24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/2

Návrh na povolení zabavení pohledávky podaný dne 19. prosince 2011 — Luigi Marcuccio v. Evropská komise

(Věc C-1/11 ZP)

2012/C 89/02

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (zástupce G. Cipressa, avvocato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

—	zbavit Evropskou komisi imunity a povolit zabavení, případně ve formě zabavení u třetích osob a v zákonných mezích, majetku nezbytného k pokrytí pohledávky, kterou uplatňuje u Evropské komise v souladu s platebním rozkazem vydaným mediátorem v Tricase dne 1. února 2010;

—	doručit Evropské komisi jakýkoliv akt a dále obecně učinit vše potřebné ex lege za účelem výkonu platebního rozkazu a obecněji k uspokojení pohledávky;

—	uložit Evropská komise náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce uplatňuje u Komise pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení. Komise tuto pohledávku dosud neuspokojila.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/2

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 25. listopadu 2011 — Steinel Vertrieb GmbH v. Hauptzollamt Bielefeld

(Věc C-595/11)

2012/C 89/03

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Steinel Vertrieb GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Bielefeld

Předběžná otázka

Je nutné

a)	nařízení Rady (ES) č. 1470/2001 (1) ze dne 16. července 2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek (CFL-i) pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla, a

nařízení Rady (ES) č. 1205/2007 (2) ze dne 15. října 2007, kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 ukládá antidumpingové clo z dovozu elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek (CFL-i) pocházejících z Čínské lidové republiky a rozšiřuje se na dovoz téhož výrobku z Vietnamské socialistické republiky, Pákistánské islámské republiky a Filipínské republiky, vykládat v tom smyslu, že se vztahují také na kompaktní fluorescenční výbojky se soumrakovým spínačem, dovážené žalobkyní a blíže popsané v usnesení?

(1) Úř. věst. L 195, s. 8; Zvl. vyd. 11/38, s. 43, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1322/2006 ze dne 1. září 2006 (Úř. věst. L. 244, s. 1).

(2) Úř. věst. L 272, s. 1.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 23. prosince 2011 — Martin y Paz Diffusion SA v. David Depuydt, Fabriek van Maroquinerie Gauquie SA

(Věc C-661/11)

2012/C 89/04

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Martin y Paz Diffusion SA

Odpůrci: David Depuydt, Fabriek van Maroquinerie Gauquie SA

Předběžné otázky

1.1)

Musejí být čl. 5 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (1), vykládány v tom smyslu, že výlučné právo vyplývající ze zapsané ochranné známky již nemůže její majitel s konečnou platností namítat vůči třetí osobě, pokud jde o všechny výrobky dotčené při zápisu:

—	jestliže během dlouhého období majitel sdílel užívání této ochranné známky s třetí osobou v rámci formy spoluvlastnictví, pokud jde o část dotčených výrobků;

—	jestliže v rámci tohoto sdílení poskytl této třetí osobě svůj neodvolatelný souhlas s tím, aby tato třetí osoba užívala tuto ochrannou známku pro tyto výrobky?

1.2)

Musejí být uvedené články vykládány v tom smyslu, že použití takového vnitrostátního pravidla, jako je pravidlo, podle něhož majitel práva jej nemůže vykonávat neoprávněným či zneužívajícím způsobem, může vést k tomu, že je s konečnou platností zabráněno výkonu tohoto výlučného práva pro část dotčených výrobků, nebo v tom smyslu, že toto použití musí být omezeno na sankcionování uvedeného neoprávněného či zneužívajícího výkonu práva jiným způsobem?

2.1)

Článek 5 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musejí být vykládány v tom smyslu, že jestliže majitel zapsané ochranné známky zruší svůj závazek vůči třetí osobě neužívat tuto ochrannou známku pro určité výrobky, a zamýšlí tak tuto ochrannou známku dále užívat sám, může nicméně vnitrostátní soud toto užívání samotným majitelem s konečnou platností zakázat z důvodu, že zakládá nekalou soutěž, neboť z toho pro majitele plyne prospěch vyplývající z reklamy, kterou předtím v souvislosti s ochrannou známkou provedla uvedená třetí osoba a vyplývá z toho možná záměna u zákazníků, anebo musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátní soud musí přijmout jinou sankci, která by s konečnou platností nebránila tomuto dalšímu užívání samotným majitelem?

2.2)	Musejí být uvedené články vykládány v tom smyslu, že zákaz užívání majitelem s konečnou platností je odůvodněný, jestliže třetí osoba investovala po řadu let prostředky k tomu, aby se veřejnost seznámila s výrobky, pro které jí majitel povolil užívání ochranné známky?

(1) Úř. věst. L 40, s. 1.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Oradea (Rumunsko) dne 27. prosince 2011 — SC Scandic Distilleries SA v. Direcția Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

(Věc C-663/11)

2012/C 89/05

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Oradea

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: SC Scandic Distilleries SA

Odpůrce: Direcția Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

Předběžné otázky

Je odmítnutí rumunských daňových orgánů vyhovět žádosti o vrácení spotřebních daní v rozporu s evropským právem (články 7 a 22 směrnice 92/12/EHS (1), jakož i body odůvodnění směrnice), když:

hospodářský subjekt, který požaduje vrácení spotřebních daní předložil důkaz, že byly splněny všechny technické podmínky stanovené rumunskými právními předpisy pro přípustnost žádosti o vrácení daně, a zejména podmínky týkající se: i) důkazu o zaplacení spotřebních daní v Rumunsku; ii) důkazu o odeslání výrobků podléhajících spotřební dani do jiného členského státu;

podle požadavků rumunského daňového práva (článek 192f daňového zákona, bod 18d prováděcích ustanovení stanovených v usnesení vlády č. 44/2004 a příloha č. 11 hlavy VII daňového zákona) mohly být některé doklady, které měly být přiloženy k žádosti o vrácení daně, předloženy teprve po dodání výrobků podléhajících spotřební dani do jiného členského státu;

c)	rumunské daňové právní předpisy (čl. 18d, odst. 4 prováděcích ustanovení, který odkazuje na článek 135 daňového řádu) stanoví obecnou lhůtu pěti let pro každou žádost o vrácení daně?

Musí být čl. 22 odst. 2 písm. a) směrnice 92/12/EHS vykládán v tom smyslu, že nepodání žádosti o vrácení spotřebních daní hospodářským subjektem v členském státě, v němž byly spotřební daně zaplaceny, před dodáním výrobků podléhajících spotřební dani do jiného členského státu, kde jsou výrobky určeny ke spotřebě, znamená ztrátu nároku hospodářského subjektu na získání vrácení zaplacených spotřebních daní?

V případě kladné odpovědi na druhou otázku, je rozhodnutí týkající se ztráty nároku hospodářského subjektu na získání vrácení spotřebních daní, které vede k dvojímu zdanění stejných výrobků podléhajících spotřební dani (v členském státě, ve kterém byly výrobky podléhající spotřební dani původně propuštěny pro domácí spotřebu a v členském státě, ve kterém jsou výrobky určeny ke spotřebě), v souladu se zásadou daňové neutrality?

V případě kladné odpovědi na druhou otázku, může být velmi krátká lhůta mezi dnem zaplacení spotřebních daní za výrobky propuštěné ke spotřebě v členském státě a dnem odeslání výrobků podléhajících spotřební dani do jiného členského státu, ve kterém jsou určeny ke spotřebě, považována za lhůtu, která je v souladu se zásadami rovnocennosti a efektivity? Je z tohoto hlediska relevantní skutečnost, že je obecná lhůta, ve které může být požádáno o vrácení daně, poplatku nebo příspěvku v dotčeném členském státě, výrazně delší?

(1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (Úř. věst. L 76, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 179).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad — Varna (Bulharsko) dne 27. prosince 2011 — Paltrade EOOD v. Nachalnik na Mitnicheski punkt — Varna pri Mitnitsa Varna

(Věc C-667/11)

2012/C 89/06

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad — Varna

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Paltrade EOOD

Žalovaný: Načalnik na Mitničeski punkt — Pristanište Varna pri Mitnica Varna

Předběžné otázky

Je na základě použití článku 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 723/2011 (1) ze dne 18. července 2011 přípustný výběr antidumpingového cla se zpětnou účinností, aniž by byla provedena celní evidence — kromě celní evidence jednotného správního dokladu v systému BIMIS — se zápisem doplňkového kódu TARIC, který je uveden v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 91/2009 (2) ze dne 26. ledna 2009?

2)	Jaká výše je — při provádění nařízení č. 723/2011 — příslušnou výší (antidumpingového cla) pro zpětný výběr antidumpingového cla ve smyslu 18 bodu odůvodnění nařízení č. 966/2010 (3)?

(1) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 723/2011 ze dne 18. července 2011, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 91/2009 na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (Úř. věst. L 194, s. 6).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 29, s. 1).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 966/2010 ze dne 27. října 2010 o zahájení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených nařízením Rady (ES) č. 91/2009 na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, a o zavedení celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 282, s. 29).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/5

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. prosince 2011 Alliance One International, Inc, dříve Agroexpansión, S. A., proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 12. října 2011 ve věci T-38/05, Agroexpansión S. A. v. Evropská komise

(Věc C-668/11 P)

2012/C 89/07

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Alliance One International, Inc, dříve Agroexpansión, S. A. (zástupci: M. Odriozola a A. Vide, abogados)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek de Tribunálu ve věci T-38/05 Agroexpansión, S.A. v. Komise;

—	snížil pokutu uloženou navrhovatelce;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka se domnívá, že se Komise i Tribunál tím, že u společnosti Dimon dovodily solidární odpovědnost za protiprávní jednání spáchané společností Agroexpansión, dopustily nesprávného použití čl. 101 odst. 1 SFEU a čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1). Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál tím, že v rozsudku (a tudíž ex post facto) definoval důkazní standard, který Komise uplatnila v rozhodnutí (2), porušil její právo na obhajobu i článek 296 SFEU. Tribunál tak zacházel s ostatními podniky příznivěji a v důsledku toho porušil zásadu rovného zacházení stanovenou článkem 20 Listiny základních práv. Tribunál dále neměl přehlížet skutečnost, že Komise v rozhodnutí řádně neodůvodnila argumenty týkající se vyvrácení domněnky.

Podle navrhovatelky došlo v souvislosti s délkou období, po které Agroexpansión nebyla součástí skupiny Dimon, k nesprávnému použití sdělení o pokutách a k nesprávnému uplatnění zásady individualizace sankce i zásady proporcionality. Navrhovatelka má za to, že při stanovování výše sankce ukládané společnosti Agroexpansión za období předcházející jejímu vstupu do skupiny Dimon neměl být na základní částku pokuty Agroexpansión použit žádný opravný koeficient, jelikož tato entita nebyla v daném období dceřinou společností žádné skupiny nadnárodního charakteru. Pro případ, že by Soudní dvůr dospěl k závěru, že měla být uplatněna jediná pokuta, tvrdí navrhovatelka podpůrně, že tato pokuta musí být snížena, aby nedošlo k nepřiměřenému použití násobícího koeficientu.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2) Rozhodnutí Komise C(2004) 4030 final ze dne 20. října 2004 v řízení podle čl. 81 odst. 1 (ES) (věc COMP/C.38.238/B.2 — Surový tabák — Španělsko).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/5

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Société ED et F Man Alcohols v. Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR)

(Věc C-669/11)

2012/C 89/08

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Société ED et F Man Alcohols

Odpůrce: Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR)

Předběžné otázky

Představují propadnutí — ve výši 12,08 ecu na hektolitr alkoholu nevyvezený ve stanovené lhůtě — jistoty na řádné provedení, kterou úspěšný účastník nabídkového řízení složil u každé intervenční agentury, jež má přidělený alkohol v držení, podle čl. 5 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 360/95 ze dne 22. února 1995 (1) v případě, že úspěšný účastník nabídkového řízení překročí lhůtu určenou k vývozu, a propadnutí — ve výši 15 % v každém případě a 0,33 % ze zbývající částky za každý den překročení lhůty — jistoty na zajištění vývozu podle čl. 91 odst. 12 nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000 (2) v případě zpoždění s vývozem přiděleného alkoholu, správní sankce nebo opatření jiné povahy?

Představuje samotná skutečnost, že operátor nedodrží lhůtu určenou k vývozu alkoholu vinného původu, který je v držení intervenčních agentur a který mu byl Komisí přidělen v rámci nabídkového řízení, nesplnění povinnosti, v důsledku kterého je nebo může být poškozen souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované ve smyslu článku 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 (3)?

Pokud jde o případnou kombinaci ustanovení meziodvětvového nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 s ustanoveními odvětvového nařízení Komise (ES) č. 360/95:

—

V případě kladné odpovědi na otázku č. 2, uplatní se režim propadnutí jistoty v případě zpoždění při vývozu podle odvětvového nařízení Komise ze dne 22. února 1995 s vyloučením jakéhokoli jiného režimu opatření nebo sankcí stanoveného právem Evropské unie? Nebo se naopak uplatní pouze režim opatření a správních sankcí podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995? Nebo je třeba k určení opatření a sankcí, které mají být přijaty, ustanovení obou nařízení ze dne 22. února 1995 a 18. prosince 1995 kombinovat, a pokud ano, jakým způsobem?

—

V případě záporné odpovědi na otázku č. 2, zakazují ustanovení meziodvětvového nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 uplatnit propadnutí jistoty podle čl. 5 odst. 5 odvětvového nařízení Komise (ES) č. 360/95 ze dne 22. února 1995 z důvodu, že by toto meziodvětvové nařízení ze dne 18. prosince 1995 tím, že stanoví podmínku vycházející z existence finanční ztráty pro Společenství, bránilo uplatnění opatření nebo sankce podle dřívějšího nebo pozdějšího odvětvového zemědělského nařízení při neexistenci takové ztráty?

V případě, že by s ohledem na odpovědi na předcházející otázky propadnutí jistoty představovalo sankci použitelnou v případě překročení lhůty určené k vývozu úspěšným účastníkem nabídkového řízení, je třeba se zpětným účinkem, a v případě kladné odpovědi, jakým způsobem, za účelem výpočtu jistoty, která má propadnout pro nedodržení vývozní lhůty stanovené pro nabídková řízení č. 170/94 ES a 171/94 ES nařízením Komise (ES) č. 360/95 ze dne 22. února 1995, v pozměněném znění, použít ustanovení čl. 91 odst. 12 nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, i když jednak posledně uvedené nařízení výslovně nezměnilo ani nezrušilo ustanovení článku 5 nařízení (ES) č. 360/95, kterým se konkrétně åřídí nabídková řízení č. 170/94 ES a 171/94 ES, ale pouze ustanovení nařízení Komise (ES) č. 377/93 ze dne 12. února 1993 (4), které stanovilo všeobecný právní rámec pro nabídková řízení týkající se alkoholu získaného destilací, jenž je v držení intervenčních agentur, a pokud jde o způsoby uvolnění jistot na řádné provedení složených úspěšnými účastníky nabídkového řízení, odkazovalo na nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985 (5), od kterého se výslovně odchylují ustanovení článku 5 nařízení Komise (ES) č. 360/95 ze dne 22. února 1995, a i když jednak nařízení (ES) č. 1623/2000 bylo vypracováno po reformě společné organizace trhů s vínem, která byla přijata v roce 1999, významně mění systém nabídkových řízení a režim jistot složených v tomto rámci, a to jak ohledně jejich předmětu, tak jejich výše a způsobech jejich propadnutí a jejich uvolnění, a konečně vyřazuje Brazílii ze seznamu třetích zemí, do kterých je povoleno vyvážet — za účelem výhradního použití v odvětví pohonných hmot — přidělený alkohol?

(1) Nařízení Komise (ES) č. 360/95 ze dne 22. února 1995, kterým se zahajuje prodej prostřednictvím jednotlivých nabídkových řízení na vývoz alkoholu vinného původu, který je v držení intervenčních agentur (neoficiální překlad) (Úř. věst. L 41, s. 14).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu (Úř. věst. L 194, s. 45; Zvl. vyd. 03/30, s. 182).

(3) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340).

(4) Nařízení Komise (EHS) č. 377/93 ze dne 12. února 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odbyt alkoholu, který byl získán z destilace uvedené v článcích 35, 36 a 39 nařízení Rady (EHS) č.822/87, ze zásob intervenčních agentur (Úř. věst. L 43, s. 6).

(5) Nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 205, s. 5; Zvl. vyd. 03/06, s. 186).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/6

(Věc C-670/11)

2012/C 89/09

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer)

Odpůrkyně: Société Vinifrance SA

Předběžné otázky

Jestliže se jeví, že výrobce, který obdržel podpory Společenství na skladování zahuštěného hroznového moštu v návaznosti na to, že s vnitrostátním intervenčním orgánem uzavřel smlouvu o skladování, hroznový mošt, který následně nechal sám zahustit předtím, než jej uskladnil, nakoupil od fiktivní nebo neexistující společnosti, lze jej považovat za „vlastníka“ zahuštěného hroznového moštu ve smyslu ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 1059/83 ze dne 29. dubna 1983 (1)? Je použitelný článek 17 téhož nařízení, jestliže je smlouva o skladování uzavřená s vnitrostátním intervenčním orgánem stižena vadou zvláštní závažnosti, spočívající zejména v okolnosti, že společnost, která uzavřela smlouvu s vnitrostátním intervenčním orgánem, nelze považovat za vlastníka skladovaných výrobků?

Jestliže takové odvětvové nařízení, jako je nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 (2), zavádí systém podpor Společenství, aniž by stanovilo sankční režim v případě porušení ustanovení, která obsahuje, použije se v případě takového porušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 (3)?

Jestliže hospodářský subjekt nesplnil povinnosti vymezené takovým odvětvovým nařízením Společenství, jako je nařízení č. 1059/83, a podmínky, které stanoví k založení nároku na poskytnutí podpor Společenství a jestliže toto odvětvové nařízení stanoví — jak je tomu v případě článku 17 výše uvedeného nařízení — režim opatření či sankcí, použije se tento režim s vyloučením jakéhokoli jiného režimu stanoveného právem Evropské unie, třebaže jsou předmětným nesplněním dotčeny finanční zájmy Evropské unie? Nebo je naopak v případě takového nesplnění použitelný pouze režim správních opatření a sankcí stanovený v nařízení č. 2988/95? Anebo jsou použitelná obě nařízení?

4)	Je-li použitelné odvětvové nařízení i nařízení č. 2988/95, jak mají být zkombinována jejich ustanovení za účelem určení uplatněných opatření a sankcí?

Jestliže se hospodářský subjekt dopustil několika porušení unijního práva a jestliže některá z těchto porušení spadají do působnosti režimu opatření nebo sankcí odvětvového nařízení, zatímco jiná porušení představují nesrovnalosti ve smyslu nařízení č. 2988/95, použije se pouze posledně uvedené nařízení?

(1) Nařízení Komise (EHS) č. 1059/83 ze dne 29. dubna 1983 o smlouvách na skladování stolního vína, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu (Úř. věst. L 116, s. 77)

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 84, s. 1)

(3) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1)

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/7

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Société anonyme d'intérêt collectif agricole Unanimes

(Věc C-671/11)

2012/C 89/10

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR)

Odpůrkyně: Société anonyme d'intérêt collectif agricole Unanimes

Předběžné otázky

Jakým způsobem může členský stát provést možnost danou článkem 2 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí EZOZF, prováděné členskými státy (1), tedy možnost rozšíření kontrolovaného období „na období (…), která předcházejí nebo následují (…) dvanáctiměsíční období“, které je vymezeno tamtéž, zaprvé s ohledem na požadavky ochrany finančních zájmů Společenství a zadruhé s ohledem na zásadu právní jistoty a na nutnost, aby kontrolní orgány nebyly nadány neomezenou pravomocí?

A konkrétně:

—

Musí kontrolované období vždy končit v průběhu dvanáctiměsíčního období předcházejícího tzv. „kontrolnímu“ období, během kterého se provádí kontrola, s tím, že v opačném případě by byla kontrola stižena nesrovnalostmi, na jejichž základě by kontrolovaný subjekt mohl rozhodnutí založené na výsledcích této kontroly napadnout?

—	Jak je třeba chápat, v případě kladné odpovědi na předchozí otázku, možnost rozšíření kontrolovaného období na období, „která následují dvanáctiměsíční období“, výslovně upravenou nařízením?

—

Musí v případě záporné odpovědi na první otázku kontrolované období přesto zahrnovat dvanáctiměsíční období, které končí v průběhu kontrolního období předcházejícího období, ve kterém byla kontrola provedena, s tím, že v opačném případě by byla kontrola stižena nesrovnalostmi, na jejichž základě by kontrolovaný subjekt mohl rozhodnutí založené na výsledcích této kontroly napadnout, anebo je možné, aby se kontrola týkala jen období končícího před začátkem předcházejícího kontrolního období?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), prováděné členskými státy, a o zrušení směrnice 77/435/EHS (Úř. věst. L 388, s. 18; Zvl. vyd. 03/09, s. 208).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/8

(Věc C-672/11)

2012/C 89/11

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Odpůrkyně: Société anonyme d'intérêt collectif agricole Unanimes

Předběžné otázky

A konkrétně:

—

—	Jak je třeba chápat, v případě kladné odpovědi na předchozí otázku, možnost rozšíření kontrolovaného období na období, „která následují dvanáctiměsíční období“, výslovně upravenou nařízením?

—

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/8

(Věc C-673/11)

2012/C 89/12

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Odpůrkyně: Organisation de producteurs Les Cimes

Předběžné otázky

A konkrétně:

—

—	Jak je třeba chápat, v případě kladné odpovědi na předchozí otázku, možnost rozšíření kontrolovaného období na období, „která následují dvanáctiměsíční období“, výslovně upravenou nařízením?

—

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/9

(Věc C-674/11)

2012/C 89/13

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Odpůrkyně: Société Agroprovence

Předběžné otázky

A konkrétně:

—

—	Jak je třeba chápat, v případě kladné odpovědi na předchozí otázku, možnost rozšíření kontrolovaného období na období, „která následují dvanáctiměsíční období“, výslovně upravenou nařízením?

—

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/10

(Věc C-675/11)

2012/C 89/14

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Odpůrkyně: Regalp SA

Předběžné otázky

A konkrétně:

—

—	Jak je třeba chápat, v případě kladné odpovědi na předchozí otázku, možnost rozšíření kontrolovaného období na období, „která následují dvanáctiměsíční období“, výslovně upravenou nařízením?

