PŘÍLOHA

Orientační seznam prioritních odvětví  (1)

—	velkoobchod a maloobchod,

—	cestovní ruch,

—	stavebnictví,

—	veřejná správa,

—	zemědělství – rostlinná a živočišná výroba,

—	výroba elektronického a elektrického zařízení,

—	automobilový průmysl,

—	výroba kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení,

—	potravinářský průmysl a výroba nápojů,

—	nakládání s odpady,

—	telekomunikace.

---

(1)  Je třeba zdůraznit, že tento seznam je orientační, jak je stanoveno v čl. 46 odst. 3 nařízení (ES) č. 1221/2009. Komise může kdykoli tento seznam přezkoumat.

PŘÍLOHA I

Pracovní plán pro rok 2012 pro druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

1.   OBECNÉ SOUVISLOSTI

1.1   Politické a právní souvislosti

Základem akcí uvedených v tomto pracovním plánu je článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie a z něho vyplývající právní a jiné závazky. Smlouva uvádí, že akce EU v oblasti veřejného zdraví jsou zaměřené na zlepšování veřejného zdraví, předcházení fyzickým a duševním nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Toho by mělo být dosaženo ve spolupráci s členskými zeměmi. Strategie EU v oblasti zdraví stanovená v bílé knize Komise s názvem Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013 (KOM(2007) 630 v konečném znění) (1) stanoví zastřešující rámec pro všechny akce v rámci tohoto pracovního plánu.

Druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (dále jen „druhý program v oblasti zdraví“ nebo „program“) zavedený rozhodnutím 1350/2007/ES (dále jen „rozhodnutí o programu“) podporuje tuto strategii. Program v oblasti zdraví má doplňovat a podporovat politiky členských států a dodávat těmto politikám přidanou hodnotu. Snaží se přispívat k větší solidaritě a prosperitě v EU tím, že chrání a podporuje lidské zdraví a bezpečnost a zlepšuje veřejné zdraví. Program se snaží dosáhnout následujících cílů vymezených v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o programu:

1)	zlepšit ochranu zdraví občanů;

2)	podporovat zdraví, včetně snižování nerovností v oblasti zdraví;

3)	vypracovávat a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví.

V čl. 8 odst. 1 rozhodnutí programu se uvádí, že Komise přijme:

a)

roční pracovní plán pro provádění programu, který stanoví: i) priority a akce, které mají být provedeny, včetně přidělení finančních zdrojů, ii) kritéria procentního podílu finančního příspěvku Společenství včetně kritérií výjimečné prospěšnosti, iii) opatření pro provádění společných strategií a akcí uvedených v článku 9;

b)	kritéria pro výběr a přidělení a další kritéria, týkající se finančních příspěvků na akce programu v souladu s článkem 4.

Podle článku 75 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen „finanční nařízení“), musí závazku výdajů předcházet rozhodnutí o financování přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil. Podle článku 90 (dále jen „prováděcí pravidla“), může být rozhodnutí, kterým se přijímá roční pracovní program uvedený v článku 110 finančního nařízení, považováno za rozhodnutí o financování za předpokladu, že představuje dostatečně přesný rámec. Tento dokument se snaží tyto povinnosti splnit a popsat různé činnosti naplánované na rok 2012.

Kromě členských států Evropské unie je program v oblasti zdraví otevřen také účasti třetích zemí. Země ESVO/EHP, Island, Lichtenštejnsko a Norsko se programu účastní za podmínek stanovených v Dohodě o EHP. Ostatní třetí země, zejména země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, země, které podaly žádost o přistoupení, kandidátské země nebo země přistupující k EU a země západního Balkánu zahrnuté do procesu stabilizace a přidružení se mohou programu účastnit, pokud byly uzavřeny nezbytné dohody. Z těchto třetích zemí uzavřelo tyto dohody Chorvatsko a účastní se programu.

1.2   Zdroje

Rozhodnutí o programu stanoví celkový rozpočet ve výši 321 500 000 EUR pro období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013. Rozpočet na rok 2012 je ve výši 49 700 000 EUR a podléhá schválení rozpočtového orgánu:

—	48 300 000 EUR pro rozpočtovou linii 17 03 06 „Akce EU v oblasti zdraví“ (provozní rozpočet),

—	1 400 000 EUR pro rozpočtovou linii 17 01 04 02 „Výdaje na správu a řízení“ (správní rozpočet).

Dodatečné příspěvky zemí ESVO/EHP a Chorvatska činí podle odhadů 1 292 200 EUR v případě zemí ESVO/EHP a 138 000 EUR v případě Chorvatska.

Celková částka pro rozpočtovou linii 17 03 06 tudíž činí 49 688 800 EUR a celková částka pro rozpočtovou linii 17 01 04 02 činí 1 441 400 EUR.

Částky uvedené v následujících kapitolách jsou orientační. V souladu s čl. 90 odst. 4 prováděcích pravidel jsou možné nepodstatné odchylky v částkách přidělených jednotlivým mechanismům financování.

Rozpočtová linie 17 01 04 02 – „Výdaje na správu a řízení“ je určena ke krytí výdajů na studie, setkání odborníků, zpracovávání informací, publikace a technickou a správní pomoc pro systémy IT. Tyto výdaje přímo souvisejí s plněním cílů programu nebo s opatřeními v rámci této činnosti.

V souladu s rozhodnutím Komise K(2008) 4943 ze dne 9. září 2008 pomáhá Komisi při plnění tohoto pracovního plánu Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele (VAZS). Rozpočtová linie pro správní položky týkající se VAZS je 17 01 04 30.

Celkový rozpočet ve výši 200 000 EUR, podléhající schválení rozpočtového orgánu, je plánován na financování příspěvku EU na rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku z rozpočtové linie 17 03 05 „Mezinárodní dohody a členství v mezinárodních organizacích v oblasti veřejného zdraví a kontroly tabáku“.

2.   MECHANISMY FINANCOVÁNÍ

Položky dostupné v rámci rozpočtové linie 17 03 06 – „Akce EU v oblasti zdraví“ budou použity k udělování projektových grantů, provozních grantů, grantů na společné akce, grantů na konference a přímých grantů pro mezinárodní organizace, jakož i na zadávání zakázek a jiné akce. Všechny granty jsou předmětem písemné dohody.

V souladu s 33. bodem odůvodnění rozhodnutí o programu by měla být usnadňována spolupráce se třetími zeměmi, které se programu neúčastní. To by nemělo zahrnovat financování z daného programu. Cestovní výdaje a výdaje na pobyt pro odborníky pozvané z takových zemí nebo cestující do nich však lze považovat za způsobilé náklady v řádně zdůvodněných výjimečných případech, kdy tyto pobyty přímo přispívají k plnění cílů programu.

2.1   Projektové granty

Celková orientační částka na projektové granty činí podle odhadů 13 171 820 EUR. Projektové granty jsou vypočteny na základě vzniklých způsobilých nákladů. Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 60 %. Může se však zvýšit až na 80 % v případě, že návrh vyhovuje kritériím výjimečné prospěšnosti. Příloha II obsahuje kritéria vyloučení, způsobilosti, výběru a přidělení týkající se projektových grantů. Příloha VII obsahuje kritéria výjimečné prospěšnosti.

Možnost financování bude zvážena pouze u návrhů, které přímo odpovídají tématu a popisu v tomto pracovním plánu a u nichž jsou jako mechanismus financování uvedeny „projektové granty“. U návrhů, které se zabývají pouze širší tematickou oblastí, aniž by odpovídaly konkrétnímu popisu dané akce, možnost financování zvažována nebude.

Podle orientačního harmonogramu budou výzvy k předkládání návrhů projektových grantů zveřejněny v Úředním věstníku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011.

2.2   Provozní granty

Celková orientační částka na provozní granty činí podle odhadů 4 400 000 EUR. Granty jsou vypočteny na základě vzniklých způsobilých nákladů. Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 60 %. Může se však zvýšit až na 80 % v případě, že návrh vyhovuje kritériím výjimečné prospěšnosti.

Provozní granty lze udělovat na obnovení provozních grantů udělených nevládním subjektům a specializovaným sítím podle pracovního plánu pro rok 2011. Nové provozní granty lze udělovat nevládním subjektům a specializovaným sítím, které působí v oblastech odpovídajících třem cílům programu v oblasti zdraví. Práce v rámci provozních grantů by měla přímo přispívat k dosažení priorit Evropské unie stanovených ve sdělení Komise KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010 EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (2). Otázky, které jsou zvláště významné v této souvislosti, zahrnují aktivní a zdravé stárnutí, včetně podpory zdraví a prevence nemocí, prevenci nerovností v oblasti zdraví, včetně zajištění lepšího přístupu ke zdravotní péči pro všechny a otázky týkající se zdravotnických pracovníků.

Jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 rozhodnutí o programu, může být obnovení finančních příspěvků stanovených v odst. 1 písm. b) pro nevládní subjekty a specializované sítě osvobozeno od zásady postupného snižování. Toto osvobození se zpravidla vztahuje na žádající organizace, které nedostávají žádnou část finančních prostředků na svou činnost ze soukromého sektoru (3) ani se u nich nevyskytuje žádný jiný střet zájmů (základní financování). U všech ostatních obnovených provozních grantů se uplatní snížení o 1 procentní bod oproti procentnímu podílu spolufinancování ze strany EU sjednanému v dohodě o grantu na základě výzvy k předkládání návrhů z roku 2011. Částka spolufinancování ze strany EU nesmí být v žádném případě vyšší než částka udělená v roce 2011. Příloha III obsahuje kritéria vyloučení, způsobilosti, výběru a přidělení týkající se provozních grantů. Příloha VII obsahuje kritéria výjimečné prospěšnosti.

Podle orientačního harmonogramu budou výzvy k předkládání návrhů provozních grantů zveřejněny v Úředním věstníku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011.

2.3   Granty na společné akce

Celková orientační částka na společné akce činí podle odhadů 8 950 000 EUR. Společné akce umožňují příslušným orgánům členských států/ostatních zemí účastnit se programu v oblasti zdraví a Evropská komise může díky nim dosahovat pokroku při práci na společně vymezených tématech. Určité společné akce se mohou zúčastnit veřejné subjekty nebo nevládní subjekty se sídlem v členském státě/jiné zemi účastnící se programu, která se na dané společné akci podílí. K tomu však musí být výslovně pověřeny orgány dotčeného členského státu/jiné zúčastněné země.

Granty na společné akce jsou vypočteny na základě vzniklých způsobilých nákladů. Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 50 %. V případě výjimečné prospěšnosti se však může zvýšit až na 70 %. Spolufinancování projektu výjimečné prospěšnosti ve výši 70 % se plánuje u společné akce „Usnadnění spolupráce v oblasti dárcovství orgánů mezi orgány členských států EU“ (viz bod 3.1.4.2) z důvodu jejího přínosu k účinnému provádění právních předpisů EU v této oblasti. V ostatních případech platí kritéria pro výjimečnou prospěšnost uvedená v příloze VII. Příloha IV obsahuje kritéria vyloučení, způsobilosti, výběru a přidělení týkající se společných akcí.

Členské státy/jiné země, které se účastní programu v oblasti zdraví a chtějí se účastnit jedné nebo více společných akcí, musí tento záměr ohlásit Komisi před uplynutím termínu pro předkládání návrhů. S výjimkou nevládních organizací, které působí na úrovni EU, mohou o účast na společných akcích požádat pouze organizace usazené v členských státech/jiných zemích účastnících se programu, které takovéto prohlášení učinily.

Podle orientačního harmonogramu budou výzvy k předkládání návrhů společných akcí zveřejněny v Úředním věstníku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011.

2.4   Granty na konference

Celková orientační částka na konference činí 800 000 EUR. Částka 200 000 EUR je vyčleněna na konference pořádané předsednictvím a 600 000 EUR na ostatní konference. Ze správních důvodů se musí konference způsobilé pro spolufinancování s výjimkou konferencí pořádaných předsednictvím uskutečnit v roce 2013.

2.4.1   Konference pořádané předsednictvím – právní monopol

V souladu s čl. 168 odst. 1 písm. c) prováděcích pravidel lze granty udělovat bez výzvy k předkládání návrhů ve prospěch organizací právně i fakticky monopolních, přičemž granty budou řádně odůvodněny v rozhodnutí o poskytnutí grantu.

Konference pořádané předsednictvím, které jsou svojí povahou vysoce politické a zahrnují zastoupení na nejvyšších úrovních jak vnitrostátních orgánů, tak evropských zástupců, budou pořádány výhradně členským státem, který zastává předsednictví EU. Vzhledem k jedinečné úloze předsednictví v rámci činností EU je členský stát odpovědný za uspořádání takové události považován za právně monopolní.

Dvě konference pořádané předsednictvím Evropské unie, jedna pro předsednictví ve druhém pololetí roku 2012 a další pro předsednictví v prvním pololetí roku 2013, mohou každá obdržet až 100 000 EUR. Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 50 % způsobilých vzniklých nákladů.

Žádost o grant na dotčenou konferenci předloží předsednictví prostřednictvím stálého zastoupení Výkonné agentuře pro zdraví a spotřebitele na formuláři agentury. Žádost musí být podána alespoň čtyři měsíce před konáním konference.

Konference pořádaná předsednictvím, která má být financována na základě tohoto pracovního plánu, je konference na téma „První kroky směrem k procesu zdravého stárnutí“ plánovaná na září 2012 za kyperského předsednictví.

2.4.2   Jiné konference

Granty na konference lze udělovat na pořádání konferencí, které odpovídají třem cílům programu v oblasti zdraví. Proto, aby mohly konference získat financování, měly by přímo podporovat priority Evropské unie stanovené ve sdělení Komise KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010 EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Otázky, které jsou zvláště významné v této souvislosti, zahrnují aktivní a zdravé stárnutí, včetně podpory zdraví a prevence nemocí, prevenci nerovností v oblasti zdraví, včetně zajištění lepšího přístupu ke zdravotní péči pro všechny a otázky týkající se zdravotnických pracovníků.

Konference musí mít evropský rozměr. Musí být pořádány veřejným či neziskovým subjektem, který je usazen v zemi účastnící se programu v oblasti zdraví a má odpovídající zkušenosti se spoluprací na úrovni EU. Na konference lze poskytovat až 100 000 EUR (nanejvýš 50 % celkového rozpočtu). Příloha V obsahuje kritéria vyloučení, způsobilosti, výběru a přidělení týkající se jiných konferencí než konferencí pořádaných předsednictvím.

Podle orientačního harmonogramu budou výzvy k předkládání návrhů konferencí zveřejněny v Úředním věstníku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011.

2.5   Smlouvy o přímých grantech s mezinárodními organizacemi

Celková orientační částka na přímé granty činí podle odhadů 2 633 000 EUR. Přímé granty budou založeny na účinné spolupráci s Komisí.

Podle čl. 168 odst. 1 písm. f) prováděcích pravidel budou finanční prostředky na akce s mezinárodními organizacemi přidělovány prostřednictvím grantových smluv bez předchozí výzvy k předkládání návrhů u témat konkrétně uvedených v tomto pracovním plánu. Mezinárodní organizace a jejich vnitrostátní nebo regionální kanceláře nejsou způsobilé k přidělení finančních prostředků jako hlavní ani partnerští příjemci v rámci žádných výzev k předkládání návrhů. Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 60 % způsobilých skutečně vzniklých nákladů. Podle 33. bodu odůvodnění rozhodnutí o programu nejsou za způsobilé náklady považovány výdaje na činnosti, na kterých se podílejí třetí země, které se daného programu neúčastní. Cestovní výdaje a výdaje na pobyt pro odborníky pozvané z takových zemí nebo cestující do nich však lze považovat za způsobilé náklady v řádně zdůvodněných výjimečných případech, kdy tyto pobyty přímo přispívají k plnění cílů programu.

Finanční prostředky z přímých grantů budou poskytnuty těmto mezinárodním organizacím v rámci tohoto rozhodnutí o financování, z důvodu jejich specifických kompetencí a vysokého stupně specializace v oblastech, na něž se vztahují přímé granty stanovené v oddílu 3.1, 3.2 a 3.3:

—	Radě Evropy,

—	Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny (IARC),

—	Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM),

—	Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

2.6   Zadávání zakázek

Celková orientační částka na zadávání zakázek činí podle odhadů 14 463 980 EUR.

Zadávání zakázek se týká činností zahrnujících hodnocení a monitorování akcí a politik, studie, poskytování poradenství, údajů a informací z oblasti zdraví, vědeckou a technickou pomoc, činnosti zaměřené na komunikaci a zvýšení informovanosti a použití informační technologie na podporu politik. Plánuje se, že výzvy k podávání nabídek budou zveřejněny v Úředním věstníku v prvním pololetí roku 2012. Rámcové smlouvy a nové smlouvy o službách budou použity v souladu s tímto pracovním plánem.

2.7   Jiné akce

Celková orientační částka na jiné akce činí podle odhadů 5 270 000 EUR.

Patří sem příspěvky placené EU za členství v různých orgánech ve smyslu čl. 108 odst. 2 písm. d) finančního nařízení, správní dohody se Společným výzkumným střediskem a zvláštní náhrady vyplácené odborníkům za účast na schůzích a za práci na vědeckých stanoviscích v rámci bodu 3.1.3.1 a poradenství v oblasti zdravotnických systémů v rámci bodu 3.3.2.1.

2.8   Příspěvek EU na rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku

Evropská unie je plnoprávnou stranou rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku. Příspěvek EU na uvedenou rámcovou smlouvu pro rok 2012 bude financován z rozpočtové linie 17 03 05 „Mezinárodní dohody a členství v mezinárodních organizacích v oblasti veřejného zdraví a kontroly tabáku“, a nikoli z programu v oblasti zdraví. Výše této platby je založena na rozhodnutí ohledně pracovního plánu a rozpočtu na účetní období let 2012–2013 přijatém čtvrtou konferencí států úmluvy v listopadu 2010 (FCTC/COP/4/20).

Příspěvek EU je stanoven pro rok 2012 ve výši 145 225 USD. Pro účely pokrytí výkyvů směnného kurzu je maximální částka pro rok 2012 stanovena ve výši 200 000 EUR. Sekretariát rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku bude tyto finanční prostředky spravovat podle finančních pravidel WHO.

3.   PRIORITY PRO ROK 2012

Akce v rámci tohoto pracovního plánu jsou široce zaměřeny na podporu dosažení priorit EU stanovených ve Strategii Evropa 2020 a reakci na legislativní závazky. Zvláště významné pro tento pracovní plán jsou priority Inteligentní růst a Růst podporující začlenění v rámci Strategie Evropa 2020. Cíle Strategie Evropa 2020 odpovídají cílům Strategie EU v oblasti zdraví, podle níž investice do zdraví může podpořit inovace, vytvářet nové dovednosti a pracovní místa a snižovat nerovnosti v oblasti zdraví.

