5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. března 2012 — Melli Bank plc v. Rada Evropské unie, Francouzská republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Evropská komise

(Věc C-380/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků dceřiné společnosti banky - Zásada proporcionality - Vlastnictví a ovládání subjektu)

2012/C 133/02

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Melli Bank plc (zástupci: D. Anderson a D. Wyatt, QC, R. Blakeley, Barrister, S. Gadhia a T. Din, solicitors)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Szostak, zmocněnci), Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues, L. Butel a E. Ranaivoson, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Hathaway, zmocněnec, a S. Lee, Barrister), Evropská komise (zástupci: S. Boelaert a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (nyní Tribunál) (druhého senátu) vydanému dne 9. července 2009, Melli Bank plc v. Rada Evropské unie (T-246/08 a T-332/08), kterým Tribunál zamítl žalobu směřující k částečnému zrušení rozhodnutí 2008/475/ES Rady ze dne 23. června 2008, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 163, s. 29), v rozsahu, v němž bylo jméno navrhovatelky uvedeno na seznamu osob, organizací a subjektů, na které se vztahují uvedená ustanovení

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Melli Bank plc se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 282, 21.11.2009.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. března 2012 — Portugalská republika v. Transnáutica — Transportes e Navegação, SA, Evropská komise

(Věc C-506/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Celní unie - Nařízení (EHS) č. 2913/92 a (EHS) č. 2454/93 - Prominutí dovozního cla - Náklady tabáku a etylalkoholu určené třetím zemím - Podvod, kterého se dopustil zaměstnanec společnosti povinné zaplatit clo)

2012/C 133/03

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Portugalská republika (zástupce: L. Inez Fernandes, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Transnáutica — Transportes e Navegação, SA, (zástupkyně: M. López Garrido, abogada), Evropská komise (zástupci: R. Lyal a L. Bouyon, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující navrhovatelku: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) ze dne 23. září 2009, Transnáutica v. Komise (T-385/05), kterým Soud zrušil rozhodnutí Komise (REM 05/2004) ze dne 6. července 2005, kterým bylo portugalských orgánům sděleno, že prominutí dovozního cla žalobkyni v případě určité částky není opodstatněné a že vrácení dovozního cla žalobkyni v případě jiné částky není opodstatněné, jelikož podvod, kterého se dopustil jeden z jejích zaměstnanců bez jejího vědomí, není zvláštní situací, která by mohla odůvodnit prominutí a vrácení dovozního cla žalobkyni

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte di Appello di Torino — Itálie) — SCF Consorzio Fonografici v. Marco Del Corso

(Věc C-135/10) (1)

(Autorské právo a práva s ním související v informační společnosti - Přímá použitelnost Římské úmluvy, Dohody TRIPS a Smlouvy WPPT v unijním právním řádu - Směrnice 92/100/EHS - Článek 8 odst. 2 - Směrnice 2001/29/ES - Pojem „sdělování veřejnosti“ - Sdělování zvukových záznamů veřejnosti prostřednictvím rozhlasového vysílání v kabinetu zubního lékaře)

2012/C 133/04

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte di Appello di Torino

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SCF Consorzio Fonografici

Žalovaný: Marco Del Corso

za přítomnosti: Procuratore generale della Repubblica

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Corte di Appello di Torino — Přímá použitelnost Mezinárodní úmluvy o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací uzavřené v Římě dne 23. října 1961, Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a Smlouvy světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (WPPT) v právním řádu Společenství — Výklad čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230) — Pojem „sdělování veřejnosti“ — Rozhlasové vysílání a sdělování zvukových záznamů veřejnosti v kabinetu zubního lékaře

Výrok

Ustanovení Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, která je přílohou 1 C k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) podepsané v Marrákeši dne 15. dubna 1994 a schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání, a Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech ze dne 20. prosince 1996 jsou použitelná v unijním právním řádu.

Jelikož Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací uzavřená v Římě dne 26. října 1961 není součástí unijního právního řádu, není v tomto právním řádu použitelná, avšak vyvolává v něm nepřímé účinky;

Jednotlivci se nemohou uvedené Úmluvy, uvedené Dohody, ani uvedené Smlouvy přímo dovolávat.

Pojem „sdělování veřejnosti“, který je uveden ve směrnici Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, musí být vykládán ve světle odpovídajících pojmů obsažených v uvedené Úmluvě, uvedené Dohodě, jakož i výše uvedené Smlouvě a takovým způsobem, aby byl s uvedenými mezinárodními smlouvami i nadále v souladu, a to rovněž s přihlédnutím ke kontextu, v němž jsou takové pojmy použity, a k účelu sledovanému příslušnými ustanoveními mezinárodních smluv v oblasti duševního vlastnictví.

Pojem „sdělování veřejnosti“ ve smyslu čl. 8 odst. 2 směrnice 92/100 musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na bezplatné šíření zvukových záznamů v takovém kabinetu zubního lékaře, jako je kabinet zubního lékaře dotčený v původním řízení, pro pacienty nezávisle na jejich vůli v rámci výkonu svobodného povolání. Takové šíření tudíž nezakládá právo výrobců zvukových záznamů na odměnu.

(1) Úř. věst. C 134, 22.5.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Ireland — Irsko) — Phonographic Performance (Ireland) Ltd v. Irsko, Attorney General

(Věc C-162/10) (1)

(Autorská práva a práva s nimi související - Směrnice 2006/115/ES - Články 8 a 10 - Pojmy „uživatel“ a „sdělování veřejnosti“ - Šíření zvukových záznamů prostřednictvím rozhlasových nebo televizních přijímačů, jimiž jsou vybaveny hotelové pokoje)

2012/C 133/05

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Ireland

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Phonographic Performance (Ireland) Limited

Žalovaní: Irsko, Attorney General

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Ireland — Výklad čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, s. 28) — Vysílání a sdělování zvukových záznamů veřejnosti — Právo umělců a výrobců na jedinou spravedlivou odměnu — Pojem „uživatel“ a „sdělování veřejnosti“ — Umístění televizních a/nebo rozhlasových přijímačů, v nichž je provozovatelem hotelu šířen vysílací signál, do hotelových pokojů

Výrok

Provozovatel hotelového zařízení, který vybaví pokoje pro hosty rozhlasovými nebo televizními přijímači, k nimž rozvádí vysílaný signál, je „uživatelem“, který „veřejnosti sděluje“ vysílaný zvukový záznam ve smyslu čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem.

Provozovatel hotelového zařízení, který vybaví pokoje pro hosty rozhlasovými nebo televizními přijímači, k nimž rozvádí vysílaný signál, je povinen odvádět spravedlivou odměnu za šíření zvukového záznamu vysílaného rozhlasem nebo televizí podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2006/115 nad rámec spravedlivé odměny odváděné provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání.

Provozovatel hotelového zařízení, který vybaví pokoje pro hosty nikoli rozhlasovými nebo televizními přijímači, k nimž rozvádí vysílaný signál, ale jiným přístrojem, jakož i zvukovými záznamy v analogové nebo digitální formě, které mohou být s pomocí takového přístroje šířeny nebo poslouchány, je „uživatelem“, který „veřejnosti sděluje“ zvukový záznam ve smyslu čl. 8 odst. 2 směrnice 2006/115. Je tudíž povinen za šíření uvedených zvukových záznamů odvádět „spravedlivou odměnu“ ve smyslu tohoto ustanovení.

Článek 10 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/115, který upravuje omezení práva na spravedlivou odměnu stanoveného v čl. 8 odst. 2 této směrnice v případě „soukromého užití“, neumožňuje členským státům osvobodit provozovatele hotelového zařízení, který „veřejnosti sděluje“ zvukový záznam ve smyslu čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, od povinnosti odvádět takovou odměnu.

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo — Španělsko) — Génesis Seguros Generales Sociedad Anónima de Seguros y Reaseguros (GENESIS) v. Boys Toys SA, Administración del Estado

(Věc C-190/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Definice a nabytí - Starší ochranná známka - Podmínky podání - Elektronické podání - Způsob, který umožňuje přesně určit den, hodinu a minutu podání přihlášky)

2012/C 133/06

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Génesis Seguros Generales Sociedad Anónima de Seguros y Reaseguros (GENESIS)

Žalovaní: Boys Toys SA, Administración del Estado

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Supremo — Výklad článku 27 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146) — Definice a nabytí ochranné známky Společenství — Právo přednosti — Podmínky podání — Způsob (e-mail), který umožňuje přesně určit den, hodinu a minutu podání přihlášky

Výrok

Článek 27 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, ve znění nařízení (ES) č. 1992/2003 ze dne 27. října 2003, musí být vykládán v tom smyslu, že kromě dne neumožňuje zohlednit i hodinu a minutu podání přihlášky ochranné známky Společenství u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) za účelem rozhodnutí, že taková ochranná známka je starší než národní ochranná známka přihlášená téhož dne, i když vnitrostátní právní úprava, kterou se řídí zápis posledně uvedené ochranné známky, pokládá hodinu a minutu podání přihlášky v tomto ohledu za relevantní.

(1) Úř. věst. C 195, 17.7.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Regensburg — Německo) — G v. Cornelius de Visser

(Věc C-292/10) (1)

(Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Doručení soudních písemností zveřejněním - Neexistence bydliště nebo známého místa pobytu žalovaného na území členského státu - Příslušnost „ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání“ - Porušení osobnostních práv, ke kterému by mohlo dojít zveřejněním fotografií na internetu - Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události)

2012/C 133/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Regensburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: G

Žalovaný: Cornelius de Visser

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Landgericht Regensburg — Výklad čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce SEU ve spojení s čl. 47 odst. 2 první větou Listiny základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2007, C 303, s. 1), čl. 4 odst. 1, čl. 5 bodu 3 a čl. 26 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04 s. 42), čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25 s. 399) — Vnitrostátní právní úprava stanovící za určitých podmínek provedení veřejného oznámení soudních písemností žalovanému a umožňující vydání rozsudku pro zmeškání na základě žaloby doručené tímto způsobem — Použitelnost pravidel příslušnosti nařízení (ES) č. 44/2001 při neexistenci bydliště nebo známého místa pobytu bydliště na území členského státu — Určení soudní příslušnosti a práva použitelného na žalobu na poškození osobnostních práv údajně spáchaného zveřejněním fotografií na internetové stránce provozované osobou, jejíž bydliště je neznámé

Výrok

Za takových okolností, jako v původním řízení, musí být čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, vykládán v tom smyslu, že nebrání použití čl. 5 odst. 3 téhož nařízení na žalobu na náhradu škody plynoucí z provozování internetové stránky proti žalovanému, který je pravděpodobně občanem Unie, ale jehož místo pobytu není známo, pokud soud, kterému byla žaloba předložena, nedisponuje průkaznými indiciemi, které by mu umožnily dojít k závěru, že uvedený žalovaný má skutečně bydliště mimo území Evropské unie.

Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vynesení rozsudku pro zmeškání vůči žalovanému, kterému byla žaloba při nemožnosti zjistit místo jeho pobytu doručena zveřejněním podle vnitrostátního práva, za podmínky, že soud, který se věcí zabývá, za tímto účelem zajistil, aby proběhla veškerá pátrání, která ukládají zásady řádné péče a dobré víry, aby byl zjištěn pobyt tohoto žalovaného.

Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byl jako evropský exekuční titul ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 (ES) ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, potvrzen rozsudek pro zmeškání vynesený proti žalovanému, jehož adresa není známa.

