23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/1

---

2011/C 219/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 211, 16.7.2011

Dřívější publikace

Úř. věst. C 204, 9.7.2011

Úř. věst. C 194, 2.7.2011

Úř. věst. C 186, 25.6.2011

Úř. věst. C 179, 18.6.2011

Úř. věst. C 173, 11.6.2011

Úř. věst. C 160, 28.5.2011

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/2

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank ’s-Gravenhage, pracoviště Zwolle-Lelystad (Nizozemsko) dne 31. března 2011 — Bibi Mohammad Imran v. Minister van Buitenlandse Zaken

(Věc C-155/11)

2011/C 219/02

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank ’s-Gravenhage

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bibi Mohammad Imran

Žalovaný: Minister van Buitenlandse Zaken

Předběžné otázky

1)

Umožňuje čl. 7 odst. 2 směrnice 2003/86 (1), aby členský stát odmítl rodinnému příslušníkovi příslušníka třetího státu, který oprávněně pobývá v tomto členském státě ve smyslu článku 4 této směrnice povolit vstup a pobyt pouze z toho důvodu, že tento rodinný příslušník v zahraničí nesložil integrační zkoušku stanovenou na základě právních předpisů tohoto členského státu? 1a. Je pro zodpovězení otázky 1 relevantní, že v případě rodinného příslušníka se jedná o matku osmi dětí, které oprávněně pobývají v tomto členském státě, jedná-li se v případě sedmi z nich o nezletilé děti? 1b. Je pro zodpovězení otázky 1 relevantní, zda má rodinný příslušník ve státě pobytu přístup ke vzdělávání v jazyce tohoto členského státu? 1c. Je pro zodpovězení otázky 1 relevantní, zda je rodinný příslušník či příslušnice s přihlédnutím k jeho, resp. k jejímu předchozímu vzdělání a osobní situaci, zejména zdravotním problémům, schopen či schopna úspěšně složit uvedenou zkoušku v dohledné době? 1d. Je pro zodpovězení otázky 1 relevantní, že se vykonává žádný přezkum ve světle čl. 5 odst. 5 a článku 17 směrnice 2003/86 a článku 24 Listiny nebo zásady proporcionality práva Unie? 1e. Je pro zodpovězení otázky 1 relevantní, že občané některých jiných třetích států jsou pouze na základě své státní příslušnosti zproštěni povinnosti úspěšně složit integrační zkoušku v zahraničí?

---

(1)  Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, s. 12; Zvl. vyd. 19/06, s. 224).

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/2

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van koophandel te Brussel (Belgie) dne 28. dubna 2011 — Evropská Unie, zastoupená Evropskou komisí v. Otis NV a další

(Věc C-199/11)

2011/C 219/03

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van koophandel te Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Evropská Unie, zastoupená Evropskou komisí

Žalovaní:

Otis NV

Kone Belgium NV

Schindler NV

ThyssenKrupp Liften Ascenseurs NV

General Technic-Otis Sàrl

Kone Luxembourg Sàrl

Schindler Sàrl

ThyssenKrupp Ascenseurs Luxembourg Sàrl

Předběžné otázky

1)

a) Smlouva v článku 282, nyní v článku [3]35 uvádí, že Unie je zastupována Komisí; — článek 335 SFEU na straně jedné, jakož i články 103 a 104 finančního nařízení na straně druhé stanoví, že dotčené orgány zastupují Unii ve správních otázkách spojených s jejich fungováním, s možným důsledkem, že orgány mohou — výlučně, či nikoli — vystupovat před Soudem; — není pochybnosti o tom, že zaplacení příliš vysoké ceny dodavatelům atd. spadají jakožto důsledek vytvoření kartelu pod pojem „podvod“; — v belgickém právu platí zásada lex specialis generalibus derogat; — jestliže se tato právní zásada uplatňuje rovněž v evropském právu, nebylo věcí dotčených orgánů, aby vyvinuly iniciativu a podaly žaloby (s výjimkou případů, v nichž byla zadavatelem zakázky sama Komise? b) (Podpůrně pokládaná otázka) Neměla Komise přinejmenším povinnost opatřit si plnou moc k zastupování orgánů za účelem hájení jejich zájmů před Soudem?

2)

a) Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech zaručují všem osobám právo na spravedlivý proces a s tím související zásadu, že nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci. Je toto slučitelné se zásadou, že Komise vystupuje v první fázi jako veřejný zadavatel zakázky a postihuje sankcí vytýkané jednání, tedy vytvoření kartelu, jakožto porušení článku 81, nyní článku 101 Smlouvy, poté, co sama v tomto řízení vedla vyšetřování, aby následně v druhé fázi připravila řízení o náhradě škody u vnitrostátního soudu a přijala rozhodnutí o podání žaloby, zatímco tentýž člen Komise je odpovědný za obě záležitosti, jež jsou navzájem spojeny, a sice tím spíše, že příslušný vnitrostátní soud se od rozhodnutí o sankci nemůže odchýlit? b) (Podpůrně pokládaná otázka) V případě kladné odpovědi na otázku 2. a), tedy jestliže se jedná o neslučitelnost, jak pak může poškozený (Komise nebo orgány nebo Unie) protiprávním jednáním uplatnit podle evropského práva svůj nárok na náhradu škody (vytvoření kartelu), v jehož případě se rovněž jedná o základní právo?

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/3

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidsrechtbank Antwerpen (Belgie) dne 28. dubna 2011 — Anton Las v. N. V. PSA Antwerp, dříve N. V. Hesse Noord Natie

(Věc C-202/11)

2011/C 219/04

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidsrechtbank Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Anton Las

Žalovaná: N. V. PSA Antwerp, dříve N. V. Hesse Noord Natie

Předběžné otázky

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/3

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Grondwettelijk Hof (Belgie), podaná dne 28. dubna 2011 — All Projects & Developments a další

(Věc C-203/11)

2011/C 219/05

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Grondwettelijk Hof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:

All Projects & Developments NV

Bouw- en Coördinatiekantoor Andries NV

Belgische Gronden Reserve NV

Bouwonderneming Ooms NV

Bouwwerken Taelman NV

Brummo NV

Cordeel Zetel Temse NV

DMI Vastgoed NV

Dumobil NV

Durabrik NV

Eijssen NV

Elbeko NV

Entro NV

Extensa NV

Flanders Immo JB NV

Green Corner NV

Huysman Bouw NV

Imano BVBA

Immpact Ontwikkeling NV

Invest Group Dewaele NV

Invimmo NV

Kwadraat NV

Liburni NV

Lotinvest NV

Matexi NV

Novus NV

Plan & Bouw NV

7Senses Real Estate NV

Sibomat NV

Tradiplan NV

Uma Invest NV

Versluys Bouwgroep BVBA

Villabouw Francis Bostoen NV

Willemen General Contractor NV

Wilma Project Development NV

Woningbureau Paul Huyzentruyt NV

Účastníci řízení:

Ministerraad (Rada ministrů)

Vlaamse regering (Vlámská vláda)

Immo Vilvo NV

PSR Brownfield Developers NV

College van de Franse Gemeenschapscommissie (Kolegium komise Francouzského společenství)

Franse Gemeenschapsregering (Vláda Francouzského společenství)

Předběžné otázky

1)

Mají být články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie [SFEU] samy o sobě nebo ve spojení s rozhodnutím Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 (1) o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu vykládány tak, že opatření obsažená v článcích 3.1.3, 3.1.10, 4.1.20 § 3 odst. 2, 4.1.21 a 4.1.23 dekretu vlámského regionu ze dne 27. března 2009 o politice v oblasti pozemků a nemovitostí musí být ohlášena Evropské komisi před přijetím těchto ustanovení nebo před jejich vstupem v platnost?

