10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. července 2011 — Švédské království v. MyTravel Group plc, Evropská komise

(Věc C-506/08 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Přístup k dokumentům orgánů - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Článek 4 odst. 2 druhá odrážka a odst. 3 druhý pododstavec - Výjimky z práva na přístup týkající se ochrany soudního řízení, právního poradenství, jakož i rozhodovacího procesu - Kontrola spojování podniků - Dokumenty Komise vyhotovené v rámci postupu vedoucího k rozhodnutí prohlašujícímu spojení podniků za neslučitelné se společným trhem - Dokumenty vyhotovené v návaznosti na zrušení tohoto rozhodnutí rozsudkem Tribunálu)

2011/C 269/02

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Švédské království (zástupci: K. Petkovska a A. Falk, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobce: Dánské království (zástupci: B. Weis Fogh a V. Pasternak Jørgensen, zmocněnci), Nizozemské království (zástupci: C. Wissels a J. Langer, zmocněnci), Finská republika (zástupce: J. Heliskoski, zmocněnec)

Další účastnice řízení: MyTravel Group plc, Evropská komise (zástupci: X. Lewis, P. Costa de Oliveira a C. O'Reilly, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující Komisi: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a B. Klein, zmocněnci), Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues a A. Adam, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. Jenkinson a M. S. Ossowski, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího rozšířeného senátu) ze dne 9. září 2008 ve věci T-403/05, MyTravel v. Komise, kterým Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 5. září 2005 a 12. října 2005, kterými byl odepřen přístup žalobkyně k určitým přípravným dokumentům týkajícím se rozhodnutí ze dne 22. září 1999, kterým bylo prohlášeno za neslučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP spojení za účelem získání úplné kontroly společností Airtours plc nad společností First Choice plc (věc č. IV/M.1524 Airtours v. First Choice), jakož i dokumentům vyhotoveným službami Komise po zrušení tohoto rozhodnutí rozsudkem Soudu ze dne 6. června 2002, vydaného ve věci T-342/99

Výrok

1)	Bod 2 výroku rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (nyní Tribunálu Evropské unie) ze dne 9. září 2008, MyTravel v. Komise (T-403/05), se zrušuje.

Rozhodnutí Komise D(2005) 8461 ze dne 5. září 2005, kterým byla zamítnuta žádost MyTravel Group plc o poskytnutí přístupu k některým přípravným dokumentům Komise v oblasti kontroly spojování podniků, se zrušuje v rozsahu, v němž se opírá o čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

Rozhodnutí Komise D(2005) 9763 ze dne 12. října 2005, jímž byla částečně zamítnuta žádost MyTravel Group plc o poskytnutí přístupu k některým přípravným dokumentům Komise v oblasti kontroly spojování podniků, se zrušuje v rozsahu, v němž se opírá o čl. 4 odst. 2 druhou odrážku a čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1049/2001.

4)	Věc se vrací Tribunálu Evropské unie, aby rozhodl o důvodech žaloby, kterou k němu podala MyTravel Group plc, o nichž nerozhodl.

5)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 55, 7.3.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. července 2011 — Alcoa Trasformazioni Srl v. Evropská komise

(Věc C-194/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Preferenční sazba za elektřinu - Zjištění o neexistenci podpory - Změna a prodloužení opatření - Rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 ES - Existující podpora nebo nová podpora - Nařízení (ES) č. 659/1999 - Článek 1 písm. b) a v) - Povinnost uvést odůvodnění - Zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání)

2011/C 269/03

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Alcoa Trasformazioni Srl (zástupci: M. Siragusa, avvocato, T. Müller-Ibold a T. Graf, Rechtsanwälte, F. Salerno, avocat)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupce: N. Khan, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) ze dne 25. března 2009, Alcoa Trasformazioni Srl v. Komise Evropských společenství (T-332/06), jímž Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 19. července 2006 o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES v souvislosti s prodloužením platnosti režimů preferenčních sazeb za elektřinu poskytovaných některým odvětvím s vysokou spotřebou energie v Itálii (státní podpora C 36/06 (ex NN 38/06)) v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká sazeb za elektřinu vztahujících se na dva závody na výrobu hliníku vlastněné žalobkyní ve Fusina (Benátsko) a Portovesme (Sardinie)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Alcoa Trasformazioni Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 193, 15.8.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/3

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 14. července 2011 — Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-303/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Státní podpory - Podpory ve prospěch podniků investujících v obcích dotčených přírodními pohromami roku 2002 - Zpětný výběr)

2011/C 269/04

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, V. Di Bucci a E. Righini, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnec, Del Gaizo a P. Gentili, advokáti)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí opatření nutných k provedení článků 2, 5 a 6 rozhodnutí Komise 2005/315/ES ze dne 20. října 2004 o režimu podpor, který Itálie provádí ve prospěch podniků, které investovaly v obcích postižených přírodními pohromami v roce 2002, ve stanovené lhůtě [oznámeno pod číslem K(2004) 3893], (Úř. věst. L 100, s. 46)

Výrok

Tím, že ve stanovených lhůtách nepřijala veškerá opatření nutná k tomu, aby od příjemců byly zpět vybrány všechny podpory poskytnuté v rámci režimu podpor prohlášeného rozhodnutím Komise 2005/315/ES ze dne 20. října 2004 o režimu podpor, který Itálie provádí ve prospěch podniků, které investovaly v obcích postižených přírodními pohromami v roce 2002, za protiprávní a neslučitelný se společným trhem, nesplnila Italská republika povinnosti, které jí vyplývají ze článku 5 tohoto rozhodnutí.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 256, 24.10.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 12. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Chancery Division) — Spojené království) — L'Oréal SA a další v. eBay International AG a další

(Věc C-324/09) (1)

(Ochranné známky - Internet - Nabídka k prodeji značkových výrobků na on-line tržišti určeném spotřebitelům v Unii, které jsou držitelem práv určeny k prodeji ve třetích zemích - Odstranění obalů z uvedených výrobků - Směrnice 89/104/EHS - Nařízení (ES) č. 40/94 - Odpovědnost provozovatele on-line tržiště - Směrnice 2000/31/ES („směrnice o elektronickém obchodu“) - Soudní zákazy vůči uvedenému provozovateli - Směrnice 2004/48/ES („směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví“))

2011/C 269/05

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Chancery Division)

Účastníci původního řízení

Žalobci: L'Oréal SA Lancôme parfums et beauté & Cie, Laboratoire Garnier et Cie, L'Oréal (UK) Limited

Žalovaní: eBay International AG eBay Europe SARL, eBay (UK) Limited, Stephan Potts, Tracy Ratchford, Marie Ormsby, James Clarke, Joanna Clarke, Glen Fox, Rukhsana Bi

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Výklad čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 89/104/EHS: První směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92), čl. 9 odst. 1 písm. a) a čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1), čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř věst. L 178, s. 1) a článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32) — Pojem „uvedení na trh“ — Vzorky parfémů a kosmetických výrobků určených k tomu, aby byly zdarma nabízeny spotřebitelům — Pojem „užívání“ ochranné známky — Přihlášení označení totožného s ochrannou známkou prodejcem u poskytovatele služby provozujícího internetový vyhledávač, za tím účelem, aby se po zadání uvedeného označení, jakožto vyhledávaného výrazu, na obrazovce automaticky zobrazila adresa jeho internetové stránky nabízející zboží a služby, které jsou totožné s těmi, na které se vztahuje ochranná známka

Výrok

Pokud jsou výrobky nacházející se ve třetí zemi, které jsou označeny ochrannou známkou zapsanou v členském státě Unie nebo ochrannou známkou Společenství a které nebyly předtím uvedeny na trh v Evropském hospodářském prostoru, nebo v případě ochranné známky Společenství nebyly předtím uvedeny na trh v Unii, prodávány hospodářským subjektem prostřednictvím on-line tržiště a bez souhlasu majitele této ochranné známky spotřebiteli nacházejícímu se na území, na které se vztahuje uvedená ochranná známka, nebo jsou předmětem nabídky k prodeji nebo reklamy na takovém tržišti určeném spotřebitelům nacházejícím se na tomto území, může uvedený majitel bránit tomuto prodeji, této nabídce k prodeji nebo této reklamě na základě pravidel uvedených v článku 5 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, ve znění Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992, nebo v článku 9 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství. Vnitrostátním soudům přísluší v závislosti na konkrétním případu posoudit, zda existují relevantní indicie pro učinění závěru, že nabídka k prodeji nebo reklama zobrazovaná na on-line tržišti dostupném na uvedeném území je určena spotřebitelům nacházejícím se na uvedeném území.

Dodání předmětů označených ochrannou známkou, jež jsou určeny k předvádění zboží spotřebitelům v autorizovaných prodejních místech, jakož i flakónů rovněž označených touto ochrannou známkou, ze kterých mohou být odebírána malá množství, jež jsou poskytována spotřebitelům jakožto bezplatné vzorky, majitelem uvedené ochranné známky jeho autorizovaným distributorům není v případě nedostatku důkazů svědčících o opaku uváděním na trh ve smyslu směrnice 89/104 nebo nařízení č. 40/94.

Článek 5 směrnice 89/104 a článek 9 nařízení č. 40/94 musejí být vykládány v tom smyslu, že majitel ochranné známky může na základě výlučného práva vyplývajícího z této ochranné známky bránit dalšímu prodeji takových výrobků, jako jsou výrobky, které jsou předmětem věci v původním řízení, z důvodu, že prodávající odstranil z těchto výrobků obal, pokud toto odstranění obalu výrobku má za následek, že takové podstatné informace, jako jsou informace ohledně totožnosti výrobce nebo osoby odpovědné za uvedení kosmetického přípravku na trh, chybí. Nevedlo-li odstranění obalu k takovému nedostatku informací, může majitel ochranné známky přesto bránit tomu, aby parfém nebo kosmetický přípravek označený ochrannou známkou, jíž je majitelem, byl dále prodáván v nezabaleném stavu, pokud prokáže, že odstranění obalu narušilo image uvedeného výrobku, a tudíž dobré jméno ochranné známky.

Článek 5 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104 a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení č. 40/94 musejí být vykládány v tom smyslu, že majitel ochranné známky je oprávněn zakázat provozovateli on-line tržiště provádět prostřednictvím klíčového slova totožného s uvedenou ochrannou známkou, které si tento provozovatel vybral v rámci služby optimalizace pro vyhledávače na internetu, reklamu pro výrobky označené touto ochrannou známkou, prodávané na uvedeném tržišti, pokud tato reklama běžně informovanému a přiměřeně pozornému uživateli internetu neumožňuje nebo jen stěží umožňuje zjistit, zda uvedené výrobky pocházejí od majitele ochranné známky nebo od podniku, který je s ním hospodářsky propojen, či naopak od třetí osoby.

5)	Provozovatel on-line tržiště neuskutečňuje „užívání“ označení totožných nebo podobných s ochrannými známkami, které se objevují v nabídkách k prodeji zobrazovaných na jeho internetových stránkách, ve smyslu článku 5 směrnice 89/104 a článku 9 nařízení č. 40/94.

Článek 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) musí být vykládán v tom smyslu, že se použije na provozovatele on-line tržiště v případě, že uvedený provozovatel nehrál aktivní roli takové povahy, že by bylo možné konstatovat, že uložená data zná nebo kontroluje.

Uvedený provozovatel hraje takovou roli v případě, že poskytuje pomoc, která spočívá zejména v optimalizaci prezentace dotčených nabídek k prodeji nebo jejich propagaci.

Pokud provozovatel on-line tržiště nehrál aktivní roli ve smyslu uvedeném v předcházejícím pododstavci, a pokud tedy jeho poskytování služby spadá do působnosti čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31, nemůže se nicméně ve věci, která může vést k uložení náhrady škody, dovolávat výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto ustanovení, jestliže byl seznámen se skutečnostmi nebo okolnostmi, na základě nichž by hospodářský subjekt postupující s řádnou péčí musel konstatovat protiprávnost dotčených nabídek k prodeji, a v případě takového seznámení se, nejednal neprodleně v souladu s odst. 1 písm. b) uvedeného článku 14.

Článek 11 třetí věta směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, aby členské státy zajistily, že vnitrostátní soudy příslušné v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví mohou nařídit provozovateli on-line tržiště přijetí opatření, která přispívají nejen k ukončení porušování těchto práv uživateli tohoto tržiště, ale také k předcházení dalším porušováním tohoto druhu. Tyto soudní zákazy musejí být účinné, přiměřené, odrazující a nesmí vytvářet překážky právem dovolenému obchodu.

(1) Úř. věst. C 267, 7.11.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Spojené království) — Secretary of State for the Home Department v. Maria Dias

(Věc C-325/09) (1)

(Volný pohyb osob - Směrnice 2004/38/ES - Článek 16 - Právo trvalého pobytu - Období skončené před datem provedení této směrnice - Legální pobyt - Pobyt pouze na základě povolení k pobytu vydaného podle směrnice 68/360/EHS, aniž byly splněny podmínky pro nabytí jakéhokoli práva pobytu)

2011/C 269/06

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Secretary of State for the Home Department

Odpůrkyně: Maria Dias

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Výklad čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46) — Výklad čl. 18 odst. 1 ES — Právo trvalého pobytu — Pojem „legální pobyt“ — Občan Unie, který je držitelem povolení k pobytu ve Spojeném království vydaného na dobu pěti let podle čl. 4 odst. 2 směrnice 68/360/EHS a jehož pobyt byl přerušen obdobím dobrovolné nezaměstnanosti — Doklad vydaný před vstupem směrnice 2004/38/ES v platnost — Zohlednění dob pobytu dovršených před datem vstupu směrnice v platnost?

Výrok

Článek 16 odst. 1 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS je třeba vykládat v tom smyslu, že:

—

pobyty uskutečněné před 30. dubnem 2006 pouze na základě povolení k pobytu platně vydaného podle směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství, aniž byly splněny podmínky pro nabytí jakéhokoli práva pobytu, nelze považovat za legální pobyt pro účely nabytí práva trvalého pobytu podle čl. 16 odst. 1 této směrnice a

—

pobyty kratší než dva po sobě následující roky před 30. dubnem 2006 a po nepřetržitém legálním pobytu po dobu pěti let uskutečněné před tímto datem pouze na základě platně vydaného povolení k pobytu podle směrnice 68/360, aniž byly splněny podmínky pro nabytí práva pobytu, nemohou mít vliv na nabytí práva trvalého pobytu podle uvedeného čl. 16 odst. 1.

(1) Úř. věst. C 256, 24.10.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Scheuten Solar Technology GmbH v. Finanzamt Gelsenkirchen-Süd

(Věc C-397/09) (1)

(Daně - Směrnice 2003/49/ES - Společný systém zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států - Daň z podnikání - Stanovení základu daně)

2011/C 269/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Scheuten Solar Technology GmbH

Žalovaný: Finanzamt Gelsenkirchen-Süd

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. L 157, s. 49; Zvl. vyd. 09/01, s. 380) — Připočtení či nepřipočtení úroků k základu podnikatelské daně společnosti, jež je dlužníkem

Výrok

Článek 1 odst. 1 směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání ustanovení vnitrostátního daňového práva, podle kterého se úroky z úvěru, které zaplatila společnost usazená v jednom členském státě přidružené společnosti v jiném členském státě, připočítávají k základu pro výpočet daně z podnikání, které podléhá prvně uvedená společnost.

(1) Úř. věst. C 312, 19.12.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 7. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven — Nizozemí) — IMC Securities BV v. Stichting Autoriteit Financiële Markten

(Věc C-445/09) (1)

(Směrnice 2003/6/ES - Manipulace s trhem - Stanovení kursu na abnormální nebo umělou úroveň)

2011/C 269/08

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het Bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: IMC Securities BV

Žalovaný: Stichting Autoriteit Financiële Markten

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — College van Beroep voor het Bedrijfsleven — Výklad čl. 1 odst. 2 písm. a) druhé odrážky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (Úř. věst. L 96, s. 16; Zvl. vyd. 06/04, s. 367) — Fixace ceny na abnormální nebo umělé úrovni — Pojem — Operace a příkazy, které vyvolaly krátkodobé kolísání cen

Výrok

Článek 1 bod 2 písm. a) druhá odrážka směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) musí být vykládán v tom smyslu, že podmínkou toho, aby bylo možno cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů považovat za stanovenou na abnormální nebo umělou úroveň, není, že se tato cena udržuje na abnormální nebo umělé úrovni po určitou dobu.

(1) Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal — Spojené království) — Lucy Stewart v. Secretary of State for Work and Pensions

(Věc C-503/09) (1)

(Sociální zabezpečení - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Články 4, 10 a 10a - Krátkodobá dávka při pracovní neschopnosti pro mladistvé se zdravotním postižením - Dávka v nemoci nebo dávka v invaliditě - Podmínky bydliště, skutečného pobytu v okamžiku podání žádosti a předchozího skutečného pobytu - Občanství Unie - Proporcionalita)

2011/C 269/09

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Lucy Stewart

Žalovaný: Secretary of State for Work and Pensions

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Upper Tribunal — Výklad článků 10, 19, 28, 29 a 95a nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35) — Dávky poskytované nezaměstnaným od 16 do 25 let s bydlištěm ve Spojeném království a nezpůsobilým k práci po dobu alespoň sedmi měsíců („short-term incapacity benefit in youth“) — Kvalifikace této dávky jako dávky v nemoci nebo dávky v invaliditě — Dávka podléhající podmínce bydliště

Výrok

Taková krátkodobá dávka při pracovní neschopnosti pro mladistvé se zdravotním postižením, jako je dávka ve věci v původním řízení, je dávkou v invaliditě ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, je-li nesporné, že ke dni podání žádosti žadatel trpí trvalým nebo dlouhodobým zdravotním postižením.

Článek 10 odst. 1 první pododstavec nařízení č. 1408/71, ve výše uvedeném znění a ve znění nařízení č. 647/2005, brání tomu, aby členský stát stanovil pro přiznání takové krátkodobé dávky při pracovní neschopnosti pro mladistvé se zdravotním postižením, jako je dávka ve věci v původním řízení, podmínku obvyklého bydliště žadatele na svém území.

Článek 21 odst. 1 SFEU brání tomu, aby členský stát stanovil pro přiznání takovéto dávky:

—	podmínku předchozího skutečného pobytu žadatele na svém území, s vyloučením veškerých ostatních prvků, jež umožňují prokázat existenci skutečného pouta mezi žadatelem a tímto členským státem, a

—	podmínku skutečného pobytu žadatele na svém území v okamžiku podání žádosti.

