20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dánsko dne 9. května 2011 předložilo aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2015 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, z něhož konvergenční program vychází, je realistický. I když je založen na mírně příznivějších předpokladech růstu na rok 2012 a v následujících letech, je v podstatě v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2011. Cílem rozpočtové strategie vymezené v konvergenčním programu je snížit do roku 2013 v souladu s doporučením Rady ze dne 13. července 2010 schodek pod 3 % referenční hodnotu a dosáhnout revidovaného střednědobého cíle, tedy nejprve strukturálního salda rozpočtu ne méně než – 0,5 % HDP do roku 2015 a pak vyrovnaného rozpočtu do roku 2020. Postup korekce za účelem splnění tohoto cíle je přiměřený. Opatření obsažená v konvergenčním programu a přijatá parlamentem na jaře 2010 jsou považována za přiměřená v rámci podpory rozpočtových cílů a v období 2011–2013 by představovala roční fiskální úsilí ve výši přibližně 1 % HDP. Dánsko dosáhne revidovaného střednědobého cíle během časového rámce konvergenčního programu. Rizika ohrožující rozpočtové cíle jsou vesměs vyrovnaná.

(8)

Dánské hospodářství začalo zpomalovat v roce 2007 v souvislosti s korekcí na trhu s nemovitostmi, což přispělo k problémům domácích bank, jež byly umocněny vyšším počtem insolvencí a rostoucí nezaměstnaností. Recese byla obtížná: mezi podzimem 2007 a jarem 2009 poklesla výroba o 8 % a míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2010 na 7,4 %. Míra zaměstnanosti se snížila ze 79,8 % v roce 2008 na 76,1 % v roce 2010, což postihlo zejména mladé lidi. Výroba začala opět růst v roce 2009 a v roce 2010 dosáhl růst reálného HDP 2,1 %. Oživení bylo taženo trvalou domácí poptávkou (vyplývající rovněž z fiskální expanze), výrazným doplňováním zásob a značným hospodářským oživením hlavních obchodních partnerů Dánska.

(9)

Působením automatických stabilizátorů a krizových opatření se celkové saldo veřejných financí, jež vykazovalo v roce 2008 přebytek ve výši 3,2 % HDP, dostalo v roce 2009 do schodku dosahujícího 2,7 % HDP. Na základě oznámení Dánska z jara 2010 a odhadů útvarů Komise z jara 2010, že rozpočtový schodek v roce 2010 přesáhne 5 % HDP, byl v červenci 2010 s Dánskem zahájen postup při nadměrném schodku. I když neočekávané a dočasné zisky související se zdaněním výnosů z důchodového pojištění vedly v minulém roce ke stabilizaci rozpočtového schodku ve výši 2,7 % HDP, prognóza útvarů Komise z jara 2011 očekává v roce 2011 opětovný nárůst schodku na přibližně 4 % HDP, což zdůraznilo potřebu nepřetržitého a ambiciózního úsilí o konsolidaci v letech 2012 a 2013 podle plánu. Znamená to důsledné provádění opatření přijatých v konsolidační dohodě z roku 2010 a kontrolu výdajů podle konvergenčního programu, aby byla zajištěna náprava nadměrného schodku do roku 2013. Jsou-li projekce výdajů posuzovány vzhledem k předpokládané úrovni střednědobého potenciálu růstu výroby a s ohledem na diskreční opatření, zdá se, že zaručují vhodnou korekci směrem k dosažení střednědobého cíle. Podle posledního posouzení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí nízká.

(10)

Důležitou úlohu při plnění rozpočtových cílů hraje přísná kontrola, jež má zabránit opakovanému překračování veřejných výdajů na místní a regionální úrovni. V posledních dvaceti letech veřejné výdaje nepřetržitě přesahovaly rozpočtové cíle. Vláda již přijala určitá opatření, jež mají tuto otázku řešit, a plánuje – jak uvádí konvergenční program – zavést nový systém kontroly výdajů pod nezávislým dohledem dánské Hospodářské rady.

(11)

V důsledku demografických faktorů klesne počet obyvatel v produktivním věku (15–64 let) mezi roky 2010 a 2025 o zhruba 1,5 % a do roku 2040 o téměř 5 %. Ve střednědobém horizontu by hospodářské oživení mohlo vést k napjaté situaci na trhu práce, jak se ukázalo v letech hospodářského rozmachu. Třebaže je míra zapojení do trhu práce již nyní vysoká, prostor pro další zvyšování nabídky práce existuje. Dobrovolný předčasný odchod do důchodu je u osob ve věku 60–64 let značně rozšířen. Míra zaměstnanosti osob v této věkové kategorii tak dosahuje pouhých 40 %. Kromě toho 10 % obyvatel v produktivním věku mladších 40 let věku pobírá dávky v invaliditě nebo má pružné (dotované) zaměstnání („flex-job“).