2)

Má být úprava, která soukromým účastníkům, jejichž parcelování nebo stavební projekt vykazuje určitou minimální velikost, ex lege ukládá sociální podmínku ve výši procentní sazby činící minimálně 10 procent a maximálně 20 procent tohoto parcelování nebo tohoto stavebního projektu, která může být provedena in natura nebo zaplacením peněžité částky 50 000 EUR za nerealizovanou sociální parcelu nebo sociální byt, zkoumána na základě svobody usazování, volného pohybu služeb nebo volného pohybu kapitálu, nebo má být kvalifikována jako komplexní úprava podléhající přezkumu na základě každé z těchto svobod?

3)

Použije se čl. 2 odst. 2 písm. a) a j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 (2) o službách na vnitřním trhu na povinný příspěvek soukromých účastníků na vybudování sociálních bytů a apartmánů, který je uložen ex lege jako sociální podmínka ve spojení s každým stavebním povolením nebo povolením k parcelování pro projekt vykazující zákonem stanovený minimální rozsah, přičemž realizované sociální byty jsou kupovány za předem stanovené maximální ceny sociálními bytovými stavebními společnostmi za účelem jejich pronájmu širokému spektru soukromých osob, nebo jsou s převodem práva ve prospěch sociálních bytových stavebních společností prodávány soukromým osobám náležejícím ke stejné kategorii?

4)

Má být v případě, že na třetí předběžnou otázku bude odpovězeno kladně, pojem „požadavek podléhající hodnocení“ uvedený v článku 15 směrnice 2006/123 vykládán tak, že zahrnuje závazek pro soukromé účastníky dodatečně k nebo jako část jejich běžné činnosti přispívat na sociální výstavbu bytů a převádět postavené byty za maximální ceny částečně veřejným orgánům nebo s jejich převodem práva, přestože tito soukromí účastníci nemají další právo iniciativy na trhu sociálních bytů?

5)

Má vnitrostátní soud, pokud bude na třetí předběžnou otázkou odpovězeno kladně, spojovat se a) zjištěním, že nový požadavek podléhající hodnocení podle článku 15 směrnice 2006/123 nebyl přezkoumán specifickým způsobem podle čl. 15 odst. 6 této směrnice, a b) zjištěním, že tento nový požadavek nebyl sdělen podle čl. 15 odst. 7 této směrnice, sankci, a v případě, že ano, jakou?

6)

Má být pojem „zakázaný požadavek“ uvedený v článku 14 směrnice 2006/123, pokud bude na třetí předběžnou otázku odpovězeno kladně, vykládán tak, že zakazuje vnitrostátní úpravu nejen za předpokladů popsaných v tomto článku, pokud tato činí zahájení nebo výkon služeb závislým na určitém požadavku, nýbrž i tehdy, pokud tato úprava pouze stanoví, že nesplnění tohoto požadavku má za následek, že finanční vyrovnání za poskytnutí zákonem předepsané služby propadne a poskytnutá finanční záruka za poskytnutí této služby nebude vrácena?

7)

Má být pojem „konkurenční hospodářský subjekt“ uvedený v čl. 14 bodu 6 směrnice 2006/123 vykládán v případě, že na třetí předběžnou otázku bude odpovězeno kladně, tak, že je použitelný i na veřejné zařízení, jehož úkoly se částečně mohou překrývat s úkoly poskytovatelů služeb, pokud přijímá rozhodnutí zmíněná v čl. 14 bodu 6 této směrnice a současně je povinno jako poslední fáze v odstupňovaném systému koupit sociální byty postavené poskytovatelem služeb za účelem provedení jemu uložené sociální podmínky?

8)

a) Má být pojem „povolovací režim“ uvedený v čl. 4 bodu 6 směrnice 2006/123 vykládán v případě, že na třetí předběžnou otázku bude odpovězeno kladně, tak, že je použitelný na osvědčení udělovaná veřejným zařízením po udělení původního stavebního povolení nebo povolení k parcelování, která jsou nutná k získání nároku na některou z vyrovnávacích plateb za provedení sociální podmínky, která byla právně spojena s původním povolením, a která jsou současně nutná k uplatnění nároku na vrácení finanční záruky obligatorně poskytnuté poskytovatelem služeb ve prospěch tohoto veřejného zařízení? b) Má být pojem „povolovací režim“ uvedený v čl. 4 bodu 6 směrnice 2006/123 vykládán v případě, že na třetí předběžnou otázku bude odpovězeno kladně, tak, že je použitelný na dohodu, kterou uzavře soukromý účastník na základě zákonné normy s veřejným zařízením v rámci převodu práva ve prospěch tohoto veřejného zařízení na prodej sociálního bytu, který byl postaven tímto soukromým účastníkem, a sice za účelem provedení sociální podmínky in natura, která je právně spojena se stavebním povolením nebo povolením k parcelování, s přihlédnutím k okolnosti, že uzavření této dohody je předpokladem proveditelnosti tohoto povolení?

9)

Mají být články 49 a 56 SFEU vykládány tak, že zakazují úpravu, jejímž důsledkem je, že s udělením stavebního povolení nebo povolení k parcelování ohledně projektu určitého minimálního rozsahu bude právně spojena sociální podmínka spočívající v tom, že budou ve výši určité procentní sazby projektu vystavěny sociální byty, které musí být následně prodány za ceny omezené směrem nahoru veřejnému zařízení nebo s jeho převodem práva?

10)

Má být článek 63 SFEU vykládán tak, že zakazuje úpravu, jejímž důsledkem je, že s udělením stavebního povolení nebo povolení k parcelování ohledně projektu určitého minimálního rozsahu bude právně spojena sociální podmínka spočívající v tom, že budou ve výši určité procentní sazby projektu vystavěny sociální byty, které musí být následně prodány za ceny omezené směrem nahoru veřejnému zařízení nebo s jeho převodem práva?

11)

Má být pojem „veřejná zakázka na stavební práce“ uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 (3) o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby vykládán tak, že se použije na úpravu, jejímž důsledkem je, že s udělením stavebního povolení nebo povolení k parcelování ohledně projektu určitého minimálního rozsahu bude právně spojena sociální podmínka spočívající v tom, že budou ve výši určité procentní sazby projektu vystavěny sociální byty, které musí být následně prodány za ceny omezené směrem nahoru veřejnému zařízení nebo s jeho převodem práva?

12)

Mají být články 21, 45 a 49, 56 a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 22 a 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 (4) o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS vykládány tak, že brání úpravě zavedené 5. knihou dekretu vlámského regionu ze dne 27. března 2009 o politice v oblasti pozemků a nemovitostí s nadpisem „Bydlení ve vlastním regionu“, kterou je převod pozemků a na nich zřízených staveb v určitých, tzv. cílových obcích učiněn závislým na tom, že kupující nebo nájemce prokáže dostatečnou vazbu k dotčené obci ve smyslu čl. 5.2.1. § 2 dekretu?

---

(1)  Úř. věst. L 312, s. 67.

(2)  Úř. věst. L 376, s. 36.

(3)  Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132.

(4)  Úř. věst. L 158, s. 77, Zvl. vyd. 05/05, s. 46.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/6

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gdańsku (Polská republika) dne 9. května 2011 — Fortuna Sp. z o.o. v. Dyrektor Izby Celnej w Gdyni

(Věc C-213/11)

2011/C 219/06

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gdańsku

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fortuna Sp. z o.o.

Žalovaný: Dyrektor Izby Celnej w Gdyni

Předběžné otázky

Má být čl. 1 bod 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (1) vykládán tak, že k „technickým předpisům“, jejichž návrhy musí být podle čl. 8 odst. 1 této směrnice sděleny Komisi, patří právní předpis, který zakazuje prodloužení povolení k činnosti v oblasti automatizovaných her s nízkými výhrami?