(1) Úř. věst. C 37, 13.2.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/7

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 21. července 2011 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-518/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Svoboda usazování a volný pohyb služeb - Výkon činností souvisejících s převodem nemovitostí)

2011/C 269/10

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: I. Rogalski a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, zmocněnec a N. Ruiz, advokát)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 49 SFEU a 56 SFEU — Výkon činností souvisejících s převodem nemovitostí

Výrok

Portugalská republika tím, že

—	umožnila výkon činností souvisejících se zprostředkováním nemovitostí jen v rámci realitní kanceláře,

—	realitním kancelářím a makléřům se sídlem v jiných členských státech stanovila povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem jejich odborných činností, které je v souladu s portugalskou právní úpravou,

—	realitním kancelářím se sídlem v jiných členských státech stanovila povinnost disponovat kladným vlastním kapitálem ve smyslu této právní úpravy, a

—	realitním kancelářím a makléřům se sídlem v jiných členských státech stanovila povinnost podřídit se plné disciplinární kontrole Instituto de Construção e do Imobiliário IP,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 56 SFEU a tím, že

—	realitním kancelářím stanovila povinnost vykonávat výlučně činnost v oblasti zprostředkování nemovitostí s výjimkou správy nemovitostí pro třetí osoby, a

—	realitním makléřům stanovila povinnost vykonávat výlučně činnost realitních makléřů,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 49 SFEU a 56 SFEU.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 13.2.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/7

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 7. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tartu Ringkonnakohus — Estonská republika) — Rakvere Piim AS, Maag Piimatööstus AS v. Veterinaar- ja Toiduamet

(Věc C-523/09) (1)

(Společná zemědělská politika - Poplatky za hygienické prohlídky a kontroly produkce mléka)

2011/C 269/11

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tartu Ringkonnakohus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Rakvere Piim AS, Maag Piimatööstus AS

Žalovaný: Veterinaar- ja Toiduamet

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tartu Ringkonnakohus — Výklad článku 26 a 27 a příloh IV a VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, s. 1; Zvl. vyd. 03/45, s. 200) — Výpočet poplatků vybíraných za úřední kontroly produkce mléka — Vybírání poplatků odpovídajících výši minimální sazby uvedené v nařízení, které jsou ale vyšší, než skutečné náklady vynaložené příslušnými orgány na úřední kontroly

Výrok

Článek 27 odst. 3 a 4 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat je nutné vykládat v tom smyslu, že členskému státu dovoluje, aniž musí na vnitrostátní úrovni přijmout prováděcí opatření, vybírat poplatky ve výši minimálních sazeb stanovených v příloze IV oddíle B uvedeného nařízení i tehdy, když jsou náklady, které příslušné orgány vynaložily v souvislosti s hygienickými prohlídkami a kontrolami stanovenými v tomto nařízení, nižší než tyto minimální sazby, a nejsou přitom splněny podmínky stanovené pro použití čl. 27 odst. 6 tohoto nařízení.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per la Puglia — Itálie) — Azienda Agro-Zootecnica Franchini sarl, Eolica di Altamura Srl v. Regione Puglia

(Věc C-2/10) (1)

(Životní prostředí - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Směrnice 79/409/EHS - Ochrana volně žijících ptáků - Zvláštní oblasti ochrany patřící do evropské ekologické sítě Natura 2000 - Směrnice 2009/28/ES a 2001/77/ES - Obnovitelné zdroje energie - Vnitrostátní pravidla - Zákaz umísťování větrných turbín, které nejsou určeny pro vlastní spotřebu - Neposouzení důsledků projektu pro životní prostředí)

2011/C 269/12

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Puglia

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Azienda Agro-Zootecnica Franchini sarl, Eolica di Altamura Srl

Žalovaný: Regione Puglia

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale Amministrativo Regionale per la Puglia — Výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, s. 33; Zvl. vyd. 12/02, s. 121), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, s. 16), směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 15/01, s. 98) a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102) — Vnitrostátní a regionální právní úprava, která absolutně zakazuje umisťování větrných elektráren, které nejsou určeny pro vlastní spotřebu, v lokalitách významných pro Společenství (LVS) a zvláště chráněných oblastech (ZCHO), které tvoří součást ekologické sítě „NATURA 2000“ — Neprovedení posouzení dopadu na životní prostředí

Výrok

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě, která zakazuje umísťování větrných turbín, které nejsou určeny pro vlastní spotřebu, v lokalitách patřících do evropské ekologické sítě Natura 2000 bez jakéhokoli předchozího posouzení důsledků projektu pro životní prostředí v konkrétní dotčené oblasti, je-li dodržena zásada zákazu diskriminace a zásada proporcionality.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. července 2011 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus — Finsko) — řízení zahájená ze strany Bureau National Interprofessionnel du Cognac

(Spojené věci C-4/10 a C-27/10) (1)

(Nařízení (ES) č. 110/2008 - Zeměpisná označení lihovin - Časová působnost - Známka obsahující zeměpisné označení - Užívání, které vede k situaci způsobilé poškodit zeměpisné označení - Zamítnutí zápisu nebo neplatnost takové známky - Přímá použitelnost nařízení)

2011/C 269/13

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

řízení zahájená ze strany Bureau National Interprofessionnel du Cognac

za přítomnosti: Gust. Ranin Oy

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Korkein hallinto-oikeus — Výklad první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92), jakož i článků 16 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst L 39, s. 16) — Vztah mezi ochrannými známkami a chráněnými zeměpisnými označeními — Zápis obrazové ochranné známky zahrnující zejména zeměpisné označení „Cognac“ pro lihoviny, které nesplňují podmínky stanovené pro použití tohoto zeměpisného označení

Výrok

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 se použije na posouzení platnosti zápisu ochranné známky, jež obsahuje zeměpisné označení chráněné tímto nařízením i v případě, že byl zápis proveden před vstupem daného nařízení v platnost.

Články 23 a 16 nařízení č. 110/2008 musí být vykládány v tom smyslu, že:

—

příslušné vnitrostátní orgány musejí na základě čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení zamítnout nebo prohlásit za neplatný zápis ochranné známky obsahující chráněné zeměpisné označení, která nepožívá časové výjimky podle odstavce 2 téhož článku, jestliže použití takové ochranné známky vede k některé ze situací uvedených v článku 16 daného nařízení;

—

taková situace, jako je situace popsaná ve druhé předběžné otázce, a sice zápis ochranné známky obsahující zeměpisné označení nebo výraz, jenž tomuto označení odpovídá, a jeho překlad pro lihoviny, které neodpovídají specifikacím vyžadovaným tímto zeměpisným označením, patří mezi situace uvedené v čl. 16 písm. a) a b) nařízení č. 110/2008, aniž je tím dotčeno případné uplatnění ostatních pravidel zakotvených v tomto článku 16.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/9

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) — Spojené království) — Nickel Institute v. Secretary of State for Work and Pensions

(Věc C-14/10) (1)

(Životní prostředí a ochrana lidského zdraví - Směrnice 67/548/EHS - Nařízení (ES) č. 1272/2008 - Klasifikace uhličitanů nikelnatých, hydroxidů niklu a skupiny látek obsahujících nikl jako nebezpečné látky - Platnost směrnic 2008/58/ES a 2009/2/ES, jakož i nařízení (ES) č. 790/2009 - Přizpůsobení těchto klasifikací technickému a vědeckému pokroku - Platnost - Metody hodnocení přirozených vlastností uvedených látek - Zjevně nesprávné posouzení - Právní základ - Povinnost uvést odůvodnění)

2011/C 269/14

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Nickel Institute

Žalovaný: Secretary of State for Work and Pensions

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) — Platnost, pokud jde o novou klasifikaci uhličitanů nikelnatých jako karcinogenní látky, směrnice Komise 2008/58/ES ze dne 21. srpna 2008, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 246, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 790/2009 ze dne 10. srpna 2009, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 235, s. 1) — Nedostatečné hodnocení přirozených vlastností uhličitanů nikelnatých vzhledem k požadavkům stanoveným v příloze VI směrnice 67/548/EHS

Výrok

Posouzení předběžných otázek neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla mít dopad na platnost směrnice Komise 2008/58/ES ze dne 21. srpna 2008, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, a směrnice Komise 2009/2/ES ze dne 15. ledna 2009, kterou se po třicáté prvé přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, nebo na platnost nařízení Komise (ES) č. 790/2009 ze dne 10. srpna 2009, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu, v němž tyto směrnice a toto nařízení klasifikovaly takové látky, jako jsou některé uhličitany nikelnaté, hydroxidy niklu a skupina dalších látek obsahujících nikl, které jsou předmětem věci v původním řízení, jako lidské karcinogeny kategorie 1, mutageny kategorie 3 a látky toxické pro reprodukci kategorie 2.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) — Spojené království) — Etimine SA v. Secretary of State for Work and Pensions

(Věc C-15/10) (1)

(Životní prostředí a ochrana lidského zdraví - Směrnice 67/548/EHS - Nařízení (ES) č. 1272/2008 - Látky obsahující boritany - Klasifikace látek jako toxických pro reprodukci kategorie 2 - Směrnice 2008/58/ES a nařízení (ES) č. 790/2009 - Přizpůsobení těchto klasifikací vědeckotechnickému pokroku - Platnost - Metody pro hodnocení přirozených vlastností uvedených látek - Zjevně nesprávné posouzení - Právní základ - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada proporcionality)

2011/C 269/15

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Etimine SA

Žalovaný: Secretary of State for Work and Pensions

za přítomnosti: Borax Europe Ltd,

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) — Platnost, pokud jde o klasifikaci boritanů jakožto látek toxických pro reprodukci, směrnice Komise 2008/58/ES ze dne 21. srpna 2008, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 246, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 790/2009 ze dne 10. srpna 2009, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 235, s. 1) — Nesprávné posouzení existence rizika při běžném zacházení s látkou nebo běžném používání látky, tak jak ho vyžaduje příloha VI směrnice 67/548/EHS.

Výrok

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Bíróság — Maďarská republika) — Károly Nagy v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

(Věc C-21/10) (1)

(Společná zemědělská politika - Financování prostřednictvím EZOZF - Nařízení (ES) č. 1257/1999 a č. 817/2004 - Podpora Společenství pro rozvoj venkova - Podpora agroenvironmentálních postupů produkce - Agroenvironmentální podpory, které nejsou podporami na „zvířata“ a jejichž udělení je podmíněno určitou hustotou stáda - Použití integrovaného administrativního a kontrolního systému - Systém identifikace a evidence skotu - Povinnost vnitrostátních orgánů informovat o podmínkách pro poskytnutí podpory)

2011/C 269/16

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Károly Nagy

Žalovaný: Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Fővárosi Bíróság — Výklad článku 22 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, s. 80; Zvl. vyd. 03/25, s. 391), jakož i článku 68 nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 153, s. 30; Zvl. vyd. 03/46, s. 87) — Odepření agroenvironmentální podpory zemědělci z důvodu nedostatku registrace zvířat v integrovaném administrativním a kontrolním systému týkajícím se určitých režimů podpor Společenství — Nedostatek zjištěný výhradně po provedení křížové kontroly stanovené uvedeným systémem — Uplatnění integrovaného systému na agroenvironmentální podpory, které nejsou podporami na „zvíře“, ale jejich udělení podléhá určité hustotě stáda

Výrok

V případě podpor založených na článku 22 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003 ze dne 29. září 2003, které jsou podmíněny hustotou stáda, toto ustanovení a článek 68 nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1257/1999, umožňují příslušným orgánům provést křížové kontroly s využitím údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému, a zejména vycházet z údajů obsažených v databázi takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je maďarský systém individuální identifikace a evidence skotu (Egységes Nyilvántartási és Azonosítási Rendszer).

Článek 22 nařízení č. 1257/1999, ve znění změn, a článek 68 nařízení č. 817/2004 umožňují, aby příslušné orgány při kontrole podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 ověřily jen údaje z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je maďarský systém individuální identifikace a evidence skotu, a na základě toho podporu odmítly, aniž by nutně musely provádět další kontroly.

Článek 22 nařízení č. 1257/1999, ve znění změn, a článek 68 nařízení č. 817/2004, vykládané ve světle článku 16 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení č. 1782/2003, ukládají vnitrostátním orgánům — v rozsahu, v němž kontrolují výlučně údaje z takového vnitrostátního systému individuální identifikace a evidence skotu, jako je maďarský systém individuální identifikace a evidence skotu, za účelem kontroly podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory upravené v uvedeném článku 22 a podmíněné hustotou stáda — povinnost informovat o těchto podmínkách pro poskytnutí podpory, jež spočívá v tom, že zemědělec, jehož se tato podpora týká, je informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v tomto vnitrostátním systému, budou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jež mohou vyvolávat takové právní účinky, jako jsou snížení nebo vyloučení předmětné podpory.

(1) Úř. věst. C 113, 1.5.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Højesteret — Dánsko) — Viking Gas A/S v. Kosan Gas A/S, dříve BP Gas A/S

(Věc C-46/10) (1)

(Ochranné známky - Směrnice 89/104/EHS - Články 5 a 7 - Láhve na plyn chráněné jako trojrozměrná ochranná známka - Uvedení na trh držitelem výhradní licence - Činnost konkurenta držitele licence spočívající v opětovném plnění těchto láhví)

2011/C 269/17

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Viking Gas A/S

Žalovaná: Kosan Gas A/S, dříve BP Gas A/S

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Højesteret — Výklad článků 5 a 7 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01 s. 92) — Uvedení na trh kompozitové láhve na plyn, jejíž tvar je zapsán jako trojrozměrná národní ochranná známka a ochranná známka Společenství tvořené obalem, držitelem výhradní licence — Činnosti konkurenta držitele výhradní licence spočívající v plnění kompozitových láhví na plyn držitele výhradní licence a v prodeji plynu v těchto láhvích poté, co na ně umístí samolepku informující o tom, že láhev byla naplněna tímto konkurentem, aniž by však odstranil obrazovou a slovní ochrannou známku držitele výhradní licence

Výrok

Články 5 a 7 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládány v tom smyslu, že držiteli výhradní licence k užívání kompozitových láhví na plyn určených k opětovnému použití, jejichž tvar je chráněn jako trojrozměrná ochranná známka a na nichž tento držitel umístil své jméno a logo zapsané jako slovní ochranná známka a obrazová ochranná známka, neumožňují, aby podal námitky proti tomu, že tyto láhve poté, co je zakoupili spotřebitelé, kteří následně spotřebovali plyn původně obsažený v těchto láhvích, budou po zaplacení ceny vyměněny třetí osobou za kompozitové láhve naplněné plynem nepocházejícím od tohoto držitele, ledaže by tento držitel mohl uplatnit legitimní důvod ve smyslu čl. 7 odst. 2 směrnice 89/104.

(1) Úř. věst. C 80, 27.3.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/12

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 7. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission — Rakousko) — Gentcho Pavlov, Gregor Famira v. Ausschuss der Rechtsanwaltskammer Wien

(Věc C-101/10) (1)

(Vnější vztahy - Dohody o přidružení - Vnitrostátní právní úprava vylučující bulharské státní příslušníky z možnosti zápisu na seznam advokátních koncipientů před přistoupením Bulharské republiky k Evropské unii - Slučitelnost takové právní úpravy se zákazem jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti stanoveným v Dohodě o přidružení ES-Bulharsko, pokud jde o pracovní podmínky)

2011/C 269/18

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission

Účastníci původního řízení

Žalobci: Gentcho Pavlov, Gregor Famira

Žalovaný: Ausschuss der Rechtsanwaltskammer Wien

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission — Výklad čl. 38 odst. 1 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé (Úř. věst. L 358, 31.12.1994, s. 3; Zvl. vyd. 11/59, s. 201) — Zákaz jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti, pokud jde o pracovní podmínky — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy, která vylučuje bulharské státní příslušníky z možnosti zápisu na seznam advokátních koncipientů před přistoupením Bulharska k Evropské unii, s tímto článkem — Přímý účinek tohoto ustanovení

Výrok

Zásada zákazu diskriminace zakotvená v čl. 38 odst. 1 první odrážce Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé, uzavřené a schválené jménem Společenství rozhodnutím Rady a Komise 94/908/ESUO, ES, Euratom ze dne 19. prosince 1994, musí být vykládána v tom smyslu, že v době před přistoupením Bulharské republiky k Evropské unii nebránila takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava obsažená v § 30 odst. 1 a 5 rakouského advokátního řádu (Österreichische Rechtsanwaltsordnung), ve znění použitelném ve sporu v původním řízení, podle níž bulharský státní příslušník z důvodu podmínky státní příslušnosti stanovené touto právní úpravou nemohl být zapsán na seznam advokátních koncipientů, ani mu v důsledku toho nemohlo být vydáno potvrzení o oprávnění k zastupování advokáta.

(1) Úř. věst. C 134, 22.5.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Ireland — Irsko) — Patrick Kelly v. National University of Ireland (University College, Dublin)

(Věc C-104/10) (1)

(Směrnice 76/207/EHS, 97/80/ES a 2002/73/ES - Přístup k odbornému vzdělávání - Rovné zacházení pro muže a ženy - Odmítnutí žádosti - Přístup žadatele o odborné vzdělávání k informacím týkajícím se způsobilosti dalších žadatelů)

2011/C 269/19

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Ireland

Účastníci původního řízení

Žalobce: Patrick Kelly

Žalovaná: National University of Ireland (University College, Dublin)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Ireland — Výklad čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 97/80/ES ze dne 15. prosince 1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví (Úř. věst. L 14, s. 6; Zvl. vyd. 05/03, s. 264), článku 4 směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (Úř. věst. L 39, s. 40; Zvl. vyd. 05/01, s. 187) a článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS (Úř. věst. L 269, s. 15; Zvl. vyd. 05/04 s. 255) — Žadatel, který nezískal místo v programu odborného vzdělávání a který se dovolává porušení zásady rovného zacházení — Žádost o přístup k informacím o způsobilosti ostatních uchazečů

Výrok

Článek 4 odst. 1 směrnice Rady 97/80/ES ze dne 15. prosince 1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví musí být vykládán v tom smyslu, že nestanoví právo žadatele o odborné vzdělávání, který má za to, že mu byl přístup k němu odepřen z důvodu nedodržení zásady rovného zacházení, na přístup k informacím o způsobilosti dalších žadatelů o totéž vzdělávání, které má poskytovatel uvedeného vzdělávání, aby mohl předložit „skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci“ v souladu s uvedeným ustanovením.

Nelze však vyloučit, že by odepření informací ze strany žalovaného v rámci předložení takovýchto skutečností mohlo ohrozit dosažení cíle sledovaného uvedenou směrnicí, a tím zbavit zejména čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice jeho užitečného účinku. Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda se ve věci v původním řízení jedná o tento případ.

Článek 4 směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, nebo čl. 1 bod 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice 76/207, musí být vykládány v tom smyslu, že nestanoví právo žadatele o odborné vzdělávání na přístup k informacím, které má poskytovatel téhož vzdělávání o způsobilosti dalších žadatelů o totéž vzdělávání, pokud má tento žadatel buď za to, že neměl přístup k tomuto vzdělávání za stejných kritérií jako další žadatelé a že byl obětí diskriminace na základě pohlaví, na kterou se vztahuje tento článek 4, anebo si stěžuje, že byl obětí diskriminace na základě pohlaví, na kterou se vztahuje uvedený čl. 1 bod 3, pokud jde o přístup k odbornému vzdělávání.

3)	V případě, že by se žadatel o odborné vzdělávání mohl dovolávat směrnice 97/80 za účelem přístupu k informacím, které má poskytovatel tohoto vzdělávání o způsobilosti dalších žadatelů o toto vzdělávání, toto právo na přístup k informacím může být dotčeno právními předpisy Unie v oblasti důvěrnosti.

4)	Povinnost stanovená v čl. 267 třetím pododstavci SFEU se neliší podle toho, zda v dotčeném členském státě existuje právní systém založený na zásadě projednací, nebo právní systém založený na zásadě vyšetřovací.

(1) Úř. věst. C 134, 22.5.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/13

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de première instance de Bruxelles — Belgie) — Bureau d'intervention et de restitution belge (BIRB) v. Beneo Orafti SA

(Věc C-150/10) (1)

(Zemědělství - Společná organizace trhů - Cukr - Povaha a rozsah přechodných kvót přidělených podniku vyrábějícímu cukr - Možnost podniku, který přijímá restrukturalizační podporu na hospodářský rok 2006/2007, využít přechodné kvóty, jež mu byla přidělena - Výpočet částky, kterou je třeba navrátit, a sankce použitelné v případě nedodržení závazků v rámci restrukturalizačního plánu - Zásada zákazu dvojího trestu)

2011/C 269/20

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobce: Bureau d'intervention et de restitution belge (BIRB)

Žalovaná: Beneo Orafti SA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal de première instance de Bruxelles — Výklad článku 9 nařízení Komise (ES) č. 493/2006 ze dne 27. března 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v rámci reformy společné organizace trhů v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (ES) č. 1265/2001 a (ES) č. 314/2002 (Úř. věst. L 89, s. 11) — Výklad článku 3 nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 58, s. 42) — Výklad článků 26 a 27 nařízení Komise (ES) č. 968/2006 ze dne 27. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 320/2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (Úř. věst. L 176, s. 32) — Povaha a rozsah přechodných kvót přidělených podniku vyrábějícímu cukr — Slučitelnost přidělení přechodné kvóty podniku, který přijímá restrukturalizační podporu na hospodářský rok 2006/2007, s právními předpisy Unie — Výpočet částky, kterou je třeba navrátit, a sankce uplatnitelné v případě nedodržení závazků v rámci plánu restrukturalizace

Výrok

Článek 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky, musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „kvóta“, který je v něm uveden, zahrnuje rovněž přechodné kvóty ve smyslu článku 9 nařízení č. 493/2006 nařízení Komise (ES) č. 493/2006 ze dne 27. března 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v rámci reformy společné organizace trhů v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (ES) č. 1265/2001 a (ES) č. 314/2002.

Článek 3 odst. 1 písm. b) nařízení č. 320/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti, které jsou dány ve věci v původním řízení, se závazek, uvedený v tomto ustanovení — vzdát se kvóty na výrobu cukru, izoglukózy a inulinového sirupu přiznané určitému podniku, kterou posledně uvedený přidělil jednomu nebo více ze svých závodů — stává účinným k datu, ke kterému podnik přijímající tento závazek může s ohledem na informace, které jsou mu sděleny nebo jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, jakožto podnik postupující s obvyklou péčí vědět, že z pohledu příslušných orgánů jsou podmínky pro získání restrukturalizační podpory stanovené v čl. 5 odst. 2 téhož nařízení splněny.

Článek 26 odst. 1 a článek 27 nařízení Komise (ES) č. 968/2006 ze dne 27. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 320/2006, jakož i článek 15 nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru, musejí být vykládány v tom smyslu, že za předpokladu, že taková výroba, jaká je předmětem věci v původním řízení, je v rozporu se závazkem stanoveným v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení č. 320/2006, vzdát se kvóty na výrobu cukru, izoglukózy a inulinového sirupu přiznané určitému podniku, kterou posledně uvedený přidělil jednomu nebo více ze svých závodů, může vést k povinnosti navrátit podporu, uložení sankce a vybrání poplatku z přebytku, jak jsou upraveny v uvedených ustanoveních. Ohledně sankce stanovené v čl. 27 odst. 3 nařízení č. 968/2006 náleží předkládajícím soudu, aby posoudil, zda lze s přihlédnutím ke všem okolnostem v projednávané věci nesplnění kvalifikovat jako úmyslné, nebo zda lze mít za to, že je výsledkem hrubé nedbalosti. Zásady zákazu dvojího trestu, proporcionality a zákazu diskriminace je třeba vykládat v tom smyslu, že nebrání kumulativnímu uplatnění těchto opatření.

Článek 26 odst. 1 nařízení č. 968/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že za předpokladu, že za takových podmínek, jaké jsou dány ve věci v původním řízení, podnik dodržel svůj závazek částečně demontovat výrobní zařízení příslušných závodů, ale nedodržel svůj závazek, upravený v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení č. 320/2006, vzdát se kvóty na výrobu cukru, izoglukózy a inulinového sirupu, která mu byla přiznána a kterou přidělil jednomu nebo více ze svých závodů, se částka podpory, která má být navrácena, rovná části podpory odpovídající nedodrženému závazku. Tato část podpory musí být určena na základě částek stanovených v čl. 3 odst. 5 nařízení č. 320/2006.

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/14

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Frankfurt am Main — Německo) — Gerhard Fuchs (C-159/10), Peter Köhler (C-160/10) v. Land Hessen

(Spojené věci C-159/10 a C-160/10) (1)

(Směrnice 2000/78/ES - Článek 6 odst. 1 - Zákaz diskriminace na základě věku - Povinný odchod do důchodu státních zástupců, kteří dosáhli věku 65 let - Legitimní cíle odůvodňující rozdílné zacházení na základě věku - Koherentnost právních předpisů)

2011/C 269/21

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Frankfurt am Main

Účastníci původního řízení

Žalobci: Gerhard Fuchs (C-159/10), Peter Köhler (C-160/10)

Žalovaná: Land Hessen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgerichts Frankfurt am Main — Výklad článku 6 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79) — Zákaz diskriminace na základě věku — Vnitrostátní právní úprava, která v případě státního zaměstnance, který dosáhl věku 65 let, automaticky stanoví jeho odchod do důchodu — Legitimní cíle odůvodňující rozdílné zacházení na základě věku

Výrok

Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, nebrání takovému zákonu, jako je zákon o státní službě spolkové země Hesensko (Hessisches Beamtengesetz), ve znění zákona ze dne 14. prosince 2009, který stanoví povinný odchod do důchodu doživotně jmenovaných státních zaměstnanců — v projednávaném případě státních zástupců — po dosažení věku 65 let, a případně v zájmu služby jim umožňuje nadále pracovat až do věku 68 let, pokud je cílem tohoto zákona nastolit vyváženou věkovou skladbu za účelem podpory přijímání nových pracovníků a povyšování mladých pracovníků, optimalizovat řízení zaměstnanců, a tím předcházet případným sporům týkajícím se schopnosti zaměstnance vykonávat pracovní činnost po překročení určitého věku, a pokud umožňuje dosažení tohoto cíle přiměřenými a nezbytnými prostředky.

2)	K tomu, aby byl prokázán přiměřený a nezbytný charakter předmětného opatření, se nesmí toto opatření jevit jako nepřiměřené s ohledem na sledovaný cíl a musí být založeno na skutečnostech, jejichž důkazní hodnotu přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.

Takový zákon, jako je zákon o státní službě spolkové země Hesensko ve znění zákona ze dne 14. prosince 2009, který stanoví povinný odchod do důchodu státních zástupců po dosažení věku 65 let, není nekoherentní pouze z toho důvodu, že jim v určitých případech umožňuje pracovat do věku 68 let, že kromě toho obsahuje ustanovení určená k bránění odchodům do důchodu před věkem 65 let a že jiná ustanovení právních předpisů dotyčného členského státu stanoví ponechání některých státních zaměstnanců ve službě, zejména těch, kteří jsou voleni, po překročení tohoto věku, jakož i postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu ze 65 na 67 let.

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/14

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Spojené království) — Tural Oguz v. Secretary of State for the Home Department

(Věc C-186/10) (1)

(„Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Článek 41 odst. 1 dodatkového protokolu - Doložka „standstill“ - Svoboda usazování - Odmítnutí obnovit povolení k pobytu tureckému státnímu příslušníkovi, který založil podnik v rozporu s podmínkami stanovenými tímto povolením - Zneužití práva“)

2011/C 269/22

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Tural Oguz

Žalovaný: Secretary of State for the Home Department

za přítomnosti: Centre for Advice on Individual Rights in Europe

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Výklad čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu a finančního protokolu, podepsaných dne 23. listopadu 1970, které doplňují dohodu zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, který se týká opatření přijatých po nabytí jejich účinnosti (Úř. věst. 1972, L 293, s. 4) — Pravidlo standstill — Dosah — Zákaz členským státům zavádět nová omezení svobody usazování a svobody poskytování služeb — Turecký státní příslušník, který založil podnik ve Spojeném království poté, co získal povolení k pobytu vázané na podmínku, že nezahájí profesní činnost bez povolení státního tajemníka — Odmítnutí obnovit uvedené povolení z důvodu porušení jeho podmínek

Výrok

Článek 41 odst. 1 dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972, musí být vykládán v tom smyslu, že se jej může dovolávat turecký státní příslušník, jehož povolení k pobytu v členském státě podléhá podmínce, že nezahájí žádnou obchodní či profesní činnost, který však přesto zahájí v rozporu s touto podmínkou samostatnou výdělečnou činnost a následně požádá vnitrostátní orgány o prodloužení povolení k pobytu s odvoláním na podnik, který mezitím založil.

(1) Úř. věst. C 179, 3.7.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/15

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 14. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf — Německo) — Paderborner Brauerei Haus Cramer KG v. Hauptzollamt Bielefeld

(Věc C-196/10) (1)

(Společný celní sazebník - Kombinovaná nomenklatura - Sazební zařazení zboží - Čísla 2203 a 2208 - „Malt beer base“, který je určen k výrobě míchaného nápoje)

2011/C 269/23

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Paderborner Brauerei Haus Cramer KG

Žalovaný: Hauptzollamt Bielefeld

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht Düsseldorf — Výklad kombinované nomenklatury ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001 (Úř. věst. L 279, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002 (Úř. věst. L 290, s. 1) — „Malt beer base“ s obsahem alkoholu ve výši 14 %, jež se zvláštním postupem, který zahrnuje čištění a ultrafiltraci, vyrábí z vařeného piva a je určen na výrobu míchaného pivního nápoje — Zařazení do čísla 2203 nebo do čísla 2208 kombinované nomenklatury?

Výrok

Nařízení Rady (ES) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění nařízení Komise (EHS) č. 2587/91 ze dne 26. července 1991, musí být vykládáno v tom smyslu, že taková kapalina, jako je kapalina dotčená v původním řízení označená názvem „malt beer base“, jež má objemový obsah alkoholu 14 % a vyrábí se z vařeného piva, které bylo vyčištěno a poté podrobeno ultrafiltraci, kterou byl snížen obsah přísad, jako jsou hořké látky a proteiny, musí být zařazena do čísla 2208 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I uvedeného nařízení, ve znění změn a doplňků.

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/15

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 21. července 2011 — Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE v. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)

(Věc C-252/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejné zakázky - Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) - Výzva k podávání nabídek týkajících se systému „SafeSeaNet“ - Rozhodnutí, kterým se odmítá nabídka uchazeče - Kritéria zadání zakázky - Podpůrná kritéria - Povinnost odůvodnění)

2011/C 269/24

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupce: N. Korogiannakis, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) (zástupci: J. Menze, zmocněnec, a J. Stuyck a A.-M. Vandromme, advocaaten)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) ze dne 2. března 2010 ve věci T-70/05 (Evropaiki Dynamiki v. EMSA) v rozsahu, v němž se jím zamítá žaloba navrhovatelky na neplatnost rozhodnutí Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) ze dne 6. ledna 2005, kterým se odmítá nabídka podaná účastnicí řízení podávající kasační opravný prostředek v rámci zadávacího řízení týkajícího se validace a dalšího vývoje systému SafeSeaNet

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 221, 14.8.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/16

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 7. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Gorj — Rumunsko) — Iulian Andrei Nisipeanu v. Direcția Generală a Finanțelor Publice Gorj, Administrația Finanțelor Publice Targu-Cărbunești, Administrația Fondului pentru Mediu

(Věc C-263/10) (1)

(Vnitrostátní zdanění - Článek 110 SFEU - Daň ze znečišťování životního prostředí vybíraná při prvním přihlášení vozidel k registraci)

2011/C 269/25

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Gorj

Účastníci původního řízení

Žalobce: Iulian Andrei Nisipeanu

Žalovaní: Direcția Generală a Finanțelor Publice Gorj, Administrația Finanțelor Publice Targu-Cărbunești, Administrația Fondului pentru Mediu

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunalul Gorj — Přihlášení k registraci ojetých vozidel, která byla dříve registrována v jiných členských státech — Daň ze znečišťování životního prostředí uvalená na automobily při jejich prvním přihlášení k registraci v členském státě — Kvalifikace kritéria „data prvního přihlášení k registraci“ — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy s článkem 110 SFEU — Platnost osvobození od daně zavedeného pro některé kategorie vozidel — Případné uplatnění zásady „znečišťovatel platí“

Výrok

Článek 110 musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát zavedl daň ze znečišťování životního prostředí uvalenou na automobily při jejich prvním přihlášení k registraci v tomto členském státě, pokud toto daňové opatření je upraveno takovým způsobem, že odrazuje od uvedení ojetých vozidel zakoupených v jiných členských státech do provozu v uvedeném členském státě, aniž by současně odrazovalo od nákupu ojetých vozidel téhož stáří a téhož opotřebení na vnitrostátním trhu.

(1) Úř. věst. C 234, 28.8.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/16

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 21. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo — Španělsko) — Telefónica de España, SA v. Administración del Estado

(Věc C-284/10) (1)

(Směrnice 97/13/ES - Společný rámec pro obecná oprávnění a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb - Poplatky vztahující se na podniky, které jsou držiteli obecných oprávnění - Článek 6 - Výklad - Vnitrostátní právní předpisy ukládající placení ročního poplatku vypočítávaného na základě procenta z hrubých příjmů z užívání)

2011/C 269/26

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Telefónica de España, SA

Žalovaná: Administración del Estado

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Supremo — Výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13/ES ze dne 10. dubna 1997 o společném rámci pro obecná oprávnění a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb [zejména jejího článku 6] (Úř. věst. L 117, s. 15) — Poplatky vztahující se na podniky, které jsou držiteli obecných oprávnění — Uložení peněžních dávek nad rámec stanovený směrnicí a pro účel, který nezakotvuje

Výrok

Článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13/ES ze dne 10. dubna 1997 o společném rámci pro obecná oprávnění a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu stanovující držitelům obecných oprávnění poplatek, který se vypočítává s roční periodicitou na základě hrubých příjmů, jež z užívání plynou provozovatelům podléhajícím tomuto poplatku, a jehož účelem je pokrýt správní náklady spojené s řízeními o vydání, správě, kontrole a uplatňování těchto oprávnění, pokud celkové příjmy, které z takového poplatku plynou členskému státu, nejsou vyšší než souhrn těchto správních nákladů, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/17

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 7. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Bacău — Rumunsko) — Ministerul Justiției și Libertăților Cetățenești v. Ștefan Agafiței a další

(Věc C-310/10) (1)

(Platové nároky soudců - Diskriminace v závislosti na skutečnosti, že daná osoba náleží k určité socioprofesní kategorii, nebo na místě výkonu práce - Podmínky odškodnění za způsobenou újmu - Směrnice 2000/43/ES a 2000/78/ES - Nepoužitelnost - Nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce)

2011/C 269/27

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bacău

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ministerul Justiției și Libertăților Cetățenești

Žalovaní: Ștefan Agafiței, Raluca Apetroaei, Marcel Bărbieru, Sorin Budeanu, Luminița Chiagă, Mihaela Crăciun, Sorin-Vasile Curpăn, Mihaela Dabija, Mia-Cristina Damian, Sorina Danalache, Oana-Alina Dogaru, Geanina Dorneanu, Adina-Cătălina Galavan, Gabriel Grancea, Mădălina Radu (Hobjilă), Nicolae Cătălin Iacobuț, Roxana Lăcătușu, Sergiu Lupașcu, Smaranda Maftei, Silvia Mărmureanu, Maria Oborocianu, Simona Panfil, Oana-Georgeta Pânzaru, Laurențiu Păduraru, Elena Pîrjol-Năstase, Ioana Pocovnicu, Alina Pușcașu, Cezar Ștefănescu, Roxana Ștefănescu, Ciprian Țimiraș, Cristina Vintilă

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Curtea de Apel Bacău — Výklad článku 15 směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, s. 22; Zvl. vyd. 20/01, s. 23) — Výklad článku 17 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79) — Vnitrostátní právní předpisy stanovící rozdílné zacházení v oblasti platových nároků soudců odůvodněné zvláštní oblastí činnosti státních zástupců D.N.A. (Národní antikorupční ředitelství) a D.I.I.C.O.T. (Ředitelství pro vyšetřování v oblasti organizovaného zločinu a terorismu) — Případná diskriminace z důvodu neexistence objektivních kritérií spojených se zvláštním požadavkem vyšší kvalifikace — Vnitrostátní prováděcí předpisy prohlášené za protiústavní v rozsahu, v němž povolují vnitrostátním soudům zrušit normativní akty shledané diskriminačními a přiznat soudní cestou platové nároky neupravené zákonem

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložená Curtea de Apel Bacău (Rumunsko) je nepřípustná.

(1) Úř. věst. C 234, 28.8.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/17

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 21. července 2011 — Freistaat Sachsen, Land Sachsen-Anhalt v. Evropská komise

(Věc C-459/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Státní podpora - Podpora ve prospěch návrhu na vzdělávání některých pracovníků v novém ústředí společnosti DHL na letišti Lipsko/Halle - Žaloba na neplatnost proti rozhodnutím, kterým se prohlašuje část podpory za neslučitelnou se společným trhem - Přezkum nezbytnosti podpory - Nezohlednění motivačních účinků a jejích pozitivních vnějších účinků na výběr lokality)

2011/C 269/28

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Freistaat Sachsen, Land Sachsen-Anhalt (zástupce: A. Rosenfeld, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupce: B. Martenczuk, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) ze dne 8. července 2010, Freistaat Sachsen a Land Sachsen–Anhalt v. Komise (T-396/08), kterým Tribunál zamítl žalobu na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2008/878/ES ze dne 2. července 2008 o státní podpoře, kterou Německo zamýšlí poskytnout společnosti DHL (Úř. věst. L 312, s. 31) — Podpora na vzdělání — Rozhodnutí, které část podpory prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem — Chybný přezkum nezbytnosti podpory — Nezohlednění pozitivních vnějších účinků podpory a motivačních účinků podpory na výběr lokality

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 317, 20.11.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/17

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 14. července 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Mons — Belgie) — Belgický stát v. Pierre Henfling, Raphaël Davin, Koenraad Tanghe, jako insolvenční správci společnosti Tiercé Franco-Belge SA

(Věc C-464/10) (1)

(Daně - Šestá směrnice o DPH - Článek 6 odst. 4 - Osvobození - Článek 13 část B písm. f) - Hazardní hry - Služby poskytované komisionářem (trafikantem), který jedná vlastním jménem, ale na účet komitenta vykonávajícího činnost spočívající v přijímání sázek)

2011/C 269/29

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Mons

Účastníci původního řízení

Žalobce: Belgický stát

Žalovaní: Pierre Henfling, Raphaël Davin, Koenraad Tanghe, jako insolvenční správci společnosti Tiercé Franco-Belge SA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Cour d'appel de Mons — Výklad čl. 6 odst. 4 a čl. 13 části B písm. f) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) — Osvobození služeb poskytovaných komisionářem, který jedná vlastním jménem, ale na účet komitenta, jenž organizuje hry a sázky uvedené v dané směrnici, od daně

Výrok

Ustanovení čl. 6 odst. 4 a čl. 13 část B písm. f) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně — musí být vykládána v tom smyslu, že jestliže se hospodářský subjekt vlastním jménem, ale na účet podniku, jenž vykonává činnost spočívající v přijímání sázek, podílí na přijímání sázek, na které se vztahuje osvobození od daně z přidané hodnoty stanovené v tomto čl. 13 části B písm. f), má se podle tohoto čl. 6 odst. 4 za to, že posledně uvedený podnik poskytuje uvedenému subjektu službu spočívající v sázkové činnosti, na kterou se vztahuje uvedené osvobození.

(1) Úř. věst. C 346, 18.12.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/18

Usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. června 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank ’s-Gravenhage — Nizozemsko) — Bibi Mohammad Imran v. Minister van Buitenlandse Zaken

(Věc C-155/11 PPU) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2011/C 269/30

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank ’s-Gravenhage

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bibi Mohammad Imran

Žalovaný: Minister van Buitenlandse Zaken

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Rechtbank’s-Gravenhage — Výklad čl. 7 odst. 2 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, s. 12; Zvl. vyd. 19/06, s. 224) — Podmínky výkonu tohoto práva — Vnitrostátní právní úprava, která pro rodinného příslušníka osoby, jež má státní příslušnost třetí země a legálně pobývá v dotčeném členském státě, stanoví povinnost úspěšně složit integrační zkoušku, aby mohl vstoupit na vnitrostátní území — Dotčeným rodinným příslušníkem je matka osmi dětí, z nichž 7 je nezletilých, přičemž tyto děti legálně pobývají v dotčeném členském státě — Možnost vzdělávat se na území třetího státu bydliště v jazyce členského státu — Zdravotní důvody nebo jiné důvody, jež brání dotčenému rodinnému příslušníkovi úspěšně složit integrační zkoušku v přiměřené lhůtě

Výrok

Není namístě rozhodnout o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předložené Rechtbank’s-Gravenhage (Nizozemsko) rozhodnutím ze dne 31. března 2011.