(12)

Od roku 1995 vykazuje růst produktivity klesající tendenci. Jednou z příčin může být slabá výkonnost vzdělávacího systému. I když Dánsko i nadále vynakládá na vzdělávací systém značné prostředky, studijní výsledky jsou v některých klíčových oblastech pouze průměrné a Dánsko má čtvrtou nejnižší úroveň dosaženého vzdělání mládeže v EU. V roce 2009 dokončilo alespoň vyšší sekundární vzdělání pouze 70,1 % osob ve věku 20–24 let (průměr EU činí 78,6 %) (3) a výsledky PISA jsou průměrné. Míra předčasného ukončování studia na institucích odborného vzdělávání mládeže je relativně vysoká, studium nedokončilo téměř 50 % studentů. Kromě toho přibližně 20 % mladých lidí nedokončilo deset let po opuštění základní školy vzdělání přesahující nižší stupeň sekundárního vzdělání. Kvalitnější vzdělávací systém by rovněž napomohl předcházet v budoucnu nevyváženému zastoupení různých kvalifikací na trhu práce, který v současné době vykazuje známky možného nadbytku nekvalifikovaných pracovníků a nedostatku pracovníků s patřičnou kvalifikací. Růst produktivity byl obzvlášť slabý ve stavebnictví a v odvětví služeb. Jedná se zejména o místní služby, maloobchod, velkoobchod a osobní služby, kde omezená hospodářská soutěž v určitých odvětvích, například vysoké překážky vstupu na trh, může vést k neoptimálnímu rozdělování zdrojů. Přísná právní úprava územního plánování omezuje možnosti úspor z rozsahu v maloobchodu, jež by produktivitu zvýšily. Vzhledem ke skutečnosti, že pouze 25 % veřejných zakázek bývá zadáno v otevřeném řízení, zahájila vláda strategii, jejíž cílem je postupným zvyšováním počtu veřejných zakázek v obcích a regionech zvětšit hospodářskou soutěž ve veřejných službách, a stanovila pro obce nový cíl, podle nějž by mělo do roku 2015 z celkového počtu zakázek připadat 31,5 % na zakázky veřejné.

(13)

Zadlužení domácností vyjádřené v HDP je nevyšší v EU. Nárůst úrovně dluhu, k němuž docházelo na základě rozmachu trhu s bydlením mezi roky 2004 a 2007, vytváří potenciální rizika pro hospodářství a finanční stabilitu. Třebaže jsou tato rizika mírnější díky propracovanému trhu dluhopisů krytých hypotékou a celkově solidní finanční situaci většiny domácností (majetek značně převažuje nad zadlužením), byla v návaznosti na korekci cen nemovitostí zavedena pouze omezená opatření, jež by procyklické výkyvy cen nemovitostí tlumila.

(14)

Dánsko učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. V zájmu zlepšení fiskální udržitelnosti bylo dosaženo shody o zpřísnění sankčních právních předpisů týkajících se kontroly výdajů na místní úrovni a vláda hodlá předložit návrh zákona o stropech výdajů. Podpůrná opatření v oblasti zaměstnanosti se zaměřují na prodloužení pracovního života penzijní reformou. V rámci podpory konkurenceschopnosti se příslušný soubor iniciativ zaměřuje především na stavebnictví a odvětví služeb. Vedle těchto závazků je prováděn systém kompenzací s cílem jednak usnadnit soukromá řešení pomoci bankám v obtížné situaci, jednak přispět ke zvýšení finanční stability. Tato opatření a tyto závazky se společně týkají čtyř oblastí paktu. Celkově se opatření shodují s opatřeními přijatými v návaznosti na roční analýzu růstu a představují pokrok při plnění cílů strategie Evropa 2020, a to zejména v oblasti zaměstnanosti. I když řada ohlášených závazků již byla zavedena, měla by být v blízké budoucnosti uskutečněna důležitá opatření, jež mají posílit rozpočtovou kázeň (na místní úrovni) a podpořit zaměstnanost. Tyto závazky byly posouzeny a zohledněny v doporučení.

(15)

Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem, včetně závazků Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Dánska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že nepřetržité a ambiciózní úsilí o fiskální konsolidaci by mělo v roce 2011 a následujících letech pokračovat. Rovněž by měla být přijata další opatření s cílem zvyšovat nabídku práce prostřednictvím omezování předčasného odchodu do důchodu a zacílení na konkrétní skupiny, zlepšovat kvalitu vzdělávání, posilovat hospodářskou soutěž v klíčových odvětvích a dále stabilizovat trh nemovitostí.

(16)

Rada na základě tohoto posouzení a rovnež s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 16. července 2010 přezkoumala aktualizaci konvergenčního programu Dánska za rok 2011 a její stanovisko (4) se odráží zejména v jejím doporučení v bodě 1 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Dánska,

1.

Provést plánovaná opatření k fiskální konsolidaci v letech 2011, 2012 a 2013, zajistit průměrné roční fiskální úsilí ve výši 0,5 % HDP v období 2011-2013 a napravit nadměrný schodek do roku 2013 v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Poté zajistit podle plánu vhodný postup korekce směřující k dosažení střednědobého cíle. Urychlit snižování schodku veřejných financí, pokud se hospodářská situace bude vyvíjet lépe, než se v současnosti očekává. Posílit kontrolu výdajů přijetím závazných víceletých výdajových stropů pro místní, regionální a ústřední správu, jež budou v souladu s celkovými střednědobými cíli souhrnného rozpočtu.

2.

Za účelem posílení zaměstnanosti a udržitelnosti veřejných financí přijmout další opatření ke zvýšení dlouhodobé nabídky práce, a to zavedením nedávno přijaté reformy systému dobrovolného předčasného odchodu do důchodu, reformou systému invalidních důchodů a lepším zacílením systémů dotovaného zaměstnávání (tzv. systém „flex-job“) na nejzranitelnější skupiny.