---

(1)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, s. 37) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 217, s. 18).

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/6

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gdańsku (Polská republika) dne 9. května 2011 — Grand Sp. z o.o. v. Dyrektor Izby Celnej w Gdyni

(Věc C-214/11)

2011/C 219/07

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gdańsku

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Grand Sp. z o.o.

Žalovaný: Dyrektor Izby Celnej w Gdyni

Předběžná otázka

Má být čl. 1 bod 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (1) vykládán tak, že k „technickým předpisům“, jejichž návrhy musí být podle čl. 8 odst. 1 této směrnice sděleny Komisi, patří právní předpis, který zakazuje prodloužení povolení k činnosti v oblasti automatizovaných her s nízkými výhrami?

---

(1)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, s. 37) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 217, s. 18).

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/7

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Okręgowy we Wrocławiu (Polská republika) dne 9. května 2011 — Iwona Szyrocka v. Siger Technologie GmbH

(Věc C-215/11)

2011/C 219/08

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy we Wrocławiu

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Iwona Szyrocka

Odpůrkyně: Siger Technologie GmbH

Předběžné otázky

1)

Má být článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (1) vykládán v tom smyslu, že a) taxativním způsobem upravuje veškeré požadavky, které musí splňovat návrh na vydání evropského platebního rozkazu, nebo v tom smyslu, že b) pro takový návrh stanoví pouze minimální požadavky a na otázky, které nejsou v tomto ustanovení upraveny, se použijí vnitrostátní právní předpisy?

2)

V případě kladné odpovědi na otázku 1 b), je nutno — pokud návrh nesplňuje formální požadavky podle právních předpisů členského státu (např. nebyl přiložen stejnopis návrhu pro protistranu nebo v něm není uvedena hodnota předmětu sporu) — požádat žalobce o doplnění návrhu podle vnitrostátních právních předpisů podle článku 26 nařízení č. 1896/2006 anebo podle článku 9 nařízení č. 1896/2006?

3)

Má být článek 4 nařízení č. 1896/2006 vykládán v tom smyslu, že charakteristické znaky peněžité pohledávky uvedené v tomto ustanovení, tzn. výše pohledávky vyčíslená na určitou částku, jakož i splatnost pohledávky v okamžiku podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, se vztahují výlučně na jistinu, nebo v tom smyslu, že se vztahují rovněž na úrok z prodlení?

4)

Má být článek čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1896/2006 vykládán v tom smyslu, že v řízení o evropském platebním rozkazu — pokud právní předpisy členského státu původu nestanovují automatické připočtení úroku — mohou být kromě jistiny uplatňovány: a) veškeré úroky včetně tzv. „otevřených“ úroků (vypočtené od přesně určeného data splatnosti do data zaplacení neurčeného konkrétním dnem, např. „ode dne 20. března 2011 do data zaplacení“); b) pouze úroky vypočtené od přesně určeného data splatnosti do podání návrhu nebo do vydání platebního rozkazu; c) výlučně úroky vypočtené od přesně určeného data splatnosti do podání návrhu?

5)	Jak musí být v případě kladné odpovědi na otázku 4 a) formulováno podle nařízení č. 1896/2006 rozhodnutí soudu ohledně úroku v platebním rozkazu?

6)	Kdo musí v případě kladné odpovědi na otázku 4 a) uvést výši úroku, žalobce nebo soud z úřední povinnosti?

7)	Má žalobce v případě kladné odpovědi na otázku 4 a) povinnost uvést v návrhu výši vypočteného úroku?

8)	Musí soud, pokud žalobce nevypočítá úrok požadovaný do podání návrhu, vypočítat tento úrok z úřední povinnosti nebo místo toho požádat žalobce o doplnění návrhu podle článku 9 nařízení č. 1896/2006?

---

(1)  Úř. věst. L 399, s. 1.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/7

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gdańsku (Polská republika) dne 11. května 2011 — Forta Sp. z o.o. v. Dyrektor Izby Celnej w Gdyni

(Věc C-217/11)

2011/C 219/09

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gdańsku

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Forta Sp. z o.o.

Žalovaný: Dyrektor Izby Celnej w Gdyni

Předběžné otázky

Má být čl. 1 bod 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (1) vykládán tak, že k „technickým předpisům“, jejichž návrhy musí být podle čl. 8 odst. 1 této směrnice sděleny Komisi, patří právní předpis, který zakazuje prodloužení povolení k činnosti v oblasti automatizovaných her s nízkými výhrami?

---

(1)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, s. 37) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 217, s. 18).

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/8

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 11. května 2011 — Star Coaches s. r. o. v. Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu

(Věc C-220/11)

2011/C 219/10

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Star Coaches, s. r. o.

Žalovaný: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu

Předběžné otázky

1)	Vztahuje se článek 306 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) pouze na plnění poskytnutá cestovními kancelářemi konečným spotřebitelům cestovní služby (cestujícím), nebo i na plnění poskytnutá jiným osobám (zákazníkům)?

2)

Je nutno považovat za cestovní kancelář pro účely článku 306 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty přepravní společnost, která pouze zajišťuje přepravu osob tím, že poskytuje autobusovou přepravu cestovním kancelářím (nikoli přímo cestujícím), a neposkytuje žádné další služby (ubytování, informace, konzultace apod.)?

---

(1)  

Úř. věst. L 347, s. 1.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/8

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polská republika) dne 13. května 2011 — BGŻ Leasing Sp. z o.o. v. Dyrektor Izby Skarbowej w Warszawie

(Věc C-224/11)

2011/C 219/11

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: BGŻ Leasing Sp. z o.o.

Odpůrce: Dyrektor Izby Skarbowej w Warszawie

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) vykládán v tom smyslu, že služba pojištění předmětu leasingu a leasingová služba musí být považovány za samostatné služby, nebo je třeba je považovat za jedinou a složenou celkovou leasingovou službu?

2)

V případě odpovědi na první otázku v tom smyslu, že službu pojištění předmětu leasingu a leasingovou službu je třeba považovat za samostatné služby, musí být čl. 135 odst. 1 písm. a) ve spojení s článkem 28 směrnice 2006/112/ES vykládán v tom smyslu, že služba pojištění předmětu leasingu je osvobozena od daně, pokud leasingový pronajímatel pojistí předmět leasingu a přenese náklady na toto pojištění na leasingového nájemce?

---

(1)  Úř. věst. L 347, s. 1.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/8

---

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. května 2011 Caixa Geral de Depósitos S.A. proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 3. března 2011 ve věci T-401/07, Caixa Geral de Depósitos v. Komise

(Věc C-242/11 P)

2011/C 219/12

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Caixa Geral de Depósitos, S.A. (CGD) (zástupce: N. Ruiz, abogado)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Portugalská republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr

—

zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-401/07 a prohlásil žalobu na neplatnost, kterou podala navrhovatelka, za řádně podanou a přípustnou, aby vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí o návrhu na částečné zrušení napadeného rozhodnutí a na to, aby Komisi byla uložena povinnosti uhradit částku 1 925 858,61 eur zvýšenou o úroky z prodlení, a aby Komisi uložil náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou;

—	podpůrně zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-401/07 a prohlásil žalobu na neplatnost, kterou podala navrhovatelka, za řádně podanou a přípustnou a aby sám vydal konečné rozhodnutí ve věci a vyhověl návrhům předloženým navrhovatelkou v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatelka tři důvody:

1)   První důvod kasačního opravného prostředku, uváděný jako hlavní, který se týká aktivní legitimace navrhovatelky a porušení článku 263 SFEU

Navrhovatelka má za to, že je napadeným rozhodnutím (1) bezprostředně a osobně dotčena, neboť tato společnost vedle toho, že v rámci dané akce působí jako zprostředkovatelka, je ve skutečnosti úvěrovou institucí ve smyslu rozhodnutí o schválení dotací a ve smyslu dohody uzavřené s Komisí za účelem uplatňování tohoto rozhodnutí, která na vlastní účet a na vlastní riziko uzavírala smlouvy o půjčkách s konečnými příjemci, z nichž plyne nárok na úroky subvencované z prostředků EFRR.

