16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/2

Posudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. listopadu 2009 — Komise Evropských společenství

(Posudek 1/08) (1)

(Posudek vydaný na základě čl. 300 odst. 6 ES - Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) - Listiny specifických závazků - Uzavírání dohod o poskytnutí kompenzačních vyrovnání za změnu a odvolání některých závazků po přistoupení nových členských států k Evropské unii - Sdílená pravomoc - Právní základy - Společná obchodní politika - Společná politika v oblasti dopravy)

2011/C 211/02

Jednací jazyk: všechny úřední jazyky

Účastnice řízení

Navrhovatelka: Komise Evropských společenství

Předmět

Žádost o posudek — Světová obchodní organizace (WTO) — Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) — Listiny specifických závazků týkajících se otevření trhů a poskytování národního zacházení — Dohody týkající se změny a odvolání specifických závazků v návaznosti na přistoupení nových členských států k Evropské unii, jakož i kompenzačních vyrovnání ve prospěch členů WTO dotčených těmito změnami a odvoláními — Povaha pravomoci (výlučná, či sdílená) Společenství k uzavření takových dohod a náležité právní základy — Příslušné oblasti působnosti společné obchodní politiky a společné politiky v oblasti dopravy

Výrok

1)	Uzavření takových dohod s dotčenými členy Světové obchodní organizace ve smyslu článku XXI Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), které jsou popsány v této žádosti o posudek, spadá do sdílené pravomoci Evropského společenství a členských států.

2)	Akt Společenství, jímž se uvedené Dohody uzavírají, se musí zakládat jak na čl. 133 odst. 1 a 5 a čl. 133 odst. 6 druhém pododstavci ES, tak na článku 71 ES a čl. 80 odst. 2 ES, ve spojení s čl. 300 odst. 2 a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem ES.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/2

Posudek Soudního dvora (pléna) ze dne 8. března 2011 — Rada Evropské unie

(Posudek 1/09) (1)

(Posudek vydaný na základě čl. 218 odst. 11 SFEU - Návrh dohody - Vytvoření jednotného systému řešení sporů týkajících se patentů - Soud pro evropské patenty a patenty Společenství - Slučitelnost uvedeného návrhu se Smlouvami)

2011/C 211/03

Jednací jazyk: všechny úřední jazyky

Účastnice řízení

Navrhovatelka: Rada Evropské unie

Předmět

Žádost o posudek — Slučitelnost návrhu dohody o vytvoření jednotného systému pro řešení sporů v oblasti patentů se Smlouvou o ES — Soud pro evropské patenty a patenty Společenství tvořený soudem prvního stupně a odvolacím soudem — Svěření pravomoci těmto soudům rozhodovat zejména ve sporech týkajících se platnosti nebo aplikace patentů Společenství ve spojení s možností, a případně povinností těchto soudů předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ohledně výkladu Smlouvy o ES nebo platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Unie — Zásah do autonomie právního řádu Společenství a přednosti práva Společenství

Výrok

Zamýšlená dohoda o vytvoření jednotného systému pro řešení sporů týkajících se patentů (v současné době nazývaného „Soud pro evropské patenty a patenty Společenství“) není slučitelná s ustanoveními Smlouvy o EU a Smlouvy o FEU.

(1) Úř. věst. C 220, 12.9.2009.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Centrale Raad van Beroep — Nizozemsko) — Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen v. H. Akdas, H. Agartan, Z. Akbulut, M. Bas, K. Yüzügüllüer, E. Keskin, C. Topaloglu, A. Cubuk, S. Sariisik

(Věc C-485/07) (1)

(Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Zrušení ustanovení o bydlišti - Rozsah působnosti - Příplatek k invalidnímu důchodu vyplácený hostitelským členským státem příjemcům za účelem zajištění životního minima - Změna vnitrostátních právních předpisů - Odnětí uvedeného příplatku v případě, že příjemce má bydliště mimo území dotčeného členského státu)

2011/C 211/04

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Centrale Raad van Beroep

Účastníci původního řízení

Žalobce: Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen

Žalovaní: H. Akdas, H. Agartan, Z. Akbulut, M. Bas, K. Yüzügüllüer, E. Keskin, C. Topaloglu, A. Cubuk, S. Sariisik

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Centrale Raad van Beroep — Výklad článku 9 dohody o přidružení, článku 59 dodatkového protokolu k dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972 (Úř. věst. L 293, s. 1; Zvl. vyd. 11/11, s. 41) a čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Rady přidružení č. 3/80 ze dne 19. září 1980 o uplatnění režimu sociálního zabezpečení členských států Evropských společenství na turecké pracovníky a na jejich rodinné příslušníky (Úř. věst. 1983, C 110, s. 60) — Vnitrostátní právní úprava stanovící doplňkovou dávku k dávkám z pojištění proti pracovní neschopnosti na vyrovnání na úroveň existenčního minima — Omezení v případě bydliště mimo území Nizozemska — „Dvourychlostní“ odnětí v závislosti na místě bydliště a státní příslušnosti

Výrok

Článek 6 odst. 1 první pododstavec rozhodnutí Rady přidružení č. 3/80 ze dne 19. září 1980 o uplatnění systému sociálního zabezpečení členských států Evropských společenství na turecké pracovníky a jejich rodinné příslušníky musí být vykládán v tom smyslu, že má přímý účinek, takže turečtí státní příslušníci, na které se toto ustanovení použije, jsou oprávněni se tohoto ustanovení dovolávat přímo u soudů členských států, za účelem vyloučení použití vnitrostátních právních norem, které jsou s tímto ustanovením v rozporu.

Článek 6 odst. 1 první pododstavec rozhodnutí č. 3/80 musí být vykládán tak, že za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené v původním řízení, brání právní úpravě členského státu, která stejně jako článek 4a zákona o doplňkových dávkách (Toeslagenwet) ze dne 6. listopadu 1986, stanoví odnětí nároku na takovou dávku, jako je příplatek k invalidnímu důchodu přiznaný na základě vnitrostátních právních předpisů bývalým tureckým migrujícím pracovníkům z důvodu, že se tito pracovníci vrátili do Turecka poté, co pozbyli své oprávnění k pobytu v hostitelském členském státě na základě skutečnosti, že byli v tomto státě stiženi invaliditou.

Článek 9 Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, která byla podepsána dne 12. září 1963 v Ankaře Tureckou republikou na jedné straně a členskými státy EHS a Společenstvím na straně druhé a která byla uzavřena, schválena a potvrzena jménem posledně uvedeného rozhodnutím Rady 64/732/EHS ze dne 23. prosince 1963, se na takovou situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, nepoužije.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 26. května 2011 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-306/08) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 93/37/EHS a 2004/18/ES - Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce - Právní úprava týkající se územního plánování v samosprávném společenství Valencie)

2011/C 211/05

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Alcover San Pedro, D. Kukovec a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 1, čl. 6 odst. 6, článků 11 a 12 a hlavy II kapitoly IV (články 24 až 29) směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 199, s. 54; Zvl. vyd. 06/02, s. 163) a článků 2, 6, 24, 30, čl. 31 odst. 4 písm. a), čl. 48 odst. 2 a článku 53 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132) — Právní předpisy týkající se územního plánování Comunidad valenciana — Neslučitelnost s právem Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State — Nizozemsko) — Stichting Natuur en Milieu a další (C-165/09) v. College van Gedeputeerde Staten van Groningen, Stichting Natuur en Milieu a další (C-166/09) v. College van Gedeputeerde Staten van Zuid-Holland, Stichting Natuur en Milieu a další (C-167/09) v. College van Gedeputeerde Staten van Zuid-Holland

(Spojené věci C-165/09 až C-167/09) (1)

(Životní prostředí - Směrnice 2008/1/ES - Povolení k výstavbě a provozování elektrárny - Směrnice 2001/81/ES - Národní emisní stropy pro některé látky znečisťující ovzduší - Pravomoc členských států během přechodného období - Přímý účinek)

2011/C 211/06

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobci: Stichting Natuur en Milieu, Stichting Greenpeace Nederland, B. Meijer, E. Zwaag, F. Pals (C-165/09), Stichting Natuur en Milieu, Stichting Zuid-Hollandse Milieufederatie, Stichting Greenpeace Nederland, Vereniging van Verontruste Burgers van Voorne (C-166/09), Stichting Natuur en Milieu, Stichting Zuid-Hollandse Milieufederatie, Stichting Greenpeace Nederland, Vereniging van Verontruste Burgers van Voorne (C-167/09),

Žalovaní: College van Gedeputeerde Staten van Groningen (C-165/09), College van Gedeputeerde Staten van Zuid-Holland (C-166/09 a C-167/09)

za přítomnosti: RWE Eemshaven Holding BV, dříve RWE Power AG (C-165/09), Electrabel Nederland NV (C-166/09), College van Burgemeester en Wethouders Rotterdam (C-166/09 et C-167/09), E.On Benelux NV (C-167/09)

Předmět věci

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce — Raad van State — Výklad článku 9 směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, s. 26; Zvl. vyd. 15/03, s. 80), nyní směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované znění) (Úř. věst. L 24, s. 8), a čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, s. 22; Zvl. vyd. 15/06, s. 320) — Žádost o udělení povolení v oblasti životního prostředí — Rozhodnutí příslušného orgánu — Povinnosti, které mají členské státy v období mezi koncem lhůty pro provedení směrnice a dnem stanoveným v čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/81 spadajícím do období po uplynutí lhůty k jejímu provedení — Elektrárna

Výrok

Článek 9 odst. 1, 3 a 4 směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění, v jeho původním znění i ve znění kodifikovaném směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění, je třeba vykládat v tom smyslu, že členské státy nejsou povinny při udělování povolení v oblasti životního prostředí pro výstavbu a provozování průmyslového zařízení, jako jsou povolení dotčená ve věcech v původním řízení, zohlednit mezi podmínkami pro udělení tohoto povolení národní emisní stropy SO2 a NOx stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší, avšak musejí dodržet povinnost vyplývající z uvedené směrnice 2001/81, v rámci národních programů přijmout nebo plánovat přiměřené a soudržné politiky a opatření, které mohou jako celek snížit emise zejména těchto znečišťujících látek na množství, která nepřesahují stropy uvedené v příloze I této směrnice, a to nejpozději do konce roku 2010.

Během přechodného období od 27. listopadu 2002 do 31. prosince 2010, stanoveného v článku 4 směrnice 2001/81,

—	čl. 4 odst. 3 SEU a čl. 288 odst. 3 SFEU i směrnice 2001/81 členským státům ukládají povinnost nepřijímat opatření, která by mohla vážně ohrozit výsledek stanovený touto směrnicí;

—

přijetí specifického opatření členskými státy, týkajícího se pouze zdroje SO2 a NOx, patrně samo o sobě nemůže vážně ohrozit uskutečnění výsledku předepsaného směrnicí 2001/81. Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit, zda je tomu tak u každého rozhodnutí o udělení povolení v oblasti životního prostředí pro výstavbu a provozování průmyslového zařízení, jako jsou povolení dotčená ve věcech v původním řízení;

—

čl. 288 odst. 3 SFEU a článek 6, čl. 7 odst. 1 a 2 i čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice 2001/81 členským státům ukládají povinnost vypracovat, podle potřeby aktualizovat a zrevidovat programy pro postupné snižování národních emisí SO2 a NOx, které jsou povinny zpřístupnit veřejnosti a dotčeným organizacím prostřednictvím jasných, srozumitelných a snadno dostupných informací, a uvědomit o nich Evropskou komisi v předepsaných lhůtách, a kromě toho zpracovat a každoročně aktualizovat národní emisní inventury uvedených emisí, jakož i národní prognózy pro rok 2010, které musejí ve stanovených lhůtách oznámit Evropské komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí;

—

čl. 288 odst. 3 SFEU a samotná směrnice 2001/81 členským státům neukládají povinnost odepřít nebo omezit udělení povolení v oblasti životního prostředí pro výstavbu a provozování průmyslového zařízení, jako jsou povolení dotčená ve věcech v původním řízení, ani přijmout specifická kompenzační opatření pro každé vydané povolení tohoto druhu, a to ani v případě překročení nebo hrozícího překročení národních emisních stropů SO2 a NOx.

Článek 4 směrnice 2001/81 není bezpodmínečný a dostatečně přesný, aby se jej jednotlivci mohli před 31. prosincem 2010 dovolávat před vnitrostátními soudy.

Článek 6 směrnice 2001/81 přiznává bezprostředně dotčeným jednotlivcům práva, kterých se lze dovolávat před vnitrostátními soudy a domáhat se toho, aby členské státy během přechodného období od 27. listopadu 2002 do 31. prosince 2010 přijaly nebo plánovaly v rámci národních programů přiměřené a soudržné politiky a opatření vhodné k celkovému snížení emisí uvedených znečišťujících látek tak, aby splnily národní stropy stanovené v příloze I uvedené směrnice nejpozději do konce roku 2010, a poskytly tyto za tímto účelem vypracované programy veřejnosti a dotčeným organizacím prostřednictvím jasných, srozumitelných a snadno dostupných informací.