3.

Urychlit provádění reforem zaměřených na zkvalitnění vzdělávacího systému. Snížit míru předčasného ukončování studia, zejména v oblasti odborného vzdělávání, a zvýšit počet dostupných učňovských míst.

4.

Přijmout opatření k odstranění překážek pro hospodářskou soutěž, zejména v odvětví místních služeb a maloobchodu, přezkumem právní úpravy územního plánování a otevřením zadávání zakázek v obcích a regionech.

5.

Podporovat stávající stabilizaci trhu nemovitostí v návaznosti na nedávnou korekci cen a zároveň zvážit přijetí preventivních opatření na posílení střednědobé stability trhu s bydlením a finančního systému včetně přezkumu fungování systému hypoték a daně z nemovitostí.

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/5

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010– 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Estonsko předložilo dne 29. dubna 2011 svůj program stability na období 2011–2015 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Celosvětová finanční krize dopadla na Estonsko obzvlášť tvrdě a to posílilo zvrat na domácím trhu s nemovitostmi a ve spotřebě, jež se právě nacházely ve stádiu silné konjunktury. Kumulativní ztráta HDP dosáhla v období 2008–2009 19 % a nezaměstnanost se v roce 2010 zvýšila téměř čtyřnásobně na 16,8 %. Ekonomika se však rychle vzpamatovala a očekává se, že v následujících letech dojde ke zrychlení růstu reálného HDP. Oživení bylo taženo hlavně vývozem, ale domácí poptávka nabírá na síle především díky silným investicím. Zlepšené vyhlídky růstu se kladně projevily na trhu práce. Míra zaměstnanosti se nedávno výrazně zvýšila, přestože dlouhodobá nezaměstnanost zůstává stále vysoká. Zatímco ve srovnání s minulým rokem rostla inflace rychleji, v souladu s vývojem světových cen komodit se očekává její zmírnění.

(8)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 zastává Rada názor, že makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vychází, je realistický. Dosáhnout střednědobého cíle strukturální rovnováhy do roku 2013 a udržet jej po zbývající dobu trvání programu stability na stejné úrovni s tím, že se úsilí v roce 2013 a v následujících letech zaměří na dosažení strukturálního přebytku, je cílem střednědobé rozpočtové strategie programu. Podle projekce má celkový rozpočet veřejných financí v roce 2013 dosáhnout přebytku, zatímco v krátkodobém horizontu se očekává určité navýšení celkového schodku v důsledku jednorázového dopadu environmentálních investic do uhlíkových kreditů. Rozpočtová korekce programu stability je založena na omezení růstu výdajů na vládní spotřebu. Program stability poskytuje některé informace týkající se opatření zaměřených na dosažení plánovaného stavu rozpočtu a dosavadní historie plnění fiskálních cílů snižuje riziko jejich nesplnění v nadcházejících letech. Zejména plánované reformy usilují o zvýšení efektivity v několika oblastech, jako je vzdělávání a aktivní politika zaměstnanosti. Rizika spojená s rozpočtovými cíli se tak zdají být vcelku vyrovnaná. Co se však týče budoucích rozpočtů, bude důležité poskytnout klíčové údaje o opatřeních k dalšímu zlepšení efektivity veřejných výdajů a tím podpořit provádění programu stability.

(9)

Dlouhodobá nezaměstnanost je stále vysoká, přičemž jednotlivé regiony vykazují velmi odlišnou a trvalou míru nezaměstnanosti. Navzdory významnému nárůstu od roku 2009 zůstává financování aktivní politiky zaměstnanosti jedním z nejnižších v EU a výsledkem toho je nízký podíl nezaměstnaných, jimž se dostává aktivní podpory. Estonský trh práce je poměrně pružný a byl posílen rozhodnutím odložit navýšení dávek pojištění v nezaměstnanosti, které je obsaženo v balíčku pracovněprávních předpisů, až do roku 2013. Přes tuto pružnost má Estonsko poměrně velké daňové zatížení práce, což by mohlo mít negativní důsledky pro nabídku a poptávku na trhu práce. Tento problém je zvláště naléhavý z hlediska vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí a osob s nízkou kvalifikací, jež jsou vystaveny riziku chudoby. Reformy usilující o snížení příspěvků na sociální pojištění jsou sice krokem správným směrem, ale musí se uskutečnit spolu s posílením stavu rozpočtu. Zvýšení efektivity by se dalo dosáhnout také přísnějším prověřováním majetkové situace žadatelů tak, aby se prostředky lépe využily na další dávky.

(10)

Náročnost na zdroje je v Estonsku jednou z nejvyšších v EU. Částečně je to zapříčiněno výrobní strukturou soustředěnou v energeticky náročných odvětvích a průmyslu. Dalším činitelem je nízká energetická účinnost na úrovni jednotlivých odvětví. Ve svém národním programu reforem udává Estonsko jako vnitrostátní cíl úspor energie uspořit do roku 2016 9 % energie ve srovnání s projekcemi (16 % do roku 2020 v národním programu reforem). Kromě toho existuje jen málo informací o tom, jak a kdy budou opatření provedena a jaké budou jejich očekávané výsledky. V oblasti energetické účinnosti proto existuje další potenciál na její zlepšení. Zvýšení energetické účinnosti může mít pozitivní dopad na životní prostředí a na bezpečnost dodávek energie, ale také na snížení inflačních tlaků a zlepšení nákladové konkurenceschopnosti.

(11)

Bez ohledu na celkově vysoký podíl osob s terciárním vzděláním by další reforma vzdělávacího systému na všech úrovních mohla pomoci vyřešit mezery v nedostatku kvalifikací, velký počet škol a institucí terciárního vzdělávání a nedostatečné zaměření na odborné vzdělání vedoucí k vysokému podílu osob bez odborné kvalifikace. Vzhledem k současným demografickým trendům je zlepšování kvality lidského kapitálu důležité pro posílení potenciálního růstu ve střednědobém horizontu. Zejména probíhající snaze zvýšit podíl obchodovatelných odvětví by mohlo pomoci, kdyby se podařilo zajistit, aby terciární vzdělání bylo zaměřeno na oblasti, jež mají klíčový význam pro hospodářství (například inženýrství). Provádění reformy vzdělávacího systému by rovněž přispělo ke zlepšení efektivity veřejného sektoru, neboť stávající systém vzdělávání je na místní úrovni příliš roztříštěný, což má za následek jak neefektivnost dotací, tak nekvalitní služby.

(12)

V rámci Paktu euro plus přijalo Estonsko řadu závazků. Tyto závazky obsahují opatření na řešení udržitelnosti veřejných financí, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Z fiskálního hlediska se v paktu počítá s dosažením vyrovnaného rozpočtu do roku 2013 a jeho přebytku v roce 2014, se začleněním požadavku vyrovnaného rozpočtu ve veřejném sektoru do zákona o státním rozpočtu, jakož i s prvními kroky směrem k reformě zvláštních důchodových režimů. Plánují se některé daňové pobídky na podporu zaměstnanosti. Pokud jde o konkurenceschopnost, opatření se zaměřují na inovace, vysokoškolské vzdělávání a reformu veřejné správy. Závazky obsažené v paktu odrážejí plány představené v národním programu reforem. Cílům přijatým v rámci v paktu by prospěla další opatření zaměřená na posílení politik zaměstnanosti, jakož i na řešení otázek spojených s účinným využíváním zdrojů a trhem s energií. Závazky přijaté v rámci Paktu euro plus byly vyhodnoceny a při zpracování doporučení k nim bylo přihlédnuto.

(13)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, včetně závazků přijatých v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Estonska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že přestože opatření k dosažení plánovaného stavu rozpočtu by měla být v dalších rozpočtech upřesněna, dosavadní výsledky estonských orgánů snižují riziko nedodržení fiskálních cílů. Měla by být přijata další opatření zaměřená na posílení politik zaměstnanosti a zajištění lepších pobídek k práci, na posílení lidského kapitálu prostřednictvím rozsáhlé reformy vzdělávacího systému, jakož i na řešení otázek spojených s účinným využíváním zdrojů a trhem s energií.

(14)

Rada na základě tohoto hodnocení přezkoumala program stability Estonska na rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v jejím doporučení v bodě 1 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Estonska,

1.

Nejpozději do roku 2013 dosáhnout strukturálního přebytku a v roce 2012 omezit schodek rozpočtu na maximálně 2,1 % HDP a přitom pokračovat v přísné kontrole výdajů a zvyšovat efektivitu veřejných výdajů.

2.

Podpořit poptávku na trhu práce a snížit riziko chudoby rozpočtově neutrálním snížením zatížení v oblasti daní a sociálního zabezpečení, jakož i zlepšením účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti pomocí opatření zaměřených na mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané, zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností.

3.

Zajistit provedení plánovaných pobídek ke snížení energetické náročnosti a zejména u budov a v odvětví dopravy zlepšit energetickou účinnost ekonomiky, včetně zajištění lepšího fungování trhu.

4.

Při provádění reformy vzdělávacího systému upřednostňovat opatření zlepšující dostupnost předškolního vzdělávání a zvyšující kvalitu a dostupnost odborného vzdělání. Sladit výsledky vzdělávání s potřebami trhu práce a pro pracovníky s nízkou kvalifikací vytvářet příležitosti k účasti na celoživotním vzdělávání.

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/8

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející se strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dne 3. května 2011 předložila Francie aktualizaci svého programu stability na období 2011–2014 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Francie byla hospodářskou a finanční krizí postižena poměrně méně než jiné členské státy, přičemž její HDP poklesl v roce 2009 o 2,7 %, částečně díky vlivu významných ekonomických stabilizátorů a stabilitě spotřeby domácností. Bankovní sektor se také ukázal jako odolný. V roce 2010 se ekonomika zotavila a celkový růst HDP dosáhl 1,5 %. Hospodářská krize ovšem značně poznamenala francouzské veřejné finance. Vlivem automatických stabilizátorů a diskrečního fiskálního stimulu narostl schodek veřejných financí z 3,3 % v roce 2008 na 7,5 % v roce 2009. Krize také zhoršila již tak nedostatečné využívání pracovní síly a strukturální slabiny francouzského trhu práce, který se v roce 2010 vyznačoval poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti ve výši 9,7 %. Obchodní bilance zboží se navíc v průběhu posledního desetiletí postupně zhoršovala a zvýraznila problémy francouzských firem z pohledu nákladové a necenové konkurenceschopnosti.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, z nějž rozpočtové projekce vycházejí, je příznivý zejména proto, že očekávaná úroveň zůstává výrazně nad úrovní potenciálního růstu v pozdějších letech. Poté, co byl schodek v roce 2010 ve výši 7 % oproti předpokladům nižší, plánuje program stability jeho snížení na 3 % HDP v roce 2013, tedy v rámci lhůty stanovené Radou pro nápravu nadměrného schodku, a pokračování následné konsolidace. S výchozí hodnotou dluhu ve výši 82 % HDP v roce 2010 se míra zadlužení má do roku 2012 nadále zvýšit (na 86 %) a poté mírně klesne. Postup nápravy schodku a snížení zadlužení je ohrožen riziky, které zahrnují možnost méně příznivého makroekonomického scénáře, skutečnost, že opatření nejsou dostatečně upřesněna tak, aby dosáhla cílů na rok 2012 a pozdější období, a skutečnost, že cíle nebyly v minulosti často splněny, ačkoliv byl výsledek v roce 2010 příznivější, než se očekávalo. Není proto možné zajistit, aby byl nadměrný schodek do roku 2013 napraven, aniž by byla přijata další potřebná opatření. Střednědobého cíle vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření nebude v programovém období dosaženo. Průměrné roční fiskální úsilí během období 2010–2013 přepočítané útvary Komise podle dohodnuté metodiky je mírně nižší než hodnota obsažená v doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009 (nad 1 % HDP).

