4.1.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 1/3

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel

(Text s významem pro EHP)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

2012/C 1/03

ESO (1)	Odkaz a název harmonizované normy (a referenční dokument)	První zveřejnění v Úředním věstníku	Odkaz na nahrazovanou normu	Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1
(1)	(2)	(3)	(4)	(5)
CEN	EN ISO 6185-1:2001 Nafukovací čluny – Část 1: Čluny s maximálním výkonem motoru 4,5 kW (ISO 6185-1:2001)	17.4.2002
CEN	EN ISO 6185-2:2001 Nafukovací čluny – Část 2: Čluny s maximálním výkonem motoru od 4,5 kW do 15 kW (ISO 6185-2:2001)	17.4.2002
CEN	EN ISO 6185-3:2001 Nafukovací čluny – Část 3: Čluny s maximálním výkonem motoru od 15 kW (ISO 6185-3:2001)	17.4.2002
CEN	EN ISO 6185-4:2011 Nafukovací čluny – Část 4: Čluny s délkou trupu od 8 m do 24 m s motorem o výkonu 15 kW a větší (ISO 6185-4:2011)	Toto je první zveřejnění
CEN	EN ISO 7840:2004 Malá plavidla – Ohnivzdorné palivové hadice (ISO 7840:2004)	8.1.2005	EN ISO 7840:1995 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (31.8.2004)
CEN	EN ISO 8099:2000 Malá plavidla – Shromažďovací soustavy odpadních vod (ISO 8099:2000)	11.5.2001
CEN	EN ISO 8469:2006 Malá plavidla – Palivové hadice neodolné ohni (ISO 8469:2006)	12.12.2006	EN ISO 8469:1995 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (31.1.2007)
CEN	EN ISO 8665:2006 Malá plavidla – Lodní pohonné spalovací pístové motory – Měření výkonu a jeho záznam (ISO 8665:2006)	16.9.2006	EN ISO 8665:1995 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (31.12.2006)
CEN	EN ISO 8666:2002 Malá plavidla – Základní údaje (ISO 8666:2002)	20.5.2003
CEN	EN ISO 8847:2004 Malá plavidla – Kormidelní zařízení – Systémy lan a kladek (ISO 8847:2004)	8.1.2005	EN 28847:1989 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (30.11.2004)
CEN	EN ISO 8847:2004/AC:2005	14.3.2006
CEN	EN ISO 8849:2003 Malá plavidla – Drenážní čerpadla s elektrickým pohonem na stejnosměrný proud (ISO 8849:2003)	8.1.2005	EN 28849:1993 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (30.4.2004)
CEN	EN ISO 9093-1:1997 Malá plavidla – Ventily a prostupy obšívkou – Část 1: Kovové části (ISO 9093-1:1994)	11.5.2001
CEN	EN ISO 9093-2:2002 Malá plavidla – Ventily a prostupy obšívkou – Část 2: Nekovové (ISO 9093-2:2002)	3.4.2003
CEN	EN ISO 9094-1:2003 Malá plavidla – Požární ochrana – Část 1: Plavidla s délkou trupu do 15 m včetně (ISO 9094-1:2003)	12.7.2003
CEN	EN ISO 9094-2:2002 Malá plavidla – Požární ochrana – Část 2: Plavidla s délkou trupu přes 15 m (ISO 9094-2:2002)	20.5.2003
CEN	EN ISO 9097:1994 Malá plavidla – Elektrické ventilátory (ISO 9097:1991)	25.2.1998
CEN	EN ISO 9097:1994/A1:2000	11.5.2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31.3.2001)
CEN	EN ISO 10087:2006 Malá plavidla – Identifikace plavidla – Kódový systém (ISO 10087:2006)	13.5.2006	EN ISO 10087:1996 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (30.9.2006)
CEN	EN ISO 10088:2009 Malá plavidla – Pevně instalované palivové systémy a pevné palivové nádrže (ISO 10088:2009)	17.4.2010	EN ISO 10088:2001 Pozn. 2.3	31.12.2012
CEN	EN ISO 10133:2000 Malá plavidla – Elektrické systémy – Instalace stejnosměrného proudu malého napětí (ISO 10133:2000)	6.3.2002
CEN	EN ISO 10239:2008 Malá plavidla – Soustavy zkapalněného uhlovodíkového plynu (LPG) (ISO 10239:2008)	30.4.2008	EN ISO 10239:2000 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (31.8.2008)
CEN	EN ISO 10240:2004 Malá plavidla – Příručka uživatele (ISO 10240:2004)	3.5.2005	EN ISO 10240:1996 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (30.4.2005)
CEN	EN ISO 10592:1995 Malá plavidla – Hydraulická kormidelní zařízení (ISO 10592:1994)	25.2.1998
CEN	EN ISO 10592:1995/A1:2000	11.5.2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31.3.2001)
CEN	EN ISO 11105:1997 Malá plavidla – Větrání prostorů benzínových motorů a/nebo benzínových nádrží (ISO 11105:1997)	18.12.1997
CEN	EN ISO 11192:2005 Malá plavidla – Grafické symboly (ISO 11192:2005)	14.3.2006
CEN	EN ISO 11547:1995 Malá plavidla – Ochrana startu zatíženého motoru (ISO 11547:1994)	18.12.1997
CEN	EN ISO 11547:1995/A1:2000	11.5.2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31.3.2001)
CEN	EN ISO 11591:2011 Malá plavidla se strojním pohonem – Zorné pole ze stanoviště kormidelníka (ISO 11591:2011)	Toto je první zveřejnění	EN ISO 11591:2000 Pozn. 2.1	31.3.2012
CEN	EN ISO 11592:2001 Malá plavidla s délkou trupu menší než 8 m – Stanovení maximálního propulzního výkonu (ISO 11592:2001)	6.3.2002
CEN	EN ISO 11812:2001 Malá plavidla – Vodotěsné kokpity a kokpity s rychlým odvodněním (ISO 11812:2001)	17.4.2002
CEN	EN ISO 12215-1:2000 Malá plavidla – Konstrukce trupu a rozměry – Část 1: Materiály: termosetové pryskyřice, výztuže ze skelného vlákna, referenční laminát (ISO 12215-1:2000)	11.5.2001
CEN	EN ISO 12215-2:2002 Malá plavidla – Konstrukce trupu a rozměry – Část 2: Materiály – Jádra sendvičových konstrukcí, vložkové materiály (ISO 12215-2:2002)	1.10.2002
CEN	EN ISO 12215-3:2002 Malá plavidla – Konstrukce trupu a rozměry – Část 3: Materiály – Ocel, hliníkové slitiny, dřevo a jiné materiály (ISO 12215-3:2002)	1.10.2002
CEN	EN ISO 12215-4:2002 Malá plavidla – Konstrukce trupu a rozměry – Část 4: Dílna a výroba (ISO 12215-4:2002)	1.10.2002
CEN	EN ISO 12215-5:2008 Malá plavidla – Konstrukce trupu a rozměry – Část 5: Výpočtová zatížení pro jednotrupá plavidla, výpočtová napětí, stanovení rozměrů (ISO 12215-5:2008)	3.12.2008
CEN	EN ISO 12215-6:2008 Malá plavidla – Konstrukce trupu a rozměry – Část 6: Konstrukční uspořádání a detaily (ISO 12215-6:2008)	3.12.2008
CEN	EN ISO 12215-8:2009 Malá plavidla – Konstrukce trupu a rozměry – Část 8: Kormidla (ISO 12215-8:2009)	17.4.2010
CEN	EN ISO 12215-8:2009/AC:2010	11.11.2010
CEN	EN ISO 12216:2002 Malá plavidla – Okna, průlezy, příklopy, pevná okna a dveře – Požadavky na pevnost a vodotěsnost (ISO 12216:2002)	19.12.2002
CEN	EN ISO 12217-1:2002 Stanovení a kategorizace stability a plovatelnosti – Část 1: Neoplachtěné čluny s délkou trupu od 6 m (ISO 12217-1:2002)	1.10.2002
CEN	EN ISO 12217-1:2002/A1:2009	17.4.2010	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30.4.2010)
CEN	EN ISO 12217-2:2002 Stanovení a kategorizace stability a plovatelnosti – Část 2: Plachetnice s délkou trupu od 6 m (ISO 12217-2:2002)	1.10.2002
CEN	EN ISO 12217-3:2002 Stanovení a kategorizace stability a plovatelnosti – Část 3: Čluny s délkou trupu menší než 6 m (ISO 12217-3:2002)	1.10.2002
CEN	EN ISO 12217-3:2002/A1:2009	17.4.2010	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30.4.2010)
CEN	EN ISO 13297:2000 Malá plavidla – Elektrické systémy – Instalace střídavého proudu (ISO 13297:2000)	6.3.2002
CEN	EN ISO 13590:2003 Malá plavidla – Vodní skútry – Požadavky na konstrukci a instalaci systémů (ISO 13590:2003)	8.1.2005
CEN	EN ISO 13590:2003/AC:2004	3.5.2005
CEN	EN ISO 13929:2001 Malá plavidla – Kormidelní zařízení – Převodové spojovací systémy (ISO 13929:2001)	6.3.2002
CEN	EN ISO 14509-1:2008 Malá plavidla – Vzduchem šířený hluk vydávaný motorovými rekreačními plavidly – Část 1: Postupy měření během proplutí (ISO 14509-1:2008)	4.3.2009	EN ISO 14509:2000 Pozn. 2.1	Datum ukončení platnosti (30.4.2009)
CEN	EN ISO 14509-2:2006 Malá plavidla – Hluk šířený vzduchem vyzařovaný z motorového rekreačního plavidla – Část 2: Používání referenčního plavidla pro posuzování hluku (ISO 14509-2:2006)	19.7.2007
CEN	EN ISO 14509-3:2009 Malá plavidla – Hluk šířený vzduchem vyzařovaný motorovými rekreačními plavidly – Část 3: Výpočty a postupy měření pro stanovení hluku (ISO 14509-3:2009)	17.4.2010
CEN	EN ISO 14895:2003 Malá plavidla – Sporáky na kapalná paliva (ISO 14895:2000)	30.10.2003
CEN	EN ISO 14945:2004 Malá plavidla – Štítek plavidla (ISO 14945:2004)	8.1.2005
CEN	EN ISO 14945:2004/AC:2005	14.3.2006
CEN	EN ISO 14946:2001 Malá plavidla – Maximální nosnost (ISO 14946:2001)	6.3.2002
CEN	EN ISO 14946:2001/AC:2005	14.3.2006
CEN	EN ISO 15083:2003 Malá plavidla – Drenážní čerpací soustavy (ISO 15083:2003)	30.10.2003
CEN	EN ISO 15084:2003 Malá plavidla – Kotvení, uvazování a vlečení – Upevňovací uzly (ISO 15084:2003)	12.7.2003
CEN	EN ISO 15085:2003 Malá plavidla – Ochrana proti pádu osoby přes palubu a prostředky pro zpětné vstoupení na palubu (ISO 15085:2003)	30.10.2003
CEN	EN ISO 15085:2003/A1:2009	17.4.2010	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30.11.2009)
CEN	EN ISO 15584:2001 Malá plavidla – Palivové a elektrické komponenty vestavěných benzinových motorů (ISO 15584:2001)	6.3.2002
CEN	EN 15609:2008 Zařízení a příslušenství na LPG – Pohonné systémy na LPG pro čluny, plachetnice a další plavidla – Požadavky na instalaci	4.3.2009
CEN	EN ISO 15652:2005 Malá plavidla – Zařízení dálkového ovládání pro malé čluny s vodometem (ISO 15652:2003)	7.9.2005
CEN	EN ISO 16147:2002 Malá plavidla – Vestavěné naftové motory – Na motoru upevněné součásti palivové a elektrické soustavy (ISO 16147:2002)	3.4.2003
CEN	EN ISO 21487:2006 Malá plavidla – Pevně vestavěné benzínové a naftové palivové nádrže (ISO 21487:2006)	19.7.2007
CEN	EN ISO 21487:2006/AC:2009	17.4.2010
CEN	EN 28846:1993 Malá plavidla – Elektrická zařízení – Ochrana proti vznícení okolních hořlavých plynů (ISO 8846:1990)	30.9.1995
CEN	EN 28846:1993/A1:2000	11.5.2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31.3.2001)
CEN	EN 28848:1993 Malá plavidla – Dálkově ovládaná kormidelní zařízení (ISO 8848:1990)	30.9.1995
CEN	EN 28848:1993/A1:2000	11.5.2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31.3.2001)
CEN	EN 29775:1993 Malá plavidla – Systém dálkového ovládání pro samostatné přívěsné motory s výkonem od 15 kW do 40 kW (ISO 9775:1990)	30.9.1995
CEN	EN 29775:1993/A1:2000	11.5.2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31.3.2001)
Cenelec	EN 60092-507:2000 Elektrické instalace na plavidlech – Část 507: Výletní lodě IEC 60092-507:2000	12.6.2003

Pozn. 1:

Datum ukončení presumpce shody je obvykle datum ukončení platnosti (dup) stanovené Evropskou organizací pro normalizaci. Uživatelé těchto norem se však upozorňují na to, že v některých výjimečných případech tomu může být i jinak.

Pozn. 2.1:

Nová (nebo pozměněná) norma je stejného rozsahu jako norma nahrazovaná. Od uvedeného data přestává u nahrazované normy platit presumpce shody se základními požadavky směrnice.

Pozn. 2.2:

Nová norma je širšího rozsahu než norma nahrazovaná. Od uvedeného data přestává u nahrazované normy platit presumpce shody se základními požadavky směrnice.

Pozn. 2.3:

Nová norma je užšího rozsahu než norma nahrazovaná. Od uvedeného data přestává u (částečně) nahrazované normy platit presumpce shody se zásadními požadavky směrnice u těch produktů, jež spadají do rozsahu nové normy. Není dotčena presumpce shody se zásadními požadavky směrnice u produktů, které i nadále spadají do rozsahu (částečně) nahrazované normy, ale nespadají do rozsahu nové normy.

Pozn. 3:

Dochází-li ke změnám, je referenčním dokumentem norma EN CCCCC:YYYY, její předchozí změny, pokud existují, a nová, citovaná změna. Nahrazovanou normu (sloupec 3) proto tvoří norma EN CCCCC:YYYY a její předchozí změny, pokud existují, ale bez nové, citované změny. Od uvedeného data přestává u nahrazované normy platit presumpce shody se základními požadavky směrnice.

POZNÁMKA:

—	Veškeré informace o dostupnosti norem lze obdržet buď od Evropských organizací pro normalizaci nebo od národních orgánů pro normalizaci. Jejich seznam je v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (2), ve znění směrnice 98/48/ES (3).

—

Evropské normalizační organizace přijímají harmonizované normy v angličtině (CEN a Cenelec rovněž zveřejňují normy ve francouzštině a němčině). Národní normalizační orgány poté překládají názvy harmonizovaných norem do všech ostatních požadovaných úředních jazyků Evropské unie. Evropská komise není odpovědná za správnost názvů, které jsou předloženy ke zveřejnění v Úředním věstníku.

—	Zveřejnění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie neznamená, že uvedené normy jsou k dispozici ve všech jazycích Společenství.

—	Tento seznam nahrazuje všechny předchozí seznamy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Komise zajišťuje aktualizaci tohoto seznamu.

—	Více informací o harmonizovaných normách je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/harmonised-standards/index_en.htm

(1) ESO: Evropské organizace pro normalizaci:

—	CEN: Avenue Marnix 17, 1000 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË, Tel. +32 25500811; Fax +32 25500819 (http://www.cen.eu)

—	Cenelec: Avenue Marnix 17, 1000 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË, Tel. +32 25196871; Fax +32 25196919 (http://www.cenelec.eu)

—	ETSI: 650 route des Lucioles, 06921 Sophia Antipolis, FRANCE, Tel. +33 492944200; Fax +33 493654716, (http://www.etsi.eu)

(2) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.

4.1.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 1/12

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 1/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„PHÚ QUỐC“

č. ES: VN-PDO-0005-0788-26.08.2009

CHZO ( ) CHOP ( X )

1. Název:

„Phú Quốc“

2. Členský stát nebo třetí země:

Vietnam

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1 Druh produktu:

Třída 1.7.

Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Rybí extrakt „Phú Quốc“ je výsledkem rozkladu, hydrolýzy a samovolné fermentace rybího masa působením enzymů, z nichž většina je obsažena ve vnitřních orgánech ryb, a dlouhodobé fermentace pomocí bakterie Clostridium v přesně nastavených podmínkách při vysoké teplotě.

Hlavní vlastnosti rybího extraktu „Phú Quốc“ jsou následující:

— barva: rybí extrakt „Phú Quốc“ má tmavou červenohnědou barvu,

— vůně: jemná zvláštní vůně bez rybího nebo amonného zápachu, neboť se vyrábí přirozenou fermentací z čerstvých ryb. Dlouhá přirozená fermentace v dřevěném sudu dlouhodobě zajišťuje nepřítomnost neobvyklého zápachu a chuti,

— chuť: slaná, silně sladká, přirozeně mastná chuť. Dochuť je sladká a mastná po přírodních bílkovinách a rybím tuku,

— hodnoty dusíku:

+ minimum: 20 g N/litr (pro konečný rybí extrakt z druhé nebo následné extrakce),

+ maximum: 43 g N/litr (pro první rybí extrakt).

Chemické ukazatele:

— dusík (100 %) (g/l):

+ Special: 40,

+ Super-Duper: 35,

+ Standard 1: 30,

+ Standard 2: 25,

+ Standard 3: 20,

— poměr dusíkatých aminokyselin k dusíku (%):

+ Special a Super-Duper: 14,

+ Standard 1, 2, 3: 15,

— kyselina octová (%): ≥ 12,

— sůl (NaCl) (g/l): 250 ≤ x ≤ 295,

— histamin (mg/l): ≤ 200,

— přebytek olova (mg/l): ≤ 0,5.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Suroviny používané pro výrobu rybího extraktu „Phú Quốc“ tvoří pouze ryby (sardele). Sardele používané pro výrobu rybího extraktu „Phú Quốc“ se loví ve výsostných vodách provincie Kien Giang a provincie Ca Mau, které jsou součástí Thajského zálivu (najdeme-li na mapě jako orientační bod mys Ca Mau, rybolovná oblast se nachází na západní straně Vietnamu).

Tradiční postup začíná rozhozením sítí rybáři. Jakmile jsou ryby uloveny a vytaženy do člunu, rybáři ručně oddělí sardele od ostatních druhů ryb, které byly vyloveny. Tradiční postup rybolovu tedy zajišťuje jednotnost rybího masa a také to, že celkové množství jiných druhů nepřesáhne 15 %. K sardelím se přidává sůl (NaCl).

Za účelem splnění požadavků některých trhů se složení rybího extraktu „Phú Quốc“ doplňuje o cukr v poměru 0,5 %–1,5 %, což neovlivňuje vlastnosti rybího extraktu.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Zpracování rybího extraktu „Phú Quốc“, které se musí uskutečnit v dané zeměpisné oblasti, zahrnuje:

— rybolov a přípravu surovin: lov sardelí, k němuž rybáři používají tradiční tuňákovou síť s malými oky. Ihned po odchycení jsou sardele očištěny mořskou vodou, aby se odstranily nečistoty, a ručně se vytřídí ostatní rybí druhy a mořské organismy. K čerstvým sardelím se na palubě člunu přidá sůl. Poté se sardele uloží do zásobníku ve člunu a pečlivě zakryjí a voda shromážděná na dně se ručně odstraní,

— přirozenou fermentaci ryb: po přistání se ryby převezou do areálu výrobce a tam se namočí a uloží do sudů. Poté, co se ryby uloží do sudů, se voda z kontejneru vyextrahuje během zhruba 3–4 dnů. Po 3 až 4 dnech začne lisování, k němuž výrobce používá upevňovací tyče. Následně se přidá extrahovaná voda tak, že se rozlije po povrchu. Fermentace je zcela přirozená a probíhá v sudech po dobu 12 až 15 měsíců,

— stáčení rybího extraktu: jakmile je fermentace skončena, rybí extrakt se může stáčet ze sudů jako konečný produkt. Je možné získat rybí extrakty o různé koncentraci: stáčením prvního rybího extraktu a stáčením extraktu „long“. Když extrakt v sudu změní barvu na žlutohnědou a vydává příjemnou vůni, fermentace je dokončena a extrakt se může stáčet. Otevře se otvor pro stáčení extraktu a sud se vyprázdní. Poté se uvolní dřevěné víko a důkladně se omyje, než se znovu uzavře, a odčerpaný extrakt se přelije zpět do sudu. Rybí extrakt se přelévá ze sudu a zpět, dokud není červenožlutý, čirý, viskózní a bez zákalu. Jakmile má extrakt slabou vůni a silnou chuť typické bílkoviny, lze stáčet první extrakt a plnit do lahví jako konečný produkt. Pro stáčení extraktu „long“ se sůl rozpustí v čisté vodě na nasycený roztok. Roztok se přelije do použitých sudů (z nichž byl odčerpán první extrakt), a to od nejslabší po nejsilnější koncentraci. Získaný výsledný produkt se nazývá „long extrakt 1“. Postup stáčení „long extraktu 1“ systémem skládajícím se ze 7 použitých sudů se nazývá „Que Long“. Doba každého cyklu „Que Long“ je 7–9 dnů. Tento postup se opakuje, a tím se připraví „long extrakty“ 2 a 3. Tyto extrakty se poté uloží do zásobníků.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Konečný rybí extrakt „Phú Quốc“ je v souladu s normou TCN 230:2006, která stanoví normy jakosti, hygieny a bezpečnosti potravin pro produkt „Phú Quốc“ s chráněným označením původu, a nakonec se plní do uzavřených lahví, které mohou být vyrobeny v různých tvarech ze skla nebo z plastu a mohou se přímo dodávat spotřebitelům. Lahve s rybím extraktem se musí skladovat v zastřešených skladech v přirozených klimatických podmínkách.

Plnění rybího extraktu „Phú Quốc“ do lahví se smí provádět pouze na ostrově Phú Quốc, aby se zajistila stabilní a stále stejná jakost. Důvodem je, že vynikající kvalita rybího extraktu vzniká díky klimatickým podmínkám ostrova Phú Quốc a zkušenostem výrobců ve spojení s kvalitou sardelí lovených v této oblasti.

Lahve se plní teprve poté, co se získá první extrakt a „long extrakt“ a následně po smíchání prvního extraktu s „long extrakty“ 1, 2 a 3 tak, aby výsledný rybí extrakt měl požadovaný obsah bílkovin. Podle tohoto pravidla, pokud chceme získat 20 litrů s obsahem 350 N rybího extraktu z prvního extraktu s 400 N a „long extraktu“ s 200 N, smíchá se 15 litrů „prvního extraktu“ s 400 N s 5 litry „long extraktu“ s 200 N.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování:

Na obalu musí být uvedeny alespoň tyto informace:

—	název: „Phú Quốc“,

—	druh produktu: „Nước mắm“, u vývozního produktu se dodává „rybí extrakt“,

—	označení: „Tên gọi xuất xứ“, u vývozního produktu se dodává „CHOP“,

—	název a adresa plnicí firmy, název a adresa zpracující firmy, původ produktu určeného na vývoz,

—

složky,

—	ukazatele jakosti (celkový obsah bílkovin v g N/l),

—	množství rybího extraktu (jednotka: litr nebo mililitr),

—	datum plnění do lahví, datum doporučené spotřeby,

—	pokyny pro uchovávání a použití,

—	číselný kód balení,

—	upozornění ohledně hygienické nezávadnosti.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisnou oblastí je ostrov Phú Quốc, největší vietnamský ostrov nacházející se v Thajském zálivu na 103°29′–104°09′ západní délky a 9°48′–10°26′ severní šířky a v teritoriálních vodách vietnamské provincie Kien Giang a Ca Mau.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:

— Klimatické podmínky

Teplota je po celý rok vysoká a stabilní, s průměrnou hodnotou okolo 27,5 °C. Proto zde není téměř žádný rozdíl v teplotách mezi jednotlivými ročními obdobími, průměrný teplotní rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem je 2 °C. Sluneční svit trvá zhruba 1 445 hodin v roce, to je okolo 6–7 hodin slunečního svitu denně. Dále je zde úzká souvislost mezi teplotou v oblasti a monzunovým režimem, tj. střídáním období dešťů s nízkými teplotami a silným větrem (3,0–5,1 m/s) a suchých období s vysokou teplotou a slabým větrem (2,8–4,0 m/s). Tato zvláštní charakteristika počasí v oblasti má rozhodující vliv na kvalitu rybího extraktu „Phốc“ díky poměrně početným a stálým hodinám slunečního svitu, které vytvářejí příznivé podmínky pro fermentaci čerstvých ryb a dodávají produkci rybího extraktu zvláštní vlastnosti.

— Mořské podmínky

Ostrov obklopený mořem se nachází v zálivu Rach Gia-Ha Tien (Thajském zálivu), do něhož se, jak už bylo dříve zmíněno, stéká mnoho řek protékajících deltou řeky Mekong a oblastí Lake Sea v Kambodžském království. Řeky přinášejí naplaveniny a organické látky, a takto vznikající kal mořské vody v této oblasti vytváří ideální biotop pro kranasy a sardele. Zdejší ryby jsou proto kvalitnější (větší a tučnější) než ryby z jiných rybolovných oblastí.

— Lidské faktory

Všechny jednotlivé kroky při výrobě konečného produktu se provádí ručně, od lovu ryb po fermentaci. Při výrobě tradičního extraktu nechávají ostrované fermentovat sardele přibližně rok v masivních dřevěných kádích v tmavých skladech a uvedenou technikou se získává bohatá zlatavá kapalina ostré vůně a chuťových vlastností, které v mnohém předčí konkurenční výrobky z jiných oblastí Asie, kde bývá doba fermentace kratší.

5.2 Specifičnost produktu:

Rybí extrakt „Phú Quốc“ má zvláštní vlastnosti, kterými se odlišuje od ostatních vietnamských rybích extraktů, jako je rybí extrakt Phan Thiet, rybí extrakt Cat Hai a další rybí extrakty z Vietnamu, a sice tmavě červenohnědou barvu, jemnou zvláštní vůni bez rybího nebo amonného zápachu, slanou, silně sladkou a přirozeně mastnou chuť a sladkou a mastnou dochuť po přírodních bílkovinách a rybím tuku.

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Sardele používané pro výrobu rybího extraktu „Phú Quốc“ se loví ve výsostných vodách provincie Kien Giang a provincie Ca Mau, které jsou součástí Thajského zálivu (najdeme-li na mapě jako orientační bod mys Ca Mau, rybolovná oblast se nachází na západní straně Vietnamu). Díky charakteru této rybolovné oblasti jsou sardele větší a tučnější než sardele lovené v jiných oblastech, např. Ba Ria – Vung Tau, Nha Trang a v zálivu Tokin. Proto při použití sardelí lovených v této rybolovné oblasti pro výrobu rybího extraktu výrobci získávají rybí extrakt s vyšší a stabilní hodnotou dusíku a barvou, typickou vůní a chutí, kterých jiné rybí extrakty nemohou dosáhnout. Moře v této rybolovné oblasti v Thajském zálivu je poměrně klidné, nepříliš hluboké a voda zde není tak slaná jako v jiných mořských oblastech. Zároveň je to příznivé prostředí pro ryby, neboť se zde stékají řeky z Vietnamu a Kambodže. Je to ideální oblast, kde se mohou sardele ukrývat a hledat potravu. Doba rybolovu nastává v období dešťů. V té době jsou již sardele dorostlé a shromažďují se v této rybolovné oblasti ve velkých počtech, aby se zde ukrývaly a hledaly potravu. Proto zde mohou rybáři nalovit velké množství velkých a tučných sardelí.

Výrobní postup začíná lovem sardelí, k němuž rybáři používají tradiční tuňákovou síť s malými oky. Ihned po odchycení do rybářských sítí nebo klecí a přesunu na palubu člunu jsou sardele očištěny mořskou vodou, aby se odstranily nečistoty, a ručně se vytřídí jiné rybí druhy a plody moře. Poté se k čerstvým sardelím na palubě člunu přidá sůl. Aby nedošlo k poškození ryb, použijí se k tomu míchací nástroje ze dřeva.

Během dávkování surovin a výroby konečného rybího extraktu jsou ryby uloženy ve stabilních sudech. Sudy jsou válcového tvaru, vyrobené ze dřeva stromů typických pro ostrov Phú Quốc nazývaných „ho phat“, „chay“, „boi loi“, „den den“, které jsou stovky let staré a nejsou napadené hmyzem, termity ani jinými živočichy živícími se dřevem. Dřevo je ohebné, vydrží dlouhodobé působení slané vody, izolují a na rybí extrakt nemá nepříznivý vliv.

Místní tradiční způsob výroby je jedním z faktorů, které vytvářejí specifičnost rybího extraktu „Phú Quốc“.

Vynikající vlastnosti rybího extraktu podmiňují i klimatické podmínky ostrova Phú Quốc a zkušenosti výrobců ve spojení s kvalitou sardelí lovených v této oblasti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.001.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 1

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 4. ledna 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 001/01	Směnné kurzy vůči euru	1

2012/C 001/02	Směnné kurzy vůči euru	2

2012/C 001/03	Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice) ( 1 )	3

2012/C 001/04	Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie	10

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2935
JPY	japonský jen	99,52
DKK	dánská koruna	7,4335
GBP	britská libra	0,83514
SEK	švédská koruna	8,9275
CHF	švýcarský frank	1,2155
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,754
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,505
HUF	maďarský forint	314,38
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6998
PLN	polský zlotý	4,4733
RON	rumunský lei	4,3325
TRY	turecká lira	2,4376
AUD	australský dolar	1,2662
CAD	kanadský dolar	1,3195
HKD	hongkongský dolar	10,0473
NZD	novozélandský dolar	1,6623
SGD	singapurský dolar	1,6781
KRW	jihokorejský won	1 494,27
ZAR	jihoafrický rand	10,4599
CNY	čínský juan	8,1529
HRK	chorvatská kuna	7,5343
IDR	indonéská rupie	1 174,
MYR	malajsijský ringgit	4,1033
PHP	filipínské peso	56,703
RUB	ruský rubl	41,6448
THB	thajský baht	40,758
BRL	brazilský real	2,4178
MXN	mexické peso	18,021
INR	indická rupie	68,95

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3014
JPY	japonský jen	99,86
DKK	dánská koruna	7,4360
GBP	britská libra	0,83510
SEK	švédská koruna	8,9283
CHF	švýcarský frank	1,2183
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,7350
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,688
HUF	maďarský forint	315,55
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6993
PLN	polský zlotý	4,4744
RON	rumunský lei	4,3185
TRY	turecká lira	2,4505
AUD	australský dolar	1,2595
CAD	kanadský dolar	1,3170
HKD	hongkongský dolar	10,1102
NZD	novozélandský dolar	1,6541
SGD	singapurský dolar	1,6737
KRW	jihokorejský won	1 496,00
ZAR	jihoafrický rand	10,4925
CNY	čínský juan	8,1941
HRK	chorvatská kuna	7,5360
IDR	indonéská rupie	12 017,70
MYR	malajsijský ringgit	4,0857
PHP	filipínské peso	56,914
RUB	ruský rubl	41,3199
THB	thajský baht	40,916
BRL	brazilský real	2,4069
MXN	mexické peso	17,9613
INR	indická rupie	69,1300

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2012/C 001/05	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	12