24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2011 a vydala stanovisko k aktualizovanému programu stability Rakouska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které Rakousko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 24. dubna 2012 předložilo Rakousko svůj program stability na období 2011-2016 a dne 25. dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je s ohledem na roky 2012 a 2013 obezřetný. Pokud jde o období 2014-2016, je scénář optimističtější a předpokládá průměrný růst HDP ve výši 2,1 %, což důsledně převyšuje současné odhady potenciálního růstu. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je napravit do roku 2013 nadměrný schodek a do roku 2016 dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle. Střednědobý rozpočtový cíl stanovený v programu stability se změnil z dosažení vyrovnaného rozpočtu v průběhu hospodářského cyklu na dosažení strukturálního deficitu ve výši 0,45 % HDP, což přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Plánovaná náprava nadměrného schodku je v souladu s lhůtou, kterou stanovila Rada ve svém doporučení vydaném v rámci postupu při nadměrném schodku v prosinci 2009. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) je však průměrné roční fiskální úsilí plánované na období 2011–2013 ve výši 0,5 % HDP nižší než 0,75 % HDP, které doporučila Rada. Plánovaný strukturální pokrok při dosahování střednědobého rozpočtového cíle je na rok 2015 dostatečný, je však nižší než referenční hodnota 0,5 % HDP ročně stanovená v Paktu o stabilitě a růstu na roky 2014 až 2016. Předpokládané tempo růstu veřejných výdajů v letech 2014–2015, při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů, respektuje referenční hodnotu pro výdaje stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu. Fiskální cíle, a to jak u příjmů, tak u výdajů, však ohrožují rizika. Například je obtížné vyčíslit rozpočtový dopad některých opatření, protože závisí na tom, v jakém rozsahu se jednotlivá opatření ujmou. Vzhledem k tomu, že právní předpisy ještě nebyly dohodnuty, nejsou podrobnosti o dani z finančních transakcí zatím známy. Plánované škrty výdajů na nižší než celostátní úrovni zatím nebyly identifikovány. Program solidarity předpokládá, že poměr dluhu k HDP, který na konci roku 2011 dosáhl 72,2 %, dosáhne vrcholu v roce 2013 ve výši 75,3 % a poté se bude postupně snižovat až na 70,6 % v roce 2016. Pokud jde o referenční hodnotu pro snížení dluhu stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu, bude se Rakousko v letech 2014–2016 nacházet v přechodném období a plány uvedené v programu stability by zajištily dostatečný pokrok v úsilí o dosažení souladu s referenční hodnotou. Tuto projekci však doprovázejí rizika spojená s rostoucím dluhem státních podniků, které nejsou zahrnuty do sektoru veřejné správy, a s případnou další zátěží plynoucí z vládní podpory bankovního sektoru.

(11)

Přijetím nejnovějšího balíčku fiskální konsolidace zvolilo Rakousko cestu vedoucí k větší udržitelnosti veřejných financí. Opatření obsažená v balíčku však nezahrnují významné zjednodušení fiskálních vztahů mezi spolkovými, regionálními a místními orgány veřejné správy, které se obecně považuje za hlavní zdroj možných úspor. Mezi spolkovými a regionálními orgány veřejné správy bylo v zásadě dosaženo dohody o centralizovaném poskytování finančních prostředků v oblasti zdravotní péče, podrobnosti je však třeba ještě projednat.

(12)

S cílem zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu uzákonilo Rakousko reformy, jejichž cílem je především omezit přístup k systému invalidních důchodů. Otázka pokroku v harmonizaci zákonem stanovené věkové hranice pro odchod do důchodu mezi muži a ženami, která se v současnosti plánuje na období 2024–2033, nebyla řešena. Je rovněž třeba dále posílit zaměstnatelnost starších pracovníků a kulturu aktivního stárnutí v rámci podniků. Je možné, že navrhovaná opatření nebudou dostatečně dalekosáhlá na to, aby podstatně zvýšila skutečný věk odchodu do důchodu.

(13)

Rakouský trh práce fungoval velmi dobře, což dokázala nejnižší míra nezaměstnanosti v Unii v letech 2010 a 2011. Očekává se však, že potenciál pracovních sil bude v Rakousku od roku 2020 klesat. Rakousko se proto bude muset snažit plně využít potenciál obyvatelstva v produktivním věku tím, že bude řešit problém nízké míry zaměstnanosti starších pracovníků, otázku hojného využívání předčasného odchodu do důchodu a systémů invalidních důchodů, otázku vysokého zatížení mezd daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení a poměrně vysoký podíl žen v málo placených zaměstnáních a zaměstnáních na částečný úvazek. Vedle toho není plně využit potenciál osob s přistěhovaleckým původem v důsledku nedostatečného vzdělání či potíží s uznáním kvalifikace získané v zahraničí. Studijní výsledky uvedené ve studii Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) 2009 jsou pod průměrem Unie a socioekonomické zázemí má na ně obzvláště vysoký vliv. Hlavními problémy zůstává neustále rostoucí počet studentů, a to v důsledku vysoké příchozí mobility („masová univerzita“) a vysoké míry předčasného zanechání studia (okolo 40 %), společně se značnými nedostatky ve financování.

(14)

Pokud jde o konkurenceschopnost a produktivitu, těší se Rakousko dobrému postavení. Přesto se však v několika oblastech potýká s relativními strukturálními nedostatky, které mohou ohrozit jeho potenciál dlouhodobého růstu. Hospodářská soutěž v odvětví služeb nebyla domácí poptávce příliš nakloněna. Nebyla vyřešena otázka vysokých cen za přístup k síti a narušujícího přístupu zavedených podniků, který činí překážky vstupu na trh, hospodářské soutěži a inovaci. Nadále přetrvávají neodůvodněná omezení ve svobodných povoláních: počet regulovaných povolání oznámených Rakouskem Komisi je mnohem vyšší než průměr EU. Je třeba posoudit odůvodněnost a proporcionalitu regulace v těchto povoláních. V otázce odhodlání Rakouska posílit spolkový orgán pro hospodářskou soutěž nebylo dosaženo hmatatelného pokroku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (6) („směrnice o službách“) byla konečně provedena přijetím „průřezového“ právního předpisu a změnami právních předpisů na úrovni spolkových zemí, jak doporučila Rada v roce 2011.

(15)

Rakouské finanční odvětví se potýká s konkrétními problémy souvisejícími s tím, že rakouské banky jsou značně vystaveny vlivu zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy, neboť v ekonomice některých z nichž může stále ještě docházet ke zhoršování kvality aktiv. Politickým rozhodnutím, jež mají přeshraniční dopad, musí předcházet výměna informací a koordinace s orgány dohledu v hostitelských zemích. Orgány musí rovněž i nadále pečlivě sledovat a restrukturalizovat banky, které využily podporu veřejného sektoru, zejména ty úvěrové instituce, které byly znárodněny.

(16)

Rakousko přijalo v rámci Paktu euro plus řadu závazků. Tyto závazky, jakož i provádění závazků přijatých v roce 2011, se týkají podpory zaměstnanosti, zlepšení konkurenceschopnosti a posílení udržitelnosti veřejných financí. Komise posoudila provádění závazků Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení byly zohledněny v doporučeních.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rakouska. Posoudila program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Rakousku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Doporučení Komise v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala program stability a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Provést rozpočet na rok 2012 tak, jak je plánováno a posílit a důsledně provádět rozpočtovou strategii na rok 2013 a poté; dostatečně upřesnit opatření (zejména na nižší než celostátní úrovni) s cílem zajistit včasnou nápravu nadměrného schodku a dosáhnout průměrné roční strukturální korekce uvedené v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Poté zajistit dosažení průměrné roční strukturální korekce, aby bylo dosaženo pokroku při plnění střednědobého rozpočtového cíle, včetně dodržení referenční hodnoty pro výdaje.

2.

Podniknout další kroky k posílení vnitrostátního rozpočtového rámce sladěním odpovědností na úrovni spolkových, regionálních a místních orgánů veřejné správy, zejména prováděním konkrétních reforem, jejichž cílem je zlepšit organizaci, financování a účinnost zdravotní péče a vzdělávání.

3.

Uspíšit harmonizaci zákonem stanovené věkové hranice pro odchod do důchodu mezi muži a ženami, posílit zaměstnatelnost starších pracovníků a pečlivě sledovat provádění nedávných reforem, které omezují přístup k režimům předčasného odchodu do důchodu, aby se zajistilo, že zákonem stanovený a skutečný věk odchodu do důchodu se zvyšuje v souladu se střední délkou života.

4.

Podniknout kroky ke snížení stávajícího zatížení pracovních sil daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení, zejména u osob s nízkými příjmy, za účelem zvýšení míry zaměstnanosti starších osob a žen vzhledem k nutnosti zamezit dopadu demografických změn na obyvatelstvo v produktivním věku. Rozpočtově neutrálním způsobem přenést daňovou zátěž na daně z nemovitostí a ekologické daně. Snížit vysoké platové rozdíly mezi ženami a muži a pro ženy posílit příležitosti pro zaměstnání na plný úvazek, zejména poskytováním dodatečných služeb v péči o závislé osoby.

5.

Nadále zavádět opatření ke zlepšení výsledků ve vzdělávání, zejména u znevýhodněných mladých lidí. Přijmout opatření ke snížení počtu studentů, kteří předčasně zanechají vysokoškolského studia.

6.

Podniknout další kroky k posílení hospodářské soutěže v odvětví služeb odstraněním překážek pro vstup na maloobchodní trhy v oblasti komunikace, dopravy a energetiky. Odstranit bezdůvodná omezení přístupu ke svobodným povoláním. Posílit pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž a urychlit provádění reformy práva upravujícího hospodářskou soutěž.

7.

Dále restrukturalizovat a sledovat banky, které využily veřejné podpory, a zároveň se vyvarovat snižování pákového efektu. Dále zlepšit spolupráci a koordinaci vnitrostátních politických rozhodnutí s orgány dohledu nad finančním sektorem působícími v jiných zemích.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/5

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Belgie na rok 2011 a vydala stanovisko k aktualizovanému programu stability Belgie na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Belgie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 30. dubna 2012 předložila Belgie svůj program stability na období 2012–2015 a svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Belgie postižena makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že Belgie se potýká s vnější nerovnováhou, která však není nadměrná.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení Rady (ES) č. 1466/došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický pro roky 2012 a 2013 a optimistický pro roky 2014 a 2015, neboť počítá s podstatně vyšším růstem HDP než poslední odhady potenciálního růstu vyplývající z prognózy útvarů Komise z jara 2012. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je snížit schodek pod 3 % HDP (z 3,7 % HDP v roce 2011 na 2,8 % HDP) v roce 2012 a na nulu v roce 2015. Program stability potvrzuje dřívější střednědobý rozpočtový cíl, jímž je přebytek 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření, což adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Celkový schodek plánovaný na rok 2012 je v souladu s lhůtou, kterou Rada stanovila pro nápravu nadměrného schodku, a plánované fiskální úsilí je v souladu s doporučením Rady vydaným v rámci postupu při nadměrném schodku udržet minimální průměrné roční úsilí na ¾ % HDP ve strukturálním vyjádření. Plánovaná míra růstu veřejných výdajů je, s přihlédnutím k diskrečním opatřením na straně příjmů, v období 2013 až 2015 v souladu s výdajovým kritériem stanoveným v Paktu o stabilitě a růstu, v roce 2012 tomu tak však není. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) počítá program stability se zlepšením strukturálního salda o 1,1 % HDP v roce 2012 a v průměru o 0,8 % HDP v období 2013–2015.

Rizika však plynou ze skutečnosti, že dosud nebyla upřesněna dodatečná opatření, která mají být přijímána od roku 2013, a že makroekonomický scénář od roku 2014 je příliš optimistický. Podle programu stability by se měl veřejný dluh, který v roce 2011 činil 98,0 % HDP, což je výrazně nad limitem 60 %, stabilizovat a do roku 2015 klesnout na 92,3 %, což by naznačovalo dostatečný pokrok směrem ke snižování dluhu na úroveň stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu.

Kromě toho existují mimořádně významná implicitní pasiva vyplývající ze záruk poskytnutých finančnímu sektoru je. Na pravidlech založený víceletý rámec veřejné správy by bylo možné zejména v oblasti výdajů zlepšit donucovacími mechanismy nebo závazky belgických regionů a společenství, jakož i místních správ, ohledně dodržování cílů, které byly pro jejich schodky stanoveny.

(11)

Ke snížení vysokého veřejného dluhu by se měla přijmout opatření na vyřešení problematiky výdajů souvisejících se stárnutím populace a mělo by se dosáhnout strukturálního snížení schodku. Nová federální vláda v prosinci 2011 schválila reformu belgického systému důchodového zabezpečení. Aby se věk odchodu do důchodu reálně zvýšil, je nutné zahájené reformy systému skutečně provádět a kontrolovat. Je také naprosto nezbytné podpořit reformu důchodového systému opatřeními, která podněcují aktivní stárnutí a delší pracovní kariéru, přičemž k dosažení uvedeného cíle by přispěly i další reformy, například vytvoření vazby mezi zákonem stanoveným věkem pro odchod do důchodu a průměrnou délkou života.

(12)

Belgický finanční systém se ještě musí vyrovnat s řadou velkých výzev. Restrukturalizace belgických bank pokračuje a dosud nebyla plně splacena státní podpora, kterou banky obdržely v letech 2008/2009 z důvodu finanční krize. Bankovní rizika jsou navíc s ohledem na vysokou úroveň záruk provázána s riziky veřejného sektoru.

(13)

Stav běžného účtu se postupně zhoršuje. Zlepšení salda služeb nevyrovnává zhoršení salda zboží. Vývoz belgického zboží se snížil nejen v porovnání s rostoucím světovým obchodem, ale i v porovnání s ostatními členskými státy eurozóny a s průměrem eurozóny obecně, protože jednotkové náklady práce se v Belgii na rozdíl od jejích hlavních obchodních partnerů (Nizozemí, Francie, Německo) a celé eurozóny vyvíjely nepříznivě. Vzhledem k tomu, že v Belgii existuje systém automatické indexace mezd, nemohlo úsilí vlády o omezení reálného zvýšení mezd na maximálně 0,3 % v letech 2011–2012 zabránit růstu nominální mzdy, který převýšil takový růst v sousedních zemích. Přestože úrovně produktivity jsou vysoké, růst produktivity jev Belgii slabý a náklady na vstupy, zejména energii, jsou vysoké. Maloobchodní ceny plynu a elektřiny byly zmraženy s cílem omezit inflaci, ale nebyla přijata žádná konkrétní opatření vedoucí k reformě samotného systému vyjednávání a indexace mezd. V posledních letech stagnuje intenzita výzkumu a vývoje v soukromém sektoru a nedostatek kvalifikovaných odborníků, zejména vědců a inženýrů, by se mohl stát závažnou překážkou dalšího zlepšení inovační schopnosti belgického hospodářství.

(14)

Byla přijata určitá strukturální opatření na zvýšení zaměstnanosti mladších a starších pracovníků a na začleňování nezaměstnaných do pracovní síly. Belgie zahájila rozsáhlou reformu systému dávek v nezaměstnanosti. Na trhu práce však stále přetrvávají strukturální problémy a bylo by možné je řešit účinněji. Zásadní význam pro zlepšení efektivity aktivních politik trhu práce, zejména pro starší pracovníky nebo znevýhodněné skupiny, například osoby z prostředí migrantů, má zvýšení míry účasti na celoživotním vzdělávání a provádění dalších reforem odborného vzdělávání a přípravy. Nebylo dosaženo žádného výrazného pokroku při snižování daňového zatížení práce. V červnu 2011 byla zavedena nová daňová úleva pro nejnižší mzdy, ale nestačila k vyřešení závažných faktorů, které osoby s nejnižšími příjmy udržují v nezaměstnanosti. Nedošlo k žádnému posunu daňového zatížení od práce ke spotřebě nebo ekologickým daním.

(15)

V případě řady zboží a služeb jsou ceny obecně vyšší než v jiných členských státech, což je projevem nízkého konkurenčního tlaku, zejména v maloobchodě a síťových odvětvích, a slabého rámce dohledu. V odvětví maloobchodu přetrvávají vysoké překážky a provozní omezení. Předpisy, které regulují hospodářskou soutěž, například stále omezují otevírací hodiny, chrání subjekty na trhu před vstupem nových soutěžitelů a brání šíření nových obchodních modelů a technologií. Společným problémem v oblasti hospodářské soutěže v síťových odvětvích je v Belgii silná pozice subjektů, které jsou již přítomny na trhu, a vysoké vstupní bariéry v porovnání s ostatními členskými státy, z čehož vyplývá, že bývalé monopoly mohou v těchto odvětvích stále ještě účtovat vyšší ceny, než by dovolil konkurenční trh. Probíhá reforma belgického Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale není jasné, zda bude reformovaný úřad dostatečně nezávislý a zda bude mít k dispozici dostatečné zdroje.

(16)

Belgie je na dobré cestě k dosažení cíle zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v hospodářství, nicméně odhadovaný pokrok při dosahování cíle snížit o 15 % emise skleníkových plynů v odvětvích, na která se nevztahuje systém obchodování s emisemi (6), není dostatečný. Belgie v roce 2011 nepřijala dostatečná opatření ani politické iniciativy k řešení této situace.

(17)

Belgie učinila řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zvýšením konkurenceschopnosti, posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v níže uvedených doporučeních.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie. Posoudila program stability i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Belgii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 1, 4, 5 a 6,

1.

Provést rozpočet na rok 2012 s cílem zajistit nápravu nadměrného schodku do konce roku 2012. Dále upřesnit, jaká opatření je třeba přijmout k provedení rozpočtové strategie na rok 2013 a později, a tak zajistit trvalou nápravu nadměrného schodku a dostatečný pokrok při dosahování střednědobého rozpočtového cíle, včetně splnění výdajového kritéria, a zajistit pokrok směrem k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu. Upravit fiskální rámec tak, aby se zajistila závaznost rozpočtových cílů na federální i subfederální úrovni, a zvýšila transparentnost, pokud jde o sdílení zátěže a odpovědnost jednotlivých úrovní veřejné správy.

2.

Pokračovat při zlepšování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí omezením výdajů souvisejících se stárnutím, včetně výdajů ve zdravotnictví. Provést zejména reformy systému předčasného odchodu do důchodu a důchodového systému a učinit další kroky k tomu, aby se zajistilo zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu, včetně propojení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu s průměrnou délkou života.

3.

Podnítit navýšení kapitálu nejslabších bank, aby se podpořila síla bankovního sektoru a umožnilo se mu plnit jeho běžnou roli poskytování úvěrů hospodářství.

4.

Podpořit tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost, učinit po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí kroky k reformě systému vyjednávání a indexace mezd. Jako první krok zajistit, aby růst mezd lépe odrážel vývoj produktivity práce a konkurenceschopnosti, i) zajištěním provedení ex-post nápravných mechanismů stanovených zákonem o mzdách a podporou celkových dohod o zlepšení konkurenceschopnosti na straně nákladů, a ii) usnadněním využívání doložek u neúčasti v odvětvových kolektivních smlouvách, aby vznikla dokonalejší vazba mezi růstem mezd a vývojem produktivity práce na místní úrovni.

5.

Výrazně posunout daňové zatížení z práce na daně, které méně brzdí růst, například na daně v oblasti životního prostředí. Pokračovat v zahájené reformě systému dávek v nezaměstnanosti, aby se snížily faktory, které odrazují od pracovní činnosti, a aby se posílilo zaměření podpory zaměstnanosti a aktivačních politik zaměstnanosti na starší pracovníky a zranitelné skupiny, zejména na osoby z prostředí migrantů. Využít další plánované regionalizace pravomocí v oblasti trhu práce k podpoře meziregionální mobility pracovních sil a posílení souladu mezi vzděláváním, celoživotním učením, odbornou přípravou a politikami zaměstnanosti. Rozšířit současné aktivační politiky zaměstnanosti na všechny věkové skupiny.

6.

Dále rozvíjet hospodářskou soutěž v maloobchodním odvětví snížením překážek a snížením provozních omezení. Zavést opatření na posílení hospodářské soutěže v síťových odvětvích přezkumem překážek v právních předpisech a posílením institucionálních struktur pro efektivní prosazování pravidel státní podpory.

7.

Přijmout další opatření k posílení pokroku při dosahování cílů snižování emisí skleníkových plynů z činností, na které se nevztahuje evropský systém pro obchodování s emisemi, zejména zajistit, aby k dosažení tohoto cíle výrazně přispělo odvětví dopravy.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/9

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby byl posílen evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Bulharska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Bulharsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu (v souladu se závěry Rady ze dne 9. prosince 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu 2012 vypracovanou Komisí). Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů v ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 12. dubna 2012 předložilo Bulharsko svůj konvergenční program na období 2012-2015 a svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Bulharsko postiženo makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že se Bulharsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou, byť ne nadměrnou.

(10)

Podle prvního vyčíslení schodku a dluhu, jež v roce 2012 Bulharsko oznámilo za roky 2008–2011 v rámci postupu při nadměrném schodku, byl v roce 2011 schodek veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Prognóza útvarů Komise z jara 2012 navíc předpovídá, že schodek veřejných financí zůstane pod referenční hodnotou stanovenou ve Smlouvě a během období, k němuž se prognóza vztahuje, bude dále klesat. V důsledku toho a v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu přijala Komise dne 30. května 2012 doporučení pro rozhodnutí Rady (5), kterým se zrušuje rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 12 Smlouvy.

(11)

Na základě hodnocení konvergenčního programu z roku 2012 podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2012 je makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce konvergenčního programu, pro období 2012–2013 optimistický, když se očekává, že roční růst v roce 2012 dosáhne 1,4 % a v roce 2013 dosáhne 2,5 %. Prognóza útvarů Komise z jara 2012 předpovídá v roce 2012 růst HDP ve výši 0,5 % a v roce 2013 růst HDP ve výši 1,9 %. Po nápravě nadměrného schodku v roce 2011 je cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu dosáhnout do konce programového období rozpočtové pozice, jež je strukturálně i celkově téměř vyrovnaná. Střednědobý rozpočtový cíl ve strukturálním vyjádření byl okrajově revidován ze schodku 0,6 % HDP na schodek 0,5 % HDP. Nový střednědobý rozpočtový cíl adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (6) plánuje Bulharsko, že během období konvergenčního programu dosáhne svého střednědobého rozpočtového cíle.

V období 2012–2014 by míra růstu veřejných výdajů, při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů, dodržela výdajové kritérium Paktu o stabilitě a růstu, v roce 2015 však nikoli. Plánovaná fiskální konsolidace je vystavena řadě rizik plynoucím z i) nižších příjmů vzhledem k optimistickému makroekonomickému scénáři a méně daňově produktivní růstové struktuře ekonomiky a z ii) neefektivnosti ve veřejném sektoru, zejména s ohledem na nedoplatky v oblasti zdravotnictví, což může vést ke značným tlakům na výdaje. Zadluženost je pod 60 % HDP a podle konvergenčního programu se očekává, že v roce 2012 dosáhne vrcholu přibližně 20 % HDP, načež bude v programovém období klesat. Existuje značný prostor pro zlepšení v dodržování daňových předpisů a pokrok v této oblasti by Bulharsku umožnil podpořit vyšší prorůstové výdaje. Požadavek na udržení rozpočtového schodku pod 2 % a na omezení veřejných výdajů na 40 % HDP byl přijat jakožto novela ústavního zákona o rozpočtu, posílila se tak závaznost rozpočtového rámce a zlepšila se předvídatelnost rozpočtového plánování. Přetrvávají však výzvy co do dalšího zlepšování obsahu střednědobého rozpočtového rámce a posilování výkaznictví na akruálním základě, i prostřednictvím zlepšování kvality a včasnosti výkaznictví ze strany státem vlastněných podniků a veřejné správy na nižší než celostátní úrovni.

(12)

Vláda dosáhla značného pokroku v některých opatřeních důchodové reformy včetně opatření ohledně věku odchodu do důchodu pro muže i ženy a délky služby pro zaměstnance armády a policie. Střednědobě však zůstává klíčovou výzvou utkat se s neadekvátností důchodových předpisů. Změny nepočítají s opatřeními na sjednocení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu pro muže a pro ženy. Rovněž nedostatečně přispívají k účinnému omezení možností předčasného odchodu do důchodu pro zaměstnance. Klíčovou výzvou zůstává začlenění lidí, kteří neplatí pojistné, jakož i zpřísnění kontrol a kritérií pro přidělování invalidních důchodů.

(13)

Bulharsko má v Unii nejvyšší míru lidí ohrožených závažnou materiální deprivací, přičemž obzvlášť dotčeni jsou senioři a děti. Je třeba komplexních opatření. Prioritní by mělo být zefektivnění sociálních transferů. Pouze polovina ekonomicky aktivních Romů je zaměstnána. Nedávno přijatá národní strategie pro integraci Romů se zaměřuje na mnohé překážky integrace, avšak stále musí být podložena podrobným akčním plánem, pokud má být během období 2012–2020 funkční.

(14)

Krize měla obzvlášť tvrdý dopad na dělníky s nízkou kvalifikací (kteří tvoří největší skupinu nezaměstnaných) a podstatně zvýšila nezaměstnanost mladých lidí. Od roku 2009 navíc dlouhodobá nezaměstnanost rostla značně rychleji než ve zbytku EU, což odráželo hlavně nárůst kvalifikační a geografické nerovnováhy na trhu práce, neboť rušení pracovních míst bylo soustředěno do segmentu pracovníků s nízkou kvalifikací. Systém pro stanovení minimálních stropů pro pojistné na sociální zabezpečení by měl být přezkoumán, aby se vyvážila potřeba snížit práci načerno, a mělo by být zajištěno, aby pracovníci s nízkou kvalifikací nebyli vylučováni z trhu práce. Opatření, jež podnikla vláda ke zmrazení mzdových výdajů ve veřejném sektoru v období 2010–2012, byla relevantní a adekvátní odpovědí a přispěla též k přiblížení nákladů na pracovní sílu úrovním produktivity. Byla zahájena národní iniciativa ke komplexnímu řešení integrace mladých lidí do trhu práce. Veřejné služby zaměstnanosti jsou nadále poměrně nízké kvality a školení personálu by se mělo zintenzívnit, zejména případě „romských mediátorů“. Jsou třeba další opatření ke zlepšení služeb týkajících se aktivace, hledání pracovního místa, slaďování nabídky s poptávkou, přeškolování a individualizovaných služeb pro osoby s nízkou kvalifikací.

(15)

Bulharsko má v EU (podle Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) 2009) nejvyšší podíl žáků se špatnými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách, což svědčí o existenci značných strukturálních překážek pro zajištění kvalitního vzdělání. Slabé učební výsledky souvisejí s velmi špatným přístupem ke vzdělání u znevýhodněných skupin, zejména romské populace, nedostatečnou autonomií škol, nedostatkem pobídek k lepší výkonnosti, chabým celostátním hodnotícím systémem a nedostatečnou odpovědností. Ve vysokoškolském vzdělávání je nadále pokrok velmi omezený, přestože v poslední době bylo zaznamenáno určité slibné úsilí. Plánovaná novela zákona o vysokých školách musí být provedena jakožto nejvyšší priorita pro růst a provázena odpovídajícím řízením, investicemi a politickou vůlí.

(16)

Bulharsko má velmi nízkou úroveň investic do výzkumu a inovací. Ty je třeba zvýšit, aby bylo možné do roku 2020 dosáhnout vnitrostátního cíle ve výši 1,5 % HDP, a musí být vypracována vhodná strategie pro inovace. Správa výzkumu a vývoje v Bulharsku je roztříštěna. Bulharsko potřebuje posílit své university a vyvinout strategii k zapojení vysokoškolských institucí do inovačních činností. Je třeba dále rozvíjet rámce na podporu spolupráce mezi universitami a soukromým sektorem a financování by mělo být přidělováno v konkurenčním rámci, na základě dosažených výsledků a transparentně. Překážky i nadále zůstávají pro nově založené společnosti a inovativní malé a střední podniky snažící se získat financování. Provádění nástrojů a záruk veřejného financování pro začínající a inovativní podniky je v počáteční fázi a jejich účinky se teprve projeví.

