ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.225.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 225 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 55 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
STANOVISKA |
|
|
Výbor regionů |
|
|
95. plenární zasedání 3. a 4. května 2012 |
|
2012/C 225/01 |
Stanovisko Výboru regionů Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012 |
|
2012/C 225/02 |
||
2012/C 225/03 |
Stanovisko Výboru regionů Přezkum politiky EU v oblasti kvality ovzduší a emisí |
|
2012/C 225/04 |
Stanovisko Výboru regionů Legislativní návrhy k reformě společné rybářské politiky |
|
2012/C 225/05 |
Stanovisko Výboru regionů Aktivní stárnutí: inovace – inteligentní zdravotnictví – lepší život |
|
2012/C 225/06 |
||
|
III Přípravné akty |
|
|
VÝBOR REGIONŮ |
|
|
95. plenární zasedání 3. a 4. května 2012 |
|
2012/C 225/07 |
Stanovisko Výboru regionů Návrh obecného nařízení o fondech společného strategického rámce |
|
2012/C 225/08 |
||
2012/C 225/09 |
Stanovisko Výboru regionů Návrh nařízení o Evropském sociálním fondu |
|
2012/C 225/10 |
Stanovisko Výboru regionů Návrh nařízení o Fondu soudržnosti |
|
2012/C 225/11 |
Stanovisko Výboru regionů Přezkum legislativního rámce pro sítě Ten-T |
|
2012/C 225/12 |
Stanovisko Výboru regionů Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) |
|
2012/C 225/13 |
Stanovisko Výboru regionů Program Evropské unie pro sociální změny a inovace |
|
2012/C 225/14 |
||
2012/C 225/15 |
||
2012/C 225/16 |
Stanovisko Výboru regionů Transevropské telekomunikační sítě |
|
2012/C 225/17 |
Stanovisko Výboru regionů Program spotřebitelé na období 2014–2020 |
|
2012/C 225/18 |
||
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
STANOVISKA
Výbor regionů
95. plenární zasedání 3. a 4. května 2012
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/1 |
Stanovisko Výboru regionů „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012“
2012/C 225/01
VÝBOR REGIONŮ
— |
by rád připomněl, že všechny země (1), jichž se strategie rozšíření týká, oficiálně ratifikovaly úmluvu Rady Evropy o lidských právech a chartu místní samosprávy Rady Evropy. Výbor tyto země vybízí, aby své přijaté závazky plnily a uplatňovaly; |
— |
upozorňuje na zásadní význam utváření a rozvoje víceúrovňové správy, nezávislých sdělovacích prostředků a občanské společnosti v kandidátských zemích a pobízí je k další podpoře respektování občanských svobod a demokratických postupů v politickém životě; |
— |
vyzdvihuje význam oficiálního postupu konzultace mezi odpovědnými celostátními orgány a místními a regionálními orgány ve všech fázích procesu rozšíření EU, poněvadž se tím zvyšuje účast veřejnosti a napomáhá to uplatňování zásady subsidiarity a sbližování občanů. Pokud jsou zástupci místní a regionální úrovně o procesu integrace dobře informováni, usnadňuje to rovněž provádění právních předpisů a přispívá k lepšímu čerpání prostředků z NPP; |
— |
pobízí k tomu, aby byly vytvářeny či posilovány organizace sdružující místní a regionální orgány a aby tyto organizace spolupracovaly se svými protějšky v členských státech EU, což může napomoci k výměně zkušeností a podpořit proces integrace; |
— |
kladně hodnotí probíhající proces integrace v kandidátských zemích, jenž by měl být zároveň využit jako pojítko v procesu decentralizace založeném na transparentním provádění; |
— |
zdůrazňuje klíčový význam respektování zásady dobrých sousedských vztahů mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a ostatními státy a úlohu a význam rozvoje přeshraniční a regionální spolupráce těchto států. |
Zpravodaj |
pan Stanisław SZWABSKI (PL/EA), předseda rady města Gdynia |
Odkaz |
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012 KOM(2011) 666 v konečném znění |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Obecná doporučení
1. |
připomíná, že cílem rozšíření Evropské unie je zvětšení prostoru mírového rozvoje a spolupráce v Evropě. Do Evropské unie tedy může vstoupit každá evropská země, která si to přeje, ctí a vyznává demokratické hodnoty a splňuje kritéria pro členství v EU. Poukazuje na to, že rozšíření je možné pouze v případě, že je zaručena úspěšná integrace přistupující země do Evropské unie; |
2. |
by rád připomněl, že všechny země (2), jichž se strategie rozšíření týká, oficiálně ratifikovaly úmluvu Rady Evropy o lidských právech a chartu místní samosprávy Rady Evropy. Výbor tyto země vybízí, aby své přijaté závazky plnily a uplatňovaly; |
3. |
vítá návrh Komise využívat ve větší míře prostředky z nástroje předvstupní pomoci (NPP) k podpoře a urychlení reforem orientovaných na výsledky. Pokud budou v náležitých případech zapojeny místní a regionální orgány, bude možné podpořit absorpční schopnost a rozvoj kapacit přijímající země, čímž se prostředky z NPP využijí efektivněji; |
4. |
zdůrazňuje, že proces rozšíření má vést ke stabilizaci a většímu blahobytu občanů EU a kandidátských zemí a k solidární odpovědnosti za rozvoj stále rozsáhlejšího prostoru míru, svobody, bezpečnosti a práva s vnitřním trhem, směřujícího k cílům hospodářské, sociální a územní soudržnosti, nediskriminace, tolerance, spravedlnosti, solidarity a rovnosti žen a mužů; |
5. |
připomíná, že předpokladem zdařilých a udržitelných reforem je zapojení všech úrovní společnosti. Řádná správa věcí veřejných včetně modernizace veřejného sektoru synchronizované na celostátní, regionální a místní úrovni vytváří lepší předpoklady pro rozsáhlejší a pevnější demokracii, větší transparentnost a systém, jenž není ovládán korupcí a nepotismem. Decentralizovaný systém dává občanům možnost dožadovat se odpovědnosti a umožňuje také jejich zapojení do procesu rozhodování; |
6. |
upozorňuje na zásadní význam utváření a rozvoje víceúrovňové správy, nezávislých sdělovacích prostředků a občanské společnosti v kandidátských zemích a pobízí je k další podpoře respektování občanských svobod a demokratických postupů v politickém životě; |
7. |
vyzdvihuje význam oficiálního postupu konzultace mezi odpovědnými celostátními orgány a místními a regionálními orgány ve všech fázích procesu rozšíření EU, poněvadž se tím zvyšuje účast veřejnosti a napomáhá to uplatňování zásady subsidiarity a sbližování občanů. Pokud jsou zástupci místní a regionální úrovně o procesu integrace dobře informováni, usnadňuje to rovněž provádění právních předpisů a přispívá k lepšímu čerpání prostředků z NPP; |
8. |
pobízí k tomu, aby byly vytvářeny či posilovány organizace sdružující místní a regionální orgány a aby tyto organizace spolupracovaly se svými protějšky v členských státech EU, což může napomoci k výměně zkušeností a podpořit proces integrace; |
9. |
kladně hodnotí probíhající proces integrace v kandidátských zemích, jenž by měl být zároveň využit jako pojítko v procesu decentralizace založeném na transparentním provádění; |
10. |
poukazuje na to, že průběh a úspěšnost procesu rozšíření závisí především na skutečném pokroku kandidátských zemí při zavádění reforem pro splnění kodaňských kritérií; |
11. |
poukazuje na potřebu urychlit proces schvalování makroregionální strategie pro oblast Jaderského a Jónského moře v Evropské radě, jejíž přidanou hodnotou je hladký průběh a posílení procesů přistoupení kandidátských zemí nebo potenciálních kandidátských zemí EHP k Evropské unii a která navíc umožňuje podpořit na územích, jež jsou součástí širší oblasti Středomoří, upevňování demokratických procesů; |
12. |
zdůrazňuje klíčový význam respektování zásady dobrých sousedských vztahů mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a ostatními státy a úlohu a význam rozvoje přeshraniční a regionální spolupráce těchto států; |
13. |
žádá orgány zemí ucházejících se o členství v EU, aby ve spolupráci se správními orgány na místní a regionální úrovni vypracovaly konzistentní předpisy a vnitrostátní strategie a aby místním a regionálním orgánům poskytly prostředky nezbytné k provádění strategie pro začleňování opomíjených skupin; |
14. |
zdůrazňuje, že je potřebné úplné a vyvážené informování veřejnosti v kandidátských zemích o EU, jejích institucích, procesu integrace a výzvách, které tento proces představuje v jednotlivých zemích, i o výzvách a příležitostech týkajících se občanů. Takové informování, které musí být z velké části zajišťováno orgány přistupujících zemí, je nutné, aby se občané mohli aktivně podílet na integraci své země do EU a uvědomovali si výhody možného členství; |
15. |
vyzývá všechny kandidátské země, aby se podle svých skutečných možností podílely na rozvoji a posilování EU a jejích institucí; |
16. |
upozorňuje na nezbytnost a důležitost toho, aby Evropská unie výslovně a jednoznačně potvrdila svou angažovanost v procesu rozšíření o kandidátské země, jež splní podmínky pro přistoupení; |
CHORVATSKO
Pokrok dosažený Chorvatskem v procesu přistoupení k EU
17. |
s uspokojením vítá, že byla podepsána smlouva o přistoupení s Chorvatskem, což je významný okamžik pro evropskou integraci. Výbor regionů s nadějí očekává, že po úspěšném dokončení ratifikačních postupů uvítá Chorvatsko od 1. července 2013 jako nového člena; |
18. |
je velmi potěšen pokrokem, který Chorvatsko učinilo při plnění kritérií pro členství v EU od podání žádosti v roce 2003 do úspěšného uzavření přístupových jednání v červnu 2011 a vydání příznivého stanoviska Komise k přistoupení Chorvatska k EU v říjnu 2011; |
19. |
vítá skutečnost, že se Slovinsko a Chorvatsko dohodly na předání nevyřešeného hraničního sporu rozhodčímu soudu, a s nadějí očekává provedení dvoustranné arbitrážní dohody o hranicích; |
20. |
poukazuje na vysokou připravenost Chorvatska na členství a současně vyzývá Chorvatsko k dalšímu upevnění a plnému provedení acquis EU, zejména v oblasti soudnictví, boje proti korupci, zavádění antidiskriminačních zákonů, politiky hospodářské soutěže a svobody a plurality sdělovacích prostředků; |
21. |
vítá kladný výsledek referenda o přistoupení Chorvatska k Evropské unii, které proběhlo v lednu 2012; |
ISLAND
Pokrok dosažený kandidátskou zemí
22. |
vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v přístupových jednáních s Islandem. Poukazuje na velmi dobrou spolupráci Islandu a EU v rámci EHP a schengenského prostoru; |
23. |
domnívá se, že v souladu se zásadou vlastních zásluh by Island mohl do EU vstoupit v brzké době, a povzbuzuje k dalšímu sbližování ve zbývajících oblastech politiky podle stanoveného časového plánu; |
24. |
oceňuje skutečnost, že Island do určité míry překonal hospodářské potíže a že vytrvale provádí nezbytné reformy; |
25. |
je znepokojen tím, že proces integrace nemá silnou podporu ze strany veřejnosti; |
BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE
Pokrok dosažený zemí západního Balkánu, jež má status kandidátské země
26. |
oceňuje úsilí vyvíjené orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v procesu přistoupení; |
27. |
vítá činnost vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie zaměřenou na propagaci přistoupení této země k EU, se znepokojením však sleduje, že se nepodnikají účinné kroky pro nalezení uspokojivého řešení formální otázky názvu země. Je zcela zásadní udržovat dobré sousedské vztahy včetně jednání pod záštitou OSN o vzájemně přijatelném řešení, pokud jde o název země; |
28. |
kladně hodnotí skutečnost, že byly dokončeny další fáze procesu přizpůsobování vnitrostátních právních systémů právním předpisům EU. Upozorňuje však na to, že je nutné pokračovat v reformách v oblasti výkonu spravedlnosti, základních práv žen a menšin a veřejné správy; |
29. |
poukazuje na to, že je nutné bojovat proti korupci na vysoké úrovni a zajišťovat svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích; |
30. |
oceňuje pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti spolupráce mezi vládními institucemi, orgány samosprávy na různých úrovních a nevládními organizacemi; |
31. |
vítá pokrok, k němuž došlo při provádění jazykového zákona a v úsilí o decentralizaci a spravedlivé zastoupení, a povzbuzuje k pokračování v úsilí o vyřešení současných problémů, jako je vzdělávání a zajištění harmonických vztahů mezi všemi skupinami obyvatel; |
ČERNÁ HORA
Pokrok dosažený zemí západního Balkánu, jež má status kandidátské země
32. |
s ohledem na to, že Rada má v úmyslu zahájit v červnu 2012 přístupová jednání, velmi příznivě hodnotí proces změn a přizpůsobování právních předpisů Černé Hory v oblasti reformy veřejné správy, vedení celostátních statistik, svobody sdělovacích prostředků a boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Jisté zlepšení nastalo rovněž v oblasti dodržování lidských práv, rovného postavení žen a respektování práv menšin; |
33. |
oceňuje iniciativy ke snížení míry korupce a doporučuje zintenzivnit úsilí v boji proti korupci, zejména v oblasti privatizace, územního plánování, vzdělávání, zdravotnictví a územní samosprávy; |
34. |
vítá pokrok v oblasti ochrany práv menšin a jejich zastoupení ve statutárních orgánech a v orgánech samosprávy; |
35. |
s uspokojením kvituje rozhodnutí zřídit smíšený poradní výbor jakožto fórum pro dialog mezi Výborem regionů Evropské unie a černohorskými místními orgány; |
TURECKO
Pokrok dosažený kandidátskou zemí
36. |
vítá změny vedoucí k demokratizaci politického a společenského života v Turecku. Připomíná závazek Turecka udržovat dobré sousedské vztahy a vyzývá, aby se Turecko vyvarovalo jakýchkoli kroků vedených proti členským státům a jejich právu na svrchovanost, jak stanovují kodaňská kritéria a rámec pro jednání mezi EU a Tureckem ze dne 3. října 2005. Vyjadřuje nespokojenost s prohlášeními Turecka, v nichž Turecko potvrzuje úmysl zmrazit ve druhé polovině roku 2012 vztahy s předsednictvím EU, a věří v rozvoj regionální spolupráce; |
37. |
vyjadřuje zklamání nad tím, že Turecko neplní své závazky v rámci Dodatkového protokolu k Dohodě o přidružení mezi ES a Tureckem, a vyzývá Turecko, aby tyto závazky v celém rozsahu splnilo; |
38. |
s obavami sleduje nízkou míru prosazování právních předpisů, jež již byly přijaty v souladu s kodaňskými kritérii. Vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k viditelnému pokroku v oblasti rozvoje místní samosprávy a utváření občanské společnosti. Doufá však, že probíhající proces ústavní reformy umožní dosáhnout podstatného pokroku. Potvrzuje, že zřízení společného poradního výboru mezi Výborem regionů a tureckými místními a regionálními orgány by mělo přispět ke zohlednění evropských požadavků v oblasti decentralizace; |
39. |
je znepokojen tím, že nebyl učiněn dostatečný pokrok v oblasti svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků, svobody náboženského vyznání, práv žen a respektování práv menšin a že nebyla spravedlivým způsobem vyřešena kyperská otázka. Vyzývá tureckou vládu, aby aktivně podpořila probíhající jednání a zasadila se o úplné vyřešení kyperské otázky; |
40. |
je značně znepokojen a vyzývá Turecko k většímu respektování základních práv a svobod v právním řádu i v praxi. Omezování svobody sdělovacích prostředků, k němuž v praxi dochází, soudní řízení vedená proti spisovatelům, novinářům, akademickým pracovníkům, demokraticky zvoleným zástupcům a obráncům lidských práv, jakož i časté zákazy internetových stránek vzbuzují vážné obavy a vyžadují reakci turecké vlády; |
41. |
vyzývá Turecko, aby zintenzivnilo reformy ve veřejné správě na místní úrovni s cílem zvýšit decentralizaci a zefektivnit využívání místní a regionální úrovně. Důležitou součástí je vyšší a spravedlivé financování veřejného sektoru na místní úrovni, formy konzultací mezi různými úrovněmi v souladu se zásadou víceúrovňové správy a větší podpora integrace veřejného sektoru na místní úrovni do EU; |
42. |
se znepokojením konstatuje ve společnosti a ve sdělovacích prostředcích výrazný pokles zájmu a důvěry v souvislosti s přistoupením Turecka k EU. Vyzývá proto Evropskou unii, aby pokračovala v procesu jednání zejména prostřednictvím „pozitivní agendy“, která musí být provedena v okamžiku, kdy Turecko splní přístupová kritéria; |
43. |
vítá návrh Komise rozšířit spolupráci orgánů samosprávy z členských států EU s jejich tureckými protějšky; |
44. |
zdůrazňuje, že Výbor regionů má zájem využít stávající mechanismy spolupráce EU s Tureckem, přeshraniční programy, regionální spolupráci a spolupráci institucí samosprávy k rozvoji místní samosprávy a rozšíření oblastí, v nichž je uplatňována zásada subsidiarity a demokratizace života; |
ALBÁNIE
Pokrok dosažený potenciální kandidátskou zemí
45. |
vyzývá albánské orgány k tomu, aby pokračovaly v reformách, poněvadž doposud uskutečněné reformy přibližují tuto zemi ke splnění kodaňských kritérií jen do určité míry; |
46. |
poukazuje na to, že pro proces integrace má klíčový význam uplatňování zásady dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce a rozvoj demokratických postupů, místní samosprávy a občanské společnosti; |
47. |
pobízí albánskou vládu a opozici, aby obnovily a udržovaly konstruktivní politický dialog pro posílení dobrého fungování a nezávislosti základních demokratických institucí. Vyzývá albánské veřejné orgány, aby zintenzivnili své úsilí ohledně prosazování a zavádění reforem nezbytných pro předvstupní proces, a to zejména v oblasti lidských práv, rovného postavení žen, ochrany menšin a vlastnických práv, boje proti korupci a organizované trestné činnosti a uplatňování konstruktivní emigrační politiky; |
48. |
se znepokojením pozoruje absenci rozhodných kroků v boji proti korupci, jíž je zasažena řada oblastí veřejného života a která se může v budoucnu stát vážným problémem pro rozvoj této země; |
49. |
vyzývá albánskou vládu, aby se spolu s příslušnými zainteresovanými subjekty aktivně zasazovala o decentralizaci a integraci do EU; |
BOSNA A HERCEGOVINA
Pokrok dosažený potenciální kandidátskou zemí
50. |
zdůrazňuje, že oceňuje reformy, jež uskutečňují orgány Bosny a Hercegoviny. Poukazuje však na to, že je zde prostor pro zvýšení míry koordinace mezi orgány na všech úrovních, včetně orgánů Federace Bosny a Hercegoviny a orgánů Republiky srbské; |
51. |
je toho názoru, že pro zavedení těchto reforem musí orgány Federace Bosny a Hercegoviny zintenzivnit svou činnost. Upozorňuje na to, že provádění reforem v souladu s kodaňskými kritérii bude možné – za rozsáhlého zapojení příslušných orgánů – ve středním časovém horizontu, v oblasti ochrany životního prostředí pak v dlouhodobé perspektivě; |
52. |
je znepokojen tím, že v této zemi vládne patová politická situace a že zde není možné překonat zvláštní zájmy jednotlivých politických uskupení, což má za následek značné průtahy v procesu přistoupení Bosny a Hercegoviny. Pokud budou ve vyšší míře a aktivněji zapojeny dotčené subjekty, zejména místní orgány, bude možné efektivněji využívat prostředky z NPP, z čehož budou mít občané viditelnější prospěch. Tím se rovněž ozřejmují výhody, které jim plynou ze sbližování s EU; |
53. |
souhlasí s Komisí v její situační analýze různic, bezvýchodnosti a paralyzovaného politického klimatu v Bosně a Hercegovině, a proto by rád zdůraznil to, co konstatoval v roce 2010 (3), tj. že rozdělená Bosna potřebuje vedení, které by bylo s to překlenout různice a začít hledat společná řešení. EU musí dát jasně na srozuměnou, že skutečná politická alternativa je ta, jež otevře zemi čtyřem svobodám vnitřního trhu; |
54. |
upozorňuje na nízkou míru spolupráce mezi jednotlivými úrovněmi správy v Bosně a Hercegovině, což je třeba zlepšit za výrazné podpory všech politických sil v této zemi; |
55. |
konstatuje, že k dosažení konstruktivní spolupráce v zemi je zapotřebí funkční správní struktura, v níž se různé politické úrovně navzájem doplňují a překonávají rozdíly. Výbor opakuje, že celostátní úroveň v Bosně a Hercegovině musí být posílena ve vícero oblastech. Je třeba podpořit reformy usilující jednak o silnější stát, jednak o proces decentralizace a pevnější pozicí obcí; |
56. |
Výbor regionů je přesvědčen o tom, že je třeba zintenzivnit reálnou přeshraniční spolupráci a také spolupráci ústředních orgánů a orgánů samosprávy; |
KOSOVO (4)
Pokrok dosažený potenciální kandidátskou zemí
57. |
vítá angažovanost Kosova na jeho cestě k EU v rámci procesu evropské integrace; |
58. |
vyjadřuje naději, že absence všeobecné shody členských států EU ohledně formálního statusu Kosova nebude bránit přijetí formálních opatření pro rozvoj vztahů na úrovni dohod mezi Kosovem a EU, a domnívá se, že v souvislosti se statusem Kosova by bylo v současnosti možné uvažovat o hledání a podpoře praktických ad hoc řešení založených na neutrálním přístupu; |
59. |
zdůrazňuje, že EU v souladu s přijatými zásadami se jednoznačně zavázala podporovat evropskou perspektivu zemí západního Balkánu včetně Kosova; |
SRBSKO
Pokrok dosažený kandidátskou zemí
60. |
vítá doporučení Komise, aby byl Srbsku přiznán status kandidátské země; |
61. |
vítá rozhodnutí Evropské rady přiznat Srbsku status kandidátské země a vyzývá Srbsko k tomu, aby pokračovalo v systémových a strukturálních reformách. Zdůrazňuje, že je nezbytné podniknout kroky k normalizaci vztahů s Kosovem v souladu s podmínkami procesu stabilizace a přidružení, a to prostřednictvím plného dodržování zásad regionální spolupráce, do níž jsou zapojeny všechny zainteresované strany. Současně doufá, že nebudou podniknuty žádné kroky, které by mohly ohrozit jejich evropskou perspektivu; |
62. |
pobízí srbské orgány k tomu, aby pokračovaly v konstruktivní činnosti započaté za účelem rozvoje spolupráce a stabilizace v tomto regionu; |
63. |
velmi kladně hodnotí pokrok Srbska v předvstupním procesu, který zahrnuje přizpůsobení řady oblastí helsinským kritériím, včetně oblasti lidských práv, soudního systému a svobody sdělovacích prostředků; |
64. |
poukazuje na to, že v procesu integrace má velký význam uplatňování zásady dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce a rozvoj demokratických postupů, práv menšin a místní samosprávy a rozvoj občanské společnosti; |
65. |
příznivě hodnotí ochranu jazykových práv tradiční menšiny, přijetí zákona o veřejném majetku v září 2011 a přenesení části pravomocí na autonomní oblast Vojvodina a orgány místní samosprávy. |
V Bruselu dne 3. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) S výjimkou Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999.
(2) S výjimkou Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999.
(3) CdR 345/2009.
(4) Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999).
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/7 |
Stanovisko Výboru regionů „Zelená kniha o sloučení rodiny“
2012/C 225/02
VÝBOR REGIONŮ
— |
poukazuje na to, že nutnost řešit konkrétně otázku sloučení rodiny se zároveň projevuje pozorností věnovanou „Obnovené evropské agendě pro integraci“ (CdR 199/2011) a evropské kultuře víceúrovňové správy (CdR 273/2011), která podnítila zejména iniciativu Výboru regionů; |
— |
konstatuje, že se v zelené knize uvádí, že se uplatňování směrnice v některých případech využívá jako odrazující nástroj, a zdůrazňuje, že pravidla pro sloučení rodiny nesmí být chápána jako nástroj k omezování migračních toků. Konkrétním účelem slučování je lepší integrace legálních migrantů a respektování práva na rodinu; |
— |
zdůrazňuje, že právo jednotlivců na společný život v rámci jednotné rodiny a právo, ale i povinnost živit, vzdělávat a vychovávat děti, a tedy je mít u sebe, jsou základními právy a povinnostmi, které nezávisí na občanství, a připomíná, že tento fakt uznává většina národních i mezinárodních prohlášení, která se v této otázce shodují; |
— |
připomíná, že praktické kroky jednotlivých států musí být prováděny s ohledem na souběžné zásady proporcionality a subsidiarity, jednak aby rozhodněji prováděly iniciativu regionů a místních komunit při uplatňování metod integrace, jednak aby získaly stabilní a právně spolehlivý referenční rámec; |
— |
Výbor požaduje větší zapojení místní úrovně do víceúrovňové správy, což je nezbytnou podmínkou soudržné politiky v oblasti přistěhovalectví, která dbá na základní práva a je vhodná k podpoře blahobytu cílových komunit i přistěhovalců. |
Zpravodaj |
pan Sergio SOAVE (IT/SES), starosta města Savigliano (CN) |
Odkaz |
Zelená kniha o právu na sloučení rodiny státních příslušníků třetích zemí, kteří pobývají v Evropské unii (Směrnice 2003/86/ES) KOM(2011) 735 v konečném znění |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Referenční rámec
1. |
kladně hodnotí iniciativu Komise k otevření diskuse o sloučení rodiny, kterým se již konkrétně zabývá směrnice 2003/86/ES, s cílem posoudit některé problémy, jež se objevily při provádění této směrnice, a prohloubit dosah připomínek, které předložilo více subjektů (nevládní organizace, místní komunity, akademická obec); |
2. |
považuje za vhodné, že bylo rozhodnuto vzít za základ diskuse zelenou knihu, jež poukázáním na některé hlavní aspekty směrnice klade řadu otázek. Souhlasí s tím, že Evropská komise případně rozhodne o přijetí konkrétních opatření teprve po ukončení konzultace; |
3. |
připomíná, že místní a regionální orgány mají při řízení integračních politik a politik sociální soudržnosti nezastupitelnou úlohu, proto musí být plně zapojeny do diskuse o provádění pravidel o sloučení rodiny, aby se usnadnila jednak úplná integrace přistěhovalců v cílových zemích, jednak případná reforma směrnice; |
4. |
zdůrazňuje, že se tato iniciativa řídí ustanoveními Stockholmského programu z prosince 2009, i Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu ze září 2008; |
5. |
poukazuje na to, že nutnost řešit konkrétně otázku sloučení rodiny se zároveň projevuje pozorností věnovanou „Obnovené evropské agendě pro integraci“ (CdR 199/2011) a evropské kultuře víceúrovňové správy (CdR 273/2011), která podnítila zejména iniciativu Výboru regionů; |
Politické souvislosti stanoviska
6. |
bere s patřičnou pozorností v úvahu skutečnost, že hospodářská krize, která nyní silně otřásá Evropou, může zkreslit názor na směrnici. K tomu přispívají i současně se objevující nové vstupy do Evropy způsobené například důsledky jinak významného a pozitivního politického hnutí nazvaného „arabské jaro“, které je společné pro mnoho zemí na jižním pobřeží Středozemního moře; |
Zásady a vyhodnocení
7. |
konstatuje, že se v zelené knize uvádí, že se uplatňování směrnice v některých případech využívá jako odrazující nástroj, a v této souvislosti zdůrazňuje, že pravidla pro sloučení rodiny nesmí být chápána jako nástroj k omezování migračních toků, což je problém, který je třeba řešit u zdroje a jinak. Konkrétním účelem slučování je naopak lepší integrace legálních migrantů a respektování práva na rodinu, což je zásada zakotvená ve všech listinách práv; |
8. |
zdůrazňuje, že právo jednotlivců na společný život v rámci jednotné rodiny a právo, ale i povinnost živit, vzdělávat a vychovávat děti, a tedy je mít u sebe, jsou základními právy a povinnostmi, které nezávisí na občanství, a připomíná, že tento fakt uznává většina národních i mezinárodních prohlášení, která se v této otázce shodují. Konkrétně v článku 16 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 se rodina definuje jako „přirozená a základní jednotka společnosti“ a přisuzuje se jí „nárok na ochranu ze strany společnosti a státu“ a článek 9 Listiny základních práv Evropské unie v plném rozsahu zařazuje právo založit rodinu mezi základní práva jednotlivce; |
9. |
přeje si, aby politiky řízení přistěhovalectví plně respektovaly tato základní práva v souladu s prohlášeními soudů ve Štrasburku a Lucemburku, které se k této otázce jasně a opakovaně vyjádřily; |
10. |
vyzývá dále, aby se z praktického hlediska posoudily důsledky sloučení rodiny. Již směrnice potvrzuje, že to napomáhá k vytvoření sociálně kulturní stability usnadňující integraci, což současně podporuje hospodářskou a sociální soudržnost, a přináší tak místním hostitelským subjektům celkový prospěch. Je třeba i přiznat, že uplatňování práva na sloučení rodiny představuje kvalitativní skok v migračních politikách, které se ukazují jako zralejší, pokud jde o pozornost věnovanou stabilizaci přítomnosti přistěhovalců jako nezbytného nástroje pro účinnou sociálně-ekonomickou integraci v hostitelské zemi. To se také zdá být, z praktických důvodů, rozhodujícím krokem, který pomůže potlačit nedovolené přistěhovalectví a omezit nebezpečné formy sociálního vyloučení; |
11. |
konstatuje, že ve všech evropských ústavách je rodinné pouto považováno za zdroj zvláštních povinností hospodářské a sociální solidarity. Zhodnocení tohoto pouta prostřednictvím důkladnějšího uznávání práva na sloučení rodiny, pokud jde o rodiny migrantů, se tedy zdá být konkrétním nástrojem, jak podpořit, aby cizinci vnímali, že po nich vyžadované mnohé povinnosti (administrativní a organizační) nejsou čistě plodem represivních politik nebo policejních nástrojů, ale součástí obecnějšího plánu zaměřeného na komplexní rozvoj společnosti, k účasti na níž jsou i oni aktivně vyzýváni, a aby se nejenom domáhali svých práv, ale uznávali i své povinnosti, jež jsou předpokladem zásad občanské loajality a odpovědnosti ve vztahu k ostatním; |
12. |
z tohoto pohledu doufá, že zvláštní pozornost bude věnována ochraně tzv. „jádra rodiny“, které je ve směrnici již věnována největší možná pozornost, a v tomto rámci pak právu na sloučení nezletilých dětí, jež si zasluhují zvláštní a nejvyšší ochranu. Pokud jde o jiné formy rodiny, a to i v souvislosti s pravidly a zvyky země, z níž migranti pocházejí, považuje za vhodné ponechat posuzování jednotlivých případů či obecné podstaty členským státům. Pokud však Evropská komise v důsledku konzultací dojde k závěru, že by bylo nezbytné zavést na evropské úrovni společnou definici „rodiny“, pak tato definice musí odpovídat definicím uvedeným v jiných nástrojích EU; |
13. |
při zvážení významu těchto obecných zásad a těchto posouzení se nedomnívá, že je třeba přistoupit k podstatnému omezení volnosti jednotlivých států při posuzování, která je uznána ve směrnici a potvrzena Lisabonskou smlouvou. Připomíná však, že praktické kroky jednotlivých států musí být prováděny s ohledem na souběžné zásady proporcionality a subsidiarity, jednak aby rozhodněji prováděly iniciativu regionů a místních komunit při uplatňování metod integrace, jednak aby získaly stabilní a právně spolehlivý referenční rámec; |
II. OTÁZKY KLADENÉ V ZELENÉ KNIZE
VÝBOR
Pojetí rodiny a požadavky rodinných vazeb
14. |
domnívá se, že aniž je dotčeno právo všech občanů třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU, aby byli sloučeni se svými rodinami, je pochopitelné podřídit toto právo určitým podmínkám, za předpokladu, že bude zachován duch směrnice, jejímž cílem je usnadnění integrace a stabilizace; |
15. |
domnívá se, že současné znění směrnice může v tomto ohledu vytvořit právní a interpretační nejistotu, a požaduje, aby se zvážila možnost stanovit na evropské úrovni minimální délku pobytu, která přizpůsobí požadavek stability právu na rodinný život a převezme modely podobné modelům cirkulační migrace, pokud se dotyčné strany zapojí do programů dobrovolného návratu; |
16. |
navrhuje, aby se minimální věk stanovený pro sloučení manželů musel záměrně shodovat s věkem dosažení zletilosti manžela, jak jej stanoví právní předpisy hostitelského státu, s výjimečným snížením v mimořádných případech. Tím se zajistí maximálně možná jednotnost a předejde se možné diskriminaci na základě věku; |
17. |
upozorňuje na to, že dvě výjimky plánované v právu na sloučení rodiny pro nezletilé děti (čl. 4 odst. 1 poslední pododstavec a článek 6) by mohly být zrušeny vzhledem k tomu, že měly malý praktický význam. V každém případě doporučuje, aby rozhodnutí v této otázce musela být vždy přijímána s ohledem na vyšší zájem dítěte a zvýšení ochrany práv nezletilých. Dále doporučuje, aby ze stejných důvodů bylo právo na sloučení nezletilých dětí zaručeno, i pokud rodiče nežijí v manželském svazku, a to i s cílem vyloučit jakoukoli formu diskriminace mezi manželskými a biologickými dětmi; |
18. |
domnívá se, že v případě nepovinného ustanovení týkajícího se ostatních rodinných příslušníků jiných než manžel/ka či registrovaný partner/ka a děti by bylo vhodné zachovat pro jednotlivé státy volnost při definování kritérií, jak toto určit. Zdůrazňuje spíše, že platná směrnice neobjasňuje – ačkoli by měla – důsledky pro rodinné příslušníky v případě úmrtí osoby usilující o sloučení rodiny, neplatného manželství, rozvodu, odchodu osoby usilující o sloučení rodiny ze členského státu nebo vítězného sporu o otcovství; |
Integrační opatření
19. |
doporučuje, aby se preventivně sledovala účinnost různých praktických opatření, která se již provádějí (opatření „před odjezdem“ a opatření uplatňovaná v přijímající zemi). Na základě tohoto prvního šetření však doporučuje se vyhnout opatřením před odjezdem, neboť pro rodinné příslušníky osoby usilující o sloučení rodiny nejsou kvůli negramotnosti, materiálním nákladům či velké vzdálenosti od městských center proveditelná a v praxi by znamenala maření práva na sloučení. Kromě toho považuje za vhodné, aby každému, kdo požaduje účastnit se jazykových kursů a/nebo kursů občanské výchovy a dějin a kultury hostitelské společnosti, byly po příjezdu do přijímající země tyto kursy nabízeny zdarma, aby se předešlo diskriminaci na základě příjmu, a aby byly k jejich realizaci využity mimo jiné i „evropské moduly“ integrace (European Integration Modules); |
Čekací lhůta a přijímací kapacita
20. |
doporučuje, aby při posuzování dalších hmotných podmínek kladených členským státem osobě usilující o sloučení rodiny (dostupnost ubytování, zdravotní pojištění, stálé finanční příjmy) byly tyto podmínky v souladu se zásadou proporcionality a nevedly ke svévolným omezením. Zejména doufá, že členské státy přijmou při provádění směrnice taková pravidla, aby bylo ověřování naplnění těchto podmínek vázáno objektivními a ověřitelnými kritérii, nikoli obecnými ustanoveními náchylnými k svévolně restriktivnímu výkladu; |
21. |
navrhuje, aby se odstranilo kritérium „přijímací kapacity“ členského státu jako prvku posouzení, zda je možné povolit sloučení, neboť jde o dodatečný nástroj kontroly migračních toků, který je v rozporu se zásadami práva Evropské unie; |
22. |
domnívá se, že doba trvání povolení k pobytu pro rodinné příslušníky osoby usilující o sloučení rodiny by měla být se zvážením možnosti přijmout řešení v souladu s modely cirkulační migrace přizpůsobena době trvání povolení k pobytu této osoby, v případě využití programů dobrovolného návratu; |
Otázky týkající se azylu
23. |
domnívá se, že v případě sloučení rodiny státních příslušníků třetích zemí, kteří požívají forem zvláštní ochrany (azylu, právního postavení uprchlíka, doplňkové ochrany), by se s různými právními postaveními mělo v souladu s podněty Stockholmského programu zacházet prostřednictvím zvláštních a samostatných předpisů, které vezmou v úvahu konkrétní situaci (i z hlediska praktických potíží se splněním všech požadavků na informace a předložení dokladů), v níž se nacházejí jedinci požívající této formy ochrany. Směrnice týkající se obecných pravidel sloučení rodiny by se tedy neměla uplatňovat na rodinné příslušníky cizinců, kteří požívají forem ochrany. Sloučení rodiny v případě těchto cizinců by mělo být předmětem samostatných pravidel, a to i s ohledem na rodinná pouta vzniklá případně teprve po vstupu na území hostitelského státu; |
Podvod, zneužití, procedurální otázky
24. |
domnívá se, že rozhodnutí některých států zavést test DNA k určení dětí, nebude-li uplatňován jako nejkrajnější opatření, by mohla představovat porušení zásady proporcionality a základních práv, jako je právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 8 EÚLP); |
25. |
pokud jde o obávané podvody, k nimž má docházet prostřednictvím účelových sňatků, žádá Komisi a/nebo členské státy, aby poskytly údaje o skutečném významu tohoto jevu. Domnívá se, že nebude-li k dispozici konkrétní potvrzení, pak je vhodné provést cílené průzkumy ve všech členských státech s cílem přesněji vymezit reálný výskyt tohoto jevu a také šířit osvědčené postupy boje proti těmto problémům; |
26. |
pokud jde o náklady na sloučení rodiny, které jdou k tíži žadatele, upozorňuje na nebezpečí, že umělé navyšování správních nákladů by mohlo být některými státy účelově využito ke stanovení libovolných omezení vstupu, a to v přímém rozporu se zásadou proporcionality, která vyžaduje přiměřenost prostředků vzhledem k účelu. Účelem je podpořit výkon zmíněného práva, nikoli mu bránit. Bylo by tedy vhodné, aby byly členské státy pobízeny ke stanovení takové částky výdajů, aby nebylo fakticky zmařeno konkrétní uplatňování směrnice; |
27. |
domnívá se, že členským státům by se mělo doporučovat, aby dodržovaly absolutní lhůty stanovené směrnicí, do kterých musí být přijato rozhodnutí o žádosti o sloučení rodiny. Každý odlišný postup stanovený členským státem, který bude zaměřen na neodůvodněné prodloužení této lhůty, představuje překážku úplného provedení směrnice; |
Dodržování horizontálních ustanovení
28. |
pokud jde o údajné problémy ve vztahu k dvěma povinným horizontálním ustanovením stanoveným směrnicí, doufá, že Evropská komise přijala všechny nástroje a opatření stanovená smlouvami, jež jsou zaměřené na zajištění plného dodržování právních předpisů EU členskými státy; |
III. ZÁVĚREČNÉ PŘIPOMÍNKY
29. |
Výbor požaduje větší zapojení místní úrovně do víceúrovňové správy, což je nezbytnou podmínkou soudržné politiky v oblasti přistěhovalectví, která dbá na základní práva a je vhodná k podpoře blahobytu cílových komunit i přistěhovalců. V mnoha evropských regionech a komunitách byly zaznamenány příkladné zkušenosti s integrací a mnoho nejasností v legislativách jednotlivých zemí týkajících se konkrétního výkladu směrnice bylo vyřešeno kladně právě díky praktickým zkušenostem místních institucí. VR zdůrazňuje, že je nutné získat v této oblasti co nejvíce informací, a nabízí členským státům a ostatním evropským institucím svoji plnou spolupráci při sběru a šíření informací a osvědčených postupů tam, kde jsou tyto údaje dostupné na místní nebo regionální úrovni. |
V Bruselu dne 3. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/11 |
Stanovisko Výboru regionů „Přezkum politiky EU v oblasti kvality ovzduší a emisí“
2012/C 225/03
VÝBOR REGIONŮ
— |
konstatuje, že tendence potvrzující zpomalení ve zlepšování kvality ovzduší je v podstatné míře důsledkem nedostatečně ambiciózní politiky EU u zdroje a nedostatečných vnitrostátních předpisů. V souvislosti s řešením těchto problémů je kladena velká zátěž a zodpovědnost na místní a regionální orgány. Je třeba zaujmout víceúrovňový přístup, v němž každá úroveň správy (evropská, vnitrostátní, regionální a místní) převezme svůj díl odpovědnosti a přijme opatření, jež mohou a musí být příslušnou úrovní přijata; |
— |
trvá na tom, že politika EU v oblasti imisí musí být provázána s politikou EU v oblasti emisí. Proto je zapotřebí, aby ve fázi definování politiky byla pro politiku EU u zdroje a politiku EU v oblasti imisí uplatněna stejná úroveň ambicí a připraveny synchronizované časové plány; |
— |
doporučuje posílení politiky EU v oblasti emisí, zejména tím, že přezkum směrnice o národních emisních stropech bude dostatečně ambiciózní, aby umožnil snížit koncentrace pozadí, dále zpřísněním normy EURO pro vozidla co se týče NO2/NOx a částic a také požadavků na jiné mobilní zdroje, snížením rozdílů mezi emisními normami EU pro vozidla a skutečnými emisemi z vozidel na silnicích, řešením emisí z lodní a letecké dopravy a emisí amoniaku ze zemědělství; |
— |
doporučuje, aby přezkum směrnic o kvalitě ovzduší (2008/50/ES a 2004/107/ES) zejména snížil počet látek a počet cílových a mezních hodnot soustředěním se na nejvíce znečisťující látky a na ukazatele, jež nejlépe odrážejí stav veřejného zdraví; přezkoumal, zda koncentrace částic a elementární uhlík jsou lepším ukazatelem a jakým způsobem by mohly být zahrnuty do směrnice; prozkoumal využití roční mezní hodnoty pro PM10 na základě průměrných víceletých koncentrací; rozšířil za zvláštních okolností možnosti extra odchylek při snižování úrovní NO2; požadoval specifičtější pravidla pro umísťování měřicích stanic za účelem zajištění srovnatelnosti. |
Zpravodaj |
pan Cor LAMERS (NL/ELS), starosta města Houten |
Odkaz |
dopis místopředsedy Evropské komise ze dne 19. července 2011 |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
A. Obecné připomínky
1. |
je obeznámen se záměrem Evropské komise předložit v roce 2013 komplexní přezkum evropské politiky v oblasti ovzduší s novými dlouhodobými cíli pro období po roce 2020. Tento záměr se týká velmi rozsáhlé oblasti a zahrnuje:
|
2. |
si cení žádosti Evropské komise o předběžné stanovisko Výboru k budoucnosti politiky v oblasti kvality ovzduší; |
3. |
oznamuje, že se v tomto stanovisku (1) bude zabývat jak politicko-správními, tak i technickými aspekty (doporučení pro právní předpisy a návrhy týkající se postupů), neboť se jedná o předběžné stanovisko vypracované ve fázi konzultací expertů v rámci rozhodovacího procesu EU; |
4. |
konstatuje, že jak v městských, tak i ve venkovských oblastech ovlivňuje kvalita ovzduší každodenní život občanů a jejich zdraví. Prioritou při zlepšování kvality ovzduší je veřejné zdraví a životní prostředí. Současně je třeba usilovat o dosažení rovnováhy mezi hospodářským vývojem a přístupem ke znečišťování ovzduší. Zlepšená ochrana životního prostředí a zdraví může zároveň přinášet i hospodářské impulzy a snížit ekonomické náklady zdravotní zátěže a poškození zdraví; |
5. |
je potěšen výrazným zlepšením kvality ovzduší v Evropě, jež je výsledkem kombinace politiky EU v oblasti kvality ovzduší a politiky a předpisů členských států (vnitrostátní, regionální a místní úrovně správy). Poslední dvě desetiletí zaznamenala vzestupnou tendenci, Výbor je však znepokojen jejím nedávným oslabením; |
6. |
poukazuje na to, že znečištění ovzduší vyvolává v městských aglomeracích nejzávažnější problémy a způsobuje vznik kritických míst. I přes veškeré regionální předpisy mnoho evropských měst nedokáže splnit mezní hodnoty pro částice (PM10 a PM2,5) a NO2, následkem čehož podstatná část Evropanů žije v oblastech se škodlivou koncentrací znečišťujících látek v ovzduší; |
7. |
konstatuje dále, že venkovské a příměstské oblasti jsou rovněž zasaženy znečištěním ovzduší, jež má nezanedbatelné důsledky pro životní prostředí, pěstování plodin a přírodní prostředí; |
8. |
poznamenává, že znečištění ovzduší musí být sníženo, současně je však nutné zaručit přiměřené sociální a ekonomické fungování našich měst. Ve většině členských států jsou osobní a nákladní motorová silniční vozidla (jezdící především na naftu a benzín) jedním z největších přímých původců kritických míst z hlediska znečištění ovzduší NO2. Je zapotřebí účinnější přístup, a to co se týče jak emisí, tak řízení provozu; |
9. |
domnívá se, že klíčovou otázkou při přezkumu politiky EU v oblasti kvality ovzduší musí být způsob, jak prostřednictvím právních předpisů EU dosáhnout zlepšení kvality ovzduší, tedy jaký typ předpisů a jaká pravidla využít. V této souvislosti jsou důležité alespoň tyto aspekty: přístup založený na víceúrovňové správě, integrovaný přístup a faktické provádění právních předpisů EU v evropských městech. Je třeba se prioritně zabývat proveditelností směrnice EU a problémy s jejím prováděním ve městech a regionech; |
10. |
je toho názoru, že správa musí být důležitým aspektem provádění nových právních předpisů EU o kvalitě ovzduší. Znečištění ovzduší má přeshraniční a vnitrostátní rozměr, a vyžaduje tedy přijetí opatření na všech úrovních správy (evropské, vnitrostátní, regionální a místní). Výbor doporučuje víceúrovňový přístup, v němž každá úroveň správy převezme svůj díl odpovědnosti a přijme opatření, jež mohou a musí být nejlépe přijata právě touto úrovní správy; |
11. |
zdůrazňuje nutnost integrovaného přístupu při tvorbě nových právních předpisů EU. Znečišťování se musí co nejvíce předcházet. Je třeba určit příčiny znečištění a řešit emise u jejich zdroje hospodářsky co nejúčinnějším způsobem, jenž bude zároveň co nejšetrnější k životnímu prostředí; |
12. |
je toho názoru, že zlepšení veřejného zdraví vyžaduje ambiciózní politiku EU v oblasti kvality ovzduší. Politika EU v oblasti imisí s mezními hodnotami EU pro znečišťující látky však musí být doplněna účinnou politikou na úrovni EU v oblasti emisí založenou na opatřeních u zdroje. Úroveň ambicí revidované směrnice musí proto být pečlivě sladěna s úrovní ambicí národních emisních stropů a s politikou EU v oblasti emisí (politika u zdroje). V této souvislosti se Výbor domnívá, že sloučení směrnic o kvalitě ovzduší (2008/50/ES a 2004/107/ES) s revidovanou směrnicí o národních emisních stropech (2001/81/ES) usnadní harmonizaci jednotlivých úrovní ambicí; |
B. Tematická strategie o kvalitě ovzduší a provádění v členských státech
Tematická strategie
13. |
domnívá se, že Tematická strategie o znečišťování ovzduší přispěla ke snížení expozice občanů znečištěnému ovzduší a ke zlepšení životního prostředí; |
14. |
lituje, že ne všechna opatření u zdroje oznámená v tematické strategii byla také skutečně prováděna. Nejvýznamnějšími nedostatky opatření EU u zdroje jsou:
|
Provádění na místní a regionální úrovni
15. |
dochází k závěru, že obce a regiony vyvíjejí značné úsilí, co se týče zlepšení kvality ovzduší prostřednictvím předpisů, jež se týkají:
|
16. |
konstatuje, že by měla být evropská politika na všech úrovních i nadále a se zvýšenou intenzitou pobízena zejména k omezování objemu individuální osobní i nákladní motorové silniční dopravy a k jejímu územnímu a odvětvovému nahrazování jinými druhy dopravy. Je však zapotřebí říci, že to samo o sobě splnění mezních hodnot pro PM10 a PM2,5 a NO2 zaručit nedokáže. Za nejdůležitější příčiny lze považovat tři kategorie překážek: omezený vliv, omezené možnosti a omezený politický manévrovací prostor (viz odstavce 17, 19 a 22); |
17. |
domnívá se, že jednotlivé místní a regionální orgány mají pouze územně omezený vliv na zlepšení kvality ovzduší na jejich území (překážky první kategorie). Místní a regionální politika se orientuje na snížení emisí z místních zdrojů, zatímco značný podíl zejména na koncentracích jemných prachových částic PM10, PM2,5 znečištění ovzduší v dané lokalitě lze přičíst dálkovým emisím přecházejícím hranice států a/nebo emisím z vyšší než regionální úrovně; |
18. |
konstatuje, že zjištěné vysoké koncentrace pozadí způsobené znečišťujícími látkami a často v nedostatečném provedení a přezkumu směrnice o národních emisních stropech (2001/81/ES) mohou omezovat vyhlídky opatření místních a regionálních orgánů k dodržování norem EU pro kvalitu ovzduší na úspěch. Na koncentrace pozadí mají vliv všechny kumulované emise (na místní, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni). Ty mohou být často tak vysoké, že když na místní úrovni dojde pouze k malému znečištění, tak se hladina znečištění přiblíží mezním hodnotám, nebo je překročí. V těchto případech je prostor pro možné zásahy postižených měst a regionů samozřejmě velmi omezený; |
19. |
vyvozuje, že místní a regionální orgány mají omezené možnosti, co se týče přijímání opatření (druhá kategorie překážek). Městská politika se zaměřuje na mobilitu, územní plánování a přijímání specifických opatření pro řešení tzv. kritických míst. Decentralizované orgány totiž málokdy mohou přijímat účinná opatření, která by se zakládala na charakteristických rysech zdroje; |
20. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány vypracováním vlastní místní politiky kvality ovzduší předem pochopily výhody, jež by měly vyplynout ze zavedení celoevropských opatření u zdroje. Při pohledu zpět je zřejmé, že příliš málo ambiciózní politika u zdroje, jež navíc na evropských silnicích zdaleka ne vždy měla zamýšlený účinek (viz část D), je hlavním důvodem překračování mezních hodnot na místní a regionální úrovni; |
21. |
konstatuje, že další snižování koncentrací na místní úrovni využitím pouze místních opatření může mít velký vliv na každodenní život a přinášet značné náklady. Ty vyžadují finanční prostředky, které obce a regiony často nemají k dispozici a k nimž ani nejsou ve všech členských státech formálně oprávněny. Kromě toho je mezinárodní a evropská politika u zdroje mnohem efektivnější z hlediska nákladů; |
22. |
konstatuje, že místní a regionální orgány mají omezené pravomoci (třetí kategorie překážek). V mnoha členských státech bohužel podpůrná opatření na vnitrostátní úrovni nebyla přijata, nebo jsou nedostatečná, což místní a regionální orgány ještě více oslabuje. Např. ne všechny členské státy vypracovaly národní plán kvality ovzduší. Většinou nebyl zvolen integrovaný přístup ke kvalitě ovzduší závazný pro všechny úrovně správy. Existují rovněž případy, kdy orgán národní správy místní a regionální orgány zrazuje od přijetí doplňujících nebo přísnějších opatření, či jim v tom dokonce brání. V několika členských státech například není v pravomoci místních a regionálních orgánů zřizování nízkoemisních zón, jež je vyhrazeno orgánům národní správy. I vnitřní pravidla trhu EU zužují místním a regionálním politikám manévrovací prostor. Volný pohyb zboží a osob je totiž omezován prostřednictvím zřizování příliš velkých environmentálních zón (např. regionálních) a uzavírání silnic a mostů. Také celostátní zákaz znečišťujících vozidel je z toho důvodu neproveditelný; |
23. |
poukazuje na to, že v jednotlivých členských státech se připravují vnitrostátní předpisy umožňující přenést finanční postihy za porušení předpisů EU na obce a regiony. Po decentralizovaných orgánech správy se požaduje, aby dodržovaly mezní hodnoty s omezenými možnostmi a prostředky, jež mají k dispozici. Evropská a vnitrostátní úroveň správy má k dispozici mnohem rozsáhlejší a efektivnější možnosti a prostředky. Proto musí v případě nedodržení mezních hodnot zůstat zodpovědnost za zaplacení finančních postihů na členských státech. Výbor považuje jakýkoli „přenos“ pokut na místní a regionální orgány za neoprávněný a nesouhlasí s ním; |
Přístup založený na víceúrovňové správě
24. |
dochází k závěru, že tendence potvrzující zpomalení ve zlepšování kvality ovzduší je v podstatné míře důsledkem nedostatečně ambiciózní politiky EU u zdroje a nedostatečných vnitrostátních předpisů. V souvislosti s řešením těchto problémů je kladena velká zátěž a zodpovědnost na místní a regionální orgány; |
25. |
konstatuje rovněž, že boj proti znečišťování ovzduší není dostatečně koordinován mezi členskými státy. Informační a výstražné prahové hodnoty nejsou v sousedních zemích stejné, výměna informací mezi členskými státy v reálném čase při výskytu vysokého znečištění není organizovaná a akční plány v rozsáhlých oblastech znečištění rozkládajících se na území několika států mezi sebou nejsou koordinovány; |
26. |
zdůrazňuje, že jedna úroveň správy nemůže sama vyřešit problémy týkající se kvality ovzduší ani provádět politiku EU. Je třeba zaujmout víceúrovňový přístup, v němž každá úroveň správy (evropská, vnitrostátní, regionální a místní) převezme svůj díl odpovědnosti a přijme opatření, jež mohou a musí být příslušnou úrovní přijata; |
27. |
poukazuje na to, že místní a regionální orgány jsou zčásti závislé na vnitrostátních a mezinárodních opatřeních u zdroje, jež snižováním objemu emisí přispívají k podstatnému snížení koncentrací pozadí. Místní a regionální orgány mohou na jejich základě formulovat vlastní politiku, např. formou zpřísnění přístupových požadavků do environmentálních zón; |
28. |
domnívá se, že provádění předpisů v oblasti kvality ovzduší není jen otázkou právního provádění (provedení do vnitrostátních právních předpisů). Výbor doporučuje – pokud to vnitřní uspořádání členského státu umožňuje - vypracovat vnitrostátní a/nebo federální plány pro kvalitu ovzduší a/nebo programy pro snižování znečištění založené na integrovaném a koordinovaném přístupu, které zohlední nadnárodní hlediska jevu, proti němuž se bojuje. Výbor je zastáncem víceúrovňového přístupu a poukazuje na zřízení meziresortních týmů v členských státech pro společnou přípravu vnitrostátních plánů a programů (2) experty z jednotlivých úrovní správy. Tento postup podporuje ucelenost a soulad mezi vnitrostátními a/nebo federálními, regionálními a místními opatřeními; |
29. |
oceňuje snahy Evropské komise o zviditelnění osvědčených postupů místních a regionálních orgánů a žádá, aby se v této politice pokračovalo; |
30. |
upozorňuje na význam souladu a synergie s vývojem na mezinárodní úrovni a poukazuje na to, že emisní stropy zavedené při revizi Göteborgského protokolu musí být nutným doplňkem přezkumu směrnice EU o národních emisních stropech (2001/81/ES); |
C. Soulad a synergie mezi politikou EU v oblasti emisí a politikou EU v oblasti imisí
Integrovaný přístup (3)
31. |
domnívá se, že je důležité zajistit soulad a synergie mezi předpisy, jež se týkají jednotlivých znečišťujících látek. Proto má zásadní význam uplatňování integrovaného přístupu k politice EU v oblasti kvality ovzduší se zohledněním jiných oblastí politiky, zejména klimatu, průmyslu, dopravy, bydlení a energetiky. Vybudování udržitelné dopravní politiky a zavedení udržitelných forem výroby a spotřeby energie může vést k významnému snížení znečištění ovzduší; |
32. |
lituje, že často chybí synergie mezi opatřeními. Opatření s pozitivním dopadem v jedné oblasti se mohou nepříznivě projevovat v oblasti jiné. Větší využívání biomasy – jako bionafty v malých zařízeních – může například vést ke zvýšení emisí sazí, což představuje riziko pro kvalitu ovzduší a veřejné zdraví. Nárůst počtu vozidel jezdících na naftu může mít za následek snížení emisí CO2, ale má negativní vliv na emise částic. Techniky ke snížení emisí částic zase mohou mít negativní vliv na emise NO2 z vozidel jezdících na naftu, čímž se zpomalí (a zpomalila) klesající tendence koncentrací NO2. Posílená integrace politik musí takovým negativním vlivům co nejvíce předcházet, přičemž se doporučuje usilovat o dosažení situace přínosné pro všechny dotčené oblasti politiky nebo přinejmenším zavést kritéria, podle kterých by bylo možné upřednostňovat jeden cíl před druhým; |
33. |
domnívá se, že by bylo účelné provázat politiku ke zlepšení kvality ovzduší s politikou na podporu využívání alternativních zdrojů energie. Využívání alternativních zdrojů energie (např. zařízení pro využívání geotermální energie, solární kolektory atd.) by významně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší; |
34. |
poukazuje na chybějící integraci politiky v oblasti změny klimatu a politiky v oblasti kvality ovzduší. Politika v oblasti kvality ovzduší má celkově kladný vliv na přístup ke změně klimatu. Vliv politiky v oblasti změny klimatu na znečištění ovzduší je však omezený, tato politika má vlastní dynamiku a také vlastní časový plán. Politika v oblasti klimatu se více zaměřuje na dlouhodobý horizont, zatímco politika v oblasti kvality ovzduší je orientována krátkodobě a střednědobě; |
35. |
je toho názoru, že kvalita ovzduší a politika zabývající se hlukem ve venkovním prostředí mají velmi vysoký potenciál pro synergie, zejména když lze dosáhnout snížení objemu dopravy, a že i zde je třeba usilovat o situaci přínosnou pro obě oblasti politiky (4); |
36. |
požaduje rozšíření zaznamenávání emisí a imisí prostřednictvím tzv. „integrovaného monitorování“, jež bude zahrnovat vzájemně sladěné zaznamenávání a vyhodnocování emisí, rozšíření škály látek, vždy když se náležitě prokáže, že mají reálný dopad na zdraví osob nebo na životní prostředí, v případě vyhodnocování se omezí na sledování prostřednictvím modelů a modelů šíření znečištění a zaznamenávání a působení v prostoru a čase, pod výslovnou podmínkou, že to nepovede ke zvýšení administrativní zátěže; |
Vazba mezi politikou EU v oblasti emisí a politikou EU v oblasti imisí
37. |
zdůrazňuje, že je otázkou zásadního významu zajistit soulad a synergie mezi politikou v oblasti imisí (mezní hodnoty EU) a politikou v oblasti emisí (opatření EU u zdroje). Imise jsou totiž následkem úrovně emisí, jejich lokalizace a přenosu, tedy podmínek šíření. Kromě toho může ambiciózní politika v oblasti emisí představovat nejúčinnější prostředek ke snížení imisí (úrovní koncentrace); |
38. |
vyvozuje, že ambiciózní politika EU v oblasti imisí nevedla automaticky k ambiciózní politice EU v oblasti emisí, čímž mezi oběma těmito politikami vznikla nevyváženost. V důsledku toho lze problémy s prováděním v mnoha evropských státech (viz část B) a zpoždění ve zlepšování kvality ovzduší z velké míry přičíst nesouladu mezi politikou EU v oblasti imisí a politikou EU v oblasti emisí, kterými je proto nutné se zabývat během každého budoucího vypracovávání politik a opatření v této oblasti s cílem dosáhnout jejich vyváženosti:
|
39. |
poznamenává, že nové ambice v oblasti žádoucí kvality ovzduší (zpřísnění mezních hodnot) musí být realistické a udržitelné, a proto musí jít ruku v ruce s opatřeními u zdroje, jež účinně sníží objem emisí v celé Evropě. Politika EU v oblasti imisí musí být provázána s politikou EU v oblasti emisí. Proto je zapotřebí, aby ve fázi definování politiky byla pro politiku EU u zdroje a politiku EU v oblasti imisí uplatněna stejná úroveň ambicí a připraveny synchronizované časové plány (viz předchozí odstavec). Výbor rovněž žádá, aby se věnovala pozornost fázi provádění, v níž může vzniknout situace, že určitá opatření u zdroje oznámená v revidované Tematické strategii nebudou přijata, nebo v praxi nepovedou k cílenému snížení objemu emisí (v souladu s ustanoveními politiky v oblasti emisí). Výbor navrhuje, aby v takovém případě Evropská komise přijala kompenzační pravidla. Tím je možné zabránit tomu, aby znovu vznikl dnešní nesoulad mezi politikou v oblasti emisí a politikou v oblasti imisí a regionální a místní orgány se znovu ocitly před nemožným úkolem; |
40. |
pro rozvoj budoucí politiky EU v oblasti kvality ovzduší navrhuje následující časový plán, zohledňující požadovanou vazbu mezi politikou v oblasti imisí a emisí:
|
D. Politika v oblasti emisí
Politika EU u zdroje
41. |
konstatuje, že znečištění ovzduší je způsobováno především silniční, leteckou a lodní dopravou, vytápěním, domácnostmi, průmyslem a velkochovy. Ambiciózní politika u zdroje je tedy nutností (5). Přitom je třeba zohlednit skutečnost, že motorová silniční vozidla jsou jednou z nejvýznamnějších přímých příčin kritických míst z hlediska znečištění ovzduší v městských oblastech; |
42. |
z hlediska kvality ovzduší hodnotí kladně úroveň ambicí v bílé knize Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (KOM(2011)144 v konečném znění). Pro dosažení úrovně kvality ovzduší, o kterou je nezbytné usilovat, Výbor žádá vypracování evropského akčního plánu s dílčími cíli, konkrétními pravidly (jako jsou opatření EU u zdroje) a časovým plánem hodnocení (6); |
43. |
vyzývá k tomu, aby se EU vedle snižování emisí z jednotlivých mobilních nebo stacionárních zdrojů systematičtěji než dosud zaměřila na snižování celkového množství jednotlivých zdrojů. Taková opatření zaměřená na množství byla dosud do značné míry přenechána obcím a regionům. Příspěvek EU by nejprve mohl zahrnovat následující opatření:
|
44. |
domnívá se, že politika EU v oblasti emisí musí být založena na normách (a činnosti orientované na cíle doplněné o patřičné předpisy), aby nebyly brzděny další technologické inovace; |
45. |
doporučuje, aby byl analogicky k rámcovým předpisům o odpadech zaveden předpis o prevenci, jenž by umožnil náležité využívání existujících zdrojů; |
46. |
upozorňuje, že častá překročení norem NO2 jsou v podstatné míře způsobena nedostatečnými, příp. opožděnými emisními limity (pro motorová vozidla) ze strany EU, a naléhavě proto doporučuje zpřísnit normy EURO pro vozidla, co se týče NO2/NOx a částic. Velký význam má striktní dodržování časového plánu zavádění norem EURO 6; |
47. |
doporučuje zpřísnit také požadavky na jiné mobilní zdroje, jako např. terénní zařízení (off-road), instalace filtrů do starších vozidel (retrofit) nebo aktualizace evropských norem pro motocykly a další; |
48. |
poukazuje na rozdíl mezi předpisy EU a skutečnými emisemi z vozidel na silnicích. Normy EURO 5 byly (a jsou) ambiciózní, avšak neměly za následek nijak výrazné snížení znečištění ovzduší. Nejdůležitější příčinou je skutečnost, že existuje rozdíl mezi právní realitou v předpisech EU a skutečnými emisemi z vozidel na silnicích. Již při zavedení norem EURO 3 pro nákladní vozidla bylo jasné, že hodnoty emisí byly při reálných jízdních podmínkách vyšší, než se očekávalo, a tyto normy zamýšlené snížení objemu emisí nezajistily. Tento problém byl znovu konstatován u norem EURO 4 pro nákladní vozidla s naftovým motorem a EURO 5 pro osobní vozidla s naftovým motorem a – ačkoli v menší míře – v souvislosti s emisemi oxidů dusíku u osobních vozidel. K realizaci ambiciózních právních předpisů EU je třeba dbát na to, aby norma EURO 6 pro emise z vozidel ve fázi testování lépe odpovídala skutečným emisím při průměrné jízdě ve městě; |
49. |
Výbor dále poukazuje na to, že nově dodávaná nákladní vozidla jsou v praxi pravidelně technicky přizpůsobována, což znamená, že v reálných podmínkách dochází k vyšším emisím oxidu dusíku a částic, než by se dalo očekávat na základě testu schvalování typu. Při zavádění norem Euro 6 pro nákladní vozidla musí být tato praxe v maximální možné míře omezena a postihována. Aby se předešlo tomuto problému, žádá Výbor Evropskou komisi a členské státy, aby posílily právní předpisy, schvalování nákladních vozidel a příslušné inspekce. Rovněž je třeba prozkoumat, zda tyto technické úpravy nelze do budoucna technicky zcela znemožnit; |
50. |
žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost těžkým vozidlům (autobusům a nákladním vozům), jež celkově vzato znečišťují nejvíc. Také středně těžká vozidla (zejména vozidla zásobování) vypouštějí jednoznačně více oxidů dusíku než průměrná osobní doprava. Politika EU v oblasti emisí tedy musí věnovat zvláštní pozornost zpřísnění emisních norem pro tato těžká a středně těžká vozidla, ale také pro osobní vozidla s naftovým motorem, a přidat k nim vhodná opatření pro řízení komerčního zásobování a pro povzbuzení a zlepšení místní veřejné dopravy; |
51. |
konstatuje, že opotřebování pneumatik a brzdných destiček, spolu s opotřebováním povrchu a resuspenzí částic dopravních cest, přispívá k vysokým koncentracím částic a doporučuje v rámci evropského rámcového programu pro výzkum prozkoumat možnosti, jak tyto emise snížit. Výbor také navrhuje vypracovat příručku osvědčených postupů, v níž budou uvedena doporučení, jak zachycováním prachu předcházet opětnému vypouštění znečišťujících látek do ovzduší; |
52. |
konstatuje, že průmysl stále ještě značnou měrou přispívá k celkovému objemu emisí v Evropě. Snížení těchto emisí je regulováno směrnicí o průmyslových emisích (2010/75/EU). Ambiciózní technické referenční dokumenty BREF a z nich vyvozené závěry jsou skvělými nástroji pro snížení koncentrací pozadí. Aby i v budoucnosti bylo možné využívat nejlepší dostupné techniky (BAT), musí být referenční dokumenty BREF včetně jejich závěrů pravidelně revidovány a být dostatečně ambiciózní, aby umožnily snížit koncentrace pozadí v celé Evropě. Také je třeba co nejvíc omezit využívání výjimek (7); |
53. |
konstatuje, že zemědělské podniky přispívají ke znečištění ovzduší. Emise amoniaku značnou měrou přispívají k acidifikaci a eutrofizaci půdy. Ke splnění cílů v oblasti ochrany přírody, mimo jiné k ochraně oblastí Natura 2000, je nutné další snížení NH3. Snížení těchto emisí je regulováno směrnicí o průmyslových emisích (2010/75/EU). I pro velké zemědělské podniky s výrobou průmyslového charakteru je důležité, aby v budoucnosti mohly využívat nejlepší dostupné techniky (BAT), proto musí být pravidelně revidovány referenční dokumenty (BREF); |
54. |
konstatuje, že dopad emisí z lodní dopravy na koncentrace atmosférických znečišťujících látek může být nemalý v přístavních městech a oblastech, podél frekventovaných vnitrozemských vodních cest, ale také ve městech a regionech ležících na pobřeží. Výbor vyzývá vnitrostátní úřady, aby ve všech evropských pobřežních vodách uplatňovaly směrnice Mezinárodní námořní organizace (IMO). Plavidlům vnitrozemské plavby by měla být předepsána opatření pro snížení emisí jak částic, tak NOX; |
55. |
emise z letecké dopravy přispívají ke zvýšení koncentrace pozadí způsobené znečišťujícími látkami. Výbor vyzývá EU a orgány členských států, aby přijaly nezbytná opatření ke zpřísnění požadavků v oblasti emisí z letecké dopravy; |
Přezkum směrnice o národních emisních stropech (2001/81/ES)
56. |
zdůrazňuje, že směrnice o národních emisních stropech je skvělým nástrojem pro snížení koncentrací pozadí. Přeshraniční znečištění ovzduší tvoří velmi důležitou část koncentrací pozadí v mnoha členských státech a jeho úroveň může u určitých znečišťujících látek překročit 50 % (průměrné hodnoty pro danou zemi). Výbor považuje za velmi důležité, aby přezkum uvedené směrnice byl dostatečně ambiciózní a umožnil snížit koncentrace pozadí v celé Evropě. Za tohoto předpokladu se místní a regionální politiky v oblasti kvality ovzduší stanou realistickými a realizovatelnými; |
57. |
poznamenává, že směrnice o národních emisních stropech je důležitým nástrojem, který umožní donutit členské státy k přijetí opatření u zdroje. V této perspektivě je však nutné, aby úroveň ambicí přezkumu směrnice o národních emisních stropech a úroveň ambicí politiky EU u zdroje byly sladěny s úrovní ambicí směrnic o kvalitě ovzduší (2008/50/ES a 2004/107/ES). Pouze při vysokých ambicích prvních dvou zmíněných součástí lze dosáhnout vysoké úrovně u směrnic o kvalitě ovzduší. V této souvislosti se Výbor domnívá, že sloučení směrnice o národních emisních stropech se směrnicemi o kvalitě ovzduší usnadní sladění jednotlivých úrovní ambicí; |
58. |
je znepokojen nízkou úrovní ambicí členských států, co se týče nadcházející revize Göteborgského protokolu (jehož součástí jsou mezinárodní dohody o emisních stropech). Tato revize má vliv na přezkum směrnice o národních emisních stropech a potažmo také na úroveň ambicí nových právních předpisů v oblasti kvality ovzduší. Výbor vyzývá členské státy, aby při nadcházejícím přezkumu Göteborgského protokolu zvolily vyšší úroveň ambicí; |
59. |
žádá přinejmenším, aby byl sestaven soupis emisí elementárního uhlíku a aby se provedl průzkum za účelem označení nových látek znečišťujících ovzduší, kterých by se v budoucnu mohl týkat tento protokol; |
E. Politika v oblasti imisí: přezkum směrnic o kvalitě ovzduší (2008/50/ES a 2004/107/ES)
Obecná východiska pro přezkum směrnic
60. |
konstatuje, že směrnice o kvalitě ovzduší (2008/50/ES a 2004/107/ES) představují velmi důležité nástroje pro snížení expozice občanů znečištěnému ovzduší. Definice minimálních úrovní ochrany vedla ve všech zemích EU k opatřením, jejichž účelem je snížit emise a zmírnit koncentrace v okolí kritických míst. Snížení emisí v jedné zemi vede současně ke snížení přeshraničního znečištění ovzduší, sousedící země si tedy navzájem pomáhají s dodržováním mezních hodnot; |
61. |
domnívá se, že při přezkumu směrnic o kvalitě ovzduší musí být výchozím bodem veřejné zdraví a ochrana životního prostředí. V zájmu zlepšení veřejného zdraví by se měla zvážit vyšší úroveň ambicí. Výbor však v tomto směru klade podmínku, aby úroveň ambicí revidované směrnice byla pečlivě sladěna s úrovní ambicí národních emisních stropů a politiky EU v oblasti emisí (politiky u zdroje), jak již bylo uvedeno výše (odstavec 57); |
62. |
konstatuje, že směrnice o kvalitě ovzduší v současné době obsahují 27 mezních a cílových hodnot. Výbor současně poznamenává, že mnohé různé hodnoty se překrývají (např. denní a roční mezní hodnoty pro PM10 a roční mezní hodnoty pro PM10 a PM2,5) a že různé mezní hodnoty již po řadu let nebyly ve velké části EU překročeny. Výbor proto navrhuje přezkoumat, zda koncepce cílových hodnot skutečné dodává přidanou hodnotu u látek, pro něž směrnice již stanovují mezní hodnoty; |
63. |
konstatuje, že ve směrnicích obsažená povinnost podávat zprávy o zaznamenaných koncentracích a o stavu provádění plánů pro kvalitu ovzduší vyžaduje mnoho času a představuje pro místní a regionální orgány dodatečnou administrativní zátěž; |
64. |
zastává názor, že z hlediska veřejného zdraví a vědeckého výzkumu a také v zájmu lepší právní úpravy, snížení administrativní zátěže a usnadnění komunikace s občany je možné snížit počet látek a počet cílových a mezních hodnot. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je soustředit se na nejvíce znečisťující látky a na ukazatele, jež nejlépe odrážejí stav veřejného zdraví; |
Elementární uhlík
65. |
co se týče znečištění souvisejícího s dopravou doporučuje zvolit ukazatel, jež nejlépe odráží aspekty veřejného zdraví. Současná směrnice v této věci disponuje normami pro PM10, PM2,5 a NO2. Některé studie nicméně ukazují, že elementární uhlík a koncentrace částic (aerosol související se spalováním) se zdají být lepším ukazatelem pro složky znečištění pocházející z automobilové dopravy, jež mají vliv na veřejné zdraví. Elementární uhlík je frakce, která se uvolňuje při spalování všech paliv na uhlíkovém základě (zejména nafty a benzínu), mimo jiné v motorech vozidel a lodí. Výbor rovněž doporučuje přezkoumat možnost zavedení normy pro koncentrace částic a elementární uhlík; |
66. |
konstatuje, že věnování větší pozornosti elementárnímu uhlíku by bylo v souladu s doporučeními Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a s Úmluvou o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států; |
67. |
navrhuje, aby směrnice obsahovala možnost průběžného přizpůsobení: (prostřednictvím přepracovaného znění). Jestliže výzkum (viz odstavec 65) a pozitivní praktické zkušenosti skutečně prokáží, že norma pro elementární uhlík je k používání jako ukazatel vhodnější, lze uvažovat o tom, zda a jakým způsobem má být tato norma převzata do směrnice; |
Částicové znečištění ovzduší
68. |
poukazuje na skutečnost, že stávající směrnice obsahuje tři mezní hodnoty a pouze jediný cíl snížení pro částice (PM10 a PM2,5). Pro částice pak existují různé hodnoty, průměrné roční hodnoty a hodnoty za 24 hodin. To komplikuje provádění v praxi a vede ke zbytečné administrativní zátěži. Výbor je obeznámen s diskusí o zjednodušení spočívajícím v opuštění jedné z norem pro částice, PM10 či PM2,5 jen když to bude vhodně podloženo studiemi účinků na zdraví a životní prostředí. Výbor k této věci nezaujímá postoj; |
69. |
poukazuje na to, že dodržování mezních hodnot pro PM10 je v některých lokalitách velmi obtížné. K této situaci může docházet následkem místních podmínek, místních zdrojů, určitých charakteristických meteorologických podmínek a/nebo v období velkoplošného znečištění ovzduší. Velkou měrou však může k celkovému znečištění přispívat také nákladní doprava na dlouhé vzdálenosti. V zájmu žádoucí flexibility Výbor navrhuje prozkoumat, zda hodnocení založené na průměrné roční mezní hodnotě lze provádět na základě průměrných víceletých koncentrací; |
70. |
dochází k závěru, že zavedení normy pro PM2,5 bylo přijato kladně, neboť tento prvek má pravděpodobně lepší korelaci s účinky na zdraví než PM10. Pro PM2,5 však existuje mnoho různých hodnot, také pro celkovou expozici a procento snížení, což orgánům správy ztěžuje plnění všech aspektů těchto hodnot. Prozatím není jisté, zda místní a regionální orgány budou moci splnit mezní hodnoty pro PM2,5 a procento snížení. Ještě nejsou k dispozici dostatečné informace a účinek těchto opatření zatím nelze vyčíslit. Výbor doporučuje, aby při posuzování norem pro PM2,5 byla neexistence těchto údajů zohledněna a aby se zvážilo, zda v určitých případech není na místě poskytnout více času ke splnění norem; |
NOx /NO2
71. |
navrhuje, aby v očekávání výsledků výzkumu jiné metody formulování této normy Evropská komise znovu zvážila nutnost mezní hodnoty pro průměrné hodinové koncentrace NO2, neboť roční mezní hodnota se zdá být „přísnější“ a není myslitelné, aby pravidla pro omezení průměrných hodinových koncentrací NO2 přijímala místní úroveň; |
72. |
navrhuje, aby bylo ve směrnici zakotveno právo občanů na vypracování akčního plánu při překročení mezních hodnot znečišťujících látek; |
73. |
domnívá se, že vzhledem ke specifickým problémům se snížením úrovní NO2 vovzduší by bylo vhodné rozšířit možnosti prodloužení termínů (extra odchylky). Podmínkou pro to je, aby dotyčný členský stát mohl prokázat, že i přes přijetí všech potřebných pravidel včetně pravidel k omezení vzdáleností ujeté motorovými vozidly nedokázal dosáhnout mezní hodnoty EU, neboť motory vozidel v provozu nesplňují emisní hodnoty stanovené normami EURO (jinými slovy kvůli nedostatečné evropské politice u zdroje); |
Ozón
74. |
připomíná, že ozón (O3) vzniká ve vzduchu vlivem slunečního záření reakcí tzv. prekurzorů ozónu: oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, methanu a dalších těkavých organických sloučenin. Vysoké koncentrace ozónu se vyskytují v různých městech zejména v jižní Evropě. Orgány místní správy mají sotva nějakou možnost, jak ovlivnit koncentrace ozónu v příslušném městě, avšak snížením emisí z dopravy mohou přispět ke snížení koncentrací jinde. Výbor doporučuje, aby snížení vysokých koncentrací ozónu v městských oblastech bylo chápáno především jako úkol pro vnitrostátní a evropskou politiku v oblasti kvality ovzduší. Politika v oblasti emisí těkavých organických sloučenin je považována za nejúčinnější opatření; |
75. |
odkazuje na analýzu Nizozemského královského institutu pro zdraví obyvatel a životní prostředí (Nederlandse Rijksinstituut voor Volksgezondheid en Milieu) (8), která dokázala, že členské státy mají malý vliv na průměrné roční hodnoty koncentrací ozónu, ale nemají téměř žádný vliv na špičkové koncentrace O3 na jejich území. Současně to vypadá, že velkoplošné koncentrace pozadí ozónu lehce stoupají. Výbor se domnívá, že tento aspekt je třeba zohlednit při určování cílových hodnot pro ozón (dlouhodobých cílů) a v souvisejících důsledcích pro rozvoj politiky a podávání zpráv. Pokud jde o jižní země, je obzvláště obtížné z dlouhodobého hlediska plnit cílové úrovně ozónu, vzhledem k větší délce slunečního svitu, většímu slunečnímu záření a větší průměrné teplotě, což jsou faktory, které podporují vytváření troposférického ozónu. VR doporučuje prozkoumat, zda je možné tento jev zařadit do kategorie „přírodní“ znečištění ovzduší, aby se k němu přistupovalo stejným způsobem jako k mořské soli a saharským pískům; |
76. |
doporučuje, aby se v zájmu snížení koncentrací ozónu usilovalo zejména o snížení emisí plynných prekurzorů ozónu při přezkumu směrnice o národních emisních stropech (2001/81/ES) a zpřísnění odvětvových předpisů pro významné zdroje; |
Flexibilita
77. |
zdůrazňuje, že povětrnostní situace může mít významný nepříznivý vliv na úrovně znečištění ovzduší. Extrémní sucho ve velké části západní Evropy v prvních měsících roku 2011 mělo za následek vysoké koncentrace PM10. Tyto vlivy nebylo možné zvrátit pomocí místních a regionálních opatření a evropské právní předpisy s tím musí počítat a zavést ustanovení pro roky extrémních meteorologických podmínek, např. využít zavedení průměrné hodnoty za několik let; |
78. |
v této souvislosti poukazuje na spojitost mezi hospodářskými tendencemi a znečištěním ovzduší, jež by měly být zohledněny při vypracování budoucích politik. Současná hospodářská krize oslabuje hospodářské činnosti (mobilitu, průmysl a lodní dopravu), což má za následek snížení emisí. Zároveň se značně zmenšil objem dostupných finančních prostředků pro inovace jak na soukromé úrovni (například obnova systémů vytápění nebo vozidel), tak na průmyslové úrovni. V okamžiku, kdy se hospodářství znovu rozproudí, je dost možné, že dojde ke zvrácení těchto trendů; |
Monitorování (měření) a vytváření modelů (výpočty)
79. |
připomíná, že způsob umístění měřicích stanic se může v jednotlivých členských státech lišit. Protože jsou měřicí stanice umístěny v rozdílných zeměpisných podmínkách, jež mohou ovlivňovat měřené hodnoty kvality ovzduší, doporučuje Výbor, aby monitorování (měření) zůstalo povinné, ale aby bylo zlepšeno pomocí specifičtějších pravidel pro umísťování měřicích stanic. Tím bude zajištěna srovnatelnost měřených hodnot; |
80. |
navrhuje v této souvislosti zřízení platformy pro výměnu informací o stupni znečištění ovzduší v reálném čase a sjednocení informačních a výstražných prahových hodnot, aby bylo možné lépe koordinovat opatření přijímaná členskými státy při výskytu vysokého znečištění. |
V Bruselu dne 3. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) VR provedl v rámci příprav tohoto stanoviska konzultaci své sítě pro monitorování subsidiarity. Zpráva o konzultaci byla zveřejněna v prosinci 2011.
