A.

vzhledem k tomu, že demokracie není totožná s úrovní hospodářského rozvoje, že země AKT a EU sdílejí společné hodnoty a zásady v oblasti demokracie, řádné správy věcí veřejných a lidských práv a že demokracie je společným cílem, který tvoří jádro spolupráce EU-AKT,

B.

vzhledem k tomu, že demokracie je politický systém, v jehož rámci suverenita pochází od občanů,

C.

vzhledem k tomu, že v demokracii nejde pouze o naplňování teoretických podmínek svobody, ale také o fungující systém, který všem občanům poskytuje spravedlivé a dostupné prostředky na zlepšování kvality jejich životů, vzhledem k tomu, že by si Evropská unie měla být vědoma často ostré kritiky jejího přístupu k hodnocení situace ve třetích zemích, který je příliš zaměřen na teoretické aspekty demokracie a opomíjí reálnou úroveň dosaženého pokroku v utváření skutečné demokratické společnosti,

D.

vzhledem k tomu, že ve jménu nastolení hospodářské a sociální stability nelze opomíjet demokratické principy,

E.

vzhledem k tomu, že svobodné a spravedlivé volby jsou zásadní, ale pro skutečnou demokracii nejsou dostačující, protože demokracie představuje neutuchající úsilí, v němž je nezbytné respektovat pluralismus, většinový princip, práva menšin, právní stát a právní rámec, který zajistí, že žádná strana nemůže změnit ústavu ve svůj prospěch,

F.

vzhledem k tomu, že ústavní pravidla o předání moci a základních právech nikdy nesmí být nejednoznačná nebo nikdy nesmí být předmětem libovolného výkladu,

G.

vzhledem k tomu, že povolební vládní sestava často přináší významné demokratické výzvy, zejména tehdy, mají-li být vypracovány dohody o rozdělení moci,

H.

vzhledem k tomu, že země EU a AKT mají silný společný zájem na nepřetržitém rozvoji demokracie a zavádění dobře fungujícího konstitucionalismu,

I.

vzhledem k tomu, že lidský, hospodářský a sociální rozvoj usnadňuje fungování parlamentní demokracie,

J.

vzhledem k tomu, že čestnost v oblastech veřejných záležitostí a hospodaření s veřejnými prostředky tvoří základ řádné správy a právního státu; vzhledem k tomu, že vedoucí političtí představitelé musí nést politickou a trestní odpovědnost, pokud si přivlastní veřejné prostředky,

K.

vzhledem k tomu, že stanovené zásady je třeba uplatňovat jednotným způsobem, nikoli podle specifických národních nebo regionálních norem,

1.

zdůrazňuje, že základem pevné demokracie je všeobecná platnost práva, rovnost všech občanů před zákonem a svoboda jednotlivce; poukazuje na to, že je zásadní, aby byly v zemi respektovány všechny kultury, náboženství a etnické skupiny;

2.

připomíná, že všechny demokratické systémy jsou založeny na ústavě a na z ní vycházející soudní pravomoci, a zdůrazňuje význam prosazování principu nezávislosti soudnictví;

3.

zdůrazňuje, že rovnováha mocí (výkonné, zákonodárné a soudní) je nezbytnou podmínkou fungování demokracie;

4.

zdůrazňuje, že je důležité pravidelně zjišťovat názor občanů prostřednictvím svobodných, spravedlivých a nezfalšovaných voleb a referend, kterým předcházejí rozsáhlé informační kampaně a diskuse;

5.

zdůrazňuje význam pluralitních politických stran a jednoznačně určeného postavení opozice;

6.

zdůrazňuje společné hodnoty a cíle zemí EU a AKT v otázkách demokracie a řádné správy věcí veřejných, zdůrazňuje však, že všechny země mají vlastní kulturní a historické zvláštnosti a tyto rozdíly je nutné respektovat;

7.

zdůrazňuje skutečnost, že společnost bez nezávislých, svobodných a pluralitních sdělovacích prostředků nemůže být skutečně demokratická;

8.

vyzývá k důslednému dohlížení na volební systémy jak v členských státech EU, tak v zemích AKT; varuje před postupy, jako je tzv. gerrymandering, tzn. manipulace se zeměpisnými hranicemi volebních obvodů, manipulace s volebními seznamy, předpojatost ústavního soudce nebo soudce u volebních sporů a změna či přepracování ústavy takovým způsobem, aby uspokojila touhy těch, kteří jsou u moci;

9.

trvá na tom, že volby a zastupitelská demokracie nesmějí být problémem, ale řešením, což znamená, že:

10.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zabývat se každodenními problémy, k nimž patří chudoba, nedostatek dostupných zdravotních služeb a korupce, které u obyvatel vytváří dojem, že demokracie nepřispívá ke zlepšení jejich každodenního života;

11.

zdůrazňuje význam jasného vyvážení a dělby moci;

12.

doporučuje, aby byla v ústavách jasně stanovena pravidla pro dělbu moci a určen odpovídající institucionální rámec; vyjadřuje výhrady vůči ústavám, které jsou příliš flexibilní a podléhají častým změnám;

13.

trvá na tom, že parlamenty musí vykonávat kontrolu nad výkonnou mocí;

14.

doufá, že Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU bude hrát zásadní roli při výměně názorů, zkušeností a postupů v oblasti parlamentní činnosti;

15.

vyzývá k vytvoření institucí a zavedení mechanismů, jimiž se zabrání hromadění bohatství a korupci;

16.

doporučuje, aby byla jasně definována pravidla pro předání politické moci a zároveň varuje před ústavami, jež lze snadno pozměnit;

17.

zasazuje se o vypracování návrhu základních ústavních práv tak, aby byla jakákoli povolená omezení jasně definována, vymezena a striktně podřízena obecnému zájmu;

18.

uznává, že ačkoli se dohody o rozdělení moci mohou osvědčit jako užitečné v případě vážných krizí, tato opatření by měla být přijímána pouze za naprosto mimořádných okolností a na krátké období; zdůrazňuje, že rozdělení moci může vést k absenci skutečné kritické opozice, což je zřejmé např. v Zimbabwe a v Keni; zdůrazňuje, že rozdělení moci je velmi odlišné od koaliční vlády;

19.

varuje, že rozdělení moci na základě dohod o rozdělení moci není nikdy jasně vymezeno a vede k ještě větším sporům, čímž vzniká riziko, že názor občanské společnosti bude přehlížen, protože tyto dohody jsou často dohodami politických stranických elit;

20.

trvá na tom, že postavení opozice je pro fungování demokracie nepostradatelné, přičemž totéž platí i pro přísná pravidla financování politických stran;

21.

připomíná, že u volebních kampaní je nutné přísně vymezit přidělování státních prostředků;

22.

zdůrazňuje, že každé volby musí být svobodné, spravedlivé a nezfalšované a že je nutné se důsledně držet jejich výsledků; připomíná, že manipulace volebních výsledků ohrožují demokracii;

23.

vítá nárůst počtu demokratických voleb na africkém kontinentě a zároveň naléhavě žádá, aby se pokračovalo v důkladném monitorování voleb nejen v jejich průběhu a před volbami, ale i po nich, a připomíná ústřední úlohu nezávislých celostátních volebních výborů, včetně finanční podpory; zdůrazňuje, že ty často trpí nedostatkem finančních prostředků; zdůrazňuje význam sledování voleb ze strany vnitrostátních a příslušných mezinárodních orgánů;

24.

k posílení demokracie doporučuje, aby se do politické, hospodářské i sociální roviny promítal rozměr občanství, čehož se docílí zavedením souboru konkrétních pravidel a prostřednictvím účinného vzdělávacího systému;

25.

zdůrazňuje, že v Guineji a Nigeru sehrála armáda v přechodu k demokracii pozitivní úlohu; přeje si, aby se všichni členové přechodných orgánů vzdali kandidatury ve volbách, které povedou k návratu demokracie;

26.

odsuzuje skutečnost, že někteří vedoucí představitelé zemí AKT se dostatečně nehlásí k demokratickým hodnotám, což často vede k převládnutí nedotknutelné svrchovanosti tradice;

27.

lituje, že při minulých volbách nebyly přítomny pozorovací skupiny EU, např. při posledních volbách ve Rwandě, a do budoucnosti vyzývá k navýšení počtu společných nezávislých misí AKT-EU, které využijí rozsáhlé a různorodé zkušenosti obou stran; připomíná, že spolupráce zástupců zemí AKT a států EU na těchto misích má velkou přidanou hodnotu;

28.

lituje, že i v EU je demokracie vystavena hrozbě korupce;

29.

varuje před zaváděním ústavních reforem nebo změn volebního systému těsně před nadcházejícími volbami a zdůrazňuje hrozbu, že tyto změny mohou ovlivnit výsledky voleb;

30.

naproti tomu oceňuje stále silnější postavení parlamentu v několika státech, mimo jiné oceňuje výjimečný odpor nigerijského parlamentu vůči změně ústavy ve třetím funkčním období prezidenta v roce 2006, což představuje vynikající vzor; podporuje pravidelné konání konzultací a zohledňování názorů vyjádřených vnitrostátními parlamenty;