Kromě toho s ohledem na to, že společnosti CGD byla poskytnuta dotace, jejímž účelem je nahradit jí subvencování úroků, které mají hradit koneční příjemci, se Tribunál řádně nevypořádal s otázkou, zda měl členský stát, jemuž je napadené rozhodnutí určeno, možnost zabránit tomu, aby toto rozhodnutí zasáhlo do právní sféry CGD, jelikož o tom, že by stát nahradil příspěvek, který EFRR neposkytl, lze uvažovat jen teoreticky.

2)   Druhý důvod kasačního opravného prostředku, uváděný subsidiárně, podle kterého Tribunál tím, že žalobu Portugalské republiky ve věci T-387/07 (Portugalsko v. Komise) rozsudkem ze dne 3. března 2011 zamítl, porušil právo Unie

Navrhovatelka se domnívá, že v rozsudku ve věci T-387/07 není řádně přezkoumána existence vady spočívající v nedostatku odůvodnění, respektive v nesprávném odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to vzhledem k tomu, že: (a) v napadeném rozhodnutí nejsou jasně vysvětleny dvě protiprávní jednání přičítaná navrhovatelkám ani konečná částka, o kterou se má příspěvek z EFRR snížit; a že (b) Tribunál odůvodnil legalitu napadeného rozhodnutí jinými důvody než kterými Komise uvedla na podporu rozhodnutí snížit příspěvek z EFRR.

Rozsudek ve věci T-387/07 je tudíž také stižen nesprávným právním posouzením, neboť nahradil odůvodnění napadeného rozhodnutí rozhodnutím svým.

3)   Třetí důvod kasačního opravného prostředku, uváděný subsidiárně, který se týká řádnosti skutečně vynaložených nákladů a porušení článku 21 odst. 1 nařízení č. 4253/88  (2) jakož i dohody

Navrhovatelka tvrdí, že v rozsudku ve věci T-387/07 není řádně přezkoumána existence následujících vad napadeného rozhodnutí: (a) nesprávné posouzení skutkového stavu a nesprávné právní posouzení vzhledem k tomu, že rozhodnutí předpokládá, že subvence úroků z úvěrů, které jsou předmětem SGAIA (globální dotace na podporu místních investic), mohou být konečným příjemcům vyplaceny zprostředkovatelem; (b) nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že byla odmítnuta možnost vztáhnout ustanovení článku 13 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2052/88 (3) na celkovou částku dotace; (c) nesprávné právní posouzení spočívající v závěru, že na SGAIA se měl vztahovat uzavřený režim, který by zajistil, že částky odpovídající subvenci splatných úroků budou připsány na zvláštní účet nebo uloženy na jiném zvláštním bankovním účtu až do 31. prosince 2001, jinak by až do uvedeného data nebylo možné považovat příslušné výdaje za skutečně vynaložené; (d) nesprávné právní posouzení spočívající v závěru, že na SGAIA se měl vztahovat uzavřený režim, který by zajistil, že částky odpovídající subvenci úroků splatných dne 31. prosince 2001 budou konečným příjemcům vyplaceny jako částky předběžného financování, a tudíž uložené na zvláštním účtu až do 31. prosince 2001, jinak by až do uvedeného data nebylo možné považovat příslušné výdaje za skutečně vynaložené.

---

(1)  Rozhodnutí Komise K(2007) 3772 ze dne 31. července 2007 o snížení finanční pomoci poskytnuté z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) ve prospěch globální dotace na podporu místních investic v Portugalsku na základě rozhodnutí Komise K(95) 1769 ze dne 28. července 1995.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji (Úř. věst. L 374, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 ze dne 24. června 1988 o úkolech strukturálních fondů a jejich účinnosti a o koordinaci mezi těmito činnostmi navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji (Úř. věst. L 185, s. 9).

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/10

---

Žaloba podaná dne 20. května 2011 — Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-244/11)

2011/C 219/13

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Ζαvvόs a E. Montaguti)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

prohlásil, že Řecká republika tím, že přijala požadavky týkající se povolení stanovené v čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 2 a požadavky týkající se povolení stanovené v čl. 11 odst. 3 řeckého zákona č. 3631/2008, porušila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 SFEU o volnému pohybu kapitálu a z článku 49 SFEU o právu usazování;

—	uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle Komise okolnost, že nabytí hlasovacích práv rovnajících se 20 % základního kapitálu a více podniků strategického národního významu závisí na předběžném povolení Diypourgiki Epitropi Apokratikopoiiseon (mezirezortní výbor pro privatizaci), jak stanoví čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 2 zákona 3631/2008, omezuje volný pohyb kapitálu (článek 63 SFEU) a právo usazování (článek 49 SFEU). Dotčená opatření, ačkoliv nezavádějí diskriminaci, jak tvrdí řecká vláda, mohou odradit hospodářské subjekty od investice kapitálu do podniků strategického národního významu a v důsledku toho také od jejich usazení v Řecku.

Kromě toho má Komise za to, že čl. 11 odst. 3 zákona 3631/2008, který stanoví mechanismus následné kontroly ze strany ministerstva hospodářství a financí ohledně určitých otázek, které mají pro podnik rozhodující důležitost, omezuje volný pohyb kapitálu (článek 63 SFEU) a právo usazování (článek 49 SFEU), neboť dává státu možnost učinit z administrativních důvodů neplatnými příslušná rozhodnutí podniku, která nebyla oznámena předem, jelikož se projevila následně. V důsledku toho je omezena diskreční pravomoc akcionářů uplatnit svá rozhodnutí, a jsou tak kladeny překážky jejich efektivní účasti na řízení a kontrole podniku strategického národního významu, a tudíž jejich usazení v Řecku.

Řecká vláda tvrdí, že sporný zákon zavádí omezení pouze pro privatizaci šesti podniků strategického národního významu, které podléhají kontrole státu. Komise naproti tomu zastává názor, že rozsah tohoto zákona zůstává v zásadě nejistý, neboť ani podniky, ani odvětví spadající do oblasti působnosti tohoto nového předpisu, nejsou v tomto zákoně uvedeny, takže zákon zůstává vágní nejen pokud jde o jeho současný, ale také o jeho budoucí rozsah, a v důsledku toho nezaručuje potřebnou právní jistotu.

Řecká vláda tvrdí, že jediným cílem zákona je ochrana veřejného zájmu a záruka plynulého poskytování veřejných služeb bez překážek a funkčnost sítí. Komise však tvrdí, že účelem zákona je záruka možnosti států zvolit si strategického investora pro podniky strategického národního významu, zlepšení jejich konkurenceschopnosti a záruka, že k privatizaci podniků strategického národního významu pro národní hospodářství dojde za transparentních podmínek. Komise uvádí, že i když dotčená ustanovení mohou být odůvodněna důvody veřejného zájmu, narozdíl od judikatury Soudního dvora, podle níž se povolovací režimy „musí zakládat na objektivních a nediskriminačních kritériích, která jsou dotčeným podnikům oznámena předem a kterýkoliv subjekt, jehož se týká restriktivní opatření tohoto typu, musí mít přístup k soudnímu přezkumu  (1)“, jsou kritéria stanovená pro udělení povolení nevhodná k dosažení cíle sledovaného zákonem. Kritéria pro privatizaci (udělení předchozího povolení, ale také následná kontrola s možností zrušit rozhodnutí podniku) stanovená dotčenými ustanoveními, nejsou jasná, objektivní, přesně upravená zákonem, ani nemají vztah k cíli sledovanému zákonem, zatímco orgánům poskytují velkou diskreční pravomoc s výsledkem následného uložení dodatečných omezení pro privatizaci podniku strategického národního významu, pravděpodobného selektivního přístupu investorů k privatizovaným podnikům a tržním odvětvím a nemožnosti soudních orgánů rozhodovat o způsobu, kterým správní orgány uplatnily pravomoci, které jim svěřil zákon.

Komise tvrdí, že Řecká republika neposkytla objasnění a skutečnosti, které by dostatečně odůvodnily zavedení výše uvedených omezení a z toho důvodu čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 2 a 3 zákona 3631/2008, které stanoví režim předchozího povolování a režim následné kontroly, porušují články 63 a 49 SFEU.

---

(1)  Viz rozsudky Analir a další, věc C-205/99, bod 38; Centro Europa 7 Sri, věc C-380/05, bod 116; Komise v. Portugalsko, věc C-367/98, bod 50; Komise v. Francie, věc C-483/99, bod 46; Komise v. Španělsko, věc C-463/00, bod 69.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/11

---

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. května 2011 Portugalskou republikou proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 3. března 2011 ve věci T-387/07, Portugalsko v. Komise

(Věc C-246/11 P)

2011/C 219/14

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, S. Rodrigues a A. Gattini, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Portugalská republika navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie vydaný ve věci T-387/07, a v důsledku toho:

—	vrátil věc Tribunálu Evropské unie k rozhodnutí o návrhovém žádání směřujícím ke zrušení článku 1 rozhodnutí Komise K(2007) 3772 ze dne 31. července 2007 (1), podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s odůvodněním původní žaloby;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení a nákladů vynaložených navrhovatelkou;

podpůrně, aby v souladu s článkem 61 statutu Soudního dvora Evropské unie a článkem 113 svého jednacího řádu zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie vydaný ve věci T-387/07 a spor s konečnou platností rozhodl tak, že vyhoví návrhovým žádáním uplatněným Portugalskou republikou v prvním stupni, a v důsledku toho:

—	zrušil článek 1 rozhodnutí K(2007) 3772, podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s odůvodněním původní žaloby;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení a nákladů vynaložených navrhovatelkou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Portugalská republika je rozhodnutím K(2007) 3772 přímo dotčena a jeho odůvodnění porušuje zásady legality, proporcionality, legitimního očekávání a právní jistoty, jelikož provádění rozhodnutí SGAIA (globální dotace na podporu místních investic) bylo v souladu s pro něj platným právním rámcem, vyjádřeným konkrétně v dohodě mezi Evropskou komisí (EK) a Caixa Geral de Depósitos (CGD).

Portugalská republika tedy podává tento kasační opravný prostředek na základě porušení práva Unie, přičemž uvádí následující důvody:

1)	chybějící nebo nesprávné odůvodnění;

2)	řádné vynaložení nákladů a porušení čl. 21 odst. 1 nařízení č. 4253/88 (2) a Smlouvy.

---

(1)  Rozhodnutí Komise K(2007) 3772 ze dne 31. července 2007 o snížení finanční pomoci poskytnuté z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) ve prospěch globální dotace na podporu místních investic v Portugalsku na základě rozhodnutí Komise K(95) 1769 ze dne 28. července 1995.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji (Úř. věst. L 374, s. 1).

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/11

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 25. května 2011 — Murat Dereci, Vishaka Heiml, Alban Kokollari, Izunna Emmanuel Maduike a Dragica Stevic v. Bundesminister für Inneres

(Věc C-256/11)

2011/C 219/15

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Murat Dereci, Vishaka Heiml, Alban Kokollari, Izunna Emmanuel Maduike a Dragica Stevic

Odpůrce: Bundesminister für Inneres

Předběžné otázky

1)

a) Má být článek 20 SFEU vykládán tak, že brání tomu, aby členský stát odepřel státnímu příslušníku třetího státu, jehož manžel či manželka a nezletilé děti jsou občany Unie, pobyt v členském státě, v němž mají manžel či manželka a děti bydliště a jehož mají státní příslušnost, a to i v případě, kdy tito občané Unie nejsou odkázáni na výživu ze strany státního příslušníka třetího státu? (Pozn.: stěžovatel Dereci) b) Má být článek 20 SFEU vykládán tak, že brání tomu, aby členský stát odepřel státnímu příslušníku třetího státu, jehož manžel či manželka je občanem Unie, pobyt v členském státě, v němž má manžel či manželka bydliště a jehož má státní příslušnost, a to i v případě, kdy tento občan Unie není odkázán na výživu ze strany státního příslušníka třetího státu? (Pozn.: stěžovatelé Heiml a Maduike) c) Má být článek 20 SFEU vykládán tak, že brání tomu, aby členský stát odepřel plnoletému státnímu příslušníku třetího státu, jehož matka je občankou Unie, pobyt v členském státě, v němž má matka bydliště a jehož má státní příslušnost, a to i v případě, kdy tato občanka Unie sice není odkázána na výživu ze strany státního příslušníka třetího státu, avšak státní příslušník třetího státu je odkázán na výživu ze strany této občanky Unie? (Pozn.: stěžovatel Kokollari) d) Má být článek 20 SFEU vykládán tak, že brání tomu, aby členský stát odepřel plnoletému státnímu příslušníku třetího státu, jehož otec je občanem Unie, pobyt v členském státě, v němž má otec bydliště a jehož má státní příslušnost, a to i v případě, kdy občan Unie sice není odkázán na výživu ze strany státního příslušníka třetího státu, avšak státní příslušník třetího státu je vyživován občanem Unie? (Pozn.: stěžovatel Stevic)

2)

V případě kladné odpovědi na jednu z otázek v bodě 1: Jedná se v případě povinnosti členských států vyplývající z článku 20 SFEU, poskytnout státním příslušníkům třetích států pobyt, o právo na pobyt plynoucí přímo z práva Unie, nebo postačí, že členský stát přizná státnímu příslušníku třetího státu právo na pobyt konstitutivně?

3)

a) Jestliže vyplývá právo pobytu podle odpovědi na otázku 2 z práva Unie: Za jakých podmínek právo pobytu vyplývající z práva Unie výjimečně nevzniká, respektive za jakých podmínek lze státnímu příslušníku třetího státu právo na pobyt odepřít? b) Jestliže má být podle odpovědi na otázku 2 dostačující, že státnímu příslušníku třetího státu je právo pobytu přiznáno konstitutivně: Za jakých podmínek lze státnímu příslušníku třetího státu — navzdory v zásadě existující povinnosti členského státu, umožnit mu pobyt — právo na pobyt odepřít?

4)

Pro případ, že není v rozporu s článkem 20 SFEU odepřít státnímu příslušníku třetího státu v situaci, v níž se nachází M. Dereci, pobyt v členském státě: Je v rozporu s článkem 13 rozhodnutí č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o rozvoji přidružení, které bylo přijato Radou přidružení zřízenou Dohodou o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, nebo s článkem 41 (1) dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972, který je podle svého článku 62 součástí Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, jestliže v případě, jakým je případ M. Dereciho, podléhá první vstup tureckého státního příslušníka přísnějším vnitrostátním pravidlům, než která již pro první vstup tureckého státního příslušníka platila dříve, ačkoli příslušné vnitrostátní právní předpisy, které ulehčovaly první vstup, byly uvedeny vůči členskému státu v platnost teprve po nabytí účinnosti uvedených ustanovení týkajících se přidružení Turecka?

---

(1)  Úř. věst. 1972, L 293, s. 4; Zvl. vyd. 11/11, s. 41

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/12

---

Žaloba podaná dne 3. června 2011 — Španělské království v. Rada Evropské unie

(Věc C-274/11)

2011/C 219/16

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: N. Díaz Abad, zmocněnec)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Rady 2011/167/EU (1);

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

1)

Zneužití pravomoci z důvodu použití posílené spolupráce , přestože cílem není dojít k integraci všech členských států, že tento mechanismus by použit proto, aby nebylo nutné jednat s členským státem a aby mu bylo uloženo řešení spočívající ve vyjmutí a že cílů sledovaných v projednávaném případě mohlo být dosaženo zvláštní dohodou ve smyslu článku 142 ÚEP (2).

2)	Porušení soudního systému EU z důvodu, že nebyl určen systém pro řešení sporů týkajících se právních titulů spadajících do práva Unie.

3)

Podpůrně , kdyby Soudní dvůr rozhodl, že v projednávaném případě bylo třeba použít posílenou spolupráci a že hmotněprávní úprava právních titulů spadajících do práva Unie může být stanovena, aniž by existoval systém řešení sporů týkající se těchto titulů, má Španělské království za to, že nebyly splněny podmínky nezbytné pro posílenou spolupráci , a že jsou tedy splněny následující důvody pro zrušení: 3.1 porušení čl. 20 odst. 1 SEU , jelikož v projednávaném případě posílená spolupráce nepředstavuje poslední možnost, nesplňuje cíle stanovené SEU a týká se oblastí vyloučených z posílené spolupráce, neboť se jedná o výlučné pravomoci EU; 3.2 porušení článku 326 SFEU , jelikož v projednávaném případě posílená spolupráce porušuje zásadu zákazu diskriminace, narušuje vnitřní obchod a hospodářskou, sociální a územní soudržnost, představuje diskriminaci obchodu mezi členskými státy a způsobuje narušení hospodářské soutěže mezi nimi; 3.3 porušení článku 237 SFE , jelikož posílená spolupráce nerespektuje práva Španělského království, které se jí neúčastní.

---

(1)  Rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (Úř. věst. L 76, s. 53)

(2)  Úmluva o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/14

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. června 2011 — Komise v. Marcuccio

(Věc T-20/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Invalidní důchod - Žaloba, která byla v první stupni prohlášena za částečně odůvodněnou z důvodu chybějícího odůvodnění napadeného rozhodnutí - Článek 78 služebního řádu - Odchod do důchodu z důvodu invalidity - Výbor pro otázky invalidity)

2011/C 219/17

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: J. Currall a C. Berardis-Kayser, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Další účastník řízení: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 4. listopadu 2008, Marcuccio v. Komise (F-41/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) a žádající zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 4. listopadu 2008, Marcuccio v. Komise (F-41/06) se zrušuje v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 30. května 2005, na jehož základě L. Marcuccio odešel do důchodu z důvodu invalidity a byl mu přiznán invalidní důchod, v němž Komisi uložil povinnost vyplatit L. Marcucciovi částku 3 000 euro a v němž rozdělil náklady řízení v závislosti na uvedeném zrušení a uložení povinnosti (body 1, 2, 4 a 5 výroku tohoto rozsudku).

2)	Věc se vrací zpět Soudu pro veřejnou službu.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

---

(1)  Úř. věst. C 55, 7.3.2009.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/14

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. června 2011 — V v. Komise

(Věc T-510/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Přijímání - Odmítnutí přijetí pro tělesnou nezpůsobilost k výkonu práce - Povinnost Soudu pro veřejnou službu uvést odůvodnění)

2011/C 219/18

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: V (Brusel, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Curral a D. Martin, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 21. října 2009, V v. Komise (F-33/08, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), směřující ke zrušení tohoto rozsudku..

Výrok

1)	Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 21. října 2009, V v. Komise (F-33/08) se zrušuje v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu nerozhodl o žalobním důvodu vzneseném paní V na jednání a vycházejícím z neuvedení předsedy lékařského výboru na seznamu Belgické lékařské komory.

2)	Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.

3)	Žaloba podaná paní V k Soudu pro veřejnou službu ve věci F-33/08 se zamítá.

4)

Paní V ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto řízení. Náklady řízení související s řízením v prvním stupni, v němž byl vydán výše citovaný rozsudek V v. Komise, budou nahrazeny podle podmínek stanovených v bodech 2 a 3 výroku uvedeného rozsudku.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/15

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. června 2011 — Sphere Time v. OHIM — Punch (Hodinky připevněné k řemínku)

(Věc T-68/10) (1)

((Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující hodinky připevněné k řemínku - Starší (průmyslový) vzor - Zpřístupnění staršího (průmyslového) vzoru veřejnosti - Individuální povaha - Zneužití pravomoci - Články 4, 6, 7 a 61 až 63 nařízení (ES) č. 6/2002)

2011/C 219/19

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sphere Time (Windhof, Lucembursko) (zástupci: C. Jäger, N. Gehlsen a M.-C. Simon, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Punch SAS (Nice, Francie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 2. prosince 2009 (věc R 1130/2008-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Punch SAS a Sphere Time.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá

2)	Společnosti Sphere Time se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 100, 17.4.2010.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/15

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. června 2011 — Graf-Syteco v. OHIM — Teco Electric & Machinery (SYTECO)

(Věc T-229/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství SYTECO - Starší národní obrazové ochranné známky a obrazová ochranná známka Benelux TECO - Relativní důvody pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Částečné zamítnutí zápisu)

2011/C 219/20

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Graf-Syteco GmbH & Co. KG (Tuningen, Německo) (zástupce: T. Kieser, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM: Teco Electric & Machinery Co. Ltd (Taipei, Tchaj-wan)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 18. února 2010 (věc R 230/2009-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Teco Electric & Machinery Co. Ltd a Graf-Syteco GmbH & Co. KG.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Graf-Syteco GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 195, 17.7.2010.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/15

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. června 2011 — Bamba v. Rada

(Věc T-86/11) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění)

2011/C 219/21

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nadiany Bamba (Abidžan, Pobřeží slonoviny) (zástupci: P. Haïk a J. Laffont, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a A. Vitro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: E. Cujo a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení jednak rozhodnutí Rady 2011/18/SZBP ze dne 14. ledna 2011 o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 11, s. 36), a jednak nařízení Rady (EU) č. 25/2011 ze dne 14. ledna 2011 o změně nařízení (ES) č. 560/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 11, s. 1), v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady 2011/18/SZBP ze dne 14. ledna 2011 o změně rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny, a nařízení Rady (EU) č. 25/2011 ze dne 14. ledna 2011 o změně nařízení (ES) č. 560/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Pobřeží slonoviny, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají N. Bamba.

2)	Účinky rozhodnutí 2011/18 zůstávají ve vztahu k N. Bamba zachovány do právní moci zrušení nařízení č. 25/2011.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení, které vynaložila N. Bamba.