V roce 2012 přispěje program v oblasti zdraví k plnění cílů těchto stěžejních iniciativ v rámci Strategie Evropa 2020:

Pilotní inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí v rámci Stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 Unie inovací (4) inspirovalo akce v rámci tohoto pracovního plánu umožňující občanům Evropy vést co nejdéle aktivní, zdravý a samostatný život. Tato akce bude zaměřena na podporu fyzického a duševního zdraví, včetně podpory lepší výživy a větší fyzické aktivity, a předcházení zdraví škodlivým návykům. Pomocí akcí typu plošného screeningu rakoviny budou hledány způsoby prevence vzniku závažných a chronických onemocnění. Poskytování relevantního poradenství a informací podpoří členské státy v jejich úsilí zajistit a udržovat udržitelné a účinné systémy zdravotní péče. Zároveň budou přijata opatření na zkoumání způsobů vývoje inovačních produktů a služeb reagujících na problémy stárnutí. Snahou všech opatření je přispět v konečném důsledku k celkovému cíli partnerství prodloužit život ve zdraví pro všechny obyvatele Evropy v průměru o dva roky.

Evropská platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučení (5) Strategie Evropa 2020 inspirovala akce týkající se nerovností. Cílem těchto akcí je zlepšit přístup zranitelných skupin populace ke zdravotní péči, podporovat jejich sociální začlenění a bojovat proti diskriminaci, které tyto skupiny čelí. Akce přispívají k dosažení cíle EU snížit do roku 2020 počet chudých a sociálně vyloučených osob alespoň o 20 milionů.

Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa (6) stanoví rámec pro činnost za účelem zajištění pracovní síly ve zdravotnictví. Cílem této činnosti je přispět k dosažení cíle Strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, a sice 75 % zaměstnanosti obyvatelstva v ekonomicky aktivním věku. Tato činnost podporuje zejména cíle v rámci priority 2 agendy, a sice získávání dovedností, které lidé v zaměstnání dnes i v budoucnu opravdu využijí.

Kromě toho tento pracovní plán reaguje na další výzvy, kde může akce zajistit skutečnou přidanou hodnotu EU. Bezpečná a zajištěná společnost je předpokladem hospodářského růstu a pohody občanů. Řada přeshraničních zdravotních hrozeb v několika minulých letech jasně ukázala potřebu a přidanou hodnotu soudržných a účinných akcí na úrovni EU. Akce plánované v rámci tohoto pracovního plánu jsou zaměřené na prozkoumání a nastavení účinných mechanismů pro zjišťování a prevenci šíření různých přeshraničních zdravotních hrozeb nebo minimalizaci jejich dopadu. Součástí tohoto pracovního plánu je i podpora pro bezpečné a zajištěné systémy a mechanismy na podporu právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti a kvality orgánů a látek lidského původu, krve a krevních derivátů. Cílem těchto aktivit je získat a udržet důvěru občanů EU v této oblasti. Stejně tak budou cílenými opatřeními podporovány právní předpisy v oblasti přeshraniční zdravotní péče.

Prodloužení života ve zdraví a aktivitě má pozitivní dopad na produktivitu a konkurenceschopnost. Proto je plánována doplňková akce zaměřená na hlavní rizikové faktory pro zdraví, jako je výživa, nadměrná konzumace alkoholu a kouření, i na oblast závažných, chronických a vzácných onemocnění.

A nakonec, několik aktivit je plánováno v souladu s třetím cílem daného programu „Vytvářet a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví“. Částečně ve spolupráci s externími partnerskými organizacemi se plánuje řada činností zaměřených na sběr dat, získávání vědeckých důkazů a účinné zpracování informací pro občany, zúčastněné strany a tvůrce politiky.

3.1   Akce v rámci prvního cíle „Zlepšit ochranu zdraví občanů“

3.1.1   Chránit občany před zdravotními hrozbami – Budovat schopnosti a postupy pro řízení rizik, zlepšit připravenost a plánování s ohledem na mimořádné události v oblasti zdraví (bod 1.1.3 přílohy rozhodnutí o programu)

3.1.1.1   Cvičení a školení zaměřené na připravenost a schopnost reakce veřejného zdravotnictví

Cílem této akce je zlepšit a posílit připravenost EU reagovat na potenciální rizika. Hodnocení pandemie v roce 2009 na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU jasně ukázalo potřebu posílení připravenosti prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a dalšího vývoje společných nástrojů na úrovni EU. Cílem této akce je zvýšení povědomí úředníků členských států o přeshraničních rizicích, zlepšení řízení reakce veřejného zdravotnictví na tato rizika a účinné používání souvisejících nástrojů informační technologie.

Tato akce se skládá ze tří pracovních balíčků. V rámci prvního balíčku by měly proběhnout dvě akce zaměřené na školení a cvičení pro úředníky členských států v oblasti připravenosti a včasného reagování na závažné přeshraniční zdravotní hrozby. Školení a cvičení se budou týkat odpovědností a role různých zúčastněných stran, připravenosti, krizové komunikace a využití nástrojů informační technologie. V rámci druhého pracovního balíčku bude pokračovat výměna odborníků zahájená v roce 2011 zaměřená na sdílení osvědčených postupů a zkušeností v oblasti krizového řízení mezi úředníky/zúčastněnými stranami z členských států EU. Třetí pracovní balíček se skládá z vývoje nového e-learningového modulu pro používání informačního systému Health Emergency & Diseases Information System (Hedis) a popisu různých úloh a funkcí jako doplňku k těm, které byly vyvinuty v roce 2010.

[Rámcová smlouva a výzva k podávání nabídek]

3.1.2   Chránit občany před zdravotními hrozbami – Rozvíjet strategie a mechanismy pro prevenci zdravotních hrozeb vyplývajících z přenosných i nepřenosných nemocí a zdravotních hrozeb vyplývajících z fyzikálních, chemických či biologických zdrojů, včetně případů záměrného vypouštění, a pro výměnu informací o takových hrozbách a reakci na ně (bod 1.1.1 přílohy rozhodnutí o programu)

3.1.2.1   Koordinace reakcí veřejného zdravotnictví na události týkající se chemických látek

Cílem této akce je zajištění účinné reakce na závažné přeshraniční události způsobené chemickými látkami prostřednictvím zřízení pilotní sítě na úrovni EU a zajištění komplementarity s prací jiných odvětví, například mechanismem civilní ochrany EU. Takováto síť zajistí, že ze zkušeností jednotlivých členských států a osvědčených postupů, které přijmou po nějaké takové nehodě, budou těžit všechny členské státy. Umožní účinnou a soudržnou reakci na úrovni EU na potenciálně ničivé přeshraniční události. To je cenné zejména pro členské státy, které nemají dostatečné schopnosti a odborné znalosti pro to, aby byly schopny reagovat na chemické události. Na úrovni EU neexistují v oblasti veřejného zdraví žádná oficiální opatření pro koordinaci reakce na tyto události. Dosud použitá ad hoc opatření jednoznačně ukázala potřebu a přidanou hodnotu zavedení strukturovaného mechanismu pro posouzení rizik a koordinaci opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU. Tato akce bude podporovat členské státy při provádění nových mezinárodních zdravotních předpisů.

V rámci této akce by měly být podrobně posouzeny zkušenosti získané ze sítě pro dozor a kontrolu přenosných chorob vytvořené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství (7). Akce by měla stavět na: a) návrhu dokumentu „Standardní operační postupy pro síť Výboru pro zdravotní bezpečnost (HSC) pro posuzování a řízení rizik chemických událostí“, který zpracovala Komise ve spolupráci s chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou sekcí (CBRN) Výboru pro zdravotní bezpečnost a který je k dispozici jako součást výsledků iniciativy CARRA-NET; b) výsledcích projektu „Síť pro posuzování chemických a radiačních rizik (CARRA-NET)“, který byl zahájen v říjnu 2010 v rámci smlouvy č. EAHC/2010/Health/12 o provedení rámcové smlouvy č. EAHC/2009/Health/06 Lot 2 týkající se vícečetných rámcových smluv s obnovením soutěže v oblasti externí pomoci, týkající se činností v oblasti bezpečnosti zdraví „Za zavedení sítí pro posuzování hrozby a rizika toxických průmyslových chemických látek a radioaktivity“ – nabídkové řízení vyhrála Agentura pro ochranu zdraví a výsledky připraví půdu pro zřízení budoucích sítí pro chemické a radioaktivní hrozby; c) poučení ze tří regionálních simulačních cvičení IRIDIUM provedených v roce 2011 – tato tři cvičení byla zaměřena na téma „chemická hrozba“ v rámci rámcové smlouvy č. SANCO/C3-2007-01 (8); a d) výsledcích iniciativy „Chemická a radiologická inventura lékařských protiopatření (CARIMEC)“, která byla zahájena v prosinci 2010 v rámci smlouvy č. EAHC/2010/Health/17 o provedení rámcové smlouvy č. EAHC/2009/Health/06 Lot 2 týkající se vícečetných rámcových smluv s obnovením soutěže v oblasti externí pomoci, týkající se činností v oblasti bezpečnosti zdraví „Za zavedení inventury opatření veřejného zdravotnictví a lékařských protiopatření v reakci na hrozbu a riziko toxických průmyslových chemických látek a radioaktivity“. Iniciativu CARIMEC uskutečňuje Agentura pro ochranu zdraví.

Síť by měla začít fungovat v pilotním režimu v období 2013–2014. Měla by být plně propojena se stávajícími mechanismy a strukturami vyvinutými a zavedenými v jiných odvětvích, například programem „Poučení“ v rámci mechanismu civilní ochrany EU, s ohledem na velké katastrofy, včetně chemických nehod, pro něž byla aktivována. Pilotní provoz by měl poskytnout informace o potřebě a rozsahu další akce, včetně stálejšího mechanismu.

[Projektové granty]

Orientační částka: 450 000 EUR

3.1.2.2   Dopad zdravotních hrozeb vyplývajících z biologických, chemických a radiologických látek na leteckou dopravu

Cílem této akce je zajistit na úrovni EU účinnou reakci na závažné přeshraniční zdravotní hrozby v rámci letecké dopravy. Na úrovni EU neexistují v oblasti veřejného zdraví žádná oficiální opatření pro koordinaci reakce na tyto události. Dosud použitá ad hoc opatření jednoznačně ukázala potřebu a přidanou hodnotu zavedení strukturovaného mechanismu pro posouzení rizik a koordinace opatření na úrovni EU. Tato akce bude podporovat členské státy při provádění nových mezinárodních zdravotních předpisů.

Tato akce by měla stavět na výsledcích a zkušenostech získaných v rámci projektů financovaných z programu v oblasti zdraví v odvětví námořní dopravy, zejména projektu „Posuzování užitečnosti programu EU zaměřeného na sanitaci lodí a koordinaci akcí pro kontrolu přenosných nemocí na cestovních lodích a trajektech“ (SHIPSAN) a projektu „Síť EU pro školení v oblasti sanitace lodí“ (SHIPSAN TRAINET) (9).

Akce by měla zahrnovat alespoň hlavní mezinárodní letiště v členských státech EU, kde by měly být zapojeny a měly by spolupracovat hlavní letecké společnosti a letištní orgány. Tato akce by měla: a) vymezit rozsah a standardní operační postupy, zejména úlohu různých zapojených orgánů a uspokojivý koordinační mechanismus; b) identifikovat kontaktní místa sítě orgánů veřejného zdravotnictví pro dozor nad zdravotními hrozbami vyplývajícími z přenosných nemocí a jinými hrozbami, které mohou mít dopad na mezinárodní dopravní prostor na určených letištích, a reakce na tyto hrozby; c) pomoci členským státům a jejich letištním orgánům zajistit základní způsobilost a provádět nové mezinárodní zdravotní předpisy, se zvláštním zaměřením na provádění požadavků základního výkonu dozoru nad zdravotními hrozbami vyplývajícími z přenosných nemocí a jinými přeshraničními hrozbami, které mohou mít dopad na mezinárodní dopravní prostor na určených letištích, a reakci na tyto hrozby; d) prozkoumat dopad dalších požadavků na infrastrukturu letišť z hlediska personálu i vybavení a e) na základě zkušeností z odvětví námořní dopravy vytvořit síť orgánů veřejného zdravotnictví odpovědných za civilní leteckou dopravu, s pravomocí pokrývající alespoň hlavní mezinárodní letiště v členských státech, se zapojením leteckých společností a na základě spolupráce s nimi. Pro vyloučení zdvojování je třeba zajistit soulad s podobnými opatřeními přijatými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a Evropskou konferencí pro civilní letectví (ECAC).

V první fázi by měla být vytvořena síť pokrývající hlavní uzlová letiště v členských státech EU (minimálně 8 členských států a zhruba 10 letišť), do níž by měly být zapojeny a v jejímž rámci by měly spolupracovat hlavní evropské letecké společnosti (minimálně 8 leteckých společností s celkovým počtem kolem 300 vektorů). V druhé fázi by měl být dohodnut a otestován soubor standardních operačních postupů a postupů pro konzultaci. Nakonec by měl být sledován a hodnocen omezený počet událostí. Současně by měl probíhat vývoj základní způsobilosti pro dohled, reakci a posouzení potřeb. Síť by měla začít fungovat v pilotním režimu v období 2013–2014. Pilotní provoz poskytne vodítko pro posouzení potřeby a rozsahu dalších akcí, včetně stálejšího mechanismu.

[Projektové granty]

Orientační částka: 600 000 EUR

3.1.2.3   Dopad zdravotních hrozeb vyplývajících z biologických, chemických a radiologických látek, včetně přenosných nemocí, na námořní dopravu

Cílem této akce je vytvořit integrovanou a udržitelnou strategii na úrovni EU pro ochranu zdraví cestujících a posádek lodí pro osobní a nákladní dopravu a prevenci přeshraničního šíření nemocí. Kontrola závažných přeshraničních zdravotních hrozeb vyplývajících z námořní dopravy, jako jsou přenosné nemoci nebo hrozby vyplývající z chemických, biologických a radiologických látek, je jednou z otázek přeshraniční problematiky, která vyžaduje řešení na úrovni EU. Zdokonalení dozoru nad přenosnými nemocemi a monitorování námořní dopravy má zásadní význam i z hlediska migračních toků přicházejících přes námořní hranice.

Tato akce bude podporovat provádění rozhodnutí 2119/98/ES a její prováděcí opatření, například rozhodnutí Komise 2000/57/ES ze dne 22. prosince 1999 o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (10), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES (11) a nových mezinárodních zdravotních předpisů. Rovněž podporuje prosazování směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES (12).

Tato akce by měla vycházet z výsledků a zkušeností získaných v rámci projektů financovaných z programu v oblasti zdraví v oblasti námořní dopravy, zejména projektu „Posuzování užitečnosti programu EU zaměřeného na sanitaci lodí a koordinaci akcí pro kontrolu přenosných nemocí na cestovních lodích a trajektech“ (SHIPSAN) a projektu „Síť EU pro školení v oblasti sanitace lodí“ (SHIPSAN TRAINET).

Tato akce by se měla zaměřit na: a) operativní fungování komunikační platformy vyvinuté v rámce projektu SHIPSAN pro účely koordinace reakcí na skutečné události na cestovních lodích; b) rozšíření vhodného a udržitelného mechanismu pro obecné zásady, aktualizaci technických pokynů, programy školení a cvičení a pokyny pro posuzování podle certifikátů kontroly v oblasti sanitace lodí vyvinutých v rámci projektu SHIPSAN na nákladní lodě. To bude prováděno ve stálé návaznosti na stávající mechanismy pro kontrolu přenosných nemocí na lodích podle rozhodnutí č. 2119/98/ES a jeho prováděcích opatření; c) školení zaměstnanců na nákladních lodích, zdravotnického personálu v přístavech a úředníků odpovědných za udržování komunikace mezi loďmi, přístavními orgány a orgány v oblasti veřejného zdraví odpovědnými za informování ostatních členských států, Komise a Evropského střediska pro kontrolu nemocí; d) mechanismus umožňující posouzení rizik a zajišťující podporu činností v oblasti řízení rizik a e) prozkoumání proveditelnosti použití projektu SHIPSAN při provádění námořního zdravotního prohlášení v elektronickém formátu, jak je stanoveno ve směrnici 2010/65/EU.

[Společná akce]

Orientační částka: 1 800 000 EUR

3.1.2.4   Zlepšení prevence HIV v Evropě

Cílem této společné akce je podpora začlenění postupů zajišťování a zvyšování kvality do programů prevence HIV s cílem zvýšit jejich účinnost. Účinnější programy prevence přispějí ke snížení počtu nových infekcí HIV v Evropě. Napomohou také v boji proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení, jimž osoby nakažené virem HIV často čelí.

Tato společná akce podporuje provádění sdělení Komise KOM(2009) 569 v konečném znění ze dne 26. října 2009 Boj proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích, 2009–2013 (13). Toto sdělení stanoví rámec pro podporu vývoje vnitrostátních strategií a řídí koordinaci politiky v oblasti boje proti HIV mezi členskými státy. Konkrétně se zaměřuje na účinnější prevenci řešení přenosu HIV. Tato akce spolu s ostatními projekty týkajícími se prevence HIV převádí do praxe cíle prevence vymezené v akčním plánu boje proti HIV na období 2009–2013 (14). Tato společná akce přispěje k překonání diskriminace a zvýšení začlenění osob s postižením, etnických menšin a imigrantů, homosexuálů a dalších zranitelných skupin obyvatelstva. Do těchto skupin často patří osoby nejohroženější z hlediska rizika nákazy virem HIV.

Plánovaná společná akce by pokrývala vývoj a standardizaci metodologií a nástrojů zajišťování a zvyšování kvality v oblasti prevence HIV. To by zahrnovalo: a) vývoj a validaci seznamu standardů a zásad zajišťování a zvyšování kvality ze strany klíčových zúčastněných stran; b) šíření těchto standardů; c) monitorování jejich začlenění do strategií a činností v oblasti prevence, se zvláštním zaměřením na skupiny klíčových priorit stanovených ve strategii EU; d) budování udržitelné sítě organizací pro sledování zajišťování a zvyšování kvality v programech prevence HIV, které by mohly poskytovat poradenství ohledně zajišťování a zvyšování kvality v prevenci HIV, a e) identifikaci a podporu demonstračních pilotních projektů založených na důkazech.

Výsledky by zahrnovaly validované zásady zajišťování a zvyšování kvality v programech prevence HIV pro provádění v celé Evropě i mimo ni, návod pro úspěšné provádění programů prevence HIV, analýzu kanálů pro úspěšné šíření informací týkajících se veřejného zdraví, síť odborníků na zajišťování kvality prevence HIV a rámec pro monitorování a posuzování dopadu programů prevence HIV.

Tato společná akce přispěje k vývoji a provádění účinnějších programů prevence HIV, které lze také přizpůsobit ostatním regionům.

[Společná akce]

Orientační částka: 1 500 000 EUR

3.1.3   Zlepšit bezpečnost občanů – vědecké poradenství (bod 1.2.1 přílohy rozhodnutí o programu)

3.1.3.1   Vědecká a technická podpora fungování vědeckých výborů Komise a komunikace o rizicích, včetně zvláštních náhrad

Cílem této akce je poskytnout Komisi nezávislé a vysoce kvalitní poradenství v otázce zdravotních rizik. To přispěje k zajištění robustní vědecké základny pro politiky EU a opatření ve shodě s lepšími zásadami regulace. Toto poradenství poskytují vědecké výbory v souladu s rozhodnutím Komise 2008/721/ES ze dne 5. srpna 2008 o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES (15). Tato akce přispěje k posílení úlohy vědy v politické debatě EU a pomůže při informování občanů o rizicích. Zároveň umožní zúčastněným stranám a široké veřejnosti lépe pochopit postupy EU a související návrhy. Tato akce má dvě části: zvláštní náhrady vyplácené odborníkům za jejich práci na vědeckých stanoviscích a vědeckou a technickou podporu fungování vědeckých výborů a komunikace o rizicích.