(1) Úř. věst. C 193, 15.8.2009.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. května 2011 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-538/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 92/43/EHS - Článek 6 odst. 3 - Zvláštní oblasti ochrany - Odpovídající posouzení důsledků plánů nebo projektů, které budou mít pravděpodobně významný vliv na chráněnou lokalitu - Vynětí plánů a projektů podléhajících ohlašovacímu režimu z posouzení - Nesprávné provedení)

2011/C 211/07

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: D. Recchia a A. Marghelis, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: T. Materne, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nesprávné provedení ustanovení čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102) — Povinné posouzení důsledků pro životní prostření v případě vlivu projektu nebo plánu na lokalitu sítě „Natura 2000“

Výrok

Belgické království tím, že u některých činností podléhajících ohlašovacímu režimu neuložilo provedení odpovídajícího posouzení důsledků pro životní prostředí v případě, kdy tyto činnosti budou mít pravděpodobně vliv na lokalitu Natura 2000, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 51, 27.2.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Innsbruck — Rakousko) — Gebhard Stark v. DAS Österreichische Allgemeine Rechtsschutzversicherung AG

(Věc C-293/10) (1)

(Pojištění právní ochrany - Směrnice 87/344/EHS - Článek 4 odst. 1 - Svobodný výběr advokáta pojištěným - Omezení úhrady přiznané v souvislosti s výlohami spojenými se zastupováním pojištěného u soudu - Úhrada omezená do výše částky odpovídající částce, kterou by požadoval advokát se sídlem v obvodu příslušného soudu prvního stupně)

2011/C 211/08

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Innsbruck

Účastníci původního řízení

Žalobce: Gebhard Stark

Žalovaná: DAS Österreichische Allgemeine Rechtsschutzversicherung AG

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Landesgericht Innsbruck — Výklad čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany (Úř. věst. L 185, s. 77; Zvl. vyd. 06/01, s. 187) — Pojistná smlouva, která v souladu s vnitrostátní právní úpravou stanoví, že pojištěný v rámci pojištění právní ochrany je povinen zvolit si advokáta, který má sídlo kanceláře v místě, kde má své sídlo příslušný soud

Výrok

Článek 4 odst. 1 směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu předpisu, na základě něhož může být dohodnuto, že osoba pojištěná na krytí výloh právní ochrany si k zastupování svých zájmů ve správních nebo soudních řízeních může vybrat pouze osobu za tímto účelem profesně oprávněnou, která má svou kancelář v místě sídla soudu nebo správního orgánu příslušného vést řízení v prvním stupni, pokud se toto omezení v zájmu toho, aby svobodný výběr pojištěného ohledně osoby zmocněné k jeho zastupování nebyl zbaven své podstaty, týká pouze rozsahu, v němž pojistitel právní ochrany uhradí výdaje spojené s činností zástupce, a náhrada, kterou tento pojistitel skutečně vyplatí, je dostačující, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 274, 9.10.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/6

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. března 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Mora Kommun — Švédsko) — v rámci přezkumu stížnosti podané Danem Bengtssonem

(Věc C-344/09) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Pojem „vnitrostátní soud“ - Nezbytná existence sporu a řízení, které má být ukončeno rozhodnutím soudní povahy - Nepříslušnost Soudního dvora)

2011/C 211/09

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Mora Kommun

Účastník původního řízení

Dan Bengtsson

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Výklad doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (Úř. věst. L 199, s. 59), jakož i zásady obezřetnosti — Účinky elektromagnetického záření vysílaného základnovými stanicemi pro bezdrátové telekomunikace a bezdrátový přenos dat na lidské zdraví — Referenční úrovně stanovené doporučením

Výrok

Soudní dvůr Evropské unie je zjevně nepříslušný k zodpovězení otázky položené Mora kommun, Miljö- och hälsoskyddsnämnden (Švédsko) rozhodnutím ze dne 2. června 2009.

(1) Úř. věst. C 317, 20.11.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/6

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 7. dubna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeitsgericht Wuppertal — Německo) — Dieter May v. AOK Rheinland/Hamburg — Die Gesundheitskasse

(Věc C-519/09) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Sociální politika - Úprava pracovní doby - Směrnice 2003/88/ES - Osobní působnost - Dovolená za kalendářní rok, která se časově shoduje s pracovním volnem z důvodu nemoci - Vyrovnávací platba v případě nemoci - Pojem pracovníka - Zaměstnanci podléhající právním předpisům upravujícím pro úředníky dovolenou za kalendářní rok („Dienstordnungsangestellte“))

2011/C 211/10

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Wuppertal

Účastníci původního řízení

Žalobce: Dieter May

Žalovaná: AOK Rheinland/Hamburg — Die Gesundheitskasse

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Arbeitsgericht Wuppertal — Výklad čl. 1 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381) — Nárok na náhradu za dovolenou za kalendářní rok, která nebyla vyčerpána z důvodu nemoci — Osobní působnost směrnice 2003/88/ES — Zaměstnanci instituce sociálního zabezpečení, kteří plní úkoly srovnatelné s úkoly zaměstnanců veřejné služby, a na které se vztahuje úprava pracovní doby pro úředníky („Dienstordnungsangestellte“)

Výrok

Článek 7 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „pracovník“ zahrnuje zaměstnance veřejnoprávní instituce spadající do oblasti sociálního zabezpečení, který podléhá, především pokud jde o jeho nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok, právním předpisům použitelným na úředníky.

(1) Úř. věst. C 80, 27.3.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/7

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 8. dubna 2011 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Curtea de Apel Târgu — Mureș — Rumunsko) — Daniel Ionel Obreja v. Ministerul Economiei și Finanțelor, Direcția Generală a Finanțelor Publice a județului Mureș (C-136/10), Ministerul Economiei și Finanțelor, Direcția Generală a Finanțelor Publice a județului Mureș, Administrația Finanțelor Publice Târgu-Mureș v. SC Darmi SRL (C-178/10)

(Spojené věci C-136/10 a C-178/10) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Vnitrostátní zdanění - Článek 110 SFEU - Daň ze znečišťování životního prostředí vybíraná při prvním přihlášení automobilových vozidel k registraci)

2011/C 211/11

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Târgu — Mureș

Účastníci původního řízení

Žalobci: Daniel Ionel Obreja (C-136/10), Ministerul Economiei și Finanțelor, Direcția Generală a Finanțelor Publice a județului Mureș, Administrația Finanțelor Publice Târgu-Mureș (C-178/10)

Žalovaní: Ministerul Economiei și Finanțelor, Direcția Generală a Finanțelor Publice a județului Mureș (C-136/10), SC Darmi SRL (C-178/10)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Curtea de Apel Târgu-Mureș — Přihlášení k registraci ojetých vozidel dříve registrovaných v jiných členských státech — Daň ze znečišťování životního prostředí uvalená na automobilová vozidla při jejich prvním přihlášení k registraci v členském státě — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy s články 23, 25 a 90 ES — Případná výjimka založená na článku174 ES

Výrok

Je třeba článek 110 SFEU vykládat tak, že brání tomu, aby členský stát zavedl daň ze znečišťování životního prostředí uvalenou na automobilová vozidla při jejich prvním přihlášení k registraci v tomto členském státě, pokud je toto daňové opatření uzpůsobeno tak, že odrazuje od uvedení do provozu v tomto členském státě ojetých vozidel zakoupených v jiných členských státech, aniž odrazuje od koupi ojetých vozidel stejného stáří a opotřebení na domácím trhu?

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/7

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 7. dubna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeidshof te Antwerpen — Belgie) — Dai Cugini NV v. Rijksdienst voor Sociale Zekerheid

(Věc C-151/10) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Směrnice 97/81/ES - Rovné zacházení se zaměstnanci na částečný a plný pracovní úvazek - Diskriminace - Administrativní překážka, která je způsobilá omezit možnost pracovat na částečný pracovní úvazek - Povinné zveřejnění a uchovávání smluv a pracovní doby)

2011/C 211/12

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidshof te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Dai Cugini NV

Žalovaný: Rijksdienst voor Sociale Zekerheid

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Arbeidsrechtbank Hasselt — Výklad směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 14, s. 9; Zvl. vyd. 05/03, s. 267) — Vnitrostátní právní úprava, která stanoví systém zveřejňování a kontroly pracovní doby zaměstnanců na částečný pracovní úvazek, podle nějž musí být pod hrozbou trestně právních nebo správně právních sankcí vyhotoveny a uchovávány dokumenty uvádějící přesnou pracovní dobu každého zaměstnance

Výrok

Ustanovení 4 rámcové dohody o částečném pracovním úvazku, která je přílohou směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zaměstnavatelům ukládá povinnost uchovávat a zveřejňovat smlouvy a pracovní doby zaměstnanců na částečný pracovní úvazek, pokud je prokázáno, že tato právní úprava nevede k nevýhodnějšímu zacházení s posledně uvedenými zaměstnanci, než se zaměstnanci na plný pracovní úvazek, kteří se nachází ve srovnatelné situaci, nebo jestliže takovýto rozdíl v zacházení existuje, pokud je prokázáno, že je odůvodněna objektivními důvody a nepřekračuje meze toho, co je pro dosažení takto sledovaných důvodů nezbytné.

Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby posoudil skutkový a právní stav, který je nezbytný zejména podle použitelného vnitrostátního práva pro posouzení otázky, zda je tak tomu v případě, který mu byl předložen.

V případě, že by předkládající soud dospěl k závěru, podle kterého je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení neslučitelná s ustanovením 4 rámcové dohody o částečném pracovním úvazku, která je přílohou směrnice 97/81, bude třeba vyložit její ustanovení 5 bod 1 v tom smyslu, že rovněž brání takové právní úpravě.

(1) Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/8

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 8. dubna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Craiova — Rumunsko) — Administrația Finanțelor Publice a Municipiului Târgu-Jiu, Administrația Fondului pentru Mediu v. Victor Vinel Ijac

(Věc C-336/10) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Vnitrostátní zdanění - Článek 110 SFEU - Daň ze znečišťování životního prostředí z motorových vozidel vybíraná při první registraci motorových vozidel)

2011/C 211/13

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Craiova

Účastníci původního řízení

Žalobci: Administrația Finanțelor Publice a Municipiului Târgu-Jiu, Administrația Fondului pentru Mediu

Žalovaný: Victor Vinel Ijac

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Curtea de Apel Craiova — Registrace ojetých vozidel již dříve registrovaných v jiných členských státech — Daň ze znečišťování životního prostředí, které jsou podrobena motorová vozidla při jejich první registraci v určeném členském státě — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy s článkem 110 SFEU

Výrok

Článek 110 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát zavedl daň ze znečišťování životního prostředí, jíž jsou podrobena motorová vozidla při jejich první registraci v tomto členském státě, je-li toto daňové opatření nastaveno takovým způsobem, že odrazuje od uvádění ojetých vozidel zakoupených v jiných členských státech do provozu v uvedeném členském státě, aniž odrazuje od koupě ojetých vozidel téhož stáří a téhož opotřebení na tuzemském trhu.

(1) Úř. věst. C 274, 9.10.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/8

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 28. března 2011 — Herhof-Verwaltungsgesellschaft mbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Stabilator sp. z o. o.

(Věc C-418/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Námitkové řízení - Starší ochranná známka STABILAT - Obrazové označení „stabilator“ - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti výrobků a služeb)

2011/C 211/14

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Herhof-Verwaltungsgesellschaft mbH (zástupci: A. Zinnecker a S. Müller, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec), Stabilator sp. z o. o. (zástupce: M. Kacprzak, radca prawny)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 7. července 2010, Herhof v. OHIM — Stabilator (T-60/09), kterým Tribunál zamítl žalobu podanou majitelem slovní ochranné známky Společenství STABILAT pro výrobky a služby zařazené do tříd 1, 7, 11, 20, 37, 40 a 42 proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 16. prosince 2008, kterým byla zamítnuta jeho námitka podaná proti zápisu obrazové ochranné známky Společenství stabilator pro výrobky a služby zařazené do tříd 19, 37 a 42 — Nesprávné posouzení podobnosti služeb chráněných kolidujícími si ochrannými známkami — Porušení práva být vyslechnut před soudem

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Herhof-Verwaltungsgesellschaft mbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 288, 23.10.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/9

Usnesení Soudního dvora ze dne 14. dubna 2011 — Dieter C. Umbach v. Evropská komise

(Věc C-609/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Přístup k dokumentům orgánů - „Program TACIS“ - Smlouva uzavřená Komisí - Vypovězení smlouvy - Spor mezi smluvními stranami - Žádost o přístup k dokumentům - Zjevná nepřípustnost)

2011/C 211/15

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Dieter C. Umbach (zástupce: M. Stephani, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Costa de Oliveira a T. Scharf, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 21. října 2010, Umbach v. Komise (T-474/08), kterým Tribunál zamítl žalobu, jejímž předmětem byl návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 2. září 2008, kterým byl žalobci odmítnut přístup k některým údajům uvedených v dokumentech týkajících se smlouvy uzavřené mezi navrhovatelem a Komisí o pomoci při vypracování správního kodexu pro Ruskou federaci v rámci programu TACIS — Žádost o přístup v souvislosti se sporem mezi žalobcem a Komisí v důsledku vypovězení smlouvy — Porušení čl. 41 odst. 2 písm. b) Listiny základních práv Evropské unie

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Dieteru C. Umbachovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 89, 19.3.2011.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/9

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 8. dubna 2011 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Suceava — Rumunsko) — Aurora Elena Sfichi v. Direcția Generală a Finanțelor Publice Suceava Administrația Finanțelor Publice Suceava, Administrația Fondului pentru Mediu (C-29/11), Adrian Ilaș v. Direcția Generală a Finanțelor Publice Suceava, Administrația Finanțelor Publice Suceava, Administrația Fondului pentru Mediu (C-30/11)

(Spojené věci C-29/11 a C-30/11) (1)

2011/C 211/16

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Suceava

Účastníci původního řízení

Žalobci: Aurora Elena Sfichi (C-29/11), Adrian Ilaș (C-30/11)

Žalovaní: Direcția Generală a Finanțelor Publice Suceava Administrația Finanțelor Publice Suceava, Administrația Fondului pentru Mediu (C-29/11), Direcția Generală a Finanțelor Publice Suceava, Administrația Finanțelor Publice Suceava, Administrația Fondului pentru Mediu (C-30/11)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunalul Suceava — Přihlášení k registraci ojetých vozidel dříve registrovaných v jiných členských státech — Vnitrostátní právní úprava podmiňující první přihlášení těchto vozidel k registraci platbou daně ze znečišťování životního prostředí, zatímco ojetá vozidla již přítomná na domácím trhu jsou při novém přihlášení k registraci od platby uvedené daně osvobozena — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy s čl. 110 prvním a druhým pododstavcem SFEU — Překážka volného pohybu zboží

Výrok

(1) Úř. věst. C 113, 9.4.2011.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 28. února 2011 — RWE Vertrieb AG v. Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen e.V.

