ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.286.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 286 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 55 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
DOPORUČENÍ |
|
|
Evropská centrální banka |
|
2012/C 286/01 |
||
|
II Sdělení |
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2012/C 286/02 |
Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 ) |
|
2012/C 286/03 |
Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 ) |
|
2012/C 286/04 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6490 – EADS/Israel Aerospace Industries/JV) ( 1 ) |
|
2012/C 286/05 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6560 – EQT VI/BSN Medical) ( 1 ) |
|
2012/C 286/06 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.5979 – KGHM/Tauron Wytwarzanie/JV) ( 1 ) |
|
2012/C 286/07 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6628 – Třinecké Železárny/ŽDB Drátovna) ( 1 ) |
|
2012/C 286/08 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6678 – Procter & Gamble/Arbora) ( 1 ) |
|
|
Evropská rada pro systémová rizika |
|
2012/C 286/09 |
||
2012/C 286/10 |
||
|
III Přípravné akty |
|
|
EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA |
|
|
Evropská rada pro systémová rizika |
|
2012/C 286/11 |
||
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2012/C 286/12 |
||
|
Účetní dvůr |
|
2012/C 286/13 |
||
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
2012/C 286/14 |
||
2012/C 286/15 |
||
|
V Oznámení |
|
|
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
Evropská komise |
|
2012/C 286/16 |
||
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Evropská komise |
|
2012/C 286/17 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6720 – OAO VTB Bank/Corporate Commercial Bank/Bulgarian Telecommunications Company) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
DOPORUČENÍ
Evropská centrální banka
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/1 |
DOPORUČENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 14. září 2012
Radě Evropské unie o externím auditorovi Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland
(ECB/2012/20)
2012/C 286/01
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 27.1 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie. |
(2) |
Mandát stávajícího externího auditora Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland skončil po provedení auditu za účetní rok 2011. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2012. |
(3) |
Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2012 až 2016 společnost RSM Farrell Grant Sparks, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
Doporučuje se, aby společnost RSM Farrell Grant Sparks byla jmenována externím auditorem Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland pro účetní roky 2012 až 2016.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 14. září 2012.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/2 |
Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU
Případy, k nimž Komise nevznáší námitku
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/02
Datum přijetí rozhodnutí |
30.7.2012 |
||||||
Odkaz na číslo státní podpory |
SA.35144 (12/N) |
||||||
Členský stát |
Maďarsko |
||||||
Region |
— |
— |
|||||
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Prolongation of Hungarian Liquidity scheme for banks |
||||||
Právní základ |
Article 44 (Chapter VII) of Act CXCIV of 2011 on the Stability of Hungarian Economy |
||||||
Název opatření |
Režim podpory |
— |
|||||
Cíl |
Náprava vážné poruchy v hospodářství |
||||||
Forma podpory |
Zvýhodněná půjčka |
||||||
Rozpočet |
Celkový rozpočet: 11 008 000 HUF (v milionech) |
||||||
Míra podpory |
— |
||||||
Délka trvání programu |
30.7.2012–31.12.2012 |
||||||
Hospodářská odvětví |
Finanční činnosti, kromě pojišťovnictví a penzijního financování |
||||||
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
|
||||||
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:
http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm
Datum přijetí rozhodnutí |
30.7.2012 |
||||||
Odkaz na číslo státní podpory |
SA.35145 (12/N) |
||||||
Členský stát |
Maďarsko |
||||||
Region |
— |
— |
|||||
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Prolongation of the Hungarian bank support scheme |
||||||
Právní základ |
Act CIV of 2008 on the Reinforcement of the Stability of the Financial Intermediary System |
||||||
Název opatření |
Režim podpory |
— |
|||||
Cíl |
Náprava vážné poruchy v hospodářství |
||||||
Forma podpory |
Jiná |
||||||
Rozpočet |
Celkový rozpočet: 300 000 HUF (v milionech) |
||||||
Míra podpory |
— |
||||||
Délka trvání programu |
30.7.2012–31.12.2012 |
||||||
Hospodářská odvětví |
Finanční činnosti, kromě pojišťovnictví a penzijního financování |
||||||
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
|
||||||
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:
http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/4 |
Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU
Případy, k nimž Komise nevznáší námitku
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/03
Datum přijetí rozhodnutí |
27.6.2012 |
||||
Odkaz na číslo státní podpory |
SA.33994 (11/N) |
||||
Členský stát |
Německo |
||||
Region |
Brandenburg |
||||
Název (a/nebo jméno příjemce) |
BFB II (3. Änderung) |
||||
Právní základ |
Haushaltsordnung des Landes Brandenburg mit den zugehörigen Verwaltungsvorschriften vom 21. April 1999 |
||||
Název opatření |
Režim podpory |
||||
Cíl |
Rizikový kapitál |
||||
Forma podpory |
Poskytnutí rizikového kapitálu |
||||
Rozpočet |
Celková částka plánované podpory 30 mil. EUR |
||||
Míra podpory |
— |
||||
Délka trvání programu |
do 31.12.2013 |
||||
Hospodářská odvětví |
Všechna odvětví |
||||
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
|
||||
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:
http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm
Datum přijetí rozhodnutí |
18.6.2012 |
|||||
Odkaz na číslo státní podpory |
SA.34168 (12/N) |
|||||
Členský stát |
Španělsko |
|||||
Region |
Comunidad Autónoma Euskera |
|||||
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Ayudas a la producción editorial de carácter literario en el País Vasco |
|||||
Právní základ |
Orden 2012 de la Consejera de Cultura, por la que se regula y convoca la concesión de ayudas a la producción editorial de carácter literario en euskera |
|||||
Název opatření |
Režim podpory |
|||||
Cíl |
Režim podpory na rozvoj kultury |
|||||
Forma podpory |
Přímá dotace |
|||||
Rozpočet |
|
|||||
Míra podpory |
70 % |
|||||
Délka trvání programu |
do 31.12.2014 |
|||||
Hospodářská odvětví |
Sdělovací prostředky |
|||||
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
|
|||||
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:
http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/6 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ COMP/M.6490 – EADS/Israel Aerospace Industries/JV)
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/04
Dne 16. července 2012 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6490. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/6 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ COMP/M.6560 – EQT VI/BSN Medical)
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/05
Dne 7. srpna 2012 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6560. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/7 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ COMP/M.5979 – KGHM/Tauron Wytwarzanie/JV)
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/06