Zvláštní náhrady jsou vypláceny odborníkům za jejich práci na vědeckých stanoviscích podle rozhodnutí 2008/721/ES.

[Jiné akce]

Orientační částka: 270 000 EUR

Součástí vědecké a technické podpory fungování vědeckých výborů a komunikace o rizicích je: a) vyhledávání, analýza a syntéza vědecké literatury; b) příprava laických verzí vědeckých stanovisek; c) zpracování shrnutí; d) vyhledávání údajů; e) tvorba bibliografie témat, jimiž se výbory zabývají, a f) revize textů. Tato podpora je nezbytná, neboť členové výborů od svých organizací žádnou podporu nedostávají. Tato akce zahrnuje také pořádání vědeckých slyšení, pracovních setkání a tematických workshopů.

[Výzvy k podávání nabídek]

3.1.4   Zlepšit bezpečnost občanů – bezpečnost a kvalita orgánů a látek lidského původu, krve a krevních derivátů (bod 1.2.2 přílohy rozhodnutí o programu)

3.1.4.1   Monitorování provádění právních předpisů EU týkajících se krve, krevních složek a tkání a buněk

Cílem této akce je posoudit, jak členské státy provádějí právní předpisy EU týkající se krve, krevních složek a tkání, a vypracovat související zprávy o stavu v této oblasti. Příslušnými právními předpisy jsou: a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES (16), a související prováděcí opatření (17), a b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (18) a související prováděcí směrnice (19).

Odběr a distribuce krve a krevních složek je vysoce ceněná činnost pro systémy veřejného zdravotnictví členských států, nabízející a podporující řadu léčebných metod. Tyto činnosti také přispívají k vývoji farmaceutického odvětví. S používáním krve a krevních složek je úzce spojeno riziko přenosu nemocí, které může mít negativní dopad na standardy bezpečnosti a kvality. Těmito otázkami se zabývá směrnice 2002/98/ES a související prováděcí opatření. Transplantace tkání a buněk je rychle se rozvíjejícím odvětvím rozšiřujícím možnosti léčby. Zajistí ekonomický růst a rozvoj farmaceutického odvětví. Toho však bude možné dosáhnout pouze tehdy, bude-li zajištěna bezpečnost a kvalita odebraných látek lidského původu. Těmito otázkami se zabývá směrnice 2004/23/ES a související prováděcí směrnice.

Výsledkem této akce budou dvě zprávy obsahující posouzení klíčových bodů u všech členských států. Výsledné zprávy poslouží a) pro zpracování zpráv o zkušenostech členských států z provádění směrnice 2004/23/ES, jak vyžaduje čl. 26 odst. 2, a směrnice 2002/98/ES, jak vyžaduje čl. 26 odst. 2; b) pro zjištění, které členské státy směrnici provádějí úspěšně a které členské státy mají problémy a potřebují podporu; c) jako pomoc při prosazování tohoto právního předpisu a d) pro zjištění systémových problémů, které mohou vyžadovat změny v právních předpisech. Odhadovaný termín pro předložení těchto zpráv je konec roku 2013.

[Výzva k podávání nabídek]

3.1.4.2   Usnadnění spolupráce v oblasti dárcovství orgánů mezi orgány členských států EU

Cílem této akce je poskytnout podporu členským státům při organizaci optimálního přidělování a použití/transplantaci darovaných orgánů prostřednictvím vícestranných a dvoustranných ujednání a prostřednictvím transplantací v jiných členských státech. Tato akce pomůže při provádění sdělení Komise KOM(2008) 819/3 ze dne 8. prosince 2008 Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015): posílená spolupráce mezi členskými státy (20).

Cílem této akce je zřídit na úrovni EU informační platformu pro vícestrannou výměnu orgánů. Většina členských států má vnitrostátní instituce pro zajištění shody mezi dostupnými orgány a potenciálními příjemci a zajištění optimálního přidělení a použití každého orgánu. Některé členské státy vytvořily výměnnou organizaci sdružující několik zemí, například Eurotransplant a Scandiatransplant. Avšak ne všechny orgány jsou vhodné a mohou být přiděleny a použity v rámci těchto zemí nebo zón tvořených několika zeměmi. To platí zejména u vysoce imunizovaných pacientů, dětí a vzácných orgánů. To umožní platforma na úrovni EU, která spojí stávající instituce pro přidělování orgánů v Evropě. Součástí této akce je vývoj protokolů a dohodnutých formátů pro snadnou a rychlou výměnu údajů. Přípravné práce již byly zahájeny v rámci projektu Koordinace evropské iniciativy mezi organizacemi jednotlivých států pro transplantaci orgánů (COORENOR) financovaného z programu v oblasti zdraví. V rámci dalšího vývoje bude zřízena konkrétní platforma a počet zúčastněných členských států se zvýší. Pečlivá právní, finanční a provozní příprava vedoucí ke konkrétním dohodám mezi členskými státy přispěje k udržitelnosti uvedené platformy.

Tato akce také pomůže vnitrostátním orgánům uzavřít dvoustranné dohody o výměně orgánů mezi členskými státy. Ne všechny členské státy mají programy transplantace pro každý typ orgánu. Uzavření dvoustranných dohod ohledně konkrétních orgánů mezi členskými státy poskytne občanům EU přístup k péči v transplantačním centru v jiném členském státě, které se specializuje na orgán, jenž potřebují. Tyto orgány mohou být také zajištěny v jednom členském státě a poslány do jiného členského státu. Stávající dohody zvýšily mobilitu pacientů a využití orgánů v Evropě. V rámci této akce budou zkoumány stávající postupy, zjišťovány příležitosti pro dvoustranné dohody, bude poskytnuta pomoc členským státům při vývoji dvoustranných dohod a zaveden operační plán. K tomu přispěje i práce v rámci projektu COORENOR.

Tato akce bude řešit také problémy, které brání občanům EU v přístupu k transplantačním programům v jiných členských státech. Výstupem této akce bude přehled modelů mobility pacientů v členských státech v oblasti transplantace orgánů a souvisejících problémů spolu s návrhy na jejich řešení. Dalším výstupem této akce bude přehled systémů souhlasů a metod pro vzájemné pochopení těchto systémů mezi členskými státy pro usnadnění dárcovství v jiných členských státech, kdy potenciální dárci orgánů zemřou v cizině. Odhadovaný termín pro předložení těchto výsledků je konec roku 2015.

[Společná akce]

Orientační částka: 1 150 000 EUR

3.1.4.3   Šíření osvědčených postupů v oblasti dárcovství/transplantace orgánů

Cílem této akce je pomoci účinně šířit osvědčené postupy v oblasti dárcovství a transplantace orgánů, tkání, buněk a krve prostřednictvím Rady Evropy. Tato akce vychází z několika projektů financovaných z programu v oblasti zdraví a z práce různých pracovních skupin při zjišťování a vývoji osvědčených postupů v EU. To se týká zejména: a) kampaní na zvýšení veřejné informovanosti; b) identifikace, získávání a řízení dárců; c) dárcovství orgánů od žijících dárců; d) postupů zajištění kvality transfuzních zařízení, zejména pokud jde o odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci krve a tkání; e) monitorování bezpečnosti látek lidského původu; f) spolupráce s jednotkami intenzivní péče a g) kontroly po darování a transplantaci orgánů/transfuzi.

Díky svému záběru a struktuře může Rada Evropy významně přispět k šíření osvědčených postupů a dosáhnout na další zúčastněné strany. Ty zahrnují zdravotnické odborníky a zařízení se zastoupením v mnoha expertních skupinách řízených Radou Evropy a zástupce mnoha příslušných orgánů v jejích expertních skupinách. Tyto příslušné orgány jsou odpovědné za organizaci činností v oblasti dárcovství orgánů, transplantace a transfuze v členských státech.

Pro účinné využití tohoto záběru a zajištění toho, aby mohly další skupiny těžit z poznatků získaných pomocí financování ze strany EU, Rada Evropy zpracuje a provede plán šíření osvědčených postupů pro různé cílové skupiny a různou zeměpisnou působnost. Konkrétní činnosti mohou zahrnovat konference, vybudování příslušné platformy, informační kampaně, distribuci odkazů prostřednictvím elektronické pošty/internetových stránek, publikování informačních letáků/instrukčních materiálů a školení.

Tyto činnosti přispějí k lepšímu provádění požadavků bezpečnosti a kvality stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci (21), směrnici 2002/98/ES a v jejích prováděcích právních předpisech a ve směrnici 2004/23/ES v jejích prováděcích právních předpisech. Zároveň přispějí ke zvýšení účinnosti systémů a přístupnosti látek lidského původu, zejména orgánů, v souladu s Akčním plánem Komise pro dárcovství a transplantaci orgánů.

[Přímý grant Radě Evropy]

Orientační částka: 100 000 EUR

3.2   Akce v rámci druhého cíle Podporovat zdraví

3.2.1   Zvyšování počtu roků prožitých ve zdraví a podpora zdravého stárnutí (bod 2.1.1 přílohy rozhodnutí o programu)

3.2.1.1   Podpora evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí

Cílem této akce je přispět k aktivnímu a zdravému stárnutí, prioritě v rámci strategie Evropa 2020. Tato akce bude podporovat provádění evropského partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí stanoveného ve sdělení Komise KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6. října 2010 Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací.

Tato akce se zaměří na řadu konkrétních činností v souladu se strategickým plánem provádění partnerství. Jejím cílem je podpořit šíření inovačních řešení pro poskytování péče z hlediska inovačních politik a modelů činnosti pro systémy péče založené na spolupráci a integraci, při zachování kontinuity přístupu k péči. Zároveň se zaměří na léčbu chronických nemocí se zvláštním ohledem na pacienty s vícečetným chronickým onemocněním. Bude zahrnovat tři různé typy akcí: a) základní kapitál pro pilotní projekty týkající se změny v poskytování péče, b) podporu přístupu ke změně v poskytování péče ve formě partnerství a c) podporu zdraví starších osob.

a)   Podpora změny v poskytování péče

Podpora ve formě základního kapitálu bude poskytována na přípravu a provedení změny v systémech sociální a zdravotní péče s cílem zajistit integrovanou péči vycházející z inovačních modelů činnosti a technologií. Cílem této aktivity je pomoci při změně směřující k provádění systémů integrované péče založených na modelu zaměřeném na pacienta a modelech koordinace, integrace a kontinuity péče. Na základě stávajících důkazů budou modely péče řešit zejména léčbu chronických onemocnění. Integrované modely by měly pomoci snížit dlouhodobou neschopnost a oslabení pacientů s vícečetným chronickým onemocněním a omezit zbytečnou a odvratitelnou hospitalizaci. Kromě změny podpůrných systémů zajistí tato akce také přenos znalostí získaných v procesu provádění změn na jiné příslušné subjekty, tj. subjekty odpovědné za organizaci a poskytování péče v celé EU.

b)   Partnerství pro změnu

Cílem této akce je podporovat spolupráci zúčastněných stran při provádění změn v sociálním systému a systému poskytování péče. Činnosti prováděné ve formě partnerství mohou zahrnovat: a) navržení nových modelů činností odrážejících inovační řešení, se zvláštním ohledem na léčbu vícečetného chronického onemocnění, b) vývoj nových způsobů péče v rámci zachování kontinuity péče, c) vývoj obecných zásad na základě nových řešení/modelů činnosti, d) vývoj školicích modulů pro poskytovatele péče odrážejících tato nová řešení/modely činnosti, e) vývoj obecných zásad pro poskytování neformální péče a f) podporu modernizace systému zadávání souvisejících veřejných zakázek, včetně funkční specifikace nabídkového řízení, kritérií kvality, požadavků interoperability, společného zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a podpory přístupu k ocenění investic na základě životního cyklu. Tato akce se zaměří na činnosti, které lze prokazatelně použít v praxi.

c)   Podpora zdraví starších osob

Cílem této akce je maximalizovat dopad zdrojů podporujících zdraví starších ososb prostřednictvím a) lepší spolupráce a koordinace, například podpory a šíření modelů správné praxe/osvědčených postupů pro podporu zdraví stárnoucích skupin obyvatelstva nebo posilování datových systémů; b) budování schopností, například vývojem programů zdravotní gramotnosti či školením v oblasti gerontologie; c) podpory zásahů přispívajících k prevenci rozvoje nemocnosti a d) identifikace opatření pro zohlednění problematiky stárnutí při zpracování nových politik v oblasti zdravotní péče.

[Projektové granty]

Orientační částka: 4 021 820 EUR

3.2.2   Rozpoznání příčin nerovností v oblasti zdraví v členských státech i mezi nimi a jejich zmírňování s cílem přispět k prosperitě a soudržnosti; podpora spolupráce v oblastech přeshraniční péče a mobility pacientů a zdravotnických pracovníků (bod 2.1.2 přílohy rozhodnutí o programu)

3.2.2.1   Podporování zajištění zdraví migrantům, Romům a jiným zranitelným skupinám

Cílem této akce je zlepšit přístup a vhodnost služeb zdravotní péče, podporu a prevenci odpovídající potřebám migrantů, Romů a jiných zranitelných etnických menšin, včetně nelegálních migrantů.

Tato akce má dvě součásti. První z nich je zaměřena na podporu náležité zdravotní péče pro migranty na jižních hranicích EU a potažmo zvýšení bezpečnosti veřejného zdraví v EU v dlouhodobější perspektivě. Tato akce vychází z výsledků projektu Zvyšování bezpečnosti veřejného zdraví podél nových východoevropských hranic financovaného v rámci prvního programu v oblasti veřejného zdraví v roce 2006. Tato akce podporuje provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES, rozhodnutí 2000/57/ES, směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (22), a nových mezinárodních zdravotních předpisů. Zároveň přispívá k provádění sdělení Komise KOM(2011) 292 ze dne 24. května 2011 Dialog se zeměmi jižního Středomoří o migraci, mobilitě a bezpečnosti.

Druhá část akce je zaměřena na Romy a jiné zranitelné etnické menšiny, včetně nelegálních migrantů. Tato akce přispěje k dosažení cílů strategie Evropa 2020 týkajících se potřeby zmírnit nerovnosti v oblasti zdraví. Je bezprostředním příspěvkem k provádění sdělení Komise KOM(2010) 758 v konečném znění ze dne 16. prosince 2010 Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost (23), sdělení Komise KOM(2009) 567 v konečném znění ze dne 20. října 2009 Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovností v oblasti zdraví v EU (24), sdělení Komise KOM(2010) 133 v konečném znění ze dne 7. dubna 2010 Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě (25) a sdělení Komise KOM(2011) 173 v konečném znění ze dne 5. dubna 2011 Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (26).

V rámci akce bude a) zaveden mechanismus pro vytvoření sítě a výměnu správné praxe mezi členskými státy, přistupujícími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi týkající se zlepšení přístupu a vhodnosti služeb zdravotní péče, podpory a prevence v oblasti zdraví odpovídající potřebám migrantů, Romů a jiných zranitelných menšinových etnických skupin, včetně nelegálních migrantů; b) zdokumentován právní a politický rámec, včetně přezkumu vnitrostátních plánů zdravotní péče a podpory vývoje a monitorování vnitrostátních akčních plánů pro migranty/etnické menšiny, se zvláštním důrazem na Romy; c) zpracován soubor srovnávacích kritérií a dohodnuty obecné zásady týkající se správné praxe v přístupu k péči o Romy a jiné zranitelné skupiny v rámci etnických menšin a migrantů a d) proveden přezkum programů školení a vývoje schopností s ohledem na zdraví etnických menšin/migrantů a vyvinut konsensuální rámec pro vzdělávání odborníků, včetně základních součástí programu školení a provozních aspektů jeho organizace a hodnocení. Výsledkem budou posílené postupy a iniciativy na vnitrostátní a regionální úrovni pro řešení potřeb Romů, migrantů a menšinových skupin v oblasti zdravotní péče a přínos k začlenění Romů, migrantů a jiných zranitelných skupin.

[Přímý grant IOM]

Orientační částka 1 533 000 EUR

3.2.2.2   Identifikace osvědčených postupů v oblasti kontroly tabáku pro snížení nerovností v oblasti zdraví

Cílem této akce je analyzovat spotřebu tabáku v různých skupinách společnosti a úlohu užívání tabáku jako faktoru přispívajícího k současným a budoucím rozdílům ve výsledcích týkajících se zdraví. Rovněž bude provedena analýza dopadu zásahů ze strany EU, členských států a třetích zemí zaměřených na snížení nerovností v oblasti zdraví souvisejících s tabákem. Tato opatření jsou zaměřena zejména na skupiny s nižším vzděláním, nekvalifikovanou prací a nižším příjmem, skupiny různého pohlaví a věku a specifické sociálně znevýhodněné skupiny, jako jsou osoby s postižením, osoby bez domova, mladí lidé se zvláštními potřebami a migranti.

Tato akce poskytne komplexní pohled na problémy způsobené nerovnostmi v oblasti zdraví souvisejícími s užíváním tabáku po celé EU, poskytne základnu poznatků a přispěje ke sdílení osvědčených postupů. Vzhledem ke špatné dostupnosti některých okrajových skupin je užitečné pro členské státy poučit se navzájem ze zkušeností ostatních a vyhnout se plýtvání zdrojů na opatření, která se ukázala být neúčinnými. Výsledkem této akce bude studie předkládající komplexní analýzu současných a budoucích nerovností souvisejících s užíváním tabáku a přehled nejúspornějších opatření na řešení těchto nerovností. Bude obsahovat doporučení ohledně začlenění otázek rovnosti v oblasti zdraví do politik a právních předpisů týkajících se kontroly tabáku na úrovni členských států a EU. Očekávané výsledky pomohou tvůrcům vnitrostátní politiky i politiky na úrovni EU důkladně pochopit správnou praxi při snižování nerovností v oblasti zdraví souvisejících s tabákem. Odhadovaný termín pro předložení studie je konec roku 2013.

[Rámcová smlouva/výzva k podávání nabídek]

3.2.2.3   Studie posílení práv pacientů ve vztahu ke směrnici o přeshraniční zdravotní péči

Cílem této akce je poskytnout podporu členským státům při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (27). Datum provedení směrnice je 25. říjen 2013. Podle článku 6 uvedené směrnice se požaduje, aby členské státy určily jedno nebo více vnitrostátních kontaktních míst pro poskytování pacientům „náležitých informací o všech zásadních aspektech přeshraniční zdravotní péče, [které] jsou nezbytné k tomu, aby pacienti mohli uplatňovat svá práva v přeshraniční zdravotní péči v praxi“.

Cílem této akce je navrhnout a zahájit prospektivní studii zaměřenou na posouzení toho, jak mohou vnitrostátní kontaktní místa nejlépe formulovat a předkládat pacientům příslušné informace. Kritéria posouzení, která mají být použita, se budou týkat spokojenosti pacientů, jejich schopnosti zapamatovat si a pochopit informace a zejména konzistence jejich volby. Budou formulovány výzkumné hypotézy a prozkoumána příslušná literatura. Bude zpracován návrh předběžné studie, kdy budou měřeny primární/sekundární výsledky u randomizovaných skupin pacientů. Výsledky této studie budou převedeny do doporučení pro členské státy.