31.

vítá klidný průběh prezidentských voleb, které se v březnu roku 2011 konaly v Nigeru, a zdůrazňuje, že se jedná o důležitý milník v přechodu k demokracii; stejně tak vítá skutečnost, že referendum, které se v lednu roku 2011 konalo v Súdánu o nezávislosti jižní části země, bylo dobře zorganizované, mělo poklidný průběh a projevilo vůli obou stran k řešení otázky nezávislosti mírovým způsobem;

32.

odsuzuje, že odcházející prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo odmítl přijmout výsledky vyhlášené nezávislou volební komisí a ověřené OSN;

33.

podporuje právo občanů vyjádřit touhu po politické změně prostřednictvím pokojných demonstrací a v případě těch, kteří žijí v diktatuře, podporuje demokratická hnutí projevující se masovými demonstracemi, a odsuzuje jakékoli nepřiměřené použití ozbrojených sil k potlačení demonstrací;

34.

vítá vstup Lisabonské smlouvy v platnost, jelikož ta rozšiřuje pravomoci Evropského parlamentu a posiluje demokratický rozměr jeho opatření;

35.

vyzývá všechny země, aby ratifikovaly Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a lituje skutečnosti, že svoboda svědomí a kulturní práva nejsou v několika zemích AKT dostatečně zaručeny; vybízí k tomu, aby se na tato témata mezi členskými státy EU a zeměmi AKT pořádaly společné diskuse;

36.

podporuje úsilí a uznává význam činnosti organizací a iniciativ, k nimž patří AU, Caricom, Comesa (Společný trh pro východní a jižní Afriku), Mezinárodní úřad pro rozvoj (IGAD) a Jihoafrické rozvojové společenství (SADC), a oceňuje iniciativy, jako je PIANZEA (2); poukazuje na potřebu konkrétních opatření, jako je další vzdělávání pozorovatelů voleb v rámci IGAD a SADC;

37.

zdůrazňuje, že je nutné prostřednictvím odborné přípravy a rekvalifikací posilovat vnitřní schopnosti subjektů, které se mají podílet na vedení demokratických orgánů a institucí (Ústavní soud, nezávislé národní volební výbory) zapojených do organizace voleb, s cílem co nejlépe začlenit různé postupy do volebního procesu a předejít nástrahám, jež často vyústí ve velké povolební krize;

38.

požaduje, aby se v zemích AKT a EU rozšířilo vzdělávání o koncepci demokracie; zavazuje se zkoumat možná opatření v rámci SPS;

39.

podporuje členské státy EU a AKT, aby usilovaly o sdílení osvědčených postupů v oblasti ústavního práva, a to např. organizací misí pro vzájemnou výměnu zkušeností na odborné úrovni;

40.

zavazuje se, že bude nadále monitorovat demokratické trendy, a znovu potvrzuje nutnost přijímat vhodná opatření podle článku 96 dohody z Cotonou, jestliže členský stát EU nebo AKT nesplnil své povinnosti, jak nedávno učinila Rada EU v případě Madagaskaru a Fidži;

41.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT–EU, Evropské komisi, Komisi Africké unie a Panafrickému parlamentu.

A.

vzhledem k tomu, že spolupráce zemí AKT a EU v oblasti financování rozvoje je partnerstvím založeným na strategiích rozvoje států AKL a na vzájemných právech a povinnostech zajišťujících účinnost a koordinaci pomoci,

B.

vzhledem k tomu, že dárcovské i partnerské země chtějí reagovat na nové problémy týkající se účinnosti pomoci, aby oficiální rozvojová pomoc v plné míře znamenala kladné dopady na životy lidí v podobě odstraňování chudoby a prosazování míru a prosperity,

C.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora se stává stále důležitější formou pomoci, a vzhledem k tomu, že Evropská komise hodlá zvýšit rozpočtovou podporu z 25 % programovatelného financování v rámci 9. ERF na téměř 50 % programovatelné pomoci v rámci 10. ERF,

D.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora přispívá ke zvyšující se úrovni přidělování a vynakládání zdrojů ERF v mnoha státech AKT,

E.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora v roce 2009 představovala 28 % (2,32 miliardy EUR) všech přídělů z rozpočtu EU a ERF, a vzhledem k tomu, že obecná rozpočtová podpora činila 860 milionů EUR a tvořila 35 % všech nových operací rozpočtové podpory (všemi příjemci byly země AKT), zatímco rozpočtová podpora pro jednotlivá odvětví představovala 33 % nových přídělů rozpočtové podpory pro AKT; vzhledem k tomu, že výše a zaměření rozpočtové podpory uskutečňované dvoustranně členskými státy EU se velice různí,

F.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů rozpočtové podpory je zlepšit politický dialog mezi dárci a příjemci, protože se uskutečňuje v rámci partnerství dárců a příjemců, pokud jde o stanovování priorit a hodnocení, což pomáhá sladit příspěvky dárců s vlastními potřebami a preferencemi dané země, s cílem podporovat vnitrostátně zajišťované strategie snižování chudoby či odvětvové strategie,

G.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora v souladu se zásadou osvojování využívá systémy daných zemí (místo aby duplikovala struktury a instituce v partnerské zemi) s cílem zvýšit předvídatelnost a vyhnout se tříštění pomoci, byrokracii a transakčním nákladům u dárcovských i partnerských zemí,

H.

vzhledem k tomu, že je stále potřebná užší spolupráce dárců a vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora umožňuje lepší harmonizaci akcí dárců,

I.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je vnímána jako politicky citlivá, je však nástrojem pomoci, který by neměl být příliš zatěžován politickými požadavky,

J.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora by neměla být poskytována tam, kde prokazatelně existuje korupce,

K.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora může přispět k budování institucionální kapacity a zlepšení individuální odpovědnosti a kontroly ze strany vnitrostátních zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že však její úspěch určuje schopnost vlád plánovat, provádět a zdůvodňovat své veřejné výdaje; vzhledem k tomu, že požadavky na individuální odpovědnost vycházející z vnitrostátního prostředí jsou pro řádnou správu věcí veřejných zásadní,

L.

vzhledem k tomu, že občanská společnost se musí v dostatečné míře podílet na dialogu o rozpočtové podpoře, na provádění programů rozpočtové podpory a hodnocení rozpočtových výdajů, a vzhledem k tomu, že parlamenty musí plně hrát svou úlohu z hlediska sledování a hodnocení zdola i shora; vzhledem k tomu, že kontrolní instituce mají důležitou úlohu při sledování a kontrole rozpočtové podpory,

1.

zdůrazňuje, že rozpočtová podpora by se jako prostředek finanční pomoci pro rozvoj měla zaměřovat na snižování chudoby a dosahování rozvojových cílů tisíciletí prostřednictvím udržitelného navyšování veřejných výdajů a může být účinná pouze za předpokladu, že oba partneři přijmou své odpovědnosti ve skutečném partnerství;

2.

žádá dárcovské země o zvýšení pomoci do rozpočtových systémů zemí na slíbených 50 %, s přihlédnutím ke kritériím způsobilosti; vyzývá Evropskou komisi a zainteresované země AKT, aby usilovaly o uzavření smluv podle rozvojových cílů tisíciletí;

3.

vyzývá Komisi, aby používala rozpočtovou podporu jako svůj hlavní způsob podpory, za předpokladu splnění kritérií způsobilosti stanovených v dohodě z Cotonou, a aby prosazovala kolektivní cíl EU v oblasti rozpočtové podpory;

4.

vyzývá Komisi, aby prováděla a s dárci a příjemci sdílela hodnocení na úrovni jednotlivých zemí zaměřené na možná rizika a přínosy rozpočtové podpory, které umožní rozhodování o působnosti, rozsahu, návrhu a úloze rozpočtové podpory v kterékoli dané partnerské zemi; v této souvislosti konstatuje, že velké objemy rozpočtové podpory mohou působit problémy, pokud nebylo dosaženo makroekonomické stability a základní rozpočtové kázně;

5.

vyzývá EU, aby přijala dynamický a přírůstkový přístup k rozpočtové podpoře podle zlepšování kapacity v partnerských zemích;

6.

vyzývá EU, aby rozvinula a spravovala rozpočtovou podporu prostřednictvím snahy o využití prvků doplňujících se s ostatními druhy pomoci a prostřednictvím prosazování souladu a koordinace jednotlivých nástrojů obecné a odvětvové rozpočtové podpory; vyzývá Komisi, aby prozkoumala důsledky decentralizování části rozpočtové podpory;

7.

vyzývá dárce, aby zvýšili koordinaci a předvídatelnost pomoci a aby zjednodušili postupy; zdůrazňuje, že dárci rozpočtové podpory by měli být připraveni na velmi dlouhé zapojení do spolupráce s partnerskými zeměmi v duchu soudržnosti politik pro rozvoj;

