15.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 169/1

Závěry Rady ze dne 11. května 2012 o podpoře tvůrčího a inovativního potenciálu mladých lidí

2012/C 169/01

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ:

S OHLEDEM NA:

—

usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), jenž vyzývá k podpoře zaměřené na zajištění účasti mladých lidí na zastupitelské demokracii a občanské společnosti na všech úrovních a na životě společnosti obecně a dále k podpoře rozvoje talentu a podnikavosti mladých lidí s cílem zlepšit jejich zaměstnatelnost a budoucí pracovní příležitosti a přispět k osobnímu rozvoji, větším studijním schopnostem, mezikulturním dovednostem, porozumění a uznání kulturní rozmanitosti, jakož i osvojení nových a flexibilních kompetencí a dovedností pro budoucí pracovní příležitosti;

—

strategii Evropa 2020 a její stěžejní iniciativy „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Mládež v pohybu“, a zejména hlavní cíl v oblasti zaměstnanosti (úsilí o zvýšení zaměstnanosti žen a mužů ve věku 20–64 let na 75 %, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a lepší integrace legálních migrantů) a hlavní cíl v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (zlepšení úrovně vzdělání, zejména prostřednictvím úsilí o snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 % a zvýšení podílu osob ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 %);

—	závěry Rady ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy;

—

závěry Rady ze dne 27. listopadu 2009 o podpoře tvůrčí generace a rozvoji tvořivosti a inovativních schopností mladých lidí prostřednictvím kulturních projevů a prosazováním širšího přístupu ke kultuře a kulturním projevům v rámci formálního vzdělávání i neformálního učení, zejména prostřednictvím strukturovaných a strategických partnerství na institucionální a politické úrovni;

—

usnesení Rady ze dne 19. listopadu 2010 o práci s mládeží, jež zdůrazňuje význam potřeby „zajistit, aby práce s mládeží byla plně začleněna do iniciativy „Mládež v pohybu“. Mladým lidem, zvláště těm s omezenými příležitostmi, musí práce s mládeží umožnit získat příslušné dovednosti a klíčové kompetence, jež bude společnost a ekonomika potřebovat v roce 2020.“

—	usnesení Rady ze dne 19. května 2011 o podpoře nových a účinných forem účasti všech mladých lidí na demokratickém životě Evropy, jež konstatuje, že mladí lidé mohou cenným způsobem přispět k rozvoji společnosti;

—	závěry Rady ze dne 29. listopadu 2011 o kulturních a tvůrčích schopnostech a jejich úloze při vytváření intelektuálního kapitálu Evropy;

—	prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012, v němž se vyzývá k úsilí o stimulaci zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, mimo jiné jejich podporou při získávání prvních pracovních zkušeností a podporou jejich účasti na trhu práce.

UZNÁVAJÍ, ŽE:

—	Evropská unie čelí celé řadě výzev, včetně ekonomických a sociálních dopadů celosvětové hospodářské a finanční krize vedoucí k nedostatečnému růstu a pokroku, vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a jejich omezeným příležitostem, jakož i k nedostatečnému sociálnímu začleňování a soudržnosti;

—

současná více než 20 % míra nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě je dvakrát vyšší než míra nezaměstnanosti veškeré pracující populace a lze očekávat, že bude mít na nezaměstnané mladé lidi, včetně mladých lidí majících další nebo specifické potřeby či méně příležitostí a případně i omezenou kvalifikaci, závažný krátkodobý i dlouhodobý dopad;

—	na trhu práce i v životě společnosti roste poptávka po tvořivosti, inovativních přístupech, přizpůsobivosti a pokročilých komunikačních schopnostech, jakož i potřeba rozvíjet podnikavost;

—	účast mladých lidí na formálních demokratických procesech, jako jsou volby, bývá často nižší než účast celé populace.

MAJÍ ZA TO, ŽE:

—	tvůrčí a inovativní potenciál mladých lidí uplatněný prostřednictvím podnikavosti je jedním z klíčových předpokladů dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

—	vzdělávání v oblasti podnikání může vést mladé lidí k pozitivnějšímu přístupu ke vzdělávání, k vyšším ambicím v souvislosti s jejich budoucím vzděláváním a kariérou, k získání pocitu, že mohou přispět ke společnosti, a k optimističtějšímu pohledu na budoucnost;

—

tvořivost a inovativní schopnosti mladých lidí se mohou uplatnit při jejich aktivním zapojení do společnosti, například prostřednictvím práce s mládeží, dobrovolných činností a občanských organizací, které může přispět k jejich aktivnímu občanství a zlepšit jejich vyhlídky, pokud jde o trh práce a vytváření příležitostí pro samostatnou výdělečnou činnost;

—	k získání kompetencí a dovedností potřebných z hlediska zaměstnatelnosti a k dosažení lepšího začlenění mladých lidí na trhu práce a zapojení do společnosti obecně jsou nezbytným předpokladem neformální a informální učení, jakož i formální vzdělávání a odborná příprava;

—	práce s mládeží a organizace mládeže představují prostředky, jimiž si mladí lidé, zejména mladí lidé s omezenými příležitostmi, mohou osvojovat dovednosti a kompetence;

—	pro rozvoj intelektuálního kapitálu mladých lidí má zásadní význam nabývání kulturních kompetencí, jež přispívá ke vzniku jejich tvořivosti a inovačních schopností;

—

tvůrčí využívání sociálních médií mladými lidmi je třeba dále povzbuzovat současně s úsilím o posílení jejich schopnosti přístupu k médiím a schopnosti porozumět, kriticky hodnotit, vytvářet a komunikovat obsah médií, a to s cílem zvýšit jejich zapojení do společnosti jako takové, včetně vytváření sociálního kapitálu prostřednictvím propojení komunit a jednotlivců online, a současně zajistit, aby jejich kompetence a dovednosti byly pro společnost přínosem.

SOUHLASÍ, ŽE:

—	mladí lidé musí být zapojeni na trhu práce, aby bylo možné využít jejich tvůrčího a inovativního potenciálu a aby bylo zajištěno jejich aktivní občanství a sociální začlenění;

—	prostřednictvím odpovídajícího financování a vytváření partnerství mezi příslušnými odvětvími jako pobídky pro inovace je třeba podporovat tvořivost, inovativní schopnosti a podnikatelské dovednosti mladých lidí jako nástroje aktivního zapojení do společnosti, jakož i větší zaměstnatelnost;

—	je třeba více propagovat a v rámci možností uznávat kompetence a dovednosti získané prostřednictvÍm neformálního a informálního učení s cílem posílit schopnosti mladých lidí a jejich budoucí úlohu na trhu práce, například jako zaměstnanců nebo podnikatelů;

—	jedním z důležitých nástrojů, jež mohou mladé lidi inspirovat k tvůrčímu podnikání nebo toto podnikání podporovat, jsou různé iniciativy mládeže, v současné době podporované v rámci programu „Mládež v akci“.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

podporovaly tvořivost, inovativní schopnosti a talent mladých lidí, s cílem zajistit dostatek příležitostí k osobnímu a sociálnímu rozvoji prostřednictvím neformálního a informálního učení, dobrovolné činnosti, aktivního občanství, mezikulturní spolupráce a práce s mládeží, například tím, že v rámci možností zajistí náležité a udržitelné financování;

2)	stimulovaly strategická partnerství mezi organizacemi mládeže a orgány na místní, regionální i celostátní úrovni, jakož i partnerství se soukromým sektorem, a to za účelem realizace projektů a akcí, jejichž vedením by byli pověřeni mladí lidé;

3)	usnadnily a zlepšily uznávání a ověřování neformálního a informálního učení;

4)	podporovaly iniciativy zaměřené na prosazování spoluodpovědnosti mladých lidí, pokud jde o otázky související s mládeží, a to prostřednictvím dialogu umožňujícího všem aktérům vyjádřit své názory, a tedy na zapojení mladých lidí do demokratických rozhodovacích procesů na všech úrovních;

5)	podporovaly a šířily informace o tvořivosti, inovativních schopnostech a talentu mladých lidí prostřednictvím výměny osvědčených postupů.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY:

vytvořily tematickou odbornou skupinu za účasti národních odborníků jmenovaných členskými státy v souladu se zásadou otevřené metody koordinace a se zásadami stanovenými v příloze, a to s cílem:

—	sdílet osvědčené postupy, pokud jde o způsob, jak tvořivost a inovativní schopnosti mladých lidí podporovat určením kompetencí a dovedností získávaných prostřednictvím neformálního a informálního učení a důležitých z hlediska zaměstnatelnosti;

2)	zohledňovaly tvořivost a inovativní schopnosti mladých lidí, jakož i jejich aktivní občanství a sociální začlenění v rámci priorit programu Mládež v akci a, aniž by byla dotčena probíhající jednání, případně i dalších existujících i budoucích programů a fondů EU, včetně Evropského sociálního fondu;

3)	na podporu zvýšení demokratické účasti prostřednictvím cílené a transparentní komunikace odpovídající potřebám mládeže zvážily provedení průzkumu o využívání médií v souvislosti s demokratickou účastí na úrovní členských států i na úrovni Evropské unie;

4)	optimálním způsobem využily roku 2013 jakožto Evropského roku občanů (1) k tomu, aby se zaměřily na volnou mobilitu a plné zapojení mladých lidí do evropské společnosti a posílily informovanost o jejich právech a povinnostech jakožto občanů EU, jejich soudržnost a vzájemné porozumění.

VYZÝVAJÍ KOMISI, ABY:

1)	nejpozději do konce roku 2013 předložila Pracovní skupině pro mládež zprávu o výsledcích činnosti této tematické odborné skupiny;

2)	zajistila šíření výsledků připravované studie s názvem „Účast mládeže na demokratickém životě v Evropě“ se zvláštním zaměřením na její možné dopady na zaměstnatelnost mladých lidí;

3)	předložila návrh doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení, jak bylo uvedeno ve stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020 „Mládež v pohybu“ a „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“.

(1) Pod podmínkou formálního přijetí návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku občanů (2013), dokument 13478/11.

PŘÍLOHA

Zásady týkající se členství v tematické odborné skupině zřízené členskými státy a Komisí a fungování této skupiny

Členství

—	Účast členských států na práci skupiny je dobrovolná a členské státy se k ní mohou kdykoli připojit.

—	Členské státy mající zájem o účast na práci tematické odborné skupiny zajistí, aby jmenovaní odborníci měli na vnitrostátní úrovni odpovídající praxi a aby komunikace s příslušnými vnitrostátními orgány byla efektivní. Komise bude proces jmenování odborníků koordinovat.

—	Tematická odborná skupina může rozhodnout o přizvání dalších účastníků: nezávislých odborníků, zainteresovaných stran a zástupců evropských třetích zemí.

Pracovní postupy

—	Úkolem tematické odborné skupiny bude jmenovat na prvním zasedání svého předsedu nebo spolupředsedy. Skupina rovněž připraví pracovní plán s cílem dosáhnout v požadované oblasti konkrétních a použitelných výsledků.

—	Komise poskytne tematické odborné skupině při její činnosti odbornou, logistickou a administrativní podporu. V rámci možností bude skupinu podporovat i jinými vhodnými způsoby.

—	Tematická odborná skupina bude zasedat zpravidla v Bruselu, avšak zasedání může na pozvání některého členského státu pořádat i mimo Brusel.

15.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 169/5

Závěry Rady ze dne 10. května 2012 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a o uchovávání digitálních záznamů

2012/C 169/02

RADA EVROPSKÉ UNIE,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE:

—	k zajištění všeobecné dostupnosti kultury a poznatků v digitálním věku a k podpoře bohatství a rozmanitosti evropského kulturního dědictví je nezbytně nutná digitalizace kulturního materiálu členských států a jeho dostupnost online, jakož i jeho dlouhodobé uchovávání ve formě digitálních záznamů,

—

digitalizovaný kulturní materiál je důležitým zdrojem pro evropská kulturní a tvůrčí odvětví (1). Digitalizace kulturního dědictví členských států a jeho dostupnost online, ve vnitrostátním i přeshraničním kontextu, přispívají k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst a k dosažení jednotného digitálního trhu zvyšováním nabídky nových a inovativních online produktů a služeb,

—	pro dosažení součinnosti mezi úsilím vynakládaným jednotlivými členskými státy a pro zajištění toho, aby evropské kulturní dědictví bylo v dostatečné míře dostupné online, jsou zcela nezbytná opatření koordinovaná na úrovni Unie,

—

od roku 2006, kdy Rada přijala závěry o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2), se kontext úsilí o digitalizaci i kontext spolupráce na evropské úrovni změnil; v roce 2008 byla zprovozněna Europeana jako společný mnohojazyčný přístupový bod k digitálnímu evropskému kulturnímu dědictví a program jejího dalšího rozvoje byl stanoven v závěrech Rady z roku 2010 o Europeaně: další kroky (3);

1. VÍTÁ

—	doporučení Komise ze dne 27. října 2011 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a o uchovávání digitálních záznamů (4) (2011/711/EU) v rámci Digitální agendy pro Evropu (5);

2. UZNÁVÁ

—	pokračující úsilí vynakládané v členských státech na digitalizaci a online zpřístupnění materiálu kulturních institucí, jakož i úsilí o zajištění finančních prostředků na digitalizaci v době hospodářské krize,

—	cennou práci, kterou v oblasti obsahu a koordinace vykonaly Europeana, instituce členských států a shromaždiště na vnitrostátní úrovni, jež do Europeany přispívají,

—	že, ačkoliv bylo v digitalizaci evropského kulturního dědictví dosaženo pokroku, jsou zapotřebí další kroky, aby se tak toto dědictví stalo v digitálním věku trvalým přínosem pro evropské občany i pro ekonomiku;

3. ZDŮRAZŇUJE, ŽE

—	je třeba zviditelnit bohatství evropského kulturního dědictví v online prostředí a podporovat vytváření obsahu a nových online služeb jako součásti informační společnosti a znalostní ekonomiky,

—

je nezbytně nutné zajistit dlouhodobou životaschopnost Europeany, a to i z hlediska správy a financování, a je třeba ji dále rozvíjet jako společný mnohojazyčný přístupový bod k digitálnímu evropskému kulturnímu dědictví a cenný zdroj pro tvůrčí odvětví, zejména zlepšením kvality a rozmanitosti digitalizovaného kulturního materiálu všech kategorií (texty, audiovizuální materiály, muzejní předměty, archivní záznamy apod.),

—	je třeba, aby členské státy a Komise společně vynaložily úsilí na podporu kvalitativních a technických standardů pro obsah vkládaný do Europeany,

—	k zajištění dostupnosti a dlouhodobého uchování digitálního materiálu je třeba pokračovat v práci na technických standardech pro digitalizaci a metadata, mimo jiné i prostřednictvím rámce Europeany,

—	existuje základní vize práce se všemi příslušnými partnery, aby v materiálu dostupném prostřednictvím Europeany nevznikla „černá díra 20. století“, a je potřeba zpřístupnit prostřednictvím této platformy více materiálu chráněného autorským právem,

—	je třeba aktivně podporovat dobrovolné dohody (6) o digitalizaci komerčně nedostupných děl prováděné ve velkém měřítku a o dostupnosti těchto děl online a přijmout opatření potřebná k zajištění nezbytné právní jistoty v rámci jednotlivých zemí i v přeshraničním kontextu,

—	při digitalizaci evropského kulturního dědictví a zajišťování jeho dostupnosti online by měla být plně dodržována práva duševního vlastnictví;

4. BERE NA VĚDOMÍ

—

zprávu nazvanou „Nová renesance“ (7), kterou vypracovala reflexní skupina pro zpřístupnění evropského kulturního dědictví prostřednictvím internetu („Comité des Sages“), a nedávný legislativní návrh Komise týkající se infrastruktur digitálních služeb, včetně financování Europeany, jakožto součásti nástroje pro propojení Evropy (8), a návrhy týkající se osiřelých děl (9) a opakovaného používání informací veřejného sektoru (10);

5. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY

—

v souladu s prioritami uvedenými v příloze učinily nezbytné kroky s cílem:

—	sjednotit své strategie a cíle v oblasti digitalizace kulturního materiálu,

—	sjednotit organizaci digitalizace a zajišťování jejího financování, mimo jiné i podporou využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru,

—	zlepšit rámcové podmínky pro přístupnost online a využívání kulturního materiálu,

—	přispět k dalšímu rozvoji Europeany, mimo jiné i tím, že budou vybízet kulturní instituce, aby do platformy vkládaly veškerý relevantní digitalizovaný kulturní materiál,

—	zajistit dlouhodobé uchování digitálních záznamů,

přičemž současně bere v úvahu odlišnou míru pokroku v oblasti digitalizace a odlišné přístupy k této oblasti, jakož i úsilí členských států o celkovou rozpočtovou konsolidaci;

6. VYZÝVÁ KOMISI, ABY

—	nadále podporovala Europeanu jako společný mnohojazyčný přístupový bod k digitálnímu evropskému kulturnímu dědictví v souladu se závěry Rady o Europeaně z roku 2010,

—	shromažďovala, analyzovala a šířila výsledky a zkušenosti získané na úrovni jednotlivých členských států a na úrovni Unie; na základě těchto výsledků a zkušeností předkládala každé dva roky zprávu o pokroku dosaženém v oblasti digitalizace, dostupnosti online a uchovávání digitálních záznamů,

—	podpořila výměnu informací a osvědčených postupů, týkajících se mimo jiné partnerství veřejného a soukromého sektoru a standardů pro digitalizaci;

7. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, KOMISI A EUROPEANU, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ

—	a v souladu se závěry Rady o Europeaně z roku 2010 pokračovaly v práci na obsahovém plánu pro Europeanu, včetně mistrovských děl evropského kulturního dědictví vybraných v jednotlivých členských státech,

—	zvyšovaly povědomí o Europeaně mezi širokou veřejností,

—	podporovaly využívání materiálu přístupného prostřednictvím Europeany a souvisejících metadat pro inovativní účely při plném dodržování práv duševního vlastnictví,

—	dále rozvíjely Europeanu jako uživatelsky vstřícný přístupový bod,

—	dosáhly konkrétního pokroku v jednáních o správní struktuře Europeany.

(1) Podle zprávy o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2010 činí podíl tvůrčích odvětví na HDP Evropské unie 3,3 % a na zaměstnanosti v EU 3 %.

(2) Úř. věst. C 297, 7.12.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. C 137, 27.5.2010, s. 19.

(4) Úř. věst. L 283, 29.10.2011, s. 39.

(5) KOM(2010) 245 v konečném znění (2. verze).

(6) V návaznosti na dialog konaný pod záštitou Komise podepsali zástupci zúčastněných stran v Bruselu dne 20. září 2011 memorandum o porozumění týkající se klíčových zásad digitalizace komerčně nedostupných děl a jejich zpřístupnění.

(7) http://ec.europa.eu/information_society/activities/digital_libraries/comite_des_sages/index_en.htm

(8) KOM(2011) 665 v konečném znění (3. verze).

(9) KOM(2011) 289 v konečném znění.

(10) KOM(2011) 877 v konečném znění.

PŘÍLOHA

Prioritní činnosti a orientační harmonogram

Navržený přehled činností a cílů představuje orientační plán pro práci členských států v období let 2012-2015.

1.	Sjednocení svých strategií a cílů v oblasti digitalizace kulturního materiálu:

2.	Sjednocení organizace digitalizace a zajišťování jejího financování, mimo jiné i podporou využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru: (1) případně využívat strukturální fondy EU

3.	Zlepšení rámcových podmínek pro přístupnost on-line a využívání kulturního materiálu

4.	Přispívání k dalšímu rozvoji Europeany prostřednictvím těchto činností:

5.	Zajištění dlouhodobého uchování digitálních záznamů prostřednictvím těchto činností:

(1) Těmito závěry nejsou dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci.