—

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Coopérative des producteurs d'asperges de Montcalm (COPAM)

(Věc C-676/11)

2012/C 89/15

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Odpůrce: Coopérative des producteurs d'asperges de Montcalm (COPAM)

Předběžné otázky

A konkrétně:

—

—	Jak je třeba chápat, v případě kladné odpovědi na předchozí otázku, možnost rozšíření kontrolovaného období na období, „která následují dvanáctiměsíční období“, výslovně upravenou nařízením?

—

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Doux Élevages SNC, Coopérative agricole UKL-AREE v. Ministère de l'Agriculture, de l'alimentation, de la pêche, de la ruralité et de l'aménagement du territoire, Comité interprofessionnel de la dinde française (CIDEF)

(Věc C-677/11)

2012/C 89/16

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Doux Élevage SNC, Coopérative agricole UKL-AREE

Odpůrci: Ministère de l'Agriculture, de l'alimentation, de la pêche, de la ruralité et de l'aménagement du territoire, Comité interprofessionnel de la dinde française (CIDEF)

Předběžná otázka

Má být článek 107 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s rozsudkem ze dne 15. července 2004, Pearle BV a další (C-345/02), vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí vnitrostátního orgánu, kterým se na všechny příslušníky určitého odvětví rozšiřuje působnost dohody, která — tak jako dohoda uzavřená mezioborovým výborem pro chov francouzských krůt (CIDEF) — zavádí v rámci mezioborové organizace uznané vnitrostátním orgánem povinný příspěvek vybíraný za účelem zajištění činností jako je komunikace, propagace, zajišťování vnějších vztahů, zajišťování kvality, výzkum a ochrana zájmů odvětví, jakož i pořizování studií a spotřebitelských fór, se s ohledem na povahu dotčených činností, způsoby jejich financování a podmínky jejich provádění týká státní podpory?

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 27. prosince 2011 — Bundeswettbewerbsbehörde v. Schenker und Co AG a další

(Věc C-681/11)

2012/C 89/17

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Bundeswettbewerbsbehörde, Bundeskartellanwalt

Odpůrci: Schenker und Co AG, ABX Logistics (Austria) GmbH, Logwin Invest Austria GmbH, Logwin Road + Rail Austria GmbH, Alpentrans Spedition und Transport GmbH, Kapeller Internationale Spedition GmbH, Johann Strauss GmbH, Wildenhofer Spedition und Transport GmbH, DHL Express (Austria) GmbH, G. Englmayer Spedition GmbH, Internationale Spedition Schneckenreither Gesellschaft mbH, Leopold Schöffl GmbH & Co KG, Express-Interfracht Internationale Spedition GmbH, Rail Cargo, A. Ferstl Speditionsgesellschaft mbH, Spedition, Lagerei und Beförderung von Gütern mit Kraftfahrzeugen Alois Herbst GmbH & Co KG, Johann Huber Spedition und Transportgesellschaft mbH, Keimelmayr Speditions- u. Transport GmbH, „Spedpack“-Speditions- und Verpackungsgessellschaft mbH, Thomas Spedition GmbH, Koch Spedition GmbH, Maximilian Schludermann als Insolvenzverwalter über das Vermögen der Kubicargo Spedition GmbH, Kühne + Nagel GmbH, Lagermax Internationale Spedition Gesellschaft mbH, Morawa Transport GmbH, Johann Ogris Internationale Transport- und Speditions GmbH, Traussnig Spedition GmbH, Treu SpeditionsgesmbH, Spedition Anton Wagner GmbH, Gebrüder Weiss GmbH, Marehard u. Wuger Internat. Speditions- u. Logistik GmbH

Předběžné otázky

Mohou být porušení článku 101 SFEU, kterých se dopustil určitý podnik, sankcionovány peněžitou pokutou, pokud dotčený podnik nesprávně pokládal své chování za legální a tento omyl mu nelze vytýkat?

V případě, že odpověď na první předběžnou otázku bude záporná:

1a)

Je pravdou, že nelze vytýkat omyl týkající se zákonnosti chování, jestliže dotčený podnik jednal v souladu s radou právního poradce zkušeného v oblasti práva hospodářské soutěže a nesprávnost této rady nebyla ani zjevná, a daný podnik by ji nemohl odhalit ani v rámci přezkoumání, jehož provedení od něj lze rozumně očekávat?

1b)

Je pravdou, že nelze vytýkat omyl týkající se zákonnosti chování, jestliže se dotčený podnik spoléhal na správnost rozhodnutí vnitrostátního orgánu na ochranu hospodářské soutěže, který přezkoumal chování, které bylo předmětem posouzení, pouze podle vnitrostátních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a shledal ho přípustným?

2)	Jsou vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže oprávněny konstatovat, že podnik se účastnil kartelové dohody porušující unijní právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, jestliže mu nelze uložit peněžitou pokutu, neboť podal žádost o shovívavost?

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal da Relação de Lisboa (Portugalsko) dne 3. ledna 2012 — Ordem dos Técnicos Oficiais de Contas v. Autoridade da Concorrência

(Věc C-1/12)

2012/C 89/18

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal da Relação de Lisboa

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Ordem dos Técnicos Oficiais de Contas

Odpůrce: Autoridade da Concorrência

Předběžné otázky

Je třeba takovou korporaci, jako je Ordem dos Técnicos Oficiais de Contas (OTOC), jako celek považovat pro účely použití pravidel hospodářské soutěže Společenství (trh vzdělávání) za sdružení podniků? Pokud ano, je třeba současný čl. 101 odst. 2 SFEU vykládat v tom smyslu, že do jeho působnosti spadá rovněž taková korporace jako OTOC, která přijímá obecně závazná pravidla týkající se zákonných požadavků v oblasti povinného vzdělávání registrovaných účetních, aby zajistila občanům důvěryhodnou a kvalitní službu?

Pokud má taková korporace jako OTOC zákonnou povinnost zavést pro své členy systém povinného vzdělávání, lze současný článek 101 SFEU vykládat v tom smyslu, že umožňuje zpochybnit zavedení vzdělávacího systému, k němuž je OTOC ze zákona povinna, jakož i nařízení, v němž je tento systém definován, a to v tom rozsahu, v jakém vyjadřuje uvedený zákonný požadavek? Nebo naopak tato oblast nespadá do působnosti článku 101 SFEU a měla by být posouzena podle současného článku 56 SFEU a následujících?

S ohledem na skutečnost, že se rozsudek ve věci Wouters a další (1) — stejně jako rozsudky v jiných podobných věcech — týkal právní úpravy, která měla dopad na hospodářskou činnost členů dotyčného stavovského sdružení, brání současné články 101 SFEU a 102 SFEU takové právní úpravě v oblasti vzdělávání registrovaných účetních, která nemá přímý dopad na jejich hospodářskou činnost?

4)	Může stavovské sdružení s ohledem na unijní právo hospodářské soutěže (na trhu vzdělávání) podmiňovat výkon profese absolvováním určitého vzdělání, které zajišťuje výhradně toto sdružení?

(1) Rozsudek ze dne 19. února 2002 (C-309/99, Recueil, s. I-1577).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 2. ledna 2012 — Syndicat OP 84 v. Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et d l'horticulture (VINIFLHOR), právní nástupce ONIFLHOR

(Věc C-3/12)

2012/C 89/19

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Syndicat OP 84

Odpůrce: Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et d l'horticulture (VINIFLHOR), právní nástupce ONIFLHOR

Předběžné otázky

Je třeba „kontrolní období“ od 1. července jednoho roku do 30. června následujícího roku uvedené v čl. 2 odst. 4 nařízení Rady č. 4045/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (1), prováděné členskými státy, chápat jako období, během kterého správa pověřená kontrolou musí organizaci producentů uvědomit o zamýšlené kontrole, zahájit a ukončit veškerou kontrolu na místě a kontrolu dokumentů a sdělit výsledky kontroly, nebo jako období, během kterého musejí být učiněny pouze některé z těchto procesních úkonů?

Může správa za předpokladu, že jednání nebo nečinnost organizace producentů znemožňují účinné provedení kontroly zahájené během kontrolního období, navzdory neexistenci výslovných ustanovení v tomto smyslu ve výše uvedeném nařízení pokračovat v kontrole během následujícího kontrolního období, aniž by tím způsobila, že řízení bude stiženo vadou, které by se kontrolovaný subjekt mohl dovolávat proti rozhodnutí přijatému na základě výsledků této kontroly?

3)	Může správa v případě záporné odpovědi na předchozí otázku, pokud jednání nebo nečinnost organizace producentů znemožňují účinné provedení kontroly, požadovat vrácení vyplacené podpory, a zejména představuje takové opatření jednu ze sankcí, které lze uložit na základě ustanovení článku 6 nařízení?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 ze dne 21. prosince 1991 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), prováděné členskými státy, a o zrušení směrnice 77/435/EHS (Úř. věst. L 388, s. 18; Zvl. vyd. 03/09, s. 208).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 9. ledna 2012 — Colloseum Holding AG v. Levi Strauss & Co.

(Věc C-12/12)

2012/C 89/20

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Colloseum Holding AG

Žalovaná: Levi Strauss & Co.

Předběžné otázky

Je třeba čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) 40/94 (1) vykládat v tom smyslu,

1)	že ochranná známka, která je součástí kombinované ochranné známky a získala rozlišovací způsobilost jen používáním kombinované ochranné známky, se může užívat způsobem umožňujícím zajistit zachování práv, když se používá jen kombinovaná ochranná známka;

2)	že ochranná známka se užívá způsobem umožňujícím zajistit zachování práv, když se používá jen společně s jinou ochrannou známkou, veřejnost vidí v obou ochranných známkách samostatná označení a obě ochranné známky jsou spolu dodatečně zapsány jako ochranná známka?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/13

Kasační opravný prostředek podaný dne 13. ledna 2012 Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials Co. Ltd proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 16. prosince 2011 ve věci T-423/09, Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada

(Věc C-15/12 P)

2012/C 89/21

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials Co. Ltd (zástupci: J.-F. Bellis a R. Luff, avocats)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie a Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

—	rozhodnout, že je tento kasační opravný prostředek přípustný a opodstatněný;

—	zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. prosince 2011 ve věci T-423/09, Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada, a rozhodnou o sporu, který je jejím předmětem;

—

vyhovět návrhovým žádáním předloženým v prvním stupni a zrušit proto antidumpingové clo uložené navrhovatelce nařízením Rady (ES) č. 826/2009 ze dne 7. září 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1659/2005 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (1), v rozsahu, v němž jím stanovené antidumpingové clo přesahuje clo, které by bylo použitelné, pokud by bylo stanoveno metodou použitou v původním šetření pro zohlednění nevrácení čínské DPH při vývozu v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení (2);

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku tři důvody, směřující proti tomu, že Tribunál zamítl její druhý žalobní důvod, směřující ke zrušení a vycházející z toho, že Rada a Komise porušily čl. 11 odst. 9 základního antidumpingového nařízení.

Svým prvním důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl rozhodnout o tom, jaký způsob srovnání vývozních cen a běžné hodnoty byl použit v původním šetření, a nemohl tedy dojít platně k závěru, že v přezkumném řízení nedošlo ke „změně postupu“ ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení. Ve skutečnosti došlo k radikální změně srovnávací metody mezi původním šetřením, kdy bylo srovnání provedeno „bez DPH“, a přezkumným řízením, kdy bylo srovnání provedeno „včetně DPH“. Použití posledně uvedeného postupu vedlo k vyššímu dumpingovému rozpětí, než které by bylo výsledkem použití postupu uplatněného v původním šetření.

Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že orgány již nejsou oprávněny použít způsob srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty uplatněný v původním šetření, pokud vede k úpravě nepovolené čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, čímž zaměnil pojmy „úprava“ a „srovnávací metoda“.

Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když došel k závěru, že rozdíl v míře vrácení DPH při vývozu mezi obdobím, kterého se týkalo původní šetření, a obdobím, kterého se týkalo přezkumné řízení, zakládá změnu okolností odůvodňující změnu postupu, zatímco nebylo prokázáno, že by tento rozdíl měl za následek nepoužitelnost srovnávací metody použité v původním šetření. Jelikož výjimku související se „změnou okolností“ je třeba vykládat restriktivně, odůvodnění uvedené v odstavcích 62 až 64 napadeného rozsudku tomuto přísnému požadavku neodpovídá.

(1) Úř. věst. L 240, s. 7

(2) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45)

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen sad (Bulharsko) dne 16. ledna 2012 — Efir OOD v. Direktor na Direkcia Direktor na Direkcija „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ Plovdiv

(Věc C-19/12)

2012/C 89/22

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varhoven admministrativen sad

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Efir OOD

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Direktor na Direkcija „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“, Plovdiv

Předběžné otázky

1)	Je nutné čl. 62 body 1 a 2 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 (1) o společném systému daně z přidané hodnoty vykládat v tom smyslu, že pojem uskutečnění zdanitelného plnění se vztahuje jak na zdanitelná plnění, tak i plnění osvobozená od daně?

2)	Pro případ, že první otázka bude zodpovězena záporně: Je přípustná taková vnitrostátní právní úprava, jako je úprava použitelná v původním řízení, podle níž dochází k uskutečnění zdanitelného plnění také k okamžiku uskutečnění plnění osvobozených od daně?

3)	Mají články 63, 65 a 73 směrnice 2006/112 přímý účinek?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2012 společností Idromacchine Srl a dalšími proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 8. listopadu 2011 ve věci T-88/09, Idromacchine Srl a další v. Komise

(Věc C-34/12 P)

2012/C 89/23

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Idromacchine Srl, Alessandro Capuzzo, Roberto Capuzzo (zástupci: W. Viscardini a G. Donà, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

—

částečně zrušit rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 8. listopadu 2011, vydaný ve věci T-88/09, v rozsahu, v němž:

—	neuznal majetkovou újmu způsobenou společnosti Idromacchine;

—	uznal pouze nepatrnou nemajetkovou újmu způsobenou společnosti Idromacchine;

—	neuznal nemajetkovou újmu způsobenou A. Capuzzovi;

—	a v důsledku toho přijmout návrhová žádání navrhovatelů předložená v prvním stupni;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů obou stupňů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelé se dovolávají následujícího nesprávného právního posouzení, jehož se dopustil Tribunál:

I.	zjevně nesprávné posouzení vyplývající z procesních úkonů, jelikož Tribunál usoudil, že zjištění nepravdivosti porušení právních předpisů přičítaného společnosti Idromacchine není předmětem žaloby;

II.	nedostatečné a tudíž vadné odůvodnění ohledně zamítnutí výhrad týkajících se porušení povinnosti řádné péče a porušení práv na obhajobu;

III.	zjevné zkreslení vyplývající z procesních úkonů, skutečností a důkazů pokud jde o majetkovou újmu — porušení pravidel týkajících se důkazního břemene — vady odůvodnění;

IV.	porušení povinnosti odůvodnění, zásad proporcionality a zákazu diskriminace a odepření spravedlnosti v souvislosti s kritérii vyčíslení majetkové újmy přiznané společnosti Idromacchine;

V.	porušení zásady zákazu diskriminace, neuvedení odůvodnění, zjevná věcná nepřesnost vyplývající z procesních úkonů v souvislosti s odmítnutím přiznání náhrady nemajetkové újmy způsobené A Capuzzovi a R. Capuzzovi.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2012 společností Plásticos Españoles, S. A. (ASPLA) proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-76/06, ASPLA v. Komise

(Věc C-35/12 P)

2012/C 89/24

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Plásticos Españoles, S. A. (ASPLA) (zástupci: E. Garayar Gutiérrez a M. Troncoso Ferrer, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	prohlásil tento kasační opravný prostředek za přípustný;

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. listopadu 2011 ve věci T-76/06, ASPLA v. Komise;

—	podpůrně, výrazně snížil pokutu uloženou Komisí a potvrzenou Tribunálem Evropské unie a zohlednil přitom požadavky plynoucí ze zásady proporcionality, zásady rovného zacházení a zásady nediskriminace;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a judikatury Soudního dvora k tomuto ustanovení a k pojmu „jediné a trvající protiprávní jednání“ a z porušení procesních norem vztahujících se k důkaznímu břemenu a k hodnocení důkazů.

Napadený rozsudek obsahuje nesprávné hodnocení důkazů předložených Komisí na podporu uplatnění pojmu „jediné a trvající protiprávní jednání“ vůči společnosti ASPLA, a to ve vztahu k jejímu údajnému podílu na protiprávních jednáních souvisejících s odvětvím pytlů s otevřenými otvory a blokových pytlů i ve vztahu k otázce, zda ASPLA věděla o protiprávním chování, k němuž docházelo v podskupinách, jejichž účastnicí nebyla, a o tom, že je takové chování součástí „celkového koluzního plánu“.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při konstatování opožděnosti tvrzení o nepřesnosti týkající se částky obratu, která byla zohledněna při stanovování výše pokuty uložené společnosti ASPLA. Podpůrně navrhovatelka uvádí, že toto tvrzení přímo souvisí s otázkou veřejného pořádku, jejíž neposouzení Tribunálem taktéž představuje nesprávné právní posouzení.

K hlavnímu důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že omyl Tribunálu spočívá v tom, že dané tvrzení nepředstavuje nový žalobní důvod, nýbrž rozšíření již existujícího žalobního důvodu, a v tom, že při výpočtu výše pokuty byl použit obrat skupiny Grupo Armando Álvares, a nikoli obrat společnosti ASPLA.

K podpůrnému důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že podstatou nesprávného právního posouzení je to, že Tribunál neposoudil rozsah povinnosti uvést odůvodnění, kterou má Komise v souvislosti s metodou výpočtu základní částky pokuty uložené společnosti ASPLA.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2012 společností Armando Álvarez, S. A., proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-78/06, Álvarez v. Komise

(Věc C-36/12 P)

2012/C 89/25

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Armando Álvarez, S. A. (zástupci: E. Garayar Gutiérrez a M. Troncoso Ferrer, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	prohlásil tento kasační opravný prostředek za přípustný;

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. listopadu 2011 ve věci T-78/06, Álvarez v. Komise, a na základě toho i rozhodnutí Komise C(2005) 4634 final ze dne 30. listopadu 2005 ve věci COMP/F/38.354 v rozsahu, v němž se odpovědnost přičítá společnosti Armando Álvarez, S. A.;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Hlavní důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení a z porušení práva na obhajobu při zkoumání, zda lze navrhovatelce přičíst odpovědnost za protiprávní jednání.

Tribunál přičítá odpovědnost za protiprávní jednání společnosti Armando Álvarez coby přímé účastnici kartelové dohody, přičemž se opírá nejen o nové důvody, ale i o důvody pro založení odpovědnosti, které nejsou v napadeném rozhodnutí zmíněny. Tribunál naopak zamítl tvrzení navrhovatelky s tím, že nepostačují k vyvrácení domněnky, že Armando Álvarez skutečně vykonává vliv na svou dceřinou společnost. V rozhodnutí Komise ovšem není formulována žádná domněnka stran skutečnosti, že by vliv na danou dceřinou společnost skutečně vykonávala navrhovatelka, a proto navrhovatelka neměla povinnost tuto domněnku vyvracet a důkazní břemeno nesla v plném rozsahu Komise.

Tribunál se takovým postupem dopustil nesprávného uplatnění pojmů „účast na protiprávním jednání“ a „přičitatelnost protiprávního jednání“ a porušil práva navrhovatelky na obhajobu.

Podpůrný důvod kasačního opravného prostředku vychází z nedostatku odůvodnění v souvislosti s tvrzeními o tom, že Armando Álvarez nevykonává skutečný vliv na společnost Aspla.

Navrhovatelka podpůrně uvádí, že pokud by měla být přijata hypotéza o přímé přičitatelnosti jednání porušujícího článek 107 SFEU společnosti Armando Álvarez a uplatněna domněnka o odpovědnosti ve vztahu mateřské a dceřiné společnosti, přičemž podle ní tomu tak není, omezil se Tribunál na konstatování, že argumenty společnosti Armando Álvarez nezpochybňují její odpovědnost, aniž posoudil tvrzení, která byla skutečně předložena v návrhu na zrušení. V důsledku toho je rozsudek Tribunálu stižen zjevným nedostatkem odůvodnění.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. ledna 2012 společností Saupiquet proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 24. listopadu 2011 ve věci T-131/10, Saupiquet v. Komise

(Věc C-37/12 P)

2012/C 89/26

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Saupiquet SAS (zástupce: R. Ledru, avocat)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

—	zrušit v celém rozsahu rozsudek Tribunálu Evropské unie (pátého senátu) ze dne 24. listopadu 2011 ve věci T-131/10, Saupiquet v. Komise;

—	vyhovět v celém rozsahu návrhovým žádáním tohoto kasačního opravného prostředku a návrhovým žádáním předloženým v prvním stupni společností Saupiquet;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka, zaprvé, porušení základních zásad rovného zacházení a nediskriminace a, v důsledku toho článků 2 a 9 Smlouvy o Evropské unii a článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i článků 20 a 21 Listiny základních práv, Tribunálem.

Zadruhé navrhovatelka Tribunálu vytýká porušení článku 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, která přiznává Unii pravomoce, a zejména výhradní pravomoc v celní oblasti.

Zatřetí navrhovatelka uplatňuje porušení článků 247 a 247a celního kodexu Společenství (1).

A nakonec začtvrté, navrhovatelka uplatňuje porušení článku 7 nařízení Rady č. 975/2003 (2).

Narozdíl od tvrzení Tribunálu totiž z kombinovaného použití výše uvedených předpisů vyplývá, že Komise musí být zodpovědná za nepříznivé důsledky skutečnosti, že v některých členských státech jsou celní kanceláře v neděli zavřeny, a musí přijmout opatření nutná pro zmírnění uvedených důsledků.

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 975/2003 ze dne 5. června 2003 o otevření a správě celní kvóty pro dovoz konzerv z tuňáků kódů KN 1604 14 11, 1604 14 18 a 1604 20 70 (Úř. věst. L 141, s. 1; Zvl. vyd. 02/13, s. 419).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. ledna 2012 společností Gascogne Sack Deutschland GmbH, dříve Sachsa Verpackung GmbH, proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-79/06, Sachsa Verpackung v. Komise

(Věc C-40/12 P)

2012/C 89/27

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Gascogne Sack Deutschland GmbH, dříve Sachsa Verpackung GmbH (zástupci: F. Puel a L. François-Martin, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek ze dne 16. listopadu 2011 vydaný čtvrtým senátem Tribunálu Evropské unie ve věci T-79/06 (…) a vrátit věc Tribunálu, aby rozhodl v souladu s pokyny Soudního dvora, a to i o finančních důsledcích, které pro navrhovatelku vyplývají z uplynutí doby delší, něž kolik činí přiměřená lhůta;

—	snížit sankci, aby se tak zohlednily finanční důsledky, které pro navrhovatelku vyplývají z uplynutí doby delší, než kolik činí přiměřená lhůta;

—	uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka čtyři důvody.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka poukazuje na to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož nevyvodil žádné důsledky ze vstupu v platnost Smlouvy o Evropské unii dne 1. prosince 2009, zejména jejího článku 6, který Listině základních práv Evropské unie přiznává stejnou právní sílu jako Smlouvám.

V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál dostatečně neodůvodnil své rozhodnutí ohledně použití čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) a článku 15 nařízení č. 17 (2).

V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka poukazuje na to, že Tribunál neprovedl soudní přezkum a dostatečně nepřezkoumal odůvodnění a úvahy Komise týkající se dopadu jednání na trh.

V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka podpůrně poukazuje na procesní pochybení Tribunálu spočívající v tom, že porušil zásadu přiměřené lhůty zakotvenou v článku 6 EÚLP a zásadu účinné soudní ochrany. Na základě tohoto důvodu kasačního opravného prostředku žádá navrhovatelka zrušení napadeného rozsudku a podpůrně snížení sankce, aby se tak zohlednily finanční důsledky, které pro ni vyplývají z uplynutí doby delší, než kolik činí přiměřená lhůta.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 (ES) a 82 (ES) (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2) Nařízení Rady č. 17 ze dne 6. února 1962, první nařízení, kterým se provádějí články (81 ES) a (82 ES) (Úř. věst. 1962, 13, s. 204; Zvl. vyd. 08/01, s. 3).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/18

Žaloba podaná dne 2. února 2012 — Evropská komise v. Irsko

(Věc C-55/12)

2012/C 89/28

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal, W. Mölls, zmocněnci)

Žalované: Irsko

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Irsko tím, že poskytlo osvobození od spotřební daně u paliv pro motorová vozidla užívaná zdravotně postiženými osobami v rozporu s minimální úrovní zdanění stanovenou směrnicí Rady 2003/96/ES (1), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise tvrdí, že Irsko tím, že zachovává v platnosti osvobození od spotřební daně u paliv pro motorová vozidla užívaná zdravotně postiženými osobami, porušilo povinnosti podle této směrnice.

(1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01, s. 405).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. února 2012 společností Groupe Gascogne SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-72/06, Groupe Gascogne v. Komise

(Věc C-58/12 P)

2012/C 89/29

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Groupe Gascogne SA (zástupci: P. Hubert a E. Durand, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek v rozsahu, v němž jím byla zamítnuta žaloba Groupe Gascogne proti rozhodnutí Komise K(2005) 4634 final ze dne 30. listopadu 2005 týkajícímu se řízení podle článku 81 ES (věc COMP/38.354 — průmyslové pytle) a v němž jím byla Groupe Gascogne uložena náhrada nákladů;

—	zrušit rozsudek v rozsahu, v němž jím byla potvrzena sankce uložená navrhovatelce uvedeným rozhodnutím;

—

vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s pokyny Soudního dvora, anebo přímo stanovit sankci určitou částkou:

—	nepřevyšující 10 % celkového obratu společností Sachsa a Groupe Gascogne S.A., jediných podniků obviněných v tomto řízení;

—	nebo zohledňující zjevně nepřiměřenou délku řízení před Tribunálem;

—	uložit odpůrkyni, Evropské komisi, náhradu veškerých nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Prvním důvodem navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, tím, že odmítl přezkoumat dopad změn, k nimž došlo v právním řádu Unie od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009, konkrétněji co se týče důsledků uplatnění – v projednávané věci – ustanovení článku 48 Listiny základních práv Evropské unie chránícího presumpci neviny Groupe Gascogne.

Druhým důvodem navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil ustanovení článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 48 Listiny základních práv Unie tím, že jí nesprávně připsal společnou a nerozdílnou odpovědnost za jednání společnosti Sachsa počínaje dnem 1. ledna 1994 pouze na základě zjištění, že Groupe Gascogne drží 100 % kapitálu společnosti Sachsa, a tím, že uvedené rozhodnutí potvrdil v rozsahu, v němž jím byla označena za společně a nerozdílně odpovědnou za platbu pokuty ve výši 9,9 milionu eur uložené společnosti Sachsa.

Třetím důvodem, předloženým podpůrně, navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, tím, že nesprávně vyložil pojem „podnik“ ve smyslu Smlouvy o fungování Evropské unie a v důsledku toho přezkoumal 10 % horní hranici obratu stanovenou nařízením (ES) č. 1/2003 (1) v poměru ke konsolidovanému obratu Groupe Gascogne, třebaže měl vycházet, měla-li být Groupe Gascogne považována za společně a nerozdílně odpovědnou za protiprávní jednání vytýkané společnosti Sachsa, pouze z kumulovaného obratu společností Groupe Gascogne a Sachsa, protože neuvedl důvody, proč by měly být ostatní dceřiné společnosti Groupe Gascogne zahrnuty do „podniku“ odpovědného za údajné protisoutěžní chování společnosti Sachsa.

Konečně čtvrtým a posledním důvodem, předloženým rovněž podpůrně, navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil ustanovení článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, jelikož nebyla vyslechnuta v přiměřené lhůtě.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. února 2012 — Budapesti Erőmű v. Komise

(Spojené věci T-80/06 a T-182/09) (1)

(Státní podpory - Velkoobchodní trh s elektřinou - Výhodné podmínky poskytnuté maďarským veřejnoprávním podnikem některým výrobcům elektrické energie v rámci dohod o výkupu elektřiny - Rozhodnutí zahájit řízení stanovené čl. 88 odst. 2 ES - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem a nařizující její navrácení - Nová podpora - Kritérium soukromého investora)

2012/C 89/30

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Budapesti Erőmű Zrt (Budapešť, Maďarsko) (zástupci: ve věcech T-80/06 a T-182/09, M. Powell, solicitor, C. Arhold a K. Struckmann, jakož i, ve věci T-182/09, A. Hegyi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věcech T-80/06 a T-182/09, N. Khan, L. Flynn a K. Talabér Ritz, jakož i, ve věci T-80/06, V. Di Bucci, zmocněnci)

Předmět věci

Ve věci T-80/06, návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise, oznámeného Maďarsku dopisem ze dne 9. listopadu 2005, o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 ES týkajícího se státní podpory C 41/2005 (ex NN 49/2005) — „Uvízlé náklady“ v Maďarsku a, ve věci T-182/09, návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2009/609/ES ze dne 4. června 2008 o státní podpoře C 41/05 poskytované Maďarskou republikou v rámci dlouhodobých dohod o prodeji elektřiny (Úř. věst. 2009, L 225, s. 53).

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Společnosti Budapesti Erőmű Zrt se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 108, 6.5.2006.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Itálie v. Komise

(Věc T-267/06) (1)

(EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenství - Finanční opravy - Ovoce a zelenina - Veřejné skladování hovězího masa)

2012/C 89/31

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: G. Aiello, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Cattabriga a F. Jimeno Fernández, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferro, advokát)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2006/554/ES ze dne 27. července 2006 o vyloučení z financování Společenství některých výdajů vynaložených členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (Úř. věst. L 218, s. 12) v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Italskou republikou v odvětvích ovoce a zeleniny a veřejného skladování hovězího masa.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 281, 18.11.2006.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Německo v. Komise

(Věc T-59/09) (1)

(Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se ukončeného řízení o nesplnění povinnosti - Dokumenty pocházející z členského státu - Poskytnutí přístupu - Předchozí souhlas členského státu)

2012/C 89/32

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma, B. Klein a A. Wiedmann, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Smulders, P. Costa de Oliveira a F. Hoffmeister, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobkyni: Španělské království (zástupci: původně M. Muñoz Pérez, poté S. Centeno Huerta, zmocněnci) a Polská republika (zástupci: původně M. Dowgielewicz, M. Szpunar a B. Majczyna, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Dánské království (zástupci: původně J. Bering Liisberg a B. Weis Fogh, poté S. Juul Jørgensen a C. Vang, zmocněnci), Finská republika (zástupce: J. Heliskoski, zmocněnec) a Švédské království (zástupci: K. Petkovska, A. Falk a S. Johannesson, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise SG.E.3/RG/mbp D(2008) 10067 ze dne 5. prosince 2008, kterým byl občanům poskytnut přístup k některým dokumentům, jež Spolková republika Německo předložila v rámci řízení o nesplnění povinnosti č. 2005/4569

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Dánské království, Španělské království, Finská republika, Polská republika a Švédské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 16.5.2009.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Electrolux a Whirlpool Europe v. Komise

(Spojené věci T-115/09 a T-116/09) (1)

(Státní podpory - Podpora na restrukturalizaci pro výrobce velkých domácích elektrospotřebičů, kterou oznámila Francouzská republika - Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem při splnění podmínek - Zjevně nesprávná posouzení - Pokyny pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích)

2012/C 89/33

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Electrolux AB (Stockholm, Švédsko) (zástupci: F. Wijckmans a H. Burez, advokáti) (věc T-115/09) a Whirlpool Europe BV (Breda, Nizozemsko) (zástupci: původně F. Tuytschaever a B. Bellen, poté H. Burez a F. Wijckmans, advokáti) (věc T-116/09)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a C. Giolito, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Francouzská republika (zástupci: původně G. de Bergues a A. L. Vendrolini, poté G. de Bergues a J. Gstalter, zmocněnci); Fagor France SA (Rueil Malmaison, Francie) (zástupci: J. Derenne a A. Müller Rappard, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2009/485/ES ze dne 21. října 2008 o státní podpoře C 44/07 (ex N 460/07), kterou Francie zamýšlí poskytnout ve prospěch společnosti FagorBrandt (Úř. věst. 2009, L 160, s. 11)

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise 2009/485/ES ze dne 21. října 2008 o státní podpoře C 44/07 (ex N 460/07), kterou Francie zamýšlí poskytnout ve prospěch společnosti FagorBrandt, se zrušuje.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé společnostem Electrolux AB a Whirlpool Europe BV.

3)	Francouzská republika a společnost Fagor France SA ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 16.5.2009.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. února 2012 — Verenigde Douaneagenten v. Komise

(Věc T-32/11) (1)

(Celní unie - Dovoz surového třtinového cukru z Nizozemských Antil - Vybrání dovozního cla po propuštění zboží - Žádost o snížení dovozního cla - Článek 220 odst. 2 písm. b) a článek 239 nařízení (EHS) č. 2913/92 - Porušení podstatných formálních náležitostí)

2012/C 89/34

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Verenigde Douaneagenten BV (Rotterdam, Nizozemsko) (zástupci: J. van der Meché a S. Moolenaar, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Bouyon a B. Burggraaf, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise COM(2010) 6754 final ze dne 1. října 2010, které stanoví, že je třeba dodatečně vybrat clo a že prominutí tohoto cla není v konkrétním případě týkajícím se dovozu surového třtinového cukru odůvodněno (spis REC 02/09).

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise COM(2010) 6754 final ze dne 1. října 2010, není v rozsahu, v němž stanoví, že prominutí cla ve výši 531 985,59 eur není podle článku 239 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství v konkrétním případě týkajícím se dovozu surového třtinového cukru, odůvodněno, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 103, 2.4.2011.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Peeters Landbouwmachines v. OHIM — Fors MW (BIGAB)

(Věc T-33/11) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství BIGAB - Absolutní důvod pro zamítnutí - Dobrá víra - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2012/C 89/35

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Peeters Landbouwmachines BV (Etten Leur, Nizozemsko) (zástupce: P. Claassen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. Geroulakos, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: AS Fors MW (Saue, Estonsko) (zástupci: M. Nielsen a J. Hansen, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 4. listopadu 2010 (věc R 210/2010-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Peeters Landbouwmachines BV a AS Fors MW.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Peeters Landbouwmachines BV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 80, 12.3.2011.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/22

Usnesení Tribunálu ze dne 26. ledna 2012 — Mojo Concerts a Amsterdam Music Dome Exploitatie v. Komise

(Věc T-90/09) (1)

(Státní podpory - Žaloba na neplatnost - Investice Gemeente Rotterdam do komplexu Ahoy’ - Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost)

2012/C 89/36

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mojo Concerts BV (Delft, Nizozemsko); a Amsterdam Music Dome Exploitatie BV (Delft, Nizozemsko) (zástupce: S. Beeston, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: H. van Vliet a K. Gross, zmocněnci)

Vedlejší účastníci řízení podporující žalovanou: Nizozemské království (zástupci: M. Noort, C. Wissels, M. de Grave, Y. de Vries a J. Langer, zmocněnci); Gemeente Rotterdam (Nizozemsko) (zástupci: J. Feenstra a J. Fanoy, advokáti); a Ahoy’ Rotterdam NV (Rotterdam) (zástupci: původně M. van der Woude a E. Offers, poté M. Maas-Cooymans, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 6018 ze dne 21. října 2008 v konečném znění týkající se investice Gemeente Rotterdam do komplexu Ahoy’(státní podpora C 4/2008 (ex N 97/2007, ex CP 91/2007)).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Mojo Concerts BV a Amsterdam Music Dome Exploitatie BV ponesou vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, Gemeente Rotterdam a Ahoy’ Rotterdam NV.

3)	Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 102, 1.5.2009.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/23

Usnesení Tribunálu ze dne 31. ledna 2012 — Ayadi v. Komise

(Věc T-527/09) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření proti určitým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem - Nařízení (ES) č. 881/2002 - Vyškrtnutí zúčastněného ze seznamu dotčených osob a subjektů - Žaloba na neplatnost - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2012/C 89/37

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Chafiq Ayadi (Dublin, Irsko) (zástupci: původně B. Emmerson, QC, S. Cox, barrister, a H. Miller, solicitor, poté E. Grieves, barrister, a E. Miller)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. Paasivirta, T. Scharf a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: E. Finnegan a R. Szostak, zmocněci)

Předmět věci

Žádost o právní pomoc podaná před podáním žaloby směřující k částečnému zrušení nařízení (ES) č. 954/2009 ze dne 13. října 2009, kterým se po sto čtrnácté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem (Úř. věst. L 269, s. 20).

Výrok

1)	Rozhodnutí ve věci samé se nevydá.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů vynaložených Ch. Ayadim a dále bude povinna uhradit pokladně Tribunálu částky poskytnuté z důvodu právní pomoci.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 148, 5.6.2010.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/23

Usnesení Tribunálu ze dne 3. února 2012 — Ecologistas en Acción-CODA v. Komise

(Věc T-359/10) (1)

(Žaloba na neplatnost - Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se plánu rozvoje čtvrti Cabanyal ve Valencii (Španělsko) - Dokumenty pocházející z členského státu - Odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu - Výjimka týkající se ochrany soudního řízení a právního poradenství - Informace o životním prostředí - Nařízení (ES) č. 1367/2006 - Žaloba zjevně postrádající jakýkoli právní základ)

2012/C 89/38

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Ecologistas en Acción-CODA (Madrid, Španělsko) (zástupce: J. Ramos Segarra, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: I. Martínez del Peral a P. Costa de Oliveira, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Španělské království (zástupci: původně M. Muñoz Pérez, poté S. Centeno Huerta, abogados del Estado)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, kterým byl žalobci odmítnut přístup k určitým dokumentům souvisejícím s šetřením vedeným španělskými orgány v rámci spisu EU-PILOT 724/09/02 ENVI, týkajícího se zvláštního plánu ochrany a renovace čtvrti Cabanyal města Valencie (Španělsko).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Ecologistas en Acción-CODA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/24

Usnesení Tribunálu ze dne 10. února 2012 — AG v. Parlament

(Věc T-98/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Propuštění na konci zkušební doby - Lhůta pro podání žaloby - Opožděnost - Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2012/C 89/39

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: AG (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues, A. Blot a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Další účastník řízení: Evropský parlament (zástupci: S. Seyr a V. Montebello-Demogeot, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 16. prosince 2010, AG v. Parlament (F-25/10, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), kterým se navrhovatelka domáhá zrušení tohoto usnesení.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek je zamítá jako zjevně neopodstatněný.

2)	AG ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

(1) Úř. věst. C 120, 16.4.2011.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/24

Usnesení Tribunálu ze dne 25. ledna 2012 — MasterCard a další v. Komise

(Věc T-330/11) (1)

(Žaloba na neplatnost - Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se studie ohledně nákladů a výhod pro obchodníky spojených s připuštěním různých platebních prostředků - Dokumenty pocházející od třetí osoby - Konkludentní odepření přístupu - Právní zájem na podání žaloby - Výslovné rozhodnutí přijaté po podání žaloby - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2012/C 89/40

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: MasterCard, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy); MasterCard International, Inc. (Wilmington); MasterCard Europe (Waterloo, Belgie) (zástupci: B. Amory, V. Brophy a S. McInnes, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Clotuche-Duvieusart a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět

Zrušení konkludentního rozhodnutí Komise, kterým byl žalobkyním odepřen přístup k určitým dokumentům vypracovaným třetí osobou týkajícím se studie ohledně „nákladů a výhod pro obchodníky spojených s připuštěním různých platebních prostředků“.

Výrok

1)	O žalobě již není důvodné rozhodnout.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 238, 13.8.2011.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/24

Usnesení Tribunálu ze dne 17. ledna 2012 — Afriqiyah Airways v. Rada

(Věc T-436/11) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Libyi - Vynětí ze seznamu dotčených osob a subjektů - Žaloba na neplatnost - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2012/C 89/41

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Afriqiyah Airways (Tripolis, Libye) (zástupce: B. Sarfati, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. M. Joséphidès a B. Driessen, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení prováděcího rozhodnutí Rady 2011/300/SZBP ze dne 23. května 2011, kterým se provádí rozhodnutí 2011/137/SZBP o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (Úř. věst. L 136, s. 85), v rozsahu, v němž se týká žalobkyně.

Výrok

1)	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Každá z účastnic řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 290, 1.10.2011.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/24

Žaloba podaná dne 3. ledna 2012 — Olive Line International v. OHIM — Carapelli Firenze (Maestro de Oliva)

(Věc T-4/12)

2012/C 89/42

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Olive Line International, SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: M. Aznar Alonso, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Carapelli Firenze SpA (Tavarnelle Val di Pesa (Florencie), Itálie)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

vyhověl žalobě a určil, že rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 21. září 2011 ve věci R 1612/2010-2, kterým se zrušením rozhodnutí námitkového oddělení OHIM ze dne 20. července 2010 vydaného v námitkovém řízení č. B 1344995 zamítla přihláška ochranné známky Společenství pro mezinárodní zápis č. 938 133 pro zboží tříd 29 a 30, je v rozporu s nařízením Rady č. 40/94 o ochranné známce Společenství.

—	uložil žalovanému a popřípadě další účastnici řízení náhradu nákladů řízení a nákladů námitkového řízení a řízení před odvolacím senátem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „Maestro de Oliva“ pro zboží ve třídách 29 a 30

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Carapelli Firenze SpA

Namítaná ochranná známka nebo označení: národní slovní ochranná známka „MAESTRO“ pro zboží ve třídách 29 a 30

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: vyhovění odvolání a zamítnutí přihlášky pro část přihlašovaného zboží

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 15 odst. 1 písm. a) a souvisejících článků nařízení č. 207/2009, protože používání namítané ochranné známky další účastnicí řízení před odvolacím senátem předpokládá úmyslnou změnu původního konceptu ochranné známky, který uvedená namítaná známka představuje, a proto vytváří podstatnou změnu rozlišovací způsobilosti ochranné známky „MAESTRO“, a porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, neboť mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje pravděpodobnost záměny.

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/25

Žaloba podaná dne 9. ledna 2012 — Andechser Molkerei Scheitz v. Komise

(Věc T-13/12)

2012/C 89/43

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Andechser Molkerei Scheitz GmbH (Andechs, Německo) (zástupce: H. Schmidt, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil nařízení Komise (EU) č. 1131/2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o steviol-glykosidy, v části, ve které toto nařízení steviol-glykosidy získané z listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni povoluje pro použití pouze jako potravinářské přídatné látky a ne jako rostlinné složky potravin zemědělského původu nebo jako aromatické přípravky;

—

určit, že Evropská unie je povinna nahradit žalobkyni škodu, která jí vzniká tím, že nařízení Komise (EU) č. 1131/2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, steviol-glykosidy získané z listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni povoluje pro použití pouze jako potravinářské přídatné látky a ne jako rostlinné složky potravin zemědělského původu nebo jako aromatické přípravky a jiné podniky proto steviol-glykosidy používají k výrobě svých konvenčních mléčných výrobků a žalobkyni tím v rámci hospodářské soutěže vytlačují, zatímco žalobkyni je jako bio-mlékárně a výrobci bio-produktů požadavky nařízení (ES) č. 834/2007 a č. 889/2009 bráněno v používání steviol-glykosidů jako potravinářských přídatných látek i tehdy, jestliže je extrakcí v rámci postupů, které jsou unijním právem schváleny pro bioprodukty, získává z biologicky vypěstovaných listů rostliny Stevia (rebaudiana Bertoni).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá nařízení Komise (EU) č. 1131/2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o steviol-glykosidy (1), v části, ve které toto nařízení steviol-glykosidy získané z listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni povoluje pro použití pouze jako potravinářské přídatné látky a ne jako rostlinné složky potravin zemědělského původu nebo jako aromatické přípravky.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod: Porušení zásady „non ultra vires“

Žalobkyně zaprvé uplatňuje, že Komise se steviol-glykosidy získanými z listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni, neprávem zachází jako s potravinářskými přídatnými látkami a předmětné nařízení proto vydala mimo rámec kompetencí, který jí byl svěřen. Steviol-glykosidy jsou diferenciovaně vybírány pro svou chuť. Nejsou proto používány z technologických důvodů jako potravinářské přídatné látky podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1333/2008 (2), nýbrž ve smyslu pátého bodu odůvodnění tohoto nařízení výlučně za účelem dodání vůně nebo chuti. Steviol-glykosidy je tudíž nutno považovat za rostlinné složky potravin nebo za aromatické přípravky. Komise proto jednala ultra vires.

Druhý žalobní důvod: Porušení základního práva na rovné zacházení

Žalobkyně zadruhé uplatňuje, že bylo porušeno její základní právo na rovné zacházení ve smyslu zákazu svévole, neboť jako bio-mlékárně je jí bráněno ve výrobě a uvádění na trh bio-jogurtu s bio-steviol-glykosidy, zatímco jejím konkurentům, kteří nabízí jogurt pocházející z konvenčního zemědělství, bylo používání steviol-glykosidů dovoleno. Používání bio-steviol-glykosidů jako potravinářské přídatné látky je zakázáno čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007 (3), podle nějž je možné při produkci použít pouze potravinářské přídatné látky, které byly schváleny pro bio-produkty. K tomuto schválení nedošlo ani článkem 27 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 889/2008 (4), ani zařazením do pozitivního seznamu přílohy VIII části A tohoto nařízení. Komise tedy prostřednictvím povolení steviol-glykosidů pouze jako potravinářských přídatných látek protiprávně a způsobem, jenž omezuje hospodářskou soutěž, zasáhla do trhu ve prospěch subjektů nabízejících konvenční produkty.

3)	Třetí žalobní důvod: Porušení základního práva na ochranu vlastnictví a svobody vykonávat živnostenskou činnost Žalobkyně zatřetí uvádí porušení svého základního práva na ochranu vlastnictví a porušení své svobody vykonávat živnostenskou činnost.

4)	Třetí žalobní důvod: Nedostatek odůvodnění Nařízení č. 1131/2011 je krom toho nedostatečně odůvodněno, protože v bodech odůvodnění se neuvádí, proč je se steviol-glykosidy, které slouží výlučně ochucení, oslazení a dodání jemně trpké příchuti, zacházeno jako s potravinářskými přídatnými látkami.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 1131/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o steviol-glykosidy (Úř. věst. L 295, s. 205).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, s. 16).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, s. 1).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, s. 1).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/26

Žaloba podaná dne 16. ledna 2012 — Hagenmeyer a Hahn v. Komise

(Věc T-17/12)

2012/C 89/44

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Moritz Hagenmeyer (Hamburk, Německo) a Andreas Hahn (Hannover, Německo) (zástupce: T. Teufer, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil část nařízení Komise (EU) č. 1170/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění (Úř. věst. L 299, s. 1), která se týká žalobci navrhovaného tvrzení „Pravidelná konzumace vody ve značném množství může snížit riziko vzniku dehydratace a souvisejícího poklesu výkonnosti“;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (1) jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud nejsou Komisí schválena v souladu s tímto nařízením a obsažena v seznamu schválených tvrzení.

Tato žaloba se obrací proti nařízení Komise (ES) č. 1170/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění (2) v rozsahu, v němž bylo zahrnutí následujícího tvrzení o snížení rizika onemocnění do seznamu přípustných tvrzení, o které bylo požádáno, odmítnuto: „Pravidelná konzumace vody ve značném množství může snížit riziko vzniku dehydratace a souvisejícího poklesu výkonnosti“.

Na podporu žaloby předkládají žalobci devět žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod: Zbytečnost uvádění „rizikového faktoru“ Žalobci nejprve uvádějí, že žalovaná prohlásila uvedení „rizikového faktoru“ pro žádost o schválení za povinné, ačkoliv taková povinnost z nařízení č. 1924/2006 nevyplývá.

2)	Druhý žalobní důvod: Nezohlednění skutečného uvedení „rizikového faktoru“ v žádosti o schválení Žalobci krom toho uvádějí, že žalovaná přehlédla, že žalobci ve svém návrhu tvrzení pro navrhované zdravotní tvrzení „rizikový faktor“ skutečně uvedli.

3)	Třetí žalobní důvod: Porušení zásady proporcionality Žalobci dále tvrdí, že nařízení č. 1170/2011 je celkově nepřiměřené.

Čtvrtý žalobní důvod: Neexistence dostatečného právního základu

Napadené nařízení podle názoru žalobců krom toho postrádá dostatečný právní základ, neboť se opírá o ustanovení článku 17 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 1 nařízení č. 1924/2006, která jsou podle nich v rozporu s unijním právem a zejména zásadou proporcionality.

5)	Pátý žalobní důvod: Nepřípustný legislativní nástroj Žalobci zapáté tvrdí, že žalovaná porušila podstatná procesní ustanovení, když namísto rozhodnutí uvedeného v nařízení č. 1924/2006 přijala nařízení.

Šestý žalobní důvod: Porušení rozdělení pravomocí

Žalobci v této souvislosti tvrdí, že žalovaná v řízení nezohlednila rozdělení pravomocí stanovené v nařízení č. 1924/2006 mezi žalovanou, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a Bundesamt für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit (spolkový úřad pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin).

7)	Sedmý žalobní důvod: Nepřijetí rozhodnutí včas Žalobci krom toho tvrdí, že nebyla zohledněna závazné časová omezení pro postoupení návrhu na schválení, vyhotovení vědeckých stanovisek a přijetí rozhodnutí o schválení vyplývající z nařízení č. 1924/2006.

8)	Osmý žalobní důvod: Nedostatečné zohlednění návrhu Žalobci dále tvrdí, že žalovaná porušila podstatné procesní předpisy, neboť při přijímání svého rozhodnutí o schválení nezohlednila podstatnou část návrhu žalobců a zainteresovaných třetích osob dotčených z hlediska procesního práva.

9)	Devátý žalobní důvod: Nedostatečné odůvodnění Žalobci nakonec tvrdí, že žalovaná dostatečně nesplnila svou povinnost odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, s. 9)

(2) Nařízení Komise (EU) č. 1170/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění (Úř. věst. L 299, s. 1).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/27

Žaloba podaná dne 17. ledna 2012 — Alfacam a další v. Parlament

(Věc T-21/12)

2012/C 89/45

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alfacam (Lint, Belgie); Via Storia (Schiltigheim, Francie); DB Video Productions (Aartselaar, Belgie); IEC (Rennes, Francie); a European Broadcast Partners (EUBROPA) (Aartselaar) (zástupce: B. Pierart, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. listopadu 2011, kterým se akciové společnosti založené podle belgického práva WATCH TV S.A. zadává zakázka EP/DGCOMM/AV/11/11 část 1, poskytování služeb v oblasti videa, rozhlasu a multimédií — Služby, které se mají poskytnout Evropskému parlamentu v Bruselu;

—

v důsledku toho zrušil rozhodnutí přijaté Evropským parlamentem, který nevybral nabídku čtyř prvních žalobkyň jednajících v rámci sdružení ad hoc EUROPEAN BROADCAST PARTNERS, která byla zařazena na druhé místo pro zakázku EP/DGCOMM/AV/11/11 část 1, poskytování služeb v oblasti videa, rozhlasu a multimédií — Služby, které se mají poskytnout Evropskému parlamentu v Bruselu;

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolávají jediného žalobního důvodu vycházejícího z porušení článku 94 finančního nařízení (1) v rozsahu, v němž nabídka úspěšného uchazeče obsahovala nesprávná prohlášení, takže uchazeč měl být vyloučen z udělení zakázky.

(1) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/28

Žaloba podaná dne 19. ledna 2012 — IDT Biologika v. Komise

(Věc T-30/12)

2012/C 89/46

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: IDT Biologika GmbH (Dessau-Roßlau, Německo) (zástupci: R. Gross a T. Kroupa, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Delegace Evropské unie v Srbské republice ze dne 5. října 2011, kterým se zamítá nabídka IDT Biologika GmbH, kterou tato společnost předložila v rámci výběrového řízení EuropaAid/130686/C/SUP/RS Re-Launch LOT 1 ohledně dodání očkovací látky proti vzteklině, jejímž příjemcem bylo Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Srbské republiky, pokud jde o položku č. 1, a kterým byla dotyčná zakázka zadána konsorciu různých firem pod vedením společnosti „Biovet a.s.“;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně porušení čl. 252 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 (1), neboť podle názoru žalobkyně vybraná nabídka neodpovídá ohledně požadované absence virulence nabízené očkovací látky pro člověka a ohledně požadovaných povolení požadavkům, které byly uvedeny v zadávací dokumentaci nabídkového řízení a neměla být tudíž zohledněna.

Zohlednění zvýhodněné nabídky konsorcia pod vedením společnosti „Biovet a.s.“ v rámci cenového porovnání dále představuje nerovné zacházení, protože pouze nabídka žalobkyně splňuje všechny skutečně kladené požadavky na technické specifikace v zadávacím řízení, jež je předmětem sporu, a byla tedy jedinou řádnou nabídkou tohoto řízení.

(1) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 1).

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/28

Žaloba podaná dne 23. ledna 2012 — Pips v. OHIM — s.Oliver Bernd Freier (ISABELLA OLIVER)

(Věc T-38/12)

2012/C 89/47

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pips BV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: J.A.K. van den Berg, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: s.Oliver Bernd Freier GmbH & Co. KG (Rottendorf, Německo)

Návrhová žádání

—	Zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 20. října 2011 ve věci R 2420/2010-1;

—	vyhovět přihlášce ochranné známky Společenství č. 7024961 pro slovní ochrannou známku „ISABELLA OLIVER“ pro veškeré zboží a služby, které jsou předmětem řízení před prvním odvolacím senátem; a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka Společenství „ISABELLA OLIVER“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 4, 12, 14, 16, 18, 20, 21, 24 a 25 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 7024961

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: přihláška ochranné známky Společenství č. 6819908 pro slovní ochrannou známky „S.Oliver“ pro zboží zařazené do tříd 4, 16, 20, 21 a 24; zápis obrazové ochranné známky „s.Oliver“ jako ochranné známky Společenství č. 4504569 pro zboží a služby zařazené do tříd 3, 6, 9, 14, 18, 20, 25, 28 a 35; německý zápis ochranné známky č. 30734710.9 pro slovní ochrannou známku „S.Oliver“ pro zboží zařazené do tříd 10, 12 a 21; zápis slovní ochranné známky „S.Oliver“ jako ochranné známky Společenství č. 181875 pro zboží zařazené do tříd 3, 6, 9, 14, 18, 20, 25 a 26; mezinárodní zápis ochranné známky č. 959255 pro slovní ochrannou známku „S.Oliver“ pro zboží zařazené do tříd 10, 12 a 21.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 76 nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát; (i) posoudil podobnost ochranných známek na základě skutečností/okolností, které nebyly poskytnuty účastníky řízení a tudíž jsou jeho závěry o podobnosti označení nesprávné a (ii) nesprávně použil zásady zakotvené Soudním dvorem ve vztahu k celkovému posouzení nebezpečí záměny

24.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 89/29

Žaloba podaná dne 12. února 2012 — CF Sharp Shipping Agencies Pte v. Rada

(Věc T-53/12)

2012/C 89/48

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: CF Sharp Shipping Agencies Pte Ltd (Singapur, Singapur) (zástupci: S. Drury, solicitor, K. Adamantopoulos a J. Cornelis, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	ab initio a s okamžitým účinkem zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 (1) a nařízení Rady (EU) č. 961/2010 (2) v rozsahu, v němž byla žalobkyně začleněna do přílohy VIII nařízení č. 961/2010 a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá uplatňuje žalobkyně tři žalobní důvody.

V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že tím, že žalovaná uvedla, že je krycí společností společnosti Islamic Republic of Iran Shipping Lines, která je vlastněna nebo ovládána posledně uvedenou, zkreslila zjevně skutkový stav a dopustila se zjevně nesprávného posouzení při použití č. 16 odst. 2 písm. d) nařízení č. 961/2010 tím, že začlenila žalobkyni na přílohu VIII uvedeného nařízení.

2)	V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila povinnost uvést odůvodnění, která jí je uložena na základě článku 296 SFEU a čl. 36 odst. 3 nařízení č. 961/2010.

3)	V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že tím, že nebylo uvedeno odůvodnění, bylo porušeno její právo na obhajobu, zvláště její právo být vyslechnuta a právo na účinný procesní prostředek.

(1) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení (EU) č. 961/2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 319, s. 11).

(2) Nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1).

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.089.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 89

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 24. března 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2012/C 089/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 80, 17.3.2012	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2012/C 089/02	Věc C-1/11 ZP: Návrh na povolení zabavení pohledávky podaný dne 19. prosince 2011 — Luigi Marcuccio v. Evropská komise	2

2012/C 089/03	Věc C-595/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 25. listopadu 2011 — Steinel Vertrieb GmbH v. Hauptzollamt Bielefeld	2

2012/C 089/04	Věc C-661/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 23. prosince 2011 — Martin y Paz Diffusion SA v. David Depuydt, Fabriek van Maroquinerie Gauquie SA	3

2012/C 089/05	Věc C-663/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Oradea (Rumunsko) dne 27. prosince 2011 — SC Scandic Distilleries SA v. Direcția Generală de Administrare a Marilor Contribuabili	3

2012/C 089/06	Věc C-667/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad — Varna (Bulharsko) dne 27. prosince 2011 — Paltrade EOOD v. Nachalnik na Mitnicheski punkt — Varna pri Mitnitsa Varna	4

2012/C 089/07	Věc C-668/11 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 27. prosince 2011 Alliance One International, Inc, dříve Agroexpansión, S. A., proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 12. října 2011 ve věci T-38/05, Agroexpansión S. A. v. Evropská komise	5

2012/C 089/08	Věc C-669/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Société ED et F Man Alcohols v. Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR)	5

2012/C 089/09	Věc C-670/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer) v. Société Vinifrance SA	6

2012/C 089/10	Věc C-671/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Société anonyme d'intérêt collectif agricole Unanimes	7

2012/C 089/11	Věc C-672/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Société anonyme d'intérêt collectif agricole Unanimes	8

2012/C 089/12	Věc C-673/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Organisation de producteurs Les Cimes	8

2012/C 089/13	Věc C-674/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Société Agroprovence	9

2012/C 089/14	Věc C-675/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Regalp SA	10

2012/C 089/15	Věc C-676/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Établissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer), právní nástupce Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et de l'horticulture (VINIFLHOR) v. Coopérative des producteurs d'asperges de Montcalm (COPAM)	10

2012/C 089/16	Věc C-677/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 29. prosince 2011 — Doux Élevages SNC, Coopérative agricole UKL-AREE v. Ministère de l'Agriculture, de l'alimentation, de la pêche, de la ruralité et de l'aménagement du territoire, Comité interprofessionnel de la dinde française (CIDEF)	11

2012/C 089/17	Věc C-681/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 27. prosince 2011 — Bundeswettbewerbsbehörde v. Schenker und Co AG a další	11

2012/C 089/18	Věc C-1/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal da Relação de Lisboa (Portugalsko) dne 3. ledna 2012 — Ordem dos Técnicos Oficiais de Contas v. Autoridade da Concorrência	12

2012/C 089/19	Věc C-3/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 2. ledna 2012 — Syndicat OP 84 v. Office national interprofessionnel des fruits, des légumes, des vins et d l'horticulture (VINIFLHOR), právní nástupce ONIFLHOR	12

2012/C 089/20	Věc C-12/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 9. ledna 2012 — Colloseum Holding AG v. Levi Strauss & Co.	13

2012/C 089/21	Věc C-15/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 13. ledna 2012 Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials Co. Ltd proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 16. prosince 2011 ve věci T-423/09, Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada	13

2012/C 089/22	Věc C-19/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen sad (Bulharsko) dne 16. ledna 2012 — Efir OOD v. Direktor na Direkcia Direktor na Direkcija Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto Plovdiv	14

2012/C 089/23	Věc C-34/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2012 společností Idromacchine Srl a dalšími proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 8. listopadu 2011 ve věci T-88/09, Idromacchine Srl a další v. Komise	15

2012/C 089/24	Věc C-35/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2012 společností Plásticos Españoles, S. A. (ASPLA) proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-76/06, ASPLA v. Komise	15

2012/C 089/25	Věc C-36/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2012 společností Armando Álvarez, S. A., proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-78/06, Álvarez v. Komise	16

2012/C 089/26	Věc C-37/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. ledna 2012 společností Saupiquet proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 24. listopadu 2011 ve věci T-131/10, Saupiquet v. Komise	17

2012/C 089/27	Věc C-40/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 27. ledna 2012 společností Gascogne Sack Deutschland GmbH, dříve Sachsa Verpackung GmbH, proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-79/06, Sachsa Verpackung v. Komise	17

2012/C 089/28	Věc C-55/12: Žaloba podaná dne 2. února 2012 — Evropská komise v. Irsko	18

2012/C 089/29	Věc C-58/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 6. února 2012 společností Groupe Gascogne SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. listopadu 2011 ve věci T-72/06, Groupe Gascogne v. Komise	18

	Tribunál
2012/C 089/30	Spojené věci T-80/06 a T-182/09: Rozsudek Tribunálu ze dne 13. února 2012 — Budapesti Erőmű v. Komise (Státní podpory — Velkoobchodní trh s elektřinou — Výhodné podmínky poskytnuté maďarským veřejnoprávním podnikem některým výrobcům elektrické energie v rámci dohod o výkupu elektřiny — Rozhodnutí zahájit řízení stanovené čl. 88 odst. 2 ES — Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem a nařizující její navrácení — Nová podpora — Kritérium soukromého investora)	20

2012/C 089/31	Věc T-267/06: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Itálie v. Komise (EZOZF — Záruční sekce — Výdaje vyloučené z financování Společenství — Finanční opravy — Ovoce a zelenina — Veřejné skladování hovězího masa)	20

2012/C 089/32	Věc T-59/09: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Německo v. Komise (Přístup k dokumentům — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Dokumenty týkající se ukončeného řízení o nesplnění povinnosti — Dokumenty pocházející z členského státu — Poskytnutí přístupu — Předchozí souhlas členského státu)	20

2012/C 089/33	Spojené věci T-115/09 a T-116/09: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Electrolux a Whirlpool Europe v. Komise (Státní podpory — Podpora na restrukturalizaci pro výrobce velkých domácích elektrospotřebičů, kterou oznámila Francouzská republika — Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem při splnění podmínek — Zjevně nesprávná posouzení — Pokyny pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích)	21

2012/C 089/34	Věc T-32/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. února 2012 — Verenigde Douaneagenten v. Komise (Celní unie — Dovoz surového třtinového cukru z Nizozemských Antil — Vybrání dovozního cla po propuštění zboží — Žádost o snížení dovozního cla — Článek 220 odst. 2 písm. b) a článek 239 nařízení (EHS) č. 2913/92 — Porušení podstatných formálních náležitostí)	21

2012/C 089/35	Věc T-33/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 — Peeters Landbouwmachines v. OHIM — Fors MW (BIGAB) (Ochranná známka Společenství — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Společenství BIGAB — Absolutní důvod pro zamítnutí — Dobrá víra — Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	22

2012/C 089/36	Věc T-90/09: Usnesení Tribunálu ze dne 26. ledna 2012 — Mojo Concerts a Amsterdam Music Dome Exploitatie v. Komise (Státní podpory — Žaloba na neplatnost — Investice Gemeente Rotterdam do komplexu Ahoy’ — Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory — Nedostatek osobního dotčení — Nepřípustnost)	22

2012/C 089/37	Věc T-527/09: Usnesení Tribunálu ze dne 31. ledna 2012 — Ayadi v. Komise (Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření proti určitým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem — Nařízení (ES) č. 881/2002 — Vyškrtnutí zúčastněného ze seznamu dotčených osob a subjektů — Žaloba na neplatnost — Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	23

2012/C 089/38	Věc T-359/10: Usnesení Tribunálu ze dne 3. února 2012 — Ecologistas en Acción-CODA v. Komise (Žaloba na neplatnost — Přístup k dokumentům — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Dokumenty týkající se plánu rozvoje čtvrti Cabanyal ve Valencii (Španělsko) — Dokumenty pocházející z členského státu — Odepření přístupu — Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu — Výjimka týkající se ochrany soudního řízení a právního poradenství — Informace o životním prostředí — Nařízení (ES) č. 1367/2006 — Žaloba zjevně postrádající jakýkoli právní základ)	23

2012/C 089/39	Věc T-98/11 P: Usnesení Tribunálu ze dne 10. února 2012 — AG v. Parlament (Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Úředníci — Propuštění na konci zkušební doby — Lhůta pro podání žaloby — Opožděnost — Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)	24

2012/C 089/40	Věc T-330/11: Usnesení Tribunálu ze dne 25. ledna 2012 — MasterCard a další v. Komise (Žaloba na neplatnost — Přístup k dokumentům — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Dokumenty týkající se studie ohledně nákladů a výhod pro obchodníky spojených s připuštěním různých platebních prostředků — Dokumenty pocházející od třetí osoby — Konkludentní odepření přístupu — Právní zájem na podání žaloby — Výslovné rozhodnutí přijaté po podání žaloby — Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	24

2012/C 089/41	Věc T-436/11: Usnesení Tribunálu ze dne 17. ledna 2012 — Afriqiyah Airways v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Libyi — Vynětí ze seznamu dotčených osob a subjektů — Žaloba na neplatnost — Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	24

2012/C 089/42	Věc T-4/12: Žaloba podaná dne 3. ledna 2012 — Olive Line International v. OHIM — Carapelli Firenze (Maestro de Oliva)	24

2012/C 089/43	Věc T-13/12: Žaloba podaná dne 9. ledna 2012 — Andechser Molkerei Scheitz v. Komise	25

2012/C 089/44	Věc T-17/12: Žaloba podaná dne 16. ledna 2012 — Hagenmeyer a Hahn v. Komise	26

2012/C 089/45	Věc T-21/12: Žaloba podaná dne 17. ledna 2012 — Alfacam a další v. Parlament	27

2012/C 089/46	Věc T-30/12: Žaloba podaná dne 19. ledna 2012 — IDT Biologika v. Komise	28

2012/C 089/47	Věc T-38/12: Žaloba podaná dne 23. ledna 2012 — Pips v. OHIM — s.Oliver Bernd Freier (ISABELLA OLIVER)	28

2012/C 089/48	Věc T-53/12: Žaloba podaná dne 12. února 2012 — CF Sharp Shipping Agencies Pte v. Rada	29

2012/C 089/49	Věc T-454/07: Usnesení Tribunálu ze dne 7. února 2012 — Prym a další v. Komise	29

2012/C 089/50	Věc T-500/11: Usnesení Tribunálu ze dne 9. února 2012 — Německo v. Komise	29