(Věc C-92/11)

2011/C 211/17

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: RWE Vertrieb AG

Odpůrce: Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen e.V.

Předběžné otázky

Má být čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS (1) ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách vykládán v tom smyslu, že smluvní podmínky upravující změny cen, které jsou uvedeny ve smlouvách o dodávkách plynu se spotřebiteli, jimž je mimo obecnou povinnost poskytovat dodávky dodáván plyn v rámci obecné smluvní volnosti (zvláštní zákazníci), nepodléhají ustanovením této směrnice, pokud v těchto smluvních podmínkách byla do smluvních vztahů se zvláštními zákazníky beze změny převzata zákonná úprava, která v rámci obecné povinnosti poskytnout připojení a poskytovat dodávky, platí pro tarifní zákazníky?

Mají být — v případě, že jsou použitelné — články 3 a 5 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách ve spojení s bodem 1 písm. j) a bodem 2 písm. b) druhou větou přílohy k čl. 3 odst. 3 této směrnice, jakož i čl. 3 odst. 3 ve spojení s přílohou A písm. b) nebo c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES (2) ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES vykládány v tom smyslu, že smluvní podmínky upravující změny cen, které jsou uvedeny ve smlouvách o dodávkách zemního plynu se zvláštními zákazníky, vyhovují požadavkům jasného a srozumitelného znění a nezbytné míry průhlednosti, pokud v nich sice není obsažen důvod, podmínky a rozsah změny ceny, nicméně je zajištěno, že plynárenský dodavatelský podnik v přiměřené lhůtě předem oznámí svým zákazníkům každé zvýšení ceny a zákazníci mají právo se ze smlouvy vyvázat výpovědí, pokud nechtějí akceptovat pozměněné podmínky, které jim byly oznámeny?

(1) Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288

(2) Úř. věst. L 176, s. 57. Zvl. vyd. 12/02, s. 230

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 6. dubna 2011 — Manfred Beker a Christa Beker v. Finanzamt Heilbronn

(Věc C-168/11)

2011/C 211/18

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobci: Manfred Beker a Christa Beker

Žalovaný: Finanzamt Heilbronn

Předběžná otázka

Brání článek 56 ES právní úpravě členského státu, podle níž se — v souladu s mezistátní dohodou o zamezení dvojího zdanění — u osob podléhajících neomezené daňové povinnosti, které jsou pokud jde o zahraniční příjmy ve státě, ze kterého tyto příjmy pocházejí, povinny k dani, jež je obdobná tuzemské dani z příjmů, zahraniční daň započte pro účely tuzemské daně z příjmů, která připadá na příjmy z tohoto státu, takovým způsobem, že při zdanění zdanitelného příjmu — včetně zahraničních příjmů — se výsledná tuzemská daň z příjmů vydělí poměrem těchto zahraničních příjmů k celkové výši příjmů — a v důsledku toho se nezohlední zvláštní výdaje a mimořádná břemena jako individuální náklady příslušné osoby vynaložené v osobním životě, ani osobní a rodinné okolnosti?

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Treviso (Itálie) dne 20. dubna 2011 — Trestní řízení proti Eleně Vermisheva

(Věc C-187/11)

2011/C 211/21

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Treviso

Účastnice původního řízení

Žalobce: Elena Vermisheva

Předběžná otázka

Brání s ohledem na zásady loajální spolupráce a užitečného účinku směrnic články 15 a 16 směrnice 2008/115/ES (1) tomu, aby státnímu příslušníku třetí země, jehož pobyt na území členského státu je neoprávněný, byl uložen trest odnětí svobody až na čtyři léta v případě, že nesplnil první příkaz questore (policejního prezidenta), a trest odnětí svobody až na pět let v případě, že nesplnil následné příkazy (současně s povinností kriminální policie dotyčného zadržet jako v případě přistižení při páchání trestného činu) pouze v důsledku toho, že nedostatečně spolupracoval v rámci řízení o vyhoštění, a konkrétně toho, že pouze nesplnil příkaz k ukončení pobytu vydaný správním orgánem?

(1) Úř. věst. L 348, s. 98.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Zivilrechtssachen Wien (Rakousko) dne 20. dubna 2011 — Peter Hehenberger v. Rakouská republika

(Věc C-188/11)

2011/C 211/22

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht für Zivilrechtssachen Wien

Účastníci původního řízení

Žalobce: Peter Hehenberger

Žalovaný: Rakouská republika

Předběžná otázka

Brání nařízení (ES) č. 1257/1999 (1) ve spojení s nařízením (ES) č. 817/2004 (2), pravidlu přijatému poskytovatelem podpory, podle něhož v případě, že příjemce podpory zabrání provedení kontroly na místě (změření plochy), musí vrátit celkovou výši podpory poskytnuté v rámci zemědělského opatření v období závazků, i když tato podpora již byla přidělena a vyplacena na několik let?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, s. 80).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 153 ze dne 30.4.2004); Úř. věst. L 231, s. 24.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/12

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. dubna 2011 Yorma's AG proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 15. února 2011 ve věci T-213/09, Yorma's AG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory); další účastnice řízení: Norma Lebensmittelfilialbetrieb GmbH & Co. KG

(Věc C-191/11 P)

2011/C 211/23

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Yorma's AG (zástupce: A. Weiß, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení:

—	Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

—	Norma Lebensmittelfilialbetrieb GmbH & Co. KG

Návrhové žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit v plném rozsahu rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 15. února 2011 (T-213/09) podle čl. 116 odst. 1 jednacího řádu

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatelky na zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 20. února 2010, jímž byla zamítnuta přihlášk obrazové ochranné známky se slovním prvkem „Yorma’s“. Tribunál svým rozsudkem potvrdil rozhodnutí odvolacího senátu, podle něhož existuje nebezpečí záměny se starší ochrannou známkou Společenství „NORMA“.

Jako důvody kasačního opravného prostředku se uvádí porušení čl. 8 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (dále jen „nařízení (ES) č. 40/94“).

Podle názoru navrhovatelky Tribunál nesprávně použil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94, když dospěl k závěru, že existuje určitá podobnost mezi dotčenými službami — ubytovávání hostů na jedné straně a pronajímání domů na straně druhé. Tribunál přitom údajně nezohlednil, že tyto služby se ani funkčně nedoplňují, ani si nekonkurují, a dotčené kruhy spotřebitelů se také liší. I distribuční kanály jsou rozdílné.

Tribunál dále údajně chybně použil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 a došel k nesprávnému kauzálnímu závěru, když odmítl neutralizaci zjevně pojmově neexistující podobnosti obou ochranných známek.

Dojde -li se, jak to učinil Tribunál, k závěru, že neexistuje pojmová podobnost, nelze z toho podle navrhovatelky vyvodit ani to, že existuje podobnost jako taková ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94. Pojmový význam slova je závažný proto, že určitý znak se zcela konkrétním pojmovým významem je markantnější než jiné nic neříkající znaky. Nebezpečí záměny by bylo možné konstatovat jen tehdy, kdyby mladší označení využívalo pojmový obsah starší známky. K tomu tu podle navrhovatelky jednoznačně nedošlo. Podmínku nebezpečí záměny vyžadovanou v čl. 8 odst. 1 písm. b) poslední části věty nařízení (ES) č. 40/94 Tribunál údajně nezohlednil. Tribunál zejména nezohlednil význam pojmové nepodobnosti, jelikož ponechal bez povšimnutí její zvláštní význam oproti neexistující fonetické a obrazové podobnosti a potřebným způsobem ji neposoudil, především proto, že písmeno „s“ s apostrofem ve slově „Yorma’s“ má skutečně samostatný a zvlášť zvýrazňující význam.

Tribunál navíc údajně nesprávně použil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94, když uvedl, že vzhledem k těmto úvahám odvolací senát správně zastával názor, že uvedený slovní prvek v daném případě dominuje. Barevné zvýraznění písmena „Y“ na třech řádcích, které připomínají notovou osnovu, tento předpoklad podle navrhovatelky nepodporuje. Navíc přitom zůstává zcela nezohledněna skutečnost, že barva zvolená pro písmeno „Y“ je podstatně silnější a výraznější než barva slova „Yorma’s“. Konstatování Tribunálu se údajně rovněž neshoduje se skutečností, že samostatné písmeno „Y“ je zobrazené v určité formě psaného písma, zatímco slovní prvek „Yorma’s“ je zobrazen ve formě obvyklého tištěného písma.

Tribunál se údajně navíc mýlí a porušuje čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94, když předpokládá, že namítaná ochranná známka Norma reprodukuje optický dojem. Namítaná ochranná známka „Norma“ podle navrhovatelky jednoznačně nereprodukuje žádný optický dojem.

Nesprávné, a tím porušující čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94, je údajně i konstatování Tribunálu, že by mohl být podstatně ovlivněn celkový dojem vyvolaný přihlašovaným označením.

Nesprávný, a tím porušující čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94, je podle navrhovatelky i závěr Tribunálu, když uvádí, že fonetický rozdíl mezi oběma počátečními písmeny „N“ a „Y“ slov „Norma“ a „Yorma’s“ je méně důležitý než fonetická shoda písmen „O“, „R“, „M“, „A“, které obsahují obě ochranné známky. Navíc se písmeno „Y“, nacházející se na pozadí přihlašované ochranné známky, údajně nevyslovuje. Ani „S“ s apostrofem se nebude nezbytně vyslovovat. Ale i v případě vyslovování by to podle navrhovatelky nestačilo k neutralizování fonetické podobnosti vyvolané společnou častí slova „orma“.

Podle navrhovatelky získává každá ochranná známka rozdílným počátečním písmenem zcela nový zvuk. Písmeno „Y“ ve slově „Yorma’s“ tomuto slovu dává měkčí zvukový dojem a písmeno „N“ ve slově „Norma“ tomuto slovu dává tvrdší a monotónně znějící zvukový dojem. Písmenem „S“, které se na rozdíl od názoru Tribunálu vždy vyslovuje, protože není zobrazeno méně výraznou grafickou formou, získává ochranná známka „Yorma“ podstatně melodičtější, výrazově odlišné znění.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/13

Žaloba podaná dne 20. dubna 2011 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-192/11)

2011/C 211/24

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: S. Petrova a K. Herrmann)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Polská republika tím, že neprohlásila za chráněné všechny druhy ptáků, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě na evropském území členských států, jejichž ochrana je stanovena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (1), a že řádně nevymezila podmínky pro vytvoření výjimek ze zákazů stanovených touto směrnicí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 1 a 5 a z čl. 9 odst. 1 a 2 uvedené směrnice;

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Polská republika řádně neprovedla do svého právního řádu článek 1 směrnice 2009/147, jelikož neprohlásila za chráněné všechny druhy ptáků, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě na evropském území členských států. Podle vnitrostátních právních předpisů jsou prohlášeny za chráněné pouze druhy ptáků zaznamenané na polském území a uvedené v přílohách I a II Rozporządzenie Ministra Środowiska z dnia 28 września 2004 r. w sprawie gatunków dziko występujących zwierząt objętych ochroną (nařízení ministra životního prostředí ze dne 28. září 2004 o ochraně volně žijících druhů živočichů) (2).

Polská republika řádně neprovedla ani článek 5 směrnice 2009/147, neboť zákaz přechovávání prázdných vajec a zákaz chovu ptáků náležejících k druhům, jež nesmějí být loveny nebo odchytávány, se týká pouze druhů ptáků zaznamenaných na polském území.

Polská republika mimoto řádně neprovedla čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147, jelikož: zaprvé Ustawa z 16 kwietnia 2004 r. o ochronie przyrody (zákon ze dne 16. dubna 2004 o ochraně přírody) (3) zavedla možnost stanovit výjimky z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v tomto článku, zadruhé ustanovení zákona o ochraně přírody zacházelo dále, než podmínka, jež byla stanovena v čl. 9 odst. 1 písm. a) třetí odrážce směrnice ohledně předcházení závažným škodám na úrodě, dobytku, lesích, rybářství a vodním hospodářství, zatřetí v nařízení ministra životního prostředí o ochraně volně žijících druhů živočichů byla povolena výjimka nestanovená v čl. 9 odst. 1 směrnice ohledně činností ve spojení s racionálním zemědělstvím, lesnictvím a chovem ryb, a začtvrté byla v uvedeném nařízení povolena obecná výjimka neslučitelná s čl. 9 odst. 1 směrnice ohledně kormorána (Phalacrocorax carbo) a volavky popelavé (Ardea cinerea) vyskytujících se v oblasti rybníků vykazovaných jako chovné oblasti.

Konečně Polská republika řádně neprovedla čl. 9 odst. 2 směrnice 2009/147, jelikož zaprvé nestanovila ve vnitrostátních právních předpisech závaznou kontrolu ohledně udělených výjimek, zadruhé neuvedla ve vnitrostátním právu druh rizik pro udělené výjimky, a zatřetí neuvedla podmínky pro uplatnění obecné výjimky ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice ohledně kormorána (Phalacrocorax carbo) a volavky popelavé (Ardea cinerea), jež se vyskytují v oblasti rybníků vykazovaných jako chovné oblasti a jsou uvedeny v příloze II nařízení ministra životního prostředí o ochraně volně žijících druhů živočichů.