(17)

Správní kapacita Bulharska v současnosti nedostačuje k řádné správě a údržbě projektů v oblasti silniční a železniční infrastruktury a vodních cest. Správní reforma byla zaměřena hlavně na snížení počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru s omezenými pokusy o odstranění jiných zdrojů neefektivity. Využívání prostředků EU zůstává nízké, navzdory soustavnému pokroku v posledních dvou letech. Hlavními důvody jsou existence komplikovaných správních postupů a potíže podniků při zabezpečení spolufinancování. Významnými problémy také zůstávají další zlepšování podnikatelského a regulačního prostředí a dosahování pokroku při zvyšování správní kapacity veřejného sektoru. Zavedení elektronických služeb veřejné správy (e-government) bylo mnohokrát odloženo. Daňový systém v Bulharsku se vyznačuje značnými daňovými úniky a nízkou účinností správy. Správní náklady na výběr daní jsou vysoké, stejně tak časové náklady pro podniky platící daně.

(18)

Nová právní úprava zadávání veřejných zakázek je významným krokem směrem k lepšímu systému pro sledování, předcházení a postihování protiprávního jednání. Toto úsilí by mělo být doplněno dvojím způsobem: i) je třeba skutečně ukládat stanovené sankce a ii) Agentura pro zadávání veřejných zakázek by měla být vybavena pravomocemi z moci úřední.

(19)

Přes zahájené reformy Bulharsko nadále ponechává některá omezení vstupu do síťových odvětví, jako jsou železniční doprava, telekomunikace a energetika. Fungování trhů s energií na velkoobchodní i maloobchodní úrovni zůstává problematické. Oblasti, jež je obzvlášť třeba zlepšit, se týkají nedostatku výměny elektřiny a plynu a neexistence fungujícího vyváženého trhu, jakož i regulovaných cen pro spotřebitele. Bulharsko by mělo nadto zajistit regulační nezávislost přenosové soustavy. Bulharsko je vysoce závislé na jediné cestě zásobování energií a jeho domácí trh s energií funguje neadekvátně a vystavuje je nebezpečí značných šoků v oblasti zásobování. Je třeba zlepšit stávající opatření zaměřená na vyřešení energetické závislosti. Výstavba nové plynové infrastruktury byla zatím příliš pomalá. Ačkoli byly formálně přijaty žádoucí reformy a podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2011 vzrostl, jejich provádění zůstává neuspokojivé z důvodu zadávání zakázek, využívání veřejných politik pro soukromé zájmy a špatného řízení energetických společností ve vlastnictví státu.

(20)

Bulharsko přijalo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí se zlepšením udržitelnosti veřejných financí, podporou zaměstnanosti, zlepšováním konkurenceschopnosti veřejného sektoru a posilováním finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení jsou zohledněny v doporučeních.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Bulharska. Posoudila konvergenční program a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Bulharsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(22)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(23)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 3 a 5,

1.

Pokračovat v ozdravné fiskální politice v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle do roku 2012. Za tímto účelem plnit rozpočtovou strategii, jak stanoveno, přitom zajišťovat dodržování výdajového kritéria a být připraveno k přijetí dalších opatření v případě, že se budou konkretizovat rizika pro rozpočtový scénář. Posílit úsilí o zvýšení kvality veřejných výdajů, zejména v odvětvích vzdělávání a zdravotnictví, a provádět komplexní strategii zaměřenou na plnění daňových předpisů s cílem ještě více zlepšit daňové příjmy a vypořádat se se stínovou ekonomikou. Dále zlepšovat obsahy střednědobého rozpočtového rámce a kvalitu systému výkaznictví.

2.

Podniknout další kroky ke snížení rizik pro udržitelnost a zlepšení adekvátnosti důchodového systému, a to sjednocením zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu pro muže a ženy, kteří po celý profesní život platili pojistné. Zavést přísnější kritéria a kontroly pro přidělování invalidních důchodů.

3.

Urychlit provádění vnitrostátní iniciativy zaměřené na zaměstnanost mládeže. Zajistit, aby minimální stropy pro pojistné na sociální zabezpečení neodrazovaly od legálního zaměstnávání. Vystupňovat úsilí o zlepšení provádění veřejných služeb zaměstnanosti. Pro zmírnění chudoby zlepšit efektivitu sociálních transferů a přístup ke kvalitním sociálním službám pro děti a seniory a plnit Národní strategii integrace Romů.

4.

Urychlit reformu relevantních právních předpisů o školách a vysokoškolském vzdělání a doprovodných opatření, a to zaměřením na modernizaci učebních osnov, zlepšením odborné přípravy učitelů a zajištěním skutečného přístupu ke vzdělání pro příslušníky znevýhodněných skupin. Zlepšit přístup k financování pro začínající podniky a pro malé a střední podniky, zejména pro ty, jež jsou zapojeny do inovačních činností.

5.

Vystupňovat úsilí o zvýšení správní kapacity a reformy snížením byrokracie a nákladů na dodržování daňových předpisů a na výběr daní a další zlepšenou absorbcí prostředků EU, zejména v odvětví správy silniční a železniční infrastruktury a vodních cest. Zlepšit kvalitu a nezávislost soudnictví a urychlit zavedení služeb elektronické veřejné správy (e-government). Posílit kapacitu veřejné správy v klíčových odvětvích dopravy a regulačních orgánů.

6.

Zajistit řádné provádění právních předpisů o zadávání veřejných zakázek. Posílit předcházení porušování předpisů a skutečně ukládat sankce podle zákona o zadávání veřejných zakázek a sankce podle zákona o střetu zájmů.

7.

Činit opatření na odstranění tržních překážek, ujednání o zaručeném zisku a regulace cen. Zajistit nezávislost provozovatelů přenosových a rozvodných soustav; dotvořit tržní koncepci, zejména pro výměny energie a vyrovnávací trhy. Zlepšit propojení u elektřiny a plynu, zvýšit energetickou účinnost a zvýšit kapacitu pro zvládání výpadků zásobování.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/13

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Kypru na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Kypru na období 2011–2014 (dále jen „doporučení Rady z roku 2011“).

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Kypr uveden mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 7. května 2012 předložil Kypr svůj program stability na období 2012–2015 a dne 10. května 2012 svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Kypr postižen makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že se Kypr potýká s vnitřní nerovnováhou v souvislosti se svým bankovním sektorem a zadlužeností podnikového sektoru a s vnější a vnitřní nerovnováhou, byť ne nadměrnou, pokud jde o jeho fiskální dynamiku a konkurenceschopnost.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář pro období 2012–2014, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je optimistický. Ačkoli zahrnuje výraznou revizi projekcí růstu směrem dolů, je i nadále vystaven rizikům horšího vývoje, a to zejména v souvislosti s vývojem domácí poptávky v období 2012–2013. Cílem rozpočtové strategie stanovené v programu stability je do roku 2012 odstranit nadměrný schodek a do roku 2014 dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet ho i v roce 2015. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl vyváženého strukturálního rozpočtu, který přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Plánovaná náprava nadměrného schodku je v souladu s lhůtou stanovenou v rámci doporučení Rady vydaného v rámci postupu při nadměrném schodku dne 13. července 2010. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) se průměrné roční fiskální úsilí v období 2011–2012 plánuje na 1,5 % HDP, což se rovná úsilí, jež doporučila Rada. Předpokládaný pokrok směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2013 je dostatečný, neboť převyšuje referenční hodnotu 0,5 % HDP Paktu o stabilitě a růstu, a to jak podle prognózy útvarů Komise z jara 2012, tak podle programu stability.

Tempo růstu veřejných výdajů je vzhledem k diskrečním opatřením na straně příjmů v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu v období 2013–2014, nikoli však v roce 2015. Existují rizika provázející plnění rozpočtových cílů programu stability spojená s makroekonomickým scénářem, který je pro období 2012-2014 optimistický, a s plánovaným konsolidačním úsilím v roce 2013, které se zčásti zakládá na ne zcela specifikovaných opatřeních. Podle programu stability se má poměr dluhu k HDP, který v roce 2011 dosahoval 71,6 %, v roce 2012 zvýšit na 72,1 % a následně postupně klesat až na 65,4 % v roce 2015. Pokud jde o referenční hodnotu pro snížení dluhu stanovenou v rámci Paktu o stabilitě a růstu, bude se Kypr v letech 2013–2015 nacházet v přechodném období a plány předložené v programu stability by zajistily dostatečný pokrok k dosažení referenční hodnoty pro snížení dluhu. S těmito projekcemi jsou však spojena rizika související s možnými operacemi na záchranu finančních institucí.

(11)

Je zapotřebí značně zlepšit efektivitu daňové správy, neboť správní náklady ve vztahu k vybírání příjmů na Kypru jsou velmi vysoké. Výběr daní je relativně nízký. Zejména výdaje na daňovou správu vyjádřený jako podíl HDP a správní náklady ve vztahu k čistému výběru příjmu jsou vysoké a mají tendenci stoupat. Jsou zapotřebí opatření na podporu odklonu od neformálního nebo nenahlášeného zaměstnávání a řešení problému daňových úniků. Dále by měly být posíleny iniciativy za účelem zefektivnění výběru daní.

(12)

Vzhledem k široké expozici bankovních institucí Kypru řeckému hospodářství byla výkonnost aktiv, výnosnost a kapitálové rezervy a ochranné rezervy likvidity bank negativně ovlivněny restrukturalizací řeckého schodku veřejných financí a zvyšujícím se množstvím nesplácených úvěrů poskytnutých řeckým dlužníkům. Celková expozice konsolidovaného kyperského bankovního sektoru Řecku je velice vysoká. Parlament přijal dne 14. prosince 2011 dva návrhy zákona na posílení odolnosti finančního systému vůči bankovním krizím. Výsledky v oblasti posilování dohledu nad družstevními úvěrovými společnostmi, které vlastní přibližně 40 % všech domácích vkladů, nebyly dosud uspokojivé.

(13)

Kypr stojí před úkolem zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zejména v oblasti důchodů. Kypr provedl dvě důležitá strukturní opatření s cílem reformovat důchodový systém. Přijatá opatření jsou sice významná a přesvědčivá, ale přístup Kypru není dostatečně ambiciózní na to, aby zajistil udržitelnost a přiměřenost a v dlouhodobém horizontu zlepšil spravedlivost systému. Stále jsou zapotřebí opatření k zachování zaměstnatelnosti pracovníků v rámci podniků a podpoře zvýšení skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu. Pokud jde o chudobu starších lidí, řeší Kypr vysoký podíl ohrožení chudobou pouze částečně. Přijatá opatření jsou nedostatečná, pokud jde o zlepšení krátkodobé přiměřenosti příjmů pro důchodce ohrožené chudobou.

(14)

Nespravedlnost a nedostatky ve zdravotnictví nebyly smysluplně řešeny. Navzdory doporučení č. 3 z doporučení Rady z roku 2011 nebyl dosud představen jasný časový harmonogram pro opatření týkající se národního systému zdravotního pojištění. To představuje ohrožení pro dlouhodobou kontrolu a udržitelnost veřejných financí a kvalitu poskytované zdravotní péče.

(15)

Vláda učinila některé kroky s ohledem na doporučení z roku 2011 týkající se indexace mezd (příspěvky na životní náklady), zejména prostřednictvím přijetí dvouletého zmrazení výplat v rámci širšího veřejného sektoru. Vláda a sociální partneři rovněž souhlasili se zahájením dialogu s cílem systém příspěvků na životní náklady do konce června 2012 přezkoumat. Po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy by měla být provedena komplexní reforma systému, aby se posílila vazba mezi reálnými mzdami a vývojem produktivity a zvýšila se vyváženost systému. To by nejen posílilo konkurenceschopnost Kypru, ale také vedlo k účinnějšímu rozdělení pracovních sil. Tento vývoj představuje první kroky správným směrem, jeho význam a přesvědčivost ale zásadně závisí na míře ambicí a prosazování konečných výsledků sociálního dialogu, který v současné době probíhá v souvislosti s reformou systému indexace mezd.

(16)

Zhoršení makroekonomického výhledu nepříznivě ovlivnilo kyperský trh práce, zvýšilo míru nezaměstnanosti a způsobilo velký nárůst nezaměstnanosti mladých. Kypr učinil řadu pozitivních kroků s cílem tuto situaci řešit. Tato opatření jsou významná, nikoli však dostatečně ambiciózní, zejména pokud jde o oblasti vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, kde by se mělo provádění programu zrychlit. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby se vyřešil problém nezaměstnanosti mladých, jakož i rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovní síly s cílem usnadnit nezbytné přechody na trhu práce, se zaměřením zvláštně na skupiny s nízkou mírou účasti na činnostech celoživotního učení, jako jsou osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníci.

(17)

Pokud jde o sektor služeb, Kypr provedl směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (6) („směrnice o službách“) prostřednictvím průřezového zákona doprovázeného řadou odvětvových pozměňujících zákonů a nařízení. V některých odvětvích (např. maloobchod, turismus a stavebnictví) však nebyly odvětvové předpisy dosud přijaty. Ačkoliv je Kypr, pokud jde o regulaci svobodných povolání, ve vztahu k průměru EU na dobré pozici a z 90 regulovaných profesí na Kypru jsou pouze čtyři v obchodních službách, existuje několik regulovaných svobodných povolání, jako jsou právníci nebo architekti, kde stále platí pevné nebo minimální sazby.

(18)

Na základě analýzy v rámci hloubkového přezkumu lze dospět k závěru, že Kypr se potýká s nerovnováhou. Zejména makroekonomický vývoj běžného účtu, veřejných financí a finančního sektoru vyžaduje pozorné sledování a neodkladnou pozornost v rámci hospodářských politik, aby se odvrátily veškeré nepříznivé dopady na fungování hospodářství a hospodářské a měnové unie. Kyperské hospodářství se konkrétně potýká s trvalými a značnými schodky běžného účtu, které pramení ze schodků v rámci objemu obchodu vlivem postupné ztráty cenové nebo nákladové konkurenceschopnosti, nerovnováhy v rámci veřejných financí, jež se přenesla do ročních deficitů, které vzrostly, i když se hospodářství zotavilo z hospodářské recese, a narůstající míry soukromé zadluženosti. Velmi zranitelné jsou zejména nefinanční podniky vzhledem ke své vysoké zadluženosti ve spojení s nízkou ziskovostí, což vede k výraznému nárůstu nesplácených úvěrů v tomto sektoru. Značně riziková je i vysoká expozice bankovního sektoru řeckým státním dluhopisům a řeckému hospodářství. Vyhlídky na růst jsou navíc nejasné, což představuje další brzdu pro relativně pomalé překonávání nerovnováhy.

(19)

Kypr přijal řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí s posilováním konkurenceschopnosti, podporou zaměstnanosti, zvyšováním udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení jsou zohledněny v doporučeních.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Kypru. Posoudila program stability a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku na Kypru, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(21)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala program stability na rok 2012 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(22)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 1, 2 a 7,

1.

Přijmout další opatření k dosažení trvalé nápravy nadměrného schodku v roce 2012. Za podpory dostatečně specifikovaných opatření důsledně provádět rozpočtovou strategii pro rok 2013 a později k zajištění dosažení střednědobého rozpočtového cíle do roku 2014, dosažení souladu s výdajovým kritériem a zajištění dostatečného pokroku při dodržování referenční hodnoty pro snížení dluhu. Urychlit zavádění vymahatelného víceletého rozpočtového rámce se závazným právním základem a nápravným mechanismem. Co nejdříve přijmout opatření k zachování přísné kontroly nad výdaji a provedení programu a výkonového rozpočtování. Zlepšit dodržování daňových předpisů a bojovat proti daňovým únikům.

2.

Pokračovat v harmonizaci rámce pro dohled a regulaci vztahující se na družstevní úvěrové společnosti v souladu s normami používanými pro komerční banky. Posílit právní ustanovení pro účinnou rekapitalizaci finančních institucí s cílem omezit expozici finančního sektoru vnějším šokům.

3.

Dále zlepšit dlouhodobou udržitelnost a přiměřenost důchodového systému a přistoupit k řešení problému vysokého ohrožení starších osob chudobou. Zajistit zvýšení skutečného věku pro odchod do důchodu i prostřednictvím sladění zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu se zvyšující se střední délkou života.

4.

Neprodleně dokončit a provést vnitrostátní systém zdravotní péče na základě plánu, který by zajistil jeho finanční udržitelnost a současně poskytoval všeobecnou zdravotní péči.

5.

Zlepšit dovednosti pracovní síly, aby se posílila její profesní mobilita směrem k činnostem, které mají vysoký potenciál růstu a skýtají vysokou přidanou hodnotu. Přijmout další opatření s cílem řešit problém nezaměstnanosti mladých s důrazem na pracovní stáže ve společnostech a podporu samostatné výdělečné činnosti. Přijmout vhodná politická opatření v souvislosti s poptávkou po pracovní síle s cílem podpořit inovaci podniků.

6.

Odstranit neopodstatněné překážky na trzích se službami zejména zlepšením provádění směrnice o službách v oblasti sektorů služeb s nejvyšším potenciálem k růstu (včetně cestovního ruchu) a otevřením poskytování odborných služeb.

7.

Zlepšit konkurenceschopnost mimo jiné prostřednictvím reformy systému indexace mezd (na základě konzultace se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy), aby tento systém lépe odrážel vývoje produktivity. Přijmout opatření za účelem diverzifikace struktury hospodářství. Obnovit rozpočtovou rovnováhu omezením růstu výdajů.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/17

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem České republiky na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu České republiky na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které Česká republika není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 25. dubna 2012 předložila Česká republika svůj konvergenční program na období 2012–2015 a dne 13. dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Podle konvergenčního programu se očekává, že růst HDP v roce 2012 dosáhne 0,2 % a v roce 2013 dosáhne 1,3 %, zatímco prognóza útvarů Komise z jara 2012 počítala s 0 % v roce 2012 a 1,5 % v roce 2013. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je dosáhnout v roce 2016 vyrovnaného rozpočtu. Cíl v podobě schodku veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2013 je v souladu s termínem pro nápravu nadměrného schodku stanoveným v doporučeních Rady ze dne 2. prosince 2009. Průměrné roční fiskální úsilí 0,9 % HDP během období 2010–2013, založené na (nově vypočteném) strukturálním rozpočtovém saldu (5), je mírně pod úsilím ve výši 1 % HDP, jež doporučila Rada. Konvergenční program potvrzuje dřívější střednědobý rozpočtový cíl schodku ve výši 1 % HDP, který adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu a jehož má být dosaženo v roce 2015. Pokrok směrem ke střednědobému rozpočtovému cíli činí 0,8 % HDP v roce 2014 a 0,7 % HDP v roce 2015, a to na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda, a míra růstu veřejných výdajů odpovídá výdajovému kritériu dle Paktu o stabilitě a růstu.

Rozpočtové prognózy konvergenčního programu jsou vystaveny několika rizikům. Zákon o finančním odškodnění církví, momentálně projednávaný v Parlamentu, by v roce svého vstupu v platnost jednorázově zvýšil schodek veřejných financí o 1,5 % HDP. Obecněji lze konstatovat, že povaha a rozsah stanovených konsolidačních opatření na příjmové i výdajové straně obnášejí značné riziko pro udržitelnost fiskálního přizpůsobení nad rámec programového období. Rozpočtové přizpůsobení zatím převážně spočívalo na plošných škrtech, jež dopadají i na prorůstové výdaje. Na období 2013–2015 jsou naplánovány další úspory ve výdajích veřejné správy ve výši téměř 1 % HDP, avšak v programu nejsou dostatečně upřesněny podrobnosti. Většina plánovaných příjmových opatření je dočasné povahy a měla by pozbýt platnosti v roce 2015. Podle konvergenčního programu se očekává, že poměr dluhu k HDP dosáhne v roce 2013 vrcholu ve výši 45,1 % HDP a poté bude klesat, hlavně z důvodu prognózovaného soustavného zlepšování primárního salda.

(10)

České orgány v roce 2011 schválily zvýšení snížené sazby DPH a spotřební daně z tabáku; schválily rovněž významnou daňovou reformu dotýkající se zdanění práce, jež by měla vstoupit v platnost v roce 2014. Další změny daňového systému byly schváleny na úrovni vlády v dubnu 2012. Některé z těchto změn se týkají životního prostředí a bydlení, jejichž zdanění je v současnosti pod průměrem EU. Navržená dočasná povaha opatření v oblasti zdanění práce by vytvořila dodatečné náklady na dodržování předpisů a snížila by předvídatelnost pro daňové poplatníky. Navíc nízké faktické zdanění osob samostatně výdělečně činných oproti zaměstnancům v důsledku rozsáhlého používání paušálních částek a daňových odpočtů by bylo novými návrhy řešeno pouze částečně. Vláda dále přijala opatření k potírání podvodů v oblasti DPH a daní z pohonných hmot a učinila první kroky k zavedení jednoho inkasního místa. Dodržování daňových předpisů představuje však nadále problém a stávající systém výběru daní není založen na jasně koncipované a komplexní strategii zaměřené na dodržování daňových předpisů.

(11)

Vláda schválila a částečně provedla reformu důchodového systému zaměřenou na obnovení udržitelnosti veřejných financí a zvyšování úspor na důchod. Z důvodu postupného nárůstu důchodových výdajů, který by se měl od roku 2030 zrychlovat, je však předpokládaná fiskální nerovnováha v důchodovém systému v porovnání s průměrem EU stále vysoká. Reforma posiluje vazbu mezi zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu a střední délkou života, ale nezahrnuje mechanismus, který by zajistil včasnou reakci na budoucí změny. Kapacita nově zřízeného fondového pilíře k tomu, aby v budoucnu přispíval k vyšším průměrným důchodům, závisí na podílu pracovníků, zejména mladších, kteří se do tohoto pilíře zapojí, a na očekávané výnosnosti v dlouhodobém horizontu. Nebyla však oznámena žádná opatření k podpoře efektivní účasti v tomto pilíři a bylo by vhodné zajistit více poradenství potenciálním střadatelům. Mimoto nový systém předčasného důchodu připravovaný vládou po dohodě se sociálními partnery představuje značné riziko pro důvěryhodnost a ambici reforem dosáhnout jak účinného zvýšení věku odchodu do důchodu, tak přiměřených důchodů.

(12)

Celková míra nezaměstnanosti je pod průměrem EU, ale ženy s dětmi a jiné sociálně ohrožené skupiny obtížně realizují svůj potenciál na trhu práce. Dřívější návrat z rodičovské dovolené, který by mohl zabránit ztrátě dovedností, je podmíněný větší dostupností služeb péče o dítě, zejména u dětí mladších tří let. V tomto ohledu vláda zmírnila technické požadavky na zřízení podnikových mateřských škol a hodlá poskytovat daňové pobídky pro rozsáhlejší vytváření soukromých struktur péče o dítě, čímž částečně provádí doporučení. Protože však pouze 3 % dětí mladších tří let využívají formální zařízení služeb péče o dítě (oproti 24 % v EU-27 v roce 2009), je třeba dalších opatření s cílem zvýšit účast rodičů s malými dětmi na trhu práce.

(13)

Bylo přijato několik opatření ke zlepšení výkonnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Krajské úřady práce byly přesunuty pod nový ústřední úřad práce a jako součást širší reformy sociálních dávek bylo pověření k vyplácení nepojistných sociálních dávek přeneseno z obcí na úřady práce. Výsledná zvýšená pracovní zátěž však bude ještě více doléhat na personál veřejných služeb zaměstnanosti, jehož počet v roce 2011 poklesl o 12 %. Ke zlepšení služeb zprostředkování pracovních míst byl zaveden systém externího zadávání služeb zaměstnanosti soukromým agenturám. Velká část odměn má být hrazena předem, což bude v budoucnosti nutné znovu posoudit, aby se zajistila harmonizace pobídek s výsledky na trhu práce. Je třeba dalšího úsilí k zajištění lepší kvality a efektivity odborné přípravy, pomoci při hledání zaměstnání a individualizovaných služeb. Je třeba poskytnout nezbytné prostředky a pobídky. Ke zlepšení zacílení zásahů by se mělo zavést posuzování efektivity, mají-li být zásahy a financování aktivačních programů vázány na výkonnost.

(14)

Přes nedávná zlepšení v některých oblastech, jako například službách elektronické veřejné správy (e-government) a snižování administrativní zátěže pro podniky, doposud existuje rozsáhlý prostor pro zlepšování efektivity veřejné správy. V současné době je v platnosti Strategie v boji proti korupci na období let 2011 a 2012. Nová strategie na období po roce 2012 se připravuje a bude přijata v průběhu roku 2012. Hlavním úspěchem stávající strategie je přijetí nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti v dubnu 2012. Pro jeho důvěryhodnost a efektivitu však bude rozhodující jeho řádné vynucování a provádění. Otázka anonymní držby akcií dosud nebyla vyřešena. Stále se připravuje služební zákon, který však je třeba přijmout neprodleně a zajistit tak veřejné správě nezbytnou stabilitu. Nesrovnalosti v zadávání veřejných zakázek a suboptimální fungování řídících a kontrolních systémů v rámci veřejné správy jsou významným zdrojem problémů při využívání fondů EU.

(15)

Česká ekonomika potřebuje mobilizovat faktory usnadňující přechod k růstu založenému na inovacích, vyšší přidané hodnotě a lidském kapitálu, neboť příležitosti pro další reálnou konvergenci založenou na kapitálově intenzivním růstu se zdají spíše omezené. V současnosti se debatuje o reformě vysokoškolského vzdělávání. Ačkoli zahrnuje revizi stávajícího akreditačního řízení, není dostatečně přesná u klíčového tématu standardů hodnocení kvality a vzhledem k absenci systematického sběru údajů a analýzy postrádá podporu akademické obce. Z důvodu zhoršujících se výkonů českých žáků učinila vláda opatření k zajištění minimálních studijních výsledků a přikročila ke strategii celostátního elektronického testování. Tato opatření jsou však příliš úzce zaměřená na to, aby účinně zvýšila kvalitu a rovnost v povinné školní docházce.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky České republiky. Posoudila konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 6.

(17)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Zabezpečit naplánovaný pokrok směrem k včasné nápravě nadměrného schodku. Za tímto účelem v plném rozsahu splnit rozpočet na rok 2012 a upřesnit opatření trvalé povahy nezbytná na rok 2013 tak, aby se dosáhlo ročního průměrného strukturálního přizpůsobení stanoveného v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Dále zabezpečit odpovídající úsilí o strukturální přizpůsobení s cílem dosáhnout dostatečného pokroku směrem ke střednědobému cíli, včetně splnění výdajového kritéria. V této souvislosti se vyhnout plošným škrtům, zajistit prorůstové výdaje a vystupňovat úsilí o zlepšení efektivity veřejných výdajů. Využívat dostupný prostor k takovému zvyšování daní, jimiž by byl minimálně dotčen růst. Přesunout vysokou úroveň zdanění práce na zdanění v oblasti bydlení a životního prostředí. Zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Přijmout opatření ke zlepšení výběru daní, k omezení daňových úniků a ke zlepšení dodržování daňových předpisů, včetně zavedení jednoho inkasního místa pro všechny druhy daní.

2.

Zavést další změny veřejného důchodového systému k zajištění jeho dlouhodobé udržitelnosti. Přehodnotit plány umožňující předčasný odchod z trhu práce. Podpořit efektivní účast mladších pracovníků v plánovaném fondovém systému tak, aby byla zlepšena přiměřenost důchodů.

3.

Přijmout další opatření k podstatnému zvýšení dostupnosti cenově přístupné a kvalitní předškolní péče o dítě.

4.

Posílit veřejné služby zaměstnanosti zvýšením kvality a efektivity odborné přípravy, pomoci při hledání zaměstnání a individualizovaných služeb, včetně externě zadaných služeb.

5.

Naléhavě přijmout a uvést v účinnost služební zákon s cílem podpořit stabilitu a efektivitu veřejné správy a zamezit porušování předpisů. Zajistit odpovídající provádění nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Zabývat se otázkou anonymní držby akcií. Zajistit bezchybné využívání fondů EU a dále posílit boj proti korupci.

6.

Přijmout nezbytné právní předpisy k vytvoření transparentního a jasně vymezeného systému hodnocení kvality vysokých škol a výzkumných institucí. Zabezpečit, aby financování bylo udržitelné a vázané na výsledky hodnocení kvality. Vytvořit rámec pro hodnocení zaměřený na zlepšení v oblasti povinné školní docházky.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/21

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Dánska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Dánska na období 2011-2015.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Dánsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 30. dubna 2012 předložilo Dánsko svůj konvergenční program na období 2012–2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise ve svém hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 dospěla k závěru, že Dánsko se potýká s vnitřní a vnější nerovnováhou, i když nikoliv nadměrnou.

(10)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Scénář počítá s růstem HDP o 1,2 % v roce 2012 a 1,5 % v roce 2013, což je vesměs v souladu s prognózou útavrů Komise z jara 2012, která pro uvedené roky předpokládá růst 1,1 % a 1,4 %. Podle toho jsou i schodky veřejných financí v konvergenčním programu (4,0 % HDP v roce 2012 a 1,8 % HDP v roce 2013) mírně nižší než v prognóze útvarů Komise z jara 2012 (4,1 % a 2,0 % HDP). Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je náprava nadměrného schodku do roku 2013 a dosažení střednědobého rozpočtového cíle, jímž je strukturální schodek nepřevyšující úroveň 0,5 % HDP. Cílem vlády je rovněž dosáhnout v roce 2020 přinejmenším strukturálně vyrovnaného rozpočtu.

Konvergenční program tedy potvrzuje dřívější střednědobý cíl, který adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Celkový schodek plánovaný v roce 2013 odpovídá včasné nápravě nadměrného schodku veřejných financí a fiskální úsilí plánované v uvedeném roce je - na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) - v souladu s doporučením Rady vydaným v červenci 2010 v rámci postupu při nadměrném schodku. Čistý dopad diskrečních opatření uvedených v konvergenčním programu má podle odhadů zajistit konsolidaci, která bude v zásadě v souladu s doporučením vydaným v rámci postupu při nadměrném schodku. Oproti dřívějším plánům se proces konsolidace posunul více směrem ke konci programového období a v roce 2013 je zapotřebí vyvinout značné úsilí k zajištění nezbytné strukturální korekce. Riziko nedodržení referenční hodnoty 3 % HDP uvedené ve Smlouvě v roce 2013 je omezené: podle prognózy útvarů Komise z jara 2012 bude schodek veřejných financí činit 2,0 % HDP. Očekává se, že Dánsko svého střednědobého cíle dosáhne v roce 2013. Avšak na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda tomu tak od roku 2013 nebude a odhadované zlepšení strukturálního rozpočtového salda nebude dosahovat úrovně 0,5 % HDP požadované v Paktu o stabilitě a růstu. Zároveň se očekává, že míra růstu veřejných výdajů bude při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu. Část rozpočtových schodků bude financována snížením vkladů vlády u dánské národní banky. Hrubý veřejný dluh se podle projekcí sníží ze 46,5 % HDP v roce 2011 na 42,1 % v roce 2015, což je značně méně než 60 % HDP.

(11)

Klíčovou prioritou je pro Dánsko zvýšit nabídku práce, a zajistit tak budoucí prosperitu a fiskální udržitelnost. V roce 2011 Dánsko dokončilo ambiciózní reformu systému dobrovolného předčasného odchodu do důchodu a předložilo dříve plánované zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu a jeho navázání na střední délku života. Nyní je třeba se zaměřit na reformu systému invalidních důchodů a systému dotovaného zaměstnávání (tzv. systém flex-job). Vláda předložila v této oblasti návrh reformy, jež by měla být bezodkladně provedena. Je třeba rovněž řešit rostoucí rozdíly v zaměstnanosti lidí z rodin migrantů a zbytku pracující populace.

(12)

V posledních desetiletích se v Dánsku zpomalil růst produktivity práce, přičemž jednou z příčin je slabá výkonnost vzdělávacího systému. I přes vysoké výdaje na vzdělávání je kvalita dánského školství podle průzkumu Porgamu pro mezinárodní hodnocení žáků OECD pouze průměrná. Studenti také dokončují své studium v pozdějším věku než v jiných členských státech a relativně vysoká je i míra předčasného ukončování studia na institucích odborného vzdělávání. V reakci na problémy v této oblasti vláda oznámila řadu nových opatření zaměřených jak na povinnou školní docházku, tak na sekundární vzdělávání. Rozpočet na rok 2012 rovněž podporuje zavádění sociálních doložek v rámci zadávání veřejných zakázek a souvisejících opatření, díky čemuž bude pro soukromé společnosti finančně výhodné nabízet učňovskou přípravu a přibude volných míst. Větší nabídka učňovských míst bude také předmětem jednání tripartity a zabývat se jí bude i meziresortní výbor.

(13)

Jiným možným důvodem pomalého růstu produktivity je poměrně slabá hospodářská soutěž v Dánsku. V roce 2011 byl přijat „balíček pro hospodářskou soutěž“ zaměřený především na stavebnictví, maloobchodní odvětví, zdravotnictví a služby veřejného sektoru. S cílem přijmout případná nová opatření se prověřuje jednak hospodářská soutěž v odvětví taxislužby a přepravních služeb, jednak liberalizace lékáren. V současné době probíhají jednání s regionálními a místními správami o otázce zvyšování počtu veřejných zakázek v obcích a regionech. V této souvislosti vládní výbor nedávno dospěl k závěru, že dánské právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže je třeba posílit a že sankce za jejich porušení jsou příliš nízké, a nemají tak odrazující účinek. Vzhledem k tomu, že za poslední rok byl v této oblasti přijat jen omezený počet konkrétních iniciativ, jsou potřeba další opatření, která by uvedený problém náležitě řešila.

(14)

Hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 potvrdil, že vysoké hrubé zadlužení domácností je sice do určité míry strukturálním rysem dánského hospodářství (přičemž majetek domácností značně přesahuje jejich zadlužení), přesto se obavy ohledně dluhů domácností objevují, jelikož v důsledku vývoje na trhu s bydlením se zadlužení dostalo nad úroveň odůvodnitelnou strukturálními faktory, jako je majetek domácností a penzijní aktiva.

Od roku 2003 se změnila i skladba hypotečních úvěrů: na úkor splátkových úvěrů s pevnou úrokovou sazbou narůstá obliba úvěrů osvobozených od splátek a s pohyblivou sazbou. V současnosti proto domácnosti při dané míře zadlužení pociťují nárůst úrokových sazeb a výkyvy cen nemovitostí silněji, než tomu bylo před deseti lety. Tím se zvyšují potenciální rizika pro finanční a hospodářskou stabilitu. Dánsko přijalo příslušná opatření, jež mají riziková místa v systému hypoték řešit. Ministerstvo obchodu a růstu nyní analyzuje složení hypotečních úvěrů v domácnostech s ohledem na příjem, dlouhodobé údaje o trhu práce a další socioekonomické ukazatele. Cílem je určit potenciální zranitelnost domácností v případě různých hospodářských otřesů včetně výkyvů úrokové sazby. Rovněž by však měla být zvážena opatření, jimiž by se ve střednědobém horizontu předešlo procyklickému vývoji na trhu s bydlením a jež by měla v ideálním případě spočívat v nové úpravě zdanění majetku podle jeho skutečné ceny na trhu. Budoucím procyklickým účinkům by se mohlo předejít i díky odstranění limitů pro každoroční nárůst daně z obecních pozemků. Tato opatření by měla být zaváděna postupně, jelikož je třeba brát v potaz současnou potřebu stabilizace na trhu s bydlením.

(15)

Dánsko učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zvýšením konkurenceschopnosti, posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v níže uvedených doporučeních.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska. Posoudila konvergenční program i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 5.

(17)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(18)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 3, 4 a 5,

1.

Provádět podle plánu rozpočtovou strategii s cílem zajistit nápravu nadměrného schodku do roku 2013 a dosáhnout roční průměrné strukturální korekce uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Dále pak usilovat o odpovídající strukturální korekci s cílem dosáhnout dostatečného pokroku při plnění střednědobého rozpočtového cíle včetně splnění výdajového kritéria.

2.

Podniknout další kroky ke zvýšení dlouhodobé nabídky práce, a to reformou systému invalidních důchodů, lepším zacílením systémů dotovaného zaměstnávání (tzv. systém flex-job) na osoby se sníženou pracovní schopností a zvýšením zaměstnatelnosti osob z rodin migrantů.

3.

Provést bezodkladně oznámená opatření na zvýšení nákladové efektivnosti vzdělávacího systému, snížit předčasné ukončování studia, a to zejména v oblasti odborného vzdělávání, a zvýšit počet učňovských míst.

4.

Pokračovat v úsilí o odstraňování překážek pro hospodářskou soutěž, zejména v odvětví místních služeb, maloobchodu a stavebnictví, mimo jiné tím, že se zadávání veřejných zakázek na služby v obcích a regionech více otevře hospodářské soutěži a zajistí se dostatečně odrazující účinek sankcí v právních předpisech v oblasti hospodářské soutěže.

5.

Zvážit další preventivní opatření na posílení stability trhu s bydlením a finančního systému ve střednědobém horizontu, včetně zohlednění výsledků probíhající studie ministerstva obchodu a růstu o rozdělení aktiv a pasiv v domácnostech a přezkumu systému zdanění majetku a obecních pozemků.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/25

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Estonska na rok 2011 a stanovisko k programu stability Estonska na období 2011–2015.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které Estonsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů v ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. Vyzvala členské státy, aby provedly specifická doporučení Rady na rok 2011 a promítly své priority do konkrétních opatření, jež by se zahrnula do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas přestavily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 26. dubna 2012 předložilo Estonsko svůj program stability na období 2012–2015 a svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický na období 2012–2013, neboť se očekává průměrný růst HDP kolem 2,4 %. Prognóza útvarů Komise z jara 2012 počítá v roce 2013 s růstem HDP ve výši 3,8 %. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je zajistit udržitelnou fiskální politiku, jež podporuje vyvážený růst, dosažením strukturálního přebytku a zároveň zajištěním dostatečných rozpočtových rezerv a snížením daňového zatížení práce. Tato strategie je také zaměřena na plnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Program stability hodlá překročit střednědobý rozpočtový cíl, který spočívá ve vytváření strukturálního přebytku od roku 2013.

Tento střednědobý cíl odpovídá požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) splní do roku 2015 míra růstu veřejných výdajů, při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů, výdajové kritérium Paktu o stabilitě a růstu. Souběžně je program zacílen na dosahování celkových přebytků od roku 2014. Poměr dluhu k HDP je zřetelně pod 60 % a podle programu by po roce 2013 měl klesat tak, aby v roce 2015 dosahoval kolem 10 %.

(11)

V roce 2011 dosáhlo Estonsko značného rozpočtového přebytku. Projektovaná míra hospodářského růstu pro rok 2012 v prognóze útvarů Komise z jara 2012 se jeví daleko slabší než pro rok 2011, neboť klesá ze 7,6 % na 1,6 %, a je tudíž nezbytná další kontrola efektivity výdajů. Estonsko v roce 2012 hodlá zavést strukturální rozpočtové pravidlo, aby napomohlo udržení kontroly nad výdaji. Toto pravidlo by mělo být doplněno posílením závazné povahy víceletých cílů na straně výdajů, jakmile bude toto rozpočtové pravidlo zavedeno. Estonsko tedy v této oblasti částečně provedlo doporučení z roku 2011.

(12)

Pokud jde o trh práce, byla učiněna řada kroků v oblasti zdanění práce. Motivaci pracovat však lze zlepšit vyřešením narůstajícího trendu pobírání invalidních důchodů a dávek v pracovní neschopnosti a zajištěním toho, aby se osobám z nízkých i vysokých příjmových kategorií, které pobírají dávky v nezaměstnanosti a rodičovské příspěvky, vyplatilo pracovat. Ačkoli se vynakládá slibné úsilí na snížení vysoké nezaměstnanosti, je stále vysoká dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mládeže. V důsledku toho se zvyšuje riziko chudoby u dětí v domácnostech nezaměstnaných a musí být řešeno efektivními sociálními službami, včetně služeb péče o rodinu. Samotná podpora rodiny by mohla být efektivnější rozpočtově neutrálním způsobem, pokud by lépe zacílila na přidělování rodičovských a rodinných dávek a odstranila se neefektivní osvobození od daně z příjmů související s dětmi.

(13)

Opatření v národním akčním plánu energetické účinnosti jsou stále nedostatečná vzhledem k současnému trendu přechodu na jiný druh dopravy opouštěním veřejné dopravy. Park nových vozidel v Estonsku je energeticky nejnáročnější v EU. Spotřební daně z pohonných hmot jsou pro změnu modelů chování spotřebitelů nedostatečné. Provedení několika směrnic EU z oblasti energetiky ve vnitrostátním právu doposud nebylo završeno. Estonsko stále potřebuje diverzifikovat své zásobování energií. Elektrická infrastruktura by se mohla zmodernizovat tak, aby začlenila narůstající objemy větrné energie.

(14)

Kvalita a dostupnost odborného vzdělávání se značně zlepšila a na období 2012–2013 se plánují další modernizační opatření. Přechod od obecného vzdělání k odbornému vzdělávání je však třeba zlepšit a mohlo by se zvážit zobecnění programů více založených na učení prací. Účast na celoživotním učení se zlepšuje, zaměření na málo kvalifikované pracovníky je však nedostatečné. Nadále jsou problémy se slaďováním výstupů ze vzdělání s potřebami trhu práce. Rovněž je naléhavě třeba zreformovat vyšší sekundární vzdělávání a dále zlepšovat poskytování služeb vzdělávání místními orgány. Spolupráce mezi podnikovým sektorem a zařízeními vysokoškolského vzdělávání je nadále slabá, ačkoli by se měla dále vyvíjet část soukromého sektoru náročná na znalosti.

(15)

Existuje dlouhodobá potřeba zajistit finanční udržitelnost místních správ s cílem zohlednit trend demografického poklesu a zajistit vyrovnaný a konkurenceschopný regionální rozvoj, jakož i zajistit lepší poskytování veřejných služeb na místní úrovni a optimalizovat využití poměrně rozptýlených zdrojů. Většina místních správ má omezenou velikost, a tudíž obtíže s tím, aby všem poskytovala nezbytné služby sociální, zdravotní, služby trhu práce, služby dopravní a vzdělávací.

(16)

V rámci Paktu euro plus přijalo Estonsko řadu závazků. Tyto závazky a provádění závazků předložených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zlepšováním konkurenceschopnosti a zvyšování udržitelnosti veřejných financí. Komise posoudila plnění závazků z Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení byly zohledněny v doporučeních.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska. Posoudila program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 5.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Zachovat zdravou fiskální pozici provedením rozpočtových plánů, jak je stanoveno, přitom zajistit dosažení střednědobého rozpočtového cíle nejpozději do roku 2013 a dosažení souladu se směrnou hodnotou pro výdaje. Doplnit plánované rozpočtové pravidlo závaznějšími víceletými pravidly pro výdaje v střednědobém rozpočtovém rámci, nadále zvyšovat efektivitu veřejných výdajů a provádět opatření pro lepší dodržování daňových předpisů.

2.

Zlepšovat motivaci pracovat racionalizací systému sociálních dávek a zlepšením pružnosti v přidělování dávek v invaliditě, dávek v nezaměstnanosti a rodičovských dávek a přitom zajistit odpovídající sociální ochranu. Zlepšit poskytování sociálních služeb, přitom lépe zacílit rodinné a rodičovské dávky a odstranit osvobození od daně z příjmů související s dětmi, jež narušují trh práce. Zvýšit zapojení mladých a dlouhodobě nezaměstnaných do trhu práce.

3.

Propojit školení a vzdělávání efektivněji s potřebami trhu práce a posílit spolupráci mezi podniky a akademickou obcí. Zvýšit příležitosti pro málo kvalifikované pracovníky ke zlepšení jejich přístupu k celoživotnímu učení. Podporovat upřednostňování a internacionalizaci výzkumných a inovačních systémů.

4.

Zlepšit energetickou účinnost, zejména budov a dopravy, a posílit environmentální pobídky týkající se vozidel a odpadu, v rámci toho zvážit pobídky v podobě zdanění vozidel. Podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, a to i pomocí zdokonalené infrastruktury a právních předpisů. Nadále rozvíjet přeshraniční vztahy v zájmu ukončení relativní izolace trhu.

5.

Zlepšit fiskální udržitelnost; přitom zlepšovat efektivitu místních správ a zajistit efektivní poskytování služeb, zejména výraznějšími pobídkami ke slučování obcí nebo k jejich zvýšené spolupráci. Relevantní reformní návrhy by měly být zavedeny v přiměřeném časovém rámci.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/28

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Finska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Finska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Finsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 19. dubna 2012 předložilo Finsko svůj program stability na období 2012–2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Finsko postiženo makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že Finsko je postiženo nerovnováhou, která však není nadměrná.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je na období 2012–2013 realistický a růst HDP, s nímž se v programu počítá, je v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2012. Projekce jsou realistické i pro roky 2014 a 2015, protože předpokládají, že růst HDP bude výrazně nižší než před krizí a než v letech 2010 a 2011, kdy došlo k oživení hospodářství.

Hlavním rozpočtovým cílem programu stability je snížit schodek ústředních vládních institucí omezením výdajů a zvýšením příjmů. Vzhledem k tomu, že rozpočet ústředních vládních institucí je hlavní příčinou schodku veřejných financí, přispěje zlepšení jeho stavu k jejich celkové vyváženosti. Střednědobý rozpočtový cíl, jímž je přebytek 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření, adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) Finsko v roce 2011 splnilo svůj střednědobý rozpočtový cíl, ale v období 2012–2015 by se od něj mírně odchýlilo. Míra růstu veřejných výdajů, s přihlédnutím k diskrečním opatřením na straně příjmů, je v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu ve všech letech, kromě roku 2015. Program stability je zaměřen na dosažení vyvážených veřejných financí do roku 2015 a dosahování přebytků od roku 2016. Míra zadlužení zdaleka nedosahuje 60 % HDP a podle programu stability by měla být nejvyšší v roce 2014, kdy by se přiblížila 52 % HDP, a poté by měla začít klesat. Ve Finsku stale ještě existuje výrazná mezera udržitelnosti veřejných financí, která vyplývá hlavně z rychle se zhoršující míry závislosti způsobené stárnoucí populací. Mezera udržitelnosti ve veřejných financích se musí stále sledovat a musí vést k příslušné úpravě opatření. Finský fiskální rámec je zpevněn víceletými stropy výdajů, ale tyto stropy v současné době neplatí pro obce.

(11)

Produktivita veřejných služeb se v posledních deseti letech zhoršovala. Finské orgány již provedly několik reforem k vyřešení tohoto problému, ale toto provádění bylo pomalé, zejména na úrovni místní správy. Kromě toho probíhá celostátní program reforem obcí a program pro zlepšení produktivity ústředních vládních institucí. Dalšího nárůstu produktivity a úspor by bylo možné dosáhnout povzbuzováním hospodářské soutěže v chráněných veřejných a soukromých odvětvích služeb, pomocí další deregulace trhu s výrobky a trhu práce.

(12)

Vláda v minulém roce zavedla nová opatření na snížení nezaměstnanosti mládeže a dlouhodobě nezaměstnaných. Jednalo se například o pilotní program na snížení dlouhodobé nezaměstnanosti a o zavedení sociální záruky pro mladé lidi. Zavedená opatření jsou ambiciózní a relevantní, ale musejí být prováděna s jasnějším zaměřením na zlepšení dovedností a pozice cílových skupin na trhu práce. S ohledem na demografické změny je pro zajištění udržitelnosti veřejných financí a budoucí pokrytí poptávky po pracovních silách nutné zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků. Prodloužení průměrné délky života bylo rychlejší, než se očekávalo při přípravě důchodové reformy v roce 2005, a postupně by se mohlo ukázat, že současné zákonem stanovené věkové rozmezí pro odchod do důchodu je příliš nízké. Vláda se ve svém programu stability zavázala zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu na 62,4 let do roku 2025. V březnu 2012 se sociální partneři dohodli na několika opatřeních k prodloužení pracovní kariéry. Vláda se zavázala provést důchodovou reformu nejpozději do 1. ledna 2017. Nyní je třeba se soustředit na provádění dohodnutých opatření v krátkodobém horizontu.

(13)

Regulační bariéry v odvětví služeb jsou ve Finsku stále ještě restriktivní a koncentrace na trhu je vysoká nejen v maloobchodu, ale i v produkci. Na trhu maloobchodního prodeje potravin má Finsko nejvyšší úroveň tržní koncentrace a ceny potravin patří k nejvyšším v Evropě. Ve Finsku se tradičně ukládají nízké pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže, čímž vznikají pochybnosti o jejich odrazujícím účinku. V oblasti hospodářské soutěže došlo k určitému politickému vývoji, byl například přijat nový zákon o hospodářské soutěži a nový zákon o územním plánování a stavbách. Vláda je rovněž odhodlána zahájit nový program na podporu hospodářské soutěže. Tento program by měl být zahájen okamžitě, aby se posílil konkurenční rámec na trzích s produkty a službami.

(14)

Růst produktivity ve Finsku stagnuje a tržní podíl finských vývozců na zahraničních trzích se v posledních letech snížil. Jednotkové náklady práce se, s výjimkou výrobního odvětví, zvýšily. Zdá se, že některá průmyslová odvětví, která jsou v současné době dominantní, zejména elektronika a papírenský průmysl, dosáhly vrcholu svého růstu a že celkový podíl výrobního průmyslu na HDP klesá. Finsko vyváží meziprodukty a investiční zboží zejména do vyspělých ekonomik s pomalým růstem a jeho produkty nejsou příliš přítomny v rozvojových ekonomikách. Finská ekonomika se musí diverzifikovat, jak pokud jde o podniky, tak pokud jde o vývozní trhy, aby v budoucnosti měla řadu silných vývozců. Existuje riziko, že Finsko i přes své výborné dosavadní výsledky ve výzkumu, vývoji a inovacích přestane být bez výrazného zvýšení počtu inovujících firem s vysokým růstem přední zemí EU z hlediska inovací. Je proto nutné usnadnit inovace, umožnit převod výsledků výzkumu a vývoje na obchodovatelné produkty a podpořit pronikání na rychle rostoucí vývozní trhy. Z krátkodobého hlediska bude rovněž nutné využívat a šířit rozsáhlé know-how v oblasti informačních a komunikačních technologií i v ostatních odvětvích finského hospodářství, včetně veřejného sektoru. Ve věci růstu mezd vytvořila tripartitní dohoda o mzdách z roku 2011 podmínky pro mírný nárůst mezd v letech 2012 a 2013, což by mělo zlepšit relativní pozici Finska oproti jeho hlavním obchodním partnerům.

(15)

Finsko učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí se zlepšením konkurenceschopnosti, zvýšením míry zaměstnanosti a udržitelnosti veřejných financí, posílením finanční stability a zajištěním koordinace daní. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v níže uvedených doporučeních.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Finska. Posoudila program stability i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Finsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 5.

(17)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(18)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedeného doporučení 5,

1.

V roce 2012 i v následujících letech zachovat zdravou fiskální pozici a napravit jakoukoli odchylku od střednědobého rozpočtového cíle, který zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. V roce 2013 a v následujících letech za tímto účelem posílit a důsledně provádět rozpočtovou strategii, podpořenou dostatečně konkrétními opatřeními, včetně plnění výdajového kritéria. Pokračovat v ročním hodnocení velikosti mezery udržitelnosti související se stárnutím a přizpůsobit veřejné příjmy a výdaje dlouhodobým cílům a potřebám. Lépe začlenit místní správu do systému víceletého fiskálního rámce, a to mimo jiné i prostřednictvím opatření ke kontrole výdajů.

2.

Přijmout další opatření na dosažení zisků produktivity a úspor při poskytování veřejných služeb, včetně strukturálních změn a reforem posilujících efektivitu územní správy, rovněž s cílem reagovat na výzvy související se stárnoucí populací.

3.

Pokračovat v provádění opatření na zlepšení pozice mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce se zvláštním zaměřením na rozvoj dovedností. Přijmout další kroky ke zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků, a to i omezením možností předčasného odchodu do důchodu. Přijmout opatření na zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu s přihlédnutím k prodloužené průměrné délce života.

4.

Dále posilovat hospodářskou soutěž na trhu se zbožím a službami, zejména v odvětví maloobchodu, zajištěním efektivního provádění nového zákona o hospodářské soutěži a nového programu na podporu zdravé hospodářské soutěže. Dále přijímat opatření ke zvýšení účinnosti poskytování obecních služeb, a to mimo jiné i prostřednictvím případného zvýšení podílu služeb, které jsou předmětem konkurenčního předkládání nabídek, a zajistit neutralitu hospodářské soutěže mezi soukromými a veřejnými podniky. Přijmout další opatření, která zajistí dostatečný odrazující účinek pokut za porušení pravidel hospodářské soutěže.

5.

S cílem zvýšit růst produktivity a konkurenceschopnost na zahraničních trzích pokračovat v úsilí o diverzifikaci struktury podniků, zejména rychleji zavést plánovaná opatření na rozšíření inovační základny a zároveň při plném respektování úlohy sociálních partnerů a v souladu s vnitrostátní praxí pokračovat ve slaďování vývoje mezd s vývojem produktivity.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/31

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Francie na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Francie na období 2011-2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 4. května 2012 předložila Francie aktualizaci svého programu stability na období 2012–2016 a dne 13. dubna 2012 svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posuzovala, zda se Francie potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Komise došla k závěru, že se Francie potýká s nerovnováhou, byť ne nadměrnou.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtová projekce v programu, je optimistický. Prognóza útvarů Komise z jara 2012 předpovídala růst HDP, který by měl dosáhnout 0,5 % v roce 2012 a 1,3 % v roce 2013, oproti 0,7 % a 1,75 % podle programu stability. Poté, co Francie v roce 2011 zaznamenala nižší schodek, než se předpokládalo (5,2 % HDP), je podle programu stability plánováno jeho snížení na 3 % HDP v roce 2013, což je lhůta stanovená Radou pro odstranění nadměrného schodku, a následně konsolidovat rozpočet až k vyrovnanému rozpočtu, jehož má být dosaženo do roku 2016. Předpokládá se, že střednědobý rozpočtový cíl vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření bude v období programu stability dosažen. Do střednědobého rozpočtového cíle programu se přiměřeně promítají požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Plánované průměrné roční fiskální úsilí na období 2010–2013, založené na vývoji (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5), je v souladu s doporučením Rady ze dne 2. prosince 2009. Aby bylo dosaženo střednědobého rozpočtového cíle, je v letech 2014-2016 plánován roční pokrok ve strukturálním vyjádření odpovídající 0,7 % HDP. Podle programu stability je tempo růstu veřejných výdajů, přičemž se vezmou v úvahu diskreční příjmová opatření, v souladu s výdajovým kritériem podle Paktu o stabilitě a růstu. Postup korekce předložený v programu stavility je vystaven rizikům. Makroekonomický scénář by mohl být nakonec méně příznivý, než jak uvádějí útvary Komise v prognóze z jara roku 2012.