Dne 23. července 2012 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M5979. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/7 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ COMP/M.6628 – Třinecké Železárny/ŽDB Drátovna)
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/07
Dne 4. září 2012 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6628. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/8 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ COMP/M.6678 – Procter & Gamble/Arbora)
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/08
Dne 27. srpna 2012 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6678. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
Evropská rada pro systémová rizika
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/9 |
VYJÁDŘENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA
ze dne 31. července 2012
předložené Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů v souvislosti s používáním OTC derivátů nefinančními podniky
(ESRB/2012/2)
2012/C 286/09
1. Právní východiska
1.1 |
Čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1) stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je povinen konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) a další příslušné orgány k přípravě návrhů regulačních technických norem stanovujících: a) kritéria pro určení toho, které mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo činností korporátního financování podle čl. 10 odst. 3, a b) hodnoty clearingových prahů, nad něž musí nefinanční podniky provést clearing jejich budoucích derivátových smluv prostřednictvím ústředních protistran, kde jsou tyto hodnoty určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic jednotlivých protistran a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů. |
1.2 |
ESRB obdržela dne 26. června 2012 od ESMA žádost o vyjádření ve výše uvedených otázkách s odkazem na konzultační dokument ESMA zveřejněný 25. června 2012 (2). |
1.3 |
V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a g) a čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (3) přijala generální rada ESRB toto vyjádření, které se zveřejňuje v souladu s článkem 30 rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4). |
2. Ekonomická východiska
2.1 |
OTC derivátové smlouvy používají nefinanční podniky zejména pro účely krytí rizik spojených se svou obchodní činností a činností korporátního financování. Jakákoli definice clearingového prahu by měla ze zásady zajišťovat splnění těchto cílů politik:
|
2.2 |
V řadě tržních segmentů, např. na komoditních trzích, na nichž dříve působily především nefinanční podniky, začalo převládat používání OTC derivátů pro spekulační, investiční nebo obchodní účely. Je to částečně reakce na vstup finančních institucí na tyto trhy, tzv. proces financializace. Z tohoto důvodu je třeba k rizikům spojeným s používáním derivátů nefinančními podniky přistupovat obezřetně. |
2.3 |
Definice obchodní činnosti a činnosti korporátního financování by měly být co možná nejpodrobnější a nejobjektivnější, bez prostoru pro různý výklad nebo arbitráž, neboť důsledky splnění, nebo nesplnění definic by mohly být závažné. |
2.4 |
Po podrobné analýze (5) navrhuje ESRB výpočet prahových hodnot za použití dvoustupňového přístupu s cílem chránit integritu trhu a zajistit jeho transparentnost a nikoli chránit zájmy jednotlivých účastníků trhu. Dalším cílem je zajistit, aby rizika vyplývající z držení derivátů nefinančními podniky byla odpovídajícím způsobem zohledněna. |
2.5 |
Deriváty držené v rámci obchodní činnosti a činnosti korporátního financování nejsou bez rizik, neboť v případě, kdy nejsou vhodným způsobem oceněny, mohou vést k neefektivně vysokému krytí rizik, což může mít systémové dopady. |
2.6 |
Z makroobezřetnostního hlediska je vhodné, aby nefinanční podniky prováděly clearing svých derivátů prostřednictvím ústředních protistran s úhradou marže a nikoli získáváním obdobných služeb od bank za poplatek. Je zde riziko, že bankovní poplatky, které jsou v zásadě zdroje, o něž nefinanční podniky přicházejí, nebudou přiměřeně oceňovat rizika, a to jak z hlediska bank, tak nefinančních podniků. |
3. Definice
Definice obchodní činnosti a činnosti korporátního financování
3.1 |
ESRB vítá práci vykonanou ESMA při definici obchodní činnosti a činnosti korporátního financování a celkově souhlasí s výsledky této práce s těmito výhradami: |
3.2 |
Obchodní činnost nefinančních podniků by měla souviset s konkrétními položkami v rozvaze, tedy především s hlavním předmětem podnikání nefinančního podniku, tzn. se zásobami, závazky, pohledávkami, pozemky, budovami a zařízením. Do definice obchodní činnosti by měl být zaveden pojem „kapitálové výdaje“ a „provozní výdaje“, neboť odkaz na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví by pro účely definice obchodní činnosti nemusel být optimální. Maximální úroveň derivátů spojených s obchodní činností nefinančního podniku by měla odpovídat účetní hodnotě zásob, závazků, pohledávek, pozemků, budov a zařízení vykázané v rozvaze. |
3.3 |
Činnost korporátního financování by měla být definována za použití výkazu peněžních toků nefinančního podniku, přičemž tato činnost by měla být omezena na peněžní toky z financování nefinančního podniku vytvořené během roku. |
Definice clearingových prahů
3.4 |
ESRB vítá činnost vykonanou ESMA při definici clearingových prahů s těmito výhradami: |
3.5 |
Výchozí nízké clearingové prahy nefinančních podniků by měly vycházet z jednoznačných makroobezřetnostních zásad, s možností prahy podle potřeby zvýšit v rámci dalšího přehodnocení, bude-li to považováno za nezbytné. |
3.6 |
Měla by být nalezena rovnováha mezi složitostí výpočtu clearingového prahu a zmírněním rizik spojených s držením OTC derivátů nefinančními podniky. |
3.7 |
Měl by být definován omezený počet druhů OTC derivátů, na které by se vztahovaly rozdílné požadavky z hlediska clearingových prahů. |
3.8 |
Clearingové prahy by neměly být definované podle protistran, neboť by to zvyšovalo složitost úpravy, aniž by z toho plynuly výrazné výhody. |
3.9 |
Pro účely definice clearingových prahů by měly být upřednostněny hrubé tržní hodnoty před hypotetickými hodnotami, neboť by tím bylo dosaženo přesnější představy o tržní hodnotě derivátů držených nefinančními podniky, a tedy i přesnějšího přístupu k riziku, které tyto deriváty pro systém představují. Výpočet clearingových prahů by měl být prováděn s pevnou periodicitou a s možností, aby příslušné orgány tuto periodicitu v době finanční krize zvýšily. |
3.10 |
Clearingový práh pro jednotlivé druhy OTC derivátů by s výhradou kalibrace clearingového prahu jako dvoustupňového postupu v oddíle 4 měl být definován takto:
|
4. Kalibrace clearingového prahu jako dvoustupňový proces
Dvoustupňový proces by měl probíhat takto:
a) |
Nefinanční podniky by měly být přiřazeny ke dvěma podskupinám podle těchto kritérií: a |
b) |
U nefinančních podniků, u nichž je hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se pro každý druh OTC derivátů měly použít tyto prahy:
|
c) |
U nefinančních podniků, u nichž není hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se pro každý druh OTC derivátů měly použít tyto prahy:
|
d) |
U nefinančních podniků, pro něž je hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se měly použít tyto prahy odvozené jako absolutní hodnoty: NCNTFD (x) > ε'
|
e) |
Pro nefinanční podniky, pro něž hodnota definovaná v bodě a) nepřevyšuje hodnotu 0,03, by se měly použít tyto prahy odvozené jako absolutní hodnoty: NCNTFD (x) > γ'
|
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. července 2012.
Předseda ESRB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 21.
