9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6243. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6261. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/2

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/3

1.

Poradní výbor souhlasí s tím, že Evropská komise definovala relevantní výrobkový trh jako zahrnující:

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že relevantním zeměpisným trhem je celé území Polska.

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že přinejmenším v období od srpna 2005 do října 2009 zaujímal podnik Telekomunikacja Polska dominantní postavení na trhu.

4.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že podnik Telekomunikacja Polska zneužíval své dominantní postavení na relevantním trhu tím, že odmítal dodávat své velkoobchodní produkty alternativním operátorům.

5.

Poradní výbor souhlasí s tím, že zneužívající praktiky podniku Telekomunikacja Polska mohou ovlivňovat obchod mezi členskými státy ve smyslu článku 102 SFEU.

6.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že by měla být podniku Telekomunikacja Polska uložena pokuta.

7.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely výpočtu pokuty trvalo protiprávní chování podniku Telekomunikacja Polska 4 roky a 2 měsíce.

8.

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/4

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně základní výše pokuty.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že nebyly zjištěny žádné polehčující nebo přitěžující okolnosti, které musí být vzaty v úvahu.

3.

Většina členů Poradního výboru souhlasí se snížením pokuty na základě příslušných pokut uložených TP polským vnitrostátním regulačním orgánem.

Menšina členů se zdržela hlasování.

4.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně konečné výše pokuty.

5.

Poradní výbor doporučuje, aby jeho stanovisko bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/5

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/7

(1)

Dne 22. června 2011 přijala Komise rozhodnutí týkající se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, které je určeno podniku Telekomunikacja Polska S.A. (dále „podnik TP“), což je telekomunikační společnost patřící do skupiny Telekomunikacja Polska. V souladu s ustanoveními článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) Komise zveřejňuje jméno dotčené strany a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí, přičemž přihlíží k oprávněnému zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

(2)

Komise dne 17. dubna 2009 rozhodla o zahájení řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 773/2004 a čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 v předmětné věci. Během vyšetřování GŘ pro hospodářskou soutěž zaslalo několik žádostí o informace podle článku 18 nařízení (ES) č. 1/2003 podniku TP, alternativním operátorům, kteří nakoupili nebo měli zájem nakoupit produkty velkoobchodního širokopásmového přístupu k internetu podniku TP, a polskému telekomunikačnímu regulačnímu úřadu (Úřad pro elektronické komunikace, dále jen „úřad UKE“).

(3)

Dne 26. února 2010 Komise přijala prohlášení o námitkách. V prohlášení o námitkách zastávala Komise předběžné stanovisko, že podnik TP měl dominantní postavení na relevantních trzích a zneužíval toto své dominantní postavení tím, že odmítal poskytovat alternativním operátorům produkty velkoobchodního širokopásmového přístupu k internetu, čímž potlačoval hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu s širokopásmovým připojením k internetu v Polsku. Podnik TP předložil svou odpověď na prohlášení o námitkách dne 2. června 2010.

(4)

Podnik TP požádal podle čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 o slyšení ve věci, jíž se týkaly námitky přijaté Komisí. Slyšení se konalo dne 10. září 2010.

(5)

Dne 28. ledna 2011 zaslala Komise podniku TP dopis, ve kterém ho upozornila na řadu konkrétních důkazů týkajících se stávajících námitek Komise, přičemž Komise naznačila, že by je mohla použít v možném konečném rozhodnutí (dopis o skutečnostech). Dne 7. března 2011 předložil podnik TP písemnou odpověď na dopis ze dne 28. ledna 2011 (odpověď na dopis o skutečnostech).

(6)

Dne 9. března 2010 byl podniku TP, po oznámení prohlášení o námitkách, umožněn přístup ke spisu. Podnik TP navíc dne 28. ledna 2011 získal spolu s dopisem o skutečnostech i přístup ke všem novým dokumentům ve spisu.

(7)

Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydal dne 10. června 2011 a 20. června 2011 kladná stanoviska.

(8)

Na základě analýzy nahraditelnosti poptávky a nabídky a konkurenčních omezení identifikovala Komise tři relevantní výrobkové trhy:

(9)

Relevantní zeměpisný trh pokrývá celé území Polska.

(10)

Podnik TP je jediný velkoobchodní dodavatel LLU a BSA v Polsku. Na velkoobchodních trzích má proto podnik TP tržní podíl ve výši 100 %.

(11)

Po období, na které se vztahuje toto rozhodnutí, měl podnik TP rovněž vysoký tržní podíl na maloobchodním trhu. Z hlediska tržeb byly tržní podíly podniku TP v rozmezí 57 % a 46 %. Z hlediska počtu linek byly tržní podíly podniku TP v rozmezí 58 % a 40 %. Navíc přítomnost společnosti PTK (dceřiná společnost podniku TP) na trhu zvyšuje a posiluje postavení skupiny TP na maloobchodním trhu.

(12)

Nadto na relevantních trzích existují značné překážky, pokud jde o vstup a expanzi na těchto trzích. Vyplývají ze skutečnosti, že duplikace sítě podniku TP je ekonomicky neúnosná. Mezi další překážky patří investiční a utopené náklady, omezená produktová a cenová diferenciace a nedostatek protiváhy kupní síly. Velké překážky vstupu a expanze odpovídají pozorované struktuře trhu, na kterém všichni konkurenti podniku TP mají nízký tržní podíl do 9 % (z hlediska počtu linek), což je případ podniku Netia, který je největším konkurentem podniku TP v technologií DSL.

(13)

Rozhodnutí stanoví, že podnik TP zneužíval své dominantní postavení na trzích s širokopásmovým připojením tím, že odmítal poskytnout přístup ke své síti a dodávat velkoobchodní produkty BSA a LLU. Protiprávní jednání započalo dne 3. srpna 2005, kdy byla zahájena první jednání o přístupu, a trvalo nejméně do 22. října 2009, kdy – po zahájení řízení ze strany Komise – došlo k podepsání dohody mezi podnikem TP a úřadem UKE a podstatnému zlepšení situace na trhu.

(14)

Podnik TP vytvořil strategii na omezování hospodářské soutěže na trzích ve všech fázích procesu přístupu ke svým velkoobchodním produktům. Z různých interních dokumentů podniku TP vyplývá, že takováto strategie existovala.

(15)

Praktiky podniku TP měly kumulativní účinek na alternativní operátory, kteří čelili překážkám v každé fázi přístupu k velkoobchodním produktům podniku TP. Shromážděné důkazy ilustrují, že podnik TP:

(16)

Standardní smlouvy podniku TP sloužící jako základ pro jednání o BSA a LLU obsahovaly ustanovení, která byla pro alternativní operátory nevýhodná a která dokonce nevyhovovala minimálním normám v příslušných referenčních nabídkách stanovených úřadem UKE. Přes řadu revizí návrhů standardních smluv podniku TP stále nevyhovovaly tyto návrhy minimálním požadavkům referenčních nabídek. Postavení alternativních operátorů ztížila skutečnost, že měli ve vztahu k podniku TP velmi omezenou vyjednávací sílu. Alternativní operátoři byli nuceni buď návrhy podniku TP přijmout nebo upustit od jednání o smlouvě. Výsledkem bylo, že úřad UKE musel pravidelně zasahovat a ukládat podniku TP, aby odstranil nevýhodná smluvní ustanovení.

(17)

Podnik TP používal během vyjednávání o smlouvě různé taktické kroky, aby prodloužil tento proces, což v 70 % případů vyústilo ve velmi zdlouhavá vyjednávání. Tato prodlužování byla tvořena nejméně těmito prvky:

(18)

Kromě těchto problémů, kterým čelili alternativní operátoři v různých fázích vyjednávání o přístupu, podnik TP neodpovídal na návrhy těchto alternativních operátorů vyjádřené během vyjednávání, ale spíše prosazoval vlastní stanoviska. Rozhodnutí dokládá, že existoval malý prostor pro vyjednávání. V řadě případů alternativní operátoři buď přijali návrh podniku TP předložit věc úřadu UKE nebo opustili myšlenku poskytovat maloobchodní služby širokopásmového připojení.

(19)

Podnik TP rovněž vytvořil překážky pro alternativní operátory ve fázi přístupu k jeho síti pro BSA a LLU. Podnik TP zejména odmítl velký počet objednávek alternativních operátorů z formálních a technických důvodů. Odmítnutí byla převážně způsobena těmito dvěma faktory: i) zbytečné formální požadavky vyžadované podnikem TP pro realizace objednávek, a ii) bezdůvodná odmítnutí kombinovaná s neexistencí alternativních řešení nejméně do roku 2007.

(20)

Podnik TP navíc předkládal přemrštěné odhady nákladů pro kolokaci LLU, následkem čehož se alternativní operátoři nepřipojovali k velmi vysokému procentu pevných míst, a to přes pozitivní výsledek technického ověření. Navíc podnik TP oddaloval provedení objednávek a prováděl některé práce týkající se kolokace se zpožděním.

(21)

Rozhodnutí dokládá, že podnik TP uplatňoval lepší podmínky ve vztahu ke své dceřiné společnosti PTK a s touto společností úzce spolupracoval.

(22)

Podnik TP rovněž bránil v přístupu alternativních operátorů k zákazníkům, zejména tak, že odmítl velký počet objednávek alternativních operátorů z formálních a technických důvodů. Pouze společnost PTK, což je dceřiná společnost podniku TP, měla nižší podíl odmítnutých objednávek. Odmítnutí byla zapříčiněna těmito dvěma faktory: i) užití zastaralých údajů podniku TP k ověření proveditelnosti objednávek alternativních operátorů a ii) chybné ověřovací mechanismy podniku TP.

(23)

Alternativní operátoři navíc čelili problémům s omezenou dostupností účastnických linek v souvislosti s neposkytováním služeb BSA na velkoobchodně pronajímaných linkách a prodlevám s opravami defektních linek. V praxi podnik TP bránil alternativním operátorům v převádění zákazníků bez širokopásmového připojení na tento typ připojení, čímž byla omezena možnost expanze a růstu alternativních operátorů na maloobchodním trhu s širokopásmovým připojením.

(24)

Konečně podnik TP značně zpožďoval realizaci objednávek alternativních operátorů u účastnických linek. Tato zpoždění byla zejména zapříčiněna nedostatkem zdrojů, které by byly vyčleněny na regulované služby na straně podniku TP, nedostatkem zkušeností, neexistencí jednoznačného výkladu ohledně toho, jak má být prováděn tento proces, nejasným rozdělením pravomocí mezi interními odděleními podniku TP a nedostatečnou podporou IT. Ke zpožděním v realizaci objednávek docházelo v případě objednávek na BSA v období do konce roku 2007 a v případě objednávek na LLU až do konce prvního čtvrtletí roku 2008.

(25)

Podnik TP neposkytoval alternativním operátorům spolehlivé obecné informace, které by jim umožňovaly učinit informované rozhodnutí ohledně produktů velkoobchodního širokopásmového připojení nabízených podnikem PT v konkrétních pevných místech, nebo poskytoval informace, které nebyly správné. Alternativní operátoři čelili těmto překážkám ze strany podniku TP:

(26)

Tyto překážky ze strany podniku TP jsou součástí jeho strategie blokovat přístup alternativních operátorů k informacím. Neúplnost a nespolehlivost obecných informací poskytovaných podnikem TP měla za následek zvýšení nákladů alternativních operátorů a jejich neschopnost realizovat svůj obchodní plán.

(27)

Rozhodnutí dále poukazuje na to, že podnik TP poskytoval společnosti PTK doplňující informační kanály a rovněž další informace, které nebyly k dispozici ostatním alternativním operátorům. Tímto způsobem byl proces získávání obecných informací pro společnost PTK rychlejší a méně nákladný a vedl např. k menšímu počtu odmítnutých objednávek. Z toho rovněž vyplývá, že podnik TP mohl zlepšit kvalitu obecných informací a informačních kanálů, avšak odmítal tuto možnost použít ve vztahu k jiným alternativním operátorům, než byla jeho dceřiná společnost PTK.

(28)

Rozhodnutí prokazuje, že zneužívající jednání podniku TP na velkoobchodním trhu bylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu. Existují empirické důkazy, že odmítnutí poskytnout přístup ze strany podniku TP pravděpodobně snížilo míru vstupů a expanze konkurentů na maloobchodním trhu se službami DSL a podnik TP zůstal největším dodavatelem služeb DSL na maloobchodním trhu. Malý počet zpřístupněných účastnických vedení je dokládajícím indikátorem pravděpodobného účinku odmítnutí podniku TP poskytnout přístup ke svým velkoobchodním produktům, čímž došlo ke zpomalení růstu hospodářské soutěže, a tudíž i rozvoje alternativních infrastruktur.