(9)

Provádění fiskální konsolidace zůstává nadále hlavní výzvou. Pro obnovení udržitelné fiskální pozice je nezbytné se vyhnout překročení plánovaných výdajů prostřednictvím posílení fiskálního úsilí založeného na zcela upřesněných opatřeních, a to vzhledem k tomu, že v rámci cíle na rok 2013 není pod mezní hodnotou 3 % HDP žádná bezpečnostní rezerva. Kromě toho, jak bylo stanoveno v zákoně o víceletém plánování veřejných financí na období 2011–2014 přijatém v prosinci 2010, by bylo vhodné využít všech neočekávaných příjmů na urychlení snížení schodku a zadlužení. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí střední. S cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí přijala Francie v roce 2010 novou důchodovou reformu. Plánovaná opatření, jako například postupné zvýšení minimálního věku odchodu do důchodu ze 60 na 62 let a zákonného věku odchodu do důchodu ze 65 na 67 let a rovněž postupné ukončování programů předčasného odchodu do důchodu, by měla mít vliv na nízkou míru zaměstnanosti starších pracovníků. Důchodový systém by se měl navíc do roku 2018 ocitnout v rovnováze. Pokud nebudou přijata další opatření, je pravděpodobné, že se následně objeví schodek. V souvislosti s poslední reformou důchodového systému byl rovněž vytvořen nový veřejný subjekt („Comité de pilotage des régimes de retraite“) pověřený předkládáním každoročních hodnocení rozpočtové situace důchodových účtů a navrhováním nápravných opatření, pokud by bylo pravděpodobné její zhoršení.

(10)

Stávající právní předpisy na ochranu zaměstnanosti jsou stále příliš přísné: podmínky pro propouštění z hospodářských důvodů vedou k právní nejistotě. Následkem této skutečnosti je situace na trhu práce, kdy pracovníci s pracovními smlouvami na dobu neurčitou (většina pracovní populace) požívají relativní míry jistoty, zatímco pracovníci se smlouvami na dobu určitou (většina přílivu pracovní síly) jsou vystaveni nejistotě. Proto je podíl smluv na dobu určitou výrazně vyšší u mladých pracovníků a přechod na smlouvy na dobu neurčitou je málo častý. Toto rozdělení platí i pro přístup k odbornému vzdělávání. Z tohoto důvodu u těchto pracovníků dochází k vysoké fluktuaci a omezené akumulaci lidského kapitálu. Mladí pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací jsou tedy na trhu práce vystaveni nepřiměřeným rizikům. Cílem zákona o obnovení sociálního dialogu a zákona o modernizaci trhu práce z roku 2008 bylo modernizovat sociální dialog a zaměřit se na problematiku duality trhu práce. Druhý z uvedených zákonů zejména zavedl nový postup pro ukončení smluv na dobu neurčitou vzájemnou dohodou („rupture conventionnelle“), jenž se nyní ve zvýšené míře využívá.

(11)

Francouzská míra nezaměstnanosti byla v roce 2010 mírně nad průměrem EU a dlouhodobá nezaměstnanost je na vzestupu (3,9 % v roce 2010 oproti 2,9 % v roce 2008). V této souvislosti by měly veřejné služby zaměstnanosti hrát důležitou roli v podpoře nezaměstnaných při hledání práce. Nová francouzská veřejná služba zaměstnanosti v podobě jednotného kontaktního místa Pôle Emploi dosud měla jen smíšené výsledky. V období 2009–2010, v souvislosti s krizí a s podstatným zvýšením počtu uchazečů o zaměstnání, bylo jejím hlavním cílem sloučení obou stávajících správních subjektů. Externí zajištění služeb zprostředkování práce bylo z hlediska cílů stanovených orgánem Pôle Emploi pro umožňování návratu do pracovního procesu dosud jen částečně úspěšné. Zároveň byly zdroje, kterými Pôle emploi disponoval za účelem individualizované podpory uchazečů o zaměstnání, nedostatečné (v přepočtu 71 zaměstnanců na plný pracovních úvazek na 10 000 nezaměstnaných, což je podstatně méně, než ukazují údaje z jiných srovnatelných zemí).