(1) Úř. věst. C 219, 23.7.2011.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/18

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 22. června 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Trani — Itálie) — Vino Cosimo Damiano v. Poste Italiane SpA

(Věc C-161/11) (1)

(Článek 92 odst. 1, čl. 103 odst. 1 a čl. 104 odst. 3 jednacího řádu - Sociální politika - Pracovní smlouvy na dobu určitou - Veřejnoprávní sektor - První nebo jediná smlouva - Výjimka z povinnosti uvést objektivní důvody - Zásada zákazu diskriminace - Nedostatek souvislosti s právem Unie - Zjevná nepříslušnost Soudního dvora)

2011/C 269/31

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Trani

Účastníci původního řízení

Žalobce: Vino Cosimo Damiano

Žalovaná: Poste Italiane SpA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale di Trani — Výklad obecných unijních zásad rovnosti a zákazu diskriminace a článků 20 a 21 Listiny základních práv — Působnost uvedených zásad — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy, jež ve vnitrostátním právním řádu dovoluje ustanovení, které neuvádí důvod zaměstnání na dobu určitou při zaměstnávání pracovníků společnosti SpA Poste Italiane

Výrok

Soudní dvůr Evropské unie je zjevně nepříslušný ke zodpovězení první předběžné otázky položené Tribunale di Trani (Itálie) rozhodnutím ze dne 7. února 2011.

(1) Úř. věst. C 173, 11.6.2011.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Passau (Německo) dne 16. května 2011 — Alexander Heimann v. Kaiser GmbH

(Věc C-229/11)

2011/C 269/38

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Passau

Účastníci původního řízení

Žalobce: Alexander Heimann

Žalovaná: Kaiser GmbH

Předběžné otázky

Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby (1), vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž je nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v případě snížení počtu pracovních dní za týden v důsledku dovoleného nařízení zkrácené pracovní doby přizpůsoben pro rata temporis v poměru počtu pracovních dnů v týdnu během zkrácené pracovní doby k počtu pracovních dnů v týdnu zaměstnance s plnou pracovní dobou, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tak během zkrácené pracovní doby získá jen tomu odpovídající nižší nárok na dovolenou?

Bude-li odpověď na první předběžnou otázku kladná:

Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby, vykládat v tom smyslu, že odporují vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž v případě snížení počtu odpracovávaných pracovních dnů v týdnu na nulu je v důsledku dovoleného nařízení „pracovní doby zkrácené na nulu“ nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v tomto rozsahu upraven pro rata temporis na nulu, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tudíž během „pracovní doby zkrácené na nulu“ nezíská nárok na dovolenou?

(1) Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Passau (Německo) dne 16. května 2011 — Konstantin Toltschin v. Kaiser GmbH

(Věc C-230/11)

2011/C 269/39

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Passau

Účastníci původního řízení

Žalobce: Konstantin Toltschin

Žalovaná: Kaiser GmbH

Předběžné otázky

Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby (1) vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž je nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v případě snížení počtu pracovních dní za týden v důsledku dovoleného nařízení zkrácené pracovní doby přizpůsoben pro rata temporis v poměru počtu pracovních dnů v týdnu během zkrácené pracovní doby k počtu pracovních dnů v týdnu zaměstnance s plnou pracovní dobou, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tak během zkrácené pracovní doby získá jen tomu odpovídající nižší nárok na dovolenou?

Bude-li odpověď na první předběžnou otázku kladná:

Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby vykládat v tom smyslu, že odporují vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž v případě snížení počtu odpracovávaných pracovních dnů v týdnu na nulu je v důsledku dovoleného nařízení „pracovní doby zkrácené na nulu“ nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v tomto rozsahu upraven pro rata temporis na nulu, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tudíž během „pracovní doby zkrácené na nulu“ nezíská nárok na dovolenou?

(1) Úř. věst. L 299, s. 9.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Asylgerichtshof (Rakousko) dne 23. května 2011 — K

(Věc C-245/11)

2011/C 269/40

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Asylgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: K

Žalovaný: Bundesasylamt

Předběžné otázky

Má být článek 15 nařízení 343/2003 (1) vykládán tak, že členský stát, který není sám o sobě podle pravidel článků 6 až 14 tohoto nařízení příslušný, se stává obligatorně příslušným k vedení řízení žadatelky o azyl, pokud se zde nachází její těžce nemocná a na základě kulturních okolností ohrožená snacha, nebo se zde nacházejí nezletilí vnuci vyžadující péči z důvodu nemoci snachy a žadatelka o azyl je připravena a schopna se o snachu a vnuky postarat? Platí to i tehdy, pokud neexistuje žádost státu, který je sám o sobě příslušný podle čl. 15 odst. 1 druhé věty nařízení číslo 343/2003 ?

Má být čl. 3 odst. 2 nařízení 343/2003 vykládán tak, že v případě uspořádání vylíčeného pod bodem 1 vzniká obligatorní příslušnost členského státu, který je sám o sobě nepříslušný, pokud by příslušnost stanovená jinak ustanoveními nařízení 343/2003 znamenala porušení článku 3 nebo článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (článku 4 nebo článku 7 Listiny základních práv EU)? Jsou v tomto případě při sporném výkladu a použití článku 3 nebo článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (článek 4 nebo 7 Listiny základních práv EU) použitelné širší pojmy „nelidské zacházení“ nebo „rodina“, které se odchylují od judikatury Evropského soudu pro lidská práva?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 50 ze dne 23.2.2003, s. 1)

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem v Prešově (Slovenská republika) dne 23. května 2011 — Erika Šujetová v. Rapid life životná poisťovňa, a.s.

(Věc C-252/11)

2011/C 269/41

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Krajský súd v Prešove

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Erika Šujetová

Žalovaná: Rapid life životná poisťovňa, a.s.

Předběžné otázky

Brání čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (1) použití takového ustanovení vnitrostátního práva, podle kterého je k přezkumu rozhodčího nálezu příslušný vždy a výlučně soud, v jehož obvodu se podle samostatné rozhodčí smlouvy nebo podle rozhodčí doložky nachází sídlo rozhodčího soudu, respektive místo konání rozhodčího jednání, jestliže soud dospěje k názoru, že tato samostatná rozhodčí smlouva nebo rozhodčí doložka je nepřiměřenou podmínkou ve smyslu čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice?

V případě záporné odpovědi na první otázku, brání čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách použití takového ustanovení vnitrostátního práva, podle kterého má soud (uvedený v první otázce) po případném zrušení rozhodčího nálezu povinnost pokračovat v řízení ve věci samé (tedy o nároku, který byl původně projednáván před rozhodčím soudem), aniž znovu zkoumá svou místní příslušnost pro toto pokračující řízení, přestože v případě, kdy by daný nárok byl vůči spotřebiteli od počátku uplatněn u soudu, nikoli u rozhodčího soudu, byl by k řízení od počátku místně příslušný soud bydliště spotřebitele?

(1) Úř. věst. L 95, s. 29, Zvl. vyd. 15/02, s. 288.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. května 2011 Kaimer GmbH & Co. Holding KG a další proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 24. března 2011 ve věci T-379/06, Kaimer GmbH & Co. Holding KG, Sanha Kaimer GmbH & Co. KG, Sanha Italia Srl. v. Evropská komise

(Věc C-264/11 P)

2011/C 269/42

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kaimer GmbH & Co. Holding KG, Sanha Kaimer GmbH & Co. KG, Sanha Italia Srl. (zástupce: J. Brück, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 24. března ve věci C-379/09, Kaimer a další v. Komise v rozsahu, v němž zamítl žalobu, a zrušit rozhodnutí Komise ze dne 20. září 2006 K(2006) 4180 (věc COMP/F-1/38.121 Spojovací tvarovky);

—	podpůrně zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 24. března ve věci C-379/09, Kaimer a další v. Komise v rozsahu, v němž zamítl žalobu, a snížit pokutu uloženou článkem 2 rozhodnutí Komise ze dne 20. září 2006 K(2006) 4180 (věc COMP/F-1/38.121 Spojovací tvarovky);

—	podpůrněji vrátit věc Tribunálu;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek je směrován proti rozsudku, kterým Tribunál zčásti zamítl žalobu, kterou účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) podaly proti rozhodnutí K(2006) 4180 v konečném znění, které Komise vydala dne 20. září 2006 v řízení o použití článku 81 Smlouvy ES a článku 53 Dohody o EHP, týkajícím se kartelu v odvětví měděných spojovacích tvarovek a spojovacích tvarovek ze slitin mědi (věc COMP/F-1/38.121 Spojovací tvarovky).

Navrhovatelky uplatňují tři důvody kasačního opravného prostředku:

První důvod: Navrhovatelky vytýkají Tribunálu, že zkreslil důkaz, aby potvrdil přesnost okamžiku považovaného za začátek protiprávního jednání. Na rozdíl od jasné formulace tohoto dokumentu jej Tribunál vyložil jako důkaz prokazující začátek protiprávního jednání, zatímco pokud by byl správně vyložen prokazoval by právě opak, tedy skutečnost, že autor dokumentu nevěděl o postoji, který navrhovatelky hodlaly zaujmout na trhu. Navrhovatelky tvrdí, že dokument mohl být správně posouzen, aniž bylo nutné doplňovat další důkazy.

Druhý důvod: Navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že nesprávně posoudil důkazní hodnotu prohlášení doznávajících se svědků. První část druhého důvodu je založena na nesprávném právním posouzení, kterého se Tribunál dopustil, když přiznal prohlášením doznávajících se svědků významnou důkazní hodnotu, ačkoliv se jednalo o svědky, kteří museli Komisi poskytnout důkazy s významnou přidanou hodnotou, aby dosáhli co možná největšího snížení jejich pokut. Tato situace vedla k nepřiměřenému obviňování ostatních podniků, takže výpovědi neměly zvláštní důkazní hodnotu. Tribunál se touto otázkou v odůvodnění svého rozsudku nezabýval.

Druhá část druhého důvodu je založena na skutečnosti, že Tribunál neosvětlil rozpor mezi rozdílnými výpověďmi doznávajících se svědků, takže odůvodnění jeho rozsudku je chybné a nedostatečné. První z doznávajících se svědků neuvedl navrhovatelky mezi podniky, které se na protiprávním jednání podílely, ačkoliv jeho výpověď byla úplná, a na jejím základě byl zcela zproštěn pokuty. Skutečnosti vytýkané navrhovatelkám byly založeny na výpovědích následujících svědků. Uvedený rozpor mohl být vyřešen, pokud by Tribunál přiznal zvláštní důkazní hodnotu výpovědi prvního podniku, který spolupracoval s Komisí.

Třetí důvod: navrhovatelky vytýkají Tribunálu, že porušil Listinu základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách (dále jen „EÚLP“). Tribunál porušil tyto dva právní instrumenty vyšší právní síly ve dvou ohledech. Zaprvé, přezkum hodnověrnosti, který Tribunál provedl v kartelovém sporu, nebyl v souladu s požadavky, které Listina základních práv a EÚLP stanoví v oblasti práva na účinný procesní prostředek, zatímco rozhodnutí, kterými Komise uložila pokuty, měla trestní povahu. Zadruhé, samotné řízení Komise není v souladu s podmínkami Listiny základních práv a EÚLP, protože sama Komise vyšetřuje relevantní skutečnosti, trestá jednání a následně sama přijímá konečné rozhodnutí a stanoví výši pokuty. Takový postup by mohl být přijatelný pouze tehdy, pokud by rozhodnutí Komise v plném rozsahu podléhala nezávislému soudnímu přezkumu. Rovněž v tomto ohledu se Tribunál omezuje na ověření skutečnosti, zda rozhodnutí Komise neobsahuje žádný zjevný rozpor a sám nečiní žádná skutková zjištění.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hamburgisches Oberverwaltungsgericht (Německo) dne 31. května 2011 — Atilla Gülbahce v. Svobodné a hanzovní město Hamburk

(Věc C-268/11)

2011/C 269/43

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Hamburgisches Oberverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Atilla Gülbahce

Žalovaný: Svobodné a hanzovní město Hamburk

Předběžné otázky

Má být čl. 10 odst. 1 rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 (1) vykládán v tom smyslu,

že turecký pracovník, jemuž bylo řádně uděleno povolení vykonávat na území členského státu zaměstnání na určitou dobu (případně na dobu neurčitou), která je delší, než je doba povolení k pobytu, (takzvané extenzivní pracovní povolení), může během celé této doby vykonávat svá práva z tohoto povolení, pokud tomu nebrání důvody ochrany oprávněných zájmů státu, zejména důvody veřejného pořádku, bezpečnosti a zdraví,

a že členský stát nesmí s odkazem na vnitrostátní právní předpisy o závislosti pracovního povolení na povolení k pobytu, které byly platné v době udělení tohoto povolení, tomuto povolení od počátku odepřít jakékoli účinky pokud jde o postavení pracovníka podle práva pobytu (v návaznosti na: rozsudky Soudního dvora ze dne 2. března 1999, El-Yassini, C-416/96, Recueil, s. I-1209, výrok 3, body 62 až 65, k rozsahu působnosti čl. 40 odst. 1 Dohody EHS-Maroko, jakož i ze dne 14. prosince 2006, Gattoussi, C-97/05, Sb. rozh. s. I-11917, výrok 2, body 36 až 43, k rozsahu působnosti čl. 64 odst. 1 Evropsko-středomořské dohody o přidružení ES-Tunisko)?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

Má být článek 13 rozhodnutí č. 1/80 vykládán v tom smyslu, že pravidlo „standstill“ členskému státu rovněž zakazuje odejmout tureckému pracovníkovi působícímu na řádném trhu práce prostřednictvím normativní úpravy (zde: Gesetz über den Aufenthalt, die Erwerbstätigkeit und die Integration von Ausländern im Bundesgebiet [zákon o pobytu, výdělečné činnosti a integraci cizinců na Spolkovém území] ze dne 30. července 2004) možnost dovolávat se v souvislosti pracovním povolením s delší platností, než je platnost povolení k pobytu, porušení zásady zákazu diskriminace uvedené v čl. 10 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

Má být čl. 10 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 vykládán v tom smyslu, že v něm upravená zásada zákazu diskriminace vnitrostátním orgánům v žádném případě nezakazuje, vzít zpět povolení k pobytu na dobu určitou, která podle vnitrostátního práva byla na určitou dobu udělena neoprávněně, po uplynutí jejich doby platnosti v souladu s vnitrostátními předpisy pro ta období, v nichž turecký pracovník skutečně využíval pracovní povolení na dobu neurčitou, jež mu předtím bylo řádně uděleno, a pracoval?

Má být čl. 10 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 dále vykládán v tom smyslu, že se tento předpis vztahuje výlučně na taková zaměstnání, která turecký pracovník, jemuž bylo vnitrostátními orgány řádně uděleno časově a věcně neomezené pracovní povolení, vykonává v okamžiku, v němž končí platnost jeho povolení k pobytu na dobu určitou uděleného za jiným účelem, a že turecký pracovník v této situaci tudíž nemůže požadovat, aby vnitrostátní orgány i po definitivním ukončení tohoto zaměstnání povolily jeho další pobyt za účelem nového zaměstnání, případně po přerušení nutném k hledání pracovního místa?

Má být čl. 10 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 dále vykládán v tom smyslu, že zásada zákazu diskriminace vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu vůči tureckému státnímu příslušníkovi působícímu na řádném trhu práce, jemuž původně, pokud jde o výkon zaměstnání, propůjčil rozsáhlejší práva, než co se týče jeho pobytu, po uplynutí platnosti naposledy uděleného povolení k pobytu (pouze) zakazuje přijmout opatření k ukončení pobytu, pokud tato opatření neslouží ochraně oprávněného zájmu státu, avšak nezavazuje je k tomu, aby udělily povolení k pobytu?

(1) Rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení mezi EHS a Tureckem.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Baranya Megyei Bíróság (Maďarská republika) dne 3. června 2011 — Mecsek-Gabona Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Dél-dunántúli Regionális Adó Főigazgatósága

(Věc C-273/11)

2011/C 269/44

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Baranya Megyei Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Mecsek-Gabona Kft.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Dél-dunántúli Regionális Adó Főigazgatósága

Předběžné otázky

Musí být čl. 138 odst. 1 směrnice 2006/112 (1) vykládán v tom smyslu, že dodání zboží je osvobozeno od DPH v případě, kdy zboží bylo prodáno pořizovateli, který byl v době uzavření kupní smlouvy zaregistrován pro účely DPH v jiném členském státě a v kupní smlouvě bylo sjednáno, že dispoziční a vlastnické právo budou převedena na pořizovatele v okamžiku naložení zboží do dopravního prostředku a že pořizovatel má povinnost přepravit zboží do jiného členského státu?

Stačí pro účely osvobození zboží od DPH z hlediska prodávajícího, že prokáže, že prodané zboží bylo přepraveno dopravními prostředky zaregistrovanými v zahraničí a že má nákladní listy CMR vystavené pořizovatelem nebo se musí ujistit, že prodané zboží překročilo vnitrostátní hranice a že přeprava se uskutečnila uvnitř Společenství?

3)	Může být skutečnost, že dodání zboží je osvobozeno od DPH, zpochybněna pouze tím, že daňové úřady jiného členského státu zruší se zpětným účinkem vztahujícím se k době před dodáním zboží daňové identifikační číslo Společenství pořizovatele?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347. s. 1).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 3. června 2011 — GfBk Gesellschaft für Börsenkommunikation mbH v. Finanzamt Bayreuth

(Věc C-275/11)

2011/C 269/45

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: GfBk Gesellschaft für Börsenkommunikation mbH

Žalovaný: Finanzamt Bayreuth

Předběžné otázky

K výkladu „spravování zvláštních investičních fondů“ ve smyslu čl. 13 části B písm. d) bodu 6 směrnice 77/388/EHS (1):

Je plnění externího správce zvláštního investičního fondu dostatečně specifické, a tudíž osvobozené od daně pouze tehdy, jestliže

a)	vykonává správní a nikoli pouze poradenskou činnost, nebo jestliže

b)	se plnění svým druhem liší od jiných plnění z důvodu zvláštnosti charakteristické podle tohoto ustanovení pro osvobození od daně, nebo jestliže

c)	je činný na základě pověření výkonem funkcí podle článku 5g směrnice 85/611/EHS (2) ve znění pozdějších předpisů.

(1) Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES ze dne 21. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) s ohledem na regulaci správcovských společností a zjednodušené prospekty (Úř. věst. L 41, s. 20; Zvl. vyd. 06/04, s. 287).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 6. června 2011 — Concepción Salgado González v. Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS)

(Věc C-282/11)

2011/C 269/46

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Concepción Salgado González

Žalovaní: Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS)

Předběžné otázky

Je v souladu s cíli Společenství uvedenými v článku 48 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 3 nařízení č. 1408/71/EHS (1) a se zněním přílohy VI části D bodu 4 nařízení č. 1408/71/EHS ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Evropské unie vykládat tuto přílohu VI část D bod 4 v tom smyslu, že pro výpočet teoretické španělské dávky provedený na základě skutečných příspěvků pojištěné osoby během let bezprostředně předcházejících platbě posledního příspěvku do španělského sociálního zabezpečení se takto získaná částka vydělí číslem 210, neboť tento dělitel je stanoven pro výpočet výše základu starobního důchodu podle čl. 162 odst. 1 Ley General de la Seguridad Social?

(pro případ záporné odpovědi na první otázku): Je v souladu s cíli Společenství uvedenými v článku 48 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 3 nařízení č. 1408/71/EHS a se zněním přílohy VI části D bodu 4 nařízení č. 1408/71/EHS ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Evropské unie vykládat tuto přílohu VI část D bod 4 v tom smyslu, že pro výpočet teoretické španělské dávky provedený na základě skutečných příspěvků pojištěné osoby během let bezprostředně předcházejících platbě posledního příspěvku do španělského sociálního zabezpečení se takto získaná částka vydělí počtem let odvádění příspěvků ve Španělsku?