(2) Výbor doporučuje zřizování takových týmů ve stanovisku CdR 164/2010 fin.
(3) Jedná se opakované doporučení Výboru, viz.: CdR 164/2010 fin a CdR 140/2011 fin.
(4) Toto doporučení bylo rovněž učiněno ve stanovisku VR Směrnice o hluku ve venkovním prostředí: další postup (190/2011 rev. 2).
(5) Výbor toto přání vyslovuje již dlouho: CdR 190/2011 rev. 2, CdR 140/2011 fin, CdR 101/2011 fin, CdR 164/2010 fin, CdR 159/2008 fin.
(6) Toto doporučení bylo vysloveno také ve stanovisku CdR 101/2011 fin.
(7) Toto doporučení bylo rovněž učiněno ve stanovisku VR Průmyslové emise (CdR 159/2008 fin).
(8) RIVM, „Dossier Ozon 2011: een overzicht van de huidige stand van kennis over ozon op leefniveau in Nederland“ (Spis Ozón 2011: přehled dnešního stavu znalostí o vlivu ozónu na životní podmínky v Nizozemsku), červen 2011.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/20 |
Stanovisko Výboru regionů „Legislativní návrhy k reformě společné rybářské politiky“
2012/C 225/04
VÝBOR REGIONŮ
— |
podporuje opatření Evropské komise, která mají omezit úbytek řady populací ryb a zajistit využívání biologických mořských zdrojů na úrovních, jež umožní dosažení maximálního udržitelného výnosu do roku 2015 tam, kde to bude možné; |
— |
domnívá se, že zákaz výmětů by měl být zaváděn postupně všude tam, kde to bude možné, a měl by se týkat hlavně průmyslově využívaných druhů, avšak měl by zároveň umožňovat, aby byly zpět do moře vhazovány ty mořské organismy, jež jsou schopny to přežít; |
— |
poukazuje na potenciální rizika a negativní důsledky, které s sebou může nést povinné zavedení systému převoditelných koncesí k rybolovu, a doporučuje, aby tyto systémy byly dobrovolné a spadaly do kompetence členských států; |
— |
uznává, že hospodářský a strategický význam akvakultury je dostatečným důvodem pro to, aby byla tato problematika zpracována v samostatném nařízení; |
— |
vyzývá k větší regionalizaci společné rybářské politiky. Plně podporuje zavedení postupu, který by přihlédl ke zvláštnostem a potřebám regionů, včetně spolupráce s regionálními poradními sbory, aby bylo možné přijmout ochranná a technická opatření pro provádění společné rybářské politiky, díky čemuž by politika lépe řešila situace a zvláštnosti jednotlivých rybolovných oblastí, jakož i přeshraniční problémy; |
— |
vítá, že Evropský námořní a rybářský fond bude součástí nového společného strategického rámce a že bude harmonizován s ostatními regionálními fondy a fondy pro rozvoj venkova. Žádá nicméně záruky financování ve prospěch rybolovu a akvakultury a účast regionů na jejich strategickém provádění. |
Zpravodaj |
pan Mieczysław STRUK (PL/ELS), maršálek Pomořanského vojvodství |
Odkazy |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury COM(2011) 416 final Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Reforma společné rybářské politiky COM(2011) 417 final Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o povinnosti podávat zprávy podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky COM(2011) 418 final Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o vnější dimenzi společné rybářské politiky COM(2011) 424 final Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice COM(2011) 425 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Dlouhodobé řízení
1. |
domnívá se, že společná rybářská politika by měla přispívat k dlouhodobě udržitelným environmentálním, hospodářským a sociálním podmínkám. Kromě toho by měla umožnit zlepšení životní úrovně v odvětví rybolovu a vytvoření stabilního trhu a zajistit dostupnost zdrojů a dodávky potravin spotřebitelům za rozumné ceny; |
2. |
podporuje opatření Evropské komise vyplývající z prohlášení přijatého na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002, která mají omezit úbytek řady populací ryb a zajistit využívání biologických mořských zdrojů na úrovních, jež umožní dosažení maximálního udržitelného výnosu do roku 2015 tam, kde to bude možné; |
3. |
upozorňuje na to, že je velmi naléhavé vyvinout úsilí o dosažení maximálního udržitelného výnosu u některých populací ryb. Tato naléhavost však může mít nepříznivé společenské a hospodářské důsledky. Je tedy důležité, aby zároveň s omezujícími a ochrannými mechanismy probíhala aktivní přeměna, pomocí opatření např. v oblasti rozvoje podniků, vzdělávání a podmínek pro důchodové zabezpečení. Potřebné finanční prostředky pro tuto práci by se měly hledat jak na národní a regionální úrovni – v závislosti na jejich možnostech a pravomocích –, tak na úrovni EU; |
4. |
souhlasí s tím, že udržitelné využívání biologických mořských zdrojů by mělo být založeno na přístupu předběžné opatrnosti a na ekosystémovém přístupu za účelem snížení dopadu rybolovných činností na životní prostředí a minimalizace a postupného odstranění nežádoucích úlovků; |
5. |
vyzývá k tomu, aby bylo cíle udržitelného využívání biologických zdrojů dosahováno prostřednictvím víceletého přístupu k řízení rybolovu stanovujícího jakožto prioritu víceleté plány, které odrážejí zvláštnosti různých rybolovných oblastí a zahrnují ochranné mechanismy umožňující přijímání potřebných rozhodnutí v případě nepředvídaného vývoje; |
6. |
v rámci ekosystémového přístupu se domnívá, že víceleté plány by se měly pokud možno vztahovat k více populacím, pokud jsou tyto populace využívány společně. U populací, pro které nebyl stanoven žádný víceletý plán, by měla být stanovením omezení úlovků a/nebo intenzity rybolovu zajištěna míra využívání vytvářející maximální udržitelný výnos.
|
7. |
uznává, že řízení rybolovu založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, které zohledňuje tradiční, ekologické poznatky získané rybáři po generace, vyžaduje harmonizované, spolehlivé a přesné údaje, a upozorňuje na nutnost spolupracovat při shromažďování údajů s odvětvím rybolovu. Vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vyčlenily zvláštní prostředky na vědecký výzkum a odborné poradenství, a zdůrazňuje význam Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) jakožto vědeckého orgánu, který podporuje činnost Evropské komise zaměřenou na udržitelné řízení rybolovu; |
8. |
vzhledem k tomu, že shromažďování údajů je nezbytné pro hospodářské a socioekonomické posouzení subjektů působících v odvětví rybolovu, v akvakultuře a v odvětví zpracování produktů rybolovu a akvakultury a vývoje zaměstnanosti v těchto odvětvích, měla by EU národním a regionálním subjektům na shromažďování těchto údajů vyčlenit příslušné prostředky; |
Přístup do pobřežních vod
9. |
vítá názor Evropské komise, že platná pravidla omezující přístup ke zdrojům v pásmu 12 námořních mil od linií členských států fungovala dostatečně uspokojivě a omezením intenzity rybolovu v nejcitlivější části vod Unie přispěla k zachování zdrojů. Proto se Výbor regionů domnívá, že by tato pravidla měla platit i nadále; |
10. |
požaduje, aby byly biologické mořské zdroje v oblasti nejvzdálenějších regionů nadále pod zvláštní ochranou, neboť přispívají k zachování jejich místního hospodářství, s ohledem na strukturální, sociální a hospodářskou situaci těchto ostrovů; |
11. |
upozorňuje na zásadu země původu obsaženou v Úmluvě OSN o mořském právu a žádá členské státy, aby ve svých vlastních výlučných ekonomických zónách dodržovaly její podmínky, aby byla zachována možnost přežití ohrožených volně žijících rybích populací, které se třou v řekách (anadromní populace); |
12. |
domnívá se rovněž, že je třeba povolit členským státům přijímat v jejich pásmech o šířce 12 námořních mil, s přihlédnutím k potenciálním environmentálním, sociálním a ekonomickým souvislostem na úrovni GSA či nižší, opatření pro zachování zdrojů a řízení platná pro všechna rybářská plavidla Unie za předpokladu, že pokud se tato opatření použijí na rybářská plavidla z jiných členských států, musí být přijatá opatření nediskriminační a musí jim předcházet příslušná konzultace s ostatními dotčenými členskými státy a jejich informování, a za předpokladu, že Unie nepřijala opatření, která se výslovně zabývají zachováním zdrojů a řízením v tomto pásmu 12 námořních mil; |
Snížení výmětů
13. |
souhlasí s tím, že jsou potřeba opatření ke snížení a pokud možno odstranění současných vysokých úrovní nežádoucích úlovků a výmětů, jež ve skutečnosti představují značné plýtvání zdroji a mají negativní dopad na udržitelné využívání biologických mořských zdrojů a mořských ekosystémů, jakož i finanční dostupnost rybolovu. Vzhledem k výše uvedenému se domnívá, že je třeba podpořit zlepšení selektivity rybolovných zařízení a způsobů výlovu tak, aby došlo k co největšímu snížení výmětů. Zákaz výmětů by měl být zaváděn postupně všude tam, kde to bude možné, a měl by se týkat hlavně průmyslově využívaných druhů, avšak měl by zároveň umožňovat, aby byly zpět do moře vhazovány ty mořské organismy, jež jsou schopny to přežít; |
14. |
je toho názoru, že vykládky nežádoucích úlovků by neměly vést k plnému ekonomickému zvýhodnění daného hospodářského subjektu a že transformace na živočišnou moučku je nesprávnou reakcí na environmentální cíle Komise; |
15. |
dále zdůrazňuje, že se nejeví vhodné uvádět v základním nařízení podrobný seznam druhů, pro něž platí povinná vykládka. Tato povinnost by mohla být upravena spíše v jednotlivých plánech řízení rybolovných druhů (pro jednu či více populací); |
Přístup ke zdrojům
16. |
domnívá se, že stávající předpisy již umožňují těm členským státům, jež si to přejí, zavést pro své loďstvo systém individuálních převoditelných kvót, jehož důsledky v podobě spekulací a koncentrace jsou známy. Proto není vhodné ukládat všem členským státům, aby stanovily převoditelná či pronajímatelná rybolovná práva; |
17. |
dále se domnívá, že stanovení doby platnosti každého systému převoditelných koncesí by mělo být ponecháno na jednotlivých členských státech; |
18. |
poukazuje na potenciální rizika a negativní důsledky, které s sebou může nést povinné zavedení systému převoditelných koncesí k rybolovu, a doporučuje, aby tyto systémy byly dobrovolné a spadaly do kompetence členských států; |
19. |
vyzývá členské státy k tomu, aby před zavedením dobrovolného systému převoditelných koncesí k rybolovu přizpůsobily své právní předpisy tak, aby odpovídajícím způsobem bránily zájmy pobřežního rybolovu a současně chránily před negativními důsledky zavedení tohoto systému, k nimž patří např. přílišná koncentrace či spekulace; |
20. |
v souvislosti s vyloučením nadměrných kapacit připomíná pozitivní zkušenost s finanční podporou vrakování; |
21. |
je toho názoru, že vzhledem ke specifickým vlastnostem a socioekonomické zranitelnosti tohoto odvětví v mnoha členských státech a lišícím se prioritám sociálně ekonomické politiky v jednotlivých členských státech, pokud jde o rybolov, je povinný systém převoditelných rybolovných koncesí nevhodný a že o způsobu přidělování rybolovných práv i o veškerých pravidlech jejich převodu by se i nadále mělo rozhodovat na úrovni členských států; |
22. |
vyzývá rovněž k tomu, aby byly specifické podmínky nejvzdálenějších regionů zohledněny při stanovování stropů rybolovné kapacity pro loďstvo zabývající se drobným rybolovem, a to zachováním stávající referenční úrovně; |
Vnější dimenze
23. |
vyzývá k tomu, aby Evropská unie podporovala cíle společné rybářské politiky na mezinárodní úrovni. K tomu účelu by se Unie měla snažit zlepšit výkonnost regionálních a mezinárodních organizací při zachování a řízení mezinárodních populací ryb podporou rozhodování, které je založené na vědě, a zlepšením dodržování pravidel, větší transparentností a zapojením zúčastněných stran, zejména rybářů, i potíráním nezákonných, nehlášených a neregulovaných (NNN) rybolovných činností; |
24. |
souhlasí s tím, že dohody o udržitelném rybolovu uzavřené se třetími zeměmi by měly poskytovat přístupová práva výměnou za finanční příspěvek od Unie a měly by také přispět ke stanovení vysoce kvalitního rámce správy v těchto zemích, aby se tak zajistila účinná opatření ke sledování, kontrole udržitelného využívání rybolovných zdrojů a dohledu nad ním. Domnívá se rovněž, že dohody se třetími zeměmi musí rybářskému loďstvu Unie, které je na těchto dohodách závislé, zajistit podmínky stability, životaschopnosti a výnosnosti, jež mu zaručí budoucnost; |
25. |
požaduje, aby dohody o partnerství v oblasti rybolovu se třetími zeměmi, jež určují právní, hospodářský a environmentální rámec pro rybolovné činnosti prováděné plavidly EU nebo pro investice uskutečňované hospodářskými subjekty z EU v oblasti rybolovu, byly v souladu s příslušnými opatřeními přijatými mezinárodními organizacemi včetně regionálních rybolovných organizací. Dohody o rybolovu musí mimo jiné zajistit, aby rybolovné činnosti ve třetích zemích probíhaly na základě zásad udržitelného rozvoje a oboustranně uspokojivých metod; |
Akvakultura
26. |
uznává, že hospodářský a strategický význam akvakultury je dostatečným důvodem pro to, aby byla tato problematika zpracována v samostatném nařízení zahrnujícím strategické směry Unie pro vnitrostátní strategické plány, s cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu akvakultury prostřednictvím podpory rozvoje a inovací ve prospěch environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti v celém výrobním a obchodním řetězci, podpory místního zpracování a diverzifikace a tím i podpory zlepšení kvality života v pobřežních a venkovských oblastech. Rovněž je třeba vytvořit mechanismy výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření týkajících se bezpečnosti podnikání, přístupu do vod a prostoru Unie, přičemž speciální pozornost by měla být věnována slučitelnosti zachování prostředí a rozvoje činnosti v oblastech zařazených do sítě Natura 2000, a zjednodušení správních postupů udělování licencí a povolení; |
27. |
uznává, že je nezbytné zřídit poradní sbor pro akvakulturu, jenž by mohl být skutečným představitelem tohoto odvětví, a proto by v něm měli být i zástupci výrobního sektoru (profesní sdružení, organizace producentů či obchodní komory); |
Trh s rybami
28. |
souhlasí s tím, že vzhledem ke nepředvídatelnosti rybolovných činností je vhodné vytvořit mechanismus pro skladování produktů rybolovu určených k lidské spotřebě, a to na podporu větší stability trhu a vyšších výnosů z produktů, zejména vytvořením přidané hodnoty. Tento mechanismus je třeba rozšířit i na produkty akvakultury; |
29. |
uznává, že používání společných obchodních norem by mělo umožnit zásobování trhu udržitelnými produkty, plné využití potenciálu vnitřního trhu s produkty rybolovu a akvakultury a snazší obchodování založené na spravedlivé hospodářské soutěži, a tak pomoci zvýšit ziskovost produkce; |
30. |
domnívá se, že vzhledem k zvyšující se pestrosti nabídky produktů rybolovu a akvakultury je nutné jasným, srozumitelným a přijatelným způsobem poskytovat spotřebitelům minimální povinné informace o základních vlastnostech produktů; |
31. |
požaduje, aby byla společná organizace trhu provedena v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména co se týče ustanovení Světové obchodní organizace, aniž by tím bylo narušeno zavádění jednotných a homologovaných hygienicko-sanitárních pravidel pro produkty pocházející ze třetích zemí a rozvoj obchodních postupů v rámci námořního rybolovu, jenž by napomohl vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu; |
32. |
tam, kde je to možné, požaduje zavedení úřední certifikace produktů rybolovu v EU, aby bylo zaručeno, že pocházejí z odpovědně řízeného rybolovu; |
Regionalizace
33. |
vyzývá k větší regionalizaci společné rybářské politiky tak, aby v ní mohly být využity znalosti a zkušenosti všech zúčastněných stran, obzvláště regionálních orgánů, a zdůrazňuje význam makroekonomických strategií; |
34. |
upozorňuje na rostoucí interakci rekreačního rybolovu, rybářů z povolání a komunit, jež mají vazbu na rybolov; |
35. |
plně podporuje zavedení postupu, který by přihlédl ke zvláštnostem a potřebám regionů, včetně spolupráce s regionálními poradními sbory, aby bylo možné přijmout ochranná a technická opatření pro provádění společné rybářské politiky, díky čemuž by politika lépe řešila situace a zvláštnosti jednotlivých rybolovných oblastí, jakož i přeshraniční problémy; |
36. |
dále se domnívá, že regionální poradní sbory či podobná partnerství by měly být posíleny, aby se zajistilo, že místní společenství nebudou jen konzultována, ale budou skutečně zapojena do řízení místních rybolovných zdrojů; |
37. |
požaduje, aby byly při provádění společné rybářské politiky zohledněny vzájemné vztahy s ostatními námořními záležitostmi, jelikož uznává, že všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří jsou vzájemně propojené, včetně územního plánování námořních prostor posilujícího integrovanou námořní politiku; |
38. |
zdůrazňuje, že při provádění společné rybářské politiky nelze s ohledem na malou odolnost brakických vod a ekologických říčních a jezerních koridorů a s nimi souvisejících populací ryb upustit od ochrany vodních ekosystémů v jejich složitosti a vzájemném působení, se zvláštním důrazem na zachování a posílení cenných druhů ohrožených vyhynutím a s výslovným odkazem na anadromní a katadromní druhy; |
Evropský námořní a rybářský fond
39. |
je si vědom toho, že členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů společné rybářské politiky bez odpovídající finanční podpory, a to s ohledem na obtíže, s nimiž se potýkají při rozvoji odvětví rybolovu a jeho řízení, a na své omezené finanční prostředky; |
40. |
z výše uvedených důvodů vyzývá k vytvoření odpovídající víceleté finanční pomoci Unie zaměřené na priority společné rybářské politiky, aby se přispělo k dosažení těchto cílů, obzvláště ke zvýšení hospodářské efektivity tohoto odvětví a hlavně rybářského loďstva, vzniku nových pracovních míst a také k zavádění modernizace a inovací, včetně vývoje bezpečných a udržitelných plavidel; |
41. |
vyzývá k tomu, aby byly pro období 2014–2020 znovu zavedeny finanční podpory pro obnovu a modernizaci rybářských loďstev z nejvzdálenějších regionů; |
42. |
domnívá se, že je třeba, aby byla finanční pomoc Unie podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky členskými státy i hospodářskými subjekty. Je tedy třeba, aby v případech nedodržování pravidel společné rybářské politiky členskými státy a opakovaných vážných porušení těchto pravidel hospodářskými subjekty byla tato finanční pomoc přerušena, zastavena nebo upravena; |
43. |
vítá, že Evropský námořní a rybářský fond bude součástí nového společného strategického rámce a že bude harmonizován s ostatními regionálními fondy a fondy pro rozvoj venkova, aby umožnil fungování integrovaných sítí místního rozvoje a zjednodušil přístup k fondům na místní a regionální úrovni. Žádá nicméně záruky financování ve prospěch rybolovu a akvakultury a účast regionů na jejich strategickém provádění; |
44. |
uznává biologickou, výrobní a historickou hodnotu ryb a říčních a jezerních stanovišť, a proto se domnívá, že by EU měla toto odvětví finančně podporovat, a to i s ohledem na omezení mořského rybolovu, snížení dovozu a posílení územní konkurenceschopnosti; |
Pravomoci Evropské komise
45. |
uznává, že za účelem dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba, aby byla v souladu s článkem 290 Smlouvy na Komisi přenesena pravomoc doplňovat či měnit nepodstatné prvky základního legislativního aktu. Doporučuje však, aby bylo takto široké využívání aktů v přenesené pravomoci ze strany Komise velmi důkladně prozkoumáno a posouzeno z právního a politického hlediska. Je mj. nutné tuto pravomoc jasně definovat z hlediska cílů, obsahu, dosahu a délky trvání přenesené pravomoci; |
46. |
vyzývá Komisi k tomu, aby při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky a regionálními orgány; |
47. |
domnívá se, že při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit vhodný způsob včasného a soustavného předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě; |
48. |
jednoznačně podporuje a prosazuje využívání „místního rozvoje se zapojením místních komunit“, jenž je popsán v obecném nařízení Komise o společném strategickém rámci jako metoda, díky níž mohou orgány místní a regionální úrovně čerpat prostředky z Evropského námořního a rybářského fondu – souběžně se strukturálními fondy pro rozvoj venkova. Tyto fondy budou muset být koordinovány ve flexibilním rámci, aby tak byly posíleny možnosti jejich využití. Místní a regionální orgány budou muset být zapojeny do přípravy strategického rámce a operačních programů; |
49. |
zdůrazňuje, že úspěch společné rybářské politiky vyžaduje účinný režim kontrol, inspekce a vynucování, včetně boje proti NNN rybolovným činnostem. V rámci režimu Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování je třeba podpořit používání moderních technologií. Je třeba, aby členské státy nebo Komise měly možnost provádět pilotní projekty týkající se nových kontrolních technologií a systémů pro správu údajů; |
50. |
domnívá se, že by se každých pět let měl provádět přezkum dodržování nařízení EU. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
COM(2011) 425 final
Pozměňovací návrh 1
Bod (5) odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 uznal, že u některých druhů a populací asi nebude možné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015, a přidal slova „tam, kde to bude možné“, aby tyto eventuality umožnil. EU by neměla jít nad rámec svých mezinárodních závazků.
Pozměňovací návrh 2
Bod (6) odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 uznal, že u některých druhů a populací asi nebude možné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015, a přidal slova „tam, kde to bude možné“, aby tyto eventuality umožnil. EU by neměla jít nad rámec svých mezinárodních závazků.
Pozměňovací návrh 3
Bod (15) odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Nejvzdálenější regiony jsou ve složité situaci a je třeba vzít v potaz všechny tyto regiony, aby bylo možné lépe podpořit jejich rozvoj, který je těsně spjat s dobrým stavem mořských zdrojů a mořského prostředí obecně. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je tedy zohlednit všechny nejvzdálenější regiony EU.
Pozměňovací návrh 4
Bod (18) odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 5
Bod (29) odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Zavedení převoditelných koncesí k rybolovu by mělo být v rámci pravomocí jednotlivých členských států a nepovinné.
Pozměňovací návrh 6
Bod (31) odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Bod odůvodnění je upraven tak, aby byl v souladu s čl. 27 odst. 1 a aby stvrdil dobrovolnou povahu převoditelných koncesí k rybolovu.
Pozměňovací návrh 7
Čl. 2 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Obecné cíle 1. Společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury zajistily dlouhodobě udržitelné environmentální, hospodářské a sociální podmínky a přispěly k dostupnosti dodávek potravin. 2. Společná rybářská politika musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a jejím účelem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů do roku 2015 obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovně, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos. 3. Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezené. 4. Do společné rybářské politiky musí být začleněny požadavky vyplývající z právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí. |
Obecné cíle 1. Společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury zajistily dlouhodobě udržitelné environmentální, hospodářské a sociální podmínky a přispěly k dostupnosti dodávek potravin. 2. Společná rybářská politika musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a jejím účelem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů do roku 2015 obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů na úrovn, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos. 3. Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezené. 4. Do společné rybářské politiky musí být začleněny požadavky vyplývající z právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí. |
Odůvodnění
Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 uznal, že u některých druhů a populací asi nebude možné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015, a přidal slova „tam, kde to bude možné“, aby tyto eventuality umožnil. EU by neměla jít nad rámec svých mezinárodních závazků.
Pozměňovací návrh 8
Čl. 2 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezené. |
Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezené. |
Odůvodnění
Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 uznal, že u některých druhů a populací asi nebude možné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015, a přidal slova „tam, kde to bude možné“, aby tyto eventuality umožnil.
Pozměňovací návrh 9
Článek 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||
Specifické cíle Za účelem dosažení obecných cílů stanovených v článku 2 musí společná rybářská politika, zejména:
|
Specifické cíle Za účelem dosažení obecných cílů stanovených v článku 2 musí společná rybářská politika, zejména:
|
Pozměňovací návrh 10
Článek 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||
Zásady řádné správy Společná rybářská politika se musí řídit následujícími zásadami řádné správy:
|
Zásady řádné správy Společná rybářská politika se musí řídit následujícími zásadami řádné správy:
|
Odůvodnění
Domníváme se, že by měl být respektován politický prostor Rady a Evropského parlamentu při naplňování cílů a zásad při přijímání rozhodnutí v této oblasti, aby byla zajištěna řádná správa.
Přidat nový bod c) k zásadám řádné správy v rámci společné rybářské politiky. Je naprosto nezbytné, aby společná rybářská politika dbala na kritéria přechodnosti a postupnosti.
Cílem je připomenout význam regionalizace ve společné rybářské politice, a to posílením úlohy regionálních poradních sborů.
Udivuje nás, že je v písmenu g) integrovaná námořní politika stavěna na stejnou úroveň se společnou rybářskou politikou jako ostatní politiky EU. Jsme toho názoru, že společná rybářská politika je nedílnou součástí integrované námořní politiky a že je zde důležitý vnitřní soulad v rámci jedné politické oblasti, již mají na starosti titíž odpovědní činitelé.
Pozměňovací návrh 11
Článek 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Definice Pro účely tohoto nařízení se:
|
Definice Pro účely tohoto nařízení se:
|
Odůvodnění
Odvětví rybolovu se rozšířilo na nové druhy činností. Nemá již smysl omezovat pojem „hospodářský subjekt“ pouze na právnické či fyzické osoby, které provozují nebo vlastní nějaký podnik. Jsou zde rovněž sdružení a jiné subjekty. V některých částech Evropy má velký význam např. rekreační rybolov, pokud jde o obnovu rybolovných populací. V souvislosti s urbanizací může rekreační rybolov kdekoliv pomoci k lepšímu pochopení přírody. Rekreační rybolov lidem přibližuje přírodu a povzbuzuje je k tomu, aby více dbali na své fyzické i duševní zotavení a pohodu. Roste množství a hospodářský význam rybolovných výjezdů s průvodcem a rybářské turistiky obecně. Rybolov hraje důležitou úlohu také v rozvoji cestovního ruchu a pomáhá tedy zachovat životaschopnost společenství žijících na mořském pobřeží nebo na březích řek. V souvislosti s tím je nutné pojem „hospodářský subjekt“ rozšířit. Hovoří pro to také skutečnost, že např. rekreační rybolov je již zahrnut do SRP – jak v nařízení o kontrole, tak v nových plánech pro využívání a zachování druhů ryb.
Případná evropská definice pojmu „drobný pobřežní rybolov“ musí být flexibilní, aby byla zohledněna rozmanitost a zvláštnosti rybolovu v různých evropských regionech.
Ichtyogenická činnost zaujímá při zachování cenných populací ryb jejich obnovováním zásadní roli a bojuje proti exotickým druhům, které obsazují důležité niky přírodních stanovišť.
Pozměňovací návrh 12
Článek 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Obecná pravidla pro přístup do vod 1. Rybářská plavidla Unie musí mít rovný přístup do vod a ke zdrojům ve všech jiných vodách Unie, než jsou vody uvedené v odstavcích 2 a 3, s výhradou opatření přijatých podle části III. 2. Členské státy jsou od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 oprávněny ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, omezit rybolov rybářských plavidel, která tradičně operují v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží, aniž jsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Unie plující pod vlajkou jiných členských států podle stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činnosti provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku. 3. Ve vodách až do 100 námořních mil od linie pobřeží Azorských ostrovů, Madeiry a Kanárských ostrovů mohou dotyčné členské státy od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 omezit rybolov na plavidla zapsaná v přístavech těchto ostrovů. Výjimku tvoří plavidla Unie, která tradičně loví v těchto vodách, pokud tato plavidla nepřekračují tradičně používanou intenzitu rybolovu. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku. 4. Ustanovení, která budou následovat po režimu stanoveném v odstavcích 2 a 3, budou přijata do 31. prosince 2022. |
Obecná pravidla pro přístup do vod 1. Rybářská plavidla Unie musí mít rovný přístup do vod a ke zdrojům ve všech jiných vodách Unie, než jsou vody uvedené v odstavcích 2 a 3, s výhradou opatření přijatých podle části III. 2. Členské státy jsou od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 oprávněny ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, omezit rybolov rybářských plavidel, která tradičně operují v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží, aniž jsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Unie plující pod vlajkou jiných členských států podle stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činnosti provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku. 3. Ve vodách až do 100 námořních mil od linie pobřeží mohou dotyčné členské státy od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 omezit rybolov na plavidla zapsaná v přístavech těchto ostrovů. Výjimku tvoří plavidla Unie, která tradičně loví v těchto vodách, pokud tato plavidla nepřekračují tradičně používanou intenzitu rybolovu. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku. 4. Ustanovení, která budou následovat po režimu stanoveném v odstavcích 2 a 3, budou přijata do 31. prosince 2022. |
Odůvodnění
Nejvzdálenější regiony jsou ve složité situaci a je třeba vzít v potaz všechny tyto regiony, aby bylo možné lépe podpořit jejich rozvoj, který je těsně spjat s dobrým stavem mořských zdrojů a mořského prostředí obecně. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je tedy zohlednit všechny nejvzdálenější regiony EU.
Pozměňovací návrh 13
Článek 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Druhy technických opatření
|
Druhy technických opatření
|
Odůvodnění
První část pozměňovacího návrhu se netýká českého znění. Účelem je nahradit v polštině výraz „zvýšení“ výrazem „zlepšení“, který je použit v české verzi. Článek 8 se neomezuje pouze na bentické pásmo, ale týká se také pelagického pásma a v něm používaných rybolovných zařízení.
Pozměňovací návrh 14
Článek 9
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Víceleté plány 1. Jako prioritu je potřeba stanovit víceleté plány stanovující ochranná opatření s cílem zachovat a obnovit populace ryb nad úrovněmi, které zaručují maximální udržitelný výnos. 2. Víceleté plány stanoví:
3. Víceleté plány se musí pokud možno vztahovat buď na rybolov využívající jednu rybí populaci, nebo na rybolov využívající smíšené populace, s náležitým zohledněním vzájemného působení populací a lovišť. 4. Víceleté plány jsou založeny na přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a vědecky opodstatněným způsobem zohlední omezení dostupných údajů a metody hodnocení a veškeré kvantifikované zdroje nejistoty. |
Víceleté plány 1. Jako prioritu je potřeba stanovit víceleté plány stanovující ochranná opatření s cílem zachovat a obnovit populace ryb na úrovn, které zaručují maximální udržitelný výnos. 2. Víceleté plány stanoví:
3. Víceleté plány se musí pokud možno vztahovat buď na rybolov využívající jednu rybí populaci, nebo na rybolov využívající smíšené populace, s náležitým zohledněním vzájemného působení populací a lovišť. 4. Víceleté plány jsou založeny na přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a vědecky opodstatněným způsobem zohlední omezení dostupných údajů a metody hodnocení a veškeré kvantifikované zdroje nejistoty. |
Odůvodnění
EU zřídila regionální poradní sbory v roce 2004, aby jasně ukázala regionální přístup ve společné rybářské politice. Je třeba zapojit tyto sbory lépe do rozhodování tím, že budou konzultovány ohledně víceletých plánů. Zajistí to lepší akceptaci těchto plánů u osob pracujících v tomto odvětví, a tím i jejich snadnější provádění.
Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 uznal, že u některých druhů a populací asi nebude možné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015, a přidal slova „tam, kde to bude možné“, aby tyto eventuality umožnil. EU by neměla jít nad rámec svých mezinárodních závazků. Víceleté plány stanovují cíle postupného snižování výmětů prostřednictvím opatření přijatých na regionální úrovni. Tato redukční opatření by měla vycházet z různých nástrojů, které by mohly navrhovat zainteresované subjekty: selektivita, časově a prostorově vymezené řízení, zavedení kvót na úlovky určitých zranitelných druhů v jistých oblastech. Tyto subjekty by v této oblasti měly mít významné postavení prostřednictvím posílených regionálních poradních sborů. Víceleté plány musí formálně zohlednit otázky týkající se chráněných mořských oblastí, jelikož v některých z nich dochází k průmyslovému rybolovu. Součástí víceletých plánů musí také být hledisko ekosystému jakožto záruka zachování rybích populací.
Je důležité upřesnit, že víceleté plány musí stanovit rovněž opatření pro obnovení dobrého stavu prostředí, jelikož jinak by mohlo dojít k jeho dalšímu zhoršení, což by snížilo přirozenou produkční kapacitu mořských ekosystémů.
Řádná správa chráněných mořských oblastí je jedním z cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti. Je tedy přirozené, aby ji společná rybářská politika brala v potaz.
Pozměňovací návrh 15
Článek 10
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Víceleté plány stanoví úpravy míry úmrtnosti dané rybolovem vedoucí k takové míře úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová všechny populace nad úrovněmi, které do roku 2015 zaručí maximální udržitelný výnos. 2. V případech, kdy není možné určit míru úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová populace nad úrovněmi, které zaručí maximální udržitelný výnos, víceleté plány stanoví preventivní opatření, která by zajistila srovnatelný stupeň zachování příslušných populací. |
1. Víceleté plány stanoví úpravy míry úmrtnosti dané rybolovem vedoucí k takové míře úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová všechny populace nad úrovněmi, které do roku 2015 zaručí maximální udržitelný výnos. 2. V případech, kdy není možné určit míru úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová populace nad úrovněmi, které zaručí maximální udržitelný výnos, víceleté plány stanoví preventivní opatření, která by zajistila srovnatelný stupeň zachování příslušných populací. |
Pozměňovací návrh 16
Článek 11
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obsah víceletých plánů Víceletý plán zahrnuje:
|
Obsah víceletých plánů Víceletý plán zahrnuje:
|
Odůvodnění
Pro zajištění biologické rozmanitosti a udržitelného rybolovu je zapotřebí opatření zaměřených na migrující populace ryb. SRP EU by měla odlišně přistupovat k anadromním populacím ryb, které migrují proti proudu řek za účelem tření. SRP by měla rozlišovat mezi zásadami pro zachování populací anadromních ryb a zásadami pro zachování ostatních populací ryb. Zásady, na nichž je založena regulace odlovu migrujících populací ryb, by měly být prováděny v souladu s článkem 66 (část V) Úmluvy OSN o mořském právu, který upravuje řízení anadromních populací ryb odděleně od řízení ostatních populací ryb.
Řízení biologických zdrojů je dynamický proces a často je nutné přijímat rychlá rozhodnutí, což je vzhledem k velmi byrokratickému a pomalému procesu spolurozhodování nesmírně těžké. Dokládají to dosavadní zkušenosti z oblasti Baltského a Severního moře. Víceleté plány obsahují ustanovení o vyhodnocení jejich fungování po 3 až 5 letech. Nebyl však formálně vypracován mechanismus rychlé reakce v nepředvídaných situacích vyžadujících rychlý zásah. Je třeba ponechat na členských státech, aby stanovily, v jakých případech a jakým způsobem se má v takovýchto situacích postupovat.
Pozměňovací návrh 17
Článek 15
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
Povinnost vykládky všech úlovků 1. Všechny úlovky následujících populací ryb, na které se vztahuje omezení odlovu, ulovené během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie musí být vyloveny a uchovávány na palubě rybářských plavidel a zaznamenány a vyloženy, s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada, v souladu s následujícím časovým rámcem:
2. Pro populace ryb stanovené v odstavci 1 jsou stanoveny minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. Prodej úlovků těchto populací ryb o velikosti menší, než je referenční velikost pro zachování, bude omezen pouze ke zpracování na rybí moučku nebo krmiva pro domácí zvířata. 3. Obchodní podmínky týkající se úlovků ryb přesahujících stanovená rybolovná práva se stanoví v souladu s článkem 27 [nařízení o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury]. 4. Členské státy zajistí, aby byla rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou vybavena tak, aby zajistila úplnou dokumentaci všech rybolovných a zpracovatelských činností za účelem sledování plnění povinnosti vykládky všech úlovků. 5. Odstavec 1 se nedotýká mezinárodních závazků. 6. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 s cílem vymezit opatření stanovená odstavcem 1 za účelem souladu s mezinárodními závazky Unie. |
1. následujících ryb, na které se vztahuje omezení odlovu, ulovené během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie:
2. Pro populace ryb stanovené v odstavci 1 jsou stanoveny minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. Prodej úlovků těchto populací ryb o velikosti menší, než je referenční velikost pro zachování, bude omezen pouze ke zpracování na rybí moučku nebo krmiva pro domácí zvířata. 3. Obchodní podmínky týkající se úlovků ryb přesahujících stanovená rybolovná práva se stanoví v souladu s článkem 27 [nařízení o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury]. 4. Členské státy zajistí, aby byla rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou vybavena tak, aby zajistila úplnou dokumentaci všech rybolovných a zpracovatelských činností za účelem sledování plnění . 5. Odstavec 1 se nedotýká mezinárodních závazků. 6. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 s cílem vymezit opatření stanovená odstavcem 1 za účelem souladu s mezinárodními závazky Unie.
|
Odůvodnění
Pozměňovací návrh hovoří o zavedení víceletých plánů snížení výmětů. Takový požadavek se ovšem v projednávaných dokumentech nevyskytuje. EK navrhuje rozhodnutí o povinnosti vykládky všech vylovených ryb lovených ke komerčním účelům s platností od stanoveného data. Opatření zaměřená na výkon tohoto rozhodnutí by měly vypracovávat podle situace buď regionální poradní sbory, nebo členské státy. Není tudíž zřejmě vhodné hovořit o víceletých plánech, neboť tyto plány by měly mít mnohem dlouhodobější charakter.
Vhazování ryb zpět do moře je běžnou praktikou z řady různých důvodů. Množství nežádoucích úlovků lze snížit vyvinutím rybolovných postupů a využitím technických řešení pro zvýšení selektivnosti zařízení. Pasáž doplněná v tomto pozměňovacím návrhu je obsažena v politických doporučeních vyjadřujících postoj VR na začátku stanoviska, proto by měla být uvedena rovněž v pozměňovacích návrzích.
Pozměňovací návrh 18
Článek 16
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Rybolovná práva 1. Rybolovná práva přidělená členským státům zajistí každému členskému státu relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo loviště. Při rozdělování nových rybolovných práv budou zohledněny zájmy každého členského státu. 2. Rybolovná práva na vedlejší úlovky mohou být vyhrazena v rámci celkových rybolovných práv. 3. Rybolovná práva musí být v souladu s vyčíslitelnými cíli, časovými rámci a rozpětími stanovenými v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 11 písm. b), c) a h). 4. Členské státy si mohou poté, co informují Komisi, vzájemně vyměnit všechna rybolovná práva, která jim byla přidělena, nebo jejich část. |
Rybolovná práva 1. Rybolovná práva přidělená členským státům zajistí každému členskému státu relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo loviště. Při rozdělování nových rybolovných práv budou zohledněny zájmy každého členského státu. 2. Rybolovná práva na vedlejší úlovky mohou být vyhrazena v rámci celkových rybolovných práv. 3. Rybolovná práva musí být v souladu s vyčíslitelnými cíli, časovými rámci a rozpětími stanovenými v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 11 písm. b), c) a h). 4. Členské státy si mohou poté, co informují Komisi, vzájemně vyměnit všechna rybolovná práva, která jim byla přidělena, nebo jejich část.
|
Odůvodnění
Přidání tohoto nového odstavce je důsledkem platného nařízení o SRP. Rozdělování rybolovných práv by mělo zůstat na rozhodnutí členských států, jelikož jde o nejvýznamnější dostupný nástroj pro ovlivňování struktury a fungování odvětví rybolovu. Jde o preference, o nichž by se mělo rozhodovat na úrovni jednotlivých členských států podle jejich socioekonomických priorit.
Pozměňovací návrh 19
Článek 17
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||
Opatření pro zachování zdrojů přijatá v souladu s víceletými plány 1. Členské státy mohou být ve víceletém plánu stanoveném podle článků 9, 10 a 11 zmocněny v souladu s uvedeným plánem přijímat opatření, která stanoví opatření pro zachování zdrojů pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace ve vodách Unie, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva. 2. Členské státy zajistí, aby opatření pro zachování zdrojů přijatá podle odstavce 1:
|
Opatření pro zachování zdrojů přijatá v souladu s víceletými plány
. Členské státy mohou být ve víceletém plánu stanoveném podle článků 9, 10 a 11 zmocněny v souladu s uvedeným plánem přijímat opatření, která stanoví opatření pro zachování zdrojů pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace ve vodách Unie, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva. . Členské státy zajistí, aby opatření pro zachování zdrojů přijatá podle odstavce :
|
Odůvodnění
EU zřídila regionální poradní sbory v roce 2004, aby jasně ukázala regionální přístup ve společné rybářské politice. Je třeba zapojit tyto sbory lépe do rozhodování tím, že budou konzultovány ohledně víceletých plánů. Zajistí to lepší akceptaci těchto plánů u osob pracujících v tomto odvětví a tím i jejich snadnější provádění.
Pozměňovací návrh 20
Článek 21
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||
Technická opatření Členské státy mohou být v rámci technických opatření stanovených podle článku 14 zmocněny v souladu s uvedeným rámcem přijímat opatření, která stanoví technická opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace v jejich vodách, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva. Členské státy zajistí, aby tato technická opatření:
|
Technická opatření Členské státy mohou být v rámci technických opatření stanovených podle článku 14 zmocněny v souladu s uvedeným rámcem přijímat opatření, která stanoví technická opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace v jejich vodách, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva. Členské státy zajistí, aby tato technická opatření:
|
Odůvodnění
EU zřídila regionální poradní sbory v roce 2004, aby jasně ukázala regionální přístup ve společné rybářské politice. Je třeba zapojit tyto sbory lépe do rozhodování tím, že budou konzultovány ohledně technických opatření. Zajistí to lepší akceptaci těchto opatření u osob pracujících v tomto odvětví a tím i jejich snadnější provádění.
Pozměňovací návrh 21
Čl. 27 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
1. Nejpozději 31. prosince 2013 každý členský stát stanoví systém převoditelných koncesí k rybolovu pro
|
1. aždý členský stát stanov systém převoditelných koncesí k rybolovu pro
|
Odůvodnění
Zavedení převoditelných koncesí k rybolovu by se mělo podporovat, ale mělo by být v rámci pravomocí jednotlivých členských států a v jejich lhůtách. Tyto převoditelné koncese by se týkaly regulovaných populací a i jinde se uznává, že velikost plavidla není pro míru využívání těchto populací relevantní.
Pozměňovací návrh 22
Čl. 27 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Členské státy mohou rozšířit systém převoditelných koncesí k rybolovu na rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů používající jiné druhy zařízení než vlečné zařízení a uvědomí o tom Komisi. |
Členské státy mohou rozšířit systém převoditelných koncesí k rybolovu na rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů používající jiné druhy zařízení než vlečné zařízení a uvědomí o tom Komisi. |
Odůvodnění
Netýká se českého znění.
Pozměňovací návrh 23
Čl. 28 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Přidělování převoditelných koncesí k rybolovu 1. Převoditelná koncese k rybolovu stanovuje nárok na využití jednotlivých rybolovných práv přidělených v souladu s čl. 29 odst. 1. |
Přidělování převoditelných koncesí k rybolovu 1. řevoditelná koncese k rybolovu nárok na využití jednotlivých rybolovných práv přidělených v souladu s čl. 29 odst. 1. |
Odůvodnění
Přijetí systému převoditelných koncesí k rybolovu by pro členské státy mělo být volitelnou možností. Pokud toto bude odsouhlaseno, bude vhodné upravit znění tak, aby z nich vyplývalo, že rámec pro řízení systému převoditelných koncesí k rybolovu lze uplatnit pouze tehdy, pokud si danou možnost zvolí.
Pozměňovací návrh 24
Čl. 28 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Každý členský stát přidělí na základě transparentních kritérií převoditelné koncese k rybolovu pro každou populaci nebo skupinu populací, pro kterou jsou přidělena rybolovná práva v souladu s článkem 16, vyjma rybolovných práv získaných v rámci dohod o udržitelném rybolovu. |
přidělí na základě transparentních kritérií převoditelné koncese k rybolovu pro každou populaci nebo skupinu populací, pro kterou jsou přidělena rybolovná práva v souladu s článkem 16, vyjma rybolovných práv získaných v rámci dohod o udržitelném rybolovu. |
Pozměňovací návrh 25
Čl. 28 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Přidělování převoditelných koncesí k rybolovu 5. Členské státy mohou omezit dobu platnosti převoditelných koncesí k rybolovu na dobu nejméně 15 let za účelem přerozdělení těchto koncesí. Pokud členské státy neomezí dobu platnosti převoditelných koncesí k rybolovu, mohou tyto koncese zrušit s výpovědí nejméně 15 let. |
Přidělování převoditelných koncesí k rybolovu 5. Členské státy mohou dobu platnosti převoditelných koncesí k rybolovu . |
Odůvodnění
Bylo by vhodné, aby způsoby převodu koncesí k rybolovu zůstaly v pravomoci jednotlivých členských států. Lotyšsko i řada dalších členských států Evropské unie již má právní předpisy, které regulují koncese k rybolovu, a tento systém účinně funguje. Zavádění nového systému by s sebou neslo vyšší administrativní zátěž, vyžadovalo by dodatečné finanční prostředky a nutně by nezaručovalo, že bude nový mechanismus fungovat lépe než současný.
Pozměňovací návrh 26
Čl. 28 odst. 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
6. Členské státy mohou zrušit převoditelné koncese k rybolovu s kratší výpovědí v případě zjištěného závažného protiprávního jednání, kterého se dopustil držitel koncesí. Toto zrušení musí být provedeno takovým způsobem, aby se plně projevilo z hlediska společné rybářské politiky, zásady proporcionality a v případě potřeby mělo okamžitý účinek. |
6. Členské státy mohou zrušit převoditelné koncese k rybolovu s kratší výpovědí v případě zjištěného závažného , kterého se dopustil držitel koncesí. Toto zrušení musí být provedeno takovým způsobem, aby se plně projevilo z hlediska společné rybářské politiky, zásady proporcionality a v případě potřeby mělo okamžitý účinek. |
Pozměňovací návrh 27
Čl. 28 odst. 7
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
7. Odchylně od odstavců 5 a 6 mohou členské státy zrušit převoditelné koncese k rybolovu, které nebyly využívány na rybářském plavidle po dobu tří po sobě následujících let. |
7. Odchylně od odstavců 5 a 6 mohou členské státy zrušit převoditelné koncese k rybolovu, které nebyly využívány na rybářském plavidle po dobu po sobě následujících let. |
Odůvodnění
Navrhovaná doba tří let je příliš dlouhá a je již předmětem spekulací, bylo by ovšem vhodné mít určitou flexibilitu, pokud jde o tuto dobu, aby nedošlo k ohrožení existence podniků v mimořádné situaci.
Pozměňovací návrh 28
Čl. 28 odst. 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Vložit nový odstavec 8. |
Pozměňovací návrh 29
Článek 29
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Přidělování jednotlivých rybolovných práv 1. Členské státy přidělí jednotlivá rybolovná práva držitelům převoditelných koncesí k rybolovu uvedených v článku 28 na základě rybolovných práv přidělených členským státům nebo stanovených v plánech řízení přijatých členskými státy v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006. 2. Členské státy stanoví rybolovná práva, která mohou být na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, pro druhy, pro které Rada nestanovila rybolovná práva. 3. Rybářská plavidla provádějí rybolovnou činnost pouze tehdy, pokud mají dostatek jednotlivých rybolovných práv, která by pokryla všechny jejich případné úlovky. 4. Členské státy mohou vyhradit až 5 % rybolovných práv. Musí stanovit cíle a transparentní kritéria pro rozdělení takto vyhrazených rybolovných práv. Tato rybolovná práva mohou být přidělena pouze způsobilým držitelům převoditelných koncesí k rybolovu, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 4. 5. Při přidělování převoditelných koncesí k rybolovu v souladu s článkem 28 a při přidělování rybolovných práv v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může členský stát v rámci rybolovných práv, která byla tomuto členskému státu přiznána, poskytnout pobídky pro rybářská plavidla používající selektivní lovná zařízení, která odstraňují nežádoucí vedlejší úlovky. 6. Členské státy mohou stanovit poplatky za využívání jednotlivých rybolovných práv, které přispějí na náklady spojené s řízením rybolovu. |
Přidělování jednotlivých rybolovných práv
. Při přidělování převoditelných koncesí k rybolovu v souladu s článkem 28 a při přidělování rybolovných práv v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může členský stát v rámci rybolovných práv, která byla tomuto členskému státu přiznána, poskytnout pobídky pro rybářská plavidla používající selektivní lovná zařízení, která odstraňují nežádoucí vedlejší úlovky. . Členské státy mohou stanovit poplatky za využívání jednotlivých rybolovných práv, které přispějí na náklady spojené s řízením rybolovu. |
Odůvodnění
Přidělování rybolovných práv by mělo zůstat na rozhodnutí členských států.
Pozměňovací návrh 30
Článek 31
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Převod převoditelných koncesí k rybolovu 1. V rámci členského státu lze převoditelné koncese k rybolovu plně nebo částečně převádět mezi způsobilými držiteli těchto koncesí. 2. Členský stát může povolit převod převoditelných rybolovných koncesí do jiných členských států a z těchto států. 3. Členské státy mohou regulovat převod převoditelných koncesí k rybolovu tím, že stanoví podmínky pro jejich převod na základě transparentních a objektivních kritérií. |
Převod převoditelných koncesí k rybolovu 1. rámci členského státu plně nebo částečně převádět mezi způsobilými držiteli. 2. Členské státy mohou regulovat převod převoditelných koncesí k rybolovu tím, že stanoví podmínky pro jejich převod na základě transparentních a objektivních kritérií. |
Odůvodnění
Systém převoditelných koncesí k rybolovu by pro členské státy měl být volitelnou možností. Rámec pro řízení systému převoditelných koncesí k rybolovu lze uplatnit pouze tehdy, pokud si danou možnost zvolí.
Převoditelné koncese k rybolovu mohou být převedeny v rámci jednoho členského státu, ale z důvodu zachování relativní stability rybolovu uvedené v čl. 16 odst. 1. Nezdá se být proveditelné povolit převod těchto koncesí do jiných států, neboť by tím byla narušena obecná a nezpochybněná zásada relativní stability.
Pozměňovací návrh 31
Čl. 32 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pronájem jednotlivých rybolovných práv 1. V rámci členského státu lze jednotlivá rybolovná práva částečně nebo plně pronajímat. 2. Členský stát může povolit pronájem jednotlivých rybolovných práv do jiných členských států a z těchto států. |
Pronájem jednotlivých rybolovných práv 1. V rámci členského státu lze jednotlivá rybolovná práva částečně nebo plně pronajímat.
|
Odůvodnění
Převoditelné koncese k rybolovu mohou být pronajímány v rámci jednoho členského státu, ale z důvodu zachování relativní stability rybolovu uvedené v čl. 16 odst. 1. Nezdá se být proveditelné povolit pronájem těchto koncesí do jiných států, neboť by tím byla narušena obecná a nezpochybněná zásada relativní stability.
Pozměňovací návrh 32
Článek 35
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Na loďstvo každého členského státu se vztahují stropy rybolovné kapacity stanovené v příloze II. 2. Členské státy mohou požádat Komisi o vyloučení rybářských plavidel, na která se vztahuje systém převoditelných koncesí k rybolovu stanovený v souladu s článkem 27, ze stropů rybolovné kapacity stanovených v souladu s odstavcem 1. V tomto případě budou stropy rybolovné kapacity přepočítány, tak aby byla zohledněna rybářská plavidla, na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí. 3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají přepočítání stropů rybolovné kapacity uvedených v odstavcích 1 a 2. |
1. Na loďstvo každého členského státu se vztahují stropy rybolovné kapacity stanovené v příloze II. 2. Členské státy mohou požádat Komisi o vyloučení rybářských plavidel, na která se vztahuje systém převoditelných koncesí k rybolovu stanovený v souladu s článkem 27, ze stropů rybolovné kapacity stanovených v souladu s odstavcem 1. V tomto případě budou stropy rybolovné kapacity přepočítány, tak aby byla zohledněna rybářská plavidla, na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí. 3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají přepočítání stropů rybolovné kapacity uvedených v odstavcích 1 a 2. |
Odůvodnění
Loďstvo z nejvzdálenějších regionů je složeno převážně z malých plavidel, která se věnují především pobřežnímu rybolovu, v drobných objemech a s nejistými výnosy. Nově navrhované referenční úrovně stanovené na základě stavu loďstva dne 31. prosince 2012 zásadně ohrozí životaschopnost rybolovné činnosti v nejvzdálenějších regionech.
Pozměňovací návrh 33
Článek 53
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||
Úkoly poradních sborů 1. Poradní sbory mohou:
2. Komise a případně dotčené členské státy odpovědí v přiměřené době na každé doporučení, návrh nebo informace, které obdrží podle odstavce 1. |
Úkoly poradních sborů 1. Poradní sbory:
2. Komise a případně dotčené členské státy odpovědí v přiměřené době na každé doporučení, návrh nebo informace, které obdrží podle odstavce 1. |
Odůvodnění
Je třeba podpořit zavedení decentralizovaného řízení, které by mělo být uplatňováno při sestavování pravidel společné rybářské politiky, a to posílením regionální úrovně jak ve fázi přípravy norem, tak především ve fázi provádění. V tomto decentralizovaném řízení by měly hrát ústřední úlohu regionální poradní sbory (posílená pravomoc předkládat návrhy, větší zohledňování jejich stanovisek), což předpokládá rovněž intenzivnější zapojení států a různých zainteresovaných stran do jejich činnosti. Regionální poradní sbory tak budou mít větší legitimitu a budou představovat vhodný rámec pro diskusi založenou na přístupu podle lovišť a budou moci zajistit vědecké sledování zaměřené na problémy daného regionu. Budou muset dostávat finanční podporu stanovenou v nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu a jejich složení bude rozšířeno o zástupce příslušných členských států a vědeckých institucí. V rámci tohoto nového uspořádání by byla stanoviska regionálního poradního sboru rozšířeného o zástupce členských států a všech zainteresovaných stran přijímána cestou konsensu. Komise by pak zákonodárci předložila nový návrh, v němž by byla zohledněna vyjádřená stanoviska. Regionální poradní sbory budou případně rovněž moci předkládat Komisi návrhy nařízení.
Pozměňovací návrh 34
Článek 54
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Složení, fungování a financování poradních sborů 1. Poradní sbory jsou složeny z organizací zastupujících hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a ostatní zájmové skupiny dotčené společnou rybářskou politikou. 2. Každý poradní sbor se skládá z valné hromady a výkonného výboru a přijímá opatření potřebná pro jeho organizaci a pro zajištění transparentnosti a dodržování všech vyjádřených stanovisek. 3. Poradní sbory se mohou ucházet o finanční pomoc Unie jakožto subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu. 4. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají složení a fungování poradních sborů. |
Složení, fungování a financování poradních sborů 1. Poradní sbory jsou složeny z organizací zastupujících hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a ostatní zájmové skupiny dotčené společnou rybářskou politikou. 2. Každý poradní sbor se skládá z valné hromady a výkonného výboru a přijímá opatření potřebná pro jeho organizaci a pro zajištění transparentnosti a dodržování všech vyjádřených stanovisek. 3. Poradní sbory se mohou ucházet o finanční pomoc Unie jakožto subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu. 4. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají složení a fungování poradních sborů. |
Odůvodnění
Aby byla zaručena větší efektivita a legitimita regionálních poradních sborů, budou tyto sbory muset být rozšířeny o zástupce příslušných členských států a vědeckých institucí, což umožní vést plodnější a prospěšnější diskusi zaměřenou na regionální problémy jednotlivých lovišť.
COM(2011) 416 final
Pozměňovací návrh 35
Článek 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||
|
|
Odůvodnění
Je zásadní rozdíl mezi bezplatným rozdělením (náklady nese organizace producentů) a bezplatným poskytnutím (v tomto případě může náklady nést buď organizace producentů, nebo odběratel).
V Bruselu dne 4. května 2012.
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.
(2) Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/46 |
Stanovisko Výboru regionů „Aktivní stárnutí: inovace – inteligentní zdravotnictví – lepší život“
2012/C 225/05
VÝBOR REGIONŮ
— |
vyzývá Evropskou komisi k založení evropského paktu primátorů o demografické změně, jenž naváže na evropský rok 2012 a propojí místní a regionální orgány, které hodlají propagovat řešení v oblasti inovací, inteligentního zdravotnictví a lepšího života při podpoře zdravého a aktivního stárnutí a napomáhat paktu v organizační a finanční oblasti; |
— |
sdílí vizi koalice zúčastněných subjektů evropského roku 2012, která předpokládá společnost pro lidi každého věku, na níž má každý právo se aktivně podílet a užívat rovných práv a příležitostí ve všech životních obdobích bez ohledu na věk, pohlaví, rasový nebo etnický původ, vyznání nebo přesvědčení, sociální nebo hospodářský status, sexuální orientaci, fyzický nebo duševní stav nebo potřebu péče; |
— |
zdůrazňuje, že je důležité konzultovat a aktivně zapojovat starší lidi i jejich pečovatele do mapování potřeb starších lidí, vývoje řešení a vyhodnocování jejich účinků. Takový participativní přístup podporuje sociální začlenění a zajišťuje, aby poskytované služby co nejlépe odpovídaly skutečným potřebám jejich příjemců; |
— |
doporučuje, aby Evropská komise zapojila místní a regionální orgány aktivněji do postupu posuzování sociálního dopadu v EU v případě různých iniciativ na podporu zdravého a aktivního stárnutí. Zajistí tak odpovídající posouzení dopadu na starší ženy a muže v praxi. |
Hlavní zpravodaj |
pan Arnoldas ABRAMAVIČIUS (LT/ELS), starosta okresu Zarasai a člen rady okresu |
I. ÚVOD
VÝBOR REGIONŮ
1. |
vítá iniciativu dánského předsednictví, jež zapojuje regionální a místní orgány do unijní diskuse o tom, jak čelit demografické výzvě a jak nejlépe využít možnosti vyplývající ze stárnutí populace. Jak uvádí stanovisko VR Řešení dopadu stárnutí populace v EU (1) a zpráva Evropského parlamentu o evropském roce 2012 (2), místní a regionální orgány mnoha členských států mají významnou působnost ve třech oblastech, na nichž spočívá Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, tedy v otázkách zaměstnanosti, zapojení do společnosti a nezávislého života; |
2. |
zdůrazňuje, že řešení výzev stárnutí populace patří k záměrům strategie Evropa 2020. Místní a regionální orgány se bezprostředně zabývají potřebami občanů a zodpovídají za poskytování větší části služeb, jež potřebují starší lidé k důstojnému stáří. Přímé zapojení těchto orgánů do všech diskusí EU v oblasti tematiky stárnutí má proto zásadní význam pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 a mělo by napomáhat zvyšování sociální, hospodářské a územní soudržnosti; |
3. |
vítá pilotní evropské inovační partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí, jež usiluje o mobilizaci širokého spektra zúčastněných subjektů na všech úrovních v zájmu prodloužení délky života prožité ve zdraví o dva roky (ukazatel počtu let života ve zdraví), a připomíná, že místní a regionální orgány mají významnou působnost ve třech pilířích tohoto partnerství, tedy v oblasti prevence, screeningu a včasné diagnózy, péče a léčby a aktivního stárnutí a nezávislého života; |
4. |
sdílí vizi koalice zúčastněných subjektů evropského roku 2012, která předpokládá společnost pro lidi každého věku, na níž má každý právo se aktivně podílet a užívat rovných práv a příležitostí ve všech životních obdobích bez ohledu na věk, pohlaví, rasový nebo etnický původ, vyznání nebo přesvědčení, sociální nebo hospodářský status, sexuální orientaci, fyzický nebo duševní stav nebo potřebu péče; |
5. |
doporučuje pozitivní přístup k stárnutí a sdílí myšlenku, že inovace mohou napomoci poskytování lepších služeb naší stárnoucí populaci. Je však třeba zdůraznit, že inovace by neměly být motivovány změnou, ale měly by se stát významnou hnací silou ke zlepšení kvality a nákladové účinnosti v reakci na zvyšující se a vyvíjející se potřeby v období finančních omezení; |
6. |
zastává mínění, že hospodářská a finanční krize vyžaduje naléhavěji než kdy dříve, aby se zásadně přehodnotil způsob fungování naší společnosti. Je třeba udělat maximum pro to, aby všichni, mladí i staří, měli možnost se aktivně uplatnit na trhu práce i ve svých společenstvích a mohli co nejdéle žít nezávislý život. Nejlepší přístup k demografickému stárnutí je podpora generačně přátelských prostředí, kde se veřejný prostor, doprava, bydlení a místní služby vytváří s ohledem na potřeby všech generací a podporuje se jejich solidarita a spolupráce. Taková prostředí zároveň bývají environmentálně přátelštější a přispívají k vyšší sociální soudržnosti a k lepšímu společenskému uplatnění dalších zranitelných skupin; |
7. |
zdůrazňuje, že je důležité konzultovat a aktivně zapojovat starší lidi i jejich pečovatele do mapování potřeb starších lidí, vývoje řešení a vyhodnocování jejich účinků. Takový participativní přístup podporuje sociální začlenění a zajišťuje, aby poskytované služby co nejlépe odpovídaly skutečným potřebám jejich příjemců; |
8. |
poznamenává, že v posledním desetiletí se v různých částech Evropy objevuje koncept „stříbrné“ ekonomiky, který usiluje o rozvinutí široké škály výrobků a služeb pro stále početnější starší lidi vyžadující zdravotní a další péči a trpící sníženou pohyblivostí a omezeními aktivit každodenního života. Tato stříbrná ekonomika zasahuje do dalších tržních segmentů, jako je wellnes, fitness, volnočasové aktivity, cestování, kultura, komunikace, zábava a přístup k novým technologiím. Mnoho malých a středních podniků a podnikových klastrů v několika členských státech se rovněž specializuje na inovační technologie pro starší osoby, např. v oblasti domotiky, jež představují báječné možnosti růstu. Je však třeba také poznamenat, že starší lidé sice uznávají potřebu specializovaných výrobků a služeb pro osoby se specifickými potřebami, ale z větší části by raději používali běžné produkty a služby. Z toho důvodu je třeba podpořit širší přístup založený na konceptu design-for-all. Jedná se o respektování potřeb a nároků starších lidí a zdravotně postižených při návrhu běžné produkce. Zároveň je třeba podpořit vývoj produktů v úzce specializovaných tržních segmentech, určených k velmi specifickým účelům; |
9. |
poukazuje na trend, kdy rostoucí počet regionálních a místních orgánů v městských i venkovských oblastech zavádí sociální inovace a informační a komunikační řešení ke zlepšení kvality a nákladové účinnosti svých zdravotnických služeb a služeb dlouhodobé péče. Tato řešení mohou podpořit poskytování zásadně důležitých služeb starším lidem za ceny, které jsou únosnější pro veřejné i soukromé rozpočty. Takové iniciativy však vyžadují určité investice a akce, jež je třeba provádět na dalších úrovních veřejné správy, aby bylo možné přejít od pilotních projektů k širším vzorovým řešením použitelným na úrovni členských států nebo v jiných zemích EU. V této oblasti místní a regionální orgány potřebují získat maximální podporu, a to jak na úrovni vlád členských států, tak i Evropské unie; |
10. |
zdůrazňuje, že na místní úrovni lze sice najít četné příklady inovačních opatření podporujících zdravé a aktivní stárnutí a sociální inkubátory jsou často místní iniciativou blízkou potřebám uživatelů, přesto však projektově zaměřený přístup není v některých případech dostatečně efektivní, aby dosáhnul kritického objemu a dlouhodobé udržitelnosti. Je zde potřebná celková strategická vize, jež by zahrnula širokou škálu otázek, které je nutné řešit k vytvoření podmínek nabízejících začlenění a podporu. Vhodným příkladem je sociální inovace uplatněná dánskou obcí Fredericia. Opatřeními v oblasti prevence a rehabilitace a budováním technických a společenských sítí usiluje o dosažení nebo obnovení soběstačných schopností nápomoci mezi staršími lidmi, kteří si mohou vyžádat asistenci při každodenních aktivitách. Tento přístup se zakládá na posunu paradigmatu vnímání starších občanů od „bezmocných“ pacientů k „občanům s prostředky“. Tato iniciativa získala jako pilotní projekt podporu dánského ministerstva financí a stane se vzorem pro další dánské obce; |
11. |
zdůrazňuje, že problematika stárnutí populace má podstatný genderový rozměr. Je tedy třeba věnovat zvláštní pozornost dopadům současných reforem sociálního zabezpečení a škrtů v sociálních službách (především v péči o děti a starší občany) na zaměstnatelnost žen, rozdílnost platů mužů a žen a rozdílnost jejich důchodů, protože se bude zvyšovat břímě, jež při péči o závislé příbuzné ponesou neformální pečovatelé, jimiž jsou většinou ženy. Pokud se tyto nerovnosti nebudou řešit, budou ženy v budoucnosti vystaveny většímu riziku upadnutí do chudoby a sociálního vyloučení. Problém stresu a zátěže, jenž se objevuje v odvětví zdravotní a sociální péče, v němž převažují ženy, může v budoucnu rovněž přinést starším ženám další problémy; |
II. DOPORUČENÍ VR RADĚ A EVROPSKÉ KOMISI
12. |
domnívá se, že je potřebná lepší koordinace různých úrovní, jež se podílejí na vývoji řešení pro zdravé a aktivní stárnutí, a zdůrazňuje potřebu víceúrovňové správy této oblasti. Na místní a regionální orgány by se nemělo pohlížet jako na pouhý prováděcí orgán, ale měly by být zapojeny do celého rozhodovacího a vyhodnocovacího procesu; |
13. |
zastává názor, že skutečné přidané hodnoty by bylo možné dosáhnout, kdyby EU vytvořila rámec umožňující veřejným orgánům a subjektům na všech úrovních vzájemně sdílet a zúročit zkušenosti, shromažďovat poznatky o úspěšných iniciativách, vyvodit poučení z nezdarů a vyhnout se opakování chyb a pomoci jim investovat jejich omezené zdroje na inovační řešení, jež prokázala svou efektivnost; |
14. |
navrhuje, aby byl Výbor regionů přizván do řídící skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí, a bylo tak zajištěno odpovídající zastoupení místních a regionálních orgánů v jeho rozhodovacím procesu. VR by tak mohl znásobit aktivitu širokého spektra místních a regionálních orgánů, jež by se podílely na realizaci tohoto partnerství vzhledem k tomu, že jejich působnost se týká všech šesti hlavních akčních oblastí; |
15. |
podporuje návrh vzniklý v rámci evropského inovačního partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí, totiž založení evropské sítě generačně přátelských prostředí, a vítá kroky AGE Platform Europe a WHO směřující k započetí budování takové sítě. VR doporučuje, aby prostředky EU byly přidělovány na potřebný rozvoj takové evropské sítě v těsné kooperaci s WHO; |
16. |
doporučuje, aby se Komise zaměřila na získávání poznatků o nejstarších občanech. Je to částečně nová skupina a různé subjekty o ní potřebují mít širší poznatky. Je zapotřebí provést výzkum s cílem posoudit efektivitu a nákladovou účinnost opatření v oblasti podpory zdraví a prevence prováděných během celého životního cyklu, a zejména v pozdějších fázích života. Je třeba rovněž posílit výzkum toho, jak jsou starší lidé, které je obtížné oslovit, motivováni ke změnám v návycích a životním stylu. Do statistik a výzkumu by se měly zahrnout údaje o velmi starých lidech. Výsledky výzkumu by se měly předat těm, kdo se starším občanům věnují v praxi; |
17. |
vyzývá Evropskou komisi k založení evropského paktu primátorů o demografické změně, jenž naváže na evropský rok 2012 a propojí místní a regionální orgány, které hodlají propagovat řešení v oblasti inovací, inteligentního zdravotnictví a lepšího života při podpoře zdravého a aktivního stárnutí a napomáhat paktu v organizační a finanční oblasti; |
18. |
poznamenává, že v oblasti aktivního stárnutí sice mají primární kompetence členské státy a jejich místní a regionální orgány, Evropská unie však může přijímat legislativu v otázkách týkajících se fungování vnitřního trhu, aby odstraňovala překážky volnému pohybu osob, šířila svobodu poskytování služeb a zajišťovala odpovídající ochranu zákazníků. EU ratifikovala Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, což vytváří pro EU nové právní povinnosti, když má zajistit, aby osoby se zdravotním postižením a starší lidé se zdravotními omezeními mohli užívat svých práv na svobodu pohybu a mohli se plně účastnit hospodářského a společenského života ve svých komunitách stejně jako ostatní občané. To vyžaduje kroky Evropské unie, jež zajistí koordinovanou reakci na úrovni EU, členských států a jejich obcí a regionů. Dále může EU usnadňovat nadnárodní výměnu zkušeností a propagovat „měkká“ opatření, jako jsou kodexy osvědčených postupů k podpoře a optimálnímu provedení základních svobod zaručených Smlouvami; |
19. |
poznamenává, že Evropská komise hodlá předložit návrh Evropského aktu přístupnosti a zdůrazňuje, že je potřebný právní rámec EU, jenž by umožnil prosazení přístupnosti v celé EU pro veškeré základní zboží a služby a vytvořil rovné konkurenční podmínky pro všechna odvětví, a to i pro malé a střední podniky. Tento návrh by měl být přiměřený a neměl by malým a středním podnikům přinést dodatečnou administrativní zátěž. Přijetí unijních norem by také bylo užitečné z hlediska podpory průmyslu a vytvoření účinného jednotného trhu výrobků a služeb navržených podle konceptu design-for-all. Díky zavedení systému dohledu a přijetí akčních plánů pro státní, regionální a místní orgány by bylo možné zajistit prosazování legislativy a podporovat místní subjekty a malé a střední podniky; |
20. |
připomíná, že odpovídající právní rámec pro zadávání veřejných zakázek má velký význam na unijní, státní i místní úrovni, mají-li investice veřejného sektoru zajistit přístupnost pro všechny. Přístupnost by se měla stát také zásadním předběžným požadavkem pro čerpání prostředků EU (strukturální financování, financování projektů nebo výzkumu). Méně rozvinutým regionům je třeba poskytnout podporu, aby mohly vyhovět legislativě a normám EU. Je vhodné zvážit finanční podněty ke zlepšení přístupnosti, zejména pro orgány veřejné správy, aby mohly modernizovat stávající objekty a obytné budovy a bylo možné podpořit investice do inovačních řešení; |
21. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby klíčová legislativní opatření doprovázelo informování veřejnosti tak, aby s nimi byla obeznámena. Informační činnost by se měla zaměřit na místní a regionální orgány, výrobce, dodavatele a poskytovatele služeb i veřejnost. Pro posílení a podporu přístupnosti jsou podstatné strategie uplatňované ve výuce a odborné přípravě: klíčovým požadavkem je zajistit, aby konstruktéři, architekti, tvůrci internetových stránek, stavitelé, urbanisté atd. byli řádně připraveni na všeobecné uplatňování požadavků přístupnosti a designu pro všechny; |
22. |
připomíná, že celoživotní učení a dobrovolnictví jsou zásadními hnacími silami zdravého a aktivního stárnutí. Vzdělávání dospělých a dobrovolnictví starších občanů je třeba podporovat na unijní, státní i místní úrovni, aby bylo možné prodloužit pracovní život, podpořit aktivitu v důchodovém věku a samostatné bydlení; |
23. |
doporučuje tudíž, aby cíle Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 a evropského inovačního partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí byly zapracovány do všech budoucích unijních nástrojů financování včetně strukturálních fondů a aby byly používané postupy pro místní a regionální subjekty zjednodušeny; vítá Evropský den mezigenerační solidarity, jenž je významný právě v evropském roce 2012 a v jehož rámci jsou podporovány mezigenerační projekty pro žáky a starší spoluobčany, a který tak výrazným způsobem přispívá k dialogu mezi generacemi; |
24. |
vítá ustavení znalostního a inovačního společenství k inovacím pro zdravý život a aktivní stárnutí v roce 2014 a doporučuje Evropskému inovačnímu a technologickému institutu, aby udělal maximum pro zapojení místních a regionálních subjektů do realizace tohoto společenství; |
25. |
doporučuje, aby Evropská komise zapojila místní a regionální orgány aktivněji do postupu posuzování sociálního dopadu v EU v případě různých iniciativ na podporu zdravého a aktivního stárnutí. Zajistí tak odpovídající posouzení dopadu na starší ženy a muže v praxi; |
26. |
připomíná, že zdravé a aktivní stárnutí patří k hlavním cílům strategie Evropa 2020 a podporují je různé stěžejní iniciativy (program pro nové dovednosti pro nová pracovní místa, platforma pro boj proti chudobě a digitální program) a široká škála unijních nástrojů financování přístupná místním a regionálním orgánům, jak uvádí brožura společně vydaná Výborem regionů, Evropskou komisí a AGE Platform Europe pod názvem „How to promote active ageing in Europe – EU support to local and regional actors“ (3), vydaná v září 2011 jako příspěvek k evropskému roku 2012; |
27. |
uzavírá tudíž, že žádné téma nezpochybňuje shodu navrhovaných iniciativ se zásadou subsidiarity a proporcionality, jak jsou definovány ve Smlouvách; |
III. VÝZVY
28. |
připomíná, že se do roku 2060 očekává snížení počtu mladých lidí v celé EU-27 o 9 % (4) a snížení počtu lidí v produktivním věku (15–64) o 15 %. Kromě toho se očekává nárůst počtu starších lidí o celých 79 %. Tyto demografické změny jsou důsledkem řady jevů, jako je nižší porodnost, zvýšení očekávané doby dožití, celková čistá migrace a zestárnutí osob narozených v dobách velkého zvýšení porodnosti po druhé světové válce. Je zřejmé, že tyto demografické trendy budou mít významné hospodářské, sociální a rozpočtové důsledky na úrovni členských států i úrovni regionální a místní. Studie VR Active Ageing: local and regional solutions (5) vysvětluje celkem dobře jejich účinky, když uvádí, že se budou tenčit zdroje práce a zaměstnanost, což ohrozí hospodářský růst, zatímco poptávka po službách ze strany stárnoucí populace poroste. Kromě toho se očekává růst veřejných výdajů, aby bylo možné zajistit kvalitní služby pro stárnoucí populaci, když bude nutné zároveň financovat zdravotní péči a důchody pro rostoucí počet starších lidí. Většina místních a regionálních orgánů však utrpěla drastická rozpočtová omezení, takže již nyní je pro ně velice obtížné poskytovat dynamické a moderní sociální služby na odpovídající úrovni; |
29. |
zdůrazňuje, že existují obrovské rozdíly mezi zeměmi a regiony z hlediska očekávané doby dožití mužů a žen, počtu let života ve zdraví, středního věku a míry závislosti. Předpovídá se stárnutí populace téměř ve všech z 281 regionů EU-27, ale jen u sedmi regionů se do roku 2030 neočekává zvýšení středního věku: jedná se o Vídeň v Rakousku, Hamburk a Trevír v Německu, Sterea Ellada a Peloponés v Řecku a Západní Midlands a Severovýchodní Skotsko ve Spojeném království (6). Míra závislosti se mezi regiony lišila až třikrát (9,1 % až 26,8 %). V roce 2030 bude tento rozdíl činit až čtyřnásobek (10,4 % až 37,3 %) (7). Z hlediska demografického stárnutí není tedy situace v regionech totožná, což ve spojení se současnou hospodářskou krizí znamená, že místní a regionální orgány nejsou zasaženy stejnou měrou; |
30. |
zdůrazňuje rovněž, že existují ohromné rozdíly mezi státy a regiony z hlediska dluhu veřejných rozpočtů a některé z nich čelí velmi drsným rozpočtovým škrtům, jež mohou omezit jejich možnosti využívat financování ze strany EU prostřednictvím strukturálních fondů nebo společných programů vztahujících se k stárnutí; |
31. |
připomíná mínění, které vyjádřil ve svém stanovisku Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě (8), že většinu pracovníků ve veřejném sektoru zaměstnávají místní a regionální orgány, takže důchody z veřejných rozpočtů budou nadále zásadní pro zajištění důchodových systémů. Tyto důchody však budou rostoucí měrou ovlivněny rozpočtovými opatřeními a reformami. Proto by se měly brát v úvahu možnosti místních a regionálních orgánů, jak se s těmito účinky vyrovnat, aby byly schopné všem starším ženám a mužům zajistit odpovídající příjem včetně pomoci a pečovatelských služeb poskytovaných naturálně. Výbor regionů navrhnul sociální rozměr makroekonomického dohledu jako cestu k řešení těchto dopadů; |
32. |
uvedl ve svém stanovisku Důstojné stáří v informační společnosti (9), že řešení v oblasti IKT mohou zlepšit produktivitu ve službách sociální a zdravotní péče, pokud jsou správně uzpůsobeny potřebám starších, a připomíná, že místní a regionální orgány by se měly podílet na vnitrostátním i unijním výzkumu řešení IKT pro starší občany, protože často budou primárním uživatelem jeho výsledků; |
33. |
připomíná však, že místní a regionální orgány nemohou zdravé a aktivní stárnutí podporovat pouze vlastními silami. Pokud mají být úspěšné, potřebují působit v podpůrném právním, finančním a strukturálním prostředí, což vyžaduje kroky na úrovni členských států i EU. Například využití iniciativ IKT na podporu inovací, inteligentního zdravotnictví a lepšího života napříč regiony EU vyžaduje strukturální investice na úrovni EU a členských států k rozšíření širokopásmového připojení a legislativa EU je nutná k harmonizaci přístupových kritérií a norem interoperability; |
34. |
upozorňuje, že rostoucí počet předběžných podmínek, účetních, finančních a auditních postupů nutných k získání přístupu k příspěvkům ze strukturálních fondů vede k tomu, že se zvýšený počet projektů soustředí na měřitelné výsledky na úkor projektů s vyšší mírou inovace a rizika, jež fakticky potřebují na dosažení pozitivního výsledku delší čas a hůře je možné tento výsledek měřit. Prakticky jsou v současnosti sociální inovace konfrontovány s překážkami, jež ve většině případů souvisí s nekompatibilní kulturou z hlediska auditu a regulace. Tato záležitost ovšem není spojena výhradně s využíváním strukturálních fondů, ale představuje problém u mnoha dalších nástrojů financování EU i členských států; |
35. |
uznává nicméně, že jsou potřebné úpravy v oblasti provádění strukturálních fondů, jež by měly zahrnovat prokazatelné podmínky, aby nebylo podkopáno úsilí o zvýšení přidané hodnoty a účinnosti financování EU v této oblasti. Dánsko a Švédsko používají tyto průkazné postupy k měření výkonu pomocí sady dohodnutých ukazatelů a tuto informaci dále předávají monitorovacímu systému, aby se kvalita a nákladová účinnost služeb, jež poskytují a financují, dále zlepšovala. Vláda Spojeného království nedávno zavedla dluhopis se sociálními účinky, jenž je zaměřen na vyvolání nových investic v souvislosti s takovými výsledkově orientovanými smlouvami, jež přinášejí prospěch jednotlivcům a společenstvím. Formou dluhopisu se sociálními účinky se soukromé investice využívají k platbě za opatření uskutečňovaná poskytovateli služeb s prokazatelně úspěšnou historií. Finanční výnos investora pochází z prostředků veřejného sektoru na základě zlepšených sociálních ukazatelů. Pokud se ukazatele nezlepší, nejsou investice investorům proplaceny (10); |
IV. PŘÍLEŽITOSTI
36. |
poznamenává, že země s náročnými normami přístupnosti uplatňovanými u staveb, v dopravě a IKT patří k zemím s nejvyšší úrovní zaměstnanosti starších žen i mužů a také s nejvyššími hodnotami ukazatele počtu let života ve zdraví. Jsou to rovněž tyto země, kde jsou nejvyšší hodnoty zaměstnanosti žen a osob se zdravotním postižením a kde jsou dosahovány nejlepší výsledky u ukazatelů rovnosti mužů a žen (rozdílnost platů a důchodů mužů a žen atd.) To ukazuje, že šíření generačně přátelských místních prostředí proaktivním způsobem nebrzdí ekonomiku, ale naopak je pro společnost a hospodářství obecně příznivé. Taková prostředí usnadňují život všem a v oblasti trhu práce podporují zapojení žen, starších pracovníků a osob se zdravotním postižením a umožňují aktivní a produktivní zapojení osob po dosažení důchodového věku. Podporují také neformální pečovatele a umožňují jim snazší sladění zaměstnání a pečovatelských povinností; |
37. |
vítá skutečnost, že po celé EU existují již stovky místních a regionálních orgánů zapojených do programu generačně přátelských měst WHO a několik členských států zahájilo národní programy podpory místních a regionálních orgánů, jež si přejí do této sítě zapojit; |
38. |
vzhledem k rostoucímu počtu starších lidí trpících Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence vítá iniciativu některých místních a regionálních orgánů k vytváření prostředí příznivých pro život s „Alzheimerem“, jež umožňují lepší zapojení starších dementních osob a jejich neformálních pečovatelů do místního společenství; |
39. |
zdůrazňuje, že vytváření prostředí podle konceptu design-for-all a podpora samostatného bydlení starších lidí se zdravotním postižením nebo funkčním omezením prokázalo nákladovou účinnost. Švédské zkušenosti ukazují, že klesající poptávka po pečovatelství v posledních 15 letech není vysvětlitelná zlepšením zdraví, protože žádné takové zlepšení nebylo mezi staršími lidmi v tomto období zaznamenáno. Nejpravděpodobnější vysvětlení snížené potřeby péče o starší lidi souvisí s náročnějšími normami přístupnosti ve stavebnictví a dopravě a lepším přístupem k asistenčním technologiím, což starším lidem umožňuje obejít se bez pečovatelských služeb. Stojí za připomínku, že Švédsko má nejlepší hodnoty zaměstnanosti starších pracovníků a starších žen ze všech členských států EU; |
40. |
upozorňuje nicméně, že místní a regionální orgány sice mají významnou úlohu jako odběratelé zboží a služeb, zejména prostřednictvím veřejných zakázek, a mohou tak působit jako politická hnací síla ve prospěch pozitivního přístupu k stárnutí, je však třeba řešit fragmentaci dosavadních a nově se objevujících trhů inovativních řešení podporujících zdravé a aktivní stárnutí. Je to nutné k vytvoření skutečného jednotného trhu stříbrné ekonomiky a umožní to úspory z rozsahu na straně dodavatelů a spotřebitelů veřejných zakázek. Nadcházející Evropský akt přístupnosti se bude snažit odstranit překážky, které brání vytvoření trhu EU, kde by se místní a regionální inovační řešení mohla snadněji využít jako vzor a bylo by možné je ve větším rozsahu využít v jiných regionech EU. V přední linii inovace a blízko k místním trhům často operují malé a střední podniky. Často poskytují služby šité na míru a přizpůsobují se požadavkům zákazníků. Malé a střední podniky by uvítaly jasná pravidla a normy, jež by jim zajistily přístup na trh celé Unie a v zájmu optimálního výsledku umožnily interoperabilitu s jiným zbožím a službami; |
V. ZÁVĚRY
41. |
vyslovuje závěr, že zajištění rozvoje přístupných a podpůrných místních prostředí založených na konceptu design-for-all napomůže starším pracovníkům a ženám zůstat delší dobu v zaměstnání a sníží poptávku po pečovatelských a asistenčních službách ze strany rychle rostoucího počtu starších lidí. VR je přesvědčen, že opatření EU k podpoře zdravého a aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity bude podnětem pro potenciál inovací a růstu v celé EU a přinese hospodářský prospěch veřejným i soukromým subjektům na místní, státní a evropské úrovni; |
42. |
schvaluje přístup dánského předsednictví k tematice stárnutí a zdůrazňuje, že pro sociální inovace nutné jako reakce na stárnutí naší společnosti má zásadní význam, aby EU vytvořila společný rámec umožňující plné budoucí využití potenciálu sociálních inovací. Společný rámec EU na podporu sociálních inovací by subjektům podílejícím se na sociálních inovacích v celé Evropě skutečně usnadnil obchodní činnost, financování, vytváření sítí a rozvoj jejich projektů. |
V Bruselu dne 4. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) CdR 212/2009.
(2) Kastler, P7_TA(2011) 0332.
(3) http://bibli.reseauope.net/opac_css/index.php?lvl=author_see&id=264.
(4) Zdroj: statistiky struktury a stárnutí populace, Eurostat.
(5) www.cor.europa.eu/COR_cms/ui/ViewDocument.aspx?siteid=default&contentID=a18962c0-1f8f-44e9-9f3d-bfa7955830db.
(6) Eurostat, regional EUROPOP 2008.
(7) Viz tamtéž.
(8) CdR 319/2010.
(9) CdR 84/2007.
(10) http://www.socialfinance.org.uk/work/sibs.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/52 |
Stanoviska Výboru regionů „Energetická účinnost ve městech a regionech – zaměření na rozdíly mezi venkovskými oblastmi a městy“
2012/C 225/06
VÝBOR REGIONŮ
— |
žádá, aby se energetická účinnost stala ústřední a nedílnou součástí energetických politik a aby získala dostatečně prioritní postavení v hierarchii energetické politiky; |
— |
podporuje posílení provázanosti finančních opatření na podporu energetické účinnosti a úspor energie v budoucích finančních programech EU; |
— |
vyzývá k přijetí přísnějších opatření zaměřených na změnu chování a vzorců spotřeby energie a navrhuje kombinaci opatření typu „cukr a bič“, jež prokážou ekonomickou motivaci, avšak také zesílí důraz na závazné požadavky tam, kde to bude nutné; |
— |
uznává, že současná politika se zaměřuje na plnění současných cílů politiky ve městech, zdůrazňuje však také, že je třeba komplexněji a koordinovaněji řešit problémy a příležitosti venkovských oblastí v souvislosti s využitím energie a výrobou; |
— |
vyzývá místní a regionální orgány ke sdílení osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti a úspory energie a k posílení energetické odolnosti prostřednictvím plánování a prosazování vlastních služeb s minimálními energetickými vstupy. |
Zpravodaj |
Brian MEANEY (IE/EA), Rada hrabství Clare a správní úřad regionu Mid-West |
Odkaz |
Žádost dánského předsednictví ze dne 12. ledna 2012 |
I. DOPORUČENÍ PRO POLITIKU
VÝBOR REGIONŮ
A. Úvod
1. zdůrazňuje, že strategie Evropa 2020 správně považuje účinné využívání energie za zásadní pro dosažení cílů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, který vyžaduje přechod na ekonomiku účinně využívající zdroje. Energetická účinnost neznamená snižování výstupů nebo hospodářské činnosti, ale dosažení těch samých výstupů snížením spotřeby energie na výrobní jednotku. Souvisí s určením a omezením nepotřebného čerpání energie a využívání účinnějších metod její výroby;
2. vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU do roku 2020 údajně dosáhne pouze poloviny úspor, které byly stanoveny na úrovni 20 % spotřeby primární energie. Splnění cílů pro rok 2020 vyžaduje koordinované úsilí na všech úrovních: unijní, celostátní, regionální i místní. Energetická účinnost je klíčovou prioritou a vyžaduje posílení politik na všech úrovních;
3. znovu opakuje, že EU musí pro dosažení svého cíle v podobě udržitelných, konkurenceschopných a bezpečných dodávek energie přistoupit jednotně, solidárně a účinně a společně určovat a využívat stávající a nově vznikající technologie, které usnadní energetickou účinnost, a také podněcovat změnu v chování ve prospěch tohoto cíle a v zájmu zlepšení energetické účinnosti. V tomto smyslu musí EU krátkodobě a střednědobě prosazovat zavádění účinnějších technologií, které by byly komerčně konkurenceschopnější;
4. zdůrazňuje, že mimo jiné prostřednictvím místních a regionálních energetických subjektů mají města, regiony a místní orgány klíčovou úlohu při umožnění, podpoře a regulaci účinnějšího využívání energie ve vlastních provozních zařízeních a infrastrukturách – spolu se spotřebiteli a výrobci energie. VR je toho názoru, že k tomu musí dané orgány získat větší možnosti, pokud jde o financování a pomoc při přijímání opatření za účelem dosažení a zlepšení energetické účinnosti;
5. zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů, které jdou příkladem, přitahují investice a vytvářejí pracovní místa, a naléhá na EU, aby podpořila vypracování regionálních a místních plánů v oblasti energetické účinnosti, které by přispěly k dosažení celostátních a evropských energetických cílů, zlepšení energetických informačních systémů a zavedení mechanismů na podporu těchto činností;
6. vítá iniciativu OSN Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny, poněvadž je vhodnou příležitostí ke zvýšení povědomí o významu vyšší energetické účinnosti a obnovitelné energie na místní, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Nedostatek čisté, dostupné a spolehlivé energie zpomaluje lidský, společenský a ekonomický rozvoj a je hlavní překážkou při dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Proces úplného přechodu na obnovitelné zdroje energie musí být doprovázen intenzivnějším úsilím o snížení spotřeby energie a rozvojem nových zdrojů energie, což rovněž znamená snížit závislost na dovozu fosilních paliv;
7. dále konstatuje, že ekonomiky Indie a Číny se zatím pouze „zahřívají“ a energetická poptávka Číny by podle odhadů měla do roku 2035 stoupnout o 75 % (1). Související nárůst konkurenčního boje o energie, které EU v současnosti dováží, by mohl způsobit, že úskalí spojená s dodávkou, distribucí a náklady by mohla mít vážný a mnohovrstevný ekonomický a společenský dopad. Je nutné vypracovat konkrétní a proveditelné akční plány v reakci na tento vývoj, aby bylo co nejrychleji dosaženo pokrytí energetických potřeb z místně dostupných obnovitelných zdrojů energie. Městské, regionální a místní orgány by se na vytváření takových plánů měly plně podílet;
8. poukazuje na to, že společenský prospěch projektů ekologické přeměny se v obcích a regionech neprojevuje a zdůrazňuje v této souvislosti, že Evropská komise a vlády jednotlivých členských států by měly vyhradit rozsáhlé finanční prostředky na energeticky účinnou úpravu veřejných budov;
9. zaznamenal diskuzi o směrnici o energetické účinnosti, která v současnosti probíhá, a požaduje, aby byl přijat silný a ambiciózní dokument. Města a regiony mohou mít z dosažení energetické účinnosti a omezení své energetické spotřeby pouze užitek. Budou schopny snížit svoji závislost na dovážených palivech, poskytnout až 2 milióny místních pracovních míst prostřednictvím stavebních prací a úprav (2) a umožnit domácnostem značné úspory na účtech za energie. Kromě toho by byla EU schopná omezit více své emise skleníkových plynůa stanovit si v této oblasti ještě ambicióznější cíle. Tento návrh směrnice je tedy prvním správným krokem ke zmírnění současné krize. Návrh však není dostačující vzhledem k tomu, že se zaměřuje především na dosahování hospodářských cílů, tj. snížení dovozu zahraniční ropy a plynu a převedení těchto miliard eur zpět do ekonomik EU, aniž by současně formuloval konkrétní představy o nezbytném mohutném rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Rozhodujícím způsobem, jak toho dosáhnout, je umožnit členským státům, aby ve svém jednání vycházely ze svých podmínek, čímž se pro každou zemi vytvoří nejefektivnější opatření;
10. vyjadřuje v této souvislosti politování zejména nad tím, že schází koherentní dlouhodobá vize pro obytné budovy vyžadující renovaci a výslovné a konkrétní závazky ohledně finanční pomoci místním a regionálním orgánům, jejichž cílem by bylo podporovat investice do energetické účinnosti na místní a regionální úrovni. Je důležité si v této souvislosti uvědomit rozdíl mezi společensky prospěšnými cíli a ekonomickými cíli podniků. Renovace budovy musí na úrovni podniků vycházet z toho, co je z ekonomického hlediska podniku možné, zároveň však musí společnost umožnit dosažení společensky prospěšných cílů;
11. doporučujeme, aby EU posílila informační systémy v oblasti energetické účinnosti, které by zahrnovaly informace, pokud jde o vnitrostátní i regionální politiky týkající se energetické účinnosti, systémy hodnocení regionálního nakládání s úsporami, ukazatele energetické účinnosti, databáze typů použitelných úsporných opatření, průvodce osvědčenými postupy, zásady jednání apod.; souhlasí s příspěvkem evropského sdružení místních orgánů Energetická města v tom, že financování je klíčové pro to, aby navrhovaná opatření byla uskutečněna. VR konstatuje, že návrh směrnice o energetické účinnosti postrádá závazné cíle, smysluplný hodnotící proces a stanoví snadné uplatnění výjimek. VR proto vítá snahy polského a dánského předsednictví EU o začlenění nezbytných finančních opatření a dalších chybějících prvků do návrhu. VR podporuje snahy dánského předsednictví o politický kompromis, jímž má být za zohlednění místních a regionálních podmínek v členských státech zajištěno, že veřejné orgány mohou převzít vedoucí úlohu při energeticky účinných úpravách svých budov. Výslovně vítáme navrhovaný závazek určený energetickým podnikům uspořit ročně na energiích v průměru 1,5 %;
12. zdůrazňuje, že vyšší energetické účinnosti nelze dosáhnout pouze prostřednictvím centrálně stanovených a rigidních opatření, jež nezohledňují místní a regionální podmínky v členských státech. Žádá proto, aby bylo možné uplatňovat alternativní přístupy k dosažení cílů snížení spotřeby energie, za předpokladu, že bude dosaženo stejné úrovně snížení spotřeby energie, a aby obce a regiony mohly předkládat strategie úspor energie;
13. zaznamenal v rámci politiky a v uvažování o energii v rámci EU velkou segmentaci. Dochází ke škatulkování podle odvětví (doprava, stavebnictví apod.) na úkor posuzování prostorových a územních nerovností a možností, kterými je potřeba se zabývat, pokud má celá Unie dosáhnout pokroku;
14. požaduje, aby vedle opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti byla vyvinuta také vhodná opatření v oblasti hospodaření s energií a úspor energie, a vyzývá k vytvoření cílů pro hospodaření s energií a úspory energie za účelem snížení spotřeby energie, které by mohly podpořit a překonat cíle pro snižování spotřeby energie zvýšením energetické účinnosti;
15. žádá, aby dánské předsednictví EU uznalo úlohu místních a regionálních orgánů při dosahování cílů energetické účinnosti vytyčených ve strategii Evropa 2020. Stávající návrh projednávaného dokumentu Rady o budoucí směrnici o energetické účinnosti a sdělení Evropské komise Energetický plán do roku 2050 téměř úplně vypouští odkaz na místní a regionální orgány. Vedle toho má za to, že revidované národní programy reforem a konkrétní doporučení určená pro jednotlivé země musí více zohledňovat závazky, které byly učiněny, co se týče energetické účinnosti;
16. vítá finanční iniciativu Inteligentní energie – Evropa (Intelligent Energy – Europe, IEE) a vítá také související snahu o překonání tržních překážek. Program IEE by se měl zaměřit na podporu opatření týkajících se změny chování. Vyzývá nicméně k tomu, aby byly intenzivněji prosazovány výsledky a doporučení projektů IEE v celé EU (informace, předpisy atd.) a aby bylo na období 2014–2020 zajištěno financování IEE nebo náhradních programů;
17. s ohledem na zvláštní územní rozměr této problematiky VR upozorňuje na to, že:
— |
venkovské oblasti EU využívají větší množství znečišťujících zdrojů energie než ty městské, proto by měla být obzvláště podporována – jako přechodné řešení – náhrada silně znečišťujících fosilních paliv méně znečišťujícími fosilními palivy, a poté zejména a obnovitelnými zdroji energie; |
— |
úroveň hospodářského rozvoje venkovských oblastí stále zaostává za průměrem EU, především v porovnání s oblastmi městskými, i když jinak tuto úroveň dohánějí. Rozdíl mezi venkovskými a městskými oblastmi je výrazně zřetelný ve východní a střední Evropě a je o to víc znepokojující vzhledem ke skutečnosti, že mezi lety 2000 a 2007 vzrostl kvůli rozmachu velkých a hlavních měst; |
B. Města, regionální a místní orgány
18. znovu opakuje svoji výzvu k dosažení lepší rovnováhy mezi městy a venkovem v rámci politik týkajících se udržitelné energie v EU a zdůrazňuje nutnost využití potenciálu venkovských oblastí k dosažení cílů energetické účinnosti vytyčených ve strategii Evropa 2020. Venkovské oblasti mají opravdu velký potenciál, pokud jde o výrobu energie a snižování spotřeby – rozsáhlé plochy pro budování větrných a slunečních elektráren jsou k dispozici pouze na venkově. Moderní zemědělství zároveň ke svému provozu vyžaduje velká množství energie. Možnosti úspor energie a nalezení nových zdrojů energie jsou však z velké části pomíjeny;
19. upozorňuje na existenci výrazných nerovností mezi městskými a venkovskými oblastmi. Energetická účinnost ve venkovských oblastech je kriticky nízká a musí být naléhavě řešena. Venkovské domácnosti a malé podniky jsou v mnoha ohledech znevýhodněny, co se týče jejich energetické spotřeby, a to zejména kvůli charakteristickým rysům domácností a kvalitě jejich nemovitostí. Venkovské budovy jsou podstatně starší a jejich renovace je pro jejich majitele nákladnější, často dokonce nemožná. Jednou z příčin je hustota zalidnění – izolace jednotlivých venkovských domácností nemůže mít prospěch z týchž úspor z rozsahu jako městské domy s větším počtem nájemníků. Tento stav, který se v různé míře týká všech členských států, vede k poměrně vyšším energetickým nákladům ve venkovských oblastech, kde je příjem na obyvatele o 21–62 % nižší; (3)
20. zdůrazňuje, že pokud jde o energii, je však energetická politika EU ovlivňována potřebami velkých měst. Investoři stále zaměřují svou pozornost výhradně na infrastrukturu, jejímž účelem je sloužit městským oblastem;
21. zdůrazňuje, že přístup k energii je obvykle ve venkovských oblastech a v odlehlých regionech nákladnější. Navíc je energetická účinnost nižší kvůli nedostatečnému využívání čistých technologií a neefektivní izolaci. Vyzývá k přijímání vhodných řešení v oblasti správy a financování s cílem umožnit venkovským oblastem napříč EU vyrovnat se v tomto ohledu oblastem městským, zejména pak potenciál, který skýtají Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a iniciativa LEADER. Osvědčené postupy a pilotní projekty v EU skutečně jasně ukázaly, že venkovské oblasti mají potenciál k zabezpečení vlastních energetických potřeb z různých zdrojů, jako jsou zdroje energie bez emisí skleníkových plynů a uhlíkově neutrální zdroje, biomasa, palivové články atd.;
22. má za to, že podpora ESF určená k budování kapacit, zejména pokud jde o zvyšování kvalifikace pracovníků, jež se může týkat také využívání tradičních technik s materiály typickými pro daný region, by měla uznat a zohlednit různé potřeby městských a venkovských oblasti, tak aby nebyli venkovští pracovníci pozadu. Jinak by to způsobilo nedostatek dovedností potřebných pro zavádění technologií vhodných pro venkovské oblasti a prohloubilo by to energetickou propast mezi oběma oblastmi;
23. zdůrazňuje, že významně se na zvyšování informovanosti o energetické účinnosti a podněcování potřebných změn chování může podílet vzdělávací politika; navrhuje, aby bylo provedeno referenční srovnání stávajících vzdělávacích iniciativ s cílem určit osvědčené postupy a připravit osnovy, jež by zahrnovaly výuku udržitelnosti na co nejnižších stupních procesu formálního učení; dále vyzývá k tomu, aby příští program „Erasmus pro všechny“ rozvíjel znalostní aliance mezi akademickou obcí a „zelenými podniky“, jejichž cílem by bylo připravit nové osnovy zaměřující se na nedostatky v oblasti inovací a dovedností v odvětví energetické účinnosti a úspory energie;
24. upozorňuje na to, že místní a regionální orgány mohou rovněž přispět k dosahování energetické účinnosti začleňováním environmentálních hledisek do procesů týkajících se zadávání veřejných zakázek. Vítá návrh směrnice o nových pravidlech pro zadávání veřejných zakázek přijatých Komisí (4). Tento návrh vyžaduje, aby místní a regionální orgány zohlednily environmentální aspekty, včetně energetické účinnosti v procesech týkajících se zadávání veřejných zakázek. Hodnocení nabídky pomocí metody MEAT (Most Economical Advantageous Tender – ekonomicky nejvýhodnější nabídka) místními a regionálními orgány by mělo být motivováno ke zohlednění energetických úspor po celou dobu životního cyklu předložené nabídky;
C. Spotřebitelé
25. zdůrazňuje, že je tu také sociální rozměr, kvůli němuž může energetická chudoba zvlášť negativně zasáhnout nízkopříjmové skupiny.I u příčin a dopadů energetické chudoby existují mezi městskými a venkovskými oblastmi velké rozdíly, které je nutné zohlednit při odpovídajících opatřeních a které nemusí nutně souviset s celkovou úrovní energetické účinnosti určitých zemí či regionů;
26. požaduje opatření, díky nimž budou spotřebitelé schopni získat při vyjednávání s výrobci/dodavateli výhody výměnou za změnu obvyklých způsobů používání, tj. tam, kde jednotlivci začnou hromadně využívat energie mimo špičku, by měli mít možnost získat slevu obvyklou pro velkoodběratele. Mělo by být coby veřejný zájem také podporováno zavádění vyspělých technologií inteligentních sítí pro měření spotřeby a účtování, které by umožnily zvýšit úroveň energetické účinnosti dodavatelů (prostřednictvím účinné správy sítě, lepší údržby sítí a zařízení apod.) a spotřebitelů (pomocí lepší znalosti měření spotřeby, vyúčtování, služeb souvisejících s uzavíráním smluv, služeb souvisejících se sítěmi, inteligentní interaktivní spotřeby apod.). Případný odpor podniků by navíc neměl být tolerován a mělo by být urychleno jejich obecné zavedení dříve, než je nyní plánováno. Je důležité se postarat o to, aby se v souvislosti se zaváděním vyspělých měřicích přístrojů výrazně nezvýšily poplatky, které platí spotřebitelé;
27. vítá obnovení a pokračování programu Energy Star spojené s návrhem na program pro označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky a konstatuje, že návrh nařízení COM(2012) 109 final má tuto dohodu Energy Star obnovit ve spojení s rozhodnutím Rady o uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (COM(2012) 108 final). Mělo by být podporováno použití označení Energy Star. Připomeňme, že vysoké ceny energií podpoří prodej přístrojů s vysokou energetickou účinností. Komise by kromě toho měla zvážit označování štítky, na kterých by byla vyznačena energie spotřebovaná při výrobě;
D. Financování
28. připomíná stanovisko ke změně klimatu a budoucnosti EU (5). Je nadále znepokojen tím, že pokračující úsilí o zavádění úsporných opatření zastiňuje jakékoliv jiné otázky týkající se reálné ekonomiky v souvislosti s budoucím rozpočtem EU na období 2014–2020, zejména naléhavě nutný nárůst prostředků z rozpočtu EU určených na regionální, městské a venkovské investice do udržitelné energie, tak jak to požadovala předchozí stanoviska VR. Vítá však začlenění „přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích“ jako investiční priority do Společného strategického rámce (6), ale zdůrazňuje, že i když fondy v rámci Společného strategického rámce musí být využívány k řešení konkrétních regionálních potíží, je také potřeba dosáhnout rovnováhy mezi udržitelnou výrobou a energetickou účinností;
29. vyjadřuje politování nad tím, že Rada nezvážila možnost zahrnout do textu směrnice o energetické účinnosti vyčleňování finančních prostředků, jako např. vnitrostátních fondů pro energetickou účinnost. Zdůrazňuje nutnost účinně podporovat úlohu Evropské investiční banky (EIB) prostřednictvím celostátních a místních úvěrových institucí, pokud jde o financování investic do energetické účinnosti;
30. žádá, aby dánské předsednictví zajistilo, že budoucí grantová pomoc na podporu opatření týkajících se účinnosti vytápění a chlazení prostor bude navázána na měřitelné úspory energetické spotřeby pro každé jednotlivé zařízení;
31. žádá, aby Evropská komise v dalším rozpočtu EU učinila opatření týkající se navrhované směrnice o energetické účinnosti, které by zajistilo, že bude přidělen dostatek prostředků na energetickou účinnost ve venkovských obydlích;
32. upozorňuje na skutečnost, že velký problém, pokud jde o venkovské oblasti, spočívá v možnostech místních a regionálních orgánů získat prostředky z fondů, které již existují:
— |
finanční mechanismy (evropská energetická pomoc na místní úrovni apod.) a fondy věnované energetické účinnosti (Evropský fond pro energetickou účinnost apod.); |
— |
zkušenosti ze stávajícího finančního období ukazují, že z mnoha různých důvodů nelze plně čerpat odpovídající prostředky na energetickou účinnost ze strukturálních fondů. Proto je třeba dbát ve finančním rámci pro období 2014–2020, v němž je na energetickou účinnost vyčleněno dokonce větší procento prostředků, na to, aby byl místním a regionálním orgánům usnadněn přístup k těmto prostředkům; |
33. podtrhuje, že existují jiné finanční nástroje, např. smlouvy o energetické náročnosti, partnerství v rámci veřejného sektoru a vnitrostátní či regionální fondy energetické účinnosti, jež podporují činnosti v oblasti energetické účinnosti v období narůstajícího nedostatku veřejných financí. Ve stávající situaci, kdy jsou omezené veřejné zdroje a kdy mnoho malých a středních podniků čelí potížím, by měla být věnována zvláštní pozornost zajištění co největší rovnováhy mezi výdaji EU na rozsáhlou infrastrukturu a na decentralizovanou výrobu energie, která je samou podstatou venkovské energie. Vyzývá také k tomu, aby EU na evropské úrovni podporovala a regulovala podniky poskytující energetické služby v jejich úloze zprostředkovatelů financování investic do energetické účinnosti, jež by tak mohly získat přístup k příslušným evropským fondům;
34. věří, že k zlepšení přístupu k financování je potřeba nástrojů, které by pomohly spotřebitelům a veřejným orgánům dostát požadavkům na spolufinancování a vytvořit inovativní plány, které usnadní získávání úvěrů;
35. připomíná, že průzkum VR v souvislosti se strategií Evropa 2020 provedený na začátku roku 2010 na téma „politiky v oblasti udržitelné energie“ odhalil, že místní a regionální iniciativy jsou často víceodvětvová, integrovaná opatření, která zároveň přispívají ke konkurenceschopnosti, růstu i zaměstnanosti. Je proto důležité tuto skutečnost náležitě zohlednit při budoucím sestavování rozpočtu EU;
36. žádá, aby byly místním a regionálním orgánům poskytnuty kapacity k zabudování energetické účinnosti do požadavků územních plánů vesnic a měst;
E. Logistika
37. rád by zdůraznil význam rozvoje logistických systémů v celé EU, které by mohly dosáhnout větší energetické účinnosti v nákladní dopravě, jako je systém CELS (Central European Logistics System). Znamenalo by to vytvoření jednotného mapovacího systému, který by začlenil všechny evropské druhy dopravy do jediného zastoupení železniční, silniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy;
38. je toho názoru, že CELS by mohl poskytnout pomoc při vizuálním zmapování a analýze nákladů s cílem podpořit ekologické, hospodárné a účinné propojení intermodální dopravy. Šlo by o adresář nákladní dopravy dostupný online, v němž by se mohli registrovat provozovatelé silniční, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy. Tak by se tento adresář mohl stát nejkomplexnějším adresářem všech nákladních dopravců. Bylo by také jeho prostřednictvím možné určit, které trasy jsou vhodné pro kombinovanou dopravu, a umožnit tak stanovení tras co nejkratších;
39. zdůrazňuje hodnotu integrovaných průřezových politik týkajících se udržitelné energie pro venkovské oblasti, které by zahrnovaly jak energetickou účinnost staveb, dopravy apod., tak decentralizovanou výrobu obnovitelné energie;
F. Závěry
40. věří, že v této souvislosti může politika soudržnosti poskytnout rámec pro koordinovaný přístup k tomuto náročnému problému. Provázanost cílů strategie Evropa 2020 vyžaduje, aby si tvůrci rozhodnutí v EU byli jasně vědomi toho, že zlepšení ve všech oblastech strategie Evropa 2020 může být dosaženo, pokud budou opatření, která zvyšují účinné využívání energie, plošně prováděna v celé EU;
41. poukazuje na nutnost lepší rovnováhy vnějšího a vnitřního rozměru dodávek energie do EU, a to podporou výzkumu a realizace energetické účinnosti minimálně v takové míře, jako když jde o investice do nových potrubí na přepravu fosilních paliv ze třetích zemí. Připomíná Evropské komisi, že energetická účinnost stále vyžaduje, aby byly investovány miliardy eur do odvětví stavebnictví a dopravy. Za pokračující nutnost musí být uznáno hospodaření s energií a úspory energie a musí být v souladu s tímto řešeny;
42. znovu opakuje, že by členské státy měly při sestavování vnitrostátních plánů týkajících se energetické účinnosti pořádat konzultace, jichž by se účastnily místní a regionální subjekty (přístup zdola nahoru), což by umožnilo tyto plány připravit v souladu s regionálními a místními cíli a prostředky. Vyzývá také, aby byla účast místních a regionálních subjektů zahrnuta do monitorovací fáze coby kompetentních orgánů v rámci jejího rozvoje;
43. znovu zdůrazňuje, že iniciativa Pakt starostů a primátorů je hmatatelným důkazem závazku místních orgánů podporovat energetickou účinnost a zabývat se problémem změny klimatu, ale zaznamenal, že signatáři Patku starostů a primátorů nepoužívají společnou metodiku podávání zpráv. Pakt starostů a primátorů je iniciativou, která po regionech požaduje podávání zpráv o výsledcích v oblasti energetické účinnosti prostřednictvím přísných a společných kritérií pro podávání zpráv (7);
44. vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření na realizaci myšlenky celounijní propojovací sítě pro distribuci energie. Tak bude EU moci všem svým občanům zajistit přístup ke spolehlivým dodávkám energie. Tato otázka je rovněž důležitá z hlediska bezpečnostní politiky: Evropa se tak stane méně závislou na fosilních palivech pocházejících od autoritářských režimů;
45. Klíčová sdělení – akční body
VÝBOR REGIONŮ
a) |
žádá, aby se energetická účinnost stala ústřední a nedílnou součástí energetických politik a aby získala dostatečně prioritní postavení v hierarchii energetické politiky; |
(b) |
podporuje posílení provázanosti finančních opatření na podporu energetické účinnosti a úspor energie v budoucích finančních programech EU; |
(c) |
vyzývá k přijetí přísnějších opatření zaměřených na změnu chování a vzorců spotřeby energie a navrhuje kombinaci opatření typu „cukr a bič“, jež prokážou ekonomickou motivaci, avšak také zesílí důraz na závazné požadavky tam, kde to bude nutné; |
(d) |
uznává, že současná politika se zaměřuje na plnění současných cílů politik ve městech, zdůrazňuje však také, že je třeba komplexněji a koordinovaněji řešit problémy a příležitosti venkovských oblastí v souvislosti s využitím energie a výrobou; |
(e) |
vyzývá místní a regionální orgány ke sdílení osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti a úspory energie a k posílení energetické odolnosti prostřednictvím plánování a prosazování vlastních služeb s minimálními energetickými vstupy. |
V Bruselu dne 4. května 2012.
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) IEA Global Energy Report 2011.
(2) Evropská komise.
(3) Eurostat.
(4) COM(2011) 896 final.
(5) Předběžné stanovisko Začleňování otázek změny klimatu a budoucí rozpočet EU (CdR 104/2011).
(6) Návrh nařízení o společných ustanoveních ohledně EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec (COM(2011) 615 final).
(7) http://ec.europa.eu/energy/publications/doc/2012_thinkbooklet.pdf.
III Přípravné akty
VÝBOR REGIONŮ
95. plenární zasedání 3. a 4. května 2012
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/58 |
Stanovisko Výboru regionů „Návrh obecného nařízení o fondech společného strategického rámce“
2012/C 225/07
VÝBOR REGIONŮ
— |
požaduje ambiciózní rozpočet na budoucí politiku soudržnosti (2014–2020), aby bylo možné splnit cíle Smlouvy a strategie Evropa 2020. Dále požaduje, aby se při hodnocení úrovně rozvoje a rozdělení zdrojů zohlednila i jiná kritéria než jen HDP; |
— |
podporuje strukturu navrženou Komisí, tj. vytyčit si dva velké cíle (Investice pro růst a zaměstnanost a Územní spolupráci), přičemž ESF bude i nadále spadat do rámce politiky soudržnosti, a zavést novou kategorii „přechodových regionů“, jež poskytne záchrannou síť pro regiony, které již nebudou plně způsobilé k podpoře v rámci cíle konvergence; |
— |
požaduje větší flexibilitu při rozdělování prostředků ze strukturálních fondů s realističtějším zohledňováním potřeb jednotlivých regionů, a to prostřednictvím přímého zapojení místních a regionálních orgánů. Tato flexibilita by měla platit pro rozdělení mezi EFRR a ESF a pro tematické zaměření fondů na určité cíle strategie Evropa 2020. V tomto ohledu požaduje podstatné snížení nebo větší pružnost minimálního prahu určeného v jednotlivých nařízeních; |
— |
podporuje strategický přístup společného strategického rámce spočívající v integraci fondů s územním rozměrem, což bude znamenat lepší koordinaci s EZFRV a Evropským námořním a rybářským fondem. Doufá také, že bude zásada územní soudržnosti více zohledněna prostřednictvím městských činností, opatření v oblasti místního rozvoje, integrovaných územních investic a společných akčních plánů, ale přeje si, aby se věnovala větší pozornost oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, jež jsou znevýhodněny demografickými podmínkami; |
— |
vyzývá k podpoře možnosti financovat operační programy z více fondů (EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV a Evropského námořního a rybářského fondu). Požaduje, aby Evropská komise přijala veškerá opatření potřebná k přípravě a provádění těchto programů, a to s řádným zřetelem k zásadě proporcionality; |
— |
odmítá makroekonomickou podmíněnost i výkonnostní rezervu, neboť se domnívá, že jsou v rozporu s primárním cílem politiky soudržnosti. Naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku, s cílem financovat experimentální iniciativy. Podporuje rovněž zásadu méně přísných a spíše preventivních než represivních předběžných podmínek; |
— |
požaduje skutečné zjednodušení pravidel pro správu, zejména co se týče orgánů pověřených kontrolou a auditem, činností vytvářejících příjmy a pevných sazeb nákladů. |
Zpravodajka |
paní Catiuscia MARINI (IT/SES), předsedkyně vlády regionu Umbrie |
Odkaz |
návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 COM(2011) 615 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
A. Rozpočet eu a přidělení prostředků
VÝBOR REGIONŮ
Přiměřený a vyvážený rozpočet Unie
1. |
připomíná, že Evropská unie musí mít k dispozici dostatečně velký rozpočet, aby mohla zaručit účinnost politiky soudržnosti a uskutečnit cíle stanovené ve strategii Evropa 2020; |
2. |
požaduje, aby byla podle kategorie regionů zachována přinejmenším stejná výše příspěvku EU jako pro stávající programové období; |
3. |
upozorňuje na to, že současná vážná hospodářská, finanční a sociální krize způsobila, že se na evropské úrovni zabydluje nebezpečná rovnováha nedostatečné zaměstnanosti, což má značný, i když různý dopad na všechna evropská území. V této souvislosti jsou strukturální fondy nepostradatelným zdrojem prostředků na boj proti krizi a na podporu rozvoje evropských území; |
Omezit problémy při čerpání prostředků
4. |
vybízí Komisi, aby podnikla účinná opatření ke zmírnění problémů při čerpání prostředků, s nimiž se některé členské státy potýkají, prostřednictvím lepší správy prostředků Unie – zejména v oblasti zjednodušení a inovací v systémech správy a kontroly – a podpory orientace na výsledky; |
Spravedlivější a vyváženější kritéria pro přidělování
5. |
zastává názor, že hospodářská a finanční krize přispívá k zesílení nutnosti používat aktuální srovnatelné údaje o HDP a další doplňkové ukazatele, aby bylo možné přesněji určit skutečnou úroveň rozvoje evropských regionů, přičemž je třeba vyčlenit prostředky odpovídající výše pro regiony, jejichž rozvoj zaostává (1); |
6. |
domnívá se, že v souvislosti s rozdělením zdrojů je třeba vzít řádně v potaz specifické podmínky v členských státech se silným vnitřním hospodářským dualismem. Vyjadřuje obavy především ohledně kritéria přidělování prostředků na společnou zemědělskou politiku (SZP) – viz návrh víceletého finančního rámce –, neboť nejsou dostatečně zohledněny sociální, hospodářské a strukturální rozdíly; |
B. Struktura politiky soudržnosti
Zjednodušená struktura
7. |
souhlasí s vytyčením dvou velkých cílů – „Investice pro růst a zaměstnanost“ a „Evropská územní spolupráce“ –, jež přispívají ke zjednodušení struktury politiky soudržnosti; |
8. |
schvaluje zavedení nové kategorie „přechodové regiony“, financované zejména ze zdrojů regionů a zemí, které již nejsou podporovány v rámci konvergence a Fondu soudržnosti, aniž by se tak snížila intenzita podpory druhých dvou kategorií regionů, a vítá i bezpečnostní síť navrhovanou pro regiony, které již nebudou plně způsobilé k podpoře v rámci cíle konvergence. Nová kategorie umožní lépe podporovat regiony, které již nebudou podporovány v rámci cíle konvergence, ale i ostatní regiony, jejichž HDP na hlavu dosahuje 75 až 90 % průměru Unie. Umožní dále upravovat podporu EU v závislosti na různé úrovni rozvoje a zmírnit prahové účinky zjištěné v aktuálním programovacím období. Toto pravidlo by mělo být společné pro všechny fondy SSR; |
9. |
konstatuje, že i pravidla ohledně regionálních pokynů pro státní podporu na období 2014-2020 musí odpovídat struktuře budoucí politiky soudržnosti a že při určování oblastí způsobilých k podpoře nesmí dojít k žádným rozporům mezi politikou soudržnosti a právem hospodářské soutěže; |
Odpovídající role Evropského sociálního fondu v politice soudržnosti
10. |
vítá zachování ESF v oblasti politiky soudržnosti jakožto hlavního nástroje pro zaměstnanost, zlepšení kvalifikace osob a sociální začlenění; |
11. |
nicméně požaduje, aby volbu investičních priorit a rozdělení strukturálních fondů mezi EFRR a ESF učinily v souladu se zásadou subsidiarity regionální a příslušné místní orgány; |
C. Společné zásady všech fondů
Intenzivnější partnerství a víceúrovňová správa
12. |
požaduje, aby byly orgány územní samosprávy ve všech členských státech v souladu se zásadou víceúrovňové správy a v souladu s rozdělením pravomocí v rámci státu plně zapojeny do přípravy, vyjednávání a provádění jednotlivých strategických dokumentů, tj. společného strategického rámce (SSR), a zejména smlouvy o partnerství. Jednou z variant, jak formalizovat partnerské dohody ve spolupráci s vládami členských států, by měly být také územní pakty uzavírané místními, regionálními a státními orgány; |
13. |
považuje za nespravedlivé, že se s místními a regionálními orgány zachází v souvislosti s partnerstvím jako s hospodářskými a sociálními partnery, když se (tyto orgány) jakožto zástupci obecných zájmů spravovaných územních jednotek podílejí na správě – vzhledem k institucionálnímu rámci členských států – a spolufinancují projekty politiky soudržnosti; |
Míra spolufinancování odpovídající úrovni rozvoje regionů
14. |
znovu stvrzuje svoji podporu zásadě spolufinancování na evropské úrovni, neboť je zárukou toho, že subjekty na daném území převezmou odpovědnost; |
15. |
domnívá se, že částky DPH by měly být způsobilé, pokud nejsou odečitatelné; |
16. |
soudí, že je třeba odlišovat zúčastněné strany z občanské společnosti a partnery z veřejného sektoru. Příslušné místní a regionální orgány či jejich zástupci by měli být nedílnou součástí procesu jednání při přípravě smlouvy či dohody o partnerství na úrovni členského státu, a ne pouze na regionální úrovni; |
D. Vazby mezi politikou soudržnosti a strategií evropa 2020
Harmonické a flexibilní tematické zaměření
17. |
bere na vědomí uplatňování zásady tematického zaměření na klíčové cíle strategie Evropa 2020 a na cíle uvedené v článku 174 SFEU převzaté do tematického seznamu EU, nicméně je znepokojen nedostatkem flexibility při výběru tematických cílů, jež by měly být vytyčovány na základě územní analýzy; |
18. |
požaduje proto skutečnou flexibilitu pro všechny fondy SSR, aby měly jednotlivé správní orgány co nejširší prostor k určení tematických cílů, na něž vyčlení zdroje. Dále obecně požaduje podstatné snížení nebo větší pružnost minimálního prahu stanoveného v jednotlivých nařízeních; |
E. Strategický přístup a řízení politiky soudržnosti
Společný strategický rámec: větší integrace fondů s územním rozměrem
19. |
podporuje větší integraci fondů a vítá začlenění EZFRV a EMFF do SSR, při němž však zůstávají zachována specifika každého fondu; |
20. |
považuje za vhodné, aby byl SSR schválen Evropským parlamentem a Evropskou radou, neboť se domnívá, že tento dokument by měl být schválen za maximální účasti institucí EU. Proto podporuje uvedení SSR v příloze k obecnému nařízení; |
21. |
považuje za nezbytné, aby mechanismy popsané v SSR byly dostatečně flexibilní a umožňovaly skutečnou integraci s regionálními politikami a politikami místního rozvoje; |
22. |
domnívá se, že SSR by měl v prvé řadě usnadňovat územní přístup zdola nahoru a začlenění financování. Doporučení SSR by neměla být příliš normativní, aby byla možná dostatečná flexibilita při výběru prostředků, jak dosáhnout tematických cílů a investičních priorit, jak je vymezeno v nařízeních o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti; |
23. |
zdůrazňuje, že společný strategický rámec by měl náležitě propojovat tematické cíle článku 9 obecného nařízení a investiční priority uvedené v nařízeních o EFRR, ESF, FS, EZFRV a EMFF, aby byla poskytnuta právní jistota ohledně toho, zda mohou být priority v souladu, a předešlo se mezerám mezi nimi a jejich překrývání, aby se tak mohly integrovaně a hladce realizovat prioritní projekty financované více fondy a multitematické prioritní projekty; |
Smlouva o partnerství: spíše smlouva než partnerství
24. |
požaduje, aby v souladu s jednotlivými institucionálními uspořádáními byly příslušné místní a regionální orgány jakožto přispěvatelé a vykonavatelé politiky soudržnosti plně zapojeny do vypracování smluv o partnerství, jednání o nich a do jejich provádění a změn (čl. 13 odst. 2); |
25. |
požaduje především to, aby v souladu s jednotlivými institucionálními uspořádáními byly regionální orgány na základě smlouvy přímo zapojeny do určení interních podmínek a sankcí, jež z nich plynou (článek 14); |
26. |
obává se možných prodlení plynoucích ze skutečnosti, že smlouva o partnerství i operační programy budou muset být předloženy zároveň, a proto žádá, aby byly programy předloženy do 6 měsíců od předložení smlouvy; |
Operační programy: regionalizovaná a integrovaná správa
27. |
doporučuje, aby v souladu s jednotlivými institucionálními uspořádáními byla místní a regionální společenství vysokou měrou zapojena do správy evropských fondů, a vřele vybízí k tomu, aby se využívaly programy financované z více fondů; |
28. |
poukazuje na to, že větší harmonizace společných ustanovení týkajících se provádění různých fondů by podpořila jejich integraci a zvýšila jejich účinnost a dopad a také snížila administrativní zátěž pro konečného uživatele; |
29. |
požaduje, aby Komise provedla hodnocení fungování, dopadů a přidané hodnoty probíhajících makroregionálních strategií; |
F. Plánování zaměřené na výsledky a na hodnocení
Makroekonomické podmínky: dvojí sankce pro členské státy
30. |
důrazně odmítá návrhy, jejichž záměrem je svázat politiku soudržnosti s dodržováním Paktu o stabilitě a růstu (makroekonomické podmínky). Výbor regionů se totiž domnívá, že makroekonomické podmínky zohledňují jiné cíle, než je tomu v případě politiky soudržnosti; |
31. |
domnívá se tedy, že orgány územní samosprávy nelze trestat za to, že některé členské státy nedodržují své závazky, zejména v oblasti schodku státního rozpočtu (článek 21); |
Méně přísné, spíše preventivní než represivní předběžné podmínky
32. |
souhlasí se zásadou předběžných podmínek chápaných jako hlavní předpoklady nezbytné k účinnému provádění investic – včetně hodnocení předchozích zkušeností –, jež zamezí přetěžování politiky soudržnosti odpovědnostmi, které jí nenáležejí, i zvýšení administrativní zátěže; |
33. |
obává se však, že podmínky vztahující se na subjekty z třetích zemí (viz nedostatečné provedení směrnic EU) by mohly narušit přípravu a provádění programů a projektů na regionální i místní úrovni. VR se proto domnívá, že předběžné podmínky musí být omezeny na záležitosti, jež se bezprostředně týkají provádění politiky soudržnosti; |
34. |
požaduje rovněž od Komise, aby tyto předběžné podmínky nevedly k pozastavení plateb či k finančním opravám, s výjimkou podmínek, k jejichž splnění se členský stát zavázal; |
Výkonnostní rezerva
35. |
vyjadřuje obavy z vytvoření výkonnostní rezervy, neboť se obává, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací. Upozorňuje na stanovisko Účetního dvora 7/2011, které uvádí, že „výkonností rezerva existovala v letech 2000–2006 s omezeným úspěchem, neboť v době, kdy měl být proveden přezkum v polovině období, byl včas dokončen jen velmi malý objem výdajů a pro posuzování dosaženého pokroku programů neexistovala vhodná metodika“; |
36. |
naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku s cílem financovat experimentální iniciativy v oblasti inteligentního nebo udržitelného růstu či růstu podporujícího začlenění nebo zasáhnout v případě krize; |
Výkonnostní rámec jakožto nástroj řízení
37. |
upozorňuje na to, že rámec pro přezkum výkonnosti zahrnuje určení cílů pro milníky pro každou jednotlivou prioritu v letech 2016 a 2018. Podle Výboru se musí jednat o nástroj řízení a kontroly cílů uskutečňovaných po celé programové období, aniž by musel zavdat příčinu k uplatnění finančních oprav v prioritních osách v případě nedosažení cílů vytyčených na základě závěrečné zprávy o provádění. Toto nesplnění cílů totiž může být způsobeno socioekonomickými okolnostmi a výslednými nezbytnými změnami v politice, jež vnitrostátní a regionální orgány učinily; |
38. |
domnívá se, že doplnění jednotlivých podmínek navržených Komisí (makroekonomická podmíněnost, podmíněnost ex ante a ex post) a systému předběžného, průběžného a následného ověření o toto nové opatření je zbytečné, stejně jako stanovení množstevních cílů a ukazatelů výsledků. Doufá rovněž ve větší provázanost s hodnotící činností popsanou v článcích 48, 49 a 50; |
Navýšení záloh
39. |
vítá návrh, jehož záměrem je, aby řídící orgán zaplatil příjemcům dříve, než zažádá Komisi o proplacení, a doufá ve větší flexibilitu systémů záloh a v jejich navýšení, aby se zlepšila likvidita řídících orgánů; |
Sankce a finanční opravy: spíše preventivní než represivní přístup
40. |
požaduje, aby v případě, že členský stát prodělávající hlubokou finanční krizi obdrží od Unie podporu, mohla Komise pozměnit smlouvu o partnerství i operační programy v rámci konstruktivního dialogu s dotyčným členským státem a zainteresovanými orgány územní samosprávy. Proto doufá, že se odborníci Komise budou snažit národním a regionálním orgánům pomáhat, a posilovat tak jejich kapacity pro účinné řízení evropských fondů; |
G. Posílení zásady soudržnosti
Podpora činnosti v oblasti rozvoje měst, obcí a integrovaných územních investic
41. |
rozhodně souhlasí se zaměřením pozornosti na téma integrovaného rozvoje měst a konkrétně vítá návrhy Komise na činnosti v oblasti místního rozvoje a integrovaných územních investic, jež by měly být zásadními nástroji plnění v příštím programovém období. Zároveň žádá vyjasnění ohledně provádění těchto nových opatření; |
42. |
doufá, že tato opatření budou uplatňována s mimořádným důrazem na některé podmínky zajišťování účinného provádění integrovaného územního rozvoje, jako např. koordinace využívání různých fondů, zejména EFRR a EZFRV v příměstských a funkčních oblastech, jejich integrace, určení území pro provádění projektu, vypracování soudržné strategie atd.; |
43. |
velice vítá pobídky v rámci místního rozvoje se zapojením místních komunit, které poskytují dodatečnou míru spolufinancování ve výši 10 %, a žádá, aby byly taktéž rozšířeny na integrované územní investice. Domnívá se, že na organizaci a fungování místních akčních skupin se musí dohodnout řídící orgány spolu s místními partnery na vnitrostátní úrovni; |
44. |
požaduje, aby bylo přezkoumáno pravidlo, na základě kterého nemohou orgány veřejné moci mít více než 49 % hlasovacích práv, a to v těch případech, kde již existují institucionalizovaná partnerství místního rozvoje; |
45. |
zdůrazňuje, že na místní rozvoj je nutné nahlížet jako na ucelený koncept, jehož prostřednictvím je možné realizovat integrované územní investice, městské akce a společné akční plány; |
Vhodná opatření pro regiony s geografickými a demografickými zvláštnostmi
46. |
vybízí k zaměření zvláštní pozornosti na oblasti postižené průmyslovými přeměnami, na regiony, jež jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, kvůli nimž relativně zaostávají z hlediska hospodářské a územní soudržnosti, ale i na nejvzdálenější regiony (články 174 a 349 SFEU); |
Nadále podporovat vytváření územních sítí financováním infrastruktury
47. |
je znepokojen tím, že se u více rozvinutých regionů nebere v úvahu financování infrastruktury, zejména širokopásmových sítí IKT; |
H. Zjednodušení pravidel pro správu, kontrolu a audit
Větší zjednodušení správy a sdílená odpovědnost za kontrolu
48. |
požaduje skutečné zjednodušení ustanovení o využívání fondů pro orgány pověřené správou, kontrolou a auditem, jež zároveň umožní snazší přístup příjemců k financování; |
49. |
je znepokojen skutečností, že podpora správní kapacity je u ESF omezena na členské státy s méně rozvinutými regiony nebo způsobilé pro podporu z Fondu soudržnosti, a u EFRR tomu tak není, ačkoli vnitrostátní systémy pro oba tyto fondy podléhají podobným požadavkům; |
50. |
doufá, že důslednější zaměření na výsledky povede k vyšší všímavosti zaměřené na funkci, kvalitu a účinnost při využívání fondů, jež převládne nad formálním dodržováním předpisů a sledováním objemu výdajů; |
51. |
domnívá se, že přílišné využívání aktů Komise v přenesené pravomoci (jedná se zhruba o 50 výskytů v nařízení) může způsobit prodlení ve využívání fondů, a navrhuje tedy, aby bylo přijato prováděcí nařízení Komise, jež by v úvodu stanovilo veškerá prováděcí pravidla; |
Větší koordinace a přiměřenost kontrol
52. |
vyjadřuje své pochybnosti ohledně určení akreditačního orgánu na ministerské úrovni, který představuje dodatečnou a zbytečnou kontrolní úroveň a jehož úkolem by bylo udělovat na základě předběžné kontroly akreditaci řídícím orgánům a certifikačním orgánům, a domnívá se, že akreditace by se měla týkat spíše systémů než subjektů; |
53. |
připomíná riziko, že nesprávné uplatňování zásady proporcionality by mohlo způsobit nerovné zacházení s členskými státy, neboť na členské státy, které čerpají největší finanční pomoc, by totiž byla uvalena větší administrativní zátěž z hlediska správy a kontroly. Úroveň kontroly, neúměrná finančnímu objemu programů, by navíc mohla odrazovat od využívání programů financovaných z více fondů; |
54. |
domnívá se, že navrhovaná roční účetní závěrka by měla být nepovinná, aby tak bylo pouze těm řídícím orgánům, které si to přejí, umožněno zjednodušit postup uzavření na konci období a zkrátit dobu nutnou pro uchování účetních dokladů (články 67, 76, 77 a 131); |
55. |
přál by si, aby se zabránilo několikanásobné kontrole ze strany auditních orgánů národních či regionálních, Komise nebo Účetního dvora i zúčastněných subjektů samých. Navrhuje proto systematické pořádání společných auditů na daném území s cílem zamezit duplicitám a podpořit společnou „diagnózu“ (čl. 65 odst. 2); |
Skutečně jednodušší finanční inženýrství zaměřené na podnikání
56. |
zastává mínění, že je třeba dále vyjasnit otázky použití finančních nástrojů vzhledem k účetnictví týkající se využívání fondů EU, k dohledu nad nimi a k jejich vlastnictví. Podporuje však využívání nástrojů finančního inženýrství za účelem zvýšení pákového účinku fondů za předpokladu, že budou doplňkem a neoslabí grantový prvek politiky soudržnosti a že tato podpora bude omezena na konvenční formy finančních nástrojů (kapitálové účasti, půjčky, záruky) a nebude se vztahovat na neprůhledné finanční nástroje, jako jsou deriváty nebo strukturované finanční nástroje; |
57. |
domnívá se, že ustanovení o tom, že finanční nástroje musí být v souladu s cíli programu a po dobu nejméně 10 let po jeho uzavření využity do dvou let od počátku jejich používání, je neúměrně svazující; |
Společný akční plán: novinka k vyzkoušení
58. |
je potěšen návrhem Komise na vypracování společných akčních plánů zahrnujících projekty, jež budou spadat do odpovědnosti příjemce a do rámce jednoho nebo více operačních programů, na oplátku za značné omezení předpisů upravujících správu a kontrolu. Lituje však, že jsou vyloučeny projekty infrastruktury; |
59. |
požaduje, aby byl společný akční plán sjednán mezi Komisí, členským státem a orgány územní samosprávy zapojenými do programu, a to i vzhledem k výši poskytovaných prostředků (a vyzývá, aby byla prahová hodnota snížena na 5 milionů eur); |
Operace vytvářející příjmy: nutnost větší flexibility
60. |
považuje za vhodnější obnovit předpisy platné v období 2000–2006, které stanovovaly uplatňování zvláštní (snížené) úrovně podpory stejné pro všechny projekty vytvářející příjmy; |
Pevná sazba nákladů: zjednodušení, které stále nepřichází
61. |
vítá návrh Komise ohledně různých forem zjednodušených grantů a vybízí řídící orgány a příjemce, aby více využívali standardní rozsahy jednotkových nákladů, jednorázových částek a financování pevnou sazbou; |
62. |
žádá Komisi a členské státy, aby urychleně schválily přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodu výpočtu a metody a rozsahy jednotkových nákladů, aby je správci projektu mohli v začátcích programování použít, přičemž je třeba řádně zohlednit zkušenosti získané během stávajícího programového období. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Bod odůvodnění 14
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Komise by měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijmout společný strategický rámec, který převádí cíle Unie do klíčových činností pro fondy SSR, aby poskytl jasnější strategické zaměření procesu programování na úrovni členských států a regionů. Společný strategický rámec by měl zjednodušit odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů SSR a ostatních příslušných politik a nástrojů Unie. |
Komise společný strategický rámec, který převádí cíle Unie do klíčových činností pro fondy SSR, aby poskytl jasnější strategické zaměření procesu programování na úrovni členských států a regionů. Společný strategický rámec by měl zjednodušit odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů SSR a ostatních příslušných politik a nástrojů Unie. |
Odůvodnění
Akty v přenesené pravomoci umožňují tvůrci právních předpisů přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, jež nejsou podstatné. Účelem společného strategického rámce je zavést společné hlavní směry a pravidla pro všechny společně spravované fondy, a proto obsahuje zásadní prvky, které musí být předloženy všem institucím EU a v případě potřeby změněny.
Pozměňovací návrh 2
Bod odůvodnění 16
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Na základě společného strategického rámce přijatého Komisí by každý členský stát ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Komisí měl vypracovat smlouvu o partnerství. Tato smlouva o partnerství by měla převést prvky stanovené ve společném strategickém rámci do vnitrostátního kontextu a stanovit pevné závazky pro dosažení cílů Unie prostřednictvím programování fondů SSR. |
Na základě společného strategického rámce přijatého Komisí by každý členský stát ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Komisí měl vypracovat smlouvu o partnerství. Tato smlouva o partnerství by měla převést prvky stanovené ve společném strategickém rámci do vnitrostátního kontextu a stanovit závazky pro dosažení cílů Unie prostřednictvím programování fondů SSR. |
Odůvodnění
Má se za to, že místní a regionální orgány jakožto přispěvatelé a vykonavatelé politiky soudržnosti budou plně zapojeny do jejího vypracování, jednání o ní a do jejího provádění a změn.
Pozměňovací návrh 3
Bod odůvodnění 18
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pro každý program by měl být vymezen výkonnostní rámec, aby se umožnilo monitorování pokroku při dosahování cílů a záměrů stanovených pro každý program v průběhu programového období. Komise by měla v letech 2017 a 2019 provést přezkum výkonnosti ve spolupráci s členskými státy. Na rok 2019 by měla být naplánována a přidělena výkonnostní rezerva, pokud bylo dosaženo milníků stanovených ve výkonnostním rámci. Pokud jde o programy Evropské územní spolupráce, pro ně by žádná výkonnostní rezerva existovat neměla, jelikož jsou velmi různorodé a mají nadnárodní charakter. V případech, kdy zásadním způsobem nejsou plněny milníky a cíle, by Komise měla mít možnost pozastavit platby programu nebo uplatnit na konci programového období finanční opravy, aby zajistila, že se prostředky z rozpočtu Unie neplýtvá nebo že nejsou využívány neúčinným způsobem. |
Pro každý program by měl být vymezen výkonnostní rámec, aby se umožnilo monitorování pokroku při dosahování cílů a záměrů stanovených pro každý program v průběhu programového období. Komise by měla v letech 2017 a 2019 provést přezkum výkonnosti ve spolupráci s členskými státy. by měla být naplánována rezerva |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je výrazem nesouhlasu s vytvořením výkonnostní rezervy na úrovni členských států, neboť existují obavy, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací.
Naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku s cílem financovat experimentální iniciativy v oblasti inteligentního nebo udržitelného růstu či růstu podporujícího začlenění nebo zasáhnout v případě krize.
Pozměňovací návrh 4
Bod odůvodnění 19
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Těsnější propojení politiky soudržnosti se správou ekonomických záležitostí Unie zajistí, aby účinnost výdajů z fondů SSR byla podpořena zdravými hospodářskými politikami a aby fondy SSR v případě nutnosti mohly být přesměrovány tak, aby mohly řešit problémy, kterým konkrétní země čelí. Tento proces musí být postupný a začít změnami ve smlouvě o partnerství a změnami programů, aby podpořil doporučení Rady pro řešení makroekonomické nerovnováhy a sociálních a ekonomických problémů. Pokud i přes intenzivnější využívání fondů SSR členský stát nepřijme účinná opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, měla by mít Komise právo pozastavit všechny platby a závazky nebo jejich část. Rozhodnutí o pozastavení by mělo být přiměřené a účinné, s přihlédnutím k dopadu jednotlivých programů na řešení hospodářské a sociální situace dotčeného členského státu a k předchozím změnám smlouvy o partnerství. Při rozhodování o pozastavení by Komise měla rovněž respektovat zásadu rovného zacházení mezi členskými státy, zejména s přihlédnutím k dopadu takového pozastavení na ekonomiku dotčeného členského státu. Pozastavení by mělo být zrušeno a finanční prostředky by měly být dotčenému členskému státu znovu zpřístupněny, jakmile přijme nezbytná opatření. |
Těsnější propojení politiky soudržnosti se správou ekonomických záležitostí Unie zajistí, aby účinnost výdajů z fondů SSR byla podpořena zdravými hospodářskými politikami a aby fondy SSR v případě nutnosti mohly být přesměrovány tak, aby mohly řešit problémy, kterým konkrétní země čelí. Tento proces musí být postupný a začít změnami ve smlouvě o partnerství a změnami programů, aby podpořil doporučení Rady pro řešení makroekonomické nerovnováhy a sociálních a ekonomických problémů. |
Odůvodnění
Výbor regionů se rozhodně staví proti ustanovením o makroekonomické podmíněnosti. Uplatňování finančních sankcí nebo pobídek souvisejících s Paktem o stabilitě a růstu s cílem zaručit splnění makroekonomických podmínek by mohlo značně ohrozit orgány místní a regionální samosprávy, jež nejsou odpovědné za nedodržování těchto povinností ze strany členských států.
Pozměňovací návrh 5
Bod odůvodnění 29
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pro zjednodušení ustanovení o řízení na všech úrovních je nezbytné sladit ustanovení o monitorování a podávání zpráv v souvislosti s fondy SSR. Je třeba zajistit vyvážené požadavky na podávání zpráv, ale rovněž dostupnost souhrnných informací o dosaženém pokroku, pokud jde o zásadní přezkumné body. Proto je nutné, aby požadavky na podávání zpráv odrážely informační potřeby v daných letech a aby byly sladěny s načasováním přezkumů výkonnosti. |
Pro zjednodušení ustanovení o řízení na všech úrovních je nezbytné sladit ustanovení o monitorování a podávání zpráv v souvislosti s fondy SSR. Je třeba zajistit vyvážené požadavky na podávání zpráv, ale rovněž dostupnost souhrnných informací o dosaženém pokroku, pokud jde o zásadní přezkumné body. Proto je nutné, aby požadavky na podávání zpráv odrážely informační potřeby v daných letech. |
Odůvodnění
V souvislosti s rámcem pro přezkum výkonnosti se domníváme, že by měl být nástrojem řízení a kontroly cílů plněných po celé programové období.
Pozměňovací návrh 6
Bod odůvodnění 43
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
V souladu se zásadami sdíleného řízení by za provádění a kontrolu operací v rámci programů měly v prvé řadě zodpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. Aby se posílila účinnost kontroly nad výběrem a prováděním operací a fungování systému řízení a kontroly, měly by být specifikovány funkce řídícího orgánu. |
V souladu se zásadami sdíleného řízení by za provádění a kontrolu operací v rámci programů měly v prvé řadě zodpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. Aby se posílila účinnost kontroly nad výběrem a prováděním operací a fungování systému řízení a kontroly, měly by být specifikovány funkce řídícího orgánu. |
Odůvodnění
Fondy společného strategického rámce souvisejí s prostředím regionální politiky, proto jakákoliv zmínka o zúčastněných subjektech, pokud jde o nařízení, které jim stanovuje pravidla, nesmí opomenout hlavní aktéry, tedy místní a regionální orgány.
Pozměňovací návrh 7
Bod odůvodnění 44
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Aby se poskytla předběžná jistota ohledně celkového uspořádání a koncepce hlavních systémů řízení a kontroly, měly by členské státy určit akreditační orgán, který zodpovídá za vydávání a odnímání akreditace řídících a kontrolních subjektů. |
Odůvodnění
Cílem je zamezit duplicitě orgánů a subjektů, jež by systém řízení a kontroly ještě zkomplikovala.
Pozměňovací návrh 8
Nový bod odůvodnění po bodu odůvodnění 55
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Odůvodnění
Záměr stanovit společná ustanovení pro různé fondy, co se týče stanovení přechodných pravidel a s tím souvisejícího podílu EU (míra spolufinancování), nebyl dosud uskutečněn. Zatímco pro EFRR a ESF přechodná pravidla (včetně záchranné sítě) byla zavedena, v případě EZFRV chybějí. Tím by vznikly zcela rozdílné podmínky podpory pro provádění fondů. To je v rozporu se zamýšlenou harmonizací. Proto je nutné, aby se tato přechodná pravidla uplatňovala i na EZFRV.
Pozměňovací návrh 9
Bod odůvodnění 58
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Za účelem silnějšího zaměření na výsledky a dosahování záměrů a cílů strategie Evropa 2020 by se pět procent z prostředků určených na cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ mělo vyčlenit jako výkonnostní rezerva pro každý fond a každou kategorii regionů v každém členském státě. |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je výrazem nesouhlasu s vytvořením výkonnostní rezervy na úrovni členských států, neboť existují obavy, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací.
Naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku s cílem financovat experimentální iniciativy v oblasti inteligentního nebo udržitelného růstu či růstu podporujícího začlenění nebo zasáhnout v případě krize. Tato rezerva by byla navázána na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a na Fond solidarity Evropské unie.
Pozměňovací návrh 10
Bod odůvodnění 84
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Postup pro roční účetní závěrku by měl být doplněn každoročním uzavřením dokončených operací (u EFRR a FS) nebo výdajů (u ESF). Aby se snížily náklady spojené s konečným uzavřením operačních programů, zmenšila se administrativní zátěž pro příjemce a poskytla se právní jistota, mělo by roční uzavření být povinné, a tím by se zkrátila doba, po kterou je třeba uchovávat doklady a během níž lze provádět audity operací a uplatňovat finanční opravy. |
Postup pro roční účetní závěrku by být doplněn každoročním uzavřením dokončených operací (u EFRR a FS) nebo výdajů (u ESF). Aby se snížily náklady spojené s konečným uzavřením operačních programů, zmenšila se administrativní zátěž pro příjemce a poskytla se právní jistota, roční uzavření , a tím by se zkrátila doba, po kterou je třeba uchovávat doklady a během níž lze provádět audity operací a uplatňovat finanční opravy. |
Odůvodnění
Domníváme se, že navrhovaná roční účetní závěrka je ve skutečnosti zavádění ročního uzavření, jež zvýší administrativní zátěž, zavede povinné finanční opravy nepřesností, které odhalila Evropská komise a/nebo Evropský účetní dvůr, a sníží flexibilitu v oblasti oznamování a nahrazování nadměrných výdajů, které v současnosti existují v programovém období 2007–2013.
Pozměňovací návrh 11
Bod odůvodnění 87
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondů. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 100 000 EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo – v rámci auditního vzorku – po uzavření dokončené operace. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý. |
Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondů. Zejména by se měl audit, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo – v rámci auditního vzorku – po uzavření dokončené operace. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý. |
Odůvodnění
V zájmu zajištění skutečné přiměřenosti kontrol operačních programů Výbor navrhuje provádět u operací, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 250 000 EUR, pouze jeden audit.
Pozměňovací návrh 12
Bod odůvodnění 88
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy být svěřena Komisi, pokud jde o kodex chování, cíle a kritéria na podporu provádění partnerství, přijetí společného strategického rámce, dodatečná pravidla pro přidělení rezervy na růst a konkurenceschopnost, definici oblasti a populace, na kterou se vztahují strategie místního rozvoje, podrobná pravidla pro finanční nástroje (předběžné hodnocení, způsobilost výdajů, druhy činností, které nejsou podporovány, kombinování podpory, převod a správa aktiv, žádosti o platby a kapitalizace ročních splátek), vymezení paušální sazby podpory na operace vytvářející příjmy, povinnosti členských států ohledně postupu nahlašování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, vzor prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně fungování systému řízení a kontroly, podmínky vnitrostátních auditů, akreditační kritéria pro řídící a certifikační orgány, identifikaci běžných nosičů dat, úroveň finanční opravy, která má být uplatněna, změnu příloh a zvláštní opatření nutná pro zjednodušení přechodu od nařízení (ES) č. 1083/2006. Komise by také měla být oprávněna měnit přílohy I a IV za účelem řešení budoucích potřeb přizpůsobení. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. |
Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy být svěřena Komisi, pokud jde o kodex chování, cíle a kritéria na podporu provádění partnerství, podrobná pravidla pro finanční nástroje (předběžné hodnocení, způsobilost výdajů, druhy činností, které nejsou podporovány, kombinování podpory, převod a správa aktiv, žádosti o platby a kapitalizace ročních splátek), vymezení paušální sazby podpory na operace vytvářející příjmy, povinnosti členských států ohledně postupu nahlašování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, vzor prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně fungování systému řízení a kontroly, podmínky vnitrostátních auditů, akreditační kritéria pro řídící a certifikační orgány, identifikaci běžných nosičů dat, úroveň finanční opravy, která má být uplatněna, změnu příloh a zvláštní opatření nutná pro zjednodušení přechodu od nařízení (ES) č. 1083/2006. Komise by také měla být oprávněna měnit přílohy I a IV za účelem řešení budoucích potřeb přizpůsobení. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. |
Odůvodnění
Prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dává tvůrce právních předpisů Evropské komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu. Vyškrtnutí příslušné části textu bodu odůvodnění je v souladu s postojem vyjádřeným ve stanovisku, zejména co se týče článku 12 o společném strategickém rámci, článku 18 o výkonnostní rezervě a článku 29 o strategii místního rozvoje.
Pozměňovací návrh 13
Bod odůvodnění 90
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pokud jde o fondy SSR, Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení smluv o partnerství, rozhodnutí o přidělení výkonnostní rezervy a rozhodnutí o pozastavení plateb související s hospodářskými politikami členských států, a pokud jde o fondy, rozhodnutí o přijetí operačních programů, rozhodnutí o schválení velkých projektů, rozhodnutí o pozastavení plateb a rozhodnutí o finančních opravách. |
Pokud jde o fondy SSR, Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení smluv o partnerství, rozhodnutí o přijetí operačních programů, rozhodnutí o schválení velkých projektů, rozhodnutí o pozastavení plateb a rozhodnutí o finančních opravách. |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je výrazem nesouhlasu s vytvořením výkonnostní rezervy na úrovni členských států, neboť existují obavy, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací.
Pozměňovací návrh 14
Čl. 5 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Partnerství a víceúrovňová správa 1. V souvislosti se smlouvou o partnerství a s každým programem naváže členský stát spolupráci s těmito partnery:
|
Partnerství a víceúrovňová správa 1. V souvislosti se smlouvou o partnerství a s každým programem naváž člensk stát spolupráci s těmito partnery:
|
Odůvodnění
Cílem pozměňovacího návrhu je zdůraznit, že orgány územní samosprávy ve všech členských státech musí být v souladu se zásadou víceúrovňové správy plně zapojeny do přípravy, vyjednávání a provádění jednotlivých strategických dokumentů, tj. společného strategického rámce (SSR), smlouvy o partnerství a operačních programů. Považuje se za nespravedlivé, že se s místními a regionálními orgány zachází v souvislosti s partnerstvím jako s hospodářskými a sociálními partnery, když se (tyto orgány) jakožto zástupci obecných zájmů občanů a územních jednotek, které spravují, podílejí na správě a financování strukturálních fondů.
Pozměňovací návrh 15
Čl. 9 odst. 6 a 11
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
Tematické cíle […]
[…]
|
Tematické cíle […]
[…]
|
Odůvodnění
K odstavci 6:
Je mimořádně důležité zařadit mezi tematické cíle fondů SSR ochranu kulturního dědictví. Tento návrh se navíc předkládá vzhledem k ustanovením čl. 5 odst. 6 písm. c) návrhu nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
K odstavci 11:
Technická pomoc by měla také usnadnit strategickou intervenci zdola nahoru. Územní agenda 2020 schválená členskými státy v roce 2011 obsahuje velmi užitečná doporučení, pokud jde o územní rozvoj v EU.
Pozměňovací návrh 16
Článek 11
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||
Společný strategický rámec stanoví:
|
Společný strategický rámec stanoví:
|
Odůvodnění
Domníváme se, že klíčová opatření navržená Komisí v rámci společného strategického rámce představují nový druh zaměření. Dále se má za to, že územní specifika musí být řešena v rámci operačních programů. Totéž platí pro případné překrývání regionálních strategií zařazených do makroregionálních programů a strategií, existují-li.
Pozměňovací návrh 17
Článek 12
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Komise je zmocněna přijmout do tří měsíců od přijetí tohoto nařízení akt v přenesené pravomoci o společném strategickém rámci v souladu s článkem 142. Pokud dojde k zásadním změnám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Komise přezkoumá a případně přijme aktem v přenesené pravomoci revidovaný společný strategický rámec v souladu s článkem 142. Do šesti měsíců od přijetí revidovaného společného strategického rámce navrhnou případně členské státy potřebné změny svých smluv o partnerství a programů, aby byl zajištěn jejich soulad s revidovaným společným strategickým rámcem. |
Komise Pokud dojde k zásadním změnám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Komise přezkoumá a případně přijme aktem v přenesené pravomoci revidovaný společný strategický rámec v souladu s článkem 142. Do šesti měsíců od přijetí revidovaného společného strategického rámce navrhnou případně členské státy potřebné změny svých smluv o partnerství a programů, aby byl zajištěn jejich soulad s revidovaným společným strategickým rámcem. |
Odůvodnění
Akty v přenesené pravomoci umožňují tvůrci právních předpisů přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, jež nejsou podstatné. Účelem společného strategického rámce je zavést společné hlavní směry a pravidla pro všechny společně spravované fondy, a proto obsahuje zásadní prvky, jež musí být předloženy všem institucím EU a v případě potřeby změněny.
Pozměňovací návrh 18
Článek 13
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Vypracování smlouvy o partnerství 1. Každý členský stát vypracuje smlouvu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. 2. Smlouvu o partnerství vypracují členské státy ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Smlouva o partnerství se vypracuje v dialogu s Komisí. 3. Smlouva o partnerství se vztahuje na veškerou podporu z fondů SSR v dotyčném členském státě. 4. Každý členský stát předá svou smlouvu o partnerství Komisi do tří měsíců ode dne přijetí společného strategického rámce. |
Vypracování smlouvy o partnerství 1. Každý členský stát vypracuje smlouvu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. . Smlouvu o partnerství vypracují členské státy ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Smlouva o partnerství se vypracuje v dialogu s Komisí. Smlouva o partnerství se vztahuje na veškerou podporu z fondů SSR v dotyčném členském státě. . Každý členský stát předá svou smlouvu o partnerství Komisi do měsíců ode dne přijetí společného strategického rámce. |
Odůvodnění
Má se za to, že místní a regionální orgány jakožto přispěvatelé a vykonavatelé politiky soudržnosti budou plně zapojeny do jejího vypracování, jednání o ní a do jejího provádění a změn. Vzhledem k množství a rozsahu požadovaných informací, ke skutečnosti, že programy musí být předloženy souběžně se smlouvou (jak je stanoveno v čl. 23 odst. 3), a k nutnosti zaručit účinnost spolupráci se považuje za nezbytné dobu prodloužit.
Pozměňovací návrh 19
Článek 14
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obsah smlouvy o partnerství Smlouva o partnerství stanoví:
|
Obsah smlouvy o partnerství Smlouva o partnerství stanoví:
. |
Odůvodnění
Má se za to, že není nezbytné uvádět ve smlouvě o partnerství údaje, které jsou již k dispozici a o nichž se jednalo v rámci operačních programů. Taková ustanovení jsou totiž redundantní a v rozporu se zásadou zjednodušení. Členské státy navíc nemohou přebírat závazky, které předtím přijala regionální a místní úroveň.
V příměstských zónách má zásadní význam integrální přístup k využívání fondů vztahujících se k SSR. V opačném případě mohou být tyto zóny připraveny nejen o fondy určené pro venkovské oblasti, ale i o financování určené městům, přestože jsou příměstská území v EU stále četnější.
Co se týče Evropské územní spolupráce, nelze ji kvůli její mnohostranné povaze řídit prostřednictvím nástroje smlouvy o partnerství. Proto by měla být výslovně vyloučena z oblasti působnosti.
Pozměňovací návrh 20
Článek 16
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Tematické zaměření Členské státy soustředí podporu v souladu se zvláštními pravidly pro fondy na opatření přinášející největší přidanou hodnotu ve vztahu ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, přičemž se zaměří na řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy při zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb. |
Tematické zaměření Členské státy soustředí podporu v souladu se zvláštními pravidly pro fondy na opatření přinášející největší přidanou hodnotu ve vztahu ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, přičemž se zaměří na řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy při zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb. |
Odůvodnění
Výbor souhlasí se zásadou soustředit většinu zdrojů na omezený počet tematických cílů či investičních priorit, domnívá se však, že volba cílů a priorit musí být přenechána správním orgánům na základě místní konkretizace cílů strategie Evropa 2020 a společného strategického rámce.
Pozměňovací návrh 21
Článek 17
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Předběžné podmínky 1. Předběžné podmínky jsou vymezeny pro každý fond SSR ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů. 2. Členské státy posoudí, zda jsou použitelné předběžné podmínky splněny. 3. Pokud předběžné podmínky nejsou splněny k datu předložení smlouvy o partnerství, uvedou členské státy ve smlouvě o partnerství přehled opatření, která mají být přijata na celostátní a regionální úrovni, a harmonogram jejich provádění, aby bylo zajištěno jejich splnění nejpozději do dvou let po přijetí smlouvy o partnerství nebo do 31. prosince 2016, podle toho, co nastane dříve. 4. Členské státy stanoví v příslušných programech podrobná opatření týkající se plnění předběžných podmínek, včetně harmonogramu jejich provádění. 5. Komise informace o splnění předběžných podmínek posoudí v rámci svého posouzení smlouvy o partnerství a programů. Při schvalování programu se může rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby na program nebo jejich část, dokud nedojde k uspokojivému dokončení opatření ke splnění předběžných podmínek. Nedokončení opatření ke splnění předběžných podmínek ve lhůtě stanovené v programu je důvodem pro pozastavení plateb ze strany Komise. 6. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce. |
Předběžné podmínky 1. Předběžné podmínky jsou vymezeny pro každý fond SSR ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů. 2. Členské státy posoudí, zda jsou použitelné předběžné podmínky splněny. 3. Pokud předběžné podmínky nejsou splněny k datu předložení smlouvy o partnerství, uvedou členské státy ve smlouvě o partnerství přehled opatření, která mají být přijata na celostátní a regionální úrovni, a harmonogram jejich provádění, aby bylo zajištěno jejich splnění nejpozději do let po přijetí smlouvy o partnerství nebo do 31. prosince 2016, podle toho, co nastane dříve. 4. Členské státy stanoví v příslušných programech opatření týkající se plnění předběžných podmínek, včetně harmonogramu jejich provádění. 5. Komise informace o splnění předběžných podmínek posoudí v rámci svého posouzení smlouvy o partnerství a programů. Nedokončení opatření ke splnění předběžných podmínek ve lhůtě stanovené v programu důvodem pro pozastavení plateb ze strany Komise. 6. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce. |
Odůvodnění
Má se za to, že tyto předběžné podmínky nesmí vést k pozastavení plateb či k finančním opravám, s výjimkou podmínek, k jejichž splnění se členský stát zavázal. V případě, že tyto předběžné podmínky nejsou na začátku programového období splněny, totiž nebude možné naplánovat příslušné investice. Proto není důvod uvalovat sankce ex post. Dále je nutné, aby Komise zohlednila institucionální podmínky v každém členském státě a rozdělení pravomocí v těchto státech. Je totiž nepřijatelné, aby členský stát převzal závazky za něco, co spadá do pravomocí místních a regionálních orgánů, a naopak.
Pozměňovací návrh 22
Článek 18
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Výkonnostní rezerva Částka ve výši 5 % ze zdrojů přidělených každému fondu SSR a členskému státu, s výjimkou zdrojů přidělených na cíl Evropská územní spolupráce a na hlavu V nařízení o EMFF, tvoří výkonnostní rezervu, která se přiděluje v souladu s článkem 20. |
ezerva |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je výrazem nesouhlasu s vytvořením výkonnostní rezervy na úrovni členských států, neboť existují obavy, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací.
Naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku s cílem financovat experimentální iniciativy v oblasti inteligentního nebo udržitelného růstu či růstu podporujícího začlenění nebo zasáhnout v případě krize, a to v rámci prostředků přidělených každému členskému státu.
Pozměňovací návrh 23
Článek 19
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Přezkum výkonnosti 1. Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá výkonnost programů v každém členském státě v letech 2017 a 2019 s ohledem na výkonnostní rámec stanovený v příslušné smlouvě o partnerství a v programech. Způsob stanovení výkonnostního rámce je uveden v příloze I. 2. Tento přezkum posoudí dosažení milníků programů na úrovni priorit na základě informací a hodnocení uvedených ve zprávách o pokroku předkládaných členskými státy v letech 2017 a 2019. |
Přezkum výkonnosti 1. Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá výkonnost programů v každém členském státě v letech 2017 a 2019 s ohledem na výkonnostní rámec stanovený v příslušné smlouvě o partnerství a v programech. Způsob stanovení výkonnostního rámce je uveden v příloze I. 2. Tento přezkum posoudí dosažení milníků programů na úrovni priorit na základě informací a hodnocení uvedených ve zprávách o pokroku předkládaných členskými státy v letech 2017 a 2019.
|
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je výrazem nesouhlasu s vytvořením výkonnostní rezervy na úrovni členských států, neboť existují obavy, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací.
V souvislosti s rámcem pro přezkum výkonnosti se domníváme, že by měl být nástrojem řízení a kontroly cílů uskutečňovaných po celé programové období, který by v případě nedosažení vytyčených cílů nestanovil uplatnění finančních oprav, ale aktivaci mechanismů technické podpory ze strany Komise.
Pozměňovací návrh 24
Článek 20
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Přidělení výkonnostní rezervy 1. Pokud přezkum výkonnosti provedený v roce 2017 ukáže, že se na úrovni priority nepodařilo dosáhnout milníků programu stanovených pro rok 2016, předloží Komise dotyčnému členskému státu příslušná doporučení. 2. Na základě přezkumu provedeného v roce 2019 přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o programech a prioritách pro každý fond SSR a členský stát, které dosáhly svých milníků. Členské státy navrhnou přidělení výkonnostní rezervy programům a prioritám určeným v uvedeném rozhodnutí Komise. Komise schválí změnu dotčených programů v souladu s článkem 26. Pokud členský stát nepředloží informace podle čl. 46 odst. 2 a 3, výkonnostní rezerva pro dotčené programy a priority se nepřidělí. 3. Pokud z přezkumu výkonnosti vyplývá, že priorita nedosáhla milníků stanovených ve výkonnostním rámci, může Komise pozastavit celou průběžnou platbu nebo její část na prioritu programu v souladu s postupem stanoveným ve zvláštních pravidlech pro fondy. 4. Pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o provádění programu zjistí závažné nesplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci, může v souvislosti s dotyčnými prioritami uplatnit finanční opravy. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142 pro stanovení kritérií a metodologie pro určení úrovně finančních operací, které mají být uplatněny. 5. Odstavec 2 se nepoužije na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce a na hlavu V nařízení o EMFF. |
|
Odůvodnění
Pozměňovací návrh je výrazem nesouhlasu s vytvořením výkonnostní rezervy na úrovni členských států, neboť existují obavy, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací.
Pozměňovací návrh 25
Článek 21
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podmínky související s koordinací hospodářských politik jednotlivých členských států […] 4. Odchylně od odstavce 1, je-li finanční pomoc členskému státu poskytována v souladu s odst. 1 písm. d) a má-li návaznost na ozdravný program, může Komise s cílem maximalizovat dopad dostupných fondů SSR na růst a konkurenceschopnost smlouvu o partnerství a programy změnit i bez návrhu členského státu. Ve snaze zajistit účinné provádění smlouvy o partnerství a příslušných programů se Komise zapojí do jejich řízení, jak je uvedeno v ozdravném programu nebo v memorandu o ujednání, které dotčený členský stát podepsal. 5. Pokud členský stát nevyhoví žádosti Komise uvedené v odstavci 1 nebo ve lhůtě jednoho měsíce uspokojivě nezohlední připomínky Komise uvedené v odstavci 2, může Komise do tří měsíců od okamžiku, kdy sdělila své připomínky, prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí o částečném nebo úplném pozastavení dotčených programů. 6. Komise prostřednictvím prováděcích aktů zcela nebo částečně pozastaví platby a závazky u dotčených programů, pokud:
7. Při rozhodování o částečném nebo úplném pozastavení plateb nebo závazků v souladu s odstavci 5 a 6 Komise zajistí, aby bylo pozastavení úměrné a účinné s ohledem na hospodářskou a sociální situaci členského státu a aby respektovalo rovné zacházení s členskými státy, zejména pokud jde o dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. 8. Komise pozastavení plateb a závazků neprodleně zruší, pokud členský stát navrhne změny smlouvy o partnerství a příslušných programů, které Komise požaduje a které schválila, a případně pokud:
Současně Rada na návrh Komise rozhodne o opětovném zapsání pozastavených závazků do rozpočtu v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU) č. […], kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020. |
Podmínky související s koordinací hospodářských politik jednotlivých členských států […]
|
Odůvodnění
Důrazně odmítáme návrhy, jejichž záměrem je svázat politiku soudržnosti s dodržováním Paktu o stabilitě a růstu (makroekonomické podmínky). Výbor regionů se totiž domnívá, že makroekonomické podmínky zohledňují jiné cíle, než je tomu v případě politiky soudržnosti. Proto je toho názoru, že orgány územní samosprávy nelze trestat za to, že některé členské státy nedodržují své závazky, zejména v oblasti schodku státního rozpočtu. Uznává, že v některých případech je nutné provést ve smlouvě o partnerství a v operačních programech změny, je však proti návrhu částečného či úplného pozastavení plateb.
Pozměňovací návrh 26
Článek 23
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Příprava programů 1. Fondy SSR se provádějí prostřednictvím programů v souladu se smlouvou o partnerství. Každý program pokrývá období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. 2. Programy sestavují členské státy nebo jakýkoli orgán jimi určený ve spolupráci s partnery. 3. S výjimkou programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, které se předkládají do šesti měsíců od schválení společného strategického rámce, předkládají programy členské státy souběžně se smlouvu o partnerství. Ke všem programům musí být připojeno předběžné hodnocení v souladu s článkem 48. |
Příprava programů 1. Fondy SSR se provádějí prostřednictvím programů v souladu se smlouvou o partnerství. Každý program pokrývá období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. 2. Programy sestavují členské státy nebo jakýkoli orgán jimi určený ve spolupráci s partnery. 3. S výjimkou programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, které se předkládají do šesti měsíců od schválení společného strategického rámce, smlouv o partnerství. Ke všem programům musí být připojeno předběžné hodnocení v souladu s článkem 48. |
Odůvodnění
Výbor se domnívá, že případné rozhodnutí vypracovat programy financované z více fondů (rozhodnutí, které Výbor důrazně podporuje) musí konkrétně podpořit všichni aktéři (Evropská komise, členské státy, místní a regionální orgány), a proto by Komise měla odstranit veškeré překážky procesní povahy a zamezit zpřísnění kontrol, jež by – z důvodu zásady proporcionality – mohly vyplynout ze skutečnosti, že program financovaný z více fondů má větší finanční objem. Výbor se rovněž obává, že by ustanovení o souběžném předkládání smlouvy a programů mohlo zpozdit zahájení činnosti, a proto se navrhuje lhůta šesti měsíců.
Pozměňovací návrh 27
Čl. 25 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Postup přijímání programů 1. Komise posoudí soulad programů s tímto nařízením, se zvláštními pravidly týkajícími se fondů, jejich účinné přispění k tematickým cílům a prioritám Unie týkajícím se jednotlivých fondů SSR, jejich soulad se společným strategickým rámcem, se smlouvou o partnerství, s doporučeními pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s doporučeními Rady podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, přičemž zohlední předběžná hodnocení. Při posuzování se zaměří zejména na přiměřenost strategie programu, na odpovídající cíle, ukazatele, plány a na přidělování rozpočtových zdrojů. |
Postup přijímání programů 1. Komise posoudí soulad programů s tímto nařízením, se zvláštními pravidly týkajícími se fondů, jejich účinné přispění k tematickým cílům a prioritám Unie týkajícím se jednotlivých fondů SSR, jejich soulad se společným strategickým rámcem, se smlouvou o partnerství, s doporučeními pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s doporučeními Rady podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, přičemž zohlední předběžná hodnocení. Při posuzování se zaměří zejména na přiměřenost strategie programu, na odpovídající cíle, ukazatele, plány a na přidělování rozpočtových zdrojů. |
Odůvodnění
Je zásadně důležité zdůraznit skutečnost, že předmětem posouzení by měl být i důkaz konkrétní proveditelnosti a přiměřenosti strategie.
Pozměňovací návrh 28
Čl. 28 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
Místní rozvoj se zapojením místních komunit 1. Místní rozvoj se zapojením místních komunit, který je v souvislosti s EZFRV označován jako LEADER – místní rozvoj:
|
Místní rozvoj se zapojením místních komunit 1. Místní rozvoj se zapojením místních komunit, který je v souvislosti s EZFRV označován jako LEADER – místní rozvoj:
|
Odůvodnění
Tam, kde již existují místní partnerství, by nemělo docházet k jejich nespravedlivé penalizaci proto, že jejich hlasovací systém neodpovídá přesně tomu, co vyžaduje návrh směrnice. Úprava by měla partnerům zanechat dostatek volnosti, aby mohli v rámci příprav dohody o partnerství identifikovat schůdné řešení.
Pozměňovací návrh 29
Článek 29
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||
Strategie místního rozvoje 1. Strategie místního rozvoje obsahuje alespoň tyto prvky:
2. Členské státy vymezí kritéria pro výběr strategií místního rozvoje. Zvláštní pravidla týkající se fondů mohou stanovit kritéria výběru. [….] 6. Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje, podle odstavce 1 písm. a). |
Strategie místního rozvoje 1. Strategie místního rozvoje obsahuje tyto prvky:
2. Členské státy vymezí kritéria pro výběr strategií místního rozvoje. Zvláštní pravidla týkající se fondů mohou stanovit kritéria výběru. [….]
|
Odůvodnění
Jsou vítány návrhy Komise na činnosti v oblasti místního rozvoje a integrovaných územních investic, zároveň se však požaduje větší zjednodušení způsobů a postupů provádění těchto nových pravidel, aby místní subjekty nebyly odrazovány od jejich uplatňování. V tomto ohledu se domnívá, že ustanovení o přijetí aktu v přenesené pravomoci i pro účely definice rozlohy a populace, na něž se strategie vztahuje, je přehnané, neboť tato povinnost tradičně spadá mezi pravomoci místních a regionálních orgánů, u nichž se předpokládá, že znají vývoj a problémy v příslušné oblasti. Kromě toho by mělo být zcela možné kombinovat strategie místního rozvoje s plněním plánů integrovaných územních investic a společných akčních plánů.
Dále je důležité, aby uskutečňované strategie místního rozvoje mohly využívat vztahů mezi městy a venkovem a aby místní subjekty z příměstských oblastí mohly být v těchto strategiích místního rozvoje plnoprávnými partnery.
Pozměňovací návrh 30
Článek 35
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Žádosti o platby včetně plateb pokrývajících výdaje na finanční nástroje […] 2. Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst. 1) písm. b) prováděné v souladu s čl. 33 odst. 4 písm. a) a b), musí celkové způsobilé výdaje uvedené v žádosti o platbu zahrnovat a odděleně uvádět celkovou částku již vyplacené nebo předpokládané podpory finančního nástroje pro investice do konečných příjemců, které mají proběhnout během předem stanoveného období, jehož délka činí nejvýše dva roky, včetně nákladů na řízení nebo poplatků. 3. Částka určená podle odstavce 2 se upraví v dalších žádostech o platbu tak, aby zohlednila rozdíl mezi částkou podpory dříve vyplacené na dotyčný finanční nástroj a částkou skutečně investovanou do konečných příjemců plus vynaložené náklady na řízení a poplatky. Tyto částky se v žádosti o platbu uvádějí odděleně. [….] |
Žádosti o platby včetně plateb pokrývajících výdaje na finanční nástroje […] 2. Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst. 1) písm. b) prováděné v souladu s čl. 33 odst. 4 písm. a) a b), musí celkové způsobilé výdaje uvedené v žádosti o platbu zahrnovat a odděleně uvádět celkovou částku již vyplacené nebo předpokládané podpory finančního nástroje konečný příjemců během předem stanoveného období, jehož délka činí nejvýše dva roky, včetně nákladů na řízení nebo poplatků. 3. [….] |
Odůvodnění
Znění návrhu nařízení značně motivuje k využívání standardních nástrojů naplánovaných Komisí, přičemž cílem je – pochopitelně – zabrzdit přílišné využívání nástrojů finančního inženýrství výhradně pro účely ověření výdajů. Cílem pozměňovacího návrhu Výboru je opětovné nastolení rovnováhy i prostřednictvím větší diverzifikace lhůt a podmínek a určení přípustných odchylek od dodržování předpisů.
Pozměňovací návrh 31
Článek 39
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Využití starších zdrojů po uzavření programu Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se kapitálové zdroje a výnosy a další příjmy připadající na podporu z fondů SSR poskytovanou na finanční nástroje využívaly v souladu s cíli programu po dobu nejméně 10 let po jeho uzavření. |
Využití starších zdrojů po uzavření programu Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se kapitálové zdroje a výnosy a další příjmy připadající na podporu z fondů SSR poskytovanou na finanční nástroje využívaly v souladu s cíli programu po dobu nejméně let po jeho uzavření. |
Odůvodnění
Domníváme se, že období, po které platí povinnost využívat nástrojů finančního inženýrství a zdrojů z něj pocházejících, by nemělo být tak dlouhé. Doba 10 let od uzavření programu totiž vzbuzuje dlouhodobou právní nejistotu.
Pozměňovací návrh 32
Čl. 40 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
Zpráva o provádění finančních nástrojů 2. Zpráva podle odstavce 1 obsahuje u každého finančního nástroje tyto informace:
|
Zpráva o provádění finančních nástrojů 2. Zpráva podle odstavce 1 obsahuje u každého finančního nástroje tyto informace:
|
Odůvodnění
Záměrem je zjednodušit náležitosti výroční zprávy, co se týče informací, jež musí Komise podávat v souvislosti s prováděním finančních nástrojů.
Pozměňovací návrh 33
Čl. 42 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Složení monitorovacího výboru 1. Monitorovací výbor se skládá ze zástupců řídícího orgánu a zprostředkujících subjektů a zástupců partnerů. Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo. Monitorovací výbor programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce zahrnuje také zástupce jakékoli třetí země, která se účastní programu. |
Složení monitorovacího výboru 1. Monitorovací výbor se skládá ze zástupců řídícího orgánu a zprostředkujících subjektů a zástupců partnerů. Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo. Monitorovací výbor programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce zahrnuje také zástupce jakékoli třetí země, která se účastní programu. |
Odůvodnění
Není jasné, jak zapojení třetích zemí a území sousedících s nejvzdálenějšími regiony začlenit do Evropské územní spolupráce. V případě programů financovaných kromě EFRR z evropského nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci, na něž se odkazuje článek 28 nařízení o územní spolupráci, je zjevně nutné zapojení třetích zemí. V případě nejvzdálenějších regionů však třetí země a sousední území (kromě Kanárských ostrovů a Maroka) nejsou zahrnuty do evropského nástroje sousedství ani do nástroje předvstupní pomoci. Jde o země, které získávají prostředky z ERF a nepřispívají dále do Evropské územní spolupráce. Přestože je nutné spolupracovat se třetími zeměmi, programy územní spolupráce nejvzdálenějších regionů zahrnují prostředky pocházející pouze z EFRR. A navzdory tomu, že mohou být z 30 % využity mimo území EU, nesmějí být tyto třetí země zapojeny do monitorovacích výborů.
Pozměňovací návrh 34
Čl. 43 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Funkce monitorovacího výboru 1. Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje provádění programu a pokrok směrem k dosažení jeho cílů. Přitom zohledňuje finanční údaje, společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy, včetně změn ukazatelů výsledků, pokrok k dosažení vyčíslených cílových hodnot a milníky vymezené ve výkonnostním rámci. |
Funkce monitorovacího výboru 1. Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje provádění programu a pokrok směrem k dosažení jeho cílů. Přitom zohledňuje finanční údaje, společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy, včetně změn ukazatelů výsledků, pokrok k dosažení vyčíslených cílových hodnot a milníky vymezené ve výkonnostním rámci. |
Odůvodnění
V zájmu hodnocení provádění programu se považuje za nutné vzít v úvahu i prováděná průběžná hodnocení stanovená v článku 49.
Pozměňovací návrh 35
Čl. 47 odst. 2 (nový)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Obecná ustanovení 1. Hodnocení se provádí za účelem zlepšení kvality koncepce a provádění programů a také za účelem posouzení jejich účinnosti a dopadu. Dopad programů se hodnotí v souladu s úkolem jednotlivých fondů SSR v souvislosti s realizací cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (2), případně v souvislosti s hrubým domácím produktem (HDP) a nezaměstnaností. 2. Členské státy poskytnou zdroje nezbytné pro provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a případně i ukazatelů specifických pro jednotlivé programy. |
Obecná ustanovení 1. Hodnocení se provádí za účelem zlepšení kvality koncepce a provádění programů a také za účelem posouzení jejich účinnosti a dopadu. Dopad programů se hodnotí v souladu s úkolem jednotlivých fondů SSR v souvislosti s realizací cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (2), případně v souvislosti s hrubým domácím produktem (HDP) a nezaměstnaností.
Členské státy poskytnou zdroje nezbytné pro provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a případně i ukazatelů specifických pro jednotlivé programy. |
Odůvodnění
Je důležité, aby hodnocení dopadu mohlo zkoumat i další, stejně významné aspekty v souladu s přístupem „nad rámec HDP“, jak je popsáno ve stanovisku Výboru regionů Měření pokroku překročením rámce HDP (viz. CoR 163/2010 fin).
Pozměňovací návrh 36
Čl. 48 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||
3. V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky: [….]
|
3. V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky: [….]
|
Odůvodnění
Výbor se domnívá, že předběžné posouzení nesmí obsahovat prvky, které před zahájením programů nelze řádně vyčíslit nebo které jsou již uvedené v jiných dokumentech (např. systém řízení a kontroly, smlouva o partnerství). Proto se doporučuje některé informace neuvádět.
Pozměňovací návrh 37
Čl. 49 odst. 4 (nový)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Hodnocení během programového období 1. Řídící orgán pro každý program vypracuje plán hodnocení, který předkládá v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů. 2. Členské státy zajistí, aby byly pro hodnocení uvolněny příslušné kapacity. 3. Během programového období provádějí řídící orgány hodnocení jednotlivých programů na základě plánu hodnocení, a to včetně hodnocení k posouzení účinnosti, efektivity a dopadu. Nejméně jednou za programové období se v rámci hodnocení posoudí, jak podpora z fondů SSR přispěla k dosahování cílů jednotlivých priorit. Všechna hodnocení přezkoumává monitorovací výbor, který je zasílá Komisi. 4. Komise může hodnocení programů provádět z vlastního podnětu. |
Hodnocení během programového období 1. Řídící orgán pro každý program vypracuje plán hodnocení, který předkládá v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů. 2. Členské státy zajistí, aby byly pro hodnocení uvolněny příslušné kapacity. 3. Během programového období provádějí řídící orgány hodnocení jednotlivých programů na základě plánu hodnocení, a to včetně hodnocení k posouzení účinnosti, efektivity a dopadu. Nejméně jednou za programové období se v rámci hodnocení posoudí, jak podpora z fondů SSR přispěla k dosahování cílů jednotlivých priorit. Všechna hodnocení přezkoumává monitorovací výbor, který je zasílá Komisi.
. Komise může hodnocení programů provádět z vlastního podnětu. |
Odůvodnění
V zájmu většího zaměření na výsledky je vhodné, aby údaje vyplývající z průběžného hodnocení bylo skutečně možné využít ke zlepšení účinnosti programů.
Pozměňovací návrh 38
Čl. 54 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||
Operace vytvářející příjmy 1. Čisté příjmy vytvořené po dokončení operace za určité referenční období se stanoví předem pomocí jedné z těchto metod:
Způsobilé výdaje na operaci, která má být spolufinancována, nesmějí přesáhnout současnou hodnotu investičních nákladů na operaci po odečtení současné hodnoty čistého příjmu určené jednou z těchto metod. Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se definice paušální sazby uvedené výše v písmenu a). Metodiku podle písmene b) přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem, který je stanoven v čl. 143 odst. 3. |
Operace vytvářející příjmy 1. Čisté příjmy vytvořené po dokončení operace za určité referenční období se stanoví předem pomocí jedné z těchto metod:
Způsobilé výdaje na operaci, která má být spolufinancována, nesmějí přesáhnout současnou hodnotu investičních nákladů na operaci po odečtení současné hodnoty čistého příjmu určené jednou z těchto metod. se definice paušální sazby uvedené výše v písmenu a)
Metodiku podle písmene b) přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem, který je stanoven v čl. 143 odst. 3. |
Odůvodnění
Považuje se za vhodnější obnovit předpisy platné v období 2000–2006, které stanovovaly uplatňování zvláštní (snížené) úrovně podpory stejné pro všechny projekty vytvářející příjmy, aby předkladatelé projektů nebyli odrazováni.
Pozměňovací návrh 39
Článek 55
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Způsobilost 1. Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních právních předpisů. 6. Čisté příjmy přímo vytvořené operací během jejího provádění, které nebyly zohledněny při schvalování operace, se v konečné žádosti o platbu předložené příjemcem od způsobilých výdajů operace odečtou. Toto pravidlo se nevztahuje na finanční nástroje a ceny. […] |
Způsobilost 1. Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních právních předpisů.
[…]
|
Odůvodnění
Nemají-li být zkomplikovány kontroly provádění operací, považuje se za nezbytné odstavec 6 vypustit. Navrhuje se doplnit nový odstavec 9, neboť územní spolupráce si zasluhuje zvláštní režim, protože uplatnění nebo přizpůsobení různých vnitrostátních pravidel by představovalo příliš vážnou administrativní překážku pro řádné provádění projektů.
Pozměňovací návrh 40
Čl. 59 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty 3. Pro příspěvek z fondů SSR nejsou způsobilé tyto náklady:
|
Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty 3. Pro příspěvek z fondů SSR nejsou způsobilé tyto náklady:
|
Odůvodnění
Výbor se domnívá, že pouze DPH s nárokem na odpočet není způsobilá k příspěvku z fondů SSR. Pokud by se totiž ve všech projektech realizovaných institucemi veřejného sektoru na DPH (bez nároku na odpočet) pohlíželo jako na nezpůsobilé náklady, podstatně by to zvýšilo spolufinancování na národní úrovni a ohrozilo regionální a místní schopnost provádět projekty. Výbor se dále domnívá, že pravidla o nezpůsobilosti DPH v souvislosti s poskytováním infrastruktury příjemcům jsou oproti jiným typům podpory diskriminující.
Pozměňovací návrh 41
Článek 64
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Akreditace a koordinace […] 3. Akreditace je založena na stanovisku nezávislého auditorského subjektu, který posuzuje, zda subjekt splňuje akreditační kritéria. Nezávislý auditorský subjekt vykonává svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. […] 5. Členský stát může jmenovat koordinační subjekt, jehož úkolem je udržovat kontakt s Komisí a poskytovat jí informace, podporovat harmonizované uplatňování pravidel Unie, vypracovávat souhrnnou zprávu obsahující přehled všech prohlášení řídících subjektů na vnitrostátní úrovni a výroků auditorů a koordinovat provádění nápravných opatření týkajících se nedostatků společné povahy. |
Akreditace a koordinace […]
[…]
|
Odůvodnění
Cílem je zamezit duplicitě orgánů a subjektů, jež by systém řízení a kontroly ještě zkomplikovala.
Pozměňovací návrh 42
Článek 67
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Společná pravidla pro platby 1. Platby příspěvků z fondů SSR na jednotlivé programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotyčného fondu. 2. Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb, vyplacení ročního zůstatku a případně vyplacení konečného zůstatku. 3. U forem podpory podle čl. 57 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky vyplacené příjemci považují za způsobilé výdaje. |
Společná pravidla pro platby 1. Platby příspěvků z fondů SSR na jednotlivé programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotyčného fondu. 2. Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku. 3. U forem podpory podle čl. 57 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky vyplacené příjemci považují za způsobilé výdaje. |
Odůvodnění
Nesouhlas se zmínkou o vyplacení ročního zůstatku, neboť zavádí zásadu roční účetní závěrky (každoročního uzavření). Domníváme se, že navrhovaná roční účetní závěrka je ve skutečnosti zavádění každoročního uzavření, jež zvýší administrativní zátěž, zavede povinné finanční opravy nepřesností, které odhalila Evropská komise a/nebo Evropský účetní dvůr, a sníží flexibilitu v oblasti oznamování a nahrazování nadměrných výdajů, které v současnosti existují v programovém období 2007–2013.
Pozměňovací návrh 43
Čl. 75 odst. 1 písm. a)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Předkládání informací 1. Do 1. února roku následujícího po skončení účetního období členský stát předá Komisi následující dokumenty a informace v souladu s [článkem 56] finančního nařízení:
|
Předkládání informací 1. Do 1. února roku následujícího po skončení účetního období členský stát předá Komisi následující dokumenty a informace v souladu s [článkem 56] finančního nařízení:
|
Odůvodnění
Bylo by užitečné, aby stejně jako v případě současného programového období zůstalo roční uzavírání účtů volitelnou možností, pro niž by se rozhodl sám certifikační orgán. Lhůtu stanovenou článkem 75 není snadné dodržet, protože je příliš krátká.
Pozměňovací návrh 44
Čl. 82 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Investice pro růst a zaměstnanost […] Prostředky pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:
Tyto tři kategorie regionů jsou určeny na základě poměru jejich HDP na obyvatele, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období let 2006 až 2008, ve vztahu k HDP v EU-27 za stejné referenční období. |
Investice pro růst a zaměstnanost […] Prostředky pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:
Tyto tři kategorie regionů jsou určeny na základě poměru jejich HDP na obyvatele, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období , ve vztahu k HDP v EU-27 za stejné referenční období. |
Odůvodnění
K objasnění toho, že ke stanovení způsobilosti regionu by se měly využívat nejnovější dostupné údaje, nikoli čísla z období před krizí 2006–2008.
Pozměňovací návrh 45
Čl. 83 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Celkové finanční zdroje 2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozdělení celkových prostředků v členění podle členských států, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku a čl. 84 odst. 7. |
Celkové finanční zdroje 2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozdělení celkových prostředků v členění podle členských států, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku a čl. 84 odst. 7. |
Odůvodnění
VR si přeje zajistit, aby zdroje přidělené na programy územní spolupráce byly přidělovány Komisí v rámci spolupráce, nikoliv rozdělením do obálek členských států.
Pozměňovací návrh 46
Článek 84
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Prostředky na cíle Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce […] 2. Pro rozdělení mezi jednotlivé členské státy se použijí tato kritéria:
3. Nejméně 25 % prostředků strukturálních fondů pro méně rozvinuté regiony, 40 % prostředků pro přechodové regiony a 52 % prostředků pro rozvinutější regiony v každém členském státu se přidělí ESF. Pro účely tohoto ustanovení se podpora členskému státu z [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného Evropskému sociálnímu fondu. [….] 5. Podpora ze strukturálních fondů pro [Potraviny pro znevýhodněné osoby] v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost činí 2 500 000 000 EUR. Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu ze strukturálních fondů na celé období. Příděl každého členského státu ze strukturálních fondů se odpovídajícím způsobem sníží. Roční prostředky odpovídající výši podpory ze strukturálních fondů zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] v rámci rozpočtového procesu pro rok 2014. 6. Částka ve výši 5 % z prostředků určených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost tvoří výkonnostní rezervu, která se má přidělit v souladu s článkem 19. […] 8. Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce činí 3,48 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2014 až 2020 (tzn. celkem 11 700 000 004 EUR). |
Prostředky na cíle Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce […] 2. Pro rozdělení mezi jednotlivé členské státy se použijí tato kritéria:
3. Nejméně 2 % prostředků strukturálních fondů pro méně rozvinuté regiony, % prostředků pro přechodové regiony a % prostředků pro rozvinutější regiony v každém členském státu se přidělí ESF. Pro účely tohoto ustanovení se podpora členskému státu z [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného Evropskému sociálnímu fondu. [….] 5. Podpora pro [Potraviny pro znevýhodněné osoby] činí 2 500 000 000 EUR. Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené
[…] 8. Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce činí 3,48 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2014 až 2020 (tzn. celkem 11 700 000 004 EUR). |
Odůvodnění
Vedle klasických kritérií používaných k přidělování prostředků členským státům Výbor regionů požaduje, aby byla brána v úvahu i kritéria doplňující, např. závažná a trvalá přírodní nebo demografická znevýhodnění regionů, jak stanoví článek 174 SFEU. Zohledněna musí být i další demografická kritéria, např. rozptyl obyvatel, vylidnění určitých oblastí uvnitř regionů (především venkovských a příhraničních) či stárnutí obyvatelstva, což může mít vážný dopad na hospodářský rozvoj a náklady na veřejné služby.
Dále se Výbor domnívá, že navrhovaná minimální procentní sazba prostředků určených ESF je příliš vysoká. Proto požaduje, aby byl tento práh v každé kategorii regionů snížen. Považuje totiž za důležité, aby regiony měly možnost investovat do odvětví, v nichž pracovní místa jsou a vytvářejí se i nová, což zároveň zaručí ambiciózní úroveň prostředků pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí.
Předpisový rámec pro strukturální fondy může představovat nový právní základ pro evropský program potravinové pomoci pro nejchudší osoby, nemůže však tento program (potravinové pomoci), jehož cíle vycházejí ze společné zemědělské politiky, z finančního hlediska v žádném případě nahradit.
VR si v neposlední řadě přeje zajistit, aby zdroje přidělené na programy územní spolupráce byly přidělovány Evropskou komisí podle oblasti spolupráce.
Pozměňovací návrh 47
Čl. 86 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Adicionalita 4. Zda je úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na dané období zachována, se ověřuje pouze v těch členských státech, ve kterých na méně rozvinuté a přechodové regiony připadá alespoň 15 % z celkového počtu obyvatel. V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují alespoň 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní úrovni. V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují více než 15 % a méně než 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní a regionální úrovni. Uvedené členské státy za tím účelem poskytnou Komisi informace o výdajích v méně rozvinutých a přechodových regionech v každé fázi procesu ověřování. |
Adicionalita 4. Zda je úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na dané období zachována, se ověřuje pouze v těch členských státech, ve kterých na méně rozvinuté a přechodové regiony připadá alespoň % z celkového počtu obyvatel. V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují více než % a méně než 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní a regionální úrovni. Uvedené členské státy za tím účelem poskytnou Komisi informace o výdajích v méně rozvinutých a přechodových regionech v každé fázi procesu ověřování. |
Odůvodnění
Má se za to, že stanovovat provádění ověření v závislosti na podílu obyvatel je zbytečné a redundantní, neboť stanovení způsobů dodržování této zásady spadá do pravomocí členských států. Kromě toho vítáme skutečnost, že se má upustit od ověřování zásady způsobilosti v členských státech, kde v méně rozvinutých a přechodových regionech žije jen zanedbatelné procento obyvatel. V zájmu zohlednění zásady proporcionality by z důvodu zjednodušení administrativy měla být hranice zvýšena na 20 %.
Pozměňovací návrh 48
Čl. 87 odst. 2 písm. c) a h)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obsah a přijetí operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost 2. Operační program stanoví: […]
|
Obsah a přijetí operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost 2. Operační program stanoví: […]
|
Odůvodnění
Návrh Komise určit pevný počet měst je příliš preskriptivní. Proto se navrhuje, aby byl seznam jen orientační. Kromě toho by tento seznam měst měl být vypracován ve spolupráci s místními a regionálními orgány.
Navrhuje se zařadit písmeno d) do písm. c) bodu viii), který tak bude z hlediska integrovaného přístupu vyčerpávající. V souladu s pozměňovacím návrhem k čl. 64 odst. 3 se navrhuje vyškrtnout odkaz na externí akreditační orgán.
Pozměňovací návrh 49
Čl. 91 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Informace, které je třeba předložit Komisi 2. Velké projekty předložené Komisi ke schválení musí být uvedeny v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu. Tento seznam bude přezkoumán členským státem nebo řídícím orgánem dva roky po přijetí operačního programu a na žádost členského státu může být v souladu s postupem stanoveným v čl. 26 odst. 2 upraven, a to zejména tak, aby zahrnoval velké projekty, jejichž dokončení se předpokládá do konce roku 2022. |
Informace, které je třeba předložit Komisi 2. Velké projekty předložené Komisi ke schválení musí být uvedeny v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu. elké projekty do konce roku 2022. |
Odůvodnění
Výbor regionů by si přál, aby velké projekty představené v průběhu programového období byly zahájeny, aniž by se čekalo na schválení Komise, jak bylo navrženo v rámci probíhajícího programování. Výbor požaduje, aby výdaje mohly být vykázány i před schválením velkého projektu Komisí, aby nedošlo k prodlení při zahájení činnosti.
Pozměňovací návrh 50
Čl. 93 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Společný akční plán je operace definovaná a řízená ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých dosáhne. Skládá se ze skupiny projektů, které nespočívají v poskytování infrastruktury, za které odpovídá příjemce, v rámci operačního programu nebo programů. Výstupy a výsledky společného akčního plánu se sjednávají mezi členskými státy a Komisí, přispívají k plnění specifických cílů operačních programů a tvoří základ podpory z fondů. Výsledky se vztahují k přímým účinkům společného akčního plánu. Příjemcem musí být veřejnoprávní subjekt. Společné akční plány nesmí být považovány za velké projekty. |
1. Společný akční plán je operace definovaná a řízená ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých dosáhne. Skládá se ze skupiny projektů, za které odpovídá příjemce, v rámci operačního programu nebo programů. Výstupy a výsledky společného akčního plánu se sjednávají mezi členskými státy a Komisí, přispívají k plnění specifických cílů operačních programů a tvoří základ podpory z fondů. Výsledky se vztahují k přímým účinkům společného akčního plánu. Příjemcem musí být veřejnoprávní subjekt. Společné akční plány nesmí být považovány za velké projekty. |
Odůvodnění
Výbor zdůrazňuje, že společný akční plán usnadňuje zejména čerpání prostředků z ESF určených na přesně vymezenou a popsanou činnost. Lituje však, že pro EFRR je využívání tohoto mechanismu velmi obtížné, neboť jsou vyloučeny projekty infrastruktury.
Pozměňovací návrh 51
Čl. 93 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Oblast působnosti 2. Podpora z veřejných zdrojů přidělená na společný akční plán musí činit nejméně 10 000 000 EUR nebo 20 % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu (programů) podle toho, která z obou částek je nižší. |
Oblast působnosti 2. Podpora z veřejných zdrojů přidělená na společný akční plán musí činit nejméně 000000 EUR nebo % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu (programů) podle toho, která z obou částek je nižší. |
Odůvodnění
Nižší práh je obecně považován za přiměřenější pro zajištění toho, aby tento nástroj odpovídal dostupnému kritickému množství. Je však třeba myslet na to, že jde o právní minimum, a v mnoha členských státech bude práh vyjednaný během jednání podstatně vyšší.
Pozměňovací návrh 52
Čl. 102 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Předávání finančních údajů 1. Do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října předá řídící orgán elektronicky Komisi pro účely monitorování tyto údaje za každý operační program a každou prioritní osu:
|
Předávání finančních údajů 1. Do 31. ledna 31. července předá řídící orgán elektronicky Komisi pro účely monitorování tyto údaje za každý operační program a každou prioritní osu:
|
Odůvodnění
Výbor by rád předávání finančních údajů zjednodušil a omezil ho ze 4krát na 2krát za rok. Totéž platí pro předávání informací o vybraných operacích. Předávají se pouze údaje o celkových způsobilých nákladech, způsobilých veřejných nákladech, o smlouvách a dalších právních závazcích mezi řídícími orgány a příjemci.
Pozměňovací návrh 53
Článek 105
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Informační a propagační činnosti 1. Členské státy a řídící orgány zodpovídají za:
2. Za účelem zajištění transparentnosti podpory z fondů vedou členské státy seznam operací rozčleněný podle operačních programů a fondů ve formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled všech operačních programů v daném členském státu. Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za tři měsíce. Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, jsou stanoveny v příloze V. |
Informační a propagační činnosti 1. Členské státy a řídící orgány zodpovídají za:
. Za účelem zajištění transparentnosti podpory z fondů vedou členské státy seznam operací rozčleněný podle operačních programů a fondů ve formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled všech operačních programů v daném členském státu. Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za . Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, jsou stanoveny v příloze V. |
Odůvodnění
Nařízení by měla umožnit akce ke zvýšení povědomí prováděné Evropskou komisí společně s Výborem regionů, jež by podpořily regionální a místní orgány při objasňování politiky soudržnosti: předem, v průběhu i po skončení provádění. VR by měl mít možnost podpořit úsilí regionálních a místních orgánů jako příjemců financování z fondu soudržnosti, od nichž se očekávají výsledky v místních podmínkách. VR by měl mít také prostředky, jak vysvětlovat občanům využívání strukturálních fondů i úlohu Evropské unie v tomto procesu.
Dále by Výbor rád zjednodušil postupy informačních a propagačních opatření, proto by aktualizace seznamu operací dvakrát za rok měla být dostačující.
Pozměňovací návrh 54
Čl. 110 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||
Určení míry spolufinancování 3. Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nesmí přesáhnout:
Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce nesmí přesáhnout 75 %. |
Určení míry spolufinancování 3. Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nesmí přesáhnout:
Míra spolufinancování operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce nesmí přesáhnout %. |
Odůvodnění
Navržená míra spolufinancování 75 % pro operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce je nižší než míra spolufinancování pro méně rozvinuté regiony v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost. Tato nižší míra spolufinancování činí programy Evropské územní spolupráce v těchto méně rozvinutých regionech neatraktivními. Výbor regionů tedy nesouhlasí s tím, aby programy Evropské územní spolupráce byly spolufinancovány v nižším podílu 75 %. Výbor regionů považuje takový rozdíl za neodůvodněný a požaduje nastavení míry spolufinancování pro oba cíle shodně na 85 %. Pro udržení kvality spolupráce je potřebné zachovat současné podmínky stanovené nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 (obecné nařízení), čl. 53 odst. 3 a odst. 4 – citace:
„3. V případě operačních programů v rámci cíle ‚Evropská územní spolupráce‘, jejichž alespoň jeden účastník pochází z členského státu, jehož průměrný HDP na obyvatele za období 2001-2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 85 % způsobilých nákladů. U všech ostatních operačních programů nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 75 % způsobilých výdajů spolufinancovaných z tohoto fondu.
4. Příspěvek z fondů na úrovni prioritní osy není omezen stropy stanovenými v odstavci 3 a příloze III. Tento příspěvek se však stanoví tak, aby bylo zajištěno dodržování maximální výše příspěvku z fondů a maximální míry příspěvku pro každý fond stanovených na úrovni operačního programu.“
Výbor regionů zároveň nepovažuje za vhodné, aby maximální míra spolufinancování byla stanovena na úrovni každé prioritní osy. Toto opatření neumožňuje diferencovat výši spolufinancování v rámci jednotlivých prioritních os za účelem motivování příjemců k plnění některých strategických priorit.
Pozměňovací návrh 55
Čl. 111 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||
Úprava míry spolufinancování (4) pokrytí oblastí, jež jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, které jsou definovány takto:
|
Úprava míry spolufinancování (4) pokrytí oblastí, jež jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, které jsou definovány takto:
|
Pozměňovací návrh 56
Čl. 112 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Povinnosti členských států 2. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení. |
Povinnosti členských států 2. Členské státy předcháze nesrovnalostem, odhal je a zajišť jejich nápravu a vymáha neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení. |
Odůvodnění
Přijímá se upřesnění textu Komise, nepovažuje se však za nutné omezovat přijetí systémů pro elektronickou výměnu dat pouze na veřejné příjemce.
Pozměňovací návrh 57
Čl. 113
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Určení orgánů […] 5. Za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu. Avšak u operačních programů, jejichž celková výše podpory z fondů překračuje částku 250 000 000 EUR, nesmí být auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu jako řídící orgán. […] 7. Členský stát nebo řídící orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídícím orgánem („globální grant“). Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení. |
Určení orgánů […] 5. Za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu. […] 7. Členský stát nebo řídící orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídícím orgánem („globální grant“). Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení. |
Odůvodnění
Bylo by lepší zachovat stávající systém, podle něhož může být auditní orgán součástí stejného veřejného orgánu jako řídící orgán i v případě programů přesahujících 250 milionů eur.
VR se rovněž domnívá, že by se záruky neměly požadovat v případě, kdy zprostředkující subjekt není veřejnoprávní subjekt.
Pozměňovací návrh 58
Čl. 114 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
Funkce řídícího orgánu 2. Pokud jde o řízení programu v rámci operačního programu, řídící orgán:
|
Funkce řídícího orgánu 2. Pokud jde o řízení programu v rámci operačního programu, řídící orgán:
|
Odůvodnění
Považuje se za důležité moci zachovat údaje o operacích, které mohou být užitečné z různých důvodů, např. v případě sporů atp.
Pozměňovací návrh 59
Článek 117
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Udělení a odejmutí akreditace řídícímu orgánu a certifikačnímu orgánu 1. Akreditační orgán přijme oficiální rozhodnutí o akreditaci těch řídících a certifikačních orgánů, které splňují kritéria pro akreditaci stanovená Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142. 2. Oficiální rozhodnutí uvedené v odstavci 1 vychází ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu, která hodnotí systém řízení a kontroly, včetně úlohy zprostředkujících subjektů v rámci tohoto systému, a jeho soulad s články 62, 63, 114 a 115. Akreditační orgán přihlédne k tomu, zda jsou systémy řízení a kontroly operačního programu podobné těm, které se používaly během předchozího programového období, jakož i k veškerým důkazům o jejich účinném fungování. 3. Členský stát předloží oficiální rozhodnutí podle odstavce 1 Komisi do šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o přijetí operačního programu. 4. Pokud celková výše podpory operačního programu z fondů přesahuje částku 250 000 000 EUR, může si Komise do dvou měsíců od obdržení oficiálního rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 vyžádat zprávu a stanovisko nezávislého auditního subjektu a popis systému řízení a kontroly. Komise může vznést připomínky do dvou měsíců od obdržení těchto dokumentů. Při rozhodování, zda si má tyto dokumenty vyžádat, vezme Komise v úvahu, zda jsou systémy řízení a kontroly operačního programu podobné těm, které existovaly během předchozího programového období, zda řídící orgán provádí rovněž funkce certifikačního orgánu, jakož i k veškerým důkazům o jejich účinném fungování. |
1.
|
Odůvodnění
Stanovenou akreditaci řídících a kontrolních orgánů odmítáme. Provádění politiky soudržnosti členskými státy je v souladu se zásadou subsidiarity v EU. Akreditace státních orgánů jinými státními orgány nemá v některých členských státech oporu ve správním právu a představuje zásah do organizační svrchovanosti členských států.
Pozměňovací návrh 60
Čl. 118 odst. 4 (nový)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Spolupráce s auditními orgány |
Spolupráce s auditními orgány
|
Odůvodnění
Výbor regionů navrhuje začlenit do textu bývalý čl. 74 odst. 1 předpisu na programové období 2007–2013 s cílem zavést zjednodušení z hlediska přiměřenosti kontrol.
Pozměňovací návrh 61
Čl. 121 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Žádosti o platbu 1. Žádosti o platbu musí pro každou prioritní osu obsahovat:
|
Žádosti o platbu 1. Žádosti o platbu musí pro každou prioritní osu obsahovat:
|
Odůvodnění
VR se domnívá, že údaje o veřejné podpoře poskytnuté příjemcům by se v žádostech o platbu zaslaných Komisi neměly uvádět. Výbor proto navrhuje tyto informace zjednodušit.
Pozměňovací návrh 62
Čl. 124 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Vyplácení předběžných plateb 1. Počáteční předběžná platba se provádí v těchto splátkách:
Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí. |
Vyplácení předběžných plateb 1. Počáteční předběžná platba se provádí v těchto splátkách:
Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí. |
Odůvodnění
Výbor vítá návrh požadovat od řídícího orgánu, aby zaplatil příjemcům dříve, než zažádá Komisi o proplacení. Toto opatření však vyžaduje větší flexibilitu systémů záloh, aby měly řídící orgány k dispozici dostatečné prostředky na vyřizování žádostí příjemců. Výbor v této souvislosti požaduje navýšit zdroje navrhované Komisí, neboť by mohly dále omezit problémy, s nimiž se některé členské státy v souvislosti s veřejnými příspěvky členských států potýkají v důsledku krize.
Pozměňovací návrh 63
Čl. 128 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||
Obsah roční účetní závěrky 1. Ověřená roční účetní závěrka za každý operační program pokrývá účetní rok a na úrovni každé prioritní osy zahrnuje:
|
Obsah roční účetní závěrky 1. Ověřená roční účetní závěrka za každý operační program pokrývá účetní rok a na úrovni každé prioritní osy zahrnuje:
|
Odůvodnění
Bylo by užitečné, aby stejně jako v současném programovém období byla roční závěrka účtů ponechána rozhodnutí samotného certifikačního orgánu. Lhůta stanovená v článku 75 je příliš krátká, takže není snadné ji dodržet.
Pozměňovací návrh 64
Článek 134
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozastavení plateb 1. Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo operačních programů pozastavit, jestliže:
2. Komise se může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky. 3. Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit. |
Pozastavení plateb 1. Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo operačních programů pozastavit, jestliže:
|
Odůvodnění
Výbor regionů se domnívá, že zásada pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části Komisí je opodstatněná pouze v případě závažného porušení systému řízení a kontroly.
Pozměňovací návrh 65
Čl. 140 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Přiměřená kontrola operačních programů 1. Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 100 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený auditním orgánem a Komisí před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Těmito ustanoveními není dotčen odstavec 4. |
Přiměřená kontrola operačních programů 1. Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Těmito ustanoveními není dotčen odstavec 4. |
Odůvodnění
V zájmu zajištění skutečné přiměřenosti kontrol operačních programů Výbor navrhuje provádět u operací, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 250 000 EUR, pouze jeden audit.
Pozměňovací návrh 66
PŘÍLOHA IV
Předběžné podmínky
Tematické předběžné podmínky, bod 1, 2, 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11
Tematické cíle |
Předběžná podmínka |
Kritéria splnění |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
Účinnost veřejné správy v členských státech:
|
|
Předběžné podmínky
Obecné předběžné podmínky, bod 2, 5
Oblast |
Předběžná podmínka |
Kritéria splnění |
||||||||||
|
Existence strategie na podporu rovnosti žen a mužů a mechanismu, který zajistí její účinné provádění. |
|
||||||||||
|
Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách. |
|
Odůvodnění
Účelem předložených pozměňovacích návrhů je proškrtat znění navržené Komisí, protože se zdá být velmi těžkopádné a podrobné, zejména pokud jde o část věnovanou kritériím splnění.
V Bruselu dne 3. května 2012.
Předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Stanovisko Výboru regionů Měření pokroku překročením rámce HDP (CdR 163/2010 fin).
(2) Viz hlavní cíle strategie Evropa 2020.
(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací (KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6.10.2010). Závazky 24/25 a příloha I „Nástroj pro posouzení vlastních systémů: rysy dobře fungujících vnitrostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací“. Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry iniciativy Unie inovací pro Evropu (dok. 17165/10 ze dne 26.11.2010).
(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 26.8.2010); Pracovní dokument útvarů Komise: Srovnávací přehled Digitální agendy (SEK(2011) 708 ze dne 31.5.2011). Závěry Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku ohledně Digitální agendy pro Evropu (dok. 10130/10 ze dne 26. května 2010).
(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 26.8.2010); Pracovní dokument útvarů Komise: Srovnávací přehled Digitální agendy (SEK(2011) 708 ze dne 31.5.2011).
(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 394 ze dne 23.6.2008); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 16788/08, 1.12.2008); Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 78 v konečném znění, 23.2.2011); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry ohledně přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 10975/11 ze dne 30.5.2011).
(7) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(9) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(10) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.
(11) Doporučení Rady (2010/410/EU) ze dne 13. července 2010, Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.
(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 394 ze dne 23.6.2008); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 16788/08, 1.12.2008); Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 78 v konečném znění, 23.2.2011); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry ohledně přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 10975/11 ze dne 30.5.2011).
(13) Doporučení Rady (2010/410/EU) ze dne 13. července 2010, Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.
(14) Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, při posuzování jeho splnění se bere v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.
(15) Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou zde obsaženy, mohou spadat do období provádění programu.
(16) Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, při posuzování jeho splnění se bere v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.
(17) Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou obsaženy v tomto oddíle, mohou být stanoveny během období provádění programu.
(18) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Společný závazek v oblasti zaměstnanosti – KOM(2009) 257 v konečném znění.
(19) Úř. věst. L 191, 1.7.2011, s. 1.
(20) KOM (2006) 208 v konečném znění [(má být do konce září 2011 nahrazeno chystaným sdělením)].
(21) Závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (2009/C 119/02).
(22) Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (Úř. věst. OJ L 307, 18.11.2008, s. 11).
(23) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020. KOM(2011) 173.
(24) Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, při posuzování jeho splnění se bere v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.
(25) Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou obsaženy v tomto oddíle, mohou skončit během období provádění programu.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/114 |
Stanovisko Výboru regionů „Návrh nařízení o EFRR“
2012/C 225/08
VÝBOR REGIONŮ
— |
poukazuje na to, že přehnané tematické zaměření omezuje strategické volby, a požaduje větší flexibilitu v zájmu dalšího zvyšování konkurenceschopnosti regionů; |
— |
vyzývá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a regiony zpružnila případ od případu obsah a rozsah jednotlivých investičních priorit; |
— |
vítá předložení společných ukazatelů, ale je si vědom nezbytného dalšího vylepšení; |
— |
zastává názor, že prostředky z EFRR musí být flexibilní a musí být možné je čerpat bez upřednostňování či diskriminace určitých typů oblastí a se zohledněním všech typů venkovských, příměstských a funkčních oblastí; |
— |
navrhuje zajistit lepší provázanost Horizontu 2020 a strukturálních fondů zřízením styčných ploch a propojením obou programů; |
— |
zdůrazňuje, že seznam měst, v nichž mají být realizována opatření pro udržitelný rozvoj měst, by měl být orientační a měl by být vypracován v partnerství s místními a regionálními orgány na základě výběrových řízení. Regiony musí mít možnost poskytovat podporu flexibilně podle potřeb regionů a obcí; |
— |
poukazuje na skutečnost, že podíl prostředků z EFRR na podporu udržitelného rozvoje měst a místního rozvoje obecně by měl vzejít z plánování operačních programů; |
— |
vyzdvihuje aktivity programu URBACT, a žádá proto, aby Evropská komise odůvodnila přidanou hodnotu navrhované platformy pro rozvoj měst; |
— |
v zájmu intenzivnějšího politického dialogu o koncepcích rozvoje měst a spolupráce městských a venkovských oblastí v Evropě nabízí Evropské komisi společná opatření; |
— |
žádá, aby byly v operačních programech zohledněny výzvy spojené s oblastmi znevýhodněnými přírodními nebo demografickými podmínkami ve větší míře, než je stanoveno v článku 111 návrhu nařízení o společných ustanoveních. |
Zpravodaj |
pan Michael SCHNEIDER (DE/ELS), státní tajemník, zplnomocněnec spolkové země Sasko-Anhaltsko při spolkové vládě |
Odkaz |
návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 COM(2011) 614 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
1. |
vítá návrh Komise jako dobrý základ pro další jednání o budoucí podobě podpory z EFRR v Evropě; |
2. |
spatřuje ještě potřebu změn, aby byly zohledněny zejména zájmy místních a regionálních orgánů v Evropské unii; |
3. |
v této souvislosti odkazuje také na stanovisko Výboru regionů k rámcovému nařízení (1) i na dřívější stanoviska k budoucí podobě politiky soudržnosti po roce 2013 (2); |
Společná ustanovení (články 1 až 5)
4. |
vyzdvihuje popis úkolů EFRR v , podle něhož má tento fond vyrovnáním regionálních rozdílů posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, a konstatuje, že další utváření podpory z EFRR se tímto cílem musí řídit i v budoucnu. Výbor však upozorňuje na to, že v souladu s článkem 174 ve spojení s článkem 176 SFEU patří k úkolům EFRR i přispívat ke snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. V rámci dotyčných regionů by měla být zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony; |
5. |
zdůrazňuje také skutečnost, že podpora z EFRR bude muset v první řadě plnit funkci posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, přičemž musí být řádně zohledněny specifické a výjimečné podmínky nejvzdálenějších regionů, jak stanoví článek 349 SFEU; |
6. |
zastává názor, že rozsah podpory z EFRR stanovený v je v zásadě vhodný k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vyrovnání regionálních rozdílů a zároveň ke splnění cílů strategie Evropa 2020. Upozorňuje však na to, že kvůli interním rozdílům v rozvoji může být i ve více rozvinutých regionech nezbytné investovat do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech životního prostředí, dopravy a informačních a komunikačních technologií (IKT); |
7. |
žádá proto, aby byly – nehledě na nástroj pro propojení Evropy – ve spolupráci s členskými státy a regiony upřesněny a zpružněny případy, kdy lze infrastruktury vyloučit z podpory. V tomto směru je důležité zohlednit výrobní strukturu každého regionu; |
8. |
vítá skutečnost, že konkurenceschopnost malých a středních podniků je zařazena mezi investičními prioritami (článek 5 návrhu nařízení o EFRR), a zdůrazňuje, že tato otázka je zvláště důležitá v době krize, kdy mají malé a střední podniky mimořádně ztížený přístup k financování a investicím, avšak z hlediska zaměstnanosti a inovací jsou zcela nepostradatelné pro soudržnost a hospodářskou obnovu. Na druhé straně důrazně připomíná, že podpora investic do velkých podniků musí být umožněna i v budoucnu. Tyto podniky hrají důležitou roli z hlediska strukturální politiky při plnění cílů stěžejní iniciativy „Průmyslová politika pro éru globalizace“, např. jako partneři při vytváření průmyslových klastrů a v neposlední řadě jako zadavatelé zakázek malým a středním podnikům; |
9. |
vidí zásadní nutnost vyjasnit souvislost mezi rozsahem podpory v článku 3 a investičními prioritami vyjmenovanými v článku 5 a žádá o upřesnění tohoto bodu; |
10. |
domnívá se, že vzhledem k omezeným prostředkům veřejných rozpočtů by v budoucnu mohl stoupnout význam činnosti soukromého sektoru, a proto by rozsah podpory z EFRR měl umožnit podporu veřejných i soukromých výzkumných a inovačních subjektů. Zdůrazňuje, že je důležité nadále podporovat na úrovni EU společný výzkum soukromých podniků, vysokých škol a výzkumných středisek; |
11. |
domnívá se, že vytváření sítí, spolupráce a výměna zkušeností mezi regiony, městy a příslušnými sociálními a hospodářskými subjekty a subjekty působícími v oblasti životního prostředí, jak stanoví čl. 3 odst. 1 písm. d) bod iv), vyžaduje rovněž zapojení subjektů z oblasti vědy a výzkumu a že je v tomto ohledu nezbytné vyjasnění; |
12. |
v zásadě podporuje zaměření finančních prostředků na jasné tematické cíle. Vhodnou úrovní, na níž musí toto zaměření proběhnout, jsou však regionální operační programy. Proto odmítá centralizované určování kvót a podílů prostředků na jednotlivých fondech či investičních prioritách. Tematické priority stanovené v tedy musí být – při zohlednění zásady subsidiarity – nadále určovány v rámci partnerství. Smlouva o partnerství mezi členským státem a Evropskou komisí musí být založena na dohodách mezi členským státem a místními a regionálními orgány. Členské státy a regiony i místní orgány musí mít v rámci svých pravomocí možnost samostatně vypracovat v procesu plánování své strategie územního rozvoje, vytyčit si své vlastní priority jak s ohledem na cíle strategie Evropa 2020, tak i na své konkrétní regionální potřeby, a tyto priority zdůvodnit; |
13. |
staví se proto proti omezujícímu zaměření prostředků z EFRR na tematické cíle posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací, zvyšování konkurenceschopnosti MSP a podpory posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích, zejména u regionů, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období; |
14. |
poukazuje na to, že zaměření jen na tyto tři cíle omezuje možnost EFRR celkově podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění i jeho schopnost snížit hospodářské, sociální a územní rozdíly v Evropské unii. Je na místě připomenout, že v souladu s článkem 176 Smlouvy o fungování Evropské unie je cílem EFRR, aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Ačkoli je vhodné použít EFRR na podporu strategie Evropa 2020, nesmí to být na úkor hlavního cíle, jímž je vyrovnávání regionálních rozdílů. Zaměření na tyto tři cíle rovněž znesnadňuje členským státům a regionům plné dodržování požadavků stanovených v článku 7 (podpora rovnosti) a v článku 8 (udržitelný rozvoj a změna klimatu), neboť omezený počet tematických cílů neumožňuje jejich řádné plnění. Přehnané zaměření rovněž omezuje strategické volby podléhající předběžnému posouzení a znehodnocuje proces tohoto hodnocení. Provádění komplexních programů podpory udržitelného integrovaného regionálního hospodářského rozvoje vyžaduje větší flexibilitu přímo v místě a k dalšímu zvyšování konkurenceschopnosti regionů je nepostradatelné; |
15. |
opakovaně odmítá neflexibilní stanovení kvót pro výdaje na jednotlivé či sloučené tematické cíle. Značné rozdíly mezi regiony, co se týče potenciálu a potřeb, které panují dokonce i v rámci jednotlivých kategorií regionů, brání nediferencovanému zvážení významu tematických cílů. Centrálně určované kvóty výdajů maří přidanou hodnotu politiky soudržnosti spočívající v přípravě na míru šitých strategií regionálního a územního rozvoje; |
16. |
konstatuje, že investiční priority navrhované v , jež má EFRR podporovat v rámci jednotlivých tematických cílů, pokrývají důležité oblasti potenciální podpory z fondů. Není však jasné, proč Evropská komise určité investice – například do přesunutí dopravního provozu –, které jednoznačně slouží k podpoře strategie Evropa 2020, neřadí mezi investiční priority; |
17. |
vítá investiční prioritu „posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství“ a zdůrazňuje její význam pro budoucnost Evropy. Požaduje však, aby procentní podíl prostředků z EFRR, který Komise navrhuje pro tento cíl vyčlenit, byl stanoven ve smlouvě o partnerství uzavřené mezi Komisí, členským státem a místní a regionální úrovní. Tak bude možné použít vhodně uzpůsobený podíl prostředků EFRR pro příslušný členský stát a region; |
18. |
domnívá se, že v této oblasti je třeba podniknout určité kroky zejména v souvislosti s investičními prioritami v rámci tematického cíle zvyšování konkurenceschopnosti MSP. Vzhledem k významu tohoto cíle pro růst a zaměstnanost v Evropě a k velmi široké škále slibných možností podpory je právě na tomto místě třeba investiční priority podstatným způsobem rozšířit. Podle názoru Výboru regionů musí mít výsadní postavení především podpora produktivních investic, které v souvislosti se zakládáním, rozšiřováním či diverzifikací podniků nebo se zásadní změnou postupů pro zhotovování výrobků či poskytování služeb přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst. Takové podnikové investice jsou předpokladem toho, že nevyhnutelná strukturální změna v Evropě bude úspěšná a že vůbec bude možné splnit cíle v oblasti růstu a zaměstnanosti. Omezit podporu podnikových investic z EFRR na investice spojené se zakládáním firem tak, jak to má Evropská komise očividně v úmyslu, by nesplnilo požadavky na rozvoj v regionech a v Evropě; |
19. |
dále požaduje, aby podpora investic do infrastruktury související s hospodářstvím, do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, do rozvoje infrastruktury v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a do podnikatelských inkubátorů patřila ve všech regionech k těm investičním prioritám EFRR, na něž se lze mimořádně soustředit v rámci tematického zaměření, jež je třeba provést při přípravě operačních programů; |
20. |
vyzývá proto Evropskou komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a regiony zpružnila případ od případu obsah a rozsah jednotlivých investičních priorit. Neměly by existovat jedny jediné priority EFRR pro členský stát, u každého operačního programu by naopak mělo být možné stanovit náležité priority; |
Společné ukazatele pro podporu z EFRR v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ (článek 6)
21. |
vítá, že se v navrhuje předložení společných ukazatelů pro měření výsledků podpory z EFRR v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“. V konkrétních případech je však ještě třeba vylepšení. Například lze jen obtížně a s velkou časovou prodlevou měřit počet nových výrobků uváděných na trh v návaznosti na projekty v oblasti výzkumu a vývoje. Tento ukazatel se k celoevropskému hodnocení výsledků hodí stejně málo jako ukazatel „odhadovaného snížení úniků vody z vodovodní sítě“; |
22. |
vyzývá Evropskou komisi, aby v partnerské diskusi s členskými státy a regiony ještě jednou přezkoumala 43 společných ukazatelů z hlediska jejich vypovídací schopnosti, jednoznačnosti a především použitelnosti a případně je zjednodušila. Pro každý operační program by mělo být možné zvolit pouze ty ukazatele, které se vztahují na jeho priority. Řídící orgány a příjemci nemohou nést odpovědnost za nedosažení výsledků, za něž nejsou přímo zodpovědní; |
Zvláštní ustanovení o zacházení v případech zvláštní povahy území (články 7 až 11)
23. |
vítá, že EFRR má být s to podporovat mj. i integrovaná opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst k řešení hospodářských, ekologických, klimatických a sociálních problémů v městských oblastech. Konstatuje, že EFRR městský rozměr rozsáhle podporuje již v současném období podpory, a schvaluje proto záměr Evropské komise posílit městský rozměr v příštím období podpory; |
24. |
zastává však názor, že prostředky z EFRR musí být z principu flexibilní a musí být možné je čerpat bez upřednostňování či diskriminace určitých typů oblastí, jinak hrozí riziko, že budou venkovské či příměstské a funkční oblasti vyňaty z nároku na čerpání prostředků z EFRR. O územním zaměření prostředků z EFRR na určité typy oblastí má být rozhodnuto při provádění plánování v rámci partnerství s místními a regionálními orgány; |
25. |
navrhuje zajistit lepší provázanost Horizontu 2020 a strukturálních fondů zřízením styčných ploch a propojením obou programů. Dosud není možné podporovat integrované projekty z evropského programu pro výzkum a ze strukturálních fondů. Užší propojení obou programů by zvýšilo součinnost a přispělo k posílení znalostní základny ve všech regionech, a proto by doplňkovost Horizontu 2020 a strukturálních fondů měla být také náležitě zohledněna v operačních programech a strategiích pro výzkum, inovace a inteligentní specializaci; |
26. |
proto v souvislosti s tím, že členské státy mají podle povinnost předem předkládat seznam měst, v nichž mají být realizována opatření pro udržitelný rozvoj měst , upozorňuje na skutečnost, že by tento seznam měl být jen orientační. Mohl by být výsledkem partnerské diskuse s příslušnými místními a regionálními orgány na základě výběrového řízení přístupného všem městům v jednotlivých členských státech. Udržitelný rozvoj měst by měl být a priori umožněn všem městům v příslušném území programu, včetně malých a středních měst. Regiony musí mít možnost flexibilně na základě svých operačních programů a finančního rámce poskytovat podporu podle potřeb regionů a obcí; |
27. |
poukazuje na skutečnost, že podíl prostředků z EFRR, které jsou v určitém členském státě vyčleněny na podporu udržitelného rozvoje měst a místního rozvoje obecně, by měl vzejít z plánování operačních programů, ale zároveň podotýká, že každý členský stát bude mít v případě potřeby rovněž možnost tento podíl zvýšit, aby bylo i nadále možné využívat u operačních programů podpory udržitelného rozvoje měst a udržitelného místního rozvoje širokou škálu podpůrných opatření. Ta by v případě, že to bude z důvodu místních geografických specifik nezbytné, měla být schopná navázat na vytváření partnerství se sousedními příměstskými, venkovskými a funkčními oblastmi a případně i být začleněna do integrovaného strategického plánování na vyšší než komunální úrovni. Členské státy a regiony potřebují nezbytnou flexibilitu, aby mohly tato opatření během období podpory provádět v závislosti na regionálních a strukturálních potřebách a vybírat projekty podle kritérií kvality; |
28. |
zdůrazňuje, že by jako možnost mělo být navrženo přenesení úkolů na města prostřednictvím nástroje „integrovaných územních investic“ podle článku 99 nařízení o společných ustanoveních. Místní a regionální orgány by s přihlédnutím ke svým institucionálním a technickým kapacitám měly mít možnost samy rozhodnout, zda a do jaké míry úkoly převezmou; |
29. |
v souvislosti s platformou pro rozvoj měst , jejíž zřízení se navrhuje v , vyzdvihuje dosavadní aktivity programu URBACT, který je zaměřen v prvé řadě na výměnu zkušeností s koncepcemi rozvoje měst v Evropské unii. Žádá proto, aby Evropská komise odůvodnila přidanou hodnotu nové platformy ve formě, kterou sama navrhla, aby nedošlo k duplicitě mezi platformou a programem URBACT, a aby vyjasnila budoucnost programu URBACT v nadcházejícím programovém období; |
30. |
v zájmu intenzivnějšího politického dialogu o koncepcích rozvoje měst a spolupráce městských a venkovských oblastí v Evropě nabízí Evropské komisi úzkou spolupráci a společná opatření (každoroční společné konference), neboť v tom vidí svůj vlastní důležitý úkol; |
31. |
vítá, že návrhu nařízení stanoví podporu inovačních opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst jakožto příležitost k podporování inovačních projektů, aniž by tato mimořádná podpora administrativně zatížila pravidelnou podporu regionů, které jsou za ni odpovědné. Vítá rovněž, že se pod pojmem „inovace“ neskrývají pouze inovace technické, nýbrž také sociální. Výbor regionů se navíc zasazuje o to, aby i regiony měly možnost si samy vyzkoušet inovační přístup k podpoře v rámci operačních programů, a to i v oblasti inteligentní specializace; |
32. |
s ohledem na ustanovení návrhu nařízení týkající se oblastí znevýhodněných přírodními nebo demografickými podmínkami žádá, aby byly v operačních programech zohledněny výzvy spojené s demografickou změnou ve větší míře, než je stanoveno v článku 111 návrhu nařízení o společných ustanoveních týkajícím se úpravy míry spolufinancování. V podmínkách výrazného poklesu počtu obyvatel, odchodu především mladých a vysoce kvalifikovaných lidí a pokračujícího stárnutí obyvatelstva je demografický vývoj závažnou a trvalou nevýhodou, jíž je podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie třeba věnovat v rámci politiky soudržnosti mimořádnou pozornost. To je třeba při různých možnostech využití EFRR zohlednit. Tematické zaměření a investiční priority by měly ponechávat dostatečný prostor k rozvoji inovačních způsobů řešení a jejich uplatňování; |
33. |
podporuje návrhy ohledně nejvzdálenějších regionů předložené v a považuje je za dobrý základ pro další podporu těchto regionů. Domnívá se, že by těmto regionům měla být zaručena odpovídající úroveň podpory a stanovena větší flexibilita, pokud jde o tematické zaměření; |
Závěrečná ustanovení (články 12 až 17)
34. |
v souvislosti s výkonem přenesené pravomoci stanoveným v návrhu nařízení poukazuje na zásadní námitky vůči uplatňování aktů v přenesené pravomoci. V souladu s článkem 290 SFEU se přenášení pravomocí může týkat jen určitých nepodstatných předpisů a musejí být jasně vymezeny cíle, obsah, rozsah a doba trvání přenesení pravomoci; |
Posouzení z hlediska subsidiarity a proporcionality
35. |
zastává názor, že nařízení ve znění navrhovaném Evropskou komisí příliš zužuje rozsah podpory z EFRR a neponechává členským státům a regionům dostatečný prostor ke koncipování regionální a strukturální politiky nezbytný k tomu, aby za pomoci vhodných územních opatření dodržely smluvní cíle včetně cílů strategie Evropa 2020. Zužují se tak i možnosti spustit s pomocí EFRR integrované strategie územního rozvoje, které by odpovídaly přednostem a potřebám příslušného územního celku, a zásadním způsobem tak přispěly ke zvýšení hospodářského růstu a zaměstnanosti; |
36. |
domnívá se, že by se při současných jednáních měla ještě více zohlednit zásada subsidiarity a proporcionality, aby podpora z EFRR nebyla centralistická, přeregulovaná a přebyrokratizovaná. To by ohrozilo přijímání a respektování evropské politiky soudržnosti ze strany občanů a podniků v regionech; |
37. |
domnívá se proto, že je ještě třeba značného zlepšení, a vyzývá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s Radou a Evropským parlamentem návrh nařízení odpovídajícím způsobem přepracovala; |
38. |
nabízí Evropské komisi, Radě a Evropskému parlamentu, že do těchto vyjednávání bude nadále přispívat odbornými znalostmi místních a regionálních orgánů. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Článek 2
doplnit odstavec 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
… |
Odůvodnění
Viz odstavec 4.
Při odkazování na článek Smlouvy by měl být ocitován celý článek, nikoli pouze jeho část.
Pozměňovací návrh 2
Článek 3
upravit odstavec 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
[…] Ve více rozvinutých regionech Evropský fond pro regionální rozvoj nepodporuje investice do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech životního prostředí, dopravy a IKT. […] |
e více rozvinutých regionech do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech životního prostředí, dopravy a IKT. |
Odůvodnění
Viz odstavec 6.
Pozměňovací návrh 3
Článek 3
upravit odst. 1 písm. a)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Viz odstavec 8.
Pozměňovací návrh 4
Článek 3
upravit odst. 1 písm. c)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Pozměňovací návrh 5
Článek 3
upravit odst. 1 písm. d) bod i)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
|
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh souvisí s odstavcem 9 stanoviska. Omezení možné podpory z EFRR na investice do zařízení a infrastruktury na „investice v malém měřítku“ je v rozporu s potřebami rozvoje regionů v rozličných oblastech. Příkladem je rozpor v souvislosti s tím, co je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. a), který se týká posilování výzkumné a inovační infrastruktury pro rozvoj excelence v oblasti výzkumu a inovací.
Pozměňovací návrh 6
Článek 3
upravit odst. 1 písm. d) bod iii)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Viz odstavec 10.
Pozměňovací návrh 7
Článek 3
změnit odst. 1 písm. d) bod iv)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Viz odstavec 11.
Pozměňovací návrh 8
Článek 4
upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||
Tematické zaměření Tematické cíle stanovené v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] a související investiční priority stanovené v článku 5 tohoto nařízení, na něž může EFRR přispívat, se zaměřují takto:
Odchylně od písm. a) bodu i) se v regionech, jejichž HDP na obyvatele v období 2007–2013 byl nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období, které však jsou v období 2014–2020 způsobilé v rámci kategorie přechodových nebo více rozvinutých regionů podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. b) a c) nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], alespoň 60 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni přidělí na jednotlivé tematické cíle stanovené v čl. 9 bodech 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. |
Tematické zaměření ematické cíle stanovené v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] a související investiční priority stanovené v článku 5 tohoto nařízení, na něž může EFRR přispívat, se zaměřují takto:
Odchylně od písm. a) bodu i) se v regionech, jejichž HDP na obyvatele v období 2007–2013 byl nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období, které však jsou v období 2014–2020 způsobilé v rámci kategorie přechodových nebo více rozvinutých regionů podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. b) a c) nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], alespoň celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni přidělí na jednotlivé tematické cíle stanovené v čl. 9 bodech 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. |
Odůvodnění
Viz odstavce 12 až 15.
Pozměňovací návrh 9
Článek 5
vložit nový odst. 4 písm. c)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
… |
|
Odůvodnění
Viz odstavec 18.
Pozměňovací návrh 10
Čl. 5 odst. 3 a odst. 4
upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||
(4) …
… |
(4) …
… |
Odůvodnění
K odstavci 3: V centru úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti podniků v rámci regionální politiky jsou malé a střední podniky. Větší podniky však hrají důležitou roli z hlediska strukturální politiky, např. jako partneři při vytváření průmyslových klastrů. V souladu se stěžejní iniciativou „Průmyslová politika pro éru globalizace“ by měla být v zásadě i nadále zachována možnost podpory velkých podniků, přičemž prioritu by jako doposud měly mít malé a střední podniky.
K odst. 3 písm. d): Projekty týkající se infrastruktury pro podnikání představují regionální opatření na podporu hospodářství, která bezprostředně souvisejí s usazováním a rozvojem podniků. Moderní infrastruktura podporuje výkonnost podniků a je významným faktorem, který ovlivňuje hospodářskou atraktivitu dané lokality.
K odst. 4 písm. b): Nařízení o EFRR by mělo poskytnout realistickou perspektivu pro podporu veškerých opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí ve smyslu udržitelného rozvoje. Původní omezení na malé a střední podniky se proto jeví příliš svazující pro dosažení tohoto cíle v plném rozsahu.
Pozměňovací návrh 11
Článek 6
upravit první pododstavec
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Společné ukazatele uvedené v příloze tohoto nařízení se v případě potřeby použijí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. U společných ukazatelů se základní hodnoty nastaví na nulu a kumulativní cíle se stanoví pro rok 2022. |
Společné ukazatele v příloze tohoto nařízení se použijí podle potřeby a v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. U společných ukazatelů se základní hodnoty nastaví na nulu a kumulativní cíle se stanoví pro rok 2022. |
Odůvodnění
Viz odstavce 21 až 22.
Úloha regionů při definování ukazatelů má velký význam, jak zdůrazňuje odstavec 22 stanoviska, takže se domníváme, že se nesmí zapomenout na zmínku o regionech v pozměňovacím návrhu 11.
Pozměňovací návrh 12
Článek 7
upravit odstavec 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
2. Každý členský stát vypracuje v rámci své smlouvy o partnerství seznam měst, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační roční příděl podpory na tato opatření na vnitrostátní úrovni. Nejméně 5 % z prostředků EFRR přidělovaných na vnitrostátní úrovni se přidělí na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, přičemž pravomoc k řízení těchto opatření je přenesena na města prostřednictvím integrovaných územních investic podle článku 99 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. |
2. Každý členský stát vypracuje v rámci své smlouvy o partnerství seznam měst, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační roční příděl podpory na tato opatření na vnitrostátní úrovni. Nejméně 5 % z prostředků EFRR přidělovaných na vnitrostátní úrovni se přidělí na udržitelný rozvoj měst prostřednictvím integrovaných územních investic článku 99 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] . |
Odůvodnění
Viz odstavce 26 až 28.
Pozměňovací návrh přebírá návrh Komise, aby nejméně 5 % z prostředků EFRR přidělovaných na vnitrostátní úrovni bylo přiděleno na udržitelný rozvoj měst, aniž se však již předem definitivně určilo, jaký nástroj k tomu bude určen.
Pozměňovací návrh 13
Článek 8
upravit odstavce 1 a 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
Platforma pro rozvoj měst 1. V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] zřídí Komise platformu pro rozvoj měst za účelem podpory budování kapacit a vytváření sítí mezi městy a pro výměnu zkušeností ohledně politiky týkající se problematiky měst na úrovni Unie v oblastech souvisejících s investičními prioritami EFRR a s udržitelným rozvojem měst. 2. Prostřednictvím prováděcích aktů přijme Komise seznam měst, která mají být účastníky platformy, a to na základě seznamů uvedených ve smlouvách o partnerství. Uvedené prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2. Tento seznam obsahuje nejvýše 300 měst, přičemž maximální počet měst z každého členského státu je 20. Města se vybírají na základě těchto kritérií:
3. Platforma rovněž podporuje vytváření sítí mezi všemi městy, která realizují inovační opatření z podnětu Komise. |
Platforma pro rozvoj měst 1. V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] Komise platformu pro rozvoj měst za účelem podpory výměn zkušeností ohledně politiky týkající se problematiky měst na úrovni Unie oblastech souvisejících s investičními prioritami EFRR a s udržitelným rozvojem měst. 2. 3. Platforma rovněž podporuje vytváření sítí mezi všemi městy, která realizují inovační opatření z podnětu Komise. |
Odůvodnění
Viz odstavce 29 až 30.
Dodatek k pozměňovacímu návrhu: neexistuje žádný důvod k omezování sítí a výměny zkušeností mezi městy. Program URBACT bude mít i nadále velký význam pro města, která nejsou účastníky platformy, ale může se stát i programem k rozvíjení další spolupráce mezi městy v rámci platformy i mimo ni.
Pozměňovací návrh 14
Článek 9
upravit odstavec 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst 1. Z podnětu Komise může EFRR podporovat inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, a to až do limitu ve výši 0,2 % celkového ročního přídělu z EFRR. Mezi tato opatření patří studie a pilotní projekty za účelem určování nebo testování nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst, které jsou důležité na úrovni Unie. |
Inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst 1. Z podnětu Komise může EFRR podporovat inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, a to až do limitu ve výši 0,2 % celkového ročního přídělu z EFRR. Mezi tato opatření patří studie a pilotní projekty za účelem určování nebo testování nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst , které jsou důležité na úrovni Unie. |
Odůvodnění
Udržitelný rozvoj měst je možný pouze v rámci silného partnerství mezi městy a sousedními příměstskými a venkovskými oblastmi. Je důležité, aby inovační opatření, jež budou prováděna, podporovala vztahy mezi městem a venkovem a aby místní subjekty v příměstských oblastech byly v těchto inovačních opatřeních plnohodnotnými partnery.
Pozměňovací návrh 15
Článek 9
vložit nový odstavec 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. |
Odůvodnění
Viz odstavec 31.
Je třeba zohlednit různé institucionální rámce členských států. Je třeba si uvědomit, že v některých členských státech existuje jednoúrovňový systém obcí.
Pozměňovací návrh 16
Článek 10
upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Operační programy spolufinancované z EFRR v oblastech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami uvedenými v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], věnují zvláštní pozornost řešení specifických obtíží těchto oblastí. |
Operační programy spolufinancované z EFRR v oblastech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami uvedenými v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] , věnují zvláštní pozornost řešení specifických obtíží těchto oblastí. |
Odůvodnění
Viz odstavec 32.
Pozměňovací návrh 17
Článek 13
doplnit odstavec 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. |
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. |
Odůvodnění
Viz odstavec 34.
V Bruselu dne 3. května 2012.
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) CdR 4/2012.
(2) CdR 210/2009 fin.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/127 |
Stanovisko Výboru regionů „Návrh nařízení o Evropském sociálním fondu“
2012/C 225/09
VÝBOR REGIONŮ
— |
je potěšen možností konstatovat, že Evropský sociální fond (ESF) si zachovává své charakteristické rysy strukturálního fondu a nadále zůstává solidně zavedenou složkou politiky soudržnosti EU, spíše než aby byl přeměněn na odvětvovou politiku; |
— |
má obavy, zda bude toto mírné navýšení rozpočtu ESF stačit na podporu ambiciózních cílů, jež mu jsou určeny; |
— |
žádá, aby byl ihned vyhledán nejvhodnější právní základ odlišný od ESF, který by řešil problém potravinové pomoci nejchudším; |
— |
obává se, že zařazením ESF do osnovy strategie Evropa 2020 se omezuje úloha, již musí fond zastávat v rámci politiky soudržnosti podle Smlouvy (viz venkovské oblasti, oblasti postižené průmyslovými přeměnami, ostrovní, přeshraniční a horské regiony); |
— |
lituje, že návrh nezmiňuje podporu flexibility kombinované se zabezpečením (flexikurita) na trhu práce, kterému se věnuje jeden z integrovaných hlavních směrů (sedmý) strategie Evropa 2020; |
— |
oceňuje, že se ukládá každému členskému státu, aby přinejmenším 20 % celkových zdrojů ESF bylo přiděleno na realizaci tematického cíle „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“; |
— |
podporuje úsilí o tematické soustředění, ale nesouhlasí s metodou a postupem, které Komise pro sledování tohoto záměru zvolila a dal by přednost pružnějšímu přístupu; |
— |
se zklamáním konstatuje, že ustanovení článku 6 návrhu nařízení týkající se zapojení partnerů stejně jako devátý odstavec odůvodnění naprosto postrádají odkaz na územní orgány a omezují se na uvedení sociálních partnerů a nevládních organizací; |
— |
vyjadřuje podivení nad tím, že návrh Komise neupravuje na rozdíl od platného nařízení meziregionální spolupráci, jež by doplňovala spolupráci nadnárodní; |
— |
vítá prohlášení, že k provádění strategie Evropa 2020 je nezbytná „mobilizace zúčastněných stran na regionální a místní úrovni“, i možnost využít k dosažení tohoto cíle územní pakty, podpořil by však jejich širší využívání. |
Zpravodaj |
Konstantinos SIMITSIS (EL/SES), starosta města Kavala |
Odkaz |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 COM(2011) 607 final – 2011/0268 (COD) |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
A. Všeobecné připomínky
1. |
je potěšen možností konstatovat, že Evropský sociální fond (ESF), jenž představuje nenahraditelný nástroj pro podporu zaměstnanosti, sociálního začleňování a boje proti chudobě, si zachovává své charakteristické rysy strukturálního fondu a nadále zůstává solidně zavedenou složkou politiky soudržnosti EU, spíše než aby byl přeměněn na odvětvovou politiku, a to dokonce déle než do roku 2013; |
2. |
oceňuje zachování, reorganizaci a rozšíření základních tematických cílů pro zásahy ESF, jež jsou uspořádány do čtyř kategorií, přičemž každou z nich provází výrazný počet investičních priorit; |
3. |
obzvláště vítá, že v době, kdy se sociální ochrana jeví naprosto nezbytná, v době zesilující ostré hospodářské krize, jež dopadá na mnoho evropských občanů, se do popředí dostávají „sociální začleňování a boj proti chudobě“, které se staly základním tematickým cílem zásahů ESF; |
4. |
vítá návrh na skromné zvýšení rozpočtových prostředků ESF, které tak dosáhnou 84 miliard eur a budou představovat 25 % celkového rozpočtu politiky soudržnosti pro programové období 2014–2020 oproti 75 miliardám eur a 23 % podílu pro stávající programové období; |
5. |
nicméně má i nadále obavy, zda bude toto mírné navýšení rozpočtu ESF stačit na podporu ambiciózních cílů, jež mu jsou určeny; tím spíše, že jde o slabší navýšení, než se zdá, neboť minimální příděl těchto zdrojů zahrnuje 2,5 miliardy eur na potravinovou pomoc pro nejchudší osoby, které se přesouvají z rozpočtu společné zemědělské politiky do rozpočtu ESF; |
6. |
vyjadřuje pochybnosti, zda potravinová pomoc pro nejchudší, což je nástroj, který VR v zásadě rozhodně podporuje, spadá mezi cíle stanovené v odpovídajícím článku 162 SFEU. Dále poznamenává, že potravinová pomoc pro nejchudší není zmíněna ve vlastním textu návrhu nařízení o ESF a není uvedena mezi oblastmi jeho působnosti (zejména v článku 3 o rozsahu pomoci). Žádá proto, aby byl ihned vyhledán nejvhodnější právní základ odlišný od ESF, který by řešil problém potravinové pomoci nejchudším; |
7. |
klade si otázku, zda by nebylo vhodné v této době, kdy hospodářská krize dopadá na Evropu nejsilněji a způsobuje dramatické sociální dopady, definovat ambicióznější vize vzhledem k prostředkům celkově vyčleněným na politiku soudržnosti a na ESF zvlášť; |
8. |
je zklamán, že Komise si opět netroufla přijmout postoje zastávané Výborem v souvislosti s použitím i jiných kritérií než jen HDP, která by za účelem vyhodnocení dosažených pokroků zohledňovala rovněž hospodářské, sociální a environmentální parametry; |
9. |
vyzývá Komisi a další věcně příslušné orgány Unie ke zvýšení úsilí, aby bylo možné využít nejnovějších statistických údajů – za období 2009–2011 pro členské státy a 2008–2010 v případě regionů namísto 2007–2009 v prvním a 2006–2008 ve druhém případě –, aby bylo možné co nejpřesněji časově vymezit zvláště nepříznivou hospodářskou situaci a aby ESF mohl dostát zvýšeným nárokům, jež tato situace vytváří. Za účelem zachování rovných podmínek žádá, aby metodologie pro přidělování zdrojů zaručovala ve všech případech, že regiony usilující nadále o splnění konvergenčního cíle budou mít právo na vyšší financování než kategorie přechodových regionů; |
10. |
je proti jakýmkoli snahám o zavedení makroekonomické podmíněnosti, tím méně pro ESF, neboť jejich naplněním by regionální orgány a podle poslední analýzy i příjemci těchto fondů, jimiž jsou podle čl. 2 odst. 3 návrhu nařízení „lidé, včetně znevýhodněných skupin, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s zdravotním postižením, migranti, národnostní menšiny, marginalizovaná společenství a lidé, kteří čelí sociálnímu vyloučení,“ i podniky byli „potrestáni“ za případná zpoždění ústředních vlád při prosazování reforem, jež se vlády zavázaly provést v rámci národních programů reforem; |
11. |
obává se problémů s porušením zásad subsidiarity a proporcionality, které by mohly v důsledku některých bodů návrhu Komise vyvstat, jako například problémů souvisejících s tematickým zaměřením, které snižují možnosti přizpůsobení zásahu ESF specifickým potřebám a zvláštnostem každého regionu; |
12. |
připomíná, že Komise je podle Smluv povinna respektovat zásadu subsidiarity, o niž se Výbor obzvláště zajímá; článek 2 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality dále stanoví, že konzultace, jež provázejí přijímání legislativního aktu, musí vždy „přihlížet k regionálnímu a místnímu rozměru zamýšlené činnosti“. Dále článek 5 téhož protokolu stanoví zvláštní požadavky ohledně povinnosti Komise dostatečně odůvodnit své návrhy. Projednávaný návrh se svým omezením na rutinní zmiňování účinnosti, jakou musí vykazovat zásahy ESF, navíc tak obecně a neurčitě, tyto požadavky sotva splňuje; |
13. |
připomíná, že zamýšlená povinná ustanovení o minimálních podílech, míře přidělení, omezení tematického soustředění a nadnárodní spolupráce hrozí nebezpečím, že Komise vymění svou úlohu strategického partnera a poradce za roli kontrolora, jehož úkol se omezí na ověřování a osvědčování toho, zda plány členských států a regionů jsou v souladu s kritérii, která – stanovená na evropské úrovni – mohou být velmi vzdálena jejich potřebám; |
14. |
souhlasí s tím, aby byla vytvořena nová kategorie přechodných regionů, jejichž HDP je mezi 75–90 % průměru Unie, ale též s tím, aby bylo právo čerpat z ESF zaručeno všem regionům včetně těch, jež se navzdory skutečnosti, že nevykazují podle statistických průměrů žádné zpoždění rozvoje, velmi často potýkají s problémy sociální soudržnosti, protože jsou v nich oblasti chudoby a nízké míry rozvoje; |
15. |
v každém případě se domnívá, že nový způsob klasifikace regionů nesmí vyústit v prudký pokles částky pomoci, jakou dostávaly během stávajícího programového období, a žádá o stanovení kontrolního mechanismu, který by zamezil tomu, aby částky, jež jim budou přiděleny, byly v období 2014–2020 o dvě třetiny nižší oproti období 2007–2013; |
16. |
vítá iniciativu stanovující odstupňované podíly účasti ESF, avšak požaduje, aby byly stanoveny nižší podíly, jež by byly přiměřenější a poskytovaly členským státům a regionům nezbytnou flexibilitu při plánování, jež je třeba stanovit co možná nejblíže úrovni místních potenciálních možností a problémů; |
17. |
zastává názor, že minimální podíly účasti ESF podle kategorie regionu musí být pouze orientační, díky čemuž by je bylo možné uzpůsobit pro každý region, jakmile bude vyjednána smlouva o partnerství; |
18. |
považuje za kladný prvek, že EU se bude nadále snažit o koordinaci a provázanost činnosti svých různých strukturálních fondů, a zejména o silnější komplementaritu zásahů EFRR a ESF v rámci politiky soudržnosti a strategie Evropa 2020, neboť tento přístup může vytvořit důležité synergie; |
19. |
na jedné straně schvaluje snahu o podporu přidružení sociálních partnerů a nevládních organizací k plánování a realizaci ESF; |
20. |
na druhou stranu však upozorňuje na všudypřítomnou nedůvěru Komise k místním a regionálním orgánům, které jsou – a musí zůstat – zásadními činiteli při sestavování a provádění operačních programů, a proti této nedůvěře se ohrazuje; |
B. Poslání a rozsah pomoci ESF
21. |
souhlasí s řídící zásadou, jíž je spojit úkoly a zásahy ESF se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a trvalý růst podporující začlenění; |
22. |
nicméně dává najevo své obavy a konstatuje, že zařazením ESF do osnovy strategie Evropa 2020 se omezuje úloha, již musí fond zastávat v rámci politiky soudržnosti podle Smlouvy; konkrétněji jde o podporu co možná nejsoudržnějších a nejpropojenějších programových linií s patřičnou pozorností k územnímu rozměru; |
23. |
domnívá se, že hlavním posláním ESF – v souvislosti s navázáním ESF na cíle strategie Evropa 2020 –je snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, které zmiňuje článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (venkovské oblasti, oblasti postižené průmyslovými přeměnami, nejsevernější regiony s velmi nízkou mírou zalidnění či ostrovní, přeshraniční a horské regiony). VR opakuje své obavy, že ESF, hlavní páka politiky soudržnosti, bude deklasován na nástroj určený pouze k tomu, aby sloužil strategii Evropa 2020; |
24. |
lituje rovněž, že při navazování ESF na cíle strategie Evropa 2020 nebyly řádně zohledněny specifické a výjimečné podmínky nejvzdálenějších regionů uznané článkem 349 SFEU; |
25. |
těší jej celkový a koherentní přístup, s nímž se Komise rozhodla strukturovat rozsah pomoci ESF, který by měl poskytovat přímou podporu čtyřem tematickým cílům a nepřímou podporu čtyřem dalším z celkového počtu 11 cílů vymezených v článku 9 obecného nařízení týkajícího se fondů společného strategického rámce pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a souhlasí s tímto přístupem. Takto zvolené tematické cíle jsou dále strukturovány na 18 investičních priorit; |
26. |
zdůrazňuje, že tímto způsobem bude ESF nadále zastávat zásadní úlohu, kterou mu svěřuje Smlouva a jíž je „zlepšovat možnosti zaměstnávání pracovníků“, a bude schopný reagovat na sociální potřeby vyplývající z výjimečně nepříznivé hospodářské situace díky „podpoře sociálního začleňování a boji proti chudobě“, které byly z investiční priority povýšeny na úroveň specifického tematického cíle; |
27. |
lituje, že návrh nezmiňuje podporu flexibility kombinované se zabezpečením (flexikurita) na trhu práce, kterému se věnuje jeden z integrovaných hlavních směrů (sedmý) strategie Evropa 2020; |
28. |
je potěšen, že ve fázi, kdy se projevuje tendence uzavírat v těchto odvětvích smlouvy o veřejných investicích, ESF přináší zvláštní podporu vzdělávání, výzkumu a technologickému rozvoji, a souhlasí s tím, že ESF by měl být otevřen investicím do hmotného kapitálu souvisejícím s cíli ESF, např. do vzdělávací infrastruktury; |
29. |
žádá, aby nařízení o ESF obsahovalo odkaz na oblasti s přírodním a demografickým znevýhodněním, podobně jako je tomu v článku 10 návrhu nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj; |
30. |
vzhledem k mohutným demografickým změnám, k nimž dochází v mnoha členských státech a které vyžadují rozsáhlé přizpůsobení vzdělávacích struktur, považuje za nezbytné řešit tuto problematiku v rámci investičních priorit. Předpokládá, že v souvislosti s demografickými změnami by v čl. 3 odst. 1 písm. b) bod iii) mohly být podpořeny i investice do zajištění udržitelných vzdělávacích struktur, včetně potřeby kvalifikovaných pracovníků; |
31. |
má obzvláště radost z možnosti konstatovat, že několik oblastí pomoci, které tvoří investiční priority, úzce souvisí s pravomocemi místních a regionálních orgánů, a pomohou jim tedy při plnění jejich úlohy. Tato situace současně přiznává naléhavou povahu potřebě přiznat těmto orgánům rozhodující místo při přípravě a plnění souvisejících operačních programů; |
32. |
vyzývá Komisi, aby pokročila v oblasti vyjasnění obsahu určitých investičních priorit, které se vyznačují nejasným obsahem, a zdůraznila jiné, včetně vytvoření nových, pokud je to třeba, například co se týče podpory územního rozměru zásahů ESF; |
C. Provázanost a tematické zaměření
33. |
vítá povinnost uloženou členským státům, aby zajistily koherenci svých strategií a svých činností, jak je definují jejich operační programy týkající se výzev uvedených v národních programech reforem; cílem je, aby přispívaly také k uskutečnění základních cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, vzdělání a snížení chudoby, protože zdravé makroekonomické prostředí je nepostradatelné, má-li politika soudržnosti dosáhnout optimálních výsledků; |
34. |
upozorňuje znovu na situaci, kdy navržená formulace („musí zajistit, aby strategie a činnosti vymezené v operačních programech byly provázány a na řešení problémů vymezených v národních programech reforem“, zatímco platné nařízení žádá, aby přispěly) potvrzuje nebezpečí, že ESF přestane být hlavní hybnou silou politiky soudržnosti a bude mu přidělena omezená úloha nástroje užívaného výlučně pro strategii Evropa 2020 (viz odstavce 21–24 výše); |
35. |
oceňuje ustanovení, které v kontextu úsilí vyvinutého k soustředění financování ukládá každému členskému státu, aby přinejmenším 20 % celkových zdrojů ESF bylo přiděleno na realizaci tematického cíle „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“; |
36. |
klade si otázku, zda se projeví jako účinný minimální podíl 20 %, který se určuje pro tento cíl s celkovým rozpočtem 16,8 miliardy na celé období, vzhledem k tomu, že Komise sama ve svém návrhu připouští, že chudoba a sociální vyloučení ohrožuje přibližně čtvrtinu Evropanů, tedy více než 113 milionů lidí; |
37. |
podporuje úsilí o tematické soustředění, ale nesouhlasí s metodou a postupem, které Komise pro sledování tohoto záměru zvolila v čl. 4 odst. 3 návrhu nařízení o ESF. Vytyčuje povinnost soustředit rozpočtové částky disponibilní v každém operačním programu maximálně na čtyři z osmnácti celkově možných priorit a předepisuje k této koncentraci velmi vysoké procentní podíly sahající podle kategorie, do které se řadí dotčené regiony, od 80 do 60 %, čímž se dostává do rozporu se zásadami subsidiarity a proporcionality, protože toto ustanovení nezaručuje pokrytí potřeb a priorit každého z nich; |
38. |
upřednostňuje pro koncentraci financování postup, který by jednak používal procentní podíly nižší, než jsou ty navrhované Komisí pro koncentraci částek disponibilních v každém operačním programu, jednak by přikládal pouze indikativní význam počtu čtyř investičních priorit, který by představoval evropskou prahovou hodnotu a mohl by být zvýšen na šest priorit v průběhu projednávání operačních programů tak, aby se prostředky mohly zaměřit na potřeby a priority každého regionu a odpovídajícím způsobem je pokrýt; |
D. Opatření v oblasti monitorování a hodnocení
39. |
vyjadřuje zásadní souhlas s přijetím systému společných ukazatelů realizace a výsledků programů. Započíná tak dlouho očekávané úsilí o harmonizaci pravidel hodnocení výsledků a zásahů ESF v evropském měřítku, významnou měrou přispěje ke spolehlivosti, kvalitě a viditelnosti monitorovacích postupů; |
40. |
je však přesvědčen, že v této rané fázi harmonizace ukazatelů výkonu programů, kdy mezi jinými prvky jsou Komisí navrhované společné ukazatele dosud nevyzkoušené, za situace, kdy dopad opatření financovaných ESF se obtížněji měří, než je tomu u jiných zásahů, by měly mít tyto ukazatele pouze indikativní význam a nebýt závazné; především by neměly být spojovány s „výkonnostní podmíněností“; |
41. |
domnívá se naopak, že je možné prosadit nutné zlepšení spolehlivosti, kvality a viditelnosti monitorovacích postupů tím, že by orgány na státní a nižší úrovni měly možnost vyjednat a stanovit mezi sebou „vnitřní specifické ukazatele výsledků programu“, jež by musely celkově nebo částečně vycházet ze společných ukazatelů výkonů a výsledků navržených Komisí, přičemž by jejich přijetí muselo probíhat s nutnou pružností; |
Ε. Zapojení partnerů
42. |
se zklamáním konstatuje, že ustanovení článku 6 návrhu nařízení týkající se zapojení partnerů stejně jako devátý odstavec odůvodnění naprosto postrádají odkaz na územní orgány a omezují se na uvedení sociálních partnerů a nevládních organizací, což svědčí o nedůvěře vůči místním a regionálním orgánům, jak bylo uvedeno výše; |
43. |
pokud se jedná o partnerství, považuje za nesprávné podřizovat místní a regionální orgány socioekonomickým partnerům, a to vzhledem k jejich úloze představitele obecných zájmů společenství, jež zastupují při společném řízení a spolufinancování (s přihlédnutím k institucionálnímu rámci jednotlivých členských států) projektů v rámci politiky soudržnosti; |
44. |
lituje, že toto ustanovení výslovně nezmiňuje všechny partnery uvedené v článku 5 návrhu nařízení o společných ustanoveních týkajících se strukturálních fondů. Tento článek 5 totiž uznává příslušné místní a regionální orgány jako přednostní partnery státních orgánů při provádění programů strukturálních fondů EU, tedy i ESF, po boku sociálních partnerů a nevládních organizací. Tento chybějící odkaz tedy musí být doplněn; |
45. |
vítá, že předložené nařízení stimuluje účast sociálních partnerů a nevládních organizací tím, že jim zaručuje poskytnutí odpovídající částky z prostředků ESF na činnosti zaměřené na rozvoj kapacit k plánování a realizaci programů; |
46. |
doporučuje nicméně, aby také místní orgány menšího rozsahu, jako jsou malé venkovské obce, byly podněcovány k účasti a spolupráci na činnostech ESF formou vhodných činností zaměřených na rozvoj jejich kapacit, ale také podporou zakládání sítí místních orgánů, ve kterých by si mohly na úrovni EU vyměňovat zkušenosti týkající se záležitostí společného zájmu, jako je nezaměstnanost mládeže, stárnutí obyvatelstva, začleňování Romů atd.; |
F. Podpora rovných příležitostí a nediskriminace
47. |
schvaluje ustanovení, která dokládají zvýšení úsilí o vyloučení jakýchkoliv diskriminačních prvků uvedených v článku 19 Smlouvy o fungování Evropské Unie a jimiž návrh nařízení o ESF podporuje rovnost mezi muži a ženami a rovnost příležitostí pro všechny, včetně přístupu pro osoby se zdravotním postižením, prostřednictvím prosazení zásady zákazu diskriminace. Zvláště příznivá je skutečnost dokládající pokrok dosažený v tomto směru, totiž že text se již na rozdíl od platného nařízení nespokojuje s tím, že by členským státům ukládal, „aby operační programy obsahovaly popis způsobu, jakým je … podporována rovnost žen a mužů a rovnost příležitostí“, ale ukládá jim povinnost „podporovat rovnost žen a mužů prostřednictvím zohledňování rovnosti pohlaví“ a „podporovat rovné příležitosti pro všechny“; |
G. Sociální inovace a nadnárodní spolupráce
48. |
kladně hodnotí podporu sociální inovace, v zájmu jejíhož prosazení již podnikl významné iniciativy, jako bylo Fórum o sociální inovaci v květnu 2011, domnívá se však, že by bylo vhodné výslovně zmínit místní a regionální orgány, jimž by měla být poskytnuta možnost podílet se spolu s členskými státy na stanovení témat navrhovaných v oblasti sociální inovace; |
49. |
souhlasí s tím, že je třeba uskutečňovat a podporovat nadnárodní spolupráci, aby se posílilo vzájemné učení, a tím se zvyšovala účinnost politik podporovaných z ESF; |
50. |
vyjadřuje podivení nad tím, že návrh Komise neupravuje na rozdíl od platného nařízení meziregionální spolupráci, jež by doplňovala spolupráci nadnárodní, a to tím spíše, že od ukončení iniciativy EQUAL (2000–2006) mezi určitými členskými státy meziregionální spolupráce velmi oslabila, ba i téměř zanikla; |
51. |
jako nadbytečné odmítá restriktivní ustanovení, podle něhož si členské státy mohou zvolit téma nadnárodní spolupráce ze seznamu navrženého Komisí a přijatého výborem ESF, a požaduje proto jeho zrušení; |
H. Zvláštní ustanovení pro území se zvláštní charakteristikou
52. |
vítá zejména podporu, která má být poskytována strategiím pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit, územním paktům a místním iniciativám na podporu zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování a integrovaným územním investicím, čímž se otevírají potřebné možnosti zohlednění územních specifik, a žádá, aby tato ustanovení byla rozšířena na ostatní strukturální fondy a další oblasti působení; |
53. |
vítá prohlášení, že k provádění strategie Evropa 2020 je nezbytná „mobilizace zúčastněných stran na regionální a místní úrovni“, i možnost využít k dosažení tohoto cíle územní pakty; |
54. |
připomíná při této příležitosti svá předchozí vyjádření ve prospěch širšího využívání územních paktů při uskutečňování strategie Evropa 2020 i v rámci politiky soudržnosti s ohledem na to, že nabízejí možnost formálně zakotvit dohody o partnerství na úrovni „nižší“, než je tomu u smluv o partnerství; |
55. |
souhlasně vítá mínění, že je potřebné, aby ESF doplnil zásahy EFRR a podporoval strategie pro udržitelný rozvoj měst. Pro četné místní orgány bylo často obtížné, ba i nemožné, aby financovaly integrované činnosti městského rozvoje kombinováním zdrojů z těchto dvou fondů, protože používaly velmi odlišná administrativní pravidla, nestejné řídící orgány a neharmonizované časové termíny; |
56. |
nicméně žádá, aby toto opatření bylo rozšířeno rovněž na strategie integrovaného rozvoje venkova. Kombinované financování z ESF a EFRR by bylo velmi užitečné při řešení problémů extrémní chudoby ve venkovských oblastech, například v souvislosti s romskými osadami ve střední a východní Evropě; |
I. Zjednodušení a inovující finanční nástroje
57. |
kladně hodnotí zjednodušující opatření navržená Komisí, konkrétně omezení počtu pravidel způsobilosti, které by mělo usnadnit přístup oprávněných subjektů a akcí menšího rozsahu k financování z ESF, možnost, aby pro zásahy ESF byly způsobilé věcné příspěvky, širší využívání celkových grantů, zjednodušené možnosti v oblasti nákladů a paušálních částek včetně zavedení povinnosti užívat je při iniciativách menšího rozsahu do výše 50 000 EUR. Tato opatření společně s těmi, jež jsou navrhována v rámci přezkoumání finančního nařízení EU, skutečně zmírní oprávněným subjektům a řídícím orgánům administrativní zátěž. Jsou zvláště vítaná v případě četných drobných zásahů v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, kde se jedná o investice spíše nehmotné než hmotné. V současné situaci může být administrativní zátěž plynoucí z těchto zásahů natolik nepřiměřená, že převažuje nad výhodami, které by územní orgány mohly mít z jejich využití, a odrazuje je od podávání žádostí o projekty v rámci ESF; |
58. |
nicméně je přesvědčen, že existuje prostor pro další zjednodušení, budou-li přijata další opatření, jako jsou ta, jež byla projednávána skupinou výboru ESF vytvořenou ad hoc pro řešení jeho budoucího vývoje. Mezi jinými příklady je možné citovat návrh na přizpůsobení pravidel spolufinancování určitým prioritním osám, především u projektů menšího rozsahu, nebo zavedení účinnějšího systému poskytování prostředků se systematičtějším využitím předběžného financování; |
59. |
podporuje inovující finanční opatření navrhovaná pro projekty ESF, jako jsou programy sdílení rizika, kapitálové a dluhové nástroje, záruční fondy, podílové fondy a úvěrové fondy, stejně jako výslovnou zmínku o „politických zárukách“, určených ke zlepšení přístupu veřejných a soukromých subjektů na celostátní i regionální úrovni na kapitálové trhy; |
60. |
žádá Komisi, aby k této sadě nástrojů přidala obnovitelné úvěrové fondy pro poskytování mikroúvěrů, „sociální dluhopisy“, zcela nový nástroj, o němž se diskutovalo na fóru zasvěceném sociální inovaci, a „občanské dluhopisy“, jež byly navrženy při vypracování návrhu stanoviska k přezkoumání rozpočtu EU a novému víceletému finančnímu rámci pro léta po roce 2013. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Body odůvodnění (odstavec 9)
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Viz výše uvedené odstavce 42 a 43 politických doporučení.
Pozměňovací návrh 2
Článek 1
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví poslání Evropského sociálního fondu (ESF), rozsah jeho pomoci, zvláštní ustanovení a druhy výdajů způsobilých pro poskytnutí pomoci. |
Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví Evropského sociálního fondu (ESF), rozsah jeho pomoci, zvláštní ustanovení a druhy výdajů způsobilých pro poskytnutí pomoci. |
Odůvodnění
Pokud jde o poslání ESF, rozhodující jsou v tomto směru texty Smluv (viz článek 162 a články 174–175 Smlouvy o fungování Evropské unie). Navrhuje se tedy obnovit znění platného nařízení (nařízení č. 1081/2006). Znění návrhu nařízení rovněž plně odpovídá znění Smlouvy: Článek 177 SFEU totiž stanoví, že „Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů formou nařízení úlohu, přednostní cíle a organizaci strukturálních fondů, které mohou zahrnovat sdružování fondů“. (1)
Pozměňovací návrh 3
Článek 2
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 2 Poslání 1. ESF musí podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti a kvality pracovních míst, geografickou a profesní mobilitu pracovníků, usnadňovat jejich přizpůsobování se změnám, přispívat k vysoké úrovni vzdělávání a odborné přípravy, podporovat rovnost mužů a žen, rovné příležitosti a nediskriminaci, zlepšovat sociální začleňování a bojovat proti chudobě, a tím přispívat k plnění priorit Evropské unie, pokud jde o posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. 2. Za tímto účelem podporuje členské státy při dosahování priorit a hlavních cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. ESF musí podporovat tvorbu a provádění politik a činností s přihlédnutím k integrovaným hlavním směrům hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států a k doporučením Rady k národním programům reforem. 3. Z ESF by měli mít prospěch lidé, včetně znevýhodněných skupin, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s zdravotním postižením, migranti, národnostní menšiny, marginalizovaná společenství a lidé, kteří čelí sociálnímu vyloučení. ESF musí rovněž podporovat podniky, systémy a struktury, aby se snáze přizpůsobily novým problémům a aby se podpořila řádná správa a provádění reforem, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních politik. |
Článek 2 1. ESF musí podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti a kvality pracovních míst, geografickou a profesní mobilitu pracovníků, usnadňovat jejich přizpůsobování se změnám, přispívat k vysoké úrovni vzdělávání a odborné přípravy, podporovat rovnost mužů a žen, rovné příležitosti a nediskriminaci, zlepšovat sociální začleňování a bojovat proti chudobě, a tím přispívat k plnění priorit Evropské unie, pokud jde o posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. 2. Za tímto účelem podporuje členské státy při dosahování priorit a hlavních cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. ESF musí podporovat tvorbu a provádění politik a činností s přihlédnutím k integrovaným hlavním směrům hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států a k doporučením Rady k národním programům reforem. 3. Z ESF by měli mít prospěch lidé, včetně znevýhodněných skupin, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s zdravotním postižením, migranti, menšiny, marginalizovaná společenství a lidé, kteří čelí sociálnímu vyloučení. ESF musí rovněž podporovat podniky, systémy a struktury, aby se snáze přizpůsobily novým problémům a aby se podpořila řádná správa a provádění reforem, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních politik. |
Odůvodnění
1. |
Pokud jde o název článku, viz výše poznámku týkající se článku 1. |
2. |
Za účelem zdůraznění územní dimenze vlastní politice soudržnosti a nastavení správného vztahu mezi regionálními problémy a nerovnostmi a strategií Evropa 2020 se navrhuje vložit „mimo jiné“, čímž by se snížila závaznost hlavních směrů a doporučení pro OP ESF. |
3. |
Je překvapivé, že mezi těmi, kdo by měli mít prospěch z ESF, se uvádějí „národnostní menšiny“. Tato zmínka a rozlišení, které znamená, mohou vyvolat závažné problémy z hlediska mezinárodního práva a vnitřního práva několika členských států. |
Pozměňovací návrh 4
Článek 3
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 3 Rozsah pomoci 1. Podle tematických cílů uvedených níže a v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. […] podporuje ESF tyto investiční priority:
2. Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. […], a to zejména prostřednictvím:
|
Článek 3 Rozsah pomoci 1. Podle tematických cílů uvedených níže a v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. […] podporuje ESF tyto investiční priority:
2. Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. […], a to zejména prostřednictvím:
|
Odůvodnění
Tyto pozměňovací návrhy odkazují k oblastem zmiňovaným články 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jejich smyslem je také vyjasnění a zlepšení jinak efektivního ustanovení a rovněž propagace a posílení územních paktů jako nástroje.
Pozměňovací návrh 5
Článek 4
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||
Článek 4 Provázanost a tematické zaměření 1. Členské státy musí zajistit, aby strategie a činnosti vymezené v operačních programech byly provázány a zaměřeny na řešení problémů vymezených v národních programech reforem a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, aby přispěly k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání a zmírňování chudoby. 2. Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě musí být přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“ stanovený v čl. 9 odst. 9 nařízení (EU) č. […]. 3. Členské státy musí usilovat o tematické zaměření na základě těchto podmínek:
|
Článek 4 Provázanost a tematické zaměření 1. Členské státy musí zajistit, aby strategie a činnosti vymezené v operačních programech byly provázány a řešení problémů vymezených v národních programech reforem a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, aby přispěly k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání a zmírňování chudoby. 2. Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě musí být přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“ stanovený v čl. 9 odst. 9 nařízení (EU) č. […]. 3. Členské státy musí usilovat o tematické zaměření na základě těchto podmínek:
|
Odůvodnění
Viz výše uvedené odstavce 37 a 38 politických doporučení.
Pozměňovací návrh 6
Článek 5
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 5 Ukazatele 1. Společné ukazatele stanovené v příloze tohoto nařízení a zvláštní ukazatele pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 24 odst. 3 a čl. 87 odst. 2 písm. b) bodem ii) nařízení (EU) č. […]. Všechny ukazatele musí být vyjádřeny v absolutních číslech. Společné ukazatele pro výstupy a zvláštní ukazatele pro výstupy jednotlivých programů se týkají částečně nebo plně provedených operací. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, stanoví se souhrnné kvantifikované cílové hodnoty pro rok 2022. Ukazatele výchozího stavu se nastaví na nulu. Společné ukazatele pro výsledky a zvláštní ukazatele pro výsledky jednotlivých programů se týkají prioritních os nebo dílčích priorit stanovených v rámci prioritní osy. Ukazatele výchozího stavu použijí nejnovější dostupné údaje. Souhrnné kvantifikované cílové hodnoty se stanoví pro rok 2022. 2. Řídící orgán předloží elektronicky strukturované údaje pro každou investiční prioritu ve stejnou dobu jako výroční zprávy o provádění. Tyto údaje se týkají kategorizace a ukazatelů pro výstupy a výsledky. |
Článek 5 Ukazatele
2.
|
Odůvodnění
Navrhujeme výrazně pozměnit článek 5 na základě argumentů předložených v odstavcích 39–41 politických doporučení.
Pozměňovací návrh 7
Článek 6
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 6 Zapojení partnerů 1. Zapojení sociálních partnerů a ostatních zúčastněných stran, zejména nevládních organizací, do provádění operačních programů, jak je uvedeno v článku 5 nařízení (EU) č. […], může mít formu globálních grantů podle definice v čl. 112 odst. 7 nařízení (EU) č. […]. V takovém případě musí být v operačním programu označena ta část programu, které se globální grant týká, včetně příslušného orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy. 2. Aby se podpořila přiměřená účast sociálních partnerů na činnostech podporovaných ESF, musí řídící orgány operačního programu v regionu podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. […] nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistit, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit, a sice formou odborné přípravy, opatření na vytváření sítí a posílení sociálního dialogu, a na činnosti prováděné sociálními partnery společně. 3. Aby se podpořila přiměřená účast nevládních organizací na činnostech podporovaných ESF a jejich přístup k nim, zejména v oblastech sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, musí řídící orgány operačního programu v regionu podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. […] nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistit, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit pro nevládní organizace. |
Článek 6 Zapojení partnerů 1. Zapojení sociálních partnerů a ostatních zúčastněných stran, zejména nevládních organizací, do provádění operačních programů, jak je uvedeno v článku 5 nařízení (EU) č. […], může mít formu globálních grantů podle definice v čl. 112 odst. 7 nařízení (EU) č. […]. V takovém případě musí být v operačním programu označena ta část programu, které se globální grant týká, včetně příslušného orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy. 2. Aby se podpořila přiměřená účast sociálních partnerů na činnostech podporovaných ESF, musí řídící orgány operačního programu v regionu podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. […] nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistit, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit, a sice formou odborné přípravy, opatření na vytváření sítí a posílení sociálního dialogu, a na činnosti prováděné sociálními partnery společně. 3. Aby se podpořila přiměřená účast nevládních organizací na činnostech podporovaných ESF a jejich přístup k nim, zejména v oblastech sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, musí řídící orgány operačního programu v regionu podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. […] nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistit, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit pro nevládní organizace.
|
Odůvodnění
Viz výše uvedené odstavce 42–46 politických doporučení.
Pozměňovací návrh 8
Článek 9
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 9 Sociální inovace 1. ESF musí podporovat sociální inovace ve všech oblastech spadajících do působnosti ESF podle definice v článku 3 tohoto nařízení, zejména s cílem zkoušet inovativní řešení, která vyžadují sociální potřeby, a rozšiřovat je. 2. Členské státy musí určit témata pro sociální inovace, která odpovídají konkrétním potřebám v jejich operačních programech. 3. Komise musí usnadnit vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením osvědčených postupů a metodologií. |
Článek 9 Sociální inovace 1. ESF musí podporovat sociální inovace ve všech oblastech spadajících do působnosti ESF podle definice v článku 3 tohoto nařízení, zejména s cílem zkoušet inovativní řešení, která vyžadují sociální potřeby, a rozšiřovat je. 2. Členské státy musí určit témata pro sociální inovace . 3. Komise musí usnadnit vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením osvědčených postupů a metodologií. |
Odůvodnění
1. |
Viz výše uvedený odstavec 48 politických doporučení. |
2. |
Jedná se o odkaz na článek 8 návrhu nařízení o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace, k němuž VR zaujal samostatné stanovisko (CdR 335/2011, zpravodaj: pan Enrico Rossi (IT/SES), 3.5.2012). |
Pozměňovací návrh 9
Článek 10
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 10 Nadnárodní spolupráce 1. Členské státy musí podporovat nadnárodní spolupráci, aby propagovaly vzájemné učení, a tím zvyšovaly účinnost politik podporovaných z ESF. Nadnárodní spolupráce musí zahrnovat partnery alespoň ze dvou členských států. 2. Členské státy si mohou samy zvolit téma nadnárodní spolupráce ze seznamu navrženého Komisí a přijatého výborem ESF. 3. Komise musí usnadňovat nadnárodní spolupráci v případě témat uvedených v odstavci 2 prostřednictvím vzájemného učení a koordinovaných nebo společných činností. Komise jedná zejména na úrovni platformy EU, aby zjednodušila výměnu informací, vytváření kapacit a sítí a rovněž šíření příslušných výstupů. Kromě toho Komise vytvoří koordinovaný rámec provádění, včetně společných kritérií způsobilosti, typů a načasování činností a společných metodologických přístupů k monitorování a hodnocení, aby se nadnárodní spolupráce zjednodušila. |
Článek 10 adnárodní spolupráce 1. Členské státy musí podporovat nadnárodní spolupráci, aby propagovaly vzájemné učení, a tím zvyšovaly účinnost politik podporovaných z ESF. 2. Členské státy si mohou samy zvolit téma nadnárodní spolupráce ze seznamu navrženého Komisí a přijatého výborem ESF. 3. Komise musí usnadňovat nadnárodní spolupráci prostřednictvím vzájemného učení a koordinovaných nebo společných činností. Komise jedná zejména na úrovni platformy EU, aby zjednodušila výměnu informací, vytváření kapacit a sítí a rovněž šíření příslušných výstupů. Kromě toho Komise vytvoří koordinovaný rámec provádění, včetně společných kritérií způsobilosti a společných metodologických přístupů k monitorování a hodnocení, aby se nadnárodní spolupráce zjednodušila. . |
Odůvodnění
1. |
Viz výše uvedené odstavce 49–51 politických doporučení. |
2. |
Původní znění nezaručovalo soulad nadnárodní spolupráce v rámci ESF s nadnárodní spoluprací v ETC. |
3. |
Územní spolupráce spočívá na třech odlišných pilířích: přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. |
Pozměňovací návrh 10
Článek 12
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 12 Zvláštní ustanovení pro území se zvláštní charakteristikou 1. ESF může podporovat strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit podle článku 28 nařízení (EU) č. […], územní pakty a místní iniciativy na podporu zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování a rovněž integrované územní investice podle článku 99 nařízení (EU) č. […]. 2. Aby ESF doplnil zásahy EFRR podle článku 7 nařízení (EU) č. [o EFRR], může podporovat udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií vymezujících integrované činnosti pro řešení ekonomických a sociálních problémů a problémů souvisejících s životním prostředím, které jsou uvedeny ve smlouvě o partnerství. |
Článek 12 Zvláštní ustanovení pro území se zvláštní charakteristikou 1. ESF může podporovat strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit podle článku 28 nařízení (EU) č. […], územní pakty a místní iniciativy na podporu zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování a rovněž integrované územní investice podle článku 99 nařízení (EU) č. […]. 2. Aby ESF doplnil zásahy EFRR podle článku 7 nařízení (EU) č. [o EFRR], může podporovat udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií vymezujících integrované činnosti pro řešení ekonomických a sociálních problémů a problémů souvisejících s životním prostředím, které jsou uvedeny ve smlouvě o partnerství.
|
Odůvodnění
Viz výše uvedené odstavce 29 a 56 politických doporučení.
Pozměňovací návrh 11
Článek 14
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 14 Zjednodušené vykazování nákladů 1. Kromě metod uvedených v článku 57 nařízení (EU) č. […] může Komise uhradit náklady zaplacené členskými státy na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek podle definice Komise. Částky vypočítané na tomto základě se považují za veřejnou podporu zaplacenou příjemci a za způsobilé výdaje pro účely použití nařízení (EU) č. […]. Za tímto účelem je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o druh zahrnutých operací, definice standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek a jejich maximální výše, které mohou být přizpůsobeny podle platných společně dohodnutých metod. Cílem finančního auditu je výlučně ověření toho, že byly splněny podmínky pro úhrady ze strany Komise na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek. Pokud se použijí tyto formy financování, mohou členské státy uplatnit své vlastní účetní postupy na podporu operací. Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. […] nepodléhají tyto účetní postupy a výsledné částky auditu ze strany auditního orgánu ani Komise. 2. V souladu s čl. 57 odst. 1 písm. d) a čl. 57 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. […] lze použít paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících nákladů na operaci. 3. Granty proplacené na základě způsobilých nákladů na operace, které byly stanoveny v rámci paušálního financování, standardních stupnic jednotkových nákladů a jednorázových částek podle čl. 57 odst. 1 nařízení (EU) č. […], lze vypočítat v jednotlivých případech odkazem na návrh rozpočtu předem schválený řídícím orgánem za předpokladu, že podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 100 000 EUR. 4. Granty, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 50 000 EUR, musí mít formu paušálních částek nebo standardních stupnic jednotkových nákladů, s výjimkou operací, které jsou podporovány v rámci režimu státní podpory. |
Článek 14 Zjednodušené vykazování nákladů 1. Kromě metod uvedených v článku 57 nařízení (EU) č. […] může Komise uhradit náklady zaplacené členskými státy na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek podle definice Komise. Částky vypočítané na tomto základě se považují za veřejnou podporu zaplacenou příjemci a za způsobilé výdaje pro účely použití nařízení (EU) č. […]. Za tímto účelem je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o druh zahrnutých operací, definice standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek a jejich maximální výše, které mohou být přizpůsobeny podle platných společně dohodnutých metod. Cílem finančního auditu je výlučně ověření toho, že byly splněny podmínky pro úhrady ze strany Komise na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek. Pokud se použijí tyto formy financování, mohou členské státy uplatnit své vlastní účetní postupy na podporu operací. Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. […] nepodléhají tyto účetní postupy a výsledné částky auditu ze strany auditního orgánu ani Komise. 2. V souladu s čl. 57 odst. 1 písm. d) a čl. 57 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. […] lze použít paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících nákladů na operaci. 3. Granty proplacené na základě způsobilých nákladů na operace, které byly stanoveny v rámci paušálního financování, standardních stupnic jednotkových nákladů a jednorázových částek podle čl. 57 odst. 1 nařízení (EU) č. […], lze vypočítat v jednotlivých případech odkazem na návrh rozpočtu předem schválený řídícím orgánem za předpokladu, že podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 100 000 EUR. 4. Granty, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 50 000 EUR, mít formu paušálních částek nebo standardních stupnic jednotkových nákladů, s výjimkou operací, které jsou podporovány v rámci režimu státní podpory.
|
Odůvodnění
1. |
Viz výše uvedený odstavec 57 politických doporučení. |
2. |
Účelem nové formulace je zajistit v přidělování prostředků z EFS nezbytnou pružnost. |
Pozměňovací návrh 12
Článek 15
Znění navrhované Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 15 Finanční nástroje 1. Podle článku 32 nařízení (EU) č. […] může ESF podporovat činnosti a politiky spadající do jeho působnosti prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou programy sdílení rizika, kapitálové a dluhové nástroje, záruční fondy, podílové fondy a úvěrové fondy. 2. ESF lze použít ke zlepšení přístupu na kapitálové trhy pro veřejné i soukromé subjekty na celostátní a regionální úrovni, které provádějí činnosti a politiky spadající do působnosti ESF a operační program prostřednictvím „politických záruk ESF“, a to pod podmínkou schválení ze strany Komise. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 pro vymezení zvláštních pravidel a podmínek pro žádosti členských států o politické záruky, včetně maximálních částek, které zejména zajistí, že jejich použití nepovede k nadměrnému zadlužování veřejných subjektů. Každou žádost Komise posoudí a schválí každou „politickou záruku ESF“, pokud spadá do působnosti operačního programu podle článku 87 nařízení (EU) č. […] a pokud je v souladu se stanovenými zvláštními pravidly a podmínkami. |
Článek 15 Finanční nástroje 1. Podle článku 32 nařízení (EU) č. […] může ESF podporovat činnosti a politiky spadající do jeho působnosti prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou programy sdílení rizika, kapitálové a dluhové nástroje, záruční fondy, podílové fondy a úvěrové fondy. 2. ESF lze použít ke zlepšení přístupu na kapitálové trhy pro veřejné i soukromé subjekty na celostátní a regionální úrovni, které provádějí činnosti a politiky spadající do působnosti ESF a operační program prostřednictvím „politických záruk ESF“, a to pod podmínkou schválení ze strany Komise. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 pro vymezení zvláštních pravidel a podmínek pro žádosti členských států o politické záruky, včetně maximálních částek, které zejména zajistí, že jejich použití nepovede k nadměrnému zadlužování veřejných subjektů. Každou žádost Komise posoudí a schválí každou „politickou záruku ESF“, pokud spadá do působnosti operačního programu podle článku 87 nařízení (EU) č. […] a pokud je v souladu se stanovenými zvláštními pravidly a podmínkami. |
Odůvodnění
Viz výše uvedený odstavec 60 politických doporučení.
V Bruselu dne 3. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Pozn. překladatele: Pozměňovací návrh se týká řeckých znění platného nařízení a návrhu nařízení; v prvním případě se hovoří o „úkolech“ (stejně jako v řeckém znění Smlouvy), v druhém případě o „poslání“. České znění Smlouvy uvádí slovo „úloha“, v platném nařízení se mluví o „úkolech“ a v návrhu nařízení o „poslání“ (řecky o „úkolech“ v množném čísle).
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/143 |
Stanovisko Výboru regionů „Návrh nařízení o Fondu soudržnosti“
2012/C 225/10
VÝBOR REGIONŮ
— |
konstatuje, že investice do infrastruktur, které byly vynaloženy v posledních letech s podporou Fondu soudržnosti, mají v evropském měřítku vysokou přidanou hodnotu. Tyto investice umožní zlepšit život občanů a poskytnout podnikům možnosti dalšího rozvoje; |
— |
vítá návrh Evropské komise, podle něhož by měly pro období 2014–2020 nadále zůstat vyčleněny značné finanční prostředky pro Fond soudržnosti, což umožní podporu plnění politických cílů Unie v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky z rozpočtu Unie; |
— |
domnívá se, že politika soudržnosti představuje a i nadále musí představovat výraz solidarity v rámci EU a účinný nástroj k dotvoření jednotného evropského trhu; |
— |
trvá na tom, že je zapotřebí prosazovat přístup striktně zaměřený na výsledky a lepší určování investičních priorit na místní a vnitrostátní úrovni; |
— |
domnívá se, že z Fondu soudržnosti by měly být financovány integrované projekty zaměřené na energetickou účinnost budov a bydlení obecně; |
— |
uznává, že je nutné investovat inteligentním způsobem do rozvoje infrastruktur na evropské úrovni; |
— |
zdůrazňuje, že regionální a místní orgány nesou odpovědnost za uskutečňování investic v oblasti dopravních infrastruktur a za zavádění sekundárních a terciárních spojů v rámci transevropských sítí. Měly by se proto aktivně podílet na přijímání rozhodnutí týkajících se výběru prioritních projektů společného zájmu, což zaručí soudržnost veřejných i soukromých investic na všech úrovních; |
— |
postaví se proti veškerým iniciativám, které by mohly vyústit ve snížení rozpočtu na politiku soudržnosti, zejména pokud jde o částku 10 miliard do rozpočtu nástroje pro propojení Evropy, které pocházejí z Fondu soudržnosti. |
Zpravodaj |
Romeo STAVARACHE (RO/ALDE), starosta města Bacău |
Odkaz |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 COM(2011) 612 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBORU REGIONŮ
Obecné připomínky
1. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají významnou politickou, legislativní a správní úlohu a že na vnitrostátní úrovni bývají často jasně vymezeny jejich pravomoci v oblasti plánování investic a také v oblasti provádění politik týkajících se dopravy, životního prostředí a energetiky, zejména pak rozvoje infrastruktur na území daného státu; |
2. |
trvá na tom, že pro dosažení vyváženého územního rozvoje, který bude v souladu se zásadou subsidiarity, je nezbytné, aby byla uváděna do praxe víceúrovňová správa. Územní orgány musí být jako partneři zapojeni do společného přijímání rozhodnutí o vnitrostátních i evropských prioritách v oblasti investic, pro které mají být použity finanční prostředky z Fondu soudržnosti; |
3. |
vítá závazek Evropské komise, na jehož základě by měly být z evropského rozpočtu podporovány investice do infrastruktur v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky, bez nichž by se hospodářství jen stěží mohlo rozvíjet, a dále vítá zejména skutečnost, že v návrhu víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 jsou zohledněny rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a regiony EU a zvláštní pozornost je i nadále věnována nejméně rozvinutým regionům; |
4. |
domnívá se, že vymezování priorit týkajících se rozvoje infrastruktur na celém území Evropy je nezbytným předpokladem dobrého fungování Unie jakožto společného hospodářského prostoru a dotvoření plánovaného jednotného evropského trhu v celém jeho rozsahu a současně je i výrazem solidarity s méně rozvinutými členskými státy; |
5. |
konstatuje, že investice do infrastruktur, které byly vynaloženy v posledních letech s podporou Fondu soudržnosti, mají v evropském měřítku vysokou přidanou hodnotu. V členských státech s nižším HDP na obyvatele by takovéto investice nebyly bez finanční podpory Evropské unie vůbec možné. Tyto investice umožní zlepšit život občanů a poskytnout podnikům možnosti dalšího rozvoje; |
6. |
připomíná, že, jak je stanoveno v protokolu č. 28 ke Smlouvě o fungování Evropské unie, Fond soudržnosti bude poskytovat podporu projektům v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v těch členských státech, jejichž HNP na obyvatele je nižší než 90 % průměru dosahovaného v Unii; |
7. |
zvláště oceňuje solidaritu mezi členskými státy Evropské unie. Fond soudržnosti odpovídá potřebám financování investic do infrastruktur v oblasti dopravy a životního prostředí na úrovni regionů a měst v méně rozvinutých zemích; |
8. |
připomíná doporučení Výboru regionů k novému víceletému rámci na období po roce 2013 a plně podporuje návrhy týkající se politiky soudržnosti a podmíněnosti (1); |
9. |
vítá návrh Evropské komise, podle něhož by měly pro období 2014–2020 nadále zůstat vyčleněny značné finanční prostředky pro Fond soudržnosti, což umožní podporu plnění politických cílů Unie v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky z rozpočtu Unie. Výbor také podporuje návrh, podle něhož by měl celý objem finančních prostředků z Fondu soudržnosti nadále odpovídat jedné třetině z celkového objemu nákladů, které jsou na vnitrostátní úrovni přidělovány ve způsobilých členských státech v rámci politiky soudržnosti; |
10. |
přestože si je Výbor plně vědom toho, že musí být na úrovni EU přijata opatření týkající se hospodářské a rozpočtové kázně, zastává názor, že politiku soudržnosti nelze používat jako sankční mechanismus, jehož prostřednictvím by byla v Unii zaváděna přísná finanční kázeň. Strukturální fondy a Fond soudržnosti musí být v souladu s cíli stanovenými v článcích 171, 174, 177 a 192 SFEU. Výbor se proto domnívá, že pokud jsou vymezeny makroekonomické podmínky, musí platit na všechny rozpočtové položky, nikoliv pouze na položku soudržnosti; |
Lepší strategického plánování a účinnější využívání fondů
11. |
domnívá se, že politika soudržnosti představuje a i nadále musí představovat výraz solidarity v rámci EU a účinný nástroj k dotvoření jednotného evropského trhu. Účinnost politiky soudržnosti se projeví volbou investic, jež na úrovni EU podpoří inteligentní, trvalý a vyvážený růst podporující začlenění, za něž převezmou odpovědnost evropské, vnitrostátní, regionální a místní správní orgány a které získají podobu investičních programů financovaných v rámci nového programového období ze strukturálních fondů; |
12. |
připomíná, že hlavním cílem místních a regionálních orgánů v příštím programovém období je zlepšit způsob, jakým jsou využívány finanční prostředky evropských daňových poplatníků, a dosáhnout co nejlepších výsledků, které bude možné změřit z hlediska hospodářského, sociálního i environmentálního; |
13. |
je spokojen s novými návrhy předloženými v rámci legislativního balíčku k budoucnosti evropské politiky soudržnosti, které se zaměřují na účinnější využívání finančních prostředků a na dosažení lepší rovnováhy mezi politickými cíli a evropským rozpočtem, přičemž kladou důraz na priority, na zajištění kritického objemu investic, dosažení větší pružnosti nástrojů finančního programování a zjednodušení postupů pro přístup k finančním zdrojům; |
14. |
zdůrazňuje, že strategické plánování využívání finančních zdrojů lze vymezit pouze ve spolupráci s jejich příjemci, zejména regionálními a místními orgány, které jsou nejlépe obeznámeny s realitou a s konkrétními možnostmi. Tímto způsobem bude možné dosáhnout souladu s investicemi prováděnými z veřejných prostředků na územní úrovni. Je proto na místě prosazovat přístup zdola nahoru tak, aby bylo každému regionu či každému městu umožněno zhodnotit vlastní potenciál využitím takových zdrojů, které se jeví jako nejvhodnější pro podporu uskutečnění strategie Evropa 2020, a získáním přístupu k evropským finančním prostředkům; |
15. |
zdůrazňuje, že investice do infrastruktur významně přispívají k hospodářskému a sociálnímu rozvoji měst a regionů, pokud jsou plánovány a řízeny na základě partnerství, pokud je jejich územní dopad v plném rozsahu ospravedlněn a pokud za ně převezmou odpovědnost místní subjekty spolu s místními a regionálními orgány; |
16. |
strategické plánování investic do transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a komunikací musí být prováděno s nejvyšší možnou transparentností a s přispěním místních a regionálních orgánů, což umožní harmonizovat integrované plány územního rozvoje; |
17. |
prosazuje, aby programování bylo vedeno na základě partnerství. Vzhledem k novým legislativním ustanovením týkajícím se politiky soudržnosti po roce 2013 budou veřejné orgány na všech úrovních povinny věnovat v novém programovém období i ve všech fázích procesu plánování zvýšenou pozornost uplatňování zásady partnerství. Zejména budou stanoveny nové ukazatele, které umožní hodnotit kvalitu partnerství v členských státech; |
18. |
trvá na tom, že je zapotřebí prosazovat přístup striktně zaměřený na výsledky. Pro tento účel by měly být zavedeny strategické nástroje programování, které budou moci územní orgány využívat při vzájemném hodnocení svých vlastních strategií rozvoje a které se budou opírat o několik vhodně zvolených společných ukazatelů, jež jim umožní změřit kvalitu a multiplikační účinek investic; |
19. |
doporučuje, aby byl v příštím programovém období kladen větší důraz na vymezování investičních priorit na místní a regionální úrovni a aby byly zohledňovány finanční nástroje, které poskytuje společný strategický rámec, což umožní zabránit zdvojenému financování nebo plánování rozsáhlých investic, které by neměly krytí; |
20. |
trvá na tom, že řídící orgány musí prokázat řádné využití technické pomoci, tedy takové využití, které přispívá ke zlepšení kvality strategických programů, k posílení rozvoje portfolia rozsáhlých projektů na místní a regionální úrovni a širší nabídkou pomoci navrhovatelům projektů a jejich příjemcům, s vyloučením jiných účelů. Zásadní je, aby byly lépe koordinovány projekty technické pomoci na evropské a vnitrostátní úrovni, což zabrání roztříštění této pomoci; |
21. |
prohlašuje, že je nakloněn rozvoji partnerství mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou (EIB) a dalšími mezinárodními finančními institucemi, jakož i zavádění nástrojů finančního inženýrství, kterými by mohl být doplněn Fond soudržnosti a které by odpovídaly potřebám financování projektů zaměřených na infrastruktury v rámci EU; |
22. |
podporuje náročný cíl, který vymezila Komise v bílé knize o dopravě a podle něhož by měly být emise vznikající v odvětví dopravy sníženy do roku 2050 o 60 %. Investice financované z Fondu soudržnosti budou přezkoumávány mnohem pozorněji, pokud jde o jejich udržitelnost, vliv na životní prostředí a dlouhodobou ziskovost; |
23. |
znovu potvrzuje význam zlepšování koordinace mezi Fondem soudržnosti, Evropským fondem pro regionální rozvoj a nástrojem pro propojení Evropy, a také význam součinnosti mezi jednotlivými evropskými a vnitrostátními programy a nástroji pro financování, která může přispět ke snížení byrokracie; |
Investice do základních infrastruktur
24. |
připomíná, že Fond soudržnosti představuje nástroj, který je nezbytný k uskutečnění investic do základních infrastruktur a který již plně prokázal svou užitečnost a účinnost tím, že pomohl nedostatečně rozvinutým zemím financovat projekty společného evropského zájmu; |
25. |
podporuje návrhy Komise, které se týkají cíle a oblastí intervencí, současně se však domnívá, že z Fondu soudržnosti by mohly být financovány také integrované projekty zaměřené na energetickou účinnost budov; |
26. |
vítá s uspokojením, že mezi investiční priority Fondu soudržnosti byla zařazena také otázka měst, a považuje tuto skutečnost za uznání zásadní úlohy měst pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU; |
27. |
zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby byla věnována zvýšená pozornost jak hlavním směrům doporučení TEN-T, tak i dodržování acquis communautaire a vnitrostátních právních předpisů. V tomto ohledu by mělo být prováděno předběžné ověření, což by mohlo zabránit některým problémům, které jsou častou příčinou velkých prodlení při provádění projektů infrastruktur. Namátkou lze uvést například katastrální systém, postupy vyvlastnění, udělování povolení, postupy pro zadávání veřejných zakázek, režimy pro odvolání atd.; |
28. |
domnívá se, že investiční priority, které v rámci Fondu soudržnosti stanoví vnitrostátní, regionální a místní orgány, musí být v souladu s hlavními směry strategie Evropa 2020 a s tematickými prioritami společného strategického rámce, ale i s doporučeními pro Územní agendu 2020, která v roce 2011 určili ministři odpovědní za plánování a územní rozvoj (2); |
Dopravní sítě
29. |
znovu zdůrazňuje, že mezi západními a východními regiony EU existují značné rozdíly, pokud jde o kvalitu a dostupnost dopravních sítí, a také skutečnost, že potřeba rozvoje dopravních infrastruktur je mnohem naléhavější v zaostalejších regionech; |
30. |
je toho názoru, že Fond soudržnosti představuje účinný nástroj k uskutečnění investic zaměřených na zlepšení dopravních sítí, a to jak transevropských (RTE-T), tak i vnitrostátních a regionálních, které mají strategický význam pro hospodářský, sociální a územní rozvoj Unie. Nelze tedy pochybovat o tom, že Fond soudržnosti má přidanou hodnotu i v evropském měřítku; |
31. |
uznává, že je nutné investovat inteligentním způsobem do rozvoje infrastruktur na evropské úrovni: rozšiřovat dopravní sítě a zajišťovat jejich údržbu, zavádět novátorské postupy a technologie s cílem zlepšit řízení dopravního provozu, zavádět počítačové systémy i účinné sítě intermodální dopravy atd. Konkurenceschopnost evropského dopravního systému závisí nejen na tom, jak je EU schopna rozvíjet své dopravní sítě, ale i na tom, jak dokáže řídit každý článek logistického řetězce. Zlepšení kvality dopravních služeb lze dosáhnout také odstraňováním zpoždění v dopravě; |
32. |
zdůrazňuje, že odpovědnost za uskutečňování rozsáhlých investic v oblasti dopravních infrastruktur a za zavádění sekundárních a terciárních spojů v rámci transevropských sítí nesou rovněž regionální a místní orgány. Měly by se proto aktivně podílet na přijímání rozhodnutí týkajících se výběru prioritních projektů společného zájmu, což zaručí soudržnost veřejných i soukromých investic na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, regionální i místní –, jak je stanoveno v rozhodnutí č. 661/2010/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě; |
33. |
vítá s uspokojením, že mezi investiční priority Fondu soudržnosti budou patřit i významné projekty zaměřené na zlepšení mobility v městských oblastech a na podporu zavádění způsobů dopravy šetrných k životnímu prostředí, jakož i další investice, jejichž cílem bude rozvoj inteligentních a udržitelných dopravních systémů na regionální a místní úrovni; |
34. |
podporuje zavádění ukazatelů, s jejichž pomocí bude možné účinněji využívat zdroje v oblasti dopravy a díky nimž se Fond soudržnosti stane nástrojem dosahování cílů strategie Evropa 2020; |
35. |
domnívá se, že nové hlavní směry týkající se transevropských dopravních sítí budou představovat strategický rámec rozvoje infrastruktur, který výrazně posílí dostupnost v rámci EU, neboť bude možné lépe seřadit investice podle jejich priority; dojde přitom k rozčlenění investic do dvou stupňů, a sice do globální sítě (comprehensive network) a hlavní sítě (core network), a zvýší se jejich účinnost zaváděním nových prováděcích opatření, s důrazem na nezbytnost přeshraničních propojení mezi různými druhy dopravy a mezi hlavními městskými uzly; |
36. |
upozorňuje na problémy spojené s koordinací investic pocházejících z různých zdrojů financování a s plánováním inteligentních dopravních systémů. Tyto dopravní systémy by měly přispívat nejen ke zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti a šetrnosti k životnímu prostředí, ale i k lepšímu řízení dopravního provozu díky integrovaným službám pro rezervaci, pro nákup jízdenek, pro multimodální informace atd.; |
Infrastruktury týkající se životního prostředí a energetických sítí
37. |
rozhodně prosazuje nutnost investování do infrastruktur za účelem vytvoření evropské integrované energetické sítě; v opačném případě by mohly v dlouhodobém měřítku vznikat neúměrně vysoké náklady a došlo by k ohrožení konkurenceschopnosti EU; |
38. |
domnívá se, že Fond soudržnosti je účinným nástrojem, jehož prostřednictvím lze dosáhnout cílů Unie v oblasti energetické politiky (3) – konkurenceschopnosti, udržitelnosti a zabezpečení dodávek – a reagovat na výzvy, které souvisí s hospodářským rozvojem EU, se strategií Evropa 2020 či se stěžejní iniciativou nazvanou „Evropa účinněji využívající zdroje“. Předpokladem pro dosažení těchto cílů je změna způsobu plánování, výstavby a provozu energetických sítí; |
39. |
opakuje, že investice do energetických infrastruktur musí umožnit, aby obyvatelé a podniky ve všech regionech EU měli účastnický přístup k energiím, a to za přiměřené ceny; toho lze dosáhnout tak, že budou odstraněny monopoly a překážky pro konkurenci a každý region získá možnost volby nejméně ze dvou dodavatelů; |
40. |
domnívá se, že metoda, která je používána při mapování a výběru infrastruktur a projektů evropského zájmu, musí být transparentní a musí zohledňovat situaci nejvíce znevýhodněných regionů či regionů, které čelí problémům spojeným se zabezpečením dodávek energie; |
41. |
vítá s uspokojením, že Fond soudržnosti umožňuje nepřetržitě podporovat projekty v oblasti energetiky, které jsou šetrné k životnímu prostředí, například investice do energetické účinnosti a do energií z obnovitelných zdrojů. Výbor regionů připomíná, že tyto investice lze uskutečnit pouze na základě partnerství s regionálními a místními orgány veřejné správy, neboť ty jsou schopny zhodnotit potenciál, který poskytuje jejich území; |
42. |
zdůrazňuje, že odpovědnost za investice uskutečněné za účelem přizpůsobení se změně klimatu, předcházení přírodním rizikům, za výstavbu infrastruktur pro odvádění odpadních vod a pro nakládání s odpady, za zachování biologické rozmanitosti, ochranu půdy a ekosystémů a zlepšení kvality životního prostředí nesou zejména regiony, města a obce EU nebo partnerská sdružení s těmito subjekty; |
43. |
je potěšen tím, že z Fondu soudržnosti EU lze financovat i investice určené na modernizaci systémů ústředního vytápění a chlazení v městských aglomeracích a na snížení konverzních ztrát, vzhledem k jejich vysoké přidané hodnotě. |
Nástroj pro propojení Evropy
44. |
upozorňuje na skutečnost, že regionální a místní orgány pozorně sledují situaci a postaví se proti veškerým iniciativám, které by mohly vyústit ve snížení rozpočtu na politiku soudržnosti: 20 % z rozpočtu tohoto nástroje pochází z Fondu soudržnosti a představuje celkovou částku 10 miliard eur, která má být využita k financování nadnárodních projektů v oblasti dopravy, přičemž za prioritu jsou považovány železniční infrastruktury; |
45. |
vyjadřuje svůj zájem na novém nástroji pro propojení Evropy, který může mít v evropském měřítku značnou přidanou hodnotu a který by Komisi otevřel cestu k nápravě nesprávného fungování trhu, neboť by mohl zajistit doplnění chybějících článků, odstranění překážek a zavedení vhodných přeshraničních vazeb; |
46. |
prohlašuje, že je znepokojen tím, že neexistuje žádný jednoznačný vzorec pro určení výše vnitrostátních prostředků v rámci nástroje pro propojení Evropy, a doporučuje, aby byla podpora úměrná odhadované hodnotě projektů, které mají být financovány v členských státech; |
47. |
opakuje, že k problémům, jimž čelí navrhovatelé přeshraničních projektů, patří nedostatečná schopnost předložit skutečně propracované a komplexní projekty. Právě z tohoto důvodu se často stává, že finanční prostředky, které byly původně určeny na přeshraniční projekty, jsou nakonec přiděleny na jiné, pokročilejší projekty; |
48. |
uvádí, že je znepokojen systémem centralizovaného řízení nástroje pro propojení Evropy, který není s to vyřešit problém týkající se zvýšení schopnosti předkládat propracované přeshraniční projekty; zvyšuje se tím nebezpečí, že z rozpočtu tohoto nástroje nebude možné podpořit projekty předem určené Komisí; |
49. |
má výhrady ke způsobu, jímž jsou zapojeny regionální a místní orgány, poukazuje na nedostatek pružnosti a na byrokracii, která by s tímto nástrojem mohla být spojena, a rovněž na vzájemné vztahy s ostatními nástroji Komise určenými k financování; |
50. |
trvá na tom, aby projekty, které jsou financovány z prostředků tohoto nástroje, byly ve smlouvách o partnerství zřetelně oddělovány od projektů financovaných z Fondu soudržnosti a EFRR. Díky tomuto systému bude možné, aby bylo na základě předběžného posouzení institucionálních kapacit určeno, zda má být poskytnuta povinná pomoc z programu JASPERS nebo z programů technické pomoci pro přípravu projektů. Potřebné částky budou zohledněny jakožto náklady způsobilé pro financování z rozpočtu nástroje pro propojení Evropy. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Článek 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||
Článek 2 Rozsah podpory z Fondu soudržnosti 1. Fond soudržnosti zároveň se zajištěním odpovídající rovnováhy a s přihlédnutím ke specifickým potřebám každého členského státu z hlediska investic a infrastruktury podporuje:
2. Fond soudržnosti nepodporuje:
|
Článek 2 Rozsah podpory z Fondu soudržnosti 1. Fond soudržnosti zároveň se zajištěním odpovídající rovnováhy a s přihlédnutím ke specifickým potřebám každého členského státu z hlediska investic a infrastruktury podporuje:
2. Fond soudržnosti nepodporuje:
|
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 25 tohoto stanoviska.
Pozměňovací návrh 2
Článek 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 3 Investiční priority V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] podporuje Fond soudržnosti následující investiční priority v rámci tematických cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]:
|
Článek 3 Investiční priority V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] podporuje Fond soudržnosti následující investiční priority v rámci tematických cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]:
|
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 25 tohoto stanoviska.
V Bruselu dne 3. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Stanovisko Výboru regionů k novému víceletému finančnímu rámci na období po roce 2013, zpravodajka: paní Flo CLUCAS (UK/ADLE), členka rady města Liverpool.
(2) http://www.eu-territorial-agenda.eu/.
(3) COM(2010) 677 final.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/150 |
Stanovisko Výboru regionů „Přezkum legislativního rámce pro sítě Ten-T“
2012/C 225/11
VÝBOR REGIONŮ
— |
připomíná, že evropská dopravní politika musí podporovat přístupnost vnitřního trhu a udržitelný rozvoj všech oblastí EU, jakož i hospodářskou, sociální a územní soudržnost evropského kontinentu; |
— |
souhlasí s regulačním přístupem navrženým Evropskou komisí rozlišující dvojí dopravní síť uspořádanou do 10 koridorů a 30 prioritních projektů; |
— |
podporuje upřednostňování interoperability a intermodality a rovněž chybějících spojení a míst s nedostatečnou propustností; |
— |
je příznivě nakloněn zvýšenému úsilí na podporu modálního přechodu k železnici, vnitrozemské plavbě a námořní dopravě a na inteligentní řízení dopravy; |
— |
zdůrazňuje, že Evropská komise musí mít široké pravomoci v oblasti řízení a přijímání rozhodnutí týkajících se projektů TEN-T, a požaduje posílení pravomocí „evropského koordinátora“; |
— |
trvá na tom, že místní a regionální úroveň musí mít pravomoci v oblasti rozhodování, plánování i financování; |
— |
žádá o povinné zařazení místních a regionálních orgánů do platforem koridoru a vyzývá k podpisu „programových smluv“ mezi Evropskou unií, každým členským státem a příslušnými regiony; |
— |
podporuje princip financování prostřednictvím nástroje pro propojení Evropy a vyzývá k vytvoření nových evropských zdrojů financování, jako jsou například evropské dluhopisy; |
— |
vyslovuje se pro zavedení zdanění dopravy vycházejícího ze zásady internalizace externích nákladů těch druhů dopravy, které jsou největším zdrojem znečištění. |
Zpravodaj |
pan Bernard SOULAGE (FR/SES), místopředseda regionální rady Rhône-Alpes |
Odkaz |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě COM(2011) 650 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
1. |
vítá vůli Evropské komise urychlit zavádění transevropské dopravní sítě (TEN-T), jejíž bilance se dnes, 20 letech existence, jeví jako skrovná ve srovnání se smělými a významnými cíli, které jsou před ni kladeny; |
2. |
sdílí cíle evropské dopravní politiky a místo určené sítím TEN-T, jež mají umožňovat zejména:
|
3. |
souhlasí s analýzou Evropské komise, podle níž navzdory významnému pokroku dosaženému v budování transevropské dopravní sítě zůstává stávající infrastruktura příliš roztříštěná, a to jak geograficky, tak mezi jednotlivými druhy dopravy, což je problém, který je ještě závažnější v oblastech, jež trpí fyzickými překážkami – na ostrovech, v horských oblastech či na periferiích; |
4. |
domnívá se, že navrhovaná dopravní politika by měla otevřeněji integrovat obecnější cíle, které si Evropská unie vytyčila v rámci strategie Evropa 2020, a podporovat posílení sociální a územní soudržnosti v celé Evropské unii; |
5. |
souhlasí s přístupem Evropské komise, jenž je současně proaktivní, multimodální a pragmatický a spočívá v plánování investic s rozlišením dvojí dopravní sítě:
|
6. |
požaduje, aby se místní a regionální orgány mohly plně účastnit přípravy a provádění akčních projektů plánovaných v rámci TEN-T; |
7. |
vzhledem k silným rozpočtovým omezením, jež v současné době zatěžují veřejné finance členských států a územních orgánů, si klade otázku, kolik finančních prostředků bude možné skutečně shromáždit na realizaci plánovaných investic, aby bylo možné posílit soudržnost a rozvoj všech evropských oblastí; |
Regulační rámec
8. |
s potěšením konstatuje, že Evropská komise zvolila návrh nařízení s přímou použitelností. Tato možnost se jeví jako:
|
9. |
schvaluje skutečnost, že v novém regulačním rámci byla za prioritu prohlášena interoperabilita. Přináší to skutečnou možnost integrace evropského dopravního systému prostřednictvím provádění společných postupů a norem ze strany všech evropských zúčastněných subjektů. Dále by ocenil, kdyby zásadní postavení v realizaci veškeré dopravní infrastruktury jak nákladní, tak osobní, získala intermodalita (článek 34), s cílem co nejlépe zajistit kontinuitu toků a konkretizovat pojem dopravního řetězce. Je možné přijít s řadou zlepšení, především pro cestující v podobě integrovaných cestovních dokladů, přehlednosti jízdních řádů a návaznosti spojů, a také pro nákladní dopravu, pokud jde o spolehlivost a kvalitu služeb; |
Zásady a struktura sítě TEN-T
Zásady sítě TEN-T
10. |
podporuje Evropskou komisi, pokud jde o její volbu a vůli realizovat síť TEN-T a zajistit při tom dosažení stávajících priorit: 30 prioritních projektů a horizontálních priorit, jejichž cílem je rozvoj nástrojů řízení dopravy ve prospěch interoperability, a dále žádá Evropskou komisi, aby u projektů dříve prohlášených za prioritní řádně zohlednila práce již provedené v terénu tak, aby byla zachována kontinuita evropských opatření; |
11. |
s potěšením konstatuje, že projekty v oblasti infrastruktury vycházejí ze stávajících sítí a zároveň hledají možnosti, jak je zlepšit a propojit (článek 7). Plánované projekty tak mohou vytvářet novou dopravní infrastrukturu, ale také udržovat, rekonstruovat a modernizovat stávající dopravní infrastrukturu a podporovat co nejúčelnější využití zdrojů; |
12. |
s potěšením konstatuje, že projekty zařazené do sítě TEN-T na základě zásady společného zájmu (článek 7):
|
13. |
vítá průřezová opatření zaměřená na inteligentní řízení dopravy prostřednictvím systémů ERTMS pro železniční dopravu, SESAR pro dopravu leteckou, RIS pro vnitrozemskou plavbu, ITS pro silniční dopravu a evropský lokalizační a navigační systém Galileo, s cílem podporovat interoperabilitu, jež je nezbytným předpokladem vybudování rozsáhlého jednotného trhu evropské dopravy; |
14. |
stále je nakloněn myšlence „modrého pásu“ a pochybuje o skutečné důležitosti principu námořních dálnic (článek 25) z důvodu jejich nevýznamné úlohy v rámci deseti koridorů; domnívá se rovněž, že námořní doprava není dostatečně zohledněna v rámci návrhů hlavních směrů Komise; |
15. |
má určitou pochybnost o skutečné vůli Komise a členských států změnit situaci, pokud jde o poptávku po mobilitě, a vidí spíše vůli neustále růst poptávky po mobilitě podporovat; |
Globální síť
16. |
podporuje zásadu, podle níž se tato síť musí stát „cirkulačním systémem“ jednotného trhu, který umožní bezproblémový pohyb osob a zboží v celé Unii, s cílem zajistit pro velkou většinu podniků a občanů dostupnost globální sítě do 30 minut v roce 2050; |
17. |
podporuje úsilí ve prospěch železniční dopravy; pro tuto prioritu hovoří řada ekonomických, finančních a ekologických argumentů; |
18. |
vyjadřuje určitou pochybnost o účinnosti pokrytí celého území Evropské unie, za současného dodržení zásady územní soudržnosti, a o možnosti, která se otevírá při vzniku globální sítě, tj. učinit z tohoto projektu referenční nástroj pro územní plánování na evropské úrovni; |
19. |
připomíná, nakolik je zachování globální sítě jedinou možností pro okrajové regiony bez prioritních projektů využít služby v oblasti dopravní infrastruktury financované Evropskou unií, které tak zajistí přístupnost všech regionů; |
20. |
navrhuje, aby bylo vyvinuto úsilí o zlepšení dopravních spojení do ostrovních, nejvzdálenějších a horských oblastí a v jejich rámci; |
Hlavní síť
21. |
podporuje iniciativu Komise týkající se urychlené realizace (nejpozději do roku 2030) strategické sítě s vysokou evropskou přidanou hodnotou, zejména pokud jde o cíle růstu a zaměstnanosti vytyčené ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; |
22. |
vítá význam, který je připisován pojmu „multimodálních koridorů“ coby nástroje, jenž má usnadnit koordinovanou realizaci hlavní sítě, opírající se o zásady integrace různých druhů dopravy, interoperability a koordinovaného řízení účinně využívajícího zdroje (článek 48); lituje, že námořním dálnicím je v rámci navrhovaných koridorů přidělena omezená úloha; |
23. |
podporuje volbu Komise týkající se deseti koridorů coby prioritních os hlavní sítě, stejně jako navrženou metodiku definice hlavní sítě, a podporuje rozhodnutí Komise zaměřit financování na přeshraniční projekty s vysokou evropskou přidanou hodnotou, přinejmenším v období 2014–2020; |
24. |
schvaluje princip svěřit odpovědnost za každý koridor „evropskému koordinátorovi“ (článek 51), který jedná jménem a v zastoupení Komise s cílem hájit zájem Unie tím, že řídí plánovaná opatření tak, aby bylo zajištěno dodržení stanoveného termínu a financování, podává zprávu o dosaženém pokroku a případných vzniklých potížích a pracuje v duchu konzultace všech zainteresovaných stran; |
25. |
vítá skutečnost, že návrh přikládá význam „uzlům hlavní sítě“ (článek 47) z hlediska intermodality, avšak navrhuje upřesnit a šíře definovat pojem „městský uzel“ tak, aby zahrnoval příslušné logistické a přístavní zóny (článek 3 písm. o)); |
26. |
domnívá se však, že nejenže by do hlavní sítě měly být lépe zapojeny přístavy, které jsou důležité pro vývoz a dovoz členských států, avšak leží mimo koridory, ale tato síť by také měla rozvíjet infrastrukturu na podporu spojení se třetími zeměmi – zejména s přistupujícími státy – zlepšováním součinnosti pozemní dopravy s námořními dálnicemi; |
Čistá, udržitelná a inteligentní doprava
27. |
je příznivě nakloněn zvýšenému úsilí na podporu modálního přechodu k železnici, vnitrozemské plavbě a námořní dopravě; |
28. |
domnívá se, že místní a regionální orgány musejí spolu s Evropskou unií podporovat hromadné druhy dopravy obecně a veřejnou dopravu zvláště a dále provádět skutečné plány městské mobility s cílem uvolnit centra měst; |
29. |
je rovněž toho názoru, že oddělené řízení přepravy osob a přepravy zboží by vzhledem k jejich diferencovaným potřebám umožnilo efektivnější fungování těchto dvou druhů dopravy; |
30. |
vítá opatření na podporu inteligentního řízení dopravy (ERTMS, SESAR, RIS, SafeSeaNet, ITS), jež jsou klíčovým předpokladem zavedení integrovaného evropského dopravního systému; |
Systém správy
31. |
zdůrazňuje, že Evropská komise musí mít široké pravomoci v oblasti řízení a přijímání rozhodnutí týkajících se projektů TEN-T, neboť pouze ona může ve spolupráci s ostatními evropskými institucemi a organizacemi zaručit evropskou přidanou hodnotu a soudržnost mezi všemi projekty na celém evropském kontinentě tak, aby byla vytvořena skutečně evropská síť, která bude přesahovat pouhé propojení vnitrostátních systémů infrastruktury; |
32. |
konstatuje, že nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity a dává Unii možnost přijmout vhodná opatření k realizaci toho, co nelze uspokojivě řešit na vnitrostátní či nižší úrovni; |
33. |
schvaluje mechanismus monitorování opatření přijatých každým členským státem v oblasti sítě TEN-T, díky němuž budou členské státy průběžně informovat Komisi o vývoji provádění projektů společného zájmu a o investicích, které na tyto cíle byly vynaloženy, a dále schvaluje princip, podle nějž Komise každé dva roky zveřejní zprávu o pokroku určenou všem kompetentním orgánům Unie. Rovněž schvaluje skutečnost, že Komise dostává možnost přijímat akty v přenesené pravomoci, aby mohla zohlednit případné změny vyplývající z množstevních limitů (článek 54); |
34. |
považuje za pokrok navrhovanou zásadu správy koridorů (článek 52), která svěřuje odpovědnost „evropskému koordinátorovi“, způsob jeho jmenování (čl. 51 odst. 2), náplň jeho činnosti (čl. 51 odst. 5) i skutečnost, že Komise dostává možnost přijímat prováděcí rozhodnutí ohledně koridorů hlavní sítě (čl. 53 odst. 3); |
35. |
žádá však z důvodu zajištění řádného vývoje projektů zařazených do koridoru posílení pravomocí „evropského koordinátora“, jenž musí mít nejen pravomoc zprostředkovatele v případě sporu, ale také by měl mít právo upozornit Komisi a Parlament, dojde-li k závěru, že je blokován řádný vývoj určitého projektu (čl. 51 odst. 5 písm. b)); |
36. |
vítá vytvoření platforem koridoru a jejich poslání definovat hlavní cíle, přípravu opatření zaměřených na rozvoj koridoru a dohled nad nimi (článek 52), udivuje jej však nepřítomnost místních a regionálních orgánů ve správě koridorů hlavní sítě (článek 52), a žádá o jejich povinné zařazení do platforem koridoru. Tento návrh vyplývá z rozsáhlých úkolů přidělených platformě koridoru a z úkolů a poslání místních a regionálních orgánů samých coby klíčových subjektů dopravní politiky, coby často významných spolufinancovatelů a také nositelů demokratické legitimity, jíž mohou přispět k záruce realizace projektů; |
37. |
trvá na tom, že je nezbytné zařadit města a regiony do definice transevropských dopravních sítí a jejich priorit tak, aby byla zohledněna specifická situace každého regionu; dále zdůrazňuje, že místní a regionální úroveň musí výrazně přispět k plánovaným dopravním iniciativám v oblasti rozhodování, plánování i financování, aby byla zajištěna především koordinace s místními a regionálními územními plány; |
38. |
vyjadřuje určitou pochybnost nad postavením koordinace s příslušnými regiony v rámci definování projektů koridorů a doporučuje, aby koordinace se zúčastněnými stranami byla zařazena mezi úkoly platforem koridorů a vycházela velkou měrou ze zkušeností místních a regionálních orgánů s touto problematikou. Lhůta 6 měsíců na vypracování plánů rozvoje koridorů se tudíž za předpokladu provedení skutečného procesu koordinace nejeví jako reálná (článek 53); |
39. |
vyzývá k podpisu „programových smluv“ mezi Evropskou unií, každým členským státem a příslušnými regiony, po vzoru „územních paktů“, v nichž by byly definovány jejich vzájemné závazky, co se týče financování a harmonogramu realizace; tyto programové smlouvy by měly pokrývat nejen infrastrukturu, jež tvoří součást TEN-T, ale i sekundární infrastrukturu, již se státy a regiony zaváží realizovat, aby tak zajistily hladký chod hlavních sítí; |
Nástroje financování
Zásady financování sítě TEN-T
40. |
je si vědom strategického významu sítě TEN-T pro životaschopnost Unie a značného finančního úsilí, které její realizace obnáší; žádá proto o využití evropské půjčky, která by kromě Evropskou komisí navrhovaných „projektových dluhopisů“ na financování dopravní infrastruktury EU umožňovala rozsáhlé investice do evropského dopravního systému, který je nezbytným předpokladem konkurenceschopnosti tohoto kontinentu, realizace cílů strategie Evropa 2020 (především environmentálních) a evropské hospodářské obnovy v tomto období krize; |
41. |
vyjadřuje znepokojení nad mírou financování, která bude definitivně přijata Radou a Evropským parlamentem v nadcházejícím víceletém finančním rámci Unie. Současné rozpočtové problémy nesmějí vést k opuštění, v důsledku škodlivému, cílů Unie, jež jsou strukturálním základem do budoucna; |
42. |
připomíná, že tyto rozsáhlé investice do TEN-T vyžadují silnou a trvalou politickou vůli na nejvyšší úrovni; |
43. |
trvá na nutnosti udělit finanční prioritu chybějícím spojením (zejména přeshraničním) a místům s nedostatečnou propustností; |
44. |
vítá míru evropského spolufinancování spočívající běžně u hlavní sítě v maximální výši 20 % u prací, 40 % u přeshraničních projektů v železniční dopravě a vnitrozemské plavbě, 50 % nákladů na studie a až 50 % u inteligentních dopravních systémů a pro členské státy v přechodném období; |
45. |
připomíná významnou spoluúčast četných územních orgánů na financování sítí TEN-T jako doplnění financování ze strany členských států a Evropské unie, jež plně odůvodňuje jejich aktivní účast na přípravě a provádění projektů v oblasti infrastruktury; |
46. |
pro realizaci velmi rozsáhlých projektů považuje za nezbytné, aby v rámci celkových plánů financování byly uzavírány smlouvy na evropské dotace, což dnešní postupy přidělování evropských dotací neumožňují, protože jsou omezeny na rozpočtové období sedmi let (které je kratší než doba realizace rozsáhlých projektů); |
47. |
podporuje princip financování hlavní sítě z fondu pro infrastrukturu a financování sítě globální z jiných vnitrostátních a regionálních zdrojů včetně EFRR; připomíná nicméně, že politika soudržnosti sleduje vlastní cíle a že financování globální dopravní sítě v rámci integrovaných rozvojových strategií definovaných na regionální úrovni by za žádných okolností nemělo vést k provádění politiky soudržnosti podle odvětví; |
48. |
má určité obavy z možného dopadu tohoto nařízení na regionální a místní orgány, zejména na finanční prostředky, které vyčleňují na spolufinancování infrastruktury TEN-T. Tento dopad bude nutné upřesnit a odhadnout případ od případu; |
Nové nástroje financování sítě TEN-T
49. |
podporuje princip využití nových zdrojů financování s cílem urychlit realizaci opatření na podporu sítě TEN-T, diverzifikovat rizika a zapojit větší objem soukromých investic, připomíná však, že tyto potenciální nové nástroje financování v žádném případě nesmějí tradiční finanční programy Unie nahradit, nýbrž je musejí doplnit; |
50. |
je do určité míry nakloněn rozvíjení partnerství veřejného a soukromého sektoru, neboť přispívají ke zvýšení transparentnosti financování a pomáhají subjektům dodržet termíny realizace infrastruktury; připomíná ovšem, že partnerství veřejného a soukromého sektoru nejsou řešením všech problémů, a trvá na nutném zachování bdělosti nad otázkou vlastnictví infrastruktury v rámci realizace partnerství veřejného a soukromého sektoru; |
51. |
vyslovuje se pro rychlé zavedení, a to na úrovni Unie, zdanění dopravy vycházejícího ze zásady internalizace externích nákladů těch druhů dopravy, které jsou největším zdrojem znečištění, a to formou harmonizovaného zdanění, jehož výnosy budou poté věnovány na zavedení udržitelnější dopravní infrastruktury (zejména Eurovignette); |
52. |
vyzývá k tomu, aby nebyla opomenuta úloha Evropské investiční banky, která každoročně financuje přibližně 10 miliardami eur projekty týkající se dopravy a zůstává solidním zdrojem investic pro ty nejsložitější projekty; |
53. |
podporuje nový nástroj financování nazvaný „Nástroj pro propojení Evropy“, který má sloužit k financování prioritní evropské infrastruktury, zejména infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a digitálních širokopásmových sítí, a vyzdvihuje jeho silný pákový efekt. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Čl. 3 písm. o)
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je důležité, aby rozvoj hlavní sítě zahrnoval místně napojená logistická zařízení (přístavy, letiště, logistická centra, nákladní terminály atd.). Cílem tohoto navrhovaného znění je výslovně pojmenovat toto přirozené spojení.
Pozměňovací návrh 2
Čl. 4 odst. 2
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Článek 4 Cíle transevropské dopravní sítě 2. Rozvoj infrastruktury transevropské dopravní sítě sleduje tyto cíle:
|
Článek 4 Cíle transevropské dopravní sítě 2. Rozvoj infrastruktury transevropské dopravní sítě sleduje tyto cíle:
|
Odůvodnění
Kvůli problémům s přístupností, jaké mají horské oblasti, je třeba zabezpečit, aby TEN-T měly tyto oblasti na paměti spolu s ostatními zranitelnými oblastmi, jako jsou okrajové a nejodlehlejší regiony.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 9 odst. 3
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
3. Členské státy zajistí, aby globální síť byla dokončena a plně vyhovovala ustanovením této kapitoly nejpozději do 31. prosince 2050. |
3. Členské státy zajistí, aby globální síť byla dokončena a plně vyhovovala ustanovením této kapitoly nejpozději do 31. prosince 2050. |
Odůvodnění
Místní a regionální orgány jsou často bezbranné ve svém oprávněném sporu se státy, jež odmítají plnit povinnosti, k nimž se zavázaly. Zpravodaj navrhuje využít „programové smlouvy“ po vzoru územních paktů.
Pozměňovací návrh 4
Čl. 45 odst. 1
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 45 Požadavky 1. Hlavní síť odráží vyvíjející se poptávku po dopravě a potřebu multimodální dopravy. Zohledňují se nejmodernější technologie a regulační a správní opatření pro řízení využití infrastruktury s cílem zajistit využití dopravní infrastruktury způsobem účinně využívajícím zdroje a zajistit dostatečnou kapacitu. |
Článek 45 Požadavky 1. Hlavní síť odráží vyvíjející se poptávku po dopravě a potřebu multimodální dopravy. Zohledňují se nejmodernější technologie a regulační a správní opatření pro řízení využití infrastruktury s cílem zajistit využití dopravní infrastruktury způsobem účinně využívajícím zdroje a zajistit dostatečnou kapacitu |
Odůvodnění
Je zapotřebí, aby přeprava zboží mohla využívat infrastrukturu o dostatečné kapacitě a měla oproti cestujícím prioritu, což by jí umožnilo být efektivní.
Pozměňovací návrh 5
Čl. 46 odst. 3
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
3. Aniž by byly dotčeny čl. 47 odst. 2 a 3, členské státy zajistí, aby hlavní síť byla dokončena a plně splňovala požadavky této kapitoly nejpozději do 31. prosince 2030. |
3. Aniž by byly dotčeny čl. 47 odst. 2 a 3, členské státy zajistí, aby hlavní síť byla dokončena a plně splňovala požadavky této kapitoly nejpozději do 31. prosince 2030. |
Odůvodnění
Místní a regionální orgány jsou často bezbranné ve svém oprávněném sporu se státy, jež odmítají plnit povinnosti, k nimž se zavázaly. Zpravodaj navrhuje využít „programové smlouvy“ po vzoru územních paktů.
Pozměňovací návrh 6
Článek 47
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Článek 47 Uzly hlavní sítě 1. Uzly hlavní sítě jsou určeny v příloze II a zahrnují:
|
Článek 47 Uzly hlavní sítě 1. Uzly hlavní sítě jsou určeny v příloze II a zahrnují:
|
Odůvodnění
Považujeme za zásadní, aby v souladu s definicí navrženou zpravodajem (pozměňovací návrh 1 k návrhu stanoviska ke změně článku 3 návrhu EK, v němž se definuje „městský uzel“) městské uzly hlavní sítě obsahovaly všechnu místní logistickou infrastrukturu pro účinnou přepravu osob a zboží (jak přístavy, tak letiště a logistická centra, nákladní terminály atp.).
Pozměňovací návrh 7
Čl. 51 odst. 5 písm. b)
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
5. Evropský koordinátor:
|
5. Evropský koordinátor:
|
Odůvodnění
Z důvodu zajištění řádného vývoje projektů týkajících se koridorů navrhuje zpravodaj posílení (nebo výslovné zařazení) pravomocí evropského koordinátora. V případě zpoždění proti harmonogramu bude mít koordinátor možnost informovat Komisi, aby si u příslušných států vyžádala uvedení důvodů pro toto zpoždění a rozhodla, při zachování zásady proporcionality, o přijetí vhodných opatření.
Pozměňovací návrh 8
Čl. 52 odst. 1
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Pro každý koridor hlavní sítě dotčené členské státy vytvoří platformu koridoru, která je odpovědná za stanovení hlavních cílů koridoru hlavní sítě a za přípravu opatření podle čl. 53 odst. 1 a dohled nad jejich plněním. |
1. Pro každý koridor hlavní sítě dotčen člensk státy vytvoří platformu koridoru, s stanovení hlavních cílů koridoru hlavní sítě a příprav opatření podle čl. 53 odst. 1 a dohled nad jejich plněním. |
Odůvodnění
Kvůli plánovanému jmenování evropských koordinátorů a posílení jejich pravomocí se považuje za účelné, aby koordinátor převzal odpovědnost za vytvoření platformy koridoru, neboť tak odpadne jinak náročné sladění mezi členskými státy navzájem.
Pozměňovací návrh 9
Čl. 52 odst.2
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
2. Platforma koridoru bude složena z představitelů dotčených členských států a případně dalších veřejných a soukromých subjektů. V každém případě se budou na platformě koridoru účastnit příslušní provozovatelé infrastruktury podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury (1) |
2. Platforma koridoru bude složena z představitelů dotčených členských států a případně dalších veřejných a soukromých subjektů. V každém případě se budou na platformě koridoru účastnit příslušní provozovatelé infrastruktury podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury (1). |
Odůvodnění
Coby významní spolufinancovatelé dopravních sítí musejí být regiony automatickými účastníky platforem pro řízení koridorů hlavní sítě.
Pozměňovací návrh 10
Čl. 53 odst.1
Upravit
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pro každý koridor hlavní sítě dotčené členské státy ve spolupráci s platformou koridoru společně vypracují plán rozvoje koridoru a vyrozumí o něm Komisi, a to do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Pro každý koridor hlavní sítě dotčené členské státy ve spolupráci s platformou koridoru společně vypracují plán rozvoje koridoru a vyrozumí o něm Komisi měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Odůvodnění
Lhůta 6 měsíců na vypracování plánů rozvoje koridorů se za předpokladu provedení skutečného procesu koordinace nejeví jako reálná (článek 53.1). Právní řády několika zemí Unie umožňují zapojit skupiny obyvatel do rozhodování o veřejné infrastruktuře. Tyto koordinační fáze bývají dlouhé a všeobecně přesahují 6 měsíců. Je zapotřebí, aby navrhované znění počítalo se lhůtami, které budou v souladu s organizací jednotlivých fází koordinace v souladu s vnitrostátními předpisy.
V Bruselu dne 3. května 2012.
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/159 |
Stanovisko Výboru regionů „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020)“
2012/C 225/12
VÝBOR REGIONŮ
— |
vítá návrh Evropské komise, aby EFG dále fungoval i v období po roce 2013, a podporuje zejména zachování aspektů revidované oblasti působnosti a kritérií zásahu, které byly zavedeny v roce 2009; |
— |
vyjadřuje politování nad rozhodnutím Rady neprodloužit platnost výjimky udělené v souvislosti s krizí po 31. prosinci 2011; |
— |
doporučuje stanovit v rámci pilíře EFG pro podniky vyšší spolufinancování než u jiných pilířů, a podpořit tak vytváření podniků a podnikání; |
— |
nesouhlasí s rozšířením oblasti působnosti EFG na zemědělce, jak je navrhováno, a zdůrazňuje, že při jednání o obchodních dohodách musí být zajištěn soulad s cíli společné zemědělské politiky; |
— |
zdůrazňuje, že současné nařízení umožňuje členským státům určit regiony, které mohou přímo žádat o podporu z EFG; proto povzbuzuje členské státy, aby tuto možnost pravidelněji využívaly; |
— |
domnívá se, že by návrhu prospěla explicitnější zmínka o místních a regionálních orgánech, zejména v čl. 8 odst. 2, podle něhož by žádosti měly obsahovat informace o postupech konzultací místních a regionálních orgánů a také identifikovat subjekty, které balíček opatření budou plnit, a v čl. 11 odst. 4 o pokynech místním a regionálním orgánům při využívání EFG. |
Zpravodaj |
pan Gerry BREEN (IE/ELS), člen zastupitelstva města Dublinu a Dublinského regionálního úřadu |
Odkaz |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) KOM(2011) 608/3 v konečném znění |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
1. |
je toho názoru, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je významným nástrojem pro zásah v případech rozsáhlého propouštění, jehož cílem je zabránit dlouhodobé nezaměstnanosti v obtížných podmínkách trhu práce, a je také důležitým unijním mechanismem pro vyjádření solidarity s pracovníky, kteří přišli o práci; |
2. |
kvituje, že EFG zvládl podpořit asi 10 % pracovníků propuštěných v EU v období 2009–2010 a že 40 % pracovníků, na které se tento fond zaměřil, se znovu úspěšně zapojilo do pracovního trhu (1). Znovu však vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby při provádění EFG zlepšily spolupráci s místními a regionálními orgány a dalšími zainteresovanými stranami; |
3. |
podporuje Evropský sociální fond při prosazování dlouhodobých aktivních politik trhu práce a pomoci v prevenci nezaměstnanosti a při včasném zásahu, ale je přesvědčen, že je zapotřebí mechanismu rychlého zásahu, jako je například EFG, který by pomáhal v dobách krize nezaměstnanosti; |
4. |
vítá návrh Evropské komise, aby EFG dále fungoval i v období po roce 2013, a podporuje zejména zachování aspektů revidované oblasti působnosti a kritérií zásahu, které byly zavedeny v roce 2009. Poznamenává, že rostoucí počet žádostí podaných od té doby poukazuje na zřetelnou poptávku po zásahu v případě propuštění 500 či méně zaměstnanců, avšak uznává, že dosavadní využití EFG se pohybuje hluboko pod orientačním rozpočtovým stropem; |
5. |
podporuje úsilí o zlepšení a zjednodušení procesu poskytování prostředků z EFG, podotýká ovšem, že mezi hlavní výzvy co do budoucnosti EFG i nadále patří:
|
6. |
domnívá se, že navrhované rozšíření oblasti působnosti EFG na zemědělce, kteří byli postiženi obchodními dohodami, dokládá zásadní nesoulad mezi obchodní politikou EU a její zemědělskou politikou; |
7. |
spatřuje v rozšíření oblasti působnosti EFG na zemědělství velmi radikální změnu povahy tohoto fondu a obává se, že tento návrh ve skutečnosti vytváří dva EFG – jeden pro pracovníky v zemědělství a druhý pro ostatní pracovníky, s jinými kritérii, postupem podávání žádostí a systémem řízení a finanční kontroly; |
8. |
chápe sice důvody, je ale na pochybách, zda by EFG a další navrhované krizové mechanismy měly být mimo náplň víceletého finančního rámce; |
9. |
vyjadřuje politování nad rozhodnutím Rady neprodloužit platnost výjimky udělené v souvislosti s krizí po 31. prosinci 2011 (2), obzvláště v době, kdy se řada ekonomik urputně snaží zvládnout dopady současné krize státního dluhu a z ní plynoucí tlak na zaměstnanost a zhoršování sociální situace. Dále lituje toho, že toto rozhodnutí padlo v okamžiku, kdy počet žádostí o poskytnutí pomoci z EFG výrazně vzrostl v důsledku zavedení výjimky v roce 2009 a kdy tento fond vykazuje pozitivní výsledky; |
10. |
zdůrazňuje, že rozhodnutí Rady by nemělo předem ovlivnit jednání o navrhovaném EFG na období 2014–2020; |
Dosah EFG
11. |
vítá rozšíření oblasti působnosti EFG na vlastníky-vedoucí pracovníky mikropodniků a malých a středních podniků a na osoby samostatně výdělečně činné, podotýká ovšem, že bude možná zapotřebí dále vyjasnit uplatnění EFG na osoby samostatně výdělečně činné vzhledem k rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o status nezaměstnané osoby v této kategorii; |
12. |
vítá flexibilitu, s níž je EFG uplatňován na malých trzích práce či ve výjimečných situacích, ale navrhuje, aby Evropská komise poskytla další pokyny ke kritériím, jež budou za takových okolností uplatňována. Upozorňuje na to, že nesmí být brán v potaz pouze absolutní počet propuštěných pracovníků, ale že se musí přihlížet také k velikosti dopadu propouštění v daném místě či regionu; |
13. |
podporuje začlenění finančního ustanovení o investicích do hmotných aktiv na samostatnou výdělečnou činnost a zakládání podniků, jelikož to obohatí balíček služeb, jež může EFG podporovat. Doporučuje stanovit v rámci pilíře EFG pro podniky vyšší spolufinancování než u jiných pilířů, a podpořit tak vytváření podniků a podnikání; |
14. |
upozorňuje na to, že přístup k pomoci ve formě terciárního vzdělávání v současnosti limituje akademický cyklus, poněvadž okamžik propuštění omezuje schopnost EFG podporovat příslušné pracovníky po dobu plných dvou let studia. Navrhuje, aby byli propuštění pracovníci v rámci EFG podporováni po dobu minimálně plných dvou let studia a aby byla zmírněna stávající omezení nebo aby byly předem poskytnuty finanční prostředky pro tento účel; |
15. |
zdůrazňuje, že EFG musí pouze podporovat dodatečná opatření a nesmí být náhražkou kroků vyžadovaných na základě vnitrostátního či unijního práva nebo kolektivních smluv. Upozorňuje na to, že se vyskytly konflikty mezi cíli EFG a nepružností některých vnitrostátních politických rámců, což může brzdit účinnost tohoto fondu. Vybízí členské státy k tomu, aby na EFG nahlížely jako na příležitost k vypracování nových a dynamických přístupů na podporu propuštěných pracovníků; |
16. |
vítá návrh umožňující členským státům upravit balíček podpůrných služeb pracovníkům přidáním dalších způsobilých opatření; požaduje stanovení maximální lhůty (řekněme 1 měsíce), během níž Evropská komise tuto úpravu odsouhlasí; |
Podávání žádostí – rychlejší zásah a jednodušší postupy
17. |
oceňuje přání unijních institucí urychlit postupy podávání a schvalování žádostí, lituje však toho, že návrh jaksi nestačí ke zmobilizování EFG coby skutečného mechanismu rychlého zásahu; |
18. |
domnívá se, že některá opatření určená ke zvýšení účinnosti EFG mohou ve skutečnosti vést k vyšší administrativní zátěži a vyšším nákladům prováděcích orgánů. Zdůrazňuje, že náročnější požadavky na kontrolu a vykazování mohou nakonec vyústit v to, že EFG nebude v dobách krize zaměstnanosti pro členské státy tak atraktivní možností; |
19. |
domnívá se, že při absenci vnitrostátních ustanovení týkajících se propouštění by mohlo být pro podávání žádostí přínosné přímé a včasné zapojení pracovníků nebo jejich zástupců, a navrhuje, aby orgány podnítily pracovníky k účasti na tomto procesu prokázáním, že získají dodatečnou podporu (nad rámec zákonné podpory) prostřednictvím EFG; |
20. |
navrhuje rovněž, aby bylo v čl. 8 odst. 2 stanoveno, že žádosti musí obsahovat profily propuštěných pracovníků a první posouzení jejich potřeb v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a plánů založit vlastní podnik, aby mohl být sestaven vhodný balíček personalizované podpory s cílem splnit požadavky pracovníků a jejich očekávání, jež vkládají do EFG; |
21. |
navrhuje, aby členské státy musely během procesu podávání žádostí konzultovat nejen sociální partnery, ale také příslušné místní a regionální orgány, a aby byl v žádostech jasně popsán postup při provádění, včetně koordinace mezi jednotlivými subjekty, postup při komunikování s pracovníky a jejich informování o dostupných možnostech podpory a postupu při podávání žádostí; |
22. |
navrhuje, aby pokyny k předkládání žádostí odkazovaly také na informace o trhu práce a obzvláště na přehled dovedností EU (3), aby tak opatření financovaná z EFG lépe odpovídala potřebám trhu práce v EU. Dále je toho názoru, že příspěvek na mobilitu stanovený v nařízení o EFG by se dal využívat k zaplnění nedostatku kvalifikovaných pracovníků v jiných částech Unie; |
23. |
vítá snahy o zjednodušení ustanovení o způsobilosti výdajů, ze zkušeností však vyplývá, že se členské státy zdráhají vynakládat prostředky předtím, než se rozhodne o žádosti o poskytnutí pomoci z EFG. Poukazuje na to, že to má za následek zbytečné průtahy a rozčarování pracovníků a že to podkopává účinnost a důvěryhodnost EFG. Podotýká, že je zapotřebí větší jistoty, pokud se má pracovníkům dostat rychlé podpory; |
24. |
doporučuje, aby příští interinstitucionální dohoda urychlila proces schvalování, a pokud by k tomu nedošlo, navrhuje, aby Evropská komise po prvním posouzení a ověření žádosti členským státům poskytla předběžnou platbu, a to ve snaze dát jim větší jistotu, zohlednit skutečnost, že zde hraje důležitou roli čas, a zkrátit prodlevy při poskytování pomoci z EFG propuštěným pracovníkům; |
25. |
doufá, že se s tím, jak poroste obeznámenost s EFG, bude zlepšovat kvalita žádostí. V této souvislosti vybízí členské státy ke shromažďování společných poznatků o tomto fondu a o jeho provádění. Dále navrhuje, aby Evropská komise určila experty mající zkušenosti s procesem podávání žádostí o podporu z EFG, kteří budou moci poskytovat poradenství před podáním žádosti a budou si moci vyměňovat zkušenosti s potenciálními novými žadateli; |
Míry spolufinancování
26. |
s přihlédnutím k tomu, že Rada rozhodla o znovuzavedení 50 % míry spolufinancování (od 1. ledna 2012), je i nadále pro vyšší míru spolufinancování EFG, než je navrhováno. Překoná se tím nedostatek zdrojů na spolufinancování a zvýší se atraktivita EFG; |
27. |
domnívá se, že navrhovaný model úpravy míry spolufinancování (50 až 65 %) je nevhodný; |
28. |
vítá, že byla stanovena možnost poskytnout příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících s přípravnými, řídícími, informačními, propagačními, kontrolními a vykazovacími činnostmi orgánů vyřizujících žádost o pomoc z EFG (čl. 7 odst. 3), a navrhuje, aby tento příspěvek nepřesáhl 5 % celkových nákladů; |
Rozšíření oblasti působnosti EFG na zemědělství
29. |
nesouhlasí s rozšířením oblasti působnosti EFG na zemědělce, jak je navrhováno, a zdůrazňuje, že při jednání o obchodních dohodách musí být zajištěn soulad s cíli společné zemědělské politiky; |
30. |
je toho názoru, že rozšíření oblasti působnosti na zemědělství – umožněním, aby zemědělci přizpůsobili svou činnost v rámci tohoto odvětví či mimo něj – je zčásti v rozporu se stanovenými cíli společné zemědělské politiky, tj. zachovat zemědělství ve všech oblastech, a s přáním chránit rozmanitost tohoto odvětví na evropské úrovni; |
31. |
v kontextu sníženého rozpočtového stropu, rozšiřování počtu příjemců a snah o zpřístupnění či zatraktivnění EFG se táže, zda je navrhovaný příděl rozpočtových prostředků přiměřený cílům fondu, jestliže je pro zemědělství vyčleněno maximum 2,5 mld. EUR (z celkového objemu rozpočtu ve výši 3 mld. EUR). Podotýká, že se tato částka jeví jako příliš vysoká pro EFG coby nástroj rychlého zásahu a jako příliš nízká na to, aby mohla kompenzovat předpovídané skutečné ztráty v zemědělství a potravinářském průmyslu v případě uzavření určitých dvoustranných obchodních dohod; |
32. |
s přihlédnutím k těmto zásadním výhradám vůči rozšíření oblasti působnosti na zemědělství Výbor předkládá několik dalších připomínek k tomuto aspektu návrhu:
|
33. |
připouští, že fond by neměl být využíván k poskytování podpory příjmů zemědělců negativně postižených obchodní dohodou; domnívá se, že v návrhu není dostatečně rozpracována návaznost na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), a navrhuje, aby v tomto ohledu Evropská komise poskytla další podrobnosti; |
Úloha místních a regionálních orgánů
34. |
zdůrazňuje, že členské státy při čerpání prostředků z EFG plně nevyužívaly potenciálu místních a regionálních orgánů, a apeluje na to, aby byla při přípravě a vyřizování žádostí o podporu z EFG a při monitorování a hodnocení účinnosti tohoto fondu uplatňována zásada partnerství a víceúrovňové správy (4); |
35. |
na základě dosavadních zkušeností soudí, že EFG je účinnější, když je při sestavování a provádění koordinovaného balíčku opatření pro pracovníky používán místní přístup zahrnující koordinaci mezi jednotlivými subjekty a když jsou k dispozici lokální kontaktní místa, jež propuštěným pracovníkům poskytují jasné a konzistentní rady a pokyny; |
36. |
zdůrazňuje, že současné nařízení umožňuje členským státům určit regiony, které mohou přímo žádat o podporu z EFG; proto povzbuzuje členské státy, aby tuto možnost pravidelněji využívaly, zvláště tehdy, mají-li regiony pravomoci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy nebo hrají nějakou úlohu při podpoře a rozvoji podniků. Je toho názoru, že by se tak zamezilo prodlevám při vyřizování žádostí a problémům s kapacitou na vnitrostátní úrovni, kde ministerstva často nemají k dispozici potřebnou kapacitu ani zdroje pro navrhování a poskytování místních či regionálních podpůrných služeb; |
37. |
navrhuje, aby Evropská komise sestavila databázi osvědčených prováděcích postupů a aby pokyny k předkládání žádostí (o nichž hovoří čl. 12 odst. 2) obsahovaly kritéria víceúrovňového partnerství; |
38. |
domnívá se, že za současné krize státního dluhu a z ní plynoucího tlaku na veřejné rozpočty stojí za zvážení rozšířit oblast působnosti EFG na případy, kdy dojde k propuštění značného počtu zaměstnanců z veřejného sektoru a kdy to má negativní dopad na trh práce v některých místních či regionálních ekonomikách; |
39. |
domnívá se, že by návrhu prospěla explicitnější zmínka o místních a regionálních orgánech, zejména v čl. 8 odst. 2, podle něhož by žádosti měly obsahovat informace o postupech konzultací místních a regionálních orgánů a také identifikovat subjekty, které balíček opatření budou plnit, a v čl. 11 odst. 4 o pokynech místním a regionálním orgánům při využívání EFG; |
40. |
považuje za nutné zlepšit komunikační kanály prostřednictvím: za a) jasnějších způsobů komunikace mezi orgány, jež mají na starosti řízení EFG, od Evropské komise až po celostátní, regionální a místní orgány, a za b) účinnější personalizované komunikace s příjemci pomoci. V tomto ohledu navrhuje zřídit pro žádosti internetovou stránku s obecnými informacemi a internetový portál, který by umožňoval důvěrnou výměnu osobních informací mezi propuštěnými pracovníky a subjekty poskytujícími podporu. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
bod odůvodnění 10
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Při vypracování koordinovaného balíku aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispějí k zaměstnatelnosti propuštěných pracovníků. Členské státy by měly usilovat o opětovné zapojení do zaměstnání nebo do nové činnosti u alespoň 50 % dotčených pracovníků do 12 měsíců ode dne podání žádosti. |
Při vypracování koordinovaného balíku aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispějí k zaměstnatelnosti propuštěných pracovníků. Členské státy by měly usilovat o opětovné zapojení do zaměstnání nebo do nové činnosti u alespoň 50 % dotčených pracovníků do 12 měsíců ode dne . |
Odůvodnění
Mezi podáním žádosti a schválením prostředků uběhne v průměru 12 až 17 měsíců. Řada členských států a místních a regionálních orgánů není schopna v dané lhůtě finanční prostředky uvolnit. Požadavek na opětovné zapojení do zaměstnání nebo do nové činnosti u alespoň 50 % dotčených pracovníků do 12 měsíců ode dne podání žádosti povede v některých případech k tomu, že nebudou podávány vůbec žádné žádosti o finanční pomoc.
Pozměňovací návrh 2
Čl. 4 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 4 Kritéria pro pomoc 2. V případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností, řádně odůvodněných žadatelským členským státem, je možné žádost o finanční příspěvek podle tohoto článku přijmout i přesto, že kritéria uvedená v odst. 1 písm. a) nebo b) nejsou zcela splněna, pokud má propuštění značný dopad na zaměstnanost a na místní hospodářství. Členský stát uvede, které z kritérii pro pomoc stanovených v odst. 1 písm. a) a b) není zcela splněno. |
Článek 4 Kritéria pro pomoc 2. V případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností řádně odůvodněných příslušným členským státem je možné žádost o příspěvek z EFG přijmout i přesto, že podmínky uvedené v písmenech a) a b) nejsou zcela splněny, pokud má propouštění značný dopad na zaměstnanost a na místní hospodářství. Členský stát uvede, které z kritérii pro pomoc stanovených v odst. 1 písm. a) a b) není zcela splněno. |
Odůvodnění
V bodu odůvodnění 6 tohoto návrhu je tato možnost uvedena, proto by bylo z důvodu větší právní jistoty vhodné, aby byla uvedena rovněž ve znění návrhu. Jelikož jsou odlehlé regiony v návrhu nařízení o EFG výslovně uvedeny, považujeme na základě článku 349 SFEU za zásadní vyjasnit, že se tímto pojmem výslovně poukazuje na nejvzdálenější regiony, aby tyto mohly rovněž těžit z výjimek, jež by jim umožnily plnou účast na tomto fondu. Dále je třeba zohlednit, že nejvzdálenější regiony patří k regionům EU s nejvyšší nezaměstnaností, a malý rozměr jejich ekonomik neumožňuje zakládat podniky s počtem zaměstnanců, jenž by umožnil požádat o podporu z EFG, což by je jednoznačně znevýhodňovalo.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 8 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Žádost musí obsahovat tyto informace:
|
Žádost musí obsahovat tyto informace:
|
Odůvodnění
Toto doplnění má zajistit, aby žádosti o pomoc z EFG lépe odpovídaly potřebám a očekáváním propuštěných pracovníků a aby financovaná opatření plně doplňovala politické rámce na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.
Pozměňovací návrh 4
Čl. 11 odst. 4
Technická pomoc z podnětu Komise
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, monitorování a hodnocení EFG. Komise může informace o využívání EFG poskytovat rovněž evropským a vnitrostátním sociálním partnerům. |
Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, monitorování a hodnocení EFG. Komise využívání EFG rovněž evropským a vnitrostátním sociálním partnerům . |
Odůvodnění
Vyplývá z textu.
Pozměňovací návrh 5
Čl. 13 odst. 1
Stanovení finančního příspěvku
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Na základě posouzení provedeného v souladu s čl. 8 odst. 3 a s ohledem zejména na počet pracovníků, jimž je určena podpora, Komise co nejdříve vyhodnotí navržená opatření a odhadované náklady a navrhne výši případného finančního příspěvku, který může být poskytnut v mezích dostupných zdrojů. Tato částka nesmí přesáhnout 50 % celkové výše odhadovaných nákladů uvedených v čl. 8 odst. 2 písm. e) nebo 65 % těchto nákladů v případě žádostí předložených členským státem, na jehožúzemí je alespoň jeden region na úrovni NUTS II způsobilý v rámci cíle strukturálních fondů „Konvergence“. Komise ve svém hodnocení takových případů rozhodne, zda je 65 % míra spolufinancování odůvodněná. |
Na základě posouzení provedeného v souladu s čl. 8 odst. 3 a s ohledem zejména na počet pracovníků, jimž je určena podpora, Komise co nejdříve vyhodnotí navržená opatření a odhadované náklady a navrhne výši případného finančního příspěvku, který může být poskytnut v mezích dostupných zdrojů. Tato částka nesmí přesáhnout 0 % celkové výše odhadovaných nákladů uvedených v čl. 8 odst. 2 písm. e) nebo 5 % těchto nákladů v případě žádostí předložených členským státem, na jehožúzemí je alespoň jeden region na úrovni NUTS II strukturálních fondů. Komise ve svém hodnocení takových případů rozhodne, zda je 5 % míra spolufinancování odůvodněná. |
Odůvodnění
Návrh Evropské komise není dostatečně jasný, určitý a spravedlivý. V souvislosti s tím, že Rada ve složení pro zaměstnanost dne 1. prosince 2011 rozhodla o znovuzavedení 50 % míry spolufinancování, je navrhována vyšší základní míra spolufinancování a vyšší míra pro ty členské státy, jež jsou nejvíce zasaženy současnou krizí státního dluhu. Mělo by to pomoci překonat nedostatek zdrojů na spolufinancování a dát členským státům větší jistotu při podávání žádostí.
V Bruselu dne 3. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) COM(2011) 500 final.
(2) Zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost dne 1. prosince 2011.
(3) Je popsán ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 Program pro nové dovednosti a pracovní místa.
(4) Zásada partnerství a víceúrovňové správy byla stanovena v nařízení o společných ustanoveních ohledně strukturálních fondů a dalších fondů EU (COM(2011) 615 final).
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/167 |
Stanovisko Výboru regionů „Program Evropské unie pro sociální změny a inovace“
2012/C 225/13
VÝBOR REGIONŮ
— |
zdůrazňuje nutnost zaměřit opatření programu zejména na mladé lidi, kteří jsou obzvlášť zasaženi krizí: je třeba dát prioritu mladým nezaměstnaným, jichž je více než 20 %. Stejně tak je třeba dát prioritu skupině dlouhodobě nezaměstnaných, jež odpovídá v průměru 3,8 % obyvatel členských států Evropské unie v produktivním věku; |
— |
opakuje své přesvědčení, že je nutné, aby bylo v rámci projektu v jeho části týkající se sociálních inovací věnováno na účinné experimentování podstatně větší množství prostředků, než naznačuje Komise, zejména pokud jde o projekty týkající se politických priorit, především pak sociálního začleňování mladých; |
— |
stvrzuje význam podporování geografické mobility pracovníků na evropské úrovni a domnívá se, že EURES bude moci být stále efektivnějším nástrojem jen tehdy, podaří-li se mu skutečně provázat poptávku po práci a nabídku práce a bude-li možné jeho výsledky účinně zhodnotit. Vyzdvihuje přínos, jenž regiony a místní orgány mohou pro tuto oblast mít; |
— |
vyslovuje nicméně pochybnosti ohledně rozhodnutí vyjmout z programu pro sociální inovace zmínku o rovnosti mezi ženami a muži a o boji proti diskriminaci. |
Zpravodaj |
pan Enrico ROSSI (IT/SES), předseda regionu Toskánsko |
Odkaz |
návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace COM(2011) 609 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
1. |
vítá rozhodnutí Komise předložit na období 2014–2020 nová nařízení upravující Progress, mikrofinancování a EURES, která tyto nástroje sloučí do programu Evropské unie pro sociální změny a inovace; |
2. |
trvá na nutnosti rozpracovat koncepci sociálních inovací, neboť jsou považovány za základní nástroj umožňující řešit riziko sociálního vyloučení a bojovat proti existujícímu sociálnímu vyloučení, a to především v období krize, jenž by mohla zpochybnit soudržnost a evropský sociální model; |
3. |
vyslovuje nicméně pochybnosti ohledně rozhodnutí vyjmout z programu pro sociální inovace zmínku o rovnosti mezi ženami a muži a o boji proti diskriminaci; |
4. |
zdůrazňuje nutnost zaměřit opatření programu zejména na mladé lidi, kteří jsou obzvlášť zasaženi krizí: je třeba dát prioritu mladým nezaměstnaným, jichž je více než 20 %. Stejně tak je třeba dát prioritu skupině dlouhodobě nezaměstnaných, jež odpovídá v průměru 3,8 % obyvatel členských států Evropské unie v produktivním věku; |
5. |
zdůrazňuje rovněž nezbytnost jasnější definice sociální ekonomiky a připomíná v této souvislosti zejména zprávu Evropského parlamentu o sociální ekonomice (1); |
6. |
zdůrazňuje význam soudržnosti při čerpání prostředků určených pro tento program a prostředků z Evropského sociálního fondu. Trvá na tom, že Komise a regionální orgány musí vyvinout úsilí o dosažení této soudržnosti prostřednictvím opatření určených Komisí. To lze provést již při definování hlavních směrů pro veřejné zakázky i postupů pro analýzu projektů; |
7. |
opakuje své přesvědčení, že je nutné, aby bylo v rámci projektu v jeho části týkající se sociálních inovací věnováno na účinné experimentování podstatně větší množství prostředků, než naznačuje Komise, zejména pokud jde o projekty týkající se politických priorit, především pak sociálního začleňování mladých; |
8. |
potvrzuje význam, který za současné politické a hospodářské situace mají mikroúvěry, jež by občanům (především mladým lidem a ženám) měly pomoci rozvíjet vlastní aktivity, rozvinout své podnikání anebo zlepšit vlastní schopnost jednat; |
9. |
zdůrazňuje, že i v této oblasti je třeba se v prvé řadě obracet na slabé a ohrožené sociální skupiny či sociální podniky. Připomíná účinnost, která se dosud projevovala při zkušenostech s mikrofinancováním, a to jak z hlediska úspěchu investic, tak i nízké míry neschopnosti splácet půjčenou částku; |
10. |
stvrzuje význam podporování geografické mobility pracovníků na evropské úrovni a domnívá se, že EURES bude moci být stále efektivnějším nástrojem jen tehdy, podaří-li se mu skutečně provázat poptávku po práci a nabídku práce a bude-li možné jeho výsledky účinně zhodnotit. Vyzdvihuje přínos, jenž regiony a místní orgány mohou pro tuto oblast mít; |
11. |
připomíná, že nehledě na úsilí institucí dosud přetrvávají značné konkrétní překážky geografické mobility pracovníků uvnitř EU, především u těch, kteří žijí v regionech, jež se nacházejí nejdále od pevniny, nebo v nejvzdálenějších regionech; |
12. |
trvá na zlepšení postupů hodnocení s cílem poznat dopady celého programu. A požaduje, aby se Komise snažila co nejrychleji reagovat na plánované závěrečné zhodnocení příslušných probíhajících programů a navrhnout případné změny v programech nových; |
13. |
zdůrazňuje, že sociální inovace umožňují řešit riziko sociálního vyloučení a bojovat proti existujícímu sociálnímu vyloučení, a to především v období krize, jež by mohla zpochybnit soudržnost a evropský sociální model. Připomíná, že existuje reálné riziko „generační krize“ způsobené nepředvídatelnými dopady na náš model společnosti a demokratický systém jako takový. Žádá proto, aby Evropa přijala odpovědnost, podpořila sociální experimenty a šířila osvědčené postupy, které z nich plynou, tak aby byly nastaveny účinné modely jednání použitelné v celé Unii; |
14. |
připomíná stanovisko Výboru k nástroji mikrofinancování (2) ze dne 7. října 2009 a důležitou funkci, kterou nástroj mikrofinancování může plnit v boji proti vyloučení ve prospěch začlenění. Smyslem úvah Výboru nad určením kategorií, pro něž je tento nástroj určen, a upřesnění, že se nejedná o nástroj financování spotřeby, ale začínajících podniků či konsolidace malých inovativních či sociálních podniků, jimž by obvykle úvěr poskytnut nebyl, je upřesnit funkci tohoto nástroje. Zdůrazňuje, že EU i nadále hraje druhé housle, tj. podporuje národní, regionální či místní subjekty poskytující mikroúvěry. Zdůrazňuje také, že význam nástroje spočívá v tom, že umožní zavést účinný mechanismus soběstačnosti přijímajících podniků a regenerovat disponibilní prostředky díky vysoké míře splácení. Požaduje proto pevnou regulaci, která definuje společné prvky na evropské úrovni, a umožní tak harmonizaci či zevšeobecnění postupů souvisejících s mikroúvěry. Výbor by rád upozornil Komisi na úspěšné příklady neziskových organizací, jež již dnes konají mimořádnou práci v oblasti poskytování mikroúvěrů. V zájmu pokračování je důležité, aby EU nevytvářela žádný vlastní paralelní systém, nýbrž spíše podpořila stávající úsilí; |
15. |
pokud jde o EURES, vybízíme Komisi, aby tento nástroj nastavila tak, aby v praxi účinněji slaďoval poptávku a nabídku a využíval služeb zaměstnanosti na národní a regionální úrovni. Výbor žádá, aby EURES lépe řešil potřeby mladých lidí hledajících své první působiště tím, že podpoří mobilitu osob bez pracovních zkušeností, přičemž by měl vzít v úvahu, že i v mnoha menších městech a venkovských oblastech existuje poptávka po mladých kvalifikovaných pracovnících. Dále zdůrazňuje nutnost důsledně řešit překážky volného pohybu pracovníků, mimo jiné vzdálenost od pevniny, které je třeba odstranit a neomezovat se pouze na akce jako zprostředkování zaměstnání; |
Konkrétní otázky
16. |
vyjadřuje své znepokojení nad tím, že byla odstraněna zmínka o rovnosti mezi ženami a muži a nediskriminaci, která v současně platném programu Progress ještě je, a to z důvodu dvojího rizika: první se týká přesunutí důrazu od nutnosti odstranit sociální překážky, které brání rovnému postavení, k pouhému tradičnímu uznání práv, druhým rizikem je roztříštění inovativních opatření v sociální oblasti; |
17. |
potvrzuje, že rozpočet programu nedosahuje potřebné výše, zejména pokud jde o sociální experimentování, přestože Komise navrhuje využít k tomuto účelu 17 % rozpočtu; |
18. |
pokud jde o aspekt mikrofinancování, považujeme za nutné upozornit na stanovisko z roku 2009, a to i vzhledem ke skutečnosti, že provádění programu spolufinancovaného EIB a EIF probíhá teprve něco přes jeden rok. Výbor připomíná, že mimořádná a dodatečná pozornost by se měla věnovat specifickým opatřením na podporu poskytovatelů mikroúvěrů, aby mohli dosáhnout minimální míry rovnováhy a udržitelnosti. Dále připomíná, že účinnost opatření v oblasti mikrofinancování je úzce svázána s velikostí poskytovatelů a s kvalitou služeb nabízených v oblasti mikrofinancování. Proto by měly být podporovány a propagovány vnitrostátní nebo regionální sítě mikrofinancování fungující jako struktury služeb závislé na jednotlivých poskytovatelích v místě či regionu; |
19. |
trvá na požadavku konzistence evropských opatření tam, kde se vyskytne více programů v oblasti inovací a mikrofinancování. Žádá, aby byla zajištěna vyšší konzistence mezi programem pro sociální změny a inovace a ESF vzhledem ke strukturálním odlišnostem spravujících subjektů (Komise pro tento program a vnitrostátních a regionálních orgánů pro Sociální fond). V tomto ohledu předkládá tři návrhy:regiony se zaváží využívat k uplatňování určených osvědčených postupů Sociální fond či jiné fondy, Výbor regionů by mohl v okamžiku zveřejnění veřejných zakázek navrhnout hlavní směry v oblasti konzistence, a je-li to vzhledem k územnímu rozměru projektů vhodné, zainteresované regiony či místní orgány by měly vyjádřit svůj názor na každý projekt, aby byla zaručena synergie a koordinace s jejich využitím ESF; |
20. |
navíc je zde z důvodu tří os programu problém s přesnějším posouzením účinku zejména u mikrofinancování a u EURES, u druhého z nich kvůli informaci, kolik osob skutečně díky EURES našlo práci. Domnívá se, že co se týče hodnocení, měla by se Komise snažit předložit co nejdříve výsledky hodnocení probíhajících programů, které budou zveřejněny teprve po vstupu nových programů v platnost, a navrhnout i případné změny či doplnění těchto programů. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Bod odůvodnění 19
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Je nezbytné zdůraznit nutnost souladu provádění tohoto programu se strategií Evropa 2020.
Pozměňovací návrh 2
Čl. 4 odst. 1 nové písm. f)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||
Článek 4 Obecné cíle programu Program usiluje o dosažení těchto obecných cílů:
|
Článek 4 Obecné cíle programu Program usiluje o dosažení těchto obecných cílů:
|
Odůvodnění
Písmeno (b): pro rozvoj systémů sociální ochrany je nutné podporovat účast všech relevantních zainteresovaných stran. Písmeno (e): mikrofinancování může být pro mladé lidi jediným způsobem, jak zahájit nebo rozvinout podnikání. Písmeno (f): Podmínkou tohoto programu je aktivní zapojení všech relevantních zainteresovaných stran.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 5 odst. 2 písm. a)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
2. Na jednotlivé osy programu podle čl. 3 odst. 1 se přidělují tyto orientační procentní podíly:
|
2. Na jednotlivé osy programu podle čl. 3 odst. 1 se přidělují tyto orientační procentní podíly:
|
Odůvodnění
Je velmi důležité zdůraznit, že je třeba věnovat zvláštní pozornost konkrétnímu experimentování a boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a to zejména s ohledem na aktuální statistiky.
Pozměňovací návrh 4
Čl. 8 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Soudržnost a doplňkovost 1. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby činnosti prováděné v rámci programu byly v souladu s dalšími opatřeními Unie, zejména v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a v takových oblastech, jako jsou sociální dialog, spravedlnost a základní práva, vzdělávání, odborná příprava a politika týkající se mládeže, výzkum a inovace, podnikání, zdraví, rozšíření a vnější vztahy a obecná hospodářská politika, a aby tato opatření vhodně doplňovaly. |
Soudržnost a doplňkovost 1. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby činnosti prováděné v rámci programu byly v souladu s dalšími opatřeními Unie, zejména v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a v takových oblastech, jako jsou sociální dialog, spravedlnost a základní práva, vzdělávání, odborná příprava a politika týkající se mládeže, výzkum a inovace, podnikání, zdraví, rozšíření a vnější vztahy a obecná hospodářská politika, a aby tato opatření vhodně doplňovaly. |
Odůvodnění
Kvůli relativně omezeným veřejným prostředkům na evropské i národní úrovni je zcela nezbytné zaručit soudržnost a synergii mezi učiněnými výdaji. Proto je třeba zesílit operační kontinuitu mezi experimenty a určením osvědčených postupů a využitím operačních fondů, jako je EFRR a zejména ESF. V mnoha případech je důležité ověřit soudržnost mezi výdaji na experimentování a očekávanými následnými operačními výdaji na základě hlavních směrů definovaných příslušnými regionálními orgány, aniž by však byla omezena svoboda Komise při rozhodování o schválení projektů v souladu s příslušnými předpisy.
Pozměňovací návrh 5
Článek 13
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Sledování Za účelem pravidelného sledování programu a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a finančních priorit vypracovává Komise každé dva roky kontrolní zprávy a zasílá je Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy pokrývají výsledky programu a to, do jaké míry byly prostřednictvím jeho činností řešeny otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti. |
Sledování Za účelem pravidelného sledování programu a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a finančních priorit vypracovává Komise každé dva roky kontrolní zprávy a zasílá je Evropskému parlamentu Radě . Tyto zprávy pokrývají výsledky programu a to, do jaké míry byly prostřednictvím jeho činností řešeny otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti. |
Odůvodnění
Četná opatření naplánovaná v programu mají významný dopad na regionální činnost nebo z ní vyplývají. Proto je nutné, aby měl VR možnost se vyjádřit a navrhnout Komisi hlavní směry sladěné s regionálními politikami.
Pozměňovací návrh 6
Článek 22
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||||
Článek 22 Specifické cíle Kromě obecných cílů stanovených v článku 4 má osa týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání rovněž tyto specifické cíle:
|
Článek 22 Specifické cíle Kromě obecných cílů stanovených v článku 4 má osa týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání rovněž tyto specifické cíle:
|
Odůvodnění
Pozměňovací návrh k odstavci 1 je nezbytný pro upřesnění kategorií příjemců mikroúvěru pro účely výroby nebo profesního rozvoje. Změna ve druhém odstavci upozorňuje na téma uvedené již samotnou Evropskou komisí a organizacemi občanské společnosti zabývající se mikroúvěrem, a to zejména v době, kdy je nutné podnikání, a to včetně podnikání drobného, stimulovat a podporovat.
Pozměňovací návrh 7
Článek 23
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
Účast 1. Osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání se mohou účastnit veřejné a soukromé subjekty, které jsou zřízené na celostátní, regionální nebo lokální úrovni v zemích uvedených v čl. 16 odst. 1 a v těchto zemích poskytují:
2. S cílem oslovit konečné příjemce a vytvářet konkurenceschopné a životaschopné mikropodniky veřejné a soukromé subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) úzce spolupracují s organizacemi, které hájí zájmy konečných příjemců mikroúvěrů, a s organizacemi, jež pro tyto konečné příjemce zajišťují instruktážní a školicí programy, zejména s těmi, jež podporuje ESF. 3. Veřejné a soukromé subjekty, které vykonávají činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), musí udržovat vysokou úroveň řízení, správy a ochrany spotřebitele v souladu se zásadami evropského kodexu správného chování pro poskytování mikroúvěrů a snažit se zabránit tomu, aby se osoby a podniky staly předluženými. |
Účast 1. Osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání se mohou účastnit veřejné a soukromé subjekty, které jsou zřízené na celostátní, regionální nebo lokální úrovni v zemích uvedených v čl. 16 odst. 1 a v těchto zemích poskytují:
2. S cílem oslovit konečné příjemce a vytvářet konkurenceschopné a životaschopné mikropodniky veřejné a soukromé subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) úzce spolupracují s organizacemi, které hájí zájmy konečných příjemců mikroúvěrů, a s organizacemi, jež pro tyto konečné příjemce zajišťují instruktážní a školicí programy, zejména s těmi, jež podporuje ESF. 3. Veřejné a soukromé subjekty, které vykonávají činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), musí udržovat vysokou úroveň řízení, správy a ochrany spotřebitele v souladu se zásadami evropského kodexu správného chování pro poskytování mikroúvěrů a snažit se zabránit se osoby a podniky předluženými. |
V Bruselu dne 3. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Zpráva Evropského parlamentu o sociální ekonomice, 2008/2250(INI).
(2) Facilita mikrofinancování Progress, CdR 224/2009.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/174 |
Stanovisko Výboru regionů „Legislativní návrhy k reformě společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova po roce 2013“
2012/C 225/14
VÝBOR REGIONŮ
— |
domnívá se, že návrhy Komise jsou příliš vzdáleny hloubkové reformě společné zemědělské politiky, jež je přitom nezbytná pro zachování evropského zemědělství a venkovských oblastí; |
— |
domnívá se, že Komise se dopustila strategického omylu, když upřednostnila řešení krizí a posteriori na úkor regulace trhů, která by jim předcházela; |
— |
žádá Komisi, aby znovu zvážila odstranění různých systémů kvót; |
— |
domnívá se, že je třeba, aby došlo k vyvážení sil ve prospěch výrobců v rámci výrobního řetězce potravin; |
— |
je toho názoru, že pro odvětví zemědělství je životně důležitá revize obchodní politiky Evropské unie; |
— |
považuje za zásadní znovu nastolit rovnováhu v oblasti podpor, avšak návrh Komise považuje za nedostatečný pro dosažení konkurenceschopnosti malých a středních podniků; |
— |
žádá Komisi, aby snížila minimum pro snižování plateb na 100 000 eur podpory se stropem 200 000 eur na podnik; |
— |
požaduje, aby byl pro celkovou konvergenci na evropské úrovni stanoven předběžný časový plán; |
— |
žádá, aby nástroj ve prospěch přírodně a jinak znevýhodněných oblastí mohl být využíván členskými státy ve výši 10 % ročního vnitrostátního stropu; |
— |
považuje za zásadní na jedné straně vyhradit náležité finanční prostředky z fondu EZFRV na rozvoj místních infrastruktur ve venkovských oblastech a na straně druhé zajistit venkovským samosprávám přístup k finančním prostředkům na politiku soudržnosti z EFRR v rámci globální politiky rozvoje venkova; |
— |
doporučuje, aby byla v rámci reformy vyšší měrou uplatňována subsidiarita, a členským státům a regionům se tak zaručila větší flexibilita; |
— |
přeje si, aby možnost zavést platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí mohla vést k zavedení územních smluv, jež budou současně podepsány regionálními orgány a skupinami zemědělců; |
— |
žádá, aby představitelé venkovských oblastí byli plně zapojeni do přípravy smluv o partnerství. |
Zpravodaj |
René SOUCHON (FR/SES), předseda regionální rady Auvergne |
Odkazy |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky COM(2011) 625 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) COM(2011) 626 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) COM(2011) 627 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky COM(2011) 628 v konečném znění Návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty COM(2011) 629 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013 COM(2011) 630 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy COM(2011) 631 v konečném znění |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Priority SZP
1. |
souhlasí s cíli, jež Evropská komise stanovila pro budoucí společnou zemědělskou politiku, pokud jde o udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, zabezpečení potravin, přítomnost zemědělství na všech evropských územích, vyvážený regionální rozvoj, konkurenceschopnost všech evropských odvětví zemědělství a zjednodušení SZP; |
2. |
domnívá se však, že návrhy Komise jsou příliš vzdáleny hloubkové reformě společné zemědělské politiky, jež je přitom nezbytná pro zachování evropského zemědělství a venkovských oblastí a měla by se řídit potřebami evropských zemědělských podniků na základě toho, co je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a zaručit rovné zacházení se všemi evropskými zemědělci; |
3. |
domnívá se, že společná zemědělská politika podle Smlouvy o fungování Evropské unie musí umožnit zajištění přiměřené životní úrovně zemědělcům ve srovnání s ostatními složkami společnosti. Tento cíl musí provázet opatření ke stabilizaci trhů, aby producentům byly zaručeny regulérní ceny a současně bylo umožněno zajistit rozumné ceny pro spotřebitele; |
4. |
považuje za zásadní znovu nastolit rovnováhu v oblasti podpor, avšak návrh Komise považuje za nedostatečný pro dosažení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, oblastí s přírodními omezeními a ostrovních oblastí, jakož i některých oslabených odvětví, a žádá, aby byla zohledněna další kritéria pro zajištění rovnováhy, zejména zaměstnanost; |
5. |
doporučuje, aby byla v rámci reformy vyšší měrou uplatňována subsidiarita, a členským státům a regionům se tak zaručila větší flexibilita; |
6. |
považuje především za důležité zjednodušit pro zemědělce správní předpisy k provádění společné zemědělské politiky; má však za to, že toto zjednodušení nesmí vést k příliš velké uniformizaci kritérií, jež mají být zohledněna, neboť by to bylo v rozporu s místními a regionálními specifickými podmínkami; |
7. |
považuje za zásadní, aby společná zemědělská politika mohla více podporovat jakost zemědělských produktů, zejména produkci s oficiálním označením jakosti. Žádá tedy Evropskou komisi o lepší propojení společné zemědělské politiky s politikou jakosti; |
Regulace trhů
8. |
domnívá se, že opatření k regulaci trhů navržená Komisí jsou zklamáním a znamenají výrazný krok zpět ve vývoji společné zemědělské politiky. Ačkoli je stabilizace vnitřních trhů součástí Lisabonské smlouvy, Komise nepřichází s žádným účinným mechanismem pro veřejnou kontrolu produkce; |
9. |
domnívá se, že Komise se dopustila strategického omylu, když upřednostnila řešení krizí a posteriori na úkor regulace, která by jim předcházela a která by umožnila účinně a s nižšími náklady bojovat proti kolísavosti cen; |
10. |
žádá Komisi, aby – jakmile budou známy výsledky nových studií dopadu – znovu zvážila odstranění různých systémů kvót či práv na produkci (cukru, mléka a práv týkajících se vinic), zejména pokud jde o znevýhodněné oblasti, a především o horské oblasti; |
11. |
žádá Komisi, aby zachovala mechanismy preference Společenství (1) a upřednostnila nástroje pro intervenci a skladování (veřejné i soukromé); |
12. |
domnívá se, že pro dosažení cíle, jakým je zabezpečení potravin, který Komise vytyčila pro příští společnou zemědělskou politiku, je třeba, aby došlo k vyvážení sil ve prospěch výrobců v rámci výrobního řetězce potravin; |
13. |
je toho názoru, že revize obchodní politiky Evropské unie je pro odvětví zemědělství životně důležitá a že jí nesmí být zneužito pouze ve prospěch posílení vývozu do třetích zemí v odvětví průmyslu a služeb; |
14. |
domnívá se, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který disponuje 2,5 miliard eur, není uzpůsoben k tomu, aby reagoval na důsledky určitých obchodních dohod v odvětví zemědělství. Jeho posláním konkrétně není zmírňovat očekávaný dopad právě vyjednávaných dvoustranných obchodních dohod; |
Konvergence
15. |
domnívá se, že místní a regionální orgány jsou při respektování institucionálního rámce každého členského státu zcela oprávněny k účasti na provádění SZP v rámci prvního pilíře, neboť zapojení regionální úrovně může umožnit lepší zacílení podpor na základě sociálních, environmentálních, agronomických a územních zvláštností zemědělství a současně tím zajistit vyšší efektivitu při nakládání s finančními prostředky; |
16. |
je potěšen, že Komise ve svých návrzích upouští od historických referenčních údajů, které představovaly nevyvážený a nespravedlivý systém pro rozdělování podpor mezi zemědělce; |
17. |
domnívá se však, že rozdělování podpor navržené Komisí zůstává ještě příliš nevyvážené, a to pokud jde o nové členské státy, zvláště pobaltské státy, jež dostávají v rámci Evropské unie nejnižší přímé platby, a lituje, že Komise neupřesnila termíny pro konvergenci mezi členskými státy. Podmínky a s tím související časový plán musí zohlednit výrobní náklady v každém členském státu; |
18. |
doufá, že ke konvergenci základních plateb uvnitř každého členského státu dojde postupně, ale v rozumné době, která současně zohlední různé výchozí situace v různých členských státech, a že pro celkovou konvergenci na evropské úrovni bude stanoven předběžný časový plán; |
Postupné snižování a omezení plateb
19. |
žádá Komisi, aby snížila minimum pro snižování plateb na 100 000 eur podpory se stropem 200 000 eur na podnik odečtením skutečně vyplacených a ohlášených mezd včetně odměn za práci podnikatele; |
20. |
žádá Komisi, aby prostředky pocházející z postupného snižování mohly být určeny na opatření a kroky, jež pro své území určí daný členský stát; |
Vázání podpory
21. |
je toho názoru, že zachování vazby mezi platbami a určitými typy produkce pro vybrané zranitelné regiony je nezbytné k zachování uspokojivé úrovně produkce a vytváření hodnot; |
22. |
žádá Komisi, aby členským státům umožnila poskytnout zemědělcům podporu vázanou na produkci s tím, že samy určí, která zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a představují zvláštní zájem z důvodů hospodářských, sociálních nebo týkajících se životního prostředí; dále žádá Komisi, aby posílila nástroje pro vázání podpory v oblastech s přírodním znevýhodněním, v ostrovních oblastech a v nejvzdálenějších regionech a zohlednila vedle produktů, které jsou v návrhu nařízení již uvedeny, rovněž zemědělské produkty podřízené oficiálním zemědělským označením jakosti včetně ekologického zemědělství; |
23. |
domnívá se, že k uskutečnění evropských strategií stabilizace zemědělských trhů bez vytváření umělých systémů podpor v rámci 2. pilíře by bylo vhodné zavést opatření na řízení tržních rizik, která budou vyřazena z rozvoje venkova; |
Zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí
24. |
považuje za nezbytnou změnu výrobního modelu evropského zemědělství, kterou si přeje Komise v rámci ekologizace, ale katalog ekologizace je příliš rigidní na to, aby poskytoval vhodná místní či regionální řešení a optimálně přispíval k cílům strategie Evropa 2020; |
25. |
domnívá se, že vývoj směrem k udržitelným výrobním postupům pro evropské zemědělství a jeho přizpůsobení klimatické změně musí být provázeny vyšší podporou pro inovační agronomické aplikace. Úsilí Evropské unie o inovační a udržitelné hospodářství vyžaduje silnější soudržnost mezi udržitelnou zemědělskou politikou a politikou rybolovu, politikou v oblasti klimatu a energetiky, regionální politikou a politikou v oblasti výzkumu. VR zdůrazňuje v této souvislosti význam výzkumu v oblasti potravin a potenciál inovačních aplikací v oblasti biotechnologií; |
26. |
domnívá se, že opatření navrhovaná Komisí nejsou kvůli své přílišné obecnosti přizpůsobena situaci, a žádá proto vyšší subsidiaritu, aby byla tato opatření prováděna na úrovni co nejbližší skutečným místním agronomickým, environmentálním a socioekonomickým podmínkám, a aby proto svěřila místním a regionálním orgánům pravomoc iniciovat a řídit cílená agroenvironmentální opatření a umožnila jim uzavírat územní smlouvy, jež budou současně podepsány zemědělci nebo jejich zástupci. Kromě toho se domnívá, že by měly být vytvořeny podmínky pro přístup všem podnikům, a to na základě zevrubného přezkumu druhů potenciálních opatření; |
27. |
domnívá se, že zemědělci vlastnící agroenvironmentální certifikaci uznávanou členskými státy musí mít možnost plným právem čerpat podpory určené na ekologizaci, pokud ovšem jsou zadávací podmínky související s těmito postupy náročné a jsou úředně uznávány Evropskou komisí, aby byl zaručen srovnatelný práh požadavků ve všech členských státech; |
28. |
domnívá se, že stanovení 7 % prahové hodnoty na podnik pro přeměnu zemědělské plochy, která je neproduktivní, na plochu využívanou v ekologickém zájmu se může jevit jako příliš vysoké číslo v určitém počtu situací; žádá Komisi, aby zajistila vyšší flexibilitu a aby stanovení prováděcích pravidel bylo úkolem regionů na základě vlastních místních zvláštností, včetně možnosti zahrnout oblasti trvalých pastvin; |
29. |
žádá Komisi, aby navrhla prostřednictvím vhodných opatření zavedení „proteinového plánu“ na evropské úrovni za účelem podpory rozvoje pěstování bílkovinných plodin a luštěnin, aby tak byla zabezpečena soběstačnost evropských chovů v oblasti proteinů, bylo sníženo používání syntetických dusíkatých hnojiv a zvýšena úrodnost půd; |
30. |
žádá Komisi o úpravu definice trvalých travních porostů obsažené v návrhu a o její zachování, jako je tomu ve stávající situaci, aniž by v ní musely převažovat trávy; |
Přírodně znevýhodněné oblasti
31. |
žádá, aby byl nástroj ve prospěch přírodně a jinak znevýhodněných oblastí povinný pro všechny členské státy. Tento nástroj by tedy znamenal samostatnou 3. úroveň podpory, jež by byla doplňkem k základní platbě a podpoře na ekologizaci; |
32. |
žádá, aby nástroj ve prospěch přírodně a jinak znevýhodněných oblastí mohl být využíván členskými státy ve výši 10 % ročního vnitrostátního stropu; |
33. |
žádá o rozšíření definice oblastí podléhajících přírodním a jiným zvláštním znevýhodněním o kritéria územní soudržnosti a územního plánování, aby bylo možné zohlednit izolovanost od infrastruktur či přístup k nim, křehkost ekosystémů, v souladu s dřívějšími doporučeními, jež vydal Výbor regionů (2); |
Zřízení podniku
34. |
domnívá se, že návrh Komise na zvláštní podporu určenou pro mladé zemědělce, jež bude doplňkem k základním platbám, jde správným směrem, avšak že je nedostatečná a měla by fungovat jako fakultativní opatření; |
35. |
žádá Komisi o projev silnější vůle zaměřené na podporu zřízení podniku; |
36. |
domnívá se, že otázka zřízení podniku je převážně vázána na potíže s přístupem k zemědělské půdě nebo bankovní půjčce, a žádá proto, aby byly členské státy vybídnuty k zavedení nástrojů pro ručení za přístup k půdě a půjčky; |
Aktivní zemědělec a drobný zemědělec
37. |
žádá Komisi o přesnější definici pojmu aktivní zemědělec, aby se tak zabránilo přiznání přímých plateb fyzickým či právnickým osobám, které se neúčastní řízení a prací zemědělského podniku; |
38. |
považuje za relevantní návrh Komise uznat zvláštní status drobného zemědělce, neboť zemědělství představuje velmi výraznou část pracovních míst na venkově v několika zemích Evropské unie, a domnívá se, že tento režim přispívá ke zjednodušení společné zemědělské politiky; přeje si však, aby byl práh minimální podpory zvýšen na 1 000 eur; |
Rozvoj venkova
39. |
vítá návrh společného strategického rámce pro všechny strukturální fondy včetně EZFRV; |
40. |
domnívá se, že zavedení společného strategického rámce může být příležitostí k rozšíření vymezování zón prováděného v oblasti politiky soudržnosti na politiku územního rozvoje. Toto rozšíření by přispělo k lepší harmonizaci míry spolufinancování. Žádá proto Komisi, aby prozkoumala důsledky tohoto rozšíření; |
41. |
je toho názoru, že vůle Komise začlenit rozvoj venkova do strategie Evropa 2020 a zařadit jej jako součást nového společného strategického rámce vedle EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a EMFF představuje příležitost pro harmonický a integrovaný rozvoj venkovských oblastí. V řadě členských států Evropské unie nelze venkovské oblasti chápat pouze jako zemědělské oblasti, neboť jsou zároveň místem drobného podnikání a bydlení; |
42. |
považuje tedy za zásadní na jedné straně vyhradit náležité finanční prostředky z fondu EZFRV na rozvoj místních infrastruktur ve venkovských oblastech a na straně druhé zajistit venkovským samosprávám přístup k finančním prostředkům na politiku soudržnosti z EFRR v rámci globální politiky rozvoje venkova; |
43. |
domnívá se, že by k definování znevýhodněných oblastí měla být použita společná a srovnatelná objektivní kritéria na úrovni Evropské unie. Domnívá se, že při tom bude nutné vycházet z nové definice znevýhodněných oblastí, která se však musí rozšířit o další kritéria, aby bylo vyhověno potřebám a specifikům venkovských oblastí na evropské úrovni; |
44. |
konstatuje, že šest uvedených priorit je až příliš nesourodých a všechny s jedenácti tematickými cíli z nařízení o společných ustanoveních souvisejí pouze volně a že tato nová struktura ani neodpovídá strukturování na čtyři osy ve stávajícím nařízení, ani prostřednictvím dalších fondů ve společném strategickém rámci nenapomáhá integrovanému přístupu; |
45. |
žádá proto Komisi, aby stanovila evropskou strategii pro rozvoj venkova, kterou bude možné upravit pro každý členský stát v rámci partnerských smluv na regionální úrovni; |
46. |
podporuje možnost převést až 10 % finančních prostředků z prvního do druhého pilíře; |
47. |
vítá, že nové nařízení o společných ustanoveních přináší společná pravidla, která budou platit pro EZFRV společně s EFRR, ESF, Fondem soudržnosti a EMFF, a považuje to za zásadní průlom, jímž bude zajištěna realizace integrovaných územních přístupů ve všech těchto fondech současně; |
48. |
považuje za zásadní, aby se nařízení o rozvoji venkova podílelo na dynamice nezemědělských pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, avšak za stejně nezbytné považuje zohlednění problémů venkova všemi strukturálními fondy a vyslovuje obavy z vývoje podpory vyčleněné Evropskou unií pro venkovské oblasti, které nejsou v novém nařízení EFRR zmíněny; |
49. |
považuje za nevhodné zahrnout mechanismus pro zvládání rizik do rozvoje venkova, a žádá proto Komisi, aby toto opatření z nařízení stáhla a namísto něj upřednostnila regulační opatření v prvním pilíři; |
50. |
velmi vítá, že ustanovení týkající se iniciativy LEADER jsou nyní rozšířena tak, aby zahrnovala i další fondy, a to prostřednictvím nového ustanovení o místním rozvoji se zapojením místních komunit, jež zaručí integrovanou realizaci strategií pro místní rozvoj a bude podporováno nejvhodnějšími fondy; |
51. |
upozorňuje na zvláštní úlohu, již zastávají zemědělci a venkov v příměstských oblastech při prosazování řešení, která plní cíle strategie Evropa 2020, a domnívá se, že příměstské zemědělské oblasti se vyznačují zvláštními přednostmi a omezeními, která odůvodňují provádění tematických podprogramů v rámci druhého pilíře; |
Správa a řízení
52. |
považuje za zásadní, aby místní a regionální orgány coby spolufinancovatelé získaly jako partneři řídících orgánů ústřední úlohu při provádění nařízení o rozvoji venkova, a domnívá se, že místní a regionální přístup je účinnější a efektivnější při nakládání s evropskými finančními prostředky; |
53. |
domnívá se, že nezbytnou podmínkou úspěšné reformy společné zemědělské politiky po roce 2013 je zavedení rámce víceúrovňové správy (na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni); |
54. |
žádá, aby představitelé venkovských oblastí byli plně zapojeni do přípravy smluv o partnerství; |
55. |
domnívá se, že možné zavedení podprogramů pro zvláštní oblasti, jako jsou například horské oblasti a ostrovní regiony, nebo pro zvláštní odvětví představuje zajímavý návrh, avšak který bude moci přinést skutečnou přidanou hodnotu jen tehdy, pokud budou tyto podprogramy zároveň stanoveny i v nařízeních o strukturálních fondech, aby byla škála opatření v oblasti územního rozvoje rozšířena na veškeré evropské nástroje financování, a pokud do nich budou zapojeny místní a regionální orgány; |
56. |
žádá, aby jeden představitel místních a regionálních orgánů zasedal ve Výboru pro rozvoj venkova, jenž bude Komisi nápomocen při přijímání aktů v přenesené pravomoci. Ještě obecněji žádá revizi složení poradních skupin na generálním ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, aby tyto skupiny lépe reprezentovaly venkovské oblasti; |
Rozpočet
57. |
domnívá se, že rozpočet ve výši 435,6 miliardy eur vyčleněný na SZP jakožto integrovanou politiku ve víceletém finančním rámci by, vzhledem k závažným výzvám, jimž bude zemědělsko-potravinářské odvětví čelit v příštích letech, měl být pro období 2014–2020 potvrzen v reálných hodnotách, ať už se jedná o první nebo o druhý pilíř; |
58. |
nicméně obává se kontextu veřejné dluhové krize na evropské úrovni a hrozby, která by z toho mohla vyplývat pro rozpočet budoucí společné zemědělské politiky, a domnívá se, že je tím spíš třeba zachovat v budoucnu financování SZP na vysoké úrovni. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
COM(2011) 626 final/2
Pozměňovací návrh 1
Změna čl. 21 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Při vypracovávání strategií sestaví členské státy seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektů. Tento seznam však nesmí zahrnovat produkty, které jsou vyloučeny opatřeními přijatými Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 22 odst. 2 písm. a). Při volbě produktů vycházejí členské státy z objektivních kritérií, včetně sezónnosti, dostupnosti produktu či problematiky životního prostředí. V této souvislosti mohou členské státy dát přednost produktům pocházejícím z Unie. |
Při vypracovávání strategií sestaví členské státy seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektů. Tento seznam však nesmí zahrnovat produkty, které jsou vyloučeny opatřeními přijatými Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 22 odst. 2 písm. a). Při volbě produktů vycházejí členské státy z objektivních kritérií, včetně sezónnosti, dostupnosti produktu či problematiky životního prostředí. V této souvislosti pocháze z Unie. |
Odůvodnění
Jde o aplikaci unijního systému preference evropské produkce před produkcí z třetích zemí.
Pozměňovací návrh 2
Nový odstavec před článkem 101
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Odůvodnění
Několik odborných posudků ukazuje, že pokud se opustí práva na výsadbu (Studie socioekonomického a územního dopadu liberalizace práv na výsadbu ve vinařství, AREV – MOISA, březen 2012) a kvóty, dojde k soustředění výroby v některých oblastech, což s sebou ponese hospodářské, územní a environmentální důsledky, které Komise hodnotí negativně.
Pozměňovací návrh 3
Změna čl. 108 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 108 Mezioborové organizace
|
Článek 108 Mezioborové organizace
|
Odůvodnění
Je nezbytné, aby trhy měly srovnání cen tvořených různými faktory, ačkoli by to samozřejmě neměl být povinný závazek. Propagace zemědělských produktů pocházejících z Unie by se neměla upřednostňovat při propagaci ve třetích zemích – je zásadní provádět ji i na vnitřním trhu Unie, kde existuje tlak nabídky produktů dovážených z třetích zemí.
Pozměňovací návrh 4
Změna článku 112
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||
Článek 112 Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu Vzhledem k potřebě podpořit činnost organizací uvedených v článcích 106 až 108, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 pro odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa, pokud jde o:
|
Článek 112 Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu Vzhledem k potřebě podpořit činnost organizací uvedených v článcích 106 až 108, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 pro odvětví a a, pokud jde o:
|
Odůvodnění
Je nutné, aby unijní úprava uvolnila všechny možné nástroje tak, aby předmětem těchto opatření byla všechna odvětví, jelikož se tyto otázky dotýkají všech odvětví, nikoli výlučně jejich celku. Jsou zásadní součástí funkce organizací producentů, asociací organizací producentů a mezioborových organizací každého odvětví.
Pozměňovací návrh 5
Změna článku 117
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Obecná pravidla 1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více zemědělských produktů do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie s ohledem na potřebu licencí pro řízení dotyčných trhů, a zejména pro sledování obchodu s dotyčnými produkty, podléhat předložení licence. 2. Členské státy vydají licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy jinak a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provádění této kapitoly. 3. Licence platí v celé Unii. |
Obecná pravidla 1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více zemědělských produktů do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie s ohledem na potřebu licencí pro řízení dotyčných trhů, a zejména pro sledování obchodu s dotyčnými produkty, podléhat předložení licence. 2. Členské státy vydají licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy jinak a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provádění této kapitoly. 3. Licence platí v celé Unii.
|
Odůvodnění
Čl. 117 odst. 1. Netýká se českého znění. Čl. 117 odst. 4. Normy jakosti musejí být podmínky, které jsou ukládány evropským produktům uváděným na trh, proto musejí zahrnovat podmínky bezpečnosti potravin, vysledovatelnosti a všechny podmínky související s otázkami zdravotními, fytosanitárními, environmentálními i s otázkami dobrých životních podmínek zvířat, které jsou pro unijní produkty závazné. Tyto normy se musejí uplatňovat na vnější politiku obecně a zejména na dohody s třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh 6
Změna článku 131
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Článek 131 Ochranná opatření 1. Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijme Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (3) a (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (4). 2. Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 218 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku. 3. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3. Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku. 4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů zrušit nebo změnit ochranná opatření Unie přijatá podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3. |
Článek 131 Ochranná opatření 1. Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijme Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (3) a (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (4). 2. Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 218 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku. 3. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3. Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku. 4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů zrušit nebo změnit ochranná opatření Unie přijatá podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3.
|
Odůvodnění
Na unijních hranicích se musejí zavést pružné kontrolní postupy umožňující odhalit a okamžitě zastavit dovozy zemědělských produktů, které by mohly způsobit nekalou konkurenci unijním produktům či nerovnováhu na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 7
Změna článku 144
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||
Článek 144 Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení 1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 143 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se zejména nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání zemědělců, zemědělských sdružení a svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 106 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 107 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů a které nestanoví povinnost účtovat stejné ceny, pokud nebrání hospodářské soutěži a neohrožují cíle uvedené v článku 39 Smlouvy. 2. Po konzultaci s členskými státy a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkumu Soudního dvora stanovit přijetím prováděcích aktů rozhodnutí, jež se zveřejní, které dohody, rozhodnutí a jednání splňují podmínky uvedené v odstavci 1. Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků. 3. Při zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. |
Článek 144 Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení 1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 143 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se zejména nepoužije na
2. Po konzultaci s členskými státy a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkumu Soudního dvora stanovit přijetím prováděcích aktů rozhodnutí, jež se zveřejní, které dohody, rozhodnutí a jednání splňují podmínky uvedené v odstavci 1. Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků. 3. Při zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. |
Odůvodnění
Vztahy a smluvní jednání realizovaná v první fázi potravinového řetězce musejí tvořit výjimku z pravidel hospodářské soutěže. Navíc s přihlédnutím k tomu, že u odvětví mlékárenství a ovoce a zeleniny (u tohoto posledního odvětví v důsledku pozměňovacích návrhů 626_105a a 626_105b) je regulován v rámci stejné jednotné společné organizace trhů. Tuto výjimku považujeme za zcela slučitelnou, vzhledem k možnostem výjimek obsaženým v čl. 101 odst. 3 Smlouvy a se zárukami uvedenými v upraveném znění čl. 144 odst. 2 a 3. Na druhou stranu je nutno umožnit, aby se za určitých podmínek mohla stanovovat srovnávací kritéria k tržním cenám, k nimž by se přihlédlo v průběhu uvádění na trh. Zohlednily by výrobní náklady, nabídku, poptávku, vývoj cen a další historické, strukturální a momentální faktory ovlivňující ceny. Nestanovují se s cílem ukládat podmínky, ale proto, aby je hospodářské subjekty zohledňovaly při rozhodování v oblasti nákupu a prodeje.
Pozměňovací návrh 8
Změna čl. 155 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Unie stanoví spolufinancování ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy na opatření stanovená v odstavci 1. V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie stanoví spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky. |
Unie stanoví spolufinancování ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy na opatření stanovená v odstavci 1. V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie stanoví spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky . |
Odůvodnění
Považujeme za nutné, aby se s programy pro tlumení, kontrolu a vymýcení onemocnění zvířat uznaných v rámci platných programů v členských státech zacházelo stejným způsobem jako s opatřeními proti slintavce a kulhavce a aby mohly čerpat unijní finanční prostředky ve výši 60 %.
COM(2011) 625 final/2
Pozměňovací návrh 9
Změna čl. 9 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||
Přímé platby se neposkytují fyzickým nebo právnickým osobám, nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, pokud platí jedna z těchto skutečností:
|
Přímé platby se neposkytují fyzickým nebo právnickým osobám, nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, pokud platí jedna z těchto skutečností:
|
Pozměňovací návrh 10
Změna čl. 11 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Částka přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle tohoto nařízení v daném kalendářním roce, se snižuje takto: |
Částka přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle tohoto nařízení v daném kalendářním roce, se snižuje takto: |
Odůvodnění
Platby na podporu zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí jsou vázány na produkci, jejich zohlednění v opatřeních pro snižování a omezení plateb je rovněž odůvodněno snahou o spravedlivější rozdělení podpor.
Pozměňovací návrh 11
Změna čl. 14 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Flexibilita mezi pilíři 1. Před 1. srpnem 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 10 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení na kalendářní roky 2014 až 2019 jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb. Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci. Procentní podíl oznámený v souladu s druhým pododstavcem je stejný pro roky uvedené v prvním pododstavci. |
Flexibilita mezi pilíři 1. Před 1. srpnem 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 10 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení na kalendářní roky 2014 až 2019 jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. |
Odůvodnění
V případě přidělení prostředků pro rozvoj venkova má smysl stanovit jejich rozdělení podle kritérií pro rozdělení určených v rámci druhého pilíře. Je vhodné stanovit, že tento systém bude flexibilní. Bude-li například určena regionální oblast „lombardská nížina“ s vnitrostátním stropem, mohlo by pro regiony, které jsou její součástí, být zajímavé stanovit podíl prostředků pro příslušné programy rozvoje venkova, s cílem provádět odvětvové politiky.
Pozměňovací návrh 12
Změna čl. 22 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
3. Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 2, použijí část stropu, která zůstává po použití uvedeného odstavce, ke zvýšení hodnoty platebních nároků v případech, kdy celková hodnota platebních nároků zemědělce v režimu základní platby vypočtená podle odstavce 2 je nižší než celková hodnota platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Za tím účelem se vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota každého platebního nároku dotyčného zemědělce zvýší o část rozdílu mezi celkovou hodnotou platebních nároků v režimu základní platby vypočtenou podle odstavce 2 a celkovou hodnotou platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Pro výpočet zvýšení může členský stát vzít také v úvahu podporu poskytnutou v kalendářním roce 2013 podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že členský stát rozhodne nepoužít v příslušných odvětvích nepovinnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení. Pro účely prvního pododstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni 31. prosince 2013, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného data. |
3. Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 2, použijí část stropu, která zůstává po použití uvedeného odstavce, ke zvýšení hodnoty platebních nároků v případech, kdy celková hodnota platebních nároků zemědělce v režimu základní platby vypočtená podle odstavce 2 je nižší než celková hodnota platebních nároků, včetně zvláštních nároků, zemědělec 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Za tím účelem se vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota každého platebního nároku dotyčného zemědělce zvýší o část rozdílu mezi celkovou hodnotou platebních nároků v režimu základní platby vypočtenou podle odstavce 2 a celkovou hodnotou platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Pro výpočet zvýšení může členský stát vzít také v úvahu podporu poskytnutou v kalendářním roce 2013 podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že členský stát rozhodne nepoužít v příslušných odvětvích nepovinnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení. Pro účely prvního pododstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni 31. prosince 2013, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného data. |
Odůvodnění
Jedná se o změnu čl. 22 odst. 3 (poslední pododstavec). Ve fázi určení nároků v roce 2014 budou k dispozici mechanismy k jejich převedení z toho, kdo ukončil činnost, na toho, kdo je aktivní. Datum 31. prosince by mohlo svádět k podvodům. Je vhodné určit držení práv na základě portfolia práv využívaného k úhradě jednotné žádosti v roce 2013.
Pozměňovací návrh 13
Změna čl. 22 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě, nebo v případě použití článku 20 v regionu, jednotnou jednotkovou hodnotu. |
Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě, nebo v případě použití článku 20 v regionu, jednotnou jednotkovou hodnotu. |
Odůvodnění
Komise navrhuje konvergenci uvnitř členských států, ale neuvádí žádný termín či opatření pro konvergenci mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 14
Nový odstavec před článkem 29
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pozměňovací návrh 15
Nový odstavec před článkem 29
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pozměňovací návrh 16
Změna čl. 29 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||
Obecná pravidla Zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1, musí dodržovat na svých hektarech, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, tyto zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí:
|
Obecná pravidla Zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1, musí dodržovat na svých hektarech, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, tyto zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí:
|
Pozměňovací návrh 17
Změna čl. 29 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Zemědělci, kteří splňují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o ekologické zemědělství, jsou tím oprávněni k platbě uvedené v této kapitole. První pododstavec se použije pouze na jednotky podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007. |
Zemědělci, kteří splňují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o ekologické zemědělství, jsou tím oprávněni k platbě uvedené v této kapitole. První pododstavec se použije pouze na jednotky podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007. |
Pozměňovací návrh 18
Změna článku 30
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Diverzifikace plodin 1. Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Žádná z těchto tří plodin nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí přesáhnout 70 % orné půdy. 2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví definice „plodin“ a pravidla týkající se používání přesného výpočtu podílu různých plodin. |
Diverzifikace plodin 1. Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Žádná z těchto tří plodin nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí přesáhnout 70 % orné půdy. 2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví definice „plodin“ a pravidla týkající se používání přesného výpočtu podílu různých plodin.
|
Pozměňovací návrh 19
Změna čl. 32 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Zemědělci zajistí, aby nejméně 7 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty, bylo plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, ochranné pásy a zalesněné oblasti uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. b) bod ii). |
Zemědělci zajistí, aby 7 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu, bylo plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, ochranné pásy a zalesněné oblasti. |
Odůvodnění
Z agronomického hlediska a z hlediska životního prostředí není měřítko podniku odpovídající úrovní pro stanovení podílu plochy využívané v ekologickém zájmu a ukazuje se, že zemědělce omezuje. Tento podíl je třeba určit na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni malých zemědělských regionů díky nástroji pro vzájemné rozložení, který umožní dospět k celkovému průměrnému podílu.
Pozměňovací návrh 20
Změna čl. 33 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 33 Finanční ustanovení 1. Na financování platby uvedené v této kapitole použijí členské státy 30 % ročního vnitrostátní stropu stanoveného v příloze II. |
Článek 33 Finanční ustanovení 1. Na financování platby uvedené v této kapitole použijí členské státy 30 % ročního vnitrostátní stropu stanoveného v příloze II.
|
Odůvodnění
Odlišné úrovně financování ekologizace zajišťují větší flexibilitu a subsidiaritu při provádění.
Pozměňovací návrh 21
Změna článku 34
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1 a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 2. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí platby podle odstavce 1 na všechny oblasti, které spadají do oblasti působnosti uvedeného odstavce, nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby na některé z oblastí uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 3. Aniž je dotčen odstavec 2 a uplatňování finanční kázně, postupné snižování a omezení, lineární snížení podle článku 7 a veškerá snížení a vyloučení uložená podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytne se platba uvedená v odstavci 1 každoročně na hektar, na který lze poskytnout podporu a který se nachází v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a musí být vyplacena po aktivaci platebních nároků na tyto hektary, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec. 4. Platba na hektar uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením částky vyplývající z použití článku 35 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. 5. Členské státy mohou uplatnit platbu uvedenou v této kapitole na regionální úrovni za podmínek stanovených v tomto odstavci. V takovém případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je povaha jejich přírodního omezení a agronomické podmínky. Členský stát rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 35 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Platba na regionální úrovni se vypočítá vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s třetím pododstavcem počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. |
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1 a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 2. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí platby podle odstavce 1 na všechny oblasti, které spadají do oblasti působnosti uvedeného odstavce, nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby na některé z oblastí uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 3. Aniž je dotčen odstavec 2 a uplatňování finanční kázně, postupné snižování a omezení, lineární snížení podle článku 7 a veškerá snížení a vyloučení uložená podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytne se platba uvedená v odstavci 1 každoročně na hektar, na který lze poskytnout podporu a který se nachází v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a musí být vyplacena po aktivaci platebních nároků na tyto hektary, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec. 4. Platba na hektar uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením částky vyplývající z použití článku 35 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. 5. lenské státy uplatnit platbu uvedenou v této kapitole na regionální úrovni za podmínek stanovených v tomto odstavci. V takovém případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je povaha jejich přírodního omezení a agronomické podmínky. Členský stát rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 35 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Platba na regionální úrovni se vypočítá vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s třetím pododstavcem počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. |
Odůvodnění
Umožňuje použití na regionální úrovni podle článku 20.
Pozměňovací návrh 22
Změna čl. 35 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Členské státy mohou do 1. srpna 2013 rozhodnout, že na financování platby uvedené v článku 34 použijí až 5 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. |
Členské státy mohou do 1. srpna 2013 rozhodnout, že na financování platby uvedené v článku 34 použijí až % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. |
Odůvodnění
Pro období 2007–2013 je vyčleněna podpora znevýhodněným oblastem ve výši 12,6 mld. eur. Byla-li by tato částka zdvojnásobena na 10 % vnitrostátních stropů, tedy na 31,7 mld. eur, znamenalo by to podstatnou kompenzaci ve prospěch znevýhodněných oblastí nebo oblastí s přírodním znevýhodněním.
Pozměňovací návrh 23
Změna čl. 36 odstavců 1 a 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
1. Členské státy poskytnou roční platbu mladým zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1. 2. Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí:
|
1. Členské státy poskytnou roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1. 2. Pro účely této kapitoly se „i“ rozumějí
|
Pozměňovací návrh 24
Změna čl. 38 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
(1) Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. (…) |
(1) Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. . |
Odůvodnění
Vázání podpor je nezbytné z hospodářského a územního hlediska k tomu, aby byla zaručena úroveň produkce dotyčných odvětví.
Pozměňovací návrh 25
Změna čl. 38 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. |
4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. |
Odůvodnění
Vázání podpor je nezbytné z hospodářského a územního hlediska k tomu, aby byla zaručena úroveň produkce dotyčných oblastí.
Pozměňovací návrh 26
Změna čl. 38 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. 2. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů. 3. Odchylně od odstavce 2 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71 m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a článkem 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení. 4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. 5. Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat. 6. Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie. 7. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:
|
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. 2. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů. 3. Odchylně od odstavce 2 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71 m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a článkem 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení. 4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. 5. Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat. . Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie. . Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:
|
Odůvodnění
Umožňuje použití na regionální úrovni podle článku 20.
Pozměňovací návrh 27
Změna článku 47
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Obecná pravidla 1. Zemědělci, kterým přísluší platební nároky přidělené v roce 2014 podle článku 21 a splňující minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, se mohou rozhodnout pro účast na zjednodušeném režimu za podmínek stanovených v této hlavě, dále jen „režim pro malé zemědělce“. 2. Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty na základě hlavy III a IV. 3. Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 2. 4. Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít režimu pro malé zemědělce, nebyly vyplaceny žádné platby. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením. |
Obecná pravidla 1. Zemědělci, kterým přísluší platební nároky přidělené v roce 2014 podle článku 21 a splňující minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, se mohou rozhodnout pro účast na zjednodušeném režimu za podmínek stanovených v této hlavě, dále jen „režim pro malé zemědělce“. 2. Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty na základě hlavy III a IV. 3. Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 2. 4. Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít režimu pro malé zemědělce, nebyly vyplaceny žádné platby. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.
|
Odůvodnění
Umožňuje použití na regionální úrovni podle článku 20.
Pozměňovací návrh 28
Změna článku 48
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Zemědělci, kteří se chtějí účastnit režimu pro malé zemědělce, podají žádost do 15. října 2014. Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014 nebo se rozhodli žádost po tomto datu stáhnout, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 20 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], nemají dále právo účastnit se uvedeného režimu. |
Zemědělci, kteří se chtějí účastnit režimu pro malé zemědělce, podají žádost do 15. října 2014. Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014 nebo se rozhodli žádost po stáhnout, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 20 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], nemají dále právo účastnit se uvedeného režimu. |
COM(2011) 627 final/2
Pozměňovací návrh 29
Změna článku 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), politiky soudržnosti a společné rybářské politiky. Přispívá k územně a environmentálně vyváženějšímu a inovativnějšímu odvětví zemědělství v Unii, které je šetrnější a odolnější vůči klimatu. |
EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), politik soudržnosti a společn rybářsk politik. Přispívá k územně a environmentálně vyváženějšímu a inovativnějšímu odvětví zemědělství v Unii, které je šetrnější a odolnější vůči klimatu. |
Odůvodnění
Je zapotřebí opravdová strategie rozvoje venkova na úrovni Evropské unie. Tato strategie v návrzích Komise chybí. Musí ji provádět každý členský stát v rámci partnerských smluv a musí být založena na požadavku vyváženého územního rozvoje.
Pozměňovací návrh 30
Změna čl. 5 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
1) podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
1) podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
Odůvodnění
Toto úsilí ve prospěch zemědělského výzkumu směřuje ke zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského zemědělství, a to jak z hlediska ekonomického, tak ekologického. Toto úsilí je reakcí na jasné očekávání evropských zemědělců a občanů, kteří požadují zdravé a kvalitní potraviny a přejí si zachovat životní prostředí. Pro lepší zohlednění přírodních zdrojů a změny klimatu představuje přidělení 10 % na inovace v celé EU 1,45 mld. eur ročně. Pro srovnání, 30 % vyčleněných na ekologizaci v prvním pilíři představuje 13,6 mld. eur. Řešení problematiky životního prostředí vyžaduje výraznější úsilí v oblasti výzkumu ve prospěch inovace v zemědělství. Toto dodatečné úsilí je zvláště nutné pro řešení problematiky změny klimatu, jejíž následky v konečném důsledku povedou k přemístění tradičních výrobních oblastí.
Pozměňovací návrh 31
Změna čl. 5 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||
2) zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků se zaměřením na tyto oblasti:
|
2) zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků se zaměřením na tyto oblasti:
|
Pozměňovací návrh 32
Změna čl. 5 odst. 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||
podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
Pozměňovací návrh 33
Změna článku 7
Návrh stanoviska |
Pozměňovací návrh |
Programy rozvoje venkova 1. V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii k splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III, pro jejichž dosažení bude požadována podpora z EZFRV. 2. Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. 3. Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů. |
Programy rozvoje venkova 1. V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii k splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III, pro jejichž dosažení bude požadována podpora z EZFRV. 2. Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. 3. Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů. |
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh zachovává přímé regionální plánování rozvoje venkova, a zároveň umožňuje provádět určitá opatření na celostátní úrovni, jako jsou např. opatření zakotvená v balíčku pro řízení rizik (článek 37), aby tak bylo zajištěno jejich účinnější provádění vzhledem k potřebě dostatečný prostředků a jednotných prováděcích postupů, jež nenaruší hospodářskou soutěž. Ustanovení, podle nějž se opatření prováděná v rámci celostátních a v rámci regionálních programů vzájemně vylučují, zaručuje Komisi, že nedojde k překrývání opatření a financování.
Pozměňovací návrh 34
Změna čl. 8 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
1. Členské státy mohou do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy přispívající k prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova, jež se mají zabývat zvláštními zjištěnými potřebami, zejména ve vztahu k:
Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze III. |
1. Členské státy mohou do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy přispívající k prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova, jež se mají zabývat zvláštními zjištěnými potřebami, zejména ve vztahu k:
Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze III. |
Pozměňovací návrh 35
Změna čl. 21 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a jsou-li v souladu se strategií místního rozvoje, pokud existuje. |
Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, jsou-li v souladu s strategií místního rozvoje. |
Odůvodnění
Aby bylo zajištěno účinné využití investic a jejich integrace do rozvoje územních orgánů, musí být investice v každém případě v souladu s plány rozvoje územních orgánů ve venkovských oblastech a jejich základních služeb.
Pozměňovací návrh 36
Změna čl. 29 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Agroenvironmentální-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a dalších správců půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálních-klimatických závazků pro zemědělskou půdu. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentální-klimatické platby poskytnuty i jiným správcům půdy nebo skupinám jiných správců půdy. |
Agroenvironmentální-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a dalších správců půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací jedno nebo více agroenvironmentální-klimatický závazků. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentální-klimatické platby poskytnuty i jiným správcům půdy nebo skupinám jiných správců půdy. |
Odůvodnění
Omezení opatření „pro zemědělskou půdu“ by mělo být vyškrtnuto, neboť by bezprostředně ohrozilo důležité environmentální a klimatické cíle. To platí např. pro spásání ploch, které nejsou považovány za zemědělské, a pro uplatňování agroenvironmentálních opatření v rybnících, na slatinách a v pásmech ležících u vody.
Pozměňovací návrh 37
Změna čl. 46 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||
2. Způsobilé výdaje jsou omezeny na:
|
2. Způsobilé výdaje jsou omezeny na:
|
Pozměňovací návrh 38
Změna čl. 64 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Komise prostřednictvím prováděcího aktu připraví roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k převodu prostředků podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. přímé platby/2012. Při provádění ročního rozpisu Komise zohlední:
|
Komise prostřednictvím prováděcího aktu připraví roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k převodu prostředků podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. přímé platby/2012. Při provádění ročního rozpisu Komise zohlední:
|
Pozměňovací návrh 39
Změna čl. 64 odst. 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pro účely přidělení výkonnostní rezervy uvedené v čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012] se k částkám uvedeným v článku 18 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012] připočtou dostupné účelově vázané příjmy vybrané v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. horizontální nařízení/2012 pro EZFRV. Přidělí se členským státům poměrným dílem k jejich podílu celkové částky podpory z EZFRV. |
COM(2011) 628 final
Pozměňovací návrh 40
Změna čl. 34 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Poté, co Komise přijme rozhodnutí o schválení programu, vyplatí počáteční částku předběžného financování na celé programové období. Tato částka předběžného financování představuje 4 % příspěvku z EZFRV na daný program. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků může být rozdělena nejvýše na tři splátky. První splátka představuje 2 % příspěvku z EZFRV na daný program. |
Poté, co Komise přijme rozhodnutí o schválení programu, vyplatí počáteční částku předběžného financování na celé programové období. Tato částka předběžného financování představuje % příspěvku z EZFRV na daný program. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků může být rozdělena nejvýše na tři splátky. První splátka představuje 2 % příspěvku z EZFRV na daný program. |
Odůvodnění
Vzhledem k mimořádnému významu a širokému dopadu opatření pro venkovský prostor (EZFRV) má být zachována doposud poskytovaná počáteční částka příspěvku z EZFRV na příslušný program pro rozvoj venkova ve výši 7 %. Čl. 34 odst. 1 návrhu nařízení o financování počítá již jen s odpovídající částkou předběžného financování ve výši 4 %. Toto značné zhoršení likvidity na úrovni programu by způsobilo nežádoucí prodlevy v provádění programů pro rozvoj venkova resp. značné dodatečné náklady na předběžné financování.
Pozměňovací návrh 41
Změna čl. 43 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Snížením a pozastavením plateb podle tohoto článku nejsou dotčeny články 17, 20 a 21 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx. Pozastavení plateb uvedená v článcích 17 a 20 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx se použijí podle postupu stanoveného v odstavci 2 tohoto článku. |
Snížením a pozastavením plateb podle tohoto článku dotčen článk 17 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx. Pozastavení plateb uvedená v člán 17 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx se použijí podle postupu stanoveného v odstavci 2 tohoto článku. |
Odůvodnění
Ohledně opatření v rámci EZFRV je ve společném strategickém rámci pro strukturální fondy včetně EZFRV a Evropského námořního a rybářského fondu stanoveno, že snížení je možné, nejsou-li splněny předběžné podmínky (článek 17). Dále je vyčleněna 5 % výkonnostní rezerva, jejíž čerpání závisí na splnění vytyčených cílů (články 18, 20 a 21). Tato ustanovení je třeba odmítnout, neboť jsou spojena s nesmírnou byrokratickou zátěží, aniž by se ve věci dosáhlo jakéhokoli pokroku. Odmítavý postoj je v souladu s postojem VR vyjádřeným v návrhu stanoviska ke společnému strategickému rámci pro strukturální fondy.
V Bruselu dne 4. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Budoucnost SZP po roce 2013, Výbor regionů, René Souchon, 2010. CdR 127/2010 fin.
(2) Podpora zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním, Výbor regionů, Luis Durnwalder, 2010. CdR 314/2009 fin.
(3) Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/200 |
Stanovisko Výboru regionů „Erasmus pro všechny“
2012/C 225/15
VÝBOR REGIONŮ
— |
důrazně podporuje vysoký rozpočet navržený pro program. Prostředky by měly být rozděleny mezi jednotlivé oblasti vzdělávání a mládeže takovým způsobem, aby zvýšení rozpočtu pocítily všechny oblasti; |
— |
podtrhuje význam celoživotního učení a zdůrazňuje, že program tedy musí stejnou měrou podpořit všechny věkové skupiny a všechny druhy učení; |
— |
domnívá se, že podpora měla být nejvyšší tam, kde jsou potřeby a možnosti úspěchu největší. Prostředky by se tedy měly rozhodně vyčleňovat na projekty zaměřené na ty, kdo se v současnosti dostávají do kontaktu s programy mobility v menší míře, zejména školy, mladé lidi bez formálního vzdělání a studující a dále se vzdělávající dospělé; |
— |
domnívá se, že pokud se na místní a regionální úrovni podaří řešit velké výzvy, budou jedinci připraveni na budoucnost vyznačující se neustálými změnami. Budou nachystáni na celoživotní učení, stále více z nich bude úspěšně ukončovat započatá studia, dosahovat vyššího vzdělání a spatřovat příležitosti absolvovat části vzdělávání v různých částech Evropy a považovat celou Evropu za dosažitelný trh práce; |
— |
spatřuje výhody institucionální spolupráce i v oblasti projektů mobility. Pokud k mobilitě dochází v institucionálním rámci, lze vytvářet lepší předpoklady pro vysokou kvalitu a dlouhodobější a strategičtější dopad; |
— |
má dobré zkušenosti s těmi částmi dřívějších programů, např. Comenius Region, které umožňují zapojit jiné než vzdělávací instituce a jejichž cílem je podporovat evropskou spolupráci na místní a regionální úrovni v oblasti vzdělávání. |
Zpravodajka |
paní Yoomi RENSTRÖM (SE/SES), členka zastupitelstva obce Ovanåker |
Odkaz |
návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „Erasmus pro všechny“ – Program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport COM(2011) 788 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Velké výzvy
1. |
poukazuje na to, že Evropa stojí před výzvami, jež se v důsledku finanční a hospodářské krize ještě prohloubily. Strukturální problémy jsou ještě patrnější. Jedná se o malý růst výroby, velké skupiny vyloučené z trhu práce, rostoucí potřebu sociálních služeb v důsledku stárnutí populace a schodek veřejných financí; |
2. |
poznamenává, že základním problémem, který se stává stále naléhavějším, jsou rostoucí ekonomické rozdíly způsobující výzvy pro demokracii. Příliš mnoho mladých lidí předčasně ukončuje vzdělávání bez zisku znalostí potřebných k účasti na demokratickém životě společnosti a k zisku dobrého zaměstnání vyznačujícího se obměnami. Všichni musejí mít příležitosti k celoživotnímu vzdělání. To je základním předpokladem silné demokracie a budoucího růstu. K odstranění nezaměstnanosti a vyloučení musíme rovněž odstranit trh práce rozdělený podle pohlaví; |
3. |
považuje vzdělání za hlavní nástroj EU pro řešení těchto velkých výzev a pro zajištění toho, aby do znalostní společnosti byli zapojeni všichni občané. Seznámil se s návrhem nového programu, jejž předložila Komise a kterým se nahrazují a spojují stávající programy v oblasti vzdělávání a mládeže. Program může posílit občanství EU zdůrazněním evropského rozměru a podpořit sociální soudržnost tím, že stále více lidí bude mít během svého života přístup ke vzdělávání vysoké kvality. Je důležité, aby všechny cílové skupiny předchozích programů dostaly dostatečné příležitosti využívat i nadále podporu EU; |
4. |
plně podporuje ty dva hlavní cíle strategie Evropa 2020, které jsou nejrelevantnější pro navržený program pro vzdělávání: 1) podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku, by měl klesnout pod 10 % a 2) nejméně 40 % obyvatel ve věku 30–34 let by mělo mít ukončené terciární vzdělání. Pokud má být těchto cílů dosaženo, musí se vzdělávání uspořádat a řídit jiným způsobem než v dobách, kdy jen málo jedinců úspěšně ukončilo vzdělání. Tím vznikají nové požadavky na způsoby, jakými se na místní a regionální úrovni zvyšuje kvalita a přístupnost pro všechny; |
5. |
domnívá se, že velká výzva, která je též uvedena v důvodové zprávě Komise, tj. zahrnout všechny, znamená, že školy musejí změnit způsob práce. Pokud bude vysoká kvalita vzdělávání zajištěna již od dobrého systému předškolního vzdělávání, bude možné již od raného věku dítěte udržovat a zvyšovat jeho zvědavost a chuť učit se. K podpoře celoživotního vzdělávání není zapotřebí pouze příležitostí ke vzdělávání, dalšímu vzdělávání a rekvalifikaci v průběhu celého života, nýbrž také zaměření na vzdělávání dětí a mládeže jako prvního kroku k celoživotnímu učení; |
6. |
domnívá se, že je třeba demokratizovat přijímání k vysokoškolskému studiu tak, aby toto studium bylo nejpřístupnější co nejširšímu počtu uchazečů. Kromě toho klade budoucí trh práce nové požadavky, což znamená, že se musí zachovat a posílit opatření na zajištění lepšího souladu mezi schopnostmi a pracovními příležitostmi, jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států a místní a regionální úrovni. Je proto důležité spojit různé iniciativy strategie Evropa 2020 a jasně stanovit priority programů v oblasti vzdělávání tak, aby podpořily všechny související iniciativy (1); |
7. |
domnívá se, že aby bylo možné zahrnout všechny, je zapotřebí širokého spektra vzdělávacích příležitostí. Příkladem je plné využití techniky (IKT), regionální vysoké školy, k nimž mohou mít přístup širší cílové skupiny, podpora informálního a neformálního učení mládeže a dospělých s cílem usnadnit návrat ke vzdělávání a zároveň vytváření nezbytných podmínek zajišťujících dokončení zahájeného vzdělání a umožňujících celoživotní učení; |
Odpověď místních a regionálních orgánů
8. |
poukazuje na to, že místní a regionální úroveň mají klíčovou úlohu v provádění programů EU v oblasti vzdělávání i ostatních souvisejících evropských iniciativ, neboť odpovědnost za primární a sekundární vzdělávání a odbornou přípravu a za vzdělávání dospělých mají v mnoha evropských zemích místní a regionální orgány; |
9. |
konstatuje, že místní a regionální orgány koordinují místní a regionální rozvoj a růst, a mají tedy také zájem na rozvoji dovedností pracovní síly. Na místní a regionální úrovni je možné nejdříve a nejlépe odhalit schopnosti žádané na trhu práce a účinnými postupy, které zahrnují další učení jednotlivců, tyto schopnosti hledat; |
10. |
konstatuje dále, že v současnosti existují místní a regionální partnerství pro inovace a znalosti, v jejichž rámci rozvíjejí veřejné orgány, místní podniky, organizace mládeže, regionální vysoké školy a jiné vzdělávací subjekty různé formy spolupráce. Tato partnerství mohou vhodně podpořit to, aby vzdělání šlo ruku v ruce s potřebami společnosti a zaměstnání a také se specifickými potřebami regionů čelících podobným výzvám. Národní agentury by tedy měly usilovat o spolupráci s těmito partnerstvími při provádění programů EU v oblasti vzdělávání, neboť tato partnerství mají strategický význam, protože podporují přeshraniční spolupráci a předávání znalostí mezi místními a regionálními orgány; |
11. |
domnívá se, že dalším důvodem pro zaručení silné účasti místních a regionálních orgánů na provádění programů v oblasti vzdělávání je existence důležitého demokratického aspektu: možnosti zapojit se, růst a být ztělesněním demokratické společnosti; |
12. |
konstatuje rovněž, že místní a regionální úroveň má největší vliv na nové přistěhovalce a podporuje jejich integraci v nové zemi. Vzdělávání dětí i dospělých zde hraje rozhodující úlohu. Situace se může zemi od země výrazně lišit; |
Obecné připomínky k navrženému programu
13. |
konstatuje, že účelem programu EU v oblasti vzdělávání a mládeže, Erasmus pro všechny, je s využitím mezinárodní pomoci zvýšit kvalitu vzdělávání a učení a podpořit evropský rozměr. Podporuje tento celkový cíl a domnívá se, že návrh Komise má dobrý základ, aby mohl způsobit skutečné změny. Vyšší výměna zvyšuje úspěch šíření dobrých nápadů a způsobů práce a posiluje potřebné reformy zaměřené na moderní vzdělávací systémy; |
14. |
domnívá se, že program může mít velmi smysluplný přínos k úsilí o zaangažování všech dotčených subjektů na urychlení změn ve vzdělávacím systému a k práci s mladými lidmi, aby se mohly naplnit potřeby nové znalostní ekonomiky a ambice společenství co se týče zapojení a odpovědnosti jednotlivců ve společnosti; |
15. |
zdůrazňuje, že období vzdělávání, odborné přípravy a praxe v zahraničí jsou zvláště efektivními způsoby napomáhajícími jednotlivcům rozvíjet se a získávat užitečné zkušenosti pro další vzdělávání a zaměstnání. Při využívání svých schopností v novém prostředí rozvíjí člověk jak odborné a obecné dovednosti, tak svoji samostatnost a schopnost komunikovat; |
16. |
je přesvědčen, že v době stále pokračující globalizace a přeshraničního propojování všech oblastí života a práce jsou stále důležitější mezikulturní dovednosti, jazykové znalosti a mezinárodní znalosti; |
17. |
dává Komisi za pravdu, že mobilita mladých lidí a mezinárodní projekty mohou podporovat hlubší smysl pro evropskou identitu a evropské občanství a potírat xenofobii; |
18. |
opakuje své přesvědčení, že je třeba přijmout specifická opatření, jež by všem cílovým skupinám, jichž se tento program týká, zaručila rovný přístup k mobilitě nezávisle na geografické poloze regionu, z něhož pocházejí (2), a zejména skupinám, které žijí v regionech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, v ostrovních, horských a nejvzdálenějších regionech; |
19. |
domnívá se, že pokud se na místní a regionální úrovni podaří řešit velké výzvy, budou jedinci připraveni na budoucnost vyznačující se neustálými změnami. Budou nachystáni na celoživotní učení, stále více z nich bude úspěšně ukončovat započatá studia, dosahovat vyššího vzdělání a spatřovat příležitosti absolvovat části vzdělávání v různých částech Evropy a považovat celou Evropu za dosažitelný trh práce; |
Několik cílů vzdělávání a jeho širší úloha
20. |
plně podporuje cíl zlepšit znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivců, aby mohli snadněji vstoupit na trh práce a zvýšit svoji zaměstnatelnost. Poukazuje zároveň na to, že cílem vzdělávání není pouze zlepšení zaměstnatelnosti. Celkovým cílem musí být rozvoj celkové osobnosti jednotlivce. Dále podtrhuje význam celoživotního učení a zdůrazňuje, že program tedy musí stejnou měrou podpořit všechny věkové skupiny a všechny druhy učení; |
21. |
zdůrazňuje rovněž, že vzdělávání by mělo stimulovat tvořivost a inovační potenciál každého člověka a intelektuálně a společensky ho obohacovat. V době hospodářské krize s vysokou nezaměstnaností je snadné se důrazně zaměřit na úlohu vzdělávání a podporovat zaměstnatelnost. Výbor chce však poukázat na to, že i v dobách krize je potřeba zajistit dlouhodobý řádný rozvoj, aby Evropa do budoucnosti posílila své postavení. Proto musíme propagovat vzdělávání pro všechny, jehož cílem bude zohlednit jednotlivce v jeho komplexnosti a rozvinout systém celoživotního učení; |
22. |
chce zdůraznit, že je důležité jednoznačně považovat odbornou přípravu za součást celoživotního učení. Pojmy jako znalost a vzdělání se pak stanou důležitými prvky, což v každodenním zaměstnání klade vysoké požadavky např. na jazykové znalosti. Je důležité si uvědomit, že oblast vzdělávání je velmi široká a že vzdělávání hraje důležitou úlohu při začleňování ohrožených osob a co se týče špičkové kvality v různých pracovních oborech; |
23. |
poukazuje na to, že hlavním úkolem místních a regionálních aktérů je podporovat tvořivost a inovační potenciál mladých lidí a dát prostor jejich intelektuálnímu a společenskému rozvoji. To má rozhodující význam pro osobní emancipaci mladých lidí a pro jejich společenskou integraci. Vyžaduje to rovněž opatření umožňující mladým lidem sloučit vzdělávání a práci s rodinou; |
24. |
zdůrazňuje, že vysokoškolské instituce nejsou pouze vzdělávacími institucemi, ale rovněž důležitou součástí regionálního rozvoje a významnou hnací silou budoucích inovací. Vysokoškolské vzdělávání je třeba modernizovat. Výbor předložil Komisi svůj pohled na potřebné změny ve vysokoškolském vzdělávání v únoru 2012 (3). Je důležité jednoznačně propojit tři vrcholy znalostního trojúhelníka: vzdělání, výzkum a inovace. Toto propojení posiluje regionální úroveň, která naopak posiluje ho. Je třeba, aby docházelo ke spolupráci místní, regionální, celostátní a unijní úrovně, a to v neposlední řadě prostřednictvím místních a regionálních partnerství; |
25. |
konstatuje, že vzdělávání dospělých nabízí jedincům možnosti, jak rozvíjet své schopnosti po celý život, podporuje profesní rekvalifikaci, která je na stále flexibilnějším a proměnlivějším trhu práce nezbytná, a má smysluplnou přidanou hodnotu pro společenský, pracovní, občanský, kulturní a ekonomický život těch, kdo se ho účastní. Programy vzdělávání dospělých založené na partnerství jsou jedním z nejdůležitějších způsobů, jak posílit možnosti vlivu jednotlivce a místní komunity. Je proto obzvláště důležité, aby byl evropský program v oblasti vzdělávání schopný podpořit rozvoj vzdělávání dospělých v členských státech a regionech; |
Konkrétní připomínky k návrhu
Základ ve smlouvě a subsidiaritě
26. |
podporuje tvrzení Komise, že navrhovaný program se opírá o cíle stanovené v článcích 165 a 166 SFEU a že by se měl provádět na základě zásady subsidiarity. Je proto zásadně důležité, aby byli místní a regionální orgány a tvůrci rozhodnutí zapojeni do plánování, provádění a řízení navržených opatření. Výbor na základě článku 174 týkajícího se územní soudržnosti zdůrazňuje potřebu plně zohlednit regionální rozdíly v Unii a skutečnost, že regiony mají odlišné předpoklady pro dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020; |
Struktura programu
27. |
zdůrazňuje, že jednotlivé činnosti v navrženém rozdělení na tři hlavní iniciativy (mobilita, institucionální spolupráce a tvorba politiky) je třeba koncipovat tak, aby všechny cílové skupiny získaly dobré předpoklady se do nich zapojit, a bylo tak možné dosáhnout cílů programu. Navrhovaná struktura by se měla zaměřit na podporu užší meziodvětvové spolupráce a na intenzivnější šíření osvědčených postupů a výsledků. Výbor však konstatuje, že musí být lépe zohledněny zvláštnosti mimoškolního a informálního učení pro mládež, a proto navrhuje doplnit samostatnou kapitolu týkající se mládeže tak, jako je tomu v případě sportu; |
28. |
domnívá se, že je zásadně důležité, aby nový program uspokojil potřeby, které mají v oblasti podpory účasti různé cílové skupiny. Soudržný program zvyšuje jasnost a srozumitelnost pro žadatele. Je proto důležité koncipovat činnosti tak, aby se mohly provádět takovým způsobem, který je vhodný pro každou cílovou skupinu. V závislosti na formě vzdělávání, již účastníci využívají, nebo na mládežnické činnosti, do níž jsou zapojeni, platí pro účast v projektech mobility a spolupráce různé předpoklady. Měly by se zohlednit potřeby, které mají v oblasti informování, podávání žádostí, rozpočtových pravidel a kritérií pro činnosti různé cílové skupiny: mohl by se např. vyčlenit určitý podíl prostředků na účast různých cílových skupin, mohly by se oddělit zvláštní struktury pro různé cílové skupiny, zavést činnosti, jež jsou pro určité cílové skupiny zvláště relevantní atp. Taktéž je důležité zaručit možnost účasti malým institucím. Ty fungují především v rámci škol, v oblasti mládeže a vzdělávání dospělých. Výbor se zasazuje zejména za opatření, která podporují zapojení osob s horšími předpoklady; |
29. |
vítá stanovený cíl zvýšit účinnost a zjednodušit program, zejména pro uživatele. Je nesmírně důležité, aby uživatelé měli prospěch z administrativního zjednodušení; |
30. |
spatřuje výhody institucionální spolupráce i v oblasti projektů mobility. Pokud k mobilitě dochází v institucionálním rámci, lze vytvářet lepší předpoklady pro vysokou kvalitu a dlouhodobější a strategičtější dopad. Rovněž je možné usnadnit situaci jednotlivců, např. tím, že se zjednoduší uznávání. Je tedy důležité, aby podoba tohoto institucionálního rámce zohlednila různé typy organizací, které se programu účastní; |
31. |
domnívá se, že v souvislosti s projekty mobility je třeba se na celostátní, regionální a místní úrovni v širším rozsahu připravit a pokračovat v podpoře mobility i po skončení projektu, aby se zachovaly vytvořené struktury a udržely navázané kontakty. Projekty by měly přispět k odstranění překážek a ke stimulaci neustálé výměny, aby se po skončení projektu mohla mobilita stát součástí běžné činnosti; |
32. |
domnívá se, že je důležité, aby formy financování studia určité země zahrnovaly rovněž možnosti uskutečnit část studia v jiných členských státech; |
33. |
bere na vědomí návrh Komise vytvořit společně s Evropskou investiční bankou evropský systém půjček pro studující, který doplní systémy jednotlivých členských států. Zdůrazňuje, že tyto půjčky nesmí přispívat ke komercializaci mobility, a klade si otázku, zda tato cílová skupina je ta, již by měl program především podporovat, když jsou náklady na záruky vysoké a potřeba se značně liší v jednotlivých členských státech; |
34. |
v souvislosti se spoluprací a tvorbou politiky chce zdůraznit, že je třeba, aby existovaly platformy pro dialog s důležitými zainteresovanými subjekty z oblasti vzdělávání a s podniky, a že je důležité, aby byly místní a regionální orgány zapojeny jak do otevřené metody koordinace tak do provádění programu; |
Informální a neformální učení – mládež a sport
35. |
domnívá se, že je důležité, aby existovala možnost mobility při všech druzích učení. Tento přístup lze uplatnit např. tak, že se upozorní na význam všech forem učení, tj. formálního, informálního a neformálního učení. Výbor bere na vědomí snahu Komise zahrnout do jednoho programu všechny formy učení. Zdůrazňuje však, že organizace informálního a neformálního učení, k němuž dochází mimo vzdělávací zařízení, vyžaduje zcela jiné podmínky, což by se mělo náležitě odrazit ve struktuře tohoto programu. V této souvislosti zdůrazňuje důležitost opatření, která u mládeže podněcují a podporují vlastní kreativitu, a podporuje je; |
36. |
vyslovuje se zejména pro opatření, jež podpoří účast osob s horšími předpoklady, pro podporu sociálního začlenění, místního sportu, dobrovolnictví, rovných příležitostí a zdraví upevňujících tělesných aktivit větším zapojením do sportu, se zaměřením na skupiny osob s horšími předpoklady, jako jsou osoby s mentálním nebo tělesným postižením; |
37. |
konstatuje, že struktura programu by mohla být užitečná pro všechny druhy učení. Výbor zdůrazňuje, že je důležité, aby místní a regionální orgány dostaly možnost zapojit se do navrhování podoby provádění a monitorování programu, aby bylo možné co nejlépe změnit ty části, které by mohly v místním kontextu způsobovat problémy; |
38. |
domnívá se, že jedním z příkladů toho, co by se mělo změnit a ujasnit, je možnost účasti prostřednictvím menších organizací a spolupráce v menším rozsahu. Tuto možnost mohou využít zejména sdružení mládeže a instituce vzdělávání dospělých, ale v mnoha směrech i školy a mateřské školy; |
39. |
poukazuje na velký rozsah informálního a neformálního učení, k němuž dochází ve sportu. V oblasti sportu existují specifické otázky, které se zvláště odrážejí v politické spolupráci, zejména boj proti dopingu, násilí a rasismu a podpora řádně fungujících sportovních organizací; |
40. |
uznává jednoznačně pozitivní výsledky opatření na podporu politického zapojení mladých lidí v současném programu Mládež v akci, zejména strukturovaného dialogu a mládežnických seminářů věnovaných sociálním, kulturním a politickým otázkám, jež budí zájem mladých lidí. Zdůrazňuje jejich význam a zasazuje se o jejich pokračování a další rozvoj v rámci nové generace programu; |
41. |
domnívá se tedy, že v rámci informálního a neformálního učení by měl program ve větším rozsahu podpořit mobilitu vedoucích a instruktorů na základě společně dohodnutých standardů a vzájemného uznání ze strany regionů a členských států; |
42. |
vítá rovněž skutečnost, že program podporuje nadnárodní projekty spolupráce v oblasti sportu. Považuje možnost realizace přeshraničních projektů ve všech oblastech programu za významný prvek jeho evropské přidané hodnoty; |
43. |
vítá zjednodušení týkající se rovněž mezinárodního rozměru. Souhlasí s Komisí, že je nutné podporovat budování kapacit ve třetích zemích včetně zemí účastnících se procesu rozšiřování se zvláštním zaměřením na sousední země. Zdůrazňuje však, že se musí plně využít finančních nástrojů EU určených na vnější spolupráci; |
Rozpočtové záležitosti
44. |
důrazně podporuje vysoký rozpočet navržený pro program. Podle výše rozpočtu se ukáže, jaký význam Komise přikládá zvyšování kvality vzdělávání, což je rozhodujícím faktorem pro kvalitu plnění celkových cílů EU. Prostředky by měly být rozděleny mezi jednotlivé oblasti vzdělávání a mládeže takovým způsobem, aby zvýšení rozpočtu pocítily všechny oblasti; |
45. |
domnívá se, že prostředky EU by se měly využívat účinně, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených pro program. Je toho názoru, že by měly existovat možnosti vyčleňovat zdroje na ty oblasti, kde jsou nejprospěšnější a nejlépe využity, na základě transparentních kvantitativních a kvalitativních kritérií. Proto zdůrazňuje, že je nezbytné program na všech úrovních pravidelně sledovat, aby se zjistilo, v jaké míře by se měly prostředky přerozdělovat. Je mimoto důležité nahlížet na přerozdělování z místní a regionální perspektivy, aby se zohlednilo rozdělování v rámci určité země. Je rovněž důležité, aby existovaly možnosti přerozdělení prostředků v rámci jednoho členského státu, které bude vycházet z nejefektivnějšího využití závisejícího na charakteristických místních a regionálních rysech; |
46. |
domnívá se, že struktura národních agentur by měla být ponechána na členských státech, neboť provádění a správa vnitrostátních decentralizovaných programových opatření spadá do jejich výlučné pravomoci; |
47. |
domnívá se v této souvislosti, že by Komise včas před zahájením programu měla prezentovat, jak a pomocí jakých ukazatelů se bude měřit efektivita. Ukazatele a jejich kritéria musí být předem jasné, aby členské státy, místní a regionální orgány a účastníci věděli, co platí. Výbor se domnívá, že tyto ukazatele musí zahrnovat kvantitativní i kvalitativní prvky; |
48. |
bere na vědomí návrh Komise přesunout do budoucnosti část aktivit, které dříve spadaly do programu celoživotního učení, do působnosti Evropského sociálního fondu. Pokud to má fungovat, je důležité, aby to předpisy pro sociální fond podpořily a aby členské státy a místní a regionální zástupci byli s touto změnou seznámeni a uvítali ji; |
49. |
domnívá se, že by administrativní a účetní požadavky měly být úměrné velikosti příspěvku. U menších projektů není třeba provádět stejně široké a náročné kontroly jako u rozsáhlejších projektů; |
50. |
chce zároveň upozornit na to, předpoklady a schopnost účastnit se programu jsou odlišné, což může ovlivnit náklady. Může to souviset např. s nezvykem studovat, postiženími, možnostmi platit cestovní a životní náklady nebo s různými regionálními předpoklady; |
Klíčové schopnosti jako základ
51. |
domnívá se, že pro pokračující činnost je zásadní, aby základem návrhu Komise bylo celoživotní učení pro všechny, a zdůrazňuje, že je důležité, aby všichni měli možnost získat základní dovednosti popsané v doporučení o klíčových schopnostech (4); |
52. |
domnívá se, že výchozím bodem programu by měla být podpora všech možností, jak si osvojit klíčové schopnosti. To znamená, že hlavními cílovými skupinami jsou děti a učitelé ve školách, mladí lidé nenavštěvující instituce formálního vzdělávání a dospělí, kteří potřebují další vzdělání a odbornou přípravu; |
Závěry
Větší zaměření na včasný zásah a další šíření
53. |
odkazuje na své dřívější stanovisko (5), v němž kladl důraz na to, že základy pro připravenost odejít za vzděláním do zahraničí musí být položeny včas. Děti a mládež je třeba včas motivovat k zájmu o jiné kultury a dát jim možnost pochopit výhody učení se od druhých. Raný kontakt s evropským programem podporuje chuť a schopnost vzdělávat se a pracovat v zahraničí, což podporuje společný trh práce, růst a občanství Unie. Výbor připomíná, že učení se cizím jazykům je efektivnější u menších dětí; |
54. |
mezi otázkami rozvoje, u nichž může mít tento program dalekosáhlý význam, dává vysokou prioritu sociálnímu začleňování. Týká se to širokých a heterogenních skupin žáků s různými potřebami podpory vycházejícími z potíží učení, sociální zranitelnosti a sociálního vyloučení, a žáků, kteří se ocitnou v jim cizích zemích a kulturách. Velká část mladých lidí s nedostatečnými základními znalostmi v současnosti přerušuje nebo předčasně ukončuje školní docházku. Měly by existovat možnosti, jak podpořit tvorbu metod a přenos znalostí, čímž by místní a regionální tvůrci rozhodnutí získali oporu v této oblasti; |
55. |
domnívá se v této souvislosti, že zahrnout skupiny obyvatel nezvyklých studovat a sociálně slabých je velkou výzvou, jež podtrhuje důležitost toho, aby evropský projekt působil časně od škol a školek. V nich lze zapojit všechny žáky, a program tak může fungovat jako kompenzační síla a zároveň posilovat evropský rozměr; |
56. |
souhlasí s Komisí, že je důležité zahrnout osoby se strategickou úlohou a osoby, jež mohou šířit informace a osvědčené postupy. Může se jednat o učitele, školitele, osoby pracující s mládeží, instruktory, bývalé účastníky programů mobility, vedoucí pracovníky škol nebo osoby přijímající rozhodnutí. Tyto osoby hrají rozhodující úlohu v podpoře mobility, a Výbor se proto zasazuje o to, aby byly jasně zviditelněny; |
57. |
má dobré zkušenosti s těmi částmi dřívějších programů, např. Comenius Region, které umožňují zapojit jiné než vzdělávací instituce a jejichž cílem je podporovat evropskou spolupráci na místní a regionální úrovni v oblasti vzdělávání. Účastnící se partneři mohou spolupracovat na otázkách společného zájmu, vyměňovat si zkušenosti a rozvíjet struktury spolupráce; |
Prioritní cílové skupiny a zaměření
58. |
domnívá se, že program je třeba na všech úrovních pravidelně sledovat, aby se zajistilo, že podporuje celkové cíle. Zároveň musí být možné podporovat i v nové generaci programu opatření, jejichž dopady je obtížné měřit nebo je možné je měřit až v dlouhodobém horizontu překračujícím délku trvání programu pomocí jiných ukazatelů charakterizujících jejich hodnotu. Z jiného výzkumu známe např. význam včasných opatření a soudíme, že to rovněž platí v souvislosti s podporou evropského rozměru; |
59. |
vyjadřuje pochyby ohledně skutečnosti, že rozpočet v současnosti příliš inklinuje k projektům mobility, což se odráží i v názvu programu. Domnívá se, že zlepšování kvality vzdělávání a evropské přidané hodnoty podporují zejména projekty spolupráce a institucionální spolupráce a že by se to mělo v rozpočtu jasněji projevit. Umožní se tak podporovat rovněž menší projekty spolupráce, které jsou vhodnější pro určité cílové skupiny nebo mohou být prvním krokem k širší spolupráci; |
60. |
konstatuje, že výzvy uvedené na začátku se dobře odrážejí ve vizi, již Komise prezentuje v důvodové zprávě návrhu. Neodrážejí se však již tak jasně v navrhovaném rozpočtu. V ní je velký důraz položen na rozsáhlé financování projektů a mobility ve vysokoškolském vzdělávání. Evropské programy by měly podporovat kýžený rozvoj a lepší kvalitu, a proto by podpora měla být nejvyšší tam, kde jsou potřeby a možnosti úspěchu největší. Prostředky by se tedy měly rozhodně vyčleňovat na projekty zaměřené na ty, kdo se v současnosti dostávají do kontaktu s programy mobility v menší míře, zejména školy, mladé lidi bez formálního vzdělání a studující a dále se vzdělávající dospělé; |
61. |
vítá záměr podporovat i v budoucnu činnosti Jean Monnet v akademické výuce a výzkumu v oblasti evropské integrace. Domnívá se však, že tato specifická podpora se nesmí zaměřit pouze na dvě instituce uvedené v návrhu Evropské komise. Výbor je spíše toho názoru, že šest evropských vysokých škol, jež je podporováno v rámci programu Jean Monnet 2007–2013 (Akademie evropského práva, Evropská univerzita, Evropský univerzitní institut, Mezinárodní středisko evropského vzdělávání, Evropský institut veřejné správy, Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání), by mělo být podporováno i v budoucnu za účelem lepšího geografického rozložení a lepší kulturní rozmanitosti těchto institucí excelence evropského zájmu; |
62. |
poukazuje na úzkou vazbu mezi špatnými výsledky ve škole a sociálně ekonomickým znevýhodněním, které je rozhodujícím prvkem pro řadu mladých lidí, jež nejsou zaměstnáni ani se nevzdělávají. Přerušení tohoto kruhu je výzvou pro místní a regionální orgány v celé Evropě a je nutné ho považovat za jednu z priorit programu, která odpovídá částečně cíli v oblasti vzdělávání, částečně cíli v oblasti zaměstnanosti a již rovněž podporuje několik stěžejních iniciativ. Výbor tedy žádá, aby byla navýšena příslušná složka rozpočtu; |
63. |
plně podporuje ambici, již lze vyčíst z důvodové zprávy Komise k návrhu nového programu v oblasti vzdělávání a mládeže, a sice vůli zahrnout mnoho skupin osob, které mají v různých obdobích svého života dostat možnosti pro osobní rozvoj a vzdělávání vysoké kvality. Je proto důležité, aby informace o cíli programu byly jasné, a všechny skupiny se tak do něj cítily zahrnuty. Název programu – Erasmus pro všechny – naproti tomu evokuje myšlenku, že jeho hlavní důraz spočívá na vysokoškolském vzdělání. Vzhledem k tomu, že to však neodpovídá formulované vysoké ambici, a s cílem co nejvíce usnadnit dosažení cílů strategie Evropa 2020 doporučuje Výbor, aby se upravil rozpočet a název programu. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Název
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ Program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se zavádí „“ Program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport |
Odůvodnění
Konotace se současným programem Erasmus navozují velmi silně spojitost s vysokoškolským vzděláváním a mobilitou. Nový program EU má daleko širší rozsah a název „Erasmus pro všechny“ by mohl být zavádějící.
Pozměňovací návrh 2
Bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
|
Odůvodnění
Konzistence s návrhem změny názvu programu.
Pozměňovací návrh 3
Bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
|
Odůvodnění
Regionální rozdílnosti mohou mít značný vliv na výkon, takže jsou rozhodující pro přidělování prostředků.
Pozměňovací návrh 4
Bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
|
Odůvodnění
Společné sdělení výslovně uvádí spolupráci škol formou programu eTwinning.
Pozměňovací návrh 5
Bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
|
Odůvodnění
Do konzultačního procesu by měl být také zahrnut v souladu s článkem 307 SFEU Výbor regionů.
Pozměňovací návrh 6
Čl. 1 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Tímto nařízením se zavádí program pro akci Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu nazvaný Erasmus pro všechny (dále jen „program“). |
Tímto nařízením se zavádí program pro akci Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu nazvaný (dále jen „program“). |
Odůvodnění
Konzistence s návrhem změny názvu programu.
Pozměňovací návrh 7
Čl. 5 písm. c)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
podpořit vznik evropského prostoru celoživotního učení, zahajovat reformy politik na vnitrostátní úrovni, prosazovat modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně neformálního učení, a podporovat evropskou spolupráci v oblasti mládeže, zejména zvýšenou politickou spoluprací, lepším využíváním nástrojů uznávání a transparentnosti a šířením osvědčených postupů;
|
podpořit vznik evropského prostoru celoživotního učení, zahajovat reformy politik na vnitrostátní úrovni, prosazovat modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně neformálního učení, a podporovat evropskou spolupráci v oblasti mládeže, zejména zvýšenou politickou spoluprací, lepším využíváním nástrojů uznávání a transparentnosti a šířením osvědčených postupů;
|
Odůvodnění
Návrh je konzistentní s definicí celoživotního učení (čl.2 odst. 1).
Pozměňovací návrh 8
Článek 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||
V oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže bude program sledovat své cíle prostřednictvím těchto tří typů akcí:
|
V oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže bude program sledovat své cíle prostřednictvím těchto tří typů akcí:
|
Odůvodnění
EU musí zajistit přístup k mobilitě za rovných podmínek všem občanům nezávisle na místě jejich původu. Studenti nejvzdálenějších regionů EU vnímají své možnosti, pokud jde o mobilitu, jako obtížné vzhledem k obrovské vzdálenosti, která je odděluje od kontinentu. Kvůli tomu, a na základě článku 349 SFEU, je nutné vytvořit opatření na podporu mobility, aby byla tato činnost, jež obdrží 63 % z fondů, za rovných podmínek přístupná všem mladým lidem nezávisle na místě, kde pobývají. Požadujeme, tak jak uvádí zpráva člena Evropské komise Michela Barniera nazvaná „Nejvzdálenější evropské regiony a jednotný trh: vliv EU ve světě“, kterou předložil Pedro Solbes Mira, bývalý komisař a bývalý španělský ministr zemědělství a ministr hospodářství a financí, posílení „politik mobility mladých lidí a univerzitních studentů prostřednictvím financování programu Erasmus takovým způsobem, který pokryje dodatečné náklady na přemisťování studentů mezi nejvzdálenějšími evropskými regiony, odkud pocházejí, a hlavním městem příslušného členského státu a studentů z jiných členských států, kteří si přejí pokračovat v programu Erasmus v nějaké vysokoškolské instituci na území nejvzdálenějších evropských regionů mezi hlavním městem dotčeného členského státu a nejvzdálenějším evropským regionem. K vytvoření příznivých podmínek pro projekty mobility studentů z nejvzdálenějších evropských regionů v rámci jejich vysokoškolských studií, je nutné podněcovat a podporovat, na vnitrostátní úrovni, výuku jazyků a výměnné pobyty již od raného věku.“
Pozměňovací návrh 9
Čl. 10 písm. c)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||||||
|
|
Odůvodnění
Šest evropských vysokých škol, jež je podporováno v rámci programu Jean Monnet 2007–2013, by mělo být podporováno i v budoucnu za účelem lepšího geografického rozložení a lepší kulturní rozmanitosti těchto institucí excelence evropského zájmu.
Pozměňovací návrh 10
Čl. 16 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||
Veřejné i soukromé subjekty v hlavních odvětvích vzdělávání, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu; značka bude spojována s těmito hlavními odvětvími vzdělávání:
|
Veřejné i soukromé subjekty v hlavních odvětvích vzdělávání, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu; značka bude spojována s těmito hlavními odvětvími vzdělávání:
|
Odůvodnění
Konzistence s návrhem změny názvu programu.
Pozměňovací návrh 11
Čl. 18 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Program podpoří spolupráci s partnery ze třetích zemí, zejména partnery ze sousedních zemí, v akcích a činnostech uvedených v článcích 6 a 10. |
Program podpoří spolupráci s partnery ze třetích zemí, zejména partnery ze sousedních zemí, v akcích a činnostech uvedených v článcích 6 10. |
Odůvodnění
Návrh umožňuje účast partnerů ze sousedních zemí ve sportovních činnostech.
V Bruselu dne 4. května 2012.
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Nejrelevantnějšími stěžejními iniciativami strategie Evropa 2020 v této souvislosti jsou: Mládež v pohybu, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, Unie inovací a Digitální agenda pro Evropu.
(2) CdR 290/2011 fin.
(3) CdR 290/2011 fin.
(4) Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2006/962/ES).
(5) Stanovisko Výboru regionů k zelené knize Podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání, CdR 246/2009.
(6) KOM(2011) 303 v konečném znění, 25.5.2011.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/211 |
Stanovisko Výboru regionů „Transevropské telekomunikační sítě“
2012/C 225/16
VÝBOR REGIONŮ
— |
vítá iniciativu Evropské komise v podobě návrhu nařízení o hlavních směrech transevropských komunikačních sítí; |
— |
zdůrazňuje, že priority uvedené v tomto dokumentu – vysokorychlostní sítě, přeshraniční veřejné služby, přístup k informacím veřejného sektoru a vícejazyčným službám, bezpečnost a zabezpečení a inteligentní energetické služby – jsou vše oblasti, v nichž jsou města a regiony současně zainteresovanými subjekty, poskytovateli i příjemci; |
— |
uznává význam transevropských komunikačních sítí pro mezinárodní konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj EU a zdůrazňuje, že je třeba zajistit intenzivnější výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy a ostatními regiony; |
— |
bere na vědomí potenciál nového finančního rámce, jenž by mohl významně napomoci překlenutí digitální propasti a dosažení cílů strategie Evropa 2020 a zároveň naplnit některé klíčové sociální, kulturní a hospodářské potřeby Evropanů; |
— |
zdůrazňuje, že rychlá a provozně spolehlivá komunikační spojení doplněná o účinné bezdrátové mobilní služby hrají zásadní roli při podpoře regionální konkurenceschopnosti, dostupnosti a rovnosti mezi lidmi, a připomíná, že všichni obyvatelé bez ohledu na to, kde žijí, musí mít zaručenu účinnou infrastrukturu informační společnosti. |
Zpravodaj |
Alin Adrian NICA (RO/ALDE), starosta obce Dudeștii Noi |
Odkaz |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1336/97/ES COM(2011) 657 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Názory Výboru regionů
1. |
vítá iniciativu Evropské komise v podobě návrhu nařízení o hlavních směrech transevropských komunikačních sítí; |
2. |
zdůrazňuje, že priority uvedené v tomto dokumentu – vysokorychlostní sítě, přeshraniční veřejné služby, přístup k informacím veřejného sektoru a vícejazyčným službám, bezpečnost a zabezpečení a inteligentní energetické služby – jsou vše oblasti, v nichž jsou města a regiony současně zainteresovanými subjekty, poskytovateli i příjemci; |
3. |
poukazuje na klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při prosazování informovaného dialogu s širokou veřejností, při péči o zájmy veřejnosti co nejblíže občanům a při usnadňování spolupráce mezi uživateli a výrobci inovací v oboru IKT v nejrůznějších složkách vlád a správních orgánů; |
4. |
zdůrazňuje význam transevropských telekomunikačních sítí pro komerční i nekomerčních účely, a dále na význam investic do výzkumu na podporu specifických činností a rozvoje budoucích aplikací s cílem zvýšit hodnotu odvětví telekomunikací; |
5. |
uznává význam transevropských komunikačních sítí pro mezinárodní konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj EU a zdůrazňuje, že je třeba zajistit intenzivnější výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy a ostatními regiony; |
6. |
zdůrazňuje úlohu infrastruktury potřebné ke zvládání rozsáhlých objemů dat, která budou procházet telekomunikačními sítěmi, a vyzývá ke stimulaci veřejných a soukromých investic určených venkovským a řídce osídleným oblastem a nejvzdálenějším regionům; |
7. |
domnívá se, že na všech úrovních by měly být stanoveny bezpečnostní požadavky, aby se tak zabezpečila optimální úroveň ochrany soukromí a osobních údajů, zabránilo se jakémukoli neoprávněnému sledování osobních údajů a získávání profilu uživatelů např. v oblasti nákupních zvyklostí, zdravotního stavu, zdravotních záznamů atd.; |
8. |
vítá nápad Evropské komise využít nový cenový model, který by snížil ceny klasického připojení pomocí měděných vodičů a usnadnil přechod od klasických k optickým sítím. Je důležité, aby sítě byly přístupné různým subjektům; |
9. |
bere na vědomí potenciál nového finančního rámce, jenž by mohl významně napomoci překlenutí digitální propasti a dosažení cílů strategie Evropa 2020 a zároveň naplnit některé klíčové sociální, kulturní a hospodářské potřeby Evropanů; |
10. |
znovu potvrzuje význam synergií mezi rámcovým programem, strukturálními fondy a vnitrostátními politikami s ohledem na širší cíle EU v oblasti konkurenceschopnosti a soudržnosti; |
11. |
domnívá se, že je zcela nezbytné určit právní a procesní formu finančních a hospodářských opatření v zájmu stimulace intenzivnějšího využívání stávající infrastruktury, s možným zahrnutím širokopásmových sítí za účelem snížení sociálních, hospodářských a environmentálních nákladů; |
12. |
souhlasí s návrhem Komise zřídit skupinu odborníků na vysoké úrovni, jejímž úkolem by bylo vyvinout strategii pro transevropské telekomunikační sítě, a žádá Komisi, aby jej od počátku informovala o vývoji v souvislosti s touto skupinou, včetně jejích analýz a politických doporučení; |
Doporučení Výboru regionů
13. |
uznává, že IKT jako základ informační společnosti otevřené všem by měly zahrnovat potřeby všech příslušníků společnosti včetně osob ohrožených sociálním vyloučením; |
14. |
znovu potvrzuje, že by Komise a členské státy měly přijmout opatření potřebná k tomu, aby místní a regionální orgány byly plně a efektivně zapojeny do řízení iniciativ v oblasti IKT (1); |
15. |
navrhuje využívat veškerý potenciál Evropy v oblasti rozvíjení služeb IKT ve veřejném a soukromém sektoru, a využití IKT jako prostředku ke zlepšení služeb místních a regionálních orgánů v takových oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, zadávání veřejných zakázek, bezpečnost a sociální služby; |
16. |
navrhuje vytvořit středisko pro sledování provádění a šíření sítí nové generace na území Evropy, které by vyvíjelo činnosti v oblasti 1) zjišťování a sběru informací a statistických údajů o veřejných dílech, jež mohou být částečně či plně využity k realizaci sítí nové generace, 2) řízení databanky k monitorování uvedených veřejných děl a k zavádění evropského katastru telekomunikačních sítí, 3) podpory technických a regulačních aktivit, 4) provádění studií a průzkumů a získávání a šíření technické dokumentace a údajů; |
17. |
znovu připomíná, že Evropskou unií podporovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti veřejných služeb IKT mezi místními a regionálními orgány a malými a středními podniky působícími v oboru vývoje IKT mohou být vynikajícím základem, na němž lze budovat místní schopnosti a znalosti na úrovni celé EU (2); |
18. |
navrhuje využívat partnerství veřejného a soukromého sektoru k poskytování širokopásmových služeb, zejména ve venkovských oblastech, a zabránit vytěsnění soukromých investic; |
19. |
připomíná, že je zásadně důležité, aby veřejné orgány na regionální a místní úrovni měly odpovídající vlastní kapacity a udržitelné finanční zdroje na digitalizaci. Partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozvoj trhů pro e-learning nabízejí alternativní možnosti financování digitalizace. Informace veřejného sektoru mohou generovat soběstačné příjmy využitelné pro tvorbu a digitalizaci údajů. Důležité jsou kromě toho rovněž sítě a interaktivní společenství, neboť umožňují snižovat náklady, například prostřednictvím vývoje softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (open software) (3); |
20. |
žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost přípravě politiky nediskriminace a překlenutí propasti mezi stávajícími subjekty a jejich novými konkurenty, zvláště při snaze zvyšovat ekonomickou atraktivitu vysokorychlostního širokopásmového připojení v Evropě; |
21. |
zdůrazňuje, že provádění nástroje pro propojení Evropy by nemělo být v rozporu s cíli politiky soudržnosti, že by zavádění navrhovaných opatření do praxe nemělo znamenat jakýkoli nárůst byrokracie a administrativní zátěže a že by měly být poskytnuty další informace a objasnění týkající se využití nových finančních nástrojů a jejich pákového efektu a měla by být prověřena jejich účinnost. Nesmí se obcházet povinnost dodržovat rozpočtovou kázeň, zákaz zadlužování a zásada jasnosti rozpočtu. Ručení EU musí zůstat omezeno na původní částku. Nesmí vznikat podmíněné závazky; |
22. |
vyzývá, aby došlo k významnému posunu ve využívání strukturálních fondů ze strany regionů, především ke stimulaci poptávky po výzkumu a inovacích, což by napomohlo rozvoji otevřených inovací vycházejících z uživatelských potřeb jako regionálního potenciálu (4); |
23. |
připomíná, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v úsilí zajistit spravedlivé a cenově dostupné širokopásmové připojení v oblastech, kde trh selhal, při vedení pilotních projektů zaměřených na překonávání rozdílů v přístupnosti elektronických technologií a při vyvíjení nových přístupů ve veřejných elektronických službách zaměřených na občany (5); |
24. |
znovu potvrzuje, že financování a další podpůrná opatření by měla napomáhat realizaci širokopásmových sítí s otevřeným přístupem, které jsou založeny na horizontálně vrstvené struktuře sítě, a zdůrazňuje potřebu obchodního modelu, který odděluje fyzický přístup k síti od poskytování služeb (6); |
25. |
zdůrazňuje, že rychlá a provozně spolehlivá komunikační spojení doplněná o účinné bezdrátové mobilní služby hrají zásadní roli při podpoře regionální konkurenceschopnosti, dostupnosti a rovnosti mezi lidmi, a připomíná, že všichni obyvatelé bez ohledu na to, kde žijí, musí mít zaručenu účinnou infrastrukturu informační společnosti (7); |
26. |
požaduje větší zaměření na to, aby se zvyšovalo povědomí na regionální a místní úrovni a podněcovalo zdokonalování infrastruktury jako nezbytných prvků rozvoje a zavádění transevropských telekomunikačních sítí; |
27. |
zdůrazňuje potřebu veřejných investic do páteřního propojení, jež poskytuje spojení mezi síťovými uzly ve středně velkých a malých městech nebo venkovských obcích a dále je katalyzátorem investic do modernizace přístupové sítě; |
28. |
konstatuje, že přístup k vysoce kvalitnímu širokopásmovému připojení za rozumné ceny může zvýšit dostupnost a kvalitu služeb poskytovaných místními a regionálními orgány a usnadnit uvádění výrobků na trh (8); |
29. |
znovu připomíná význam a nutnost společných pravidel a postupů řídících opakované použití informací veřejného sektoru, které zajistí totožné základní podmínky pro všechny účastníky evropského informačního trhu, podmínky pro to, aby opakované použití takových informací bylo průhlednější, a které by zabránily narušování vnitřního trhu (9); |
30. |
zdůrazňuje, že plného potenciálu opakovaného použití informací veřejného sektoru může být dosaženo užším zapojením místních a regionálních orgánů, což by mohlo výrazně podpořit opakované použití informací veřejného sektoru v zájmu zlepšení konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst (10); |
31. |
vyzývá místní a regionální orgány, aby velkou měrou spolupracovaly na zlepšování interoperability ve veřejné správě a účinnosti poskytování veřejných služeb (11); |
32. |
zdůrazňuje, že v rámci mezinárodní spolupráce vyvstává důležitost regionů v souvislosti s jejich podpůrnými programovými, strukturálními a legislativními rámcovými podmínkami pro politiku v oblasti výzkumu; |
33. |
domnívá se, že činnosti plánované v návrhu nařízení tak, jak jsou formulovány, podle všeho nejsou v žádném rozporu se zásadami subsidiarity a proporcionality. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Preambule
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Bylo by mimořádně užitečné zapojit místní a regionální orgány do konzultačního procesu, neboť jsou účastníky procesu správy a spojovacím článkem mezi ústřední veřejnou správou, občany a soukromými společnostmi.
Pozměňovací návrh 2
Čl. 4 písm. a)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Investice do superrychlých širokopásmových sítí jsou vysoce rizikovou oblastí. Statistické údaje ukazují, že využití vysokorychlostního internetu značně pokulhává za skutečným širokopásmovým pokrytím. Volba technologie a projektů, které budou financovány, by proto měla zohlednit skutečnou poptávku po širokopásmovém připojení.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 4 písm. b)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Viz odůvodnění výše.
Pozměňovací návrh 4
Čl. 5 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
(3) Členské státy a/nebo jiné subjekty, které jsou odpovědné za provádění projektů společného zájmu, nebo přispívají k jejich realizaci, přijmou nezbytná právní, administrativní, technická a finanční opatření v souladu s odpovídajícími specifikacemi tohoto nařízení. |
(3) Členské státy a/nebo jiné subjekty , které jsou odpovědné za provádění projektů společného zájmu, nebo přispívají k jejich realizaci, přijmou nezbytná právní, administrativní, technická a finanční opatření v souladu s odpovídajícími specifikacemi tohoto nařízení. |
Odůvodnění
Zařazení místních a regionálních orgánů by bylo užitečné z týchž důvodů, jaké byly uvedeny výše.
Pozměňovací návrh 5
Čl. 5 odst. 8 písm. c)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Posouzení proveditelnosti by bylo nejlepším způsobem, jak prokázat přidanou hodnotu.
Pozměňovací návrh 6
Čl. 7 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||
Komise v těchto zprávách rovněž vyhodnotí, zda oblast působnosti projektů společného zájmu nadále odráží politické priority, technologický rozvoj nebo situaci na příslušných trzích. Tyto zprávy u velkých projektů zahrnují analýzu vlivu na životní prostředí s přihlédnutím k potřebě přizpůsobení se změně klimatu a snížení jejího dopadu a k odolnosti vůči živelným pohromám. Takové přezkoumání lze uskutečnit rovněž kdykoli jindy, považuje-li se to za vhodné. |
Komise v těchto zprávách rovněž vyhodnotí, zda oblast působnosti projektů společného zájmu nadále odráží politické priority, technologický rozvoj a situaci na příslušných trzích. Tyto zprávy u velkých projektů zahrnují analýzu vlivu na životní prostředí s přihlédnutím k potřebě přizpůsobení se změně klimatu a snížení jejího dopadu a k odolnosti vůči živelným pohromám. Takové přezkoumání lze uskutečnit rovněž kdykoli jindy, považuje-li se to za vhodné.
|
Odůvodnění
Viz odůvodnění výše.
V Bruselu dne 4. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) CdR 283/2008 fin.
(2) CdR 156/2009 fin.
(3) CdR 247/2009 fin.
(4) CdR 263/2007 fin.
(5) CdR 5/2008 fin.
(6) CdR 104/2010 fin.
(7) CdR 104/2010 fin.
(8) CdR 252/2005 fin.
(9) CdR 247/2009 fin.
(10) CdR 247/2009 fin.
(11) CdR 10/2009 fin.
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/217 |
Stanovisko Výboru regionů „Program spotřebitelé na období 2014–2020“
2012/C 225/17
VÝBOR REGIONŮ
— |
podporuje cíl posilovat a rozvíjet ochranu spotřebitele v EU, která je nutnou podmínkou pro fungování jednotného trhu; |
— |
soudí, že vzhledem k rizikům spojeným s globalizací výrobního řetězce je zapotřebí efektivnější spolupráce vnitrostátních orgánů, aby se tak zabránilo tomu, že se nebezpečné výrobky dostanou na jednotný trh, a aby byla přijata opatření, jež jsou zapotřebí pokaždé, když taková situace nastane; |
— |
domnívá se, že částka 197 milionů EUR, kterou Komise doporučuje vyčlenit na program Spotřebitelé na období 2014–2020, je nedostačující, poněvadž na každého evropského spotřebitele tak připadá méně než 5 eurocentů; |
— |
zdůrazňuje, že ústřední postavení by v této oblasti měly mít místní a regionální orgány, protože jsou spotřebitelům nejblíže. Současný rozpočet nabízí omezené možnosti, a tak by se měla větší pozornost věnovat regionální spolupráci. Komise by zde také měla zastávat aktivnější úlohu a přispět k tomu, aby byla zřízena síť, která by místním organizacím usnadnila vzájemnou výměnu zkušeností; |
— |
považuje taktéž za zásadní, aby byl s přihlédnutím k rozdělení pravomocí na celoevropské úrovni zdůrazňován také význam logistických aspektů vzdělávání, které přispívá ke zvyšování informovanosti spotřebitelů. Učební osnovy různých vzdělávacích systémů jsou velmi různorodé, a to jak pokud jde o témata, tak i o metody. Je možné vypracovat obsahově koordinované výukové materiály v oblasti ochrany spotřebitelů, díky nimž by bylo možné poskytovat vědomosti přiměřené každé vzdělávací úrovni; |
— |
zastává mínění, že je nezbytné poskytnout podporu spotřebitelským organizacím; |
— |
se znepokojením konstatuje, že třebaže Evropská komise již ve svém programu na období 2007–2013 oznámila, že hodlá přijmout opatření zaměřená na mechanismy hromadných žalob, jichž by mohli spotřebitelé využívat v případech porušení předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů, žádný takový legislativní návrh předložen nebyl. |
Zpravodaj |
pan István SÉRTŐ-RADICS (HU/ALDE), starosta obce Uszka |
Odkaz |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014–2020 COM(2011) 707 final |
I. OBECNÉ PŘIPOMÍNKY
VÝBOR REGIONŮ
1. |
podporuje cíl této politiky, a to pokračovat v harmonizaci vnitřního trhu a zlepšit jeho fungování pro spotřebitele a podniky, obzvláště malé a střední podniky (MSP), poněvadž právě ony představují rozhodující většinu evropských podniků (více než 90 %). Nicméně se zároveň zasazuje o cíl nadále posilovat a rozvíjet ochranu spotřebitele v EU, která je nutnou podmínkou pro fungování jednotného trhu; |
2. |
vítá v tomto ohledu tento návrh, který staví občany EU jako informované spotřebitele do středu jednotného trhu. Díky tomu bude podle Výboru možné zajistit, aby občané EU mohli plně využívat výhod jednotného trhu. Hlavním cílem programu je, aby byla chráněna jejich bezpečnost a jejich hospodářské zájmy. Spotřebitelská politika EU podporuje a doplňuje spotřebitelskou politiku členských států. Využití obrovské hospodářské síly spotřebitelských výdajů (které představují 56 % HDP EU) významně přispěje ke splnění cíle EU, jímž je znovu podnítit růst; |
3. |
trvá na tom, že je nezbytné zajistit určitou návaznost mezi současnými a budoucími programy, a to v souladu se závěry přezkumu strategie a programu v oblasti ochrany spotřebitelů v polovině období, v nichž se zdůrazňuje, že tato politika se na celoevropské úrovni objevila teprve poměrně nedávno a že návaznost má zásadní význam pro to, aby se zajistila její plná účinnost; |
4. |
domnívá se, prostředky přidělené programu Spotřebitelé nejsou dostačující. Komise totiž doporučuje vyčlenit na program Spotřebitelé na období 2014–2020 částku 197 milionů EUR. Tato částka je velmi nízká, poněvadž na každého evropského spotřebitele tak připadá méně než 5 eurocentů; |
5. |
domnívá se, že každému členskému státu musí být zaručen manévrovací prostor pro ochranu svých národních specifik při činnosti spravované a financované veřejným sektorem v oblastech, jako jsou například poskytování zdravotní péče či vzdělávání; |
II. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY
Bezpečnost
6. |
soudí, že rozdíly mezi členskými státy ve vymáhání právních předpisů týkajících se bezpečnosti výrobků, přítomnost nebezpečných výrobků na jednotném trhu i rizika spojená s globalizací výrobního řetězce vyžadují efektivnější spolupráci vnitrostátních orgánů, aby se tak zabránilo tomu, že se nebezpečné výrobky dostanou na jednotný trh, a aby byla přijata opatření, jež jsou zapotřebí pokaždé, když taková situace nastane; |
7. |
je toho názoru, že mechanismy dozoru nad trhem, jako je RAPEX, dokáží úspěšně upozorňovat na seznam nebezpečných výrobků, ty však nejsou v jednotlivých členských státech stahovány z trhu stejně efektivně. Je zapotřebí podpořit financování správy a řádného fungování sítě RAPEX, sítě donucovacích orgánů pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a databází kosmetických přípravků, ale také na celoevropské úrovni harmonizovat různé systémy dozoru, protože zde se zatím pokročilo jen málo; |
8. |
vyjadřuje politování nad tím, že přeshraniční obchod kvůli nedostatečné bezpečnosti stále nedosahuje žádoucí úrovně. V roce 2010 dosahovala důvěra v přeshraniční transakce, tedy procento spotřebitelů, kteří důvěřují internetovým nákupům od prodejců z jiného členského státu, 37 %. Za současné hospodářské situace je navýsost důležité, aby se potenciál jednotného evropského trhu naplno využil, a je tedy zapotřebí zvýšit během příštích 7 let tento podíl na 50 %; |
9. |
je přesvědčen, že akce na úrovni EU a spolupráce prostřednictvím sítě zřízené podle směrnice o obecné bezpečnosti výrobků vedou k lepším výsledkům než řada jednotlivých akcí členských států, neboť doplňují chybějící informace, mj. díky přístupu k informacím získaným jinými zeměmi (např. Čínou), a zabraňují nesrovnalostem na jednotném trhu. Vzhledem k tomu by Výbor rád upozornil na to, jak je důležité zapojit do evropského systému dozoru nad trhem třetí země. Velká většina nebezpečných a nekvalitních výrobků, které se nacházejí na trhu, pochází z těchto zemí, a tak je pro prevenci klíčová spolupráce právě s jejich orgány; |
Informovanost a vzdělávání
10. |
upozorňuje vedle toho na to, že získávání a analýza srovnatelných údajů musejí probíhat výlučně na úrovni EU, aby bylo možné provést globální analýzu fungování jednotného trhu a stanovit referenční hodnoty. Údaje musí být dostatečně spolehlivé a reprezentativní, aby mohly být využívány nejen na úrovni EU, ale také na vnitrostátní úrovni. Studie chování související s politikami a vhodné testy představují praktické nástroje, jež umožní zavést inteligentnější regulaci; |
11. |
domnívá se, že je nezbytné poskytnout podporu spotřebitelským organizacím. Pouze tyto organizace jsou totiž schopny zajistit silné a jednotné zastoupení spotřebitelů na úrovni EU a také dodávat harmonizované údaje pocházející od spotřebitelů, které jsou nutné pro rozhodovací proces v EU, pro evropské instituce i pro dialog na úrovni EU; |
12. |
považuje taktéž za zásadní, aby byl s přihlédnutím k rozdělení pravomocí na celoevropské úrovni zdůrazňován také význam logistických aspektů vzdělávání, které přispívá ke zvyšování informovanosti spotřebitelů. Učební osnovy různých vzdělávacích systémů jsou velmi různorodé, a to jak pokud jde o témata, tak i o metody. Je možné vypracovat obsahově koordinované výukové materiály v oblasti ochrany spotřebitelů, díky nimž by bylo možné poskytovat vědomosti přiměřené každé vzdělávací úrovni. Zintenzivnění vzdělávání spotřebitelů v celé EU by přispělo k odstranění nesouladů v této oblasti. Pokládá rovněž za důležité, aby se vzdělávání spotřebitelů stalo pevnou součástí učebních osnov a aby bylo přizpůsobeno dané vzdělávací úrovni. V souladu s rozdělením pravomocí v EU tento úkol spadá do působnosti členských států. Celoevropské uznání významu vzdělávání spotřebitelů by přispělo k tomu, že by tomuto předmětu byl ve školní praxi věnován také dostatek času; |
13. |
připisuje kromě toho zásadní význam průběžnému vzdělávání pracovníků organizací na ochranu spotřebitelů. K účinnému všeobecnému informování spotřebitelů – především v případech složitých smluv s poskytovateli služeb – jsou totiž nejvhodnější právě tyto organizace. V této otázce je stěží možné centralizovat úkoly na celoevropské úrovni. Mohly by se prostřednictvím nabídkových řízení přidělovat místním či regionálním organizacím a tyto organizace by je pak samy plnily s ohledem na místní právní předpisy; |
14. |
myslí si dále, že současně nelze opomíjet důležitost, jakou má vzdělávání zaměstnanců orgánů veřejné správy zodpovědných za dohled nad uplatňováním předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů. Za tímto účelem by bylo vhodné prosazovat prostřednictvím podpory vzdělávání na úrovni EU podmínky, které jsou nezbytné ke spolupráci mezi vnitrostátními orgány, k uplatňování norem a posuzování rizik; |
Práva a náprava
15. |
lituje, že třebaže jsou úkoly, jež z tohoto cíle vyplývají, pro všechny subjekty, které se zabývají ochranou spotřebitelů, shodné, různé typy organizací (organizace občanské společnosti, veřejné či samosprávní orgány, informační a poradenské kanceláře) se jich ujímají každá po svém a často souběžně, obvykle jak na celoevropské, tak na vnitrostátní úrovni, a pouze s malou efektivitou; |
16. |
z pohledu Výboru tato problematika úzce souvisí s vyřizováním stížností podaných spotřebiteli vzhledem k tomu, že tyto spisy se většinou k organizacím na ochranu spotřebitelů dostanou ve formě stížností. Nespokojenost spotřebitelů vzrůstá, protože se v této otázce nedaří zvyšovat efektivitu; |
17. |
upozorňuje na to, že pouze 8 % prostředků přidělených programu bude věnováno na vypracování nových pravidel; |
18. |
má za to, že je třeba vyzdvihnout, že by bylo třeba věnovat se omezením, která jsou bezprostředně spjata s právními předpisy. Začleněním smluv uzavíraných spotřebiteli do vnitrostátních právních předpisů se paradoxně dramaticky omezily možnosti, jak mohou příslušné úřady na ochranu spotřebitele nakládat s důvodnými oznámeními, která se týkají reklamací ohledně kvality, a to kvůli nedostatečným pravomocem. Z příslušných soudů se totiž staly hlavní odvolací instance; |
19. |
se znepokojením konstatuje, že třebaže Evropská komise již ve svém programu Spotřebitelé na období 2007–2013 oznámila, že hodlá přijmout opatření zaměřená na mechanismy hromadných žalob, jichž by mohli spotřebitelé využívat v případech porušení předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů, žádný takový legislativní návrh předložen nebyl; |
20. |
rád by v této souvislosti zdůraznil, že institut hromadných žalob, který v současnosti ve vnitrostátním měřítku existuje ve 14 členských státech EU, umožňuje poškozeným snadné odškodnění využívající předpokladu hromadných škod, jako je tomu konkrétně například u zrušených letů, vadných výrobků a nezodpovědného finančního poradenství. Zdá se, že je nezbytné rozšířit tento mocný nástroj na další země EU a rovněž jej použít na přeshraniční spory. Odhaduje se, že nevyplacená odškodnění vyplývající z nedodržení evropských předpisů kartelového práva přesahují 20 miliard eur za rok. Je však třeba odmítnout hromadné žaloby typu opt-out po vzoru skupinových žalob („class action“) v USA. Spotřebitelé musí mít možnost aktivně se sami rozhodnout, zda budou či nebudou prosazovat své individuální nároky podáním žaloby („opt-in“); |
21. |
zdůrazňuje, že návrhy Komise by se měly omezit na rámcovou legislativu. Obdobně, jako je tomu u směrnice 98/27/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, by tato rámcová legislativa měla nanejvýš obsahovat požadavky na minimální standardy, jež musí být dodržovány na vnitrostátní úrovni, a jinak by měla ponechat na členských státech, jakým konkrétním způsobem budou moci být uplatňovány kolektivní nástroje právní ochrany s přihlédnutím k právní tradici daného státu. Pokud si EU nárokuje regulační pravomoc pro další kolektivní právní nástroje, měly by být tyto nástroje přizpůsobeny právním řádům jednotlivých členských států a jejich systémům prosazování práva; |
22. |
považuje přitom za nutné, aby bylo zavedeno rozhraní pro řešení sporů on-line. Takový nástroj bude samozřejmě účinně sloužit zájmům spotřebitelů pouze tehdy, když bude jeho používání snadné a bude fungovat ve všech úředních jazycích členských států. Výhoda systému on-line spočívá v tom, že jeho fungování se nijak nedotýkají překážky, které vyplývají z různých právních úprav či jejich uplatňování v jednotlivých členských státech; |
23. |
zdůrazňuje, že bezpodmínečnou nutností je mezinárodní přístup k platformám alternativního řešení sporů a využívání řešení sporů on-line. Je však třeba prozkoumat možnost a způsob, jak posílit přijatelnost rozhodnutí vydávaných těmito subjekty pro strany sporu. Také by bylo vhodné povolit spotřebitelům, aby se obraceli na ty subjekty, které jim ze všech orgánů příslušných v různých zemích přiznají nejvíce práv; |
24. |
domnívá se, že je nezbytné konkrétními prostředky podpořit činnost nevládních organizací na ochranu spotřebitelů, jež spotřebitelům poskytují právní zastupování a právní poradenství. Pokud lidem nabídneme možnost vstupovat do organizací občanské společnosti, které mají pravomoci na úrovni Unie a využívají evropské podpory, mohlo by to podstatně rozšířit základnu těchto organizací i sebedůvěru spotřebitelů, kteří se v nich angažují. Podniky by více respektovaly rozhodnutí vydaná v jejich věci, pokud by se mohly spolehnout již v rané fázi na efektivní právní zastupování, jež by navíc dokázalo předvídat vyústění případného soudního řízení; |
Provádění
25. |
vyzdvihuje, jak je důležité, aby nařízení na ochranu spotřebitelů stanovilo pravidla i pro společné projekty, společná prováděcí opatření a výměnu úředníků. V tomto ohledu poznamenává, že účinný prostředek zde představují koordinované akce více členských států (spolufinancované programem a dotčenými členskými státy), jako jsou kontrolní operace; |
26. |
vzhledem k výše uvedenému považuje za důležité upřesnit, že efektivitu vyřizování přeshraničních stížností je možné zvýšit pouze spoluprací. Velký význam mají iniciativy podniknuté v oblasti vyřizování stížností, a zejména spuštění společné databáze na celoevropské úrovni. Stejně jako v případě ostatních velkých celoevropských systémů (RAPEX) se teprve bude muset vyvinout její praktická využitelnost, a to právě proto, aby byla více využívána v rámci spolupráce tohoto typu; |
27. |
považuje síť evropských spotřebitelských center, financovanou Komisí a členskými státy, za nezbytný a obzvláště užitečný nástroj. Jedná se o celoevropskou síť, která poskytuje informace a asistenci v oblasti práv spotřebitelů, na niž se mohou spotřebitelé obrátit, pokud narazí na problémy v rámci přeshraničního nákupu a potřebují se domoci nápravy vůči obchodníkovi usazenému v jiném členském státě; |
28. |
s politováním konstatuje, že evropská spotřebitelská centra nejsou dosud v řadě případů propojena se subjekty, které řeší stížnosti a spory, a to právě z důvodu nedostatečných pravomocí v otázce konkrétních odškodnění. S ohledem na to, že příslušné orgány nemají k dispozici právní nástroje, jež by umožnily účinná opatření, a vzhledem k tomu, že tak dochází k rozporu s unijními zásadami regulace, je třeba počítat s tím, že nespokojenost bude přetrvávat a vzrůstat; |
III. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
29. |
zdůrazňuje, že ústřední postavení by v této oblasti měly mít místní a regionální orgány, protože jsou spotřebitelům nejblíže. Současný rozpočet nabízí omezené možnosti, a tak by se měla větší pozornost věnovat podpoře regionální spolupráce. Komise by zde mohla zastávat aktivnější úlohu a přispět k tomu, aby byla zřízena síť, která by místním organizacím usnadnila vzájemnou výměnu zkušeností; |
30. |
poukazuje na to, že zájmy spotřebitelů je zapotřebí chránit na místní i celostátní úrovni současně. Aby se zlepšil poměr mezi náklady a efektivitou, měly by se na místní úrovni pořádat kurzy v oblasti ochrany spotřebitelů. Nicméně je vhodné, aby vyřizování stížností spotřebitelů probíhalo pozvolným postupem. V období hospodářské krize nabývá aktivita spotřebitelů na ještě větším významu; |
31. |
považuje za nezbytné, aby se regionální subjekty začlenily do sítě celoevropských organizací a mohly tak využívat finanční podpory Komise. To by spotřebitelům zaručilo možnost obrátit se se svým problémem na orgán, jenž je geograficky nejblíže. Činnost by se měla plánovat prostřednictvím místních organizací, což by bylo mnohem efektivnější; |
32. |
je toho názoru, že pravomoci regionů v oblasti ochrany spotřebitelů bude možné posílit podporou regionálních univerzitních center, která provádějí výzkumy na tomto poli. Tato centra by tak mohla vytvořit vědeckou základnu, již místní a regionální orgány potřebují k tomu, aby mohly efektivně realizovat regionální politiku na ochranu spotřebitelů. |
IV. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Čl. 5 odst. 1 písm. a)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
jsou nevládní, neziskové, nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů v Unii; |
jsou nevládní, neziskové, nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů v Unii; |
Pozměňovací návrh 2
Čl. 5 odst. 2 písm. a)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
jsou nevládní, neziskové, nezávislé na podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů; |
jsou nevládní, neziskové, nezávislé na podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů; |
Pozměňovací návrh 3
Čl. 5 odst. 2 písm. b)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
vykonávají všechny tyto činnosti: představují pro zástupce spotřebitelů z Unie a třetích zemí formální mechanismus pro přispívání k politickým diskusím a k politikám, pořádají schůzky s politickými činiteli a regulačními orgány na podporu a prosazování zájmů spotřebitelů u orgánů veřejné moci, označují společné spotřebitelské záležitosti a problémy, podporují názory spotřebitelů v rámci dvoustranných vztahů mezi Unií a třetími zeměmi, přispívají k výměně a šíření odborných znalostí a vědomostí v souvislosti se spotřebitelskými záležitostmi v Unii a v třetích zemích a vypracovávají politická doporučení. |
vykonávají všechny tyto činnosti: představují pro zástupce spotřebitelů z Unie a třetích zemí formální mechanismus pro přispívání k politickým diskusím a k politikám, pořádají schůzky s politickými činiteli a regulačními orgány na podporu a prosazování zájmů spotřebitelů u orgánů veřejné moci , označují společné spotřebitelské záležitosti a problémy, podporují názory spotřebitelů v rámci dvoustranných vztahů mezi Unií a třetími zeměmi, přispívají k výměně a šíření odborných znalostí a vědomostí v souvislosti se spotřebitelskými záležitostmi v Unii a v třetích zemích a vypracovávají politická doporučení. |
Odůvodnění
Oblast činnosti způsobilých příjemců by se měla rozšířit o činnost místních a regionálních orgánů. Ty by tak mohly pořádat setkání s úředníky, kteří se věnují agendě ochrany spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 4
Čl. 5 odst. 7
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Granty na akce mohou být poskytnuty veřejnému orgánu nebo neziskovému subjektu vybranému transparentním postupem a určenému členským státem či třetí zemí uvedenou v článku 7 tohoto nařízení. Určený subjekt musí být součástí unijní sítě, která poskytuje informace a pomoc spotřebitelům při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů (síť evropských spotřebitelských center). |
Granty na akce mohou být poskytnuty veřejnému orgánu nebo neziskovému subjektu vybranému transparentním postupem a určenému členským státem či třetí zemí uvedenou v článku 7 tohoto nařízení. Určený subjekt musí být součástí unijní sítě, která poskytuje informace a pomoc spotřebitelům při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů (síť evropských spotřebitelských center). |
Odůvodnění
Mezi způsobilé příjemce se musí zařadit i místní a regionální orgány.
V Bruselu dne 4. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/223 |
Stanovisko Výboru regionů „Program zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020“
2012/C 225/18
VÝBOR REGIONŮ
— |
připomíná, že zvolený název programu Zdraví pro růst redukuje zdravotnictví na čistě hospodářský užitek, aniž by při tom věnoval hlavní pozornost člověku; |
— |
vítá obecné cíle programu; |
— |
klade si otázku, zda jsou plánované finanční prostředky – a to navzdory navýšení oproti předchozím programům – ve výši 446 mil. euro na období 2014–2020 dostatečné. Lituje, že se Komise vzhledem k národohospodářskému přínosu plynoucímu z eliminace nákladů souvisejících s nemocemi a eliminace pracovní neschopnosti nerozhodla pro podstatně větší objem prostředků; |
— |
v zásadě vítá ustanovení, podle nějž mohou být granty přiděleny jen tehdy, lze-li konstatovat jasnou přidanou hodnotou EU, připomíná však, že tato motivační přidaná hodnota by měla být definována s ohledem na přínos pro pacienty, a ne výlučně ke komerčním účelům a s ohledem na snížení nákladů na zdravotní péči; |
— |
domnívá se, že spolufinancování opatření by se mělo řídit podle strukturálních fondů, aby umožnilo odpovídající podporu strukturálně slabým regionům; |
— |
očekává, že do vypracování, provádění, posuzování a hodnocení programu, jednotlivých projektů a studií budou zapojeny místní a regionální orgány a nevládní organizace. |
Zpravodaj |
Tilman TÖGEL (DE/SES), poslanec zemského sněmu spolkové země Sasko-Anhaltsko |
Odkaz |
Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020 COM(2011) 709 final |
1. |
Výbor regionů podporuje úsilí a iniciativy, jež směřují k tomu, aby zajistily pro občany Evropy veřejnou zdravotní péči a aby ji zaměřily podle nejnovějších vědeckých poznatků k blahu obyvatel. To musí být cílem všech aktérů zapojených do zdravotní politiky a do zdravotnictví na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; |
2. |
Výbor regionů při tom zdůrazňuje, že udržitelná zdravotní politika musí vždy brát v úvahu také faktory upevňující zdraví a předcházející onemocněním, jako např. sociální situaci, způsob života, kulturu, vzdělání, faktory životního prostředí a rámcové sociální podmínky. Aby mohly být rizikové faktory co nejdříve rozpoznány a dalo se co nejdříve působit proti jejich negativním důsledkům, je zapotřebí vzájemně propojených inovací ve všech souvisejících sociálních oblastech; |
3. |
Výbor regionů se domnívá, že na základě priorit programu se lze obávat, že nerovnosti v oblasti zdravotnictví jsou redukovány na nerovný přístup k určitým druhům péče.Tím by mohly být odsunuty do pozadí snahy o odstranění sociálních rozdílů, z nichž tyto nerovnosti plynou; |
4. |
předkládaný program se zabývá růstem uvedeným v jeho názvu, aniž by byl jakkoliv definován. Pokud chybí reflexe tohoto pojmu, je jeho užívání coby cíle programu sporné. Ačkoliv program primárně podporuje inovace v mechanismech komunikace mezi jednotlivými aktéry ve zdravotnictví, musí se pozornost zaměřit na člověka a na jeho zdraví. Souvislost mezi hospodářským růstem a investicemi do zdravotnictví by sice měla být určitým způsobem zdůrazněna, ovšem předkládaný návrh to činí v nadměrné míře. To v sobě skrývá nebezpečí, že by se mohlo na zdravotnictví nahlížet pouze z hospodářského hlediska, a dojít tak k závěru, že se na úrovni EU dělá jen málo pro podporu dobrého tělesného a duševního zdraví; |
5. |
Výbor regionů v této souvislosti opakovaně vyslovuje obavu, že opatření ke konsolidaci státních financí jdou většinou na úkor investic veřejného sektoru, a postihují tak i kvalitu a stabilitu zdravotních systémů. Pro Výbor regionů je proto prioritou zajišťování zdravotní péče. Vychází z toho, že synergie, jež mohou vznikat partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, lze aplikovat i v tomto programu, aby se zdravotní systémy dokázaly připravit na budoucí výzvy; |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Obecné úvodní poznámky
6. |
uznává a podporuje úsilí Evropské komise o pokračování programů v oblasti zdraví při zaměření na strategické cíle strategie Evropa 2020 prostřednictvím předkládaného akčního programu EU Zdraví pro růst. Obzvláště vítá zaměření na inovativní a udržitelné zdravotní systémy, na lepší využívání zdrojů, na opatření upevňující zdraví, na prevenci a na přeshraniční vytváření sítí pro prevenci nemocí a potírání zdravotních hrozeb; |
7. |
připomíná, že zvolený název programu Zdraví pro růst redukuje zdravotnictví na čistě hospodářský užitek, aniž by při tom věnoval hlavní pozornost člověku. Název programu tak není v souladu s cíli programu uvedenými v článku 4, jako je např. „zvyšování dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany“ uvedené v odstavci 2 nebo „ochrana občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami“ v odstavci 4; |
8. |
žádá Komisi, aby vzala v úvahu, že zvolený název programu může působit diskriminačně na nemocné a postižené lidi tím, že sugeruje myšlenku, že k růstu mohou přispívat jen zdraví lidé, a proto jsou jen oni z národohospodářského hlediska žádoucí. Při tom se zapomíná, že i nemocní a postižení se mohou rovnoprávně účastnit pracovního života a tím hodnotně přispívat k hospodářství, pokud se jim při tom dostává podpory v podobě doprovodných opatření; |
9. |
konstatuje v této souvislosti, že lze jen těžko vidět obsahovou souvislost programu se strategií Světové zdravotnické organizace Zdraví 21 – zdraví pro všechny ve 21. století, a že se tento program nezaměřuje na srovnatelné cíle. Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje jako cíle strategie v oblasti zdravotnictví naléhavou nutnost odstranit sociální a hospodářské nerovnosti šancí na zlepšení zdraví všech obyvatel. Zároveň požaduje, aby byla přijata opatření zejména ve prospěch lidí, kteří nejvíce potřebují pomoc a kteří jsou sužováni nemocemi, aby byla odstraněna slabá místa v péči a aby se řešilo zdravotní a sociální znevýhodnění (oddíl II úvodu prohlášení Zdraví 21 z 51. zasedání Světové zdravotnické organizace). Tyto aspekty program postrádá, a zdůrazňuje jednostranně šance na rozvoj národního hospodářství. VR očekává, že Komise bude úzce spolupracovat s regionálním výborem Světové zdravotnické organizace za účelem přípravy budoucí evropské zdravotní politiky Zdraví 2020; |
Kapitola I: Obecná ustanovení
10. |
vítá, že předkládaný program má navazovat na 2. akční program platný pro období do roku 2013 a na 1. akční program (2003–2007); |
11. |
kritizuje v této souvislosti, že chybí vyhodnocení těchto programů, a poznamenává, že pouhé „Shrnutí hodnocení ex-post programu v oblasti veřejného zdraví na období 2003–2007 a hodnocení v polovině období programu v oblasti zdraví na období 2008–2013“ uvedené v odstavci 6.5.3 finančního výkazu nestačí k tomu, aby bylo zhodnoceno doporučení Účetního dvora a provádění doporučení uvedených v tomto programu; |
12. |
vítá obecné cíle programu formulované v článku 2:
|
13. |
poznamenává, že postrádá k tomu nezbytné zapojení místních a regionálních orgánů, na něž je pravidelně kladena odpovědnost za vytvoření podmínek pro dobré zdraví a za odpovídající zajištění zdravotní péče a organizaci zdravotní služby, a rovněž předběžné konzultace zainteresovaných stran; |
14. |
očekává proto, že do vypracování, provádění, posuzování a hodnocení programu, jednotlivých projektů a studií budou zapojeny místní a regionální orgány a nevládní organizace; |
15. |
kriticky poznamenává, že jsou v návrhu nařízení zaváděny nové pojmy a nástroje, jejichž obsah a dosah není zcela zřejmý. Není tak např. příliš jasné, jaké mají být na úrovni EU vyvinuty „společné nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče“, jak uvádí první specifický cíl. Nové nástroje nesmí vést k duplicitě struktur, nákladů nebo administrativní zátěže; |
Kapitola II: Cíle a činnosti
16. |
podporuje záměr programu vést rozhodující politické činitele a pracovníky ve zdravotnictví a ve zdravotnických institucích k zavádění inovativních a hodnotných produktů a služeb nástrojů, mechanismů a směrů vyvinutých ve zdravotnictví. Tím má být dosaženo dlouhodobých úspor nákladů a zároveň také zvýšení účinnosti a udržitelnosti zdravotních systémů. Výbor vyzývá, aby bylo ve střednědobém horizontu zváženo zavedení doplňkového systému pobídek založeného na odměňování, jenž by tyto účinky podporoval; |
17. |
vítá cíl rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy též za hranice států a vypracovat společná řešení a postupy ke zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů. Aktéři, rozhodující činitelé ve zdravotní politice a pracovníci ve zdravotnictví by měli být motivováni, aby využívali odborné poznatky shromážděné v evropských referenčních sítích a aby prováděli vypracované postupy. V tomto smyslu by měly být zohledněny rovněž výměnné programy pro různé kategorie pracovníků ve zdravotnictví, např. pro lékaře, zdravotní sestry, ošetřovatele a odborníky na veřejné zdraví; |
18. |
souhlasí s požadavkem podpory v oblasti hodnocení zdravotnických technologií a zkoumání potenciálu elektronického zdravotnictví, a vyžaduje, aby zamýšlená spolupráce v oblasti elektronických registrů pacientů zohledňovala podmínky a požadavky týkající se ochrany osobních údajů, lékařského tajemství a sebeurčení pacientů; |
19. |
považuje za správné zaměřit se na rozpoznání, šíření a podporu přejímání osvědčených postupů a projektů v oblasti upevňování zdraví a prevence nemocí způsobovaných např. kouřením, špatnou stravou a nedostatkem pohybu, alkoholismem a nechráněným pohlavním stykem. Kromě toho očekává, že se bude program zabývat také rostoucí imunitou vůči antibiotikům a souvislostí s používáním antibiotik při chovu zvířat, a to zejména ve velkochovech, a nutností prevence nemocí prostřednictvím očkování. V programu se musí objevit rovněž momentálně opominuté téma nerovností ve zdravotní péči, duševního zdraví a určujících sociálních faktorů pro zdraví a dobré životní podmínky, a to i s ohledem na souvislost s přetrvávající finanční a hospodářskou krizi; |
20. |
podporuje způsobilé činnosti definované v prvním odstavci článku 4, zejména pokud jde o rozvíjení spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií a zvýšení interoperability aplikací e-Zdraví, směřující k posílení práv pacientů; |
21. |
kromě spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií požaduje, aby bylo provedeno posouzení dopadů na zdraví, zejména s ohledem na stávající nebo nově zaváděné strategie, plány a programy ve zdravotnictví či mimo tento sektor; |
22. |
žádá, aby bylo přezkoumáno, zda by při tomto vyvíjení společných aktivit na úrovni EU s cílem umožnit přeshraniční poskytování zdravotní péče nemohla být vedle členských států, organizací pacientů a zainteresovaných stran do této spolupráce zapojena také dobrovolná sdružení těch, jichž se tato otázka týká; |
23. |
podporuje programem výrazně podporované „poskytování znalostí“, a poznamenává, že zásadním cílem by při tom mělo být to, aby se u rozhodujících činitelů a v institucích připravujících rozhodnutí vytvořily metodické schopnosti vyvíjet na vnitrostátní a regionální úrovni na míru šitá, tématicky orientovaná řešení, jež budou moci být uplatňována v historicky podmíněných konkrétních strukturách a systémech dané země; |
24. |
vítá zaměření na opatření reagující na nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví a předpokládá, že opatření na podporu udržitelné dostupnosti pracovních sil ve zdravotnictví a v oblasti péče nepřijdou nazmar kvůli náboru kvalifikovaných pracovníků z jiných členských států; |
25. |
v tomto ohledu odkazuje na to, že vzdělávání kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví a v oblasti péče se bude muset v budoucnu zaměřit na požadavky 21. století, jak se uvádí ve zprávě komise Lancet pod názvem Nová globální iniciativa týkající se reformy vzdělávání kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví (Eine neue globale Initiative zur Reform der Ausbildung von Gesundheitsfachleuten). Dále požaduje, aby se v příslušných orgánech EU pokračovalo v dialogu ohledně nového zaměření vzdělávání kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví; |
26. |
vítá všechna opatření uvedená v čl. 4 odst. 2 a 3 určená ke zlepšení přístupu občanů k lepší a bezpečné zdravotní péči, ale též k realizaci prevence onemocnění, a očekává, že vedle vytváření referenčních sítí nebo středisek, zejména pro studium a výzkum, diagnózu a léčbu nemocí s nízkým výskytem a rozšířením v Evropě, sdílení poznatků a systému znalostí týkajících se zdraví budou vypracovány zejména pokyny pro obezřetné využívání antibiotik a budou s nimi spojena také opatření zahrnující všeobecně obezřetné zacházení obyvatel s léčivy, zejména pak s léčivy volně dostupnými; |
27. |
uznává cíl ochrany občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami za pomoci vývoje jednotných přístupů pro lepší připravenost a koordinaci v případech naléhavého ohrožení zdraví, přičemž je třeba vycházet z toho, že se při vypracování koncepcí musí dbát na zachování národních a regionálních pravomocí a musí být určeny mechanismy přeshraniční spolupráce při respektování těchto pravomocí; |
28. |
v této souvislosti důrazně poukazuje na své očekávání, že regionálně a místně strukturovaná odpovědnost v oblasti ochrany zdraví a civilní ochrany v členských státech vyžaduje naléhavou spoluúčast těchto úrovní při vytváření, provádění, posuzování a hodnocení těchto opatření; |
29. |
poukazuje rovněž na důležitost podpory zdraví na pracovišti. Členské státy by tudíž měly podporu zdraví v podnicích a na pracovišti pevně zakotvit ve své zdravotní politice; |
Kapitola III: Finanční ustanovení
Kapitola IV: Provádění
30. |
klade si otázku, zda jsou plánované finanční prostředky – a to navzdory navýšení oproti předchozím programům – ve výši 446 mil. euro na období 2014–2020 dostatečné. Lituje, že se Komise vzhledem k národohospodářskému přínosu plynoucímu z eliminace nákladů souvisejících s nemocemi a eliminace pracovní neschopnosti nerozhodla pro podstatně větší objem prostředků; |
31. |
očekává, že tyto v podstatě velmi skromné prostředky budou rozděleny vyváženě, a že bude včas zapojen do vytváření kritérií pro rozdělování, a to zejména v případě ročních pracovních programů stanovených v čl. 11 odst. 1; |
32. |
požaduje, aby byla z rozpočtu jasně vyčleněna část prostředků určená na veřejné zakázky na služby, a aby byly výsledky vyplývající z těchto veřejných zakázek na služby zpřístupněny členským státům, regionům a dalším zainteresovaným stranám; |
33. |
vítá otevření programu i třetím zemím, neboť zejména otázky přeshraniční zdravotní péče, řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a civilní ochrany je nezbytné pojímat bez ohledu na hranice; |
34. |
poukazuje na propojení a využívání pozitivních účinků a možností evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zejména v příhraničních regionech členských států; |
35. |
v zásadě vítá, že podle čl. 7 odst. 2 mohou být granty přiděleny jen tehdy, lze-li konstatovat jasnou přidanou hodnotou EU, připomíná však, že tato motivační přidaná hodnota by měla být definována s ohledem na přínos pro pacienty, a ne výlučně ke komerčním účelům a s ohledem na snížení nákladů na zdravotní péči; |
36. |
lituje však, že rámec takové přidané hodnoty naznačují pouze závěry oddílu 6.5.2 finančního výkazu, když předpoklady pro dosažení programu jsou nezbytná evropská součinnost, řízení a podpora. Ty jsou však již předpokladem pro to, aby byla – v souladu se zásadou subsidiarity, jež je podmínkou článku 168 – splněna podmínka pro evropské jednání, tzn. pro jednání na vyšší než vnitrostátní úrovni; |
37. |
poznamenává, že aspekty formulované v odstavci 6.5.2 finančního výkazu jako „činnosti, které mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů; zvyšování úspor z rozsahu tím, že se brání plýtvání vlivem duplicity a optimálně se využívají finanční prostředky“, vyžadují ke zjištění této přidané hodnoty ověřitelný základ; |
38. |
domnívá se, že spolufinancování opatření podle čl. 7 odst. 3 by se mělo řídit podle strukturálních fondů, aby umožnilo odpovídající podporu strukturálně slabým regionům; |
39. |
vítá výhledové zjednodušení postupů podávání žádostí a správních postupů a zdůrazňuje, že stávající administrativní náročnost současného programu (2007–2013) vedla ke slabému využívání. |
II. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Bod odůvodnění 14
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Program by se měl soustředit zejména na spolupráci s příslušnými vnitrostátními zdravotnickými orgány a motivovat všechny členské státy k širší účasti. Zejména je třeba aktivně podporovat účast členských států s hrubým národním důchodem (HND) nižším než 90 % unijního průměru. |
Program by se měl soustředit zejména na spolupráci s příslušnými zdravotnickými orgány v motivovat všechny člensk stát k širší účasti. Zejména je třeba aktivně podporovat účast členských států s hrubým národním nižším než 90 % unijního průměru. |
Odůvodnění
Odpovědnost za zdravotnictví spočívá v členských státech často na regionální, příp. místní úrovni. Výhradní zaměření na státy způsobilé pro získávání prostředků z Fondu soudržnosti proto nepovažujeme za přiměřené. Úmyslem programu je zaměřit se na zapojení strukturálně slabých regionů. Otázkou zvláštního zohlednění strukturálně slabých regionů se podrobně zabývá pozměňovací návrh k čl. 7 odst. 3 písm. c.
Pozměňovací návrh 2
Bod odůvodnění 16
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Program by měl podporovat součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Je třeba vhodným způsobem využívat další fondy a programy Unie, zejména stávající a budoucí rámcové programy Unie pro výzkum a inovace a jejich výstupy, strukturální fondy, program pro sociální změny a inovace, Evropský fond solidarity, evropskou strategii pro ochranu zdraví při práci, program pro konkurenceschopnost a inovace, rámcový program pro životní prostředí a opatření týkající se klimatu (LIFE), akční program Unie v oblasti spotřebitelské politiky (2014–2020)14, program Soudnictví (2014–2020), program Asistované žití v domácím prostředí, (program Vzdělaná Evropa) a Statistický program Unie. |
Program by měl podporovat součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Je třeba vhodným způsobem využívat další fondy a programy Unie, zejména stávající a budoucí rámcové programy Unie pro výzkum a inovace a jejich výstupy, strukturální fondy a program pro sociální změny a inovace, Evropský fond solidarity, evropskou strategii pro ochranu zdraví při práci, program pro konkurenceschopnost a inovace, rámcový program pro životní prostředí a opatření týkající se klimatu (LIFE), akční program Unie v oblasti spotřebitelské politiky (2014–2020)14, program Soudnictví (2014–2020), program Asistované žití v domácím prostředí, (program Vzdělaná Evropa) a Statistický program Unie. |
Odůvodnění
Viz odstavec 34 stanoviska.
Pozměňovací návrh 3
Nadpis
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Zdraví pro růst |
Pozměňovací návrh 4
Čl. 7 odst. 3 písm. c)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
60 % způsobilých nákladů na akce podle odst. 2 písm. a); členské státy, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru, však mohou získat příspěvek ve výši až 80 % způsobilých nákladů. V případech výjimečné prospěšnosti může příspěvek na akce podle odst. 2 písm. a) činit až 80 % způsobilých nákladů pro příslušné orgány všech členských států nebo třetích zemí, které se programu účastní. |
60 % způsobilých nákladů na akce podle odst. 2 písm. a); členské státy, jejichž hrubý národní na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru, však mohou získat příspěvek ve výši až 80 % způsobilých nákladů. V případech výjimečné prospěšnosti může příspěvek na akce podle odst. 2 písm. a) činit až 80 % způsobilých nákladů pro příslušné orgány všech členských států nebo třetích zemí, které se programu účastní. |
V Bruselu dne 4. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO