13.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/1

---

Pokyny k uplatňování směrnice Rady 2004/113/ES v pojišťovnictví s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-236/09 (Test-Achats)

(Text s významem pro EHP)

2012/C 11/01

1.   ÚVOD

1.

Článek 5 směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (1) (dále jen „směrnice“), upravuje používání pojistněmatematických faktorů týkajících se pohlaví v pojišťovnictví a ostatních souvisejících finančních službách. Podle čl. 5 odst. 1 nesmí u nových smluv uzavřených po 21. prosinci 2007 vést použití pohlaví jako pojistněmatematického faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění k rozdílům ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců (dále jen „pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím“). Ustanovení čl. 5 odst. 2 umožňuje členským státům, odchylně od tohoto pravidla, ponechat přiměřené rozdíly ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců, je-li pohlaví určujícím faktorem při posuzování rizika založeném na příslušných a přesných pojistněmatematických a statistických údajích.

2.

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 1. března 2011 (2) (dále jen „rozhodnutí ve věci Test-Achats“) prohlásil čl. 5 odst. 2 za neplatný s účinností od 21. prosince 2012. Soudní dvůr se domnívá, že čl. 5 odst. 2 je tím, že umožňuje členským státům ponechat bez časového omezení v platnosti výjimku z pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím, uvedeného v čl. 5 odst. 1, v rozporu s uskutečňováním cíle rovného zacházení s muži a ženami při výpočtu pojistného a pojistného plnění, což je účelem směrnice, jak jej definoval zákonodárce v oblasti pojišťovnictví, a je tudíž neslučitelný s články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie.

3.

Všechny členské státy v současnosti umožňují rozlišování podle pohlavní identity alespoň u jednoho typu pojištění. Pojistitelům ve všech členských státech se povoluje použití pohlaví jako rizikového faktoru zejména u životního pojištění (3). Rozhodnutí ve věci Test-Achats proto bude mít dopady ve všech členských státech.

4.	Cílem těchto pokynů je napomoci dodržování rozhodnutí ve věci Test-Achats na vnitrostátní úrovni. Postoj Komise se však nijak nedotýká jakéhokoli výkladu článku 5, který může Soudní dvůr podat v budoucnosti.

2.   POKYNY

5.	Od 21. prosince 2012 musí být pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím uvedené v čl. 5 odst. 1 uplatňováno bez jakékoli výjimky, pokud jde o výpočet pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců v nových smlouvách.

2.1   Dopad rozhodnutí ve věci Test-Achats – dotčené smlouvy

2.1.1   Uplatňování čl. 5 odst. 1 bez odchylky od 21. prosince 2012

6.

Soudní dvůr v rozhodnutí ve věci Test-Achats dospěl k závěru, že čl. 5 odst. 2 směrnice „je po uplynutí přiměřeného přechodného období tudíž třeba považovat za neplatný“, přičemž toto období končí dne 21. prosince 2012 (4). To znamená, že od uvedeného data se musí požadavky v čl. 5 odst. 1 uplatňovat bez odchylky.

2.1.2   Článek 5 odst. 1 se vztahuje pouze na nové smlouvy

7.

Přechodné období je třeba vykládat v souladu s cílem směrnice uvedeným v čl. 5 odst. 1, který stanoví, že pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím se uplatňuje pouze na nové smlouvy uzavřené po uplynutí lhůty pro provedení směrnice dne 21. prosince 2007. Jak je vysvětleno v 18. bodu odůvodnění směrnice, cílem tohoto pravidla je zabránit náhlé změně na trhu. Rozhodnutí ve věci Test-Achats nemění tento cíl ani nemá vliv na uplatnitelnost pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím pouze na nové smlouvy, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1. Rozhodnutí ve věci Test-Achats znamená, že u nových smluv uzavřených po 21. prosinci 2012 se toto pravidlo musí uplatňovat bez jakékoliv výjimky, a to z důvodu neplatnosti čl. 5 odst. 2 od uvedeného data.

8.

Podle ustálené judikatury potřeba jednotného uplatňování práva Evropské unie a zásada rovnosti vyžaduje, aby byly pojmy těch ustanovení práva Evropské unie, která výslovně neodkazují na právní předpisy členských států za účelem stanovení jejich významu a rozsahu, vykládány zpravidla nezávisle a jednotně v celé Evropské unii (5).

9.

Směrnice nevymezuje pojem „nová smlouva“ ani neobsahuje žádný odkaz na vnitrostátní právní předpisy, pokud jde o význam, který se má tomuto pojmu přisuzovat. Na tento pojem by se tedy mělo pro účely uplatňování směrnice pohlížet jako na označení autonomního pojmu práva Evropské unie, který musí být vykládán jednotně v rámci celé Unie. Tento jednotný výklad odpovídá cíli směrnice v oblasti pojišťovnictví, kterým je zavést po uplynutí přechodného období pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím. Pojem „nová smlouva“ uvedený v čl. 5 odst. 1 je pro praktické provádění tohoto ustanovení zásadní. Odlišné interpretace tohoto pojmu založené na vnitrostátním smluvním právu by vytvářely riziko odlišných přechodných období, jež by oddalovala komplexní uplatňování pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím, a také riziko nerovných podmínek pro pojišťovací společnosti. To by ohrozilo cíl směrnice, kterým je komplexně zaručit rovné zacházení se ženami a muži v členských státech, pokud jde o pojistné a pojistné plnění u jednotlivých pojištěnců, od téhož data, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 (6).

10.

Při provádění čl. 5 odst. 1 je třeba jasně rozlišovat mezi stávajícími a novými smluvními dohodami. Toto rozlišování musí splňovat potřebu právní jistoty a být založeno na kritériích, která zabrání neoprávněnému porušování stávajících práv a ochrání oprávněná očekávání všech stran. Tento přístup je v souladu s cílem směrnice předejít náhlé změně na trhu tím, že se omezí používání pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím pouze na nové smlouvy.

11.

Pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím se tak podle čl. 5 odst. 1 uplatní vždy, když a) se uzavírá smluvní dohoda, která vyžaduje vyjádření souhlasu všech stran, včetně změny stávající smlouvy; a b) k poslednímu vyjádření souhlasu smluvní strany, jež je nezbytné pro uzavření uvedené dohody, dojde po 21. prosinci 2012.

12.

Následující případy (7) by se tak měly považovat za nové smluvní dohody, a měly by proto splňovat pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím: a) smlouvy uzavřené poprvé po 21. prosinci 2012 (8). Nabídky podané před 21. prosincem 2012, ale přijaté po uvedeném datu proto budou muset splňovat pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím; b) dohody mezi stranami uzavřené po 21. prosinci 2012 o prodloužení smluv uzavřených před tímto dnem, které by jinak skončily.

13.

Naopak následující případy (9) by neměly být považovány za nové smluvní dohody: a) automatické prodloužení již existující smlouvy, pokud nebylo v určité lhůtě podáno žádné oznámení, např. oznámení o výpovědi, jako důsledek podmínek dřívější smlouvy; b) úpravy jednotlivých prvků stávající smlouvy, jako např. změna pojistného na základě předem definovaných ukazatelů, kde se nepožaduje souhlas pojistníka (10); c) situace, kdy si pojistník sjedná doplňkové nebo následné pojištění, jejichž podmínky byly předem dohodnuty ve smlouvách uzavřených před 21. prosincem 2012, pokud jsou tato pojištění aktivována jednostranným rozhodnutím pojistníka (11); d) pouhý převod pojistného portfolia z jednoho pojistitele na druhého, který by nezměnil status smluv zahrnutých do tohoto portfolia.

2.2   Nadále možné postupy pojišťování, pokud jde o pohlavní identitu

14.

Ustanovení čl. 5 odst. 1 zakazuje veškeré postupy, jejichž výsledkem jsou rozdíly v pojistném a pojistném plnění v důsledku použití pohlavní identity jako faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění. Nezakazuje použití pohlavní identity jako rizikového faktoru obecně. Takové použití je povoleno při celkovém výpočtu pojistného a pojistného plnění do té míry, pokud nevede k rozdílům na úrovni jednotlivých pojištěnců. Po vydání rozhodnutí ve věci Test-Achats je tedy i nadále možné shromažďovat, ukládat a využívat status pohlavní identity nebo s ní související informace v rámci těchto omezení: —   výpočet rezerv a vnitřní stanovování cen: pojistitelé mohou nadále shromažďovat údaje o pohlavní identitě a používat je pro interní posuzování rizik, zejména pro výpočet technických rezerv v souladu s pravidly pro solventnost v pojišťovnictví, a sledovat skladbu svého portfolia s ohledem na stanovení celkových cen. —   stanovování cen zajištění: zajišťovací smlouvy jsou smlouvy mezi pojistitelem a zajistitelem. Je nadále možné použít pohlavní identitu při stanovování cen těchto produktů, pokud to nevede k rozlišování podle pohlaví na individuální úrovni. —   marketing a reklama: podle čl. 3 odst. 3 se směrnice nevztahuje na obsah sdělovacích prostředků a reklamy a čl. 5 odst. 1 se týká pouze výpočtu pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců. Pojistitelům tak zůstává možnost využít marketing a reklamu k ovlivňování skladby svého portfolia např. zaměřením reklamy buď na muže, nebo na ženy. Pojistitelé však nesmí odmítnout přístup ke konkrétním produktům na základě pohlaví dotyčné osoby, pokud nejsou splněny podmínky čl. 4 odst. 5 (12). —   životní a zdravotní pojištění: pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím znamená, že pojistné a pojistné plnění se nesmí lišit u dvou různých osob se stejnou pojistnou smlouvou pouze z důvodu jejich pohlavní rozdílnosti. Existují však jiné rizikové faktory, např. zdravotní stav či rodinná anamnéza, na jejichž základě je rozlišení možné a při jejichž posuzování musí pojistitelé s ohledem na určité fyziologické rozdíly mezi muži a ženami vzít pohlavní identitu v úvahu (13).

15.

Komise se také domnívá, že v rámci podmínek čl. 4 odst. 5 směrnice je i nadále možné, aby pojistitelé nabízeli pojišťovací produkty určené zvláště mužům nebo ženám (nebo specifické volby v rámci smluv) k pokrytí podmínek, které se týkají výhradně nebo především mužů, nebo žen (14). Tato možnost je však s ohledem na zvláštní mechanismus solidarity podle čl. 5 odst. 3 vyloučena v případě těhotenství a mateřství.

2.3   Použití jiných rizikových faktorů

2.3.1   Faktory související s pohlavní identitou – otázka nepřímé diskriminace

16.

Rozhodnutí ve věci Test-Achats se týká pouze používání pohlavní identity jako rizikového faktoru, a nikoli přípustnosti jiných faktorů, které pojistitelé používají. Podle čl. 2 písm. b) směrnice však k nepřímé diskriminaci dochází tam, kde jsou v důsledku zdánlivě neutrálního rizikového faktoru znevýhodněny osoby jednoho pohlaví. Oproti přímé diskriminaci může být nepřímá diskriminace odůvodněna, pokud je takový cíl legitimní a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.

17.	Použití rizikových faktorů, které mohou souviset s pohlavní identitou, je proto i nadále možné, pokud jsou samy o sobě skutečnými rizikovými faktory (15).

2.3.2   Faktory nesouvisející s pohlavní identitou

18.	Rozhodnutí ve věci Test-Achats se týká pouze používání faktoru pohlavní identity v situaci, kterou zákonodárce považoval u mužů a žen za srovnatelnou. Není dotčeno použití jiných rizikových faktorů, jako jsou věk a zdravotní postižení, které není v současnosti na úrovni EU regulováno.

19.

V rozhodnutí ve věci Test-Achats Soudní dvůr zdůrazňuje, že „(…) obecná zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno“ a že „otázka, zda se jedná o srovnatelné situace, musí být posuzována ve světle předmětu a cíle aktu Unie, který zakládá dotčené odlišení (…)“ (16).

20.

Zahrnutí věku a zdravotního postižení by podle návrhu směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (17) mělo být nadále povoleno, protože by se nemělo považovat za diskriminační. Tam, kde zákonodárce stanoví, že za určitých podmínek není konkrétní praxe diskriminační, se nejedná o odchylku od zásady rovného zacházení ve srovnatelných situacích (což by mohlo být přípustné pouze na přechodné období). Dodržuje spíše zásadu rovného zacházení, když uznává, že dotčené situace nejsou srovnatelné a mělo by se s nimi zacházet rozdílně (nebo že navzdory tomu, že srovnatelné jsou, je odlišné zacházení s nimi objektivně odůvodněno).

2.4   Pojištění a zaměstnanecké důchody

21.

Některé pojišťovací produkty, jako jsou důchodová pojištění, přispívají k příjmu v důchodu. Směrnice se však vztahuje pouze na pojištění a důchody, které jsou soukromé, dobrovolné a oddělené od zaměstnaneckého vztahu, přičemž zaměstnání a povolání jsou výslovně vyloučeny z oblasti její působnosti (18). Rovné zacházení pro ženy a muže, pokud jde o zaměstnanecké důchody, upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (19).

22.

Některé zaměstnanecké důchodové systémy stanoví vyplácení plnění v určité formě, jako jsou důchody. V takovém případě bude dotčený režim spadat do působnosti směrnice 2006/54/ES, i kdyby plátcem dávek měl být pojistitel. Naopak, pokud jednotlivý zaměstnanec musí uzavřít pojištění přímo s pojistitelem, bez zapojení zaměstnavatele, například pro přepočet paušální částky na důchod, situace bude spadat do oblasti působnosti směrnice. Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/54/ES výslovně vylučuje ze své oblasti působnosti pojistné smlouvy uzavřené pracovníky, kde zaměstnavatel není smluvní stranou.

23.

Ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. h) směrnice 2006/54/ES umožňuje stanovení rozdílných úrovní dávek mezi muži a ženami, je-li to odůvodněno pojistněmatematickými zásadami. Komise se domnívá, že rozhodnutí ve věci Test-Achats nemá žádné právní důsledky pro toto ustanovení, které se uplatňuje v odlišném a jasně oddělitelném kontextu zaměstnaneckých důchodů a jehož formulace se od čl. 5 odst. 2 směrnice výrazně liší. Podle čl. 9 odst. 1 písm. h) směrnice 2006/54/ES se totiž stanovení různých dávek pro muže a ženy nepovažuje za diskriminační, je-li odůvodněno pojistněmatematickými údaji.

3.   SLEDOVÁNÍ POKYNŮ

24.

Členské státy musejí z rozhodnutí ve věci Test-Achats vyvodit důsledky a upravit své právní předpisy před 21. prosincem 2012 tak, aby zajistily, že pojistitelé budou uplatňovat pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím, jak vyžaduje rozsudek. Komise bude sledovat situaci a zajistí, aby po tomto datu byly vnitrostátní právní předpisy v oblasti pojišťovnictví plně v souladu s rozhodnutím na základě kritérií stanovených v těchto pokynech.

25.

Komise by ráda podnítila konkurenceschopná a inovační hospodářská odvětví, mezi která odvětví pojišťovnictví patří, k tomu, aby provedla potřebné úpravy a nabídla spotřebitelům přitažlivé produkty bez rozlišování jejich pohlaví, aniž by to mělo neoprávněný dopad na celkové cenové úrovně. Komise bude nadále pozorně sledovat vývoj trhu v oblasti pojišťovnictví, aby odhalila jakékoli neoprávněné zvýšení cen v souvislosti s rozhodnutím ve věci Test-Achats, a to i za použití nástrojů, které jí poskytují právní předpisy týkající se hospodářské soutěže (20) v případě údajného protisoutěžního chování.

26.	Komise podá zprávu o provádění rozhodnutí ve věci Test-Achats do vnitrostátního práva a v pojišťovací praxi v roce 2014, a to v rámci obecnější zprávy o provádění směrnice.

---

(1)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(2)  Rozsudek ze dne 1. března 2011 ve věci C-236/09, Úř. věst. C 130, 30.4.2011, s. 4.

(3)  Více informací o vnitrostátních právních předpisech a postupech pojistitelů viz přílohy 1 a 2.

(4)  Bod 33 rozhodnutí.

(5)  Nejnověji potvrzeno rozsudkem Soudu ze dne 18. října 2011 ve věci Oliver Brüstle proti Greenpeace e.V., C-34/10, bod 25. Viz rovněž rozsudek Soudního dvora ve věci Ekro, 327/82, Recueil 1984, s. 107, bod 11; rozsudek Soudního dvora ve věci Linster, C-287/98, Recueil 2000, s. I-6917, bod 43; rozsudek Soudního dvora ve věci Infopaq International, C-5/08, Sb. rozh. 2009, s. I-6569, bod 27, a rozsudek Soudního dvora ve věci Padawan, C-467/08, Sb. rozh. 2010, s. I-0000, bod 32.

(6)  Velmi úzká definice pojmu nová smlouva rozšiřující možnost použití pohlaví jako faktoru při posuzování rizika s dopadem na pojistné a pojistné plnění u jednotlivých pojištěnců by ohrozila cíl stanovený v čl. 5 odst. 1, jímž je vyloučit takové použití „nejpozději“ po uplynutí přechodného období. Rozdíly ve výkladu mezi členskými státy by dále byly v rozporu s požadavkem nezávislého a jednotného výkladu tohoto pojmu, který je zásadní pro oblast působnosti a význam směrnice.

(7)  Jde o příkladmý výčet příkladů vymezených na základě jejich praktického významu.

(8)  Například pokud se pojištěná osoba rozhodne změnit poskytovatele služeb, aby měla prospěch z pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím.

(9)  Jde o příkladmý výčet případů vymezených na základě jejich praktického významu.

(10)  Například procentní zvýšení pojistného na základě škodného průběhu.

(11)  Například pokud se pojištěná osoba přeje zvýšit částky investované prostřednictvím produktu životního pojištění.

(12)  Podle tohoto ustanovení jsou rozdíly v zacházení povoleny, je-li výlučné nebo přednostní poskytování zboží a služeb příslušníkům určitého pohlaví odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou vhodné a nezbytné.

(13)  Například rodinná anamnéza rakoviny prsu nemá tentýž dopad na zdravotní rizika muže a ženy (a posouzení tohoto dopadu vyžaduje znalost o tom, zda je dotčená osoba žena, nebo muž). Obezita je rizikovým faktorem, při jehož měření se používá poměr pas:boky (WHR), který není u žen a mužů stejný. Širší seznam příkladů je uveden v příloze 3.

(14)  Například rakovina prostaty, prsu nebo dělohy.

(15)  Například rozlišení cen podle objemu motoru auta v oblasti pojištění motorových vozidel by mělo zůstat možné, i když statisticky řídí muži auta se silnějšími motory. Nebude však možné rozlišovat v oblasti pojištění motorových vozidel na základě výšky nebo hmotnosti dané osoby.

(16)  Viz body 28 a 29 rozhodnutí Test-Achats.

(17)  KOM(2008) 426 v konečném znění. Na rozdíl od směrnice neobsahuje návrh obecnou zásadu, jako je pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím, podle něhož by používání věku a zdravotního postižení nemělo vést k rozdílům v pojistném a v pojistném plnění. Cílem příslušného ustanovení je spíše uznat, že například dvě osoby různého věku nejsou ve srovnatelné situaci, pokud jde o životní pojištění, a že přiměřené rozdíly v zacházení na základě řádného posouzení rizik proto nepředstavují diskriminaci.

(18)  Ustanovení 15. bodu odůvodnění a čl. 3 odst. 4 směrnice. Smlouvy o skupinovém zdravotním a úrazovém pojištění jsou tedy rovněž z působnosti této směrnice vyjmuty.

(19)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(20)  Stávající nařízení o blokových výjimkách (nařízení Komise (EU) č. 267/2010 ze dne 24. března 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví, Úř. věst. L 83, 30.3.2010, s. 1) obsahuje výjimku, díky které mohou pojistitelé prostřednictvím společných kompilací, tabulek a studií sdílet za určitých okolností určité typy údajů. Vyloučeny nejsou zejména dohody o hrubém pojistném. Platnost nařízení o blokových výjimkách vyprší dne 31. března 2017 a Komise jej v předstihu přezkoumá, aby posoudila, zda je další prodloužení stále oprávněné.

---

---

---

---

13.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/12

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

12. ledna 2012

2012/C 11/02

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2736
JPY	japonský jen	97,92
DKK	dánská koruna	7,4366
GBP	britská libra	0,83055
SEK	švédská koruna	8,8515
CHF	švýcarský frank	1,2112
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,6770
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,581
HUF	maďarský forint	307,88
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6999
PLN	polský zlotý	4,4392
RON	rumunský lei	4,3490
TRY	turecká lira	2,3545
AUD	australský dolar	1,2303
CAD	kanadský dolar	1,2946
HKD	hongkongský dolar	9,8933
NZD	novozélandský dolar	1,5985
SGD	singapurský dolar	1,6441
KRW	jihokorejský won	1 470,72
ZAR	jihoafrický rand	10,2610
CNY	čínský juan	8,0467
HRK	chorvatská kuna	7,5450
IDR	indonéská rupie	11 681,89
MYR	malajsijský ringgit	3,9991
PHP	filipínské peso	56,076
RUB	ruský rubl	40,2930
THB	thajský baht	40,500
BRL	brazilský real	2,2795
MXN	mexické peso	17,2985
INR	indická rupie	65,6160

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

13.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/13

---

Aktualizace referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic uvedených v čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 247, 13.10.2006, s. 19; Úř. věst. C 153, 6.7.2007, s. 22; Úř. věst. C 182, 4.8.2007, s. 18; Úř. věst. C 57, 1.3.2008, s. 38; Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 19; Úř. věst. C 37, 14.2.2009, s. 8; Úř. věst. C 35, 12.2.2010, s. 7; Úř. věst. C 304, 10.11.2010, s. 5; Úř. věst. C 24, 26.1.2011, s. 6; Úř. věst. C 157, 27.5.2011, s. 8; Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 16)

2012/C 11/03

Zveřejnění referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic stanovených v čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), vychází z informací sdělených členskými státy Komisi v souladu s článkem 34 Schengenského hraničního kodexu.

Kromě tohoto zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce Generálního ředitelství pro vnitřní věci dostupné měsíční aktualizace.

ŠVÉDSKO

Nahrazení informací zveřejněných v Úř. věst. C 247, 13.10.2006

Od 15. listopadu 2011 bude referenční částka potřebná pro překročení hranic stanovená ve švédských právních předpisech činit 450 SEK na den.

---

13.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/14

---

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.6444 – Terrena/Lyonnaise des Eaux/JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

2012/C 11/04

1.

Komise dne 22. prosince 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Lyonnaise des Eaux France („LDE“, Francie) a Terrena (Francie) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu nad novou společností zakládající společný podnik („Terre’o“, Francie).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku LDE: celý cyklus vody, od výroby pitné vody až po čištění odpadních vod, včetně služeb správy zákazníků (odečty) a prací na zařízeních a distribučních sítích. Podnik LDE náleží do skupiny GDF Suez, — podniku Terrena: zemědělství a výroba potravin, specializované závody rostlinné výroby a distribuce, živočišná výroba a velkovýroba. Podnik Terrena je zemědělské družstvo, jehož kapitál je v držení zhruba 18 500 zemědělců a dalších družstevníků, — podniku Terre’o: správa čističek odpadních vod a cyklus vody zemědělsko-potravinářských výrobních zařízení.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6444 – Terrena/Lyonnaise des Eaux/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise: European Commission Directorate-General for Competition Merger Registry J-70 1049 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32 („sdělení o zjednodušeném postupu“).

---

13.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/16

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 11/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„JAGNIĘCINA PODHALAŃSKA“

č. ES: PL-PGI-0005-0837-12.11.2010

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Jagnięcina podhalańska“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.1 –

Čerstvé maso (a droby)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodu 1:

Chráněné zeměpisné označení se vztahuje na jehňata těchto plemen: „polska owca górska“ (polská horská ovce) nebo „polska owca górska odmiany barwnej“ (polská horská ovce barevného typu) nebo „cakiel podhalański“ (podhalský cakel). Uvedená plemena se mezi sebou nekříží.

Název „jagnięcina podhalańska“ označuje pouze jehňata, jejichž stáří nepřesáhlo 60 dní. Jedná se o jatečně upravená těla mléčných jehňat o hmotnosti 4 až 8 kg.

„Jagnięcina podhalańska“ se musí vyznačovat následujícími vlastnostmi:

1)

organoleptické vlastnosti: — světle růžová barva, — měkká a elastická struktura, — jemná a šťavnatá chuť, — charakteristická vůně podobná vůni zvěřiny (zejména srnčího masa), — minimální tučnost jatečně upravených těl – třída 1 na stupnici EUROP, — malé množství bílé tukové tkáně kolem ledvin – 30 až 40 g;

2)	Chemické a fyzikální vlastnosti: — průměrný obsah hrubých bílkovin: 18 % až 23 %, — průměrný obsah sušiny: 20 % až 25 %, — průměrný obsah hrubého tuku: 1,25 % až 2,2 %.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Jehňata jsou krmena výhradně mateřským mlékem.

V létě a na podzim se ovce pasou na horských loukách a základem jejich výživy je zelená píce. V zimě a na začátku jara se ovce krmí senem, senáží či jadrnými krmivy. Krmiva, s výjimkou těch jadrných, musí pocházet ze zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

V oblasti vymezené v bodě 4 se musí jehňata narodit a musí tam probíhat jejich odchov do dosažení požadovaného stáří a hmotnosti těla.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Slezské vojvodství: obec Istebna v okrese Cieszyn,

obce Milówka, Węgierska Górka, Rajcza, Ujsoły, Jeleśnia a Koszarawa v okrese Żywiec.

Malopolské vojvodství: celý okres Nowy Targ a celý okres Tatrański,

obce Zawoja, Bystra a Sidzina v okrese Suski,

obce v okrese Limanowa: Niedźwiedź a část obce Kamienica, jež leží na území Národního parku Gorce (Gorczański Park Narodowy) či se nachází jižně od řeky Kamienica, jakož i vesnice na katastru obce Mszana Dolna: Olszówka, Raba Niżna, Łostówka, Łętowe a Lubomierz,

obce Piwniczna, Muszyna a Krynica v okrese Nowy Sącz.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

5.1.1   Přírodní faktory

Oblast vymezená v bodě 4 leží v západní části Karpat, jež zahrnuje Tatry, Beskydy, Pieniny a Gorce. Oblast, v níž se chovají jehňata na maso „jagnięcina podhalańska“, je větší než současná rozloha Podhalí. Název odkazuje na mikroregion, jenž představuje centrum oblasti produkce. Z historického, etnicko-kulturního a zeměpisného hlediska se jedná o celistvý region. Jednotný způsob chovu ovcí v této oblasti se utvářel po staletí a je nadále nedílnou součástí krajiny a kultury této oblasti.

Oblast se vyznačuje drsnými klimatickými podmínkami s nízkou průměrnou teplotou přibližně 5 °C, dlouhodobou sněhovou pokrývkou a značnými srážkami dosahujícími 900 do 1 200 mm. Důležitým znakem podnebí jsou teplotní podmínky spjaté s reliéfem území. Vysoká poloha oblasti má za následek nižší teploty v tomto regionu.

Podhalí se vyznačuje rozmanitostí a jedinečností rostlinného bohatství tvořeného jak domácími druhy, tak rostlinami, jež do oblasti přinesl člověk. Mezi rostliny, jež se v Polsku vyskytují pouze v Podhalí, mimo jiné patří stračka tatranská (Delphinium oxysepalum), len vytrvalý karpatský (Linum extraaxillare), hořec sněžný (Gentiana nivalis), hořec Clusiův (Gentiana clusii), chrpovník alpský (Saussurea alpina), lomikámen jestřábnikolistý (Saxifraga hieracifolia), violka alpská (Viola alpina), zvonek alpský (Campanula alpina), úročník bolhoj alpský (Anthyllis alpestris), jestřábník huňatý (Hieracium villosum) či kozinec poniklý (Astragalus penduliflorus).

Horský masiv Pilsko (1 557 m n. m.), jenž se nachází na území Żywieckého krajinného parku a na němž se utvořil – podobně jako v Tatrách – subalpinský vegetační stupeň, patří k oblastem s nejpanenštější přírodou v Polsku. Subalpinský stupeň se rozprostírá od cca 1 400 m n. m. až po vrchol Pilska.

V oblasti vymezené v bodě 4 se pasou ovce těchto plemen: „cakiel podhalański“ (podhalský cakel), „polska owca górska“ (polská horská ovce) a „polska owca górska odmiany barwnej“ (polská horská ovce barevného typu). K produkci masa „jagnięcina podhalańska“ se využívají pouze jehňata uvedených plemen, odchovávaná u matek, jejichž chov probíhá tradičním způsobem. Ovce se pasou na horských loukách po celé sezónní období od konce května do začátku října. Bahnění probíhá průběžně po celý rok. V zimním období zůstávají jehňata po narození v ovčíně po celou dobu odchovu a po vypuštění matek na pastvu se odchovávají zvlášť. Jehňata narozená v jarních měsících mohou, dovolují-li to povětrnostní podmínky, doprovázet matky na pastvě.

Pastva musí probíhat na území oblasti vymezené v bodě 4.

Plemeno cakiel podhalański se v oblasti vymezené v bodě 4 objevilo spolu s migrací valašských pastýřských kmenů podél pohoří Karpat, jež trvala od 14. století a skončila u Moravské brány v 16. století. Ovce tohoto plemena se vyznačují všestrannou užitkovostí, výbornou adaptací na drsné podnebí, jež v oblasti panuje, odolností vůči nemocem, vysokou kvalitou masa a silným stádním pudem.

Polska owca górska je vyšlechtěným druhem ovcí plemena cakiel podhalański s využitím plemena cakiel karpacki ze Sedmihradska a fríských ovcí. Díky tomu se zvýšila hmotnost bahnic a zlepšila se produkce a kvalita vlny a dojivost. Spolu se zdokonalením produkčních parametrů uvedeného plemena se u něj podařilo také dosáhnout dalších cenných vlastností: dobrého zdraví, dlouhověkosti, odolnosti a – vzhledem k podmínkám chovu – dobré dojivosti a plodnosti. Zároveň se rovněž podařilo zachovat kvalitu a vlastnosti masa mladých jehňat. Vlnový obrůst plemena polska owca górska má bílou barvu, kdežto u plemena polska owca górska odmiany barwnej má vlna tmavohnědé zbarvení, jež časem šedne nebo získává červenohnědý odstín.

5.1.2   Historické faktory a lidské dovednosti

S příchodem valašských kmenů se značně změnilo zemědělství celé oblasti – začaly se chovat ovce, kozy a dobytek. Valaši s sebou přinesli dovednosti spojené s výrobou mléka, sýrů, vlny a kůže. Nejstarší zmínky o valašském etniku lze nalézt v knize Jana Długosze Żywot św. Kingi (Život sv. Kingy) z 15. století. V úřední zprávě z roku 1564 se lze dočíst o Valaších pasoucích ovce v Żywieckém regionu, v lanckronském okrese a osvětimském i zatorském vévodství. V zakládacích dokumentech obcí na Podhalí z konce 16. století se nacházejí údaje o povolení k volnému pasení ovcí na horách, což svědčí o tom, že stáda ovcí se v této oblasti vyskytovala již tehdy.

K produkci masa „jagnięcina podhalańska“ využívají místní chovatelé výhradně plemena vymezená v bodě 5.1.1. Jedná se o zvířata, jež jsou dokonale geneticky přizpůsobená drsnému vysokohorskému podnebí a jejichž použití je výsledkem výběru po mnoho generací. Dovednosti spojené s využitím těchto plemen úzce souvisejí se zkušenostmi místních chovatelů. Tato plemena jsou pro Podhalí typická, což dokládá i osmisvazková publikace Pasterstwo Tatr Polskich i Podhala (Pastýřství v polských Tatrách a v Podhalí) z roku 1960. Dalším rysem chovu ovcí jsou tzv. „redyky“, tj. dlouhé putování stád, což příznivě působí na tvorbu svalstva ovcí a posiluje obranyschopnost jejich organismu. Díky redykům také mají ovce rozmanitou a na živiny bohatou potravu – na různých lokalitách pastvy se mění i tamní vegetace. Dovednosti místních horalů a pevně dané zásady chovu ovcí se odrážejí na kvalitě výrobku masa „jagnięcina podhalańska“. Produkce masa „jagnięcina podhalańska“ je nedílnou součástí kultury místního společenství, tradiční chov ovcí pak představuje silné mezigenerační pouto, jež umožňuje nadále zachovávat jedinečnou identitu, nářečí, kulturu, umění a tradice místních obyvatel.

5.2   Specifičnost produktu:

Maso „jagnięcina podhalańska“ se vyznačuje nízkou tučností jatečně upravených těl, mimořádnou štavnatostí, jež se odvíjí od obsahu vnitrosvalového tuku, tj. mramorování. Kromě toho se maso vyznačuje světle růžovou barvou a měkkou, avšak elastickou strukturou. Nejtypičtějším a nejspecifičtějším znakem masa „jagnięcina podhalańska“ je jeho charakteristická chuť a vůně, jež je podobná vůni zvěřiny (zejména vůni srnčího masa)

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Souvislost masa „jagnięcina podhalańska“ s danou oblastí se opírá o vlastnosti, jež jsou pro produkt typické s ohledem na jeho zeměpisný původ a pověst.

Typické znaky masa „jagnięcina podhalańska“ se odvíjejí od systému chovu. Při extenzivním chovu jehňat se optimálním způsobem využívají výhradně pastviny v oblasti vymezené v bodě 4. Systém chovu spočívá v neustálém přemísťování pasoucího se stáda, s výjimkou zimního období. Způsob pastvy zaručuje zvláštnost produktu: ovce matky mají na neintenzivně využívaném území pestrou a jedinečnou rostlinnou potravu, což má vliv jednak na mléko, jímž se živí jehňata, a v důsledku toho i na vlastnosti masa „jagnięcina podhalańska“. V zimním období zůstávají ovce zavřené ve stájích, krmí se senem a senáží z rostlin pocházejících ze zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4, z čehož vyplývá, že potrava matek má po celý rok podobné rostlinné složení.

Na minimální tučnost jehněčího masa má rozhodující vliv jednak genetická výbava plemen, jež se tradičně k výrobě masa „jagnięcina podhalańska“ používá, jednak specifické přírodní podmínky v dané oblasti. Nízká tučnost je také výsledkem způsobu výživy jehňat, kterou tvoří výhradně mateřské mléko. Přírodní podmínky v oblasti, a zejména výjimečná vegetace tvořící potravu ovcí, mají vliv na kvalitu a výživnou hodnotu mateřského mléka. Mateřské mléko, jímž se jehňata krmí, pak přímo působí na specifickou chuť a zvěřině podobnou vůni, jež představuje nejvýraznější rys masa „jagnięcina podhalańska“. Jedinečné vlastnosti vegetace rostoucí ve výše specifikované oblasti tak jehňata přijímají spolu s mateřským mlékem. Na specifickou vůni masa „jagnięcina podhalańska“ má vliv rovněž fakt, že využívaná plemena se vyznačují původním genotypem.

„Jagnięcina podhalańska“ vděčí za svou mimořádnou šťavnatost vnitrosvalovému tuku, tj. mramorování. Tento tuk se při kuchyňském zpracování rozpouští, ale uvnitř svaloviny zůstává a dodává masu jeho šťavnatost. Tyto šťávy obsahují chuťové a vonné látky. Hlavní složky chuti a vůně pak představují těkavé látky obsažené v tuku. Na vlastnosti masa „jagnięcina podhalańska“ má zásadní vliv – kromě mladého věku zvířat – také složení potravy.

Pověst produktu

Maso „jagnięcina podhalańska“ se setkává s velmi příznivým ohlasem jak u polských, tak zahraničních spotřebitelů. Ovce se v daném regionu chovají již po mnoho staletí a maso „jagnięcina podhalańska“ si za tu dobu u spotřebitelů vysloužilo vynikající pověst. Díky této tradici chovu horských ovcí, pěstované již stovky let, a zároveň i díky budování silné „značky“ si spotřebitelé spojují maso „jagnięcina podhalańska“ s regionem, ze kterého pochází. K pověsti masa „jagnięcina podhalańska“ přispívá i povědomí spotřebitelů o pevně zakořeněné tradici pastýřství a popularita horalského étosu.

Ve vymezené oblasti se nachází jeden z nejpopulárnějších vysokohorských regionů v Polsku, což rovněž zvyšuje povědomí o tamních produktech. Spotřebitelé již léta vědí, že celá oblast se vyznačuje čistým životním prostředím a jedinečnou vegetací, což se odráží na kvalitě produkovaného masa „jagnięcina podhalańska“. Již na první mapě Těšínského Slezska vydané v roce 1724 je zaznačeno 50 pastýřských salaší. V druhém vydání mapy se nacházel i text zvoucí k návštěvě horských oblastí Těšínského knížectví a propagující uzdravující vlastnosti ovčího mléka, a to zejména v květnu, kdy je účinek bylin nejsilnější. Spotřebitelé jsou si vědomi příznivého vlivu nezkaženého životního prostředí vymezené oblasti na maso „jagnięcina podhalańska“, a proto jsou – také díky jeho vynikající pověsti – ochotni za něj zaplatit vyšší cenu.

Spotřebitelé si na mase „jagnięcina podhalańska“ cení zejména jeho výjimečné vůně a jemnosti. Díky své kvalitě, chuťovým vlastnostem a výživným hodnotám se stalo specialitou horalské kuchyně.

Pověst masa „jagnięcina podhalańska“ dosvědčuje i udělení celopolského ocenění „Perła“ v soutěži Nasze Kulinarne Dziedzictwo („Naše kulinární dědictví“) v roce 2008.

O pověsti masa „jagnięcina podhalańska“ svědčí i jeho vyšší cena v porovnání s cenou jehněčího masa z jiných regionů: cena od producentů masa „jagnięcina podhalańska“ je o cca 10 % až 20 % vyšší než cena jehněčího masa, jež pochází z jiných regionů Polska.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.minrol.gov.pl/index.php?/pol/Jakosc-zywnosci/Produkty-regionalne-i-tradycyjne/Zlozone-wnioski-o-rejestracje-Produkty-regionalne-i-tradycyjne

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---

13.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/21

---

Oznámení o žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17/ES – prodloužení lhůty

Požadavek zadavatele

2012/C 11/06

Dne 26. října 2011 obdržela Komise žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1).

Tato žádost, předložená Federální asociací odvětví energetiky a vodního hospodářství (Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft e.V.) zastupující zadavatele působící v tomto odvětví, se týká výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie v Německu. Žádost byla zveřejněna v Úř. věst. C 337, 18.11.2011, s. 7. Původní lhůta uplyne dne 27. ledna 2012.

Vzhledem k tomu, že je třeba, aby útvary Komise obdržely a přezkoumaly dodatečné informace, a v souladu s čl. 30 odst. 6 druhou větou se lhůta, kterou má Komise na přijetí rozhodnutí o této žádosti, prodlužuje o tři měsíce.

Konečná lhůta tedy uplyne dnem 27. dubna 2012.

---

(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

---

13.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/22

---

Oznámení o žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17/ES – zpětvzetí

Požadavek zadavatele

2012/C 11/07

Dne 19. července 2011 obdržela Komise žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1).

Žádost, kterou podala společnost RWE Gas Storage, s.r.o., se týká skladování zemního plynu v České republice. Žádost byla zveřejněna v Úř. věst. C 228, 3.8.2011, s. 9. Původní lhůta uplynula dnem 20. října 2011. Tato lhůta byla prodloužena do 20. ledna 2012 a prodloužení lhůty bylo zveřejněno v Úř. věst. C 301, 12.10.2011, s. 12.

Dne 21. prosince 2011 vzal žadatel svou žádost zpět, takže je třeba ji považovat za neplatnou od samého počátku. Není proto nutné rozhodovat o případné použitelnosti čl. 30 odst. 1 na uvedená odvětví v České republice. Směrnice 2004/17/ES se tedy nadále uplatňuje tehdy, pokud zadavatelé zadají zakázky související se skladováním zemního plynu v České republice a pokud pořádají veřejné soutěže na uskutečňování takové činnosti v uvedených zeměpisných oblastech.

---

(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

---