(29)

Rozhodnutí taktéž prokazuje, že odmítnutí podniku TP poskytovat přístup mělo pravděpodobně negativní dopad na koncové zákazníky, což se odráží v malém rozšíření širokopásmového připojení, vysokými cenami za toto připojení a nízkými průměrnými rychlostmi širokopásmového připojení. V lednu 2010 bylo rozšíření širokopásmového připojení v Polsku pouze 13,5 %, což je jeden z nejnižších výsledků v Evropě a značně pod průměrem EU činícím 24,88 %.

(30)

Podnik TP popíral existenci zneužívání dominantního postavení. Připustil, že v poskytování přístupu k jeho velkoobchodním produktům se vyskytovaly určité obtíže, zejména v letech 2006 a 2007, avšak namítal, že tyto obtíže lze vysvětlit technickým úsilím, které musel podnik vynaložit ve velmi krátké době na to, aby se přizpůsobil novému regulačním prostředí. Podnik TP tvrdil, že musel současně řešit několik projektů týkajících se řady velkoobchodních služeb a čelil komplikacím při vývoji odpovídajících IT systémů a hledání lidských zdrojů na realizaci některých projektů.

(31)

Rozhodnutí vysvětluje, proč tvrzení podniku TP nelze přijmout. Spis obsahuje spolehlivé důkazy vylučovacího chování. Soudobé interní dokumenty podniku TP potvrzují, že jeho strategií bylo bránit alternativním operátorům v přístupu k jeho síti. Tento zavedený provozovatel měl mnoho času připravit si vnitřní zdroje a IT systémy pro nadcházející povinnosti související s přístupem (uložené v roce 2005 pro LLU a v roce 2006 pro BSA). Podnik TP si byl vědom těchto povinností nejméně od roku 2003, kdy ho polský zákon o telekomunikacích označil za operátora s významnou tržní silou. Podpis dohody s úřadem UKE v říjnu 2009 a zlepšené zacházení s alternativními operátory, které následovalo, dokládají, že podnik TP mohl uplatňovat podmínky účinnějšího přístupu již dříve.

(32)

Pokuta byla vypočítána na základě průměrných hodnot tržeb podniku TP v letech mezi roky 2005 a 2009, kterých se protiprávní jednání bezprostředně či zprostředkovaně týká. Komise v dané věci měla za to, že se protiprávní jednání bezprostředně vztahuje jak na hodnoty velkoobchodních, tak i maloobchodních tržeb u internetových produktů v Polsku.

(33)

Komise vzala v úvahu závažnost a dobu trvání protiprávního jednání. Komise musela přihlédnout mimo jiné ke skutečnosti, že odmítnutí poskytovat přístup bylo již odsouzeno Komisí a evropskými soudy, dotčené trhy mají značný hospodářský význam, alternativní operátoři jsou závislí na infrastruktuře podniku TP a že podnik TP si byl vědom nezákonnosti svého počínání. V dané věci nebyly shledány žádné polehčující či přitěžující okolnosti.

(34)

Rozhodnutí stanoví, že se podnik TP od 3. srpna 2005 do 22. října 2009 přinejmenším dopouštěl jediného a trvajícího protiprávního jednání porušujícího článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že odmítal poskytnout přístup ke svým velkoobchodním produktům v oblasti širokopásmového připojení.

(35)

Za toto protiprávní jednání byla podniku TP uložena pokuta ve výši 127 554 194 EUR.

(36)

Podniku TP se nařizuje bezodkladně ukončit protiprávní jednání, pokud tak již neučinil. Podnik TP se musí zdržet opakování jakéhokoli jednání nebo chování, která mají stejný cíl nebo účinek.

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/11

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/12

1.

Komise dne 31. října 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik ETA Ascon Holding LLC („EAH“, Spojené arabské emiráty), podnik Mitsubishi Electric Corporation („Mitsubishi Electric“, Japonsko) a podnik Mitsubishi Corporation („Mitsubishi“, Japonsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem ETA Melco Elevator Company LLC („ETAM“, Spojené arabské emiráty).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6408 – EAH/Mitsubishi Electric/Mitsubishi/ETAM na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

9.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/13

1.

Komise dne 21. října 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Banco Santander SA („Banco Santander“, Španělsko) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem majetku kontrolu nad částmi podniku The Royal Bank of Scotland Group („Rainbow“, Spojené království).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6405 – Banco Santander/Certain assets of RBS (Rainbow) na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: