14.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 364/1

Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

2011/C 364/01

Datum přijetí rozhodnutí

10.11.2009

Odkaz na číslo státní podpory

N 549/09

Členský stát

Německo

Region

Bayern

Název (a/nebo jméno příjemce)

Verlängerung der Beihilferegelung zur Unterstützung der Filmproduktion in Bayern

Právní základ

Richtlinien für die FilmFernsehFonds Bayern GmbH, Haushaltsgesetz des Freistaates Bayern

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Režim podpory na rozvoj kultury

Forma podpory

Vratná dotace, Přímá dotace, Půjčka za zvýhodněných podmínek

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 13,5 mil. EUR

Celková částka plánované podpory 54 mil. EUR

Míra podpory

70 %

Délka trvání programu

1.1.2010–31.12.2013

Hospodářská odvětví

Sdělovací prostředky

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

FilmFernsehFonds Bayern GmbH

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí	19.10.2011
Odkaz na číslo státní podpory	N 330/10
Členský stát	Francie
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Programme national «Très haut débit» — Volet B
Právní základ	Loi no 2009-1572 du 17 décembre 2009 relative à la lutte contre la fracture numérique. Code général des collectivités territoriales (articles L 1425-1 et L 1425-2). Loi no 2010-237 du 9 mars 2010 de finances rectificative pour 2010. Code des postes et des communications électroniques (articles L 34-8 et L 34-8-3). Décision no 2010-1314 de l'ARCEP en date 14 décembre 2010 précisant les conditions d’accessibilité et d’ouverture des infrastructures et des réseaux éligibles à une aide du fonds d’aménagement numérique des territoires
Název opatření	Režim podpory
Cíl	Rozvoj odvětví, Regionální rozvoj
Forma podpory	Přímá dotace
Rozpočet	Celková částka plánované podpory 750 mil. EUR
Míra podpory	—
Délka trvání programu	do 1.1.2016
Hospodářská odvětví	Pošty a telekomunikace
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Fonds national pour la societé numérique, collectivités territoriales
Další informace	—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

9.11.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.31722 (11/N)

Členský stát

Maďarsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

A sporttevékenység támogatásához kapcsolódó társaságiadó-, és illetékkedvezmény

Právní základ

A sporttal összefüggő egyes törvények módosításáról szóló 2010. évi LXXXIII. törvény. A társasági adóról és az osztalékadóról szóló 1996. évi LXXXI. törvény. Az illetékekről szóló 1990. évi XCIII. törvény

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Rozvoj odvětví

Forma podpory

Sleva na dani

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 21 200 mil. HUF

Celková částka plánované podpory 127 200 mil. HUF

Míra podpory

70 %

Délka trvání programu

do 30.6.2017

Hospodářská odvětví

Rekreační, kulturní a sportovní odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Nemzeti Fejlesztési Minisztérium és Nemzeti Erőforrás Minisztérium

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

14.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 364/8

Směnné kurzy vůči euru (1)

13. prosince 2011

2011/C 364/05

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3181
JPY	japonský jen	102,60
DKK	dánská koruna	7,4366
GBP	britská libra	0,84625
SEK	švédská koruna	9,0605
CHF	švýcarský frank	1,2345
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,7110
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,633
HUF	maďarský forint	304,39
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6970
PLN	polský zlotý	4,5608
RON	rumunský lei	4,3485
TRY	turecká lira	2,4641
AUD	australský dolar	1,3016
CAD	kanadský dolar	1,3528
HKD	hongkongský dolar	10,2548
NZD	novozélandský dolar	1,7215
SGD	singapurský dolar	1,7158
KRW	jihokorejský won	1 519,49
ZAR	jihoafrický rand	10,8795
CNY	čínský juan	8,3877
HRK	chorvatská kuna	7,4986
IDR	indonéská rupie	12 005,28
MYR	malajsijský ringgit	4,1850
PHP	filipínské peso	57,795
RUB	ruský rubl	41,7115
THB	thajský baht	41,138
BRL	brazilský real	2,4292
MXN	mexické peso	18,1647
INR	indická rupie	70,1100

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

14.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 364/9

RÁMEC PRO STÁTNÍ PODPORU V ODVĚTVÍ STAVBY LODÍ

2011/C 364/06

1. ÚVOD

Od začátku sedmdesátých let 20. století byla státní podpora v odvětví stavby lodí upravena řadou zvláštních režimů státní podpory, které se postupně sbližovaly na základě ustanovení o horizontální státní podpoře. Platnost stávajícího rámce pro státní podporu v odvětví stavby lodí (1) skončí dne 31. prosince 2011. Komise má – v souladu se svou politikou usilující o zvýšení transparentnosti a zjednodušení pravidel státní podpory – v úmyslu odstranit v co největší míře rozdíly mezi pravidly platnými pro odvětví stavby lodí a pro ostatní průmyslová odvětví, a to tak, že rozšíří obecná horizontální ustanovení na odvětví stavby lodí (2).

2.	Komise nicméně uznává, že stavba lodí se z určitých hledisek liší od ostatních průmyslových odvětví, má například krátké výrobní série, liší se i velikost, hodnota a složitost vyráběných jednotek, rozdílná je i skutečnost, že prototypy se obvykle používají komerčně.

Komise se domnívá, že vzhledem k těmto specifikům je vhodné, aby se nadále používala zvláštní ustanovení týkající se podpory na inovace v odvětví stavby lodí a zároveň se zajistilo, aby taková podpora neměla nepříznivý vliv na obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v míře, která by odporovala společnému zájmu.

Státní podpora na inovace musí vést k tomu, že příjemce podpory změní své chování tak, že zvýší úroveň své inovační činnosti nebo inovačních projektů, jež by jinak nebyly provedeny vůbec, nebo by byly provedeny jen v omezenějším rozsahu. Motivační účinek je zjišťován pomocí srovnávací analýzy, a to porovnáním míry zamýšlené aktivity s podporou a bez podpory. Tento rámec tudíž vymezuje zvláštní požadavky, které členským státům umožní zajistit existenci motivačního účinku.

Komise vypracovala ve spolupráci s tímto odvětvím neformální soubor pravidel podpory na inovace v odvětví stavby lodí, který se týká zejména způsobilých nákladů a potvrzení inovačního charakteru projektů, a tento soubor pravidel používá ve své rozhodovací praxi. V zájmu transparentnosti by bylo vhodné tato pravidla oficiálně začlenit do pravidel podpory na inovace.

Pokud jde o regionální podporu, Komise provede v roce 2013 přezkum horizontálních pokynů k vnitrostátní regionální podpoře (3) na rok 2007–2013. Komise proto bude nadále uplatňovat tatáž zvláštní pravidla regionální podpory v odvětví stavby lodí, která jsou v současnosti stanovena v rámci z roku 2003 do uvedené doby. Situaci znovu vyhodnotí v rámci přezkumu pokynů k vnitrostátní regionální podpoře.

7.	S ohledem na vývozní úvěry je cílem tohoto rámce dodržet platné mezinárodní závazky.

Tento rámec tudíž obsahuje zvláštní ustanovení týkající se podpory na inovace a regionální podpory v odvětví stavby lodí a ustanovení o vývozních úvěrech. Podporu poskytovanou v odvětví stavby lodí lze navíc považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle Smlouvy o fungování Evropské unie a podle nástrojů horizontální státní podpory (4), není-li v těchto nástrojích stanoveno jinak.

9.	V souladu s článkem 346 Smlouvy a s výhradou ustanovení článku 348 Smlouvy může každý členský stát učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti s ohledem na financování vojenských plavidel.

10.

Komise má v úmyslu použít zásady obsažené v tomto rámci ode dne 1. ledna 2012 do dne 31. prosince 2013. Po tomto datu Komise hodlá zahrnout ustanovení o podpoře na inovace do Rámce Společenství pro podporu na výzkum, vývoj a inovace (5) a začlenit regionální podporu pro odvětví stavby lodí do pokynů k vnitrostátní regionální podpoře.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

11.	Podle tohoto rámce může Komise povolit podporu ve prospěch loděnic, nebo v případě vývozních úvěrů podporu ve prospěch vlastníků lodí, která je poskytována na stavbu, opravu nebo přestavbu lodí, jakož i podporu na inovace, která je poskytována na stavbu plovoucích a mobilních struktur na moři.

12.

Pro účely tohoto rámce se použijí následující definice:

a)	„stavbou lodí“ se rozumí stavba námořních obchodních plavidel s vlastním pohonem v Unii;

b)	„opravou lodí“ se rozumí oprava nebo obnova námořních obchodních plavidel s vlastním pohonem v Unii;

c)	„přestavbou lodí“ se rozumí přestavba námořních obchodních plavidel s vlastním pohonem o prostornosti alespoň 1 000 BRT (6) v Unii za podmínky, že přestavba zahrnuje radikální změny plánu nakládky, trupu lodi, pohonného systému nebo infrastruktury pro přijetí cestujících;

„obchodním plavidlem s vlastním pohonem“ se rozumí plavidlo, které má vzhledem ke svému stálému pohonu a řízení všechny vlastnosti vlastní způsobilosti k plavbě na volném moři nebo vnitrozemských vodních cestách a patří do jedné z uvedených kategorií:

i)	námořní plavidla o prostornosti alespoň 100 BRT a plavidla obdobných rozměrů určená pro vnitrozemskou plavbu a používaná pro přepravu cestujících a/nebo zboží,

ii)	námořní plavidla o prostornosti alespoň 100 BRT a plavidla obdobných rozměrů určená pro vnitrozemskou plavbu a používaná pro provádění specializovaných služeb (například plovoucí bagry a ledoborce),

iii)	remorkéry o výkonu alespoň 365 kW,

iv)	nedokončené trupy plavidel podle bodů i), ii) a iii), které jsou na vodě a jsou mobilní;

„plovoucími a mobilními strukturami na moři“ se rozumí struktury určené k průzkumu, těžbě nebo výrobě ropy, plynu nebo obnovitelné energie, které mají vlastnosti obchodních plavidel, avšak nemají vlastní pohon a jsou konstruovány tak, aby je bylo možné během doby jejich využívání několikrát přemístit.

3. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

3.1 Regionální podpora

13.

Regionální podpora na stavbu, opravu nebo přestavbu lodí může být považována za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud splňuje zejména tyto podmínky:

a)	podpora musí být poskytována na investice do vylepšení nebo modernizace stávajících loděnic, které nesouvisejí s finanční restrukturalizací dotyčných loděnic, a jejím cílem musí být zlepšení produktivity stávajících zařízení;

b)	v regionech uvedených v čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, které odpovídají plánu schválenému Komisí pro každý členský stát pro poskytování regionální podpory, nesmí intenzita podpory přesahovat 22,5 % hrubého grantového ekvivalentu;

v regionech uvedených v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, které odpovídají plánu schválenému Komisí pro každý členský stát pro poskytování regionální podpory, nesmí intenzita podpory přesahovat 12,5 % hrubého grantového ekvivalentu nebo použitelný strop regionální podpory, podle toho, která částka je nižší;

d)	podpora musí být omezena na úhradu způsobilých výdajů podle definice v pokynech k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013.

3.2 Podpora inovace

3.2.1 Způsobilé použití

14.

Podporu poskytnutou na inovace v odvětví stavby, opravy nebo přestavby lodí lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem do maximální intenzity podpory v hrubé výši 20 % za předpokladu, že se vztahuje na průmyslové použití inovačních výrobků a postupů, tj. technicky nových nebo podstatně vylepšených výrobků a postupů ve srovnání s nejvyspělejšími výrobky a postupy v Unii, které s sebou nesou riziko technologického nebo průmyslového neúspěchu. Podpora na inovace pro výbavu a modernizaci rybářských plavidel nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud nesplní podmínky stanovené v čl. 25 odst. 2 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (7) nebo v ustanoveních, která uvedené odstavce nahradí. Podporu nelze poskytnout loděnici, pokud je s ohledem na stejné plavidlo poskytnuta podpora z Evropského rybářského fondu nebo z nástroje, který uvedený fond nahradí, nebo jiná veřejná podpora.

15.	Inovační výrobky a postupy ve smyslu bodu 14 zahrnují zlepšení v oblasti životního prostředí, pokud jde o kvalitu a výkon; může se jednat například o optimalizaci spotřeby pohonných hmot, emisí z motorů, odpadu a bezpečnosti.

16.

Je-li inovace zárukou zvyšování ochrany životního prostředí a dodržení souladu s přijatými normami Unie alespoň jeden rok před tím, než uvedené normy vstoupí v platnost, nebo zvyšuje-li inovace úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, či umožňuje-li použití přísnějších norem, než jsou normy Unie, může být maximální intenzita podpory zvýšena na 30 % hrubých způsobilých nákladů. Výrazy „normy Unie“ a „ochrana životního prostředí“ mají význam uvedený v Pokynech Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí.

17.	Jestliže inovační výrobky splňují kritéria uvedená v bodě 14, vztahují se buď na novou třídu plavidel definovanou podle prvního plavidla případné série lodí (prototypu) nebo inovační část plavidla, kterou lze z plavidla izolovat jako samostatný prvek.

18.	Jestliže inovační postupy splňují kritéria uvedená v bodě 14, vztahují se na vývoj a provádění nových postupů týkajících se výroby, řízení, logistiky a inženýrských oblastí.

19.	Podpora na inovace může být považována za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, pokud je poskytována na první průmyslové použití inovačních výrobků a postupů.

3.2.2 Způsobilé náklady

20.	Inovační podpora na výrobky a postupy musí být omezena na úhradu výdajů na investiční, projektové, inženýrské a testovací činnosti, které se přímo a výhradně vztahují na inovační část projektu a byly vynaloženy po datu podání žádosti o podporu na inovace (8).

21.	Způsobilé náklady zahrnují náklady loděnice i náklady na zboží a služby od třetích stran (například dodavatelů systémů, dodávek na klíč a subdodavatelů) v rozsahu, v němž toto zboží a služby souvisejí výhradně s inovací. Způsobilé náklady jsou podrobněji vymezeny v příloze.

22.

Příslušné vnitrostátní orgány, které členské státy určily pro účely poskytování podpory na inovace, musí posoudit způsobilé náklady na základě odhadů, které jim žadatel poskytne a doloží. Pokud žádost obsahuje náklady související s nákupem zboží a služeb od dodavatelů, nesmějí být již tito dodavatelé příjemci státní podpory na dané zboží nebo služby za účelem dosažení stejných cílů.

3.2.3 Potvrzení inovačního charakteru projektu

23.

Aby bylo možno považovat podporu na inovace podle tohoto rámce za slučitelnou s vnitřním trhem, je třeba příslušnému vnitrostátnímu orgánu předložit žádost o podporu na inovace před tím, než žadatel uzavře závaznou dohodu o provedení konkrétního projektu, k němuž se podpora na inovace vztahuje. Žádost musí obsahovat popis inovace, jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska.

24.

Příslušné vnitrostátní orgány si musí nechat potvrdit od nezávislého a technicky způsobilého odborníka, že se žádá o podporu na projekt, který se týká technologicky nového nebo značně zdokonaleného výrobku nebo postupu v porovnání se současným stavem v odvětví stavby lodí v Unii (kvalitativní vyhodnocení). Podporu lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze v případě, že nezávislý a technicky způsobilý odborník příslušnému vnitrostátnímu orgánu potvrdí, že způsobilé náklady na projekt byly vypočítány tak, že zahrnují pouze inovační části příslušného projektu (kvantitativní vyhodnocení).

3.2.4 Motivační účinek

25.	Podpora na inovace ve smyslu tohoto rámce musí mít motivační účinek, tj. musí vést k tomu, že příjemce změní své chování tak, že zvýší svou inovační činnost. V důsledku podpory musí být inovační činnost zvýšena, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost.

26.	Komise se v souladu s výše uvedeným bodem 25 domnívá, že podpora nepředstavuje pro příjemce pobídku v případě, že byl projekt (9) zahájen již před tím, než příjemce podal žádost o podporu u vnitrostátních orgánů.

27.

Za účelem ověření skutečnosti, že podpora bude příjemce podpory motivovat ke změně chování vedoucí ke zvýšení inovační činnosti, musí členské státy předložit předběžné vyhodnocení nárůstu inovační činnosti ve formě srovnání situace bez podpory a situace s podporou. Do kritérií, která mají být uplatněna, lze zahrnout zvýšení míry inovační činnosti, jejího rozsahu, rychlosti nebo částky, která na ni byla vynaložena, spolu s dalšími relevantními kvantitativními a/nebo kvantitativními faktory předloženými členskými státy v jejich oznámení podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

28.	Pokud lze prokázat významný účinek na alespoň jeden z těchto prvků s přihlédnutím k běžnému chování podniku v příslušném odvětví, Komise obvykle vyvodí závěr, že podpora má motivační účinek.

29.

Při posuzování režimu podpory jsou podmínky týkající se motivačního účinku pokládány za splněné, pokud se členský stát zaváže poskytovat individuální podporu v rámci schváleného režimu podpory teprve po ověření, zda je přítomen motivační účinek, a předkládat výroční zprávy o provádění schváleného režimu.

30.

Schválení žádosti o podporu musí podléhat podmínce, že příjemce uzavře závaznou dohodu o provedení konkrétního projektu nebo postupu stavby, opravy nebo přestavby lodě, pro který se žádá o podporu na inovace. Platby mohou být provedeny pouze po podpisu příslušné smlouvy. V případě zrušení smlouvy nebo odstoupení od projektu se vrací veškerá vyplacená podpora spolu s úroky ode dne, kdy byla vyplacena. Stejně tak v případě nedokončení projektu se společně s úroky vrací veškerá podpora, která nebyla vynaložena na způsobilé výdaje na inovace. Úroková sazba musí přinejmenším odpovídat referenčním úrokovým sazbám, které Komise přijala.

3.3 Vývozní úveřy

31.

Podpora na stavbu lodí – ve formě úvěrových příslibů podporovaných státem – poskytovaná vnitrostátním nebo zahraničním vlastníkům lodí nebo třetím stranám na stavbu nebo přestavbu plavidel může být považována za slučitelnou s vnitřním trhem, jestliže odpovídá podmínkám dohody OECD z roku 1998 o pokynech pro úředně podporované vývozní úvěry a jejím odvětvovým ujednáním o vývozních úvěrech pro lodě nebo následným předpisům stanoveným v takové dohodě či předpisům, kterými se dohoda nahrazuje.

4. MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

32.

Podle nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (10), a nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (11), mají členské státy předkládat Komisi výroční zprávy o všech stávajících režimech podpor. Když Komise přijímá podle tohoto rámce rozhodnutí, které se týká jakékoli podpory na inovace v rámci schváleného režimu pro velké podniky, může členské státy požádat, aby jí podaly zprávu, jak byl u podpory poskytnuté velkým podnikům respektován požadavek na motivační účinek, zejména za použití kritérií zmíněných v bodu 3.2.4.

5. KUMULACE

33.

Stropy podpor stanovené v tomto rámci platí nezávisle na tom, zda je příslušná podpora zcela nebo částečně financována ze státních zdrojů nebo ze zdrojů Unie. Podpora schválená podle tohoto rámce nesmí být kumulována s jinými formami státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy nebo jinými formami financování Unie, pokud má tato kumulace za následek vyšší intenzitu podpory než stanoví tento rámec.

34.	Pokud podpora slouží různým účelům a týká se stejných způsobilých nákladů, používá se nejvýhodnější strop podpory.

6. POUŽITÍ TOHOTO RÁMCE

35.	Komise použije zásady stanovené v tomto rámci ode dne 1. ledna 2012 do dne 31. prosince 2013. Komise použije tyto zásady na všechna oznámená opatření podpory, u nichž musí přijmout rozhodnutí po 31. prosinci 2011, a to i tehdy, pokud projekty byly oznámeny před tímto datem.

36.	Komise použije zásady stanovené v tomto rámci na neoznámené podpory poskytnuté po 31. prosinci 2011 v souladu s oznámením Komise o určení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (12).

(1) Úř. věst. C 317, 30.12.2003, s. 11.

(2) Viz akční plán státní podpory KOM(2005) 107 v konečném znění, bod 65: „Komise také rozhodne, zda je nadále potřebný rámec pro státní podporu určenou na stavbu lodí, nebo zda by se odvětví mělo řídit horizontálními předpisy“.

(3) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(4) Například Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1) stanoví podmínky, za nichž lze povolit loděnicím podporu na výrobní postupy šetrnější k životnímu prostředí. Vlastníkům lodí lze dále poskytnout podporu pro získání nových dopravních vozidel, které splňují přísnější normy, než jsou normy Unie, nebo které zvyšují úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, což přispěje ke snížení celkového dopadu námořní dopravy na životní prostředí.

(5) Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

(6) V brutto registrovaných tunách.

(7) Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

(8) S výjimkou nákladů na studie proveditelnosti provedené do 12 měsíců před podáním žádosti o podporu na inovační postup.

(9) Tím není vyloučen případ, kdy potenciální příjemce již pravděpodobně vypracoval studie proveditelnosti, na které se nevztahuje žádost o státní podporu.

(10) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(11) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(12) Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.

PŘÍLOHA

Způsobilé náklady na podporu na inovace v odvětví stavby lodí

1. NOVÁ TŘÍDA PLAVIDEL

V případě stavby nové třídy plavidel, která je způsobilá pro podporu na inovace, jsou způsobilé následující náklady:

a)	náklady na koncepční vývoj;

b)	náklady na koncepční projektování;

c)	náklady na funkční projektování;

d)	náklady na podrobný projekt;

e)	náklady na studie, testování, makety a podobné náklady týkající se vývoje a projektování plavidla;

f)	náklady na plánování provedení projektu;

g)	náklady na testování a zkoušky výrobku;

h)	dodatečné náklady na práci a režijní náklady na novou třídu plavidel (křivka osvojování si znalostí).

Pro účely písmen a) až g), náklady související se standardním inženýrským projektováním prováděným i u předchozích tříd plavidel jsou vyloučeny.

Pro účely písmene h), dodatečné výrobní náklady, které jsou nezbytně nutné pro validaci technologické inovace mohou být způsobilé v míře omezené na nejnižší potřebnou částku. Vzhledem k technickým problémům souvisejícím se stavbou prototypu jsou náklady na stavbu první lodě většinou vyšší než náklady na výrobu dalších sesterských lodí. Dodatečné výrobní náklady jsou vymezeny jako rozdíl mezi náklady na práci a souvisejícími režijními náklady na první loď nové třídy lodí a náklady na výrobu dalších lodí téže řady (sesterské lodě). Náklady na práci zahrnují mzdy a náklady na sociální zabezpečení.

Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech proto lze maximálně 10 % výrobních nákladů souvisejících se stavbou nové třídy plavidel považovat za způsobilé náklady: pokud jsou tyto náklady nezbytné k validaci technické inovace. Má se za to, že dodatečné výrobní náklady jsou řádně odůvodněné, pokud jsou podle odhadů vyšší než 3 % výrobních nákladů dalších sesterských lodí.

2. NOVÉ SOUČÁSTI NEBO SYSTÉMY PLAVIDLA

V případě nových součástí nebo systémů, které jsou způsobilé pro podporu na inovaci, jsou v míře, v níž se vztahují výhradně k inovaci, způsobilé následující náklady:

a)	náklady na projektování a vývoj;

b)	náklady na testování inovačních částí, makety;

c)	náklady na materiál a zařízení;

d)	ve výjimečných případech náklady na konstrukci a instalaci nových součástí nebo systémů, které jsou nutné pro validaci inovace, v míře omezené na nejnižší možnou částku.

3. NOVÉ POSTUPY

V případě nových postupů, které jsou způsobilé pro podporu na inovaci, jsou v míře, v níž se vztahují výhradně k inovačnímu postupu, způsobilé následující náklady:

a)	náklady na projektování a vývoj;

b)	náklady na materiál a zařízení;

c)	v případě potřeby náklady na testování nového postupu;

d)	náklady na studie proveditelnosti uskutečněné do 12 měsíců před podáním žádosti o podporu.

14.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 364/15

Výzva k předkládání návrhů 2011 – Program Evropa pro občany (2007–2013)

Provádění akcí programu: Aktivní občané pro Evropu, Aktivní občanská společnost v Evropě a Aktivní evropská paměť

2011/C 364/08

ÚVOD

Tato výzva k předkládání návrhů je založena na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na podporu aktivního evropského občanství na období 2007–2013 (1). Podrobné podmínky týkající se této výzvy k předkládání návrhů lze nalézt v průvodci programem Evropa pro občany uveřejněném na portálu Europa (viz bod VII). Průvodce programem je nedílnou součástí této výzvy k předkládání návrhů.

I. Cíle

Program Evropa pro občany si klade tyto konkrétní cíle:

—	setkávání občanů z různých místních komunit po celé Evropě, aby mohli sdílet a vyměňovat si zkušenosti, názory a hodnoty, poučit se z historie a utvářet budoucnost,

—	podpora činnosti, diskusí a úvah souvisejících s evropským občanstvím, demokracií, společnými hodnotami, historií a kulturou prostřednictvím spolupráce organizací občanské společnosti na evropské úrovni,

—	přiblížení Evropy jejím občanům tím, že budou propagovány evropské hodnoty a úspěchy, jichž Evropa dosáhla, a zároveň bude uchovávána vzpomínka na její minulost,

—

podpora spolupráce mezi občany a organizacemi občanské společnosti ze všech zúčastněných zemí, příspěvek k mezikulturnímu dialogu a zdůrazňování rozmanitosti i jednoty Evropy, přičemž by se zvláštní pozornost měla věnovat činnostem, které se zaměřují na vytváření užších vazeb mezi občany členských států Evropské unie ve složení k 30. dubnu 2004 a občanů členských států, které přistoupily po tomto datu.

II. Způsobilí žadatelé

Program je určen všem navrhovatelům usazeným v některé ze zemí účastnících se programu, kteří jsou v závislosti na konkrétním opatření:

—	veřejným orgánem nebo

—	neziskovou organizací s právním statusem (právní subjektivitou).

Každá akce programu je nicméně určena pro konkrétnější skupinu organizací. Způsobilost organizací předkládajících návrh je proto vymezena v průvodci programem pro každé jednotlivé opatření/podopatření.

V rámci tohoto programu jsou způsobilými zeměmi:

—	členské státy EU (2),

—	Chorvatsko,

—

Albánie,

—	Bývalá Jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

III. Způsobilé akce

V rámci programu Evropa pro občany jsou podporovány projekty propagující aktivní evropské občanství.

Tato výzva k předkládání návrhů se vztahuje na následující akce programu Evropa pro občany, jež jsou podporovány dvěma druhy grantů: granty na projekty a na provozní náklady.

Akce 1: Aktivní občané pro Evropu

Opatření 1: Partnerství měst

Cílem tohoto opatření jsou činnosti, které zahrnují nebo prosazují přímou výměnu mezi evropskými občany prostřednictvím jejich účasti v činnostech v rámci partnerství měst.

Opatření 1.1: Setkávání občanů v rámci partnerství měst (grant na projekt)

Cílem tohoto opatření jsou činnosti, které zahrnují nebo prosazují přímou výměnu mezi evropskými občany prostřednictvím jejich účasti v činnostech v rámci partnerství měst. Projekt musí zahrnovat města či obce alespoň ze dvou zúčastněných států, z nichž alespoň jeden musí být členským státem EU. Projektu se musí zúčastnit alespoň 25 mezinárodních účastníků z přizvaných obcí či měst. Maximální doba trvání setkání je 21 dní. Maximální výše grantu poskytnutého každému projektu nepřesáhne 25 000 EUR. Minimální výše grantu činí 5 000 EUR.

Granty poskytnuté pro setkávání občanů v rámci partnerství měst jsou určené ke spolufinancování organizačních nákladů hostitelského města a cestovních nákladů pozvaných účastníků. Výpočet grantu je založen na paušálních sazbách/paušální částce.

Opatření 1.2: Sítě partnerských měst (grant na projekt)

Toto opatření je určeno na podporu rozvoje sítí vytvořených na základě vazeb partnerských měst, které jsou důležité pro zajištění strukturované, intenzivní a různorodé spolupráce mezi obcemi, která přispívá k maximalizaci dopadu programu. V rámci projektu je třeba předpokládat alespoň tři akce. Projekt musí zahrnovat města či obce alespoň ze čtyř zúčastněných států, přičemž minimálně jeden z těchto států musí být členským státem EU. Projektu se musí zúčastnit alespoň 30 mezinárodních účastníků z přizvaných obcí či měst. Maximální doba trvání projektu je 24 měsíců; maximální doba trvání každé události je 21 dní.

Maximální částka, kterou lze poskytnout na projekt v rámci tohoto opatření, je 150 000 EUR. Minimální způsobilá částka je 10 000 EUR. Výpočet grantu je založen na paušálních sazbách/paušální částce.

Opatření 2: Projekty občanů a podpůrná opatření

Opatření 2.1: Projekty občanů (grant na projekt)

Toto opatření má přispět k řešení současného významného problému Evropské unie: jak překlenout propast mezi občany a Evropskou unií. Jeho cílem je prozkoumat originální a inovační metody, které podpoří účast občanů a povzbudí dialog mezi evropskými občany a orgány Evropské unie.

Projekt musí zahrnovat alespoň pět zúčastněných států, z nichž alespoň jeden musí být členským státem EU. Projekt musí zahrnovat alespoň 200 účastníků. Maximální doba trvání projektu je 12 měsíců.

Výše grantu bude stanovena na základě vyváženého, podrobného předpokládaného rozpočtu vyjádřeného v eurech. Udělený grant nesmí přesáhnout 60 % celkové výše způsobilých nákladů projektu. Minimální výše grantu bude činit 100 000 EUR. V rámci tohoto opatření lze na projekt poskytnout grant v maximální výši 250 000 EUR.

Opatření 2.2: Podpůrná opatření (grant na projekt)

Cílem tohoto opatření je podpora činností, které mohou vést k vytvoření dlouhotrvajících partnerství a sítí oslovujících významný počet různých zúčastněných subjektů propagujících aktivní evropské občanství, a tím přispívajících k lepší odezvě na cíle programů a maximalizujících celkový dopad a účinnost programů.

Projekt musí zahrnovat minimálně dva zúčastněné státy, z nichž alespoň jeden musí být členským státem EU. Maximální doba trvání projektu je 12 měsíců. V rámci každého projektu je třeba předpokládat alespoň dvě akce.

Výše grantu bude stanovena na základě vyváženého, podrobného předpokládaného rozpočtu vyjádřeného v eurech. Grant nesmí přesáhnout maximální míru 80 % způsobilých nákladů na dotčenou akci. Minimální výše grantu je 30 000 EUR. V rámci tohoto opatření lze na projekt poskytnout grant v maximální výši 100 000 EUR.

Akce 2: Aktivní občanská společnost v Evropě

Opatření 1 a 2: Strukturální podpora evropských organizací zabývajících se výzkumem v oblasti veřejné politiky a organizací občanské společnosti na úrovni EU (granty na provozní náklady (3))

Opatření 1– Strukturální podpora evropských organizací zabývajících se výzkumem v oblasti veřejné politiky (skupin expertů) – cílem opatření je podpora činnosti evropských organizací zabývajících se výzkumem v oblasti veřejné politiky (skupin expertů), které jsou schopny přinést nové myšlenky a úvahy týkající se evropských témat, aktivního občanství na evropské úrovni nebo evropských hodnot.

Opatření 2– Strukturální podpora organizací občanské společnosti na úrovni EU – poskytne organizacím občanské společnosti s evropským rozměrem kapacitu a stabilitu k rozvoji jejich činnosti na evropské úrovni. Smyslem je přispět k vývoji strukturované, soudržné a aktivní občanské společnosti na evropské úrovni.

Období způsobilosti musí odpovídat rozpočtovému roku žadatele, doloženému ověřenou účetní závěrkou dané organizace. Jestliže je rozpočtový rok žadatele shodný s kalendářním rokem, bude obdobím způsobilosti období od 1. ledna do 31. prosince. U žadatelů, jejichž rozpočtový rok se liší od roku kalendářního, bude obdobím způsobilosti období dvanácti měsíců od data počátku jejich rozpočtového roku.

Při výpočtu grantu mohou být použity dvě různé metody:

a)	paušální sazby/paušální částka;

b)	metoda založená na financování z rozpočtu zohledňujícím skutečné náklady. Výše grantu bude stanovena na základě vyváženého, podrobného předpokládaného rozpočtu vyjádřeného v eurech. Grant nesmí překročit maximální míru 80 % způsobilých nákladů na dotčenou akci.

Maximální výše grantu činí 100 000 EUR.

Opatření 3: Podpora projektů uskutečňovaných z podnětu organizací občanské společnosti (grant na projekt)

Cílem tohoto opatření je podpora konkrétních projektů propagovaných organizacemi občanské společnosti z různých zúčastněných států. Tyto projekty by měly přispět ke zvýšení povědomí o záležitostech evropského zájmu a podpořit vzájemné porozumění mezi různými kulturami a napomoci při vytyčování společných hodnot prostřednictvím spolupráce na evropské úrovni.

Projekt musí zahrnovat minimálně dva zúčastněné státy, z nichž alespoň jeden musí být členským státem EU. Maximální doba trvání projektů je 18 měsíců.

Při výpočtu výše grantu lze použít dvě různé metody, které se opírají o různé přístupy a na které se vztahují zvláštní pravidla:

a)	paušální sazby/paušální částka;

b)	metoda založená na financování z rozpočtu zohledňujícím skutečné náklady. Požadovaný grant v tomto případě nesmí přesáhnout 70 % způsobilých nákladů na dotčenou akci.

Maximální výše grantu činí 150 000 EUR. Minimální výše grantu činí 10 000 EUR.

K financování v rámci tohoto opatření v roce 2012 nejsou způsobilé organizace obecného evropského zájmu vybrané pro poskytnutí grantu na provozní náklady v roce 2012 v rámci akce 2, opatření 1 a 2.

Akce 4: Aktivní evropská paměť (grant na projekt)

Cílem projektů podporovaných v rámci této akce je připomínat oběti nacismu a stalinismu a prohloubit znalosti a porozumění současných a příštích generací, pokud jde o události, k nimž došlo v koncentračních táborech a na dalších místech masového vyhlazování, a jejich příčiny.

Maximální doba trvání projektu je 18 měsíců.

Při výpočtu grantu mohou být použity dvě různé metody:

a)	paušální sazby/paušální částka;

b)	metoda založená na financování z rozpočtu zohledňujícím skutečné náklady. Požadovaný grant v tomto případě nesmí přesáhnout 70 % způsobilých nákladů na dotčenou akci.

Maximální výše grantu činí 100 000 EUR. Minimální výše grantu činí 10 000 EUR.

IV. Kritéria pro udělení grantu

Pro granty na projekty:

Kvalitativní kritéria (80 % z dosažitelného počtu bodů):

—	význam projektu pro cíle a priority programu (25 %),

—	kvalita navrhovaného projektu a metod (25 %),

—	dopad (15 %),

—	viditelnost a následná opatření (15 %).

Kvantitativní kritéria (20 % z dosažitelného počtu bodů):

—	geografický dopad (10 %),

—	cílová skupina (10 %).

Podpůrně, v případě zjevně nedostatečně zastoupených zemí a při dodržení spravedlivého zacházení, pokud jde o kvalitu, si Komise a výkonná agentura vyhrazují právo zajistit vyvážené zeměpisné rozložení vybraných projektů pro každou akci.

Pro granty na provozní náklady:

Kvalitativní kritéria (80 % z dosažitelného počtu bodů):

—	význam pro cíle a priority programu Evropa pro občany (30 %),

—	přiměřenost, soudržnost a úplnost programu činnosti (20 %),

—	dopad programu činnosti (10 %),

—	evropská přidaná hodnota (10 %),

—	viditelnost činností a šíření a využívání výsledků pro evropské občany a ostatní zúčastněné subjekty (10 %).

Kvantitativní kritéria (20 % z dosažitelného počtu bodů):

—	geografický dopad (10 %),

—	cílová skupina (10 %).

Podpůrně si Komise a výkonná agentura vyhrazují právo zajistit vyvážené zeměpisné rozložení vybraných projektů pro každou akci.

V. Rozpočet

Předpokládaný rozpočet pro tyto akce na rok 2012

Akce 1 Opatření 1.1	Setkávání občanů v rámci partnerství měst	6 107 000 EUR
Akce 1 Opatření 1.2	Tematická spolupráce v rámci sítí partnerských měst	4 528 000 EUR
Akce 1 Opatření 2.1	Projekty občanů	1 308 000 EUR
Akce 1 Opatření 2.2	Podpůrná opatření	805 000 EUR
Akce 2 Opatření 3	Podpora projektů uskutečňovaných z podnětu organizací občanské společnosti	2 807 000 EUR
Akce 4	Aktivní evropská paměť	2 414 000 EUR

Provádění této výzvy k předkládání návrhů je podmíněno přijetím rozpočtu Evropské unie na rok 2012 ze strany rozpočtového orgánu.

VI. Lhůty pro předkládání žádostí Akce

Akce		Lhůta pro předkládání
Akce 1 Opatření 1.1	Setkávání občanů v rámci partnerství měst	1. února 1. června 1. září
Akce 1 Opatření 1.2	Tematická spolupráce v rámci sítí partnerských měst	1. února 1. září
Akce 1 Opatření 2.1	Projekty občanů	1. června
Akce 1 Opatření 2.2	Podpůrná opatření	1. června
Akce 2 Opatření 1 a 2	Strukturální podpora organizací v EU zabývajících se výzkumem v oblasti veřejné politiky (skupin expertů) a organizací občanské společnosti na úrovni EU	15. října
Akce 2 Opatření 3	Podpora projektů uskutečňovaných z podnětu organizací občanské společnosti	1. února
Akce 4	Aktivní evropská paměť	1. června

Žádosti musí být podány do 12:00 (poledne bruselského času) v den konce lhůty pro předložení žádostí. Pokud lhůta pro předkládání žádostí připadne na víkend, musí být za konec lhůty považován první pracovní den po víkendu.

Žádosti musí být zaslány na adresu:

EACEA

Unit P7 Citizenship

Applications — ‘Measure XXX’

Avenue du Bourget/Bourgetlaan 1 (BOUR 01/04A)

1140 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Posuzovány budou pouze návrhy předložené prostřednictvím oficiálního elektronického formuláře žádosti o grant (elektronického formuláře), řádně vyplněného a podepsaného osobou oprávněnou k přijímání právních závazků jménem žádajícího subjektu.

Žádosti zaslané jako tištěný formulář poštou, faxem nebo přímo elektronickou poštou nebudou přijaty k dalšímu vyhodnocení.

VII. Další informace

Podrobné podmínky pro předkládání návrhů projektů a formulářů je možné nalézt v průvodci programem Evropa pro občany v posledním aktualizovaném znění na těchto internetových adresách:

http://ec.europa.eu/citizenship/index_en.html

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast:

http://eacea.ec.europa.eu/citizenship/index_en.htm

(1) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 32.

(2) 27 členských států EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.

(3) Tato výzva k předkládání návrhů se týká ročních grantů na provozní náklady na rozpočtový rok 2013.

14.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 364/21

Oznámení zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci COMP/39.654 – Reuters Instrument Codes (RIC)

(oznámeno pod číslem K(2011) 9391)

(Text s významem pro EHP)

2011/C 364/09

1. ÚVOD

(1)

Podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 (1) může Komise v případech, kdy zamýšlí přijmout rozhodnutí, které nařizuje ukončení protiprávního jednání, a dotčené strany nabídnou Komisi závazky takové povahy, že reagují na výhrady, které Komise vyjádřila ve svém předběžném posouzení, svým rozhodnutím prohlásit tyto nabídky pro dotyčné podniky za závazné. Takové rozhodnutí může být přijato na dobu určitou a musí konstatovat, že pominuly důvody pro zásah Komise. Podle čl. 27 odst. 4 stejného nařízení zveřejní Komise stručné vylíčení případu a hlavní obsah závazků. Zúčastněné strany mohou předložit svá vyjádření ve lhůtě, kterou stanoví Komise.

2. SHRNUTÍ PŘÍPADU

(2)

Dne 19. září 2011 přijala Komise předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. Posouzení se vztahovalo na odvětví služeb v oblasti finančních informací, konkrétněji na trh pro poskytování konsolidovaných údajů v reálném čase (2). Určeno bylo podniku Thomson Reuters Corporation a společnostem pod jeho přímou či nepřímou kontrolou, včetně Thomson Reuters Limited (Thomson Reuters). Komise se obává, že některé postupy podniku Thomson Reuters při udělování licencí, pokud jde o kódy RIC, mohou znamenat porušení článku 102 SFEU (3). Řízení proti podniku Thomson Reuters bylo zahájeno dne 30. října 2009.

(3)	Podle předběžného posouzení zaujímá podnik Thomson Reuters dominantní postavení na světovém trhu pro poskytování konsolidovaných údajů v reálném čase.

(4)

Podnik Thomson Reuters mohl zneužívat svého dominantního postavení tím, že svým zákazníkům ukládal omezení, pokud jde o užívání kódů RIC. Podnik Thomson Reuters a) zakazuje svým zákazníkům používat kódy RIC k odebírání údajů od jiných poskytovatelů konsolidovaných údajů v reálném čase a b) brání třetím stranám ve vytváření a spravování mapovacích tabulek, jež by zahrnovaly kódy RIC, které by systémům zákazníků podniku Thomson Reuters umožňovaly komunikovat s toky konsolidovaných údajů v reálném čase od jiných poskytovatelů (4).

(5)

Zdá se, že tato omezení představují vážnou překážku pro přechod k jinému poskytovateli. Zákazníci podniku Thomson Reuters široce využívají kódů RIC ve svých serverových aplikacích a pracovníci, kteří tyto aplikace obsluhují, jsou obeznámeni se symbolikou kódů RIC. Kvůli těmto omezením ze strany podniku Thomson Reuters, kdy se kódy RIC staly součástí serverových aplikací, je pro změnu poskytovatele nutné odstranit tyto kódy a překódovat dané aplikace tak, aby byly kódy RIC nahrazeny alternativní symbolikou. Tento úkon je náročný a často příliš nákladný. Komise zastává předběžný názor, že podnik Thomson Reuters zákazníkům, kteří zavedli kódy RIC do svých aplikací, vlastně znemožňuje upustit od odebírání konsolidovaných údajů v reálném čase od tohoto podniku. V důsledku toho nejsou jiní poskytovatelé konsolidovaných údajů v reálném čase schopni účinně konkurovat podniku Thomson Reuters na trhu pro poskytování konsolidovaných údajů v reálném čase.

3. HLAVNÍ OBSAH NABÍDNUTÝCH ZÁVAZKŮ

(6)

Podnik Thomson Reuters s předběžným posouzením Komise nesouhlasí. Podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003 nicméně nabídl závazky, kterými reagoval na obavy Komise související s hospodářskou soutěží. Závazky nabídnuté podnikem Thomson Reuters (dále jen „závazky“) jsou stručně shrnuty níže. Úplné znění těchto závazků bez důvěrných údajů je zveřejněno v anglickém jazyce na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: http://ec.europa.eu/competition/index_en.html

(7)

Závazky spočívají v nabídce licence stávajícím a budoucím uživatelům služby RT Service (5) podniku Thomson Reuters (tzv. rozšířená licence RIC (6)), která jim zaručuje dodatečná práva, pokud jde o užívání symboliky RIC. Tato licence by jim za měsíční licenční poplatek umožňovala využívat kódy RIC k odebírání konsolidovaných finančních údajů v reálném čase od konkurentů podniku Thomson Reuters, aby mohly některé nebo všechny jejich serverové aplikace přejít k alternativním poskytovatelům konsolidovaných údajů v reálném čase. Podnik Thomson Reuters by držitelům rozšířené licence RIC navíc dodával pravidelné aktualizace příslušných kódů RIC, což by v případě potřeby zahrnovalo nezbytné informace související s RIC (tj. příslušný obchodní systém, zdroj, oficiální kód, měna a/nebo popis).

(8)

Závazky se týkají i) zákazníků, kteří částečně a/nebo úplně přestanou odebírat konsolidované údaje v reálném čase od podniku Thomson Reuters a přejdou k alternativnímu poskytovali těchto údajů a ii) zákazníků, kteří se navíc ke službě RT Service podniku Thomson Reuters rozhodnou odebírat konsolidované údaje v reálném čase od třetí strany (např. jako záložní řešení pro případ mimořádných výpadků služby nebo s cílem vyzkoušet funkce a spolehlivost odebírání konsolidovaných údajů v reálném čase od nových poskytovatelů). V případě částečného přechodu k jinému poskytovateli se podnik Thomson Reuters zavazuje, že nebude diskriminovat zákazníky, kteří se rozhodli pro jiného dodavatele/jiné dodavatele konsolidovaných údajů v reálném čase, pokud jde o podmínky, za nichž podnik Thomson Reuters konsolidované údaje v reálném čase dodává (7).

(9)

Rozšířená licence k užívání symboliky RIC bude na základě závazků udělována doživotně a bude k dispozici po období pěti let. Zákazník tak může od podniku Thomson Reuters získat rozšířenou licenci v rámci pětiletého období a bude ji moci dále užívat neomezeně, pokud zaplatí příslušný poplatek a bude dodržovat ostatní podmínky licence.

(10)

Nápravné opatření by se vztahovalo na všechny symboly RIC, jež mají přímou souvislost s cenou jednotlivých finančních nástrojů nebo hodnotou indexu ve službě RT Service podniku Thomson Reuters, tedy mimo jiné s i) údaji z burz a mnohostranných obchodních systémů a ii) většinou mimoburzovně obchodovaných nástrojů, které nejsou kótovány na burzách nebo v rámci mnohostranných obchodních systémů (8). Vyňaty jsou pouze kódy RIC související s mimoburzovně obchodovanými nástroji, u nichž podnik Thomson Reuters získává údaje z jediného zdroje, který lze identifikovat pomocí RIC („jednozdrojové kódy RIC“) (9).

(11)

Podnik Thomson Reuters bude navíc poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo pro zákazníky snazší kombinovat kódy RIC se symbolikou jiných poskytovatelů. Podle závazků by se zákazníci rovněž mohli obracet na nezávislé vývojové pracovníky, aby pro ně vytvořili nástroje pro usnadnění přechodu k jinému poskytovateli, a tito pracovníci by mohli využívat software, který vytvořili, pro různé zákazníky, pokud by každý ze zákazníků vlastnil rozšířenou licenci RIC. Nezávislé třetí strany by však nezískaly žádná práva, co se týče samotné symboliky RIC.

(12)

Existují jiné druhy licencí, které již nyní podnik Thomson Reuters uděluje za komerčních podmínek a které nejsou součástí rozšířené licence RIC. Například pro vývoj nástrojů pro přechod k jinému poskytovateli je nutná licence podniku Thomson Reuters, jíž se poskytují práva na vývoj. Zadruhé podnik Thomson Reuters uděluje zákazníkům, kteří chtějí využívat kódů RIC jako identifikátorů v rámci automatizovaného zpracování (tzv. straight through processing), licenci na zpracování transakcí. Týká se to např. redistribuce kódů RIC zákazníky podniku Thomson Reuters jiným stranám. Podnik Thomson Reuters se zavazuje, že nebude diskriminovat své zákazníky, kteří přejdou k jinému dodavateli/jiným dodavatelům konsolidovaných údajů v reálném čase za podmínek těchto jiných licencí, ani třetí strany, jež budou vyvíjet software či technologii k usnadnění přechodu držitelů rozšířené licence RIC k jinému poskytovateli (10).

(13)

Ze zeměpisného hlediska je navržená licence v zásadě omezena na aplikace zákazníků, které slouží podnikům v rámci EHP. Aplikace, jež slouží podnikům jinde, jsou však rovněž zahrnuty, pokud je to „nezbytně nutné“ v zájmu realizace přechodu k jinému poskytovateli ve prospěch zákazníkova podniku v rámci EHP (11). Podnik Thomson Reuters uvedl jako příklad několik případů, u nichž se předpokládá, že došlo ke splnění této podmínky. Příklady jsou obsaženy v příloze IV závazků.

(14)

Měsíční poplatky rozšířené licence RIC, které hodlá podnik Thomson Reuters účtovat, odrážejí strukturu obchodních podmínek, pokud jde o údaje, jež v současné době podnik dodává pro užití v serverových aplikacích (12). Poplatky vycházejí z počtu symbolů RIC, pro které chce zákazník získat licenci k odebírání údajů od konkurenčního podniku v určité obchodní činnosti. Poplatky zahrnují dodatečná práva, pokud jde o užívání symboliky RIC, a náklady na službu poskytovanou podle závazků podnikem Thomson Reuters zákazníkům. Podle podniku Thomson Reuters představuje výše poplatků malou část ceny poskytování konsolidovaných údajů v reálném čase podnikem při stejném rozsahu kódů RIC, jež jsou předmětem licence, a jejich užívání. Rozpis poplatků také obsahuje minimální měsíční poplatek ve výši 750 USD. Podrobnosti ohledně rozpisu poplatků rozšířené licence RIC lze nalézt v nedůvěrném znění závazků zveřejněném na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž (příloha I).

4. VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK

(15)

Komise zamýšlí – po předchozím ověření na trhu – přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým prohlásí výše shrnuté a na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž zveřejněné závazky za závazné. Pokud budou závazky zásadně pozměněny, bude zahájen nový tržní test.

(16)	Podle čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 vyzývá Komise zúčastněné třetí strany, aby k závazkům předkládaly svá vyjádření.

(17)

Komise také žádá zúčastněné strany, aby zejména vyjádřily svůj názor na následující otázky, jež se týkají přechodu zákazníka užívajícího serverovou aplikaci od služby RT Service podniku Thomson Reuters k alternativnímu poskytovateli konsolidovaných údajů v reálném čase:

Umožňuje výše poplatků – včetně minimálního poplatku – snížit náklady související se změnou symboliky natolik, že pokud si to budou zákazníci podniku Thomson Reuters přát, mohou přejít k alternativnímu poskytovateli? Uveďte prosím následující odhady:

i)	poplatky rozšířené licence RIC, které by Vaše společnost musela zaplatit v případě, že by částečně a/nebo zcela přestala odebírat konsolidované údaje v reálném čase od podniku Thomson Reuters,

ii)

procentní podíl, jenž by poplatky rozšířené licence RIC představovaly na původním poplatku za poskytování konsolidovaných údajů v reálném čase (v každém případě po odečtení příslušných slev), který Vaše společnost platí podniku Thomson Reuters v současné době: i) 1–3 %, ii) 4–6 %, iii) 7–9 % nebo iv) více než 10 %, a dále

iii)	kategorii poplatků, jež by se Vaší společnosti týkala každý měsíc u každé obchodní činnosti (viz rozpis poplatků v příloze I závazků).

b)	Domníváte se, že pravidelné aktualizace kódů RIC jsou nezbytnou součástí rozšířené licence RIC, kterou Vaše společnost potřebuje k usnadnění přechodu k jiným poskytovatelům konsolidovaných údajů v reálném čase?

c)	Domníváte se, že to, že se rozšířená licence RIC omezuje pouze na přechod serverových aplikací (a netýká se konkrétně užívání lidmi, kteří je obsluhují), postačuje k odstranění výše popsaných obav, jež v souvislosti s RIC vyjádřila Komise?

Závazky se ze zeměpisného hlediska omezují na serverové aplikace, které slouží podnikům v rámci EHP. Zahrnují serverové aplikace, jež slouží podnikům jinde, pokud je to „nezbytně nutné“. Domníváte se, že je toto opatření dostatečné k tomu, aby měly podniky sídlící v EHP ze závazků prospěch a mohly změnit poskytovatele, kdyby si to přály? Pokud ne, vysvětlete prosím, jak by navržená zeměpisná působnost závazků omezovala Vaši schopnost změnit poskytovatele pro Váš podnik v rámci EHP. Uveďte případně další příklady k doplnění přílohy IV, jež obsahuje příklady podniku Thomson Reuters.

Podle podniku Thomson Reuters pokrývají kódy RIC, jichž se týká nápravné opatření, 95 % globální likvidity. Podnik Thomson Reuters tvrdí, že do nápravného opatření není možné ani proveditelné zahrnout kódy RIC týkající se mimoburzovně obchodovaných nástrojů, které identifikují jen jednotlivý zdroj a jeho cenu. Souhlasíte, že to stačí k zajištění účinné nápravy?

f)	Poskytněte prosím informace o možných třetích stranách, jež jsou schopny vyvinout nástroje k usnadnění přechodu zákazníka k jinému poskytovateli a/nebo mají obchodní zájem na takovém vývoji. Je-li to možné, uveďte odhad předpokládané výše nákladů, které by pro zákazníky tato služba představovala.

Považujete ustanovení v závazcích, jež se týkají nediskriminování zákazníků podnikem Thomson Reuters v souvislosti s jinými licencemi (viz body 8 a 12 výše), za dostatečná a vhodná i) pro zákazníky, kteří chtějí přejít k jinému poskytovateli, a ii) pro nezávislé vývojové pracovníky, kteří usilují o usnadnění takové změny poskytovatele?

(18)	Odpovědi a připomínky by měly být pokud možno odůvodněné a měly by uvádět relevantní fakta. Pokud u jakékoli části navržených závazků zjistíte problém, navrhněte prosím možné řešení.

(19)

Lhůta pro předkládání vyjádření vyprší šest týdnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Zúčastněné strany se vyzývají k předložení takového znění připomínek, které nebude obsahovat důvěrné informace a v němž budou obchodní tajemství a další důvěrné části podle potřeby vypuštěny a nahrazeny shrnutím nedůvěrné povahy nebo slovy „obchodní tajemství“ či „důvěrné“.

(20)

Vyjádření s uvedením čísla jednacího „Case COMP/39.654 – RICs“ lze Komisi zaslat buď e-mailem (COMP-GREFFE-ANTITRUST@ec.europa.eu), nebo faxem na číslo +32 22950128 či poštou na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Antitrust Registry

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1. S účinností od 1. prosince 2009 se články 81 a 82 Smlouvy o ES staly články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Oba soubory ustanovení jsou v podstatě identické. Pro účely tohoto oznámení jsou v případě potřeby odkazy na články 101 a 102 SFEU chápány jako odkazy na články 81 a 82 Smlouvy o ES.

(2) Tento případ se konkrétně týká toků konsolidovaných údajů v reálném čase a netýká se údajů v reálném čase poskytovaných prostřednictvím desktopových produktů.

(3) Podle podniku Thomson Reuters jsou alfanumerické kódy RIC mechanismem pro odebírání údajů, který podnik vytváří a zákazníkům dodává jako nedílnou součást svých služeb v oblasti finančních informací za účelem identifikace, prohlížení a odebírání strukturovaných souborů souvisejících údajů ze sítě Thomson Reuters pro sběr a distribuci údajů v reálném čase (integrovaná datová síť IDN).

(4) Podnik Thomson Reuters prohlásil, že svým zákazníkům odebírajícím konsolidované údaje v reálném čase nebrání v kombinování kódů RIC se symbolikou jiných poskytovatelů, pokud není výsledná databáze nebo mapovací tabulka užívána pro odebírání údajů od jiného poskytovatele. Jinými slovy podnik Thomson Reuters nezakazuje vytváření mapovacích tabulek jako takových, ale je proti tomu, aby byly kódy RIC přímo či nepřímo užívány pro odebírání údajů v reálném čase od jiných poskytovatelů.

(5) Podnik Thomson Reuters prodává své služby v oblasti poskytování konsolidovaných údajů z trhů v reálném čase pod názvem Thomson Reuters Real-time Service („RT Service“ – dříve známý jako Reuters Datascope Real-Time Service, tj. RDRT) k využití v serverových aplikacích.

(6) Viz příloha II závazků.

(7) Viz odstavec 6.4.2 závazků.

(8) Podle podniku Thomson Reuters kompozitní kódy RIC, jež představují jednotnou agregovanou cenu získanou ze všech validovaných zdrojů, které identifikují finanční nástroje (agregované kódy RIC z různých zdrojů), odpovídají více než 95 % globální likvidity a jsou zahrnuty do závazku.

(9) Podle podniku Thomson Reuters představují mimoburzovně obchodované nástroje, u nichž podnik získává údaje z jediného zdroje, méně než 5 % globální likvidity.

(10) Viz odstavce 6.4 a 6.5 závazků.

(11) Podle závazků zahrnuje EHP také Švýcarsko.

(12) Tj. poskytování konsolidovaných údajů v reálném čase v rámci služby RT Service.

14.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 364/25

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 364/10

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„BOVŠKI SIR“

č. ES: SI-PDO-0005-0423-29.10.2004

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1. Příslušný orgán členského státu:

Název:

Ministrstvo RS za kmetijstvo, gozdarstvo in prehrano

Adresa:

Dunajska cesta 22

SI-1000 Ljubljana

SLOVENIJA

Tel.

+386 14789000

Fax

+386 14789055

E-mail:

varnahrana.mkgp@gov.si

2. Skupina:

Název:

Društvo rejcev drobnice Bovške

Adresa:

Soča 50

SI-5232 Soča

SLOVENIJA

Tel.

+386 53889510

Fax

—

E-mail:

—

Složení:

producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( )

3. Druh produktu:

Třída 1.3 –

Sýry

4. Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1 Název:

„Bovški sir“

4.2 Popis:

Sýr „Bovški sir“ je velmi tučný, tvrdý sýr. Vyrábí se ze syrového ovčího mléka ovcí původního plemene z oblasti Bovec. Ovčí mléko lze při výrobě mísit také s kravským nebo s kozím mlékem až do 20 %.

Sýry jsou kulaté, s průměrem 20 až 26 cm, vysoké 8 až 12 cm, váží 2,5 až 4,5 kg. Kůrka sýrů je pevná, hladká a rovná, má šedohnědou až béžovou barvu. Okraje jsou mírně vypouklé a hrany jemně zaoblené.

Sýr je celistvý, pružný, tvrdý; je sice křehký a má čistý zlom, ale nedrobí se. Sýr má jednotnou šedobéžovou barvu, je rovnoměrně pokrytý malým množstvím skvrnek velikosti čočky, případně malými dírkami nebo prasklinkami. Zralejší sýry mají celistvější a křehčí strukturu.

Sýr se vyznačuje typickou chutí a vůní: je plná, silná, mírně pikantní. Přidává-li se kravské nebo kozí mléko, pak je chuť i vůně jemnější.

Sýr „Bovški sir“ obsahuje alespoň 60 % sušiny a 45 % tuku v sušině.

4.3 Zeměpisná oblast:

Produkční oblast mléka určeného k výrobě sýrů „Bovški sir“, i produkční oblast samotného sýru, je vymezená na severu a na západě státní hranicí s Itálií, od obcí Mali Mangart a Veliki Mangart až po hraniční přechod v obci Učja. Od hranic vede hranice zeměpisné oblasti přes pohoří Mali Muzec a Veliki Muzec, dále přes Planina Božca a až po Na Vrhu směrem k pohoří Hrib, přes Pirovec, Krasji Vrh, Planina Zaprikraj, Zapleč až po Lopatnik a Krn, Mali Šmohor, Bogatin, Vratca až po Lanževica, Mala Vrata, Velika Vrata, Travnik, Malo Špičje a Kanjevec, přes Triglav, Luknja, Križ, Prisojnik, Mala Mojstrovka, dále přes Travnik po Jalovec, Kotovo Sedlo, Mali Mangart, kde se vrací k italské hranici. Uvedené hraniční oblasti se nacházejí ve vymezené zeměpisné oblasti.

4.4 Důkaz původu:

Výrobní postup sýru „Bovški sir“ a níže uvedená opatření zaručují, že je možné vysledovat jeho původ.

Výroba mléka: Mléko musí pocházet z vymezené zeměpisné oblasti. Pomocí plemenných knih se zaručuje přiměřené složení chovného stáda. Chovatelé si zároveň vedou záznamy o krmných dávkách a nákupech krmiva.

Sběr mléka: mléko určené k výrobě sýru „Bovški sir“ se musí sbírat a skladovat odděleně od jiného mléka. Každý podnik musí zaznamenávat denní množství vyprodukovaného a prodaného mléka (ovčího, kozího a kravského).

Zpracovávání mléka: producenti sýru „Bovški sir“ zaznamenávají množství mléka zpracovaného za jeden den a množství sýrů vyrobených z jedné dávky. Dávkou se rozumí množství sýru vyrobené z jedné koagulace mléka. Byla-li v jednom dni vyrobena pouze jedna dávka sýru, je datum výroby shodné s označením dávky.

Zrání sýru: Producenti vedou záznamy o zrání, aby zaručili, že každá dávka bude zrát po dobu alespoň 60 dní. Datum výroby je zároveň datem, kdy začal sýr zrát.

4.5 Metoda produkce:

Sýr „Bovški sir“ se vyrábí ze syrového ovčího mléka původní rasy ovcí z oblasti Bovec, nebo ze směsi ovčího, kozího a kravského mléka. Maximální povolené množství kozího nebo kravského mléka činí 20 % celkového množství mléka.

Sýr „Bovški sir“ se vyrábí pouze během laktačního období zvířat, které probíhá současně s vegetačním obdobím pastvin, na nichž se stáda pasou. Základní krmnou dávku během laktačního období tvoří pastva, lze také dokrmovat senem nebo siláží. Základní krmná dávka musí tvořit alespoň 75 % sušiny denní dávky.

Sýr „Bovški sir“ se vyrábí z odstátého mléka, k němuž se může před koagulací přidat čerstvé mléko. Uležení mléka trvá alespoň dvanáct hodin – po jejich uplynutí se získá autochtonní mikroflóra, která zajišťuje odpovídající úroveň kyselosti. Pro urychlení kvašení lze použít domácí kvasné kultury (získané uležením malého množství mléka při vysoké teplotě po alespoň dvanáct hodin) nebo upravené kvasné kultury. Mléko se ohřeje na teplotu 35 až 36 °C a poté se sýří po dobu 30 až 45 minut. Koagulát se následně rozdrobí na kousky velikosti fazole nebo hrášku, které se vysušením zmenší na velikost pšeničného zrna. Sýřenina se vloží do forem a zatíží – lisování trvá 4 až 6 hodin.

Solení se provádí buď nasucho (po dobu dvou dnů se sýr solí a dvakrát denně se obrací), nebo v solném roztoku (24 až 48 hodin). Po solení se každý bochník sýra označí datem, kdy začíná zrání sýra, a opatří se označením šarže. Sýr musí zrát nejméně dva měsíce. Během zrání musí být sýru věnována péče (musí se obracet, otírat, čistit).

4.6 Souvislost:

Sýr „Bovški sir“ je produkt, jehož význam sahá několik století zpět. Archeologické nálezy totiž svědčí o tom, že region Bovec byl osídlen již před několika tisíci lety. Předpokládá se proto, že výroba sýrů se na vysokohorských pastvinách této oblasti vyvinula již před třemi tisíci lety, ve stejné době jako zpracování železa.

První záznamy o oblasti Bovec se datují před rokem 1174, ale první zmínky o místním sýru jsou ze 14. století. Pozemkové katastry a další dobové záznamy uvádějí, že sýr byl považován za hodnotné zboží – na množství sýru se přepočítávaly odvody statkářů, poplatky za rybolov a tak dále (Rutar, 1882).

Název „Bovški sir“ se poprvé objevuje v roce 1756 ve městě Udine (v italské podobě Formaggio di Plezo vero), a to na ceníku, podle kterého byl tento sýr spíše dražší než jiné sýry.

Metody pasení stád, hospodaření na pastvinách a výroby sýrů byly popsány v příručce „Pašni red“ (pravidla hospodaření na pastvinách). Dr. Henrik Tuma popsal v časopise „Planinski vestnik“, jak se před první světovou válkou na pastvinách hospodařilo a jak vypadal typický pracovní den na pastvině Zapotok nad údolím Zadnja Trenta. Vyplývá z toho, že způsob produkce sýru „Bovški sir“ je s ohledem na technologický pokrok dodnes totožný s postupy starými několik set let.

Vysokohorské podmínky a strmé svahy této oblasti neposkytují mnoho prostoru pro intenzivní zemědělství. Celý region se nachází v oblasti Natura 2000 a velká část dokonce v národním parku Triglav. Zeměpisná oblast se vyznačuje alpským kontinentálním klimatem, které údolím řeky Soča zčásti zasahuje i podnebí středomořské. Celoročně se vyskytují bohaté srážky (Bovec v letech 1961–1990: roční srážkový průměr 2 735 mm). Některá údolí jsou kvůli okolním vysokým horám až dva měsíce v roce bez slunečního svitu. Místní půdy nejsou hluboké, a ačkoliv jsou srážky časté, vítr a sucho způsobují, že ubývá travnatého porostu. Oblast se proto hodí pro chov ovcí a koz.

Ovčí mléko používané k výrobě sýru „Bovški sir“ pochází od původního plemene ovcí z oblasti Bovec. Toto plemeno se vyvíjelo v průběhu staletí v údolí horní Soči a podle místa bylo pojmenováno. Ovce z oblasti Bovec je typickým dojným plemenem s úzkou hlavou a krátkýma ušima. Až do současnosti je hlavním cílem křížení, aby se zvířata přizpůsobila náročným a skromným podmínkám, aby byla schopná pást se na kopcích a horských pastvinách, aby ovce byly krotké, dosahovaly vysokého věku a byly odolné. Mléko těchto ovcí vykazuje vyšší podíl tuku i sušiny než mléko jiných dojných plemen ovcí ve Slovinsku, což ovlivňuje nejen množství produkovaného sýra, ale také jeho chuť.

V období laktace se zvířata, jejichž mléko se na výrobu sýru „Bovški sir“ používá, pasou na pastvinách vymezené oblasti. Zvířata se pasou tradičním způsobem, ale z finančního hlediska je pastva také jedinou rozumnou metodou. Během období, kdy se produkuje mléko určené k výrobě sýru „Bovški sir“, představuje krmivo zejména čerstvá pastva, což do velké míry přispívá k typické chuti a vůni tohoto sýru. Různorodé rostliny, které na pastvinách rostou, jsou výjimečné a souvisejí s nadmořskou výškou, s podnebím a s geologickým složením půdy. Rostliny ve vymezené zeměpisné oblasti jsou typické pro alpskou, kontinentální i středomořskou oblast.

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:

Bureau Veritas d.o.o.

Adresa:

Linhartova cesta 49 a

SI-1000 Ljubljana

SLOVENIJA

Tel.

+386 14757600

Fax

+386 14757601

E-mail:

info@si.bureauveritas.com

4.8 Označování:

Sýry, které splňují všechny požadavky specifikace, jsou označeny jménem producenta, názvem a logem „Bovški sir“ (uvedeno níže), logo Unie Společenství a vnitrostátním symbolem jakosti. Vyrábějí-li se z kozího nebo z kravského mléka, musí na nich být uveden procentní podíl použitého druhu mléka.

Producenti mohou sýr opatřit doplňkovým označením, pokud zrál více než jeden rok nebo pokud byl sýr vyroben v horské sýrárně.

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2011.364.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 364

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 54 14. prosince 2011

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2011/C 364/01	Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	1

2011/C 364/02	Sdělení v souladu s článkem 12 odst. 5 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 o informacích poskytnutých celními orgány členských států týkajících se zařazení zboží do celní nomenklatury	4

	III Přípravné akty
	RADA
	Rada
2011/C 364/03	Doporučení Rady ze dne 30. listopadu 2011 o jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky	6

	EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
	Evropská centrální banka
2011/C 364/04	Stanovisko Rady guvernérů Evropské centrální banky ze dne 7. prosince 2011 k doporučení Rady o jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky (CON/2011/100)	7

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2011/C 364/05	Směnné kurzy vůči euru	8

2011/C 364/06	Rámec pro státní podporu v odvětví stavby lodí	9

	Účetní dvůr
2011/C 364/07	Zvláštní zpráva č. 12/2011 Přispěla opatření EU k přizpůsobení kapacity rybářského loďstva dostupným rybolovným právům?	14

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2011/C 364/08	Výzva k předkládání návrhů 2011 – Program Evropa pro občany (2007–2013) – Provádění akcí programu: Aktivní občané pro Evropu, Aktivní občanská společnost v Evropě a Aktivní evropská paměť	15

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2011/C 364/09	Oznámení zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci COMP/39.654 – Reuters Instrument Codes (RIC) (oznámeno pod číslem K(2011) 9391) ( 1 )	21

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2011/C 364/10	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	25

2106.90/26-27	R/3
2208.90/4-6	R/2
4410.11/1	R/4
8517.62/20	R/5
8528.51/1	R/6
8543.70/5	R/7