4)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 95, 26.3.2011.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/16

---

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 9. června 2011 — Eurallumina v. Komise

(Věc T-62/06 RENV R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Státní podpory - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem a nařizující její navrácení - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti)

2011/C 219/22

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eurallumina SpA (Portoscuso, Itálie) (zástupci: R. Denton a L. Martin Alegi, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, N. Khan, D. Grespan a K. Walkerová, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise 2006/323/ES ze dne 7. prosince 2005 o osvobození od spotřební daně pro minerální oleje používané jako palivo pro výrobu hliníku v regionu Gardanne, regionu Shannon a na Sardinii, zavedeném Francií, Irskem a Itálií (Úř. věst. L 119, s. 12) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/16

---

Usnesení Tribunálu ze dne 24. května 2011 — Nuova Agricast v. Komise

(Věc T-373/08) (1)

(Mimosmluvní odpovědnost - Režim podpor stanovený italskými právními předpisy - Režim, který byl prohlášen za slučitelný se společným trhem - Přechodné opatření - Vyloučení některých podniků - Zásada ochrany legitimního očekávání - Dostatečně závažné porušení právního pravidla přiznávajícího práva jednotlivcům - Neexistence - Zjevná nepříslušnost - Žaloba zjevně postrádající jakýkoliv právní základ)

2011/C 219/23

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nuova Agricast Srl (Cerignola, Itálie) (zástupce: M.A. Calabrese, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci a E. Righini, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na určení mimosmluvní odpovědnosti domáhající se náhrady škody údajně vzniklé žalobkyni v důsledku toho, že Komise dne 12. července 2000 přijala rozhodnutí, kterým se režim podpor stanovený v italských právních předpisech ve formě podpor investic v znevýhodněných regionech Itálie [SG (2000) D/105754 — Podpora č. 715/99] prohlašuje za slučitelný se společným trhem a v důsledku jednání Komise během řízení, které předcházelo přijetí tohoto rozhodnutí.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Nuova Agricast Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/16

---

Usnesení Tribunálu ze dne 27. května 2011 — Danzeisen v. Komise

(Věc T-242/10) (1)

(Žaloba na neplatnost - Nařízení č. 271/2010 - Žaloba, která se stala bezpředmětnou - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2011/C 219/24

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Werner Danzeisen (Eichstetten, Německo) (zástupce: H. Schmidt, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. von Rintelen, F. W. Bulst, M. Vollkommer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení nařízení Komise (EU) č. 271/2010 ze dne 24. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci (Úř. věst. L 84, s. 19).

Výrok

1)	O projednávané žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 221, 14.8.2010.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/17

---

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 10. června 2011 — Companhia Previdente v. Komise

(Věc T-414/10 R)

(Předběžné opatření - Hospodářská soutěž - Rozhodnutí Komise ukládající pokutu - Bankovní záruka - Návrh na odklad vykonatelnosti - Finanční újma - Neexistence mimořádných okolností - Nedostatek naléhavosti)

2011/C 219/25

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Companhia Previdente — Sociedade de Controle de Participações Financeiras, SA (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: D. Proença de Carvalho a J. Caimoto Duarte, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, V. Bottka a P. Costa de Oliveira, zmocněnci, ve spolupráci s J. Marques Mendes, advokát)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 týkajícího se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38.344 — Předpínací ocel) a dále návrh na osvobození od povinnosti zřídit bankovní záruku za účelem zabránění okamžitému inkasu pokuty uložené podle článku 2 uvedeného rozhodnutí.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/17

---

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 9. června 2011 — DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise

(Věc T-533/10 R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Státní podpory - Změna systému financování veřejnoprávního subjektu pro rozhlasové a televizní vysílání RTVE ve Španělsku - Rozhodnutí Komise, kterým byl nový systém financování prohlášen za slučitelný s vnitřním trhem - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti)

2011/C 219/26

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: DTS Distribuidora de Televisión Digital, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: H. Brokelmann a M. Ganino, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Valero Jordana a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Španělské království (zástupce: J. Rodríguez Cárcamo, abogado del Estado); a Corporación de Radio y Televisión Española, SA (RTVE) (Madrid, Španělsko) (zástupci: A. Martínez Sánchez, A. Vázquez-Guillén Fernández de la Riva a J. Rodríguez Ordóñez, advokáti)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise 2001/1/EU ze dne 20. července 2010 o režimu podpory C 38/09 (ex NN 58/09), který hodlá Španělsko provést ve prospěch podniku RTVE (Úř. věst. 2011, L 1, s. 9).

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžných opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/17

---

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 9. června 2011 — GRP Security v. Účetní dvůr

(Věc T-87/11 R)

(Řízení o předběžných opatřeních - Veřejná zakázka na služby - Konstatování nesrovnalostí v některých dokumentech předložených úspěšným účastníkem nabídkového řízení - Rozhodnutí o uložení správní sankce úspěšnému účastníkovi a jednostranném ukončení smlouvy - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti)

2011/C 219/27

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: GRP Security (Bertrange, Lucembursko) (zástupce: G. Osch, advokát)

Žalovaný: Účetní dvůr Evropské unie (zástupci: T. Kennedy, J.-M. Stenier a J. Vermer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti zaprvé rozhodnutí ze dne 14. ledna 2011, kterým Účetní dvůr požadoval od žalobkyně náhradu škody ve výši 16 000 eur a vyhradil si právo domáhat se další náhrady škody, a dále jeho rozhodnutí z téhož dne o uložení správní sankce spočívající ve vyloučení ze zakázek a grantů financovaných rozpočtem Evropské unie na přechodné období tří měsíců.

Výrok

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/18

---

Žaloba podaná dne 20. května 2011 — European Goldfields v. Komise

(Věc T-261/11)

2011/C 219/28

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: European Goldfields Ltd (Whitehorse, Kanada) (zástupci: K. Adamantopoulos, E. Petritsi, E. Trova a P. Skouris, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

—	Zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. února 2011 ve věci C 48/2008 (dříve NN 61/2008) týkající se státní pomoci, kterou Řecko poskytlo ve prospěch společnosti Ellinikos Xryssos, a konkrétně jeho články 1 až 5, a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v probíhajícím řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise při zjišťování a posuzování skutkových okolností věci dopustila v několika případech zjevného pochybení, jež významným způsobem ovlivnilo způsob, jakým Komise použila a vyložila podmínku hospodářského zvýhodnění společnosti Ellinikos Xryssos podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise v několika případech dopustila zjevně nesprávného právního posouzení při použití a výkladu části definice státní podpory týkající se hospodářského zvýhodnění podle čl. 107 odst. 1 SFEU, když mylně či nesprávně použila relevantní zásadu investora jednajícího v podmínkách tržního hospodářství.

3)

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise v několika případech dopustila zjevně nesprávného právního posouzení při použití a výkladu podmínky hospodářského zvýhodnění podle čl. 107 odst. 1 SFEU, když shledala, že k takovému hospodářskému zvýhodnění došlo, a to s odkazem na své vlastní nepodložené, selektivní a svévolné argumenty o údajné hodnotě převedených prostředků.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise v několika případech dopustila zjevně nesprávného právního posouzení při použití a výkladu podmínky hospodářského zvýhodnění podle čl. 107 odst. 1 SFEU, když nesprávně konstatovala, že tvrzené daňové osvobození společnosti Ellinikos Xryssos bylo hospodářským zvýhodněním.