(12)

Francouzský schodek běžného účtu se během minulého desetiletí postupně prohluboval a odrážel tak pokles obchodní bilance zboží, a to částečně z důvodu snížení konkurenceschopnosti z hlediska nákladů práce poté, co byla v období 2003–2005 znovu zavedena jednotná minimální mzda (dřívější reforma pětatřicetihodinového pracovního týdne vyústila v pět různých minimálních úrovní). V postupu indexace byla zavedena určitá vylepšení (vytvoření poradní komise nezávislých odborníků, odstranění diskrečních zvýšení), jež vedla k umírněnosti při zvyšování minimální mzdy. V důsledku toho podíl zaměstnanců, jimž je vyplácena minimální mzda, značně poklesl a došlo k větší mzdové diferenciaci. Francouzská minimální mzda ve srovnání se mzdovým mediánem stále patří mezi nejvyšší v EU, přestože daňové zatížení je zde o hodně menší než u průměrné mzdy z důvodu omezení příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnavateli.

(13)

Francie má jedno z nejvyšších zatížení práce v EU v oblasti daní a odvodů na sociální zabezpečení a současně poměrně malé zatížení spotřeby. Navíc podíl příjmů z ekologických daní na HDP je rovněž výrazně pod průměrem EU. Vyvážení daňového systému, včetně například přesunu důrazu od zdanění práce k většímu zdanění spotřeby a ekologickým daním, může mít příznivý účinek na zaměstnanost a na plnění cílů v oblasti životního prostředí.

(14)

Daňové výjimky a výjimky v oblasti sociálního zabezpečení (včetně „niches fiscales“) jsou ve Francii velmi rozsáhlé. Kromě toho pochopení a využívání výhod systému vyžaduje, aby podniky a domácnosti rozsáhle investovaly do odborných konzultací. U daňových výdajů, jež jsou použity na realizaci určité hospodářské politiky, dosud neexistuje systematické posouzení, zda bylo dosaženo definovaného cíle, ačkoliv je podle zákona o víceletém plánování veřejných financí na období 2009–2012 plánován přezkum v roce 2011. Jejich zaměnitelnost s veřejnými výdaji v minulosti umožnila francouzským orgánům formálně plnit stávající výdajová pravidla, nicméně další přesuny již nejsou možné, jak je stanoveno v článku 9 zákona o víceletém plánování veřejných financí na období 2011–2014. Pro období 2011–2013 francouzské orgány zamýšlejí zvýšit přibližně o 0,75 % HDP daňové příjmy (zejména snížením daňových výdajů). Konkrétní daňové výdaje, které mají být zrušeny, byly pouze částečně určeny počínaje rokem 2012.

(15)

Hospodářská soutěž v maloobchodním odvětví naráží na řadu překážek, jako jsou administrativní omezení vůči otevírání velkoplošných maloobchodů nebo zákaz opětovného prodeje pod úrovní nákladů. V odvětví služeb stále existují překážky pro hospodářskou soutěž u několika regulovaných povolání, jež by bylo možné řešit buď prostřednictvím přezkumu vstupních podmínek nebo postupným rušením některých kvót (numerus clausus) a výlučných práv u těchto povolání.

(16)

V rámci Paktu euro plus Francie přijala řadu závazků. Ve fiskální oblasti se Francie zavázala rychle provést důchodovou reformu z roku 2010. S cílem posílit fiskální udržitelnost Francie také přistoupí ke změně své ústavy a zavede závazné víceleté rozpočtové plánování. Za účelem zvýšení účasti na trhu práce se zvažují různá opatření na posílení aktivních politik zaměstnanosti (například učňovská příprava k usnadnění přechodu mladých pracovníků ze školy do pracovního procesu, více zařízení pro péči o děti do roku 2012 s cílem zlepšit vyhlídky na zaměstnanost žen, posílení veřejných služeb zaměstnanosti pro uchazeče o zaměstnání). Opatření pro větší konkurenceschopnost se zaměřují na zlepšení systému vysokoškolského vzdělávání, podporu výzkumu a vývoje a inovací („investissements d’avenir“) a na snižování administrativní zátěže prostřednictvím uskutečňování komplexního programu pro zjednodušení administrativy. Tyto závazky se týkají tří ze čtyř oblastí paktu a nechávají stranou finanční sektor. Ačkoliv jsou tyto závazky přijaty v oblastech, ve kterých spočívají hlavní výzvy, mnoho z nich (obzvláště ty, jež se týkají fiskálního řízení nebo podpory vysokoškolského vzdělávání či výzkumu a vývoje) jsou potvrzením stávajících veřejných politik a reforem. Reformní program se nezdá být zcela odpovídající vzhledem k rozsahu makroekonomických výzev, kterým čelí trh práce a podnikatelské prostředí. Navíc je plánovaná změna ústavy vystavena politické nejistotě. Závazky vyplývající z Paktu euro plus byly posouzeny a vzaty v úvahu v doporučeních.