(1) Úř. věst. L 20. s. 7.

(2) Dz.U. 2004, č. 220, položka 2237.

(3) Dz.U. 2004, č. 220, položka. 880, ve znění pozdějších změn.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle (Belgie) dne 28. dubna 2011 — Eric Libert, Christian Van Eycken, Max Bleeckx, Syndicat national des propriétaires et copropriétaires (ASBL), Olivier de Clippele v. Vlámská vláda

(Věc C-197/11)

2011/C 211/25

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle

Účastníci původního řízení

Žalobci: Eric Libert, Christian Van Eycken, Max Bleeckx, Syndicat national des propriétaires et copropriétaires (ASBL), Olivier de Clippele

Žalovaná: Vlámská vláda

Vedlejší účastníci řízení: Collège de la Commission communautaire française, Gouvernement de la Communauté française, Conseil des ministres

Předběžná otázka

Musí být články 21, 45, 49, 56 a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 22 a 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (1) vykládány v tom smyslu, že brání uplatnění režimu zavedenému Knihou 5 vyhlášky Vlámského regionu ze dne 27. března 2009 o politice v oblasti půdy a nemovitostí nazvanou „Žít ve svém regionu“, která podmiňuje v určitých obcích označených jako cílové převod pozemků a staveb na nich zřízených prokázáním dostatečného vztahu k obci ze strany nabyvatele nebo nájemce ve smyslu čl. 5.2.1 odst. 2 vyhlášky?

(1) Úř. věst. L 158, s. 77, Zvl. vyd. 05/05, s. 46.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria regionale di Milano (Itálie) dne 2. května 2011 — 3D I srl v. Agenzia delle Entrate Ufficio di Cremona

(Věc C-207/11)

2011/C 211/26

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione tributaria regionale di Milan (Itálie)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: 3D I srl

Odpůrce: Agenzia delle Entrate Ufficio di Cremona

Předběžná otázka

Brání články 2, 4 a čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice Rady 90/434/EHS (1) ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států v takovém případě, o který se jedná v tomto řízení, takové právní úpravě členského státu, jako je italská právní úprava obsažená v čl. 2 odst. 2 legislativního nařízení č. 544 ze dne 30. prosince 1992, podle které převod nebo výměna akcií vede u převádějící společnosti ke zdanění kapitálových zisků z převodu, které odpovídají rozdílu mezi pořizovacími náklady převáděných podílů a jejich tržní hodnotou, pokud převádějící společnost nezaznamená do své účetní rozvahy rezervu odpovídající zisku plynoucímu z převodu?

(1) Úř. věst. L 225, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 142.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. března 2011 Hilfsfonds e.V. proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 29. dubna 2011 ve věci T-36/10, Hilfsfonds e.V. v. Komise

(Věc C-208/11 P)

2011/C 211/27

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Internationaler Hilfsfonds e.V (zástupce: H. Kaltenecker, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Dánské království

Návrhová žádání navrhovatele

—	prohlásit za neplatná sporná opatření a rozhodnout ve věci s konečnou platností nebo podpůrně vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel je nevládní organizací založenou podle německého práva, která je činná v humanitární oblasti. Těžištěm sporu je smlouva „LIEN 97-2011“ uzavřená s Komisí, jejímž předmětem je spolufinancování projektu pomoci v oblasti zdravotnictví v Kazachstánu. Smlouvu a projekt Komise v říjnu 2009 jednostranně ukončila, k čemuž podle názoru navrhovatele došlo protiprávně.

Navrhovatel se od ukončení smlouvy snaží zjistit, jaké důvody vedly Komisi k tomu, že přerušila podle názoru navrhovatele tak i vlády Kazachstánu tak důležitý a úspěšný projekt. Navrhovatel se domnívá, že došlo ke zneužití pravomoci, a proto se v několika řízeních u veřejného ochránce práv a soudů Unie pokouší dosáhnout toho, aby Komise předložila veškeré s projektem související podklady na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen nařízení č. 1049/2001). Komise úplný přístup k dokumentům odmítá.

Navrhovatel napadá usnesení Tribunálu, kterým tento zamítl jako nepřípustnou jeho žalobu na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 9. října 2009, v němž tato znovu odmítla předložit veškeré doklady, a kterým tento soud uložil navrhovateli náhradu nákladů řízení. Navrhovatel namítá, že Tribunál chybně vypočítal a vyložil lhůtu stanovenou pro podání žaloby.

Navrhovatel především namítá, že Tribunál nezohlednil skutečnost, že jeho žaloba směřovala proti rozhodnutí Komise ve dvoustupňovém řízení podle nařízení č. 1049/2001. Navrhovatel tvrdí, že z procesního hlediska vůbec nemohl podat žalobu před tím, než Komise oznámila odpověď na jeho druhou žádost ze dne 15. října 2009, ve které žádal o přezkum odpovědi ze dne 9. října 2009 na svoji první žádost. Takto jednal podle svého názoru v souladu s judikaturou soudů Unie. Lhůta pro podání žaloby začala podle něho běžet poté, co obdržel podle čl. 8 odst. 3 nařízení 1049/2001 zamítavou odpověď na svoji druhou žádost, a to dne 2. prosince 2009. Tato lhůta skončila 2. února 2010. Žaloba tedy byla podle názoru navrhovatele podána včas. Navrhovateli je nejasné, proč Tribunál nesprávně stanovil lhůtu pro podání žaloby na 16. října 2009 (datum podání jeho druhé žádosti) a její konec na 29. prosince 2009, aniž zohlednil, že rozhodnutí ze dne 9. října 2009 (předběžná odpověď na první žádost) se stalo napadnutelným právním aktem až po zamítavé odpovědi na jeho druhou žádost.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 9. května 2011 — Belgický stát v. Medicom sprl

(Věc C-210/11)

2011/C 211/28

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobce: Belgický stát

Žalovaná: Medicom sprl

Předběžné otázky

Je třeba čl. 6 odst. 2 první pododstavec písm. a) a čl. 13 část B písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (1) vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby bylo užívání celé nemovitosti či její části pro soukromé potřeby jednatelů, členů představenstva nebo společníků a jejich rodiny společnosti povinné k dani s právní subjektivitou, která je ve vlastnictví této společnosti a je tak používána v plném rozsahu pro potřeby jejího podniku, považováno za poskytování služeb osvobozené od daně jako pacht nebo nájem nemovitého majetku ve smyslu uvedeného čl. 13 části B písm. b), v případě, že za toto užívání není dohodnuto žádné nájemné v penězích, ale toto užívání je považováno za nepeněžité plnění zdaněné z toho důvodu v rámci daně z příjmů, které jednatelé podléhají, přičemž toto užívání je z daňového hlediska považováno za protiplnění části práce vykonané jednateli, členy představenstva nebo společníky?

Je třeba tato ustanovení vykládat v tom smyslu, že dané osvobození se použije v uvedeném případě tehdy, pokud společnost neprokáže existenci nezbytné souvislosti mezi provozem podniku a poskytnutím celé nemovitosti či její části k dispozici jednatelům, členům představenstva nebo společníkům, a stačí v tomto případě existence nepřímé souvislosti?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01 s. 23.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 9. května 2011 — Belgický stát v. Maison Patrice Alard sprl

(Věc C-211/11)

2011/C 211/29

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobce: Belgický stát

Žalovaná: Maison Patrice Alard sprl

Předběžné otázky

(1) Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01 s. 23.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/16

Žaloba podaná dne 13. května 2011 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-223/11)

2011/C 211/30

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Guerra e Andrade a I. Hadjiyiannic, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr

určil, že

—	Portugalská republika tím, že nezveřejnila vnitrostátní a mezinárodní plány povodí, nesplnila čl. 13 odst. 6 směrnice 2000/60/ES (1) ve spojení s odst. 1 a 2 téhož článku;

—	Portugalská republika tím, že nezveřejnila a nezpřístupnila k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů, návrhy plánů povodí, nesplnila čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/60/ES;

—	Portugalská republika tím, že nezaslala kopii plánů povodí Komisi, nesplnila čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

2)	uložil Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 13 směrnice 2000/60/ES

Odstavec 6 článku 13 směrnice 2000/60/ES ve spojení s odstavci 1 a 2 téhož článku stanoví, že plány povodí pro každou oblast povodí, vnitrostátní nebo mezinárodní, zcela ležící na území Unie, se zveřejní nejpozději do 22. prosince 2009.

Komisi nebylo sděleno, ani jí není známo, že by uvedené plány v případě Portugalska byly zveřejněny.

Článek 14 směrnice 2000/60/ES

Ze směrnice vyplývá, že zapojení veřejnosti je pro dosažení jejích cílů zásadní.

Komisi nebylo sděleno, ani jí není známo, že by k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů, byl zveřejněn a zpřístupněn jakýkoli plán povodí.

Článek 15 směrnice 2000/60/ES

Portugalská republika nezaslala Komisi kopii plánů povodí ani vnitrostátních nebo mezinárodních oblastí povodí.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, s. 1; Zvl. vyd. 15/05, s. 275)

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) (Spojené království) dne 13. května 2011 — Her Majesty's Commissioners of Revenue and Customs v. Able UK Ltd

(Věc C-225/11)

2011/C 211/31

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) (Spojené království)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Her Majesty's Commissioners of Revenue and Customs

Žalovaný: Able UK Ltd

Předběžné otázky

Je nutno čl. 151 odst. 1 písm. c) základní směrnice o DPH (1) vykládat v tom smyslu, že osvobozuje od daně poskytnutí služeb ve Spojeném království, jež spočívá v demontáži zastaralých lodí námořnictva USA pro United States Department of Transportation Maritime Administration (odbor námořní dopravy ministerstva dopravy USA), a to v obou následujících případech:

a)	pokud takové plnění nebylo uskutečněno vůči složce ozbrojených sil členského státu NATO, která se podílí na společném obranném úsilí, nebo vůči jí doprovázejícím civilním zaměstnancům;

b)	pokud takové plnění nebylo uskutečněno vůči složce ozbrojených sil členského státu NATO, která je rozmístěna nebo je hostem ve Spojeném království, nebo vůči jí doprovázejícím civilním zaměstnancům?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES, Úř. věst. L 347, s. 1.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 16. května 2011 — Expedia Inc. v. Autorité de la concurrence, Ministre de l'Économie, de l'Industrie et de l'Emploi, Société nationale des chemins de fer français (SNCF), Voyages-SNCF.Com, Agence Voyages-SNCF.Com, VFE Commerce, IDTGV

(Věc C-226/11)

2011/C 211/32

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Expedia Inc.

Odpůrci: Autorité de la concurrence, Ministre de l'Économie, de l'Industrie et de l'Emploi, Société nationale des chemins de fer français (SNCF), Voyages-SNCF.Com, Agence Voyages-SNCF.Com, VFE Commerce, IDTGV

Předběžná otázka

Musí být čl. 101 odst. 1 SFEU a čl. 3 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž stíhal a sankcionoval dohody, rozhodnutí o sdružení podniků či jednání ve vzájemné shodě, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, ale nedosahují prahových hodnot stanovených Evropskou komisí v jejím oznámení ze dne 22. prosince 2001 o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 smlouvy o založení Evropského společenství (de minimis) (Úř. věst. C 368, s. 13; Zvl. vyd. 08/02, s. 125), jak na základě čl. 101 odst. 1 SFEU, tak na základě vnitrostátního práva hospodářské soutěže?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1).

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. května 2011 Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 3. března 2011 ve věci T-589/08, Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc C-235/11 P)

2011/C 211/34

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupci: N. Korogiannakis, M. Dermitzakis, Δικηγόροι)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu,

—

zrušit rozhodnutí Komise (DG ENVI) odmítnout nabídky předložené navrhovatelkou ve vztahu ke každé ze tří položek týkajících se vyhlášení otevřeného nabídkového řízení DG ENV.C2/FRA/2008/0017 „Rámcová smlouva na systém obchodování s emisemi skleníkových plynů — CITL/CR“ (2008/S 72-096229) a zadat všechny položky nabídkového řízení jinému uchazeči,

—	vrátit věc Tribunálu k přezkoumání zbylých otázek v rámci dvou položek, včetně návrhu na náhradu škody, který dosud nebyl Tribunálem přezkoumán,

—

uložit Komisi náhradu veškerých nákladů navrhovatelky spojených s vymáháním jejího práva, včetně nákladů řízení vynaložených v rámci původního řízení, a to i v případě zamítnutí tohoto kasačního opravného prostředku, jakož i nákladů řízení vynaložených v rámci tohoto kasačního opravného prostředku, v případě, že mu bude vyhověno.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka navrhuje zrušení napadeného rozsudku a uvádí tyto důvody:

—	zjevně nesprávné posouzení a nedostatek odůvodnění,

—	Tribunál ve svém posouzení povinnosti uvést odůvodnění, kterou má zadavatel, chybně vyložil čl. 100 odst. 2 finančního nařízení (1), jakož i článek 149 prováděcích pravidel (2),

—	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když zamítl tvrzení navrhovatelky týkající se porušení zásady rovného zacházení.

(1) Úř. věst. L 248, s. 1

(2) Úř. věst. L 357, s. 1

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. května 2011 World Wide Tobacco España, S. A., proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 8. března 2011 ve věci T-37/05, World Wide Tobacco España v. Komise

(Věc C-240/11 P)

2011/C 211/35

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: World Wide Tobacco España S.A. (zástupce: M Odriozola a A Vide, abogados)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	částečně zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-37/05;

—	snížil pokutu uloženou účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) má zaprvé za to, že Komise tím, že v případě WWTE (World Wide Tobacco España, SA) zohlednila odrazující účinek pokuty přísněji než v případě ostatních zpracovatelských podniků, porušila zásadu rovného zacházení. Komise v případě WWTE zohlednila faktor odrazujícího účinku proto, že je součástí nadnárodní skupiny se značnou hospodářskou a finanční sílou. Skutečnost, že WWTE údajně jednala, quod non, pod rozhodujícím vlivem svých mateřských společností, byla zohledněna jen doplňkově.

Zadruhé a podpůrně má Soudní dvůr přepočítat násobící koeficient, jestliže dospěje k závěru, že některá z mateřských společností nenese za jednán WWTE odpovědnost. Tribunál neměl odmítnout argumentaci WWTE proto, že nezahrnula tvrzení svých mateřských společností do žaloby, neboť odpovědnost, která je přičítána mateřským společnostem, musí popřít ony samy, nikoli jejich dceřiná společnost. Vydané rozsudky, jimiž bylo rozhodnuto o žalobách mateřských společností, včetně rozsudku ve věci T-24/05, každopádně zakládají mezi solidárně odpovědnými účastníky řízení překážku věci rozsouzené.

Zatřetí neměl Tribunál prohlásit tvrzení navrhovatelky, že Komise vzhledem k tomu, že mateřské společnosti nenesly odpovědnost, uložila pokutu v rozporu s 10 % hranicí součtu fakturovaných částek, za nepřípustné pro nejasnost. Důvody jsou totožné s důvody uvedenými v předchozím bodě: jen mateřské společnosti mohou popírat odpovědnost, která jim je přičítána, a vydaný rozsudek zakládá mezi solidárně odpovědnými účastníky řízení překážku věci rozsouzené.

Začtvrté se Komise tím, že nezohlednila skutečnost, že WWTE v letech 1996 a 1997 nedodržovala dohody, dopustila porušení pokynů o metodě stanovování pokut. Navrhovatelka se rovněž domnívá, že vzhledem k tomu, že tato polehčující okolnost není v napadeném rozhodnutí výslovně uvedena, nemůže Komise tvrdit, že ji zohlednila.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. května 2011 společností Areva proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 3. března 2011 ve spojených věcech T-117/07 a T-121/07, Areva a další v. Komise

(Věc C-247/11 P)

2011/C 211/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Areva SA (zástupkyně: A. Schild, Rechtsanwältin)

Další účastnice řízení: Alstom, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek;

—

dospěje-li Soudní dvůr k závěru, že stav řízení dovoluje ve věci pravomocně rozhodnout:

—

zrušit následující články sporného rozhodnutí:

—	čl. 1 písm. c),

—	čl. 2 písm. c);

—	podpůrně snížit v podstatném rozsahu pokutu uloženou navrhovatelce;

—	uložit Komisi náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených navrhovatelkou v řízení před Tribunálem;

—	dospěje-li Soudní dvůr k závěru, že stav řízení nedovoluje ve věci pravomocně rozhodnout, vrátit věc zpět senátu Tribunálu s jiným složením a o nákladech řízení rozhodnout později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka čtyři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál porušil pravidla odůvodnění a právo obhajoby při posuzování, zda společnost Areva SA skutečně vykonávala v době od 9. ledna do 11. května 2004 rozhodující vliv na společnosti Areva T&D SA a Areva T&D AG. Navrhovatelka v tomto ohledu uvádí, že Tribunál porušil články 36 a 53 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (povinnost Tribunálu odůvodnit vlastní rozsudek) tím, že v bodě 150 napadeného rozsudku nahradil posouzení Komise svým vlastním posouzením, když do sporného rozhodnutí a posteriori doplnil odůvodnění, které v něm obsaženo není. Navrhovatelka také uvádí, že Tribunál porušil svou povinnost uvést odůvodnění, neboť z jeho argumentů nelze pochopit důvody, proč nevyhověl argumentům navrhovatelky. Navrhovatelka konečně uvádí, že Tribunál porušil právo na obhajobu společnosti Areva SA tím, že jí uložil probatio diabolica při dokazování, že mateřská společnost skutečně nevykonávala rozhodující vliv na své dceřiné společnosti, a tím, že jí odepřel možnost vyjádřit se k novým argumentům, které do sporného rozhodnutí doplnil.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení v rámci uplatňování solidární odpovědnosti při placení pokut, v důsledku čehož byly porušeny zásady právní jistoty a individuality trestů. Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál výše uvedené zásady porušil, když uložil pokuty, jež zakládají „faktickou“ solidární odpovědnost mezi dvěma společnostmi, které nikdy nebyly součástí téže hospodářské jednotky.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nesprávně vyložil pravidla týkající se protiprávního delegování pravomocí Komise, z nedostatků v odůvodnění poskytnutého Tribunálem a z porušení zásady individuality trestů a sankcí, když jasně neurčil odpovědnost jednotlivých spoludlužníků v rámci solidární odpovědnosti. Společnost Areva SA v tomto ohledu tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když vycházel z výkladu rozhodnutí Komise, který byl v rozporu se záměrem Komise, a vyvodil z toho „řešení“, které není právně podložené a umožňuje mu odmítnout argumenty ohledně delegování pravomocí Komise. Navrhovatelka dále tvrdí, že řešení, k němuž Tribunál dospěl, porušuje obecné zásady právní jistoty a individuality trestů.

Čtvrtý a poslední důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při uplatňování zásad proporcionality a rovného zacházení v souvislosti s pokutou uloženou solidárně společnosti Areva SA. Navrhovatelka se domnívá, že Tribunál uvedené zásady porušil tím, že nevyužil své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci a potvrdil takové stanovení pokut, které nebere ohled na dobu trvání protiprávního jednání.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. května 2011 Alstom, T&D Holding, dříve Areva T&D Holding SA, Alstom Grid SAS, dříve Areva T&D SA, Alstom Grid AG, dříve Areva T&D AG proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 3. března 2011 ve spojených věcech T-117/07 a T-121/07, Areva a další v. Komise

(Věc C-253/11 P)

2011/C 211/37

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Alstom, T&D Holding, dříve Areva T&D Holding SA, Alstom Grid SAS, dříve Areva T&D SA, Alstom Grid AG, dříve Areva T&D AG (zástupci: J. Derenne a A. Müller-Rappard, avocats)

Další účastnice řízení: Areva, Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 3. března 2011 ve věcech T-117/07 a T-121/07, Areva SA, Areva T&D Holding SA, Areva T&D AG, Areva T&D SA a Alstom v. Evropská komise;

—

v případě, že má Soudní dvůr za to, že spor je možné rozhodnout s konečnou platností:

—

zrušit následující články rozhodnutí Komise K(2006) 6762 ze dne 24. ledna 2007 (věc COMP/38.899 — Plynem izolované spínací přístroje):

—	čl. 1 odst. b) [Alstom],

—	čl. 1 odst. d) [Alstom Grid AG (dříve Areva T&D AG)],

—	čl. 1 odst. e) [T&D Holding (dříve Areva T&D Holding SA)],

—	čl. 1 odst. f) [Alstom Grid SAS (dříve Areva T&D SA)],

—	čl. 2 odst. b) [Alstom],

—	čl. 2 odst. c) [Alstom, Alstom Grid AG (dříve Areva T&D AG), T&D Holding (dříve Areva T&D Holding SA) a Alstom Grid SAS (dříve Areva T&D SA)];

—	podpůrně snížit významně pokuty uložené navrhovatelkám;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v řízení před Tribunálem;

—	v případě, že má Soudní dvůr za to, že spor není možné rozhodnout s konečnou platností, vrátit zpět věc senátu Tribunálu v jiném složení a rozhodnout o nákladech řízení později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky uplatňují na podporu svého kasačního opravného prostředku pět důvodů kasačního opravného prostředku:

Svým prvním důvodem, který je složen ze dvou částí, navrhovatelky uvádějí, že Tribunál porušil článek 269 SFEU tím, že konstatoval, že rozhodnutí Komise je dostatečně odůvodněno. V tomto ohledu Tribunálu zaprvé vytýkají, že v bodech 90 až 99 napadeného rozsudku konstatoval, že Komise právně dostačujícím způsobem odůvodnila svůj závěr ohledně společné a nerozdílné odpovědnosti společnosti Alstom se společností Areva T&D SA a společností Areva T&D AG, který je založen na skutečnosti, že Alstom nevyvrátila domněnku, že vykonávala rozhodující vliv na své dceřiné společnosti, zatímco Komise neprojednala skutečnosti předložené společností Alstom za účelem vyvrácení této domněnky (první část). Navrhovatelky zadruhé Tribunálu vytýkají, že v bodě 200 napadeného rozsudku konstatoval, že Komise nebyla právem povinna předložit důvody pro to, že dvěma společnostem, které netvoří hospodářskou entitu k okamžiku přijetí rozhodnutí, může být uložena společně a nerozdílně pokuta.

Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelky uvádí, že Tribunál porušil články 36 a 53 statutu Soudního dvora ve spojení s článkem 263 SFEU, v rozsahu, v němž v bodech 101 až 110 (první část), 148 až 150 (druhá část) a 214 až 216 (třetí část) rozsudku nahrazuje odůvodnění Komise svým odůvodněním tím, že k napadenému rozhodnutí a posteriori doplnil důvody, které se v něm nenachází. Stejně tak Alstom a další vytýkají Tribunálu, že v bodě 206 napadeného rozsudku konstatoval, že dvěma společnostem, které netvoří hospodářskou entitu k okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí, může být uložena společně a nerozdílně pokuta (čtvrtá část).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku, který vychází z toho, že Tribunál vyžaduje probatio diabolica v rozporu s článkem 101 SFEU a zejména v rozporu s pravidly týkajícími se přičitatelnosti odpovědnosti mateřské společnosti za jednání své dceřiné společnosti a v rozporu se zásadami práva na spravedlivý proces a s presumpcí neviny, které jsou zakotveny v článcích 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie, je složen ze dvou částí. Navrhovatelky tvrdí, že:

tím, že potvrdil přičitatelnost odpovědnosti za jednání, kterých se dopustily její dceřiné společnosti, jejich mateřské společnosti Alstom, a tím, že použil zásady stanovené judikaturou o presumpci výkonu rozhodujícího vlivu, Tribunál v bodech 84 až 110 napadeného rozsudku porušil právo na spravedlivý proces a zásadu presumpce neviny, když v souvislosti s přičitatelností odpovědnosti použil definici výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti na svou dceřinou společnost bez jakéhokoli vztahu ke skutečnému jednání na relevantním trhu a když tedy této domněnce přiznal nevyvratitelnou povahu;

b)	dále tím, že se Tribunál v bodech 144 až 152 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení při stanovení skutečného výkonu rozhodujícího vlivu společnosti Areva T&D Holding SA na společnost Areva T&D SA a Areva T&D AG v období od 9. ledna do 11. března 2004

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál porušil pojem solidární odpovědnost, jelikož v bodech 214 ž 216 napadeného rozsudku konstatoval, že solidární odpovědnost určuje příslušné podíly na pokutě, které mají zaplatit společnosti, jimž byla společně a nerozdílně tato pokuta uložena (první část) a v bodech 232 až 236 a 238 až 242 napadeného rozsudku porušil zásady právní jistoty a personality trestu, jakož i článek 13 EU, jelikož Komise přenesla pravomoc určit odpovědnost každé sankcionované společnosti.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál porušil svou povinnost projednat předložené žalobní důvody, jelikož v bodech 223 až 230 rozsudku nesprávně posoudil rozsah žalobního důvodu vycházejícího z porušení práva na účinný procesní prostředek a práva na soudní ochranu a neprojednal tedy předložený žalobní důvod, nýbrž jiný žalobní důvod, který nebyl předložen.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. června 2011 — Total a Elf Aquitaine v. Komise

(Věc T-206/06) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s metakryláty - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP - Přičitatelnost protiprávního jednání - Práva obhajoby - Presumpce neviny - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada rovného zacházení - Zásada personality trestů a sankcí - Zásada legality trestných činů a trestů - Zásada řádné správy - Zásada právní jistoty - Zneužití pravomoci - Pokuty - Přičtení odpovědnosti za platbu v rámci skupiny společností)

2011/C 211/47

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Total SA (Courbevoie, Francie) a Elf Aquitaine SA (Courbevoie, Francie) (zástupci: É. Morgan de Rivery a S. Thibault-Liger, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Arbault a V. Bottka, poté V. Bottka a F. Castillo de la Torre, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení čl. 1 písm. c) a d), čl. 2 písm. b) a článků 3 a 4 rozhodnutí Komise K(2006) 2098 konečné ze dne 31. května 2006 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.645 — Metakryláty), jakož i, podpůrně, návrh na změnu čl. 2 odst. b) tohoto rozhodnutí

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Total SA a Elf Aquitaine SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. června 2011 — Arkema France a další v. Komise

(Věc T-217/06) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s metakryláty - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP - Přičitatelnost protiprávního jednání - Povinnost odůvodnění - Zásada rovného zacházení - Zásada řádné správy - Pokuty - Závažnost protiprávního jednání - Konkrétní dopad na trh - Odrazující účinek pokuty - Recidivní jednání - Zásada non bis in idem - Zásada proporcionality - Polehčující okolnosti - Faktické neuplatňování dohod - Určení odpovědnosti k zaplacení v rámci seskupení společností - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci)

2011/C 211/48

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arkema France (Colombes, Francie), Altuglas International SA (Puteaux, Francie) a Altumax Europe SAS (Puteaux) (zástupci: původně A. Winckler, S. Sorinas Jimeno a P. Geffriaud, poté S. Sorinas Jimeno a E. Jégou, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Arbault a V. Bottka, poté V. Bottka a F. Castillo de la Torre, zmocněnci)

Předmět

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 2098 v konečném znění ze dne 31. května 2006 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.645 — Metakryláty) v rozsahu, v němž se týká žalobkyň, a podpůrně návrh na zrušení nebo snížení pokuty uložené žalobkyním uvedeným rozhodnutím.

Výrok

Výše pokuty, k jejímuž zaplacení jsou podle čl. 2 písm. b) rozhodnutí Komise K(2006) 2098 v konečném znění ze dne 31. května 2006 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/F/38.645 — Metakryláty) zavázány společně a nerozdílně společnosti Arkema SA (nyní Arkema France), Altuglas International SA a Altumax Europe SAS, se snižuje na 113 343 750 eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Společnostem Arkema France, Altuglas International a Altumax Europe se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. června 2011 — Toland v. Parlament

(Věc T-471/08) (1)

(Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Zpráva o auditu příspěvků na parlamentní asistenci - Odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu - Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu)

2011/C 211/49

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ciarán Toland (Dublin, Irsko), (zástupci: A. Burkem, solicitor, E. Reganem, SC, a J. Newmanem, barrister)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: H. Krück, N. Lorenz a D. Moore, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobce: Dánské království (zástupci: B. Weis Fogh a C. Vang, zmocněnci), Finská republika (zástupci: J. Heliskoski, A. Guimaraes-Purokoski a H. Leppo, zmocněnci); a Švédské království (zástupci: A. Falk, S. Johannesson a K. Petkovska, zmocněnci)

Předmět věci

Předmětem je návrh na částečné zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu č. A(2008) 10636 ze dne 11. srpna 2008 v rozsahu, v němž odepírá přístup ke zprávě útvaru interního auditu Parlamentu č. 06/02 ze dne 9. ledna 2008 nazvané „Audit příspěvků na parlamentní asistenci“.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 11. srpna 2008 č. A(2008) 10636 se zrušuje v rozsahu, v němž odepírá přístup ke zprávě útvaru interního auditu Parlamentu č. 06/02 ze dne 9. ledna 2008 nazvané „Audit příspěvků na parlamentní asistenci“.

2)	Parlament ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Ciaránem Tolandem.

3)	Dánské království, Finská republika a Švédské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 32, 7.2.2009.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. června 2011 — Psytech International v. OHIM — Institute for Personality & Ability Testing (16PF)

(Věc T-507/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství „16PF“ - Absolutní důvody pro zamítnutí - Rozlišovací způsobilost - Neexistence popisného charakteru - Neexistence označení, která se stala běžnými - Absence nejednání v dobré víře - Článek 7 odst. 1 písm. b) až d) a čl. 51 odst.1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) až d) a čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2011/C 211/50

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Psytech International Ltd (Pulloxhill, Spojené království) (zástupci: N. Phillips, solicitor, N. Saunders, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Institute for Personality & Ability Testing, Inc. (Champaign, Spojené státy) (zástupci: G. Hobbs, QC, a A. Chaudri, solicitor)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. července 2008 (věc R 1012/2007-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Psytech International Ltd a Institute for Personality & Ability Testing, Inc.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Psytech International Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 19, 24.1.2009.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/23

Usnesení Tribunálu ze dne 24. května 2011 — Power-One Italy v. Komise

(Věc T-489/08) (1)

(Žaloba na náhradu škody - Projekt spolufinancovaný finančním nástrojem LIFE+ - Vývoj nového systému dodávky energie pro užívání v oblasti mobilních telefonních služeb (projekt Pneuma) - Zneužití řízení - Nedodržení formálních náležitostí - Nepřípustnost)

2011/C 211/51

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Power-One Italy SpA (Terranova Bracciolini, Itálie) (zástupci: R. Giuffrida a A. Giussani, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Oliver a D. Recchia, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody směřující k získání náhrady škody údajně utrpěné žalobkyní v důsledku rozhodnutí Komise ukončit projekt Pneuma (LIFE04 ENV/IT/000595) s cílem spolufinancovat vývoj nového systému dodávky energie pro užívání v oblasti mobilních telefonních služeb.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Power-One Italy SpA ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

(1) Úř. věst. C 6, 10.1.2009.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/24

Usnesení Tribunálu ze dne 24. května 2011 — Government of Gibraltar v. Komise

(Věc T-176/09) (1)

(Žaloba na neplatnost - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Rozhodnutí 2009/95/ES - Seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti - Zahrnutí zóny pobřežního moře Gibraltaru a oblasti volného moře do lokality významné pro Společenství nazvané „Estrecho oriental“ - Částečné zrušení - Neoddělitelnost - Nepřípustnost)

2011/C 211/52

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Government of Gibraltar (zástupci: D. Vaughan a M. Llamas, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: S. Boelaert a D. Recchia, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. Jenkinson a S. Ossowski, zmocněnci, ve spolupráci s D. Wyattem, QC, a M. Woodem, barrister)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Španělské království (zástupci: N. Díaz Abad a M. Muñoz Pérez, zmocněnci)

Předmět

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2009/95/ES ze dne 12. prosince 2008, kterým se přijímá druhý aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (Úř. věst. 2009, L 43, s. 393), v rozsahu, v němž se tímto rozhodnutím lokalita nazvaná „Estrecho oriental“ (ES6120032) rozšiřuje o pobřežní moře Gibraltaru (jak v rámci lokality UKGIB0002, tak mimo ni) a o oblast volného moře.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Government of Gibraltar ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

3)	Španělské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 153, 4.7.2009.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/24

Usnesení Tribunálu ze dne 23. května 2011 — Y v. Komise

(Věc T-493/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Propuštění - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2011/C 211/53

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Y (Brusel, Belgie) (zástupce: J. Van Rossum, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: původně J. P. Keppenne a L. Lozano Palacios, poté J.-P. Keppenne a D. Martin, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 7. října 2009, Y v. Komise (F-29/08, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Pan Y ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů řízení Evropské komise v rámci řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 221, 14.8.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/24

Usnesení Tribunálu ze dne 24. května 2011 — Spojené království v. Komise

(Věc T-115/10) (1)

(Žaloba na neplatnost - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Rozhodnutí 2010/45/EU - Seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti - Akt, který nelze napadnout žalobou - Čistě potvrzující akt - Nepřípustnost)

2011/C 211/54

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Ossowski, zmocněnec, ve spolupráci s D. Wyattem, QC, a M. Woodem, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Recchia a S. Boelaert, zmocněnci)

Předmět

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2010/45/EU ze dne 22. prosince 2009, kterým se přijímá třetí aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (Úř. věst. 2010, L 30, s. 322), v rozsahu, v němž se tímto rozhodnutím lokalita nazvaná „Estrecho oriental“ (s kódem ES6120032) označuje za lokalitu významnou pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	O návrhu Španělského království na vstup do řízení jako vedlejšího účastníka není třeba rozhodnout.

(1) Úř. věst. C 113, 1.5.2010.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/25

Kasační opravný prostředek podaný dne 30. března 2011 Guido Strackem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 20. ledna 2011 ve věci F-121/07, Strack v. Komise

(Věc T-198/11 P)

2011/C 211/55

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Guido Strack (Kolín nad Rýnem, Německo) (zástupce: Rechtsanwalt H. Tettenborn)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2011 ve věci F-121/07;

—	zrušil usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 17. září 2009 ve věci F-121/07 v rozsahu, v němž byl tímto rozsudkem zamítnut návrh žalobce na vydání rozsudku pro zmeškání;

—	zrušil rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu Evropské unie, na základě kterých byla věc F-121/07, původně přidělená prvnímu senátu, dodatečně přidělena druhému senátu;

—	zrušil rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu Evropské unie přijaté v souvislosti s řízením F-121/07, kterým tento soud nezohlednil, resp. nepřipustil podání žalobce ze dne 2. dubna 2009 a v něm obsažený návrh žalobce na rozšíření žaloby;

—	vyhověl návrhům žalobce, které uplatňoval žalobou v řízení F-121/07 a podání žalobce v tomuto řízení ze dne 2. dubna 2009, a uložil žalované povinnost v souladu s těmito návrhy a dalšími návrhy žalobce z řízení F-121/07;

—	uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení;

—	kromě toho navrhuje žalobce s odkazem na příslušnou ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva odškodnění za nadměrnou délku trvání řízení ve výši nejméně 2 500 eur, přesnou výši ponechává na zvážení Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatel dvacet dva důvodů kasačního opravného prostředku.

Těmito důvody mimo jiné vytýká: nepříslušnost senátu, rozhodujícího ve věci, který vydal napadená rozhodnutí, protiprávnost odmítnutí vydání rozsudku pro zmeškání, protiprávnost prodloužení lhůt, poskytnutých Komisi, nepřipuštění rozšíření žaloby, nespojení řízení s jinými řízeními probíhajícími mezi účastníky, nesprávný popis skutkového stavu v přípravném protokolu a v napadeném rozsudku, podjatost soudce zpravodaje, porušení jazykového režimu Soudu a diskriminace navrhovatele na základě jazyka jakož i neexistenci překladu procesních dokumentů.

Dále navrhovatel uvádí, že Soud pro veřejnou službu se dopustil nesprávného posouzení a nedostatečně zdůvodnil svůj rozsudek. Nesprávného posouzení se dopustil mimo jiné ohledně výkladu a použití článků 11, 25, 26, 26a a článku 90 a násl. Služebního řádu úředníků Evropské unie, článků 6, 8 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, článků 8, 41, 42, 47 a 52 Listiny základních práv Evropské unie, článku 6 a násl. nařízení (ES) č. 1049/2001 (1) a článku 11 a následujících nařízení (ES) č. 45/2001 (2).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/003, s. 331.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/026 s. 102.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. dubna 2011 Florence Barbin proti rozsudku vydanému dne 15. února 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-68/09, Barbin v. Parlament

(Věc T-228/11 P)

2011/C 211/56

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Florence Barbin (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, É. Marchal, D. Abreu Caldas, advokáti)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl, že

—	rozsudek Soudu pro veřejnou službu vydaný dne 15. února 2011 (věc F-68/09, Barbin v. Parlament), kterým byla žaloba navrhovatelky zamítnuta, se zrušuje;

—

ve věci nově rozhodl tak, že

—	rozhodnutí ze dne 10. listopadu 2008 o nepovýšení navrhovatelky do platové třídy AD12 v rámci povyšovacího řízení za rok 2006 se zrušuje;

—	Parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatelka domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. února 2011 vydaného ve věci F-68/09, Barbin v. Parlament, kterým Soud pro veřejnou službu zamítl její žalobu na zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2008 o nepovýšení navrhovatelky do platové třídy AD12 v rámci povyšovacího řízení za rok 2006.

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka dva důvody, které vycházejí:

—

z nesprávného právního posouzení, neboť Soud pro veřejnou službu nesprávně vycházel z toho, že se Parlament nedopustil zjevně nesprávného posouzení, a rozhodl zaprvé, že Parlament není povinen dodržovat vnitřní pravidla pro hodnocení a povyšování, a zadruhé, že legálně může povýšit úředníky mající méně bodů za zásluhy než navrhovatelka, a to na základě důvodů, které neberou ohled na systém srovnávání zásluh úředníků, kteří mohou být povýšeni, zavedený rozhodnutími předsednictva a generálního tajemníka Evropského parlamentu;

—	z porušení zásady rovného zacházení a povinnosti Parlamentu podat důkaz o tom, že navrhovatelka neutrpěla žádnou diskriminaci z toho důvodu, že uplatnila své právo na rodičovskou dovolenou.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/26

Žaloba podaná dne 20. dubna 2011 — Inglewood a další v. Parlament

(Věc T-229/11)

2011/C 211/57

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Lord Inglewood (Penrith, Spojené království), Georges Berthu (Longré, Francie), Guy Bono (Saint-Martin-de-Crau, Francie), David Robert Bowe (Leeds, Spojené království), Brendan Donnelly (Londýn, Spojené království), Catherine Guy-Quint (Cournon-d’Auvergne, Francie), Christine Margaret Oddy (Coventry, Spojené království), Nicole Thomas-Mauro (Épernay, Francie), Gary Titley (Bolton, Spojené království), Vincenzo Viola (Palermo, Itálie), a Maartje van Putten (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, É. Marchal, D. Abreu Caldas, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhové žádání

—

určit a rozhodnout, že:

—	rozhodnutí přijaté Předsednictvem Parlamentu dne 1. dubna 2009, kterým se mění dobrovolný doplňkový důchodový systém poslanců Evropského parlamentu, je protiprávní;

—	napadená rozhodnutí se zrušují;

—	Parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba směřuje proti rozhodnutí vydanému Předsednictvem Parlamentu dne 1. dubna 2009, kterým se mění dobrovolný doplňkový důchodový systém poslanců Evropského parlamentu.

Na podporu své žaloby se žalobci po meritorní stránce dovolávají čtyř žalobních důvodů vycházejících z:

—	porušení nabytých práv přiznaných právními akty a zásady právní jistoty;

—	porušení zásady rovného zacházení a zásady proporcionality v rozsahu, v němž byl napadenými rozhodnutími bez přechodných opatření zvýšen o tři roky věk, v němž vzniká nárok na starobní důchod;

—	porušení článku 29 pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu, který stanoví, že kvestoři a generální tajemník dbají na výklad a striktní uplatňování těchto pravidel;

—	zjevně nesprávného posouzení, jímž je stiženo rozhodnutí Předsednictva ze dne 1. dubna 2009, kterým se mění pravidla, která byla základem pro vydání napadených rozhodnutí.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. dubna 2011 Oscarem Orlandem Arango Jaramillem a dalšími proti usnesení vydanému dne 4. února 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-34/10, Arango Jaramillo a další v. EIB

(Věc T-234/11 P)

2011/C 211/58

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Oscar Orlando Arango Jaramillo (Lucemburk, Lucembursko), Maria Esther Badiola (Lucemburk), Marcella Bellucci (Lucemburk), Stefan Bidiuc (Grevenmacher, Lucembursko), Raffaella Calvi (Schuttrange, Lucembursko), Maria José Cerrato (Lucemburk), Sara Confortola (Verona, Itálie), Carlos D’Anglade (Lucemburk), Nuno Da Fonseca Pestana Ascenso Pires (Lucemburk), Andrew Davie (Medernach, Lucembursko), Marta De Sousa e Costa Correia (Itzig, Lucembursko), Nausica Di Rienzo (Lucemburk), José Manuel Fernandez Riveiro (Sandweiler, Lucembursko), Eric Gällstad (Rameldange, Lucembursko), Andres Gavira Etzel (Lucemburk), Igor Greindl (Canach, Lucembursko), José Doramas Jorge Calderon (Lucemburk), Monica Lledo Moreno (Sandweiler), Antonio Lorenzo Ucha (Lucemburk), Juan Antonio Magaña-Campos (Lucemburk), Petia Manolova (Bereldange, Lucembursko), Ferran Minguella Minguella (Gonderange, Lucembursko), Barbara Mulder-Bahovec (Lucemburk), István Papp (Lucemburk), Stephen Richards (Blaschette, Lucembursko), Lourdes Rodriguez Castellanos (Sandweiler), Daniela Sacchi (Mondorf-les-Bains, Lucembursko), Maria Teresa Sousa Coutinho da Silveira Ramos (Almargem do Bispo, Portugalsko), Isabelle Stoffel (Mondorf-les-Bains), Fernando Torija (Lucemburk), Maria del Pilar Vargas Casasola (Lucemburk), Carolina Vento Sánchez (Lucemburk), Pé Verhoeven (Brusel, Belgie), Sabina Zajc (Contern, Lucembursko) a Peter Zajc (Contern) (zástupci: B. Cortese a C. Cortese, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská investiční banka

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Navrhovatelé navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil napadené usnesení, zamítl námitku nepřípustnosti vznesenou EIB ve věci F-34/10 a vrátil věc Soudu pro veřejnou službu za účelem rozhodnutí o věci samé a nákladech v souladu s návrhovými žádáními, která předložili navrhovatelé v prvním stupni;

—	podpůrně, vzhledem k novým právním otázkám vzneseným tímto kasačním opravným prostředkem, rozdělil náklady řízení mezi účastníky v rozsahu, v němž je to spravedlivé.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládají navrhovatelé tři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku je rozdělen do tří částí a vychází z nesprávného právního posouzení při určení přiměřené lhůty pro podání žaloby ve sporech mezi EIB a jejími zaměstnanci.

—

V rámci první části navrhovatelé vytýkají SVS, že přiznal judikatuře týkající se lhůt pro podání žalob ze strany zaměstnanců EIB působnost, kterou nemá, když de facto nevzal v úvahu pravidlo přiměřené lhůty, které je z povahy věci pružné a umožňuje konkrétní poměření dotčených zájmů, a nahradil je striktní a obecně platnou lhůtou tří měsíců.

—	V rámci druhé části navrhovatelé poukazují na to, že v případě sporů mezi EIB a jejími zaměstnanci není v použitelných předpisech stanovena žádná lhůta, zatímco SVS použil per analogiam lhůtu tří měsíců a deseti dnů podle článku 91 služebního řádu úředníků a čl. 100 odst. 3 jednacího řádu.

—

V rámci třetí části navrhovatelé uplatňují porušení zásady proporcionality a rovněž porušení jejich práva na účinnou soudní ochranu v rozsahu, v němž SVS kvalifikoval jako nepřiměřenou lhůtu, kterou dodrželi navrhovatelé, a tato lhůta se přitom liší od referenčních lhůt použitelných ve služebních vztazích minimálně.

2)	Druhý důvod kasačního opravného prostředku je uplatňován podpůrně a vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu použitelných procesních pravidel, vykládaných ve světle zásady nepředvídatelných okolností.

3)	Třetí důvod kasačního opravného prostředku je uplatňován podpůrně a vychází ze zkreslení důkazů k prokázání existence nepředvídatelných okolností a porušení pravidel týkajících se dokazování a organizace řízení.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/27

Žaloba podaná dne 9. května 2011 — Kaltenbach & Voigt v. OHIM

(Věc T-242/11)

2011/C 211/59

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kaltenbach & Voigt GmbH (Biberach an der Riß, Německo) (zástupce: M. Graf, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 1. března 2011 ve věci R 2361/2010-2;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „3D eXam“ pro výrobky třídy 10

Rozhodnutí průzkumového referenta: Odmítnutí ochrany mezinárodního zápisu v Evropské unii podle čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 2 nařízení o ochranné známce Společenství.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Rady 207/2009 a nezohlednění předchozích národních zápisů nebo ochrany, jelikož dotčený mezinárodní zápis: a) není čistě popisný a b) vykazuje rozlišovací způsobilost, neboť příslušná veřejnost považuje označení „3D eXam“ za označení podnikového původu.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/28

Žaloba podaná dne 12. května 2011 — International Engine Intellectual Property Company v. OHIM (PURE POWER)

(Věc T-248/11)

2011/C 211/60

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: International Engine Intellectual Property Company, LLC (Warrenville, Spojené státy) (zástupci: C. Thomas a B. Reiter, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 15. února 2011 ve věci R 2310/2010-2;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení;

—	stanovit datum jednání pro případ, že Tribunál nebude moci rozhodnout bez takového jednání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „PURE POWER“ pro výrobky zařazené do třídy 12

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009, jakož i „obecných zásad práva ochranných známek“, jelikož odvolací senát konstatoval, že požadovaná ochranná známka popisuje výrobky, pro které je zápis požadován, a nemá rozlišovací charakter.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/28

Žaloba podaná dne 20. května 2011 — Fellah v. Rada

(Věc T-255/11)

2011/C 211/61

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Zakaria Fellah (New York, Spojené státy americké) (zástupce: G. Collard, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	konstatoval, že pokud jde o žalobce Zakaria FELLAHA, jsou nařízení Rady EU č. 330/2011 ze dne 6. dubna 2011 a rozhodnutí Rady 2011/221/SZBP ze dne 6. dubna 2011 zveřejněná dne 7. dubna 2011 v Úředním věstníku Evropské unie skutkově nepodložená,

—

a v důsledku toho

—	zrušil nařízení Rady EU č. 330/2011 ze dne 6. dubna 2011 a rozhodnutí Rady 2011/221/SZBP ze dne 6. dubna 2011;

—	podpůrně nařídil vyškrtnutí jména Zakaria FELLAHA ze seznamů, které jsou přílohou uvedeného nařízení a uvedeného rozhodnutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož důvody zapsání jména žalobce na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, jsou stereotypní, a není uvedena žádná konkrétní skutečnost, na jejímž základě by bylo možné posoudit, zda tento zápis do seznamu je relevantní.

Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, jelikož

—

žalobci je vytýkáno, že přispíval k financování vlády L. Gbagba, zatímco žalobce vykonával svoji funkci pro L. Gbagba především v době, kdy byl L. Gbagbo mezinárodním společenstvím uznán jako legitimní hlava státu, a žalobce neměl finanční zdroje, které by mu umožňovaly vládu posledně jmenovaného financovat;

—	L. Gbagbo byl dne 11. dubna 2011 zadržen, a tudíž jsou napadené akty od tohoto data bezpředmětné.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/29

Žaloba podaná dne 23. května 2011 — Pangyrus v. OHIM — RSVP Design (COLOURBLIND)

(Věc T-257/11)

2011/C 211/62

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pangyrus Ltd (York, Spojené království) (zástupce: S. Clubb, Solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice před odvolacím senátem: RSVP Design Ltd (Renfrewshire, Spojené království)

Návrhová žádání

—	Zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 23. března 2011 ve věci R 751/2009-4;

—	obnovit rozhodnutí zrušovacího oddělení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 12. května 2009; a

—	uložit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „COLOURBLIND“ pro zboží a služby zařazené do tříd 9, 16, 28, 35 a 41 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 3337979

Majitelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti zakládá svůj návrh na dvou důvodech, a to na čl. 53 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 8 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 207/2009, a dovolává se přitom staršího nezapsaného práva chráněného právem upravujícím neoprávněné užívání označení ve Spojeném království, jakož i na neexistenci dobré víry podle čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Prohlášení neplatnosti zápisu ochranné známky Společenství v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí zrušovacího oddělení a zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti

Dovolávané žalobní důvody: Žalobkyně je toho názoru, že zrušovací oddělení se dopustilo nesprávného právního posouzení, když mělo za to, že: (i) majitelka ochranné známky Společenství jednala v dobré víře, když podala přihlášku ochranné známky Společenství; a (ii) žalobkyně neprokázala, že starší označení bylo v obchodním styku užíváno přede dnem, k němuž bylo požádáno o zápis napadené ochranné známky Společenství.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/29

Žaloba podaná dne 19. května 2011 — Španělsko v. Komise

(Věc T-260/11)

2011/C 211/63

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: N. Díaz Abad, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil Komise (EU) č. 165/2011 ze dne 22. února 2011, kterým se stanoví odpočty z některých kvót pro makrelu obecnou přidělených Španělsku na rok 2011 a následující roky z důvodu nadměrného rybolovu v roce 2010, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V příloze napadeného nařízení je Španělsku za nadměrný rybolov makrely obecné v roce 2010 v oblastech VIII c, IX a X a ve vodách EU oblasti CECAF 34.1.1 uložena sankce snížení rybolovné kvóty o 39 242 tun, z toho 4 500 tun v roce 2011, 5 500 tun v roce 2012, 9 748 tun v roce 2013, 9 747 tun v roce 2014 a 9 747 tun v roce 2015 „a případně i v následujících letech“.

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

Porušení čl. 105 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (dále jen „nařízení č. 1224/2009“), neboť napadené nařízení bylo přijato dříve, než Komise přijala prováděcí nařízení podle výše uvedeného čl. 105 odst. 6.

2)	Porušení podstatných formálních náležitostí, neboť nebylo vydáno stanovisko řídícího výboru a až doposud byly členským státům veškeré sankce za překročení kvót ukládány formou nařízení Komise přijatého teprve po vydání odůvodněného stanoviska řídícího výboru.

3)	Porušení práva na obhajobu, neboť napadené nařízení bylo přijato bez vyslechnutí Španělského království.

4)	Porušení zásady právní jistoty, neboť Komise si uložením napadené sankce ponechala prostor k pozdějšímu zvyšování této sankce po dobu neurčitého počtu let.

5)	Porušení zásady legitimního očekávání, neboť napadené nařízení vstoupilo v platnost po zahájení rybářského hospodářského roku lovu makrel ve Španělsku.

6)	Porušení zásady zákazu diskriminace, neboť Komise uplatnila kritérium rizika socioekonomických důsledků odlišným způsobem než v jiných srovnatelných situacích.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/30

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. května 2011 Carlem De Nicolou proti rozsudku vydanému dne 8. března 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-59/09, De Nicola v. EIB

(Věc T-264/11 P)

2011/C 211/64

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Carlo De Nicola (Strassen, Lucembursko) (zástupce: L. Isola, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská investiční banka

Návrhové žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál rozhodující o kasačním opravném prostředku, zamítající všechna návrhová žádání protistrany částečně změnil napadený rozsudek a:

—	vyhověl návrhům na nařízení dokazování a vyhověl zbývajícím návrhovým žádáním předloženým v rámci správního řízení;

—	uložil EIB náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel předkládá na podporu kasačního opravného prostředku sedm důvodů.

Návrh na zrušení

Navrhovatel poukazuje na to, že Soud pro veřejnou službu naprosto přehlédl jeho návrh na zrušení služební zprávy č. HR/Coord/2008-0038/BK ze dne 22. září 2008, přestože uváděla obhajobu EIB, podle níž právem nepředala navrhovateli kopii zvukového záznamu ze schůze před odvolacím senátem, ani úřední protokol ze schůze, takže v konečném důsledku může EIB zkreslit skutečnosti, neboť nelze podat důkaz opaku.

Navrhovatel rovněž navrhoval zrušení rozhodnutí odvolacího senátu.

Soud pro veřejnou službu analogicky s řízením podle článku 90 služebního řádu úředníků shledal, že totožnost návrhu (podaného nejprve v rámci správního řízení a poté u něj) umožňuje Soudu přezkoumat pouze druhý z těchto návrhů a považovat první návrh za zcela zahrnutý ve druhém návrhu. Navrhovatel napadá uplatnění uvedeného článku 90 a je toho názoru, že má právo na prohlášení neplatnosti, neboť dotčený dokument je vložen do jeho osobního spisu a mohl by mít negativní následky na budoucí služební postup navrhovatele.

3)	Konečně, Soud pro veřejnou službu zamítl návrh na zrušení povýšení s odůvodněním, že tento návrh byl podán po lhůtě. C. De Nicola má za to, že toto rozhodnutí je protiprávní ze čtyř důvodů.

Návrh na určení

Navrhovatel po Soudu pro veřejnou službu požadoval, aby určil a prohlásil, že šikana, jíž byl po 18 let obětí, musí být posuzována globálně a naplňuje všechny znaky mobbingu, jak byly vymezeny právní naukou a judikaturou v oblasti pracovního práva. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na nevhodnost dokumentu nadepsaného „Politika v oblasti ochrany důstojnosti osoby na pracovišti“ (který ani nedefinuje pojem mobbing) a napadá rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, které shledalo jeho návrh nepřípustným, neboť je určen k získání nedovolených principiálních prohlášení nebo příkazů ve vztahu k EIB. Navrhovatel má totiž za to, že jeho návrh byl nesprávně vyložen, neboť po Soudu pro veřejnou službu požadoval, aby určil, že došlo ke zneužití v jeho neprospěch ze strany některých zaměstnanců, shledal, že šikana vzata jako celek naplňuje znaky mobbingu, a přiřknul odpovědnost za toto jednání EIB coby příkazci.

5)	Navrhovatel též napadá část rozsudku, v níž Soud pro veřejnou službu v rozporu s článkem 41 pracovního řádu zaměstnanců mylně tvrdil, že bylo nezbytné postupovat podle analogie, a sám vytvořil soubor pravidel uplatnitelných na EIB v rozporu s její nezávislostí.

6)	Krom toho Soud a quo nesprávně uplatnil na soukromoprávní pracovní smlouvu předpisy, které byly přijaty pouze pro úředníky, a ještě horší je to, že tvrdil, že je oprávněn uplatnit na protiprávní skutky spáchané některými zaměstnanci právní úpravu stanovenou v oblasti správních aktů.

Návrhy na uložení povinnosti

Navrhovatel předložil tři návrhy na uložení povinnosti: 1. upustit od mobbingu; 2. uložit náhradu nemajetkových a majetkových újem vzniklých navrhovateli a 3. uložit náhradu nákladů řízení.

K prvnímu návrhu se Soud nevyjádřil.

Druhý návrh poté, co jej nesprávně vyložil, zamítl, neboť navrhovatel žádal o určité náhrady škod vzniklých v důsledku protiprávního jednání EIB, nezávisle na případné kvalifikaci tohoto jednání po požadovaném celkovém přezkumu.

Navrhovatel má každopádně za to, že tento návrh není nepřípustný proto, že neexistuje žádný „akt nepříznivě zasahující do právního postavení“, k němuž by se pojily návrhy na náhradu škody. Sporný pracovní poměr je totiž soukromoprávní povahy a jde zde o protiprávní jednání, a nikoli o akty.

Třetí návrh na uložení povinnosti Soud zamítl s mylným odůvodněním, že navrhovatel nenavrhl, aby byla EIB uložena náhrada nákladů řízení.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/31

Žaloba podaná dne 24. května 2011 — Video Research USA v. OHIM (VR)

(Věc T-267/11)

2011/C 211/65

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Video Research USA, Inc. (New York, USA.) (zástupce: B. Brandreth, Barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 8. března 2011 ve věci R 1187/2010-2;

—	vrátit věc Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a doporučit, aby v případě přihlášky ochranné známky Společenství č. 919324 bylo dosaženo navrácení do původního stavu;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení vzniklých před odvolacím senátem a Tribunálem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „VR“ — zápis ochranné známky Společenství č. 919324

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí žádosti o navrácení do původního stavu a potvrzení zrušení zápisu ochranné známky Společenství č. 919324

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení článku 81 nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát tento článek nesprávně použil a nesprávně posoudil skutkové okolnosti, když rozhodl, že zástupci žalobkyně nejednali s řádnou péčí.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/31

Žaloba podaná dne 23. května 2011 — Xeda International v. Komise

(Věc T-269/11)

2011/C 211/66

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Xeda International SA (Saint Andiol, Francie) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

—	Prohlásit žalobu za přípustnou a opodstatněnou.

—	Zrušit napadené rozhodnutí.

—	Uložit žalované náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí Komise 2011/143/EU ze dne 3. března 2011 o nezařazení etoxychinu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o změně rozhodnutí Komise 2008/941/ES (Úř. věst. L 59, s. 71).

V důsledku napadeného rozhodnutí byl údaj o etoxychinu v rozhodnutí 2008/941/ES vymazán a etoxychin nesmí být zapsán jako účinná látka v příloze I směrnice 91/414/EHS. Žalobkyni již proto nebude v Evropské unii povoleno vyrábět a prodávat etoxychin a produkty na bázi etoxychinu a ode dne 3. září 2011 ztratí registraci těchto látek v členských státech.

Na podporu žaloby žalobkyně uplatňuje tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení. Napadené rozhodnutí podle žalobkyně skutečně zakazuje používání etoxychinu v přípravcích na ochranu rostlin na základě vědeckých obav a tvrzeném nedostatku údajů uvedených v šestém bodě odůvodnění daného rozhodnutí, na které žalobkyně jednotlivě dostatečně odpověděla nebo které nebyly obavou odůvodňující nezařazení.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobkyně na obhajobu a podstatných formálních náležitostí. Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí v rozporu s jejím právem na obhajobu a právem na spravedlivý proces, jelikož Komise žalobkyni neposkytla možnost a dostatek času k posouzení obav, které se objevily v pozdější fázi řízení, a řádně nezvážila její připomínky předložené v souvislosti s tvrzeným nedostatkem údajů.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení základních zásad práva EU.

—	Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo přijato v rozporu se zásadou právní jistoty a jejím legitimním očekáváním, jež vyplývá z řízení týkajícího se podání nové žádosti podle nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008.

—	Žalobkyně rovněž tvrdí, že napadené rozhodnutí je nepřiměřené s ohledem na opatření, která má k dispozici Komise, a na nevýhody způsobené ve vztahu ke sledovaným cílům.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/33

Žaloba podaná dne 4. dubna 2011 — ZZ v. Parlament

(Věc F-35/11)

2011/C 211/67

Jednací jazyk: slovenština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: J. Rybánsky, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalovaného přiznat žalobci pouze polovinu příspěvku na zařízení, na který by měl jinak nárok.

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí Evropského parlamentu (Oddělení pro individuální nároky) ze dne 28. května 2010 o přiznání příspěvku na zařízení žalobci v části, ve které stanoví příspěvek na zařízení pouze ve výši jednoho měsíčního základního platu a nepřiznává příspěvek na bydlení ve výši dvou měsíčních základních platů;

—	zrušit rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 6. ledna 2011, kterým se zamítá stížnost žalobce podaná podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie;

—	uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/33

Žaloba podaná dne 23. května 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-57/11)

2011/C 211/68

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: B. Cortese a C. Cortese, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise nepřiznat účinek žalobcovu přijetí pracovního místa technického asistenta, úředníka ve zkušební době (asistenta) ve Společném výzkumném středisku, které mu nabídla Komise, a žádost o náhradu hmotné a nehmotné škody

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí Komise obsažené v dopise ze dne 5. srpna 2010, které nepřiznává účinek žalobcovu přijetí pracovního místa technického asistenta, úředníka ve zkušební době (asistenta) ve Společném výzkumném středisku, které mu Komise nabídla rozhodnutím obsaženým v dopise ze dne 30. července 2010, zaslala mu jej e-mailem dne 30. července 2010, a které odvolává tuto nabídku;

—	bude-li to nezbytné, zrušit přípravné akty k výše uvedenému napadenému rozhodnutí;

—	bude-li to nezbytné, zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování o zamítnutí stížnosti žalobce obsažené v dopise ze dne 10. února 2011, které bylo žalobci sděleno následujícího dne;

—

uložit Komisi náhradu hmotné škody vycházející z rozhodnutí nepřiznat účinek žalobcovu přijetí pracovního místa úředníka ve zkušební době (asistenta) ve Společném výzkumném středisku v Ispře, jako technický asistent, které mu Komise nabídla rozhodnutím obsaženým ve výše uvedeném dopise ze dne 30. července 2010; škoda se vypočítá předběžně rozdílem mezi celkovou skutečnou odměnou pobíranou žalobcem v jeho pracovním zařazení jako dočasný zaměstnanec ve Společném výzkumném středisku a odměnou, která by mu byla vyplacena, kdyby byl okamžitě po přijetí výše uvedené nabídky zařazen na pracovní místo úředníka ve třídě AST 3 v prvním stupni, s navýšením o úroky z prodlení;

—

uložit Komisi náhradu nehmotné škody pocházející z rozhodnutí nepřiznat účinek žalobcovu přijetí pracovního místa technického asistenta, úředníka ve zkušební době (asistenta) ve Společném výzkumném středisku v Ispře, které mu Komise nabídla rozhodnutím obsaženým v dopise ze dne 30. července 2010, jak rozhodne Soud pro veřejnou službu dle zásad ekvity a které se zde předběžně stanoví jako částka rovnající se tříměsíčnímu základnímu platu úředníka ve třídě AST 3 v prvním stupni, s celkovou částkou odpovídající 10 001 eurům a 31 centům;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/34

Žaloba podaná dne 23. května 2011 — ZZ a další v. EIB

(Věc F-58/11)

2011/C 211/69

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: ZZ a další (zástupce: B. Cortese, C. Cortese a F. Spitaleri, advokáti)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí EIB zvýšit příspěvky žalobců do důchodového systému, jakož i náhrada nehmotné škody utrpěné žalobci

Návrhová žádání žalobců

—

zrušit rozhodnutí Evropské investiční banky, a sice výplatní pásku žalobců z měsíce února 2011, jíž byly zvýšeny příspěvky žalobců do důchodového systému prostřednictvím zvýšení základu (příjmu podléhajícího zdanění) pro výpočet uvedeného příspěvku, jakož i koeficientu pro výpočet vyjádřeného procenty z uvedeného příjmu podléhajícího zdanění;

—	uložit Bance symbolickou úhradu ve výši jednoho eura za nehmotnou škodu utrpěnou žalobci;

—	uložit Evropské investiční bance náhradu nákladů řízení.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/34

Žaloba podaná dne 24. května 2011 — ZZ v. OHIM

(Věc F-59/11)

2011/C 211/70

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: R. Adam et P. Ketter, advokáti)

Žalovaný: OHIM

Předmět a popis sporu

Zaprvé zrušení rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto druhé obnovení původní smlouvy dočasného zaměstnance uzavřené se žalobcem, a zadruhé zrušení jeho nové smlouvy dočasného zaměstnance, jakož i návrh na náhradu škody.

Návrhové žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí prezidenta OHIM ze dne 29. září 2010, jímž bylo zamítnuto druhé obnovení smlouvy dočasného zaměstnance původně uzavřené s žalobcem dne 16. července 2005;

—	zrušit smlouvu dočasného zaměstnance na dobu určitou uzavřenou dne 1. srpna 2010, jelikož tato smlouva ve skutečnosti představuje druhé prodloužení výše uvedené původní smlouvy;

—	zrušit rozhodnutí prezidenta OHIM ze dne 18. února 2011;

—	určit existenci pracovního vztahu na dobu neurčitou;

—

podpůrně zrušit právní kvalifikaci původní smlouvy uzavřené dne 16. července 2005, jakož i pevný termín ukončení této smlouvy po jejím prodloužení, stanovený na den 16. července 2010, překvalifikovat tuto smlouvu na smlouvu na dobu neurčitou, a podpůrně určit, že se jedná o pracovní vztah na dobu neurčitou;

—	podpůrně zrušit právní kvalifikaci smlouvy uzavřené dne 1. srpna 2010, jakož i termín jejího ukončení stanovený na den 1. srpna 2013 a překvalifikovat tuto smlouvu na smlouvu na dobu neurčitou, a podpůrně určit, že se jedná o pracovní vztah na dobu neurčitou;

—	uložit žalovanému náhradu hmotné i psychické újmy utrpěné žalobcem z důvodu jednání OHIM, určenou předběžně, bez jakéhokoli uznání a s veškerými výhradami, zejména s výhradou rozšíření žaloby v průběhu řízení, částkou 6 113,79 eur za hmotnou újmu a 30 000,00 eur za nehmotnou újmu;

—	podpůrně pro případ, že Soud z nezjistitelných důvodů dospěje k závěru, že navzdory vytvoření pracovního vztahu na dobu neurčitou tento vztah skončil dne 16. července 2010 — čemuž tak není — uložit náhradu škody z důvodu protiprávní výpovědi smluvního vztahu;

—	podpůrněji pro případ, že Soud z nezjistitelných důvodů dospěje k závěru, že není možná rekvalifikace ani určení vztahu na dobu neurčitou — čemuž tak není — uložit náhradu škody za újmu utrpěnou žalobcem z důvodu chybného jednání OHIM;

—	vyhradit žalobci veškerá ostatní práva, důvody opravných prostředků, žalobní důvody a návrhy, zejména uložení náhradě škody OHIM ohledně utrpěné újmy;

—	vyhradit žalobci právo podat jakýmkoli právem stanoveným postupem, zejména výslechem svědků, důkaz vylíčeného skutkového stavu;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

16.7.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 211/35

Žaloba podaná dne 25. května 2011 — ZZ v. ECB

(Věc F-60/11)

2011/C 211/71

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ECB potvrzující jeho předcházející rozhodnutí propuštění žalobce s účinností od 5. srpna 2010, jakož i návrh na náhradu škody.

Návrhové žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí ECB ze dne 23. listopadu 2010 potvrzující rozhodnutí ze dne 4. srpna 2010 o propuštění žalobce a v případě potřeby rozhodnutí z dne 15. března 2011, kterým byl zamítnut mimořádný opravný prostředek;

—	v důsledku toho nařídit, aby byl žalobce zařazen zpět na své pracovní místo s odpovídající publicitou tak, aby bylo očištěno jeho dobré jméno;

—	v každém případě nařídit náhradu morální újmy utrpěné žalobcem ohodnocené ex aequo et bono částkou 20 000,00 eur;

—	uložit ECB náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2011.211.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 211

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 54 16. července 2011

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2011/C 211/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 204, 9.7.2011	1