28.1.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 23/1

Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

2012/C 23/01

Datum přijetí rozhodnutí

23.5.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.32051 (10/N)

Členský stát

Lotyšsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Temporary Framework — Guarantees for development of enterprise competitiveness — amendment to N 506/09

Právní základ

Cabinet Regulations No 269 ‘Regulations on Guarantees for Development of Enterprise and Cooperative Partnerships which provide Agricultural Services Competitiveness’

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Podpora na nápravu vážných poruch ve fungování hospodářství

Forma podpory

Záruka

Rozpočet

Celková částka plánované podpory 40,6 mil. LVL

Míra podpory

—

Délka trvání programu

30.10.2010–31.12.2010

Hospodářská odvětví

Všechna odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Latvian Guarantee Agency

Tirgonu Str. 11/13; 15

Rīga, LV-1050

LATVIJA

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

7.12.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33042 (11/N)

Členský stát

Polsko

Region

Wielkopolska

Název (a/nebo jméno příjemce)

Pomoc na restrukturyzację dla Przedsiębiorstwa Komunikacji Samochodowej w Ostrowie Wielkopolskim Sp. z o.o.

Právní základ

1)	Ustawa z dnia 30 sierpnia 1996 r. o komercjalizacji i prywatyzacji – art. 56 ust. 1 pkt 2

2)	Ustawa z dnia 29 kwietnia 2010 r. o zmianie ustawy o komercjalizacji i prywatyzacji oraz ustawy – Przepisy wprowadzające ustawę o finansach publicznych – art. 5

3)	Rozporządzenie Ministra Skarbu Państwa z dnia 6 kwietnia 2007 r. w sprawie pomocy publicznej na ratowanie i restrukturyzację przedsiębiorców

Název opatření

Individuální podpora

Cíl

Restrukturalizace podniků v obtížích

Forma podpory

Jiné formy účasti soukromého kapitálu

Rozpočet

Celková částka plánované podpory 3,65 mil. PLN

Míra podpory

—

Délka trvání programu

2011–2012

Hospodářská odvětví

Doprava

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Minister Skarbu Państwa

ul. Krucza 36/Wspólna 6

00-522 Warszawa

POLSKA/POLAND

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

8.12.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33098 (11/N)

Členský stát

Belgie

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Staatssteun ten gunste van producenten van audiovisuele werken (VAF Filmfonds en VAF Mediafonds)

Právní základ

1.	Decreet van 13 april 1999 houdende machtiging van de Vlaamse regering om toe te treden tot en om mee te werken aan de oprichting van de vereniging zonder winstgevend doel Vlaams audiovisueel Fonds.

2.	Decreet van 27 maart 2009 betreffende radio-omroep en televisie.

3.	Beheersovereenkomst tussen de Vlaamse Gemeenschap en het Vlaams Audiovisueel Fonds vzw 2011-2013.

4.	Beheersovereenkomst tussen de Vlaamse Gemeenschap en het Vlaams Audiovisueel Fonds vzw 2011-2013 m.b.t. het Mediafonds.

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Režim podpory na rozvoj kultury

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 18,97 mil. EUR

Celková částka plánované podpory 56,91 mil. EUR

Míra podpory

50 %

Délka trvání programu

1.1.2011–31.12.2013

Hospodářská odvětví

Sdělovací prostředky

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Vlaamse Overheid — Departement Cultuur Jeugd Sport en Media

Arenbergstraat 9

1000 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

8.8.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33238 (11/N)

Členský stát

Itálie

Region

Friuli Venezia Giulia

Název (a/nebo jméno příjemce)

Aiuto al salvattagio di FADALTI SpA

Právní základ

Nuova disciplina dell'amministrazione straordinaria delle grandi imprese in stato di insolvenza, a norma dell'art. 1 della legge 30 luglio 1998 n. 274. D.lgs. 8 luglio 1999 n. 270; decreto legge 23 dicembre 2003 n. 347, conertito nella legge 18 febbraio 2004 n. 39 e ss.mm.; decreto del Ministero dell'Economia e delle Finanze 23 dicembre 2004, n. 319, Regolamento recante le condizioni e le modalità di prestazione della garanzia statale sui finanziamenti a favore delle grandi mprese in stato di insolvenza, asi sensi dell'art. 101 del D.lvo 270/1999

Název opatření

Individuální podpora

Cíl

Záchrana podniků v obtížích

Forma podpory

Záruka

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 5 mil. EUR

Celková částka plánované podpory 5 mil. EUR

Míra podpory

100 %

Délka trvání programu

8.2011–2.2012

Hospodářská odvětví

Stavebnictví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerio dello Sviluppo Economico

Via Molise 2

00196 Roma RM

ITALIA

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí	11.1.2012
Odkaz na číslo státní podpory	SA.33844 (11/N)
Členský stát	Dánsko
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Prolongation of the Danish export credit financing scheme
Právní základ	Danish Act on Eksport Kredit Fonden
Název opatření	Režim podpory
Cíl	Podpora na nápravu vážných poruch ve fungování hospodářství
Forma podpory	Jednorázové smlouvy
Rozpočet	Celková částka plánované podpory 20 000 mil. DKK
Míra podpory	—
Délka trvání programu	11.1.2012–31.12.2015
Hospodářská odvětví	Finanční zprostředkovatelství
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Kingdom of Denmark
Další informace	—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

28.1.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 23/6

Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

2012/C 23/02

Datum přijetí rozhodnutí	7.12.2011
Odkaz na číslo státní podpory	SA.32834 (11/N)
Členský stát	Švédsko
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Nedsättning av egenavgifter
Právní základ	Lagen (2001:1170) om särskilda avdrag i vissa fall vid avgiftsberäkningen enligt lagen (1994:1920) om allmän löneavgift och socialavgiftslagen (2000:980).
Název opatření	Režim podpory
Cíl	Malé a střední podniky
Forma podpory	Úleva na platbách sociálního pojištění
Rozpočet	Předpokládané roční výdaje 1 500 mil. SEK
Míra podpory	—
Délka trvání programu	Neomezená
Hospodářská odvětví	Všechna odvětví
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Skatteverket
Další informace	—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí	20.12.2011
Odkaz na číslo státní podpory	SA.33180 (11/N)
Členský stát	Polsko
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Program pomocy na usuwanie skutków przyszłych powodzi
Právní základ	Ustawa o szczególnych rozwiązaniach związanych z usuwaniem skutków powodzi
Název opatření	Režim podpory
Cíl	Náhrada škody způsobené přírodní katastrofou nebo mimořádnou událostí
Forma podpory	Přímá dotace, Půjčka za zvýhodněných podmínek, Daňová úleva
Rozpočet	Předpokládané roční výdaje 600 mil. PLN
Míra podpory	100 %
Délka trvání programu	do 20.12.2017
Hospodářská odvětví	Všechna odvětví
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Fundusz Gwarantowanych Świadczeń Pracowniczych, Fundusz Pracy, Państwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych, Zakład Ubezpieczeń Społecznych, starosta, fundusze pożyczkowe
Další informace	—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

22.12.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33433 (11/N)

Členský stát

Česká republika

Region

Vysočina

Název (a/nebo jméno příjemce)

Město Bystřice nad Pernštejnem (Centrum zelených vědomostí)

Právní základ

Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod (XR 4/2008); Usnesení zastupitelstva č. 11/2009 ze dne 8. dubna 2009 o schválení projektového záměru

Název opatření

Individuální podpora

Cíl

Zachování kulturního dědictví, Režim podpory na rozvoj kultury, Vzdělávání

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Celková částka plánované podpory: 128 616 026 CZK

Míra podpory

100 %

Délka trvání programu

do 31.12.2015

Hospodářská odvětví

Rekreační, kulturní a sportovní odvětví, Vzdělávání

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod

Kounicova 13

602 00 Brno

ČESKÁ REPUBLIKA

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

16.12.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33606 (11/N)

Členský stát

Irsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Refund of Social Security Contributions of Seafarers

Právní základ

S.I No. 204/2006 — Social Welfare (Consolidated Contributions and Insurability) (Refunds) Regulations

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Rozvoj odvětví, Zaměstnanost

Forma podpory

Úleva na platbách sociálního pojištění, Sleva na dani

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 0,57 mil. EUR

Celková částka plánované podpory 3,42 mil. EUR

Míra podpory

100 %

Délka trvání programu

1.1.2011–31.12.2016

Hospodářská odvětví

Doprava

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Department of Transport, Tourism and Sport

Maritime Transport Division

Leeson Lane

Dublin 2

IRELAND

http://www.dttas.ie

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

8.12.2012

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33740 (11/N)

Členský stát

Irsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Prolongation of the ELG Scheme until 30 June 2012

Právní základ

The Credit Institutions (Financial Support) Act 2008

The Credit Institutions (Eligible Liabilities Guarantee) Scheme 2009 as amended

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Podpora na nápravu vážných poruch ve fungování hospodářství

Forma podpory

Záruka

Rozpočet

[…] (1)

Míra podpory

—

Délka trvání programu

1.1.2012–30.6.2012

Hospodářská odvětví

Finanční zprostředkovatelství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Department of Finance

Government Buildings

Merrion Street

Dublin 2

IRELAND

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

(1) Důvěrné informace.

28.1.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 23/13

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. listopadu 2011

o uzavření jménem Evropské unie Měnové dohody mezi Evropskou unií a Monackým knížectvím

2012/C 23/07

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 25. února 2011 o podmínkách pro sjednání nového znění Měnové dohody mezi vládou Francouzské republiky, jménem Evropského společenství, a vládou Jeho Jasnosti knížete monackého (1), a zejména na článek 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 26. prosince 2001 byla uzavřena Měnová dohoda mezi Francouzskou republikou, jménem Evropského společenství, a vládou Jeho Jasnosti knížete monackého (2) (dále jen „dohoda“).

(2)	Rada v závěrech ze dne 10. února 2009 vyzvala Komisi, aby přezkoumala fungování stávajících měnových dohod a zvážila možné zvýšení stropů pro vydávání mincí.

(3)

Ve zprávě o fungování měnových dohod s Monackým knížectvím (dále jen „Monako“), San Marinem a Vatikánem dospěla Komise k závěru, že měnovou dohodu s Monackým knížectvím v platném znění je třeba změnit tak, aby se zajistil konzistentnější přístup ke vztahům mezi Unií a zeměmi, které měnovou dohodu podepsaly.

(4)	Francie a Komise jménem Unie úspěšně znovu sjednaly dohodu s Monakem na základě rozhodnutí Rady ze dne 25. února 2011, a zejména článku 4 uvedeného rozhodnutí. Evropská centrální banka (ECB) se na jednáních plně účastnila a vyjádřila souhlas ve věcech, jež spadají do oblasti její pravomoci.

(5)	Komise předložila předlohu znovu sjednané dohody Hospodářskému a finančnímu výboru s cílem obdržet jeho stanovisko.

(6)	ECB ani Hospodářský a finanční výbor se nedomnívají, že by se dohoda měla předložit Radě,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Schvaluje se dohoda mezi Evropskou unií a Monackým knížectvím.

Znění dohody je uvedeno v příloze I.

Článek 2

Místopředseda příslušný pro hospodářské a měnové záležitosti a euro se zmocňuje k podpisu dohody, jímž bude Evropská unie vázána.

Článek 3

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 1. prosince 2011. Bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 28. listopadu 2011.

V Bruselu dne 28. listopadu 2011.

Za Komisi

Olli REHN

místopředseda

(1) Úř. věst. L 81, 29.3.2011, s. 3.

(2) Úř. věst. L 142, 31.5.2002, s. 59.

PŘÍLOHA

MĚNOVÁ DOHODA

mezi Evropskou unií a Monackým knížectvím

EVROPSKÁ UNIE, zastupovaná Francouzskou republikou a Evropskou komisí,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 nahradila dne 1. ledna 1999 měny jednotlivých členských států účastnících se třetí etapy hospodářské a měnové unie měna euro, přičemž mezi tyto státy patřila Francie.

(2)	Před vznikem eura byly Francie a Monacké knížectví propojeny dvoustrannými dohodami v měnové a bankovní oblasti, zejména francouzsko-monackou dohodou o devizové kontrole ze dne 14. dubna 1945 a Dohodou o dobrých sousedských vztazích ze dne 18. května 1963.

(3)	Monacké knížectví bylo oprávněno používat euro jako svou oficiální měnu od 1. ledna 1999 na základě rozhodnutí Rady ze dne 31. prosince 1998 (1).

(4)	Evropská unie, zastoupená Francouzskou republikou ve spolupráci s Komisí a ECB, uzavřela s Monackým knížectvím dne 24. prosince 2001 měnovou dohodu. V důsledku toho byla aktualizována Dohoda o dobrých sousedských vztazích mezi Francouzskou republikou a Monackým knížectvím.

(5)	V souladu s touto měnovou dohodou je Monacké knížectví oprávněno nadále používat euro jako svou oficiální měnu a přiznat eurobankovkám a euromincím status zákonného platidla. Na jeho území se používají pravidla Evropské unie uvedená v příloze této dohody, za podmínek stanovených touto dohodou.

(6)

Monacké knížectví musí zajistit, že pravidla Společenství týkající se eurobankovek a euromincí budou použitelná na jeho území. Eurobankovky a euromince musí být předmětem náležité ochrany proti padělání. Je důležité, aby Monacké knížectví přijalo všechna potřebná opatření pro boj s paděláním a spolupracovalo v této oblasti s Komisí, ECB, Francií a Evropským policejním úřadem (Europol).

(7)

Tato měnová dohoda nemůže úvěrovým institucím a případně jiným finančním institucím usazeným na území Monackého knížectví zaručit právo usazování a volného pohybu služeb v Evropské unii. Nezaručuje úvěrovým institucím a případně jiným finančním institucím usazeným na území Evropské unie právo usazování a volného pohybu služeb v Monackém knížectví.

(8)	Tato dohoda neukládá ECB a národním centrálním bankám povinnost zařadit finanční nástroje Monackého knížectví na seznam (seznamy) cenných papírů způsobilých pro operace měnové politiky v rámci Evropského systému centrálních bank.

(9)

Monacké knížectví má na svém území správcovské společnosti vykonávající činnosti správy pro třetí osoby nebo předávání příkazů, jejichž služby se řídí výhradně monackým právem, aniž by byly dotčeny povinnosti uvedené v čl. 11 odst. 6. Tyto společnosti nemohou mít přístup k platebním systémům a systémům vypořádání obchodů s cennými papíry.

(10)	V návaznosti na historické vazby existující mezi Francií a Monackým knížectvím a principy stanovenými měnovou dohodou ze dne 24. prosince 2001 se Evropská unie a Monacké knížectví zavazují spolupracovat v dobré víře na zajištění užitečného účinku této dohody.

(11)

Je zřízen smíšený výbor složený ze zástupců Monackého knížectví, Francouzské republiky, Evropské komise a ECB, aby přezkoumával používání této dohody, rozhodoval, za podmínek stanovených v článku 3, o ročním stropu pro emisi mincí, přezkoumával přiměřenost minimálního podílu mincí, jež mají být uvedeny do oběhu v nominální hodnotě, a posuzoval opatření přijatá Monackým knížectvím k provádění příslušných právních předpisů Evropské unie.

(12)	Pro řešení sporů vzniklých v souvislosti s nesplněním povinnosti nebo nedodržením ustanovení této dohody, u kterých bylo konstatováno, že se strany předem nedohodly, by měl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Monacké knížectví je oprávněno používat euro jako svou oficiální měnu v souladu s pozměněnými nařízeními (ES) č. 1103/97 a (ES) č. 974/98. Monacké knížectví přiznává eurobankovkám a euromincím status zákonného platidla.

Článek 2

Monacké knížectví neemituje žádné bankovky, ani mince, aniž by podmínky emise sjednalo s Evropskou unií. Podmínky emise euromincí počínaje 1. lednem 2011 jsou stanoveny v následujících článcích.

Článek 3

1. Roční strop, v hodnotovém vyjádření, pro emisi euromincí Monackým knížectvím zahrnuje:

pevnou část, jejíž počáteční výše pro rok 2011 činí 2 340 000 EUR.

proměnlivou část, jež odpovídá, v hodnotovém vyjádření, průměrné emisi mincí na hlavu ve Francouzské republice v roce n – 1 vynásobené počtem obyvatel Monackého knížectví.

Smíšený výbor může každoročně upravit výši pevné části s ohledem na inflaci – podle inflace měřené indexem HISC ve Francii v roce n – 1 – a s ohledem na možné významné tendence ovlivňující trh se sběratelskými euromincemi,

2. Monacké knížectví může rovněž emitovat zvláštní pamětní minci a/nebo sběratelské mince u příležitosti událostí významných pro knížectví. V případě, že v důsledku této zvláštní emise bude překročen celkový emisní strop stanovený v odstavci 1, hodnota této emise se započte proti nevyužité části stropu v předchozím roce a/nebo se o ni sníží strop pro rok následující.

Článek 4

1. Euromince emitované Monackým knížectvím jsou identické s euromincemi emitovanými členskými státy Evropské unie, které přijaly euro, pokud jde o nominální hodnotu, status zákonného platidla, technické parametry, umělecké prvky na společné straně a sdílené umělecké prvky na národní straně.

2. Monacké knížectví předem oznámí Komisi návrhy národní strany svých euromincí a Komise zkontroluje jejich soulad s pravidly Evropské unie.

Článek 5

Francie dá Monackému knížectví k dispozici mincovnu v Paříži pro ražení jeho mincí, v souladu s článkem 18 Dohody o dobrých sousedských vztazích mezi Francií a Monackým knížectvím ze dne 18. května 1963.

Článek 6

1. V souladu s čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se pro účely schválení celkového objemu emise členského státu ze strany Evropské centrální banky objem euromincí emitovaných Monackým knížectvím připočte k objemu mincí emitovaných Francií.

2. Monacké knížectví oznámí Francouzské republice nejpozději do 1. září každého roku objemu a nominální hodnotu euromincí, které zamýšlí v následujícím roce emitovat. Také oznámí Komisi zamýšlené podmínky emise těchto mincí.

3. Informace uvedené v odstavci 2 pro rok 2011 sdělí Monacké knížectví při podpisu této dohody.

4. Aniž je dotčeno vydávání sběratelských mincí, uvede Monacké knížectví do oběhu v nominální hodnotě nejméně 80 % euromincí emitovaných každý rok. Smíšený výbor každých pět let přezkoumá přiměřenost minimálního podílu mincí, jež mají být uvedeny do oběhu v nominální hodnotě, a může rozhodnout o jeho zvýšení.

Článek 7

1. Monacké knížectví může emitovat sběratelské euromince. Jejich emise se zahrnuje do ročního stropu uvedeného v článku 3. Emise sběratelských euromincí Monackým knížectvím odpovídají pokynům Evropské unie pro sběratelské euromince, které mimo jiné vyžadují použití takových technických parametrů, uměleckých prvků a nominálních hodnot, které umožňují odlišení sběratelských euromincí od mincí určených pro uvedení do oběhu.

2. Sběratelské mince emitované Monackým knížectvím nejsou v Evropské unii zákonným platidlem.

Článek 8

Monacké knížectví přijme v této oblasti veškerá nezbytná opatření pro boj proti padělání a spolupráci s Komisí, ECB, Francií a Evropským policejním úřadem (Europol).

Článek 9

Monacké knížectví se zavazuje:

a)	uplatňovat právní akty a pravidla Evropské unie uvedené v příloze A, na které se vztahuje článek 11.2 a které jsou uplatňovány přímo Francií nebo ustanovení přijatá Francií pro provádění těchto právních aktů a pravidel podle podmínek článků 11.2 a 11.3;

přijmout opatření ekvivalentní právním aktům a pravidlům Evropské unie, uvedeným v příloze B, které uplatňují přímo členské státy nebo je provádějí, podle podmínek článků 11.4, 11.5 a 11.6, v následujících oblastech:

—	bankovní a finanční právo a prevence praní špinavých peněž v oblastech a podle podmínek uvedených v článku 11,

—	předcházení podvodům a padělání hotovostních i bezhotovostních platebních prostředků, medailí a žetonů;

uplatňovat na svém území přímo právní akty a pravidla Evropské unie týkající se eurobankovek a euromincí a opatření nezbytná pro používání eura jako jednotné měny, přijatá na základě článku 133 Smlouvy o fungování Evropské unie, kromě výslovného opačného ustanovení uvedeného v této dohodě. Komise bude prostřednictvím smíšeného výboru informovat monacké úřady o seznamu dotčených aktů a pravidel.

Článek 10

1. Úvěrové a případně jiné finanční instituce schválené k výkonu činnosti na území Monackého knížectví se mohou, za podmínek stanovených v článku 11, účastnit mezibankovního systému zúčtování a provádění plateb a vypořádání obchodů s cennými papíry Evropské unie za stejných podmínek jako úvěrové instituce a případně ostatní finanční instituce usazené ve Francii, s výhradou, že splňují podmínky stanovené pro přístup k těmto systémům.

2. Úvěrové a případně jiné finanční instituce usazené na území Monackého knížectví podléhají, za podmínek stanovených v článku 11, při provádění předpisů ECB o nástrojích a postupech měnové politiky stejným opatřením přijatým Banque de France jako úvěrové instituce a případně ostatní finanční instituce usazené na území Francie.

Článek 11

1. Na území Monackého knížectví se uplatní právní akty přijaté Radou na základě čl. 129 čtvrtý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v kombinaci s články 5.4 nebo 19.1, nebo 34.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále statut) ECB při uplatnění výše uvedených právních aktů přijatých Radou nebo článků 5, 16, 18, 19, 20, 22 nebo 34.3 statutu, nebo Banque de France pro provedení právních aktů přijatých ECB. Totéž platí pro případné změny těchto aktů.

2. Monacké knížectví uplatňuje opatření přijatá Francií pro provedení aktů Unie týkajících se činnosti a kontroly úvěrových institucí a předcházení systémovým rizikům pro platební systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, uvedenými v příloze A. Za tímto účelem Monacké knížectví uplatní, za prvé, ustanovení francouzského měnového a finančního zákoníku o činnosti a kontrole úvěrových institucí a nařízení přijatých pro jejich uplatnění, jak to stanoví francouzsko-monacká dohoda o devizové kontrole ze dne 14. dubna 1945 a následná výměna interpretačních dopisů mezi vládou Francouzské republiky a vládou Jeho Jasnosti knížete monackého ze dne 18. května 1963, ze dne 10. května 2001, ze dne 8. listopadu 2005 a ze dne 20. října 2010 o bankovních právních předpisech a, za druhé, ustanovení francouzského měnového a finančního zákoníku o předcházení systémovým rizikům pro platební systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry.

3. Seznam uvedený v příloze A změní Komise při každé změně příslušných textů a pokaždé, když Evropská unie přijme nový text, s ohledem na datum vstupu v platnost a provádění textů. Právní akty a pravidla uvedená v příloze A uplatňuje Monacké knížectví od jejich začlenění do francouzského práva v souladu s ustanoveními uvedenými v odstavci 2. Při každé změně bude aktualizovaný seznam zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Monacké knížectví přijme opatření ekvivalentní opatřením přijatým členskými státy při uplatnění aktů Unie, které jsou nezbytné pro provedení této dohody a jsou uvedeny v příloze B. Smíšený výbor uvedený v článku 13 posoudí ekvivalenci mezi opatřeními přijatými Monakem a opatřeními, které přijímají členské státy na základě výše uvedených aktů Unie podle postupu, který tento výbor definuje.