(17)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, včetně závazků Francie v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Francie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v EU tím, že budou rozhodnutí členských států EU zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že strategie fiskální konsolidace musí být pro rok 2012 a pro období po něm dále upřesněna, aby byl do roku 2013 napraven nadměrný schodek a začalo se snižovat zadlužení. Jakékoliv neočekávané příjmy by měly být použity na urychlení snížení schodku a zadlužení, jak je stanoveno v článku 11 zákona o víceletém plánování veřejných financí na období 2011–2014. Posun od zdanění práce směrem k ekologickým daním a zdanění spotřeby a racionalizace daňových výdajů by měly pozitivní vliv na plnění fiskálních cílů a cílů v oblasti životního prostředí a celkově by zlepšily podnikatelské prostředí. Další kroky v letech 2011–2012 by se měly týkat jednak uzpůsobení právních předpisů na ochranu zaměstnanosti v zájmu snížení duality trhu práce a jednak posílení veřejných služeb zaměstnanosti tak, aby poskytovaly celkovou podporu při hledání zaměstnání. Je žádoucí pokračovat ve stávající politice zdrženlivosti ve vztahu k minimální mzdě. Měla by být více podpořena hospodářská soutěž v regulovaných povoláních a maloobchodu.

(18)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. prosince 2009 prostudovala aktualizaci programu stability pro Francii za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v doporučení v bodě 1 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Francie,

1.

Zajistit v období 2010–2013 doporučené průměrné roční fiskální úsilí ve výši nad 1 % HDP a do roku 2013 provést nápravu nadměrného schodku v souladu s doporučeními Rady v rámci postupu při nadměrném schodku, čímž by se snížila vysoká míra veřejného zadlužení, a poté zajistit odpovídající pokrok v dosažení střednědobého cíle; upřesnit nezbytná odpovídající opatření počínaje rokem 2012 a přijmout v případě potřeby dodatečná opatření a využít všech neočekávaných příjmů k urychlení snižování schodku a zadlužení, jak je plánováno; pokračovat v přezkumu udržitelnosti důchodového systému a případně přijmout dodatečná opatření.

2.

Vyvinout opětovné úsilí v souladu s vnitrostátními postupy konzultace se sociálními partnery s cílem řešit problém segmentace trhu práce prostřednictvím přezkumu vybraných aspektů právních předpisů na ochranu zaměstnanosti, zlepšit lidský kapitál a možnosti postupu v zaměstnání a získání pracovních smluv na dobu neurčitou; zajistit příznivý dopad úpravy minimální mzdy na tvorbu pracovních míst.

3.

Podpořit přístup k celoživotnímu učení pomáhající udržet starší pracovníky v pracovním procesu a posílit opatření na podporu návratu do zaměstnání. Zintenzívnit aktivní politiky zaměstnanosti a zavést opatření ke zlepšení organizace, rozhodování a postupů ve veřejné službě zaměstnanosti pro zlepšení jejích služeb a individualizované podpory poskytovaných těm, kteří jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností.

4.

Zvýšit účinnost daňového systému, například pomocí přesunu důrazu od zdanění práce k ekologickým daním a zdanění spotřeby, a provést plánované snížení počtu daňových výjimek a výjimek v oblasti sociálního zabezpečení a nákladů na tyto výjimky (včetně „niches fiscales“).

5.

Učinit další kroky směrem k odstranění bezdůvodných omezení týkajících se regulovaných živností a povolání, především ve službách a maloobchodním odvětví.

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/12

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (1), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu.

(5)

Dne 3. května 2010 předložilo Řecko komplexní program hospodářské korekce, podpořený finanční pomocí ve výši 110 miliard EUR ze strany členských států eurozóny a MMF. Průvodní memorandum o porozumění a jeho následné dodatky stanoví podmínky v oblasti hospodářské politiky, z nichž se při vyplacení finanční pomoci vychází.

(6)

Klíčové prvky podmíněnosti politiky byly stanoveny v rozhodnutí Rady 2010/320/EU ze dne 10. května 2010 (2) a jeho následných změnách (3), jež jsou určeny Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskálního dohled a vyzývají Řecko, aby přijalo opatření k takovému snížení schodku, jež se považuje za nezbytné k nápravě situace nadměrného schodku podle ustanovení článku 136 a čl. 126 odst. 9 Smlouvy.

(7)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem. Očekává se, že Řecko předloží aktualizovaný program stability a zvláštní závazky a opatření v rámci Paktu euro plus na rok 2011 na základě aktualizovaného programu hospodářské korekce.

(8)

Během posledního desetiletí byl růst Řecka založen na neudržitelných hnacích silách: rozmach spotřeby a investic do bydlení byly doprovázeny vysokými nárůsty reálných mezd a rychlým nárůstem úvěrů; tento rozmach byl podporován nízkými reálnými úrokovými sazbami v souvislosti s přijetím eura a liberalizací finančního trhu. Celosvětová krize v letech 2008–2009 odhalila zranitelné oblasti, k nimž patří: neudržitelné fiskální politiky, částečně skryté nespolehlivou statistikou a dočasně vysokými příjmy; nepružný trh práce a trh s produkty a ztráta konkurenceschopnosti a rostoucí vnější zadluženost. Bankovní odvětví bylo, i když ne zpočátku, dotčeno hospodářskou krizí a krizí důvěry. Rozsah zhoršení ve fiskální pozici byl odhalen pozdě v důsledku závažných nedostatků v řeckém účetním a statistickém systému. Tím se opozdilo provádění nápravných opatření. Protože vzrostly obavy o řeckou fiskální udržitelnost a zvýšila se globální averze vůči riziku, nálady na trhu se vůči Řecku počátkem roku 2010 prudce zhoršily. V dubnu 2010 Řecko požádalo o mezinárodní finanční pomoc, neboť se potýkalo se značnými potřebami financování a nebylo s to zajistit si přístup na mezinárodní kapitálové trhy.

(9)

Řecko se zavázalo provádět program hospodářské a finanční korekce s krátkodobým cílem napravit fiskální a vnější nerovnováhu a obnovit důvěru. Ve střednědobém horizontu by mělo položit základy modelu růstu spočívajícího více na investicích a vývozu, který podporuje růst a zaměstnanost. Tento program korekce stanoví rozsáhlá opatření na třech frontách: i) strategie fiskální konsolidace na počátku programového období, podpořená strukturálními fiskálními opatřeními a lepší fiskální kontrolou, ii) strukturální reformy na trhu práce a na trhu s produkty, a to se zaměřením na konkurenceschopnost a růst a iii) úsilí o ochranu stability bankovního odvětví.

(10)

Komise posoudila návrh národního programu reforem. Vzala v úvahu nejen význam programu pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Řecku, ale také jeho soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. Komise v této souvislosti zdůrazňuje naléhavost provedení plánovaných opatření v souladu s rozhodnutím 2010/320/EU,

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/14

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/16

1.

Ačkoli konečnou odpovědnost za rozhodnutí o uzavření měnových dohod se třetími zeměmi nese Rada EU, ECB nepodporuje přijímání eura za úřední měnu zámořskými zeměmi a územími přičleněnými k členským státům eurozóny. V případě společenství Svatého Bartoloměje však ECB nemá k navrhovanému rozhodnutí připomínky, jelikož toto společenství jako součást Francie používá euro již od roku 1999. Má-li však být vyhověno přání Francie zachovat euro na Svatém Bartoloměji i po 1. lednu 2012, kdy přestane být součástí území EU (2), je podle práva EU nutné přijmout v reakci na tuto změnu okolností příslušná opatření. V tomto kontextu představuje uzavření měnové dohody s Francouzskou republikou jednající ve prospěch společenství Svatého Bartoloměje uspokojivé řešení, které Francii umožní nadále ve vztahu k tomuto společenství uplatňovat ustanovení práva EU nezbytná pro používání jednotné měny, a to ustanovení měnových, bankovních a finančních právních předpisů EU, pravidla upravující opatření nezbytná pro používání eura, předcházení praní peněz a předcházení podvodům a padělání hotovostních a nehotovostních platebních prostředků, pravidla o medailích a žetonech a požadavky na statistické vykazování.

2.

Z rozsahu mandátu pro sjednání dohody, jak je vymezen v navrhovaném rozhodnutí, ECB vyrozumívá, že narozdíl od jiných dohod uzavíraných se třetími zeměmi, jako například s Monackým knížectvím, Andorrským knížectvím, Republikou San Marino nebo Vatikánským městským státem, nedává tato dohoda společenství Svatého Bartoloměje právo vydávat své vlastní euromince. ECB tento přístup vítá, avšak z důvodu právní jistoty a transparentnosti je nutné tuto skutečnost v navrhovaném rozhodnutí výslovně uvést, a to alespoň v jeho preambuli.

3.

ECB znovu zdůrazňuje, že jakékoli převody, včetně zvláštní finanční pomoci bankám a jiným finančním institucím, nezbytné k udržení nebo obnovení finanční stability společenství Svatého Bartoloměje půjdou k tíži státní pokladny Francouzské republiky.

4.

ECB vychází z toho, že veškeré úkoly, které spadají do působnosti Eurosystému včetně operací měnové politiky a shromažďování statistických údajů, bude plnit Banque de France prostřednictvím Institutu d’Émission des Départements D’Óutre-mer (IEDOM).

5.

ECB rovněž vychází z toho, že není záměrem měnové dohody umožnit finančním institucím, které se nacházejí na Svatém Bartoloměji, přímý přístup do platebních a vypořádacích systémů uvnitř eurozóny, nýbrž že veškeré spojení mezi nimi a těmito systémy bude i nadále probíhat prostřednictvím příslušných francouzských orgánů.

6.

ECB je pevně přesvědčena, že její role při sjednávání měnových dohod se zámořskými zeměmi a územími by měla být přesně stejná jako její role při sjednávání měnových dohod se třetími zeměmi. Vzhledem k tomu by i text navrhovaného rozhodnutí měl jasně a jednoznačně stanovit, že ve věcech spadajících do působnosti ECB se vyžaduje její souhlas.

7.

ECB poznamenává, že navrhované rozhodnutí nepokrývá několik významných otázek. Ty by měly být řešeny následovně:

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného rozhodnutí, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v příloze včetně příslušného odůvodnění.

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/21

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/23

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/24

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/27

1.

Komise dne 13. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Bain Capital Investors, LLC („Bain Capital Investors“, USA) a OCM IMC Holdings, L.P., zcela ovládané podnikem Oaktree Capital Group, LLC („Oaktree“, USA), získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu nad podnikem International Market Centers, LP („IMC“, USA).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6287 – Bain Capital/Oaktree/International Market Centers JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/28

1.

Komise dne 12. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Thermo Fisher Scientific, Inc. („Thermo Fisher“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad podnikem CB Diagnostics Holding AB, což je holdingová společnost a výhradní vlastník podniku Phadia Holding AB („Phadia“, Švédsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6293 – Thermo Fisher/Phadia na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: