12.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 137/1

Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení […] o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, který předkládá Komise

2012/C 137/01

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2),

s ohledem na žádost o stanovisko v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001,

PŘIJAL TOTO STANOVISKO:

1. ÚVOD

1.1 Konzultace evropského inspektora ochrany údajů

Dne 19. prosince 2011 přijala Komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení […] o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (3). Téhož dne byl návrh zaslán evropskému inspektorovi ochrany údajů ke konzultaci.

2.	Evropský inspektor ochrany údajů měl již před přijetím návrhu možnost poskytnout neformální připomínky. Mnohé z těchto připomínek byly v návrhu zohledněny. V důsledku toho byly záruky v oblasti ochrany údajů v návrhu významně posíleny.

3.	Evropský inspektor ochrany údajů vítá, že jej Komise konzultuje i formálně a že se navrhuje uvést odkaz na toto stanovisko v preambuli aktu, který má být přijat.

1.2 Cíle a oblast působnosti návrhu

Cílem návrhu je modernizovat a pozměnit stávající znění směrnice 2005/36/ES („směrnice o uznávání odborných kvalifikací“). Pro dosažení tohoto cíle Komise rovněž navrhuje, aby byly pozměněny odkazy na ustanovení revidované směrnice o uznávání odborných kvalifikací v příslušných částech nařízení […] o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (4).

1.3 Význam pro ochranu údajů

Z hlediska ochrany údajů dva klíčové aspekty návrhu spočívají i) v zavedení výstražného systému (článek 56a) a ii) v dobrovolném zavedení evropského profesního průkazu (články 4a, 4b, 4c, 4d a 4e) (5). V obou případech se předpokládá, že zpracování osobních údajů bude probíhat prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („systému IMI“).

Výstrahy se v zásadě vydávají poté, co příslušný orgán nebo soud v členském státě vydá rozhodnutí, kterým zakáže fyzické osobě výkon odborných činností na území tohoto členského státu (6). Výstrahy se mohou vydávat rovněž v souvislosti s jakýmkoli odborníkem, jenž podléhá směrnici o uznávání odborných kvalifikací, včetně odborníků, kteří nepožádali o evropský profesní průkaz. Výstrahy se po vydání ukládají v systému IMI a mají k nim přístup všechny členské státy a Komise.

Zavedení evropského profesního průkazu zahrnuje vytvoření souboru s informacemi o odbornících, kteří se o průkaz dobrovolně přihlásili, a uložení tohoto souboru v systému IMI („soubor uložený v systému IMI“). Informace v souboru systému IMI jsou přístupné danému odborníkovi, jakož i „hostitelskému“ i „domovskému“ členskému státu. Odborník může kdykoli požádat o výmaz, zablokování či opravu informací v souboru systému IMI.

Údaje o výstrahách a některé údaje v souboru uloženém v systému IMI zahrnují informace o protiprávním jednání či správních sankcích, a jako takové si vyžadují zvýšenou ochranu podle čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46/ES a čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001. Výstražný systém může mít vliv na právo na ochranu údajů vysokého počtu osob z různých profesních skupin ve všech členských státech, včetně lékařů, ať již své povolání skutečně vykonávají či hodlají vykonávat mimo svou domovskou zemi či nikoli.

9.	Návrh také vyvolává významné otázky ohledně toho, jak se výstražný systém a funkce úložiště budou v systému IMI vyvíjet v budoucnosti. Jde o horizontální otázku, která souvisí také se správní spoluprací v jiných oblastech politiky.

2. ANALÝZA NÁVRHU

2.1 Obecné poznámky

10.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá úsilí, které bylo v rámci návrhu učiněno s cílem řešit obavy týkající se ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů rovněž vítá skutečnost, že se pro správní spolupráci navrhuje využití stávajícího informačního systému, systému IMI, který již na praktické úrovni nabízí celou řadu záruk v oblasti ochrany údajů. Přetrvávají nicméně významné obavy, zejména ve vztahu k výstražnému systému.

11.

Za účelem řešení těchto obav evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby návrh jednoznačně uváděl, v jakých konkrétních případech mohou být výstrahy zasílány, jasněji vymezil, jaký druh osobních údajů může být do výstrah zahrnut, a omezil zpracování na nezbytné minimum s přihlédnutím k přiměřenosti a k vyvážení práv a zájmů. Návrh by měl zejména:

—	jednoznačně uvádět, že výstrahy mohou být zasílány až poté, co příslušný orgán nebo soud v členském státě vydá rozhodnutí, kterým zakáže určité osobě výkon odborných činností na území tohoto členského státu,

—	uvádět, že obsah výstrahy nesmí obsahovat další podrobnosti týkající se okolností a důvodů zákazu,

—	vyjasnit a na nezbytně nutné minimum omezit dobu, po kterou se výstrahy uchovávají, a

—	zajistit, aby výstrahy byly zasílány pouze příslušným orgánům v členských státech a aby tyto orgány zachovávaly důvěrný charakter přijatých informací obsažených ve výstrahách a neprováděly jejich další šíření nebo zveřejňování.

2.2 Výstrahy

Výstražné systémy navrhované Komisí

12.

Článek 56a zavádí dva – do jisté míry odlišné – výstražné systémy pro dvě různé kategorie odborníků.

—

Čl. 56a odst. 1 zavádí výstražný systém pro praktické a specializované lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele, zubní lékaře, veterinární lékaře, porodní asistentky, farmaceuty a některá další povolání. Výstrahy mají zahrnovat „totožnost odborníka“, kterému vnitrostátní orgány či soudy „zakázaly“, byť dočasně, výkon odborných činností na území tohoto členského státu. Výstrahy mohou být zasílány příslušnými orgány jakéhokoli členského státu a mají být adresovány příslušným orgánům všech ostatních členských států, jakož i Komisi.

—

Čl. 56a odst. 2 zřizuje další výstražný systém pro povolání, která dosud nespadají do výstražného systému podle čl. 56a odst. 1 (nebo do výstražného systému, jenž již existuje podle směrnice 2006/123/ES (7)). Výstrahy zde mají být zasílány, jakmile členský stát „získá (konkrétní) informace o jednání, konkrétních činech nebo okolnostech spojených s touto činností, které by mohly vážně ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob či životní prostředí v jiném členském státě“. Výstrahy mají být zasílány „ostatním dotčeným členským státům a Komisi“. Návrh dále uvádí, že „informace nepřekračuje míru nezbytně nutnou ke zjištění totožnosti dotyčného odborníka a obsahuje odkaz na rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se mu či jí zakazuje výkon odborných činností“.

Obecné poznámky

13.

Evropský inspektor ochrany údajů bere na vědomí zřízení omezeného výstražného systému na evropské úrovni za účelem výměny informací o odbornících, kterým byl zakázán výkon jejich povolání v určitém členském státě, mezi dotčenými příslušnými orgány z významných veřejných zájmů, například u povolání, u nichž jsou prvořadé lidský život, zdraví a bezpečnost (jakož i dobré životní podmínky zvířat), nebo u jiných povolání v situacích, kdy je to odůvodněné za účelem zabránění vážné újmě na zdraví a bezpečnosti nebo poškození životního prostředí.

14.	Evropský inspektor ochrany údajů se však domnívá, že výstražné systémy musí zůstat přiměřené.

15.

V tomto ohledu evropský inspektor ochrany údajů vítá zlepšení provedená ve znění návrhu na základě jeho neformálních připomínek. Zdá se, že cílem těchto zlepšení (ačkoli stále vyžadují další vyjasnění) je omezit výstrahy na odborníky, kterým byl rozhodnutím příslušného orgánu zakázán výkon povolání, a zlepšení zřejmě vylučují možnosti zasílat výstrahy na základě pouhých podezření či stížností na určitého odborníka, pokud nebudou podpořeny jasnými důkazy a nevedly k vydání formálního rozhodnutí příslušného orgánu nebo soudu, kterým se dané osobě brání ve výkonu činnosti. Může se takto napomoci zajištění právní jistoty a dodržení presumpce neviny.

16.

Kromě doporučení dalšího vyjasnění podmínek, za nichž mohou být výstrahy zasílány, a obsahu těchto výstrah souvisí hlavní zbývající obavy evropského inspektora ochrany údajů s dobami uchování údajů. Z dalších zlepšení by mohla dále těžit také ustanovení týkající se přesnosti a aktualizace výstrah a dále příjemců. V neposlední řadě by měly být ve směrnici také výslovně stanoveny povinnosti v oblasti důvěrnosti údajů.

Doby uchování údajů

17.

Jedna z hlavních zbývajících obav evropského inspektora ochrany údajů týkajících se výstražného systému souvisí s vlastní povahou výstražného systému. Jde o to, zda by výstrahy, které jsou návrhem předpokládány:

—	zůstávaly v systému IMI pouze po omezenou dobu jako varování a poukazovaly by na mimořádnou situaci, která si vyžaduje okamžité opatření, nebo

—	zda by výstražný systém vedl k vytvoření databáze, která údaje o výstrahách ukládá na dlouhou dobu, a tím by fakticky představoval celoevropskou černou listinu odborníků, včetně lékařů, v níž by příslušné orgány běžně tyto odborníky prověřovaly.

18.

Jak je uvedeno ve stanovisku evropského inspektora ochrany údajů k návrhu systému IMI (8), „jedna věc je používat výstrahu jako komunikační nástroj k upozornění příslušných orgánů na konkrétní přestupek nebo podezření a zcela jiná věc je ukládat tuto výstrahu v databázi po prodlouženou, či dokonce nedefinovanou dobu“.

19.

Evropský inspektor ochrany údajů má obavy z toho, že navrhovaný čl. 56a odst. 5 ponechává na Komisi, aby – prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci – určila, jak dlouho výstrahy v systému IMI zůstanou. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby tato klíčová ustanovení, která definují vlastní charakter navrhovaného výstražného systému, a tím představují podstatné prvky, byla uvedena ve znění samotné navrhované směrnice.

20.

Z hlediska ochrany údajů by bylo vhodnější, kdyby všechny výstrahy zavedené do systému musely být vymazány po předem stanovené, přiměřeně krátké době, která by se počítala od okamžiku zaslání výstrahy. Tato doba by měla být dostatečně dlouhá (např. šest měsíců), aby příslušným orgánům, které jsou příjemci výstrahy, umožnila klást prostřednictvím IMI návazné dotazy a rozhodnout, zda učinit v rámci jejich příslušnosti na základě přijatých informací nějaké zvláštní opatření. Tato doba by však neměla být delší než doba, která je za tímto účelem nezbytně nutná.

21.

Jako alternativu v případě, že bude dlouhodobé uchování údajů zjevně odůvodněné, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby návrh přinejmenším jasně požadoval, aby vydávající orgán provedl výmaz výstrahy bezprostředně po skončení účinnosti zákazu, jenž dal k výstraze podnět (například v důsledku odvolání nebo kvůli časově omezenému zákazu). Mělo by také být zabráněno tomu, aby výstraha zbytečně platila po neurčitou dobu, možná i po odchodu dotčeného odborníka do důchodu nebo po jeho úmrtí.

Obsah výstrah podle čl. 56a odst. 1

22.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá vyjasnění, která již byla v návrhu provedena s ohledem na obsah výstrah. Byla by však nutná další vyjasnění s cílem zajistit, aby bylo jednoznačné, že obsah výstrah podle čl. 56a odst. 1 je jasně omezen na i) osobní údaje nezbytné ke zjištění totožnosti dotyčného odborníka, ii) skutečnost, zda byl tomuto pracovníku zakázán výkon odborné činnosti, iii) zda je zákaz prozatímní (probíhá odvolací řízení), nebo konečný, iv) informaci, po jakou dobu zákaz platí, a v) na totožnost příslušného orgánu, který rozhodnutí vydává (rovněž s uvedením země, v níž bylo rozhodnutí vydáno).

23.

Evropský inspektor ochrany údajů dále doporučuje, aby návrh výslovně jasně stanovil, že výstrahy by neměly obsahovat další zvláštní informace týkající se okolností a důvodů zákazu. V tomto ohledu bere evropský inspektor ochrany údajů na vědomí, že prostřednictvím běžných dvoustranných výměn informací mohou být kladeny návazné otázky, pokud bude získání těchto doplňujících informací nutné. Systém IMI může být také používán k tomu, aby osobám vyřizujícím jednotlivé případy poskytoval doplňující obecné informace o vnitrostátních postupech s cílem pomoci těmto osobám vyznat se v informacích vycházejících z vnitrostátních postupů jiné země.

Podmínky zasílání výstrah a obsah těchto výstrah podle čl. 56a odst. 2

24.

Pro zajištění právní jistoty je nezbytné jednoznačně vyjasnit podmínky zasílání výstrah podle čl. 56a odst. 2. Současné znění hovoří o získání „konkrétní informace o jednání, konkrétních činech nebo okolnostech spojených s touto činností, které by mohly vážně ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob či životní prostředí v jiném členském státě“. Tato ustanovení nejsou sama o sobě dostatečně jasná a ponechávají osobám vyřizujícím jednotlivé případy příliš velký prostor pro rozhodnutí, zda výstrahu zaslat.

25.	Důležité je, že z formulace „konkrétní informace“ není jasné, zda dostačuje důvodné podezření, že došlo k určitému druhu pochybení nebo k jiné události, anebo zda musí být před zasláním výstrahy skutečnosti v plné míře vyšetřeny a zjištěny prostřednictvím určitého druhu správního postupu.

26.

Revidovaná verze návrhu hovoří o odkazu na rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se odborníkovi zakazuje výkon odborných činností. Ve srovnání s předchozími návrhy jde o významné zlepšení a může se z něj – podle našeho výkladu – zdát, že výstrahy mohou být zasílány pouze tehdy, jestliže je již dotyčnému odborníkovi vydán zákaz na základě rozhodnutí dotčeného příslušného orgánu.

27.

Znění by však mělo být dále zlepšeno tím, že jednoznačně a jasně stanoví požadavek, že výstraha musí být založena na předchozím rozhodnutí soudu nebo příslušného orgánu, kterým se odborníkovi zakazuje výkon odborné činnosti. Tím by se měla zajistit právní jistota a mělo by se předejít jakémukoli mylnému výkladu.

28.

Stejně jako v čl. 56a odst. 1 by mělo být vyjasněno, že obsah výstrah by měl být jasně omezen na i) osobní údaje nezbytné ke zjištění totožnosti dotyčného odborníka, ii) skutečnost, zda byl tomuto pracovníku zakázán výkon odborné činnosti, iii) zda je zákaz prozatímní (probíhá odvolací řízení) nebo konečný, iv) informaci, po jakou dobu zákaz platí, a v) na totožnost příslušného orgánu, který rozhodnutí vydává (rovněž s uvedením země, v níž bylo rozhodnutí vydáno).

Příjemci výstrah podle čl. 56a odst. 2

29.

Čl. 56a odst. 2 požaduje, aby výstrahy byly zasílány „ostatním dotčeným členským státům a Komisi“. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby bylo znění upraveno v tom smyslu, že výstrahy mají být zasílány „příslušným orgánům v ostatních dotčených členských státech a Komisi“. Tato formulace obsahující spojení „příslušné orgány“ je již použita v čl. 56a odst. 1 s ohledem na výstrahy spadající pod tento odstavec (9).

Přesnost a aktualizace

30.

Evropský inspektor ochrany údajů také doporučuje, aby návrh jasně požadoval, aby příslušný orgán, který provádí zadání do systému, pravidelně přezkoumával, zda jsou výstrahy aktuální, a prováděl urychlenou opravu a odvolání výstrah, jestliže informace v nich obsažené již nejsou přesné nebo je-li třeba je aktualizovat. Rovněž by bylo užitečné zajistit, aby v informacích o výstraze byla (například prostřednictvím zaslání aktualizace výstrahy) zaznamenána skutečnost, že odborník se proti „výstraze“ odvolal podle čl. 56a odst. 4 nebo požádal o opravu, zablokování nebo výmaz této výstrahy (10).

Důvěrnost, další šíření a zveřejňování výstrah

31.

Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom, že právní předpisy a praxe členských států se liší co do rozsahu sdílení informací týkajících se disciplinárních opatření nebo trestněprávních sankcí vůči odborníkům ve zdravotnictví či jiných oborech mezi příslušnými orgány, dalšími dotčenými organizacemi (např. nemocnicemi) a širší veřejností. V malém počtu zemí jsou na internetu komukoli veřejně k dispozici k nahlédnutí černé listiny pro určitá povolání. Jiné země zaujímají odlišný přístup a veřejnosti umožňují nahlédnout pouze do „bílých seznamů“, tzn. seznamů odborníků s povolením k výkonu povolání.

32.

Dokud budou souběžně existovat takto odlišné praxe a vnitrostátní právní předpisy, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby směrnice zavedla závazek důvěrnosti pro všechny dotčené příslušné orgány z hlediska údajů o výstrahách, které obdrží od jiného členského státu, pokud údaje nebyly zveřejněny v souladu s právními předpisy zasílajícího členského státu.

2.3 Evropský profesní průkaz

33.	Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že po jeho neformálních připomínkách Komise významně zlepšila jasnost, právní jistotu a záruky v oblasti ochrany údajů stanovené v článku 4a návrhu.

34.

Zbývající obavy evropského inspektora ochrany údajů se týkají čl. 4e odst. 1 návrhu, jenž požaduje, aby „příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu“ aktualizovaly „včas odpovídající soubor uložený v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu informacemi o disciplinárním opatření nebo trestněprávních sankcích či o jiných vážných konkrétních okolnostech, které mohou mít důsledky pro další výkon činností držitele evropského profesního průkazu vystaveného podle této směrnice“.

35.

Čl. 4e odst. 1 doplňuje stávající ustanovení čl. 56 odst. 2, který již umožňuje dvoustranné výměny za stejných podmínek. Stávající čl. 56 odst. 2 stanoví, že „příslušné orgány hostitelského a domovského členského státu si vyměňují informace o disciplinárních a trestněprávních sankcích nebo jiných závažných zvláštních okolnostech, které by mohly mít důsledky na výkon činností podle této směrnice“.

36.	Evropský inspektor ochrany údajů má tři hlavní obavy týkající se těchto ustanovení:

Podmínky aktualizace souboru uloženého v systému IMI podle čl. 4e odst. 1 a obsah těchto aktualizací

37.

Tato ustanovení za prvé ponechávají osobám vyřizujícím jednotlivé případy příliš velký prostor pro rozhodnutí, zda soubor uložený v systému IMI aktualizovat. Z důvodů, které jsou uvedeny v připomínce týkající se nejasnosti podmínek, za nichž mohou být zasílány výstrahy podle čl. 56a odst. 2, by bylo i zde vhodné další vyjasnění. Evropský inspektor ochrany údajů by uvítal alespoň požadavek, aby tyto aktualizace byly prováděny, „aniž by byla dotčena presumpce neviny“ (11). Uspokojivějším řešením by bylo, kdyby směrnice požadovala (stejně jako u výstrah podle čl. 56a odst. 2, které byly zmíněny výše), aby jakákoli aktualizace musela být založena na předchozím rozhodnutí soudu nebo příslušného orgánu, kterým se odborníkovi zakazuje výkon odborné činnosti. Tím by se měla zajistit právní jistota a mělo by se předejít jakémukoli mylnému výkladu.

38.

Stejně jako u výstrah podle článku 56a by mělo být vyjasněno, že obsah aktualizace by měl být jasně omezen na i) skutečnost, zda byl tomuto odborníkovi zakázán výkon odborné činnosti, ii) zda je zákaz prozatímní (probíhá odvolací řízení), nebo konečný, iii) informaci, po jakou dobu zákaz platí, a iv) na totožnost příslušného orgánu, který rozhodnutí vydává (rovněž s uvedením země, v níž bylo rozhodnutí vydáno). Mělo by se zabránit poskytování dalších podrobných informací, jako např. toho, zda je zákaz důsledkem odsouzení v trestněprávní věci nebo disciplinárního opatření a k jakému protiprávnímu jednání došlo. Bude-li dotčený orgán tyto informace ve zvláštním případě požadovat, může si tyto doplňující informace vždy vyžádat v rámci dvoustranné výměny informací (v rámci systému IMI, avšak mimo soubor uložený v systému IMI).

Doby uchování údajů

39.

Za druhé, oproti dvoustranným výměnám informací podle stávajícího ustanovení čl. 56 odst. 2, u nichž k uchování informací v systému IMI dochází po dobu šesti měsíců po uzavření případu, je soubor uložený v systému IMI navržen tak, aby v systému IMI mohl potenciálně zůstat delší dobu. Měla by proto být přijata odpovídající opatření s cílem zajistit, aby případné odkazy na přijatá disciplinární opatření nebo trestněprávní sankce nebo jakékoli další závažné zvláštní okolnosti byly ze souboru uloženého v systému IMI včas vymazány, jakmile již přístup k těmto informacím nebude požadován.

40.

Navrhovaný odkaz na výmaz informací, „které nejsou nadále požadovány“, je sice užitečný, ale – podle našeho názoru – není dostačující k zajištění jednotnosti a právní jistoty. Evropský inspektor ochrany údajů proto doporučuje, aby návrh pro vyměňované informace stanovil dostatečně krátkou dobu uchování údajů. Z důvodů vysvětlených výše u dob uchování údajů o výstrahách by bylo vhodnější, kdyby tyto informace zůstávaly v systému IMI pouze po dobu, po kterou to bude pro přijímající orgán nezbytné pro účely přijetí odpovídajícího opatření (například lhůta šesti měsíců pro provedení vyšetřování nebo přijetí donucovacího opatření).

41.

Jestliže se zákonodárci rozhodnou pro „dlouhodobé“ uchování zákazu v souboru uloženém v systému IMI, jako alternativu evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby návrh přinejmenším jasně požadoval, aby vydávající orgán provedl výmaz jakéhokoli odkazu na zákaz, jakmile skončí účinnost zákazu (například v důsledku odvolání nebo kvůli časově omezenému zákazu).

2.4 Dlouhodobý horizont

42.

Pokud se použití profesních průkazů a systému IMI v dlouhodobém horizontu rozšíří a až tomu tak bude (může k tomu dojít u některých nebo u všech regulovaných povolání, která podléhají výstražnému systému), doporučuje evropský inspektor ochrany údajů, aby Komise provedla přezkum toho, zda jsou výstražné systémy podle článku 56a stále nezbytné a zda nemohou být nahrazeny systémem, který by byl omezenější, a tím také představoval menší zásah z hlediska ochrany údajů. V takovémto okamžiku lze například zvážit, zda nemůže být sdílení informací namísto zasílání výstrah všem členským státům omezeno na příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu, které mají přístup k profesnímu průkazu a k souboru dotčeného odborníka uloženému v systému IMI.

2.5 Konzultace evropského inspektora ochrany údajů a vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů ve věci aktů v přenesené pravomoci

43.

Evropský inspektor ochrany údajů v neposlední řadě doporučuje, aby před přijetím aktů v přenesené pravomoci, které jsou uvedeny v čl. 56a odst. 5, nebo jakýchkoli jiných aktů v přenesené pravomoci podle článku 58, které mohou mít dopad na ochranu údajů, proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů a s pracovní skupinou zřízenou podle článku 29, v níž jsou zastoupeny také vnitrostátní orgány pro ochranu údajů. Této konzultaci by mělo předcházet posouzení dopadu na ochranu údajů (12).

3. ZÁVĚRY

44.	Evropský inspektor ochrany údajů bere na vědomí zřízení omezeného výstražného systému na evropské úrovni za účelem výměny informací o odbornících, kterým byl zakázán výkon odborné činnosti v určitém členském státě, pokud je to odůvodněno významnými veřejnými zájmy.

45.	Evropský inspektor ochrany údajů se však domnívá, že výstražný systém musí zůstat přiměřený.

46.

Evropský inspektor ochrany údajů zejména doporučuje, aby:

—	návrh jednoznačně uváděl, v jakých konkrétních případech mohou být výstrahy zasílány, jasněji vymezil, jaké osobní údaje mohou být do výstrah zahrnuty, a omezil zpracování na nezbytné minimum s přihlédnutím k přiměřenosti a k vyvážení práv a zájmů,

—	v tomto ohledu návrh jednoznačně uváděl, že výstrahy mohou být zasílány až poté, co příslušný orgán nebo soud v členském státě vydá rozhodnutí, kterým osobě zakáže výkon odborných činností na území tohoto členského státu,

—	návrh stanovil, že obsah výstrahy nesmí obsahovat podrobnější informace týkající se okolností a důvodů zákazu,

—	byla vyjasněna a na nezbytně nutné minimum omezena doba, po kterou se výstrahy uchovávají, a

—

bylo zajištěno, aby výstrahy byly zasílány pouze příslušným orgánům v členských státech a aby tyto orgány zachovávaly důvěrný charakter přijatých informací o výstrahách a neprováděly jejich další šíření nebo zveřejňování, pokud tyto údaje nebyly zveřejněny v souladu s právními předpisy zasílajícího členského státu.

47.

S ohledem na evropský profesní průkaz a na související „soubor uložený v systému IMI“ evropský inspektor ochrany údajů doporučuje další vyjasnění podmínek, za nichž musí být informace týkající se disciplinárního opatření nebo trestněprávních sankcí nebo jiné závažné zvláštní okolnosti zahrnuty do souboru, a obsah informací, které mají být zahrnuty, a dále doporučuje jasné omezení doby uchování údajů.

48.

Evropský inspektor ochrany údajů dále doporučuje, aby v dlouhodobém horizontu, pokud se použití profesních průkazů a systému IMI rozšíří a až tomu tak bude, Komise provedla přezkum toho, zda jsou výstražné systémy podle článku 56a stále nezbytné a zda nemohou být nahrazeny systémem, který by byl omezenější a tím také představoval menší zásah z hlediska ochrany údajů.

49.

V Bruselu dne 8. března 2012.

Giovanni BUTTARELLI

zástupce evropského inspektora ochrany údajů

(1) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3) KOM(2011) 883 v konečném znění.

(4) Nařízení o systému IMI dosud není přijato. V listopadu 2011 vydal evropský inspektor ochrany údajů své stanovisko k návrhu Komise. Viz http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Consultation/Opinions/2011/11-11-22_IMI_Opinion_CS.pdf

(5) Není-li uvedeno jinak, odkazy na články v tomto návrhu představují odkazy na ustanovení směrnice o uznávání odborných kvalifikací ve znění navrhovaném Komisí.

(6) Čl. 56a odst. 2 by měl být dále zpřesněn s cílem zajistit, aby tomu tak jednoznačně bylo nejen u výstrah podle čl. 56a odst. 1, jenž se vztahuje na odborníky ve zdravotnictví, ale také u výstrah podle čl. 56a odst. 2, jenž se vztahuje na odborná povolání mimo zdravotnictví. Viz body 24–27 tohoto stanoviska.

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(8) Viz body 57–59.

(9) Evropský inspektor ochrany údajů mimochodem vítá skutečnost, že (oproti výstrahám podle čl. 56a odst. 1) se odkazuje na „dotčené členské státy“, nikoli na „všechny členské státy“.

(10) Poznamenáváme, že omezení obsahu výstrahy na minimální nezbytné údaje, jakož i na nejvěcnější a nejobjektivnější údaje – jako například zda byl příslušným orgánem nebo soudem přijat určitý druh rozhodnutí (např. dočasný zákaz činnosti) – by také pomohlo snížit počet žádostí o opravu, zablokování nebo výmaz výstrahy, protože by bylo obtížnější napadnout přesnost těchto údajů.

(11) Podobné odkazy na presumpci neviny jsou rovněž uvedeny v čl. 10 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(12) Viz také stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení o systému IMI, body 29–32.

12.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 137/7

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 2. března 2012

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles 2020“)

(CON/2012/17)

2012/C 137/02

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 26. ledna 2012 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles 2020“) (1) (dále jen „navrhované nařízení“). Dne 6. února 2012 obdržela ECB druhou žádost o stanovisko k témuž návrhu od Evropského parlamentu.

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na článku 133 a čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1. Obecné připomínky

1.1

Program Pericles představuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání a souvisejícím podvodům. Navrhovaným nařízením bude nahrazen stávající právní základ programu Pericles, jehož doba platnosti uplyne na konci roku 2013 (2); program tak bude prodloužen do konce roku 2020. ECB znovu zdůrazňuje svůj názor, že program Pericles užitečným způsobem doplňuje činnosti, jež v oblasti boje proti padělání eura vykonává ECB, Europol a vnitrostátní orgány (3). Je přesvědčena, že program Pericles 2020 bude nadále přispívat k zachování důvěryhodnosti eurobankovek, a to i jejich druhé série.

1.2

ECB zdůrazňuje, že se na boji proti padělání eurobankovek aktivním způsobem podílí. Především vytváří pro eurobankovky takovou grafickou úpravu a vyvíjí takové vyspělé technické prvky, jež jak široké veřejnosti, tak i odborníkům umožňují rozlišit pravé bankovky od padělků. Je běžné, že po několika letech v oběhu bývají bankovky nahrazovány bankovkami se zdokonalenými ochrannými prvky, aby se znesnadnilo jejich padělání. K tomuto preventivnímu opatření přistupuje i Eurosystém a v brzké době zahájí výrobu druhé série eurobankovek. ECB kromě toho analyzuje nové typy padělků ve svém středisku pro analýzu padělků a získané znalosti využívá k lepšímu informování orgánů činných v trestním řízení. Středisko pro analýzu padělků koordinuje šíření všech známých technických a statistických údajů o padělcích eura všem příslušným stranám.

2. Konkrétní připomínky

2.1

Čl. 4 druhý pododstavec navrhovaného nařízení stanoví metodu pro vyhodnocení toho, zda bylo specifického cíle programu Pericles 2020 dosaženo. V tomto směru však nejsou výsledky závislé pouze na účinných opatřeních uskutečněných v rámci programu Pericles 2020, ale také na řadě vnějších faktorů, mimo jiné na tom, kolik padělků se v oběhu nachází, zda mají finanční, technické, donucovací a soudní orgány k dispozici dostatek lidských, finančních a technických zdrojů a jakým způsobem jsou uskutečňovány jiné programy odborného vzdělávání, které jsou pro tyto orgány pořádány. Program by proto měl být vyhodnocován s ohledem na všechny aspekty, které mají na padělání eura a související podvody vliv. Z tohoto důvodu ECB doporučuje, aby do vyhodnocování programu Pericles 2020, které je stanoveno v čl. 12 odst. 3 a 4 navrhovaného nařízení, byly plně zapojeny ECB a Europol.

2.2

V rámci programu Pericles 2020 mohou návrhy předložené zúčastněnými členskými státy zahrnovat účastníky ze třetích zemí, je-li jejich účast pro ochranu eura důležitá. Přestože z hlediska boje proti padělání eura ve světě a souvisejícím podvodům má takovéto zapojení třetích zemí svůj význam, mělo by být smysluplné a přiměřené.

2.3

ECB si všímá, že čl. 8 odst. 2 písm. a) a c) a čl. 10 odst. 3 navrhovaného nařízení zmiňují využívání nástrojů k rozpoznání padělků a stanoví granty na nákup zařízení. ECB souhlasí s návrhem poskytovat granty na pořízení obecného laboratorního zařízení (jako jsou mikroskopy, IR detektory, posuvná měřítka, denzitometry, mikrometry, zařízení k měření vodivosti nebo magnetismu), jež pomáhá při vyšetřování a není specificky konstruováno nebo prodáváno jako zařízení k rozpoznávání padělků. ECB se domnívá, že jedinými spolehlivými přístroji a zařízeními k rozpoznávání padělků jsou ty, u kterých je na jejích internetových stránkách uvedeno, že obstály ve zkouškách provedených za použití sady aktuálních typů padělků a pravých bankovek s různým stupněm opotřebení. Tyto přístroje a zařízení jsou však určeny pro subjekty působící v odvětví zpracování hotovosti a obecně jsou mimo působnost specializovaných orgánů pro boj proti padělání měny, které mají být podle čl. 8 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení cílovou skupinou tohoto opatření (4). Proto je ECB toho názoru, že není vhodné uvažovat o tom, aby byly z finančních prostředků programu Pericles 2020 financovány nákupy nástrojů k rozpoznání padělků nebo aby byly nástroje k rozpoznání padělků používány orgány specializovanými na boj proti padělání měny.

2.4

Bylo by užitečné, aby iniciativy, které mají být v rámci programu Pericles 2020 financovány, společně posuzovaly Komise, ECB a Europol (5), neboť se tak zabrání duplicitním činnostem a překryvům mezi programem Pericles 2020 a jinými relevantními programy a činnostmi a zajistí se vytvoření společné strategie boje proti padělání eura a souvisejícím podvodům. Proto by se měly 7. bod odůvodnění a článek 11 navrhovaného nařízení pozměnit tak, aby bylo stanoveno, že: a) Komise má roční pracovní program včas konzultovat s hlavními dotčenými stranami a b) má za účelem jeho přijetí získat souhlas ECB a Europolu (6). V této souvislosti by měl být ECB a Europolu poskytnut dostatečný čas k tomu, aby návrh ročního pracovního programu posoudily a vyjádřily se k němu ještě před jeho projednáním v příslušném poradním výboru.

2.5

ECB vítá čl. 12 odst. 1 navrhovaného nařízení, který vyžaduje, aby Komise program Pericles 2020 prováděla ve spolupráci s členskými státy prostřednictvím konzultací v různých fázích provádění programu a s přihlédnutím k příslušným opatřením přijatým ostatními zúčastněnými subjekty, zejména ECB a Europolem. Zatímco čl. 12 odst. 1 navrhovaného nařízení zajišťuje dostatečnou úroveň spolupráce na úrovni Unie i soulad programu Pericles 2020 s jinými relevantními programy a činnostmi, ECB Komisi doporučuje, aby ještě předtím, než bude roční pracovní program konzultovat s ECB a Europolem v rámci příslušného poradního výboru, poskytla dostatek času pro seznámení se s příslušnou dokumentací.

2.6	ECB doporučuje změnit v navrhovaném článku 12 odstavce 3 a 4 tak, aby umožnily zapojení ECB a Europolu do vyhodnocování účelnosti a efektivnosti programu Pericles 2020 a do posuzování toho, zda má být případně prodloužen, pozměněn nebo pozastaven.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. března 2012.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) KOM(2011) 913 v konečném znění.

(2) Program Pericles byl původně zaveden rozhodnutím Rady 2001/923/ES ze dne 17. prosince 2001 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 50). Rozhodnutím Rady 2001/924/ES ze dne 17. prosince 2001, kterým se rozšiřuje působnost rozhodnutí o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 55), byla působnost rozhodnutí 2001/923/ES rozšířena na členské státy mimo eurozónu. Následné změny rozhodnutí Rady 2001/923/ES působnost programu Pericles rozšířily a prodloužily dobu jeho trvání do 31. prosince 2013.

(3) Viz odstavec 1 stanoviska ECB CON/2006/35 ze dne 5. července 2006 na žádost Rady Evropské unie ke dvěma navrhovaným rozhodnutím Rady o programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. C 163, 14.7.2006, s. 7). Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(4) Na základě posouzení dopadu (SEK(2011) 1615 v konečném znění) je navíc zřejmé, že se možnost financovat nákup zařízení týká nákupů za účelem ochrany eura proti padělání v případě příslušných vnitrostátních agentur (ve třetích zemích) činných v oblasti boje proti padělání měn, a to se zvláštním zaměřením na specializované agentury, které působí v rizikových třetích zemích a které mají jiné priority než bojovat proti padělání eura.

(5) Viz odstavec 8 stanoviska ECB CON/2005/22 ze dne 21. června 2005 na žádost Rady Evropské unie ke dvěma navrhovaným rozhodnutím Rady o výměně, pomoci a odborném vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. C 161, 1.7.2005, s. 11) a odstavec 2.2 stanoviska ECB CON/2006/35 ze dne 5. července 2006 na žádost Rady Evropské unie ke dvěma navrhovaným rozhodnutím Rady o programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. C 163, 14.7.2006, s. 7).

(6) Viz odstavec 8 stanoviska CON/2005/22.

PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

7. bod odůvodnění navrhovaného nařízení

„(7)

Mělo by být zajištěno, aby byl tento akční program Unie v souladu s jinými programy a činnostmi a aby je doplňoval. Komise by pro účely provádění tohoto programu měla v rámci příslušného poradního výboru stanoveného v nařízení (ES) č. 1338/2001 s ohledem na vyhodnocení potřeby ochrany eura uskutečnit veškeré potřebné konzultace s hlavními dotčenými stranami (zejména příslušnými vnitrostátními orgány určenými členskými státy, ECB a Europolem), zejména pokud jde o výměny, pomoc a odborné vzdělávání.“

„(7)

Mělo by být zajištěno, aby byl tento akční program Unie v souladu s jinými programy a činnostmi a aby je doplňoval. S přiměřeným předstihem před přijetím ročního pracovního programu by Komise měla s ohledem na vyhodnocení potřeby ochrany eura uskutečnit veškeré potřebné konzultace s hlavními dotčenými stranami. Pro účely provádění tohoto programu by Komise měla v rámci příslušného poradního výboru stanoveného v nařízení (ES) č. 1338/2001 konzultovat příslušné vnitrostátní orgány určené členskými státy, a získat souhlas ECB a Europolu s ročním pracovním programem), zejména pokud jde o výměny, pomoc a odborné vzdělávání.“

Odůvodnění

Společné posuzování iniciativ, které mají být z programu Pericles 2020 financovány, v rámci ročního pracovního programu bude užitečné pro Komisi, ECB i Europol. Pomohlo by vyhnout se duplicitním činnostem a překryvům mezi programem Pericles 2020 a jinými relevantními programy a činnostmi, jimž ECB, Europol a příslušné vnitrostátní orgány poskytují podporu. Navíc by tento přístup zajistil vytvoření společné strategie boje proti padělání eura a souvisejícím podvodům. Z těchto důvodů navrhuje ECB pozměnit 7. bod odůvodnění navrhovaného nařízení tak, aby bylo stanoveno, že: a) Komise má roční pracovní program včas konzultovat s hlavními dotčenými stranami a b) má za účelem jeho přijetí získat souhlas ECB a Europolu.

Změna č. 2

Článek 11 navrhovaného nařízení

„Článek 11

Roční pracovní program

Za účelem provádění programu přijme Komise roční pracovní programy. Tyto programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, jež mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. […]“

„Článek 11

Roční pracovní program

Komise přijme roční pracovní programy, poté co jejich návrhy včas konzultuje s hlavními dotčenými stranami a co s nimi vyjádří souhlas ECB a Europol. Roční pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, jež mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. […]“

Odůvodnění

Společné posuzování iniciativ, které mají být z programu Pericles 2020 financovány, bude užitečné pro Komisi, ECB i Europol. Pomohlo by vyhnout se duplicitním činnostem a překryvům mezi programem Pericles 2020 a jinými relevantními programy a činnostmi, jimž ECB, Europol a příslušné vnitrostátní orgány poskytují podporu. Navíc by tento přístup zajistil vytvoření společné strategie boje proti padělání eura a souvisejícím podvodům. Z těchto důvodů navrhuje ECB pozměnit článek 11 navrhovaného nařízení tak, aby bylo stanoveno, že: a) Komise má roční pracovní program včas konzultovat s hlavními dotčenými stranami a b) má za účelem jeho přijetí získat souhlas ECB a Europolu.

Změna č. 3

Čl. 12 odst. 3 navrhovaného nařízení

„3. Komise provede vyhodnocení programu. Nejpozději do 31. prosince 2017 […].“

„3. Komise provede vyhodnocení programu. Návrh hodnotící zprávy rozešle příslušným vnitrostátním orgánům určeným členskými státy a usiluje o souhlas ECB a Europolu s obsahem této hodnotící zprávy v rámci příslušného poradního výboru stanoveného v nařízení (ES) č. 1338/2001. Nejpozději do 31. prosince 2017 […].“

Odůvodnění

V zájmu dosažení obecného i specifického cíle programu Pericles 2020 je třeba klást důraz na jeho efektivnost. Řádnou koordinaci tohoto programu se stávajícími programy Unie i členských států, stejně jako s projekty ECB a Europolu považuje ECB za zásadní. V této souvislosti je ECB toho názoru, že by hodnotící zpráva měla být konzultována se všemi hlavními stranami a jimi odsouhlasena v rámci příslušného poradního výboru stanoveného v nařízení (ES) č. 1338/2001. Za tímto účelem předkládá ECB výše uvedený pozměňovací návrh, který rovněž posiluje úlohu ECB a Europolu při vyhodnocování účelnosti a efektivnosti programu Pericles 2020 i při posuzování toho, zda má být případně prodloužen, pozměněn nebo pozastaven.

Změna č. 4

Čl. 12 odst. 4 navrhovaného nařízení

„4. Do 31. prosince 2021 Komise mimoto předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosažení cílů programu.“

„4. Komise mimoto příslušným vnitrostátním orgánům určeným členskými státy rozešle návrh zprávy o dosažení cílů programu a usiluje o souhlas ECB a Europolu s obsahem této hodnotící zprávy v rámci příslušného poradního výboru stanoveného v nařízení (ES) č. 1338/2001. Zprávu o dosažení cílů programu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2021.“

Odůvodnění

K úspěšnému uplatnění metody, jež má vyhodnotit dosažení specifických cílů programu Pericles 2020, je nezbytné široké spektrum odborných znalostí a informací. Tento závěr vyplývá z článku 4, v němž je vyjmenována celá řada indikátorů, jejichž prostřednictvím se bude dosažení těchto cílů měřit. V tomto směru však nejsou výsledky závislé pouze na účinných opatřeních uskutečněných v rámci programu Pericles 2020, ale také na řadě vnějších faktorů, mimo jiné na tom, kolik padělků se v oběhu nachází, zda mají finanční, technické, donucovací a soudní orgány k dispozici dostatek lidských, finančních a technických zdrojů a jakým způsobem jsou uskutečňovány jiné programy odborného vzdělávání, které jsou pro tyto orgány pořádány. Program Pericles 2020 by proto měl být vyhodnocován s ohledem na všechny aspekty, které mají na padělání eura a související podvody vliv. Do hodnocení toho, zda bylo cílů programu Pericles 2020 dosaženo, by z tohoto důvodu měly být plně zapojeny ECB, Europol i příslušné vnitrostátní orgány, neboť v této oblasti mají rozsáhlé odborné znalosti a informace. ECB a Europol by kromě toho měly závěrečnou hodnotící zprávu odsouhlasit.

(1) Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

12.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 137/19

STÁTNÍ PODPORA – LUCEMBURSKO

Státní podpora SA.34440 (12/C) – Prodej společnosti Dexia BIL

Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU

(Text s významem pro EHP)

2012/C 137/09

Dopisem ze dne 3. dubna 2012, uvedeným v závazném jazykovém znění na stránkách, které následují po tomto shrnutí, sdělila Komise Lucembursku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (SFEU) týkající se výše uvedeného opatření.

Připomínky k opatření, ohledně něhož Komise zahajuje řízení, mohou zúčastněné strany zaslat do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Registry

Office: J70 03/225

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22961242

Tyto připomínky budou sděleny Lucembursku. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

I. ŘÍZENÍ

1.	Rozhodnutím ze dne 19. listopadu 2008 Komise rozhodla nevznášet námitky ohledně operace na podporu likvidity a ohledně záruky na dluhopisy skupiny Dexia. Podpora byla schválena jako podpora na záchranu slučitelná se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES.

Francie oznámila Komisi plán restrukturalizace skupiny Dexia dne 16. února 2009, Lucembursko tak učinilo dne 17. února 2009 a Belgie dne 18. února 2009. Komise přijala dne 13. března 2009 rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení za podmínek stanovených v čl. 108 odst. 2 SFEU, které se týkalo všech opatření přijatých ve prospěch skupiny Dexia.

3.	Rozhodnutím ze dne 26. února 2010 Komise povolila plán restrukturalizace skupiny Dexia.

Dne 12. října 2011 belgické orgány oznámily Komisi dodatečné opatření spočívající v nákupu 100 % akcií společnosti Dexia Bank Belgium (dále jen „DBB“) od společnosti Dexia SA. Komise dne 17. října 2011 rozhodla dočasně na dobu šesti měsíců schválit nákup DBB ze strany belgického státu od společnosti Dexia SA. Dále se rozhodla zahájit ve vztahu k uvedenému opatření formální vyšetřovací řízení.

Dne 14. prosince 2011 francouzské, belgické a lucemburské orgány oznámily Komisi dodatečné opatření pro skupinu Dexia sestávající z dočasné záruky na refinancování. Komise dne 21. prosince 2011 rozhodla schválit záruku na refinancování na dobu šesti měsíců. Dále se rozhodla zahájit ve vztahu k uvedenému opatření formální vyšetřovací řízení.

6.	Dne 23. března 2012 lucemburské orgány oznámily Komisi prodej společnosti Dexia BIL ze strany skupiny Dexia. Rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU se týká prodeje společnosti Dexia BIL.

II. SKUTKOVÝ STAV

Dexia BIL je součástí skupiny Dexia. Dexia vznikla v roce 1996 fúzí francouzského Crédit Local a belgického Crédit Communal. Skupina Dexia je uspořádána jako mateřská holdingová společnost (Dexia SA) se třemi provozními dceřinými společnostmi nacházejícími se ve Francii (DCL), v Belgii (DBB) a v Lucembursku (Dexia BIL). Dexia BIL je třetí největší bankou v Lucembursku, pokud jde o vklady obyvatel a úvěry jim poskytované. Na konci června 2011 činila její bilanční suma 41 miliard EUR. Dexia BIL je především činná v oblasti retailového bankovnictví, úvěrů soukromým a obchodním zákazníkům a soukromého bankovnictví.

Počínaje zářím 2008 obdržela Dexia v důsledku finanční krize několik opatření státní podpory od Francie, Belgie a Lucemburska. Ve svém rozhodnutí ze dne 26. února 2010 týkajícím se plánu restrukturalizace společnosti Dexia SA Komise povolila udělení státní podpory ve prospěch společnosti Dexia SA za předpokladu, že Dexia a dotyčné členské státy splní všechny závazky a podmínky přiložené k uvedenému rozhodnutí.

Přestože provedení schválené restrukturalizace umožnilo, aby Dexia posílila stabilitu svého financování a zmenšila svou velikost, objem svých nestrategických aktiv a svůj pákový efekt, zpozdilo se provedení plánu a od léta 2011 Dexia čelila vzrůstající nerovnováze likvidity. I když Dexia BIL nebyla nikdy zdrojem obtíží v rámci skupiny Dexia, trpěla i tak efektem přelévání a v září a v říjnu 2011 zaznamenala zásadní odliv vkladů. Situace společnosti Dexia BIL se stabilizovala poté, co byl dne 6. října 2011 oznámen její prodej.

10.

Podle lucemburských orgánů byl prodej společnosti Dexia BIL plánován od roku 2009, přičemž mezi rokem 2009 a létem 2011 Dexia oslovila několik soukromých subjektů. Tato jednání ovšem nevedla ke konkrétním nabídkám odkupu. Nakonec Dexia dne 6. října 2011 oznámila, že zahájila exkluzivní jednání se soukromým investorem „Precision Capital“ a lucemburským státem držícím minoritní podíl. Dne 20. prosince 2011 bylo podepsáno memorandum o porozumění o prodeji společnosti Dexia BIL za cenu 730 milionů EUR. Podle tohoto memoranda má Precision Capital získat 90 % podíl a zbývajících 10 % lucemburský stát. Účast lucemburského státu podléhá stejným podmínkám jako účast Precision Capital.

11.

Z transakce byly vyňaty některé činnosti a účasti. Tím se prodaný podnik zúžil hlavně na činnost společnosti Dexia BIL v oblasti retailového a soukromého bankovnictví (dále jen „prodaný podnik“). Přesněji se jedná o tyto vyňaté části: RBC Dexia, Dexia Asset Management, „legacy portfolio“, Parfipar, Dexia LDG, Popular Banca Privada, jejichž peněžní příjmy zůstávají v držení společnosti Dexia BIL. Posudek o přiměřenosti prodejní ceny společnosti Dexia BIL vypracovaný třetí stranou byl dokončen dne 10. prosince 2011 ještě před podpisem memoranda o porozumění. Rovněž se předpokládá, že bude ukončeno financování poskytované společností Dexia BIL ve prospěch skupiny Dexia.

12.

V této fázi obsahuje memorandum o porozumění doložku (dále jen „doložka 3.3.5“), která stanoví, že pokud do 1. ledna 2017 Dexia nebo jiná společnost skupiny Dexia získá pro budoucí prodeje, odkupy nebo spojování dalších dceřiných společností státní záruku týkající se plnění jejích závazků odškodnění vůči kupujícím v těchto transakcích, a pokud jsou tito kupující soukromými subjekty, Dexia zajistí, aby záruka za podobných podmínek (mutatis mutandis) byla poskytnuta stejným ručitelem (nebo jiným ručitelem s podobně dobrým ratingem) také nabyvateli společnosti Dexia BIL, tj. Precision Capital. Lucemburské orgány však informovaly o tom, že tato doložka má být zrušena.

III. POSOUZENÍ

13.	Vzhledem k tomu, že transakce nebyla předmětem otevřeného, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení, Komise musí pečlivě ověřit, zda cena prodaného podniku odpovídá adekvátní tržní ceně.

14.

Komise konstatuje, že 10 % účast lucemburského státu podléhá stejným podmínkám jako 90 % podíl Precision Capital. Vzhledem k této skutečnosti Komise tedy zastává stanovisko, že lucemburský stát do transakce vstoupil jako tržní investor, a může ve vztahu k 10 % účasti v prodaném podniku Dexia BIL vyloučit dodatečnou podporu.

15.

Koupě společnosti Dexia BIL byla předmětem posudku o přiměřenosti prodejní ceny vypracovaného třetí stranou a cena prodeje odpovídá cenovému rozpětí, které bylo předneseno v posudku. Posudek o přiměřenosti prodejní ceny byl ovšem vypracován během jednání a ještě před podpisem memoranda o porozumění. Proto Komise nemůže v této fázi dojít k závěru, že posudek o přiměřenosti prodejní ceny odpovídajícím způsobem zohledňuje všechny podmínky transakce, zejména pokud jde o ocenění vyňatých činností a s tím související držené peněžní příjmy a dále dopad doložky 3.3.5 v případě, že by tato doložka nebyla odstraněna.

16.	Komise by v případě, že by doložka 3.3.5 nebyla odstraněna, měla pochybnosti o tom, zda tato doložka nepředstavuje potenciální státní podporu a zda je správně zohledněna v ceně transakce.

Komise tudíž v této fázi nemůže dojít k závěru, že prodej podniku Dexia BIL a podmínky, které s ním souvisejí, neobsahují prvek státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU ve prospěch prodaného podniku Dexia BIL a subjektu Precision Capital coby nabyvatele společnosti Dexia BIL v případě, že by cena transakce byla příliš nízká ve srovnání s cenou tržní.

ZNĚNÍ DOPISU

„J'ai l'honneur de vous informer que, au vu des informations qui lui ont été communiquées sur le cas cité en objet, la Commission européenne a décidé d'ouvrir une procédure, conformément à l'article 108, paragraphe 2, du Traité sur le fonctionnement de l'Union européenne ("TFUE") sur la mesure notifiée.

1. PROCÉDURE

(1)

Par décision du 19 novembre 2008 (1), la Commission a décidé de ne pas soulever d'objections aux mesures d'urgence concernant une opération de soutien de liquidité ("liquidity assistance" ci-après "l'opération LA") et une garantie sur certains éléments de passif de Dexia (2). La Commission a considéré que ces mesures étaient compatibles avec le marché intérieur sur la base de l'article 107, paragraphe 3, alinéa b), TFUE en tant qu’aide au sauvetage d'une entreprise en difficulté et a autorisé ces mesures pour une période de six mois à compter du 3 octobre 2008, en précisant qu’au-delà de cette période, la Commission devrait réévaluer l’aide en tant que mesure structurelle.

(2)	La Belgique, la France et le Luxembourg (ci-après "les États membres concernés") ont notifié à la Commission un premier plan de restructuration de Dexia respectivement les 16, 17 et 18 février 2009.

(3)	Par décision du 13 mars 2009, la Commission a décidé d'ouvrir la procédure prévue à l’article 108, paragraphe 2, TFUE pour l’ensemble des aides accordées à Dexia (3).

(4)

Par décision du 30 octobre 2009 (4), la Commission a autorisé la prolongation de la garantie jusqu'au 28 février 2010 ou jusqu'à la date de la décision de la Commission statuant sur la compatibilité des mesures d'aides et le plan de restructuration de Dexia, si la restructuration intervient avant le 28 février 2010. La Commission a précisé dans sa décision du 30 octobre 2009 que les mesures proposées dans le plan de restructuration initial ne permettaient pas, à ce stade, de statuer sur la compatibilité des aides.

(5)	Le 9 février 2010, les États membres concernés ont transmis à la Commission des informations sur des mesures additionnelles envisagées afin de compléter le plan de restructuration initial notifié en février 2009.

(6)	Par décision du 26 février 2010 (5), la Commission a autorisé le plan de restructuration de Dexia et la conversion des aides d'urgence en aides à la restructuration, sous condition du respect de tous les engagements et conditions de ladite décision.

La procédure postérieure à la décision du 26 février 2010

(7)	Depuis l'été 2011, Dexia a rencontré des difficultés supplémentaires et les États membres concernés ont envisagé des mesures d'aide additionnelles.

(8)

Par décision du 17 octobre 2011 (6), la Commission a décidé d'ouvrir une procédure formelle d'investigation sur la mesure de vente par Dexia et de rachat par l'État belge de Dexia Banque Belgique (ci-après "DBB"). Cette mesure concerne le rachat par l'État belge de DBB et ses filiales, à l'exception de Dexia Asset Management. Toutefois, dans un souci de préservation de la stabilité financière, la Commission a décidé d'autoriser temporairement la mesure. Celle-ci est donc autorisée pour six mois à compter de la date de la décision ou, si la Belgique soumet un plan de restructuration dans les six mois à compter de la date de la décision, jusqu'à ce que la Commission adopte une décision finale sur la mesure.

(9)

Le 18 octobre 2011, les États membres concernés ont informé la Commission d'un ensemble de nouvelles mesures potentielles en vue d'un nouveau plan de restructuration ou de démantèlement de Dexia. Dans le cadre de cet ensemble de nouvelles mesures, la Belgique a notifié à la Commission, le 21 octobre 2011, une mesure de recours pour DBB à l'"Emergency Liquidity Assistance" (ci-après "ELA") pourvue d'une garantie de l'État belge. Cette mesure permet à DBB d'octroyer des financements à Dexia Crédit Local SA (ci-après "DCL").

(10)

Le 14 décembre 2011, la France, la Belgique et le Luxembourg ont également notifié à la Commission, dans le cadre de cet ensemble de nouvelles mesures, un projet de garantie temporaire des États membres concernés sur le refinancement de Dexia SA, de DCL et/ou de leurs filiales. Par décision du 21 décembre 2011 (ci-après "la décision d'ouverture sur les aides supplémentaires à la restructuration de Dexia") (7), dans un souci de préservation de la stabilité financière, la Commission a décidé d'autoriser temporairement jusqu'au 31 mai 2012 la garantie temporaire de refinancement.

(11)

Toutefois, dans cette décision, la Commission a ouvert une procédure formelle sur l'ensemble des mesures supplémentaires à la restructuration de Dexia depuis l'adoption de la décision conditionnelle (dont la garantie temporaire de refinancement) et a demandé aux États membres concernés que lui soit notifié, dans un délai de trois mois, un plan de restructuration de Dexia, ou à défaut de viabilité de Dexia, un plan de liquidation de Dexia.

Procédure relative à la vente de Dexia Banque Internationale à Luxembourg

(12)

Le 6 octobre 2011, Dexia SA a annoncé, dans un communiqué de presse (8), être entré en négociation exclusive avec un groupement d’investisseurs internationaux auquel participera l’État du Luxembourg, en vue d'une cession de Dexia Banque Internationale à Luxembourg (ci-après "Dexia BIL"). Le Conseil d’Administration du groupe Dexia se prononcerait sur le contenu d’une offre éventuelle à l’issue de la période d’exclusivité.

(13)

Le 18 décembre 2011, la Commission a été informée qu'un protocole d'accord contraignant, portant sur la vente de la participation de 99,906 % dans Dexia BIL détenue par Dexia, était sur le point d'être conclu. À travers ce protocole d'accord, Precision Capital SA, un groupe d'investisseurs du Qatar, acquerra 90 % de la participation, les 10 % restants étant acquis par le Luxembourg. Certains actifs de Dexia BIL sont exclus du périmètre de cette vente.

(14)

La vente de Dexia BIL ne faisait pas partie des mesures approuvées par la Commission dans le cadre du plan de restructuration de Dexia approuvé le 26 février 2010. Elle n'a pas non plus été inclue dans la portée de la procédure d'investigation ouverte par la décision de la Commission du 21 décembre 2011, concernant les mesures de restructuration notifiées à la Commission postérieurement à cette date.

(15)

Cette mesure avait déjà été portée à la connaissance de la Commission avant le 21 décembre 2011. La vente de Dexia BIL sera donc analysée par la Commission séparément de la restructuration de Dexia SA non seulement en raison de la nécessité d'apporter de la sécurité juridique dans les plus brefs délais, mais aussi et surtout en raison de l'indépendance de cette cession de la restructuration du groupe au vu des mesures d'aide approuvées temporairement en 2011, vu que cette mesure avait déjà été projetée depuis 2009 selon les informations reçues par la Commission et que Dexia BIL sera séparé juridiquement et économiquement de Dexia SA.

(16)	Le Luxembourg a notifié à la Commission le 23 mars 2012 la vente de Dexia BIL comme mesure additionnelle au plan de restructuration. Cette mesure fait l'objet de la présente décision.

2. DESCRIPTION

2.1. Description de Dexia BIL et du groupe Dexia

(17)

Dexia BIL fait partie du groupe Dexia. Née de la fusion en 1996 du Crédit Local de France et du Crédit communal de Belgique, Dexia est spécialisée dans les prêts aux collectivités locales mais compte également quelques 5,5 millions de clients privés, principalement en Belgique, au Luxembourg et en Turquie. Dexia était organisée autour d'une maison mère holding (Dexia SA) et de trois filiales opérationnelles situées en France (DCL), en Belgique (DBB) et au Luxembourg (Dexia BIL). Par une décision en date du 17 octobre 2011, la Commission a autorisé le rachat de DBB par l'État belge. Le bilan consolidé du groupe s'élevait, avant le rachat de DBB, à 518 milliards d'euros au 30 juin 2011.

Figure 1

Structure de Dexia SA au 31 décembre 2010

(18)

Les parts des principaux actionnaires de Dexia SA sont les suivantes:

Nom du souscripteur	% détenu au 31 décembre 2010
Caisse des Dépôts et consignations	17,61 %
Holding Communal	14,14 %
Arco Group	13,81 %
Gouvernement fédéral belge	5,73 %
Gouvernement français	5,73 %
Ethias	5,04 %
CNP Assurances	2,96 %
Région flamande	2,87 %
Région wallonne	2,01 %
Salariés	1,07 %
Région Bruxelles-Capitale	0,86 %
Autres	28,17 %

Dexia BIL

(19)

Dexia BIL est une des plus grandes banques commerciales du Luxembourg présentant une taille bilantaire de 41 milliards d'euros au 30 juin 2011. Dexia BIL opère non seulement au Luxembourg, mais également dans d'autres pays comme la Suisse, le Royaume-Uni, certains pays d'Asie et du Moyen Orient, et ce, soit directement, soit à travers certaines de ses filiales. Dexia BIL détient également un important portefeuille de titres "legacy" d'une valeur de marché estimée au 30 septembre 2011 à environ [5 – 10] (9) milliards d'euros.

(20)	Dexia BIL est une des grandes banques à réseau de guichets au Luxembourg et est un acteur essentiel de l'économie locale aussi bien comme banque dépositaire des résidents personnes physiques et des entreprises que comme fournisseur de crédits de consommation, immobiliers et aux entreprises.

(21)

Selon les tableaux fournis par la Commission de surveillance du secteur financier ("CSSF"), autorité de surveillance du secteur financier luxembourgeois, Dexia BIL représente pour [10 – 15] % des résidents personnes physiques et pour [15 – 20] % des PMEs résidentes la banque de référence, la plaçant à chaque fois en troisième position sur le marché luxembourgeois. Les parts de marché de Dexia BIL dans le système bancaire luxembourgeois est d'environ [10 – 15] % en volume des dépôts, [10 – 15] % en volume des prêts et [5 – 10] % des actifs sous gestion dans le domaine de la banque privée.

2.2. Les difficultés de Dexia

(22)	Les difficultés rencontrées par Dexia pendant la crise financière de l'automne 2008 ont été décrites dans la décision du 26 février 2010. Les difficultés plus récentes auxquelles Dexia a été confrontée peuvent être résumées comme suit.

(23)

Tout d'abord, l'aggravation de la crise des dettes souveraines, à laquelle sont confrontées de nombreuses banques européennes, a conduit à une méfiance de plus en plus grande de la part des investisseurs envers des contreparties bancaires, ne permettant plus à ces dernières de lever du financement dans des volumes et des conditions satisfaisantes.

(24)

En outre, étant particulièrement surexposée au risque souverain et para-souverain, Dexia a fait l'objet d'une méfiance accrue des investisseurs. En effet, Dexia présente à ses actifs de nombreux prêts et/ou obligations de pays et/ou de collectivités locales et régionales dans des pays perçus à risque par le marché.

(25)

De plus, la crise actuelle est intervenue alors même que Dexia n'a pas eu le temps de finaliser la mise en œuvre de son plan de restructuration, qui aurait affiché un profil de risque de liquidité nettement plus renforcé. Dexia présentant un profil de liquidité encore particulièrement vulnérable et le marché connaissant particulièrement la vulnérabilité de Dexia, Dexia a peut-être davantage que d'autres banques fait l'objet d'une méfiance accrue.

(26)

Les besoins de financement de Dexia ont particulièrement augmenté du fait des éléments suivants:

i)	la forte baisse des taux d'intérêt durant l'été 2011 a augmenté d'au moins [5 – 20] milliards d'euros le besoin d'apport de "collateral" pour faire face aux appels de marge liés à la variation de la valeur de marché du portefeuille d'instruments dérivés de taux utilisés en couverture du bilan;

ii)	de nombreuses émissions obligataires (en particulier les émissions garanties par les États précédemment émises par Dexia) sont arrivées à échéance à un moment où les conditions de marché pour refinancer ces obligations n'étaient pas optimales;

iii)	la forte baisse de valeur de marché et pour certains, la baisse de qualité crédit, des actifs que Dexia utilise à titre de sûretés pour obtenir du financement

iv)	la perte de confiance d'une grande partie des investisseurs, suite, entre autres, à l'annonce de pertes importances du deuxième trimestre 2011 (de près de 4 milliards d'euros) et de dégradations de certaines agences de notation;

v)	les difficultés de Dexia ont également conduit à des retraits massifs de dépôts de clients en Belgique et au Luxembourg en octobre 2011.

(27)

Vu l'incapacité pour Dexia de se refinancer sur les marchés et […], Dexia a dû dans un premier temps recourir à une nouvelle mesure d'ELA de la part de la Banque nationale de Belgique et de la Banque de France respectivement. C'est dans ces circonstances que les États membres concernés ont octroyé la garantie temporaire de refinancement en faveur de Dexia.

Dexia BIL

(28)

Malgré que Dexia BIL n'a pas été à l'origine des problèmes du groupe Dexia, […] elle a fait face à une forte réduction de ses dépôts, et ce, en particulier entre le 30 septembre 2011 et le 10 octobre 2011, période durant laquelle les dépôts ont baissé de [1 – 5] milliards d'euros (passant de [5 – 15] milliards d'euros à [5 – 15] milliards d'euros). Les pertes de dépôts se sont ensuite stabilisées suite à l'annonce d'une série de mesures visant à démanteler le groupe Dexia et à sécuriser certaines filiales du groupe (dont Dexia BIL). En particulier, Dexia avait annoncé le 6 octobre 2011 être entré en discussion avec un groupe d'investisseurs et le Luxembourg en vue de leur vendre Dexia BIL. Après avoir connu un plancher de [5 – 15] milliards d'euros le 22 novembre 2011, Dexia BIL a depuis lors pu afficher une légère progression de ses dépôts à [5 – 15] milliards d'euros le 14 décembre 2011.

2.3. La nouvelle mesure notifiée: la cession de Dexia BIL

(29)	Le Luxembourg a notifié, le 23 mars 2012, la cession de Dexia BIL. La clôture de la vente est soumise à l'accord préalable de la Commission.

(30)

La mesure de cession de Dexia BIL notifiée à la Commission n'a pas fait objet de procédure d'appel d'offres formelle. Selon les autorités luxembourgeoises, la cession de Dexia BIL était apparemment envisagée depuis longtemps par Dexia qui a contacté à cet effet une série d'opérateurs entre 2009 et 2011, notamment […]. Les discussions menées ont été plus ou moins avancées, mais aucun de ces opérateurs n'a soumis un projet d'acquisition concret pour Dexia BIL.

(31)

Finalement les contacts avec Precision Capital ont abouti à l'entrée en négociation exclusive annoncé le 6 octobre 2011. Un protocole d'accord contraignant, portant sur la vente de la participation de 99,906 % dans Dexia BIL détenue par Dexia, a été conclu à travers un Mémorandum of Understanding le 20 décembre 2011 (ci-après "MoU"). À travers ce protocole d'accord, Precision Capital acquerra 90 % de la participation de la cession, les 10 % restants étant acquis par le Luxembourg aux mêmes termes et conditions que Precision Capital. La mesure notifiée se base sur ce MoU.

(32)

Certains actifs de Dexia BIL sont exclus du périmètre de cette vente et de fait, la cession ne se porte que sur une partie de Dexia BIL, à savoir les activités retail et banque privée (ci-après "les parties cédées"). Plus précisément sont exclus du périmètre de la vente: la participation de 51 % détenue par Dexia BIL dans Dexia Asset Management, la participation de 50 % détenue par Dexia BIL dans RBC Dexia Investor Services Limited (ci-après "RBCD"), la participation de 40 % dans Popular Banca Privada, le portefeuille de titres "legacy" de Dexia BIL (ainsi que certains produits dérivés y associés), les participations de Dexia BIL dans Dexia LDG Banque et Parfipar. Les activités susmentionnées seront transférées à Dexia avant la clôture de la transaction avec une clause de récupération du produit net des cessions par Dexia BIL. De plus, le MoU prévoit comme condition préalable à la vente l'élimination de tous les prêts et emprunts non sécurisés auprès d'entités du groupe Dexia et l'élimination de nombreux prêts et emprunts sécurisés auprès d'entités du groupe Dexia. Au 10 février 2012 ce financement octroyé aux autres entités du groupe était d'environ [0 – 5] milliards d'euros dont moins de [500 – 800] millions de financements sécurisés. L'exclusion de tous ces actifs permettra de réduire les actifs totaux de Dexia BIL d'environ 16,9 milliards d'euros par rapport à ces actifs totaux de 41 milliards d'euros au 30 juin 2011 (soit une réduction des actifs totaux de 40 % et des actifs pondérés par les risques de 50 %). À ce stade, la Commisison ne dispose pas d'évaluations précises des activités exclues de la cession.

(33)	La mesure notifiée stipule qu'au moment de la clôture de la vente, Dexia BIL sera pourvue d'un ratio Common Equity Tier 1 de 9 %.

(34)

Le prix de vente est fixé à 730 millions d'euros basé sur un ratio de Common Equity Tier 1 de 9 % au moment de la clôture. En cas d'excès de capital au moment de la clôture par rapport aux 9 % de Common Equity Tier 1, le prix de vente sera ajusté euro pour euro en fonction de l'excès de capital disponible à la clôture.

(35)

À ce stade, la mesure notifiée comprend une clause qui prévoit que si Dexia ou une entité du groupe Dexia obtient une garantie en faveur d'un acquéreur de la part d'un État pour ses obligations d'indemnisation sous des garanties contractuelles spécifiques à cette cession envers cet acquéreur, et dans la mesure où l'acquéreur en question est une entité privée (non contrôlée directement ou indirectement par des entités publiques), Dexia s'engage à faire en sorte qu'une garantie similaire soit octroyée par le même garant (ou un garant alternatif ayant le même rating) à des conditions similaires et pour des obligations contractuelles similaires envers les acquéreurs sous les contrats de cession. Cette obligation s'applique jusqu'au 1er janvier 2017 (ci-après "clause 3.3.5"). Or, les autorités luxembourgeoises ont informé la Commission que Precision Capital et l'État luxembourgeois envisagent de supprimer cette clause 3.3.5.

(36)

La mesure notifiée comprend également une clause de garantie par Dexia sur les litiges concernant les conséquences dommageables pour Dexia BIL (et ses filiales) de litiges actuels ou futurs en relation avec […], dans la mesure où celles-ci dépasseraient le montant de la provision enregistrée dans les comptes de Dexia BIL pour ces litiges, à savoir un montant de [50 – 150] millions d'euros (ci-après "clause […]").

(37)

Au préalable de la finalisation du MoU, des scénarios d'avant-projet de cession de Dexia BIL ont été soumis à une évaluation d'équité de prix par un Tiers (10). Cette évaluation du 10 décembre 2011 s'est faite selon trois méthodes différentes (11) et conclut à une valeur de prix comprise dans une fourchette entre [600 – 700] et [800 – 900] millions d'euros. Les scénarios analysés ont été établis au courant des négociations et avant la fixation des conditions exactes du MoU du 20 décembre 2011 faisant objet de la présente notification. En particulier, cette évaluation du 10 décembre 2011 ne fournit pas d'informations sur l'évaluation des activités exclues de la cession et si celles-ci sont adéquatement prises en compte dans le prix de la cession.

3. OBSERVATIONS DU LUXEMBOURG

(38)	Le Luxembourg considère que ce projet représente une solution privée de marché. Les mesures projetées dans le cadre de ce projet ne constituent donc pas une aide d'État selon le Luxembourg.

(39)	Le Luxembourg observe que le projet de cession de Dexia BIL a été annoncé officiellement le 6 octobre 2011, soit avant la date de l'annonce des garanties octroyées par les trois États membres (Belgique, Luxembourg, France) à Dexia SA et DCL pour un montant de 45 milliards d'euros.

(40)

Le Luxembourg souligne que Dexia BIL est une des grandes banques à réseau de guichets au Luxembourg et est un acteur essentiel de l'économie locale aussi bien comme banque dépositaire des résidents personnes physiques et des entreprises que comme fournisseur de crédits de consommation, immobiliers et aux entreprises. Dexia BIL joue un rôle systémique pour l'économie luxembourgeoise (12) et une défaillance de cette banque (voire même seulement des incertitudes sur son sort) aurait des effets extrêmement graves sur la stabilité du système financier du Luxembourg et de l'économie luxembourgeoise en général. Vu la taille du pays, ces effets seraient d'ailleurs également ressentis dans les pays limitrophes.

(41)

C'est en raison du caractère systémique de Dexia BIL que l'État luxembourgeois, qui a mis en contact Dexia avec l'acquéreur privé potentiel Precision Capital, prendra une participation minoritaire dans Dexia BIL qui lui donnera la possibilité d'être représenté au conseil d'administration de Dexia BIL. Selon les autorités luxembourgeoises, il n'y a aucun avantage découlant de la reprise par l'État luxembourgeois d'une part de 10 % de Dexia BIL, car elle a lieu dans des conditions de marché, le prix payé et les conditions étant les mêmes que pour Precision Capital.

(42)

Le Luxembourg observe aussi que la cession de Dexia BIL était envisagée depuis longtemps par Dexia qui a contacté à cet effet une série d'opérateurs entre 2009 et 2011, notamment […]. Les discussions menées ont été plus ou moins avancées, mais aucun de ces opérateurs n'a manifesté d'intérêt pour Dexia BIL. Si les autorités luxembourgeoises reconnaissent que le processus n'a pas constitué un appel d'offres formel, elles observent qu'il est peu probable qu'un appel d'offres formel aurait abouti à un résultat différent. Un tel appel d'offres n'a pas pu être organisé dans un délai raccourci dicté par l'érosion accélérée de dépôts de Dexia BIL fin septembre 2011 en raison des rumeurs sur les difficultés du groupe Dexia et de la dégradation de la note de Dexia par Moody's le 3 octobre 2011, qui se sont ajoutées aux rumeurs entourant le système bancaire européen et à la crise de la dette souveraine et aux difficultés de la zone euro. Cette urgence a mené à l'annonce de la cession projetée de Dexia BIL et de l'entrée en négociations avec Precision Capital le 6 octobre 2011. Entre cette date et l'ouverture de négociations exclusives (13), aucune autre manifestation d'intérêts ou offre sérieuse n'a été reçue, malgré […] manifestations d'autres investisseurs potentiels (14).

(43)

Selon les autorités luxembourgeoises, un processus d'appel d'offres informel, organisé dans un délai raccourci et selon des procédures particulières imposées par les circonstances, pourrait être considéré comme un processus ouvert, transparent et non discriminatoire qui garantit la formation d'un prix de marché. Les autorités luxembourgeoises observent aussi qu'une évaluation d'équité du prix en date du 10 décembre 2011 conclut que le prix paraît équitable dans le contexte actuel des marchés et que la Commission aurait déjà accepté que la valorisation d'une entreprise puisse être conforme à un prix de marché sur la base d'une évaluation d'équité du prix réalisée par un expert indépendant.

(44)	Les autorités luxembourgeoises estiment également que Dexia BIL n'est pas une entité garantie et ne bénéficie pas de la garantie temporaire autorisée à titre provisoire par la Commission le 21 décembre 2011.

(45)

Enfin, les autorités luxembourgeoises argumentent que la sortie de Dexia BIL du groupe devrait se faire sans autres contraintes, le groupe Dexia — comprenant Dexia et ses filiales — étant seul identifié comme bénéficiaire des décisions de la Commission du 26 février 2010 et du 21 décembre 2011. Dexia BIL ne rentre pas dans le plan de restructuration ou de liquidation du groupe Dexia et sa cession ne contient aucun élément d'aide selon les autorités luxembourgeoises.

(46)

Par ailleurs, les autorités luxembourgeoises observent que Dexia BIL aura une position de liquidité forte après cession, elle se concentrera sur une activité de banque de détail et de banque privée et aura en grande partie coupé les liens avec le groupe Dexia résiduel à travers l'extraction du portefeuille "legacy" et de Dexia LDG et de la cession des participations dans RBCD et Dexia Asset Management. De même il est prévu de mettre fin au financement intragroupe fourni par Dexia BIL au groupe Dexia.

(47)	Quant à la garantie Madoff en relation avec certains litiges, les autorités luxembourgeoises considèrent qu'il s'agit d'une pratique du marché et qu'elle ne contient aucun élément d'aide.

(48)	Concernant la clause 3.3.5, le Luxembourg informe qu'il est envisagé de supprimer cette clause.

(49)	Le Luxembourg demande également que Dexia BIL ne soit plus assujettie aux conditions et engagements de la décision du 26 février 2010, ni au nouveau plan de restructuration ou de liquidation de Dexia à élaborer dans le cadre de la décision du 21 décembre 2011.

4. APPRÉCIATION

4.1. Existence de l'aide

(50)

L'article 107, paragraphe 1, TFUE prévoit que, sauf dérogations prévues par les traités, sont incompatibles avec le marché intérieur, dans la mesure où elles affectent les échanges entre États membres, les aides accordées par les États ou au moyen de ressources d'État sous quelque forme que ce soit qui faussent ou qui menacent de fausser la concurrence en favorisant certaines entreprises ou certaines productions.

(51)	La Commission note que le processus de cession de Dexia BIL ne s'est pas déroulé de façon ouverte, transparente et non discriminatoire. Le processus de cession a été limité à des négociations bilatérales avec un certain nombre d'acquéreurs potentiels sans procédure d'appel d'offre.

(52)

La Commission note que le Luxembourg a transmis une évaluation d'équité de prix de la transaction par un Tiers du 10 décembre 2011. Cette évaluation s'est faite selon trois méthodes différentes et conclut à une valeur de prix comprise dans une fourchette entre 674 et 864 millions d'euros. Le prix de cession prévu de 730 millions d'euros se situe donc dans cette fourchette. Or l'évaluation d'équité a été établie sur base des négociations en cours au 10 décembre 2011 et donc avant la signature du MoU. La Commission ne peut donc pas exclure que l'évaluation d'équité ne corresponde pas exactement aux conditions de la mesure notifiée y compris la clause de récupération du produit net des cessions par Dexia BIL. En outre, la Commission ne dispose pas de toutes les informations nécessaires sur les évaluations des activités exclues de la cession, en particulier le portefeuille "legacy", afin de s'assurer que le prix de la cession les reflète adéquatement.

(53)

La Commission ne peut donc pas conclure à ce stade que les conditions de la cession de Dexia BIL, dans le cadre des effets combinés de l'absence de procédure d'appel d'offre ouverte et du manque d'informations précises sur la évaluation adéquate de la transaction eu égard en particulier aux activités exclues de la cession et la clause potentielle 3.3.5, aient mené à la cession au prix de marché.

Transmission potentielle des anciennes aides reçues par Dexia groupe y compris ses filiales

(54)

Dans sa décision du 26 février 2010, la Commission a déjà établi que les aides reçues par Dexia SA sous forme de capital, de garanties de financement, d'ELA assortie d'une garantie d'État et de soutien aux actifs dépréciés (mesure FSA) étaient constitutives d'aides d'État (Belgique, Luxembourg, France). L'ensemble de ces mesures a également bénéficié à toutes les entités du groupe Dexia, y compris Dexia BIL. Ainsi Dexia BIL, en tant que partie du groupe Dexia, a déjà bénéficié de l'aide reçue dans le passé par le groupe Dexia et continue à en bénéficier.

(55)

Ainsi il est possible qu'une partie des aides dont Dexia a bénéficié soit transmise à l'acquéreur des parties cédées de Dexia BIL, dans le cas où le prix payé pour les activités acquises serait trop bas et ne refléterait pas adéquatement leur valeur de marché, i.e. le prix de marché. Une acquisition au prix de marché permettrait d'assurer que l'acquéreur paye adéquatement pour les aides dont cette partie de Dexia BIL a bénéficié en tant qu'entité du groupe Dexia et que le prix de la transaction de cession de Dexia BIL ne contient donc pas d'éléments d'aide.

Autres aides potentielles

(56)

La Commission note que l'État luxembourgeois participe dans la cession de Dexia BIL en tant qu'acquéreur d'une participation de 10 %, sous les mêmes conditions que Precision Capital. Malgré le fait que cette participation se fait aux mêmes conditions que celle de Precision Capital, il est évident que la participation du Luxembourg implique des ressources d'État. Or, vu que le Luxembourg participe aux mêmes conditions que Precision Capital, la Commission estime qu'a priori le Luxembourg agit comme un investisseur privé, ce qui exclut une aide en relation avec la participation de 10 % du Luxembourg.

(57)

La Commission note que Precision Capital et l'État luxembourgeois envisagent de supprimer la clause 3.3.5. Dans le cas où cette clause ne serait finalement pas supprimée, la Commission devra prendre en compte l'aide potentielle inclue dans cette clause. La Commission a par ailleurs des doutes que la valeur de cette clause ait été adéquatement prise en compte lors de l'évaluation d'équité de prix. La Commission note que par cette clause Dexia s'engagerait à obtenir à posteriori des garanties d'État en faveur de l'acquéreur de Dexia BIL. Ainsi, une activation de cette clause ferait potentiellement appel à des ressources d'État sous forme de garanties. De plus, la présence même de cette clause serait de nature à octroyer des bénéfices à l'acquéreur de Dexia BIL.

(58)

À ce stade, la Commission ne peut donc pas exclure que le prix de la transaction de cession de Dexia BIL ne contienne des éléments d'aide. La cession pourrait mener à un transfert d'aides reçues dans le passé par Dexia et pourrait en inclure de nouvelles. Les aides potentielles seraient sélectives car elles bénéficieraient uniquement Dexia BIL et à l'acquéreur Precision Capital.

(59)	Dexia BIL est active au niveau européen et donc clairement en concurrence avec d'autres acteurs de marché étrangers. La Commission considère donc que l'aide potentielle de la mesure puisse affecter les échanges entre États membres et fausser ou menacer de fausser la concurrence.

(60)	Pour les raisons ci-dessus, la Commission n'est à ce stade pas en mesure d'exclure que la mesure notifiée ne contienne potentiellement des éléments d'aide. La Commission invite donc les autorités luxembourgeoises et les parties intéressées à commenter ce point.

4.2. Bénéficiaires de l'aide

(61)	La Commission considère que, dans le cas où la mesure notifiée contiendrait des éléments d'aide, Dexia BIL ainsi que l'acquéreur Precision Capital pourraient potentiellement en bénéficier.

(62)	Il ne peut être exclu que l'acquéreur bénéficie directement d'aide, dans le cas où le prix payé serait plus bas qu'un prix de marché.

(63)	En outre, la mesure permet la sortie de Dexia BIL du groupe Dexia et contribue donc à enrayer Dexia BIL des effets de contagion des problèmes dont le groupe Dexia est l'objet.

(64)	En conclusion, les bénéficiaires potentiels de l'aide sont les parties cédées de Dexia BIL ainsi que l'acquéreur Precision Capital. La Commission invite donc les autorités luxembourgeoises et les parties intéressées à commenter ce point.

4.3. Base légale

Aide potentielle à Dexia BIL et à l'acquéreur

(65)

L'article 107, paragraphe 3, alinéa (b), TFUE donne pouvoir à la Commission de déterminer qu'une aide est compatible avec le marché intérieur lorsqu'elle a pour but de remédier à une perturbation grave de l'économie d'un État membre. À cet égard, la Commission note que les mesures liées à la cession de Dexia BIL permettent de remédier à une perturbation grave de l'économie luxembourgeoise, ce qui est confirmé par le courrier de la CSSF du 28 octobre 2011.

(66)

En effet, eu égard: i) à l'importance systémique que représente Dexia BIL pour le marché luxembourgeois du financement des ménages et des entreprises; et ii) aux difficultés rencontrées par Dexia BIL en raison d'une fuite substantielle de dépôts de la clientèle, les mesures apparaissent de nature à remédier à une perturbation grave de l'économie luxembourgeoise.

(67)	Par conséquent, dans l'hypothèse où elle serait constitutive d'aide d'État, la mesure devait être appréciée au regard de l'article 107, paragraphe 3, sous b), TFUE.

4.4. Compatibilité avec l'article 107, paragraphe 3, alinéa b), TFEU de l'aide potentielle à Dexia BIL

(68)

Dans le cas où la mesure notifiée contiendrait des éléments d'aides d'État en faveur des parties cédées de Dexia BIL, sa compatibilité avec les conditions posées par la Commission dans sa Communication sur le retour à la viabilité et l'appréciation des mesures de restructuration prises dans le secteur financier dans le contexte de la crise actuelle, conformément aux règles relatives aux aides d'État (15) (la Communication sur les Restructurations) devrait être analysée:

—	restauration de la viabilité à long terme;

—	contribution propre du bénéficiaire;

—	limites aux distorsions de concurrence.

4.4.1. Restauration de la viabilité à long terme des entités continuant l'activité

(69)

Il apparaît que la mesure de cession de Dexia BIL contribue à restaurer la viabilité à long terme de Dexia BIL. Dans l'immédiat, la sortie hors du groupe Dexia permet d'enrayer Dexia BIL de la contagion des problèmes de défiance dont le groupe Dexia est l'objet. La cession permet de préserver la franchise de Dexia BIL et contribue à arrêter les retraits de dépôts ce qui a un effet positif sur la liquidité de Dexia SA. À cet égard, la Commission note que l'annonce en date du 6 octobre 2011 du projet de vente de Dexia BIL a permis d'enrayer la fuite de dépôts. La Commission note également l'absence de financement par Dexia BIL au groupe Dexia après cession. Au 10 février 2012 ce financement octroyé aux autres entités du groupe était d'environ [0 – 5] milliards d'euros dont moins de [500 – 800] millions de financements sécurisés.

(70)

De par le périmètre de la cession excluant certaines activités dont notamment le portefeuille "legacy", Dexia BIL se concentrera à l'avenir sur une activité de banque de détail et de banque privée ainsi que les services aux entreprises, sur le marché luxembourgeois et international, en construisant sur son expertise et sa franchise existante et confirmée dans ces domaines.

(71)

De plus, le périmètre d'exclusion permet de réduire les actifs pondérés de Dexia BIL de 50 %. Suite au périmètre d'exclusion, Dexia BIL aura coupé en grande partie les liens existants avec le groupe Dexia. En particulier, l'extraction du portefeuille legacy permet d'immuniser Dexia BIL de pertes potentiellement importantes susceptibles d'être occasionnées par ce portefeuille.

(72)

Dexia BIL sera dès le départ adéquatement capitalisée avec un ratio Common Equity Tier 1 de 9 % à la clôture de la vente et selon les projections transmises par Dexia le 16 décembre 2011, ce ratio atteindrait un niveau de [15 – 25] % en 2016. En termes de produit bancaire net, les évaluations réalisées dans le cadre de l'équité du prix prévoient une augmentation annuelle moyenne de [0 – 10] % pour les années pour les 5 prochaines années.

(73)	La Commission peut donc conclure que la mesure permet la viabilité des parties cédées de Dexia BIL.

4.4.2. Contribution propre

(74)

La Commission ne peut à ce stade pas conclure que le prix de vente au regard des effets combinés de l'absence de procédure d'appel d'offre ouverte et du manque d'informations précises sur la évaluation adéquate de la transaction en particulier des activités exclues de la cession et la récupération par Dexia BIL de leur produit net de cession ne contienne aucun élément d'aide d'État.

(75)

Dans le cas où la clause 3.3.5 ne serait finalement pas supprimée, la Commission ne peut, à ce stade, pas non plus conclure à une contribution propre adéquate. Selon cette clause, Dexia s'engagerait à obtenir à posteriori des garanties d'État en faveur de l'acquéreur de Dexia BIL. En effet, si l'octroi des garanties prévues à la clause 3.3.5 se ferait au moyen de ressources de l'État, tout en ne pas répondant a priori aux conditions de nécessité de l'aide potentielle et d'une limitation au minimum nécessaire. Sous cette clause Dexia BIL n'est pas tenue de démontrer la nécessité d'une telle aide potentielle dont la mise en œuvre serait déclenchée par le seul octroi d'une telle aide à un concurrent potentiel. La Commission a par conséquent des doutes sur la prise en compte dans le prix de vente de la difficulté de mettre en œuvre la clause 3.3.5 au regard de la compatibilité de l'aide potentielle prévue à la clause 3.3.5 avec le marché intérieur.

(76)	La Commission n'est donc pas en mesure de déterminer à ce stade si, dans le cas où la transaction contiendrait des éléments d'aide, le prix de cession ainsi que les conditions assorties (notamment la garantie à posteriori) permettrait d'assurer une contribution propre satisfaisante.

4.4.3. Mesures visant à corriger les distorsions de concurrence

(77)

Selon la Communication sur les Restructurations (point 30) (16), la nature et la forme des mesures limitant les distorsions de concurrence dépendent du montant des aides, des conditions et circonstances dans lesquelles elles ont été octroyées, ainsi que des caractéristiques du marché ou des marchés sur lesquels le bénéficiaire est actif.

(78)	Dans le cas où la mesure notifiée contiendrait des aides additionnelles, il faudrait des mesures additionnelles pour limiter les distorsions de concurrence.

5. CONCLUSION

(79)	Comme indiqué précédemment, la Commission n'est pas en mesure d'exclure qu'il y ait de l'aide ou s'il y a aide d'accepter, lors d'un premier examen, la compatibilité de la cession des parties cédées de Dexia BIL avec le marché intérieur.

(80)	En regard de ces éléments, la Commission doit donc poursuivre ses investigations sur la mesure de cession de Dexia BIL et ouvre une procédure formelle d'investigation, conformément à l'article 108, paragraphe 2, TFUE.

(81)

La Commission invite donc les parties intéressées à lui communiquer leurs observations quant à l'existence et la compatibilité de l'aide éventuellement contenus dans la cession de Dexia BIL, en particulier sur les éléments relatifs:

—	au prix de vente au regard des effets combinés de l'absence de procédure d'appel d'offre ouverte et du manque d'informations précises sur la évaluation adéquate de la transaction en particulier des activités exclues de la cession et la récupération par Dexia BIL de leur produit net de cession;

—	à la clause 3.3.5 du MoU, si cette clause est maintenue.

(82)

Compte tenu des considérations qui précèdent, la Commission invite le Luxembourg, dans le cadre de la procédure de l'article 108, paragraphe 2, TFUE, à présenter leurs observations et à fournir toute information utile pour l’évaluation de cette mesure et de ces aides dans un délai d’un mois à compter de la date de réception de la présente. Elle invite vos autorités à transmettre immédiatement une copie de cette lettre aux bénéficiaires potentiels de l’aide.

DÉCISION

En conformité avec l'article 108, paragraphe 2, TFUE, la Commission a décidé d'ouvrir une procédure formelle d'investigation sur la mesure de cession de Dexia BIL. La Commission a des doutes sur l'absence d'élément d'aide dans la cession envisagée et sur la compatibilité de ces éléments d'aide potentiels avec le marché intérieur. La Commission a décidé d'ouvrir une procédure formelle d'investigation en particulier sur les éléments relatifs:

—	au prix de vente au regard des effets combinés de l'absence de procédure d'appel d'offre ouverte et du manque d'informations précises sur la évaluation adéquate de la transaction en particulier des activités exclues de la cession et la récupération par Dexia BIL de leur produit net de cession;

—	à la clause 3.3.5 du MoU, si cette clause est maintenue.

Le Luxembourg est invité à présenter ses observations et à transmettre à la Commission toutes les informations nécessaires pour l'analyse de la mesure et sa compatibilité éventuelle.

Par la présente, la Commission avise le Luxembourg qu’elle informera les intéressés par la publication de la présente lettre et d'un résumé de celle-ci au Journal officiel de l’Union européenne. Elle informera également les intéressés dans les pays de l’AELE signataires de l’accord EEE par la publication d’une communication dans le supplément EEE du Journal officiel, ainsi que l’autorité de surveillance de l’AELE en leur envoyant une copie de la présente. Tous les intéressés susmentionnés seront invités à présenter leurs observations dans un délai d’un mois à compter de la date de cette publication.“

(1) JO C(2008) 7388 final.

(2) Dans la présente décision, "Dexia" désigne Dexia SA et l'ensemble de ses filiales. En est donc exclue, depuis le rachat de Dexia Banque Belgique par l'État belge, Dexia Banque Belgique et ses filiales.

(3) JO C 181 du 4.8.2009, p. 42.

(4) JO C 305 du 16.12.2009, p. 3.

(5) JO C 274 du 19.10.2010 p. 54.

(6) JO C 38 du 11.2.2012, p. 12.

(7) Décision non encore publiée au Journal Officiel.

Décision publiée sur le site internet de la DG Concurrence à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/243124/243124_1306879_116_2.pdf

(8) Voir ce communiqué sur le site internet du groupe Dexia à l'adresse suivante: http://www.dexia.com/FR/Journaliste/communiques_de_presse/Pages/Entree-en-negociation-exclusive-pour-la-cession-de-Dexia-Banque-Internationale-a-Luxembourg.aspx

(9) Information confidentielle […].

(10) "Équité du prix de cession de BIL à Precision Capital/Eléments préliminaires en l'état actuel des négociations" du 10 décembre 2011

(11) (i) La méthode d'actualisation des "cash flows to equity" sur la base des flux distribuables aux actionnaires sous réserve de la satisfaction des ratios réglementaires core tier 1. (ii) La méthode du "price to book ratio", sur base de l'excès de rentabilité par rapport au coût du capital. (iii) La méthode des comparables boursiers.

(12) La BIL, avec ses près de 40 agences dans le Grand-Duché, est en troisième position sur le marché luxembourgeois, détenant environ [5 – 15] % des dépôts, [5 – 15] % des prêts et environ [5 – 15] % des actifs sous gestion dans le domaine de la banque privée.

(13) Si le conseil d'administration a entériné des négociations exclusives avec Precision le 9 et 10 octobre 2011, la période d'exclusivité formelle n'a commencé que le 23 octobre 2011 avec la signature d'une Letter of intent.

(14) […]

(15) JO C 195 du 19.8.2009, p. 9.

(16) JO C 195 du 19.8.2009, p. 9.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.137.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 137

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 12. května 2012

	III Přípravné akty
	EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
	Evropská centrální banka
2012/C 137/02	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 2. března 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles 2020) (CON/2012/17)	7

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2012/C 137/03	Níže uvedené informace jsou určeny těmto osobám a skupinám: Abdelkarim Hussein Mohamed AL NASSER, Ibrahim Salih Mohammed AL-YACOUB, Hasan IZZ-AL-DIN (také znám jako GARBAYA, Ahmed; SA-ID; SALWWAN Samir), Khalid Shaikh MOHAMMED (také znám jako ALI, Salem; BIN KHALID, Fahd Bin Abdallah; HENIN, Ashraf Refaat Nabith; WADOOD, Khalid Abdul), Gamaa Al-Islamiyya (také známa jako Al-Gamaa al-Islamiyya) (Islámská skupina – IG), Nadace Svaté země pro obnovu a rozvoj, Národně osvobozenecká armáda (Ejército de Liberación Nacional), Lidová fronta za osvobození Palestiny (Popular Front for the Liberation of Palestine, PFLP), Vrchní velitelství Lidové fronty za osvobození Palestiny (Popular Front for the Liberation of Palestine — General Command, také známo jako PFLP—General Command), Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), Světlá stezka (SL, Sendero Luminoso), uvedeným v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1375/2001	12

	Evropská komise
2012/C 137/04	Směnné kurzy vůči euru	14

	Účetní dvůr
2012/C 137/05	Zvláštní zpráva č. 5/2012 Společný informační systém pro oblast vnějších vztahů (CRIS)	15

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2012/C 137/06	Informace členských států o ukončení rybolovu	16

2012/C 137/07	Informace členských států o ukončení rybolovu	17

2012/C 137/08	Informace členských států o ukončení rybolovu	18

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2012/C 137/09	Státní podpora – Lucembursko – Státní podpora SA.34440 (12/C) – Prodej společnosti Dexia BIL – Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ( 1 )	19

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2944
JPY	japonský jen	103,48
DKK	dánská koruna	7,4334
GBP	britská libra	0,80330
SEK	švédská koruna	8,9840
CHF	švýcarský frank	1,2012
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,5815
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,253
HUF	maďarský forint	289,90
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6978
PLN	polský zlotý	4,2434
RON	rumunský lei	4,4378
TRY	turecká lira	2,3135
AUD	australský dolar	1,2877
CAD	kanadský dolar	1,2997
HKD	hongkongský dolar	10,0506
NZD	novozélandský dolar	1,6476
SGD	singapurský dolar	1,6194
KRW	jihokorejský won	1 485,25
ZAR	jihoafrický rand	10,4786
CNY	čínský juan	8,1681
HRK	chorvatská kuna	7,5027
IDR	indonéská rupie	11 893,41
MYR	malajsijský ringgit	3,9750
PHP	filipínské peso	55,043
RUB	ruský rubl	39,0134
THB	thajský baht	40,346
BRL	brazilský real	2,5305
MXN	mexické peso	17,5015
INR	indická rupie	69,4250

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropský inspektor ochrany údajů
2012/C 137/01	Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení […] o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, který předkládá Komise	1

Datum a čas ukončení	23.3.2012
Doba trvání	23.3.2012–31.12.2012
Členský stát	Portugalsko
Populace nebo skupina populací	MAC/8C3411
Druh	Makrela obecná (Scomber scombrus)
Oblast	VIIIc, IX a X; vody EU oblasti CECAF 34.1.1
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	—

Datum a čas ukončení	18.1.2012
Doba trvání	18.1.2012–31.12.2012
Členský stát	Francie
Populace nebo skupina populací	ANF/8C3411
Druh	Ďasovití (Lophiidae)
Oblast	VIIIc, IX a X, vody EU oblasti CECAF 34.1.1
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	—

Datum a čas ukončení	9.3.2012
Doba trvání	9.3.2012–31.12.2012
Členský stát	Švédsko
Populace nebo skupina populací	PRA/04-N.
Druh	Kreveta severní (Pandalus borealis)
Oblast	Vody Norska jižně od 62° s. š.
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	—