5. Aniž by byl dotčen postup uvedený v odst. 9 tohoto článku, bude seznam uvedený v příloze B změněn rozhodnutím smíšeného výboru. Za tímto účelem Komise, jakmile vypracuje novou legislativu v oblasti pokryté touto dohodou, pokud se domnívá, že tato legislativa musí být zahrnuta do seznamu uvedeného v příloze B, informuje Monacké knížectví. Monacké knížectví obdrží kopii dokumentů předložených institucemi a orgány Evropské unie v různých etapách legislativního procesu. Takto změněnou přílohu B zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie.

Smíšený výbor rovněž rozhodne o vhodných a přiměřených lhůtách, ve kterých má Monacké knížectví provést nové právní akty a pravidla zařazené do přílohy B.

6. Monacké knížectví přijme opatření, která jsou svým účinkem rovnocenná směrnicím Evropské unie uvedeným v příloze B a týkajícím se praní peněz v souladu s doporučeními finančního výboru proti praní peněz (FATF). O zařazení předpisů Evropské unie týkajících se praní peněz do přílohy B rozhoduje případ od případu smíšený výbor. Finanční zpravodajská jednotka Monackého knížectví a jednotky členských států Evropské unie aktivně pokračují ve spolupráci v boji proti praní peněz.

7. Úvěrové instituce a případně ostatní finanční instituce a ostatní zpravodajské jednotky usazené na území Monackého knížectví podléhají disciplinárním sankcím a postupům zavedeným pro případ porušení právních aktů uvedených v předchozích odstavcích. Monacké knížectví dbá na provádění sankcí stanovených příslušnými orgány v souladu s ustanoveními tohoto článku.

8. Právní akty uvedené v prvním odstavci tohoto článku vstupují v Monackém knížectví v platnost stejný den jako v Evropské unii pro ty, které jsou zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, stejný den jako ve Francii pro ty, které jsou zveřejněny v Journal officiel de la République française (JORF). Obecné právní akty uvedené v prvním odstavci tohoto článku, nezveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie nebo v JORF, vstupují v platnost od jejich sdělení monackým úřadům. Akty individuálního dosahu uvedené v prvním odstavci tohoto článku se použijí od jejich oznámení příjemci.

9. Před udělením povolení investičním podnikům, které se chtějí usadit na území Monackého knížectví a mohou zde nabízet investiční služby jiné než správní činnosti na účet třetích osob a předávání příkazů, aniž by byly dotčeny povinnosti uvedené v odstavci 6 tohoto článku, se Monacké knížectví zavazuje přijmout opatření s rovnocenným účinkem jako platné právní akty Unie, které řídí tyto služby. Odchylně od postupu uvedeného v odstavci 5 tohoto článku budou tyto akty poté začleněny Komisí do přílohy B.

Článek 12

1. Soudnímu dvoru Evropské unie náleží výlučná příslušnost pro řešení přetrvávajících sporů mezi stranami vzniklých v souvislosti s nesplněním povinnosti nebo nedodržením ustanovení této dohody, které nemohly být urovnány v rámci smíšeného výboru. Strany se zavazují udělat vše pro to, aby vyřešily spor smírnou cestu v rámci smíšeného výboru.

2. Pokud není v tomto rámci možné dosáhnout vzájemně přijatelného řešení, může Evropská unie jednající na doporučení Komise po stanovisku Francie a ECB ve věcech, které spadají do její kompetence, nebo Monacké knížectví předložit věc Soudnímu dvoru, pokud se po předběžném prověření smíšeným výborem jeví, že druhá strana nesplnila svou povinnost nebo nedodržela ustanovení této dohody. Rozsudek Soudního dvora je pro obě strany závazný a obě strany učiní nezbytná opatření pro dosažení souladu s rozsudkem ve lhůtě stanovené v rozsudku Soudního dvora.

3. Pokud Evropská unie nebo Monacké knížectví nepřijme nezbytná opatření k dosažení souladu s rozsudkem v dané lhůtě, může druhá strana dohodu okamžitě ukončit.

4. Všechny otázky o platnosti rozhodnutí institucí nebo orgánů Evropské unie přijaté na základě této dohody spadají do výlučné příslušnosti Soudního dvora Evropské unie. Každá fyzická nebo právnická osoba sídlící na území Monackého knížectví může zejména využít opravných prostředků pro fyzické a právnické osoby sídlící na území Francie vůči právním aktům, jichž je příjemcem, bez ohledu na formu nebo povahu.

Článek 13

1. Smíšený výbor tvoří zástupci Monackého knížectví a Evropské unie. Smíšený výbor si vyměňuje stanoviska a informace a přijímá rozhodnutí uvedená v článcích 3, 6 a 11. Přezkoumává opatření přijatá Monackým knížectvím a vyvíjí úsilí k vyřešení případných sporů vzniklých při provádění dohody. Přijme svůj jednací řád.

2. Delegace Evropské unie je sestavena ze zástupců Francouzské republiky, která jí předsedá, Evropské komise a Evropské centrální banky. Delegace Evropské unie přijme konsensem svá pravidla a postupy.

3. Monackou delegaci tvoří zástupci jmenovaní ministrem a předsedá jí poradce vlády pro finance a ekonomiku nebo jeho zástupce.

4. Smíšený výbor se schází alespoň jednou ročně, a pokaždé, když to některý z členů pokládá za nezbytné, aby výbor mohl plnit své úkoly, kterými je pověřen touto dohodou, zejména podle legislativního vývoje na evropské, francouzské a monacké úrovni. Ve funkci předsedy se každoročně střídá delegace Evropské unie a předseda monacké delegace. Rozhodnutí smíšeného výboru se přijímají jednomyslně.

5. Sekretariát výboru tvoří dvě jmenované osoby, jedna předsedou monacké delegace a druhá předsedou delegace Evropské unie. Sekretariát se rovněž účastní jednání výboru.

Článek 14

Každá ze stran může tuto dohodu vypovědět s výpovědní lhůtou jednoho roku.

Článek 15

Tato dohoda je sepsána ve francouzštině a případně může být přeložena do ostatních jazyků Evropské unie. Pravoplatná je ovšem pouze francouzská verze.

Článek 16

Toto dohoda vstupuje v platnost dnem 1. prosince 2011.

Článek 17

Měnová dohoda ze dne 24. prosince 2001 se zrušuje ode dne vstupu této dohody v platnost. Odkazy na dohodu ze dne 24. prosince 2001 se považují za odkazy na tuto dohodu.

V Bruselu dne 29. listopadu 2011 ve třech prvopisech ve francouzském jazyce.

Za Evropskou unii

Olli REHN

místopředseda

François BAROIN

ministr hospodářství, financí a průmyslu Francouzské republiky

Za Monacké knížectví

Michel ROGER

státní ministr

PŘÍLOHA A

Právní předpisy v bankovní a finanční oblasti

Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí: pro ustanovení použitelná na úvěrové instituce, Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí, Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven, Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven, Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1

Směrnice Rady 89/117/EHS ze dne 13. února 1989 o povinnostech poboček usazených ve členském státě, zřízených úvěrovými a finančními institucemi se sídlem mimo tento členský stát, pokud se jedná o zveřejňování ročních účetních dokladů, Úř. věst. L 44, 16.2.1989, s. 40

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění): pro ustanovení použitelná na úvěrové instituce, Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi, Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 54

Směrnice Komise 2009/27/ES ze dne 7. dubna 2009, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik, Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 97

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení, Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 97

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování, Úř. věst. L 329, 14.12.2010, s. 3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby, Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě, Úř. věst. L 68, 13.3.2009, s. 3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru, Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění): s výjimkou hlav III a IV, Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1

ve znění:

Směrnice Komise 2007/18/ES ze dne 27. března 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o vyloučení nebo zahrnutí některých institucí z oblasti působnosti uvedené směrnice nebo do oblasti působnosti uvedené směrnice a o zacházení s expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám, Úř. věst. L 87, 28.3.2007, s. 9

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru, Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1, o ustanoveních hlav I a II směrnice 2007/64/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/24/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi, Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 38

Směrnice Komise 2009/83/ES ze dne 27. července 2009, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik, Úř. věst. L 196, 28.7.2009, s. 14

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7, s výjimkou hlavy III směrnice 2009/110/ES

Směrnice Komise 2010/16/EU ze dne 9. března 2010, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o vyloučení určité instituce z rozsahu působnosti, Úř. věst. L 60, 10.3.2010, s. 15

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/25/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi, Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 40

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS: pro ustanovení použitelná na úvěrové instituce a s výjimkou článků 15, 31 až 33 a hlavy III, Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1

Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004), Úř. věst. L 45, 16.2.2005, s. 18

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES ze dne 5. dubna 2006, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o některé lhůty, Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/10/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi, Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 33

a ve znění:

Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1

Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES: ohledně ustanovení hlav I a II směrnice 2007/64/ES, Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1

Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007), Úř. věst. L 187, 18.7.2009, s. 5

ve znění:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského bankovního orgánu), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12

PŘÍLOHA B

Předcházení praní peněz

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/20/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi, Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 46

ve znění:

Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře, Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků, Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící, Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9

Předcházení podvodům a padělání

Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/SVV ze dne 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků, Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 1

Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím, Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1

ve znění:

Nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím, Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 5

Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6

ve znění:

Nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 1

Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura, Úř. věst. L 140, 14.6.2000, s. 1

ve znění:

Rámcové rozhodnutí Rady 2001/888/SVV ze dne 6. prosince 2001, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2000/383/SVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura, Úř. věst. L 329, 14.12.2001, s. 3

Rozhodnutí Rady 2001/887/SVV ze dne 6. prosince 2001 o ochraně eura proti padělání, Úř. věst. L 329, 14.12.2001, s. 1

Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol), Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37

Rozhodnutí Rady 2001/923/ES ze dne 17. prosince 2001 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles), Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 50

ve znění:

Rozhodnutí Rady 2006/75/ES ze dne 30. ledna 2006, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles), Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 40

Rozhodnutí Rady 2006/849/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles), Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 28

Právní předpisy v bankovní a finanční oblasti

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů, Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22

(1) Úř. věst. L 30, 4.2.1999, s. 31.

28.1.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 23/30

Shrnutí rozhodnutí Komise

ze dne 17. listopadu 2010,

kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP

(Věc COMP/M.5658 – Unilever/Sara Lee Body Care)

(oznámeno pod číslem K(2010) 7934)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

2012/C 23/10

Dne 17. listopadu 2010 přijala Komise rozhodnutí ve věci spojení podniků podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (1), a zejména podle čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici v úředním jazyce případu a v pracovních jazycích Komise na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/index_cs.html

I. STRANY SPOJENÍ

(1)

Unilever, anglicko-nizozemská společnost (2), je celosvětovým dodavatelem spotřebního zboží, u nějž dochází k rychlému obratu, a její akcie jsou primárně kótovány na burzách cenných papírů Euronext Amsterdam (prostřednictvím společnosti Unilever N.V.) a London Stock Exchange (prostřednictvím společnosti Unilever Plc). Její hlavní předmět podnikání je v odvětví potravin, prostředků péče o domácnost a výrobků pro osobní hygienu. V odvětví prostředků péče o domácnost je podnik Unilever předním dodavatelem čistících a hygienických prostředků pro tkaniny a povrchy. Divize podniku Unilever pro výrobky osobní hygieny dodává deodoranty, koupelové a sprchové výrobky, prostředky určené k péči o pleť, prostředky ústní hygieny a prostředky péče o vlasy.

(2)

Podnik Sara Lee Corporation je celosvětovým dodavatelem značkového spotřebního zboží, který působí v odvětví masných a pekařských výrobků, nápojů, prostředků péče o domácnost a výrobků osobní hygieny. Jeho ústředí se nachází v USA a jeho akcie jsou kótovány na burzách cenných papírů v New Yorku a Chicagu. Podnik Sara Lee Body Care se skládá z i) podniku pro výrobky celkové péče o tělo, který vyrábí a celosvětově dodává koupelové a sprchové výrobky, deodoranty, výrobky dětské péče, pánské toaletní potřeby a prostředky ústní hygieny, a ii) evropského podniku pro prací prostředky, který dodává čisticí prostředky a kondicionéry pro tkaniny a pomůcky na praní.

II. SPOJENÍ

(3)

Dne 25. září 2009 předložil podnik Unilever nabídku na převzetí celosvětového podniku společnosti Sara Lee Corporation v oblasti výrobků péče o tělo a evropského podniku v oblasti pracích prostředků. Nabytí podnikem Unilever je strukturováno jako řada nákupů akcií a aktiv zahrnujících podnik Sara Lee Body Care od společnosti Sara Lee Corporation, jak je stanoveno v kupní smlouvě.

(4)	Jelikož po dokončení oznámené transakce podnik Unilever vlastní veškeré akcie a aktiva podniku Sara Lee Body Care, představuje navrhovaná transakce spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování.

III. SHRNUTÍ

(5)

Po přezkoumání oznámení přijala Komise dne 31. května 2010 rozhodnutí, v němž dospěla k závěru, že spojení spadá do oblasti působnosti nařízení o spojování a vyvolává vážné pochybnosti, co se týká jeho slučitelnosti s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP, a zahájila řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování.

(6)	Dne 12. srpna 2010 bylo podniku Unilever zasláno prohlášení o námitkách podle článku 18 nařízení o spojování. Podnik Unilever na prohlášení o námitkách odpověděl dne 27. srpna 2010.

(7)	Dne 21. září 2010 navrhl podnik Unilever závazky v zájmu zajištění slučitelnosti navrhovaného spojení s vnitřním trhem. Tyto závazky byly následně pozměněny a konečné znění závazků bylo Komisi předloženo dne 12. listopadu 2010.

IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA

(8)

Podniky Unilever a Sara Lee Body Care působí v oblasti dodávek výrobků osobní hygieny a prostředků péče o domácnost. Jejich činnosti se překrývají v těchto kategoriích: deodoranty, výrobky k čištění pokožky (výrobky pro osobní hygienu jako koupelnové a sprchové výrobky a mýdla), prostředky určené k péči o pleť (výrobky pro hydrataci a výživu pokožky rukou a těla), prostředky péče o tkaniny (detergenty, kondicionéry a pomůcky na praní), přípravky po holení, prostředky ústní hygieny (zubní pasty), prostředky péče o vlasy (šampóny, kondicionéry a přípravky pro úpravu účesu) a čisticí prostředky pro domácnost (víceúčelové čisticí prostředky).

(9)

Bez ohledu na přesné vymezení trhu transakce nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže u těchto kategorií: výrobky k čištění pokožky, prostředky určené k péči o pleť, prostředky péče o tkaniny, přípravky po holení, prostředky ústní hygieny, prostředky péče o vlasy a čisticí prostředky pro domácnost.

(10)	Toto shrnutí se zaměřuje pouze na deodoranty, u nichž bylo zjištěno významné narušení účinné hospodářské soutěže na řadě vnitrostátních trhů, a to v Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku a ve Spojeném království.

A. Relevantní trhy

(11)

Deodoranty jsou výrobky, které minimalizují či odstraňují negativní účinky pocení, a to omezením zápachu a/nebo vlhkosti. V rostoucí míře se liší podle pohlaví a většina značek má varianty, které jsou uváděny na trh výhradně pro spotřebitele z řad mužů nebo žen. Některé značky jsou prodávány pouze s variantami určenými pro muže nebo pro ženy. V některých členských státech (zejména ve Španělsku) existuje kategorie vhodná pro obě pohlaví s výrobky určenými pro muže i ženy.

(12)	Deodoranty se prodávají v různých formách. Rozlišovat lze mezi kontaktní formou (především roll-ony, krémy, tyčinky a kapesníky) a nekontaktní formou. Značky deodorantů jsou obvykle spojeny s určitými základními funkcemi, přičemž k hlavním patří „účinnost“, „péče o pokožku“ nebo „vůně“.

(13)	Přední značkou podniku Sara Lee je Sanex (3). Její marketing se zaměřuje především na přísliby týkající se zdravé pokožky, ačkoliv spotřebitelé značku Sanex oceňují rovněž pro její účinnost.

(14)

Podnik Unilever má v EU tři hlavní značky: Axe, Rexona a Dove (4). Značka Axe (ve Spojeném království a v Irsku známá jako Lynx) je výhradně pánským deodorantem. Značka Rexona (ve Spojeném království a Irsku známá jako Sure) se umisťuje jako účinný výrobek, který je k dispozici ve variantách určených pro muže i ženy, ačkoliv v oblasti výrobků určených pro ženy je její kredit vyšší. Deodoranty Dove se zaměřují zejména na vynikající hydrataci v boji proti suché pokožce. Značka se zaměřovala výhradně na ženy, v lednu 2010 však byl v řadě členských států EU zaveden sortiment výrobků se značkou Dove Men + Care, včetně deodorantů.

(15)

Hlavními konkurenty stran spojení v EHP jsou společnosti Beiersdorf (která uvádí na trh značku Nivea, jednu z hlavních značek deodorantů v EHP), Henkel (se značkou Fa), Colgate-Palmolive (která dodává deodoranty se značkou Palmolive a Soft & Gentle), L'Oreal (která vyrábí značky jako Narta, Ushuaïa a Garnier Mineral) a Procter & Gamble (která uvádí na trh značky Mum, Secret, Gillette a Old Spice).

Vymezení trhu pro deodoranty

(16)

Co se týká relevantního výrobkového trhu, šetření trhu nepotvrdilo definici výrobkového trhu, kterou navrhly strany spojení, podle níž jsou pánské deodoranty součástí stejného relevantního výrobkového trhu jako jiné deodoranty. Šetřením bylo místo toho zjištěno, že pánské deodoranty a jiné deodoranty tvoří dva odlišné výrobkové trhy.

(17)

Šetření trhu poskytlo řadu údajů, které umožnily dospět k závěru, že pánské deodoranty a jiné deodoranty nejsou z hlediska strany poptávky nahraditelné, včetně umístění v samostatných regálech, cenových rozdílů, různých modelů růstu a omezeného používání deodorantů určených pro jedno pohlaví druhým pohlavím. Co se týká nahraditelnosti na straně nabídky, výsledky šetření nepodpořily závěr, že pro účely vymezení příslušného výrobkového trhu představují pánské a jiné deodoranty náhrady. Ačkoliv by u většiny významných dodavatelů deodorantů bylo rozšíření známé značky pánských nebo dámských deodorantů či deodorantů vhodných pro obě pohlaví do jiné kategorie v zásadě „možné“, vyžadovalo by značný čas a investice na přípravu a uvedení výrobku na trh. Byl tudíž vyvozen závěr, že pánské deodoranty a jiné deodoranty představují samostatné relevantní výrobkové trhy.

(18)

Pokud jde o relevantní zeměpisný trh, šetření trhu potvrdilo, že zeměpisný trh pro deodoranty je s ohledem na rozsah i nadále vnitrostátní. Spotřebitelé a konkurenti ze všech členských států objasnili, že se ceny a preference spotřebitelů, pokud jde o značky, formy a varianty určené pro muže nebo ženy, mezi jednotlivými zeměmi liší. V řadě členských států dosud hrají důležitou úlohu místní značky. Téměř všichni účastníci trhu mimoto potvrdili, že ke sjednávání cen i pořizování výrobků dochází na vnitrostátní úrovni. Trhy s deodoranty byly proto analyzovány na vnitrostátní úrovni.

B. Posouzení hospodářské soutěže

Úvod

(19)

Komise provedla důkladné šetření, pokud jde o strukturu a fungování trhů s deodoranty, jichž se týká navrhované spojení. Na jeho základě Komise zjistila, že spojení patrně povede k významnému narušení účinné hospodářské soutěže na trzích pro jiné deodoranty v Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku a Spojeném království. Co se týká trhu s pánskými deodoranty, významné narušení účinné hospodářské soutěže bylo zjištěno pouze ve Španělsku.

(20)	V následujících bodech odůvodnění je za prvé popsáno posouzení obecných tvrzení, která se vztahují na všechny výše uvedené členské státy. Za druhé je před shrnutím nabídnutých závazků předloženo zvláštní posouzení týkající se jednotlivých zemí.

Obecné posouzení

(21)

Na odlišných trzích, jako je trh pro deodoranty, nemusí podíly na trhu (ačkoli poskytují údaj o tržní síle stran spojení) plně zohledňovat vzájemný konkurenční vztah. V rozhodnutí jsou proto přezkoumány prvky, které ukazují na růst cen, načež jsou projednány vyrovnávací faktory v souladu s rámcem pro analýzu nekoordinovaných účinků stanoveným v pokynech pro posuzování horizontálních spojování (5).

Pravděpodobnost růstu cen

(22)

Na odlišných trzích je při posuzování účinků spojení základním prvkem míra nahraditelnosti mezi výrobky spojujících se podniků. Co se týká blízkosti konkurence, Komise dospěla k závěru, že značky podniku Unilever (Dove, Rexona/Sure, a Vasenol/Vaseline) mají srovnatelné postavení se značkou Sanex. Blízkost značek podniku Unilever a značky Sanex potvrdily rovněž interní dokumenty podniku Unilever a analýza řady studií o vzájemném vztahu.

(23)

Komise provedla simulaci spojení, která naznačila pravděpodobné zvýšení cen po uskutečnění transakce. Model má dvě složky. Strana poptávky popisuje, jak si spotřebitelé vybírají deodorant, a použity byly hierarchické modely Logit. Strana nabídky popisuje, jak výrobci stanoví ceny: model předpokládá, že výrobci vzájemně soutěží stanovením cen svých výrobků při zohlednění poptávky, jak popisuje odhadovaný model. Předpokládané zvýšení cen bylo odvozeno z porovnání tržní rovnováhy v modelu po spojení s rovnováhou existující před spojením. Za účelem simulace cen po spojení použitý ekonomický model předpokládá, že po spojení jsou ceny spojujících se značek stanoveny stejným podnikem, zatímco před spojením spolu vzájemně soutěžily.

Nedostatečná vyrovnávací kupní síla

(24)

Podnik Unilever má na trhu s deodoranty významné postavení, které mu při vyjednávání zajišťuje lepší postavení oproti konkurentům. Komise dospěla k závěru, že by navrhovaná transakce toto postavení dále posílila a maloobchodníci nejsou s to tomu čelit, jelikož jejich postavení při vyjednávání je dále oslabeno.

(25)	Konkurenční tlak vyvíjený soukromými značkami ani hrozba odstranění dotyčných výrobků z regálů maloobchodníků nebo jejich skutečné odstranění či relativní marže neprokazují, že by maloobchodníci mohli čelit celkovému nárůstu cen podniku Unilever po spojení.

(26)	Po posouzení všech prvků byl vyvozen závěr, že by kupní síla nezmírnila pravděpodobnost zvýšení cen.

Nepravděpodobnost dostatečného vstupu na trh

(27)

Většina konkurentů, avšak rovněž vysoký počet zákazníků na trzích deodorantů uvedl, že vstup na trh s deodoranty (nebo rozšíření činnosti) – a to buď ze sousedního trhu výrobků osobní hygieny, nebo ze strany nového účastníka – je obtížný a že obecně jsou překážky vstupu na trhy deodorantů vysoké. Úspěšný vstup nové značky nebo zavedení nové varianty určené pro muže nebo pro ženy ze strany stávajícího výrobce deodorantů zahrnuje významné investice a vyžaduje značný čas kvůli řadě zásadních fází (testování koncepce, distribuce, uvedení na trh).

(28)	Interní dokumenty a příklad nedávného vstupu značky Garnier Mineral prokázaly, že podnik Unilever jako přední zavedený podnik s řadou značek má nejen možnost, nýbrž i pobídku k tomu, aby se pokusil zabránit vstupu nových značek na trh či rozšíření stávajících značek.

(29)	Byl proto vyvozen závěr, že překážky vstupu jsou na trzích deodorantů značně vysoké.

Posouzení týkající se jednotlivých zemí

(30)

Na většině dotčených vnitrostátních trhů by transakce vedla k dalšímu posílení již nyní vedoucího postavení společnosti Unilever na trhu s jinými deodoranty (s výjimkou Dánska, v němž je předním subjektem na trhu podnik Sara Lee a Unilever je druhý). Ačkoliv se přírůstek lišil, obvykle byl značný a přesahoval 6 procentních bodů. Ve všech těchto členských státech by měl mimoto druhý největší konkurent významně nižší podíly na trhu s jinými deodoranty, než jsou společné podíly stran spojení, jak je uvedeno v následující tabulce:

Země	Unilever v %	Sara Lee v %	Společný podíl v %	Konkurenti v %
Belgie	30–40	10–20	50–60	Henkel: 10–20 Beiersdorf: 10–20 Soukromé značky: 5–10
Dánsko	20–30	20–30	40–50	Unicare: 10–20 Beiersdorf: 10–20 E. Tjellesen: 5–10
Irsko	60–70	5–10	60–70	Beiersdorf: 10–20 Colgate: 10–20 Revlon: 0–5
Nizozemsko	30–40	10–20	40–50	Beiersdorf: 10–20 Ostatní: 10–20 Henkel: 5-10
Portugalsko	40–50	5–10	40–50	Beiersdorf: 20–30 L'Oreal: 10–20 Soukromé značky: 5–10
Španělsko (trh s jinými deodoranty)	20–30	20–30	40–50	Soukromé značky: 20–30 G. Puig: 5–10 Beiersdorf: 5–10
Španělsko (trh s pánskými deodoranty)	50–60	10–20	60–70	Beiersdorf: 10–20 G. Puig: 5–10 Coty: 5–10
Spojené království	50–60	5–10	60–70	Colgate: 5–10 Revlon: 5–10 Beiersdorf: 5–10

Belgie

(31)

V Belgii šetření trhu prokázalo, že mezi značkami stran spojení existuje významný vzájemný konkurenční vztah. Nejúspěšnějším účastníkem na trhu jiných deodorantů byl podnik Sara Lee se svou značkou Sanex, jejíž prodej mezi rokem 2008 a 2009 vzrostl o [10–20 %]. Riziko ztráty prodeje ve prospěch značky Sanex představovalo pro podnik Unilever významný konkurenční tlak, který by po uskutečnění transakce zanikl. Celkový simulovaný nárůst cen u celé kategorie deodorantů by byl v rozmezí 4–5 % a na trhu jiných deodorantů by činil přibližně 6 %. U značky Sanex se mimoto předpokládalo vysoké zvýšení ceny (v rozmezí od 14 % do 20 %).

Dánsko

(32)

Podnik Sara Lee byl předním a nejúspěšnějším dodavatelem jiných deodorantů v Dánsku. Při šetření trhu bylo zjištěno, že někteří konkurenti dodávají prémiové/prestižní značky, které jsou poměrně vzdálenými konkurenty značek stran spojení. Cenový rozdíl mezi těmito značkami a „značkami pro masový trh“, jako jsou značky stran spojení, byl značný. Transakce by odstranila soupeření mezi dvěma předními dodavateli, jelikož podnik Unilever vyvíjí tlak na značky podniku Sara Lee a naopak.

Irsko

(33)

V Irsku byl společný podíl na trhu jiných deodorantů (60–70 %) velmi významný (druhý účastník – Beiersdorf – by byl několikrát menší než nový subjekt). Ze šetření trhu vyplynulo, že značky stran spojení jsou blízkými konkurenty, zejména značky Dove a Sanex. To poukazovalo rovněž na skutečnost, že by transakce odstranila konkurenční sílu, která podněcuje soupeření konkurentů na trhu.

Nizozemsko

(34)

V Nizozemsku byly podniky Unilever a Sara Lee prvním a třetím dodavatelem na trhu jiných deodorantů. Nejúspěšnějším účastníkem na trhu byl podnik Sara Lee, jehož tržby mezi rokem 2007 a 2009 vzrostly o [10–20 %], přičemž prodej značky Sanex se zvýšil o [10–20 %] a značky Neutral o [20–30 %]. Transakce by vyloučila blízkého konkurenta dvou hlavních značek podniku Unilever. Vyhlídka na zvýšení cen po transakci byla proto značná a simulace spojení naznačila 5–6 % růst cen na trhu jiných deodorantů. Hlavní příčinou bylo zvýšení cen značek Sanex (přibližně o 20 %) a Dove (v rozmezí od 7 do 11 %).

Portugalsko

(35)

V Portugalsku by strany spojení dosáhly společného podílu na trhu jiných deodorantů ve výši [40–50 %]. Více než dvojnásobně by překročily podíl svého nejbližšího konkurenta, společnosti Beiersdorf, a byly by více než čtyřnásobně větší než další konkurent, společnost L'Oréal. Při šetření trhu bylo zjištěno, že značky stran spojení jsou blízkými konkurenty, zejména Vasenol, Dove a Sanex. I když se podíl značky Sanex mezi roky 2003 a 2007 snížil, od roku 2007 bylo postavení této značky stálé a tato značka patří v Portugalsku k pěti/šesti hlavním značkám.

Španělsko (trh s jinými deodoranty)

(36)

Ve Španělsku byly podniky Sara Lee a Unilever největšími dodavateli na trhu jiných deodorantů, přičemž každý z nich byl více než dvojnásobně větší než třetí největší značkový dodavatel Puig. Blízkost konkurence mezi značkami stran spojení potvrdilo rovněž šetření trhu. Ačkoliv ve Španělsku byl obzvláště významný prodej soukromých značek (20 %), který vykazoval vysoká tempa růstu, tento nárůst byl především výsledkem strategie jednoho konkrétního maloobchodníka. Zvýšení prodeje soukromých značek mělo mimoto v první řadě dopad na značky konkurentů (jejichž prodej poklesl v rozmezí od 15 do 50 %), zatímco prodej značky Sanex mírně vzrostl a prodej podniku Unilever se nezměnil.

Španělsko (trh s pánskými deodoranty)

(37)

Na španělském trhu pánských deodorantů byly podniky Unilever a Sara Lee největšími dodavateli. Šetřením trhu byl zjištěn významný vzájemný konkurenční vztah mezi značkami podniku Sara Lee (Sanex a Williams) a značkami podniku Unilever (Axe a Rexona), pokud jde o nabídku značek a nastavení cen. Ze simulace spojení vyplynul 2,2 % nárůst cen u pánských deodorantů.

Spojené království

(38)

Ve Spojeném království dosáhly strany spojení společného podílu na trhu jiných deodorantů ve výši [60–70 %], zatímco hlavním zbývajícím konkurentem byla společnost Colgate s podílem na trhu [5–10 %]. Kromě stran spojení existovali pouze tři konkurenti s podílem na trhu vyšším než 2 %. Z kvalitativních a kvantitativních údajů shromážděných v průběhu šetření trhu vyplynulo, že značky stran spojení vzájemně úzce soutěží. Simulace spojení předpokládala zvýšení cen u celé kategorie deodorantů v rozmezí od 2 do 3 % a na trhu jiných deodorantů ve výši 4 %. Na úrovni značky se předpokládal poměrně silný růst ceny u značky Sanex (přibližně 30 %).

C. Závazky

(39)

V zájmu odstranění zjištěných obav z narušení hospodářské soutěže vyplývajících z transakce navrhly strany spojení závazky podle čl. 8 odst. 2 nařízení ES o spojování. První soubor závazků byl předložen dne 21. září 2010 a aktualizované závazky dne 24. září 2010 za účelem schválení spojení ze strany Komise. Balíček nápravných opatření spočíval v 5leté licenci k přejmenování i) všech výrobků s ochrannou známkou Sanex ve Spojeném království, Irsku, Belgii, Nizozemsku a Dánsku a ii) ochranné známky Rexona ve Španělsku a Portugalsku s ohledem na deodoranty.

(40)

Komise následně provedla ověření závazků tržním testem. Výsledky prvního tržního testu prokázaly, že je zapotřebí významné zlepšení. Strany spojení proto předložily dne 7. října 2010 vylepšený soubor závazků spočívajících v úplném odprodeji podniku v oblasti deodorantů značky Sanex v Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Španělsku, Portugalsku a Spojeném království. Podnik Unilever by značku Sanex zachoval u všech ostatních výrobků/ve všech ostatních zemích, u nichž existuje povinnost zavést nové obchodní označení.

(41)

Tržní test druhého balíčku prokázal, že odprodej podniku v oblasti deodorantů značky Sanex byl přesvědčivějším řešením, které se upřednostňuje před prvním balíčkem závazků, byly však vysloveny určité obavy, co se týká životaschopnosti nápravného opatření spočívajícího v rozdělení podniku Sanex na deodoranty a ostatní kategorie výrobků. Strany spojení byly o těchto obavách informovány a dne 12. listopadu 2010 předložily konečný balíček závazků.

(42)

Konečné závazky spočívají v úplném odprodeji podniku Sanex pro všechny kategorie výrobků v celém EHP a zahrnují veškerá práva týkající se ochranné známky Sanex v Evropě vlastněná podnikem Unilever, veškerá práva k duševnímu vlastnictví, která podnik Unilever vlastní v Evropě a která se používají v podniku Sanex nebo s ním souvisejí, včetně souvisejících inovací, veškeré smlouvy, pronájmy, závazky a objednávky zákazníků, včetně všech smluv o společném balení týkajících se odprodávaného podniku, přístup k veškerému výrobnímu zařízení a výrobním linkám používaným v podniku Sanex a rovněž ke klíčovým zaměstnancům.

(43)

Konečný balíček nápravných opatření jednoznačně odstraňuje zjištěné obavy z narušení hospodářské soutěže, jelikož zajišťuje trvalý odprodej podniku Sanex, včetně deodorantů, ve všech sedmi členských státech, v nichž byly zjištěny obavy z narušení hospodářské soutěže, aniž by vyvolával otázky týkající se životaschopnosti. Představuje čisté, proveditelné a účinné nápravné opatření, které může zajistit vytvoření životaschopného a účinného konkurenta, jelikož se toto řešení zabývá veškerými obavami ohledně životaschopnosti, které byly uvedeny během druhého tržního testu týkajícího se rozdělení značky, jak bylo navrhováno v druhém návrhu závazků.

V. ZÁVĚR

(44)	Z výše uvedených důvodů dospělo rozhodnutí k závěru, že navrhované spojení nenaruší významně účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části.

(45)	Spojení by proto mělo být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP.

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2) Podnik Unilever má dvojí kótovanou strukturu, která zahrnuje společnosti Unilever N.V. a Unilever Plc. Tyto dva subjekty existují jako samostatné společnosti, působí však jako jedna hospodářská jednotka.

(3) Podnik Sara Lee dodává rovněž deodoranty jiných značek, včetně značek Radox (Spojené království a Irsko), Williams (Belgie, Dánsko, Francie a Španělsko), Duschdas (Německo; Monsavon (Francie) a Neutral (Dánsko, Nizozemsko a Švédsko). Tyto značky jsou v portfoliu deodorantů podniku Sara Lee v porovnání s hlavní značkou Sanex mnohem méně důležité.

(4) Kromě hlavních značek má rovněž dvě značky, které se vyskytují na některých vnitrostátních trzích: Vaseline (v Portugalsku Vasenol) a Impulse.

(5) Pokyny pro posuzování horizontálních spojování podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků, Úř. věst. C 31, 5.2.2004, s. 5 (dále jen „pokyny pro posuzování horizontálních spojování“).

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.023.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 23

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 28. ledna 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 023/01	Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	1

2012/C 023/02	Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	6

2012/C 023/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6350 – Siemens/Nem Holding) ( 1 )	10

2012/C 023/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6403 – Volkswagen/KPI Polska/Skoda Auto Polska/VW Bank Polska/VW Leasing Polska) ( 1 )	10

2012/C 023/05	Sdělení Komise o množství, které je k dispozici pro podobdobí měsíce května roku 2012 v rámci některých kvót otevřených Evropskou unií pro produkty v odvětví rýže	11

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 023/06	Směnné kurzy vůči euru	12

2012/C 023/07	Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2011 o uzavření jménem Evropské unie Měnové dohody mezi Evropskou unií a Monackým knížectvím	13

2012/C 023/08	Stanovisko Poradního výboru pro spojování podniků přijaté na jeho zasedání dne 5. listopadu 2010 týkající se předběžného návrhu rozhodnutí věc COMP/M.5658 – Unilever/Sara Lee Body Care – Zpravodaj: Slovensko	25

2012/C 023/09	Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení – COMP/M.5658 – Unilever/Sara Lee Body Care	28

2012/C 023/10	Shrnutí rozhodnutí Komise ze dne 17. listopadu 2010, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP (Věc COMP/M.5658 – Unilever/Sara Lee Body Care) (oznámeno pod číslem K(2010) 7934) ( 1 )	30

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2012/C 023/11	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6445 – Eurochem/BASF Antwerp Assets) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	35

2012/C 023/12	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6451 – Schneider Electric France/Bouygues Immobilier/JV) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	36

2012/C 023/13	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6216 – IHC/DEME/OceanflORE JV) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	37

Původ	Pořadové číslo	Žádosti o dovozní licence podané pro podobdobí měsíce ledna roku 2012	Celkové množství, které je k dispozici pro podobdobí měsíce května roku 2012 (v kg)
Nizozemské Antily a Aruba	09.4189	(1)	16 667 000
Nejméně rozvinuté ZZÚ	09.4190	(1)	6 667 000

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3145
JPY	japonský jen	101,18
DKK	dánská koruna	7,4335
GBP	britská libra	0,83685
SEK	švédská koruna	8,8966
CHF	švýcarský frank	1,2078
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,6450
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,156
HUF	maďarský forint	293,95
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6991
PLN	polský zlotý	4,2207
RON	rumunský lei	4,3457
TRY	turecká lira	2,3389
AUD	australský dolar	1,2326
CAD	kanadský dolar	1,3129
HKD	hongkongský dolar	10,1947
NZD	novozélandský dolar	1,5949
SGD	singapurský dolar	1,6485
KRW	jihokorejský won	1 475,64
ZAR	jihoafrický rand	10,2035
CNY	čínský juan	8,2995
HRK	chorvatská kuna	7,5698
IDR	indonéská rupie	11 809,33
MYR	malajsijský ringgit	3,9941
PHP	filipínské peso	56,313
RUB	ruský rubl	39,7400
THB	thajský baht	40,920
BRL	brazilský real	2,2903
MXN	mexické peso	17,0004
INR	indická rupie	64,9300