5)	Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila podstatné procesní náležitosti a zneužila svou pravomoc, čímž porušila svou povinnost posoudit případ s náležitou péčí a nestranně.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/18

---

Žaloba podaná dne 20. května 2011 — Ellinikos Chrysos v. Komise

(Věc T-262/11)

2011/C 219/29

Jednací jazyk: angličtina

Účastníce řízení

Žalobkyně: Ellinikos Chrysos AE (Kifissia, Řecko) (zástupci: K. Adamantopoulos, E. Petritsi, E. Trova a P. Skouris, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

—	zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. února 2011 ve věci C 48/2008 (ex NN 61/2008), jež se týká státní podpory, kterou Řecko poskytlo společnosti Ellinikos Xryssos, zejména jeho články 1 až 5; a

—	uložit žalované náhradu nákladů vynaložených žalobkyní v průběhu tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně uplatňuje pět žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise se dopustila několika zjevných pochybení při zjištění a posouzení skutkových okolností projednávané věci, která materiálně ovlivnila použití a výklad podmínky existence hospodářského zvýhodnění společnosti Ellinikos Xryssos uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU ze strany Komise.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise se dopustila zjevně nesprávného právního posouzení při použití a výkladu části definice státní podpory týkající se existence hospodářského zvýhodnění, jež je uvedena v čl. 107 odst. 1 SFEU, když nesprávně nebo chybně uplatnila příslušnou zásadu investora jednajícího v tržním hospodářství.

3)

Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise se dopustila několika zjevně nesprávných právních posouzení při použití a výkladu podmínky existence hospodářského zvýhodnění uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU, když konstatovala takové hospodářské zvýhodnění na základě svých vlastních neopodstatněných, selektivních a jednostranných argumentů týkajících se tvrzené hodnoty převáděných aktiv.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise se dopustila zjevně nesprávných právních posouzení při použití a výkladu podmínky existence hospodářského zvýhodnění uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož nesprávně konstatovala, že údajné osvobození od daní přiznané společnosti Ellinikos Xryssos představuje hospodářské zvýhodnění.

5)	Pátý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise porušila podstatné formální náležitosti a zneužila své pravomoci, čímž porušila svoji povinnost provést pečlivý a nestranný přezkum věci.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/19

---

Žaloba podaná dne 19. května 2011 — Elmaghraby v. Rada

(Věc T-265/11)

2011/C 219/30

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ahmed Alaeldin Amin Abdelmaksoud Elmaghraby (Káhira, Egypt) (zástupci: D. Pannick, QC (Queen's Counsel), R. Lööf, Barrister, a M. O'Kane, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

—	zrušit, v rozsahu, v němž se týká žalobce, rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011 L 76, s. 63);

—	zrušit, v rozsahu, v němž se týká žalobce, nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011, L 76, s. 4), kterým se provádí rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP;

—	uložit žalované náhradu škody ve výši 5 000 eur.

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1)

První žalobní důvod vychází z tvrzení, že článek 29 SEU je chybným a nedostatečným právním základem pro rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP, vzhledem k tomu, že: — výše uvedené rozhodnutí nesleduje cíl zahraniční politiky; — přijetí takového rozhodnutí (a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 představuje zneužití pravomoci; a — zahrnutí žalobce do přílohy rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP (a odpovídajícího nařízení) bylo iracionální.

2)	Druhý žalobní důvod vychází z tvrzení, že zahrnutí žalobce do působnosti rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 porušuje jeho právo na účinnou soudní ochranu.

3)	Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že zahrnutí žalobce do působnosti rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 porušuje zásadu proporcionality.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vychází z tvrzení, že žalobci vznikla v přímém důsledku přijetí rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 škoda, kterou musí nahradit Unie.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/20

---

Žaloba podaná dne 19. května 2011 — El Gazaerly v. Rada

(Věc T-266/11)

2011/C 219/31

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Naglaa Abdallah El Gazaerly (Londýn, Spojené království) [zástupci: D. Pannick, QC (Queen's Counsel), R. Lööf, Barrister, a M. O'Kane, Solicitor]

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

—	zrušit rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011 L 76, s. 63) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	zrušit nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011 L 76, s. 4), kterým se provádí rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP, v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	uložit žalované zaplacení náhrady škody ve výši 10 000 eur;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1)

První žalobní důvod vycházející z toho, že článek 29 SEU je nesprávným nebo nedostatečným právním základem pro vydání rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP, jelikož: — výše uvedené rozhodnutí nesleduje zahraničněpolitický cíl; — přijetí takového rozhodnutí [a nařízení Rady (EU) č. 270/2011] představuje zneužití pravomoci; a — zahrnutí žalobkyně do přílohy k rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP (a k příslušnému nařízení) se nezakládalo na racionálních důvodech.

2)	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že zahrnutí žalobkyně do působnosti rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 je v rozporu s jejím právem na účinnou soudní ochranu.

3)	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že zahrnutí žalobkyně do působnosti rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 je v rozporu se zásadou proporcionality.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že žalobkyni byla přímo v důsledku přijetí rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 způsobena škoda, kterou musí Unie nahradit.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/20

---

Žaloba podaná dne 25. května 2011 — ClientEarth a další v. Komise

(Věc T-278/11)

2011/C 219/32

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: ClientEarth (Londýn, Spojené království), Friends of the Earth Europe (Amsterdam, Nizozemsko), Stichting Fern (Leiden, Nizozemsko) a Stichting Corporate Europe Observatory (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupce: P. Kirch, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

—	rozhodnout, že Komise porušila nařízení č. 1049/2001 (1);

—	rozhodnout, že Komise porušila Aarhuskou úmluvu (2);

—	rozhodnout, že Komise porušila nařízení č. 1367/2006 (3);

—	zrušit implicitní zamítavé rozhodnutí podle čl. 8 odst. 3 nařízení č. 1049/2001, neboť Komise v požadované lhůtě neodpověděla na potvrzující žádost žalobců;

—	nařídit Komisi, aby zjednala nápravu v souladu s čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy tím, že ve stanovené lhůtě poskytne přístup ke všem požadovaným dokumentům, nejsou-li chráněny absolutní výjimkou podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1049/2001;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení v souladu s článkem 87 jednacího řádu Tribunálu, včetně nákladů řízení všech vedlejších účastníků tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci navrhují, aby bylo zrušeno implicitní rozhodnutí Komise, kterým zamítla jejich žádost o poskytnutí přístupu k dokumentům týkajícím se dobrovolných certifikačních systémů, o jejichž uznání podle článku 18 směrnice 2009/28 (4) byla Komise požádána.

Na podporu žaloby předkládají žalobci sedm žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, neboť Komise neodpověděla ve stanovené lhůtě ani neposkytla podrobné odůvodnění pro její požadované prodloužení.

2)	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení č. 1049/2001, neboť Komise neodpověděla v prodloužené lhůtě.

3)	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článků 7 a 8 nařízení č. 1049/2001, neboť Komise neposkytla podrobné odůvodnění pro odepření přístupu ke každému z dokumentů.

4)	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článků 6, 7 a 8 nařízení č. 1049/2001, neboť Komise neprovedla konkrétní posouzení obsahu každého z dokumentů individuálně.

5)	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 4 Aarhuské úmluvy, čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 a článku 6 nařízení č. 1367/2006, neboť Komise uplatňuje výjimku týkající se ochrany obchodních zájmů.

6)	Šestý žalobní důvod vycházející z porušení článku 4 Aarhuské úmluvy, čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 a článku 6 nařízení č. 1367/2006, neboť Komise uplatnila námitku, že zpřístupnění dokumentů vážně ohrozí rozhodovací proces.

7)	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 6 a 7 nařízení č. 1049/2001, neboť Komise neurčila, která část dokumentů může či nemůže být zpřístupněna, ani dobu trvání případné výjimky.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2)  Úmluva EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, s. 13).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, s. 16)

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/21

---

Usnesení Tribunálu ze dne 17. května 2011 — Evropaïki Dynamiki v. ECHA

(Věc T-542/08) (1)

2011/C 219/33

Jednací jazyk: angličtina

Předseda osmého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

---

23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/21

---

Usnesení Tribunálu ze dne 7. června 2011 — ArcelorMittal España v. Komise

(Věc T-399/10) (1)

2011/C 219/34

Jednací jazyk: angličtina

Předseda prvního senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

---