západě je hranice oblasti totožná se státní hranicí. Na severu od průsečíku státní hranice s dálnicí A 57 probíhá hranice podél dálnice A 57 směrem na východ. V průsečíku A 57 se spolkovou silnicí B 9 se hranice stáčí na jihovýchod a probíhá podél silnice B 9 až k průsečíku silnice B 9 se spolkovou silnicí B 58. Odtud se hranice oblasti pěstování otáčí na jihozápad a probíhá podél silnice B 58. Od průsečíku spolkové silnice B 58 se silnicí L 221 hranice pokračuje podél silnice L 221 až do jejího průsečíku s dálnicí A 61. Odtud kopíruje dálnici A 61 až do jejího průsečíku se státní hranicí.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Oblast pěstování je součástí Dolnorýnské nížiny. Vyznačuje se ideálními klimatickými podmínkami pro pěstování chřestu. Právě v důležitých měsících březnu, dubnu, květnu a červnu spadne při vesměs mírných teplotách takové množství srážek, které je pro růst chřestu potřebné.

Oblast pěstování se vyznačuje písčitými, na jihovýchodě také jílovitými a sprašovými půdami. Pro plochy tradičně vybírané pro pěstování chřestu je typická půda s vysokým podílem písků. Jedná se o přesypové písky z duny v oblasti řek Máza a Niers. Struktura půdy mezi řekami Niers a Máza se vytvořila v době ledové. Charakterizují ji místy lehce písčité minerální půdy dobře propustné pro vzduch a déšť s mírným obsahem spraše, vyššími podíly humusu a příznivým obsahem vápna. Tyto půdy považovali zemědělci v oblasti pěstování tradičně za velkou nevýhodu oproti bohatým půdám v okolních oblastech Pont, Nieuwkerk, Aldekerk a Baersdonk, které se obecně hodí lépe k pěstování užitkových rostlin než půdy ve vymezené zeměpisné oblasti. Půdy ve vymezené zeměpisné oblasti jsou však ideální právě pro pěstování chřestu.

5.2 Specifičnost produktu:

Chřest „Walbecker Spargel“, který se smí uvádět na trh pouze jako čerstvý bílý, zelený nebo fialový chřest, je jedinečný jemností vláken, lehce ořechovou a výraznou chřestovou chutí a křehkostí výhonků. Místní producenti ovládají speciální dovednosti pro pěstování chřestu, které jim umožňují správně připravit půdu i provést výsadbu a zvolit vhodný okamžik pro sklizeň, a tak zajistit obzvláště zdařilý rovný růst a dobrou konzistenci chřestu „Walbecker Spargel“. Díky dlouhé tradici a obzvláště dobrým vlastnostem se „Walbecker Spargel“ těší i daleko za hranicemi oblasti pěstování vynikající pověsti.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Jemnost vláken, ořechová a výrazná chuť chřestových výhonků, jejich křehkost a rovný růst jsou dány ideálními půdními podmínkami walbeckské oblasti a klimatickými podmínkami Dolnorýnské nížiny. Právě u chřestu existuje obzvláště úzké propojení mezi vlastnostmi produktu a přírodními podmínkami. U chřestu totiž chuť závisí ze 70 procent na půdě, z 20 procent na způsobu pěstování a hnojení a pouze z 10 procent na odrůdě chřestu. Přesypové písky obohacené humusem, které se pro pěstování chřestu upřednostňují, získávají právě v měsících březnu, dubnu, květnu a červnu potřebnou vláhu v podobě vydatných dešťových srážek při vesměs mírných teplotách. Kromě toho zaručují kvalitu produktů i pravidla osvědčené zemědělské praxe.

Zvláštní kvalita chřestu „Walbecker Spargel“ vyplývá z pěstitelského know-how producentů budovaného po několik generací, které spočívá zejména ve správném čase sadby a začátku a konce sklizně, v druhu a rozsahu použití krycích fólií, náležité přípravě hrůbků, včetně odstranění kořenových balů a kamenů, a v určování potřeby hnojení na základě odběru vzorků půdy.

„Walbecker Spargel“ se těší vynikající pověsti. O pěstování chřestu v okolí zámku Walbeck se poprvé pokusil v roce 1923 v dobách inflace právník a major ve výslužbě Dr. Walther Klein-Walbeck. Jeho úspěchy rychle vzbudily zájem místních zemědělců, kteří s jinými polními plodinami nedosahovali na písčitých půdách moc dobrých výnosů. V listopadu 1927 oznámilo 33 zemědělců z Walbecku, že jsou připraveni začít pěstovat chřest na jaře 1928. V první sezóně bylo obděláno 200 jiter chřestových polí (50 hektarů). Dne 1. ledna 1929 založil pan Dr. Walther Klein-Walbeck s 55 walbeckskými pěstiteli chřestu družstvo, které nyní předkládá tuto žádost, s názvem Spargelbaugenossenschaft Walbeck und Umgegend e.G.. Od té doby produkují zemědělci spolupracující v tomto družstvu chřest na družstevním základě a uvádějí ho na trh pod názvem „Walbecker Spargel“. Od roku 1932 do roku 1938 dodali k dražbě do města Straelen 36 000 centů chřestu, což tehdy chudé vsi Walbeck přineslo výnosy ve výši 1,3 milionu říšských marek. V roce 1936 navštívilo vesnici v chřestové sezóně 40 000 milovníků chřestu.

Během druhé světové války bylo pěstování chřestu přerušeno. Obnovilo se po měnové reformě z roku 1948. Dnes má družstvo předkládající žádost 50 členů, kteří chřest pěstují na 80 hektarech.

Píseň „Walbecker Heimatlied“ od autorů Jakoba Schopmanna (text, 1935, zveřejněn v dolnorýnském deníku „Niederrheinische Landeszeitung“ dne 5. července 1935) a jeho syna Helmuta (hudba, 1977) poukazuje na význam, který chřest má pro identitu vesnice Walbeck a jejího okolí:

„Kennst Du mein friedliches Walbeck nicht? (Neznáš Walbeck, vísku mou klidnou)

Das Spargeldorf an der Grenze? (chřestovou vísku na hranici?)

Dort schießt der Spargel in Sonnenlicht (Ve slunečním svitu pazoušky tam rostou)

alljährlich im taufrischen Lenze. (každý rok zjara rosou se třpytící.)“

Každý rok je u příležitosti dvoudenní chřestové slavnosti ve velkém slavnostním průvodu divákům představena chřestová princezna usazená na trůnu na slavnostním voze, která se volí na daný chřestový rok. Reprezentuje chřestovou vesnici Walbeck v rádiu a televizi, na veletrzích a mnoha lidových slavnostech v dolnorýnské oblasti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/13251

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.288.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 288

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 25. září2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2012/C 288/01	Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2012 o jmenování jednoho člena správní rady Evropské agentury pro chemické látky	1

2012/C 288/02	Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2012, kterým se přijímá postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4 Evropské unie na rozpočtový rok 2012	2

2012/C 288/03	Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2012 o jmenování jednoho člena správní rady Evropské agentury pro chemické látky	4

	Evropská komise
2012/C 288/04	Směnné kurzy vůči euru	5

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2012/C 288/05	Oznámení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Změna závazků veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami ( 1 )	6

2012/C 288/06	Oznámení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Výzva k podávání nabídek v souvislosti s pravidelnými leteckými službami v souladu se závazky veřejné služby	7

2012/C 288/07	Reorganizační opatření – Rozhodnutí o uzavření řízení finančního ozdravení společnosti Forte Asigurări SA (Zveřejnění v souladu s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojišťoven)	8

Pojišťovna	Forte Asigurări SA s registrovaným sídlem na adrese Calea Grivitei nr. 6, etaj 5, Sector 1, Bukurešť, Romania, registrovaná v obchodním rejstříku pod č. J40/1814/11.3.1996, registrační číslo 8209593, kterou právně zastupuje Guglielmo Frinzi, generální ředitel
Datum, vstup v platnost a povaha rozhodnutí	Rozhodnutí č. 452 ze dne 7. srpna 2012 o uzavření řízení finančního ozdravení na základě plánu na finanční ozdravení společnosti Forte Asigurări SA.
Příslušné orgány	Komise pro dohled nad pojišťovnami s ústředím na adrese Str. Amiral Constantin Bălescu nr. 18, Sector 1, Bukurešť, Romania, registrační číslo pro daňové účely 14045240/1.7.2001
Dozorčí orgán	Komise pro dohled nad pojišťovnami s ústředím na adrese Str. Amiral Constantin Bălescu nr. 18, Sector 1, Bukurešť, Romania, registrační číslo pro daňové účely 14045240/1.7.2001
Použitelné právní předpisy	Zákon č. 32/2000 o pojišťovnictví a dohledu nad pojišťovnami ve znění pozdějších předpisů

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2012/C 288/08	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	9

2012/C 288/09	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	13


	(1) Text s významem pro EHP