23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 377/1

1.

usnesení s názvem „Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů“ ve znění přijatém na sedmém zasedání Rady pro vesmír dne 25. listopadu 2010;

2.

závěry Rady EU ke sdělení nazvanému „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ přijaté dne 31. května 2011; a sdělení Komise nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“, přijaté dne 4. dubna 2011;

3.

usnesení Rady Evropské kosmické agentury zasedající na úrovni ministrů nazvané „Úloha vesmíru při plnění globálních cílů Evropy“ ze dne 26. listopadu 2008;

4.

sdělení Komise ke strategii Evropa 2020 nazvané „Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, přijaté dne 3. března 2010 (1);

5.

rámcovou dohodu mezi Evropským společenstvím – jehož nástupcem je Evropská unie – a Evropskou kosmickou agenturou (dále jen „rámcová dohoda“), jež vstoupila v platnost dne 28. května 2004, a s ohledem na stále intenzivnější spolupráci obou stran;

6.

UZNÁVAJÍC, že pravomoci EU v oblasti vesmíru, k jejichž stanovení došlo se vstupem Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost, posilují v Evropě politický rozměr vesmíru (2);

7.

VYZDVIHUJE úlohu, kterou vesmírné systémy hrají při poskytování informací a praktických nástrojů pro vytváření a provádění evropských politik v oblasti životního prostředí, změny klimatu, humanitární pomoci, civilní ochrany a řešení krizí s cílem zajistit lepší ochranu osob, majetku, životního prostředí a kulturního dědictví v případě závažných přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem;

8.

ZDŮRAZŇUJE, že vesmírné kapacity mohou významně přispívat k plnění cílů společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); a BERE v této souvislosti NA VĚDOMÍ podpis správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a Evropskou kosmickou agenturou ze dne 20. června 2011 (3).

9.

UZNÁVAJÍC, že dotvoření a využívání globálních navigačních systémů Galileo a EGNOS a programu Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES) poskytne činitelům s rozhodovacími pravomocemi a dalším uživatelům moderní a spolehlivé nástroje zaměřené na plnění požadavků evropských občanů i příslušníků třetích zemí v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, a to zejména díky interoperabilitě a integrovanému využívání vesmírných aplikací pro účely řešení krizí, civilní ochrany a humanitární pomoci;

10.

VÍTAJÍC, že na první nosné raketě Sojuz vypuštěné z evropského kosmodromu „Centre Spatial Guyanais“ byly vypuštěny první dvě družice systému Galileo, což představuje nový významný krok, pokud jde o činnosti Evropy v oblasti vesmíru;

11.

PŘIPOMÍNAJÍC, že vesmírnou infrastrukturu, která má z výše uvedených důvodů kritický význam, je nutno chránit proti rizikům, a to jak přírodním rizikům, včetně potenciálních účinků slunečních bouří, tak i rizikům vyplývajícím z lidské činnosti (například vesmírný odpad);

12.

BEROUC NA VĚDOMÍ sdělení Komise s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ (4), v jehož rámci jsou předloženy návrhy týkající se víceletého finančního rámce EU na období let 2014–2020;

13.

UZNÁVAJÍC, že těmito hlavními směry Rady pro vesmír nejsou dotčena rozhodnutí o příštím víceletém finančních rámci;

14.

PŘIPOMÍNÁ, že program GMES, jakož i systémy Galileo a EGNOS jsou stěžejními programy Evropské unie, za které odpovídá a které řídí Evropská komise, a že program GMES je rovněž založen na partnerství s Evropskou kosmickou agenturou (dále jen „ESA“) a jejími členskými státy a jsou do něho zapojeny další příslušné evropské subjekty; ZNOVU POTVRZUJE, že jednou z priorit EU je ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistit rozvoj a využívání udržitelných služeb a infrastruktury GMES; NALÉHAVĚ VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby včas přijala kroky nezbytné k tomu, aby byla zajištěna kontinuita programu a uživatelé GMES a zainteresované strany byly ujištěny o jejím odhodlání program GMES podporovat;

15.

UZNÁVÁ, že program GMES má důležitou úlohu při zajišťování nezávislého přístupu Evropy ke klíčovým strategickým informacím podporujícím celou řadu politik EU zakotvených ve Smlouvě, jako je politika v oblasti zemědělství, životního prostředí, dopravy, energetiky, zdraví, civilní ochrany, humanitární pomoci a bezpečnosti; a ZDŮRAZŇUJE proto potřebu zajistit kontinuitu a dostupnost infrastruktury a služeb v období po roce 2013;

16.

KONSTATUJE, že změna klimatu má závažné důsledky pro společnost a ekonomiku, jakož i pro přírodní a řízené ekosystémy, UZNÁVÁ, že program GMES je významným evropským příspěvkem k celosvětovému úsilí o pochopení změny klimatu a o monitorování a zmírňování jejích dopadů a ZDŮRAZŇUJE, že realizace specializované služby GMES v oblasti změny klimatu by měla v zájmu nalezení řešení tohoto problému doplňovat další stávající služby a činnosti a být s nimi propojena;

17.

VÍTÁ účinné poskytování informací získaných z družic v rámci programu GMES během nedávných katastrof na různých místech světa; DOMNÍVÁ SE, že program GMES hraje v součinnosti se stávajícími mechanismy důležitou úlohu jakožto základ posílené evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace; a VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby dále zlepšila přístup k relevantním údajům a informacím, které jsou během krizových situací poskytovány v rámci vnitrostátních programů;

18.

VÍTÁ výsledky, jichž Evropská komise dosáhla při vytváření počátečních provozních kapacit bezpečnostních služeb GMES, a DOPORUČUJE Evropské komisi, aby v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), členskými státy a příslušnými agenturami EU, jako je FRONTEX, Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), a na základě požadavků ze strany uživatelů dokončila vymezení plně funkčních bezpečnostních služeb GMES na podporu vnější činnosti EU, ostrahy hranic a námořního dohledu a urychlila přechod k těmto službám;

19.

VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby v úzké konzultaci se všemi zainteresovanými stranami navrhla organizační rámec, včetně struktury řízení, a vytvoření plánovaných operačních služeb; zejména Evropskou komisi NALÉHAVĚ VYZÝVÁ k tomu, aby po konzultaci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami dokončila vymezování vhodné politiky v oblasti údajů určenou pro program GMES založené na úplném a volném přístupu k informacím produkovaným službami GMES a údajům shromažďovaným prostřednictvím infrastruktury GMES, s výhradou příslušných mezinárodních dohod bezpečnostních omezení a licenčních podmínek, včetně registrace a akceptace uživatelských licencí, přičemž tato politika bude maximalizovat využití programu GMES a bude vycházet z přístupu zajišťujícího vyváženost mezi bezplatným přístupem k některým veřejným údajům a službám, nezbytností posílit v Evropě trhy v oblasti pozorování Země, růstem stávajících a nově vznikajících evropských podniků poskytujících data a datové služby, jakož i řízením bezpečnosti složek a informací GMES;

20.

DOMNÍVÁ SE, že otázka vlastnictví vesmírné infrastruktury GMES má klíčový význam pro budoucnost programu GMES, a VYZÝVÁ Evropskou komisi a ESA, aby posuzování této otázky co nejdříve dokončily;

21.

BERE NA VĚDOMÍ rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým systémem vytvořeným na základě programu Galileo (5); a VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby za podpory ze strany ESVČ a v úzké spolupráci s členskými státy a souvisejícími skupinami uživatelů vymezila vhodná opatření pro zajištění bezproblémového zavedení veřejné regulované služby a souvisejících systémů, a to s přihlédnutím k vnitrostátní infrastruktuře, neboť se tím zlepší kapacita EU v oblasti řešení krizí;

22.

UZNÁVÁ, že družicová komunikace představuje jednu z klíčových kapacit při jakékoli operaci v oblasti reakce na krize a jejich řešení a je nanejvýš důležitým a omezeným zdrojem, zejména v případě poškození či zničení pozemní infrastruktury, a DOPORUČUJE Evropské komisi, ESVČ a členským státům, aby za podpory ze strany Evropské obranné agentury (dále jen „EDA“) usilovaly o zajištění bezpečného a zaručeného přístupu ke komerčním a státním systémům družicové komunikace určeným pro aktéry v oblasti reakce na krize a jejich řešení;

23.

ZDŮRAZŇUJE, že účinné řešení krizových situací vyžaduje mobilizaci vhodných zdrojů, jakož i vhodných informací umožňujících jejich optimální využívání, a je proto nezbytné integrovat různé vesmírné a pozemní aplikace s cílem podpořit koordinaci aktivit realizovaných vícero aktéry zapojenými do operací v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci;

24.

s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby za případné podpory ESVČ, ESA a členských států a s podporou ze strany EDA:

25.

BERE NA VĚDOMÍ, že pro vesmírné kapacity a pozemní infrastrukturu existují závažné hrozby, jež mohou zahrnovat rizika srážky a vliv kosmického počasí; UZNÁVÁ, že tyto vesmírné kapacity a služby, které mají pro evropskou ekonomiku a politiky zásadní význam, je důležité chránit; a UZNÁVÁ potřebu účinného programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness, SSA) jako činnosti na evropské úrovni, mimo jiné pro posílení ochrany evropských vesmírných kapacit a jejich budoucího vypouštění před vesmírným odpadem a dalšími předměty ve vesmíru, jakož i před projevy kosmického počasí; za tímto účelem by Evropská unie měla co nejvíce využít kapacit, schopností a dovedností, které jsou již k dispozici nebo jsou vyvíjeny v členských státech, na evropské úrovni a případně jinde ve světě;

26.

UZNÁVÁ významný přínos přípravného programu ESA pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru; vzhledem k možnosti dvojího užití takového systému a jeho zvláštnímu bezpečnostnímu rozměru VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby v součinnosti s vysokým představitelem, v úzké spolupráci s ESA a členskými státy, které tyto kapacity vlastní a disponují těmito schopnostmi, a v konzultaci se všemi zainteresovanými stranami předložily návrhy, jak tyto kapacity a schopnosti v plném rozsahu využívat a stavět na nich za účelem rozvoje schopnosti získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) jakožto činnosti na evropské úrovni, a aby v této souvislosti vymezily odpovídající politiku řízení a nakládání s údaji, která ochrání vysoce citlivé údaje SSA;

27.

KONSTATUJE, že budoucí operační schopnost na evropské úrovni v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru by měla zahrnovat tři segmenty: pozorování a sledování objektů nacházejících se na oběžné dráze, předpovídání a monitorování projevů kosmického počasí a jejich účinků zejména na kritickou infrastrukturu a monitorování objektů v blízkosti Země, a to v rámci definice schopnosti získávání poznatků o situaci ve vesmíru založené na schváleném souhrnu (6) požadavků civilních a vojenských uživatelů v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru;

28.

UZNÁVÁ, že ochrana vesmírných kapacit bude vyžadovat pokračující výzkumnou činnost v oblastech, jako jsou účinky kosmického počasí, sledování a předpovídání vesmírného odpadu a objektů v blízkosti Země, zmírňování jejich následků a jejich odstraňování; a VYZÝVÁ Evropskou komisi, ESA a členské státy, aby posoudily vhodná opatření umožňující odpovídající řešení těchto otázek;

29.

UZNÁVÁ, že je třeba zlepšit zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost všech činností v kosmickém prostoru. V této souvislosti ZNOVU OPAKUJE, že je důležité pokračovat v jednáních na mnohostranné úrovni týkajících se návrhu mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru s cílem zajistit, aby byl tento kodex dodržován co nejvyšším počtem států. DOMNÍVÁ SE dále, že širší přístup k odpovídajícím a spolehlivým informacím o činnostech v oblasti vesmíru bude představovat jedno z opatření přispívajících k budování důvěry, které poskytne základ pro větší důvěru, pokud jde o způsoby mírového využívání kosmického prostoru;

30.

DOMNÍVÁ SE, že průmyslová politika v oblasti vesmíru by měla brát ohled na specifické rysy kosmického odvětví i na zájem všech členských států investovat do vesmírných kapacit a že by měla směřovat k následujícím společným cílům: podporovat evropské schopnosti navrhovat, vyvíjet, uvádět v činnost, provozovat a využívat vesmírné systémy; posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu na domácích i vývozních trzích; a podporovat hospodářskou soutěž a vyvážený rozvoj a využívání kapacit v rámci Evropy; ZDŮRAZŇUJE, že je třeba posoudit, zda je nezbytné přijmout na evropské a mezinárodní úrovni vhodná opatření, která zajistí udržitelnost a hospodářský rozvoj činností v oblasti vesmíru, včetně činností realizovaných evropským komerčním odvětvím;

31.

V souvislosti s udržitelností činností v oblasti vesmíru PŘIPOMÍNÁ (7) svou výzvu určenou všem evropským institucionálním aktérům, aby zachovaly nezávislý, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru za cenově dostupných podmínek, jako jednu z hlavních priorit zvážily využití nosných raket vyvíjených v Evropě a aby přezkoumaly otázky vztahující se k jejich možné účasti na činnostech využívajících nosné rakety;

32.

PŘIPOMÍNÁ jednání na politické úrovni vedená mezi evropskými a mezinárodními partnery během třetí konference o průzkumu vesmíru a prvního zasedání mezinárodní platformy na vysoké úrovni pro průzkum vesmíru, které se konaly dne 10. listopadu 2011 ve městě Lucca (Itálie), a prohlášení z tohoto zasedání, v němž byl uznán přínos pokračujícího a strukturovaného politického dialogu na vysoké úrovni týkajícího se průzkumu vesmíru v budoucnosti, který může přispět k určení potenciálních oblastí mezinárodní spolupráce; VÍTÁ nabídku Spojených států uspořádat příští kolo dialogu;

33.

UZNÁVÁ, že průzkum prováděný roboty a lidmi na nízké oběžné dráze Země a ve vzdálenějších oblastech vesmíru, podporovaný mezinárodním politickým dialogem na vysoké úrovni vedeným mezi vládami, má potenciál zajistit společenský, intelektuální a hospodářský pokrok a přínosy pro občany. Mezi tyto přínosy patří vytváření celosvětových partnerství založených na sdílení náročných mírových cílů; podpora vědeckého pokroku; stimulace budoucích objevů; řešení celosvětových výzev ve vesmíru a na Zemi prostřednictvím využívání inovativních technologií; dodávání podnětů společnosti a zejména mladším generacím prostřednictvím společného a individuálního úsilí; a umožňování hospodářského rozvoje a vytváření nových podnikatelských příležitostí;

34.

VYZÝVÁ Evropskou komisi, Evropskou kosmickou agenturu a členské státy, aby pokračovaly v jednáních na evropské úrovni a s mezinárodními partnery za účelem vymezení strategie pro období po roce 2020, včetně zapojení Evropy do této strategie, v rámci příprav na příští kolo dialogu, které by mělo zohlednit evropské aspirace, priority a zdroje.

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 377/5

1.

Dne 31. března 2011 přijala Komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení (dále jen „návrh“).

2.

Komise dne 31. března 2011 zaslala návrh evropskému inspektorovi ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů chápe toto sdělení jako žádost o radu institucím a orgánům Komise, jak je předjímáno v čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „nařízení (ES) č. 45/2001“). Předtím (3), než byl návrh přijat, poskytla Komise evropskému inspektorovi ochrany údajů možnost vznést neformální připomínky. Evropský inspektor ochrany údajů vítá otevřenost tohoto procesu, která pomohla zdokonalit text z hlediska ochrany údajů již v rané fázi. Některé vznesené připomínky byly do návrhu zapracovány. Evropský inspektor ochrany údajů vítá odkaz na tyto konzultace v preambuli návrhu.

3.

Odpovědné poskytování úvěrů je v návrhu definováno jako snaha věřitelů a zprostředkovatelů půjčovat částky, které si spotřebitelé mohou dovolit na uspokojení svých potřeb za daných okolností. Koncepce odpovědného poskytování úvěrů předpokládá, že spotřebitelé poskytnou relevantní, úplné a přesné informace o své finanční situaci a že budou podporováni v tom, aby činili informovaná a dlouhodobě udržitelná rozhodnutí.

4.

V návrhu je uvedena řada faktorů, které ovlivňují rozhodnutí, zda bude konkrétní hypoteční úvěr udělen, jaký konkrétní úvěrový produkt si dlužník vybere a zda bude schopen půjčku splatit. Patří mezi ně hospodářská situace, informační asymetrie a střety zájmů, regulační nedostatky a rozpory, jakož i další faktory, jako je finanční gramotnost dlužníků a struktury financování hypotéky. Z hlediska návrhu stálo neodpovědné jednání ze strany některých aktérů na trhu u zrodu finanční krize, proto je cílem této legislativní iniciativy řešení neodpovědného poskytování a čerpání úvěrů, aby nedocházelo k opakování finanční krize.

5.

Návrh proto zavádí požadavky na obezřetnost a dohled pro věřitele a povinnosti a práva pro dlužníky, aby byl stanoven jasný právní rámec, který by měl chránit hypoteční trh EU před narušujícími vlivy, jichž jsme byli svědky v průběhu finanční krize.

6.

Návrh zahrnuje některé činnosti, které jsou podstatné z hlediska režimu ochrany údajů EU. Jde zejména o činnosti týkající se tzv. „úvěrové databáze“, kterou věřitelé a zprostředkovatelé úvěru používají za účelem posouzení bonity spotřebitelů, a o informace, které spotřebitelé poskytují věřitelům nebo zprostředkovatelům úvěru.

7.

Evropský inspektor ochrany údajů s potěšením konstatuje, že do stávajícího textu návrhu byly zahrnuty důležité odkazy na příslušná pravidla ochrany údajů. Chtěl by však upozornit na nutnost objasnění několika bodů. Na jedné straně by návrh neměl zahrnovat příliš podrobná ustanovení k dodržování zásad ochrany údajů, což je zaručeno tím, že se na všechny operace v rámci zpracování údajů vztahují příslušné vnitrostátní zákony provádějící směrnici 95/46/ES. Na druhé straně evropský inspektor ochrany údajů navrhuje několik úprav textu s cílem vyjasnit smysl a vyloučit situaci, kdy by kritéria stanovující přístupová práva k úvěrové databázi byla zaručena legislativou v přenesené pravomoci.

8.

Evropský inspektor ochrany údajů s potěšením konstatuje, že návrh obsahuje v preambuli k textu směrnice odkaz na směrnici 95/46/ES. V bodě 30 je stanovena obecná platnost směrnice 95/46/ES na činnosti v rámci zpracování údajů při posuzování bonity spotřebitelů.

9.

Aby však byla vyjádřena skutečnost, že každá operace v rámci zpracování údajů musí být prováděna v souladu s prováděcími předpisy a že jednotlivé vnitrostátní zákony provádějící takovou směrnici představují vhodné odkazy, mohl by návrh obsahovat obecný článek, například: „Každé zpracování osobních údajů prováděné podle této směrnice se vykoná v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí směrnice 95/46/ES.“ Po přidání takovéhoto článku by mohly být vypuštěny konkrétní odkazy na směrnici v čl. 15 odst. 3 a čl. 16 odst. 4.

10.

V článku 14 návrhu je stanovena povinnost věřitelů provést důkladné posouzení bonity spotřebitelů. Toto posouzení musí vycházet z určitých kritérií, jako je příjem, úspory, dluhy a ostatní finanční závazky spotřebitele. Tato povinnost by mohla mít značný dopad na soukromí jednotlivců žádajících o úvěr, neboť druh a množství informací, k nimž může mít věřitel přístup, je potenciálně velmi velké. Proto evropský inspektor ochrany údajů vítá upřesnění v textu, jež se týká omezení přístupu věřitele na „nezbytné“ informace, které věřitel obdrží. V tomto článku je obecně stanoveno, že tyto informace lze získat pouze z „příslušných interních nebo externích zdrojů“. Evropský inspektor ochrany údajů vítá výslovný odkaz na zásadu nezbytnosti a proporcionality zakotvenou v článku 6 směrnice 95/46/ES, navrhuje však pokud možno podrobněji specifikovat zdroje, z nichž lze tyto informace získávat.

11.

O úvěrové databázi je první zmínka v bodě 27 preambule, v němž je zdůrazněna její užitečnost při posuzování bonity a v průběhu čerpání úvěru. V tomto bodě je dále stanoveno, že podle směrnice 95/46/ES by měli být spotřebitelé informování o vyhledávání v databázi a měli by mít právo přístupu, opravy, zablokování nebo vymazání údajů obsažených v databázi. V článku 14 je stanovena konkrétní povinnost věřitele týkající se možného zamítnutí žádosti o úvěr, zejména v souvislosti s vyhledáváním v „úvěrové databázi“.

12.

Obecnější ustanovení upravující kritéria „přístupu do databáze“ jsou obsažena v článku 16. Článek 16 je formulován velmi obecně („Každý členský stát zajistí pro všechny věřitele nediskriminační přístup k databázím používaným v daném členském státě za účelem posouzení bonity spotřebitelů a kontroly plnění jejich úvěrových závazků […]“). V textu není upřesněno, zda mají být tyto databáze konkrétně určeny pro uvedené kontroly bonity, kdo je za databáze odpovědný, jaký druh informací může být v databázi obsažen, co zahrnuje „kontrola“ apod. Podle informací evropského inspektora ochrany údajů mají úvěrové databáze různou strukturu a jsou v jednotlivých členských státech vytvářeny v různém právním rámci, přičemž úplná harmonizace výše uvedených kritérií by šla nad rámec směrnice. Cílem návrhu je však zavést harmonizované podmínky přístupu k databázi, aby například věřitel v Belgii mohl mít přístup k úvěrové historii spotřebitele v Itálii (i když belgická a italská databáze může být odlišná) za stejných podmínek jako italští věřitelé, pokud spotřebitel požádá o hypotéku v Belgii. Podrobnosti kritérií pro harmonizovaný přístup budou dále konkretizovány v prováděcích předpisech Komise (viz čl. 16 odst. 2). Evropský inspektor ochrany údajů rovněž upozorňuje na odkaz na směrnici 95/46/ES v čl. 16 odst. 4 (4).

13.

Evropský inspektor ochrany údajů již vyjádřil stanovisko, že opatření, která mají podstatný dopad na soukromí občanů, by neměla být řešena v legislativě v přenesené pravomoci. V těchto předpisech lze samozřejmě upravit podrobnosti. Hlavní dopady na občany však musí být jasné a musí být stanoveny v zákonech přijatých v běžném legislativním procesu. Z hlediska ochrany údajů je evropský inspektor ochrany údajů zejména znepokojen zjevným rozporem mezi obecnou možností (dosud nestanoveného počtu) věřitelů vyhledávat v databázi podle článku 16 a „slabou“ povinností uvedenou pouze v bodě 27 preambule, totiž že „spotřebitelé by měli být informováni o vyhledávání v databázi […]“ a „měli by mít právo přístupu […], opravy, zablokování nebo vymazání osobních údajů, které se jich týkají […]“. Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že konkrétní možnost vykonávat práva subjektu údajů podle směrnice 95/46/ES souvisí s šancí určit možné příjemce osobních údajů obsažených v úvěrové databázi. Účinnost odkazu na práva obsažená ve směrnici 95/46/ES by tedy mohla být paralyzována nemožností subjektu údajů jasně a předběžně určit fyzické a právnické osoby, které mohou mít do databáze přístup.

14.

Evropský inspektor ochrany údajů proto navrhuje provést několik úprav v textu směrnice, aby se tak vyřešily výše uvedené nedostatky. Pro každý (5) přístup do databáze musí platit následující podmínky, které by měly být stanoveny v textu článku 16: i) definice kritérií, podle nichž mají věřitelé nebo zprostředkovatelé úvěru přístup do databáze, a zejména upřesnění, že pouze věřitelé nebo zprostředkovatelé úvěru, kteří uzavřeli se spotřebitelem smlouvu nebo od nichž spotřebitel požaduje, aby učinili kroky směřující k uzavření smluvního vztahu s ním (6), mohou mít přístup k jeho osobním údajům, ii) povinnost sdělit spotřebiteli předem, že určitý věřitel nebo zprostředkovatel úvěru má v úmyslu vyhledat jeho osobní údaje v databázi, iii) povinnost současně informovat spotřebitele o jeho právu přístupu, opravy, zablokování nebo vymazání osobních údajů obsažených v databázi podle zásad směrnice 95/46/ES.

15.

Po doplnění těchto obecných kritérií a povinností do textu by mohlo být konkrétní ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. c) a bod 29 preambule, týkající se informování spotřebitele o přístupu do databáze v případě zamítnutí žádosti o úvěr, z textu vypuštěno.

16.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá konkrétní odkaz na směrnici 95/46/ES uvedený v návrhu. Navrhuje však několik menších úprav textu, aby se upřesnila platnost zásad ochrany údajů při operacích v rámci zpracování údajů, které návrh upravuje. Zejména:

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 377/8

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 377/13

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 377/17

Council of the European Union

(Attn: CP 931 designations)

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 377/19