(pro případ záporné odpovědi na druhou otázku a jakékoli odpovědi na první otázku, ať už kladné nebo záporné): Je za účelem naplnění cílů Společenství uvedených v článku 48 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 3 nařízení č. 1408/71/EHS ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Evropské unie na případ popsaný v tomto řízení použitelná per analogiam příloha XI část G bod 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (2) ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, přičemž v důsledku tohoto použití dojde k pokrytí příspěvkové doby v Portugalsku vyměřovacím základem ve Španělsku, který je časově nejbližší tomuto časovému úseku, s přihlédnutím k vývoji spotřebitelských cen?

(pro případ záporné odpovědi na první, na druhou a na třetí otázku): Pokud není zcela nebo zčásti správný žádný z výše uvedených výkladů, jaký je výklad přílohy VI části D bodu 4 nařízení č. 1408/71/EHS ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Evropské unie, který je nejvíce v souladu s cíli Společenství uvedenými v článku 48 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 3 nařízení č. 1408/71/EHS a se zněním přílohy VI části D bodu 4, a zároveň je užitečný pro vyřešení sporu popsaného v tomto řízení?

(1) Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35

(2) Úř. věst. L 166, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 15. června 2011 — Staatssecretaris van Financiën, další účastnice řízení Gemeente Vlaardingen

(Věc C-299/11)

2011/C 269/48

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Staatssecretaris van Financiën

Další účastnice řízení: Gemeente Vlaardingen

Předběžné otázky

Je nutné čl. 5 odst. 7 písm. a) ve spojení s čl. 5 odst. 5 a čl. 11 částí A odst. 1 písm. b) Šesté směrnice (1) vykládat v tom smyslu, že členský stát může z použití nemovitého majetku osobou povinnou k dani pro plnění osvobozené od daně vyměřit daň z přidané hodnoty, pokud:

—	tento nemovitý majetek tvoří (stavební) dílo zhotovené na pozemku osoby povinné k dani a na její objednávku třetí osobou za úplatu, a

—	osoba povinná k dani předtím používala tento pozemek pro (stejné) účely svého podnikání osvobozené od daně z přidané hodnoty a neprovedla ve vztahu k němu ještě žádný odpočet daně,

s tím důsledkem, že se z pozemku osoby povinné k dani, resp. jeho hodnoty vyměří daň z přidané hodnoty?

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/26

Kasační opravný prostředek podaný Deichmann SE proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 13. dubna 2011 ve věci T-202/09, Deichmann SE v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), podaný dne 20. června 2011

(Věc C-307/11 P)

2011/C 269/49

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Deichmann SE (zástupce: O. Rauscher, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 13. dubna 2011 ve věci T-202/09;

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 3. dubna 2009 ve věci R 224/2007-4;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu, kterým Tribunál zamítl žalobu navrhovatelky směřující proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 3. dubna 2009, jímž byl zamítnut návrh na zápis obrazové ochranné známky zobrazující přerušovanými čárami olemovaný prýmek. Ochrana byla požadována pro třídy 10 („ortopedická obuv“) a 25 („obuv“) Niceské dohody.

Napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 74 odst. 1 první větou nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (dále jen „NOZ“).

Toto rozhodnutí je založeno na nesprávném předpokladu, že pouhá možnost resp. pravděpodobnost užívání sporného označení, jež postrádá rozlišovací způsobilost stačí, aby byla odmítnuta rozlišovací způsobilost ochranné známky jako celku. Ve skutečnosti však stačí již nikoliv nepravděpodobná možnost užívání označení s rozlišovací způsobilostí, aby bylo možné nepřihlédnout k důvodu, jenž by bránil poskytnutí ochrany z důvodu nedostatku rozlišovací způsobilosti. To vyplývá ze srovnání čl. 7 odst. 1 písm. b) NOZ se zněním čl. 7 odst. 1 písm. c) NOZ a představuje mezitím ustálenou zásadu v judikatuře německého Spolkového soudního dvora a Spolkového patentového soudu.

V případě (ortopedické) obuvi je označení chápáno mimo jiné jako označení původu v případě — jak je tomu v případě označení obuvi obvyklé —, že je umístěno ve středu zadní části vlepovací stélky, na etiketě nebo krabici, v níž je obuv uložena. Vzhledem k této zřejmé možnosti užívání nemůže předpoklad Tribunálu, že ochranná známka, pro kterou je ochrana požadována, znázorňuje součást samotného zboží, obstát.

Tribunál se krom toho ve věci nezabýval zjevnou, navrhovatelkou uváděnou praxí označování v oblasti sportovní obuvi a obuvi pro volný čas, ačkoliv byl povinen tak na základě v čl. 74 odst. 1 první větě NOZ kodifikované zásady učinit z moci úřední.

Nakonec neměl Tribunál rozlišovací způsobilost sporné ochranné známky odmítnout s odůvodněním, že příslušelo navrhovatelce, aby na základě konkrétních a spolehlivých údajů prokázala, že přihlašovaná ochranná známka má rozlišovací způsobilost.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. června 2011 Smart Technologies ULC proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 13. dubna 2011 ve věci T-523/09, Smart Technologies ULC v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-311/11 P)

2011/C 269/50

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Smart Technologies ULC (zástupci: M. Edenborough QC, T. Elias, Barrister, R. Harrison, Solicitor)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje:

—

S ohledem na velmi nízký práh, který musí navrhovatelka překonat, a na výše uvedená nesprávná právní posouzení, která vedla k tomu, že Tribunál posoudil nesprávně rozlišovací způsobilost přihlášky navrhovatelky (zejména tím, že stanovil vyšší práh), je Soudní dvůr žádán, aby uznal, že stav řízení umožňuje učinit ve věci konečné rozhodnutí.

—	Přihláška je původní a je jednoznačně spojena s navrhovatelkou. Odkazuje na obchodní původ výrobků, takže je dostatečně rozlišující, aby ji relevantní veřejnost uznávala jako rozlišující.

—	Podpůrně je Soudní dvůr žádán, aby vrátil věc zpět Tribunálu k dalšímu projednání.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka zpochybňuje rozsudek Tribunálu z následujících důvodů:

—

Tribunál nepřezkoumal rozlišovací způsobilost přihlášky navrhovatelky podle jejího znění, ale s ohledem na to, zda jde o „pouhý“ reklamní slogan či nikoliv. Navrhovatelka tvrdí, že to je právně nesprávné a že správný přístup je přezkoumat rozlišovací způsobilost s ohledem na příslušné zboží a služby a příslušnou veřejnost. Učinit závěr, že přihláška postrádá rozlišovací způsobilost, protože přihláška je pouhý reklamní slogan, znamená použít nesprávné kritérium, jak vyplývá z ustálené judikatury.

—	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že je obtížnější prokázat rozlišovací způsobilost ve vztahu k reklamnímu sloganu než ve vztahu k jakékoliv jiné formě slovní ochranné známky.

—	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když uvedl, že je oprávněn považovat za všeobecně známou skutečnost okolnost, která vyžadovala prokázání, totiž to, že spotřebitelé nepřikládají reklamním sdělením hodnotu ochranné známky.

—	Navrhovatelka konečně tvrdí, že ochranná známka musí mít pouze minimální stupeň rozlišovací způsobilosti, aby nebylo možné použít zamítnutí podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (1) o ochranné známce Společenství.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství; Úř. věst. L 78 s. 1.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Breda (Nizozemsko) dne 27. června 2011 — A. T. G. M. van de Ven, M. A. H. T. van de Ven-Janssen v. Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV

(Věc C-315/11)

2011/C 269/51

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Breda

Účastníci původního řízení

Žalobci: A. T. G. M. van de Ven, M. A. H. T. van de Ven-Janssen

Žalovaná: Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV

Předběžné otázky

Je právo na náhradu škody ve smyslu článku 7 nařízení č. 261/2004 (1) při zpoždění vzhledem ke skutečnosti, že práva na náhradu škody vzniklá na základě přepravní smlouvy nebo obecné občanskoprávní odpovědnosti nebo jinak podle čl. 29 první věty Montrealské úmluvy (2) mohou být uplatněna pouze za podmínek a v mezích odpovědnosti, které jsou v této úmluvě stanoveny, slučitelné s čl. 29 poslední větou uvedené úmluvy?

2)	Pokud právo na náhradu škody ve smyslu článku 7 nařízení č. 261/2004 při zpoždění není slučitelné s článkem 29 Montrealské úmluvy, platí ve vztahu k projednávané věci nebo obecně nějaká omezení, pokud jde o okamžik nabytí účinnosti rozhodnutí Soudního dvora?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).

(2) Rozhodnutí Rady 2001/539/ES ze dne 5. dubna 2001 o uzavření Úmluvy o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu (Montrealská úmluva) Evropským společenstvím (Úř. věst. L 194, s. 38; Zvl. vyd. 07/05, s. 491).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/28

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. června 2011 Longevity Health Products, Inc. proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 15. dubna 2011 ve věci T-96/11, Longevity Health Products, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc C-316/11 P)

2011/C 269/52

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Longevity Health Products, Inc. (zástupce: J. Korab, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	připustit odvolání proti námitce podané společností Longevity Health Products, Inc.;

—	zrušit rozhodnutí Tribunálu ze dne 15. dubna 2011, T-96/11;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Žalobkyně tvrdí, že napadené usnesení má být zrušeno z následujících důvodů:

Odůvodnění Tribunálu je stiženo vadou;

Tribunál nevzal v úvahu argumenty uvedené majitelem ochranné známky.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesarbeitsgericht Berlin-Brandenburg (Německo) dne 27. června 2011 — Rainer Reimann v. Philipp Halter GmbH & Co. Sprengunternehmen KG

(Věc C-317/11)

2011/C 269/53

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgericht Berlin-Brandenburg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Rainer Reimann

Žalovaný: Philipp Halter GmbH & Co. Sprengunternehmen KG

Předběžné otázky

Brání článek 31 Listiny základních práv a čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (1) takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení § 13 odst. 2 BUrlG (Bundesurlaubsgesetz — spolkový zákon o dovolené), podle něhož může být kolektivní smlouvou v určitých odvětvích snížena délka minimální dovolené za kalendářní rok v délce čtyř týdnů?

Brání článek 31 Listiny základních práv a čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby takovému vnitrostátnímu ustanovení kolektivní smlouvy, jako je ustanovení v Bundesrahmentarifvertrag Bau (spolková rámcová kolektivní smlouva pro stavební průmysl), podle něhož nevzniká nárok na dovolenou v takových letech, ve kterých není z důvodu nemoci dosaženo určité výše hrubé mzdy?

3)	V případě kladné odpovědi na otázky 1 a 2: Je takové ustanovení, jako je ustanovení § 13 odst. 2 BUrlG, potom nepoužitelné?

V případě kladné odpovědi na otázky 1 až 3:

Existuje s ohledem na účinnost ustanovení § 13 odst. 2 BUrlG a ustanoveními Bundesrahmentarifvertrag Bau ochrana legitimního očekávání, je-li dotčeno období před 1. prosincem 2009, tj. vstupem Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv v platnost? Je třeba poskytnout smluvním stranám Bundesrahmentarifvertrag Bau lhůtu, během níž mohou samy dohodnout jiné pravidlo?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Förvaltningsrätten i Falun (Švédsko) dne 27. června 2011 — Daimler AG v. Skatteverket

(Věc C-318/11)

2011/C 269/54

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Förvaltningsrätten i Falun

Účastníci původního řízení

Žalobce: Daimler AG

Žalovaný: Skatteverket

Předběžné otázky

1)	Jak má být při rozhodování na základě relevantních ustanovení práva Evropské unie (1) vykládán pojem „stálá provozovna, z níž je vykonávána ekonomická činnost“?

Provádí-li osoba povinná k dani, která má sídlo své hospodářské činnosti v jiném členském státě a jejíž činnost spočívá zejména ve výrobě a prodeji vozidel, zimní zkoušky modelů vozidel v zařízeních umístěných ve Švédsku, je třeba mít za to, že taková osoba má ve Švédsku stálou provozovnu, z níž vykonává hospodářskou činnost, pokud tato osoba pořídila zboží a služby, které byly přijaty a využity ve zkušebních zařízeních ve Švédsku, aniž by měla v tomto státě trvale umístěny své zaměstnance, a pokud je taková zkušební činnost nezbytná k výkonu hospodářské činnosti takové osoby v jiném členském státě?

3)	Má na odpověď na druhou otázku vliv, že osoba povinná k dani má ve Švédsku stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost, jejímž účelem je takřka výhradně poskytovat uvedené osobě různé služby pro účely uvedené zkušební činnosti?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1), osmá směrnice Rady 79/1072/EHS ze dne 6. prosince 1979 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku (Úř. věst. L 331, 27.12.1979, s. 11; Zvl. vyd. 1, s. 79), směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě (Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 23).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Förvaltningsrätten i Falun (Švédsko) dne 27. června 2011 — Widex A/S v. Skatteverket

(Věc C-319/11)

2011/C 269/55

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Förvaltningsrätten i Falun

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Widex A/S

Žalovaný: Skatteverket

Předběžné otázky

1)	Jak má být při rozhodování na základě příslušných ustanovení práva Evropské unie (1) vykládán pojem „stálá provozovna, z níž je vykonávána ekonomická činnost“?

Je třeba mít za to, že osoba povinná k dani, která má sídlo své ekonomické činnosti v jiném členském státě a jejíž činnost spočívá mimo jiné ve výrobě a prodeji naslouchadel, má s ohledem na to, že provádí výzkum v oblasti audiologie ve výzkumném oddělení ve Švédsku, ve Švédsku stálou provozovnu, z níž se vykonává ekonomická činnost, pokud tato osoba pořídila zboží a služby, které byly přijaty a využity v dotčeném výzkumném oddělení ve Švédsku?

(1) Článek 170 a 171 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1), článek 1 a 2 osmé směrnice Rady ze dne 6. prosince 1979 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku (Úř. věst. L 331, s. 11; Zvl. vyd. 09/01, s. 79).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Rejonowy w Koszalinie (Polská republika) dne 28. června 2011 — Krystyna Alder a Ewald Alder v. Sabina Orłowska a Czesław Orłowski

(Věc C-325/11)

2011/C 269/56

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Koszalinie

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Krystyna Alder a Ewald Alder

Odpůrci: Sabina Orłowska a Czesław Orłowski

Předběžné otázky

Musí být čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (1), jakož i článek 18 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány tak, že je přípustné ponechat soudní písemnosti určené pro osobu s bydlištěm nebo obvyklým pobytem v jiném členském státě v soudním spise s tím důsledkem, že se tyto písemnosti považují za doručené, pokud tato osoba neustanoví žádného zmocněnce pro doručování s bydlištěm v členském státě, ve kterém soudní řízení probíhá?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, s. 79).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/30

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. června 2011 Alder Capital Ltd proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 13. dubna 2011 ve věci T-209/09, Alder Capital Ltd v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Gimv Nederland BV

(Věc C-328/11 P)

2011/C 269/58

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Alder Capital Ltd (zástupci: A. von Mühlendahl, H. Hartwig, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) Gimv Nederland BV

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 13. dubna 2011 ve věci T-209/09, jakož i rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 20. února 2009 ve věci R 486/2008-2,

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení před odvolacím senátem, Tribunálem a Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí, že napadený rozsudek musí být zrušen na základě tří samostatných důvodů.

Hlavním důvodem je, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že odvolací senát měl po právní stránce opětovně přezkoumat návrh na prohlášení neplatnosti, který byl předložen zrušovacímu oddělení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že přezkoumání odvolacího senátu mělo být provedeno jen v rozsahu, který je uveden v odvolání, jež bylo tomuto senátu předloženo.

Podpůrné důvody jsou:

—

že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že zamítl tvrzení účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek jako „irelevantní“, ve kterém uvedla, že další účastník řízení porušil platné povolení k poskytování finančních služeb a nařízení, jakož i zákony a jiné právní předpisy proti praní špinavých peněž při poskytování svých služeb v Německu označených ochrannou známkou „Halder“ (porušení čl. 56 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství ve spojení s článkem 15 tohoto nařízení), a

—	že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že dospěl k závěru, že existovala pravděpodobnost záměny i přes to, že pozornost ze strany veřejnosti byla „velmi vysoká“ (porušení čl. 8 odst. 1 písm.b) nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 30. června 2011 — ProRail bv v. Xpedys nv a další

(Věc C-332/11)

2011/C 269/59

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Cour de cassation (Belgie)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: ProRail bv

Žalovaní:

Xpedys nv

FAG Kugelfischer GmbH

DB Schenker Rail Nederland nv

Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen nv

Předběžné otázky

Musejí být články 1 a 17 nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 (1) ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech při zohlednění mimo jiné evropské právní úpravy o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a zásady, že rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení, vyjádřené v čl. 33 odst. 1 nařízení o příslušnosti (2), vykládány v tom smyslu, že soud, který nařizuje soudní znalecké šetření, v rámci kterého má být pověření částečně provedeno v členském státě, ke kterému soud přísluší, částečně ale i v jiném členském státě, musí přímým provedením této posledně uvedené části pouze a výlučně použít metodu stanovenou uvedeným nařízením v článku 17, nebo v tom smyslu, že tímto státem pověřený soudní znalec může být, mimo ustanovení nařízení (ES) č.1206/2001, pověřen i šetřením, které musí být částečně provedeno i v jiném členském státě Evropské unie?

(1) Úř. věst. L 174, s. 1.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2008 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie van België (Belgie) dne 30. června 2011 — Koninklijke Federatie van Belgische Transporteurs en Logistiek Dienstverleners (Febetra) v. Belgický stát

(Věc C-333/11)

2011/C 269/60

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastníci původního řízení

Žalobce: Koninklijke Federatie van Belgische Transporteurs en Logistiek Dienstverleners (Febetra)

Žalovaný: Belgický stát

Předběžné otázky

Musejí být článek 37 Úmluvy TIR a čl. 454 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (1) ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, vykládány tak, že je třeba členský stát, ve kterém byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti zjištěny, při absenci úředního zjištění místa, ve kterém byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti spáchány, a ručitelem včas podaného důkazu opaku, považovat za členský stát, ve kterém byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti spáchány, i když na základě místa přijetí karnetu TIR a zapečetění zboží lze bez podrobnějšího zkoumání zjistit, přes jaký členský stát na vnější hranici Společenství zboží protiprávním způsobem vstoupilo do Společenství?

Bude-li na první otázku odpovězeno záporně, musejí být stejné články ve spojení s čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady (EHS) 92/12 (2) ze dne 25. února 1992 o všeobecném systému, vlastnictví, přepravě a kontrole zboží podléhajícího spotřební dani, vykládány tak, že členský stát na vnější hranici Společenství, do kterého zboží protiprávním způsobem vstoupilo, je oprávněn i k výběru spotřebních daní, když zboží bylo v mezidobí dopraveno do jiného členského státu, kde bylo objeveno, zabaveno a zkonfiskováno?

(1) Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3.

(2) Úř. věst. L 76, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 179.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sø- og Handelsret (Dánsko) dne 1. července 2011 — HK Danmark, jednající jménem Jette Ring v. Dansk almennyttigt Boligselskab DAB

(Věc C-335/11)

2011/C 269/61

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Sø- og Handelsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: HK Danmark, jednající jménem Jette Ring

Žalovaný: Dansk almennyttigt Boligselskab DAB

Předběžné otázky

Vztahuje se pojem „zdravotní postižení“ ve smyslu směrnice na osobu, která z důvodu fyzického, psychického nebo psychologického postižení nemůže vůbec vykonávat svou pracovní činnost po dobu, která splňuje požadavek týkající se doby trvání stanovený v bodě 45 rozsudku Soudního dvora ze dne 11. července 2006, Sonia Chacón Navas v. Eurest Colectividades SA (C-13/05 (1), Sb. rozh. s. I-06467), nebo ji může vykonávat pouze v omezeném rozsahu?

b)	Může zdravotní stav způsobený lékařsky diagnostikovanou nevyléčitelnou nemocí spadat pod pojem „zdravotní postižení“ ve smyslu směrnice?

c)	Může zdravotní stav způsobený lékařsky diagnostikovanou léčitelnou nemocí spadat pod pojem „zdravotní postižení“ ve smyslu směrnice?