15.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 169/9

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 10. května 2012 o boji proti dopingu v rekreačním sportu

2012/C 169/03

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ,

1. PŘIPOMÍNAJÍCE:

1.	pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014 (1) přijatý dne 20. května 2011, v němž byl boj proti dopingu vyzdvižen jako prioritní téma a jímž byla zřízena Odborná skupina pro boj proti dopingu,

bílou knihu o sportu předloženou Komisí dne 11. července 2007 (2), v níž byli všichni činitelé zodpovědní za veřejné zdraví vyzváni, aby zohlednili škodlivé aspekty dopingu pro zdraví, a sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 o rozvoji evropského rozměru v oblasti sportu (3), v němž se uvádí, že doping zůstává pro sport závažnou hrozbou a že užívání dopingových látek v případě neprofesionálních sportovců představuje závažné ohrožení veřejného zdraví a vyžaduje preventivní opatření, a to i ve fitcentrech,

3.	skutečnost, že opatření Evropské unie v oblasti sportu mají být mimo jiné zaměřena na ochranu fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých sportovců,

2. BEROUCE V ÚVAHU, ŽE:

doping v oblasti rekreačního sportu a v prostředích rekreačního sportu, jakými jsou například fitcentra, představuje závažný problém ve všech členských státech EU, jenž:

—	ohrožuje zdraví jednotlivců užívajících dopingové látky,

—	ohrožuje osoby v bezprostředním okolí osob užívajících dopingové látky,

—	narušuje integritu rekreačních sportů,

—	je spojen s negativními společenskými jevy, včetně trestné činnosti, jakou je například nedovolené obchodování s dopingovými látkami,

—	ovlivňuje především mládež,

2.	znalosti o dopingu v oblasti rekreačního sportu, včetně rozsahu a závažnosti tohoto problému a účinných opatření zaměřených na prevenci, vzdělávání, kontroly, postihování a zotavování se z užívání dopingových látek, jsou na úrovni EU i na mezinárodní úrovni omezené, (4)

3.	zatímco mezinárodní spolupráce týkající se boje proti dopingu ve vrcholových sportech je velmi rozvinutá, spolupráce týkající se boje proti dopingu v rekreačním sportu je zatím omezená, a to jak mezi členskými státy EU, tak i v mezinárodním měřítku,

4.	boj proti dopingu v rekreačním sportu by neměl odvádět pozornost od boje proti dopingu ve vrcholových sportech, měl by spíše doplňovat úsilí o zajištění bezpečného sportovního prostředí bez dopingu na všech úrovních,

zatímco hlavním motivem užívání dopingových látek ve vrcholovém sportu je zvýšení výkonnosti, ze studií vyplývá, že osoby užívající dopingové látky v rekreačních sportech mají též řadu jiných motivů zahrnujících estetické důvody, zvyšování sebevědomí a prožívání euforie vyvolané užitím dopingových látek, a tomu by mělo odpovídat chápání a řešení problému dopingu v rekreačním sportu,

Světový antidopingový kodex je zaměřen na boj proti dopingu ve vrcholovém sportu na mezinárodní a národní úrovni, uvádí se v něm ale také, že některé národní antidopingové organizace se mohou rozhodnout, že budou testovat rekreační sportovce účastnící se soutěží nebo závodníky kategorie „masters“ a uplatňovat na ně antidopingová pravidla, avšak nejsou povinny na tyto osoby uplatňovat všechny aspekty kodexu a namísto toho mohou zavést zvláštní národní pravidla pro dopingové kontroly u sportovců, kteří nezávodí na mezinárodní či národní úrovni, aniž by tato pravidla byla v rozporu s kodexem (5),

3. VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY EU, ABY:

1.	motivovaly a přispívaly k rozvoji vzdělávacích programů, informačních kampaní či jiných preventivních opatření týkajících se dopingu v rekreačním sportu a souvisejících otázek, jež by mohly být uplatňovány sportovním hnutím, odvětvím „fitness“, vzdělávacím systémem a odvětvím zdravotnictví,

2.	podporovaly úzkou spolupráci mezi veřejnými orgány, sportovním hnutím a odvětvím „fitness“, například sdílením informací o prevalenci a prevenci a vypracováním společných projektů, pokynů a předpisů v oblasti boje proti dopingu v rekreačním sportu,

podporovaly přiměřené a účinné sdílení informací a spolupráci mezi vnitrostátními a mezinárodními orgány zabývajícími se jednotlivými aspekty problému dopingu v rekreačním sportu, vyšetřováním, postihováním nedovoleného prodeje dopingových látek a nedovoleného obchodování s těmito látkami, včetně orgánů odpovědných za sport, boj proti dopingu, zdraví, vzdělávání a policejních a celních orgánů,

podporovaly rámec pro účinná a odpovídající vnitrostátní opatření pro vyšetřování a postihování výroby, šíření a držení dopingových látek v rekreačním sportu a obchodování s nimi za účelem omezení dostupnosti a užívání těchto látek, například prostřednictvím kontroly a souvisejících opatření ve vhodných prostředích provozování rekreačních sportů, jakými jsou například fitcentra,

podporovaly úsilí Světové antidopingové agentury o vytvoření účinných rámců spolupráce s Europolem, Interpolem, Světovou celní organizací, farmaceutickým průmyslem a dalšími významnými mezinárodními zúčastněnými subjekty za účelem omezení dostupnosti dopingových látek, jež mohou být užívány jak ve vrcholovém, tak v rekreačním sportu,

4. DOHODLY SE, ŽE:

rozšíří mandát Odborné skupiny pro boj proti dopingu zřízené na základě pracovního plánu EU v oblasti sportu na období let 2011–2014 tím, že jej doplní o tyto činnosti: shromažďování osvědčených postupů v boji proti dopingu v rekreačním sportu v členských státech EU, a to i prostřednictvím spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné v souvislosti s prevencí, vzděláváním, kontrolou a souvisejícími opatřeními a zotavováním se z užívání dopingových látek, přičemž zdůrazňují, že je třeba upřednostnit opatření popsaná v pracovním plánu týkající se příspěvku EU k přezkumnému procesu Světového antidopingového kodexu. Na tomto základě do konce roku 2013 předloží soubor doporučení pro boj proti dopingu v rekreačním sportu, která bude možné uplatňovat jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní.

5. VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

na základě předchozí činnosti v této oblasti iniciovala studii zaměřenou na získání souboru podkladů, který bude základem pro politiky vypracované za účelem boje proti dopingu v rekreačním sportu, včetně prostřednictvím shromažďování informací o užívání dopingových látek v rekreačním sportu v členských státech EU,

prosazovala a podporovala sdílení osvědčených postupů týkajících se boje proti dopingu v rekreačním sportu v EU, mimo jiné prostřednictvím podpory nadnárodních veřejných osvětových kampaní a šíření výsledků projektů zaměřených na boj proti dopingu podporovaných prostřednictvím přípravných akcí v oblasti sportu, jakož i výsledků jiných projektů týkajících se dopingu v rekreačním sportu, jež budou podporovány v budoucnosti. Sdílení osvědčených postupů by se mohlo týkat:

—	vzdělávání, informování a osvětových kampaní,

—	testování na přítomnost dopingových látek v rekreačním sportu,

—	terapie a zotavování se z užívání dopingových látek v rekreačním sportu,

—	označování a kontrolování obsahu výživových doplňků s cílem bránit neúmyslnému požití dopingových látek,

—	legislativních opatření, jež se ukázala být účinná při řešení problému dopingu v rekreačních sportech v jednotlivých členských státech EU.

(1) Úř. věst. C 162, 1.6.2011, s. 1.

(2) Dokument 11811/07.

(3) Dokument 5597/11.

(4) Mezi poslední studie na toto téma patří projekty spolupráce týkající se dopingu v rekreačním sportu spolufinancované prostřednictvím přípravných akcí v oblasti sportu na rok 2010, „Fyzickou zdatností proti dopingu (Fitness Against Doping)“ a „Strategie pro zastavení užívání steroidů (Strategy for Stopping Steroids)“.

(5) Světový antidopingový kodex, Světová antidopingová agentura, 2009, s. 126–127 (příloha I, Definice, Sportovec).

15.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 169/11

Závěry Rady ze dne 11. května 2012 o zaměstnatelnosti absolventů vzdělávání a odborné přípravy

2012/C 169/04

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM NA:

—

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (1), v nichž byla Komise vyzvána, aby vzhledem k významu podpory zaměstnatelnosti prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy v zájmu řešení současných i budoucích výzev na trhu práce předložila návrh možné evropské referenční úrovně v této oblasti;

—

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. listopadu 2010 o prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na období let 2011–2020 (2), v nichž bylo zdůrazněno, že by země měly podporovat partnerství mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty, aby tak bylo zajištěno lepší předávání informací o potřebách trhu práce a zajištěn větší soulad mezi těmito potřebami a rozvojem znalostí, dovedností a kompetencí;

—

závěry Rady ze dne 14. února 2011 o úloze vzdělávání a odborné přípravy při provádění strategie Evropa 2020 (3), v nichž byl zdůrazněn význam přechodu na kvalifikační systémy založené na výsledcích vzdělávacího procesu a větší míry uznávání dovedností a kompetencí získaných v rámci neformálního a zájmového vzdělávání a informálního učení pro zvýšení zaměstnatelnosti;

—

stěžejní iniciativu strategie Evropa 2020 nazvanou „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“, jejímž cílem je posílit výkonnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a zajistit, aby mladí lidé byli vybaveni příslušnými dovednostmi a kompetencemi pro potřeby trhu práce;

—

závěry Rady ze dne 17. června 2011 o podpoře zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020 (4), v nichž bylo zdůrazněno, že Evropský sociální fond hraje důležitou úlohu při zlepšování vyhlídek na zaměstnání a zvyšování úrovně dovedností mladých lidí a při uplatňování politik na celostátní, regionální a místní úrovni, aby se zvýšil přístup na trh práce a zaměstnatelnost mladých lidí;

—

závěry Rady ze dne 28. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (5), v nichž Rada vyzvala k úsilí o posilování vazeb mezi institucemi poskytujícími vysokoškolské vzdělávání, zaměstnavateli a institucemi trhu práce, aby byly ve studijních programech více zohledňovány potřeby trhu práce, aby dovednosti lépe odpovídaly pracovním místům a aby se rozvíjely aktivní politiky trhu práce zaměřené na podporu zaměstnávání absolventů;

—

roční analýzu růstu na rok 2012 (6), v níž se členské státy vzývají, aby podporovaly zejména zaměstnávání mladých lidí, mimo jiné podporou kvalitních učňovských smluv a smluv o stážích a přizpůsobením systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby odpovídaly podmínkám na trhu práce a poptávce po dovednostech;

—

prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 (7), v němž se vyzývá k úsilí o stimulaci zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, mimo jiné jejich podporou při získávání prvních pracovních zkušeností a účasti na trhu práce s cílem zajistit, aby mladí lidé do několika měsíců po ukončení školní docházky získali kvalitní nabídku zaměstnání, možnost dalšího vzdělávání, učňovské místo či stáž,

PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE:

—	podpora mladých Evropanů v tom, aby získávali znalosti, dovednosti a kompetence potřebné k zajištění plynulého přechodu na trh práce EU a dále rozvíjeli své profesní vyhlídky, je důležitější než kdykoli předtím, protože počet mladých uchazečů o zaměstnání nadále prudce roste;

—

současná hospodářská krize zdůrazňuje význam přechodu ze vzdělávacího procesu na trh práce. Je nutné zajistit, aby mladí lidé po završení vzdělávání a odborné přípravy měli maximální podporu při získání prvního zaměstnání. Mladí lidé, kteří se potýkají s nezaměstnaností nebo pomalým přechodem na trh práce, mohou čelit dlouhodobým nepříznivým důsledkům, pokud jde o budoucí úspěšnost na trhu práce, výdělek nebo založení rodiny. Následně mohou být ohroženy veřejné a soukromé investice do jejich vzdělávání a odborné přípravy, čímž ztrácí společnost jakožto celek. Takový vývoj se pak projeví zejména v kontextu demografických výzev, které vyvíjí další tlak na mladé lidi, jichž je v Evropě stále méně, aby se rychle a účinně zapojili do trhu práce;

—

doplnění referenční úrovně (8) týkající se podílu zaměstnaných absolventů (9) se zaměřením na přechod z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce by umožnilo, aby se politické výměny názorů ohledně opatření na posílení zaměstnatelnosti absolventů staly součástí strategického rámce „ET 2020“,

BEROUC V ÚVAHU, ŽE:

—

podíl zaměstnaných absolventů – tedy podíl zaměstnaných v populaci osob ve věku 20 až 34 let, které ukončily školní docházku 1, 2 nebo 3 roky před referenčním rokem a které v současné době nejsou zapsány do žádné činnosti v rámci dalšího vzdělávání či odborné přípravy – se mezi lety 2008 a 2010 snížil o téměř 4,5 procentního bodu (z 81 % na 76,5 %);

—	k dispozici je již dostatek údajů, díky nimž je možné sledovat zaměstnatelnost absolventů přicházejících ze vzdělávání a odborné přípravy, aniž by vznikala dodatečná administrativní zátěž a vyvstávaly další náklady pro členské státy nebo Eurostat (10),

UZNÁVÁ, ŽE:

—

zaměstnatelnost – tedy kombinace faktorů, jež jednotlivcům umožňují rozvíjet se směrem k získání zaměstnání nebo nastoupit do zaměstnání, zůstat v zaměstnání a postupovat ve své profesní dráze – představuje složenou koncepci, zahrnující nejen osobnostní vlastnosti, dovednosti, postoje a motivaci každého jednotlivce, ale také další vnější faktory, jež překračují rámec politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jako jsou regulace trhu práce, demografická situace, struktura hospodářství a hospodářská situace obecně;

—	posilování zaměstnatelnosti je politickou otázkou týkající se všech veřejných orgánů, včetně orgánů odpovídajících za vzdělávání a odbornou přípravu a za zaměstnanost. Na evropské úrovni je tato otázka součástí strategie Evropa 2020 a strategického rámce „ET 2020“;

—

k podpoře vzdělávání a odborné přípravy v zájmu zaměstnatelnosti mladých lidí se částečně vztahují příslušné hlavní cíle strategie Evropa 2020 a stávající referenční úrovně rámce „ET 2020“, například pokud jde o dosažené terciární vzdělání, osoby předčasně ukončující vzdělávání a odbornou přípravu, účast dospělých na celoživotním učení a o žáky, kteří mají problémy se čtením, matematikou a přírodními vědami;

—

přechodem z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce se však zatím nezabývá současný monitorovací rámec. V této fázi by systémy vzdělávání a odborné přípravy mohly přispět k zaměstnatelnosti absolventů například prostřednictvím profesního poradenství a konzultací, silnějších vazeb mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy a příslušnými zúčastněnými stranami, prostřednictvím přizpůsobení vzdělávacích programů potřebám trhu práce, posílení vzdělávání zaměřeného na rozvoj podnikatelských dovedností, prostřednictvím stáží ve firmách, transparentnějších informací o výsledcích vzdělávání a citlivějších politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které by odrážely potřeby trhu práce, pokud jde o dovednosti, a podporou všech mladých lidí, aby pokračovali ve studiu nad rámec všeobecného vyššího sekundárního vzdělání; Pozornost by měla být věnována rovněž zaměstnatelnosti mladých lidí se zvláštními potřebami na trhu práce;

—

vytvoření evropské referenční úrovně týkající se podílu zaměstnaných absolventů by pomohlo určit politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které zlepší přechod z procesu vzdělávání a odborné přípravy do pracovního procesu a pomohou podpořit úspěšnost v zaměstnání. Evropská referenční úroveň měřící podíl zaměstnaných absolventů, doplněná příslušnou analýzou kvalitativních aspektů, jako je například soulad mezi nabídkou znalostí, dovedností a kompetencí a povoláním získaným do tří let po ukončení školní docházky, by rovněž pomohla posílit evropskou spolupráci, pokud jde o politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zaměřené na přechod ze vzdělávacího procesu na trh práce. Pomohla by monitorovat pokrok členských států na cestě k lepší zaměstnatelnosti absolventů, jakož i stanovit příklady osvědčených postupů a podpořit rozvoj iniciativ vzájemného učení,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

zohlednily odlišnou situaci v jednotlivých členských státech a

1)	na vnitrostátní úrovni přijaly opatření zaměřená na zvýšení zaměstnatelnosti absolventů opouštějících systém vzdělávání a odborné přípravy, aby bylo dosaženo evropské referenční úrovně popsané v příloze tohoto dokumentu, a současně podporovaly soulad mezi dosaženým vzděláním a povoláním;

2)	na základě dostupných zdrojů a nástrojů monitorovaly podíl zaměstnaných absolventů vzdělávání a odborné přípravy, s cílem posílit empirickou základnu pro rozvoj politik v oblasti, kde se vzdělávání a odborná příprava setkávají se zaměstnáním, jak je navrženo v příloze;

podporovaly provádění a využívání programů EU a nástrojů a rámců určených k podpoře zaměstnatelnosti, mobility a celoživotního učení, mimo jiné Europassu, pasu mládeže, evropského rámce kvalifikací (EQF), evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS), evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET);

posilovaly spolupráci mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy a příslušnými zúčastněnými stranami ze světa práce na místní, regionální a celostátní úrovni, s cílem podporovat učňovskou praxi a odborné a pracovní stáže v podnicích během počáteční fáze přechodu z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce,

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

přezkoumala, zejména prostřednictvím každoročního monitoru vzdělávání a odborné přípravy a společné zprávy o provádění strategického rámce „ET2020“, do jaké míry je dosahováno evropské referenční úrovně.

Monitor vzdělávání a odborné přípravy poskytne rovněž informace o evropské referenční úrovni, pokud jde o osoby předčasně ukončující školní docházku, přestože tato cílová skupina není součástí stanoveného cíle;

posílila evropskou spolupráci na rozvoji politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v zájmu zaměstnatelnosti prostřednictvím analýzy a monitorování tohoto vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné:

—	přezkoumáním konkrétního dopadu politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na přechod z procesu vzdělávání a odborné přípravy do pracovního procesu;

—	analyzováním kvality prvních pracovních míst prostřednictvím srovnání, nakolik pracovní náplň odpovídá dosaženému vzdělání, včetně souladu mezi nabídkou znalostí, dovedností a kompetencí a povoláním vykonávaným během prvních tří let na trhu práce;

3)	úzce spolupracovala s dalšími příslušnými mezinárodními institucemi, jako jsou například ILO, OECD a UNESCO, se zaměřením na výměnu analýz a odborných poznatků o přechodu absolventů na trh práce,

A VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY:

1)	shromažďovaly kvalitativní informace a příklady osvědčených postupů zaměřené na doplnění kvantitativního monitorování a posílení základny pro fakticky podloženou tvorbu politik především pomocí stávajících zdrojů včetně mechanismů podávání zpráv v rámci „ET2020“;

v členských státech stanovily příklady osvědčených postupů týkajících se hladkého přechodu z procesu vzdělávání a odborné přípravy do pracovního procesu tak, že vytvoří skupinu odborníků zabývající se přechodem absolventů z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce, a tím přispějí k plnění priorit strategického rámce „ET2020“. Tato skupina by měla sestávat z vnitrostátních odborníků jmenovaných členskými státy a z odborníků zastupujících příslušné sociální partnery jmenovaných Komisí a, s patřičným ohledem na zásadu subsidiarity, by měla:

i)	posoudit možnosti zařazení praktičtějších prvků do vzdělávání a odborné přípravy, například prostřednictvím aplikovaného a duálního vzdělávání, jako způsobu posílení zaměstnatelnosti absolventů;

ii)

v těsné spolupráci se skupinou pro stanovení ukazatelů v rámci Výboru pro zaměstnanost a se stálou skupinou pro ukazatele a měřítka zvážit, které ukazatele by byly nejvhodnější pro monitorování, které politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by mohly pomoci zlepšit zaměstnatelnost absolventů;

iii)	předložit Radě zprávu o výsledcích své činnosti do konce roku 2014 v rámci zprávy o provádění strategického rámce „ET2020“;

3)	v součinnosti s orgány příslušnými pro oblast vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti (včetně Výboru pro zaměstnanost) rozvíjely činnosti vzájemného učení týkající se fáze přechodu z procesu vzdělávání a odborné přípravy do pracovního procesu.

(1) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(2) Úř. věst. C 324, 1.12.2010, s. 5.

(3) Úř. věst. C 70, 4.3.2011, s. 1.

(4) 11838/11.

(5) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 36.

(6) 17229/11 + ADD 1, 2 a 3.

(7) SN 5/12.

(8) Jak je uvedeno ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy z roku 2009, jedná se o referenční úroveň evropských průměrných výsledků, která by neměla být považována za konkrétní cíl, jehož mají jednotlivé země dosáhnout, nýbrž spíše za společný cíl, a členské státy se vyzývají, aby k jeho dosažení přispěly (Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 7).

(9) Pro účely tohoto dokumentu pojem „absolvent“ označuje jakoukoli osobu, která ukončila proces vzdělávání a odborné přípravy s kvalifikací dosahující alespoň úrovně vyššího sekundárního vzdělání nebo postsekundárního vzdělání nezahrnovaného do terciárního vzdělání (ISCED 3 až ISCED 4, vyjma ISCED 3 C krátkého programu), nebo s kvalifikací na úrovni terciárního vzdělání (ISCED 5 a 6).

(10) Směrem k referenční úrovni týkající se přínosu vzdělávání a odborné přípravy k zaměstnatelnosti: (metodická poznámka EUR 24616 EN 2011).

PŘÍLOHA

Referenční úroveň evropských průměrných výsledků

(„evropská referenční úroveň“)

týkajících se podílu zaměstnaných absolventů vzdělávání a odborné přípravy

Členské státy se v roce 2009 dohodly, že referenční úrovně evropských průměrných výsledků („evropské referenční úrovně“), jakožto nástroj ke sledování pokroku a k určování výzev, který současně přispívá k vytváření fakticky podložených politik, by měly podporovat cíle vymezené v závěrech Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které členské státy přijaly dne 12. května 2009 (1). V dané době bylo dosaženo dohody o pěti evropských referenčních úrovních a Komise byla požádána, aby předložila návrhy dalších referenčních úrovní, včetně úrovně v oblasti zaměstnatelnosti.

Členské státy přezkoumaly návrhy obsažené v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 24. května 2011 (2) a nyní se dohodly rovněž na následující referenční úrovni podílu zaměstnaných absolventů přicházejících z procesu vzdělávání a odborné přípravy. Tato referenční úroveň doplňuje úrovně, které byly přijaty již v květnu roku 2009, a referenční úroveň mobility ve vzdělávání, kterou Rada přijala v listopadu roku 2011 (3). Referenční úroveň jako taková by měla být založena výhradně na existujících srovnatelných údajích. Měla by zohlednit odlišný výchozí stav jednotlivých členských států a rozdílné možnosti, které mají k dispozici pro zvýšení výkonnosti prostřednictvím politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Neměla by být považována za konkrétní cíl, kterého by jednotlivé země měly do roku 2020 dosáhnout. Členské státy se spíše vyzývají k tomu, aby na základě vnitrostátních priorit a se zohledněním měnících se hospodářských podmínek zvážily, jakým způsobem a do jaké míry mohou přispět ke společnému dosažení evropské referenční úrovně v níže uvedených oblastech prostřednictvím vnitrostátních opatření.

Referenční úroveň týkající se podílu zaměstnaných absolventů vzdělávání a odborné přípravy

Zaměstnatelnost – tedy kombinace faktorů, jež jednotlivcům umožňují rozvíjet se směrem k získání zaměstnání nebo nastoupit do zaměstnání, zůstat v zaměstnání a postupovat ve své profesní dráze – představuje složenou koncepci, zahrnující nejen osobnostní vlastnosti, dovednosti, postoje a motivaci každého jednotlivce, ale další, vnější faktory, jež překračují rámec politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jako jsou regulace trhu práce, demografická situace, struktura hospodářství a hospodářská situace obecně.

S ohledem na tuto skutečnost a s cílem zdůraznit, co politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy mohou učinit na podporu úspěšnosti v zaměstnání a pro zvýšení zaměstnatelnosti absolventů (4), kteří v současné době nejsou zapsáni do žádné činnosti v rámci dalšího vzdělávání či odborné přípravy, se členské státy dohodly na této referenční úrovni:

Cílová úroveň odkazuje na průměr EU a nepředstavuje vnitrostátní cíl pro jednotlivé členské státy.

Referenční úroveň by měla umožnit analýzu podle konkrétních dílčích populací. Mělo by dojít zejména k rozdělení údajů podle úrovní ISCED (8), studijního zaměření a studijního oboru, což by umožnilo například rozlišovat mezi výkony absolventů vyššího sekundárního vzdělávání, protože ti mají buď všeobecné vzdělání, nebo odborné vzdělání a přípravu, a výkony absolventů vysokoškolského vzdělávání podle studijního oboru.

Kromě toho by měla být provedena analýza zjišťující, do jaké míry studijní obory a úrovně dosaženého vzdělání odpovídají kategoriím povolání, jež absolventi vykonávají během svých prvních let zaměstnání; analýza by mohla vycházet z dosaženého vzdělání měřeného podle klasifikace ISCED.

Výše uvedená referenční úroveň bude členskými státy a Komisí přezkoumána a posouzena v rámci společné zprávy „ET 2020“ v roce 2014, aby bylo možné rozhodnout o tom, zda je nutná revize ukazatelů.

(1) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 7.

(2) 10697/11.

(3) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 31.

(4) Pro účely tohoto dokumentu pojem „absolvent“ označuje jakoukoli osobu ve věku 20–34 let, která ukončila proces vzdělávání a odborné přípravy s kvalifikací dosahující alespoň úrovně vyššího sekundárního vzdělání nebo postsekundárního vzdělání nezahrnovaného do terciárního vzdělání (ISCED 3 až ISCED 4, vyjma ISCED 3 C krátkého programu), nebo s kvalifikací na úrovni terciárního vzdělání (ISCED 5 a 6).

(5) Podle Mezinárodní jednotné klasifikace vzdělávání (ISCED) z roku 1997 se klasifikují vzdělávací činnosti v 7 hlavních úrovních, kde skupiny ISCED 0 až 2 a krátké programy skupiny 3C zahrnují nižší sekundární vzdělávání. V odhadech příslušných úrovní cíle na rok 2020 figurují pouze dvě úrovně absolventů, totiž absolventi s dosaženým vyšším sekundárním vzděláním (ISCED 3), postsekundárním vzděláním nezahrnovaným do terciárního vzdělávání (ISCED 4) a s dosaženým terciárním vzděláním (ICED 5 a 6). Absolventi s dosaženým obecným vyšším sekundárním vzděláním (ISCED 3A) by měli být povzbuzováni k účasti na dalším vzdělávání a odborné přípravě. Skupina absolventů s dosaženým nižším než vyšším sekundárním vzděláním (ISCED 0 až 2 a ISCED C3 krátký program) byla z odhadů vyloučena, protože představuje pouze malý vzorek (ve věkové skupině 20 až 34 let se v poslední době vyskytuje pouze malé množství absolventů, kteří ukončují školní docházku s nižším než vyšším sekundárním vzděláním), a vzhledem k tomu, že se členské státy již v roce 2003 dohodly, že sníží počet osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu v celé věkové kohortě 18 až 24 let na méně než 10 % (tento cíl byl potvrzen ve strategii Evropa 2020).

(6) Dolní hranice 20 let věku byla zvolena tak, aby byla v souladu s novou věkovou kategorií zavedenou hlavním cílem pro míru zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020 (tj. 20 až 64 let). Vzhledem k tomu, že v celé Evropě většina žáků dokončí vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 3, vyjma ISCED 3 C krátkého programu) a postsekundární vzdělávání nezahrnované do terciárního vzdělání (ISCED 4) ve věku 18 až 20 let, očekává se, že tato nižší věková hranice umožní analyzovat zaměstnatelnost této kohorty 1, 2 a 3 roky po ukončení daného stupně vzdělání. Horní hranice 34 let věku byla naopak zvolena tak, aby odpovídala současné referenční úrovni týkající se dosaženého terciárního vzdělání, které se zjišťuje u věkové kohorty 30 až 34 let. Také tato horní hranice by měla optimálním způsobem zahrnout populaci čerstvých absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 5 a 6).

(7) Zjišťuje se jako podíl zaměstnaných v populaci osob ve věku 20 až 34 let, které ukončily školní docházku před 1, 2 nebo 3 lety a v současné době nejsou zapsány do žádné činnosti v rámci dalšího vzdělávání či odborné přípravy. Vyloučeni jsou jednotlivci, kteří se právě účastní jakékoli formy vzdělávání nebo odborné přípravy, aby bylo zajištěno, že zaměstnatelnost uvedené věkové skupiny se nezmění v souvislosti s tím, že se daný jednotlivec v současné době účastní doplňování/zlepšování svých dovedností. Vzhledem k nedostatku horizontálních údajů, jimiž by se přesně měřil tok absolventů do zaměstnání, se používá průměr tří let po absolutoriu. Tento přístup pomáhá vyrovnat možný dopad krátkých období nezaměstnanosti, která jsou pro první roky zaměstnání běžná.

(8) Jak již bylo uvedeno, současná Mezinárodní jednotná klasifikace vzdělávání (ISCED) z roku 1997 rozlišuje vzdělávací činnosti v 7 hlavních úrovních od 0 do 6. Klasifikace ISCED 2011, obsahující 9 úrovní, bude ve všech zdrojích údajů EU týkajících se vzdělávání uplatňována od roku 2014. Z uvedeného vyplývá, že terciární vzdělávání bude dále rozděleno na bakalářskou, magisterskou a doktorandskou úroveň a že budou lépe vymezeny hranice mezi nižším a vyšším sekundárním vzděláváním.

15.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 169/16

Směnné kurzy vůči euru (1)

14. června 2012

2012/C 169/05

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2551
JPY	japonský jen	99,51
DKK	dánská koruna	7,4312
GBP	britská libra	0,80920
SEK	švédská koruna	8,8373
CHF	švýcarský frank	1,2008
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,5070
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,540
HUF	maďarský forint	297,63
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6968
PLN	polský zlotý	4,3150
RON	rumunský lei	4,4578
TRY	turecká lira	2,2890
AUD	australský dolar	1,2626
CAD	kanadský dolar	1,2885
HKD	hongkongský dolar	9,7379
NZD	novozélandský dolar	1,6143
SGD	singapurský dolar	1,6102
KRW	jihokorejský won	1 464,11
ZAR	jihoafrický rand	10,5901
CNY	čínský juan	7,9411
HRK	chorvatská kuna	7,5508
IDR	indonéská rupie	11 844,46
MYR	malajsijský ringgit	3,9990
PHP	filipínské peso	53,460
RUB	ruský rubl	41,0070
THB	thajský baht	39,586
BRL	brazilský real	2,5912
MXN	mexické peso	17,6279
INR	indická rupie	70,0530

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

15.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 169/19

Výzva k předkládání návrhů – EACEA/20/12

v rámci programu celoživotního učení

Provádění evropských strategických cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (spolupráce zúčastněných stran, experimentování a inovace)

2012/C 169/08

Část A –

Podpora vnitrostátního provádění cílů evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) a zvyšování národního povědomí o těchto cílech

Část B –

Podpora zavádění inovativních vzdělávacích prostředí využívajících informační a komunikační technologie (tzv. „kreativních tříd“) v rámci nadnárodní spolupráce v oblasti rozvoje a provádění průřezových otázek politiky vzdělávání a odborné přípravy spojených s prioritami, které stanovuje strategie Evropa 2020 a rámec ET 2020

1. Cíle a popis

Obecným cílem této výzvy k předkládání návrhů je:

podpořit provádění čtyř strategických cílů „strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)“ (celoživotní učení a mobilita; kvalita a efektivita; spravedlnost, sociální soudržnost a aktivní občanství; kreativita a inovace) a strategických priorit dohodnutých pro období let 2012–2014 prostřednictvím činností zlepšujících odhodlání ze strany orgánů a institucí, koordinaci a partnerství se všemi zúčastněnými stranami na vnitrostátní/regionální/místní úrovni pomocí:

—	podpory zvyšování povědomí a pevného odhodlání ze strany orgánů a institucí, koordinace a partnerství se všemi zúčastněnými stranami se zaměřením na úlohu vzdělávání a odborné přípravy při předcházení a snižování nezaměstnanosti mládeže (část A),

—

podpory nadnárodní spolupráce (experimentování v oblasti politiky, společná příprava politik, výměna osvědčených postupů a inovací) při rozvoji a provádění inovativních přístupů politiky v souladu s prioritami stanovenými ve strategii Evropa 2020 a v rámci ET 2020 se zaměřením na „kreativní třídy“ (část B).