8.

nabádá Komisi, aby udržela svůj dynamický přístup ke kritériím způsobilosti; požaduje, aby byly se zeměmi AKT na základě důkladného dialogu dohodnuty ukazatele výkonnosti a aby byly poměřovány vzhledem k výsledkům v oblasti odstraňování chudoby a dosahování rozvojových cílů tisíciletí, jakož i jiných oblastech priorit, které byly společně sjednány mezi dárcovskými a přijímajícími zeměmi;

9.

zdůrazňuje, že rozpočtová podpora by neměla být vázána na politické podmínky a že politický dialog má probíhat na úrovni obecné spolupráce a partnerství a nikoli v rámci jednotlivých nástrojů pomoci, jako je rozpočtová podpora; upozorňuje však na význam politického dialogu na vysoké úrovni pro účinné využívání rozpočtové podpory;

10.

vyzývá EU, aby systematicky předkládala otázku parlamentního dohledu nad rozpočtovou podporou v rámci dialogu o politice; připomíná, že zařazení pomoci do rozpočtů je klíčový krok ke zvyšování parlamentní kontroly pomoci; vyzývá vlády přijímajících zemí, aby svým parlamentům poskytly informace potřebné ke kontrole odpovědnosti výkonných složek, a vyzývá poslance parlamentů, aby využívali své stávající pravomoci;

11.

vyzývá partnerské země, aby odvozovaly rozpočtovou podporu od důkladných a podrobných vnitrostátních plánů snižování chudoby, a přijímající země, aby používaly finanční prostředky ke zlepšování všeobecného přístupu k základním veřejným službám a omezování výskytu chudoby;

12.

požaduje budování kapacit na všech ministerstvech, aby byly zajištěny větší pravomoci nejchudších a zvýšená účinnost strategických výdajů, hlavně v oblastech zdraví, vzdělávání, zaměstnanosti, zemědělství a infrastruktury;

13.

vyzývá EU, aby uplatňovala přístup začleňování otázky rovnosti mužů a žen prostřednictvím ukazatelů členěných podle pohlaví, a partnerské země, aby hledisko rovnosti mužů a žen uplatňovaly v rozpočtovém procesu a podněcovaly dialog s organizacemi žen;

14.

zdůrazňuje, že rozpočtová podpora nemůže být vázána na plnění ekonomických podmínek, které by mohly narušit vývoj zemí AKT;

15.

připomíná, že systémové posilování veřejných financí je důležitou součástí široké protikorupční strategie, která vyžaduje pravidelný dohled přijímajících zemí;

16.

vyzývá dárcovské i přijímající vlády, aby se zaměřily za zajišťování plné rozpočtové transparentnosti a individuální odpovědnosti, protože tyto prvky jsou klíčové pro řádnou hospodářskou a politickou správu; zdůrazňuje nutnost důsledné spolupráce s vnitrostátními parlamenty, místní správou a nestátními subjekty a zvyšování kapacity parlamentů a kontrolních institucí s cílem posílit vnitrostátní individuální odpovědnost, systémy veřejné finanční správy a mechanismy pro monitorování;

17.

vyzývá dárcovské a přijímající země, aby rozpočtovou podporu doplnily opatřeními, která posílí systémy veřejné finanční správy a kontrolní kapacitu, zvýší budování kapacit parlamentů a podpoří nestátní subjekty; vyzývá země AKT a Komisi, aby při přezkumu činností mezi zeměmi AKT a regionálních indikativních programů v rámci desátého ERF v polovině období prováděly program mezi zeměmi AKT na podporu budování kapacit v zainteresovaných zemích AKT prostřednictvím programu vzájemného učení a podpory s cílem zlepšit veřejnou finanční správu nutnou pro udržení rychlých a náročných reforem;

18.

zdůrazňuje, že více informací o rozpočtové podpoře v dárcovských a partnerských zemích zvýší transparentnost a individuální odpovědnost a přispěje k větší účinnosti tohoto nástroje; požaduje systematické posuzování hodnotících studií s cílem určit možné nedostatky a zlepšit tak provádění;

19.

doporučuje, aby partneři v co největší míře standardizovali kritéria pro posuzování rozpočtové podpory a cílem zajistit lepší sledování a posuzování tohoto způsobu pomoci;

20.

vyzývá Komisi, Radu EU a členské státy EU, aby poskytly odpovídající zdroje pro 11. ERF na základě zdrojů 10. ERF v souladu se závazkem přidělit 0,7 % jejich HND pro oficiální rozvojovou pomoc do roku 2015 a s ohledem na nutnost financovat nové závazky dohodnuté v nedávno dokončeném druhém přezkumu dohody z Cotonou;

21.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropské komisi, Evropskému parlamentu a vnitrostátním a regionálním parlamentům zemí AKT a členských států EU.

A.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění a Rada pro lidská práva OSN uznaly, že přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením představuje základní právo,

B.

vzhledem k tomu, že voda není pouze komoditou, ale naopak je zásadním zdrojem pro život a zdraví a veřejným statkem a vzhledem k tomu, že ačkoli je přístup k vodě základním právem, jsou společnost i jednotlivci povinni ho řídit udržitelným způsobem,

C.

vzhledem k tomu, že sedmý rozvojový cíl tisíciletí obsahuje konkrétní úkol snížit do roku 2015 snížit na polovinu počet osob bez stálého přístupu k pitné vodě a k základní hygieně; vzhledem k tomu, že i přes veškerý dosažený pokrok země subsaharské Afriky tohoto rozvojového cíle tisíciletí za stávající situace nedosáhnou; vzhledem k tomu, že dodávky pitné vody a hygienická zařízení stále představují problém, zvláště mimo města,

D.

vzhledem k tomu, že nejnovější údaje OSN ukazují, že téměř 900 milionů lidí na světě nemá v současnosti přístup k bezpečné pitné vodě, že 2,6 miliardy lidí nemá přístup k základní hygieně a že znečištěná voda představuje v pořadí druhou příčinu dětské úmrtnosti na světě,

E.

vzhledem k tomu, že dosažení sedmého rozvojového cíle tisíciletí by vytvořilo 322 milionů pracovních dnů a umožnilo by odvětví zdravotní péče ušetřit 7 miliard USD ročně; vzhledem k tomu, že kromě toho návratnost každého dolaru investovaného do hygienických zařízení a bezpečné pitné vody činí z hlediska hospodářského rozvoje 3 až 34 USD,

F.

vzhledem k tomu, že ženy a dívky, které jsou povinny obstarávat vodu a pečovat o nemocné, patří k prvním, kdo trpí nedostatkem bezpečné pitné vody, a vzhledem k tomu, že přístup k bezpečné vodě je nezbytný pro zdraví matek; vzhledem k tomu, že také vzdálenosti, které je třeba překonávat pro získání přístupu k čisté vodě, a nedostatek hygienických zařízení ve školách mají nepříznivý vliv zejména na vzdělávání dívek,

G.

vzhledem k tomu, že členské státy EU patří mezi hlavní dárce v oblasti vodohospodářství a mají rozsáhlé zkušenosti v oblasti mezinárodní spolupráce, která upřednostňuje rozvoj a správu vodních zdrojů,

H.

vzhledem k tomu, že iniciativa EU v oblasti vodohospodářství, představená na světovém summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg, září 2002), byla pojata jako integrovaný přístup ke správě vodních zdrojů s úmyslem dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a cílů udržitelného rozvoje týkajících se pitné vody a hygienických zařízení,

I.

vzhledem k tomu, že 70 % nezpracovávaného průmyslového odpadu v rozvojových zemích se ukládá do vody a tak znečišťuje zásoby vody,

J.

vzhledem k tomu, že v důsledku délky vodních toků a souvisejících vodních soustav je problém znečištění vody přeshraniční otázkou, která vyžaduje společná opatření,

K.

vzhledem k tomu, že EU přijala v roce 2002 rámcovou směrnici o vodě, aby zlepšila svůj přístup k otázkám týkajícím se tohoto zdroje a stanovila obecnou povinnost chránit životní prostředí a minimální normu pro všechny povrchové vody,

L.

vzhledem k tomu, že změna klimatu má vliv na přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením a že zpráva IPCC z roku 2007 dospěla k závěru, že změna klimatu dosáhne v roce 2050 tragických rozměrů,

1.

zastává názor, že vzhledem k významu vody, která je životně důležitým zdrojem, představuje přístup k čisté vodě základní lidské právo, které musí být zaručeno, zejména pro účely přípravy potravin a hygieny; dodává, že voda je nezbytná i pro výrobu; je přesvědčen, že přístup k vodě musí být používán jako ukazatel lidského rozvoje;

2.

poukazuje na to, že prevence znečišťování vody má větší ekonomický smysl než jakákoli forma zpracování a čištění vod po domácím a jiném užití;

3.