2)	Je třeba trvalé snížení funkční schopnosti, které nevyžaduje poskytnutí zvláštních pomocných a podobných prostředků, ale znamená pouze, že dotčená osoba není schopna výkonu práce na plný úvazek, považovat za zdravotní postižení ve smyslu směrnice Rady 2000/78/ES (2)?

3)	Spadá zkrácení pracovní doby mezi opatření, na která se vztahuje článek 5 směrnice 2000/78/ES?

Brání směrnice Rady 2000/78/ES použití ustanovení vnitrostátního práva, podle kterého je zaměstnavatel oprávněn na základě výpovědi se zkrácenou výpovědní dobou propustit zaměstnance, kterého je třeba ve smyslu směrnice považovat za zdravotně postiženou osobu, jestliže pobíral svou mzdu po dobu nemoci v celkové délce 120 dní během období 12 po sobě následujících měsíců, pokud

a)	nepřítomnost byla způsobena zdravotním postižením nebo

b)	nepřítomnost byla způsobena skutečností, že zaměstnavatel nepřijal v konkrétní situaci vhodná opatření, aby osobě se zdravotním postižením umožnil výkon její práce?

(1) [2006] ECR I-06467.

(2) Úř. věst. L 303, s. 16.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour d'appel de Lyon (Francie) dne 1. července 2011 — Receveur principal des douanes de Roissy Sud, Receveur principal de la recette des douanes de Lyon Aéroport, Direction régionale des douanes et droits indirects de Lyon, Administration des douanes et droits indirects v. Rohm & Haas Electronic Materials CMP Europe GmbH, Rohm & Haas Europe s.à.r.l., Rohm & Haas Europe Trading APS-UK Branch

(Věc C-336/11)

2011/C 269/62

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Lyon

Účastníci původního řízení

Žalobci: Receveur principal des douanes de Roissy Sud, Receveur principal de la recette des douanes de Lyon Aéroport, Direction régionale des douanes et droits indirects de Lyon, Administration des douanes et droits indirects

Žalované: Rohm & Haas Electronic Materials CMP Europe GmbH, Rohm & Haas Europe s.à.r.l., Rohm & Haas Europe Trading APS-UK Branch

Předběžná otázka

Musí být kombinovaná nomenklatura [stanovená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006 (2) a nařízení Komise č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 (3)] vykládána v tom smyslu, že leštící polštářky určené pro leštící stroj pro opracování polovodičových materiálů, který sám o sobě spadá do sazebního čísla 8460, dovezené odděleně od stroje ve formě disku s perforací uprostřed, které se skládají z tvrdé polyuretanové vrstvy, vrstvy polyuretanové pěny, lepící vrstvy a ochranného plastového pásku, neobsahují jakoukoli kovovou část či abrazivní látku a jsou používány k leštění wafers ve spojení s abrazivní tekutinou a musejí být měněny v závislosti na frekvenci jejich používání, spadají do sazební podpoložky 8466 91 15 jako části či příslušenství vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se stroji čísel 8456 až 8465, nebo — v závislosti na materiálu, z něhož jsou vyrobeny — do sazební podpoložky 3939 90 10 jako samolepící ploché tvary z plastů?

(1) Úř. věst. L 256, s. 1.

(2) Úř. věst. L 301, s. 1.

(3) Úř. věst. L 286, s. 1.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sø- og Handelsret (Dánsko) dne 1. července 2011 — HK Danmark, jednající jménem Lone Skouboe Werge v. Pro Display A/S, v likvidaci

(Věc C-337/11)

2011/C 269/63

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Sø- og Handelsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: HK Danmark, jednající jménem Lone Skouboe Werge

Žalovaný: Pro Display A/S, v likvidaci

Předběžné otázky

Vztahuje se pojem „zdravotní postižení“ ve smyslu směrnice na osobu, která z důvodu fyzického, psychického nebo psychologického postižení nemůže vůbec vykonávat svou pracovní činnost po dobu, která splňuje požadavek týkající se doby trvání stanovený v bodě 45 rozsudku Soudního dvora ze dne 11. července 2006, Sonia Chacón Navas v. Eurest Colectividades SA (C-13/05, Sb. rozh. s. I-06467) (1), nebo ji může vykonávat pouze v omezeném rozsahu?

b)	Může zdravotní stav způsobený lékařsky diagnostikovanou nevyléčitelnou nemocí spadat pod pojem „zdravotní postižení“ ve smyslu směrnice?

c)	Může zdravotní stav způsobený lékařsky diagnostikovanou léčitelnou nemocí spadat pod pojem „zdravotní postižení“ ve smyslu směrnice?

2)	Je třeba trvalé snížení funkční schopnosti, které nevyžaduje poskytnutí zvláštních pomocných a podobných prostředků, ale znamená pouze, že dotčená osoba není schopna výkonu práce na plný úvazek, považovat za zdravotní postižení ve smyslu směrnice Rady 2000/78/ES (2)?

3)	Spadá zkrácení pracovní doby mezi opatření, na která se vztahuje článek 5 směrnice 2000/78/ES?

a)	nepřítomnost byla způsobena zdravotním postižením nebo

b)	nepřítomnost byla způsobena skutečností, že zaměstnavatel nepřijal v konkrétní situaci vhodná opatření, aby osobě se zdravotním postižením umožnil výkon její práce?

(1) [2006] ECR I-6467.

(2) Úř. věst. L 303, s. 16.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/36

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 8. července 2011 — Lapin elinkeino-, liikenne- ja ympäristökeskuksen liikenne ja infrastruktuuri -vastuualue

(Věc C-358/11)

2011/C 269/76

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Účastník řízení: Lapin elinkeino-, liikenne- ja ympäristökeskuksen liikenne ja infrastruktuuri-vastuualue

Další účastníci řízení: Lapin luonnonsuojelupiiri ry und Lapin elinkeino-, liikenne- ja ympäristökeskuksen ympäristö ja luonnonvarat-vastuualue

Předběžné otázky

Lze z okolnosti, že odpad je klasifikován jako nebezpečný odpad, přímo dovodit, že použití takové látky nebo předmětu povede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice o odpadech 2008/98/ES (1)? Může také nebezpečný odpad pozbýt povahu odpadu, jsou-li splněny předpoklady podle čl. 6 odst. 1 směrnice o odpadech 2008/98/ES?

Je při výkladu pojmu „odpad“ a zejména při posuzování povinnosti odstraňování látky nebo předmětu, nutno přičítat význam okolnosti, že opětovné použití předmětu, který je posuzován, je podle přílohy XVII uvedené v článku 67 nařízení REACH (2) za určitých podmínek dovolené? Jestliže ano, jaký význam je nutno této okolnosti přičítat?

Byly článkem 67 nařízení REACH harmonizovány požadavky na výrobu, uvádění na trh nebo použití ve smyslu čl. 128 odst. 2 nařízení REACH, takže použití sloučenin a předmětů uvedených v příloze XVII nelze bránit na základě vnitrostátních předpisů o ochraně životního prostředí, ledaže byla tato omezení zveřejněna v seznamu vydávaném Komisí podle čl. 67 odst. 3 nařízení REACH?

4)	Má být výčet účelů použití dřeva ošetřeného roztokem CCA obsažený v příloze XVII bodu 19 odst. 4 písm. b) nařízení REACH vykládán v tom smyslu, že se jedná o taxativní výčet všech účelů použití?

5)	Lze použití dotčeného dřeva jako nosného základu prkenné cesty přirovnat účelům použití vypočteným v uvedeném seznamu, takže toto použití může být na základě přílohy XVII bodu 19 odst. 4 písm. b) nařízení REACH povoleno, jestliže jsou splněny ostatní nezbytné podmínky?

6)	K jakým okolnostem je nutno při posuzování, zda existuje riziko opakovaného styku s kůží ve smyslu přílohy XVII bodu 19 odst. 4 písm. d) nařízení REACH, přihlédnout?

7)	Je výrazem „možný“, který je obsažen v ustanovení uvedeném v otázce 6, míněno, že opakovaný styk s kůží musí být teoreticky možný, anebo že musí být alespoň do jisté míry pravděpodobný?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, s. 3).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/37

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Elegktiko Sinedrio (Corte dei Conti (Řecko)) dne 7. července 2011 — Komisař Elegktiko Synedrio u Ministerstva kultury a turismu v. Účetní oddělení Ministerstva kultury a turismu a Konstantinos Antonopoulos

(Věc C-363/11)

2011/C 269/77

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Corte dei Conti

Účastníci původního řízení

Žalobci: Komisař Elegktiko Synedrio u Ministerstva kultury a turismu

Žalovaní: Účetní oddělení Ministerstva kultury a turismu a Konstantinos Antonopoulos

Předběžné otázky

Představuje poskytnutí odměny za práci pracovníkovi po dobu jeho nepřítomnosti v práci z důvodu uvolnění pro výkon odborové činnosti pracovní podmínku nebo pracovní podmínku ve smyslu práva Evropské unie, či nikoli? Představují konkrétně ustanovení zákona, která stanoví uvolňování pracovníků ve veřejném sektoru v pracovním poměru na dobu určitou, kteří nezastávají stálá pracovní místa a jsou členy Výboru odborové organizace, pro výkon odborové činnosti bez náhrady mzdy, „pracovní podmínku“ podle čl. 137 odst. 1 písm. b) ES a „pracovní podmínku“ podle ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody [směrnice Rady č. 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS], nebo se tato otázka týká oblastí odměn za práci a práva sdružovat se, na které se právo Evropské unie nevztahuje?

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je pracovník v soukromoprávním pracovním poměru na dobu neurčitou ve veřejném sektoru, který zastává stanovené stálé pracovní místo a vykonává stejnou práci jako pracovník se soukromoprávním pracovním poměrem na dobu určitou, který nezastává stálé pracovní místo, případně „srovnatelný“ s takovým pracovníkem ve smyslu ustanovení 3 bodu 2 a 4 bodu 1 rámcové dohody nebo skutečnost, že Ústava státu (článek 103) a příslušné prováděcí zákony pro něho stanoví speciální služební řád (pokud jde o přijímání a zvláštní záruky v souladu s čl. 103 odst. 3 Ústavy), stačí, aby byl považován za nikoli „srovnatelného“ a tudíž nemohl být pokládán za pracovníka v soukromoprávním poměru na dobu určitou, který nezastává stálé pracovní místo?

V případě kladných odpovědí na předchozí otázky:

jestliže z vnitrostátních ustanovení vyplývá, že jsou pracovníci ve veřejném sektoru v pracovním poměru na dobu neurčitou, kteří zastávají stálá pracovní místa a jsou členy Výboru odborové organizace druhého stupně, uvolňováni (až na 9 dní v měsíci) pro výkon odborové činnosti s náhradou mzdy, zatímco pracovníci se stejnou odborovou kvalifikací v tomtéž veřejném sektoru v pracovním poměru na dobu určitou, aniž by zastávali stálé pracovní místo, jsou uvolňováni pouze pro výkon odborové činnosti ve stejné délce bez náhrady mzdy, představuje toto rozlišování zacházení méně příznivé s druhou kategorií pracovníků, ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody a

b)	mohou časově omezené trvání pracovního poměru druhé kategoie pracovníků, jakož i rozdíly pokud jde o jejich služební řád obecně (pokud jde o přijímání, postup, ukončení pracovního poměru) představovat objektivní důvody pro takovou nerovnost?

Představuje sporné rozlišování mezi odboráři, kteří jsou pracovníky v pracovním poměru na dobu neurčitou se stálým pracovním místem ve veřejném sektoru a pracovníky, kteří se stejnou odborovou kvalifikací pracují v tomtéž veřejném sektoru v pracovním poměru na dobu určitou, aniž by zastávali stálá pracovní místa, porušení zásady zákazu diskriminace při výkonu odborových práv ve smyslu článků 12, 20, 21 a 28 Listiny základních práv Evropské unie, nebo lze toto rozlišování odůvodnit různorodostí služebního řádu pracovníků těchto dvou kategorií?

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/38

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. června 2011 Longevity Health Products, Inc. proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 15. dubna 2011 ve věci T-95/11, Longevity Health Products v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc C-378/11 P)

2011/C 269/79

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Longevity Health Products, Inc. (zástupce: J. Korab, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	vyhovět kasačnímu opravnému prostředku podanému společností Longevity Health Products, Inc.;

—	zrušit rozhodnutí Tribunálu ze dne 15. dubna 2011 ve věci T-95/11;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí, že napadené usnesení by mělo být zrušeno z následujících důvodů:

—	argumentace Tribunálu je chybná;

—	Tribunál neposoudil argumenty uplatněné majitelkou ochranné známky.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2011 — Freistaat Sachsen v. Komise

(Věc T-357/02 RENV) (1)

(Státní podpory - Podpory poskytované orgány spolkové země Sasko - Podpora coachingu, účasti na veletrzích a výstavách, spolupráce a designu - Rozhodnutí určující, že režim podpor je z části slučitelný a z části neslučitelný se společným trhem - Režim podpor malým a středním podnikům - Nevyužití posuzovací pravomoci - Povinnost uvést odůvodnění)

2011/C 269/86

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Freistaat Sachsen (Německo) (zástupce: T. Lübbig, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Gross, V. Kreuschitz a T. Maxian Rusche, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení čl. 2 druhého pododstavce a článků 3 a 4 rozhodnutí Komise 2003/226/ES ze dne 24. září 2002 o režimu podpor zamýšleném Německem — „Program ve prospěch malých a středních podniků — Zlepšení výkonnosti saských podniků“ — Podprogramy 1 (coaching), 4 (účast na veletrzích a výstavách), 5 (spolupráce) a 7 (podpora designu) (Úř. věst. 2003, L 91, s. 13).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Freistaat Sachsen (Německo) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení před Tribunálem i Soudním dvorem vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 31, 8.2.2003.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2011 — Arkema France v. Komise

(Věc T-189/06) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Peroxid vodíku a perboritan sodný - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Přičitatelnost protiprávního jednání - Povinnost uvést odůvodnění - Rovné zacházení - Zásada řádné správy - Pokuty - Sdělení o spolupráci)

2011/C 269/87

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arkema France SA (Colombes, Francie) (zástupci: původně A. Winckler, S. Sorinas Jimeno a P. Geffriaud, poté S. Sorinas Jimeno a E. Jégou, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Arbault a O. Beynet, poté V. Bottka, P. J. Van Nuffel a B. Gencarelli, zmocněnci)

Předmět

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 1766 v konečném znění ze dne 3. května 2006 týkající se řízení podle článku 81 Smlouvy [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.620 — Peroxid vodíku a perboritan) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a podpůrně návrh na zrušení nebo snížení pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Arkema France SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2011 — Total a Elf Aquitaine v. Komise

(Věc T-190/06) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Peroxid vodíku a perboritan sodný - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Přičitatelnost protiprávního jednání - Právo obhajoby - Presumpce neviny - Povinnost uvést odůvodnění - Rovné zacházení - Zásada personality trestů a sankcí - Zásada legality trestných činů a trestů - Zásada řádné správy - Právní jistota - Zneužití pravomoci - Pokuty)

2011/C 269/88

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Total SA (Courbevoie, Francie); a Elf Aquitaine SA (Courbevoie) (zástupci: É. Morgan de Rivery, A. Noël-Baron, E. Lagathu, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Arbault a O. Beynet, poté V. Bottka, P. J. Van Nuffel a B. Gencarelli, zmocněnci)

Předmět

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 1766 v konečném znění ze dne 3. května 2006 týkající se řízení podle článku 81 Smlouvy [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.620 — Peroxid vodíku a perboritan) a podpůrně návrh na změnu čl. 2 písm. i) uvedeného rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Total SA a Elf Aquitaine SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Shell Petroleum a další v. Komise

(Věc T-38/07) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh butadienového kaučuku a styren-butadienového kaučuku vyrobeného emulzní polymerizací - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Závažnost protiprávního jednání - Přitěžující okolnosti)

2011/C 269/89

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Shell Petroleum NV (Haag, Nizozemsko); Shell Nederland BV (Haag); a Shell Nederland Chemie BV (Rotterdam, Nizozemsko) (zástupci: původně T. Snoep a J. Brockhoff, poté T. Snoep a S. Chamalaun, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Kellerbauer, V. Bottka a J. Samnadda, poté M. Kellerbauer a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) v rozsahu, ve kterém se týká společností Shell Petroleum NV a Shell Nederland BV, nebo podpůrně zrušení nebo snížení pokuty uložené společnostem Shell Petroleum, Shell Nederland a Shell Nederland Chemie BV

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Shell Petroleum NV, Shell Nederland BV a Shell Nederland Chemie BV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — ENI v. Komise

(Věc T-39/07) (1)

2011/C 269/90

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ENI SpA (Řím, Itálie) (zástupci: G. M. Roberti a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, G. Conte a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) v rozsahu, ve kterém se týká společnosti ENI SpA, nebo podpůrně zrušení nebo snížení pokuty uložené společnosti ENI.

Výrok rozsudku

Článek 2 písm. c) rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) se zrušuje v rozsahu, ve kterém stanoví, že společnosti ENI SpA se ukládá pokuta ve výši 272,25 milionů eur.

2)	Pokuta uložená společnosti ENI se stanovuje na 181,5 milionů eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Dow Chemical a další v. Komise

(Věc T-42/07) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh butadienového kaučuku a styren-butadienového kaučuku vyrobeného emulzní polymerizací - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Závažnost a doba trvání protiprávního jednání - Přitěžující okolnosti)

2011/C 269/91

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: The Dow Chemical Company (Midland, Michigan, USA); Dow Deutschland Inc. (Schwalbach, Německo); Dow Deutschland Anlagengesellschaft mbH (Schwalbach); a Dow Europe GmbH (Horgen, Švýcarsko) (zástupci: původně D. Schroeder, P. Matthey a T. Graf, poté D. Schroeder a T. Graf, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Kellerbauer, V. Bottka a J. Samnadda, poté M. Kellerbauer, V. Bottka a V. Di Bucci, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) v rozsahu, ve kterém se týká společnosti The Dow Chemical Company, nebo ke zrušení článku 1 uvedeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká společnosti Dow Deutschland Inc., nebo ke snížení pokuty uložené žalobkyním v rozsahu, v němž se týká všech žalobkyň.

Výrok rozsudku

Článek 1 písm. b) rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) se zrušuje v rozsahu, ve kterém konstatuje, že se Dow Deutschland Inc. podílela na dotčeném protiprávním jednání v období od 1. července 1996 do 27. listopadu 2001, nikoli od 2. září 1996 do 27. listopadu 2001.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	The Dow Chemical Company, Dow Deutschland, Dow Deutschland Anlagengesellschaft mbH a Dow Europe GmbH ponesou vlastní náklady řízení a nahradí devět desetin nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

4)	Komise ponese jednu desetinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Kaučuk v. Komise

(Věc T-44/07) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh butadienového kaučuku a styren-butadienového kaučuku vyrobeného emulzní polymerizací - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Účast na kartelové dohodě - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Závažnost a doba trvání protiprávního jednání - Polehčující okolnosti)

2011/C 269/92

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kaučuk a. s. (Kralupy nad Vltavou, Česká republika) (zástupci: původně M. Powell a K. Kuik, poté M. Powell, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Kellerbauer, V. Bottka a O. Weber, poté M. Kellerbauer, V. Bottka a V. Di Bucci, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Kaučuk a. s., nebo podpůrně zrušení nebo snížení pokuty uložené společnosti Kaučuk.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací), se v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Kaučuk a. s., zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Unipetrol v. Komise

(Věc T-45/07) (1)

2011/C 269/93

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Unipetrol a. s. (Praha, Česká republika) (zástupci: J. Matějček a I. Janda, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně M. Kellerbauer, V. Bottka a O. Weber, poté M. Kellerbauer, V. Bottka a V. Di Bucci, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Unipetrol a.s., nebo podpůrně k tomu, aby Tribunál vykonal svou pravomoc přezkumu v plné jurisdikci.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací), se v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Unipetrol a. s., zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Trade-Stomil v. Komise

(Věc T-53/07) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh butadienového kaučuku a styren-butadienového kaučuku vyrobeného emulzní polymerizací - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Účast na kartelové dohodě - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Závažnost a doba trvání protiprávního jednání - Polehčující okolnosti)

2011/C 269/94

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Trade-Stomil sp. z o.o. (Lodž, Polsko) (zástupci: F. Carlin, barrister, a E. Batchelor, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně X. Lewis a V. Bottka, poté V. Bottka a V. Di Bucci, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Trade-Stomil sp. z o.o., nebo podpůrně zrušení nebo snížení pokuty uložené společnosti Trade-Stomil.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren-butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací), se v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Trade-Stomil sp. z o.o., zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Polimeri Europa v. Komise

(Věc T-59/07) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh butadienového kaučuku a styren-butadienového kaučuku vyrobeného emulzní polymerizací - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Přičitatelnost protiprávního jednání - Jediné protiprávní jednání - Důkaz o existenci kartelové dohody - Pokuty - Závažnost a doba trvání protiprávního jednání - Přitěžující okolnosti)

2011/C 269/95

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polimeri Europa SpA (Brindisi, Itálie) (zástupci: M. Siragusa a F. Moretti, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, G. Conte a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok rozsudku

Článek 2 písm. c) rozhodnutí Komise K(2006) 5700 v konečném znění ze dne 29. listopadu 2006 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.638 — Butadienový kaučuk a styren butadienový kaučuk vyrobený emulzní polymerizací) se zrušuje v rozsahu, ve kterém stanoví, že společnosti Polimeri Europa SpA se ukládá pokuta ve výši 272,25 milionů eur.