Nadnárodní spolupráce se může uskutečňovat na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, může zahrnovat různé typy (formální, neformální, informální) a úrovně učení (předškolní, základní, střední, vysokoškolské, vzdělávání dospělých, počáteční a další odborné vzdělávání a příprava) a může zahrnovat vazby na další oblasti (např. zaměstnanost a podnikání).

2. Způsobilé organizace

Tato výzva je určena organizacím se sídlem v zemích, které se účastní programu celoživotního učení.

Žádosti musí předkládat právnické osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Fyzické osoby nemohou o grant žádat.

Příjemci mohou být národní nebo regionální ministerstva zodpovědná za vzdělávání a odbornou přípravu a politiky celoživotního učení a jiné orgány/subjekty a organizace zúčastněných stran, které jsou aktivní v oblasti rozvoje a provádění politik celoživotního učení. Mezi organizace zúčastněných stran patří evropská, národní a regionální sdružení nebo organizace, jejichž hlavní činnosti nebo základní povinnosti jsou přímo spjaté s jakoukoli oblastí vzdělávání a odborné přípravy, zejména organizace sociálních partnerů a jiná vnitrostátní či regionální sdružení zastupující zájmy společenské skupiny při vytváření a provádění politik celoživotního učení.

Pro účely této výzvy se za veřejnoprávní subjekty považují všechny vysokoškolské instituce akreditované členskými státy (zúčastněnými zeměmi) a všechny instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání, jež za poslední dva roky získaly více než 50 % svých ročních příjmů z veřejných zdrojů (bez jiných grantů Evropské unie na akci) nebo jež jsou řízeny veřejnoprávními subjekty či jejich zástupci. Tyto organizace jsou povinny uvést v podepsaném čestném prohlášení (obsaženém v dokumentaci žádosti), že jejich organizace splňuje výše uvedenou definici veřejnoprávního subjektu. Agentura si vyhrazuje právo požadovat dokumentaci k prokázání pravdivosti uvedeného prohlášení.

Část A.1 – Podpora vnitrostátního provádění cílů evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zvyšování národního povědomí o těchto cílech (ET 2020) se zaměřením na zapojení orgánů veřejné správy

Žádosti o financování mohou podávat jeden či více vnitrostátních či regionálních orgánů z téže země odpovědných za politiky vzdělávání a odborné přípravy a celoživotního učení (předškolní vzdělávání, školy, odborné vzdělávání a příprava, vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých) nebo jiné subjekty a organizace zúčastněných stran, které takové orgány pověřily odpovědí na výzvu. Podepsaný(é) pověřovací dopis(y) zúčastněného orgánu musí být zaslán(y) spolu s papírovou verzí návrhu.

Část A.2 – Podpora vnitrostátního provádění cílů evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zvyšování národního povědomí o těchto cílech (ET 2020) se zaměřením na zapojení organizací zúčastněných stran

Žádosti o financování lze podávat jen prostřednictvím , která jsou složena nejméně ze tří organizací přímo zapojených do rozvoje a provádění politik celoživotního učení.

Část B – Podpora zavádění inovativních vzdělávacích prostředí využívajících informační a komunikační technologie (tzv. „kreativních tříd“) v rámci nadnárodní spolupráce v oblasti rozvoje a provádění průřezových otázek politiky vzdělávání a odborné přípravy spojených s prioritami, které stanovuje strategie Evropa 2020 a rámec ET 2020

Žádosti o financování lze podávat jen prostřednictvím národního nebo regionálního ministerstva přímo zapojeného do rozvoje a provádění politik celoživotního učení nebo prostřednictvím jiné organizace, kterou toto ministerstvo pověřilo odpovědí na výzvu.

Nadnárodní partnerství musí být složena nejméně z pěti organizací a musí zahrnovat tři či více způsobilých zemí. Nejméně jeden partner z každé země musí být národní nebo regionální ministerstvo přímo zapojené do rozvoje a provádění politik celoživotního učení nebo jiná organizace, kterou toto ministerstvo pověřilo odpovědí na výzvu.

Podepsaný(é) pověřovací dopis(y) delegujícího(ích) ministerstva(ev) musí být zaslán(y) spolu s papírovou verzí návrhu.

Žádosti mohou být předloženy organizacemi (včetně všech partnerských organizací) se sídlem v zemích účastnících se programu celoživotního učení:

—	27 členských států EU,

—	tři země EHP/ESVO: Island, Lichtenštejnsko, Norsko,

—	kandidátské země: Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Chorvatsko, Srbsko, Turecko,

—	Švýcarsko.

Účast třetích zemí není pro tuto akci povolena.

Alespoň jedna ze zemí partnerství musí být členským státem EU (vztahuje se pouze na část B této výzvy).

3. Způsobilé činnosti

Mezi činnosti, které budou financovány v rámci této části výzvy, patří (konkrétní cíle):

—

činnosti zaměřené na zvyšování povědomí, které podporují vnitrostátní diskuse a dialog v souvislosti s prováděním čtyř strategických cílů rámce ET 2020 (jako jsou konference, semináře nebo workshopy na vnitrostátní nebo regionální úrovni), se zaměřením na způsoby využití nástrojů a služeb celoživotního učení pro mladé lidi k získání náležitých dovedností a kompetencí pro trh práce,

—	zřizování fór zúčastněných stran a další činnosti, které přispějí k větší soudržnosti a koordinaci při zavádění a provádění ucelených a komplexních vnitrostátních strategií celoživotního učení, se zaměřením na vybavení mladých lidí náležitými dovednostmi a kompetencemi pro trh práce,

—

činnosti zaměřené na základě strategického rámce ET 2020 na šíření a zvyšování povědomí o nástrojích nebo referenčních materiálech (např. informační činnosti, včetně mediálních kampaní, propagačních akcí atd.), se zaměřením na nástroje a služby celoživotního učení, které zvyšují kapacitu alternativních cest učení určených k tomu, aby mladí lidé a dospělí s nízkou kvalifikací získali náležité dovednosti a kompetence pro trh práce, například prostřednictvím validace neformálního a informálního učení, profesního poradenství, rámců kvalifikací, mobility atd.,

—

činnosti navazující na stávající vnitrostátní programy, jejichž cílem je zavádění a uplatňování otevřené metody koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na základě strategického rámce ET 2020 na vnitrostátní úrovni, se zvláštním zaměřením na mladé lidi a dospělé s nízkou nebo žádnou kvalifikací.

Mezi činnosti, které budou financovány v rámci této části výzvy, patří (konkrétní cíle):

—

—	zřizování fór zúčastněných stran a další činnosti, které přispějí k větší soudržnosti a koordinaci při zavádění a provádění ucelených a komplexních vnitrostátních strategií celoživotního učení, se zaměřením na vybavení mladých lidí náležitými dovednostmi a kompetencemi pro trh práce,

—

Mezi činnosti, které budou financovány v rámci této části výzvy, patří (konkrétní cíle):

—

experimentování nadnárodních partnerství v oblasti politiky se zapojením příslušných orgánů, zúčastněných stran a výzkumných institucí. Činnosti se nebudou zabývat obecnými tématy, ale zaměří se na konkrétní témata společné politiky. Náležitý důraz je třeba klást na vypracování dokladových materiálů a zařazení spolehlivých postupů sledování, hodnocení a podávání zpráv ve věci vícečetných experimentů s prostředím „kreativních tříd“,

—	společná příprava a testování inovativních nástrojů a postupů prostřednictvím experimentů zahrnujících dostatečně vysoký počet vzdělávacích zařízení s cílem dosáhnout reprezentativního kritického množství,

—

činnosti usilující o analýzu efektivity, účinnosti a podmínek zobecnění experimentů prováděnou z hlediska politiky, jakož i nadnárodní přenos získaných poznatků a osvědčených postupů (vzájemné učení), který může zahrnovat analýzy, konference a semináře zaměřené na přímou podporu tvorby a provádění politik,

—	činnosti, které mají zajistit systematické šíření na vnitrostátní a mezinárodní úrovni a podporovat přenositelnost mezi jednotlivými systémy a politikami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Pro části A a B:

Činnosti musí být zahájeny v době mezi 1. březnem 2013 a 31. květnem 2013.

Povinná doba trvání projektů je 12 měsíců pro část A a 24 měsíců pro část B. Žádosti týkající se projektů, jejichž trvání bude plánováno na jinou dobu, než která je uvedena v této výzvě k předkládání návrhů, nebudou přijaty.

Nebude povolováno žádné prodloužení období způsobilosti nad rámec maximální doby trvání projektů. Pokud však po podpisu dohody a zahájení daného projektu nebude možné, aby příjemce z plně odůvodněných příčin, které nemohl ovlivnit, dokončil daný projekt v plánované lhůtě, lze povolit prodloužení období způsobilosti. Lze povolit maximální prodloužení o tři další měsíce pro část A a o šest dalších měsíců pro část B, bude-li žádost podána před termínem specifikovaným v dohodě. Maximální doba trvání projektů pak bude 15 měsíců pro část A a 30 měsíců pro část B.

Konsorcia musí do svých rozpočtů a plánování zahrnout rezervu na dvě setkání v Bruselu za dobu trvání projektu: úvodní setkání, na němž se sejdou všechny úspěšné projekty, a další monitorovací setkání (které si může vyžádat agentura během doby trvání projektu). Očekává se, že každé konsorcium bude vyzváno, aby vyslalo nejvýše dva zástupce.

4. Kritéria pro udělení grantu

Způsobilé žádosti budou vyhodnoceny na základě těchto kritérií:

Část A – Podpora vnitrostátního provádění a zvyšování národního povědomí o cílech evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)

1. Relevantnost: na základě této výzvy k předkládání návrhů, cíle jsou srozumitelné, realistické a zaměřují se na relevantní otázky a cílové skupiny, včetně širokého rozsahu klíčových zúčastněných stran na všech úrovních, které jsou dotčené zaváděním a uplatňováním strategií celoživotního učení, včetně tvůrců politik, subjektů s rozhodovacími pravomocemi, odborníků z praxe, poskytovatelů, sociálních partnerů, zástupců občanské společnosti a učících se osob (30 %).

2. Kvalita plánu činností: organizace práce je srozumitelná a vhodná pro dosažení cílů, úkoly/činnosti jsou definovány tak, aby bylo výsledků dosaženo včas a v souladu s rozpočtem (10 %).

3. Kvalita metodiky: navrhované nástroje a praktické přístupy jsou ucelené a vhodné pro řešení určených potřeb jasně stanovených cílových skupin (10 %).

4. Kvalita projektového týmu: projektový tým zahrnuje všechny dovednosti, uznávanou odbornost a schopnosti požadované pro provedení všech aspektů plánu činností a dochází k odpovídajícímu rozdělení úkolů mezi členy týmu (10 %).

5. Poměr nákladů a přínosů: žádost o grant prokazuje, že za tuto cenu je dosaženo odpovídající hodnoty z hlediska plánovaných činností s ohledem na předpokládaný rozpočet (10 %).

6. Dopad: předvídatelné účinky projektových činností na cílové skupiny a dotčené systémy jsou jasně definovány a jsou v souladu se stanovenými cíli; jsou zavedena opatření pro zajištění, že těchto účinků lze dosáhnout. Výsledky činností budou pravděpodobně významné (20 %).

7. Kvalita valorizačního plánu (šíření a využití výsledků): míra, v níž plánované činnosti šíření a využití výsledků zajistí optimální využití výsledků nad rámec účastníků v návrhu, a to v průběhu životnosti projektu i po ní (10 %).

2. Kvalita plánu činností: organizace práce je srozumitelná a vhodná pro dosažení cílů, úkoly/činnosti jsou rozděleny mezi partnery tak, aby bylo výsledků dosaženo včas a v souladu s rozpočtem (10 %).

3. Kvalita metodiky: navrhované nástroje a praktické přístupy jsou ucelené, inovativní a vhodné pro řešení určených potřeb jasně stanovených cílových skupin (10 %).

4. Kvalita konsorcia: konsorcium zahrnuje všechny dovednosti, uznávanou odbornost a schopnosti požadované pro provedení všech aspektů plánu činností a dochází k odpovídajícímu rozdělení úkolů mezi partnery (10 %).

5. Poměr nákladů a přínosů: žádost o grant prokazuje, že za tuto cenu je dosaženo odpovídající hodnoty z hlediska plánovaných činností s ohledem na předpokládaný rozpočet (10 %).

6. Dopad a evropská přidaná hodnota: předvídatelné účinky projektových činností na cílové skupiny a dotčené systémy jsou jasně definovány a jsou v souladu se stanovenými cíli; jsou zavedena opatření pro zajištění, že těchto účinků lze dosáhnout. Výsledky činností budou pravděpodobně významné a jsou jasně prokázány přínosy a potřeba evropské spolupráce (kromě vnitrostátních, regionálních nebo místních přístupů) (20 %).

5. Rozpočet

Celkový rozpočet vyčleněný na spolufinancování projektů činí 3,8 milionu EUR.

Finanční příspěvek Evropské unie nesmí překročit 75 % celkových způsobilých nákladů.

Maximální výše grantu na jeden projekt bude činit 120 000 EUR v rámci části A (A.1 a A.2) a 800 000 EUR v rámci části B.

Agentura má v úmyslu přidělit dostupnou částku v tomto orientačním poměru: 1 500 000 EUR na část A a 2 300 000 EUR na část B. Konečná výše přidělených prostředků však závisí na počtu a kvalitě obdržených návrhů pro části A a B.

Agentura si vyhrazuje právo nerozdělit všechny dostupné finanční prostředky.

6. Lhůta pro předložení žádostí

Přijaty budou pouze žádosti podané na správném formuláři, řádně vyplněné, opatřené datem, uvádějící vyvážený rozpočet (příjmy/výdaje), podané on-line (originál) a podepsané osobou oprávněnou uzavírat jménem žádající organizace právní závazky.

Lhůta: pondělí 1. října 2012 12:00 (středoevropského času)

Žádosti, které nebudou obsahovat všechny uvedené dokumenty a které nebudou podány před uplynutím uvedené lhůty, nebudou brány v úvahu.

Úplná žádost zahrnuje tyto části:

—	Jedna originální dokumentace žádosti (elektronický formulář a jeho čtyři přílohy). Musí být podána on-line dle pokynů v příručce k elektronickému formuláři. Tato verze včetně příloh je považována za hlavní verzi.

—

Ihned po uvedené lhůtě musí být odeslána jedna papírová verze obsahující:

—	kopii dokumentace žádosti: podaný elektronický formulář (s obdrženým jednacím číslem) s přílohami (včetně originálu podepsaného čestného prohlášení),

—

pro části A1 a B (dle potřeby): řádně podepsaný pověřovací dopis orgánu veřejné správy/ministerstva musí být zaslán spolu s papírovou verzí návrhu. Dopisy musí být vyhotoveny podle poskytnutých vzorů. Podepsané faxové nebo skenované verze pověřovacích dopisů budou přijímány ve fázi podávání návrhů, v okamžiku uzavření dohody však budou muset být k dispozici originální dokumenty. Nebude-li poskytnut pověřovací dopis, mohl by být návrh prohlášen za nezpůsobilý,

—

zmocňující dopisy od všech partnerů (pro všechny dohody s více příjemci, tj. pokud je zapojen více než jeden příjemce). Dopisy musí být vyhotoveny podle poskytnutých vzorů. Podepsané faxové nebo skenované verze zmocňujících dopisů budou přijímány ve fázi podávání návrhů, v okamžiku uzavření dohody však budou muset být k dispozici originální dokumenty,

—	doklad o právní existenci (kopie stanov a/nebo právních dokladů o registraci)

—	účetní závěrku za poslední rozpočtový rok,

—	formulář finanční způsobilosti (pouze v případě soukromých organizací),

—	formulář finanční identifikace,

—	registraci k DPH (pokud existuje).

Žádost v papírové formě musí být zaslána běžnou či doporučenou poštou ihned po podání žádosti on-line na tuto adresu:

Education, Audiovisual and Culture Executive Agency

Unit P9 — Lifelong Learning: Eurydice and Policy Support

Key Activity 1 — ECET

Call for proposals EACEA/20/12 — Part A.1/Part A.2/Part B (upřesněte prosím)

BOU2 01/055

Avenue du Bourget/Bourgetlaan 1

1140 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Žádosti podané po uplynutí lhůty nebudou brány v úvahu.

Žádosti zaslané faxem nebo pouze elektronickou poštou nebudou přijaty.

7. Další informace

Podrobné pokyny k výzvě k předkládání návrhů a dokumentace žádosti jsou k dispozici na této internetové stránce

http://eacea.ec.europa.eu/llp/funding/2012/call_ecet_2012_en.php

Žádosti musí být předloženy na předepsaných formulářích a musí obsahovat veškeré přílohy a informace požadované v podrobných pokynech.

15.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 169/25

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 169/09

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„STORNOWAY BLACK PUDDING“

č. ES: UK-PGI-0005-0876-03.05.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název:

„Stornoway Black Pudding“

2. Členský stát nebo třetí země:

Spojené království

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.2:

Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Produkt „Stornoway Black Pudding“ je jelito typické pro Stornoway, hlavní město ostrova Lewis na Vnějších Hebridách ve Skotsku. V syrovém stavu má sytou tmavě červenohnědou až tmavě hnědou barvu, jež se liší podle jednotlivých místních receptů.

Při výrobě „Stornoway Black Pudding“ se používají následující přísady:

—	Hovězí lůj

—	Ovesná mouka

—

Cibule

—	Skopová, hovězí nebo vepřová krev

—	Voda, pokud je použita sušená krev

—

Sůl

—

Pepř

—	Umělá nebo přírodní střívka na klobásy

Není povolené žádné jiné koření a „Stornoway Black Pudding“ nesmí obsahovat ani umělá barviva, příchutě, plnidla či konzervační látky.

Ve své původní podobě se vyrábějí jako válcovitá jelita „klobásovitého“ tvaru o průměru 52–72 mm, délce 150–500 mm a hmotnosti 0,5–1,36 kg naplněná do střívek. Mohou se však vyrábět i v jiných velikostech a tvarech, aby vyhovovala různým požadavkům zákazníků, např. ve tvaru smyčky nebo krájená.

Mají šťavnatou a pevnou konzistenci se zjevnými, i když jen malými, tukovými částicemi. Za svou pevnou hrubou konzistenci vděčí „Stornoway Black Pudding“ skotské ovesné mouce.

Jelito „Stornoway Black Pudding“ si během vaření dobře uchovává tvar. Uvařené vypadá skoro černé a po naříznutí se velmi snadno rozlomí, ale příliš se nedrobí. Jeho masová chuť je šťavnatá, bohatá, plná, výrazná, vyváženě kořeněná, ale ne pikantní, a na jazyku zanechává příjemnou nemastnou chuť a čistou dochuť.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Jednotlivé recepty se liší podle různých tradic a zvyklostí. Některé recepty vyžadují na jemno nasekané přísady, jiné hrubší kousky, což způsobuje menší rozdíly ve vzhledu a konzistenci podle konkrétního receptu výrobce. Rovněž se v jednotlivých receptech objevují velmi malé rozdíly v procentuálním množství jednotlivých přísad, jež jsou k výrobě jelit užívány.

Procentuální množství přísad užitých v jelitech „Stornoway Black Pudding“ se musí pohybovat v níže uvedených rozmezích:

—	Hovězí lůj – minimálně 37 % až maximálně 50 %

—	Ovesná mouka – minimálně 16 % až maximálně 20 %

—	Cibule – minimálně 15 % až maximálně 18 %

—	Skopová, hovězí nebo vepřová krev – minimálně 12 % až maximálně 26 %

—	Voda, pokud je použita sušená krev

—	Sůl – minimálně 0,6 % až maximálně 2 %

—	Pepř – minimálně 0,4% až maximálně 2 %

—	Umělá nebo přírodní střívka na klobásy – průměr 52–72 mm, délka 150–500 mm

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Nevztahuje se na tento případ.

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze přípravy a výroby jelit „Stornoway Black Pudding“ musí probíhat ve vymezené oblasti, včetně:

—	přípravy loje,

—	míchání přísad,

—	plnění umělých střívek,

—	vaření a chlazení jelit.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Nevztahuje se na tento případ.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

Nevztahuje se na tento případ.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Město Stornoway na ostrově Lewis a obce v oblasti „Stornoway Trust“.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

Po staletí byl hlavním zdrojem obživy na ostrově Lewis tzv. „crofting“, forma drobného hospodaření typická pro Skotsko. Až během posledních přibližně čtyřiceti let začali farmáři vykonávat zaměstnání i mimo svá hospodářství a drobné hospodaření se tak stalo jejich vedlejší činností. Tato drobná hospodářství jsou povětšinou samozásobitelská. Farmáři ze Stornoway chovali malé množství ovcí a/nebo prasat a krav a museli se postarat o to, aby byla plně využita každá část těchto zvířat. Když došlo na zabíjení zvířat, farmáři si navzájem pomáhali a v dobách, kdy neexistovaly chladící systémy, se rovněž dělili o maso se sousedy, kteří jim prokázanou službu stejným způsobem opláceli, čímž byl zajištěn přísun masa po celou dlouhou zimu.

K výrobě tzv. „Marag Dubh“, jak zní označení pro jelito ve skotské gaelštině, kde „dubh“ znamená „černý“, se zvíře zabilo a jeho krev se slila a uschovala. Střeva se vyňala a vyčistila ve slané mořské vodě. Poté byla přinesena zpět na statek, obrácena naruby a vložena do nádoby se studenou vodou, do níž se přidala mořská voda a sůl, načež se nádoba na 24 hodin uzavřela. Střeva se poté vyprala ve studené a následně v horké vodě. Tento zdlouhavý postup zjemnil vlákna žaludků natolik, že je farmáři mohli vyškrábat do čista tak, že byly krásně bílé a čisté. Jedno celé střevo vydá na střívka nejméně pěti jelit „Marag Dubh“ — „Deasainn“ (z bachoru), „Brog“ (neboli „Holínka“), „Curachd an Righ“ („Královská koruna“) a dvě dlouhá jelita uříznutá u ilea a svázaná.

Farmáři si nemohli dovolit masem plýtvat, jedli tedy každý den stejné jídlo, dokud vše nespotřebovali. Jelita byla pro farmáře bohatým zdrojem železa a velmi důležitou součástí stravy, kterou pro obyvatele Stornoway zůstávají dodnes. Za svou pevnou hrubou konzistenci vděčí „Stornoway Black Pudding“ skotské ovesné mouce. Díky vysokým kalorickým hodnotám loje jsou jelita ideálním jídlem v zimě v oblastech s chladným podnebím, jako jsou Hebridy.

Výroba „Stornoway Black Pudding“ zahrnuje mnoho manuálních dovedností, například:

—	příprava hovězího loje zahrnuje čištění a úpravu loje do potřebné velikosti,

—	míchání suchých přísad vyžaduje pečlivé vážení přísad, aby byla zaručena správná hustota celkové konzistence směsi – řezníci zde používají kvalifikovaný postup, při němž odhadují podle oka a vlastního odborného úsudku,

—	plnění střívek provádí stroje s manuální obsluhou, některé klobásy se poté vážou ručně,

—	vaření a chlazení jelit – jakmile jsou jelita uvařená, každé zvlášť se pověsí, aby se schladila.

Tyto dovednosti se vyvíjely lokálně a předávaly se z generace na generaci, díky čemuž byly zachovány tradiční vlastnosti „Stornoway Black Pudding“.

5.2 Specifičnost produktu:

Produkt „Stornoway Black Pudding“ je jedinečný tím, že se při jeho výrobě používají pouze tyto přísady v následujícím pořadí podle množství: hovězí lůj, ovesná mouka, cibule, krev (s vodou, pokud je použita sušená krev), sůl a pepř. Neobsahuje umělá barviva, příchutě, plnidla ani konzervační látky. V syrovém stavu má sytou tmavě červenohnědou až tmavě hnědou barvu.

Na rozdíl od jiných regionálních jelit tvoří hlavní složku jelit „Stornoway Black Pudding“ hovězí lůj. Lůj je tuk z oblasti kolem ledvin a beder skotu. Má nízký bod tání – 45–50 °C, což znamená, že je snadné ho při výrobě jelit použít v pevném skupenství, ale při paření nebo vaření taje. Přestože je lůj sám o sobě téměř bez chuti, zdůrazňuje chuť dalších přísad a rovněž zjemňuje konzistenci jelit. Díky vysokým kalorickým hodnotám loje jsou jelita ideálním jídlem v zimě v oblastech s chladným podnebím, jako jsou Hebridy. Za svou pevnou hrubou konzistenci vděčí „Stornoway Black Pudding“ skotské ovesné mouce.

Základní recept na výrobu „Stornoway Black Pudding“ se postupem let nemění – stále obsahuje pouze hovězí lůj, ovesnou mouku, cibuli, krev, sůl a pepř, nicméně vzhledem k tomu, že v platnost vešla přísnější hygienická nařízení a poptávka po jelitech vzrostla, musely být metody výroby upraveny. Postup výroby „Stornoway Black Pudding“ zahrnuje velkou míru dovedností. Příprava hovězího loje musí být provedena manuálně, aby bylo zajištěno, že bude nakrájen na malé kousky stejné velikosti. Suché přísady se navíc nejdříve ručně nebo strojově míchají, a teprve potom se přidá a zamíchá voda. Během celého postupu se všechny přísady velmi pečlivě váží, aby byla zaručena konzistence produktu, jež se podobá husté ovesné kaši, kterou je možné promíchat jen za užití jistého úsilí. Směs se poté vloží do stroje na plnění klobás, jenž naplní směs do střívek. Klobásy se plní tak, že se na trysku stroje manuálně nasazují střívka. Regulace toku masové směsi se rovněž provádí ručně. Konce jsou poté ručně svázány provázkem nebo sepnuty strojem. Jakmile jsou jelita uvařená, každé zvlášť se pověsí na stojan, aby se schladila.

Jelita „Stornoway Black Pudding“ se mohou vařit jak ve střívku, tak i bez něj, a během vaření si dobře uchovávají tvar. Uvařená vypadají skoro černá a po naříznutí se velmi snadno rozlomí, ale příliš se nedrobí. Jejich masová chuť je šťavnatá, bohatá, plná, výrazná, dobře kořeněná, ale ne pikantní, a na jazyku zanechává příjemnou nemastnou chuť a čistou dochuť.

Řezníci k přípravě tohoto jedinečného produktu dodnes používají recepty děděné z generace na generaci, čímž zachovávají tradiční vlastnosti vyplývající ze specifických přísad a konzistence produktu.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Po staletí byl hlavním zdrojem obživy na ostrově Lewis tzv. „crofting“, forma drobného hospodaření typická pro Skotsko. Farmáři si nemohli dovolit plýtvat masem, jedli tedy každý den stejné jídlo, dokud vše nespotřebovali. Jelita byla pro farmáře bohatým zdrojem železa a velmi důležitou součástí stravy, kterou pro obyvatele Stornoway zůstávají dodnes.

Na rozdíl od jiných regionálních jelit tvoří hlavní složku jelit „Stornoway Black Pudding“ hovězí lůj. Lůj je tuk z oblasti kolem ledvin a beder skotu. Má nízký bod tání – 45–50 °C, což znamená, že je snadné ho při výrobě jelit použít v pevném skupenství, ale při paření nebo vaření taje. Přestože je lůj sám o sobě téměř bez chuti, zdůrazňuje chuť dalších přísad a rovněž zjemňuje konzistenci jelit. Většina regionálních jelit se vyrábí z vepřové krve. Jelita „Stornoway Black Pudding“ se však vyrábí ze skopové, hovězí nebo vepřové krve, přičemž se, pokud možno, používá krev z místních jatek na ostrově.

Někteří řezníci ze Stornoway, kteří jsou sdruženi v asociaci „Stornoway Black Pudding Producers’ Association“, vyrábějí a prodávají jelita od roku 1931. Již od té doby se jelita „Stornoway Black Pudding“ prodávají pod tímto názvem. Řezníci užívají název „Stornoway Black Pudding“ společně a snaží se udržovat vysoké standardy výroby i odkaz na hebridské kulturní dědictví. Díky tomu se jelito stává ve světě stále známějším pro svou chuť a kvalitu a rovněž se proslavilo jako jedno z nejlepších gurmánských jelit ve Spojeném království. Produkt prošel proměnou z tradičně známého základního „farmářského“ jídla v renomovanou světovou delikatesu, jak je vnímán dnes.

Produkt „Stornoway Black Pudding“ ze své podstaty souvisí s turistickým ruchem v této oblasti a turisté ho často kupují coby suvenýr nebo kulinářskou specialitu. Obchodní název je známý ve světě a odkazuje na geografickou oblast Stornoway. Většina tištěných průvodců o Skotsku zmiňuje Marag Dubh v souvislosti s ostrovem Lewis. Souvislost s oblastí dokládá i několik set odkazů na Googlu. Hebridy zažívají nárůst počtu turistů a turismu v této oblasti značně pomohl úspěch televizních programů jako „Monty Hall’s Great Hebridean Escape“. Jelito se objevilo ve vydání National Geographic z roku 2010 a bylo podstatnou součástí kampaně „Homecoming Campaign“ skotské národní turistické organizace „Visit Scotland“.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(Ustanovení čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.archive.defra.gov.uk/foodfarm/food/industry/regional/foodname/products/documents/stornoway-black-pudding-pgi.pdf

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.169.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 169

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 15. června 2012

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropský parlament
2012/C 169/07	Oznámení o výběrovém řízení PE/158/S	18

	Evropská komise
2012/C 169/08	Výzva k předkládání návrhů – EACEA/20/12 – v rámci programu celoživotního učení – Provádění evropských strategických cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (spolupráce zúčastněných stran, experimentování a inovace)	19

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2012/C 169/09	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	25

Pořadové číslo kvóty	Nepožadovaná množství, která se přičtou k množství stanovenému pro podobdobí od 1. října 2012 do 31. prosince 2012 (v kg)
09.4212	9 891 500
09.4214	6 597 950
09.4217	690 000
09.4218	3 478 800

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2012/C 169/01	Závěry Rady ze dne 11. května 2012 o podpoře tvůrčího a inovativního potenciálu mladých lidí	1

2012/C 169/02	Závěry Rady ze dne 10. května 2012 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a o uchovávání digitálních záznamů	5

2012/C 169/03	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 10. května 2012 o boji proti dopingu v rekreačním sportu	9

2012/C 169/04	Závěry Rady ze dne 11. května 2012 o zaměstnatelnosti absolventů vzdělávání a odborné přípravy	11

	Evropská komise
2012/C 169/05	Směnné kurzy vůči euru	16

2012/C 169/06	Sdělení Komise o nepožadovaném množství, které se přičte k množství stanovenému pro podobdobí od 1. října 2012 do 31. prosince 2012 v rámci určitých kvót otevřených Společenstvím pro produkty v odvětví drůbežího masa	17