Opatření nejsou dostatečně přesná k tomu, aby bylo dosaženo cílů na rok 2013 a roky následující a doporučeného průměrného ročního fiskálního úsilí. Navíc výsledky Francie, pokud jde o dodržování výdajových cílů, jsou smíšené. Proto není možné zajistit, že nadměrný schodek bude do roku 2013 napraven, ledaže by byla dostatečně vymezena plánovaná opatření a doplňkové požadavky byly zavedeny jako nezbytné. Očekává se, že míra zadlužení, která byla v roce 2011 85,8 % HDP, dosáhne roku 2013 89,2 % a následně klesne na 83,2 % v roce 2016. Podle programu stability bude referenční hodnota snížení dluhu splněna na konci přechodného období (2016).

(11)

I když byla ve druhé polovině roku 2011 a v únoru roku 2012 přijata doplňková konsolidační opatření, provádění fiskální konsolidace zůstává velkým problémem. Vyhnout se skluzům výdajů prostřednictvím posíleného fiskálního úsilí na základě plně specifikovaných opatření je pro obnovení udržitelné fiskální pozice nezbytné. Kromě toho by pro Francii bylo vhodné, aby za účelem usnadnění plánované nápravy nadměrného schodku využila příležitostí k urychlení snižování schodku. Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a adekvátnost budoucích důchodů, je postupně uplatňována důchodová reforma z roku 2010. Není však jisté, že systém bude v roce 2018 vyvážen, jak je plánováno, pokud bude zaměstnanost a růst nižší, než se předpokládalo, a je pravděpodobné, že se systém po roce 2020 dostane do schodku. Kromě toho nově vytvořený řídící výbor, který byl zřízen s cílem vydávání výročního stanoviska k finanční situaci různých důchodových systémů a podmínek, které jsou vyžadovány k zajištění vyváženého účtů do roku 2018, takové stanovisko v roce 2011 nevydal, což posouzení udržitelnosti důchodového systému znesnadňuje.

(12)

Další snížení segmentace francouzského trhu práce by zlepšilo jeho fungování. Smlouva o profesním zabezpečení (CSP), která byla zavedena zákonem z července 2011 a je výsledkem sloučení dvou již existujících smluv, ukládá povinnost poskytování poradenství v případě propouštění z ekonomických důvodů veřejným službám zaměstnanosti (Pôle emploi). Jedná se o pozitivní, avšak omezený krok. Bylo rovněž přijato nebo je projednáváno několik opatření, jejichž cílem je umožňovat pružné formy organizace práce v podnicích, které čelí přechodným obtížím. Nezabývají se však specificky segmentací trhu práce. Kromě toho přezkum právních předpisů na ochranu zaměstnanců ukazuje, že postupy propouštění nadále zahrnují nejistoty a potenciálně vysoké náklady pro zaměstnavatele. V neposlední řadě je důležité zajistit, aby vývoj v oblasti minimální mzdy v každém případě podpořil zaměstnanost, a to zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací a nedostatkem zkušeností.

(13)

Pokud jde o pokračování penzijní reformy, opatření na podporu zaměstnávání starších pracovníků, včetně požadavku, aby společnosti zavedly aktivní řízení věkové struktury, jsou kroky správným směrem. Související akční plány však obecně nejsou ambiciózní a nezahrnují taková opatření, jako je omezení pracovní doby nebo nabídka pracovních míst zvláště přizpůsobených pro starší pracovníky. Kromě toho některé aspekty systému dávek v nezaměstnanosti pro starší pracovníky (doba trvání) přinášejí jen omezenou pobídku k nalezení práce. Ambicióznější strategie je rovněž potřebná v oblasti vzdělávání dospělých s cílem zvýšit jejich zaměstnatelnost.

(14)

K řešení nezaměstnanosti mládeže se francouzské orgány zavázaly zvýšit počet učňovských míst, a to z 600 000 na 800 000 do roku 2015. V letech 2011 a 2012 bylo zavedeno několik opatření za účelem zvýšení kvót pro učně ve společnostech a k posílení postihů společností, které by je neplnily. Navzdory těmto opatření má celkový počet učňovských míst stále daleko k dosažení cílové hodnoty. Zdá se nezbytné zesílit soulad mezi potřebami mladých lidí a potřebami společností. Politiky v oblasti boje s nezaměstnaností mladých by proto měly těžit z většího souladu mezi dovednostmi, jimž se lidé učí ve vzdělávacím systému, a potřebami trhu práce.

(15)

Sloučení úřadů práce (ANPE) a agentury pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti (UNEDIC) do jediného subjektu (Pôle emploi) dosud nepřineslo očekávané výsledky, pokud jde o účinnost a kvalitu služeb. Nová víceletá trojstranná dohoda podepsaná v lednu 2012 (mezi vládou, sociálními partnery a Pôle emploi) o fungování a službách Pôle emploi na období 2012–2014 je krokem správným směrem. Řada cílů však dosud nebyla stanovena, a proto je v této fázi obtížné posoudit ambice reformy. Důvěryhodnost reforem je také snížena omezeními v oblasti rozpočtu a lidských zdrojů u veřejných služeb zaměstnanosti.

(16)

V únoru roku 2012 zavedla Francie zvýšení DPH o 1,6 procentního bodu na 21,2 % a zvýšení sociální dávky z kapitálových příjmů a zisků o 2 procentní body na 15,5 %, aby byly kompenzovány nižší sociální příspěvky zaměstnavatelů. Nová vláda oznámila, že hodlá toto opatření přehodnotit a v průběhu roku 2012 schválit fiskální reformu. Ta je vhodným opatřením pro zavedení vyváženějšího daňového systému, který přesouvá daňové zatížení ze zdanění práce. Jak je uvedeno v hloubkovém přezkumu makroekonomické nerovnováhy provedeném útvary Komise, toto opatření by mohlo přispět ke zlepšení nákladové konkurenceschopnosti francouzského vývozu, což může mít pozitivní dopad na ziskovost podniků a v dlouhodobějším výhledu na investiční a cenovou konkurenceschopnost. Zaměření reformy je však příliš úzké. Kromě toho byly snahy o snížení daňových výdajů rovněž doprovázeny zvýšením sazeb, což obvykle vede ke zvýšení již tak vysokého daňového zatížení práce. Francie má druhý nejnižší podíl ekologických daní v rámci daňových příjmů v EU, což naznačuje značný prostor pro zvýšení těchto daní. V neposlední řadě Francie v roce 2011 posoudila účinnost různých daňových výdajů při dosahování cílů v oblasti zaměstnanosti nebo sociální oblasti, avšak nadále je třeba přezkoumat zejména některé snížené sazby DPH.

(17)

I když byla přijata řada reforem ke zjednodušení podnikatelského prostředí a odstranění omezení v některých regulovaných živnostech a povoláních, tyto reformy neumožnily odstranit překážky pro vstup a omezující podmínky provozování mnoha dalších živností a povolání (např. u veterinářů, taxislužby, ve zdravotnictví, v právnických profesích včetně notářství). V důsledku toho je zapotřebí horizontálnější a systematičtější přezkum zbývajících omezení vstupu do regulovaných povolání a jejich provozování s cílem posoudit jejich nezbytnost a přiměřenost. Pokud jde o maloobchodní sektor, distributoři by měli mít možnost volně určovat své ceny a další obchodní podmínky tak, aby spotřebitelé mohli mít výhody z nižších cen. Spotřebitelé by také měli prospěch z dalších opatření podporujících hospodářskou soutěž v tomto vysoce koncentrovaném odvětví, jako je zrušení nebo přezkoumání omezení v oblasti územního plánování a zjednodušení postupů při zřizování nových distribučních sítí.

(18)

Intenzita hospodářské soutěže v řadě síťových odvětví (velkoobchod s elektřinou, železniční doprava) by měla být posílena, protože reformy provedené v těchto odvětvích vedly pouze k částečným výsledkům. Stupeň koncentrace na trhu s elektřinou je i nadále jedním z nejvyšších v Unii. I když měl zákon o nové organizaci trhů s elektřinou (NOME) na hospodářskou soutěž pozitivní vliv, jsou nezbytné další kroky ke zlepšení přístupu alternativních operátorů k výrobní kapacitám ve Francii, jako jsou například vodní elektrárny. Vstup nových společností zůstává omezen v železniční dopravě, a to jak v nákladní přepravě, tak i v mezinárodní osobní dopravě; v oblasti nákladní přepravy přetrvávají i technické překážky bránící nediskriminačnímu přístupu.

(19)

Francouzský podíl na vývozu se v letech 2005 až 2010 snížil o 19,4 %, což je jeden z nejsilnějších poklesů mezi členskými státy, přičemž tento pokles je mnohem vyšší, než je prahová hodnota stanovená ve zprávě o mechanismu varování, kterou Komise přijala dne 14. února 2012. Ve svém hloubkovém přezkumu pro Francii dospěly útvary Komise k závěru, že ztráty podílů na vývozních trzích jsou výsledkem zhoršení jak nákladové, tak i necenové konkurenceschopnosti, zvláště pak necenové. Zejména zvýšení nákladů na jednotku práce dostalo ziskovost francouzských společností pod tlak a omezilo jejich schopnost růst, provádět nezbytné investice směřující ke zlepšení výkonnosti a inovovat. Politiky přijaté na podporu inovací v soukromém sektoru by měly být sledovány a doplněny o opatření k obnovení ziskovosti francouzských společností.

(20)

V rámci Paktu euro plus přijala Francie řadu závazků. Tyto závazky, jakož i provádění závazků předložených v roce 2011, se týkají podpory zaměstnanosti, zlepšení konkurenceschopnosti a posílení udržitelnosti veřejných financí. Komise plnění závazků vyplývajících z Paktu euro plus posoudila. Výsledky tohoto posouzení byly vzaty v úvahu v doporučeních.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Francie. Posoudila program stability i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Francii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jjsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 5.

(22)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(23)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto hodnocení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 2, 4 a 5,

1.

Posílit a realizovat rozpočtovou strategii, podporovanou dostatečně zpřesněnými opatřeními, zejména na straně výdajů, na rok 2012 a roky následující, aby byla do roku 2013 zajištěna náprava nadměrného schodku a dosaženo úsilí o strukturální korekci uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku; poté zajistit odpovídající úsilí o strukturální korekci s cílem dosáhnout dostatečného pokroku v plnění střednědobého rozpočtového cíle, včetně splnění výdajového kritéria, a zajistit dostatečný pokrok při dodržování referenční hodnoty týkající se snižování dluhu; pokračovat v přezkumu udržitelnosti a přiměřenosti důchodového systému a podle potřeby přijmout dodatečná opatření.

2.

Zavést další reformy v boji proti segmentaci trhu práce prostřednictvím přezkumu vybraných hledisek právních předpisů na ochranu zaměstnanců, a to v konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátními zvyklostmi, zejména v souvislosti s propouštěním; i nadále zajišťovat, aby vývoj v oblasti minimální mzdy v každém případě podpořil vytváření pracovních míst a konkurenceschopnost; přijmout opatření pro zvýšení účasti dospělých na celoživotním vzdělávání.

3.

Přijmout opatření na trhu práce, aby bylo zajištěno, že starší pracovníci zůstanou v zaměstnání delší dobu; zlepšit zaměstnatelnost mladých lidí, zejména těch, u kterých je riziko nezaměstnanosti nejvyšší, a to například prostřednictvím zavedení většího počtu programů učňovského vzdělávání vyšší kvality, které účinně řeší jejich potřeby; zintenzívnit aktivní politiky na trhu práce a zabezpečit, aby veřejné služby zaměstnanosti byly při poskytování individuální podpory účinnější.

4.

Podniknout další kroky k zavedení jednoduššího a vyváženějšího daňového systému, přesunout daňové zatížení z práce do jiných forem zdanění, které mají menší vliv na růst a konkurenceschopnost vůči zahraničí, a to zejména na daně v oblasti životního prostředí a na spotřební daně; pokračovat v úsilí o snížení a zefektivnění daňových výdajů (zejména těch, které motivují k zadlužení); přezkoumat účinnost stávajícího systému snížených sazeb DPH na podporu růstu a vytváření pracovních míst.

5.

Učinit další kroky směrem k odstranění bezdůvodných omezení týkajících se regulovaných živností a povolání, především ve službách a maloobchodním odvětví; přijmout další opatření směřující k liberalizaci síťových odvětví, zejména na velkoobchodním trhu elektřiny, rozvíjet kapacitu propojení energetických soustav a usnadnit vstup nových operátorů do železniční nákladní přepravy a mezinárodní osobní dopravy.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/35

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Německa na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Německa na období 2011-2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 přijala Komise na základě nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 18. dubna 2012 předložilo Německo svůj program stability na období 2012–2016 a dne 12. dubna 2012 svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Podle prvních oznámení Německa z roku 2012 o výši schodku a dluhu za roky 2008–2011 pro uplatňování postupu při nadměrném schodku byl celkový schodek veřejných financí za rok 2011 nižší než referenční hodnota 3 % HDP stanovená ve Smlouvě. V prognóze útvarů Komise z jara 2012 se navíc předpokládá, že celkový schodek veřejných financí pod referenční hodnotou stanovenou ve Smlouvě zůstane a během období, na něž se prognóza vztahuje, se bude dále snižovat. V důsledku toho a v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu přijala Komise dne 30. května doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se zrušuje rozhodnutí o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy (5).

(11)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěrů, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Projekce programu stability na roky 2012-13 jsou z velké části v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2012, pokud jde o tempo a strukturu hospodářského růstu i o vývoj na trhu práce. Projekce programu stability ohledně hospodářského růstu v pozdějších letech v zásadě odpovídají odhadům Komise týkajícím se střednědobého potenciálního růstu v Německu. Cílem rozpočtové strategie uvedené v programu stability je splnit střednědobý rozpočtový cíl již v roce 2012 a od roku 2014 dosáhnout v podstatě vyrovnaného nominálního rozpočtu, přičemž nominální schodek bude v roce 2011 činit 1,0 %, a klesne tedy pod referenční hodnotu 3 % HDP uvedenou ve Smlouvě s významným předstihem před lhůtou stanovenou na rok 2013. Program stability upřesňuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP, (interpretován jako úzké rozmezí okolo 0,5 % HDP), který odpovídajícím způsobem odráží požadavky Paktu stability a růstu, což znamená schodek, jenž nepřekročí 0,5 % HDP. Rizika pro cílové hodnoty schodku a dluhu mohou nastat, zejména pokud se ukáže, že bude třeba dodatečných opatření ke stabilizaci finančního sektoru. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (6) hodlá Německo svůj střednědobý rozpočtový cíl dodržovat po celé programové období a s přihlédnutím k posouzení rizik by se mu to mělo podařit. Podle údajů uvedených v programu stability a rovněž s přihlédnutím k posouzení rizik by míra růstu veřejných výdajů, vezmou-li se v úvahu diskreční opatření na straně příjmů, překročila v roce 2012 kritérium výdajů stanovené v Paktu stability a růstu, ale v roce 2013 by s ním byla opět v souladu.

Hrubý dluh se v roce 2012 zvýší o 0,8 procentního bodu na 82,0 % HDP, v roce 2013 klesne na 80 % HDP a v následujících letech se bude dále snižovat. Po nápravě nadměrného schodku se Německo nachází v přechodné fázi a podle plánu dosahuje dostatečného pokroku směrem ke splnění referenční hodnoty pro snížení dluhu stanovené v Paktu stability a růstu.

(12)

Spolková vláda přijala opatření na zlepšení účinnosti veřejných výdajů na zdravotní péči a navrhla reformu dlouhodobé péče. K omezení očekávaného nárůstu výdajů je v oblasti zdravotní péče zapotřebí na zlepšení účinnosti vynaložit další úsilí. Ani navrhovaná reforma dlouhodobé péče není dostatečná k tomu, aby adekvátně reagovala na očekávaný budoucí nárůst nákladů. Existuje navíc prostor pro zlepšování účinnosti daňového systému. Spolková vláda je na dobré cestě ke splnění svého závazku, že zvýší výdaje podporující růst v oblasti vzdělávání a výzkumu. Je však též důležité, aby spolkové země (Länder) a obce, od nichž má velká část prostředků na vzdělání a výzkum pocházet, zajistily v těchto oblastech efektivní vynakládání výdajů. Německý fiskální rámec dále posílilo zavedení nové ústavní dluhové brzdy. Provádění rozpočtového pravidla na úrovni spolkových zemí (Länder) však nezaznamenalo žádný podstatný pokrok.

(13)

Značná veřejná podpora ve prospěch finančního sektoru, kterou doplnilo jednak úsilí samotného odvětví o strukturální změny a jednak příznivé účinky oživení německého hospodářství, stabilizovala odvětví jako celek. I přesto, že finanční odvětví je celkově relativně stabilní a že zde nedošlo k zamrznutí úvěrového trhu, stále přetrvávají nedostatky, zejména strukturální problémy některých zemských bank (Landesbanken), a to předně chybějící životaschopné obchodní modely, slabé řídící struktury a zranitelnost z důvodu vysokého stupně závislosti na mezibankovním financování.

(14)

Z dobrého výkonu německého trhu práce s rostoucí zaměstnaností a nízkou nezaměstnaností dosud netěží všichni jeho účastníci ve stejném rozsahu a mzdy se ne vždy zvyšují zároveň s produktivitou. Daňové překážky vyplývající z vysokého daňového zatížení, zejména vysokých příspěvků na sociální zabezpečení, i nadále brání integraci na trhu práce, a to zvláště u pracovníků s nízkou mzdou. Rozsáhlé využívání „mini-práce“ vede k omezenému nabývání práv na důchod. Je proto potřeba zlepšit přechod od mini-práce ke stabilnějším formám pracovních smluv. Nedávná reforma nástrojů trhu práce by měla podpořit pracovní příležitosti pro všechny. Hlavní výzvou pro Německo je zlepšit efektivitu vzdělávacího systému, konkrétně zlepšit výsledky ve vzdělání znevýhodněných skupin. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude zásadní zajistit dostupnost kvalifikované pracovní síly, aby se zmírnily negativní důsledky demografických změn na potenciál růstu. Jedním z problémů na trhu práce je nízká účast žen pracujících na plný úvazek. Účasti žen na trhu práce brání daňové překážky pro výdělečně činné partnery a nedostatek zařízení pro celodenní péči o dítě a celodenních škol.

(15)

Německo provádí zásadní reformu energetického systému. Celkové ekonomické náklady transformace energetického systému by měly být minimalizovány urychleným rozvojem vnitrostátních a přeshraničních sítí, dále tím, že bude trvale zvyšována nákladová efektivita politik v oblasti klimatických změn a obnovitelných zdrojů, budou podnikány rozhodující kroky pro podporu energetické účinnosti a zvýší se hospodářská soutěž na energetických trzích. Díky centrální poloze Německa má německý železniční systém značný vliv na celkový evropský železniční systém. Intenzita hospodářské soutěže v osobní a nákladní železniční dopravě zůstává nízká, zejména z důvodu neexistence skutečného oddělení správců infrastruktury od železničního holdingu. I přes pokrok dosažený v nedávných letech, mimo jiné provedením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (7), stále existuje prostor pro stimulaci hospodářské soutěže a produktivity v některých odvětvích služeb (např. ve stavebnictví).

(16)

Německo učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zvýšením konkurenceschopnosti, posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v níže uvedených doporučeních.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa. Posoudila program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Německa, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 4.

(18)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Nadále provádět zdravé fiskální politiky, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v roce 2012. Za tímto účelem provádět plánovanou rozpočtovou strategii, která zajistí splnění kritéria výdajů a dostatečný pokrok směrem k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu. Pokračovat v konsolidaci prospívající růstu dalším úsilím o prohloubení účinnosti veřejných výdajů na zdravotní péči a dlouhodobou péči, a využitím nevyužitého potenciálu, pokud jde o zlepšení účinnosti daňového systému; využít dostupný prostor pro zvýšené a efektivnější výdaje podporující růst v oblasti vzdělávání a výzkumu na všech úrovních státní správy. Dokončit konzistentním způsobem zavádění dluhové brzdy ve všech spolkových zemích (Länder), která zajistí včasné a příslušné kontrolní postupy a mechanismy nápravy.

2.

Řešit zbývající strukturální nedostatky ve finančním sektoru, mimo jiné další restrukturalizací těch zemských bank (Landesbanken), které potřebují adekvátně financovaný životaschopný obchodní model, a zároveň se vyhnout nadměrnému snižování pákového efektu.

3.

Snížit vysoké daňové zatížení rozpočtově neutrálním způsobem, zejména u osob s nízkými příjmy, a zachovat přiměřená aktivační a integrační opatření zvláště pro dlouhodobě nezaměstnané. Vytvořit podmínky pro to, aby mzdy rostly zároveň s produktivitou. Přijmout opatření na zlepšení výsledků ve vzdělání znevýhodněných skupin, zejména zajištěním rovných příležitostí v systémech vzdělávání a odborné přípravy. Postupně zrušit přetrvávající daňové překážky pro výdělečně činné partnery a zvýšit dostupnost zařízení s celodenní péčí o děti a celodenních škol.

4.

Nadále usilovat o minimalizaci celkových ekonomických nákladů na transformaci energetického systému, včetně urychleného rozvoje vnitrostátních a přeshraničních sítí elektrické energie a plynu. Zajistit, aby institucionální struktury zaručovaly účinnou hospodářskou soutěž na trzích s železniční dopravou. Přijmout opatření k další stimulaci hospodářské soutěže v odvětví služeb, včetně svobodných povolání a některých řemesel, a zejména ve stavebnictví.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/38

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Řecka na rok 2011.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020.

(5)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(6)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(8)

Dne 12. dubna 2012 předložilo Řecko svůj národní program reforem na rok 2012 a neúplné informace o svých rozpočtových plánech z důvodu probíhající aktualizace střednědobé fiskální strategie, jejíž dokončení se očekává v brzké době. Řecké orgány se vyzývají, aby předložily úplný soubor standardních tabulek požadovaných v rámci preventivní části Paktu o stabilitě a růstu, jakmile bude aktualizace této střednědobé fiskální strategie dokončena.

(9)

Dne 21. února 2012 se Euroskupina dohodla na druhém ekonomickém ozdravném programu pro Řecko. Provádění hospodářské politiky popsané v memorandu o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky přispěje ke snížení veřejného dluhu Řecka na 117 % HDP do roku 2020. Euroskupina se také dohodla, že kromě částek přislíbených v prvním programu financování přispěje oficiální sektor do roku 2014 na program finančními prostředky ve výši 130 miliard EUR.

(10)

Uvolnění plateb je podmíněno dodržením kvantitativních kritérií výkonnosti a pozitivním hodnocením pokroku dosaženého s ohledem na politická kritéria stanovená v rozhodnutí Rady 2011/734/EU ze dne 12. července 2011 určeném Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku (4), pozměněném dne 8. listopadu 2011 (5) a dne 13. března 2012 (6), a v memorandu o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky, které bylo podepsáno dne 14. března 2012.

(11)

Dne 19. března 2012 byla prostřednictvím Evropského nástroje finanční stability (EFSF) Řecku vyplacena první splátka (5,9 miliardy EUR) z první tranše (14,5 miliardy EUR) nového programu financování. Řecko rovněž obdrželo 1,6 miliardy EUR od Mezinárodního měnového fondu. Do května 2012 Řecko obdrželo v rámci prvního a druhého programu financování od oficiálního sektoru 147,5 miliardy EUR.

(12)

V letech 2010 a 2011 dosáhlo Řecko částečného pokroku směrem k dosažení ambiciózních cílů ekonomického ozdravného programu. Naplňování brzdilo několik faktorů: politická nestabilita, sociální nepokoje a otázky administrativní kapacity a především recese, která byla mnohem hlubší, než se původně předpokládalo. Důležité fiskální cíle nebyly splněny, což v průběhu let 2010 a 2011 vedlo k přijetí dalších konsolidačních opatření. Řecko však dosáhlo podstatného snížení schodku veřejných financí: z 15,8 % HDP v roce 2009 na 9,1 % v roce 2011.

(13)

Dne 18. dubna 2012 přijala Komise sdělení s názvem Obnova růstu v Řecku, ve kterém zdůraznila pozitivní dopady, které by úplné a účinné provedení ekonomického ozdravného programu mohlo mít díky tomu, že položí základy pro růst, investice a sociální obnovu. Ve sdělení se připomíná, že Řecko může čerpat sílu a konkrétní podporu ze svého členství v Unii a v eurozóně. Dále zdůrazňuje, že reformy stanovené v druhém ekonomickém ozdravném programu mají obnovit potenciál řecké ekonomiky z hlediska růstu a vytváření pracovních míst a vytvářet spravedlivější společnost. Popisuje masivní finanční podporu, která je Řecku poskytována, a vyzdvihuje ochotu partnerů Řecka, zejména pak Komise, hledat způsoby, jak prostřednictvím rychlých opatření a podpory ze strany EU maximalizovat účinek opatření, která mají být přijata jako první.

(14)

Hospodářská krize a následná opatření k fiskální konsolidaci ovlivňují schopnost Řecka naplňovat cíle strategie Evropa 2020, zejména sociálně orientované cíle. Nicméně strukturální reformy, zejména reformy na trhu práce, liberalizace některých odvětví a řada opatření na zlepšení podnikatelského prostředí pomohou podpořit hospodářskou soutěž, zvýšit produktivitu a zaměstnanost a snížit výrobní náklady, a tak ve střednědobém výhledu přispět ke zvýšení zaměstnanosti a omezení chudoby a sociálního vyloučení. Navzdory hospodářské krizi Řecko pokračovalo v úsilí o dosažení environmentálních cílů strategie Evropa 2020.

(15)

Probíhá změna strategické orientace strukturálních fondů s důrazem na podporu zaměstnanosti mládeže a konkurenceschopnosti (zejména malých a středních podniků). Nová opatření posilují kroky v oblasti pasu zaměstnanosti, odborné přípravy a odborné kvalifikace a přístupu k financím pro malé a střední podniky.

(16)

Řecko přijalo v rámci Paktu euro plus řadu závazků. Tyto závazky a provádění závazků předložených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zlepšováním konkurenceschopnosti a dále posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability,

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/40

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Maďarska na období 2011-2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Maďarsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 29. února 2012 si Evropský parlament a Maďarsko vyměnily názory podle čl. 2-ab odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(10)

Dne 23. dubna 2012 předložilo Maďarsko svůj konvergenční program na období 2012-2015 a svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 rovněž posuzovala, zda je Maďarska ovlivněno makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že se Maďarsko potýká s vnější a vnitřní nerovnováhou, byť ne nadměrnou.

(11)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je poněkud optimistický. Ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2012 jsou odhady růstu na léta 2012 a 2013 vypracované maďarskými orgány přibližně o půl procentního bodu vyšší v důsledku optimističtějších oficiálních předpokladů týkajících se domácí poptávky, zejména pro rok 2013. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je, v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku ze dne 13. března 2012, zajistit udržitelnou nápravu nadměrného schodku do roku 2012, jak stanovila Rada. Oficiální cíle pro schodek a plánované fiskální úsilí jsou v souladu s uvedeným doporučením. Konvergenční program potvrzuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl ve výši 1,5 % HDP, o němž se předpokládá, že bude dosažen do roku 2013. Střednědobý rozpočtový cíl přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) a v porovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2012, která zohledňuje rizika provádění vybraných úsporných opatření a méně optimistický makroekonomický scénář, je zřejmé, že úsilí o dosažení střednědobého rozpočtového cíle není v roce 2013 dostatečné.