Článek 3 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu), se nepoužije v situaci, kdy místo usazení poskytovatele služeb informační společnosti není známo, neboť použití tohoto ustanovení je podřízeno určení členského státu, na jehož území je dotčený poskytovatel skutečně usazen.

(1) Úř. věst. C 346, 18.12.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg — Německo) — Grünwald Logistik Service GmbH (GLS) v. Hauptzollamt Hamburg-Stadt

(Věc C-338/10) (1)

(Dumping - Prozatímní antidumpingové clo uložené z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů pocházejících z Číny - Nařízení (ES) č. 1355/2008 - Platnost - Nařízení (ES) č. 384/96 - Článek 2 odst. 7 písm. a) - Určení běžné hodnoty - Země bez tržního hospodářství - Povinnost Komise prokázat, že jednala s řádnou péčí za účelem určení běžné hodnoty na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím)

2012/C 133/08

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Grünwald Logistik Service GmbH (GLS)

Žalovaný: Hauptzollamt Hamburg-Stadt

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht Hamburg — Platnost nařízení Komise (ES) č. 642/2008 ze dne 4. července 2008 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 178, s. 19) a nařízení Rady (ES) č. 1355/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 350, s. 35) ve světle čl. 2 odst. 7 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45) — Určení běžné hodnoty pro zemi bez tržního hospodářství — Určení běžné hodnoty na základě ceny skutečně zaplacené nebo kterou je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii — Povinnost Komise vyplývající z čl. 2 odst. 7 písm. a) nařízení č. 384/96 přijmout opatření potřebná pro zjištění běžné hodnoty na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím

Výrok

Nařízení Rady (ES) č. 1355/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky, je neplatné.

(1) Úř. věst. C 260, 25.9.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 15. března 2012 — Evropská komise v. Kyperská republika

(Věc C-340/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/43/EHS - Článek 4 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 - Nezapsání jezera Paralimni jako lokality významné pro Společenství ve stanovené lhůtě - Systém ochrany druhu Natrix natrix cypriaca (kyperská užovka))

2012/C 133/09

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Zavvos a D. Recchia, zmocněnci)

Žalovaná: Kyperská republika (zástupci: K. Lykourgos a M. Chatzigeorgiou, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 4 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102) — Nezahrnutí jezera Paralimni na vnitrostátní seznam lokalit způsobilých k zařazení jako lokality významné pro Společenství — Nezavedení systému ochrany druhu natrix natrix cypriaca (kyperská užovka)

Výrok

Kyperská republika tím,

—	že nezapsala lokalitu jezera Paralimni do státního seznamu navrhovaných lokalit významných pro Společenství,

—	že tolerovala činnosti, které vážně ohrožují ekologické vlastnosti jezera Paralimni, a že nepřijala nezbytná ochranná opatření pro zachování populace druhu Natrix natrix cypriaca (kyperská užovka), který představuje ekologický zájem tohoto jezera a přehrady Xiliatos, a

—	že nepřijala opatření nezbytná pro vytvoření a uplatňování systému přísné ochrany tohoto druhu,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve znění směrnice Rady 2006/105/ES ze dne 20. listopadu 2006, z této směrnice 92/43, ve znění změn, a z čl. 12 odst. 1 téže směrnice 92/43, ve znění změn.

2)	Kyperské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/6

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. března 2012 — Pye Phyo Tay Za v. Rada Evropské unie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Evropská komise

(Věc C-376/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Svazové republice Myanmar - Zmrazení finančních prostředků osob, subjektů a organizací - Právní základ)

2012/C 133/10

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Pye Phyo Tay Za (zástupci: D. Anderson QC, S. Kentridge QC,. M. Lester, barrister, G. Martin, solicitor)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a E. Finnegan, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Hathaway, zmocněnec, D. Beard, barrister), Evropská komise (zástupci: S. Boelaert a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) ze dne 19. května 2010, Tay Za v. Rada (T-181/08), kterým Tribunál zamítl žalobu směřující k částečnému zrušení nařízení Rady (ES) č. 194/2008 ze dne 25. února 2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru a zrušuje nařízení (ES) č. 817/2006, v rozsahu, v němž je jméno žalobce uvedeno na seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se tato ustanovení vztahují (Úř. věst. L 66, s. 1)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 19. května 2010, Tay Za v. Rada (T-181/08), se zrušuje.

2)	Nařízení Rady (ES) č. 194/2008 ze dne 25. února 2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru a zrušuje nařízení (ES) č. 817/2006, se zrušuje v rozsahu, v němž se týká P. P. Tay Zay.

3)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení v prvním stupni i řízení o tomto kasačním opravném prostředku.

4)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakož i Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení související s řízením v prvním stupni i řízením o tomto kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 260, 25.9.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Okresního soudu v Prešově — Slovensko) — Jana Pereničová, Vladislav Perenič v. S.O.S. financ, spol. s r.o.

(Věc C-453/10) (1)

(Ochrana spotřebitele - Smlouva o spotřebitelském úvěru - Uvedení roční procentní sazby nákladů v nesprávné výši - Dopad nekalých obchodních praktik a zneužívajících klauzulí na platnost celé smlouvy)

2012/C 133/11

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Okresní soud v Prešově

Účastníci původního řízení

Žalobci: Jana Pereničová, Vladislav Perenič

Žalovaná: S.O.S. financ, spol. s r.o.

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Okresní soud v Prešově — Výklad čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [o zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 12/02, s. 288), jakož i směrnice Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, s. 22) — Smlouva o spotřebitelském úvěru, která stanoví lichvářský úrok — Dopad nekalých obchodních praktik a zneužívajících klauzulí na platnost celé smlouvy

Výrok

Článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [o zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán tak, že při posuzování otázky, zda smlouva uzavřená mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, která obsahuje jednu nebo několik zneužívajících klauzulí, může bez uvedených klauzulí nadále existovat, se soud, který má o věci rozhodnout, nemůže opírat pouze o případnou výhodnost zrušení dotyčné smlouvy jako celku pro jednu ze stran, v projednávané věci spotřebitele. Uvedená směrnice však nebrání tomu, aby členský stát stanovil, dodrží-li přitom unijní právo, že smlouva uzavřená mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, která obsahuje jednu nebo několik zneužívajících klauzulí, je jako celek neplatná, pokud se taková neplatnost jeví jako lepší ochrana pro spotřebitele.

Taková obchodní praktika, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, spočívající v uvedení nižší roční procentní sazby nákladů v úvěrové smlouvě, než ve skutečnosti je, musí být kvalifikována jako „klamavá“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (dále jen „směrnice o nekalých obchodních praktikách“), pokud vede nebo může vést k tomu, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby ověřil, zda tomu tak ve věci v původním řízení je. Konstatování nekalého charakteru takové obchodní praktiky představuje jeden z prvků, na jejichž základě může příslušný soud postavit podle čl. 4 odst. 1 směrnice 93/13 své posouzení zneužívajícího charakteru smluvních klauzulí týkajících se nákladů na úvěr poskytnutý spotřebiteli. Takové konstatování nicméně nemá přímý dopad na posouzení platnosti uzavřené úvěrové smlouvy podle čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13.

(1) Úř. věst. C 328, 4.12.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour constitutionnelle — Belgie) — Inter-Environnement Bruxelles ASBL, Pétitions-Patrimoine ASBL, Atelier de Recherche et d'Action Urbaines ASBL v. Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale

(Věc C-567/10) (1)

(Směrnice 2001/42/ES - Posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí - Pojem „plány a programy“„které jsou vyžadovány právními a správními předpisy“ - Použitelnost této směrnice na úplné nebo částečné zrušení územního plánu)

2012/C 133/12

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle

Účastníci původního řízení

Žalobci: Inter-Environnement Bruxelles ASBL, Pétitions-Patrimoine ASBL, Atelier de Recherche et d'Action Urbaines ASBL

Žalovaná: Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Cour constitutionnelle — Výklad čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, s. 30) — Použitelnost směrnice na postup celkového nebo částečného zrušení územního plánu — Výklad pojmu „vyžadované plány a programy“ — Vyloučení plánů, jejichž přijetí není povinné

Výrok

Pojem „plány a programy“, „které jsou vyžadovány právními a správními předpisy“, uvedený v čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na zvláštní územní plány, jako jsou plány stanovené vnitrostátní právní úpravou, o kterou se jedná ve věci v původním řízení.

Článek 2 písm. a) směrnice 2001/42 musí být vykládán v tom smyslu, že řízení, jehož předmětem je úplné nebo částečné zrušení územního plánu, jako je řízení upravené v článcích 58 až 63 Bruselského zákoníku územního plánování ve znění nařízení ze dne 14. května 2009, v zásadě spadá od oblasti působnosti této směrnice, a podléhá tudíž pravidlům týkajícím se posuzování vlivů na životní prostředí stanoveným uvedenou směrnicí.

(1) Úř. věst. C 63, 26.2.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. března 2012 — Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-574/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/18/ES - Veřejné zakázky na služby - Služby architektů a inženýrské služby - Služby studie, konceptu a dozoru týkající se projektu renovace veřejné budovy - Realizace projektu v několika fázích z rozpočtových důvodů - Tržní hodnota)

2012/C 133/13

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Wilms a C. Zadra, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze, N. Graf Vitzthum a J. Möller, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 2, článku 9 a článku 20 ve spojení s články 23 až 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132) — Zadání zakázky na několik projektových služeb týkajících se téhož projektu projekční kanceláři obcí Niedernhausen, aniž byl dodržen postup pro zadávání veřejných zakázek v rámci EU — Rozdělení zadané zakázky — Stanovení tržní hodnoty

Výrok

Spolková republika Německo na základě skutečnosti, že obec Niedernhausen zadala zakázku na služby architektů týkající se renovace veřejné budovy pojmenované „Autahalle“, nacházející se na území této obce, jejíž hodnota překročila práh stanovený v čl. 7 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, aniž byl dodržen postup pro zadávání veřejných zakázek v rámci Evropské unie, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 2, 9 a 20 ve spojení s články 23 až 53 této směrnice

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 72, 5.3.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/9

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. března 2012 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-46/11) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Nedostatečná ochrana některých druhů, zejména vydry (lutra lutra))

2012/C 133/14

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupce: S. Petrova a K. Herrmann, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupci: M. Szpunar, D. Krawczyk a B. Majczyna, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02. s. 102) — Nedostatečná ochrana některých druhů, zejména vydry (lutra lutra)

Výrok

Polská republika tím, že správně do svého vnitrostátního právního řádu řádně neprovedla podmínky upravující výjimky stanovené v čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedeného ustanovení.

2)	Polská republika ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 103, 2.4.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. března 2012 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Bundespatentgericht — Německo) — Alfred Strigl — Deutsches Patent- und Markenamt (C-90/11), Securvita Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH (C-91/11) v. Öko-Invest Verlagsgesellschaft mbH

(Spojené věci C-90/11 a C-91/11) (1)

(Ochranné známky - Směrnice 2008/95/ES - Důvody pro zamítnutí či neplatnost - Slovní výrazy tvořené spojením slov a sledu písmen odpovídajících počátečním písmenům těchto slov - Rozlišovací způsobilost - Popisný charakter - Kritéria posouzení)

2012/C 133/15

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundespatentgericht

Účastníci původního řízení

Žalobci: Alfred Strigl — Deutsches Patent- und Markenamt (C-90/11), Securvita Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH (C-91/11)

Žalovaná: Öko-Invest Verlagsgesellschaft mbH

Předmět věci

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundespatentgericht — Výklad čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (kodifikované znění) (Úř. věst. L 299, s. 25) — Rozlišovací způsobilost slovní ochranné známky tvořené spojením popisných slov a nepopisného sledu písmen odpovídajících počátečním písmenům uvedených slov

Výrok

Článek 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládán v tom smyslu, že se uplatní na slovní ochrannou známku tvořenou spojením popisného syntagmatu a sledu písmen, který není sám o sobě popisný, pokud veřejnost vnímá tento sled písmen z důvodu, že obsahuje počáteční písmena každého slova uvedeného syntagmatu, jako zkratku tohoto syntagmatu, a dotčená ochranná známka jako celek tudíž může být chápána jako spojení popisných údajů nebo zkratek, jež v důsledku toho postrádá rozlišovací způsobilost.