Tato akce přispěje k posílení práv pacientů na základě zvýšení srozumitelnosti jejich práv týkajících se přeshraniční zdravotní péče, k bezpečnosti pacientů na základě poskytnutí informací o poskytovatelích zdravotní péče a standardech kvality a bezpečnosti zdravotní péče, kterou poskytují, a na základě posílení spolupráce členských států v oblasti přeshraniční zdravotní péče prostřednictvím sítě vnitrostátních kontaktních míst pro výměnu informací.

[Rámcová smlouva]

3.2.2.4   Prognóza potřeby pracovníků ve zdravotnictví pro účinné plánování jejich počtu v EU

Cílem této akce je poskytnout platformu pro spolupráci členských států při prognózování potřeby pracovníků ve zdravotnictví a metodik plánování počtu pracovníků a nalézt možné řešení jejich nedostatku v Evropě. Tato akce byla oznámena ve sdělení Komise KOM(2010) 0682 v konečném znění ze dne 23. listopadu 2010 Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti (28). Akce bude přímo přispívat k dosažení cílů priority 2 Vybavení pracovníků dovednostmi potřebnými pro jejich uplatnění na trhu práce uvedené ve sdělení. Členské státy také požadovaly zřízení takovéto platformy v Závěrech Rady o investování do budoucích evropských pracovníků ve zdravotnictví: prostor pro inovace a spolupráci přijatých dne 7. prosince 2010 (29).

Komplexní a integrované prognostické mechanismy a strategie by pomohly členským státům posoudit počet a typ pracovníků ve zdravotnictví, které jejich systém zdravotnictví vyžaduje. Adekvátní prognózování a plánování přispívá k zajištění udržitelnosti zdravotnických systémů a řešení současných a budoucích výzev. Tyto výzvy zahrnují stárnoucí pracovní sílu a stárnoucí pacienty, nárůst služeb týkajících se léčby chronických onemocnění, péče o duševní zdraví, dlouhodobé péče a sociální péče, nové modely pracovních sil ve zdravotnictví a rostoucí migraci pracovníků ve zdravotnictví mezi zeměmi. Akce na úrovni EU může také přidat hodnotu ve formě zmapování dovedností a schopností potřebných v budoucnu a pomoci vybavit pracovníky ve zdravotnictví nezbytným vzděláním i stanovit nejdůležitější faktory pro uspokojivé pracovní prostředí.

Tato akce je zaměřena na tyto cíle: a) poskytnout informace a vyměnit si osvědčené postupy používaných metodik plánování. Poskytne analýzy faktorů rozhodujících pro jejich úspěšnost, včetně místních souvislostí, kultury a struktury pracovních sil. Bude vyvinuta databáze osvědčených postupů a obecných zásad pro lepší modelování (2013–2014) a vytvořena stálá platforma na úrovni EU (2015); b) provést odhad budoucí potřeby pracovníků ve zdravotnictví z hlediska jejich dovedností a schopností a jejich rozmístění. Bude zpracována zpráva o různých metodikách používaných v EU spolu s pokyny pro uživatele, jak odhadovat budoucí potřeby (2013); c) poskytnout poradenství v oblasti budování kapacit pro plánování pracovní síly v členských státech (2014). V rámci této akce budou identifikováni odborníci na plánování pracovní síly v členských státech, kteří mohou pomáhat příslušným orgánům v ostatních členských státech při budování kapacit pro plánování pracovní síly; d) vypracovat obecné pokyny EU ohledně toho, jak mohou vysílající a přijímající země spolupracovat při hledání vzájemně výhodného řešení z hlediska kapacit v oblasti školení a cirkulační mobility (2014–2015) a e) poskytovat informace o trendech v oblasti mobility pracovníků ve zdravotnictví v členských státech (2013–2015). Tato spolupráce byla zahájena v rámci různých výzkumných a inovačních projektů, například studie mobility zdravotnických odborníků v Evropské unii (HEALTH PROfessional Mobility in THe European Union Study — PROMeTHEUS) (30) nebo projektu zaměřeného na prognózu potřeby lidských zdrojů v oblasti ošetřovatelství (Nurse Forecasting: Human Resources Planning in Nursing — RN4CAST) (31), ale vyžaduje další podporu. Platforma EU bude mít také tuto funkci. Tato společná akce by měla využít výsledků a závěrů projektu PROMETHEUS, RN4CAST a projektu mobility pro odborníky ve zdravotnictví (Mobility for Health Professionals — MoHProf) (32). Tato akce přispěje k provádění Globálního kodexu WHO pro mezinárodní nábor zdravotnického personálu, který slouží jako etický rámec na pomoc členským státům při náboru pracovníků ve zdravotnictví, a to zejména z rozvojových zemí, jež čelí kritickému nedostatku pracovníků ve zdravotnictví, prostřednictvím pomoci členským státům EU při přijímání účinných opatření na vzdělávání a udržení vhodných pracovníků ve zdravotnictví, vycházejících z plánu pracovníků ve zdravotnictví založeném na důkazech (bod 5.4 kodexu). Tato akce se také zaměří na to, jak udržet spolupráci i po ukončení společné akce.

[Společná akce]

Orientační částka: 3 000 000 EUR

3.2.3   Řešení zdravotních faktorů s cílem podporovat a zlepšovat tělesné a duševní zdraví a přijímání opatření ohledně klíčových faktorů, jako je výživa a tělesná aktivita, a faktorů v oblasti návykových látek, jako je tabák a alkohol (bod 2.2.1 přílohy rozhodnutí o programu)

3.2.3.1   Duševní zdraví a pohoda

Cílem této společné akce je zavedení procesu strukturované činnosti v oblasti duševního zdraví, zahrnujícího členské státy, zúčastněné strany v oblasti zdravotnictví a jiných příslušných odvětvích a mezinárodní organizace, zejména WHO a OECD. Tato společná akce bude vycházet z tematických konferencí organizovaných v období 2009–2011 v rámci Evropského paktu za duševní zdraví a pohodu zahájeného za slovinského předsednictví v roce 2008. Závěry Rady nazvané Evropský pakt pro duševní zdraví a pohodu: výsledky a další kroky přijaté v červnu 2011 (33) vyzývají členské státy a Komisi, aby v rámci programu v oblasti zdraví připravily společnou akci pro duševní zdraví a pohodu.

V rámci této společné akce bude vypracován referenční rámec pro společně podporované činnosti zaměřené na duševní zdraví a pohodu a prevenci duševních problémů prostřednictvím zdravotní a sociální politiky a sociálního prostředí. Akce pokrývá tyto aspekty: a) řešení duševních poruch se zvláštním zaměřením na depresi prostřednictvím systémů zdravotní a sociální péče, včetně deinstitucionalizace služeb; zdravotní péče, jejich začlenění do místních komunit a propojení se sítí sociálních služeb; b) dostupnost a školení zdravotnických pracovníků; c) podpora zdravého pracovního prostředí a d) podpora duševního zdraví a pohody dětí a mladých lidí prostřednictvím začlenění podpory duševního zdraví do školního prostředí a prostředí místních komunit, činností zaměřených na zvýšení informovanosti rodičů a školení pedagogických pracovníků ve školách.

Tato společná akce bude mít tři součásti. V rámci první z nich, Akčního rámce pro podporu duševního zdraví, budou vyvinuty společně schválené referenční rámce pro akce zaměřené na duševní zdraví prostřednictvím systému zdravotnictví a sociální politiky a klíčových sociálních prostředí, například škol a pracovišť. Jako nástroj výměny zkušeností bude sloužit vzájemné hodnocení. Budou zváženy koordinované činnosti zaměřené na zvýšení informovanosti. Druhá součást, Kompas duševního zdraví, dále rozvíjí Kompas EU pro akce týkající se duševního zdraví a pohody do formy mechanismu pro sběr, přezkum a šíření správné praxe v odvětví zdravotnictví a dalších klíčových odvětvích. Třetí součást, Informace o duševním zdraví, se zaměří na sběr dat o stavu duševního zdraví v členských státech. Bude posuzován dopad rozhodujících sociálních činitelů a identifikovány zranitelné skupiny. Bude zadána studie významu duševního zdraví a pohody pro veřejné zdraví v EU a jeho relevance pro strategii Evropa 2020.

Tato společná akce by měla využít výsledků a závěrů níže uvedených projektů výzkumu a inovací a podporovat jejich provedení v klinické praxi: Klinické rozhodování a výsledky v běžné péči o osoby se závažným duševním onemocněním (CEDAR) (34), Děti vězňů, zásahy a poskytování útěchy pro posílení duševního zdravi (COPING) (35), Evropská síť expertních center pro výzkum bipolárních poruch (ENBREC), Prevalence, 1letý výskyt a symptomy závažných duševních poruch u starších osob: souvislost se zhoršením, fungováním (MKF) a využíváním služeb (MentDis_ICF65+) (36), Dopad systémů financování na kvalitu péče o duševní zdraví v Evropě (REFINEMENT), Orientační plán výzkumu duševního zdraví v Evropě (ROAMER), Zachraňte mladé životy v Evropě: podporujte zdraví pomocí prevence riskování a sebezničujícího chování (SEYLE) (37), Přizpůsobený přístup k chronickým onemocněním (TICD) a Zastavte společně projevy záškoláctví u mladých lidí (WE-STAY).

Tato společná akce bude podporovat členské státy při a) zvyšování kvality jejich služeb v oblasti duševního zdraví, jeho propagaci a prevenci duševních onemocnění; b) rozvíjení partnerství mezi odvětvím zdravotnictví a ostatními odvětvími na podporu duševního zdraví a pohody; c) prevenci duševních poruch a poskytování podpory osobám s duševními poruchami; d) zajišťování přechodu ze služeb v rámci institucionální péče do modelů komunitní péče; e) posilování sociálního začlenění osob s duševními problémy a řešení jejich diskriminace a stigmatizace a f) vývoji ukazatelů duševního zdraví. Výsledky této společné akce budou shrnuty ve zprávě v roce 2015, která navrhne referenční rámce pro akce týkající se duševního zdraví a možnosti další činnosti na úrovni EU.

[Společná akce]

Orientační částka: 1 500 000 EUR

3.2.3.2   Iniciativy místní komunity, včetně iniciativ škol, v oblasti prevence nadváhy a obezity u dětí a mladistvých

Cílem této akce je přispět ke snížení výskytu nemocí souvisejících s nadváhou a obezitou u mladých lidí. Tato akce podporuje provádění Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (38) a přímo reaguje na diskuse v rámci skupiny na vysoké úrovni pro výživu a fyzickou aktivitu a akční platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví.

Cílem opatření v rámci této akce je vývoj inovačních přístupů a kampaní zaměřených na podporu vyvážené stravy a fyzické aktivity u dětí a mladistvých v příslušném prostředí. Opatření jsou zaměřena na usnadnění výměny know-how při vývoji přístupů zacílených na děti a mladistvé, se zvláštním zaměřením na sociálně deprivované skupiny. Dalším cílem těchto opatření je rozšíření škály osvědčených úspěšných iniciativ zaměřených na místní komunity a školy a vývoj inovačních mediálních kampaní zaměřených na děti a mladistvé. Jako příklad může sloužit přístup partnerství EPODE (39) nebo Shape up  (40) zahrnující celou občanskou společnost a další místní subjekty pod vedením místních či školských orgánů. Měly by být zváženy komplexní kampaně, zahrnující také dimenzi komunikace a vzdělávání, zaměřené na vyváženou stravu a fyzickou aktivitu u mladistvých, zakotvené v pevném partnerství veřejného a soukromého sektoru zahrnujícím několik členských států nebo regionů. Záměrem této akce je podporovat projekty, které by vytvořily síť stávajících iniciativ, identifikovat a šířit správnou praxi a podporovat vývoj a rozšiřování iniciativ místních/regionálních partnerství, včetně kampaní směřujících podporu vyvážené stravy a aktivního životního stylu na děti, zejména v regionech, kde tyto přístupy na základě spolupráce nejsou ještě zcela zavedeny. Výsledná správná praxe by měla být předložena ve formě snadno použitelné v různých prostředích ve všech členských státech a začleněna do materiálů WHO/Euro o správné praxi. Tato akce by měla využít výsledků a závěrů níže uvedených projektů výzkumu a inovací a podporovat jejich provedení v klinické praxi: Evropský výzkum energetické vyváženosti pro prevenci nadváhy u mládeže (ENERGY) (41), Udržitelná prevence obezity prostřednictvím integrovaných strategií (SPOTLIGHT), Stravovací návyky usměrňované samoregulačními nástroji a okolím (TEMPEST) (42), a Přizpůsobený přístup k chronickým onemocnění (TICD). Iniciativy zaměřené na vyvolání změny týkající se prevence nadváhy a obezity by také měly zahrnovat behaviorální studie nebo z nich vycházet.

Předpokládá se, že tato opatření zvýší zapojení místních komunit v této oblasti v celé EU a povedou k pozitivním změnám v chování dětí a mladistvých, zejména v sociálně deprivovaných skupinách. V konečném důsledku je cílem této akce snížení výskytu nadváhy/obezity nebo ostatních validovaných zástupných ukazatelů v cílové populaci dětí a mladistvých do roku 2020.

[Projektové granty]

Orientační částka: 1 200 000 EUR

3.2.3.3   Hodnocení strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou

Cílem této akce je zhodnotit provádění šestileté strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou stanovené v dokumentu KOM(2007) 279 v konečném znění ze dne 30. května 2007. Cílem této strategie je stanovit integrovaný přístup EU k tomuto klíčovému problému v oblasti veřejného zdraví, který představuje značnou zátěž pro systémy zdravotnictví a hospodářství jako celku z důvodu pracovních absencí, ztráty produktivity a předčasných odchodů do důchodu. Akce EU v této oblasti pomáhají členským státům dosáhnout vysoké úrovně zdraví občanů EU a tím snížit náklady na léčbu nemocí. Tato akce by měla využít výsledků a závěrů niže uvedených projektů výzkumu a inovací a podporovat jejich provedení v klinické praxi: Účinné environmentální strategie pro prevenci alkoholismu mladistvých v Evropě (AAA-PREVENT) (43), Zapojení opatření proti alkoholismu do výzkumu v oblasti veřejného zdraví (AMPHORA) (44) a Optimalizace zásahů do poskytování zdravotní péče (ODHIN). To přispěje k dosažení cílů strategie Evropa 2020 týkajících se lepších pracovních míst, inovací a aktivního a zdravého stárnutí.

Tato akce zahrnuje: a) analýzu informací o provádění strategie ze strany členských států a Komise založených na důkazech; b) posouzení přínosu zúčastněných stran EU, zejména v rámci platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví; c) posouzení přínosu politik EU; d) posouzení podpory, kterou strategie poskytuje členským státům; a e) podporu procesu posuzování dopadu vedoucí k akcím návazným na strategii. Tato akce by měla poskytnout významný materiál pro rozhodování o následných opatřeních v rámci dané politiky. Odhadovaná doba pro provedení této akce je jeden rok.

[Rámcová smlouva]

3.2.3.4   Akce zaměřená na prevenci a snížení škod souvisejících s alkoholem

Cílem této akce je chránit děti a mladistvé před škodlivým požíváním alkoholu a zvýšit informovanost o méně rizikových konzumačních návycích. Tato akce bude podporovat provádění strategie EU týkající se alkoholu stanovené ve sdělení Komise KOM(2006) 625 v konečném znění ze dne 24. října 2006 Strategie EU na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem (45). Zároveň tato akce reaguje na závěry Rady ze dne 1. prosince 2009 o alkoholu a zdraví (2009/C 302/07) (46), které vyzývají Komisi, aby zvážila další kroky na ochranu dětí, mladistvých a mladých lidí před škodlivými účinky alkoholu.

Tato akce má dvě součásti. První z nich je zaměřena na posouzení rozsahu a účinnosti používání označování alkoholických výrobků s informací o jejich účincích na lidské zdraví. V EU se stále více používá označování alkoholických výrobků, převážně zajišťované výrobci alkoholu na dobrovolném základě. Neexistují však dostatečné informace o rozsahu těchto postupů nebo o jejich účinnosti z hlediska viditelnosti a informační hodnoty. Předchozí shrnutí dobrovolných programů označování se spoléhala na informace získané v rámci průzkumů. Výzkum zajišťující komplexní pohled na tuto problematiku zahrnuje práci v terénu zaměřenou na shromáždění reprezentativních vzorků balení alkoholických nápojů z maloobchodu ve všech členských státech pro posouzení účinnosti informací týkajících se účinku výrobku na lidské zdraví. Mezi nejúčinnější nástroje kontroly požívání alkoholu u dětí a mladistvých patří zákonem stanovená věková hranice pro prodej a podávání alkoholických nápojů. Předchozí práce na osvědčených postupech pro lepší dodržování věkové hranice se zaměřily hlavně na iniciativy nevládních organizací nebo subjektů působících v odvětví alkoholických nápojů. Pro získání komplexnějšího pohledu je však třeba vzít v potaz také iniciativy zahrnující místní a vnitrostátní orgány zejména proto, že výzkumné poznatky naznačují, že nejlepších výsledků lze dosáhnout na základě spolupráce většího počtu zúčastněných stran. Budou shromážděny příklady správné praxe a usnadněna její vzájemná výměna a šíření. Tato akce umožní členským státům, nevládním organizacím a danému odvětví zaměřit své stávající nebo plánované činnosti na osvědčené postupy pro označování alkoholických nápojů a dodržování věkové hranice pro jejich prodej a podávání. Odhadovaná doba provedení této akce je jeden rok.

[Výzva k podávání nabídek]

Druhá součást akce se zaměří maximálně na tři pilotní projekty zacílené na standardní mládežnické organizace na úrovni EU. Cílem je vyvinout správnou praxi a pracovní metody na podporu volby zdravých činností a životních dovedností v rámci prevence škod souvisejících s alkoholem na základě jejich začlenění do běžných činností mládeže nebo podpory vrstevníků. Tato součást akce by měla poskytnout lepší přehled správné praxe a metod pro prevenci škod souvisejících s alkoholem v práci standardních mládežnických organizací.

[Projektové granty]

Orientační částka: 500 000 EUR

3.2.3.5   Monitorování platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví a evropského fóra o alkoholu a zdraví

Cílem této akce je získat nezávislou analýzu a informace týkající se pokroku platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví a evropského fóra o alkoholu a zdraví vedeného klíčovými zúčastněnými stranami a hlavními hospodářskými subjekty ochotnými poskytnout podporu členským státům při zlepšování zdraví evropských občanů. Akce podporuje strategii pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou stanovenou v dokumentu KOM(2007) 279 v konečném znění a strategii EU na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem stanovenou v dokumentu KOM(2006) 625 v konečném znění.

Tato akce přispěje: a) k lepšímu pochopení činnosti členů uvedené platformy a fóra a jejího významu pro platformu a fórum; b) k doladění této činnosti; c) k pochopení toho, co je třeba udělat a jak lépe všechny činnosti integrovat; d) k zajištění širší důvěry zúčastněných stran a e) v konečném důsledku k šíření správné praxe. Tato akce usnadní plenární diskuze týkající se činností v rámci platformy a fóra v každé klíčové oblasti. Jsou to zejména informace pro spotřebitele, včetně označení, vzdělávání, podpora fyzické aktivity, marketing a reklama, složení potravin, dostupnost zdravé stravy a velikost porcí, prosazování jednotlivých iniciativ, politická práce a výměna informací pro zlepšení dopadu iniciativ i klíčové oblasti činnosti fóra o alkoholu, jak je uvedeno v jeho stanovách. Tato akce zahrnuje také výroční zprávy o výsledcích činnosti uvedené platformy a fóra, včetně individuálních iniciativ a iniciativ platformy a fóra. Odhadovaná doba provedení této akce jsou dva roky.