Míra růstu veřejných výdajů, s přihlédnutím k diskrečním opatřením na straně příjmů, je v souladu s výdajovým kritériem na rok 2013 uvedeným v Paktu o stabilitě a růstu, nikoliv však na roky 2014 a 2015. Podle plánů vlády se bude veřejný dluh po celé programové období neustále snižovat až na hodnotu pod 73 % HDP v roce 2015, zůstane však nad referenční hodnotou 60 % HDP. Pokud jde o referenční hodnotu pro snížení dluhu, bude se Maďarsko v letech 2013-2014 nacházet v přechodném období a konvergenční program by zajistil dostatečný pokrok k dosažení souladu s referenční hodnotou. Podle programu by bylo referenční hodnoty pro snížení dluhu dosaženo na konci přechodného období, v roce 2015, a to by pomohlo snížit kumulované vnitřní a vnější zadlužení.

(12)

Pro provádění ústavního rámce fiskálního řízení byla přijata nová pravidla, ale některé jeho prvky jsou i nadále nedostatečné. Střednědobé rozpočtové plánování je pouze orientační, zdroje fiskální rady nejsou úměrné jejímu nově zavedenému silnému právu veta a dostupnost rozpočtových informací je i nadále nedostatečná. Posílení střednědobého rozpočtového plánování a rozšíření analytické působnosti fiskální rady by přispělo k tomu, aby nový ústavní rámec fiskálního řízení mohl plnit svou úlohu.

(13)

Politická reakce řešící dopad daňové reformy na osoby s nízkými příjmy (zvýšení minimálních mezd, programy mzdových subvencí) zaměstnanost neposílila, zatímco opatření na podporu zapojení žen do trhu práce jsou krůčkem správným směrem. Míru zaměstnanosti by pomohlo zlepšit zdanění práce způsobem, který by podporoval zaměstnanost, a další posílení opatření na podporu účasti žen na trhu práce, zejména rozšíření zařízení péče o děti a předškolní péče.

(14)

Reorganizace veřejné služby zaměstnanosti vedla k celkové redukci, což je krok opačným směrem, než bylo doporučeno v roce 2011. Pokud jde o aktivní politiku v oblasti trhu práce, jeví se některá opatření, jejichž cílem je poskytnout individualizované služby znevýhodněným skupinám, například v rámci programů Evropského sociálního fondu (ESF), důvěryhodnými a relevantními. Avšak v případě jiných opatření zaměřených na znevýhodněné skupiny (např. veřejné práce) je nepravděpodobné, že účinně přispějí k lepšímu začleňování účastníků do otevřeného trhu práce. Za účelem lepšího fungování trhu práce a zvýšení účasti na něm by měly být okamžitě přijaty rozhodující kroky k posílení kapacity veřejné služby zaměstnanosti, přičemž by měla být současně zachována správná rovnováha mezi financováním veřejných prací a ostatních aktivních politik v oblasti trhu práce. Pro trvalé snížení slabin vyplývajících z nahromadění vnitřního a vnějšího dluhu by bylo rovněž důležité zvyšování růstového potenciálu prostřednictvím strukturálních reforem v oblasti trhu práce. Vedle toho nebyla v ostatních politikách zohledněna Národní strategie pro sociální začleňování (Romů).

(15)

Opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí většinou směřují správným směrem, je však možné dosáhnout dalšího pokroku. Snahy o zlepšení přístupu k nebankovnímu financování se rovněž ubírají správným směrem, stále však chybí komplexní zhodnocení politik v oblasti malých a středních podniků. V četných případech vykazuje Maďarsko velmi nízké ukazatele měřící transparentnost a kvalitu veřejné správy; pokrok v této oblasti by mohl zlepšit stabilitu institucionálního a politického prostředí. To by naopak mohlo zlepšit podmínky pro přímé zahraniční investice a podpořit snížení značné nerovnováhy čistých mezinárodních investic; zejména poměr znovu investovaných zisků v letech 2009 a 2010 drasticky poklesl, částečně v důsledku krize, ale i řady kontroverzních a nepředvídatelných změn v politickém a fiskálním prostředí a v právním a institucionálním systému. Nejnovější trend u veřejných prostředků určených na výzkum a inovace (od poloviny roku 2010) není v souladu s diferencovanou fiskální konsolidací podporující růst, která byla stanovena jako priorita v roční analýze růstu na rok 2012.

(16)

Vláda provedla reformu vysokoškolského vzdělávání, která zavedla změny struktury a financování vysokoškolského vzdělávání. Vedle toho existuje riziko, že v důsledku některých prvků nových právních předpisů upravujících školní docházku se zvýší počet osob, které předčasně ukončují školní docházku, a segregace v maďarském školském systému. Rovněž není dostatečně řešena stejně důležitá otázka celoživotního učení. Pro zvýšení konkurenceschopnosti maďarských pracovních sil bude důležité zlepšit vzdělávání na všech úrovních.

(17)

Nedostatečný pokrok v restrukturalizaci veřejné dopravy je důležitým důvodem pro rozpočtové schodky v posledních letech. Převážná většina kolejových vozidel patřících společnostem provozujícím veřejnou dopravu dosáhla hranic své životnosti. Zvýšení přeshraniční kapacity elektrické sítě by mohlo usnadnit případné zvýšení obchodu se sousedními zeměmi. Státní energetický regulační orgán není oprávněn uspořádat samosprávně svou strukturu a nemá ani výlučnou pravomoc stanovovat síťové sazby, včetně míry návratnosti, kterou si provozovatelé sítí mohou účtovat. Regulované ceny by se měly vztahovat pouze na sociálně slabé spotřebitele.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Maďarska. Posoudila konvergenční program i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program Maďarska a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto hodnocení Rada přezkoumala národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 1, 3, 4 a 5,

1.

Do roku 2012 trvale napravit nadměrný schodek prováděním rozpočtu na rok 2012 a následně schválených konsolidačních opatření a současným snížením závislosti na jednorázových opatřeních. Poté uvést všechna strukturální opatření nezbytná k zajištění trvalé nápravy nadměrného schodku a dosažení dostatečného pokroku v plnění střednědobého rozpočtového cíle, včetně splnění výdajového kritéria, a zajištění dostatečného pokroku při dosahování souladu s referenční hodnotou pro snížení dluhu. Rovněž v zájmu přispění ke zmírnění kumulované makroekonomické nerovnováhy jednoznačně snižovat míru zadlužení.

2.

Revidovat přijaté zásadní právní předpisy upravující hospodářskou stabilitu, a to začleněním nových číselných pravidel do závazného střednědobého rozpočtového rámce. Pokračovat v rozšiřování analytické působnosti fiskální rady s cílem zvýšit transparentnost veřejných financí.

3.

Zdaňovat práci způsobem, který více podpoří zaměstnanost, a to tak, že udržitelným a rozpočtově neutrálním způsobem zmírní dopad daňových změn z let 2011 a 2012 na osoby s nízkými příjmy, například přesunutím daňové zátěže na daně za energii a periodické daně z nemovitostí. Posílit opatření na podporu zapojení žen do trhu práce, zejména rozšíření zařízení péče o děti a předškolní péče.

4.

Posílit kapacitu veřejné služby zaměstnanosti, a zvýšit tak kvalitu a účinnost odborné přípravy, pomoci při hledání práce a individualizovaných služeb, se zvláštním důrazem na znevýhodněné skupiny. Posílit aktivační prvek v režimu veřejných prací, a to zavedením účinné odborné přípravy a pomoci při hledání práce. Provést Národní strategii pro sociální začleňování (Romů) a zohlednit ji v ostatních politikách.

5.

Provést opatření ke snížení administrativní zátěže. Zajistit, aby zadávání veřejných zakázek a legislativní proces podporovaly konkurenceschopnost trhu a zajišťovaly stabilní regulační a podnikatelsky přívětivé prostředí pro finanční a nefinanční podniky, včetně přímých zahraničních investorů. Snížit náklady na dodržování daňových předpisů a vytvořit stabilní právní rámec pro zdanění podniků, který by nenarušoval hospodářskou soutěž. Odstranit neodůvodněná omezení při zřizování velkoplošných maloobchodních prostor. Poskytnout konkrétní cílené režimy pobídek, které by podpořily inovativní malé a střední podniky v nové inovační strategii.

6.

Připravit a provést celostátní strategii týkající se předčasného ukončování školní docházky, a to zajištěním přiměřeného financování. Zajistit, že provádění reformy vysokoškolského vzdělávání zlepší znevýhodněným skupinám přístup ke vzdělávání.

7.

Reformovat systém veřejné dopravy tak, aby byl hospodárnější. Zvýšit přeshraniční kapacitu elektrické sítě, zajistit nezávislost energetického regulačního orgánu a postupně zrušit regulované ceny energií.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/44

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010 až 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Irska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Irska na období 2011-2015.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020.

(5)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(6)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(8)

Dne 27. dubna 2012 předložilo Irsko svůj program stability na období 2012-2015 a svůj národní program reforem na rok 2012.

(9)

Dne 7. prosince 2010 přijala Rada prováděcí rozhodnutí 2011/77/EU (4), kterým se poskytuje finanční pomoc Irsku do konce roku 2013 v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2011 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (5). Doprovodné memorandum o porozumění podepsané dne 16. prosince 2010 a jeho následné dodatky stanoví podmínky v oblasti hospodářské politiky, na jejichž základě se tato finanční pomoc vyplácí.

(10)

Irsko celkově provedlo podmínky programu finanční pomoci s podrobnostmi uvedenými v memorandu o porozumění. Konkrétně byl dosažen cílový fiskální schodek pro rok 2011 (10,6 %) s výraznou rezervou a rozpočet na rok 2012 si klade za cíl fiskální schodek ve výši 8,6 % HDP v souladu se stropem programu finanční pomoci. Střednědobé plány fiskální konsolidace odpovídají stropům schodku programu finanční pomoci a dosažení schodku pod úrovní 3 % do roku 2015. Rekapitalizace domácích bank plánovaná v rámci obezřetnostního vyhodnocení kapitálové přiměřenosti irské centrální banky z roku 2011 byla z podstatné části dokončena a oddlužení domácích bank jako celek překročilo cíle programu finanční pomoci pro rok 2011. Výrazně pokročily strukturální reformy, které mají posílit konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst.

(11)

Hospodářství Irska se v roce 2011 vrátilo k mírnému růstu o výši 0,7 %, jak se v rámci programu finanční pomoci zhruba očekávalo. Růst byl založen na vývozu, těžil z posílení konkurenceschopnosti a solidní vnější poptávky. Čistý vývoz přispěl k růstu HDP 4,7 procentního bodu, zatímco domácí poptávka se nadále zmenšovala v důsledku fiskální konsolidace, klesající zaměstnanosti a korekce rozvahy v oblasti domácností. V roce 2012 by měl růst kvůli nepříznivému vnějšímu prostředí a pokračujícímu přizpůsobování domácí poptávky dosáhnout přibližně 0,5 %. Korekce rozvahy v oblasti domácností a podniků bude i nadále zatěžovat spotřebu a investice ve střednědobém horizontu. Očekává se, že růst založený na vývozu vzhledem k příznivému demografickému rozvoji, flexibilnímu trhu práce a značné nevyužité kapacitě hospodářství posílí a zvýší se v roce 2013 na 1,9 % a v roce 2015 na 2,8 %.

(12)

Na základě hodnocení programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Předpovědi hospodářského růstu v programu stability přibližně odpovídají prognóze útvarů Komise z jara 2012. Cílem rozpočtové strategie programu stability je snížit celkový schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP do konce roku 2015, což je v souladu s lhůtou, kterou Rada stanovila pro odstranění nadměrného schodku. Program stability v současnosti předpokládá schodek ve výši 8,3 % HDP (nižší než cílová hodnota programu ve výši 8,6 % HDP) v roce 2012, 7,5 % HDP v roce 2013, 4,8 % HDP v roce 2014 a 2,8 % HDP do konce programového období v roce 2015. Tato cesta se opírá o konsolidační opatření v rozsahu 2,7 % HDP zavedená v rozpočtu na rok 2012 a o široká konsolidační opatření v rozsahu 3,9 % HDP v období 2013-14 a o další nespecifikované konsolidační úsilí v rozsahu 1,1 % HDP v roce 2015. Program stability znovu stanoví střednědobý rozpočtový cíl pro strukturální schodek veřejných financí ve výši 0,5 % HDP, který v programovém období není dosažen. Střednědobý rozpočtový cíl přiměřeně odráží požadavek Paktu o stabilitě a růstu. Celkový veřejný dluh překračuje hodnotu 60 % HDP a má se zvýšit ze 108 % HDP v roce 2011 na 120 % v roce 2013, než začne klesat. Po dobu trvání postupu při nadměrném schodku do roku 2015 a v následujících třech letech se bude Irsko nacházet v přechodném období a rozpočtové plány by zajistily dostatečný pokrok k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu stanovené v Paktu o stabilitě a růstu.

(13)

Irsko přijalo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky souvisejí s posilováním konkurenceschopnosti, podporou zaměstnanosti, zvyšováním udržitelnosti veřejných financí a finanční stability,

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/46

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Itálie na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Itálie na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Itálie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 30. dubna 2012 předložila Itálie svůj program stability na období 2012-2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Itálie postižena makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že se Itálie potýká s nerovnováhou, i když nikoli nadměrnou. Zatímco veřejný dluh již spadá pod přísnou kontrolu Paktu o stabilitě a růstu, makroekonomický vývoj, pokud jde o výsledky vývozu, si zasluhuje obzvláště pozornost, neboť je nutné snížit riziko nepříznivých účinků na fungování hospodářství.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž je program založen, je realistický, a to za předpokladu, že se nebudou dále zhoršovat podmínky na finančních trzích. V programu stejně jako v prognóze útvarů Komise z jara 2012 se tento rok očekává prudké snížení reálného HDP a postupné oživení v roce 2013. V souladu s postupem při nadměrném schodku je cílem rozpočtové strategie stanovené v programu stability snížit do roku 2012 celkový schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, a to prostřednictvím dalšího omezování výdajů a pomocí dodatečných příjmů. Na základě opravy nadměrného schodku program stability potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálně vyrovnaného rozpočtu, který adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Jeho dosažení Itálie plánuje na rok 2013, tedy o rok dříve, než bylo cílem v předchozím programu stability, a to díky opatřením, která byla přijata již v období 2010–2011. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) se plánované průměrné roční fiskální úsilí v období 2010–2012 pohybuje vysoko nad úrovní 0,5 % HDP, kterou doporučila Rada v rámci postupu při nadměrném schodku. Předpokládané tempo korekce v roce 2013 ve strukturálním vyjádření umožňuje Itálii dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle v uvedeném roce, a plánovaná míra růstu veřejných výdajů by pak byla v souladu s výdajovým kritériem stanoveným v Paktu o stabilitě a růstu při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů.

Program stability předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhne maxima v roce 2012 a poté se začne současně s růstem primárních přebytků stále rychleji snižovat. V letech 2013 a 2014 se bude Itálie nalézat v přechodném období a její rozpočtové plány by zaručily dostatečný pokrok směrem k plnění referenční hodnoty pro snižování dluhu, jak ostatně potvrzuje prognóza útvarů Komise z jara 2012. Podle italských plánů bude referenční hodnoty pro snižování dluhu dosaženo na konci přechodného období (v roce 2015). Dosažení výše zmíněných výsledků ohledně schodku a dluhu bude vyžadovat přísné a úplné rozpočtové provádění nápravných opatření přijatých v letech 2010 a 2011.

(11)

Pokud jde o fiskální rámec, italský parlament schválil návrh ústavního zákona, kterým se do italské ústavy zavádí pravidlo vyrovnaného rozpočtu. Pro konkretizaci klíčových aspektů tohoto pravidla, tedy pro podrobná pravidla uplatňování, vhodné opravné mechanismy, únikové doložky a nutnou koordinaci mezi různými úrovněmi správy, bude zapotřebí prováděcích právních předpisů. Vláda se zavázala pokračovat v trvalém zlepšování účinnosti a kvality veřejných výdajů prostřednictvím hloubkových výdajových přezkumů na všech úrovních správy. Přezkumy by rovněž měly umožnit upřednostnit výdajové položky, jež jsou příznivé pro růst. Se stejným cílem probíhá proces přesměrování využití strukturálních fondů prostřednictvím opatření z března 2011 a akčního plánu soudržnosti z listopadu 2011, který má taktéž za cíl urychlit čerpání ze strukturálních fondů. Závažné nedostatky ve správní kapacitě, a to zejména v konvergenčních regionech, však nadále ztěžují čerpání finančních prostředků.

(12)

Struktura daňového systému či vysoká míra daňových úniků a nehlášené práce mají nepříznivý dopad na hospodářskou výkonnost Itálie. Dodržování daňových předpisů a daňová správa jsou rovněž dotčeny rozsáhlými daňovými výdaji a nadměrně zatěžujícími správními postupy. Částečný přesun daňového zatížení z výrobních faktorů na zdanění spotřeby a majetku, obsažený v již přijaté legislativní reformě, je prvním důležitým krokem k úpravě daňové struktury tak, aby byla příznivější pro růst, nicméně je opodstatněný další takový přesun při současném zohlednění distribučního efektu.

(13)

Dohoda sociálních partnerů z června 2011 ohledně reformy rámce pro mzdová vyjednávání byla formalizována v právních předpisech. Měla by umožnit rozsáhlejší využívání smluv na úrovni podniků při současném lepším zohlednění potřeb specifických výrobních činností, a toto využívání by mělo být monitorováno. Systém mzdového vyjednávání je však nutné dále reformovat, a to prostřednictvím umožnění flexibilnějších pravidel i na celostátní úrovni odvětví, aby bylo možné plně řešit otázku nominálních jednotkových nákladů práce a zaručit, že tyto náklady budou dynamičtější než u obchodní partnerů – což je jedním z faktorů ztráty konkurenceschopnosti Itálie. V dubnu 2012 vláda navrhla ambiciózní reformu trhu práce, která řeší dlouhodobé problémy na italském trhu práce, včetně jeho segmentace. Tuto reformu je nutné naléhavě přijmout a zároveň je potřeba zajistit, že její cíl i ambicióznost budou odpovídat problémům, kterým italský trh práce čelí. Rozsah a efektivita liberalizace systému služeb zaměstnanosti musí být pozorně sledovány.

(14)

Navzdory úsilí o zlepšení zaměstnatelnosti žen, hlavně prostřednictvím cílených daňových pobídek, je míra zaměstnanosti žen v Itálii výrazně nižší (46,5 % v roce 2011), než je průměr EU-27 (58,5 % v roce 2011). Je zapotřebí dalších opatření, pokud jde o zařízení pro péči o děti a seniory. Obzvláště velké výzvě čelí starší zaměstnankyně v soukromém sektoru, neboť věk odchodu do důchodu u žen se mezi léty 2012 a 2018 zvýší o pět let.

(15)

Nezaměstnanost mladých v Itálii dosáhla v roce 2011 průměrné hodnoty 29,1 % a v prvních měsících roku 2012 dále rostla. Především míra nezaměstnanosti mezi absolventy je vysoká a existuje nesoulad mezi získávanými dovednostmi a dovednostmi, které jsou relevantní pro trh práce. Podpora učňovského vzdělávání coby skutečné vstupní brány na trh práce je vítaná, ale stále vyžaduje uplatnění vhodných nástrojů, jako jsou nový systém standardů práce a odborné přípravy nebo režimy osvědčování dovedností. Komise zřídila akční skupinu s cílem přesměrovat fondy soudržnosti na opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí a rozvoje malých a středních podniků.

(16)

Míra předčasného ukončování školní docházky ve výši 18,8 % na celostátní úrovni (avšak s velkými regionálními výkyvy) má nepříznivý dopad na zaměstnanost mladých lidí. Je zapotřebí přijmout cílenější a koordinovanější opatření k řešení problému předčasného ukončování školní docházky, která by měla kombinovat prevenci, intervence a kompenzace. Je zapotřebí řešit nevýkonnost systému terciárního vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení reformy univerzit z roku 2010 a také posílením vazby mezi výsledky univerzit na jedné straně a přidělováním veřejných prostředků na straně druhé.

(17)

Itálie přijala důležitá opatření k liberalizaci služeb, zejména profesních služeb, a ke zlepšení hospodářské soutěže v síťových odvětvích. Četným výzvám ovšem čelí odvětví energetiky a dopravy, zejména pokud jde o železnice a přístavy, kde přetrvávají významné problémy v oblasti infrastruktury a trhu.

(18)

Navzdory některým přijatým opatřením, jejichž cílem bylo podpořit zjednodušení administrativy, je podnikatelské prostředí v Itálii i nadále složité. Především pak soudní systém trpí mnoha nedostatky, pokud jde o využívání zdrojů nebo postupy a institucionální organizaci, což se projevuje v nízké výkonnosti italského civilního soudnictví, zejména pokud jde o nepřiměřeně dlouhá soudní řízení a velké množství nevyřízených případů.

(19)

Přístup malých a středních podniků k financování je obtížný a intenzita rizikového kapitálu je slabá. V prosinci 2011 byla zavedena daňová sleva pro nové podíly ve společnostech, která umožňuje společnostem odečíst si předpokládanou návratnost nových vkladů soukromého kapitálu ze zdanitelného příjmu. Očekává se, že toto opatření podpoří rozvoj malých a středních podniků a investice do inovací. Ačkoli již byla přijata určitá opatření zaměřená na podporu soukromého výzkumu a vývoje, především daňový bonus pro podniky investující do výzkumu, jejich intenzita je i nadále nízká a provádění projektů inovační povahy vykazuje četné slabiny.

(20)

Itálie učinila řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zvýšením konkurenceschopnosti, posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v níže uvedených doporučeních.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Itálie. Posoudila program stability i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Itálii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 6.

(22)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(23)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 1, 4, 5 a 6,

1.

Provést plánovanou rozpočtovou strategii a zajistit, že v roce 2012 bude napraven nadměrný schodek. Zajistit plánované strukturální primární přebytky, aby se poměr dluhu k HDP začal do roku 2013 snižovat. Zajistit dostatečný pokrok směrem k střednědobému rozpočtovému cíli při současném splnění výdajového kritéria a uskutečnění dostatečného pokroku, pokud jde o splnění referenční hodnoty pro snižování dluhu.

2.

Zajistit, aby konkretizace hlavních aspektů ústavního pravidla vyrovnaného rozpočtu stanoveného v ústavě, upravená v prováděcích právních předpisech, včetně náležité koordinace napříč úrovněmi státní správy, byla v souladu s rámcem EU. Pokračovat v trvalém zlepšování účinnosti a kvality veřejných výdajů prostřednictvím hloubkových výdajových přezkumů a provádění akčního plánu soudržnosti z roku 2011, jež povede k zlepšování čerpání z fondů EU a jejich řízení, zejména na jihu Itálie.

3.

Přijmout další opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím zvyšování relevance vzdělání pro trh práce a usnadňováním přechodu do zaměstnání, a to též za pomoci pobídek pro začínající podniky a pro nabírání zaměstnanců. Prosadit celostátní uznávání dovedností a kvalifikací, jež podpoří mobilitu pracovních sil. Přijmout opatření s cílem snížit počet studentů, kteří nedokončí terciární vzdělávání, a řešit problém předčasného ukončování školní docházky.

4.

Přijmout reformu trhu práce jako prioritu pro řešení problému segmentace trhu práce a zavést integrovaný systém dávek v nezaměstnanosti. Přijmout další opatření, jež podpoří zapojení žen do pracovního procesu, zejména díky poskytování péče o děti a seniory. Sledovat a podle potřeby posilovat provádění nového rámce stanovování mezd s cílem přispět k vyrovnání růstu mezd a produktivity na úrovní odvětví i společností.

5.

Pokračovat v boji proti daňovým únikům. Potírat stínovou ekonomiku a nehlášenou práci, například zesílením kontrol. Přijmout opatření ke zmenšení rozsahu daňových výjimek, slev a snížených sazeb DPH a ke zjednodušení daňového zákona. Přijmout další opatření k přesunu daňového zatížení od kapitálu a práce na majetek, spotřebu a životního prostředí.

6.

Provést již schválenou liberalizaci a zjednodušující opatření v odvětví služeb. Přijmout další opatření ke zlepšení přístupu na trh v síťových odvětvích, jakož i kapacitu infrastruktury a propojení. Více zjednodušit regulační rámec pro podnikání a posílit správní kapacity. Zlepšit přístup k finančním nástrojům, zejména soukromému kapitálu, za účelem financování rozvíjejících se podniků a inovací. Provést plánovanou reorganizaci systému civilního soudnictví a podpořit užití mechanismů alternativního řešení sporů.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/50

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Lotyšska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Lotyšsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

V roce 2011 Lotyšsko splnilo většinu podmínek spojených s programem střednědobé finanční pomoci podle rozhodnutí 2009/290/ES (5). Komise dokončila pátý a závěrečný přezkum v rámci programu podpory platební bilance Lotyšska dne 21. prosince 2011 s celkově kladným posouzením pokroku vlády v rozpočtových, finančních a strukturálních reformách. Program střednědobé finanční pomoci skončil v lednu 2012. Po skončení uvedeného programu podléhá Lotyšsko dohledu po ukončení programu. Tento dohled tvoří nedílnou součást stávajících postupů a mechanismů dohledu a je zaměřen na důkladné sledování rizik, jež by mohla ohrozit makroekonomickou stabilitu, a tudíž ovlivnit schopnost splácení. Dohled po ukončení programu bude pokračovat až do splacení značného podílu (přibližně 70 %) úvěrů.

(7)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(8)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(9)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(10)

Dne 30. dubna 2012 předložilo Lotyšsko svůj konvergenční program na období 2012–2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je v roce 2012 s ohledem na nejnověji dostupné informace opatrný a v roce 2013 realistický. I když se makroekonomické projekce na rok 2012 ve scénáři konvergenčního programu velice blíží hodnotám v prognóze útvarů Komise z jara 2012 (růst HDP je předpovídán na 2,0 % a 2,2 %), nedávné ekonomické údaje ukazují, že výsledné číslo by mohlo být vyšší. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu je napravit nadměrný schodek do roku 2012 a přiblížit se střednědobému rozpočtovému cíli do konce období konvergenčního programu. Konvergenční program pro období 2012-2015 změnil střednědobý cíl z – 1,0 % na – 0,5 % HDP; tento nový střednědobý cíl adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Plánovaný celkový schodek v roce 2012 odpovídá lhůtě pro nápravu nadměrného schodku stanovené v doporučení Rady ze dne 7. července 2009. Na rok 2013 cílí konvergenční program na celkový schodek 1,4 % HDP, ačkoli plánované snížení výdajů doposud není plně zachyceno v odpovídajících opatřeních. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (6) se Lotyšsko do konce období konvergenčního programu v roce 2015 přiblíží svému střednědobému cíli. I když nově vypočtené informace naznačují, že pokrok směrem ke střednědobému cíli je ve strukturálním vyjádření v posledních letech konvergenčního programu nižší než 0,5 % HDP, plánované omezení výdajů by zajistilo to, aby míra růstu veřejných výdajů, zohlední-li se diskreční příjmová opatření, byla v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu.

Daňové změny od druhé poloviny roku 2012, které parlament přijal dne 24. května 2012 a jež doposud nejsou reflektovány ve scénáři konvergenčního programu, ale přislíbeny v průvodním dopise k tomuto programu, představují zároveň riziko pro dosažení cílů v roce 2013 a v pozdějších letech. Poměř veřejného dluhu k HDP je pod 60 % a měl by se ze 42,6 % HDP v roce 2011 zvýšit na 46,7 % HDP v roce 2014, neboť orgány předem akumulují finance na vysoké splátky související s mezinárodním programem finanční pomoci, jež jsou splatné v období 2014–2015, a v roce 2015 by po uhrazení těchto splátek měl klesnout na 38,9 %.

(12)

Lotyšsko by mělo pokračovat ve strategii přesunu zdanění z práce na zdanění spotřeby, majetku a využívání přírodních a jiných zdrojů, a zároveň zlepšit své strukturální saldo. Poměrně vysoké daňové zatížení příslušníků nízkopříjmových skupin a vysoká úroveň nehlášené práce naznačují, že je třeba vhodné politiky trhu práce, revize daňového systému a systému sociálních dávek a zvýšeného úsilí o potírání stínové ekonomiky. Environmentální daně zůstávají poměrně málo rozšířeny a výrazně jim dominuje zdanění pohonných hmot, zatímco zdanění jiných zdrojů energie, znečištění a využívání přírodních zdrojů jsou pod průměrem EU. Další rozšíření daňové základny o jiné typy zdanění v oblasti životního prostředí, zejména znečištění, jakož i širší zdanění zdrojů energie by napomohly dosažení environmentálních cílů, a přitom poskytly prostor pro přesun daňové zátěže z práce na jiné oblasti.

(13)

V průběhu probíhající reformy fiskálního řízení se Lotyšsko vyzývá, aby zajistilo přijetí zákona o rozpočtové kázni parlamentem a vypracovalo střednědobě koncipovaný rámcový rozpočtový zákon na podporu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Přijetí zákona o rozpočtové kázni bude v souladu se závazky, jež uzavřela vláda v rámci programu na podporu platební bilance; předloha zákona přijatá vládou také usiluje o provedení vyvíjejícího se acquis EU v oblasti fiskálního řízení do lotyšských právních předpisů. Až bude přijat a proveden, nový zákon značně utuží fiskální rámec v Lotyšsku, jež v současné době postrádá efektivní mechanismus k omezení růstu veřejných výdajů v době konjunktury.

(14)

Pokud jde o zabezpečení kontinuity důchodové reformy, mělo by Lotyšsko v roce 2013 obnovit příspěvky do povinného soukromého fondového důchodového systému ve výši 6 % hrubých mezd z nynější snížené úrovně ve výši 2 % hrubých mezd.

(15)

Lotyšsko potřebuje posílit a zreformovat systém sociální pomoci a utkat se s jednou z nejvyšších měr nezaměstnanosti v Unii. Problém nezaměstnanosti mládeže se během krize stal obzvlášť zjevným a odhalil také značný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikace. Byly koncipovány speciální aktivní strategie pro trh práce zaměřené na mladé lidi, včetně odborného profesního vzdělávání, dobrovolnické práce a mzdových podpory pro mladé lidi. Vzhledem k rozsahu daného problému mají však tyto omezené činnosti poměrně malý dopad.

(16)

V roce 2011 bylo 40 % lotyšského obyvatelstva ohroženo chudobou a sociálním vyloučením, což má dopad na zaměstnatelnost pracovní síly a vyhlídky růstu. Lotyšsko přijalo krizovou strategii pro sociální záchrannou síť. Vládní strategie na snížení chudoby se soustředí na snížení nerovnosti příjmů, snížení daňové zátěže pro výdělečně činné osoby v rodinách a zlepšení přístupu na trh práce. Lotyšsko však vynakládá poměrně málo na sociální ochranu a sociální transfery mají pouze malý dopad na snížení chudoby, neboť značný podíl sociálních transferů je přerozdělen zpět příslušníkům středněpříjmových a vysokopříjmových skupin. Výdaje na sociální dávky odvozené od majetkových poměrů jsou nízké, zatímco úlohu sociální záchranné sítě částečně plní dočasné a málo placené zaměstnání ve veřejném sektoru. Koncepce dávek sociální pomoci také obsahuje „pasti chudoby a nezaměstnanosti“ a existují případy zneužívání systému. Existuje velká nerovnost v přístupu k sociální pomoci podle místních správ a nedostatečná transparentnost komplikuje rozhodování podložené důkazy. Problémy dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže se během krize staly obzvláště zřejmými. Většina nezaměstnaných mladých lidí nemá profesní kvalifikaci. Počet mladých lidí nezapojených do zaměstnání, vzdělávání ani odborné přípravy je poměrně vysoký. Měla by být činěna opatření v souladu se zjištěními společného akčního týmu Lotyšska a Komise k tématu nezaměstnanosti mládeže.

(17)

Lotyšsko by mělo dále zlepšit energetickou účinnost a podpořit konkurenci v hlavních energetických sítích a zároveň zlepšit propojení s energetickými sítěmi EU. Daňový systém neposkytuje dostatečné pobídky pro snížení nákladů na energii a pro přesun spotřeby a investic směrem k energeticky účinným výrobkům (dopravním vozidlům, izolaci budov, systémům vytápění). Trhům s energií v Lotyšsku nadále dominují monopoly. Trhy s plynem a elektřinou jsou z historických důvodů v rozsáhlé míře odděleny od ostatních členských států.

(18)

Neefektivnost systému civilního soudnictví má negativní dopad na podnikatelské a hospodářské prostředí, neboť se tím zvyšují riziko i náklady podnikání. U prvoinstančních i druhoinstančních soudů existuje značné zpoždění v občanskoprávních a obchodněprávních případech, zejména pokud jde o otázky závazkového práva a úpadková řízení. Měla by být hodnocena profesní výkonnost soudců. Je třeba dalších zlepšení režimu úpadkového práva.

(19)

Navzdory poměrně vysoké úrovni školství nemá značný podíl pracovní síly profesní kvalifikaci a má omezený přístup k vysokoškolskému vzdělání. Univerzity dosahují v celosvětovém srovnání špatných hodnocení a vyznačují se nízkou úrovní mezinárodní konkurenceschopnosti a slabým řízením. Slabou spoluprací mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a podniky trpí výkonnost v oblasti inovací, jež je velmi nízká. Chybí systematická a efektivní strategie v oblasti výzkumu a inovací. Lotyšsko má také nejnižší podnikové výdaje na výzkum a vývoj v Unii.

(20)

Lotyšsko učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zvýšením konkurenceschopnosti, posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v níže uvedených doporučeních.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lotyšska. Posoudila konvergenční program i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Lotyšsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(22)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Zabezpečit naplánovaný pokrok směrem k včasné nápravě nadměrného schodku. Za tímto účelem plnit rozpočet na rok 2012, jak je navržen, a dosáhnout fiskálního úsilí upřesněného v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Dále pak provádět rozpočtovou strategii za podpory dostatečně specifikovaných strukturálních opatření v roce 2013 i později, dostatečně postupovat směrem ke střednědobému rozpočtovému cíli a respektovat výdajové kritérium. Využít lepší cyklické příjmy (oproti očekávání) ke snížení dluhu veřejných financí.

2.

Zavádět opatření k přesunu zdanění z práce na spotřebu, majetek a využívání přírodních i jiných zdrojů, a přitom zlepšovat strukturální saldo; zajistit přijetí zákona o rozpočtové kázni a vypracovat střednědobě koncipovaný rozpočtový rámcový zákon na podporu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí; od roku 2013 obnovit příspěvky do povinného fondového soukromého důchodového systému ve výši 6 % hrubé mzdy.

3.

Přijmout opatření ke snížení dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí bojem proti předčasnému ukončování školní docházky, podporou efektivnějšího odborného vzdělávání a přípravy a jejich učňovské složky, zlepšováním kvality, rozsahu a efektivity aktivní politiky trhu práce a jejích složek dalšího vzdělávání a efektivnějším systémem podpory mezd.

4.

Řešit vysokou míru chudoby a sociálního vyloučení reformováním systému sociální pomoci s cílem jeho zefektivnění, a přitom lépe chránit chudé lidi. Zajistit lepší zacílení a zvýšit pobídky k práci.

5.

Dále podněcovat energetickou účinnost prováděním opatření a poskytováním pobídek ke snižování nákladů na energii a k přesunu spotřeby směrem k energeticky účinným výrobkům, včetně vozidel, budov a systémů vytápění. Podporovat konkurenci v hlavních energetických sítích a zlepšit propojení s energetickými sítěmi EU.

6.

Činit opatření ke zlepšení řízení a efektivity soudnictví, zejména s cílem snížit zpoždění a délku řízení. Učinit kroky ke zlepšení úpadkového práva a rozhodčího práva.

7.

Pokračovat v reformách vysokoškolského vzdělávání, mimo jiné zaváděním nového modelu financování odměňujícího kvalitu, posilujícího vazby s potřebami trhu a s výzkumnými institucemi a varujícího se tříštění rozpočtových zdrojů. Koncipovat a provést efektivní politiku v oblasti výzkumu a inovací, jež bude podněcovat společnosti k inovacím, včetně daňových pobídek, modernizace infrastruktury a racionalizace výzkumných institucí.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/54

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Litvy na rok 2011 a vydala stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Litvy na období 2011-2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které Litva není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. Vyzvala členské státy, aby provedly doporučení Rady určená pro jednotlivé země na rok 2011 a převedly tyto priority do konkrétních opatření, která je nutno zahrnout do jejich programů stability nebo konvergenčních programů a národních programů reforem.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 27. dubna 2012 předložila Litva konvergenční program na období 2012-2015 a dne 30. dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Obecně odpovídá jarní prognóze útvarů Komise na roky 2012 a 2013. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je do roku 2012 odstranit nadměrný schodek, jak doporučila Rada, a dále usilovat o dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Konvergenční program potvrzuje předchozí střednědobý cíl, tedy strukturální přebytek veřejných financí ve výši 0,5 % HDP, který adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu, a nastiňuje konsolidaci o nejméně 1 procentní bod ročně, přičemž do roku 2015 počítá s vyrovnaným rozpočtem. I když rozpočtové plány jsou v souladu s včasnou nápravou nadměrného schodku, na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) se očekává, že průměrné roční fiskální úsilí v období 2010-2012 bude nižší než 2,25 % HDP, jak požadovala Rada ve svém doporučení ze dne 16. února 2010. Plánovaný roční pokrok v zájmu dosažení střednědobého cíle v letech následujících po odstranění nadměrného schodku je o něco vyšší než 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření, tj. kritérium uvedené v Paktu o stabilitě a růstu.

Plánovaná míra růstu veřejných výdajů se zohledněním diskrečních opatření na straně příjmů je pro roky 2013 a 2014 v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu, nikoliv však pro rok 2015. Předpokládá se, že během období konvergenčního programu veřejný dluh zůstane pod úrovní 60 % HDP, přičemž podle prognózy útvarů Komise z jara 2012 vzroste v roce 2013 na téměř 41 % HDP, zatímco konvergenční program obsahuje cíl snížit dluh do roku 2015 na zhruba 35 %. Reforma plánování a plnění rozpočtu postupuje, ale vláda musí navrhované zákony ještě schválit. Tyto zákony by zvýšily odpovědnost v rámci fiskálního rámce zřízením nezávislého orgánu a zpřísnily by pravidla pro rezervy ve státní pokladně.

(11)

Na základě komplexní strategie zaměřené na dodržování daňových předpisů byla v roce 2011 realizována opatření, která posílila dodržování daňových předpisů a přinesla dodatečné příjmy. Bude však třeba pokračovat v další realizaci, aby se výrazně pokročilo v boji proti daňovým únikům.

(12)

Demografický vývoj vzbuzuje vážné pochybnosti o udržitelnosti důchodového systému. Ačkoli Litva schválila postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu až na 65 let do roku 2026, toto opatření samo o sobě v budoucnu nezajistí udržitelný a přiměřený důchodový příjem a musí být doplněno dalšími opatřeními. Tato opatření by mohla zahrnovat navázání zákonného věku pro odchod do důchodu a budoucích dávek na demografické faktory, stanovení jasných pravidel valorizace, zavedení užší vazby mezi pojistným a dávkami a zrušení pobídek motivujících k předčasnému odchodu do důchodu. Kromě toho by Litva mohla lépe využívat doplňkové dobrovolné důchodové pojištění. Doplňkové důchodové spoření prostřednictvím individuálních předfinancovaných soukromých důchodových systémů nebo ustavení zaměstnaneckých důchodových systémů by mohlo ulehčit systému sociálního zabezpečení a zároveň zlepšit přiměřenost budoucích důchodových příjmů. Překážky, které odrazovaly od dalšího pracovního zapojení, již byly odstraněny.

(13)

Zákon o agenturách zprostředkovávajících dočasné zaměstnání, který byl navržen s cílem zjednodušit krátkodobé zaměstnávání, vstoupil v platnost dne 1. prosince 2011. Jeho dopad však nemusí být významný, protože agentury zprostředkovávající dočasné zaměstnání fungovaly v Litvě již dříve. Komplexní přezkum pracovního práva by mohl nalézt zbytečná omezení a administrativní překážky, které brání pružným smluvním dohodám, podmínkám propouštění a ujednáním o pružné pracovní době. Jsou nutná další opatření pro zlepšení zapojení do trhu práce, zejména mladých lidí, nekvalifikovaných osob a starších pracovníků, a ke zvýšení flexibility trhu práce.

(14)

Během krize se zvláště projevil problém nezaměstnanosti mladých lidí (nad 30 %) a nezaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací. Vláda provádí řadu opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jako jsou dotace na první zaměstnání a snížené pojistné na sociální zabezpečení. Nicméně míra aktivace zůstává příliš nízká a prostředky vyčleněné na aktivní politiku trhu práce by mohly být využívány účinněji tak, že veřejné práce budou cílit na nejzranitelnější skupiny. S cílem zajistit lepší přechod ze vzdělávacího procesu na trh práce by se učební obory a stáže mohly zatraktivnit a mohl by být zaveden systém odhadující poptávku po kvalifikacích. Opatření by měla být v souladu se zjištěními společného akčního týmu Litvy - Komise zabývajícího se nezaměstnaností mladých lidí.

(15)

Přibližně jedna třetina obyvatelstva Litvy je vystavena riziku chudoby a dlouhodobého vyloučení. To je čtvrtá nejvyšší hodnota v Unii. V roce 2011 Litva pozměnila zákon o peněžité sociální pomoci s cílem od ledna 2012 reformovat systém sociální podpory. Spustila pilotní model rozdělování sociální podpory, změnila způsob výpočtu výše podpory, zavedla určité pracovní pobídky a zvýšila dostupnost podpor. Reforma sociální pomoci je krokem směrem k omezení překážek, které odrazují od zapojení do práce. Je nutné zavést systém sledování k posouzení její účinnosti a dopadu na zmírnění chudoby. Reforma by také měla být spojena s aktivačními opatřeními, která zlepší zapojení do trhu práce, zejména u dlouhodobých příjemců sociálních dávek.

(16)

Od roku 2010 provádí vláda ambiciózní reformu státních podniků, jejímž cílem je restrukturalizace správy a řízení podniků, zvýšení transparentnosti a oddělení funkcí vlastnictví a řízení a zvýšení konkurence a efektivity. Reforma je smysluplná a zahrnuje jak legislativní, tak organizační změny. Velkého pokroku bylo dosaženo v oblasti transparentnosti a odpovědnosti, protože zprávy jsou nyní zveřejňovány ve čtvrtletních a ročních intervalech. Podniky mají stanoveny jasné cíle. Vláda však některé části reformy odložila, zejména oddělení obchodních a neobchodních činností státních podniků, a má v úmyslu je provést v roce 2012.

(17)

Litva dosáhla určitého pokroku ve zlepšování energetické účinnosti budov. V prosinci 2011 schválila vláda program modernizace panelových domů, který je však oslaben protichůdně působícími dotacemi, jež jsou k dispozici v jiných oblastech politik a které snižují motivaci obyvatel obytných budov zlepšit energetickou účinnost. Je třeba urychleně vynaložit další zvýšené úsilí ke zlepšení energetické účinnosti budov.

(18)

Existuje prostor pro přesun zdanění směrem k využití energií, protože výnosy z environmentálních daní jsou třetí nejnižší v Unii, přičemž daně z dopravy jsou v Unii nejnižší. Implicitní daňová sazba u spotřeby energie byla v roce 2010 sedmá nejnižší v Unii, zatímco zdanění energií vztažené k HDP je pouze mírně pod průměrem EU.

(19)

Energetická infrastruktura země postrádá konkurenci a vzájemná propojení, což brání růstu. Nedostatečná vzájemná propojení brání vzniku konkurence na trzích s energiemi. Jak na trhu s plynem, tak na trhu s elektřinou zůstává koncentrace vysoká (nad 90 %).

(20)

Litva učinila řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí se zvýšením konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky posouzení byly zohledněny v níže uvedených doporučeních.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy. Posoudila konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 6.

(22)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Zabezpečit naplánovaný pokrok směrem k včasné nápravě nadměrného schodku. Za tímto účelem plnit rozpočet na rok 2012 a dosáhnout úsilí o strukturální korekci upřesněné v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Následně stanovit opatření nezbytná k zajištění realizace rozpočtové strategie na rok 2013 a další léta tak, jak je navržena, zajistit odpovídající úsilí o strukturální korekci s cílem dosáhnout dostatečného pokroku v plnění střednědobého rozpočtového cíle, včetně splnění výdajového kritéria, a zároveň minimalizovat snížení prorůstových výdajů. V tomto směru přezkoumat a zvážit zvýšení daní, které nejméně omezují růst, např. zdanění bydlení a environmentální daně, včetně zavedení zdanění automobilů, a zároveň zlepšit dodržování daňových předpisů. Posílit fiskální rámec, zejména zavedením vymahatelných a závazných stropů na výdaje ve střednědobém rozpočtovém rámci.

2.

Přijmout právní předpisy týkající se komplexní reformy důchodového systému. Navázat zákonnou věkovou hranici pro odchod do důchodu na střední délku života, stanovit jasná pravidla pro valorizaci důchodů a zlepšit doplňkové programy spoření. Podpořit důchodovou reformu opatřeními pro aktivní stárnutí.

3.

Řešit vysokou nezaměstnanost, zejména mladých lidí, lidí s nízkou kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnaných soustředěním zdrojů na aktivní politiku trhu práce při současném zlepšení její účinnosti. Zvýšit efektivitu učňovského školství. Změnit pracovněprávní předpisy, pokud jde o pružné smluvní dohody, podmínky propouštění a ujednání o pružné pracovní době.

4.

Zvýšit motivaci pracovat a posílit vazby mezi reformou sociální pomoci a aktivačními opatřeními, zejména pro nejzranitelnější skupiny, s cílem snížit chudobu a sociální vyloučení.

5.

Realizovat všechny aspekty souboru reforem státních podniků, a zejména zajistit oddělení funkcí vlastnictví a řízení a oddělení obchodních a neobchodních činností. Zavést odpovídající kontrolní nástroje pro posuzování účinnosti reforem a zajistit, aby všechny státní podniky splnily požadavky reformy.

6.

Posílit opatření ke zlepšení energetické účinnosti budov, včetně odstranění odrazujících překážek a rychlého ustavení podílového fondu. Podporovat konkurenci v energetických sítích zlepšením vzájemného propojení s členskými státy jak u elektřiny, tak u plynu.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/58

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Lucemburska na období 2011-2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Lucembursko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním promínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby předložily své závazky včas, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 27. dubna 2012 předložilo Lucembursko program stability na období 2012-2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, je realistický. Především scénář programu stability na roky 2012 a 2013 se velmi blíží prognóze útvarů Komise z jara 2012. Střednědobé projekce schodku vychází z poněkud optimistického scénáře růstu, který se, přestože počítá se značně nižším průměrným růstem než v minulosti, pohybuje nad potenciálním růstem. Cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability je snížit prostřednictvím balíčku konsolidačních opatření v hodnotě zhruba 1,2 % HDP schodek z 1,5 % v roce 2012 na 0,9 % v roce 2014 a poskytnout větší manévrovací prostor pro případ negativních otřesů. Program stability potvrzuje dřívější střednědobý cíl v podobě strukturálního přebytku ve výši 0,5 %. Tento střednědobý rozpočtový cíl však nelze podle ustanovení Paktu o stabilitě a růstu považovat za přiměřený, neboť se na základě současných politik a projekcí zdá, že dostatečně nezohledňuje implicitní závazky související se stárnutím obyvatelstva, a to navzdory dluhu nižšímu, než je referenční hodnota stanovená Smlouvou. Navíc by se na základě prognózy útvarů Komise z jara 2012 a (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda uvedeného v programu stability Lucembursko od svého střednědobého cíle od roku 2012 značně odchýlilo. Očekává se, že tempo růstu veřejných výdajů po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů výrazně překročí výdajové kritérium podle Paktu o stabilitě a růstu. Hrubý veřejný dluh činí 20 % HDP a je tak nižší než referenční hodnota stanovená Smlouvou.

(11)

Dne 20. ledna 2012 přijala lucemburská vláda návrh zákona o reformě důchodového systému pro soukromý i veřejný sektor. Reformou by byly zavedeny některé nápravné mechanismy pro případ nepříznivého vývoje finanční situace systému a upravena velmi velkorysá metoda výpočtu důchodů. Nová metoda výpočtu bude nicméně zaváděna postupně ve velmi dlouhém časovém horizontu 40 let. Navíc zůstávají obecně nezměněny možnosti předčasného odchodu do důchodu a nebyla navržena žádná opatření, jimiž by se navázal zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu na střední délku života. Celkově činí Lucembursko kroky správným směrem, zdá se však, že navržená reforma nepředstavuje dostatečnou záruku dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

(12)

V lednu 2012 přijal parlament zákon, kterým se v zájmu vyšší konkurenceschopnosti lucemburského hospodářství omezuje použití automatické indexace mezd mezi lety 2012 a 2014. Kromě možné změny referenčního indexu však vláda neoznámila žádné další plány trvalé revize systému stanovování mezd. I když je produktivita Lucemburska v současné době velmi vysoká, zmenšuje se manévrovací prostor z hlediska zvyšování produktivity. Aby byla v dlouhodobějším horizontu zachována konkurenceschopnost lucemburského hospodářství, je po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s národními zvyklostmi nutná trvalá revize systému stanovování mezd.

(13)

Lucembursko podniklo některé významné a věrohodné kroky k řešení poměrně vysoké nezaměstnanosti mladých lidí. Aby se však usnadnil vstup mladých na trh práce, je třeba ucelená strategie, která by mimo jiné posílila spolupráci mezi obcemi a zvýšila účinnost služeb zaměstnanosti. Mladým uchazečům o zaměstnání, zvláště těm s nižším vzděláním, by také prospěly větší investice do odborné přípravy a vzdělávání.

(14)

Předpokládá se, že pro Lucembursko bude obtížné dosáhnout cíle týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. Podle nejnovějších projekcí do roku 2020 vycházejících ze stávajících opatření se očekává, že zatímco cílem je snížit emise o 20 %, Lucembursko zvýší své emise v odvětvích, jež nespadají do systému EU ETS (systém obchodování s emisemi), mezi lety 2005 a 2020 o 6 %. Nejvýznamnějším zdrojem emisí se značným potenciálem k jejich snížení je silniční doprava. Cena pohonných látek je i nadále jedna z nejnižších v EU, což podporuje rozvoj „palivové turistiky“ a vede k nepříznivým vnějším důsledkům z hlediska znečištění a zahlcení dopravy. Jsou zapotřebí další politická opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, nebo bude nutné využít nákladných pružných mechanismů.

(15)

Lucembursko přijalo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Závazky a provádění závazků předložených v roce 2011 se týkají zlepšení konkurenceschopnosti, zvýšení zaměstnanosti a posílení finanční stability. Komise posoudila provádění závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení jsou zohledněny v doporučeních.

(16)

V kontextu evropského semestru Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky Lucemburska. Posoudila program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Lucemburska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 5.

(17)

Rada na základě tohoto posouzení přezkoumala program stability Lucemburska a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Zachovat zdravou fiskální pozici nápravou jakýchkoliv odchylek od střednědobého rozpočtového cíle, který zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zejména při zohlednění implicitních závazků souvisejících se stárnutím obyvatelstva. Za tímto účelem posílit a důrazně uplatňovat rozpočtovou strategii za pomoci dostatečně konkrétních opatření na období od roku 2013, včetně dodržení výdajového kritéria.

2.

Posílit navrženou důchodovou reformu přijetím dalších opatření ke zvýšení účasti starších pracovníků, zejména opatřením s cílem zamezit předčasným odchodům do důchodu, a přijetím dalších kroků ke zvýšení skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu, mimo jiné i navázáním zákonnem stanoveného věku odchodu do důchodu na střední délku života s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému.

3.

Učinit po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními zvyklostmi další kroky k reformě systémů vyjednávání mezd a indexace mezd s cílem zachovat konkurenceschopnost lucemburského hospodářství v dlouhodobějším horizontu, přičemž prvním krokem by mělo být zachování současného jednoletého intervalu indexace po roce 2014 a snížení vlivu energetiky a jiných nestálých položek na referenční index.

4.

Pokračovat v úsilí o snížení nezaměstnanosti mladých posílením účasti zúčastněných stran a zintenzivněním opatření pro odbornou přípravu a vzdělávání, především osob s nízkým vzděláním, s cílem lépe sladit dovednosti a kvalifikace mladých lidí s požadavky trhu práce.

5.

Zajistit, aby byly zejména zvýšením zdanění energetických produktů splněny cíle pro snížení emisí skleníkových plynů z činností, jež nespadají do systému EU ETS (systém obchodování s emisemi).

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/61

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Malty na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Malty na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Malta uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním promínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 30. dubna 2012 předložila Malta svůj program stability na období 2012-2015 a dne 23. dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou rozpočtové projekce založeny, je zejména v pozdějších letech období programu optimistický ve srovnání s potenciálním růstem, jak jej odhaduje Komise. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je postupně snížit schodek na 0,3 % HDP v roce 2015, po plánované nápravě nadměrného schodku v roce 2011. Program stability potvrzuje dřívější střednědobý rozpočtový cíl vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření, kterého má být dosaženo po skončení programového období. Střednědobý rozpočtový cíl adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Existují rizika, že výsledný schodek by mohl být horší, než bylo plánováno, a to z důvodu: i) nižších příjmů daných mírně optimistickým makroekonomickým scénářem, ii) možného překročení běžných primárních výdajů a iii) probíhající restrukturalizace národního leteckého dopravce (Air Malta) a finanční situace dodavatele elektrické energie (Enemalta). Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) má meziroční pokrok směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle být podle plánů v souladu s kritériem dle Paktu o stabilitě a růstu, jež činí 0,5 % HDP.

Podle Komisí označených jednorázových opatření zahrnutých v rozpočtových cílech je průměrný pokrok při plnění střednědobého rozpočtového cíle nepatrně vyšší (0,75 % HDP), avšak jeho rozložení v čase je velmi nerovnoměrné; téměř žádný pokrok v roce 2012 a následně výrazný pokrok ve výši 1,25 % v roce 2013. Na základě informací uváděných v programu stability by míra růstu veřejných výdajů se zohledněním diskrečních příjmových opatření byla v souladu s doporučenou hodnotou pro výdaje podle Paktu o stabilitě a růstu po celou dobu programového období. Z rizik týkajících se plnění rozpočtových cílů však vyplývá, že průměrné tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého rozpočtového cíle by mohlo být nižší, než by bylo potřeba. Poté, co poměr hrubého veřejného dluhu k HDP vystoupal v roce 2011 až na hodnotu 72 %, má tento ukazatel podle plánů v rámci programu stability začít klesat a v roce 2015 dosáhnout hodnoty 65,3 % HDP (což je stále více než referenční hodnota 60 % HDP stanovená Smlouvou).

Podle plánů v rámci programu stability dosáhne Malta na konci přechodného období (2015) dostatečného pokroku směrem k dodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu podle Paktu o stabilitě a růstu, avšak tyto předpoklady mohou být ohroženy, neboť výsledná míra zadlužení může být oproti plánu vyšší vzhledem k možným vyšším schodkům a vnitřní dynamice dluhu. Střednědobý rozpočtový rámec Malty zůstává nezávazný, z čehož vyplývá poměrně krátký horizont pro fiskální plánování. Program stability uvádí, že vláda zvažuje reformy ročního rozpočtového procesu, včetně harmonogramů, a zavádí fiskální pravidlo zakotvené v ústavě, včetně mechanismů dohledu a nápravy, v souladu s posledními změnami rámce správy eurozóny.

(11)

Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, na Maltě má podle prognóz dojít k dlouhodobému nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, které značně přesahují průměr EU. Situaci zhoršuje mimo jiné velmi nízká míra aktivity u starších pracovníků, včetně starších žen, relativně nízký věk odchodu do důchodu a využívání programů předčasného odchodu do důchodu. Nezávislá pracovní skupina pro důchody předložila v prosinci 2010 návrhy další důchodové reformy, zahrnující vazbu mezi věkem pro odchod do důchodu a střední délkou života a zavedení dalších pilířů důchodového systému. Konzultace se zúčastněnými stranami na toto téma již proběhly, ale vláda se k těmto návrhům ještě nevyjádřila. Národní program reforem navíc nenavrhuje komplexní strategii aktivního stárnutí. Opatření, která Malta zavedla pro potírání nenahlášené práce, jsou uznávána, avšak existuje riziko, že náklady spojené s těmito opatřeními nepřiměřeným způsobem ohrozí udržitelnost veřejných financí.

(12)

Restrukturalizace maltského hospodářství vytvořila nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly, kterou ještě zhoršuje nízká míra dosaženého vzdělání na terciární úrovni a vysoká míra předčasného ukončování školní docházky. Pro dosažení trvalých výsledků je třeba pokračovat v úsilí o zlepšení vazeb mezi systémem vzdělávání a potřebami trhu práce. Očekává se, že Malta do konce roku 2012 představí strategii na řešení problému předčasného ukončování školní docházky. Kromě toho neexistuje žádný komplexní systém pro sběr a analýzu informací souvisejících s tímto jevem.

(13)

Malta stále vykazuje nízkou míru účasti žen a starších pracovníků na trhu práce. Malta podniká kroky pro to, aby ženy vrátila zpět mezi pracovní sílu, a uznává tak problémy starších žen. Avšak rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen jsou nepříznivé zejména pro ženy, především z důvodu nedostatečných možností finančně dostupné péče o dítě a nedostatku zařízení poskytujících péči o dítě a mimoškolních zařízení, to vše ve spojení s nízkou mírou zavádění opatření vstřícných vůči rodině, jako je flexibilní pracovní doba a práce z domova.

(14)

Malta zůstává jedním z mála členských států s obecným systémem indexace mezd. Tento mechanismus sice obsahuje prvky pro potenciální zmírnění svých dopadů, skrývá ale nebezpečí mzdových a cenových spirál, a to zejména proto, že dovozní ceny nejsou vyloučeny z indexu a mohou brzdit konkurenceschopnost, zvláště v odvětvích s vysokým podílem lidské práce. Příslušné orgány již sice provedly proces hodnocení, ale výsledky ještě nejsou k dispozici a diskuse o konkrétních návrzích reformy ještě vůbec nezačala.

(15)

Dodávky energie na Maltě zůstávají téměř zcela závislé na dovážené ropě, zatímco podíl obnovitelných zdrojů energie je i nadále jen zanedbatelný. Vysoké ceny elektřiny mohou negativně ovlivňovat konkurenceschopnost malých a středních podniků. Řešení nedostatků v oblasti energetické účinnosti by mohlo přinést dvojí prospěch v podobě zvýšení konkurenceschopnosti i dosažení cílů v oblasti energetiky a boje proti změně klimatu. V těchto oblastech byla již provedena řada iniciativ, jako například podpora výroby fotovoltaické energie a rozvoje větrných elektráren, propojení elektrických sítí se Sicílií a podpora používání automobilů s nízkou spotřebou paliva. Je však stále příliš brzy na to, aby bylo možné posoudit případný dopad těchto iniciativ, a proto je třeba jejich provádění důkladně sledovat.

(16)

Bankovní systém na Maltě je se svou celkovou hodnotou aktiv, jež činí zhruba 800 % HDP, velmi rozsáhlý v poměru k velikosti hospodářství. Samotná velikost tohoto odvětví naznačuje, že narušení finanční stability by mohlo mít nepřiměřený dopad na domácí hospodářství. Celosvětový hospodářský útlum způsobil nárůst problematických půjček, přičemž však nedošlo ke zvýšené tvorbě rezerv. Zranitelnost způsobuje zejména velká expozice vůči realitnímu trhu, kde byla více než polovina všech půjček poskytnuta domácím rezidentům, zejména když nelze vyloučit další snížení hodnoty nemovitostí, přičemž nabídka bytů a obytných domů v současné době zřejmě převyšuje poptávku.

(17)

Malta přijala v rámci Paktu euro plus řadu závazků. Závazky a provádění závazků předložených v roce 2011 se týkají zvyšování konkurenceschopnosti, podpory zaměstnanosti a posilování udržitelnosti veřejných financí. Komise posoudila provádění závazků Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení jsou zohledněny v doporučeních.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty. Posoudila program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Malty, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 6.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada maltský program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Posílit rozpočtovou strategii v roce 2012 pomocí dalších trvalých opatření, aby byl zajištěn odpovídající pokrok směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a schodek udržen na úrovni nižší než 3 % HDP bez použití jednorázových opatření. Poté ve vhodném tempu pokračovat ve fiskální konsolidaci s cílem dosáhnout dostatečného pokroku v plnění střednědobého rozpočtového cíle, včetně dodržení doporučené hodnoty pro výdaje, v naplňování doporučené hodnoty pro snižování dluhu, stanovením konkrétních opatření pro zajištění cílového schodku od roku 2013, a přitom zachovat připravenost k přijetí dalších opatření v případě odchylek. Zavést závazný víceletý fiskální rámec obsahující konkrétní pravidla nejpozději do konce roku 2012. Zlepšit daňovou morálku a bojovat proti daňovým únikům a ve zdanění právnických osob zredukovat pobídky vybízející k zadlužení.

2.

Bez dalšího prodlení přijmout opatření k zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, která budou zahrnovat zvýšení skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu realizované mimo jiné prostřednictvím významného urychlení postupného zvyšování zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu ve srovnání se současnou legislativou a prostřednictvím vytvoření jasné vazby mezi zákonem stanoveným věkem pro odchod do důchodu a střední délkou života a dále budou zahrnovat opatření na podporu soukromého důchodového spoření. Přijmout opatření ke zvýšení účasti starších pracovníků na trhu práce a k odrazení od využívání programů předčasného odchodu do důchodu.

3.

Přijmout opatření ke snížení vysoké míry předčasného ukončování školní docházky. V rámci vzdělávacího systému uplatňovat takovou politiku, která dovednosti pracovníků přizpůsobí těm, které požaduje trh práce. Zvýšit počet a cenovou dostupnost zařízení péče o dítě a mimoškolních zařízení s cílem zmenšit rozdíly mezi zaměstnaností mužů a žen.

4.

Po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s národními zvyklostmi přijmout další nezbytné kroky za účelem reformy systému vyjednávání o mzdách a indexace mezd tak, aby růst mezd lépe odrážel vývoj produktivity práce a aby byl snížen vliv dovozních cen na index.

5.

Za účelem snížení závislosti Malty na dovážené ropě zvýšit úsilí v rámci propagace energetické účinnosti a zvýšit podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, a to důkladným sledováním stávajících pobídkových mechanismů a podporou dalšího rozvoje infrastruktury včetně dokončení propojení elektrické sítě se se sítí na Sicílii.

6.

Pro posílení bankovního sektoru přijmout opatření na zmírnění potenciálních rizik, která vyplývají z velké expozice vůči realitnímu trhu. Přijmout opatření pro vytvoření větších rezerv pro případy ztrát z nesplácených půjček.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/65

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby integrované hlavní směry vzaly v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Polska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska na období 2011-2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které Polsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 25. dubna 2012 předložilo Polsko svůj konvergenční program na období 2012–2015 a dne 27. dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou v programu založeny rozpočtové projekce, je realistický a je v souladu s prognózou Komise z jara 2012. Cílem rozpočtové strategie uvedené v konvergenčním programu je napravit v roce 2012 nadměrný schodek a do roku 2015 splnit střednědobý rozpočtový cíl. Konvergenční program potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl, kterým je schodek HDP ve výši 1 %, což dostatečně splňuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Plánovaná náprava schodku je v souladu se lhůtou, kterou stanovila Rada, a plánované fiskální úsilí respektuje doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) je plánovaný roční pokrok při plnění střednědobého cíle vyšší než 0,5 % HDP (ve strukturálním vyjádření). Tempo růstu veřejných výdajů odpovídá při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů po celé programové období hodnotě stanovené v Paktu o stabilitě a růstu, avšak podle prognózy útvarů Komise z jara 2012 v roce 2013 mírně překračuje výdajové kritérium. Je možné, že bude zapotřebí dodatečného úsilí, aby se dostatečně postoupilo při plnění střednědobého cíle, neboť jeho dosažení především závisí na významných škrtech veřejných investičních výdajů a podrobná opatření v posledních letech programu k němu dostatečně nepřispívají. Předpokládá se, že veřejný dluh v Polsku během období konvergenčního programu nepřekročí 60 % HDP.Podle prognózy vnitrostátních orgánů se má postupně snížit z 56,3 % HDP v roce 2011 na 49,7 % HDP v roce 2015, zatímco Komise vzhledem k možným rizikům pro plány konsolidace očekává, že zlepšení bude pomalejší.

(11)

Vláda doposud nepřijala opatření, aby do roku 2013 zavedla trvalé pravidlo upravující výdaje. Na pravidle upravujícím výdaje se stále pracuje a dosud nebyly zveřejněny žádné podrobnosti. Nepokročilo se rovněž při úpravě klasifikace v národních účtech podle Evropského systému účtů (normy ESA95) ani při zlepšování koordinace mezi různými úrovněmi správy, pokud jde o rozpočtový proces.

(12)

Nezaměstnanost mladých lidí překračuje průměr v EU, přičemž hlavní příčinou je nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, málo učňovských míst a míst pro učení se prací. Plánují se opatření na usnadnění vstupu mladých lidí na trh práce. Zdá se, že příčinou segmentace trhu práce a chudoby pracujících, která je jednou z největších v Unii, je částečné zneužívání samostatné výdělečné činnosti a občanskoprávních smluv, na které se nevztahuje pracovní právo. Kromě toho by měl být přezkoumán rozsah podpory pro zaměstnance s nízkými platy udělované prostřednictvím dávek a její přiměřenost.

(13)

V druhé polovině roku 2011 Polsko zahájilo realizaci ambiciózní reformy vysokoškolského vzdělávání. Jejím cílem je posílit propojení mezi univerzitami a podniky a řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Díky této reformě má být studium flexibilnější a lépe reagovat na potřeby měnícího se trhu práce. Reforma také podporuje samostatně výdělečnou činnost. Přesto je stále ještě nutné zlepšit relevantnost a kvalitu vyučování, přičemž zvláštní pozornost má být věnována soukromým institucím poskytujícím terciární vzdělávání.

(14)

Zlepšením systému péče o děti je třeba zvýšit účast žen na trhu práce. Počet dětí, které v Polsku navštěvují zařízení předškolního vzdělávání, je v současnosti nejnižší v Evropě. Důvodem je nedostatek míst a kvalifikovaného personálu a nepostačující infrastruktura. Prohlášení vlády o tom, že dá k dispozici dodatečné finanční prostředky na vytvoření zařízení předškolní péče o dítě (pro děti ve věku od 3 do 5 let) není v zákoně o rozpočtu na rok 2012 zohledněno, tento zákon příspěvky na vzdělání naopak snižuje. V důsledku toho některé obce zavírají školy a mateřské školy.

(15)

Za účelem řešení problému nízké účasti starších pracovníků na trhu práce Polsko přijalo celkovou reformu důchodového systému. Zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu se bude od roku 2013 postupně zvyšovat na 67 let (v současnosti 65 let pro muže a 60 let pro ženy); této věkové hranice má být v případě mužů dosaženo v roce 2020 a v případě žen v roce 2040. Polsko dále usiluje o omezení výhodných podmínek pro důchod vztahujících se na zaměstnance uniformovaných služeb. V roce 2011 Polsko částečně změnilo fond sociálního zabezpečení zemědělců (KRUS). Tato reforma je však dočasná a z hlediska trhu práce nedostatečná. Pro horníky stále ještě platí zvláštní důchodový systém.

(16)

Cílem nedávných reforem ke zlepšení oblasti výzkumu je poskytnout institucím, které vykazují nejlepší výsledky, financování odpovídající jejich potřebám. Důležitým krokem tímto směrem je národní výzkumný program přijatý v srpnu 2011. Stále však ještě není jasné, jak budou priority uvedeného programu souviset s inovacemi a průmyslovou politikou a jak budou realizovány.

(17)

Velkou překážkou dalšího růstu, zejména v oblasti stavebnictví, dopravy a zdravotnictví, jsou stávající omezení poskytování služeb v rámci svobodných povolání. Vláda oznámila plán na snížení míry regulace u služeb poskytovaných v rámci svobodných povolání o 50 %, pokud jde o požadavky na vzdělání i vydávání licencí. I přes nedávné úsilí zůstává administrativní zátěž podnikání vysoká a veřejná správa je i nadále nedostatečně efektivní. Obavy vzbuzují zejména vysoké náklady na dodržování předpisů, složité a nestálé daňové právo, špatné vymáhání plnění smluv, zdlouhavé a ztížené postupy při udělování licencí a povolení, jakož i registrace vlastnických práv a právní předpisy upravující územní plánování. Soudní řízení a jiná právní opatření jsou zdlouhavá a počet neuzavřených případů je poměrně vysoký.

(18)

Růst a hospodářskou soutěž v energetickém odvětví brzdí liknavé provádění právních předpisů EU, zejména pokud jde o druhý a třetí energetický balíček a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (6), stejně jako neuzavřená řízení o nesplnění povinnosti. Zatímco síť dálnic a rychlostních komunikací se s podporou finančních prostředků z EU značně rozvíjí, potřeba investovat do železniční sítě je vzhledem k velmi špatnému stavu železniční infrastruktury ještě naléhavější. Prostředky dostupné na tyto účely ve Fondu soudržnosti Polsko nevyužívá v plném rozsahu. Na železničním trhu stále ještě existují překážky bránící jeho efektivnímu fungování.

(19)

V rámci Paktu euro plus Polsko učinilo řadu závazků. Tyto závazky a provádění závazků předložených v roce 2011 se týkají podpory zaměstnanosti, zlepšení onkurenceschopnosti, zvýšení udržitelnosti veřejných financí a posílení finanční stability. Komise posoudila provádění těchto závazků v rámci Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení byly zohledněny v doporučeních.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Polska. Posoudila konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí Unie tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Doporučení Komise v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 6.

(21)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Zajistit plánovaný pokrok při nápravě nadměrného schodku. Za tímto účelem plně provést rozpočet na rok 2012 a dosáhnout strukturální korekce podle doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Dále podle plánu blíže určit opatření potřebná k zajištění provedení rozpočtové strategie na rok 2013 a další roky a zároveň zajistit přiměřené úsilí o strukturální korekci, aby se dostatečně pokročilo při plnění střednědobého cíle, mimo jiné splněním výdajového kritéria. V budoucnu minimalizovat škrty výdajů podporujících růst a zlepšit dodržování daňových předpisů.

2.

Přijmout právní předpisy za účelem zavedení do roku 2013 trvalého pravidla upravujícího výdaje a urychlit tak reformu fiskálního rámce. Toto pravidlo by mělo být v souladu s Evropským systémem účtů. Ve střednědobém horizontu přijmout opatření k posílení mechanismů koordinace mezi různými úrovněmi správy a ročními rozpočtovými procesy.

3.

Snížit nezaměstnanost mladých lidí, zvýšit dostupnost učňovských míst a míst pro učení se prací, zlepšit kvalitu odborného vzdělávání a přijmout navrhovanou strategii celoživotního učení. Lépe sladit vzdělávací systém s potřebami trhu práce a zlepšit kvalitu vyučování. Bojovat proti segmentaci trhu práce a snížit chudobu pracujících, omezit nadměrné využívání občanskoprávních smluv a prodloužit zkušební dobu u smluv na dobu neurčitou.

4.

Intenzivněji usilovat o větší účast žen na trhu práce a zvýšit počet dětí navštěvujících zařízení pro nejmenší děti a děti v předškolním věku tím, že se zajistí stabilní financování a investice do veřejné infrastruktury, kvalifikovaný personál a cenová dostupnost těchto zařízení. Řešit zaběhnutou praxi předčasných odchodů do důchodu, aby se zvýšil věk odchodu z trhu práce. Postupně ukončit zvláštní důchodový systém pro horníky s cílem integrovat je do všeobecného důchodového systému. Přijímat ambicióznější a trvalejší kroky, aby se při reformě fondu sociálního zabezpečení zemědělců (KRUS) lépe zohlednily individuální příjmy.

5.

Přijmout dodatečná opatření na zajištění podnikatelského prostředí, které přeje inovacím, tím, že se více posílí propojení mezi výzkumem, inovacemi a průmyslem a stanoví se společné prioritní oblasti a nástroje podporující celý inovační cyklus; prostřednictvím záruk a překlenovacího financování zlepšit přístup výzkumných a inovačních činností k finančním prostředkům.

6.

Zvýšit úsilí o zlepšení pobídek k investování do kapacit na výrobu energie a do energetické účinnosti v celém energetickém řetězci, urychlit vývoj elektrické rozvodné sítě včetně přeshraničních propojení, odstranit překážky v přeshraniční výměně elektřiny a postupným zrušením regulovaných cen a vytvořením platformy pro obchodování s plynem posílit hospodářskou soutěž v odvětví zemního plynu. Posílit úlohu regulačního orgánu železničního trhu a poskytnout mu více finančních prostředků a zajistit účinnou a rychlou realizaci investičních projektů v oblasti železniční dopravy. Redukovat omezení služeb poskytovaných v rámci svobodných povolání, zjednodušit vymáhání plnění ze smluv a požadavky na získání stavebního povolení.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/69

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci své vnitrostátní hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Portugalska na rok 2011.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020.

(5)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(6)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(8)

Dne 2. května 2012 předložilo Portugalsko svůj program stability na období 2012-2016 a dne 7. května 2012 národní program reforem na rok 2012.

(9)

Rada dne 17. května 2011 přijala prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU (4) o poskytnutí střednědobé finanční pomoci Portugalsku za období tří let 2011-2014 v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (5). Doprovodné memorandum o porozumění, které bylo podepsáno rovněž 17. května 2011, a jeho následné dodatky stanoví podmínky hospodářské politiky, na jejichž základě je finanční pomoc uvolňována.

(10)

Portugalsko dosáhlo v řadě oblastí výrazného pokroku, nadále však přetrvávají významné výzvy. Dosahování fiskálních cílů zůstává podstatným úkolem, pokud má vláda v rámci trvání ekonomického ozdravného programu opětovně získat úplný přístup na trh. V zájmu minimalizace ohrožení fiskálních cílů na rok 2012 má prvořadý význam rychlé a rozhodné provedení strukturálně-fiskálních opatření ekonomického ozdravného programu. Zároveň je třeba, aby vláda pokračovala v reformách, jež se věnují problémům v oblasti konkurenceschopnosti Portugalska. Dřívější plány „fiskálního znehodnocení“ nebyly do rozpočtu na rok 2012 převzaty. O to naléhavější je potřeba urychleně přijmout další strukturální reformy trhu práce a trhu se zbožím s cílem snížit jednotkové náklady práce, zvýšit pružnost a zmírnit překážky pro vstup na trh. Pro překonání silných partikulárních zájmů, které stojí v cestě reformám, bude ze strany vlády třeba vytrvalosti a rozhodnosti.

(11)

Celkově platí, že třetí hodnocení ekonomického ozdravného programu dospělo k závěru, že Portugalsko pokračuje v provádění podmínek stanovených v memorandu o porozumění ze dne 17. května 2011. Zejména cíl pro rozpočtový schodek na rok 2011 (5,9 % HDP) byl nejenom splněn, ale dokonce překonán převedením bankovních penzijních fondů do státního systému v rozsahu 3,5 % HDP. Přes tuto jednorázovou transakci byla strukturální konsolidace v roce 2011 rozsáhlá a činila 3,5 % HDP. Banky zřejmě splní kapitálové požadavky podle ekonomického ozdravného programu do konce roku, ale kapitálové pozice se musí v roce 2012 dále zlepšovat v souladu s požadavky uvedeného programu, jakož i v důsledku požadavku Evropského orgánu pro bankovnictví na zajištění expozic vůči státním dluhopisům, zvláštního programu kontrol na místě a plánovaného převodu soukromých penzijních systémů bank. Počátkem června 2012 vláda oznámila, že poskytne veřejné prostředky třem největším bankám, což umožní splnit kapitálové požadavky podle ekonomického ozdravného programu. Čtvrté přezkum ekonomického ozdravného programu na úrovni pracovních útvarů, jež byl dokončen počátkem června 2012, potvrdil výsledky třetího přezkumu, podle nichž realizace programu nadále probíhá v souladu s plánem.

(12)

Pokles HDP v roce 2011 byl méně výrazný, než se předpovídalo, neboť vývoz a spotřeba byly oproti prognózám vyšší. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 a na začátku roku 2012 však byly zaznamenány slabá domácí poptávka, strmý nárůst nezaměstnanosti a nízká důvěra podnikatelů. Podle prognózy útvarů Komise z jara se výhled na rok 2012 zhoršil a nyní se očekává pokles HDP o 3,3 %. Hospodářský růst bude v roce 2013 omezenější, než se původně očekávalo. Ačkoli korekce platební bilance byla zatím pozoruhodně rychlá a portugalský vývoz zvýšil svůj tržní podíl mimo Unii a dovoz značně poklesl, její přetrvání je nadále nejisté. Vzhledem ke značnému zahraničnímu dluhu, který Portugalsko naakumulovalo, je třeba další velmi podstatné korekce strukturálního charakteru.

(13)

Rozpočet na rok 2012 je zacílen na schodek veřejných financí ve výši 4,5 % HDP, což je v souladu s požadavky ekonomického ozdravného programu a s doporučeními, jež dala Portugalsku Rada v rámci postupu při nadměrném schodku. Střednědobé plány fiskální konsolidace předložené v programu stability jsou také konzistentní s celkovými cíli pro schodek a poměr schodku k HDP ve výši 3 % se očekává do roku 2013. Rozpočet na rok 2012 zahrnuje konsolidační opatření v hodnotě více než 5 % HDP, jež sestávají ze stálých strukturálních opatření. Dvě třetiny opatření jsou na straně výdajů a zahrnují významné snížení mezd a důchodů ve veřejném sektoru, snížení počtu zaměstnanců veřejné správy o 2 % (vyjádřeno v ekvivalentu plného pracovního úvazku) a racionalizaci státem vlastněných podniků. Na straně příjmů stanoví rozpočet redukci daňových osvobození, zvýšení počtu výrobků a služeb zdaněných standardní sazbou DPH, vyšší daně z příjmů fyzických a právnických osob, zvýšení spotřebních daní a zvýšené úsilí o potírání daňových úniků a daňových podvodů. Očekává se, že schodek bude dále klesat na 1,8 % HDP v roce 2014 a na 1 % HDP v roce 2015. Hlavní rizika pro rozpočtové cíle souvisejí hlavně s podniky ve vlastnictví státu a s místní a regionální samosprávou. Pokud jde o strukturální rozpočtové saldo, očekává se, že fiskální strukturální korekce bude v období 2011-2012 představovat více než 7 procentních bodů HDP. Střednědobý rozpočtový cíl v podobě -0,5 % HDP přiměřeně odpovídá požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Pokud jde o veřejný dluh, očekává se, že v roce 2013 dosáhne vrcholu v podobě 115,7 % HDP, načež bude postupně klesat. Čtvrtý přezkum ekonomického ozdravného programu na úrovni pracovních útvarů potvrdil, že cílová hodnota fiskálního schodku pro rok 2012 je i nadále dosažitelná, jelikož plnění rozpočtu během prvních čtyř měsíců roku 2012 odpovídalo očekávání a rizika nepříznivého vývoje vyplývající ze skutečnosti, že ve srovnání s rozpočtovými projekcemi došlo k prudšímu nárůstu nezaměstnanosti a struktura růstu má za následkek nižší daňové výnosy, jsou řešena prostřednictvím úspor v jiných částech rozpočtu.

(14)

Doposud bylo dosaženo zřetelného pokroku a úplný úspěch ekonomického ozdravného programu rozhodující měrou závisí na provedení široké škály strukturálních reforem, jež odstraní nepružnosti a překážky způsobující desetiletí trvající stagnaci ekonomiky. Zavádí se dalekosáhlá a ambiciózní reforma v oblasti trhu práce, zdravotní péče, bydlení, soudnictví a insolvenčního a regulačního rámce včetně hospodářské soutěže. Rovněž privatizace byly zatím vysoce úspěšné. V síťových odvětvích byl pokrok spornější. Zejména v odvětví energetiky byla předložena rozsáhlá strategie na odstranění narůstajícího dluhu odvětví vyřešením otázky nadměrných rent a tuto strategii bude nutno v nadcházejících měsících realizovat.

(15)

V současnosti probíhá strategické přeprogramování strukturálních fondů se zaměřením na podporu zaměstnanosti mladých lidí a konkurenceschopnosti (zejména malých a středních podniků). Nová opatření posilují činnosti v oblasti pasu pro zaměstnanost, odborné přípravy a profesní kvalifikace a přístupu malých a středních podniků k financování.

(16)

Portugalsko učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí se zlepšováním konkurenceschopnosti, mírou zaměstnanosti a udržitelnosti veřejných financí a zároveň posilují finanční udržitelnost,

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/72

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Rumunska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex-ante vycházející ze strategie Evropa 2020.

(5)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(6)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(8)

Dne 23. dubna 2012 předložilo Rumunsko svůj národní program reforem na rok 2012 a dne 11. května 2012 svůj konvergenční program na období 2012–2015.

(9)

Dne 6. května 2009 Rada přijala rozhodnutí 2009/459/ES (4), kterým se Rumunsku poskytuje střednědobá finanční pomoc na období tří let podle článku 143 Smlouvy. Průvodní memorandum o porozumění podepsané dne 23. června 2009 a jeho následné dodatky stanoví podmínky hospodářské politiky, na jejichž základě byla finanční pomoc uvolněna. Rozhodnutí 2009/459/ES bylo dne 16. března 2010 pozměněno rozhodnutím 2010/183/EU (5). S ohledem na úspěšné provádění programu střednědobé finanční pomoci Rumunskem a na významnou, ale jen částečnou korekci běžného účtu z důvodu přetrvávajících strukturálních nedostatků na rumunském trhu s výrobky a trhu práce, které jsou příčinou citlivosti země na mezinárodní cenové šoky, přijala Rada dne 12. května 2011 rozhodnutí 2011/288/EU (6), aby se Rumunsku poskytla preventivní střednědobá finanční pomoc na období tří let podle článku 143 Smlouvy. Průvodní memorandum o porozumění bylo podepsáno dne 29. června 2011 a jeho první dodatek dne 27. prosince 2011.

(10)

Druhý formální přezkum programu střednědobé finanční pomoci, který proběhl v období od konce dubna do začátku května 2012, prokázal, že Rumunsko nadále pokračuje v provádění programu. Byl splněn cílový rozpočtový schodek na hotovostní bázi pro rok 2011 a cíl podle metodiky Evropského systému účtů (ESA) by býval byl splněn také, nebýt jednorázového opatření svázaného se soudními rozhodnutími, která vládu povinovala zaplatit náhradu některým kategoriím zaměstnanců. Pokračuje se v plnění rozpočtu na rok 2012 s cílem dosáhnout snížení schodku veřejných financí pod 3 % HDP podle metodiky ESA. Rumunský bankovní sektor zůstal odolný navzdory pokračujícímu zhoršování kvality aktiv, které snižovalo jeho ziskovost. Podmínky programu střednědobé finanční pomoci ve finančním sektoru byly splněny, ačkoli v některých případech došlo ke zpožděním. Vývoj v klíčových oblastech strukturálních reforem, jako je energetika a doprava a zlepšení čerpání finančních prostředků z EU, je nevyrovnaný.

(11)

Po dvou letech poklesu vzrostl reálný HDP Rumunska v roce 2011 o 2,5 %. Očekává se, že se v roce 2012 růst zpomalí na 1,4 %. Podle předpovědí bude hlavním motorem růstu domácí poptávka a dle očekávání zde sehrají v roce 2012 klíčovou roli investice podporované zlepšením čerpání finančních prostředků z EU.

(12)

Na základě hodnocení konvergenčního programu na rok 2012 podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Cílem v konvergenčním programu vymezené rozpočtové strategie je dosáhnout v roce 2012 snížení rozpočtového schodku pod hodnotu 3 % HDP, a to v souladu s doporučeními Rady poskytnutými Rumunsku v rámci postupu při nadměrném schodku. Následně si ukládá střednědobý rozpočtový cíl stanovený jako schodek ve výši 0,7 % HDP ve strukturálním vyjádření. Střednědobý rozpočtový cíl adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Po plánované nápravě nadměrného schodku v roce 2012 se očekává další snížení schodku na 2,2 % HDP v roce 2013, 1,2 % HDP v roce 2014 a 0,9 % HDP v roce 2015. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (7) to znamená zlepšení schodku o 1,5 % v roce 2012, 0,5 % v roce 2013 a 0,7 % v roce 2014, v souladu s referenční hodnotou 0,5 % HDP stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu. Tempo růstu veřejných výdajů je v souladu s výdajovým kritériem Paktu o stabilitě a růstu pro období 2012-2015. Konvergenční program předpokládá dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2014. Hlavní rizika ohrožující rozpočtové cíle představují nedoplatky podniků vlastněných státem, jakož i možné opětovné nahromadění nedoplatků na úrovni místní správy a v sektoru zdravotnictví, třebaže byla ve zdravotnictví přijata některá opatření. Veřejný dluh byl na konci roku 2011 pod hodnotou 34 % HDP a zůstává tudíž výrazně pod hranicí 60 % HDP.

(13)

Rumunsko učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Tyto závazky a provádění závazků představených v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zvýšením konkurenceschopnosti, posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability,

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/74

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Slovenska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Slovensko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 30. dubna 2012 předložilo Slovensko svůj program stability na období 2012–2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí, je realistický. Je víceméně v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2012, přestože v uvedené prognóze se hovoří o trochu vyšším růstu reálného HDP v roce 2012. Záměrem rozpočtové strategie uvedené v programu stability je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Mezi kroky vedoucí k jejímu dosažení patří důsledné provádění rozpočtu na rok 2012 a snížení souhrnného schodku v roce 2013 pod 3 % HDP, což je lhůta pro nápravu nadměrného schodku, již stanovila Rada. V roce 2013 se však dosažení cíle ohledně souhrnného schodku nemusí zdařit. V programu stability se změnil střednědobý rozpočtový cíl z téměř vyrovnaného rozpočtu na strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP a nepředpokládá se, že by se tohoto cíle v programovém období dosáhlo. Nový střednědobý rozpočtový cíl adekvátně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) se na období 2010–2013 plánuje průměrné roční fiskální úsilí ve výši 1,3 % HDP, což je dostatečně nad požadovanou hodnotou, již doporučuje Rada, podle níž se zbývající fiskální úsilí do roku 2013 mírně sníží. Cíl pro rok 2013 je ohrožen, protože navrhovaná opatření v oblasti příjmů se nemusí zdařit; souběžné provádění všech drobných opatření může být obtížné i vzhledem k revizi cílových schodků směrem nahoru, k níž opakovaně došlo v minulosti.

Kromě toho se ve střednědobém horizontu může ukázat, že plošné škrty výdajů nejsou udržitelné. V letech 2014 a 2015 má být průměrné fiskální úsilí ve výši 0,3 % HDP každý rok, což je pod požadovanou úrovní korekce ve výši 0,5 % HDP u zemí, které dosud nedosáhly střednědobého rozpočtového cíle. Podle programu stability je však míra růstu veřejných výdajů, s přihlédnutím k diskrečním opatřením na straně příjmů, v souladu s referenční úrovní pro výdaje uvedenou v Paktu o stabilitě a růstu pro pozdější léta období programu stability. Schodek veřejných financí by zůstal pod 60 % HDP. Přestože Slovensko schválilo právní předpisy zřizující radu pro fiskální záležitosti, tato rada dosud nebyla zřízena a dosud nebyly přijaty právní předpisy o výdajových stropech.

(11)

Vzhledem ke zmenšujícím se možnostem další konsolidace založené na výdajích a k potřebě podpořit probíhající konvergenci prostřednictvím výdajů v klíčových oblastech, jimiž jsou vzdělávání, inovace a dopravní infrastruktura, je třeba využít opatření zaměřená na rozšíření daňové základny, omezení daňových úniků a lepší dodržování daňových předpisů, aniž by se poškodily krátkodobé vyhlídky růstu. Další podstatný příjem by mohlo přinést řešení největších rozdílů v DPH v EU. Lze rovněž zvýšit příjmy z daní, které mají nejmenší negativní dopad na růst, včetně daní z nemovitostí, a z ekologických daní. Faktické zdanění příjmů z pracovní činnosti se liší v závislosti na druhu zaměstnání. To podporuje přechod k flexibilnějším pracovním vztahům s negativními krátkodobými a dlouhodobými dopady na veřejné účty.

(12)

Slovensko vyřešilo jen částečně problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, protože neprovedlo plánované změny pilíře průběžného financování důchodového systému. Byla přijata opatření k posílení životaschopnosti plně kapitalizovaného důchodového pilíře. Nestabilní právní prostředí s častými podstatnými změnami v minulosti však vedlo k nezanedbatelným nákladům na přizpůsobení a vytvořilo nejistotu v souvislosti s plně kapitalizovaným důchodovým pilířem.

(13)

K řešení problému nezaměstnanosti nepřijalo Slovensko žádná podstatná opatření. Stále je zapotřebí zlepšit efektivitu aktivních politik zaměstnanosti a kapacity veřejných služeb zaměstnanosti. Je rovněž zapotřebí přijmout opatření ke zvýšení účasti na trhu práce starších pracovníků a žen, zejména prostřednictvím poskytování služeb péče o dítě. Daňové zatížení, včetně všech povinných plateb, je pro pracovníky s nízkými příjmy stále poměrně vysoké a část lidí, kteří hledají zaměstnání, nejsou motivováni k tomu, aby vyměnili sociální podporu za málo placenou práci.

(14)

Byla přijata pouze nedostačující opatření ke zvýšení nízké kvality systému vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu boje proti nezaměstnanosti mladých lidí na Slovensku by měl být bezodkladně přijat a proveden akční plán zaměřený na mládež, a to v souladu s výsledky společné akční skupiny Slovenska a Komise zabývající se problémem nezaměstnanosti mladých lidí, včetně reformy odborné přípravy a vzdělávání a terciárního vzdělávání. Byla přijata aktualizovaná strategie celoživotního učení. Nebyly však zavedeny žádné zvláštní pobídky k zajištění vyšší míry účasti.

(15)

Marginalizovaná společenství, včetně Romů, jsou ve velké míře vyloučena z trhu práce a hlavního proudu vzdělávání, což pro slovenské hospodářství představuje značný nevyužitý potenciál pracovní síly. V zájmu řešení tohoto problému by mělo Slovensko zvýšit úsilí o zlepšení výsledků vzdělávání marginalizovaných skupin a posílit politiky opětovné integrace dospělých.

(16)

Slovensko podstatně zvýšilo transparentnost pravidel pro zadávání veřejných zakázek a soudnictví, avšak soudní řízení jsou stále ještě zdlouhavá a nákladná. Celková kvalita a kapacita veřejných institucí je i nadále nízká. Veřejné správě chybí strategický přístup, trpí vysokou fluktuací personálu a nevytváří dostatečné kapacity, což brání rozvoji politik a poskytování veřejné služby.

(17)

V rámci Paktu euro plus přijalo Slovensko řadu závazků. Tyto závazky a provádění závazků předložených v roce 2011 se týkají posílení zaměstnanosti, zvýšení konkurenceschopnosti, posílení udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provedení závazků Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení jsou zohledněny v doporučeních.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovenska. Posoudila program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Slovenska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1,

1.

Přijmout v roce 2012 další opatření a upřesnit nezbytná opatření pro rok 2013, opravit nadměrný schodek udržitelným způsobem a zajistit úsilí o strukturální korekci uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Provést cílené škrty ve výdajích a současně zachovat výdaje stimulující růst a zvýšit úsilí o lepší efektivitu veřejných výdajů. Dále zajistit vhodné úsilí o strukturální korekci v zájmu dostatečného pokroku ke splnění střednědobého cíle, včetně dosažení referenční hodnoty pro výdaje. Urychlit založení rady pro fiskální záležitosti a přijmout pravidla pro výdajové stropy.

2.

Zlepšit dodržování daňových předpisů, zejména účinnějším výběrem DPH; odstranit nerovné zdanění práce v různých typech zaměstnání, a to rovněž omezením daňových odpočtů; uvést daň z nemovitosti do souladu s tržní hodnotou nemovitosti; více využívat ekologických daní.

3.

Dále upravit pilíř průběžného financování důchodového systému, a to především změnou indexačního mechanismu a zavedením přímé vazby mezi zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu a střední délkou života, a zavést do vzorce pro výpočet penze faktor udržitelnosti, který bude odrážet demografickou změnu. Zajistit rovněž stabilitu a životaschopnost plně kapitalizovaného důchodového pilíře.

4.

Zlepšit správní kapacitu veřejných služeb zaměstnanosti s cílem zlepšit zaměření, navrhování a hodnocení aktivní politiky trhu práce v zájmu zajištění více indvividualizovaných služeb zaměstnanosti pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané, starší pracovníky a ženy. Zajistit dostatek zařízení péče o děti. Snížit daňové zatížení pracovníků s nízkými příjmy a přizpůsobit systém dávek.

5.

Přijmout a provádět akční plán zaměřený na mládež, zejména pokud jde o kvalitu vzdělávání a odborné přípravy a jejich význam pro trh práce, a to rovněž zavedením systému učňovského školství. Zvýšit kvalitu terciárního vzdělávání větším zajištěním kvality a orientací na výsledky.

6.

Přijmout aktivní opatření zlepšující přístup ke kvalitnímu (též předškolnímu) vzdělávání zranitelných skupin, včetně Romů. Zajistit opětovnou integraci dospělých na trh práce prostřednictvím aktivačních opatření a cílených služeb zaměstnanosti, vzdělávání „druhé šance“ a krátkodobých programů odborné přípravy.

7.

Zvýšit kvalitu veřejných služeb, včetně lepšího řízení lidských zdrojů a posílení analytických kapacit. Ještě více zkrátit délku soudního řízení a posílit roli Úřadu pro zadávání veřejných zakázek jakožto nezávislého subjektu.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/77

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Slovinska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(9)

Dne 26. dubna 2012 předložilo Slovinsko svůj program stability na období 2012–2015 a dne 13. dubna 2012 národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Slovinsko postiženo makroekonomickou nerovnováhou. Komise dospěla v hloubkovém přezkumu k závěru, že se Slovinsko potýká s vnitřní nerovnováhou, jež má dopad zejména na rozvahy podnikatelského sektoru a bankovní stabilitu. Tato vnitřní nerovnováha a jakákoli potenciální vnější nerovnováha by měla být pečlivě sledována a měla by se objevit mezi hledisky hospodářské politiky, aby se snížilo riziko nepříznivých účinků na fungování hospodářství. Dvěma významnými prvky aktuálně zvažované reakce jsou rekapitalizace a prodej největší banky a pevný závazek napravit do lhůty v roce 2013 nadměrný schodek. Riziko nadměrné nerovnováhy lze minimalizovat rychlými a pečlivými kroky v uvedených oblastech.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce v programu, je ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2012 optimistický. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je snížit schodek veřejných financí pod 3 % HDP v roce 2013, což je lhůta, již stanovila Rada, a dále schodek snižovat tak, aby Slovinsko do roku 2015 zhruba dosáhlo střednědobého rozpočtového cíle. Střednědobý rozpočtový cíl je definován jako vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření, oproti předchozímu programu stability nezměněný, ale není vhodný s ohledem na ustanovení Paktu o stabilitě a růstu, protože s ohledem na stávající politiky a projekce nezajišťuje dostatečně rychlý pokrok k dlouhodobé udržitelnosti.

Hrozí, že by výsledné hodnoty schodku mohly být horší, než jak byly vytyčeny v cíli, a to v důsledku: i) nedostatečně přesných plánovaných opatření, a to zejména na období 2014–2015, ii) výsledků překračování primárních běžných výdajů, iii) nižších příjmů v důsledku poměrně optimistického makroekonomického scénáře a nejistoty ohledně dopadu daňových opatření, jež byla schválena nedávno, a iv) případných dodatečných operací kapitálové podpory a čerpání záruk. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) se na období 2010–2013 plánuje průměrné roční fiskální úsilí ve výši téměř 1 % HDP, což je mírně nad hodnotou, již doporučuje Rada. Prognóza útvarů Komise z jara 2012 však uvádí, že v roce 2013 bude třeba úsilí zvýšit, aby se doporučení mohlo dodržet během celého období nápravy. Po plánované nápravě nadměrného schodku odpovídá pro rok 2015 roční tempo růstu k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v souladu s programem stability referenční hodnotě 0,5 %, jež je stanovena v Paktu o stabilitě a růstu, avšak pro rok 2014 je mírně pod touto hodnotou. Míra růstu veřejných výdajů s přihlédnutím k diskrečním opatřením na straně příjmů je v souladu s referenční hodnotou pro výdaje stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu pro oba roky, takže celkově lze říci, že program stability zhruba předpokládá vhodný postup korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. S přihlédnutím k výše zmíněným rizikům by pokrok k dosažení střednědobého rozpočtového cíle mohl být v obou letech pomalejší, než je žádoucí.

V programu stability se předpokládá, že celkový hrubý veřejný dluh, který činil v roce 2011 přibližně 48 % HDP, dosáhne v roce 2013 vrcholu ve výši 53 % (a udrží se tak pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou), a poté na konci období programu stability mírně klesne. Projekce dluhu čím dál více narušuje riziko vyšších schodků uvedených výše a větší vnitřní dynamika dluhu. Střednědobý rozpočtový rámec Slovinska a jeho výdajová pravidla jsou i nadále nedostatečně závazná a nedostatečně se zaměřují na dosažení střednědobého rozpočtového cíle a zajištění dlouhodobé udržitelnosti.

(11)

Vláda dosud nemohla provádět žádné systémové změny penzijního systému vzhledem k dvanáctiměsíčnímu moratoriu na právní předpisy, které bylo uvaleno po záporném výsledku referenda k předchozí penzijní reformě v červnu 2011. Avšak krátkodobá opatření k udržení nákladů byla v prosinci 2011 a květnu 2012 prodloužena a posílena. Přestože jsou tato dočasná nouzová opatření v krátkodobém hledisku důležitá a prospěšná, k dlouhodobému řešení problémů zcela jasně nedostačují. Vláda plánuje, že by nová penzijní reforma měla být provedena na konci roku 2013, zakládala by se na vícepilířovém systému a zvýšila by věk skutečného odchodu do důchodu. Přestože nejsou k dispozici podrobnosti těchto plánů, zdají se být dosti skromné. Vzhledem k rozsahu problému je zapotřebí přistoupit ke komplexní reformě řešící tyto otázky: nízký zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu, rozdílný zákonem stanovený věk pro odchodu do důchodu u mužů a žen, rozsáhlé možnosti předčasného odchodu do důchodu a štědrá indexace penzí. Dosud nebyla přijata žádná specifická opatření ke zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků, přestože se pokyny k provádění aktivních opatření politiky trhu práce na období 2012–2015 a plán z roku 2012 na provádění aktivních opatření politiky zaměstnanosti zaměřují na starší nezaměstnané osoby jakožto specifickou cílovou skupinu.

(12)

V současné době se zdá, že situace slovinského bankovního sektoru bude ještě složitější, než tomu bylo v době hodnocení v roce 2011. V roce 2011 byly celoroční ztráty tohoto odvětví podstatné a podíváme-li se na budoucí vývoj, zpomalující se ekonomika přinese další ztráty z úvěrů, protože čím dál více společností se potýká s dluhovou službou. Opatření, která byla dosud provedena či oznámena, nejsou vzhledem k rozsahu problému dostatečná. Otázka neodkladné druhé rekapitalizace největší banky (NLB) je dosud předmětem jednání se soukromými a mezinárodními investory. Nová vláda oznámila, že hodlá omezit své podíly v hlavních bankách na blokační menšinu. Je třeba jasně vyjádřit vztah mezi touto dlouhodobou aspirací a okamžitou urgentní potřebou nového kapitálu, přičemž stát jakožto většinový vlastník jednoznačně nese odpovědnost za konečnou analýzu. Tuto politiku a případný prodej těchto bank by zvěrohodnila jasná privatizační strategie a včasné kapitálové injekce pokrývající ztráty, záruka dobrého řízení a profesionální apolitický management.

(13)

V minulém roce nebyly předloženy žádné konkrétní návrhy na snížení nerovnosti mezi ochranou, jaké se dostává pracovníkům se smlouvou na dobu neurčitou, a ochranou pracovníků se smlouvou na dobu určitou. V roce 2011 byla zahájena vyjednávání se sociálními partnery ohledně zákona o pracovních vztazích, avšak nebyla uzavřena žádná dohoda, ani přijaty žádné změny. Národní program reforem uvádí některá opatření, jež mají zvýšit flexikuritu a zaměřit se na segmentaci, avšak neuvádí žádnou lhůtu pro jejich přijetí. Nedávno přijatý zákon o vyrovnaných veřejných financích zavádí výrazně vyšší (koncesní) poplatky za „studentskou práci“, čímž se snižuje přitažlivost tohoto statusu na trhu práce, avšak v současné době se neuvažuje o dalších opatřeních.

(14)

Systém vzdělávání a odborné přípravy stále nedostatečně odpovídá potřebám trhu práce, přestože se nyní zavádějí služby profesního poradenství v celém cyklu vzdělávání a lze získat informace o budoucích profesích. Nebyly přijaty žádné kroky k zavedení systému prognóz poptávky na trhu práce. Byly zahájeny některé projekty spolufinancované z Evropského sociálního fondu, jež mají podporovat vysoce žádaná povolání na trhu práce. Tato opatření jsou důležitá, avšak nejsou adekvátní reakcí na problémy. Externí odborné hodnocení celkové efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti ve Slovinsku není k dispozici, a nelze ji proto posoudit.

(15)

Navzdory legislativním změnám z dubna 2011, jež vedly od 1. ledna 2012 k transformaci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na nezávislou agenturu, není Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dosud nezávislý, protože nejprve je třeba splnit množství procesních podmínek. Kromě toho byly v roce 2011 sníženy prostředky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tato situace má vliv na schopnost úřadu více uplatňovat donucovací opatření a dodat institucionální váhu úsilí o reformu podporující hospodářskou soutěž. Byla dokončena studie o deregulaci povolání, avšak konkrétní politické kroky v této oblasti jsou i nadále velmi vágní. Obecně lze říci, že některé aspekty legislativního rámce pro usazování poskytovatelů služeb mohou vzbudit pochybnosti o souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (6). Celkové podnikatelské prostředí charakterizují nedostatky, které odrazují domácí i zahraniční investory a brání rychlému odstranění znehodnocených aktiv z rozvah. Jedná se například o přímé či nepřímé vměšování státu do ekonomiky a úpadkové řízení, jež je příznivé dlužníkům a často je problematické. V neposlední řadě je slabým článkem Slovinska přenosová síť elektrické energie, vzhledem k jeho významu jakožto tranzitního státu pro tok elektřiny.

(16)

Poté, co byla v březnu 2010 výrazně zvýšena minimální mzda, byl její procentuální podíl na průměrné mzdě v roce 2011 nejvyšší v EU, a to přestože je minimální mzda těsně pod prahem chudoby. V dalších dvou letech vedla indexace k dalšímu nominálnímu zvýšení o 4 %. Tento vývoj omezuje konkurenceschopnost průmyslu s velkými nároky na pracovní sílu a zhoršuje strukturální nezaměstnanost.

(17)

V rámci Paktu euro plus přijalo Slovinsko řadu závazků. Tyto závazky a provádění závazků předložených v roce 2011 se týkají posílení zaměstnanosti, zvýšení konkurenceschopnosti, posílení udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Komise posoudila provádění závazků plynoucích z Paktu euro plus. Výsledky tohoto posouzení jsou zohledněny v doporučeních.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska. Posoudila program stability i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovinsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala program stability a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu a posouzení Komise přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 3, 6 a 7,

1.

Provést rozpočet na rok 2012 a posílit rozpočtovou strategii na rok 2013 dostatečně přesnými strukturálními opatřeními, připravit se k přijetí dalších kroků tak, aby se do roku 2013 zajistila oprava nadměrného schodku udržitelným způsobem a provedení strukturální korekce upřesněné v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Dále zajistit, aby se vyvinulo přiměřené úsilí o strukturální korekci v zájmu dostatečného pokroku ke splnění příslušného střednědobého cíle stavu rozpočtu, včetně dosažení referenční hodnoty pro výdaje. Posílení střednědobého rozpočtového rámce, včetně výdajových pravidel, prostřednictvím větší závaznosti a transparentnosti.

2.

Podniknout nezbytné kroky k zajištění dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému a zároveň zachovat přiměřenost důchodů, a to prostřednictvím: i) sjednocení zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu u žen a mužů, ii) zajištění zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu, mimo jiné i provázáním zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu se střední délkou života, iii) omezení možností předčasného odchodu do důchodu a iv) revize systému indexace penzí. Zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků rovněž dalším rozvojem aktivních politik trhu práce a opatření k celoživotnímu vzdělávání.

3.

Podniknout požadované kroky k vytvoření dostatečných kapitálových polštářů v bankovním sektoru a silně podporovat odstranění znehodnocených aktiv z rozvah, aby se opět začaly řádně poskytovat úvěry na produktivní činnosti. Získat plnohodnotné ověření třetí strany odhadů tlaku ztrát z úvěrů systémově významných bank.

4.

Upravit právní předpisy na ochranu zaměstnanosti, pokud jde o smlouvy na dobu neurčitou, aby se snížila segmentace trhu práce, po konzultacích se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí. Dále se zabývat paralelním trhem práce, který vytváří studentské brigády.

5.

Zlepšit soulad nabízených dovedností a kvalifikací s potřebami trhu práce, zejména pokud jde o pracovníky s nízkou kvalifikací a osoby s terciárním vzděláním, a pokračovat v reformách odborné přípravy a vzdělávání.

6.

Přijmout další opatření posilující otevřenost trhu a zrychlit reorganizaci odborných služeb. Zlepšit podnikatelské prostředí: i) provedením reformy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, ii) zřízením rámce pro státní podniky zaručujícího nezávislé řízení a vysoký standard řízení podniků a iii) optimalizací úpadkového řízení, zejména pokud jde o včasnost a efektivnost.

7.

Po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí zajistit, aby růst mezd, včetně přizpůsobení minimální mzdy, podporoval konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst.

24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/81

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Španělska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Španělska na období 2011–2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politik ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby zahrnuly další závazky zaměřené na několik zásadních, včasných a měřitelných reforem pro dosažení cílů paktu.

(9)

Dne 30. dubna 2012 předložilo Španělsko program stability na období 2012–2015 a národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise rovněž v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 posoudila, zda je Španělsko postiženo makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že Španělsko se potýká s nerovnováhou, která není nadměrná, ale musí se naléhavě řešit.

(10)

Na základě hodnocení programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž je program stability založen, je v podstatě realistický, pokud jde o rok 2012, a optimistický s ohledem na pozdější období. Prognóza útvarů Komise z jara 2012 předpokládala, že růst HDP dosáhne – 1,8 % v roce 2012 a – 0,3 % v roce 2013, zatímco program stability uvádí – 1,7 % a 0,2 %. V souladu s postupem při nadměrném schodku je cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability snížit do roku 2013 schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP, a to hlavně omezením výdajů, ale také díky některým opatřením ke zvýšení příjmů. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) činí podle programu stability v letech 2011–2013 průměrné roční zlepšení strukturálního salda 2,6 % HDP, čímž je překročeno fiskální úsilí v průměrné výši více než 1,5 % HDP doporučované na období 2010–2013 v rámci postupu při nadměrném schodku. V návaznosti na nápravu nadměrného schodku program stability potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu, kterého by se mělo téměř dosáhnout do roku 2015 při strukturálním schodku rozpočtu ve výši 0,2 % HDP. Střednědobý cíl přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Předpokládané tempo strukturální korekce v letech 2012–2013 je dostatečné k plnění střednědobého cíle a tempo růstu veřejných výdajů je při zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů v souladu s výdajovým kritériem uvedeným v Paktu o stabilitě a růstu.

V programu stability se předpokládá, že míra veřejného zadlužení bude nejvyšší v roce 2013 a poté začne klesat. V letech 2014 a 2015 bude Španělsko procházet přechodným obdobím a plány představené v programu stability by zajistily dostatečný pokrok směrem k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu stanovené v Paktu o stabilitě a růstu. Postup nápravy schodku a snížení zadlužení je ohrožen riziky nepříznivého vývoje.

Makroekonomický vývoj může být méně příznivý, než se očekává. Navíc nejsou dostatečně upřesněna opatření po roce 2013. Riziko pro rozpočtovou strategii představuje rovněž plnění rozpočtu ze strany regionální správy (vzhledem ke špatným výsledkům v této oblasti v nedávné době), větší citlivost příjmů na uskutečňovanou strukturální korekci, nejistý dopad fiskální amnestie na příjmy a potenciální další záchranné finanční operace. Jakýkoli dopad těchto záchranných finančních operací na schodek bude jednorázový. Ke zmírnění rizika nedostatků na regionální úrovni je třeba přísně prosazovat zákon o rozpočtové stabilitě a přijmout důrazná fiskální opatření na regionální úrovni. Vzhledem k decentralizované povaze španělských veřejných financí je nezbytný pevný fiskální a institucionální rámec. Rada vítá záměr Komise předložit v nejbližších týdnech podrobné posouzení realizace doporučení Rady k nápravě nadměrného schodku, přičemž přihlédnuto bude i k víceletému rozpočtovému plánu na období 2013–2014.

(11)

V roce 2011 Španělsko přijalo důchodovou reformu, která je významným krokem ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Zhoršující se hospodářské vyhlídky Španělska však snižují dopad této reformy na předpokládané veřejné výdaje související se stárnutím obyvatelstva. Kromě toho je tuto reformu stále třeba doplnit o konkrétní opatření na podporu obecné strategie zaměstnanosti pro starší pracovníky na období 2012–2014.

(12)

Poměr daní k HDP je ve Španělsku jeden z nejnižších v EU a účinnost daňového systému lze zlepšit zvýšením podílu nepřímých daní více podporujících růst. Existuje zejména prostor pro rozšíření daňového základu DPH přezkoumáním širokého uplatňování výjimek a snížených sazeb. Španělský daňový systém kvůli možnosti odpočtu úroků z hypotéky rovněž zvýhodňuje zadlužení a nákup bydlení na úkor pronájmů.

(13)

Španělsko učinilo značný pokrok z hlediska restrukturalizace svého finančního sektoru. Restrukturalizace, jejímž účelem je zajistit, aby všechny neživotaschopné banky zanikly a životaschopné banky mohly plnit svou úlohu coby poskytovatelé úvěrů reálné ekonomice, musí pokračovat udržitelným způsobem tak, aby nebyla příliš narušena hospodářská soutěž. Vzhledem ke zhoršujícím se makroekonomickým vyhlídkám může být nutné dále posílit vlastní kapitál bank.