2)	Pokuta uložená společnosti Polimeri Europa se stanovuje na 181,5 milionů eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Schindler Holding v. Komise

(Věc T-138/07) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh instalace a údržby výtahů a eskalátorů - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 81 ES - Manipulování s nabídkovými řízeními - Rozdělení trhů - Stanovení cen)

2011/C 269/96

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Schindler Holding Ltd (Hergiswil, Švýcarsko); Schindler Management AG (Ebikon, Švýcarsko); Schindler SA (Brusel, Belgie); Schindler Deutschland Holding GmbH (Berlín, Německo); Schindler Sàrl (Lucemburk, Lucembursko); a Schindler Liften BV (La Haye, Nizozemsko) (zástupci: R. Bechtold, W. Bosch, U. Soltész a S. Hirsbrunner, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Mojzesowicz a R. Sauer, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: M. Simm a G. Kimberley, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 v konečném znění ze dne 21. února 2007 týkajícího se řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/E-1/38.823 — Výtahy a eskalátory) nebo podpůrně návrh na snížení výše pokut uložených žalobkyním

Výrok rozsudku

1)	O žalobě není třeba rozhodnout v rozsahu, v němž byla podána společností Schindler Management AG.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Společnostem Schindler Holding Ltd, Schindler SA, Schindler Deutschland Holding GmbH, Schindler Sàrl a Schindler Liften BV se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)	Společnost Schindler Management ponese vlastní náklady řízení.

5)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — General Technic-Otis a další v. Komise

(Věci T-141/07, T-142/07, T-145/07 a T-146/07) (1)

2011/C 269/97

Jednací jazyk: francouzština a angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: General Technic-Otis Sàrl (Howald, Lucembursko) (zástupci: původně M. Nosbusch, poté A. Winckler, advokáti, a J. Temple Lang, solicitor) (věc T-141/07); General Technic Sàrl (Howald) (zástupce: M. Nosbusch) (věc T-142/07); Otis SA (Dilbeek, Belgie), Otis GmbH & Co. OHG (Berlín, Německo), Otis BV (Amersfoort, Nizozemsko) a Otis Elevator Company (Farmington, Connecticut, Spojené státy) (zástupci: A. Winckler a J. Temple Lang) (věc T-145/07); jakož i United Technologies Corporation (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: A. Winckler a J. Temple Lang) (věc T-146/07)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: věci T-141/07, T-142/07, A. Bouquet, R. Sauer, zmocněnci, ve spolupráci s A. Condominesem, advokátem; a věci T-145/07 a T-146/07, A. Bouquet, R. Sauer a J. Bourke, zmocněnci, ve spolupráci s A. Condominesem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 v konečném znění ze dne 21. února 2007 týkajícího se řízení podle článku 81 [ES] (věc č. COMP/E-1/38.823 — Výtahy a eskalátory) nebo podpůrně návrh na snížení výše pokut uložených žalobkyním.

Výrok rozsudku

1)	Věci T-141/07, T-142/07, T-145/07 a T-146/07 se spojují pro účely tohoto rozsudku.

2)	Žaloby se zamítají.

3)	Společnosti General Technic-Otis Sàrl se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-141/07.

4)	Společnosti General Technic Sàrl se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-142/07.

5)	Společnostem Otis SA, Otis GmbH & Co. OHG, Otis BV a Otis Elevator Company se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-145/07.

6)	Společnosti United Technologies Corporation se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci T-146/07.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Thyssen Krupp Liften Ascenseurs a další v. Komise

(Věc T-144/07, T-147/07, T-148/07, T-149/07, T-150/07 a T-154/07) (1)

2011/C 269/98

Jednací jazyky: nizozemština a němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Thyssen Krupp Liften Ascenseurs NV (Brusel, Belgie) (zástupci: původně V. Turner a D. Mes, poté O.W. Brouwer a J. Blockx, advokáti) (věc T-144/07); ThyssenKrupp Aufzüge GmbH (Neuhausen auf den Fildern, Německo) (zástupci: původně U. Itzen a K. Blau-Hansen, poté U. Itzen, K. Blau-Hansen a S. Thomas, a nakonec K. Blau-Hansen a S. Thomas, advokáti) (věc T-147/07); ThyssenKrupp Fahrtreppen GmbH (Hambourg, Německo) (zástupci: původně U. Itzen a K. Blau-Hansen, poté U. Itzen, K. Blau-Hansen a S. Thomas, a nakonec K. Blau-Hansen a S. Thomas, advokáti) (věc T-147/07); ThyssenKrupp Ascenseurs Luxembourg Sàrl (Howald, Lucembursko) (zástupci: K. Beckmann, S. Dethof a U. Itzen, advokáti) (věc T-148/07); ThyssenKrupp Elevator AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: T. Klose a J. Ziebarth, advokáti) (věc T-149/07); ThyssenKrupp AG (Duisbourg, Německo) (zástupci: původně M. Klusmann a S. Thomas, advokáti, poté M. Klusmann) (věc T-150/07); ThyssenKrupp Liften BV (Krimpen aan den Ijssel, Nizozemí) (zástupci: O.W. Brouwer a A. Stoffer, advokáti) (věc T-154/07)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věcech T-144/07 a T-154/07, A. Bouquet a R. Sauer, zmocněnci, ve spolupráci s F. Wijckmansem a F. Tuytschaeverem, advokáty; ve věcech T-147/07 a T-148/07, původně R. Sauer a O. Weber, poté R. Sauer a K. Mojzesowicz, zmocněnci; a ve věcech T-149/07 a T-150/07, R. Sauer a K. Mojzesowicz, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Věci T-144/07, T-147/07, T-148/07, T-149/07, T-150/07 a T-154/07 se spojují pro účely tohoto rozsudku.

2)	Článek 2 odst. 1 čtvrtá dorážka, odst. 2 čtvrtá odrážka, odst. 3 čtvrtá odrážka a odst. 4 čtvrtá odrážka rozhodnutí Komise K(2007) 512 v konečném znění ze dne 21. února 2007 týkajícího se řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/E-1/38.823 — Výtahy a eskalátory) se zrušuje.

3)	Ve věcech T-144/07, T-149/07 a T-150/07 se výše pokuty uložené v čl. 2 odst. 1 čtvrté odrážce rozhodnutí Komise K(2007) 512 společnostem ThyssenKrupp Liften Ascenseurs NV, ThyssenKrupp Elevator AG a ThyssenKrupp AG za protiprávní jednání v Belgii stanoví na 45 738 000 euro.

4)	Ve věcech T-147/07, T-149/07 a T-150/07 se výše pokuty uložené v čl. 2 odst. 2 čtvrté odrážce rozhodnutí Komise K(2007) 512 společnostem ThyssenKrupp Aufzüge GmbH, ThyssenKrupp Fahrtreppen GmbH, ThyssenKrupp Elevator a ThyssenKrupp za protiprávní jednání v Německu stanoví na 249 480 000 euro.

5)	Ve věcech T-148/07, T-149/07 a T-150/07 se výše pokuty uložené v čl. 2 odst. 3 čtvrté odrážce rozhodnutí Komise K(2007) 512 společnostem ThyssenKrupp Ascenseurs Luxembourg Sàrl, ThyssenKrupp Elevator a ThyssenKrupp za protiprávní jednání v Lucemburku stanoví na 8 910 000 euro.

6)	Ve věcech T-150/07 a T-154/07 se výše pokuty uložené v čl. 2 odst. 4 čtvrté odrážce rozhodnutí Komise K(2007) 512 společnostem ThyssenKrupp Liften BV a ThyssenKrupp za protiprávní jednání v Nizozemsku stanoví na 15 651 900 euro.

7)	Ve zbývající části se žaloby zamítají.

8)	V každé věci ponesou žalobkyně tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení, jakož i tři čtvrtiny nákladů Evropské Komise. Komise ponese čtvrtinu vlastních nákladů řízení, jakož i čtvrtinu nákladů žalobkyň.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Kone a další v. Komise

(Věc T-151/07) (1)

2011/C 269/99

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kone Oyj (Helsinky, Finsko); Kone GmbH (Hannover, Německo); a Kone BV (Voorburg, Nizozemsko) (zástupci: T. Vinje, solicitor, D. Paemen, J. Schindler, B. Nijs, A. Tomtsis, advokáti, J. Flynn, QC, a D. Scannell, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier a R. Sauer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 v konečném znění ze dne 21. února 2007 týkajícího se řízení podle článku 81 [ES] (věc č. COMP/E-1/38.823 — Výtahy a eskalátory), nebo podpůrně návrh na snížení výše pokut uložených žalobkyním.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Kone Oyj, Kone GmbH a Kone BV Se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. července 2011 — Zino Davidoff v. OHIM — Kleinakis kai SAI (GOOD LIFE)

(Věc T-108/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství GOOD LIFE - Starší národní slovní ochranná známka GOOD LIFE - Skutečné užívání starší ochranné známky - Povinnost řádné péče - Článek 74 odst. 1 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009))

2011/C 269/100

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Zino Davidoff SA (Fribourg, Švýcarsko) (zástupci: H. Kunz-Hallstein a R. Kunz-Hallstein, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: R. Pethke a J. Laporta Insa, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: I. Kleinakis kai SIA OE (Athény, Řecko) (zástupce: K. Siotou, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 30. listopadu 2007 (věc R 298/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi I. Kleinakis kai SIA OE a Zino Davidoff SA.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 30. listopadu 2007 (věc R 298/2007-2) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada nákladů vynaložených společností Zino Davidoff SA.

3)	Společnost I. Kleinakis kai SIA OE ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Řecko v. Komise

(Věc T-81/09) (1)

(EFRR - Snížení finanční podpory - Operační program spadající pod cíl č. 1 (1994-1999), „Přístupnost a silniční tepny“ v Řecku - Přenesení vedlejších úkolů Komisí na třetí osoby - Profesní tajemství - Výše finanční opravy - Prostor Komise pro uvážení - Soudní přezkum)

2011/C 269/101

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: původně M. Tassopoulou, zmocněnec, ve spolupráci s C. Meïdanisem a E. Lampadariosem, advokáty, poté P. Mylonopoulos a K. Boskovits, zmocněnci, ve spolupráci s G. Michailopoulosem, advokátem)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Steiblytė a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 8573 ze dne 15. prosince 2008 o snížení finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), jež byla ve výši 30 104 470,47 eur poskytnuta Řecku v rámci operačního programu „Přístup a silniční tepny“ rozhodnutím Komise K(94) 3579 ze dne 16. prosince 1994, kterým byla schválena pomoc z EFRR

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise K(2008) 8573 ze dne 15. prosince 2008 o snížení finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) poskytnuté Řecku se zrušuje v rozsahu, v němž stanoví jednak opravu ve výši 506 303 eur na základě projektu „Isthmos — Galota“ a dále opravu ve výši 684 343 eur na základě projektu „Křižovatka v Polymylos (smlouva 928)“.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Řecká republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí 80 % nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

4)	Komise ponese 20 % vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 6.6.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2011 — Winzer Pharma v. OHIM — Alcon (OFTAL CUSI)

(Věc T-160/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství OFTAL CUSI - Starší slovní ochranná známka Společenství Ophtal - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2011/C 269/102

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dr. Robert Winzer Pharma GmbH (Berlín, Německo) (zástupce: S. Schneller, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Alcon Inc. (Hünenberg, Švýcarsko) (zástupce: M. Vidal-Quadras Trias de Bes, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 4. února 2009 (věc R 1471/2007-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Dr. Robert Winzer Pharma GmbH a Alcon Inc.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Dr. Robert Winzer Pharma GmbH ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a společnosti Alcon Inc.

(1) Úř. věst. C 167, 18.7.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. července 2011 — Ergo Versicherungsgruppe v. OHMI — Société de développement et de recherche industrielle (ERGO)

(Věc T-220/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ERGO - Starší slovní ochranná známka Společenství URGO - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2011/C 269/103

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ergo Versicherungsgruppe AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: V. von Bomhard, A. W. Renck, T. Dolde, J. Pause, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: B. Schmidt, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Société de développement et de recherche industrielle (Chenôve, Francie) (zástupce: K. Dröge, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 20. března 2009 (věc R 515/2008-4), které se týká námitkového řízení mezi Société de développement et de recherche industrielle a Ergo Versicherungsgruppe AG

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Ergo Versicherungsgruppe AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 180, 1.8.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. července 2011 — Ergo Versicherungsgruppe v. OHIM — Société de développement et de recherche industrielle (ERGO Group)

(Věc T-221/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ERGO Group - Starší slovní ochranná známka Společenství URGO - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2011/C 269/104

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ergo Versicherungsgruppe AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: V. von Bomhard, A. W. Renck, T. Dolde a J. Pause, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: B. Schmidt, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 20. března 2009 (věc R 520/2008-4) které se týká námitkového řízení mezi Société de développement et de recherche industrielle a Ergo Versicherungsgruppe AG

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Ergo Versicherungsgruppe AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 180, 1.8.2009.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Evonik Industrie v. OHIM (Vyobrazení obdélníku nachové barvy se zaoblenou stranou)

(Věc T-499/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství znázorňující obdélník nachové barvy se zaoblenou stranou - Absolutní důvod zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 269/105

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evonik Industries AG (Essen, Německo) (zástupce: J. Albrecht, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně S. Stürmann, poté S. Stürmann a G. Schneider, poté S. Stürmann a R. Manea, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 2. října 2009 (věc R 491/2009-4) týkajícímu se zápisu označení znázorňujícího nachový obdélník se zaoblenou stranou jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Evonik Industries AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 13.2.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/48

Usnesení Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Inter IKEA Systéme v. OHIM — Meteor Controls (GLÄNSA)

(Věc T-88/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství GLÄNSA - Starší slovní ochranná známka Společenství GLANZ - Relativní důvod zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 269/106

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Inter IKEA Systems BV (Delft, Nizozemsko) (zástupce: J. Gulliksson, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: R. Pethke, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Meteor Controls International Ltd (Cookstown, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. prosince 2009 (věc R 529/2009-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Meteor Controls International Ltd a Inter IKEA Systems BV

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Inter IKEA Systems BV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 1.5.2010

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2011 — ratiopharm v. OHIM — Nycomed (ZUFAL)

(Věc T-222/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ZUFAL - Starší slovní ochranná známka Společenství ZURCAL - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Podobnost výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Omezení výrobků označených v přihlášce ochranné známky - Článek 43 odst. 1 nařízení č. 207/2009)

2011/C 269/107

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ratiopharm GmbH (Ulm, Německo) (zástupce: S. Völker, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: B. Schmidt, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Nycomed GmbH (Kostnice, Německo) (zástupce: A. Ferchland, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 12. března 2010 (věc R 874/2008-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Nycomed GmbH a ratiopharm GmbH.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti ratiopharm GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 195, 17.7.2010.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/49

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 12. července 2011 — Emme v. Komise

(Věc T-422/10 R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Hospodářská soutěž - Rozhodnutí Komise ukládající pokutu - Bankovní záruka - Návrh na odklad vykonatelnosti - Finanční újma - Neexistence mimořádných okolností - Neexistence naléhavosti)

2011/C 269/108

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Emme Holding SpA (Pescara, Itálie) (zástupci: G. Visconti, E. Vassallo di Castiglione, M. Siragusa, M. Beretta a P. Ferrari, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Gencarelli, V. Bottka a P. Manzini, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti článku 2 rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38.344 — Předpínací ocel) a dále návrh na osvobození od povinnosti zřídit bankovní záruku za účelem zabránění okamžitému inkasu pokuty uložené podle článku 2 uvedeného rozhodnutí.

Výrok

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/49

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 13. července 2011 — SIR v. Rada

(Věc T-142/11 R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny - Zmrazení finančních prostředků - Návrh na odklad vykonatelnosti - Nevydání rozhodnutí ve věci samé - Nevydání rozhodnutí)

2011/C 269/109

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société ivoirienne de raffinage (SIR) (Abidjan, Pobřeží slonoviny) (zástupce: M. Ceccaldi, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (B. Driessen a A. Vitro, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na předběžná opatření s cílem dosáhnout v souladu s článkem 278 SFEU odkladu vykonatelnosti jednak rozhodnutí Rady 2011/18/SZBP ze dne 14. ledna 2011 o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 11, s. 36) a jednak nařízení Rady (EU) č. 25/2011 ze dne 14. ledna 2011 o změně nařízení (ES) č. 560/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 11, s. 1)

Výrok

1)	Není namístě vydat rozhodnutí o návrhu na předběžná opatření.

2)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/49

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 13. července 2011 — Petroci v. Rada

(Věc T-160/11 R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny - Zmrazení finančních prostředků - Návrh na odklad provádění aktu - Nevydání rozhodnutí v hlavním řízení - Nevydání rozhodnutí)

2011/C 269/110

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société nationale d’opérations pétrolières de la Côte d’Ivoire Holding (Petroci Holding) (Abidžan, Pobřeží slonoviny) (zástupce: M. Ceccaldi, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a A. Vitro, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na předběžné opatření, kterým se žalobkyně podle článku 278 SFEU domáhá odkladu provádění jednak rozhodnutí Rady 2011/18/SZBP ze dne 14. ledna 2011 o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 11, s. 36), a dále nařízení Rady (EU) č. 25/2011 ze dne 14. ledna 2011 o změně nařízení (ES) č. 560/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 11, s. 1).

Výrok

1)	O návrhu na předběžné opatření již není třeba rozhodovat.

2)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/50

Žaloba podaná dne 20. června 2011 — Brainlab v. OHIM (BrainLAB)

(Věc T-326/11)

2011/C 269/111

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brainlab AG (Feldkirchen, Německo) (zástupce: J. Bauer, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 15. dubna 2011 ve věci R 1596/2010-4;

—	vrátil věc odvolacímu senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), aby rozhodl, zda byla dodržena požadovaná řádná péče při obnově dotyčné ochranné známky Společenství BrainLAB č. 1 290 113;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „BrainLAB“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 10 a 42.

Rozhodnutí služby registru a souvisejících databází: zamítnutí žádosti o navrácení do původního stavu, pokud jde o lhůtu pro předložení žádosti o obnovu a platbu poplatku za obnovu.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí žádosti o navrácení do původního stavu a konstatování zániku doby platnosti zápisu.