zdůrazňuje, že problém vody a jejího znečištění představuje průřezovou problematiku, která vyžaduje víceoborový a mnohostranný přístup zahrnující hospodářskou životaschopnost, sociální solidaritu, ochranu pracovních míst, ekologickou odpovědnost, zásadu předběžné opatrnosti a racionálního využívání, aby nebyly ohroženy potřeby budoucích generací;

4.

považuje veškeré investice do vodohospodářské infrastruktury za katalyzátor rozvoje, protože zlepšené vodohospodářské služby zajistí pracovní místa pro místní komunity, uvolní čas pro další produktivní činnosti a podpoří sociální rozměr na místní úrovni;

5.

zdůrazňuje význam dialogu s orgány a místními obyvateli v celém průběhu přijímání rozhodnutí v oblasti vodních zdrojů, aby byla umožněna účast všech zainteresovaných stran, uspokojeny skutečné potřeby uživatelů a zvolena řešení zohledňující aspekty klimatu, životního prostředí a dovedností, které jsou k dispozici pro instalování a údržbu systémů pro dodávky pitné vody; zdůrazňuje nutnost řádné komunikační strategie, vzdělávání a podpůrných opatření zaměřených na význam čisté vody;

6.

zdůrazňuje důležitost financování mikroprojektů a malých projektů s cílem zajistit udržitelný rozvoj v místních podmínkách a upozorňuje na potřebu lepších informací o možných zdrojích podpory;

7.

zdůrazňuje nutnost disponovat odpovídajícím právním rámcem, který zaručí přístup k vodě, včetně pitné vody, její kvalitu a odpovědné využívání; doporučuje uplatňování zásady „znečišťovatel platí“; připomíná, že přijetí právních předpisů, jejichž cílem je ochrana pitné vody, musí být pro vlády prioritou;

8.

zdůrazňuje, že bezpečný přístup k čisté vodě, řádné nakládání s odpadními vodami a hygienická úprava vody jsou důležitými předpoklady veřejného zdraví, protože pomáhají snižovat úmrtnost, zejména pak u dětí, která je následkem nemocí souvisejících s kvalitou vody; upozorňuje, že OSN uznala právo na přístup k hygienickým zařízením za lidské právo stejně jako právo na pitnou vodu;

9.

zdůrazňuje však, že zajištění obecného bezpečného přístupu k pitné vodě prostřednictvím sítí pro dodávky pitné vody a likvidaci odpadních vod je nákladné a bude představovat zátěž pro omezené finanční zdroje mnoha zemí AKT; nicméně připomíná, že by to měla být jedna z priorit orgánů; doporučuje větší využívání vrtů ve vesnicích a chudinských čtvrtích s velmi rychle rostoucím počtem obyvatel a používání inovativních řešení, například chlorových tablet pro boj s nemocemi, jako je cholera, které jsou působeny stále častějšími záplavami;

10.

zdůrazňuje nutnost bojovat proti plýtvání, existuje-li hrozba nedostatku vody, a nutnost optimalizovat využívání vody zejména prostřednictvím jejího opětovného použití, přičemž je třeba vzít v úvahu její všestranný přínos a vyžadovat odpovědné chování od uživatelů;

11.

domnívá se, že je třeba podporovat novátorská řešení pro zachování koloběhu vody, např. alternativní technologie přizpůsobené místním podmínkám a používání organických látek jakožto hnojiv;

12.

zdůrazňuje, že dostatečné a bezpečné zásobování vodou lze zaručit pouze prostřednictvím dlouhodobých strategií, a aby bylo možné tak učinit, je nutné prosazovat nejméně nákladné a nejvíce inovativní, účinné a udržitelné technologie čištění, v případě potřeby pak přenosem technologií, přitom však nesmí být opomenuto ekologické hledisko a musí být zohledněna místní situace, a to po dohodě s místním obyvatelstvem;

13.

zdůrazňuje význam druhé facility pro vodu AKT-EU a podporuje její projekty, na které bylo přiděleno 200 milionů EUR z 10. evropského rozvojového fondu, pro zajišťování dodávek vody a základních hygienických opatření pro nejvíce znevýhodněné obyvatele, pro pomoc při zlepšování hospodaření s vodou a správy vodních zdrojů a pro přínos k udržitelnému rozvoji a zachování vodní infrastruktury; připomíná však, že každé rozhodnutí v tomto smyslu musí být přijímáno co nejblíže dotčeným lidem;

14.

bere na vědomí narůstající zemědělskou produkci, těžbu, průmyslovou výrobu, výrobu energie, lesní hospodářství a jiné ekonomické činnosti v zemích AKT, které přinášejí změny chemických, biologických a fyzikálních charakteristik vody z hlediska jejich možných rizik pro lidské zdraví, ekosystémy a biologickou rozmanitost;

15.

žádá země AKT a členské státy EU, aby se zabývaly otázkou znečišťování řek toxickými chemikáliemi a těžkými kovy, které jsou významným zdrojem znečištění vody v zemích Evropské unie, ale také v některých zemích AKT; žádá, aby byla přijata veškerá možná opatření s cílem vyhnout se tomu, aby průmysl, odlesňování, těžební průmysl, chemická výroba a nadměrné používání pesticidů v zemědělství a zahradnictví škodily kvalitě a čistotě vody, a to v souladu se zásadou předběžné opatrnosti; požaduje, aby byly zavedeny normy a aby byly prováděny analýzy v rizikových oblastech se sankcemi pro znečišťovatele, s cílem bojovat proti znečištění povrchových vod (řek, jezer, odtoků) a podzemní vody hnojivy, pesticidy, toxickými chemickými látkami a těžkými kovy;

16.

zdůrazňuje nutnost prohloubit studium spojitostí mezi růstem světové populace a změnou klimatu, a zejména dopadů, které takový vývoj může mít na přístup k základním přírodním zdrojům, mezi něž patří pitná voda, a dále na pobřežní vody;

17.

konstatuje zvyšující se urbanizaci v zemích AKT, která je důvodem velkých investic do infrastruktury pro dodávky vody a zpracování odpadních vod; proto vybízí k investicím do čištění a opětovného využívání vody s cílem šetřit vodou a v důsledku toho i energií;

18.

naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby uznalo význam ochrany tropických lesů a učinilo z této otázky prioritu a vyzvalo všechny zúčastněné strany včetně rozvíjejících se zemí, aby plnily závazky podle kodaňské dohody, které vyžadují zmírňování škod a přenos čistých technologií s cílem zachovat vodní zdroje planety a čelit změně klimatu a omezením, jež by mohla způsobit v oblasti zdrojů pitné vody;

19.

žádá Evropskou komisi, aby do zemí AKT předávala osvědčené legislativní a technologické postupy v oblasti ochrany vody a vytvořila internetovou platformu pro shromažďování příkladů osvědčených postupů v oblasti ochrany vody;

20.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady EU a Africké unii.

A.

vzhledem k tomu, že jediným zdrojem legitimity jsou všeobecné volby, což znamená dosažení nezpochybnitelných volebních výsledků,

B.

s ohledem na závažnost politické krize, která vznikla poté, co byly napadeny výsledky druhého kola prezidentských voleb v Pobřeží slonoviny dne 28. listopadu 2010,

C.

vzhledem k tomu, že cílem voleb bylo ukončit politickou krizi, která po desetiletí rozdělovala zemi,

D.

vzhledem k tomu, že poprvé v Africe byla OSN prostřednictvím dvou svých rezolucí a souhlasem tehdejšího prezidenta Laurenta Gbagba pověřena osvědčením pravosti výsledků prezidentských voleb a vzhledem k tomu, že tyto ověřené výsledky určily, že zvoleným prezidentem Pobřeží slonoviny je pan Alassane Ouattara,

E.

vzhledem k tomu, že zákon č. 2001-303 a článek 64 vyhlášky z roku 2008 nedávají ústavní radě Pobřeží slonoviny pravomoc vyhlásit jiné výsledky, než vyhlásila nezávislá volební komise,

F.

vzhledem k tomu, že odcházející prezident Laurent Gbagbo byl povinen zajistit pokojné předání funkce svému nástupci s cílem udržet občanský mír,

G.

vzhledem k tomu, že již 7. prosince 2010 společenství ECOWAS vyzvalo odcházejícího prezidenta, „aby se neprodleně vzdal moci“,

H.

vzhledem k tomu, že dne 8. prosince 2010 Africká unie vyzvala odcházejícího prezidenta, aby „respektoval vůli lidu vyjádřenou v hlasování a pokojně předal moc a předešel tak krveprolití“; s ohledem na četné vyjednávací snahy Unie,

I.

vzhledem k tomu, že selhaly všechny pokusy o vyjednávání, které měly přesvědčit bývalého prezidenta Gbagba, aby předal moc demokraticky zvolenému prezidentovi,

J.

vzhledem k tomu, že skutečnost, že bývalý prezident Gbagbo odmítl předat moc demokraticky zvolenému prezidentovi, přivedla Pobřeží slonoviny na pokraj občanské války,

K.

vzhledem k tomu, že násilí na civilistech vedlo ke smrti několika tisíc lidí, vnitřnímu vysídlení více než jednoho milionu osob a k tomu, že více než 100 000 lidí vyhledalo útočiště v sousedních zemích,

L.

vzhledem k tomu, že zvěrstva spáchaná v Pobřeží slonoviny, mj. případy sexuálního násilí, nuceného zmizení, mimosoudních poprav a nadměrné a bezohledné používání síly proti civilnímu obyvatelstvu, jsou zločiny proti lidskosti,

M.

vzhledem k tomu, že těchto zneužití, která zkoumali tři mezinárodní vyšetřovatelé jmenovaní Organizací spojených národů, se pravděpodobně dopustily různé strany konfliktu na základě pouhého podezření, že oběti příslušely k jiné etnické skupině než pachatelé,

N.

vzhledem k tomu, že cílené útoky na příslušníky mírových ozbrojených sil a orgány OSN jsou také válečnými zločiny,

O.

s ohledem na žalobu podanou k Mezinárodnímu trestnímu soudu předanou v Haagu jménem prezidenta Ouattary dne 9. března 2011,

P.

vzhledem k tomu, že toto násilí bude mít nevypočitatelné důsledky pro životy obyvatel,

Q.

vzhledem k tomu, že prezident Ouattara vyzval k ukončení násilí, usmíření a zřízení komise pro pravdu, usmíření a dialog,

R.

vzhledem k tomu, že toto období krize mělo mimořádně nepříznivé ekonomické, sociální a humanitární účinky, v jejichž důsledku se mladí lidé potýkají s nedostatkem pracovních příležitostí,

S.

s ohledem na příznivější vyhlídky, které se Pobřeží slonoviny otevírají po zatčení bývalého prezidenta Gbagba,

1.

vítá, že se zvolený prezident Pobřeží slonoviny pan Ouattara nyní ujal funkce;

2.

odsuzuje snahy bývalého prezidenta Gbagba a jeho stoupenců o násilné uchopení moci proti vůli lidu Pobřeží slonoviny;

3.

prohlašuje, že má plnou důvěru v pracovníky OSN odpovědné za ověření výsledků voleb;

4.

oceňuje snahu společenství ECOWAS, Africké unie a OSN o nalezení diplomatického řešení, které mohlo zabránit rozsáhlému utrpení působenému použitím ozbrojených sil, a vyjadřuje politování nad tím, že tato snaha selhala;

5.

lituje vysoké ceny, kterou museli obyvatelé Pobřeží slonoviny zaplatit, aby zajistili, že jejich demokraticky vyjádřená vůle bude respektována;

6.

bezvýhradně odsuzuje veškerou brutalitu, opakované kampaně k podněcování nenávisti, represe, rabování, vyřizování účtů a závažná porušení lidských práv; zvláště odsuzuje násilí, k němuž došlo, zejména použití těžkých zbraní proti civilistům, útoky na pracovníky OSN, sexuální násilí a masakry, které potvrdila OSN a humanitární organizace;

7.

vítá rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, kterým se misi OSN v Pobřeží slonoviny (ONUCI) povoluje použít sílu na ochranu civilního obyvatelstva, mimo jiné zabráněním dalšího použití těžkých zbraní; zavazuje misi ONUCI, aby za pomoci francouzské jednotky Licorne pokračovala v zajišťování účinné ochrany civilistů v Pobřeží slonoviny, dokud to budou orgány Pobřeží slonoviny požadovat;

8.

odsuzuje, že nebylo dodrženo embargo na dodávky zbraní; vítá rozhodnutí OSN ze dne 28. dubna 2011 zachovat toto embargo po další rok a naléhavě žádá členské státy Evropské unie a Africké unie, aby se všemi způsoby snažily o účinnost embarga;

9.

vyzývá země sousedící s Pobřežím slonoviny, aby přijaly veškerá možná opatření s cílem zajistit, aby nesloužily jako útočiště pro síly, které usilují o destabilizaci země, a pomohly tak vládě Pobřeží slonoviny zlepšit bezpečnost jejích hranic;

10.

lituje obrovských ztrát na životech a cílených aktů ničení majetku; vyjadřuje svou soustrast postiženým a rodinám obětí a zmizelých osob; vyjadřuje svou upřímnou soustrast lidu a vládě Pobřeží slonoviny a naléhavě žádá zúčastněné strany, aby činily vše, co je v jejich silách, s cílem zabránit dalšímu porušování lidských práv a zajistit bezpečnost obyvatel;

11.

vítá závazek prezidenta Ouattary ke znovunastolení právního státu, vyzývá orgány Pobřeží slonoviny, aby zajistily soulad všech svých kroků se zásadami právního státu, což znamená, že by mělo být využito řádného trestního stíhání vůči všem, kdo uplatnili či nadále uplatňují násilí a všem, kdo vyvedli státní prostředky do soukromých rukou, avšak zdůrazňuje, že obviněným by se mělo dostat plného práva na obhajobu v nestranném a nevýběrovém právním rámci; vítá rozhodnutí EU poskytnout okamžitou pomoc ve výši 18 milionů EUR pro účely modernizace systému soudnictví Pobřeží slonoviny;

12.

doufá, že pravda o masakrech a zločinech vyjde na světlo; vítá rozhodnutí OSN zřídit nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi pro vyšetřování obvinění z porušování lidských práv, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti; vyzývá všechny dotčené strany k plné spolupráci;

13.

vítá rozhodnutí žalobce Mezinárodního trestního soudu vyžádat si zmocnění předsoudního senátu k zahájení vyšetřování ve věci „všeobecného a systematického zabíjení“, vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud může určit svou jurisdikci na základě čl. 12 odst. 3 Římského statutu;

14.

připomíná, že pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti neexistuje promlčení a že odpovědné osoby by se neměly těšit žádné dočasné, geografické či politické beztrestnosti;

15.

vítá výzvy prezidenta Ouattary k ukončení násilí, usmíření a doufá, že tyto výzvy budou vyslyšeny v celé zemi, zvláště ve státní správě a ozbrojených silách, vítá zřízení komise pro pravdu, usmíření a dialog a zdůrazňuje význam sociální soudržnosti v zemi;

16.

znovu opakuje svou podporu pro prezidenta Ouattaru, jeho vládu a lid Pobřeží slonoviny v jejich úsilí o usmíření, obnovu a udržitelný rozvoj; vyzývá k zahájení rozhovorů k obnově pořádku a míru a nastolení stability a bezpečnosti v zemi při prosazování národní jednoty;

17.

připomíná návrh prezidenta Ouattary na vytvoření vlády národní jednoty s cílem podpořit demokratický a mírový politický přechod a umožnit zastoupení všech politických názorů v zemi a každého z regionů;

18.

doufá, že toto obnovení občanského míru umožní v co nejbližší době zvolení parlamentu;

19.

blahopřeje Evropské unii k její účinné humanitární pomoci, která činí více než 54 milionů EUR, a nabádá ji, aby pokračovala ve svém úsilí, dokud nedojde k návratu uprchlíků a vysídlených osob; připomíná, že z Pobřeží slonoviny uprchlo více než 100 000 osob, většinou do Libérie, a že více než jeden milion osoby byl vnitřně vysídlen; vyzývá mezinárodní dárce, aby podpořili krok Evropské unie, která uvolnila 180 milionů EUR na pomoc s účinností od dubna 2011;

20.

vítá ukončení zákazu vývozu kakaa ze strany orgánů Pobřeží slonoviny a odvolání sankcí EU pro hospodářské subjekty, které umožnilo obnovení vývozu kakaa;

21.

doufá, že Pobřeží slonoviny bude moci využít snížení zahraničního dluhu v celkové výši 3 miliard USD, které bylo poskytnuto v rámci iniciativy pro silně zadlužené chudé země (HIPC), projektů ERF, pomoci ze strany Světové banky a MMF a v případě potřeby dalších finančních prostředků ze strany Evropské unie pro co nejrychlejší obnovu činnosti ekonomiky Pobřeží slonoviny;

22.

s radostí očekává svou vyšetřovací misi směřující do Pobřeží slonoviny;

23.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení prezidentovi Pobřeží slonoviny Alassanu Ouattarovi, orgánům Evropské unie, Africké unii a Hospodářskému společenství západoafrických států (ECOWAS) a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a žalobci Mezinárodního trestního soudu.

A.

vzhledem k tomu, že vítězství tuniského a egyptského lidu představuje nový vítr naděje, svobody, solidarity, demokracie a skutečné změny, kterou si přeje lid obou zemí a všichni utlačovaní,

B.

vzhledem k tomu, že mírové demonstrace obyvatel jižního Středomoří a četných zemí Středního východu jasně vyjádřily jejich oprávněnou touhu po demokratické reformě,

C.

vzhledem k tomu, že tyto nepokoje vedly ke ztrátám lidských životů a zanechaly tisíce vysídlených osob a uprchlíků v dotčených zemích i mimo ně,

D.

vzhledem k tomu, že tato demokratická povstání jsou do velké míry motivována nerovným rozdělením bohatství, nedostatkem svobod, korupcí a nepotismem; vzhledem k tomu, že odrážejí obecnou nespokojenost obyvatelstva s režimy, které jsou u moci, a jejich touhu po kombinaci hospodářského růstu, respektování demokratických hodnot a sociálního zabezpečení,

E.

vzhledem k tomu, že většina svržených nebo napadených režimů v těchto oblastech byla podporována ze strany Evropské unie a jejích členských států, především z geostrategických, vojenských, obchodních a ekonomických důvodů,

F.

vzhledem k tomu, že je nutné uvážit riziko šíření válečných zbraní a následné hrozby pro bezpečnost lidstva,

G.

s ohledem na vzájemnou závislost regionů světa a nevyhnutelné důsledky (pozitivní či negativní), které by tato hnutí mohla mít na sousední regiony v Africe a Evropské unii,

H.

vzhledem k tomu, že vývoj evropské politiky sousedství od roku 2004 odhalil četné nedostatky z hlediska obrany lidských práv a demokratických zásad a nepodařilo se zajistit potřebné politické, sociální a institucionální reformy, zejména z důvodu nedostatečného dialogu s občanskou společností a silami demokracie,

I.

vzhledem k tomu, že demokratická povstání lidu Tuniska, Egypta, Libye, Sýrie, Alžírska, Maroka, Jordánska a dalších zemí Středního východu znamenají, že Evropská unie musí evropskou politiku sousedství přizpůsobit tak, aby zajišťovala účinnou podporu procesu politické, ekonomické a sociální reformy a současně kategoricky odsuzovala použití síly k potlačování pokojných demonstrací,

J.

vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) více než 450 000 lidí uprchlo z Libye do sousedního Tuniska, Egypta, Nigeru, Mali a Čadu a do Evropy, a vzhledem k tomu, že stovky tisíc dalších uprchlíků a zahraničních pracovníků se zoufale snaží uniknout z konfliktu či opustit Libyi; vzhledem k tomu, že to vytváří mimořádnou humanitární situaci, která vyžaduje rychlou reakci Evropské unie a solidaritu mezi členskými státy a sousedními zeměmi,

K.

vzhledem k tomu, že v pondělí 16. května 2011 Mezinárodní trestní soud v Haagu požádal o vydání zatykačů na libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, jeho syna Saifa al-Islam Kaddáfího a na velitele jeho vojenské rozvědky a obvinil je ze zločinů proti lidskosti,

1.

vyjadřuje uznání odvaze a rozhodnosti lidu Středního východu a severní Afriky a důrazně podporuje jejich legitimní touhu po demokracii, která by mohla být inspirací k demokratickým změnám v zemích Afriky, Karibské oblasti, Tichomoří, Evropy a zbytku světa; znovu opakuje svou silnou podporu těm, kdo pokojně demonstrují proti autoritářským represivním režimům, zvláště mladým lidem a ženám, kteří vystupují jako klíčoví aktéři a významné subjekty urychlující demokratickou reformu v arabském světě;

2.

konstatuje, že nedávný vývoj v severní Africe a na Středním východě má politické, ekonomické a sociální důsledky, především v dotčených zemích samých, ale i ve státech AKT a v Evropě;

3.

vyzývá Evropskou unii, aby poskytla podporu politickým a hospodářským reformám v této oblasti; zdůrazňuje, že pro nejlepší podporu přechodu k demokracii je nezbytné mobilizovat všechny stávající nástroje v rámci evropské politiky sousedství a rozvojové politiky; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost dodržování základních svobod, řádné správě věcí veřejných, nezávislému soudnictví a boji proti korupci s cílem reagovat na potřeby a očekávání lidí;

4.

vyzývá Evropskou unii, aby zvážila dočasné pozastavení splátek dluhů dotčených zemí, a zdůrazňuje, že je nutné provést audit těchto dluhů; žádá, aby byl majetek zkorumpovaných vůdců zmrazen a navrácen do státních pokladen uvedených zemí;

5.

žádá, aby byla věnována větší pozornost spolupráci s občanskými společnostmi, protože jsou hlavním katalyzátorem lidových povstání v celém regionu; požaduje také, aby bylo vynaloženo veškeré úsilí na to, aby se k těmto společnostem skutečně dostala pomoc Evropské unie a mezinárodního společenství;

6.

vyjadřuje politování nad selektivním rozhořčením mezinárodního společenství v reakci na násilí v Jemenu, Sýrii, a zvláště v Bahrajnu, kam vstoupily jednotky spojených sil Rady pro spolupráci v Perském zálivu ze Saúdské Arábie s cílem rozbít protesty;

7.

vyzývá orgány, aby se zdržely použití násilí proti demonstrantům, aby respektovaly jejich svobodu shromažďování a projevu a aby zaručily jejich bezpečnost; požaduje nezávislé vyšetřování událostí, které vedly k úmrtím, zraněním a uvězněním poklidně protestujících v těchto zemích a aby byly odpovědné osoby předvedeny před spravedlnost; požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění všech osob zatčených během demonstrací, jakož i všech politických vězňů, obhájců lidských práv a novinářů;

8.

zastává názor, že užší subregionální spolupráce mezi členskými státy EU, Africkou unií (AU) a zeměmi, kterých se týká evropská politika sousedství, jež sdílejí společné zájmy, hodnoty a problémy, by mohla vést k dynamice v celém středomořském regionu;

9.

odsuzuje prodeje zbraní a velkorysost projevovanou ve prospěch ekonomicko-strategických zájmů a přátelské vztahy, které s diktátory po mnoho let udržovaly některé země EU a AKT; oceňuje sebeurčení těchto národů a odsuzuje násilí, kterým trpí;

10.

vyzývá Evropskou unii, aby provedla důkladné zhodnocení a reformu své diplomatické politiky i povahy svých politických a obchodních vztahů a spolupráce se zeměmi severní Afriky a Středního východu;

11.

spolu s Panafrickým parlamentem vyzývá všechny státy Africké unie, aby ratifikovaly chartu Africké unie o demokracii, volbách a veřejné správě;

12.

připomíná, že jakýkoli ozbrojený zásah musí proběhnout pouze za účelem ochránit civilní obyvatelstvo a musí být nestranný a že jeho iniciátoři si nesmějí za žádných okolností přisvojit právo určovat, kdo může vládnout a kdo musí být vyloučen;

13.

nabádá Africkou unii, Arabskou ligu a Evropskou unii, aby vyčlenily všechny potřebné finanční a lidské zdroje, kterými disponují, na podporu rozsáhlé mezinárodní humanitární operace v dotčených zemích a pomohly tak Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) a dalším příslušným humanitárním agenturám při poskytování ochrany a pomoci v nouzi všem potřebným;

14.

znovu upozorňuje na význam respektování a akceptování volby lidu a výsledků voleb bez ohledu na to, kdo bude vítězem, pokud budou volby demokratické, svobodné, spravedlivé a transparentní;

15.

vítá pokrok, kterého dosáhly Rada pro mír a bezpečnost Africké unie a tuniské a egyptské orgány, a povzbuzuje k pokračování snahy o zavedení procesu demokratické stabilizace a o zaručení svobody, základních a lidských práv, míru a spravedlnosti;

16.

vyzývá Evropskou komisi a dotčené země, aby pokračovaly ve svém úsilí a zajišťovaly, že bude prováděna společná strategie, včetně přiměřených finančních, lidských a technických zdrojů, s cílem zaručit, aby mohla EU vhodným způsobem reagovat v případě jakéhokoli hromadného migračního pohybu v souladu s článkem 80 SFEU;

17.

požaduje přísné dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973(2011), jejímž cílem je ochrana civilních obyvatel;

18.

naléhavě žádá vedoucí představitele, aby projevili umírněnost při použití síly a zapojili se do rozhovorů s cílem dosáhnout příznivého východiska z krize, a vyjadřuje politování nad veškerými vedlejšími ztrátami na lidských životech;

19.

trvá na zapojení Africké unie do procesu hledání řešení přijatelných pro všechny strany;

20.

vyzývá Organizaci spojených národů, Africkou unii, Evropskou unii, Arabskou ligu a koalici k jednáni u kulatého stolu s cílem nalézt východisko z krize, které přinese trvalý mír a nastolení demokracie v Libyi;

21.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropské komisi, Evropskému parlamentu, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států EU, orgánům Africké unie, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Valnému shromáždění Organizace spojených národů, prezidentovi Panafrického parlamentu, vládám a parlamentům zemí Středního východu a zemí, kterých se týká evropská politika sousedství, a generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří.

A.

vzhledem k tomu, že účinnost pomoci znamená zlepšování životů, snižování chudoby a dosahování rozvojových cílů tisíciletí,

B.

vzhledem k tomu, že čtvrté fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se má konat v Pusanu v Jižní Koreji ve dnech 29. listopadu až 1. prosince 2011, uzavře proces vedený OECD/Výborem pro rozvojovou pomoc a týkající se účinnosti pomoci, který zahájila Pařížská deklarace v roce 2005, po níž následoval akční program z Akkry v roce 2008,

C.

vzhledem k tomu, že čtvrté fórum na vysoké úrovni rovněž nastíní budoucí směry pro účinnější rozvojovou pomoc a přispěje k nové struktuře mezinárodní pomoci do cílového termínu rozvojových cílů tisíciletí v roce 2015 a po něm,

D.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy poskytují více než polovinu světové oficiální rozvojové pomoci, a jsou tak významným aktérem v programu účinnosti pomoci,

E.

vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie zavazuje EU, aby se snažila zajistit soudržnost politik v oblasti rozvoje,

F.

vzhledem k tomu, že druhá revize dohody z Cotonou podepsaná v Ouagadougou v Burkině Faso dne 23. června 2010 potvrzuje program účinnosti pomoci (preambule, bod 12a a část 1, článek 2) potvrzený v Pařížské deklaraci a v akčním programu z Akkry; vzhledem k tomu, že primárním cílem dohody z Cotonou je snížení a nakonec vymýcení chudoby,

G.

vzhledem k tomu, že došlo ke značným zlepšením ve věci účinnosti pomoci, ale vzhledem k tomu, že stále zbývá mnoho učinit; vzhledem k tomu, že pokračování programu účinnosti pomoci je nezbytné k tomu, aby bylo zajištěno provádění stávajících závazků, zejména s ohledem na finanční krizi, a aby byly zohledněny různé a nové aspekty účinnosti pomoci a rozvoje,

1.

zdůrazňuje, že čtvrté fórum na vysoké úrovni by mělo přesáhnout rámec pouhé inventury a přejít od slibů k hmatatelným výsledkům v oblasti provádění programu účinnosti pomoci, a očekává, že země EU a AKT budou při dosahování tohoto cíle hrát vedoucí úlohu;

2.

připomíná důležitost politiky soudržnosti pro rozvoj a aktivního prosazování společných hodnot, jako jsou lidská práva, sociální spravedlnost, boj proti korupci, individuální odpovědnost a rovnost žen a mužů v rámci programu účinnosti pomoci;

3.

vyzývá dárce, aby přijali okamžitá opatření ve věci závazků z Pařížské deklarace a akčního programu z Akkry, kterým brání pouze politická vůle a byrokracie, např. nevázání pomoci, předvídatelnost pomoci, podmíněnost a transparentnost;

4.

vyzývá dárcovské země, aby dodržovaly své závazky poskytnout 0,7 % HDP/HNP na rozvojovou pomoc a zpřísnit definici oficiální rozvojové pomoci;

5.

vyzývá dárce, aby zvýšili předvídatelnost pomoci prostřednictvím spolehlivých víceletých harmonogramů svých finančních toků a dlouhodobých rozvojových dohod s partnerskými zeměmi na základě vzájemné odpovědnosti za rozvoj;

6.

připomíná, že pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí je nutné využívat inovativní metody financování, například výběr daní z finančních transakcí,

7.

vyzývá dárce, aby lépe koordinovali a harmonizovali své kroky a zjednodušili své postupy;

8.

uznává význam sladění pomoci a využívání vnitrostátních systémů pro distribuci rozvojové pomoci a budování kapacit partnerské země, prosazování vlastnické odpovědnosti, zvyšování transparentnosti a vzájemné odpovědnosti a usnadňování parlamentní kontroly partnerské země;

9.

vyzývá partnerské země, aby zavedly právní rámec pro začlenění pomoci do vnitrostátního rozpočtu s cílem umožnit parlamentní kontrolu výdajů v rámci pomoci a zvýšenou individuální odpovědnost;

10.

vyzývá dárce, aby zvýšili podíl programovatelné pomoci pro konkrétní země s cílem rozvíjet kapacitu a vlastnickou odpovědnost zemí;

11.

zdůrazňuje, že rozpočtová podpora je jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit účinnost pomoci, ale měla by být založena na vnitrostátním rozvojovém financování a plánech snižování chudoby; povzbuzuje Komisi, aby si zachovala svůj dynamický přístup ke kritériím způsobilosti a prosazovala kolektivní cíl EU pro rozpočtovou podporu;

12.

vyzývá dárce a partnerské země, aby rychle provedli opatření pro transparentnost pomoci na úrovni země, protože vlastnická odpovědnost není možná bez znalostí;

13.

zastává názor, že zdanění zaručuje nezávislý finanční zdroj pro udržitelný rozvoj a představuje důležitou vazbu mezi vládami a občany rozvojových zemí; požaduje zavedení životaschopné formy fiskální správy založené na schopnosti daňových poplatníků platit; doporučuje, aby byl posílen boj proti daňovým rájům (rozlišeným od jurisdikcí s nízkými sazbami daně), daňovým únikům a nezákonnému převádění kapitálu a aby byly přírodní zdroje spravovány transparentně;

14.

zdůrazňuje vedoucí úlohu, kterou by měly hrát vnitrostátní parlamenty, vzhledem k tomu, že mají nejlepší možnost určovat prioritní sektory, kontrolovat strategické dokumenty zemí a provádět audit rozpočtových prostředků; žádá, aby vnitrostátní parlamenty přijaly strategické dokumenty zemí a roční rozpočet poté, co budou předem konzultovat s občanskou společností ve věci politického dialogu s dárcovskými zeměmi, s cílem zajistit plný výkon demokratické kontroly;

15.

naléhavě žádá parlamenty, aby zabezpečily provádění kontrol a zajišťování rovnováhy pomocí kontroly rozpočtů, politik a jejich výsledků a zapojováním občanů do rozhodování prostřednictvím demokratického procesu;

16.

připomíná, že parlamenty v rozvojových zemích postrádají základní kapacity pro plný výkon své úlohy; proto vyzývá dárce, aby poskytli pomoc při budování kapacit a rozvoji na vnitrostátní a regionální úrovni;

17.

navrhuje, aby byla parlamentní kapacita přijata jako ukazatel účinnosti pomoci a rozvoje a průběžně měřena s tím, že přispívá řádnému finančnímu řízení, udržitelné politické stabilitě a hospodářskému úspěchu;

18.

připomíná, že vlastnická odpovědnost by měla vždy umožňovat partnerským zemím definovat své vlastní politické priority;

19.

žádá EU a partnerské země, aby prohloubily a rozšířily proces strukturovaného dialogu pro zapojení organizací občanské společnosti a místních orgánů s cílem zajistit jejich úplnou a smysluplnou účast při plánování, provádění, sledování a posuzování rozpočtů a programů;

20.

zdůrazňuje, že územní přístup a víceúrovňová správa jsou klíčovými prvky účinnějších rozvojových strategií, proto vyzývá EU a partnerské země, aby lépe zohledňovaly území jako oblast veřejných opatření;

21.

vyzývá dárcovské a partnerské země, aby plně zhodnotily a prohloubily závazky z Paříže a Akkry prostřednictvím reforem založených na demokratickém vlastnictví a podpoře pro organizace občanské společnosti a místní orgány;

22.

také upozorňuje na úlohu nezávislých právních systémů a svobodných sdělovacích prostředků při podpoře řádné správy věcí veřejných a individuální odpovědnosti;

23.

uznává, že 72 % nejchudších lidí světa žije v zemích se středními příjmy (13); uznává, že země se středními příjmy vyžadují odlišnou formu rozvojového partnerství, která se více zaměřuje na inkluzívní růst, hospodářskou diversifikaci, přerozdělování bohatství a prosazování účinnosti rozvoje prostřednictvím spolupráce jih – jih a vzájemného učení a sdílení zkušeností z rozvoje;

24.

připomíná, že je nutné, aby byla pomoc přizpůsobena zvláštním podmínkám a potřebám křehkých států, postkonfliktních zemí s nižšími příjmy a malých ostrovních rozvojových států, a aby bylo zvýšené úsilí věnováno spolupráci s nejchudšími zeměmi;

25.

požaduje, aby se pomoc zaměřovala na nejchudší obyvatele a nikoli jen na nejchudší země;

26.

zdůrazňuje, že na pomoc by mělo být pohlíženo jako na katalyzátor a nikoli jako na prostředek rozvoje; uznává, že konečným cílem pomoci je dosáhnout stavu, kdy již další pomoc není potřebná;

27.

vyzývá EU, aby se v kontextu čtvrtého fóra na vysoké úrovni chopila vedoucí úlohy v dělbě práce a aby zintenzívnila své úsilí o zvýšení koordinace dárců a dělby práce, spolu s opatřeními ve prospěch demokratického vlastnictví, převzetí odpovědnosti a lepší kvality pomoci;

28.

zdůrazňuje, že je nutné řešit problémy tzv. „oblíbených“ a „osiřelých“ zemí a zanedbávání klíčových odvětví, jako je zdravotnictví, vzdělávání, sociální soudržnost a rovnost žen a mužů;

29.

vítá, že Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy dne 15. května 2007 přijala Kodex pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky, a upozorňuje, že neúspěch EU při plném provádění zásad obsažených v Kodexu pravidel pro dělbu práce znamená ztrátu příležitosti dosáhnout úspor ve výši až 6 miliard EUR (14);

30.

požaduje, aby EU revidovala své politiky pro dělbu práce s cílem zajistit, aby nebyly zanedbávány průřezové otázky netýkající se jen konkrétního odvětví, jako jsou například lidská práva a rovnost žen a mužů;

31.

uznává narůstající zapojení zúčastněných stran ze soukromého sektoru na rozvojových partnerstvích; uznává přínosy začlenění rozvojové pomoci ze soukromého sektoru do programů účinnosti pomoci, ale i potřebu vyjasnit, jaké úlohy by soukromý sektor mohl a měl hrát, a propojit tyto úlohy s dosahováním rozvojových cílů tisíciletí a udržitelným rozvojem, jakož i s primární odpovědností veřejného sektoru; zdůrazňuje, že je důležité nevracet se v této souvislosti k vázané pomoci;

32.

zdůrazňuje význam transparentnosti a hodnocení dopadů aktérů rozvoje ze soukromého sektoru na výsledky rozvoje;

33.

žádá dárce, aby využili pomoc k urychlení rozvoje vnitrostátního soukromého sektoru, zlepšili vnitrostátní regulační instituce pro soukromý sektor a prosazovali rozvoj ze strany soukromého sektoru začleňující nejchudší obyvatele a přispívající k rozvojovým cílům;

34.

zdůrazňuje, jak je důležité udržet spád procesu v oblasti pomoci a účinnosti rozvoje po zasedání v Pusanu;

35.

doporučuje nadále sledovat a vyhodnocovat provádění závazků z Pařížské deklarace a akčního programu z Akkry a pokrok dosažený v této věci; doporučuje, aby příští šetření odpovídalo lhůtě pro splnění rozvojových cílů tisíciletí, aby doplnilo globální přezkumy pokroku rozvoje v tuto dobu;

36.

zdůrazňuje, jak je důležité začlenit účinnost pomoci do rámce účinnosti podpory, který upřednostňuje výsledky celkového rozvoje a obsahuje soudržnost politik pro rozvoj a zapojení regionálních hospodářských společenství s cílem lépe zohledňovat regionální aspekty pomoci a účinnost rozvoje;

37.

žádá, aby byl na čtvrtém fóru na vysoké úrovni zahájen „pakt z Pusanu“, který spojí konkrétní časově omezené závazky a bude iniciovat zásadní reformy v globální správě rozvojové spolupráce;

38.

konstatuje, že se objevují noví aktéři v oblasti rozvoje včetně jednotlivých zemí, jejichž přístup se neřídí evropskými normami spolupráce, a požaduje politický a otevřený přístup k těmto zemím s cílem dosáhnout transparentní dynamiky celkového rozvoje a spolupráce.

1.

připomíná cíl, kterým je o urychlené dosažení a udržení všeobecné dostupnosti prevence HIV/AIDS, léčby, péče a podpory a který je jako klíčová rozvojová priorita zakotven v článku 31a revidované dohody z Cotonou;

2.

zdůrazňuje, že po třiceti letech epidemie AIDS prokázala reakce na AIDS svou hodnotu investice s vysokým dopadem, která znamenala přínos z hlediska infekce HIV i vyšších cílů v oblasti zdraví, rozvoje, a lidských práv, a v posledních deseti letech se počet nových nákaz HIV v mnoha zemích snížil, počet lidí v antiretrovirové léčbě se zvýšil, stejně jako pokrytí služeb prevence přenosu viru z matky na dítě. Přesto jsou výsledky nedostatečné a křehké;

3.

proto vyzývá vlády států AKT a EU, aby zesílily úsilí v rámci spolupráce na podporu států AKT v oblasti urychleného dosažení a udržení všeobecné dostupnosti prevence HIV/AIDS, léčby, péče a podpory jako klíčové podmínky pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015;

4.

vyzývá smluvní strany AKT a EU, tedy vlády států AKT a členských států EU i Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby byly na nejvyšší úrovni zastoupeny na zasedání na vysoké úrovni v roce 2011 věnovaném AIDS, aby podpořily doporučení zprávy generálního tajemníka OSN a přijaly jeho návrh šesti globálních cílů pro rok 2015;

5.

vyzývá EU, aby nadále zastávala svou vedoucí úlohu v reakci na AIDS, zejména iniciováním širokého a konzultačního procesu se všemi zúčastněnými stranami včetně členských států EU, poslanců parlamentů a občanské společnosti v rámci přípravy geograficky obsáhlého Evropského akčního programu boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze na rok 2012 a následující období;

6.

vyzývá vlády AKT a EU, aby prosazovaly začlenění strategií proti stigmatizaci do národních programů boje proti AIDS, také prostřednictvím posilování komunitních systémů; aby odstranily sankční právní předpisy, politiky, postupy, stigmata a diskriminaci narušující lidská práva a zvyšující zranitelnost vůči HIV/AIDS; aby usilovaly o zajištění služeb komplexní péče a podpory pro dospělé a děti žijící a postižené virem HIV včetně pečovatelů;

7.

vyzývá vlády EU a AKT, aby zdvojnásobily finanční prostředky vyhrazené pro prevenci infekce HIV a zaměřily preventivní instituce na integrované a na důkazech založené preventivní programy cílené na obyvatelstvo, které je nejvíce ohroženo a je nejvíce zranitelné, protože se jedná o nákladově nejúčinnější zásahy, a aby rovněž posílily investice do výzkumu;

8.

zdůrazňuje, že léčba je investicí s vysokým dopadem, která snižuje přenos viru HIV a tuberkulózy a počet úmrtí matek a dětí. proto vyzývá vlády AKT a EU, aby podpořily inovace v oblasti přístupu k léčbě, odstranění právních překážek a zajištění všeobecného a spolehlivého přístupu k bezpečným, vysoce kvalitním a cenově dostupnějším lékům, budovaly kapacitu zdravotnických a komunitních systémů pro zajištění a podporu služeb integrované léčby a aby se důsledně zabývaly problémem kombinované infekce HIV a tuberkulózy;

9.

požaduje, aby vlády EU a AKT prosazovaly integraci léčby HIV a reprodukční péče a zdravotní péče o matky a novorozence jako klíčové opatření pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, zejména pomocí iniciativy EU pro rozvojové cíle tisíciletí. V tomto ohledu by měla být věnována zvláštní pozornost posilování zdravotních a komunitních systémů pro zajištění účinné integrace programů zaměřených na HIV a na sexuální a reprodukční zdraví a propojení programů s cílem podpořit silnější kombinované výsledky u všech se zdravím souvisejících rozvojových cílů tisíciletí;

10.

vyzývá vlády AKT a EU, aby dodržely závazky o spravedlivých podílech k dosažení investičních potřeb pro zdraví obecně a globální reakci na AIDS konkrétně, jimiž členské státy EU uskutečňují své dlouhodobé předvídatelné finanční závazky, přičemž vnitrostátní investice v rozvojových zemích se budou významně zvyšovat, aby umožnily provádění požadavku Abujské deklarace na 15 % vnitrostátního rozpočtu na zdravotnictví, budou podporovány nové pravomoci pro převzetí příslušného podílu a budou rozšiřovány inovativní mechanismy financování.

i)

zprávy předložené stálými výbory. Jejich počet je omezen na tři pro každé zasedání. Délku návrhů usnesení, které jsou obsaženy ve zprávách, stanoví příloha II tohoto jednacího řádu;

ii)

naléhavá témata navržená některým stálým výborem nebo předložená samotným představenstvem. Zařazení naléhavých témat na pořad jednání zůstává výjimkou a na každém zasedání mohou být na pořad jednání zařazena nejvýše dvě taková témata. Jiná témata se postoupí příslušnému stálému výboru ;

iia)

hlavní téma pro rozpravu na vysoké úrovni.

—

podpora demokratických procesů prostřednictvím dialogu a konzultace,

—

otázky týkající se hospodářství, financí a obchodu a zřízení Evropského rozvojového fondu,

—

sociální věci a životní prostředí.

I.

VÝBOR PRO POLITICKÉ ZÁLEŽITOSTI

Do působnosti tohoto výboru spadají záležitosti týkající se:

Výbor koordinuje práci informačních a studijních misí, včetně misí vyslaných za účelem sledování průběhu voleb, v souladu s článkem 28 jednacího řádu shromáždění.

II.

VÝBOR PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ, FINANCE A OBCHOD

Do působnosti tohoto výboru spadají záležitosti týkající se:

III.

VÝBOR PRO SOCIÁLNÍ VĚCI A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Do působnosti tohoto výboru spadají záležitosti týkající se:

—

vysvětlující prohlášení, přípravné pracovní dokumenty a zprávy informačních a studijních misí: 6 stran

—

návrhy usnesení obsažené ve zprávách a naléhavá témata: 4 strany včetně bodů odůvodnění, ale bez právních východisek