(1) Úř. věst. C 173, 11.6.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad — Varna — Bulharsko) — Klub OOD v. Direktor na Direkcia „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ — Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prihodite

(Věc C-153/11) (1)

(DPH - Směrnice 2006/112/ES - Článek 168 - Nárok na odpočet - Vznik nároku na odpočet - Nárok společnosti na odpočet DPH odvedené na vstupu při pořízení investičního majetku, který dosud nebyl uveden do provozu v rámci podnikatelské činnosti této společnosti)

2012/C 133/16

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Varna

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Klub OOD

Žalovaný: Direktor na Direkcia „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ — Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prihodite

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administrativen Sad Varna — Výklad čl. 168 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty — Odpočet DPH uhrazené osobou povinnou k dani ze zboží, které jí bylo dodáno, v rozsahu, v němž je využíváno pro potřeby jejích zdanitelných plnění — Právo společnosti, jejíž hlavní činnost spočívá v pronájmu jí náležející nemovitosti, na odpočet daně na vstupu při koupi jiné nemovitosti, která dosud nezačala být využívána při podnikatelské činnosti této společnosti.

Výrok

Článek 168 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty je třeba vykládat v tom smyslu, že osoba povinná k dani jednající jako taková, která pořídila investiční majetek a začlenila jej do obchodního majetku, má právo na odpočet daně z přidané hodnoty uhrazené při pořízení tohoto majetku ve zdaňovacím období, v němž nastala splatnost daně, a to nezávisle na okolnosti, že uvedený majetek není ihned používán k podnikatelským účelům. Je věcí vnitrostátního soudu, aby určil, zda osoba povinná k dani pořídila investiční majetek pro potřeby své ekonomické činnosti, a případně posoudil existenci zneužití.

(1) Úř. věst. C 186, 25.6.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/10

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 15. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Napoli — Itálie) — Giuseppe Sibilio v. Comune di Afragola

(Věc C-157/11) (1)

(Sociální politika - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení 2 - Pojem „pracovní smlouva nebo pracovní poměr vymezené platnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi v každém členském státě“ - Působnost rámcové dohody - Ustanovení 4 bod 1 - Zásada zákazu diskriminace - Osoby, které u orgánů veřejné správy vykonávají „společensky prospěšnou práci“ - Vnitrostátní právní úprava vylučující existenci pracovního poměru - Vnitrostátní právní úprava, která odlišuje mezi dávkou vyplácenou společensky prospěšným pracovníkům a odměnou, kterou pobírají pracovníci s pracovním poměrem na dobu určitou či neurčitou, kteří jsou zaměstnání týmiž správními orgány a provádějí tytéž činnosti)

2012/C 133/17

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Napoli

Účastníci původního řízení

Žalobce: Giuseppe Sibilio

Žalovaný: Comune di Afragola

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale di Napoli — Výklad ustanovení 2, 3, 4 a 5 přílohy směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43) — Zásada zákazu diskriminace — Nezaměstnané osoby zapsané na seznamech mobility či žadatelů o práci, které jsou zaměstnány u orgánů veřejné správy na dobu určitou a na společensky prospěšné práce/veřejně prospěšné práce (takzvaní společensky prospěšní pracovníci/veřejně prospěšní pracovníci) — Vnitrostátní právní úprava stanovující odlišné zacházení, pokud jde o odměnu, mezi společensky prospěšnými pracovníky/veřejně prospěšnými pracovníky a pracovníky zaměstnanými u týchž orgánů veřejné správy na dobu neurčitou na stejnou práci

Výrok

Ustanovení 2 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je uvedena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která stanoví, že poměr mezi společensky prospěšnými pracovníky a orgány veřejné správy, pro které vykonávají činnost, nespadá do působnosti této rámcové dohody, jestliže tyto pracovníci nejsou v takovém pracovním poměru, jak je vymezen platnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi určitého členského státu anebo členské státy nebo sociální partneři využili možnosti, která jim je přiznána v bodě 2 uvedeného ustanovení, což přísluší určit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 173, 11.6.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/10

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Cluj — Rumunsko) — trestní řízení proti Rareșovi Doralinu Nilașovi, Sergiu-Danu Dascălovi, Gicu Agenoru Gânscăovi, Ana-Maria Oprean, Ionuțu Horea Baboșovi

(Věc C-248/11) (1)

(Směrnice 2004/39/ES - Trhy finančních nástrojů - Článek 4 odst. 1 bod 14 - Pojem „regulovaný trh“ - Povolení - Požadavky na fungování - Trh, jehož právní povaha není upřesněna, ale který je po sloučení provozován právnickou osobou, jež provozuje také regulovaný trh - Článek 47 - Neuvedení na seznamu regulovaných trhů - Směrnice 2003/6/ES - Působnost - Manipulace s trhem)

2012/C 133/18

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Cluj

Účastníci původního trestního řízení

Rareș Doralin Nilaș, Sergiu-Dan Dascăl, Gicu Agenor Gânscă, Ana-Maria Oprean, Ionuț Horea Baboș

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Curtea de Apel Cluj — Výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 263), a zejména jejích čl. 4 bodu 14, článků 9 až 14 a 47 — Definice pojmu „regulovaný trh“ — Zahrnutí Burzy Rasdaq, vedlejšího trhu s cennými papíry, neschváleného příslušným orgánem, ale spravovaného Burzou cenných papírů Bukurešť, která byla schválena jako regulovaný trh — Uplatnitelný právní režim — Trestný čin manipulace s trhem

Výrok

Článek 4 odst. 1 bod 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. září 2007, musí být vykládán v tom smyslu, že trh finančních nástrojů, který nesplňuje požadavky uvedené v hlavě III této směrnice, nespadá pod pojem „regulovaný trh“, jak je definován v uvedeném ustanovení, bez ohledu na to, že se jeho organizátor sloučil s organizátorem takového regulovaného trhu.

2)	Článek 47 směrnice 2004/39 ve znění směrnice 2007/44 musí být vykládán v tom smyslu, že uvedení trhu na seznamu regulovaných trhů upraveném v tomto článku není nezbytnou podmínkou toho, aby tento trh byl kvalifikován jako regulovaný trh ve smyslu této směrnice.

(1) Úř. věst. C 252, 27.8.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/11

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 8. února 2012 — Yorma’s AG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Norma Lebensmittelfilialbetrieb GmbH & Co. KG

(Věc C-191/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství obsahující slovní prvek „yorma’s“ - Starší slovní ochranná známka Společenství NORMA - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny)

2012/C 133/19

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Yorma’s AG (zástupce: A. Weiß, Rechtsanwältin)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec), Norma Lebensmittelfilialbetrieb GmbH & Co. KG (zástupce: A. Parr, Rechtsanwältin)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) ze dne 15. února 2011, Yorma’s v. OHIM — Norma Lebensmittelfilialbetrieb (YORMA’S) (T 213/09), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 20. února 2010, zamítajícímu přihlášku obrazového označení se slovním prvkem „yorma’s“ jako ochranné známky Společenství pro určité služby zařazené do tříd 35 a 42 a vyhovujícímu námitkám majitelky starší slovní ochranné známky Společenství „NORMA“ — Nebezpečí záměny mezi dvěma ochrannými známkami — Nesprávné posouzení podobnosti dotčených ochranných známek a služeb — Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Yorma’s AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 211, 16.7.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/11

Usnesení Soudního dvora ze dne 2. února 2012 — Elf Aquitaine SA v. Evropská komise

(Věc C-404/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s chlorečnanem sodným - Pojem „podnik“ - Předpoklad rozhodujícího vlivu - Dosah tohoto předpokladu - Poznatky, které tento předpoklad nemohou vyvrátit - Osobní pokuta - Soudní přezkum v plné jurisdikci)

2012/C 133/20

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Elf Aquitaine SA (zástupci: E. Morgan de Rivery a E. Lagathu, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: E. Gippini Fournier a R. Sauer, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) ze dne 17. května 2011, Elf Aquitaine v. Komise (T-299/08), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou žalobkyní proti rozhodnutí Komise C(2008) 2626 final ze dne 11. června 2008 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (Věc COMP/38.695 — Chlorečnan sodný) — Hospodářská soutěž — Kartelová dohoda — Porušení zásad svěření pravomocí a proporcionality — Zjevně nesprávný výklad — Porušení práva na obhajobu a zásad spravedlnosti a rovnosti zbraní — Povinnost odůvodnění — Protiprávnost osobní pokuty

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Elf Aquitaine SA ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 298, 8.10.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/12

Usnesení Soudního dvora ze dne 7. února 2012 — Total SA, Elf Aquitaine SA v. Evropská komise

(Věc C-421/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Hospodářská soutěž - Kartelová dohoda - Trh s metakryláty - Pojem „podnik“ - Domněnka rozhodujícího vlivu - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada řádné správy - Rozsah právní moci - Použití násobícího faktoru za účelem odrazujícího účinku - Nedělitelnost pokuty - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci)

2012/C 133/21

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Total SA, Elf Aquitaine SA (zástupci: E. Morgan de Rivery a A. Noël-Baron, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: V. Bottka a B. Gencarelli, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) ze dne 17. května 2011, Elf Aquitaine v. Komise (T-206/06), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost rozhodnutí Komise K (2006) 2098 final ze dne 31. května 2006 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (Věc COMP/F/38.645 — Metakryláty) — Hospodářská soutěž — Kartelová dohoda — Porušení zásad svěření pravomocí a proporcionality — Zjevně nesprávný výklad — Porušení práva na obhajobu a zásad spravedlnosti a rovnosti zbraní — Povinnost odůvodnění — Porušení zásady řádné správy

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Total SA a Elf Aquitaine SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 340, 19.11.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/12

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. února 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Chancery Division) — Spojené království) — Novartis AG v. Actavis UK Ltd

(Věc C-442/11) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Humánní léčivé přípravky - Dodatkové ochranné osvědčení - Nařízení (ES) č. 469/2009 - Články 4 a 5 - Jediná účinná látka, pro kterou bylo vydáno toto osvědčení - Rozsah ochrany - Léčivý přípravek obsahující několik účinných látek, mezi nimiž je i účinná látka, pro kterou bylo vydáno osvědčení)

2012/C 133/22

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Chancery Division)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Novartis AG

Žalovaná: Actavis UK Ltd

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice (Chancery Division) — Výklad článků 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, s. 1) — Dosah osvědčení — Ochrana jen takových léčivých přípravků, které obsahují pouze chráněnou účinnou látku, anebo rovněž ochrana léčivých přípravků obsahujících chráněnou účinnou látku v kombinaci s další účinnou látkou

Výrok

Články 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky musí být vykládány v tom smyslu, že v případě „výrobku“ složeného z jedné účinné látky, který byl chráněn základním patentem a jeho majitel se mohl dovolávat ochrany poskytnuté tímto patentem tomuto „výrobku“, aby zabránil uvádění na trh léčivého přípravku obsahujícího tuto účinnou látku v kombinaci s jednou nebo více jinými účinnými látkami, umožňuje dodatkové ochranné osvědčení vydané pro tento stejný „výrobek“ svému majiteli po uplynutí platnosti základního patentu bránit tomu, aby léčivý přípravek obsahující uvedený výrobek uváděly na trh třetí osoby pro účely použití „výrobku“ jakožto léčivého přípravku, jež bylo povoleno před uplynutím platnosti uvedeného osvědčení.

(1) Úř. věst. C 311, 22.10.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/13

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. února 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado Contencioso-Administrativo no 4 de Valladolid — Španělsko) — María Jesús Lorenzo Martínez v. Junta de Castilla y León, Dirección General de Recursos Humanos de la Consejería de Educación

(Věc C-556/11) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody UNICE, CEEP a EKOS o pracovních poměrech na dobu určitou - Pracovní smlouvy na dobu určitou ve veřejnoprávním sektoru - Neuniverzitní vzdělávání - Právo na šestiletý příplatek za celoživotní vzdělávání - Vyloučení pedagogických pracovníků zaměstnaných jako dočasní zaměstnanci - Zásada nediskriminace)

2012/C 133/23

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Contencioso-Administrativo no 4 de Valladolid

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: María Jesús Lorenzo Martínez

Žalovaná: Junta de Castilla y León, Dirección General de Recursos Humanos de la Consejería de Educación

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Juzgado Contencioso-Administrativo de Valladolid — Výklad ustanovení 4 přílohy směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368) — Zásada nediskriminace — Přiznání šestiletého příplatku za celoživotní vzdělávání pedagogickým pracovníkům — Přiznání výlučně kariérním úředníkům

Výrok

Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je přílohou směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je třeba vykládat tak, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která bez jakéhokoli odůvodnění objektivními důvody vyhrazuje nárok na pobírání šestiletého příplatku za celoživotní vzdělávání jen těm pedagogickým pracovníkům, kteří jsou zaměstnáni jako kariérní úředníci, a vylučuje pedagogické pracovníky zaměstnané jako dočasní úředníci, jsou-li z hlediska tohoto příplatku obě uvedené kategorie pracovníků ve srovnatelném postavení.

(1) Úř. věst. C 25, 28.1.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/13

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. února 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Düsseldorf — Německo) — Novartis AG v. Actavis Deutschland GmbH & Co KG, Actavis Ltd

(Věc C-574/11) (1)

2012/C 133/24

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Novartis AG

Žalované: Actavis Deutschland GmbH & Co KG, Actavis Ltd

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Landgericht Düsseldorf — Výklad článků 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, s. 1) — Dosah osvědčení — Ochrana jen takových léčivých přípravků, které obsahují pouze chráněnou účinnou látku, anebo rozšířená ochrana vztahující se na léčivé přípravky, které obsahují chráněnou účinnou látku v kombinaci s jinou účinnou látkou

Výrok

(1) Úř. věst. C 32, 4.2.2012.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. listopadu 2011 společností TofuTown.com GmbH proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 20. září 2011 ve věci T-99/10, Meica Ammerländische Fleischwarenfabrik Fritz Meinen GmbH & Co. KG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-599/11 P)

2012/C 133/25

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: TofuTown.com GmbH (zástupce: B. Krause, advokátka)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Meica Ammerländische Fleischwarenfabrik Fritz Meinen GmbH & Co. KG

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

—	zrušit napadený rozsudek,

—	uložit společnosti Meica Ammerländische Fleischwarenfabrik Fritz Meinen GmbH & Co. KG náhradu nákladů řízení v obou stupních nebo v případě zamítnutí kasačního opravného prostředku (quid non) náhradu nákladů řízení mezi obě společnosti rozdělit.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 7. ledna 2010 týkající se námitkového řízení mezi společnostmi Meica Ammerländische Fleischwarenfabrik Fritz Meinen GmbH & Co. KG a TofuTown.com GmbH.

Navrhovatelka má za to, že napadený rozsudek je třeba zrušit z následujících důvodů:

Zaprvé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že s ohledem na čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1) uznal na základě nových kritérií nebezpečí záměny. Podle napadeného rozsudku stačí pro uznání pojmové podobnosti to, že oba dva pojmy vycházejí z jednoho nadřazeného pojmu a že navzdory tomu, že jsou z pojmového hlediska odlišné, nejsou protiklady, což je v rozporu s předchozí judikaturou.

Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že uznal nebezpečí záměny bez toho, aby zohlednil veškeré relevantní a uznaná kritéria posuzování podobnosti ochranných známek. V projednávané věci se totožný prvek nachází na konci namítané ochranné známky. Podle ustálené judikatury platí zásada, že spotřebitel věnuje obecně začátku ochranné větší pozornost než jejímu konci.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění) (Úř. věst. L 78, s.1).

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 30. listopadu 2011 ze strany ara AG proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 22. září 2011 ve věci T-174/10, ara v. OHIM

(Věc C-611/11 P)

2012/C 133/26

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ara AG (zástupce: M. Gail, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Allrounder SARL

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 22. září 2011 ve věci T-174/10;

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 26. ledna 2010 (věc R 481/2009-1);

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a vedlejší účastnici řízení v prvním stupni náhradu nákladů vynaložených v obou stupních řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek se dovolává porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (1) Tribunálem.

V tomto ohledu žalobkyně nejprve uvádí, že Tribunál porušil povinnost uvést odůvodnění, jelikož v rámci celkového posouzení nebezpečí záměny neposkytl dostatečné důvody, pokud jde o kritéria týkající se relevantní veřejnosti, srovnání ochranných známek a nebezpečí záměny. Tribunál tak nesprávně rozhodl, že dotčená veřejnost se skládá z běžných spotřebitelů, kteří nákupu dotčených výrobků věnují běžnou míru pozornosti, přestože bylo v první řadě prokázáno, že spotřebitel má jen zřídkakdy možnost provést přímé srovnání mezi jednotlivými ochrannými známkami. Tribunál navíc v rámci srovnání ochranných známek nesprávně rozhodl, že výskyt dvou trojúhelníkových obrazců převažuje nad dojmem, který v myslích veřejnosti zanechá sporná ochranná známka. V důsledku toho Tribunál přecenil význam jednoho nebo vícera prvků ochranné známky.

Tribunál mimoto porušil povinnost uvést odůvodnění v rozsahu, v němž neodkázal na dokumenty předložené vedlejší účastnicí řízení v rámci posouzení nebezpečí záměny.

Tribunál konečně podcenil význam zásady oficiality vyšetřování.

(1) Úř. věst. L 78, s. 1.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. prosince 2011 Brighton Collectibles, Inc. proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 27. září 2011 ve věci T-403/10, Brighton Collectibles v. OHIM — Felmar

(Věc C-624/11 P)

2012/C 133/27

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Brighton Collectibles, Inc. (zástupce: J. Horn, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a Felmar

Návrhová žádání

—	zrušit rozsudek Tribunálu ve věci T-403/10,

—	uložit OHIM, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené navrhovatelkou,

—	uložit společnosti Felmar, že ponese vlastní náklady řízení v případě, že vstoupí do řízení jako vedlejší účastnice.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V rámci projednávaného kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál platně neposoudil důkazy, které mu předložila, a ani dostatečně neodůvodnil své rozhodnutí s ohledem na uplatňovaná vnitrostátní práva, konkrétně irskou a britskou judikaturu týkající se „Passing off“. Tribunál proto porušil ustanovení čl. 8 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (1).

(1) Úř. věst. 78, s.1.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht Leipzig (Německo) dne 13. února 2012 — Gemeinde Altrip a další v. Land Rheinland-Pfalz

(Věc C-72/12)

2012/C 133/28

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht Leipzig

Účastníci původního řízení

Žalobci: Gemeinde Altrip, Gebrüder Hört GbR, Willi Schneider

Žalovaná: Land Rheinland-Pfalz

Předběžné otázky

Je třeba vykládat čl. 6 odst. 1 směrnice 2003/35/ES (1) v tom smyslu, že členské státy byly povinny prohlásit vnitrostátní právní předpisy přijaté za účelem provedení článku 10a směrnice 85/337/EHS (2) za použitelné i pro takové správní postupy vydávání povolení, které byly sice zahájeny před 25. červnem 2005, ve kterých však povolení bylo uděleno až po tomto okamžiku?

V případě kladné odpovědi na otázku 1:

Je třeba vykládat článek 10a směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění změněném směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 v tom smyslu, že členské státy byly povinny rozšířit použitelnost vnitrostátních právních předpisů přijatých za účelem provedení článku 10a směrnice 85/337/EHS s ohledem na přezkum procesní zákonnosti rozhodnutí i na případ posuzování vlivů na životní prostředí, které sice bylo provedeno, avšak chybně?

V případě kladné odpovědi na otázku 2:

Je třeba vykládat článek 10a směrnice 85/337/EHS v případech, ve kterých správní řád členského státu v souladu se čl. 10a odst. 1 písm. b) směrnice 85/337/EHS z principu stanoví, že možnost dosáhnout přezkoumání soudem závisí pro příslušníky dotčené veřejnosti na tom, že namítají porušování práva v tom smyslu,

že soudní přezkum procesní zákonnosti rozhodnutí, na která se vztahují ustanovení této směrnice o účasti veřejnosti, má úspěch pouze tehdy a může vést ke zrušení rozhodnutí, pokud podle okolností případu existuje konkrétní možnost, že napadené rozhodnutí by bez procesní vady dopadlo jinak, a pokud je mimo to procesní vadou zároveň dotčeno hmotněprávní postavení žalobce nebo

b)	že v rámci soudního přezkumu procesní zákonnosti musejí být ve větším rozsahu zohledněny procesní vady u rozhodnutí, na která se vztahují ustanovení této směrnice o účasti veřejnosti?

Je-li třeba zodpovědět uvedenou otázku ve smyslu popsaném v písmenu b):

Jaké obsahové požadavky mají splňovat procesní vady, aby tyto vady mohly být zohledněny při soudním přezkumu procesní zákonnosti rozhodnutí ve prospěch žalobce?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, s. 17; Zvl. vyd. 15/07, s. 466).

(2) Směrnice Rady 82/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248).

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/16

Žaloba podaná dne 13. února 2012 — Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-76/12)

2012/C 133/29

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: W. Roels a C. Soulay, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Francouzská republika tím, že ponechala v platnosti daňový režim, který osvobozuje od daně dividendy vyplácené francouzskou společností investičním fondům se sídlem ve Francii, zatímco tytéž dividendy rozdělované investičním fondům se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě Evropského hospodářského prostoru podléhají srážkové dani, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 40 Dohody o Evropském hospodářském prostoru;

—	uložil Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise v rámci své žaloby napadá rozdílné daňové zacházení s dividendami vyplácenými francouzskými společnostmi subjektům kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) podle toho, zda mají tyto SKIPCP sídlo ve Francii či nikoli. Jedním z prvků daňového režimu, která se vztahuje na SKIPCP se sídlem ve Francii, je absence zdanění dividend rozdělovaných francouzskými společnostmi. Naopak podle čl. 119a odst. 2 obecného daňového zákoníku se u dividend rozdělovaných francouzskými společnosti ve prospěch SKIPCP bez sídla ve Francii uplatňuje srážková daň. Komise má za to, že uplatňování rozdílného daňového zacházení na SKIPCP se sídlem ve Francii a na SKIPCP bez sídla ve Francii, i když se oba SKIPCP nacházejí ve srovnatelné situaci, nebere-li se v úvahu stát, v němž mají sídlo, představuje překážku volného pohybu kapitálu a že tato překážka není odůvodněna účinností finančních kontrol, ani nezbytností zajistit vyvážené rozdělení zdaňovací pravomoci.

Komise připomíná, že podle ustálené judikatury, vyjádřené zejména v rozsudcích Komise v. Itálie (rozsudek ze dne 19. listopadu 2009, C-540/07) a Komise v. Německo (rozsudek ze dne 20. října 2011, C-284/09), Soudní dvůr rozhodl, že členské státy, které podrobují dividendy rozdělované společnostem se sídlem v jiných členských státech méně příznivému daňovému režimu než je režim, který se vztahuje na dividendy rozdělované společnostem se sídlem v tuzemsku, aniž je toto rozdílné zacházení odůvodněno objektivně odlišnými situacemi nebo naléhavými důvody obecného zájmu, nesplnily povinnosti, které mají z titulu volného pohybu kapitálu.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 14. února 2012 — Evita K EOOD v. Direktor na Direktsia „Obzhalvane i upravlenie na izpalnenieto“, Sofia

(Věc C-78/12)

2012/C 133/30

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Evita K EOOD

Žalovaný: Direktor na Direktsia „Obzhalvane i upravlenie na izpalnenieto“ Sofia

Předběžné otázky

Má se pojem „dodání zboží“ ve smyslu čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve spojení s článkem 345 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládat v tom smyslu, že za okolností původního řízení připouští, aby příjemce dodání nabyl právo k nakládání se zbožím (jímž jsou druhově určené movité věci) tak, že vlastnictví k tomuto zboží získá úplatně od nevlastníka držbou v dobré víře, což je podle vnitrostátního práva členského státu přípustné, přičemž je třeba zohlednit, že podle tohoto práva se vlastnické právo k těmto věcem převádí jejich předáním?

Vyžaduje prokázání uskutečnění „dodání zboží“ ve smyslu čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/112 u konkrétní faktury v souvislosti s uplatněním nároku na odpočet ve faktuře uvedené a skutečně zaplacené daně podle čl. 178 písm. a) směrnice, aby příjemce dodání doložil vlastnická práva dodavatele, jestliže předmětem dodání jsou druhově určené movité věci a vlastnické právo k těmto věcem se podle vnitrostátního práva členského státu převádí jejich předáním, přičemž podle tohoto práva je přípustné i nabytí vlastnického práva k těmto věcem od nevlastníka držbou v dobré víře získanou úplatně?

Je třeba „dodání zboží“ pro účely odpočtu daně odvedené na vstupu ve smyslu směrnice považovat za prokázané, jestliže příjemce za okolností původního řízení uskutečnil následné dodání stejného zboží (zvířata, jejichž identifikace je povinná) prostřednictvím vývozu s podáním celního prohlášení a nebylo prokázáno, že k tomuto zboží mají práva třetí osoby?

Je pro účely prokázání uskutečnění „dodání zboží“ ve smyslu čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/112 u konkrétní faktury v souvislosti s uplatněním nároku na odpočet ve faktuře uvedené a skutečně zaplacené daně podle čl. 178 písm. a) směrnice třeba vycházet z toho, že dodavatel a příjemce, kteří nejsou zemědělskými výrobci, nejsou v dobré víře, jestliže při obdržení zboží nebyl předložen od předchozího vlastníka žádný doklad, v němž by byly uvedeny ušní značky zvířat podle požadavků veterinárně-lékařských právních předpisů Evropské unie, a ušní značky zvířat nejsou uvedeny ve veterinárním osvědčení, které vydal správní orgán a které je doprovodným dokumentem u zvířat při jejich přepravě k uskutečnění konkrétního dodání?

Jestliže dodavatel a příjemce provedli samostatně výčet ušních značek zvířat, která jim byla dodána, je pak třeba vycházet z toho, že splnili požadavky uvedených unijních veterinárně-lékařských právních předpisů, jestliže správní orgán ve veterinárním osvědčení, které je doprovodným dokumentem u zvířat při jejich dodání, ušní značky těchto zvířat neuvedl?

Má dodavatel a příjemce ve věci v původním řízení, kteří nejsou zemědělskými výrobci, podle článku 242 směrnice 2006/112 povinnost vykázat ve svém účetnictví předmět dodání (zvířata, která musí být identifikována, příp. biologická aktiva) za použití mezinárodního účetního standardu 41, Zemědělství, a prokázat ovládání aktiv podle tohoto standardu?

Je podle čl. 226 bodu 6 směrnice 2006/112 nezbytné, aby v takových fakturách pro účely daně z přidané hodnoty, jako jsou faktury, které jsou předmětem původního řízení, byly uvedeny také ušní značky zvířat, která musí být podle unijních veterinárních předpisů identifikována a která jsou předmětem dodání, jestliže vnitrostátní právo členského státu takový požadavek pro převod vlastnického práva k těmto zvířatům výslovně nestanoví a osoby zúčastněné na dodání nejsou zemědělskými výrobci?

Připouští čl. 185 odst. 1 směrnice 2006/112, aby byl na základě takového vnitrostátního ustanovení, jako je ustanovení, které je předmětem původního řízení, opraven odpočet daně zaplacené na vstupu z důvodu, že bylo zjištěno, že vlastnické právo dodavatele zboží, které je obsahem dodání, nebylo prokázáno, jestliže dodání nebylo žádnou ze zúčastněných stran zrušeno, příjemce uskutečnil následné dodání stejného zboží, neexistují žádné důkazy pro uplatněná práva třetích osob k tomuto zboží (zvířata, jejichž identifikace je povinná), není tvrzena absence dobré víry příjemce dodání a vlastnické právo se ke zboží určenému jen podle druhu převádí podle vnitrostátního práva jeho předáním?

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 17. února 2012 — Rahmanian Koushkaki v. Spolková republika Německo

(Věc C-84/12)

2012/C 133/31

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastníci původního řízení

Žalobce: Rahmanian Koushkaki

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předběžné otázky

Je povinnost žalované udělit žalobci prostřednictvím soudu schengenské vízum podmíněna tím, aby soud ke svému přesvědčení podle čl. 21 odst. 1 vízového kodexu (1) konstatoval, že žalobce zamýšlí opustit území členských států před uplynutím platnosti víza, o které žádá, nebo postačuje, aby soud neměl po přezkumu čl. 32 odst. 1 písm. b) vízového kodexu žádné důvodné pochybnosti vyplývající ze zvláštních okolností o uvedeném úmyslu žalobce opustit území členských států před uplynutím platnosti víza, o které žádá?

2)	Zakládá vízový kodex vázaný nárok na udělení schengenského víza, pokud jsou splněny podmínky pro vstup, zejména podmínky čl. 21 odst. 1 vízového kodexu, a neexistuje žádný důvod pro zamítnutí žádosti o udělení víza podle čl. 32 odst. 1 vízového kodexu?

Brání vízový kodex vnitrostátní právní úpravě, podle níž může být cizinci uděleno v souladu s nařízením (ES) č. 810/2009 vízum (schengenské vízum) pro průjezd přes území schengenských států nebo pro plánované pobyty na tomto území, které nepřesáhnou tři měsíce během jakéhokoli šestiměsíčního období ode dne prvního vstupu?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), (Úř. věst. 2009, L 243, s. 1).

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie van België (Belgie) dne 17. února 2012 — Rose Marie Bark v. Galileo Joint Undertaking, v likvidaci

(Věc C-89/12)

2012/C 133/32

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastnice původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rose Marie Bark

Odpůrkyně v řízení o kasačním opravném prostředku: Galileo Joint Undertaking, v likvidaci

Předběžná otázka

Musí být čl. 11 odst. 2 stanov společného podniku Galileo v příloze nařízení Rady (ES) č. 876/2002 (1) ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo ve spojení s článkem 2 tohoto nařízení vykládán v tom smyslu, že podmínky zaměstnávání ostatních zaměstnanců Evropských společenství, konkrétně platové podmínky stanovené v těchto podmínkách zaměstnávání, se použijí na zaměstnance společného podniku Galileo, kteří obdrželi pracovní smlouvu na dobu určitou?

(1) Úř. věst. L 138, s. 1; Zvl. vyd. 13/29, s. 477.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Ireland (Irsko) dne 17. února 2012 — Health Service Executive v. SC, AC

(Věc C-92/12)

2012/C 133/33

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Ireland

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Health Service Executive

Odpůrkyně: SC, AC

Předběžné otázky

1)	Spadá rozhodnutí, na jehož základě je dítě po určitou dobu zadrženo v zařízení poskytujícím léčebnou a výchovnou péči v jiném členském státě, do věcné působnosti nařízení Rady č. 2201/2003 (1)?

2)	V případě kladné odpovědi na první otázku, jaké povinnosti případně vyplývají z článku 56 nařízení Rady č. 2201/2003, pokud jde o povahu konzultací a schvalovací mechanismus k zajištění účinné ochrany dítěte, které má být za těchto podmínek zadrženo?

Pokud soud členského státu zvažoval umístění dítěte po určitou dobu do zařízení v jiném členském státě a obdržel souhlas tohoto státu podle článku 56 nařízení Rady č. 2201/2003, musí být rozhodnutí soudu, kterým je nařízeno umístění dítěte po určitou dobu do zařízení nacházejícího se v jiném členském státě, uznáno anebo prohlášeno za vykonatelné v tomto jiném členském státě k tomu, aby mohlo být toto umístění uskutečněno?

Má rozhodnutí soudu, kterým je nařízeno umístění dítěte po určitou dobu do zařízení nacházejícího se v jiném členském státě, se kterým tento členský stát podle článku 56 nařízení Rady 2201/2003 souhlasil, nějaký právní účinek v tomto jiném členském státě dříve, než bude v řízení zahájeném za účelem vydání prohlášení o uznání anebo vykonatelnosti takové prohlášení vydáno?

Pokud je platnost rozhodnutí soudu, kterým je nařízeno umístění dítěte po určitou dobu do zařízení nacházejícího se v jiném členském státě podle článku 56 nařízení Rady 2201/2003, prodloužena na další určité období, musí být souhlas jiného členského státu podle článku 56 získán při každém prodloužení?

Pokud je platnost rozhodnutí soudu, kterým je nařízeno umístění dítěte po určitou dobu do zařízení nacházejícího se v jiném členském státě podle článku 56 nařízení Rady č. 2201/2003, prodloužena na další určité období, musí být rozhodnutí uznáno anebo prohlášeno za vykonatelné v tomto jiném členském státě při každém prodloužení?

(1) Úř. věst. C 338, s.1

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 21. února 2012 — ET Agrokonsulting 04 Velko Stoyanov v. Izpalnitelen direktor na Darzhaven fond „Zemedelie“ — Razplashtatelna agentsia

(Věc C-93/12)

2012/C 133/34

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: ET Agrokonsulting 04 Velko Stoyanov

Žalovaný: Izpalnitelen direktor na Darzhaven fond „Zemedelie” — Razplashtatelna agentsia

Předběžné otázky

Musí být zásada efektivity stanovená v judikatuře [Soudního dvora] Evropské unie a zásada účinné právní ochrany zakotvená v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládány tak, že nepřipouštějí takové vnitrostátní procesní ustanovení, jako je čl. 133 odst. 1 správního řádu, které činí soudní příslušnost pro správní spory v oblasti provádění společné zemědělské politiky Evropské unie závislou pouze na sídle správního úřadu, který napadený správní akt vydal, se zřetelem ke skutečnosti, že toto ustanovení nezohledňuje místo, kde se nacházejí pozemky a bydliště osob, které se právní ochrany domáhají?

Musí být zásada rovnocennosti stanovená v judikatuře Soudního dvora Evropské unie vykládána tak, že nepřipouští takové vnitrostátní procesní ustanovení, jako je čl. 133 odst. 1 správního řádu, které činí soudní příslušnost pro správní spory v oblasti provádění společné zemědělské politiky Evropské unie závislou pouze na sídle správního úřadu, který napadený správní akt vydal, přihlédneme-li k § 19 přechodných a závěrečných ustanovení zákona o změně a doplnění správního řádu, který se týká příslušnosti pro vnitrostátní správní spory o zemědělských pozemcích?

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Stuttgart (Německo) dne 27. února 2012 — Herbert Schaible v. Land Baden-Württemberg

(Věc C-101/12)

2012/C 133/35

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Stuttgart

Účastníci původního řízení

Žalobce: Herbert Schaible

Žalovaná: Land Baden-Württemberg

Předběžné otázky

Soudnímu dvoru Evropské unie jsou kladeny otázky, zda jsou povinnosti žalobce spočívající

a)	v identifikaci jednotlivých kusů zvířat podle čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 21/2004 (1),

b)	v provádění elektronické identifikace jednotlivých kusů zvířat podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 21/2004, ve znění nařízení (ES) č. 1560/2007 (2), a ve

c)	ve vedení evidence C podle čl. 5 odst. 1 ve spojení s oddílem B bodem 2 přílohy k nařízení (ES) č. 21/2004

slučitelné s nadřazenými normami unijního práva, a tedy platné.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, s. 8; Zvl. vyd. 03/42, s. 56).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1560/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 21/2004, pokud jde o datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (Úř. věst. L 340, s. 25).

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 29. února 2012 — Laboratoires Lyocentre

(Věc C-109/12)

2012/C 133/36

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Laboratoires Lyocentre

Další účastníci řízení: Lääkealan turvallisuus- ja kehittämiskeskus, Sosiaali- ja terveysalan lupa- ja valvontavirasto

Předběžné otázky

Vylučuje zařazení přípravku mezi zdravotnické prostředky opatřené označením CE ve smyslu směrnice 93/42/EHS (1) o zdravotnických prostředcích, provedené podle této směrnice, aby příslušný vnitrostátní orgán jiného členského státu zařadil tento přípravek z důvodu jeho farmakologických, imunologických a metabolických účinků mezi léčivé přípravky ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/83/ES (2) o léčivých přípravcích?

Bude-li první otázka zodpovězena záporně: Může tento příslušný vnitrostátní orgán zařadit přípravek mezi léčivé přípravky pouze za dodržení postupu stanoveného ve směrnici 2001/83/ES o léčivých přípravcích nebo je nutné před zahájením postupu směřujícího k zařazení přípravku mezi léčivé přípravky podle směrnice o léčivých přípravcích provést řízení o ochranné doložce podle článku 8 nebo je třeba postupovat podle ustanovení o nesprávně připojeném označení CE podle článku 18 směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích?

Vylučuje směrnice 2001/83/ES o léčivých přípravcích, směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích nebo jiné předpisy unijního práva (mimo jiné ochrana zdraví a lidského života a ochrana spotřebitele), aby přípravky stejného složení a stejné účinnosti byly na území stejného členského státu uváděny na trh jako léčivé přípravky ve smyslu směrnice 2001/83/ES o léčivých přípravcích, které vyžadují k uvedení na trh registraci, na straně jedné, a jako zdravotnické prostředky ve smyslu směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích, na straně druhé?

(1) Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, s. 1; Zvl. vyd. 13/12, s. 82)

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69)

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/20

Žaloba podaná dne 9. března 2012 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-130/12)

2012/C 133/37

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Guerra e Andrade a J. Hottiaux, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Komise 2009/113/ES ze dne 25. srpna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech (1) nebo v každém případě tím, že Komisi o uvedených předpisech neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 2 odst. 1 této směrnice;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 14. září 2010.

(1) Úř. věst. L 223, s. 31.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Irsko a další v. Komise

(Spojené věci T-50/06 RENV, T-56/06 RENV, T-60/06 RENV, T-62/06 RENV a T-69/06 RENV) (1)

(Státní podpory - Směrnice 92/81/EHS - Spotřební daň z minerálních olejů - Minerální oleje používané jako palivo při výrobě oxidu hlinitého (aluminy) - Osvobození od daně - Soulad osvobození s rozhodnutím Rady o jeho povolení podle čl. 8 odst. 4 směrnice 92/81 - Presumpce legality aktů unijních orgánů - Právní jistota - Řádná správa)

2012/C 133/39

Jednací jazyky: angličtina, francouzština, italština

Účastníci řízení

Žalobci: Irsko (zástupci: původně D. O’Hagan, poté E. Creedon, zmocněnci, ve spolupráci s P. McGarrym, barrister) (věc T-50/06 RENV); Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a J. Gstalter, zmocněnci) (věc T-56/06 RENV); Italská republika (zástupci: G. Aiello, G. De Bellis a S. Fiorentino, avvocati dello Stato) (věc T-60/06 RENV); Eurallumina SpA (Portoscuso, Itálie) (zástupci: R. Denton a L. Martin Alegi, solicitors) (věc T-62/06 RENV) a Aughinish Alumina Ltd (Askeaton, Irsko) (zástupci: J. Handoll a C. Waterson, solicitors) (věc T-69/06 RENV)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, N. Khan, D. Grespan a K. Walkerová, zmocněnci)

Předmět věci

Návrhy na zrušení rozhodnutí Komise 2006/323/ES ze dne 7. prosince 2005 o osvobození minerálních olejů používaných jako palivo při výrobě oxidu hlinitého (aluminy) od spotřební daně v regionu Gardanne, v regionu Shannon a na Sardinii, které zavedly Francie, Irsko a Itálie (Úř. věst. L 119, s. 12)

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise 2006/323/ES ze dne 7. prosince 2005, o osvobození minerálních olejů používaných jako palivo při výrobě oxidu hlinitého (aluminy) od spotřební daně v regionu Gardanne, v regionu Shannon a na Sardinii, které zavedly Francie, Irsko a Itálie, se v rozsahu, v němž konstatuje, respektive vychází z konstatování, že osvobození minerálních olejů používaných jako palivo při výrobě oxidu hlinitého od spotřebních daní poskytnutá Francouzskou republikou, Irskem a Italskou republikou do 31. prosince 2003 představují státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, a v němž ukládá Francouzské republice, Irsku a Italské republice povinnost učinit všechna nezbytná opatření, aby příjemci tato osvobození vrátili v rozsahu, v kterém neodváděli spotřební daň ve výši alespoň 13,01 eur za 1 000 kg těžkého topného oleje, zrušuje.

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Irskem ve věci T-50/06 RENV, Francouzskou republikou ve věci T-56/06 RENV, Italskou republikou ve věci T-60/06 RENV, společností Eurallumina SpA ve věci T-62/06 RENV a společností Aughinish Alumina Ltd ve věci T-69/06 RENV, včetně nákladů řízení o předběžném opatření ve věci T-69/06 R.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Marine Harvest Norway a Alsaker Fjordbruk v. Rada

(Věc T-113/06) (1)

(Dumping - Dovoz lososa pocházejícího z Norska - Definice výrobního odvětví Společenství - Obdobný výrobek - Složení vzorku výrobců Společenství)

2012/C 133/40

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Marine Harvest Norway AS, právní nástupkyně Fjord Seafood Norway AS (Bergen, Norsko); a Alsaker Fjordbruk AS (Onarheim, Norsko) (zástupci: J. M. Juuhl-Langseth a P. Dyrberg, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J. P. Hix a B. Driessen, zmocněnci, ve spolupráci s G. Berrisch, advokát)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně P. Stancanelli a K. Talabér-Ritz, poté K. Talabér-Ritz, T. Scharf a H. van Vliet, zmocněnci, ve spolupráci s E. McGovern, barrister)

Předmět věci

Zrušení nařízení Rady (ES) č. 85/2006 ze dne 17. ledna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska a o konečném výběru prozatímního cla (Úř. věst. L 15, s. 1).

Výrok rozsudku

Nařízení Rady (ES) č. 85/2006 ze dne 17. ledna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska a o konečném výběru prozatímního cla se zrušuje v rozsahu, v němž se týká společnosti Marine Harvest Norway AS, právní nástupkyně Fjord Seafood Norway AS, pokud jde o antidumpingová cla uplatněná na dovozy této společnosti až do 18. září 2007, a společnosti Alasker Fjordbruk.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené společností Marine Harvest Norway AS, právní nástupkyní společnosti Fjord Seafood Norway AS, a společností Alasker Fjordbruk.

4)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 131, 3.6.2006.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Fiskeri og Havbruksnæringens Landsforening a další v. Rada

(Věc T-115/06) (1)

(Dumping - Dovoz lososa pocházejícího z Norska - Pravidlo nižšího cla - Výpočet minimálních cen při dovozu a pevných cel)

2012/C 133/41

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fiskeri og Havbruksnæringens Landsforening (Oslo, Norsko); Norske Sjømatbedrifters Landsforening (Trondheim, Norsko); Salmar Farming AS (Kverva, Norsko); Hydroteck AS (Kristiansund, Norsko); Hallvard Lerøy AS (Bergen, Norsko); a Lerøy Midnor AS (Hestvika, Norsko) (zástupci: B. Servais a T. Paulsen, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix a B. Driessen, zmocněnci, ve spolupráci s G. Berrisch, avocat)

Předmět věci

Žádost o zrušení nařízení Rady (ES) č. 85/2006 ze dne 17. ledna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska a o konečném výběru prozatímního cla (Úř. věst. L 15, s. 1)

Výrok rozsudku

Nařízení Rady (ES) č. 85/2006 ze dne 17. ledna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska a o konečném výběru prozatímního cla se zrušuje v rozsahu, ve kterém se dotýká Fiskeri og Havbruksnæringens Landsforening, Norske Sjømatbedrifters Landsforening, Salmar Farming AS, Hydroteck AS, Hallvard Lerøy AS a Lerøy Midnor AS.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady, jakož i náklady vynaložené Fiskeri og Havbruksnæringens Landsforening, Norske Sjømatbedrifters Landsforening, Salmar Farming, Hydroteck, Hallvard Lerøy a Lerøy Midnor.

4)	Evropská komise ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 143, 17.6.2006.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Volkswagen v. OHIM — Suzuki Motor (SWIFT GTi)

(Věc T-63/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství SWIFT GTi - Starší mezinárodní ochranná známka GTI a starší národní ochranná známka GTI - Relativní důvody pro zamítnutí - Podobnost výrobků a služeb - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009) - Posouzení nebezpečí záměny - Zamítnutí námitek)

2012/C 133/42

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupci: H.-P. Schrammek, C. Drzymalla a S. Risthaus, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Suzuki Motor Corp. (Shizuoka-ken, Japonsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 9. prosince 2008 (věc R 749/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Volkswagen AG a Suzuki Motor Corp.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Volkswagen AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 102, 1.5.2009.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Feng Shen Technology v. OHIM — Majtczak (FS)

(Věc T-227/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství FS - Neexistence dobré víry přihlašovatele - Článek 51 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2012/C 133/43

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Feng Shen Technology Co. Ltd (Guieshan Township, Tchajwan) (zástupci: P. Rath a W. Festl Wietek, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastník řízení před Tribunálem: Jarosław Majtczak (Lodž, Polsko) (zástupci: původně J. Wyrwas, poté J. Radłowski, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. dubna 2009 (věc R 529/2008-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností Feng Shen Technology Co. Ltd a Jarosławem Majtczakem.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 1. dubna 2009 (věc R 529/2008-4) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Feng Shen Technology Co. Ltd.