[Rámcová smlouva]

3.2.3.6   Komunikační kampaň zaměřená na podporu odvykání kouření

Cílem této akce je zvýšit povědomí o škodlivosti tabáku a motivovat lidi k odvykání kouření. Je zaměřena na mladé lidi, skupiny v rámci společnosti, kde je převaha kuřáků vyšší než průměr, a na znevýhodněné skupiny. Zvažován bude také aspekt pohlaví. Tato akce podporuje snahy EU v oblasti kontroly tabáku a provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (47), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (48), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (49) a doporučení Rady 2003/54/ES ze dne 2. prosince 2002 o prevenci kouření a o iniciativách na zlepšení kontroly tabáku (50).

Tato akce doplní a podpoří snahy členských států zaměřené na odvykání kouření. Vyšle koherentní signál do všech členských států ve formě zajištění úspor z rozsahu a v konečném důsledku přispěním ke snížení nerovností v oblasti zdraví v celé EU. Budou vyvinuty konkrétní činnosti a provedeny ve spolupráci s orgány členských států v oblasti zdravotnictví pro zajištění synergie a účinné koordinace.

Akce spočívající v kampani je udržitelná strukturální iniciativa s dobou trvání v celkové délce tří let. První rok kampaně (2011) byl věnován vývoji a vysvětlení koncepce pro její správné pochopení. Druhý rok (2012) se zaměří na odměnění osob, které přestaly kouřit, a třetí rok (2013) budou v rámci další podpory odvykání kouření prezentována doporučení těch, kteří přestali kouřit, a předvedeny první výsledky kampaně. Budou použita nejvhodnější média pro konkrétní cílové skupiny, například pro ženy z nižších sociálně ekonomických skupin. Součástí kampaně v rámci tohoto pracovního plánu jsou: a) akce na podporu zvýšení informovanosti s evropskou dimenzí, například informační kampaně, stánky a workshopy na pracovišti; b) propagační materiál, například publikace a videa, na pomoc dosažení cílů kampaně a c) udržování a aktualizování internetové stránky a nástroje „iCoach“ ve všech úředních jazycích Evropské unie. Akce dále pokrývá testování, vědecké informace, sběr dat, důkazy a hodnocení.

[Výzva k podávání nabídek]

3.2.3.7   Vědecká a technická podpora pro fórum EU o zdraví

Cílem této akce je poskytnout vědeckou a technickou podporu evropskému fóru pro zdraví. Aktivní zapojení zúčastněných stran v oblasti zdravotnictví do vývoje dané politiky, se zvláštním odkazem na „fórum o zdraví“, je stanoveno ve sdělení Komise KOM(2007) 630 v konečném znění ze dne 23. října 2007 Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013. Tato akce také přispívá k cílům evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.

Tato akce je zaměřena na organizaci a podporu činností fóra EU o zdravotní politice a otevřeného fóra v roce 2013. To zahrnuje vědecké a technické činnosti týkající se těchto strategických prioritních oblastí: a) hospodářská změna: zdraví jako ekonomický faktor růstu a ekonomický náklad; b) demografická změna: její dopad na systémy zdravotnictví a potřeby v oblasti zdraví; c) environmentální změna: její dopad na organizaci služeb v oblasti zdravotnictví a na zdraví; d) sociální změna a veřejné zdraví a e) technologická změna: inovace a vývoj.

Tato akce umožňuje aktivní zapojení zúčastněných stran v oblasti zdravotnictví a jejich smysluplný přínos do politik EU, zejména do evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Práce fóra EU o zdravotní politice také pomáhá zajistit, aby byly činnosti EU týkající se zdraví relevantní a srozumitelné pro veřejné zdravotnictví.

[Rámcová smlouva]

3.2.4   Prevence závažných nemocí a vzácných onemocnění (bod 2.2.2 přílohy rozhodnutí o programu)

3.2.4.1   Poskytování informací o rakovině a iniciativy zaměřené na prevenci a kontrolu rakoviny

Cílem této akce je získat nejnovější dostupné informace o výskytu rakoviny v EU a pokročit v oblasti prevence a kontroly rakoviny na základě nejnovějších vědeckých trendů a poznatků. Tato akce přímo přispívá k plnění cílů evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Vzhledem k omezeným zdrojům a odborným znalostem na vnitrostátní úrovni přináší akce na úrovni EU významné úspory z rozsahu.

Tato akce reaguje na potřebu přesných a srovnatelných údajů o četnosti výskytu rakoviny, prevalenci, léčbě, přežití a úmrtnosti v EU, jak prosazuje sdělení Komise KOM(2009) 291 v konečném znění ze dne 24. června 2009 o evropském partnerství pro boj proti rakovině (51). Tyto údaje poskytnou základ pro vytvoření účinné politiky pro boj proti rakovině.

Reaguje také na potřebu aktualizovat pokyny pro screening rakoviny stanovené v doporučení Rady 2003/878/ES ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (52). Cílem je připravit nové vydání evropských pokynů pro zajištění kvality při screeningu a diagnostice rakoviny prsu odrážející nejnovější vědecký vývoj. Odhadovaná doba provedení jsou tři roky.

Cílem akce je také vyvinout dobrovolný evropský akreditační program pro služby v oblasti rakoviny prsu. Reaguje tím na závěry Rady ze dne 10. června 2008 o zmírnění dopadů rakoviny (53) a žádosti Evropského parlamentu, například písemné prohlášení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2009 o boji s rakovinou prsu v Evropské unii (0071/2009). Odhadovaná doba provedení jsou tři roky.

[Správní dohoda se Společným výzkumným střediskem]

Orientační částka: 3 500 000 EUR

Tato akce také zajistí školení v digitální mamografii pro zdravotnické odborníky zapojené do programů screeningu na základě výsledků projektu Pokyny týkající se evropské spolupráce při vývoji a provádění screeningu a prevence rakoviny (54). Jde o přípravu a organizaci dvou školicích kurzů. Tato akce přispěje k plnění doporučení 2003/878/ES o screeningu rakoviny. Odhadovaná doba provedení je jeden rok.

[Správní dohoda se Společným výzkumným střediskem/přímý grant IARC]

Orientační částka: 500 000 EUR

Cílem této akce je také porovnání komplexní péče o pacienty trpící rakovinou na základě mezioborové spolupráce při léčbě těchto pacientů a získání příkladů osvědčených postupů v oblasti komplexní péče o pacienty s rakovinou. Reaguje tak na sdělení Komise KOM(2009) 291 v konečném znění ze dne 24. června 2009 o evropském partnerství pro boj proti rakovině, jehož cílem je snížit do roku 2020 nerovnosti v léčbě rakoviny o 70 %.

[Projektové granty]

Orientační částka: 500 000 EUR

3.2.4.2   Prevence chronických onemocnění

Cílem této akce je pomoci členským státům vyvinout a provést hospodárnější politiky v oblasti prevence chronických onemocnění.

Tato akce je zaměřena na podporu projektů, které zkoumají úspornost integrovaných přístupů k prevenci chronických onemocnění, se zvláštním zaměřením na diabetes, kardiovaskulární nebo respirační nemoci. To bude zahrnovat úspornost různých zákroků v oblasti prevence, screeningu a léčby chronických onemocnění. Projekty také zváží důraz na snížení nerovností v oblasti zdraví a dopad na skupiny obyvatelstva s nejvyšším procentem předčasného úmrtí. Práce se zaměří na ekonomické hodnocení, zejména analýzu efektivnosti nákladů, a odhady pro rozšíření na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

Svým přínosem ke snížení předčasné úmrtnosti a nemocnosti, včetně jejich výskytu ve zranitelných skupinách, tato akce přispěje k plnění cílů sdělení Komise KOM(2009) 567 ze dne 20. října 2009 Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovností v oblasti zdraví v EU. Zároveň reaguje na závěry Rady: „Inovační přístupy v systémech veřejného zdraví a zdravotní péče, pokud jde o chronická onemocnění“ přijaté dne 7. prosince 2010 (55). Tato akce přispěje k provádění výsledného dokumentu ze zvláštního zasedání OSN na vysoké úrovni o nepřenosných nemocech.

[Projektové granty]

Orientační částka: 1 400 000 EUR

3.2.4.3   Podpora evropským informačním sítím pro vzácná onemocnění

Cílem této akce je poskytnout podporu při zřizování nových registrů vzácných onemocnění nebo informačních sítích pro vzácná onemocnění. Tato akce přispívá k provádění sdělení Komise KOM(2008) 679 v konečném znění ze dne 11. listopadu 2008 o vzácných onemocněních: výzvy pro Evropu (56) a doporučení Rady ze dne 8. června 2009 o akci v oblasti vzácných onemocnění (2009/C 151/02) (57).

Registry vzácných onemocnění a informační sítě pro tato onemocnění jsou klíčovými nástroji pro zvyšování objemu informací o vzácných onemocnění a klinický výzkum. Představují jediný způsob shromažďování údajů pro získání vzorku dostatečné velikosti pro epidemiologický a/nebo klinický výzkum. Vzhledem k malé velikosti vzorků na úrovni jednotlivých států mohou být tyto registry a informační sítě vytvořeny pouze na úrovni EU. Budou zváženy možnosti spolupráce při zavádění sběru dat a jejich udržování za předpokladu, že tyto zdroje budou otevřené a přístupné. Registrace pacientů je klíčem ke všem dalším akcím zaměřeným na zlepšení kvality jejich života. Je nezbytná pro stanovení léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, pro stanovení výzkumných priorit a pro určení a akreditaci evropských referenčních sítí pro vzácná onemocnění. Tato akce také přispěje k zohlednění kritérií pro určení evropských referenčních sítí v rámci zavedeném směrnicí 2011/24/EU. Prioritními oblastmi jsou vzácné tumory, vzácné anémie, mozková obrna, neuromuskulární onemocnění, cystická fibróza, vzácné neurologické poruchy a vzácné syndromy spojené s autismem. Lze zvážit i další vzácná onemocnění. Cílem této akce je spolufinancovat alespoň pět sítí.

[Projektové granty]

Orientační částka: 4 500 000 EUR

3.3   Akce v rámci třetího cíle „Vytvářet a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví“

3.3.1   Evropský zdravotnický informační systém (bod 3.2.1 přílohy rozhodnutí o programu)

3.3.1.1   Hodnocení použití a dopadu ukazatelů vyvinutých v rámci společné akce pro monitorování zdravotnických ukazatelů v EU

Cílem této akce je zhodnotit použití a dopad ukazatelů vyvinutých v rámci společné akce pro monitorování zdravotnických ukazatelů v EU, financované z programu v oblasti zdraví podle pracovního plánu pro rok 2009. Zdravotnické ukazatele EU jsou hlavní součástí evropského monitorovacího systému v oblasti zdraví, který umožňuje Komisi a členským státům identifikaci a výměnu osvědčených postupů podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie a posouzení výkonu a udržitelnosti jejich systémů zdravotnictví, jak je stanoveno ve strategii Evropa 2020. Cílem této akce je posoudit míru používání těchto ukazatelů při rozhodování v členských státech a na úrovni EU. V jejím rámci bude provedena analýza toho, jak členské státy používají tyto ukazatele při monitorování a hodnocení svých politik v oblasti zdravotnictví a při posuzování výkonu svých systémů zdravotnictví, se zvláštním zaměřením na udržitelnost.

[Rámcová smlouva]

3.3.1.2   Sběr a šíření informací v oblasti zdraví prostřednictvím spolupráce s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Cílem této akce je shromažďovat prostřednictvím spolupráce s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) důležité informace pro tvorbu politiky v oblasti zdravotní péče a systémů zdravotnictví. To se týká: a) informací pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, které bude řídit inovační přístupy v oblasti zdravotní a sociální péče o stárnoucí populaci; b) reakce na žádosti členských států o podporu a poskytování poradenství ohledně udržitelnosti systémů zdravotnictví jednotlivých členských států na základě zkoumání úspornosti preventivních opatření a účinnosti, hospodárnosti a dopadu zásahů v oblasti zdravotnictví a c) vývoje a podpory klíčových ukazatelů v oblasti zdravotní péče a systémů zdravotnictví.

Tato akce má dvě součásti. První z nich je zaměřena na posouzení úspornosti činností v oblasti prevence chronických onemocnění a celkové ekonomické důsledky chronických onemocnění v porovnání s alternativními scénáři politik/zásahů v rámci budoucích politik prevence chronických onemocnění. Měla by zahrnovat zásahy týkající se hlavních rizikových faktorů závažných chronických onemocnění (kouření, výživa, fyzická aktivita a škodlivá konzumace alkoholu) i programů prevence/léčby chronických onemocnění v případě rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, diabetes, duševních poruch a chronických respiračních onemocnění. V rámci akce bude vypracována typologie šíře a hloubky zásahů v oblasti podpory zdraví a prevence, se zvláštním důrazem na nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, výživu a fyzickou aktivitu. Bude zahrnovat hodnocení efektivnosti těchto zásahů s použitím údajů OECD v oblasti zdraví, týkajících se nemedicínských zdravotních faktorů – výživy, nadměrné konzumace alkoholu a kouření – z hlediska toho, jak by mohly ovlivnit chronická onemocnění a jaký by byl jejich ekonomický dopad. Bude poměřena kvalita systémů primární péče z hlediska plnění potřeb osob s chronickým onemocněním na základě posouzení jejich výsledků z hlediska vybraných kvalitativních opatření. Rovněž bude proveden přezkum úlohy a potenciálního dopadu programů léčby onemocnění a placení podle výkonu a dalších programů pobídek.

V rámci druhé součásti budou pokračovat činnosti v oblasti ukazatelů bezpečnosti pacientů prováděné Komisí a OECD v projektu OECD „Ukazatelé kvality zdravotní péče“ (58), který byl zahájen v roce 2010. Komise spolufinancovala projekt v období 2006–2007 na základě projektu 2005 151 „Ukazatelé kvality zdravotní péče“ a v období 2009–2011 na základě projektu 2009 53 02„Evropské vydání publikace Stručný pohled na život a ukazatelé kvality zdravotní péče: posun na další úroveň – HealthData“. Tato akce reaguje na doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů, včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2009/C 151/01) (59), které doporučuje vyvinout soubor spolehlivých a srovnatelných ukazatelů pro usnadnění vzájemné výměny poznatků, s přihlédnutím k práci mezinárodních organizací. Tato akce také přispěje k provádění směrnice 2011/24/EU. Tato práce bude zahrnovat a) rozšíření počtu potenciálních ukazatelů; b) shromažďování údajů v členských státech, které do sběru údajů ještě nepřispívají, a c) vývoj ukazatelů, které lze použít na úrovni nemocnice/zařízení.

[Přímý grant OECD]

Orientační částka: 500 000 EUR

3.3.1.3   Členský poplatek Komise Evropskému středisku pro sledování zdravotnických systémů a politik

Tato akce provádí rozhodnutí Komise (C(2009) 10213 v konečném znění) ze dne 21. prosince 2009 o jejím začlenění jako účastnické organizace do Evropského střediska pro sledování zdravotnických systémů a politik až do ukončení současného programu v oblasti zdraví v roce 2013. Rozhodnutí stanoví členský poplatek Komise ve výši ve výši 500 000 EUR ročně.

Cílem účasti Komise v uvedeném středisku je vytvářet a šířit kvalitní informace a důkazy o systémech zdravotnictví EU. Středisko je úložištěm technických odborných znalostí, nezávislé analýzy a uznávaného poradenství. Středisko je partnerským projektem regionálního úřadu pro Evropu Světové zdravotnické organizace, vlád Belgie, Finska, Norska, Slovinska, Španělska a Švédska, italského regionu Veneto, Evropské komise (po dobu trvání programu v oblasti zdraví, 2009–2013), Evropské investiční banky (EIB), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (Světová banka), francouzského svazu zdravotních pojišťoven (UNCAM), Londýnské vysoké školy ekonomické (LSE) a Londýnské školy hygieny a tropického lékařství (LSHTM).

Komise bude výsadním partnerem a do pracovního programu Střediska budou zahrnuta nejen témata jejího zájmu týkající se systémů zdravotní péče, ale také zdravotních faktorů a propagace zdraví a prevence nemocí, zejména prevence chronických onemocnění. Ve specifických oblastech mohou být zadány konkrétní krátkodobé studie na podporu provádění směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.

[Jiné akce]

Orientační částka: 500 000 EUR

3.3.2   Šíření, analýza a použití informací z oblasti zdraví; poskytování informací občanům, zúčastněným stranám a tvůrcům politik (bod 3.2.2 přílohy rozhodnutí o programu)

3.3.2.1   Náhrady pro odborníky za poradenství v oblasti zdravotnických systémů

Cílem této akce je vytvořit skupinu odborníků poskytujících na žádost členských států a Komise poradenství v otázkách účinnosti a výkonnosti systémů zdravotnictví. V závěrech Rady ze dne 6. června 2011 Na cestě k moderním, pružným a udržitelným zdravotním systémům byla Komise vyzvána, aby zavedla určitý mechanismus pro tento účel. Tento úkol bude splněn vytvořením víceoborové skupiny sestávající z vysoce kvalifikovaných odborníků v příslušných oblastech, včetně veřejného zdraví, řízení systému zdravotnictví, epidemiologie, sociálního zabezpečení, ekonomiky zdravotnictví a veřejných financí. Odborníci by měli být vybráni z akademického prostředí, z prostředí daného odvětví a z občanské společnosti. Skupinu bude řídit Komise, včetně případné přípravy podkladových materiálů jako příloh k jednotlivým otázkám a udržování kontaktů mezi odborníky. Stanoviska schválená odborníky musí být přizpůsobena konkrétním potřebám a konkrétní situaci členského státu podávajícího žádost. Tato skupina musí také poskytovat odborné znalosti v oblasti zdraví Komisi v souvislosti s roční analýzou růstu a národními plány reforem. Tato akce se týká náhrad vyplácených odborníkům za jejich práci.

[Jiné akce]

Orientační částka: 1 000 000 EUR

3.3.2.2   Komunikace o politikách EU v oblasti zdraví a výsledcích programu v oblasti zdraví a jejich podpora

Cílem této akce je poskytnout občanům EU přesné a včasné informace o činnostech EU v oblasti veřejného zdraví stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie, a tím přiblížit Evropu občanům. Akce je zaměřena na podporu opatření EU v oblasti zdraví souvisejících s novými prioritami, včetně strategie Evropa 2020.

Tato akce má tři součásti. První z nich je zaměřena na podporu směrnice 2011/24/EU. Směrnice stanoví nový a inovační přístup k řešení refundace přeshraniční zdravotní péče, usnadňuje uznávání předpisů z jiných členských států, pomáhá pacientům vyžadujícím specializovanou léčbu a usnadňuje výměnu informací o kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče. Úspěch jejího provedení závisí na tom, jak dobře jsou zúčastněné strany a široká veřejnost informovány o jejích ustanoveních. Na tento cíl jsou zaměřena jasná a cílená opatření v rámci této akce. Opatření zahrnují letáky, šíření informací na webu a účast na konferencích ze zúčastněnými stranami.

Druhou součástí je organizace 4. ročníku novinářské ceny EU. Cílem této akce je dále rozšiřovat a udržovat neformální síť novinářů v členských státech, zaměřených na oblast zdraví. To přispěje k lepšímu zpravodajství o činnostech EU v oblasti zdraví v členských státech a tím ke zvýšení informovanosti o opatřeních EU v oblasti zdraví a právech pacientů.

Třetí součást se týká přípravy a šíření informací a komunikačních materiálů zaměřených na vysvětlování činností a iniciativ EU v oblasti zdraví. Kromě činností týkajících se probíhajících iniciativ v oblasti zdraví a podpory výsledků programů v oblasti zdraví se činnosti zaměřují zejména na vysvětlování Iniciativy v oblasti tabákových výrobků a Iniciativy zaměřené na bezpečnost zdraví zúčastněným stranám a občanům. Činnosti zahrnují přípravu a šíření audiovizuálních materiálů a publikací v elektronickém formátu a v papírové formě, organizaci a účast na workshopech a setkáních odborníků a zajišťování informačních stánků a dalších komunikačních a propagačních materiálů.

[Rámcová smlouva]

3.3.2.3   Aplikace informačních technologií na podporu politik v oblasti veřejného zdravotnictví

Cílem opatření v rámci této akce je podporovat politiky EU v oblasti zdraví, jak stanoví článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie prostřednictvím příslušných aplikací informačních technologií. Tyto nástroje IT také podporují strategii Evropa 2020, zejména přeorientováním inovací na výzvy, jimž čelí naše společnost v oblasti zdraví, podporou elektronického zdravotnictví, snížením nerovností v oblasti zdraví, podporou aktivního a zdravého stárnutí, řešením nových rizik pro zdraví a zajištěním lepšího přístupu k systémům zdravotní péče.

Tato akce se týká těchto aplikací: a) portál EU o veřejném zdraví – internetové stránky o veřejném zdraví a jejich podřízené stránky Evropa pro pacienty, krizová komunikace, novinářská cena a zdraví mládeže; b) databáze úrazů Injury Data Base (IDB) a datový nástroj Health in Europe: Information and Data Interface (HEIDI); c) HEIDI Wiki; d) informační systém Health Emergency & Diseases Information System (HEDIS), systém Medical Intelligence System (MedIsys) a projekt včasného varování a hlášení Early Warning and Reporting project (EAR); e) krizový internet Health Emergency Operations Facility (HEOF); f) rychlý výstražný systém pro výměnu informací o záměrném uvolnění chemických, biologických a radionukleárních látek – RAS-BICHAT a ŕychlý výstražný systém pro výměnu informací o nehodách způsobených například chemickými látkami – RAS-CHEM; g) Platformy: sběr dat o opatřeních v oblasti výživy, fyzické aktivity a zdraví; Databáze pro evropské fórum o alkoholu a zdraví (Alcohol Clearing House — ACH); Kompas duševního zdraví: systém správy dokumentů týkajících se fóra; Databáze nevládních organizací; h) aplikace týkající se krve, buněk a tkání a tabáku: roční sběr dat o závažných negativních reakcích a příhodách (Serious Adverse Reactions or Events) týkajících se krevní transfuze a transplantace buněk/tkání (SARE); Registr všech tkáňových bank v EU přístupný příslušným orgánům v členských státech; Systém ročních výkazů o dobrovolném neplaceném dárcovství, povinné roční výkazy pro členské státy; Registr zařízení pro testování tabákových výrobků v EU a registr varovných označení tabákových výrobků, text a obrázky, přístupný příslušným orgánům v členských státech a Registr kódovacího systému EU pro lidské tkáně a buňky; i) Přeshraniční zdravotní péče, registr předpisů, registr léků a j) Služby pro aplikace a systémy v oblasti veřejného zdraví v rámci všech politik.

[Rámcové smlouvy]

3.3.3   Analýza a podávání zpráv (bod 3.2.3 přílohy rozhodnutí o programu)

3.3.3.1   Poskytování srovnatelných údajů a informací založených na důkazech na podporu opatření v dané politice

Cílem této akce je zajištění analýzy, srovnatelných informací a nezávislých, vysoce kvalitních údajů pro vývoj založený na důkazech, provedení a hodnocení akce v oblasti zdraví na úrovni EU a v rámci členských států, včetně evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Přispěje ke zvýšení udržitelnosti projektů financovaných z programu v oblasti zdraví pomocí udržování a využívání stávajících informací a údajů. Poskytování zdravotních důkazů a podávání zpráv na úrovni EU umožňuje srovnávat politiky podporující vývoj a hodnocení politik a pomáhající identifikovat, šířit a používat osvědčené postupy. To umožňuje EU a členským státům zjišťovat překážky růstu v oblasti zdraví a tím lépe podporovat národní systémy zdravotnictví.

Tato akce má tři součásti. První součást tvoří shromažďování, analýza a šíření srovnatelných údajů a informací založených na důkazech pro podporu politik v oblasti zdraví a poskytování informací evropským tvůrcům politik, odborníkům a občanům.

[Rámcové smlouvy]

V rámci druhé součásti jsou dodávány údaje na podporu aktivního a zdravého stárnutí a dalších prioritních oblastí do evropského systému informací a poznatků v oblasti zdraví pro účely aktualizace informací pro evropské tvůrce politiky, odborníky v oblasti zdraví a občany.

[Výzva k podávání nabídek]

Třetí součástí je průzkum Eurobarometru zaměřený na tabák pro zajištění údajů o kouření, pasivním kouření a určitých klíčových postojích kuřáků a nekuřáků a pro aktualizaci ukazatelů kontroly tabáku pro monitorování provádění politik kontroly tabáku. Výsledky budou použity jako informace pro diskuze v Evropském parlamentu a Radě o návrhu Komise na revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (60) i interinstitucionální diskuze o možné iniciativě ochrany pracovníků před pasivním kouřením na pracovišti a pro vývoj dalších iniciativ v oblasti kontroly tabáku.

[Rámcová smlouva]

---

(1)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0630:FIN:EN:PDF

(2)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:2020:FIN:EN:PDF

(3)  Pojem „soukromý sektor“ zahrnuje „ziskové“ společnosti/podniky/korporace, podnikatelské organizace nebo jiné subjekty bez ohledu na jejich právní povahu (zapsané/nezapsané do obchodního rejstříku), vlastnictví (zcela nebo částečně v soukromém vlastnictví/ve vlastnictví státu) nebo velikost (velké/malé), pokud nejsou kontrolovány veřejností.

(4)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0546:FIN:EN:PDF

(5)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0758:FIN:EN:PDF

(6)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0682:FIN:EN:PDF

(7)  Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1.

(8)  Výsledky jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/health/preparedness_response/docs/iridium_1_2011_frep_en.pdf

(9)  http://www.shipsan.eu/

(10)  Úř. věst. L 21, 26.1.2000, s. 32.

(11)  Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30.

(13)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52009DC0569:EN:NOT

(14)  http://ec.europa.eu/health/sti_prevention/docs/eu_communication_2009_action_en.pdf

(15)  Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21.

(16)  Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30.

(17)  Směrnice Komise 2005/62/ES ze dne 30. září 2005, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o standardy a specifikace Společenství vztahující se k systému jakosti pro transfuzní zařízení, Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 41 a Úř. věst. L 287M, 18.10.2006, s. 359; směrnice Komise 2005/61/ES ze dne 30. září 2005, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost a oznamování závažných nežádoucích reakcí a událostí, Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 32 a Úř. věst. L 287M, 18.10.2006, s. 350; směrnice Komise 2004/33/ES ze dne 22. března 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o některé technické požadavky na krev a krevní složky, Úř. věst. L 91, 30.3.2004, s. 25.

(18)  Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 48.

(19)  Směrnice Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk, Úř. věst. L 38, 9.2.2006, s. 40 a Úř. věst. L 330M, 28.11.2006, s. 162; směrnice Komise 2006/86/ES ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk, Úř. věst. L 294, 25.10.2006, s. 32 a Úř. věst. L 314M, 1.12.2007, s. 272.

(20)  http://ec.europa.eu/health/ph_threats/human_substance/oc_organs/docs/organs_action_cs.pdf

(21)  Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 14.

(22)  Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18.

(23)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0758:FIN:CS:PDF

(24)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0567:FIN:CS:PDF

(25)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0133:FIN:CS:PDF

(26)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0173:FIN:CS:PDF

(27)  Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

(28)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0682:FIN:CS:PDF

(29)  3053. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele.

(30)  http://www.euro.who.int/en/home/projects/observatory/activities/research-studies-and-projects/prometheus

(31)  http://www.rn4cast.eu/en/index.php

(32)  http://www.mohprof.eu/LIVE/

(33)  3095. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele.

(34)  http://www.cedar-net.eu

(35)  http://www.coping-project.eu/

(36)  http://www.mentdiselderly.eu

(37)  http://www.seyle.org

(38)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0279:FIN:CS:PDF

(39)  http://www.epode.org/

(40)  http://ec.europa.eu/eahc/phea_ami/pdbview40/printing/print_prjdet.cfm?prjno=2005316

(41)  http://www.projectenergy.eu

(42)  http://www.tempestproject.eu

(43)  http://www.aaaprevent.yse.nl

(44)  http://www.amphoraproject.net

(45)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2006/com2006_0625en01.pdf

(46)  Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 15.

(47)  Úř. věst. L 194, 18.7.2001, s. 26.

(48)  Úř. věst. L 152, 20.6.2003, s. 16.

(49)  Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(50)  Úř. věst. L 22, 25.1.2003, s. 31.

(51)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0291:FIN:CS:PDF

(52)  Úř. věst. L 327, 16.12.2003, s. 34,

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:327:0034:0038:CS:PDF

(53)  http://www.eu2008.si/en/News_and_Documents/Council_Conclusions/June/0609_EPSCO-cancer.pdf

(54)  http://ec.europa.eu/eahc/phea_ami/pdbview40/printing/print_prjdet.cfm?prjno=2006322

(55)  3053. zasedání Rady Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele.

(56)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0679:FIN:EN:PDF

(57)  Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 7.

(58)  http:/project.www.oecd.org/document/34/0,3746,en_2649_37407_37088930_1_1_1_37407,00.html

(59)  Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 1.

(60)  Revize směrnice o tabákových výrobcích (2001/37/ES) je uvedena v příloze II (možné iniciativy pro rok 2012) pracovního programu Komise na rok 2011 (KOM(2010) 623 v konečném znění).

PŘÍLOHA II

Kritéria pro finanční příspěvky na projekty v rámci druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

Rozhodnutí č. 1350/2007/ES, čl. 4 odst. 1 písm. a)

1.   OBECNÉ ZÁSADY

1.   Referenčními dokumenty pro provádění programu v oblasti zdraví jsou finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla.

2.   Granty musí vyhovovat těmto zásadám:

—

Pravidlo spolufinancování: vyžaduje se vnější spolufinancování z jiného zdroje než z finančních prostředků EU, buď prostřednictvím vlastních zdrojů příjemce, nebo finančních zdrojů třetích osob. Věcné plnění od třetích osob může být považováno za spolufinancování, pokud se to považuje za nezbytné nebo vhodné (článek 113 finančního nařízení a článek 172 prováděcích pravidel),

—	Pravidlo neziskovosti: účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku pro příjemce (čl. 109 odst. 2 finančního nařízení a článek 165 prováděcích pravidel),

—	Pravidlo vyloučení zpětného účinku: způsobilé výdaje, které lze financovat, musí být vynaloženy až po podpisu dohody. Ve výjimečných případech může být přijatelné zvážit výdaje, které byly vynaloženy ode dne podání žádosti o grant, avšak nikoli dříve (článek 112 finančního nařízení),

—	Pravidlo nekumulace: na určitý projekt může být určitému příjemci poskytnut pouze jeden grant (článek 111 finančního nařízení) (1).

3.   Návrhy akcí budou vyhodnoceny na základě tří kategorií kritérií:

—	kritéria pro vyloučení a kritéria způsobilosti k posouzení způsobilosti žadatele (článek 114 finančního nařízení),

—	kritéria pro výběr k posouzení finanční a provozní způsobilosti žadatele dokončit navrhovanou akci (článek 115 finančního nařízení),

—	kritéria pro přidělení k posouzení kvality návrhu s přihlédnutím k nákladům.

Tyto kategorie kritérií budou během hodnocení zváženy postupně. Návrh, který nesplní požadavky v rámci jedné kategorie, již nebude v další fázi hodnocení zvažován a bude zamítnut.

4.   Projekty musí:

—	mít inovační charakter a nesmí být opakující se povahy,

—	přinášet přidanou hodnotu v oblasti zdraví na úrovni EU: cílem je, aby projekty přinesly příslušné úspory z rozsahu, aby se do nich zapojil ve vztahu k jejich působnosti vhodný počet způsobilých zemí a aby je bylo možné použít i jinde,

—	přispívají k rozvoji politik EU v oblasti zdraví a tento rozvoj podporují,

—	mít účinnou strukturu řízení, jasný proces hodnocení a přesný popis očekávaných výsledků,

—	obsahují plán pro využití a zprostředkování výsledků na úrovni EU příslušným cílovým skupinám.

2.   KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ A KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

1.   Žadatelé budou z účasti na řízení o poskytnutí grantu v rámci programu v oblasti zdraví vyloučeni, pokud se nacházejí v některé ze situací pro vyloučení uvedených v čl. 93 odst. 1 a článku 94 finančního nařízení.

Důkaz: žadatelé musí předložit čestné prohlášení, řádně podepsané a datované, v němž uvedou, že se nenacházejí v žádné z výše uvedených situací.

2.   Návrhy zahrnující pouze jednu způsobilou zemi nebo region určité země budou zamítnuty.

3.   Možnost financování nebude zvážena u návrhů obdržených po uplynutí lhůty pro přijetí, neúplných návrhů nebo návrhů nesplňujících formální požadavky stanovené ve výzvě k předkládání návrhů. To se nevztahuje na případy zřejmých administrativních chyb ve smyslu čl. 178 odst. 2 prováděcích pravidel.

Každá žádost musí obsahovat dokumenty uvedené ve výzvě k předkládání návrhů včetně:

—	správních údajů o hlavním partnerovi a přidružených partnerech,

—	technického popisu projektu,

—	souhrnného rozpočtu projektu a požadované úrovně spolufinancování ze strany EU.

Důkaz: obsah žádosti.

4.   Akce, které byly k datu registrace žádosti o grant již zahájeny, budou z účasti na programu v oblasti zdraví vyloučeny.

Důkaz: v žádosti o grant musí být uvedeno plánované datum zahájení a doba trvání akce.

3.   KRITÉRIA PRO VÝBĚR

K vyhodnocení budou způsobilé pouze návrhy, které splňují kritéria pro vyloučení a kritéria způsobilosti a kritéria pro výběr. Splněna musí být následující kritéria pro výběr.

1.   Finanční způsobilost

Žadatelé musí mít stabilní a dostatečné zdroje financování pro udržení své činnosti během období provádění akce a pro účast na jejím spolufinancování.

Důkaz: žadatelé musí předložit výkazy zisků a ztrát a rozvahy za poslední dva uzavřené rozpočtové roky.

Ověření finanční způsobilosti se nebude vztahovat na veřejné subjekty nebo na organizace mezinárodního veřejného práva vytvořené mezivládními dohodami a specializované agentury zřízené těmito organizacemi.

2.   Provozní způsobilost

Žadatelé musí mít odborné zdroje, znalosti a kvalifikace požadované pro provedení navrhované akce.

Důkaz: žadatelé musí předložit poslední výroční zprávu o činnosti organizace včetně provozních, finančních a technických údajů a životopisy všech příslušných odborných pracovníků ve všech organizacích zapojených do navrhované akce.

3.   Další dokumenty, které je třeba na žádost Komise předložit

Žadatelé musí na vyžádání předložit zprávu externího auditu vypracovanou schváleným auditorem, která osvědčí účty za poslední dostupný rozpočtový rok a zhodnotí finanční životaschopnost žadatele.

4.   KRITÉRIA PRO PŘIDĚLENÍ

Pro další vyhodnocení na základě následujících kritérií pro přidělení budou způsobilé pouze projekty, které splňují kritéria pro vyloučení, kritéria způsobilosti a kritéria pro výběr.

1.   Strategická a souvislostní relevance (40 bodů, práh: 20 bodů):

a)	Přínos projektu ke splnění cílů a priorit definovaných v ročním pracovním plánu na rok 2012 (8 bodů);

b)	Strategická relevance, pokud jde o relevanci pro strategii EU v oblasti zdraví (2) a o očekávaný přínos ke stávajícím znalostem a vliv na zdraví (8 bodů);

c)	Přidaná hodnota na úrovni EU v oblasti veřejného zdraví (8 bodů): — dopad na cílové skupiny, dlouhodobý účinek a možné multiplikační účinky jako například replikovatelné, přenosné a udržitelné činnosti, — přínos ke komplementaritě, součinnosti a slučitelnosti s příslušnými politikami a programy EU;

d)	Vhodnost zeměpisné působnosti (8 bodů): Žadatelé musí zajistit náležitou zeměpisnou působnost projektu úměrnou jeho cílům a vysvětlit úlohu způsobilých zemí jako partnerů a relevanci projektových zdrojů nebo cílových populací, které zastupují.

e)	Sociální, kulturní a politický kontext (8 bodů): Žadatelé musí vysvětlit, jak se projekt týká situace zapojených zemí nebo specifických oblastí, aby byla zajištěna slučitelnost plánovaných akcí s kulturou a názory cílových skupin.

2.   Technická kvalita (30 bodů, práh: 15 bodů)

a)	Důkazy (6 bodů): Žadatelé musí zahrnout analýzu problému a jasně popsat faktory, dopad, účinnost a použitelnost navržených opatření;

b)	Specifikace obsahu (6 bodů): Žadatelé musí jasně popsat záměry a cíle, cílové skupiny, včetně relevantních zeměpisných faktorů, metod, předpokládaných účinků a výsledků;

c)

Inovační povaha, technická komplementarita a zamezení duplikace s jinými stávajícími akcemi na úrovni EU (6 bodů): Žadatelé musí jasně identifikovat pokrok, kterého chtějí projektem v dané oblasti dosáhnout ve srovnání se stávajícím stavem, a zajistit, že nedojde k nenáležité duplikaci nebo k překrývání, ať už částečnému nebo celkovému, mezi projekty a činnostmi, které jsou již na úrovni EU a mezinárodní úrovni prováděny;

d)	Strategie hodnocení (6 bodů): Žadatelé musí jasně vysvětlit navržené metody a vybrané ukazatele a jejich vhodnost;

e)	Strategie šíření (6 bodů): Žadatelé musí jasně doložit vhodnost předpokládané strategie a metodiky, aby byla zajištěna přenositelnost výsledků a udržitelnost šíření.

3.   Kvalita řízení a rozpočet (30 bodů, práh: 15 bodů):

a)	Plánování a organizace (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat činnosti, které budou prováděny, harmonogram a průběžné cíle, výstupy, povahu a rozdělení úkolů, analýzu rizik;

b)	Organizační schopnost (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat strukturu řízení, odbornou způsobilost zaměstnanců, oblasti odpovědnosti, vnitřní komunikaci, postup rozhodování a monitorování a dohled;

c)	Kvalita partnerství (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat zamýšlená partnerství z hlediska rozsahu, úloh a oblastí odpovědnosti, vztahů mezi partnery a součinnosti a komplementarity různých partnerů a struktury sítě;

d)	Komunikační strategie (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat komunikační strategii z hlediska plánování, cílových skupin, přiměřenosti použitých kanálů, viditelnosti spolufinancování ze strany EU;

e)

Souhrnný a podrobný rozpočet včetně finančního řízení (10 bodů, práh: 5 bodů):   Žadatelé musí zajistit, aby byl rozpočet relevantní, přiměřený, vyrovnaný a důsledný, a to sám o sobě, mezi partnery a v souvislosti s konkrétními cíli projektu. Rozpočet by měl být rozdělen mezi partnery na minimální přiměřené úrovni, aby nedošlo k nadměrné fragmentaci.   Žadatelé musí jasně popsat finanční toky, oblasti odpovědnosti, postupy podávání zpráv a kontroly.

Každý návrh, který nedosáhne všech prahových hodnot, bude zamítnut.

Po vyhodnocení se návrhy doporučené k financování zanesou do seznamu a seřadí se podle celkového počtu udělených bodů. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků bude na nejvýše umístěné návrhy poskytnuto spolufinancování.

---

(1)  To znamená, že Komise může spolufinancování určité akce, kterou předložil jeden žadatel o grant, schválit pouze jednou bez ohledu na dobu trvání této akce.

(2)  KOM(2007) 630 v konečném znění; http://ec.europa.eu/health/ph_overview/strategy/health_strategy_en.htm

PŘÍLOHA III

Kritéria týkající se finančních příspěvků na fungování nevládního subjektu nebo specializované sítě (provozní granty) v rámci druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

Rozhodnutí č. 1350/2007/ES, čl. 4 odst. 1 písm. b)

1.   OBECNÉ ZÁSADY

1.	Referenčními dokumenty pro provádění programu v oblasti zdraví jsou finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla.

2.

Granty musí vyhovovat těmto zásadám: — Pravidlo spolufinancování: vyžaduje se vnější spolufinancování z jiného zdroje než z finančních prostředků EU, buď prostřednictvím vlastních zdrojů příjemce, nebo finančních zdrojů třetích osob. Věcné plnění od třetích osob může být považováno za spolufinancování, pokud se to považuje za nezbytné nebo vhodné (článek 113 finančního nařízení a článek 172 prováděcích pravidel), — Pravidlo neziskovosti: účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku pro příjemce (čl. 109 odst. 2 finančního nařízení a článek 165 prováděcích pravidel), — Pravidlo vyloučení zpětného účinku: způsobilé výdaje, které lze financovat, musí být vynaloženy až po podpisu dohody. Ve výjimečných případech může být přijatelné zvážit výdaje, které byly vynaloženy ode dne podání žádosti o grant, avšak nikoli dříve (článek 112 finančního nařízení), — Pravidlo nekumulace: určitému příjemci může být poskytnut pouze jeden operační grant za rozpočtový rok (článek 111 finančního nařízení) (1).

3.

Návrhy akcí budou vyhodnoceny na základě tří kategorií kritérií: — kritéria pro vyloučení a kritéria způsobilosti k posouzení způsobilosti žadatele (článek 114 finančního nařízení), — kritéria pro výběr k posouzení finanční a provozní způsobilosti žadatele dokončit navrhovanou akci (článek 115 finančního nařízení), — kritéria pro přidělení k posouzení kvality návrhu s přihlédnutím k nákladům. Tyto kategorie kritérií budou během hodnocení zváženy postupně. Návrh, který nesplní požadavky v rámci jedné kategorie, již nebude v další fázi hodnocení zvažován a bude zamítnut.

2.   KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ A KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

1.

EU může poskytnout finanční příspěvky na fungování nevládního subjektu nebo na náklady související s koordinováním specializované sítě neziskovým subjektem. Specializovaná síť je evropská síť, která zastupuje neziskové subjekty působící v členských státech nebo zemích účastnících se programu v oblasti zdraví a která prosazuje zásady a politiky, jež jsou v souladu s cíli programu a osvědčily se při dosahování společných úspěchů (např. úspěšně dokončené projekty a/nebo společné publikace) a mají zavedená pravidla spolupráce (např. standardní operační postupy nebo memorandum o porozumění). Organizace nebo specializovaná síť může obdržet finanční prostředky, pokud: — je nezisková a nezávislá na průmyslových, komerčních a obchodních či jiných protichůdných zájmech, — má členy alespoň v polovině členských států, — má vyvážené zeměpisné zastoupení, — jako prvořadý úkol si klade jeden nebo více cílů tohoto programu v oblasti zdraví, — nesleduje obecné cíle, jež by byly přímo nebo nepřímo v rozporu s politikami EU nebo by byly spojeny s nevhodným vnímáním EU, — poskytla Komisi uspokojivé doklady o svých členech, vnitřních pravidlech a zdrojích financování, — poskytla Komisi svůj roční pracovní program na rozpočtový rok a poslední výroční zprávu o činnosti a poslední hodnotící zprávu, pokud je dostupná, — se nenachází v žádné ze situací pro vyloučení uvedených v čl. 93 odst. 1 a článku 94 finančního nařízení. Žadatelé spolupracující se subjekty soukromého sektoru považovanými za nezpůsobilé z důvodu povahy jejich činnosti, která se neslučuje se zásadami Evropské unie podle článku 2 a 3 Smlouvy o EU, mohou být považování za nepřijatelné.

2.	Možnost financování nebude zvážena u návrhů obdržených po uplynutí lhůty pro přijetí, neúplných návrhů nebo návrhů nesplňujících formální požadavky stanovené ve výzvě k předkládání návrhů. To se nevztahuje na případy zřejmých administrativních chyb ve smyslu čl. 178 odst. 2 prováděcích pravidel.

3.	Kritérium „nezávislé na průmyslových, komerčních a obchodních či jiných protichůdných zájmech“ bude posouzeno v souladu s přílohou VI.

3.   KRITÉRIA PRO VÝBĚR

Způsobilé pro hodnocení budou pouze návrhy splňující kritéria pro vyloučení a kritéria způsobilosti.

Kritéria pro výběr umožňují posoudit finanční situaci žadatele a jeho provozní způsobilost k provedení navrhovaného pracovního programu.

Grant lze udělit pouze organizacím s finančními prostředky nezbytnými k zajištění jejich fungování. Jako důkaz musí tyto organizace:

—

přiložit kopii roční účetní závěrky organizace za poslední rozpočtový rok, pro nějž byla roční účetní závěrka uzavřena a který předchází podání žádosti. Podává-li žádost o grant nová evropská organizace, žadatel musí předložit roční účetní závěrky (včetně rozvahy a výkazu zisků a ztrát) členských organizací nového subjektu za poslední rozpočtový rok, pro nějž byla roční účetní závěrka uzavřena a který předchází podání žádosti,

—	předložit podrobný předběžný rozpočet organizace, který je vyrovnaný z hlediska příjmů a výdajů,

—	v případě žádostí o provozní grant, který převyšuje částku 100 000 EUR, připojit zprávu externího auditu vypracovanou schváleným auditorem, která osvědčí účty za poslední dostupný rozpočtový rok a zhodnotí finanční životaschopnost žádající organizace.

Grant lze poskytnout pouze organizacím s potřebnými provozními zdroji, dovednostmi a odbornými zkušenostmi. Za tímto účelem je nutno k žádosti připojit tyto informace:

—	poslední výroční zprávu o činnosti organizace nebo v případě nově zřízené organizace životopisy všech členů správní rady a ostatních zaměstnanců a výroční zprávy o činnosti členských organizací nového subjektu,

—	všechny odkazy související s účastí na akcích financovaných EU nebo s žádostmi o ně, uzavřením dohod o grantech a uzavřením smluv z rozpočtu EU.

4.   KRITÉRIA PRO PŘIDĚLENÍ

Způsobilé pro hodnocení budou pouze návrhy splňující kritéria pro vyloučení, kritéria způsobilosti a kritéria pro výběr.

Kritéria pro přidělení umožňují vybrat pracovní programy, které mohou zaručit soulad s cíli a prioritami EU a řádné šíření a komunikaci, včetně zviditelnění financování ze strany EU.

Za tímto účelem musí roční pracovní program předložený k získání finančních prostředků EU splnit tato kritéria:

1.

Strategická a souvislostní relevance ročního pracovního programu nevládního subjektu nebo specializované sítě (25 bodů, práh: 13 bodů): a) Soulad ročního pracovního programu s programem v oblasti zdraví a jeho ročním pracovním plánem z hlediska splnění cílů a priorit (10 bodů); b) Činnosti organizace (2) musí být popsány ve vztahu k prioritám uvedeným v pracovním plánu na rok 2012 v rámci programu v oblasti zdraví (10 bodů); c) Vhodnost zeměpisné působnosti nevládního subjektu nebo specializované sítě. Roční pracovní program žadatele by měl zahrnovat činnosti v reprezentativním počtu zúčastněných zemí (5 bodů).

2.

Technická kvalita navrženého ročního pracovního programu (40 bodů, práh: 20 bodů): a) Účel ročního pracovního programu: v pracovním programu žadatele musí být jasně popsány všechny cíle organizace nebo specializované sítě a jejich vhodnost pro dosažení očekávaných výsledků. Žadatelé musí prokázat, že předložený pracovní program poskytuje pravdivý a věrný obraz všech plánovaných činností organizace nebo specializované sítě v roce 2012 včetně činností, které neodpovídají pracovnímu plánu na rok 2012 v rámci programu v oblasti zdraví (10 bodů); b) Provozní rámec: pracovní program žadatele musí jasně popisovat plánované činnosti, úkoly, oblasti odpovědnosti a harmonogramy dané části jeho pracovního programu v souladu s pracovním plánem na rok 2012 v rámci programu v oblasti zdraví a popisovat jeho vztah s ostatními částmi jeho činnosti (10 bodů); c) Strategie vyhodnocování: pracovní program žadatele musí jasně popisovat interní i externí hodnocení jeho činností a ukazatele, které se k tomuto účelu mají používat (10 bodů); d) Strategie šíření: žadatelé musí jasně doložit vhodnost akcí a metod pro komunikaci a šíření (10 bodů).

3.

Kvalita řízení (35 bodů, práh: 18 bodů): a) Plánování roční práce: žadatelé musí jasně popsat plánované činnosti, harmonogram a průběžné cíle, výsledky, povahu a rozdělení úkolů a uvést analýzu rizik (10 bodů); b) Organizační schopnost: žadatelé musí jasně popsat řídicí postup, lidské zdroje a odbornou způsobilost zaměstnanců, oblasti odpovědnosti, vnitřní komunikaci, postup rozhodování a monitorování a dohled. Žadatelé také musí určit pracovní vztahy s relevantními partnery a zúčastněnými stranami (10 bodů); c) Souhrnný a podrobný rozpočet: žadatelé musí zajistit, aby byl rozpočet relevantní, přiměřený, vyrovnaný a důsledný, a to sám o sobě a také pro plánované činnosti (10 bodů); d) Finanční řízení: žadatelé musí jasně popsat finanční toky, oblasti odpovědnosti, postupy podávání zpráv a pokud možno také kontroly (5 bodů).

Každý návrh, který nedosáhne všech prahových hodnot, bude zamítnut.

Po vyhodnocení se návrhy doporučené k financování zanesou do seznamu a seřadí se podle celkového počtu udělených bodů. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků bude na nejvýše umístěné návrhy poskytnuto spolufinancování.

---

(1)  To znamená, že Komise může spolufinancování ročního pracovního programu, který předložil jeden žadatel o provozní grant, schválit pouze jednou.

(2)  Lobbistické činnosti zaměřené výhradně na instituce EU jsou z financování vyloučeny.

PŘÍLOHA IV

Kritéria týkající se finančních příspěvků na společné akce v rámci druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

Rady č. 1350/2007/ES, čl. 4 odst. 3

1.   OBECNÉ ZÁSADY

1.	Referenčními dokumenty pro provádění programu v oblasti zdraví jsou finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla.

2.

Granty musí vyhovovat těmto zásadám: — pravidlo spolufinancování: vyžaduje se vnější spolufinancování z jiného zdroje než z finančních prostředků EU, buď prostřednictvím vlastních zdrojů příjemce, nebo finančních zdrojů třetích osob. Věcné plnění od třetích osob může být považováno za spolufinancování, pokud se to považuje za nezbytné nebo vhodné (článek 113 finančního nařízení a článek 172 prováděcích pravidel), — pravidlo neziskovosti: účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku pro příjemce (čl. 109 odst. 2 finančního nařízení a článek 165 prováděcích pravidel), — pravidlo vyloučení zpětného účinku: způsobilé výdaje, které lze financovat, musí být vynaloženy až po podpisu dohody. Ve výjimečných případech může být přijatelné zvážit výdaje, které byly vynaloženy ode dne podání žádosti o grant, avšak nikoli dříve (článek 112 finančního nařízení), — pravidlo nekumulace: na určitou společnou akci může být určitému příjemci poskytnut pouze jeden grant (článek 111 finančního nařízení) (1).

3.

Návrhy akcí budou vyhodnoceny na základě tří kategorií kritérií: — kritéria pro vyloučení a kritéria způsobilosti k posouzení způsobilosti žadatele (článek 114 finančního nařízení), — kritéria pro výběr k posouzení finanční a provozní způsobilosti žadatele dokončit navrhovanou akci (článek 115 finančního nařízení), — kritéria pro přidělení k posouzení kvality návrhu s přihlédnutím k nákladům. Tyto kategorie kritérií budou během hodnocení zváženy postupně. Návrh, který nesplní požadavky v rámci jedné kategorie, již nebude v další fázi hodnocení zvažován a bude zamítnut.

2.   KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ A KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

1.

Společné akce lze provádět s veřejnými subjekty nebo nevládními subjekty, které: — jsou neziskové a nezávislé na průmyslových, komerčních a obchodních či jiných protichůdných zájmech, — jako prvořadý úkol si kladou jeden nebo více cílů programu v oblasti zdraví, — nesledují obecné cíle, jež by byly přímo nebo nepřímo v rozporu s politikami EU nebo které by byly vnímány jako nepřiměřené, — předložily Komisi uspokojivé údaje svých členech, vnitřních pravidlech a zdrojích financování, — jsou určeny na základě transparentního postupu členským státem nebo příslušným dotčeným a schváleny Komisí, — se nenacházejí v žádné ze situací pro vyloučení uvedených v čl. 93 odst. 1 a v článku 94 finančního nařízení. Žadatelé spolupracující se subjekty soukromého sektoru považovanými za nezpůsobilé z důvodu povahy jejich činnosti, která se neslučuje se zásadami Evropské unie podle článku 2 a 3 Smlouvy o EU, mohou být považováni za nepřijatelné.

2.	Možnost financování nebude zvážena u návrhů obdržených po uplynutí lhůty pro přijetí, neúplných návrhů nebo návrhů nesplňujících formální požadavky stanovené ve výzvě k předkládání návrhů. To se nevztahuje na případy zřejmých administrativních chyb ve smyslu čl. 178 odst. 2 prováděcích pravidel.

3.	Kritérium „nezávislé na průmyslových, komerčních a obchodních či jiných protichůdných zájmech“ bude posouzeno v souladu s přílohou VI.

3.   KRITÉRIA PRO VÝBĚR

Způsobilé pro hodnocení budou pouze návrhy splňující kritéria pro vyloučení a kritéria způsobilosti.

Kritéria pro výběr umožňují posoudit finanční situaci žadatele a jeho provozní schopnost provést navrhovaný pracovní program.

Žadatelé musí mít odborné zdroje, znalosti a kvalifikace požadované pro provedení navrhované akce.

Žadatelé musí mít přiměřené finanční prostředky pro pokračování ve své činnosti po celou dobu jejího provádění a pro účast na spolufinancování.

Každý žadatel musí předložit:

—	jasný, vyčerpávající a dostatečně podrobný odhadovaný rozpočet výdajů ve vztahu k odpovídajícím činnostem prováděným jednotlivými subjekty, které se podílejí na společné akci,

—	kopii roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok, pro nějž byla roční účetní závěrka uzavřena a který předchází podání žádosti (pro neziskové subjekty jiné než veřejné subjekty).

4.   KRITÉRIA PRO PŘIDĚLENÍ

Pro další vyhodnocení na základě následujících kritérií pro přidělení budou způsobilé pouze společné akce, které splňují kritéria pro vyloučení, kritéria způsobilosti a kritéria pro výběr.

1.

Strategická a souvislostní relevance (40 bodů, práh: 20 bodů): a) Přínos společné akce ke splnění cílů a priorit definovaných v ročním pracovním plánu na rok 2012 (8 bodů); b) Strategická relevance, pokud jde o relevanci pro strategii EU v oblasti zdraví (2) a o očekávaný přínos ke stávajícím znalostem a vliv na zdraví (8 bodů); c) Přidaná hodnota na úrovni EU v oblasti veřejného zdraví (8 bodů): — dopad na cílové skupiny, dlouhodobý účinek a možné multiplikační účinky jako například replikovatelné, přenosné a udržitelné činnosti, — přínos ke komplementaritě, součinnosti a slučitelnosti s příslušnými politikami a jinými programy EU; d) Vhodnost zeměpisné působnosti (8 bodů): Žadatelé musí zajistit náležitou zeměpisnou působnost společné akce s ohledem na její cíle a vysvětlit úlohu způsobilých zemí jako partnerů a relevanci zdrojů společné akce nebo cílových populací, které zastupují. Návrhy, které zahrnují pouze jednu způsobilou zemi nebo oblast země, budou zamítnuty. e) Sociální, kulturní a politický kontext (8 bodů): Žadatelé musí vysvětlit, jak se společná akce vztahuje k situaci zapojených zemí nebo specifických oblastí, aby byla zajištěna slučitelnost plánovaných činností s kulturou a názory cílových skupin.

2.

Technická kvalita (30 bodů, práh: 15 bodů): a) Důkazy (6 bodů): Žadatelé musí zahrnout analýzu problému a jasně popsat faktory, dopad, účinnost a použitelnost navržených opatření. b) Specifikace obsahu (6 bodů) Žadatelé musí jasně popsat záměry a cíle, cílové skupiny včetně relevantních zeměpisných faktorů, metod, předpokládaných účinků a výsledků; c) Inovační povaha, technická komplementarita a zamezení duplikace s jinými stávajícími akcemi na úrovni EU (6 bodů): Žadatelé musí jasně identifikovat pokrok, kterého chtějí společnou akcí dosáhnout ve srovnání se stávajícím stavem, a zajistit, že nedojde k nenáležité duplikaci nebo k překrývání, ať už částečnému nebo celkovému, mezi projekty a činnostmi již prováděnými na úrovni EU a mezinárodní úrovni; d) Strategie hodnocení (6 bodů): Žadatelé musí jasně vysvětlit navržené metody a vybrané ukazatele a jejich vhodnost; e) Strategie šíření (6 bodů): Žadatelé musí jasně doložit vhodnost předpokládané strategie a navržené metodiky, aby byla zajištěna přenositelnost výsledků a udržitelnost šíření.

3.

Řízení kvality a rozpočtu (30 bodů, práh: 15 bodů): a) Plánování a organizace (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat činnosti, které budou prováděny, harmonogram a průběžné cíle, výstupy, povahu a rozdělení úkolů a uvést analýzu rizik; b) Organizační schopnost (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat strukturu řízení, odbornou způsobilost zaměstnanců, oblasti odpovědnosti, vnitřní komunikaci, postup rozhodování a monitorování a dohled; c) Kvalita partnerství (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat zamýšlená partnerství z hlediska rozsahu, úloh a oblastí odpovědnosti, vztahů mezi partnery a součinnosti a komplementarity partnerů a struktury sítě; d) Komunikační strategie (5 bodů): Žadatelé musí jasně popsat komunikační strategii z hlediska plánování, cílových skupin, přiměřenosti použitých kanálů, viditelnosti spolufinancování ze strany EU. e) Souhrnný a podrobný rozpočet včetně finančního řízení (10 bodů, práh: 5 bodů): Žadatelé musí zajistit, aby byl rozpočet relevantní, přiměřený, vyrovnaný a důsledný, a to sám o sobě, mezi partnery a v souvislosti s konkrétními cíli společné akce. Rozpočet by měl být rozdělen mezi partnery na minimální přiměřené úrovni, aby nedošlo k nadměrné fragmentaci. Žadatelé musí jasně popsat finanční toky, oblasti odpovědnosti, postupy podávání zpráv a kontroly.

Každý návrh, který nedosáhne všech prahových hodnot, bude zamítnut.

Po vyhodnocení se návrhy doporučené k financování zanesou do seznamu a seřadí se podle celkového počtu udělených bodů.

---

(1)  To znamená, že Komise může spolufinancování určité akce, kterou předložil jeden žadatel o grant, schválit pouze jednou bez ohledu na dobu trvání této akce.

(2)  KOM(2007) 630 v konečném znění; http://ec.europa.eu/health/ph_overview/strategy/health_strategy_en.htm

PŘÍLOHA V

Kritéria týkající se finančních příspěvků na konference v rámci druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

Rozhodnutí č. 1350/2007/ES, čl. 4 odst. 1 písm. a)

1.   OBECNÉ ZÁSADY

1.   Referenčními dokumenty pro provádění programu v oblasti zdraví jsou finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla.

2.   Granty musí vyhovovat těmto zásadám:

—

Pravidlo spolufinancování: vyžaduje se vnější spolufinancování z jiného zdroje než z finančních prostředků EU, buď prostřednictvím vlastních zdrojů příjemce, nebo finančních zdrojů třetích osob. Věcné plnění od třetích osob může být považováno za spolufinancování, pokud se to považuje za nezbytné nebo vhodné (článek 113 finančního nařízení a článek 172 prováděcích pravidel).

—	Pravidlo neziskovosti: účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku pro příjemce (čl. 109 odst. 2 finančního nařízení a článek 165 prováděcích pravidel).

—	Pravidlo vyloučení zpětného účinku: způsobilé výdaje, které lze financovat, musí být vynaloženy až po podpisu dohody. Ve výjimečných případech může být přijatelné zvážit výdaje, které byly vynaloženy ode dne podání žádosti o grant, avšak nikoli dříve (článek 112 finančního nařízení).

—	Pravidlo nekumulace: na určitou konferenci může být určitému příjemci poskytnut pouze jeden grant (článek 111 finančního nařízení) (1).

3.   Návrhy akcí budou vyhodnoceny na základě tří kategorií kritérií:

—	kritéria pro vyloučení a kritéria způsobilosti k posouzení způsobilosti žadatele (článek 114 finančního nařízení),

—	kritéria pro výběr k posouzení finanční a provozní způsobilosti žadatele dokončit navrhovanou akci (článek 115 finančního nařízení),

—	kritéria pro přidělení k posouzení kvality návrhu s přihlédnutím k nákladům.

Tyto kategorie kritérií budou během hodnocení zváženy postupně. Návrh, který nesplní požadavky v rámci jedné kategorie, již nebude v další fázi hodnocení zvažován a bude zamítnut.

2.   KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ A KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

1.   Žadatelé budou z účasti na řízení o poskytnutí grantu v rámci programu v oblasti zdraví vyloučeni, pokud se nacházejí v některé ze situací pro vyloučení uvedených v čl. 93 odst. 1 a v článku 94 finančního nařízení.

Důkaz: žadatelé musí předložit čestné prohlášení, řádně podepsané a datované, v němž uvedou, že se nenacházejí v žádné z výše uvedených situací.

2.   Možnost financování nebude zvážena u návrhů obdržených po uplynutí lhůty pro přijetí, neúplných návrhů nebo návrhů nesplňujících formální požadavky stanovené ve výzvě k předkládání návrhů. To se nevztahuje na případy zřejmých administrativních chyb ve smyslu čl. 178 odst. 2 prováděcích pravidel.

3.   Každá žádost musí obsahovat dokumenty požadované podle výzvy k předkládání návrhů včetně:

—	administrativních údajů o hlavním partnerovi,

—	technického popisu konference,

—	souhrnného rozpočtu konference a požadované úrovně spolufinancování ze strany EU.

Důkaz: obsah žádosti.

4.   Akce, které byly k datu registrace žádosti o grant již zahájeny, budou z účasti na programu v oblasti zdraví vyloučeny. Doba trvání akce nesmí přesáhnout 12 měsíců.

Důkaz: v žádosti o grant musí být uvedeno plánované datum zahájení a doba trvání akce.

3.   KRITÉRIA PRO VÝBĚR

K vyhodnocení budou způsobilé pouze návrhy, které splňují požadavky kritérií pro vyloučení a kritérií způsobilosti. Splněna musí být následující kritéria pro výběr.

1.   Finanční způsobilost

Žadatelé musí mít stabilní a dostatečné zdroje financování pro udržení své činnosti během období provádění akce a pro účast na jejím spolufinancování.

Důkaz: žadatelé musí předložit výkaz zisků a ztrát a rozvahy za poslední dva uzavřené rozpočtové roky.

Ověření finanční způsobilosti se nebude vztahovat na veřejné subjekty nebo na organizace mezinárodního veřejného práva vytvořené mezivládními dohodami a specializované agentury zřízené těmito organizacemi.

2.   Provozní způsobilost

Žadatelé musí mít odborné zdroje, znalosti a kvalifikace požadované pro provedení navrhované akce.

Důkaz: žadatelé musí předložit poslední výroční zprávu o činnosti organizace včetně provozních, finančních a technických údajů a životopisy všech příslušných odborných pracovníků ve všech organizacích zapojených do navrhované akce.

3.   Další dokumenty, které je třeba na žádost Komise předložit

Žadatelé musí na vyžádání předložit zprávu externího auditu vypracovanou schváleným auditorem, která osvědčí účty za poslední dostupný rozpočtový rok a zhodnotí finanční životaschopnost žadatele.

4.   KRITÉRIA PRO PŘIDĚLENÍ

1.   Obsah návrhu (60 bodů, práh: 30 bodů):

a)	Relevance obsahu a předpokládaných výsledků akce ve vztahu k cílům a prioritám popsaným v ročním pracovním plánu na rok 2012;

b)	Účast (15 bodů): Žadatelé musí jasně popsat předpokládaný počet a profil/funkce zamýšlených účastníků akce s odkazem na jejich rozdělení podle členského státu, organizace a odbornosti;

c)	Evropský rozměr (15 bodů): Konference musí mít široký záběr na Evropskou unii, účastnit by se jí měli zástupci z 10 nebo více zemí zapojených do programu v oblasti zdraví;

d)	Metodika navazujících opatření a vyhodnocení (15 bodů): Žadatelé musí jasně popsat strategii šíření výsledků akce. Musí být uvedeno přiměřené hodnocení na základě plánu hodnocení s odpovídajícím popisem provedení, metod, oblastí odpovědnosti a s harmonogramem za použití příslušných ukazatelů.

2.   Kvalita řízení (40 bodů, práh: 20 bodů):

a)	Plánování akce (15 bodů): Žadatelé musí jasně popsat metodiku, nástroje, harmonogram a průběžné cíle, výstupy, povahu a rozdělení úkolů a finanční toky a uvést analýzu rizik;

b)	Organizační schopnost (10 bodů): Žadatelé musí jasně popsat strukturu řízení, odbornou způsobilost zaměstnanců, oblasti odpovědnosti, postup rozhodování, monitorování a dohled;

c)	Souhrnný a podrobný rozpočet (15 bodů) Žadatelé musí zajistit, aby byl rozpočet relevantní, přiměřený, vyrovnaný a důsledný, a to sám o sobě i v souvislosti s cíli konference.

Každý návrh, který nedosáhne všech prahových hodnot, bude zamítnut.

Po vyhodnocení se návrhy doporučené k financování zanesou do seznamu a seřadí se podle celkového počtu udělených bodů. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků bude na nejvýše umístěné návrhy poskytnuto spolufinancování.

---

(1)  To znamená, že Komise může spolufinancování určité akce, kterou předložil jeden žadatel o grant, schválit pouze jednou bez ohledu na dobu trvání této akce.

PŘÍLOHA VI

Kritéria týkající se nezávislosti na průmyslových, komerčních a obchodních či jiných protichůdných zájmech použitelná na provozní granty a granty na společné akce v rámci druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

Rozhodnutí č. 1350/2007/ES, čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 4 odst. 3

Ke střetu zájmů dochází v případech, kdy má jednotlivec nebo organizace více zájmů, z nichž jeden by mohl případně oslabit motivaci jednat v souvislosti s druhým zájmem.

Kritérium „nezávislé na průmyslových, komerčních a obchodních či jiných protichůdných zájmech“ odkazuje na tři požadavky, které musí žádající organizace všechny splnit:

1.   PRÁVNÍ NEZÁVISLOST

Aby byla nevládní organizace způsobilá pro financování, musí být nezávislá na jiných subjektech zastupujících průmyslové, komerční a obchodní či jiné protichůdné zájmy.

Dva právní subjekty jsou považovány za vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či nepřímo kontrolován druhým subjektem nebo žádný z nich není pod toutéž přímou či nepřímou kontrolou třetího subjektu jako druhý.

Kontrola může mít zejména jednu z těchto forem:

a)	přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu v daném právním subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků tohoto subjektu;

b)	přímé nebo nepřímé skutečné či právně zakotvené rozhodovací pravomoci v daném právním subjektu.

Následující vztahy mezi právními subjekty však nejsou samy o sobě považovány za vztah kontroly:

c)	přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu žádající organizace nebo pokud tentýž veřejný subjekt drží většinové hlasovací právo akcionářů či společníků právních subjektů;

d)	dané právní subjekty jsou vlastněny stejným veřejným orgánem nebo na ně dohlíží stejný veřejný orgán.

2.   FINANČNÍ NEZÁVISLOST

Aby mohla být považována za nezávislou, musí se žádající organizace jednostranně zavázat, že nepřijme více než 20 % základního financování od organizací soukromého sektoru (1), které zastupují protichůdné zájmy, nebo z jiných zdrojů, které v průběhu rozpočtových let, na něž se grant vztahuje, zastupují protichůdné zájmy.

Základním financováním se rozumí financování požadované pro základní strukturu organizace včetně mezd zaměstnanců na plný úvazek, vybavení, komunikaci a přímé výdaje na každodenní práci. Základní financování rovněž zahrnuje financování všech stálých či pravidelně opakovaných činností. Požadavky na základní financování jsou často zahrnuty do rozpočtu odděleně od ostatních nákladů, např. nákladů na konkrétní akce či projekty.

3.   PRŮHLEDNOST ČINNOSTÍ A FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ ŽADATELE

Všechny činnosti by měly být zveřejněny ve výroční zprávě žadatele (2).

Veškeré informace o finančních prostředcích budou zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím internetových stránek žadatele a budou rozděleny podle typu (základní finanční prostředky a prostředky na projekt, věcné plnění) a podle financujícího subjektu.

Prohlášení o stávající situaci žadatelů, co se týče požadavku na jejich průhlednost, musí být veřejně přístupná.

4.   POSOUZENÍ NEZÁVISLOSTI

Právní nezávislost a průhlednost se posoudí na základě nejnovějších dostupných informací poskytnutých žadatelem společně s žádostí. Finanční nezávislost se posoudí na základě finančních informací za rozpočtový rok, pro který je grant přidělen v okamžiku vydání závěrečné zprávy. Tyto informace je třeba poskytnout ve formě zveřejněné ve výzvě k předkládání návrhů a musí být ověřeny nezávislým auditorem. Pokud z výkazů vyplývá, že během kteréhokoli rozpočtového roku, na nějž se grant vztahuje, obdrželi příjemci více než 20 % hlavního financování od organizací soukromého sektoru, které zastupují protichůdné zájmy, nebo z jiných zdrojů, které zastupují protichůdné zájmy, bude celá částka grantu vrácena.

---

(1)  Pojem „soukromý sektor“ zahrnuje „ziskové“ společnosti/podniky/korporace, podnikatelské organizace nebo jiné subjekty bez ohledu na jejich právní povahu (zapsané/nezapsané do obchodního rejstříku), vlastnictví (zcela nebo částečně v soukromém vlastnictví / ve vlastnictví státu) nebo velikost (velké/malé), pokud nejsou kontrolovány veřejností.

(2)  Musí být uvedeni spolupracovníci v postavení, které by mohlo vést ke střetu zájmů (článek 52 finančního nařízení a článek 34 prováděcích pravidel.

PŘÍLOHA VII

Kritéria výjimečné prospěšnosti týkající se projektových a provozních grantů a společných akcí v rámci druhého akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)

Rozhodnutí č. 1350/2007/ES, čl. 4 odst. 1 písm. a), čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 4 odst. 3

1.   OBECNÉ ZÁSADY

Výjimečnou prospěšnost lze přiznat návrhům, které mají velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu v těchto oblastech:

Přínos:

—	ke zlepšení zdraví evropských občanů, měřeno pokud možno pomocí vhodných ukazatelů včetně ukazatele střední délky života prožité ve zdraví,

—	k snižování nerovností v oblasti zdraví v členských státech a regionech EU a mezi nimi,

—	k budování kapacit pro vývoj a provedení účinných politik týkajících se veřejného zdraví, a to zejména v oblastech, kde je to nejvíce potřeba,

—

k zapojení nových (netradičních) subjektů do trvalých, eticky vyhovujících akcí uskutečňovaných ve spolupráci, a to na regionální nebo místní úrovni a ve všech zúčastněných zemích. To zahrnuje veřejný sektor, soukromý sektor a zúčastněné strany z širší občanské společnosti, jejichž prvořadé cíle nejsou omezeny na oblast veřejného zdraví (například mládež, etnické skupiny a další oblasti veřejného zájmu jako životní prostředí a sport).

Návrhy, které splňují výše uvedená kritéria, lze považovat za návrhy s výjimečnou prospěšností. Žadatelé musí být schopni prokázat, jak navrhovaná akce přispěje k výše uvedeným oblastem, tím, že dodrží kritéria vymezená níže.

2.   VÝJIMEČNÁ PROSPĚŠNOST PROJEKTŮ

Je-li návrh výjimečně prospěšný, jak je popsáno výše v oddíle „Obecné zásady“, lze uvažovat o maximálním příspěvku ze strany EU na jednoho příjemce (tj. hlavního či partnerského příjemce) ve výši 80 % způsobilých nákladů. Spolufinancování ze strany EU přesahující 60 % by nemělo obdržet více než 10 % financovaných projektů. Návrhy projektů, na které se žádá o spolufinancování přesahující 60 %, musí splňovat tato kritéria:

—	Nejméně 60 % celkového rozpočtu akce musí být použito k financování pracovníků. Toto kritérium má podpořit budování kapacit pro vývoj a provádění účinných politik v oblasti veřejného zdraví.

—	Nejméně 25 % rozpočtu navrhované akce musí být přiděleno členským státům s HDP na hlavu (jak jej zveřejnil Eurostat v nejnovější statistické zprávě) v dolním kvartilu všech členských států EU. Toto kritérium má přispět ke snížení nerovností mezi jednotlivými členskými státy EU v oblasti zdraví.

—	U všech kritérií přidělení v bloku kritérií týkajících se politické relevance uvedených v příloze II musí být dosaženo výsledku nejméně 5 bodů z 8. Toto kritérium má přispět ke zlepšení zdraví evropských občanů ve smyslu zvýšení politické relevance.

—	Nejméně 10 % rozpočtu musí být přiděleno organizacím, které během posledních 5 let neobdržely z prvního ani druhého programu v oblasti zdraví žádné finanční prostředky. Toto kritérium má přispět k zapojení nových subjektů do oblasti zdraví.

3.   VÝJIMEČNÁ PROSPĚŠNOST PROVOZNÍCH GRANTŮ

Je-li návrh na nový provozní grant výjimečně prospěšný, jak je popsáno výše v oddíle „Obecné zásady“, lze uvažovat o maximálním příspěvku ze strany EU ve výši 80 % způsobilých nákladů. Návrhy na nové provozní granty, na které se žádá o spolufinancování přesahující 60 %, musí splňovat tato kritéria:

—	Nejméně 25 % členů nebo kandidátů členství v nevládních subjektech nebo organizacích tvořících specializovanou síť pochází z členských států s HDP na hlavu (jak jej zveřejnil Eurostat v nejnovější statistické zprávě) v dolním kvartilu všech členských států EU.

—	Omezení nerovností v oblasti zdraví na úrovni EU nebo na vnitrostátní či regionální úrovni se prokáže v poslání a také v ročním pracovním programu žádající organizace / specializované sítě.

U obnovených provozních grantů zůstane status výjimečné prospěšnosti stejný jako v rámci výzvy k předkládání návrhů v roce 2011 za předpokladu, že se nezměnila situace příjemce s ohledem na výše uvedená dvě kritéria.

4.   VÝJIMEČNÁ PROSPĚŠNOST SPOLEČNÝCH AKCÍ

Je-li návrh na společnou akci výjimečně prospěšný, jak je popsáno výše v oddíle „Obecné zásady“, lze uvažovat o maximálním příspěvku ze strany EU ve výši 70 % způsobilých nákladů. Návrhy na společné akce, na které se žádá o spolufinancování přesahující 50 %, musí splňovat tato kritéria:

—	Nejméně 60 % celkového rozpočtu akce musí být použito k financování pracovníků. Toto kritérium má podpořit budování kapacit pro vývoj a provádění účinných politik v oblasti veřejného zdraví.

—	Nejméně 25 % rozpočtu navrhované akce musí být přiděleno členským státům s HDP na hlavu (jak jej zveřejnil EUROSTAT) v nejnovější statistické zprávě) v dolním kvartilu všech členských států EU. Toto kritérium má přispět ke snížení nerovností mezi jednotlivými členskými státy EU v oblasti zdraví.

—	U všech kritérií přidělení v bloku kritérií týkajících se politické relevance uvedených v příloze IV musí být dosaženo výsledku nejméně 5 bodů z 8. Toto kritérium má přispět ke zlepšení zdraví evropských občanů ve smyslu zvýšení politické relevance.

—	Nejméně 10 % rozpočtu musí být přiděleno organizacím, které během posledních 5 let neobdržely z prvního ani druhého programu v oblasti zdraví žádné finanční prostředky. Toto kritérium má přispět k zapojení nových subjektů do oblasti zdraví.

—	V případě, že akci navrhuje orgán z členského státu, který přistoupil k Evropské unii po 1. květnu 2004, nebo kandidátská země, měly by být do společné akce zapojeny orgány nejméně 10 zúčastněných zemí nebo orgány 3 zúčastněných zemí.