(2) Konzultační dokument ESMA, „Draft technical standards for the Regulation on OTC derivatives, CCPs and trade repositories“, zveřejněný na internetových stránkách ESMA na adrese: http://www.esma.europa.eu
(3) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.
(4) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.
(5) Viz odpověď ESRB „Macro-prudential stance on the use of OTC derivatives by non-financial corporations in response to a consultation by ESMA based on Article 10 of the EMIR Regulation“, zveřejněná na internetových stránkách ESRB na adrese: http://www.esrb.europa.eu
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/13 |
VYJÁDŘENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA
ze dne 31. července 2012
předložené Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s čl. 46 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, které se týká způsobilosti zajištění pro ústřední protistrany
(ESRB/2012/3)
2012/C 286/10
1. Právní východiska
1.1 |
Čl. 46 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1) stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je povinen konzultovat přípravu návrhů regulačních technických norem týkajících se způsobilosti zajištění ústředních protistran s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a dalšími příslušnými orgány. Konzultace se konkrétně týká následujících tří otázek: a) typu způsobilého zajištění, které lze považovat za vysoce likvidní, b) srážek hodnoty aktiv a c) podmínek, za kterých mohou ústřední protistrany přijímat jako zajištění záruky komerčních bank. |
1.2 |
Dne 26. června 2012 obdržela ESRB od ESMA žádost o vyjádření k výše uvedeným otázkám s odkazem na konzultační dokument ESMA zveřejněný dne 25. června 2012 (2). |
1.3 |
V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a g) a čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (3) přijala generální rada ESRB toto vyjádření, které je zveřejněno v souladu s článkem 30 rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4). |
1.4 |
ESRB v rámci svého mandátu vymezeného v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 dohlíží na finanční systém definovaný v čl. 2 písm. b) (5) nařízení (EU) č. 1092/2010, přičemž tento dohled se vztahuje i na infrastruktury finančního systému, jako jsou ústřední protistrany, a jejich roli v rámci finančního systému. |
2. Ekonomický kontext
2.1 |
Ústřední protistrany představují klíčové uzly finančního systému a jejich role poroste, jakmile dojde k implementaci iniciativy přijaté představiteli skupiny G20 v Pittsburghu v roce 2009, jejímž cílem je centrální clearing všech standardizovaných OTC derivátů. Právní předpisy by měly být navrhovány tak, aby reflektovaly makroobezřetnostní obavy z procykličnosti. ESRB se domnívá, že se otázka procykličnosti nesmí omezovat pouze na bezprostřední vliv na odolnost samotných ústředních protistran, ale musí se také zabývat vlivem jednání ústředních protistran na širší finanční systém. |
2.2 |
ESRB považuje potenciální využívání srážek a marží u zajištění jakožto makroobezřetnostních nástrojů za klíčový aspekt, který by měly příslušné makroobezřetnostní orgány zvážit v prvním plánovaném přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů (European Market Infrastructure Regulation, EMIR). |
2.3 |
ESRB si je vědoma, že omezování procykličnosti by mělo být věnováno maximální úsilí, přesto by ale nikdy nemělo dojít k ohrožení odolnosti ústředních protistran. |
3. Typ zajištění, které lze považovat za vysoce likvidní
3.1 |
Z požadavku na nízké úvěrové riziko by měla být vyňata informace o zemi, ve které je emitent usazen, neboť toto riziko je v běžných případech již zváženo v hodnocení úvěrového rizika emitenta. |
3.2 |
Ústřední protistrany by si měly být do velké míry jisté, že převoditelnost a hodnota zajištění:
|
3.3 |
Ústřední protistrany by měly mít vhodné právní a provozní záruky, které zajistí využití přeshraničního zajištění ve správnou dobu. |
3.4 |
Zajištění vydané členy clearingového systému by mělo být přijato pouze při dodržení následujících obezřetnostních opatření:
|
3.5 |
Měly by být nastaveny souhrnné limity odpovídající seskupení zajištění, neboť čím obtížnější je dosáhnout diverzifikace, tím omezenější je škála způsobilého zajištění. |
3.6 |
Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost trhu, měly by právní předpisy jasně stanovit, zda mohou ústřední protistrany opětovně použít nebo přijmout již použité zajištění, a to vzhledem k jeho silným makroobezřetnostním důsledkům. |
3.7 |
Způsobilost a využití zajištění ústředními protistranami by měly odpovídat požadavkům na transparentnost tak, aby bylo orgánům dohledu umožněno sledovat tržní chování a rozdělení rizik u poskytnutého zajištění. |
3.8 |
Právní předpisy upravující způsobilost zajištění by měly být obezřetně prováděny a pravidelně revidovány tak, aby bylo zajištěno pečlivé posouzení systémového rizika. |
4. Srážky zajištění
4.1 |
Srážky hodnoty by měly být nastaveny obezřetně a definovány konzervativním způsobem tak, aby byly ústřední protistrany chráněny a zamezilo se procyklickým účinkům. |
4.2 |
Z hlediska finanční stability je vhodné omezit procyklické změny kritérií přijatelnosti a srážek zajištění ústředních protistran. Provádění srážek by mělo být navrženo takovým způsobem, aby v obdobích, kdy je situace na trhu napjatá, docházelo k co nejmenšímu počtu náhlých a velkých nárůstů. |
4.3 |
V souvislosti s měnícími se tržními podmínkami je rovněž nezbytné vyžadovat transparentní a předvídatelné procesy, jejichž prostřednictvím dochází k úpravě srážek. |
4.4 |
S ohledem na zásady Výboru pro finanční stabilitu (FSB), které byly schváleny na vrcholné schůzce představitelů skupiny G20 v Mexico City v roce 2012, je nezbytné se vyvarovat automatického spoléhání se na úvěrové ratingy ratingových agentur (6). |
4.5 |
Za účelem zamezení procyklických účinků by ústřední protistrany měly mít povinnost prokázat příslušnému orgánu, že u nich nedochází k žádné mechanické aktivaci. Právní předpisy by měly být v souladu se zásadami FSB o snížení závislosti na hodnocení ratingových agentur. |
5. Podmínky, za nichž mohou být záruky komerčních bank přijaty jako zajištění
5.1 |
Právní předpisy by měly určit spolehlivou stranu pro držbu zajištění, které kryje záruky komerčních bank. |
5.2 |
Záruky komerčních bank by měly být používány jen v omezené míře a nižší koncentraci, než se uplatňuje na ostatní způsobilá zajištění. |
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. července 2012.
Předseda ESRB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 39.
(2) Konzultační document ESMA „Draft technical standards for the Regulation on OTC derivatives, CCPs and trade repositories“, zveřejněný na internetových stránkách ESMA: http://www.esma.europa.eu
(3) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.
(4) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.
(5) Čl. 2 písm. b) stanoví, že „finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční institutce, trhy, produkty a tržní infrastruktury.
(6) FSB, „Principles for reducing reliance on CRA ratings“, 27. října 2010, zvláště Zásada III.4, k dispozici na internetových stránkách FSB: http://www.financialstabilityboard.org
III Přípravné akty
EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
Evropská rada pro systémová rizika
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/16 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA
ze dne 13. července 2012,
kterým se provádějí pravidla o ochraně údajů v Evropské radě pro systémová rizika
(ESRB/2012/1)
2012/C 286/11
GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,
s ohledem na článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (1), a zejména s ohledem na čl. 24 odst. 8 a přílohu tohoto nařízení,
po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 45/2001 vymezuje zásady a pravidla, jež platí pro všechny orgány a instituce Evropské unie, a zakotvuje funkci inspektora ochrany údajů, kterého jmenuje každý orgán a instituce Unie. |
(2) |
Podle čl. 24 odst. 8 nařízení (ES) č. 45/2001 musí každý orgán nebo instituce Unie přijmout další prováděcí pravidla týkající se inspektora ochrany údajů v souladu s ustanoveními přílohy tohoto nařízení. |
(3) |
Je vhodné zakotvit ustanovení o správcích a koordinátorech ochrany údajů, jejichž úkoly a povinnosti souvisejí s úkoly a povinnostmi inspektora ochrany údajů, a dále ustanovení upravující práva subjektů údajů, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
ODDÍL 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto rozhodnutí stanoví pravidla, která se týkají:
a) |
jmenování a postavení inspektora ochrany údajů Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), jakož i jeho úkolů, povinností a pravomocí; |
b) |
funkce, úkolů a povinností správců a koordinátorů ochrany údajů; |
c) |
výkonu práv subjekty údajů. |
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) |
„správcem“ vedoucí organizační jednotky, která určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů; |
b) |
„koordinátorem ochrany údajů“ zaměstnanec, který správci napomáhá při plnění jeho povinností v oblasti ochrany údajů. Tato osoba je odborníkem v oblasti správy záznamů. |
ODDÍL 2
INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ
Článek 3
Jmenování, postavení a organizační záležitosti
1. Generální rada:
a) |
jmenuje inspektora ochrany údajů, jehož služební postavení je dostatečně vysoké na to, aby splňoval požadavky článku 24 nařízení (ES) č. 45/2001; |
b) |
stanoví délku funkčního období inspektora ochrany údajů v rozmezí od dvou do pěti let. |
2. Generální rada zajistí, aby inspektor ochrany údajů mohl své úkoly a povinnosti vykonávat nezávisle. Aniž je tato nezávislost dotčena, osoby, které hodnotí, jak inspektor ochrany údajů plní své úkoly a povinnosti, před provedením tohoto hodnocení konzultují evropského inspektora ochrany údajů.
3. Příslušný správce zajistí, aby byl inspektor ochrany údajů neprodleně informován:
a) |
vyskytne-li se záležitost, která souvisí či by mohla souviset s ochranou údajů, a |
b) |
o veškeré komunikaci mezi ESRB a osobami mimo ESRB, která souvisí s používáním nařízení (ES) č. 45/2001, zejména o veškeré komunikaci s evropským inspektorem ochrany údajů. |
4. Generální rada může jmenovat zástupce inspektora ochrany údajů, na něhož se vztahuje čl. 24 odst. 1, 2 a 6 nařízení (ES) č. 45/2001. Zástupce inspektora ochrany údajů napomáhá inspektorovi ochrany údajů při plnění jeho úkolů a povinností a v případě nepřítomnosti inspektora ochrany údajů zastupuje.
5. Zaměstnanec, který inspektorovi ochrany údajů napomáhá se záležitostí týkající se ochrany údajů, jedná výlučně podle pokynů inspektora ochrany údajů.
6. Inspektor ochrany údajů může být z funkce odvolán se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů, pokud přestane splňovat podmínky požadované k výkonu svých úkolů a povinností.
Článek 4
Úkoly a povinnosti inspektora ochrany údajů
Při plnění úkolů vymezených v článku 24 nařízení (ES) č. 45/2001 a v příloze tohoto nařízení plní inspektor ochrany údajů následující povinnosti, přičemž bere v úvahu informace od sekretariátu ESRB:
a) |
v rámci ESRB zvyšuje povědomí o otázkách z oblasti ochrany údajů a podporuje kulturu ochrany osobních údajů; |
b) |
poskytuje generální radě, řídícímu výboru, sekretariátu, správci a koordinátorovi ochrany údajů stanovisko v otázkách týkajících se uplatňování ustanovení o ochraně údajů v ESRB. Generální rada, řídící výbor, sekretariát, dotčený správce či fyzická osoba může inspektora ochrany údajů konzultovat o jakékoli otázce týkající se výkladu nebo používání nařízení (ES) č. 45/2001; |
c) |
spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů, a to jak na jeho žádost, tak ze svého vlastního podnětu, a odpovídá na žádosti, které evropský inspektor ochrany údajů podá inspektorovi ochrany údajů ESRB; |
d) |
určuje, zda zpracování údajů může představovat zvláštní rizika ve smyslu článku 27 nařízení (ES) č. 45/2001, a podléhá tak předběžné kontrole. Je-li to třeba, konzultuje inspektor ochrany údajů dotčeného správce. V případě pochyb o nezbytnosti předběžné kontroly je konzultován evropský inspektor ochrany údajů v souladu s čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 45/2001; |
e) |
na žádost generální rady, řídícího výboru, sekretariátu či fyzické osoby nebo z vlastního podnětu prošetřuje záležitosti, které přímo souvisejí s úkoly a povinnostmi inspektora ochrany údajů, a podává zprávu o výsledku šetření osobě, která o šetření požádala. Inspektor ochrany údajů posuzuje otázky a skutečnosti nestranně a s náležitým ohledem na práva subjektu údajů. Považuje-li to inspektor ochrany údajů za vhodné, informuje odpovídajícím způsobem všechny další dotčené osoby. Je-li žadatelem fyzická osoba či jedná-li žadatel jménem fyzické osoby, inspektor ochrany údajů v nejvyšší možné míře zajistí, aby žádost byla důvěrná, ledaže dotčený subjekt údajů dá jednoznačný souhlas, aby s žádostí bylo nakládáno jinak; |
f) |
spolupracuje s inspektory ochrany údajů jiných orgánů a institucí Unie zejména formou výměny zkušeností a sdílení know-how a tak, že ECB zastupuje ve všech diskusích – s výjimkou soudních řízení – týkajících se otázek ochrany údajů a |
g) |
předkládá roční pracovní plán a výroční zprávu o činnosti inspektora ochrany údajů generální radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů. |
Článek 5
Pravomoci inspektora ochrany údajů
1. Inspektor ochrany údajů může:
a) |
od sekretariátu ESRB vyžadovat stanovisko k jakékoli otázce, která souvisí s úkoly a povinnostmi inspektora ochrany údajů; |
b) |
vydat stanovisko k zákonnosti stávajícího či navrhovaného zpracování či k jakékoli otázce týkající se oznámení zpracování; |
c) |
upozornit vedoucího sekretariátu ESRB na jakýkoli případ, kdy zaměstnanec neplní povinnosti podle nařízení (ES) č. 45/2001; |
d) |
mít kdykoli přístup k údajům, které jsou předmětem zpracování osobních údajů, a přístup do všech kanceláří, do zařízení pro zpracování údajů a přístup k nosičům dat; |
e) |
být zapojen do přípravy interních pravidel o ochraně osobních údajů v ESRB; |
f) |
vést anonymní seznam písemných žádostí subjektů údajů, pokud se týká výkonu jejich práv, a |
g) |
plnit další úkoly uvedené v příloze nařízení (ES) č. 45/2001. |
2. Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoc správce, je inspektor ochrany údajů v mezích svého mandátu oprávněn podepisovat korespondenci, kterou sám připravil.
ODDÍL 3
SPRÁVCE A KOORDINÁTOR OCHRANY ÚDAJŮ
Článek 6
Úkoly a povinnosti správců a koordinátorů ochrany údajů
1. Správci zajistí, aby veškerá zpracování osobních údajů, k nimž dochází v rámci sekce, za níž jsou odpovědní, probíhalo v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
2. Při plnění povinnosti napomáhat inspektorovi ochrany údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů při plnění jejich povinností poskytnou správci těmto inspektorům úplné informace, zpřístupní osobní údaje a odpoví na otázky ve lhůtě 20 pracovních dnů od přijetí žádosti.
3. Správci inspektora ochrany údajů včas informují o tom, že jim byla zaslána žádost o přístup k osobním údajům, jejich opravu, zablokování či výmaz, či žádost týkající se práva subjektu údajů podat námitky nebo jakákoli stížnost, jež se týká záležitosti z oblasti ochrany údajů.
4. Aniž jsou dotčeny povinnosti správců:
a) |
koordinátoři ochrany údajů pomáhají správcům při plnění jejich povinností, a to na žádost správců nebo z vlastního podnětu. V rámci této pomoci koordinátoři ochrany údajů postupují v součinnosti se zaměstnanci správců, kteří jim poskytnou nezbytné informace. Podle uvážení příslušného správce může tento postup zahrnovat i zpřístupnění osobních údajů, za jejichž zpracování tento správce nese odpovědnost. |
b) |
koordinátoři ochrany údajů pomáhají inspektorovi ochrany údajů:
|
Článek 7
Oznamování
1. Před zavedením nových postupů pro zpracování osobních údajů oznámí příslušný správce tuto skutečnost inspektorovi ochrany údajů pomocí on-line rozhraní, které je přístupné na internetových stránkách inspektora ochrany údajů v rámci intranetu ESRB. Veškerá zpracování, která podléhají předběžné kontrole podle čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 45/2001, se před tím, než budou zavedena, oznamují s dostatečným předstihem, aby je mohl předběžně zkontrolovat evropský inspektor ochrany údajů.
2. Příslušný správce inspektora ochrany údajů neprodleně informuje o veškerých změnách, které ovlivňují informace uvedené v oznámení, které již bylo inspektorovi ochrany údajů předloženo.
ODDÍL 4
PRÁVA SUBJEKTŮ ÚDAJŮ
Článek 8
Rejstřík
Rejstřík, který inspektor ochrany údajů vede podle článku 26 nařízení (ES) č. 45/2001, slouží jako seznam všech zpracování týkajících se osobních údajů, k nimž v ESRB dochází. Subjekty údajů mohou informace obsažené v rejstříku využít k výkonu svých práv podle článků 13 až 19 nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 9
Výkon práv subjektů údajů
1. Kromě práva být dostatečně informováni o zpracování svých osobních údajů se subjekty údajů mohou obrátit na příslušného správce za účelem výkonu svých práv podle článků 13 až 19 nařízení (ES) č. 45/2001, jak je uvedeno níže:
a) |
tato práva může vykonávat pouze subjekt údajů nebo jeho oprávněný zástupce. Tyto osoby mohou tato práva vykonávat bezplatně; |
b) |
žádost o výkon těchto práv se příslušnému správci podává písemně. Správce přijme žádost pouze tehdy, pokud byla náležitě ověřena totožnost žadatele, případně jeho oprávnění zastupovat subjekt údajů. Správce subjektu údajů neprodleně písemně oznámí, zda byla jeho žádost přijata či nikoli. Byla-li žádost odmítnuta, uvede správce důvody tohoto odmítnutí; |
c) |
kdykoli v průběhu tří kalendářních měsíců od přijetí žádosti umožní správce přístup ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 45/2001 tak, že v závislosti na tom, jakou formu subjekt údajů upřednostňuje, mu umožní do těchto údajů nahlédnout na místě nebo získat kopie těchto údajů. |
d) |
nedodrží-li správce lhůtu uvedenou v odstavci b) či c), mohou se subjekty údajů obrátit na inspektora ochrany údajů. V případě zjevného zneužití práv subjektem údajů může správce odkázat subjekt práv na inspektora ochrany údajů. Pokud je případ postoupen inspektorovi ochrany údajů, inspektor ochrany údajů rozhodne ve věci a o dalším vhodném postupu. Pokud se subjekt údajů a správce neshodnou, mají oba právo konzultovat inspektora ochrany údajů. |
2. Před podáním stížnosti k evropskému inspektorovi ochrany údajů mohou zaměstnanci konzultovat inspektora ochrany údajů.
Článek 10
Výjimka a omezení
1. Byl-li inspektor ochrany údajů konzultován předem, může správce omezit práva uvedená v článcích 13 až 17 nařízení (ES) č. 45/2001 z důvodů a za podmínek uvedených v článku 20 nařízení (ES) č. 45/2001.
2. Jakákoli dotčená osoba může evropského inspektora ochrany údajů požádat, aby postupoval podle čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 11
Šetření
1. Žádosti o provedení šetření podle bodu 1 přílohy nařízení (ES) č. 45/2001 se inspektorovi ochrany údajů podávají písemně.
2. Do 20 pracovních dnů od přijetí žádosti zašle inspektor ochrany údajů žadateli potvrzení o přijetí.
3. Inspektor ochrany údajů může záležitost vyšetřit na místě a může vyžadovat písemné vyjádření příslušného správce. Příslušný správce své vyjádření inspektorovi ochrany údajů poskytne do 20 pracovních dnů od přijetí žádosti inspektora ochrany údajů. Inspektor ochrany údajů může požádat o dodatečné informace či o pomoc sekretariát. Tyto informace či pomoc se poskytnou do 20 pracovních dnů ode dne, kdy o ně inspektor ochrany údajů požádal.
4. Inspektor ochrany údajů podá žadateli zprávu o výsledku šetření do tří kalendářních měsíců od přijetí žádosti.
ODDÍL 5
VSTUP V PLATNOST
Článek 12
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 13. července 2012.
Předseda ESRB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/20 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
21. září 2012
2012/C 286/12
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,2988 |
JPY |
japonský jen |
101,58 |
DKK |
dánská koruna |
7,4549 |
GBP |
britská libra |
0,79870 |
SEK |
švédská koruna |
8,4956 |
CHF |
švýcarský frank |
1,2110 |
ISK |
islandská koruna |
|
NOK |
norská koruna |
7,4215 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
24,803 |
HUF |
maďarský forint |
282,24 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
LVL |
lotyšský latas |
0,6962 |
PLN |
polský zlotý |
4,1297 |
RON |
rumunský lei |
4,5173 |
TRY |
turecká lira |
2,3314 |
AUD |
australský dolar |
1,2365 |
CAD |
kanadský dolar |
1,2654 |
HKD |
hongkongský dolar |
10,0682 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,5601 |
SGD |
singapurský dolar |
1,5893 |
KRW |
jihokorejský won |
1 453,66 |
ZAR |
jihoafrický rand |
10,7305 |
CNY |
čínský juan |
8,1895 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,3932 |
IDR |
indonéská rupie |
12 410,27 |
MYR |
malajsijský ringgit |
3,9611 |
PHP |
filipínské peso |
54,109 |
RUB |
ruský rubl |
40,2662 |
THB |
thajský baht |
40,016 |
BRL |
brazilský real |
2,6289 |
MXN |
mexické peso |
16,6641 |
INR |
indická rupie |
69,4400 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
Účetní dvůr
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/21 |
Zvláštní zpráva č. 12/2012 „Podařilo se Komisi a Eurostatu zkvalitnit proces tvorby spolehlivé a důvěryhodné evropské statistiky?“
2012/C 286/13
Evropský účetní dvůr Vás tímto informuje o vydání zvláštní zprávy č. 12/2012 „Podařilo se Komisi a Eurostatu zkvalitnit proces tvorby spolehlivé a důvěryhodné evropské statistiky?“.
Zpráva je k dispozici k nahlédnutí či stažení na internetové stránce Účetního dvora http://eca.europa.eu
Výtisk zprávy lze získat zdarma po zaslání žádosti Účetnímu dvoru na adresu:
Evropský účetní dvůr |
oddělení „Audit: příprava zpráv“ |
12, rue Alcide de Gasperi |
1615 Luxembourg |
LUXEMBOURG |
Tel. +352 4398-1 |
E-mail: eca-info@eca.europa.eu |
nebo vyplněním elektronické objednávky na internetové stránce EU Bookshop.
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/22 |
Informace členských států o ukončení rybolovu
2012/C 286/14
V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:
Datum a čas ukončení |
10.8.2012 |
Doba trvání |
10.8.2012–31.12.2012 |
Členský stát |
Belgie |
Populace nebo skupina populací |
SOL/8AB. |
Druh |
Jazyk obecný (Solea solea) |
Oblast |
VIIIa a VIIIb |
Druh(y) rybářského plavidla |
— |
Referenční číslo |
FS21TQ43 |
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/22 |
Informace členských států o ukončení rybolovu
2012/C 286/15
V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:
Datum a čas ukončení |
10.2.2012 |
Doba trvání |
10.2.2012–31.12.2012 |
Členský stát |
Španělsko |
Populace nebo skupina populací |
MAC/2CX14- |
Druh |
Makrela obecná (Scomber scombrus) |
Oblast |
Oblasti VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe, vody EU a mezinárodní vody oblasti Vb a mezinárodní vody oblastí IIa, XII a XIV |
Druh(y) rybářského plavidla |
— |
Referenční číslo |
FS34TQ44 |
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
V Oznámení
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Evropská komise
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/23 |
Výzva k předkládání návrhů – Program Kultura (2007–2013)
Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí země); a podpora evropských subjektů aktivně působících na evropské úrovni v oblasti kultury
2012/C 286/16
ÚVOD
Tato výzva k předkládání návrhů vychází z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES (1) ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013), dále jen „program Kultura“. Podrobné podmínky této výzvy k předkládání návrhů lze nalézt v Průvodci programem pro program Kultura (2007–2013), který byl zveřejněn na internetových stránkách portálu Europa (viz bod VIII). Průvodce programem představuje nedílnou součást této výzvy k předkládání návrhů.
I. Cíle
Program Kultura byl zřízen s cílem posílit kulturní prostor sdílený Evropany a založený na společném kulturním dědictví prostřednictvím rozvoje kulturní spolupráce mezi kulturními činiteli zemí účastnících se programu (2) s cílem podpořit utváření evropského občanství.
Program má tři konkrétní cíle:
— |
posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury, |
— |
podporovat nadnárodní pohyb kulturních a uměleckých děl a produktů, a |
— |
podporovat dialog mezi kulturami. |
Program zaujímá pružný interdisciplinární přístup a zaměřuje se na potřeby, které kulturní činitelé určili během veřejných konzultací předcházejících jeho vypracování.
II. Linie
Tato výzva se týká těchto linií programu Kultura:
1. Podpora projektů kulturní spolupráce (linie 1.1, 1.2.1 a 1.3.5)
Kulturní organizace dostávají podporu na projekty přeshraniční spolupráce a tvorbu a provádění kulturních a uměleckých aktivit.
Hlavním záměrem této linie je přispět ke spolupráci organizací, jako jsou divadla, muzea, profesní sdružení, výzkumná střediska, univerzity, kulturní instituce a veřejné orgány z různých zemí, které se účastní programu Kultura, aby různá odvětví pracovala společně a rozšiřovala svůj kulturní a umělecký dosah přes hranice.
Tato linie je rozdělena do tří kategorií, které jsou podrobně popsány níže.
Linie 1.1: Víceleté projekty spolupráce (na období tří až pěti let)
Cílem této první kategorie je upevnit víceleté, nadnárodní kulturní vztahy tím, že bude poskytnuta podpora minimálně šesti kulturním činitelům z nejméně šesti způsobilých zemí, kteří budou spolupracovat v rámci jednotlivých odvětví a napříč nimi na společných kulturních činnostech po dobu tří až pěti let. K dispozici jsou finanční prostředky v rozmezí od minimálně 200 000 EUR do maximálně 500 000 EUR ročně, přičemž podpora EU je omezena maximálně na 50 % celkových způsobilých nákladů. Účelem finančních prostředků je napomoci vybudování nebo rozšíření zeměpisného dosahu projektu a zajištění jeho udržitelnosti i po uplynutí období financování.
Linie 1.2.1: Projekty spolupráce (na období až 24 měsíců)
Druhá kategorie se týká akcí, na nichž se podílejí alespoň tři kulturní činitelé, kteří pracují v rámci jednotlivých odvětví a napříč nimi, z alespoň tří způsobilých zemí maximálně po dobu dvou let. Tato kategorie se zaměřuje zejména na akce, které hledají možnosti dlouhodobé spolupráce. K dispozici jsou finanční prostředky v rozmezí od 50 000 EUR do 200 000 EUR, přičemž podpora EU je omezena maximálně na 50 % celkových způsobilých nákladů.
Linie 1.3.5: Projekty spolupráce se třetími zeměmi (na období až 24 měsíců)
Třetí kategorie se zaměřuje na podporu projektů kulturní spolupráce, jejichž cílem je kulturní výměna mezi zeměmi, které se účastní programu Kultura, a třetími zeměmi, které uzavřely s EU dohody o přidružení nebo o spolupráci, pokud tyto dohody obsahují ustanovení o kultuře. Každoročně jsou pro daný rok vybrány jedna nebo více třetích zemí. Tato/tyto země je/jsou každoročně uvedena/y na internetových stránkách programu (viz bod VII) v řádném termínu před lhůtou k předkládání návrhů.
Tato akce musí obsahovat prvek konkrétní mezinárodní spolupráce. Projekty spolupráce musí zahrnovat nejméně tři kulturní činitele z nejméně tří způsobilých zemí a kulturní spolupráci s nejméně jednou organizací z vybrané třetí země a/nebo zahrnovat kulturní aktivity prováděné ve vybraných třetích zemích. K dispozici jsou finanční prostředky v rozmezí od 50 000 EUR maximálně do 200 000 EUR, přičemž podpora EU je omezena maximálně na 50 % celkových způsobilých nákladů.
2. Projekty literárních překladů (na období až 24 měsíců) (linie 1.2.2)
Tato linie se týká podpory určené na překladatelské projekty. Cílem podpory EU určené na literární překlady je posílit znalosti literatury a literárního dědictví jiných evropských národů tím, že bude podpořen oběh literárních děl mezi jednotlivými zeměmi. Nakladatelství mohou získat granty na překlad a vydání děl krásné literatury z jednoho evropského jazyka do druhého. K dispozici jsou finanční prostředky v rozmezí od 2 000 EUR do 60 000 EUR, přičemž podpora EU je omezena maximálně na 50 % celkových způsobilých nákladů.
3. Podpora evropským kulturním festivalům (projekty na období až 12 měsíců) (linie 1.3.6)
Cílem této linie je podporovat festivaly, které mají evropský rozměr a přispívají k uskutečňování obecných cílů programu (tzn. mobilitě odborníků, pohybu děl a dialogu mezi kulturami).
Maximální výše grantu činí 100 000 EUR, což představuje nejvýše 60 % způsobilých nákladů. Podporu lze poskytnout pro jeden ročník festivalu.
4. Podpora organizací aktivně působících v oblasti kultury na evropské úrovni (linie 2) (granty na provozní náklady na období 12 měsíců)
Kulturní organizace, které působí nebo chtějí působit v oblasti kultury na evropské úrovni, mohou získat podporu na své provozní náklady. Tato linie programu je zaměřena na organizace, které podporují vědomí sdílené kulturní zkušenosti se skutečně evropským rozměrem.
V rámci této linie se udělují granty na podporu provozních nákladů vynakládaných na stálou činnost přijímajících organizací. Tento grant se zcela liší od jiných grantů, které je možno udělit v rámci jiných linií programu.
Způsobilé získat tento grant jsou tři kategorie organizací:
a) |
vyslanci; |
b) |
sítě prosazující kulturní zájmy; |
c) |
platformy pro strukturovaný dialog. |
K dispozici jsou maximální prostředky podle požadované kategorie, přičemž podpora EU je omezena maximálně na 80 % celkových způsobilých nákladů.
5. Projekty spolupráce organizací činných v oblasti analýzy kulturní politiky (na období až 24 měsíců) (linie 3.2)
Tato kategorie se snaží podporovat projekty spolupráce soukromých nebo veřejných organizací (jako jsou kulturní oddělení vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů, kulturní observatoře nebo nadace, katedry univerzit specializované na kulturní záležitosti, profesionální organizace a sítě), které mají přímé a praktické zkušenosti v oblasti analýz, odhadů či hodnocení vlivu kulturních politik na místní, regionální, vnitrostátní nebo evropské úrovni ve vztahu k jednomu nebo několika ze tří cílů Evropského programu pro kulturu (3):
— |
podpora kulturní rozmanitosti a dialogu mezi kulturami, |
— |
podpora kultury, která je katalyzátorem tvořivosti, v rámci lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, |
— |
podpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů Unie, provádění Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (4). |
Akce musí zahrnovat alespoň tři organizace usazené nejméně ve třech zemích účastnících se programu.
Maximální výše grantu činí 120 000 EUR ročně, které mohou představovat nejvýše 60 % způsobilých nákladů.
III. Způsobilé činnosti a způsobilí žadatelé
Program je otevřen zájemcům ze všech kategorií kulturních subjektů, a sice za předpokladu, že tyto organizace vyvíjejí nevýdělečnou kulturní činnost. Audiovizuální kulturní odvětví a činnosti (včetně filmových festivalů), které jsou již zahrnuty do programu MEDIA, nejsou způsobilé v rámci programu Kultura. Avšak organizace, jejichž hlavní činnost spadá do audiovizuálního odvětví a které vyvíjejí nevýdělečnou činnost, jsou způsobilé v rámci linie 2 programu Kultura, v kategorii „Sítě“, protože v rámci programu MEDIA taková podpora neexistuje.
Způsobilí žadatelé musí:
— |
být veřejnou (5) nebo soukromou organizací s právní subjektivitou, jejíž hlavní činnost spadá do oblasti kultury (kulturní a tvůrčí oblasti), a |
— |
mít sídlo v jedné ze způsobilých zemí. |
Fyzické osoby nejsou pro žádost o grant v rámci tohoto programu způsobilé.
IV. Způsobilé země
V rámci tohoto programu jsou způsobilými zeměmi:
— |
členské státy EU (6), |
— |
země EHP (7) (Island, Lichtenštejnsko, Norsko), |
— |
Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko a Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina. |
V. Kritéria pro udělení
Linie 1.1, 1.2.1 a 1.3.5:
— |
Rozsah, v jakém může daný projekt vytvořit evropskou přidanou hodnotu |
— |
Vhodnost činností vzhledem ke konkrétním cílům programu |
— |
Rozsah, v jakém jsou navrhované činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence |
— |
Kvalita partnerství mezi koordinátorem a spoluorganizátory |
— |
Rozsah, v jakém činnosti mohou vytvořit výsledky, které dosahují cílů programu |
— |
Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny |
— |
Rozsah, v jakém mohou činnosti vytvořit dlouhotrvající účinek (udržitelnost) |
— |
Rozměr mezinárodní spolupráce (pouze u projektů spolupráce se třetími zeměmi, linie 1.3.5) |
Linie 1.2.2:
— |
Rozsah, v jakém může daný projekt vytvořit skutečnou evropskou přidanou hodnotu, a vhodnost činností vzhledem k cílům programu |
— |
Rozsah, v jakém jsou navrhované činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence |
— |
Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny |
Linie 1.3.6:
— |
Evropská přidaná hodnota a evropský rozměr navrhovaných činností |
— |
Kvalita a inovativnost programu festivalu |
— |
Dopad na cílovou skupinu |
— |
Účast evropských profesionálů a kvalita jejich předpokládané vzájemné výměny |
Linie 2:
— |
Rozsah, v jakém mohou pracovní program a návazné činnosti vytvořit skutečnou evropskou přidanou hodnotu, a evropský rozměr navrhovaných činností |
— |
Vhodnost pracovního programu a návazných činností vzhledem ke konkrétním cílům programu |
— |
Rozsah, v jakém jsou navrhovaný pracovní program a návazné činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence |
— |
Rozsah, v jakém mohou navrhovaný pracovní program a návazné činnosti vytvořit výsledky, které zasáhnou co nejvíce osob, přímo i nepřímo |
— |
Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny |
— |
Rozsah, v jakém mohou činnosti vytvořit vhodnou úroveň udržitelnosti (dlouhodobé výsledky a spolupráce) a rovněž znásobovat počet možných realizátorů |
Linie 3.2:
— |
Rozsah, v jakém může daný projekt vytvořit evropskou přidanou hodnotu |
— |
Vhodnost činností vzhledem ke konkrétním cílům programu ve spojení s Evropským programem pro kulturu |
— |
Rozsah, v jakém jsou navrhované činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence |
— |
Kvalita partnerství mezi koordinátorem a spoluorganizátory |
— |
Rozsah, v jakém činnosti mohou vytvořit výsledky, které dosahují cílů programu |
— |
Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny |
— |
Rozsah, v jakém mohou činnosti vytvořit dlouhotrvající účinek (udržitelnost) |
VI. Rozpočet
Na období 2007–2013 byl na program vyčleněn rozpočet celkem ve výši 400 milionů EUR (8). Na rok 2013 je určena částka přibližně 60 milionů EUR
Na návrh Komise schvaluje rozdělení ročního rozpočtu na jednotlivé linie (v souladu s níže uvedenými částkami) programový výbor.
Předpokládaný rozpočet na rok 2013 pro tyto linie:
Linie 1.1 |
Víceleté projekty spolupráce |
24 000 000 EUR |
Linie 1.2.1 |
Projekty spolupráce |
21 100 000 EUR |
Linie 1.2.2 |
Projekty literárních překladů |
3 899 263 EUR |
Linie 1.3.5 |
Projekty spolupráce se třetími zeměmi |
2 650 000 EUR |
Linie 1.3.6 |
Podpora evropským kulturním festivalům |
2 700 000 EUR |
Linie 2 |
Podpora organizací aktivně působících v oblasti kultury na evropské úrovni |
6 100 000 EUR |
Linie 3.2 |
Projekty spolupráce mezi organizacemi zapojenými do analýzy kulturní politiky dans l'analyse des politiques culturelles |
700 000 EUR |
VII. Uzávěrky pro podání žádostí
Linie |
Uzávěrka pro podání žádostí |
|
Linie 1.1 |
Víceleté projekty spolupráce |
7. listopadu 2012 |
Linie 1.2.1 |
Projekty spolupráce |
7. listopadu 2012 |
Linie 1.2.2 |
Projekty literárních překladů |
6. února 2013 |
Linie 1.3.5 |
Projekty spolupráce se třetími zeměmi |
3. května 2013 |
Linie 1.3.6 |
Podpora evropským kulturním festivalům |
5. prosince 2012 |
Linie 2 |
Podpora organizací aktivně působících v oblasti kultury na evropské úrovni |
10. října 2012 |
Linie 3.2 |
Projekty spolupráce mezi organizacemi zapojenými do analýzy kulturní politiky dans l'analyse des politiques culturelles |
7. listopadu 2012 |
Pokud lhůta pro předkládání návrhů připadne na víkend nebo státní svátek v zemi žadatele, není možné ji prodloužit a žadatelé musí tuto skutečnost vzít v úvahu při plánování předložení svého návrhu.
Způsob podání a adresa pro zasílaní návrhů jsou k nalezení v Průvodci pro program Kultura, na stránkách uvedených v kapitole VIII.
VIII. Doplňující informace
Podrobné podmínky k předkládání návrhů lze nalézt v Průvodci pro program Kultura na těchto internetových stránkách:
Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu
http://ec.europa.eu/culture/index_en.htm
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast
http://eacea.ec.europa.eu/culture/index_en.htm
(1) Úř. věst. L 372, 27.12.2006.
(2) Viz bod IV.
(3) Další podrobnosti naleznete ve sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě, KOM(2007) 242 v konečném znění: http://europa.eu/legislation_summaries/culture/l29019_fr.htm
(4) http://portal.unesco.org/fr/ev.php-URL_ID=31038&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
(5) Veřejnou organizací se rozumí jakákoliv organizace, jejíž každá část nákladů je financována ze státního rozpočtu podle zákona buď ústřední, oblastní nebo místní vládou. To znamená, že tyto náklady jsou financovány z finančních prostředků veřejného sektoru získaných z daní, pokut nebo poplatků regulovaných zákonem, aniž by uvedené organizace musely procházet procesem podávání žádostí, jejichž výsledkem by mohl být neúspěch při získávání finančních prostředků. Organizace, jejichž existence závisí na státním financování a dostávají každoročně finanční příspěvky, ale u nichž existuje přinejmenším teoretická možnost, že by v daném roce peníze dostat nemusely, jsou považovány za soukromé subjekty.
(6) 27 členských států Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.
(7) Evropský hospodářský prostor.
(8) Způsobilé země mimo EU rovněž přispívají do rozpočtu programu.
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
22.9.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 286/29 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc COMP/M.6720 – OAO VTB Bank/Corporate Commercial Bank/Bulgarian Telecommunications Company)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
2012/C 286/17
1. |
Komise dne 17. září 2012 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky OAO VTB Bank („VTB“, Ruská federace) a Corporate Commercial Bank AD („Corporate Commercial Bank“, Bulharsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Bulgarian Telecommunications Company AD („Bulgarian Telecommunications Company“, Bulharsko). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6720 – OAO VTB Bank/Corporate Commercial Bank/Bulgarian Telecommunications Company na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).
(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32 („sdělení o zjednodušeném postupu“).