Dovolávané žalobní důvody: porušení článku 81 nařízení 207/2009 v tom, že navzdory veškeré řádné péči vyžadované okolnostmi nebylo možné, aby všechny dotčené osoby ve vztahu k žalovanému dodržely lhůtu, ve které došlo ke ztrátě práva a že lhůta dvou měsíců stanovená pro podání žádosti o navrácení do původního stavu byla dodržena.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/50

Žaloba podaná dne 20. června 2011 — Vinci Energies Schweiz v. OHIM — Estavis (Žluté ztvárnění Braniborské brány)

(Věc T-327/11)

2011/C 269/112

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vinci Energies Schweiz AG (Curych, Švýcarsko) (zástupce: M. Graf, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Estavis AG (Berlín, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 31. března 2011 ve věci R 231/2010-1 vydané v odvolacím řízení;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Estavis AG

Dotčená ochranná známka Společenství: Ztvárnění Braniborské brány v medově žluté barvě pro výrobky a služby zařazené do tříd 6, 7, 9, 11, 35, 36, 37, 38, 40, 41 a 42 — přihláška č. 6 585 871

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Obrazová ochranná známka „ETAVIS“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 6, 7, 9, 11, 35, 37, 38, 40, 41, 42 a 45

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám bylo částečně vyhověno

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí námitek

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny z důvodu přinejmenším běžné rozlišovací způsobilosti ochranné známky namítané v námitkovém řízení a totožnosti, popřípadě vysoké míry podobnosti kolidujících ochranných známek

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/51

Žaloba podaná dne 21. června 2011 — Leifheit v. OHIM (EcoPerfect)

(Věc T-328/11)

2011/C 269/113

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Leifheit AG (Nassau, Německo) (zástupce: G. Hasselblatt, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje,

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 31. března 2011 (věc R 1658/2010-1) a připustit ochrannou známku Společenství „EcoPerfect“ s číslem přihlášky 8 708 745 v celém rozsahu ke zveřejnění;

—	uložit OHIM náhradu vlastních nákladů řízení, jakož i náhradu nákladů vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „EcoPerfect“ pro výrobky zařazené do třídy 21 — Přihláška č. 8 708 745

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009, protože přihláška ochranné známky Společenství „EcoPerfect“ není, pokud jde o výrobky třídy 21, ani popisná, ani jí nechybí jakákoli rozlišovací způsobilost

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/51

Žaloba podaná dne 24. června 2011 — Wessang v. OHIM — Greinwald (star foods)

(Věc T-333/11)

2011/C 269/114

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Nicolas Wessang (Zimmerbach, Francie) (zástupce: A. Grolée, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Greinwald GmbH (Kempten, Německo)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí odvolacího senátu OHIM ze dne 15. dubna 2011;

—	rozhodl, že OHIM má povinnost přijmout opatření k provedení tohoto rozsudku, jímž se výše uvedené rozhodnutí zrušuje, a tedy vyhovět námitkám Nicolase Wessanga ze dne 26. září 2005 vůči přihlášce ochranné známky STAR FOODS a jejího grafického ztvárnění č. 4 105 615;

—	rozhodl, že OHIM má povinnost přijmout opatření k provedení tohoto rozsudku, jímž se výše uvedené rozhodnutí zrušuje, a tedy v plném rozsahu zamítnout přihlášku ochranné známky STAR FOODS a jejího grafického ztvárnění č. 4 105 615;

—	uložil společnosti Greinwald GmbH a OHIM povinnost solidárně nebo in solidum nahradit veškeré výdaje a náklady řízení vynaložené Nicolasem Wessangem v rámci námitkového řízení, odvolacího řízení i tohoto řízení;

—	uložil společnosti Greinwald GmbH povinnost nést veškeré vlastní výdaje a náklady řízení vynaložené v rámci námitkového řízení, odvolacího řízení i tohoto řízení;

—	uložil OHIM povinnost nést veškeré vlastní výdaje a náklady řízení vynaložené v rámci námitkového řízení, odvolacího řízení i tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Greinwald GmbH

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „star foods“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 30 a 32 — přihláška č. 4 105 615

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobce

Namítaná ochranná známka nebo označení: obrazová a slovní ochranná známka Společenství „STAR SNACKS“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 30 a 31

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí námitek; rozhodnutí přijaté po vydání rozsudku Tribunálu ze dne 11. května 2010 ve věci T-492/08, Wessang v. OHIM — Greinwald (star foods)

Dovolávané žalobní důvody: žalobce namítá, že Tribunál rozhodl, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny a že v důsledku toho měl odvolací senát pravomoc přesně stanovenou rozsudkem Tribunálu. Žalobce se tudíž domnívá, že odvolací senát tím, že znovu posuzoval věc v plném rozsahu, překročil své pravomoci

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/52

Žaloba podaná dne 5. července 2011 — Segovia Bonet v. OHIM — IES (IES)

(Věc T-355/11)

2011/C 269/115

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Jorge Segovia Bonet (Madrid, Španělsko) (zástupci: M. E. López Camba a L. Rival Zurdo, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: IES Insurance Engineering Services Srl (Miláno, Itálie)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 29. března 2011 ve věci R 749/2010-2; a

—	uložil žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „IES“ pro služby zařazené do třídy 35, 36, 41, 42 a 45 — přihláška ochranné známky Společenství č. 6787345

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobce

Namítaná ochranná známka nebo označení: obrazová ochranná známka „IES“ pro služby zařazené do třídy 41, číslo zápisu ochranné známky Spojeného království 2358802

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné přijetí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009 tím, že odvolací senát nesprávně rozhodl, že neexistuje nebezpečí záměny mezi starší ochrannou známkou a přihláškou napadené ochranné známky Společenství, neboť (i) kolidující označení jsou si velmi podobná, zejména po fonetické stránce a (ii) služby uvedené ve starším zápisu jsou doplňkovými službami ke službám uvedeným v napadené přihlášce ochranné známky Společenství

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/52

Žaloba podaná dne 1. července 2011 — Restoin v. OHIM (EQUIPMENT)

(Věc T-356/11)

2011/C 269/116

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Christian Restoin (Paříž, Francie) (zástupce: A. Alcaraz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 14. dubna 2011 ve věci R 1430/2010-4;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení, které vynaložil Christian RESTOIN.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „EQUIPMENT“ pro výrobky a služby tříd 3, 9, 14, 18, 25 a 35 –přihláška č. 8 7 22 076.

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1) v rozsahu, v němž má požadované označení rozlišovací způsobilost ve vztahu k jeho vnímání relevantní veřejností a ve vztahu k výrobkům a službám, pro které se žádá o zápis, jakož i článku 75 tohoto nařízení v rozsahu, v němž odůvodnění odvolacího senátu i) nemohlo být globální, jelikož dotčené výrobky nejsou dostatečně homogenní a ii) není soudržné.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/53

Žaloba podaná dne 6. července 2011 — Hand Held Products v. OHIM — Orange Brand Services (DOLPHIN)

(Věc T-361/11)

2011/C 269/117

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hand Held Products, Inc. (Wilmington, United States) (zástupci: J. Güell Serra a M. Curell Aguilà, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Orange Brand Services Ltd (Bristol, Spojené království)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	Částečně zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. dubna 2011 ve věci R 1443/2010-1 a zamítl přihlášku CTM č. 5046231; a

—	Uložil žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „DOLPHIN“ mimo jiné pro zboží zařazené do třídy 9 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 5046231

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: zápis ochranné známky Společenství č. 936229 pro slovní ochrannou známku „DOLPHIN“ pro zboží třídy 9

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám u části sporných výrobků

Rozhodnutí odvolacího senátu: částečné zrušení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, protože odvolací senát neprovedl celkový rozbor relevantních faktorů, nýbrž zamítl námitky toliko na základě toho, že dotčené výrobky se liší s tím, že rozdíly mezi ním jsou minimální, a bez toho, že by dal dostatečnou váhu srovnávacímu rozboru totožnosti znaků „DOPLHIN“.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/53

Žaloba podaná dne 6. července 2011 — Bial — Portela & Ca v. OHIM — Isdin (ZEBEXIR)

(Věc T-366/11)

2011/C 269/118

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bial — Portela & Ca, SA (São Mamede do Coronado, Portugalsko) (zástupci: B. Braga da Cruz a J. M. Pimenta, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Isdin, SA (Barcelona, Španělsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. dubna 2011 ve věci R 1212/2009-1;

—	uložil žalovanému, aby zamítnul zápis ochranné známky Společenství č. 6809008 „ZEBEXIR“; a

—	uložil další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „ZEBEXIR“, pro výrobky tříd 3 a 5 — přihláška ochranné známky Společenství č. 6809008

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka Společenství „ZEBINIX“ přihlášená pod č. 3424223 pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 5 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát nesprávně usoudil, že dotčené ochranné známky nejsou natolik podobné, aby byly zaměnitelné.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/54

Žaloba podaná dne 11. července 2011 — Monier Roofing Components v. OHIM (CLIMA COMFORT)

(Věc T-371/11)

2011/C 269/119

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monier Roofing Components GmbH (Oberursel, Německo) (zástupce: F. Ekey, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 28. dubna 2011, ve věci odvolání R 2026/2010-1;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „CLIMA COMFORT“ pro výrobky třídy 17 — přihláška č. 9 175 324

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b), článku 75 a článku 79 nařízení č. 207/2009, protože i) odvolací senát, aniž by žalobkyni vyslechl, vyšel z nesprávných fyzikálních zjištění, ii) odvolací senát byl z úřední moci povinen objasnit skutkové okolnosti a iii) odvolací senát nezohlednil složení a určení sporného zboží a přijal nesprávná zjištění k významu označení „CLIMA COMFORT“ ve vztahu ke spornému zboží

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/54

Žaloba podaná dne 15. července 2011 — Basic v. OHIM — Repsol YPF (basic)

(Věc T-372/11)

2011/C 269/120

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Basic Aktiengesellschaft Lebensmittelhandel (Mnichov, Německo) (zástupce: D. Altenburg, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Repsol YPF, SA (Madrid, Španělsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 31. března 2011 ve věci R 1440/2010-1;

—	zamítl odvolání ve věci R 1440/2010-1 proti rozhodnutí o námitkách č. B 1384694;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „basic“ ve žluté, modré a červené barvě pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 4, 5, 16, 18, 21, 25, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 35, 39, 43, 44 a 45 — přihláška ochranné známky Společenství č. 6752811.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastnice řízení před odvolacím senátem.

Namítaná ochranná známka nebo označení: zápis ochranné známky Společenství č. 5648159 týkající se obrazové ochranné známky „BASIC“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 35, 37 a 39.

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám ve vztahu k některým sporným službám zařazeným do třídy 35 a ke všem sporným službám zařazeným do třídy 39. Zamítnutí námitek ve vztahu k ostatním službám zařazeným do třídy 35.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení v rozsahu, ve kterém byly zamítnuty námitky ve vztahu k některým službám zařazeným do třídy 35. Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství pro tyto služby a zamítnutí odvolání ve vztahu k ostatním službám zařazeným do třídy 35.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, neboť odvolací senát dospěl k nesprávnému závěru, že mezi přihlašovanou a namítanou ochrannou známkou existuje nebezpečí záměny.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/55

Žaloba podaná dne 18. července 2011 — Langguth Erben v. OHIM (MEDINET)

(Věc T-378/11)

2011/C 269/121

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Franz Wilhelm Langguth Erben GmbH & Co. KG (Traben-Trarbach, Německo) (zástupci: R. Kunze a G. Würtenberger, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 10. května 2011 vydané v odvolacím řízení ve věci R 1598/2010-4 a týkající se přihlášky ochranné známky Společenství č. 8 786 485;

—	uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „MEDINET“ pro výrobky zařazené do třídy 33 — přihláška č. 8 786 485.

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí zápisu seniority přihlašované ochranné známky na základě starších národních a mezinárodních ochranných známek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení článků 34, 75 a 77 nařízení č. 207/2009 tím, že odvolací senát (i) protiprávně zamítl zápis seniority, (ii) nevypořádal se s vyjádřením žalobkyně k rozhodnutím odvolacích senátů o právech přednosti a seniority, a (iii) nestanovil termín k ústnímu jednání.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/55

Žaloba podaná dne 21. července 2011 — Hüttenwerke Krupp Mannesmann a další v. Komise

(Věc T-379/11)

2011/C 269/122

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hüttenwerke Krupp Mannesmann GmbH (Duisburg, Německo), ROGESA Roheisengesellschaft Saar mbH (Dillingen, Německo), Salzgitter Flachstahl GmbH (Salzgitter, Německo), ThyssenKrupp Steel Europe AG (Duisburg, Německo), voestalpine Stahl GmbH (Linec, Rakousko) (zástupci: S. Altenschmidt a C. Ditrich, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES [K(2011) 2772, Úř. věst. L 130, s. 1 a násl.],

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady (1). Navrhují zrušit toto rozhodnutí v plném rozsahu.

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod: Referenční úroveň produktu (product benchmark) pro aglomerovanou rudu je v rozporu s článkem 10 směrnice 2003/87/ES (2).

Žalobkyně se odvolávají na protiprávnost podmínek pro referenční úroveň produktu, obsažených v napadeném rozhodnutí.

—

Neslučitelnost s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87

Žalobkyně tvrdí, že stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu je v rozporu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87, neboť Komise při určení průměrného výkonu, kterého v daném odvětví resp. v pododvětví v Unii dosáhlo 10 % nejvýkonnějších zařízení, zohlednila jako výchozí bod pro určení referenční úrovně produktu zařízení pro výrobu pelet. Pelety jsou však jiné produkty než je aglomerovaná ruda a zařízení k výrobě pelet neměla být tudíž při určení 10 % nejvýkonnějších zařízení pro aglomeraci rudy zohledněna.

—

Neslučitelnost s čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87

Stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu je také neslučitelné s čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87, neboť Komise při stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu provedla opravu údajů. Tato oprava neodpovídá kritériím pro stanovení referenční úrovně produktu uvedeným v čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87.

Druhý žalobní důvod: Referenční úroveň produktu pro tekutý kov je v rozporu s čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87

Rovněž stanovení referenční úrovně produktu pro tekutý kov je neslučitelné s článkem 10a směrnice 2003/87, neboť Komise nezohlednila plný obsah uhlíku odpadových plynů, které vznikají při výrobě železa a oceli, včetně jejich použití pro výrobu elektrické energie, ale provedla odpočty ve výši přibližně 25 %. Ze znění čl. 10a odst. 1 třetího pododstavce druhé věty směrnice 2003/87, struktury, jakož i účelu směrnice a jejího historického výkladu vyplývá, že Komise není oprávněna takové odpočty provádět.

Třetí žalobní důvod: Porušení povinnosti odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU

Žalobkyně dále tvrdí, že Komise své rozhodnutí nedostatečně odůvodnila. Odůvodnění stanovení referenční úrovně produktu je nedostatečné. Také obavy uváděné Komisí ohledně případného narušení hospodářské soutěže nebyly řádně odůvodněny. To je v rozporu s čl. 296 odst. 2 SFEU.

4)	Čtvrtý žalobní důvod: Porušení zásady proporcionality Napadené rozhodnutí je také, pokud jde o stanovení referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu a tekutý kov, v rozporu se zásadou proporcionality.

5)	Pátý žalobní důvod: Porušení zásady rovného zacházení Žalobkyně se navíc dovolávají porušení zásady rovného zacházení.

Šestý žalobní důvod: Nezbytnost zrušení rozhodnutí v plném rozsahu

Žalobkyně zastávají názor, že rozhodnutí musí být zrušeno v plném rozsahu, neboť v případě zrušení omezeného výlučně na referenční úrovně produktu pro aglomerovanou rudu a tekutý kov by se v důsledku úpravy čl. 10 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 písm. c) napadeného rozhodnutí bezplatné povolenky automaticky přidělovaly na základě metody nouzových přístupů. To by vedlo k ještě horšímu výsledku pro žalobkyně než kdyby se uplatnily nesprávné referenční úrovně produktu Komise pro aglomerovanou rudu a tekutý kov.

(1) Úř. věst. L 130, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ESText s významem pro EHP (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32)

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/56

Žaloba podaná dne 21. července 2011 — Eurofer v. Komise

(Věc T-381/11)

2011/C 269/123

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Europäischer Wirtschaftsverband der Eisen- und Stahlindustrie (Eurofer) ASBL (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Altenschmidt a C. Dittrich, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (K[2001] 2772, Úř. věst. L 130, s. 1 a násl.),

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce napadá rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1). Navrhuje, aby bylo v celém rozsahu zrušeno.

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 10a směrnice 2003/87/ES (2) stanovením referenční úrovně produktu pro tekutý kov

Žalobce se odvolává na protiprávnost hodnot pro stanovení referenční úrovně produktu, které jsou uvedeny v příloze I napadeného rozhodnutí.

Žalobce uvádí, že stanovením referenční úrovně produktu pro tekutý kov dochází k porušení článku 10a směrnice 2003/87, jelikož Komise nezohledňuje celý obsah uhlíku odpadových plynů, které vznikají při výrobě železa a oceli, včetně jejich využití při výrobě elektřiny, ale naopak provedla srážku ve výši přibližně 25 %. Ze znění čl. 10a odst. 1, pododstavce 3, druhé věty směrnice 2003/87, ze systematiky i z účelu uvedené směrnice, jakož i z jejího historického výkladu podle žalobce vyplývá, že Komise není oprávněna provádět takové srážky.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti odůvodnění stanovené v čl. 296 pododst. 2 SFEU

Žalobce dále uvádí, že Komise své rozhodnutí dostatečně neodůvodnila. Domnívá se, že odůvodnění týkající se stanovení referenční úrovně produktu je nedostatečné. Ani pochybnosti Komise uvedené ve vztahu k možným narušením hospodářské soutěže podle něj nebyly řádně odůvodněny. Žalobce se domnívá, že tím došlo k porušení čl. 296 pododst. 2 SFEU.

3)	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality Napadené rozhodnutí podle žalobce porušuje i zásadu proporcionality v rozsahu, ve kterém se týká stanovení referenční úrovně pro tekutý kov.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení Žalobce se dále odvolává na porušení zásady rovného zacházení.

Pátý žalobní důvod vycházející z nutnosti zrušit celé rozhodnutí

Žalobce se domnívá, že uvedené rozhodnutí musí být zrušeno v celém rozsahu, neboť v případě částečného zrušení omezeného výlučně na referenční úroveň pro tekutý kov by se na základě právní úpravy obsažené v čl. 10 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 písm. c) napadeného rozhodnutí automaticky použila pro přidělení bezplatných povolenek záložní metoda. Ta by pro žalobce vyústila v ještě horší výsledek, než kdyby byly použity nesprávné hodnoty referenční úrovně stanovené Komisí.

(1) Úř. věst. L 130, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s.32); Zvl. vyd. 15/07 s. 631.

10.9.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 269/57

Žaloba podaná dne 21. července 2011 — Evonik Industries v. OHIM — Bornemann (EVONIK)

(Věc T-390/11)

2011/C 269/124

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evonik Industries AG (Essen, Německo) (zástupce: J. Albrecht, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Johann Heinrich Bornemann GmbH — Geschäftsbereich Kunststofftechnik Obernkirchen (Obernkirchen, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalovaného (druhého odvolacího senátu) ze dne 19. dubna 2011 (spisová značka odvolání: R 1802/2010-2) v rozsahu, ve kterém toto odmítá rozšíření ochrany mezinárodní ochranné známky č. 918 426„EVONIK“ na Evropskou unii;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „EVONIK“ pro výrobky a služby zařazené do třídy 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 11, 16, 17, 19, 35, 37, 39, 40, 41 a 42 — mezinárodní registrace č. 918 426.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Johann Heinrich Bornemann GmbH — Geschäftsbereich Kunststofftechnik Obernkirchen.

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka Společenství „EVO“ pro výrobky a služby zařazené do třídy 7, 37 a 42.

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a článků 75 a 76 nařízení č. 207/2009, i) protože mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny, ii) protože se odvolací senát opíral o důvody, ke kterým se žalobkyně nemohla vyjádřit a iii) protože odvolací senát napadené rozhodnutí opřel o argumentaci, která v rámci řízení nebyla uvedena osobou podávající námitky.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2011.269.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 269

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 54 10. září2011

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2011/C 269/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 252, 27.8.2011	1