3)	Jarosław Majtczak ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 193, 15.8.2009.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. března 2012 — Slovak Telekom v. Komise

(Spojené věci T-458/09 a T-171/10) (1)

(Hospodářská soutěž - Správní řízení - Rozhodnutí požadující informace - Nezbytnost vyžádaných informací - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění - Proporcionalita)

2012/C 133/44

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovak Telekom a.s. (Bratislava, Slovensko) (zástupci: původně M. Maier, L. Kjølbye a D. Geradin, poté L. Kjølbye, D. Geradin a G. Berrisch, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise [zástupci: F. Castillo de la Torre a K. Mojzesowicz (věc T-458/09) a M. Castillo de la Torre, K. Mojzesowicz a J. Bourke (věc T-171/10), zmocněnci]

Předmět věci

Návrhy na zrušení rozhodnutí Komise C(2009) 6840 ze dne 3. září 2009 v řízení podle čl. 18 odst. 3 a čl. 24 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc COMP/39.523 — Slovak Telekom), a dále rozhodnutí Komise C(2010) 902 ze dne 8. února 2010 v řízení podle čl. 18 odst. 3 a čl. 24 odst. 1 nařízení č. 1/2003 (věc COMP/39.523 — Slovak Telekom)

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Společnosti Slovak Telekom a.s. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 11, 16.1.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. března 2012 — Barilla v. OHIM — Brauerei Schlösser (ALIXIR)

(Věc T-157/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ALIXIR - Starší národní slovní ochranná známka Elixeer - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2012/C 133/45

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Barilla G. a R. Fratelli SpA (Parma, Itálie) (zástupci: A. Vanzetti, G. Sironi a A. Colmano, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: R. Pethke, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Brauerei Schlösser GmbH (Düsseldorf, Německo) (zástupce: J. Flick, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 25. ledna 2010 (věc R 820/2009-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Brauerei Schlösser GmbH Barilla G. a R. Fratelli SpA

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Barilla G. a R. Fratelli SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 148, 5.6.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 27. března 2012 — Armani v. OHIM — Del Prete (AJ AMICI JUNIOR)

(Věc T-420/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství AJ AMICI JUNIOR - Starší národní obrazová ochranná známka AJ ARMANI JEANS - Starší národní slovní ochranná známka ARMANI JUNIOR - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2012/C 133/46

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Giorgio Armani SpA (Milan, Itálie) (zástupce: M. Rapisardi, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Mannucci, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Annunziata Del Prete (Neapol, Itálie) (zástupce: R. Bocchini, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. července 2010 (věc R 1360/2009-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Giorgio Armani SpA a Annunziatou Del Prete.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 8. července 2010 (věc R 1360/2009-2) se zrušuje.

2)	OHIM se ukládá náhrada poloviny nákladů vynaložených společností Giorgio Armani SpA před odvolacím senátem a Annunziatě Del Prete se ukládá náhrada druhé poloviny uvedených nákladů.

3)	OHIM a A. Del Prete ponesou vlastní náklady řízení a každému z nich se rovněž ukládá polovina nákladů vynaložených společností Giorgio Armani SpA před Tribunálem.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Fulmen a Mahmoudian v. Rada

(Spojené věci T-439/10 a T-440/10) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Žaloba na neplatnost - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Nesprávné posouzení - Důkazní břemeno a míra dokazování)

2012/C 133/47

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Fulmen (Teherán Írán) a Fereydoun Mahmoudian (Teherán) (zástupce: A. Kronshagen, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Liudvinaviciute-Cordeiro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: M. Konstantinidis a É. Cujo, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 668/2010 ze dne 26. července 2010, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 195, s. 25), jakož i rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 281, s. 81), a nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1), a to v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobců, a zadruhé návrh, aby byla uznána újma, která žalobcům vznikla přijetím shora uvedených aktů.

Výrok rozsudku

Následující akty se v rozsahu, v němž se týkají společnosti Fulmen a Fereydouna Mahmoudiana, zrušují:

—	rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP;

—	prováděcí nařízení Rady (EU) č. 668/2010 ze dne 26. července 2010, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu;

—	rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413;

—	nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 423/2007.

2)	Účinky rozhodnutí 2010/413, ve znění rozhodnutí 2010/644, se ve vztahu ke společnosti Fulmen a Fereydounovi Mahmoudianovi zachovávají až do okamžiku, kdy nastanou účinky zrušení nařízení č. 961/2010.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé společnosti Fulmen a Fereydounovi Mahmoudianovi.

5)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 328, 4.12.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/25

Usnesení Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Banco Bilbao Vizcaya Argentaria v. Komise

(Věc T-225/10) (1)

(Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Režim podpor umožňující daňové odpisy finančního goodwillu vzniklého nabytím podílu v zahraničních podnicích - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje režim podpor za neslučitelný se společným trhem a kterým se nenařizuje navrácení podpor - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost)

2012/C 133/48

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Banco Bilbao Vizcaya Argentaria, SA (Bilbao, Španělsko) (zástupci: J. Buendía Sierra, E. Abad Valdenebro, M. Muñoz de Juan a R. Calvo Salinero, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Komise 2011/5/ES ze dne 28. října 2009 o daňových odpisech finančního goodwillu vzniklého nabytím podílu v zahraničních podnicích C 45/07 (ex NN 51/07, ex CP 9/07) zavedených Španělskem (Úř. věst. 2011, L 7, s. 48).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Společnosti Banco Bilbao Vizcaya Argentaria, SA, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 179, 3.7.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/25

Usnesení Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Telefónica v. Komise

(Věc T-228/10) (1)

2012/C 133/49

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Telefónica, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Ruiz Calzado, M. Núñez-Müller a J. Domínguez Pérez, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Společnosti Telefónica, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 195, 17.7.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/26

Usnesení Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Ebro Foods v. Komise

(Věc T-234/10) (1)

2012/C 133/50

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ebro Foods, SA, dříve Ebro Puleva, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Buendía Sierra, E. Abad Valdenebro, M. Muñoz de Juan a R. Calvo Salinero, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Ebro Foods, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 195, 17.7.2010.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/26

Usnesení Tribunálu ze dne 21. března 2012 — Modelo Continente Hipermercados v. Komise

(Věc T-174/11) (1)

2012/C 133/51

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Modelo Continente Hipermercados, SA, pobočka ve Španělsku (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Buendía Sierra, E. Abad Valdenebro, M. Muñoz de Juan a R. Calvo Salinero, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Společnosti Modelo Continente Hipermercados, SA, pobočka ve Španělsku, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 139, 7.5.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/26

Usnesení Tribunálu ze dne 19. března 2012 — Barthel a další v. Soudní dvůr

(Věc T-398/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Plat - Zamítnutí žádosti účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek o přiznání nároku na příplatky za práci na směny - Lhůta k podání stížnosti - Opožděnost - Kasační opravný prostředek zčásti zjevně neopodstatněný a zčásti zjevně nepřípustný)

2012/C 133/52

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelé): Yvette Barthel (Arlon, Belgie); Marianne Reiffers (Olm, Lucembursko); a Lieven Massez (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J. N. Louis, E. Marchal a D. Abreu Caldas, advokáti)

Další účastník řízení: Soudní dvůr Evropské unie (zástupce: A. Placco, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 10. května 2011, Barthel a další v. Soudní dvůr (F-59/10, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), kterým se navrhovatelé domáhají zrušení tohoto usnesení.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Yvette Barthel, Marianne Reiffers a Lieven Massez ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Soudním dvorem Evropské unie v tomto stupni.

(1) Úř. věst. C 290, 1.10.2011.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/27

Žaloba podaná dne 8. února 2012 — Chen v. OHIM — AM Denmark (úklidové stroje)

(Věc T-55/12)

2012/C 133/53

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Su-Shan Chen (Sanchong, Taiwan) (zástupce: C. Onken, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: AM Denmark A/S (Kokkedal, Dánsko)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 26. října 2011 ve věci R 2179/2010-3, a

—	uložil OHIM a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: (Průmyslový) vzor „úklidové stroje“ — zapsaný průmyslový vzor Společenství č. 1027718-0001

Majitel (průmyslového) vzoru Společenství: Žalobce

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti (průmyslového) vzoru Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: další účastnice řízení před odvolacím senátem požadovala prohlášení neplatnosti rozhodnutí zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství na základě článků 4 až 9 a čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení Rady č. 6/2002; třírozměrná ochranná známka Společenství zapsaná pod číslem 5185079, pro výrobky v třídách 3 a 21

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Prohlášení neplatnosti (průmyslového) vzoru Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002, jelikož měl odvolací senát nesprávně za to, že starší ochranná známka Společenství byla použita v napadeném (průmyslovém) vzoru Společenství. Odvolací senát dále neměl předpokládat, že starší ochranná známka má alespoň minimální rozlišovací způsobilost nezbytnou pro její zápis. Porušení čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, jelikož odvolací senát nepoužil tento článek správně. Na rozdíl od názoru odvolacího senátu čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství nepřiznává další účastnici řízení před OHIM právo zakázat používání napadeného (průmyslového) vzoru Společenství, jelikož neexistuje nebezpečí záměny. Konkrétně, (průmyslový) vzor Společenství žalobce a ochranná známka další účastnice řízení nejsou natolik podobné, aby vzniklo nebezpečí záměny.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/27

Žaloba podaná dne 2. března 2012 — Řecká republika v. Komise

(Věc T-105/12)

2012/C 133/54

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: K. Samoni a N. Dafniou)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	přijal žalobu na neplatnost;

—	zrušil napadené rozhodnutí Komise a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Řecká republika se svou žalobou domáhá zrušení (v souladu s článkem 263 SFEU) rozhodnutí 1472708 ze dne 3. ledna 2012„o pokračování v platbě denní pokuty ve výši 31 536 euro za každý den prodlení s přijetím opatření nezbytných k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C-65/05“ v části požadující zaplacení této pokuty od 22. srpna 2011. Podle uvedeného napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se podle Komise zdá, že Řecká republika nepřijala opatření nezbytná k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C-65/05 a v důsledku druhého rozsudku Soudního dvora ve věci C-109/08, byla Řecká republika vyzvaná zaplatit částku 4 825 008 euro z titulu pokuty za období od 1. července 2011 do 30. listopadu 2011.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení Komise týkajícího se přijetí nezbytných opatření Řeckou republikou pro dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora

Žalovaná provedla nesprávné posouzení a výklad opatření přijatých Řeckou republikou k dosažení souladu s rozsudkem Soudního dvora. Řecká republika tvrdí, že přijala všechna opatření nezbytná k provedení rozsudku Soudního dvora přijetím zákona č. 4002/2011, který zrušuje, jak to vyžaduje rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-65/05, sporné články zákona č. 3037/2002.

Druhý žalobní důvod vychází z překročení pravomoci ze strany Komise

Komise překročila hranice své úlohy strážkyně Smluv, protože se nespokojila s provedením, ať už zjevným či nikoliv, opatření k dosažení souladu. Krom toho šla nad rámec rozsudků Soudního dvora v rozsahu, v němž Řecká republika dosáhla plného souladu s těmito rozsudky

Třetí žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění ze strany Komise

Ve svém rozhodnutí, napadeném v projednávaném případě Řeckou republikou, Komise neodůvodnila ani nevysvětlila důvody, pro které požádala o pokračování v platbě pokuty za období po přijetí zákona č. 4002/2011, a sice pro období od 22. srpna 2011 do 30. září 2011.

Řecká republika zpochybňuje tuto dodatečnou částku v rozsahu, v němž má za to, že od zveřejnění uvedeného zákona plně dosáhla souladu s rozsudky Soudního dvora.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z použití nesprávného právního základu

Podle názoru Řecké republiky, pokud se Komise domnívala, že Řecká republika nesprávně použila zákon č. 4002/2011, měla uplatnit článek 258 SFEU a zahájit nové řízení o nesplnění povinnosti, namísto vyžadování pokračování v platbě pokuty.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/29

Žaloba podaná dne 13. prosince 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-133/11)

2012/C 133/56

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: P. Goergen, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise zařadit — na základě použití méně výhodného ustanovení -žalobce, který se nacházel na seznamu úspěšných uchazečů výběrového řízení EPSO/A/17/04, který byl zveřejněn dříve, než nabyl účinnosti nový služební řád úředníků, do platové třídy AD 6, platového stupně 2.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit zařazení žalobce do platové třídy a platového stupně AD 6/2 při jeho jmenování úředníkem ve zkušební době k 1. dubnu 2011;

—

určit, že žalobce má — při objektivním posouzení jeho profesní praxe a za použití zásad, ze kterých vycházela jiná výběrová řízení, jakož i s ohledem na zásadu výkonu odpovídajícího odměňování — nárok na zařazení do platové třídy a platového stupně AD 11/2, minimálně však na jiné přiměřené zařazení;

—

přiznat žalobci až do dne, kdy bude vydáno řádné rozhodnutí o jeho zařazení do platové třídy odpovídající jeho profesní praxi a služebnímu věku, za hmotnou škodu, kterou utrpěl, částku ve výši celkového rozdílu — ve výši 3 051,43 eur měsíčně, nebo ve výši, kterou stanoví odborný znalec — mezi odměnami, které odpovídají jeho zařazení uvedenému v rozhodnutí o jmenování, a odměnami, které odpovídají zařazení, na které by měl nárok, a úroky z prodlení až do dne, kdy bude vydáno rozhodnutí o řádném zařazení do platové třídy, vypočítané na základě úrokové sazby stanovené Evropskou centrální bankou;

—

přiznat žalobci nárok na uvedení do takového postavení, že i důchodová a jiná práva z jeho pracovně právního vztahu s žalovanou budou vypočtena tak, nebo nově vypočtena tak, jak by tyto nároky byly vypočteny na základě — ve smyslu tohoto návrhového žádání — správného zařazení žalobce, přiznat žalobci částku ve výši 10 000 eur jako náhradu za utrpěnou morální škodu a úroky z prodlení vypočítané na základě úrokové sazby stanovené Evropskou centrální bankou od data nástupu žalobce u žalované, podpůrně od data této žaloby, až do úplného zaplacení;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/29

Žaloba podaná dne 2. ledna 2012 — ZZ v. Evropský účetní dvůr

(Věc F-1/12)

2012/C 133/57

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: S. Rodrigues, A. Blot, A. Tymen, advokáti)

Žalovaný: Evropský účetní dvůr

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Účetního dvora zamítajícího žádost o náhradu utrpěných ztrát.

Návrhová žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí ze dne 21. ledna 2011 zamítající jeho žádost o náhradu ztrát utrpěných v důsledku jeho nástupu do invalidního důchodu;

—	bude-li to nezbytné, zrušit rozhodnutí ze dne 22. září 2011 zamítající jeho stížnost ze dne 1. března 2011;

—	nahradit utrpěné ztráty;

—	uložit Účetnímu dvoru náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/29

Žaloba podaná dne 10. ledna 2012 — ZZ v. Frontex

(Věc F-5/12)

2012/C 133/58

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Frontex

Předmět a popis sporu

Návrh na zrušení rozhodnutí Frontex, jímž byla žalobci uložena sankce, a rozhodnutí, jímž mu byla dána výpověď.

Návrhové žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí ze dne 24. května 2011, jímž byla žalobci dána výpověď;

—	zrušit rozhodnutí ze dne 16. dubna 2011, jímž mu byla uložena sankce;

—	uložit Frontex náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/30

Žaloba podaná dne 16. ledna 2012 — ZZ v. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

(Věc F-7/12)

2012/C 133/59

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: L. Levi, A. Tymen, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

Předmět a popis sporu

Zrušení hodnotící zprávy za rok 2009, seznamu povýšených účedníků veřejné správy za rok 2010 a v případě potřeby zrušení rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti ze dne 17. října 2011.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit hodnotící zprávu žalobce za rok 2009;

—	zrušit rozhodnutí ze dne 16. listopadu 2010, kterým se stanoví seznam povýšených úředníků za hodnocený rok 2010;

—	v případě potřeby zrušit rozhodnutí ze dne 17. října 2011, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce ze dne 16. června 2011;

—	uložit ENISA náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/30

Žaloba podaná dne 20. ledna 2012 — ZZ v. Parlament

(Věc F-9/12)

2012/C 133/60

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupci: L. Lévi, M. Vandenbussche, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Návrh, aby bylo Evropskému parlamentu uloženo zaplatit náhradu hmotné a nehmotné újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla na základě pochybení spojených se správou jeho seznamu úspěšných uchazečů

Návrhová žádání žalobkyně

—	Uznat mimosmluvní odpovědnost Parlamentu za pochybení spojená se správou svého seznamu úspěšných uchazečů;

—

nahradit hmotnou újmu žalobkyně odhadovanou pro období od prosince 2003 do prosince 2011 na 749 449,30 eur, plus důchodové fondy, a pro pozdější období až do řádného věku pro odchod do důchodu měsíčně vyplácet čisté částky odpovídající platům stanoveným pro úředníky skupiny AD počínaje druhým rokem v platové třídě AD 9 platovém stupni 2, při zohlednění běžného služebního postupu úředníka téže platové třídy, spolu s odpovídajícími příspěvky zdravotní pojišťovně. Všechny tyto částky by měly být zvýšeny o úroky z prodlení se sazbou stanovenou Evropskou centrální bankou navýšenou o dva procentní body;

—	nahradit nehmotnou újmu žalobkyně odhadovanou 70 000 eur;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/30

Žaloba podaná dne 15. února 2012 — ZZ v. Evropský hospodářský a sociální výbor

(Věc F-21/12)

2012/C 133/61

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: N. Lhoëst, advokát)

Žalovaný: Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterým byl žalobci odňat přiznaný nárok na příspěvek za práci v zahraničí a kterým bylo přistoupeno ke zpětnému výběru tohoto příspěvku

Návrhová žádání žalobce

—

Zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (dále nazývaný AIPN) Evropského hospodářského a sociálního výboru (dále jen „EHSV“) ze dne 9. června 2011, kterým byl žalobci odňat přiznaný nárok na příspěvek za práci v zahraničí s účinností od 1. července 2010 a kterým bylo přistoupeno ke zpětnému výběru příspěvku za práci v zahraničí zaplaceného po tomto datu;

—	v případě potřeby, zrušit implicitní rozhodnutí AIPN EHSV, kterým byla zamítnuta stížnost podaná žalobcem dne 9. září 2011 na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu;

—

uložit EHSV povinnost, aby žalobci vyplatil zpět příspěvek za práci v zahraničí, který byl zpětně vybrán od 1. července 2010, jakož i vyplatil příspěvek za práci v zahraničí, který již nebyl od 9. června 2011 vyplácen, všechny částky navýšené o úroky z prodlení ve výši sazby Evropské centrální banky zvýšené o dva procentní body;

—	uložit EHSV náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/31

Žaloba podaná dne 5. března 2012 — ZZ a další v. Komise

(Věc F-29/12)

2012/C 133/62

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: ZZ a další (zástupci: D. Abreu Caldas, S. Orlandi, A. Coolen, J. N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o převodu nároků na důchod nabytých před nástupem do služebního poměru u Komise vycházejícího z nově vypočteného návrhu Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO).

Návrhová žádání žalobců

—	určit, že článek 9 obecných prováděcích ustanovení k čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu je protiprávní;

—	zrušit rozhodnutí zrušující a nahrazující nabídky započtení nároků na důchod žalobců;

—	zrušit rozhodnutí uplatnit na žádosti žalobců o převod nároků na důchod parametry uvedené v obecných prováděcích ustanoveních k čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu ze dne 3. března 2011;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/31

Žaloba podaná dne 6. března 2012 — ZZ v. Komise

(Věc F-31/12)

2012/C 133/63

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: D. Abreu Caldas, S. Orlandi, A. Coolen, J. N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí, kterým byly zrušeny a nahrazeny návrhy na převod nároků žalobce na důchod v rámci jeho žádosti na základě čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu obsahující nový návrh vypočtený na základě prováděcích pokynů přijatých dne 3. března 2011;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

5.5.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 133/32

Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci C-528/11

( Úřední věstník Evropské unie C 370 ze dne 17. prosince 2011 )

2012/C 133/64

Sdělení v Úředním věstníku ve věci C-528/11, Halaf, se nahrazuje následujícím zněním:

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 18. října 2011 — Zuheyr Freyeh Halaf v. Darzhavna agentsia za bezhantsite pri Ministerski savet

(Věc C-528/11)

2012/C 133/64

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen Sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Zuheyr Freyeh Halaf

Žalovaná: Darzhavna agentsia za bezhantsite pri Ministerski savet

Předběžné otázky

Je třeba čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (1) vykládat v tom smyslu, že připouští, aby členský stát převzal povinnost provést posouzení žádosti o azyl, pokud u žadatele o azyl neexistují osobní okolnosti, které odůvodňují použití humanitárního ustanovení podle článku 15 tohoto nařízení, a pokud členský stát příslušný podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení, neodpověděl na žádost o přijetí žadatele zpět podle čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení, přičemž toto nařízení neobsahuje žádné ustanovení o dodržení zásady solidarity podle článku 80 SFEU?

2.	Jaký obsah má právo na azyl podle článku 18 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s článkem 53 Listiny, jakož i ve spojení s definicí podle čl. 2 písm. c) a dvanáctého bodu odůvodnění nařízení č. 343/2003?

Je třeba čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 343/2003 ve spojení s povinností podle čl. 78 odst. 1 SFEU týkající se dodržení nástrojů mezinárodního práva v oblasti azylu vykládat v tom smyslu, že členské státy musí v řízení o určení členského státu příslušného podle nařízení č. 343/2003 požádat Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) o stanovisko, pokud ve spisech tohoto úřadu jsou uvedeny skutečnosti a závěry, podle nichž členský stát příslušný podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení porušil unijní právní předpisy v oblasti azylu?

V případě, že tato otázka bude zodpovězena kladně, může být zodpovězena i následující otázka:

Pokud nebyl Úřad UNHCR o takové stanovisko požádán, je tím závažně porušeno řízení o určení členského státu příslušného podle článku 3 nařízení č. 343/2003 a je tím porušeno právo na řádnou správu a právo na účinnou právní ochranu podle článku 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, a sice rovněž s ohledem na článek 21 směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (2), který přiznává tomuto úřadu právo poskytnout při posouzení jednotlivých žádostí stanovisko?

(1) Úř. věst. L 50, s. 1.

(2) Úř. věst. L 326, s. 13.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.133.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 133

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 5. května 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2012/C 133/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 126, 28.4.2012	1

	Opravy
2012/C 133/64	Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci C-528/11 (Úř. věst. C 370 ze dne 17.12.2011)	32