15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dne 15. dubna 2011 předložila Belgie aktualizaci svého programu stability na období 2011–2015 za rok 2011 a rovněž národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

V desetiletí před rokem 2008 vykazoval HDP v Belgii stálý růst v průměru 2,3 % ročně. V roce 2009, kdy zemi plnou silou zasáhla celosvětová hospodářská recese, poklesl HDP o 2,8 %. Dopad recese na zaměstnanost byl poměrně omezený. Tlumicím prvkem byl dočasný pokles odpracovaných hodin a hodinové produktivity práce. Zaměstnanost v roce 2009 klesla o 0,4 %, v roce 2010 se ale opět zvýšila. Nezaměstnanost však v roce 2010 vzrostla na 8,3 % oproti 7 % před recesí. Díky rozmachu světového obchodu došlo v roce 2010 k výraznějšímu oživení, než se předpokládalo, HDP vzrostl o 2,2 %. Vlivem automatických stabilizátorů a diskrečních opatření přijatých v reakci na krizi vzrostl schodek veřejných financí z 1,3 % HDP v roce 2008 na 5,9 % HDP v roce 2009.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové prognózy stabilizačního programu, je realistický. Vychází sice z mírně nepříznivějších předpokladů růstu pro rok 2011, ale je vesměs v souladu s poslední prognózou útvarů Komise z jara 2011. Poté, co schodek za rok 2010 dosáhl 4,1 %, což je lepší výsledek, než se očekávalo, je cílem rozpočtové strategie nastíněné ve stabilizačním programu dále tento schodek snižovat, v roce 2011 na 3,6 % a pod referenční hodnotu 3 % do roku 2012, což je lhůta pro nápravu nadměrného schodku stanovená Radou. Snížení schodku plánované na rok 2011 vypadá vzhledem k poměrně opatrným ekonomickým výhledům proveditelně. Fiskální úsilí však pravděpodobně nedosáhne Radou doporučeného ročního průměru 0,75 % HDP, zejména v letech 2011 a 2012, kdy by mohlo představovat pouze 0,4, respektive 0,3 % HDP (ve strukturálním vyjádření). Cíle na rok 2012 a další roky, pokud jde o schodek, navíc nejsou podporovány specifickými nápravnými opatřeními. V neposlední řadě se ani neočekává, že by byl střednědobý cíl, tedy strukturální přebytek ve výši 0,5 % HDP, dosažen během období doby trvání stabilizačního programu v letech 2011–2014.

(9)

Jelikož byl výsledek roku 2010 lepší, než se předpokládalo, bylo by vhodné stanovit ambicióznější snížení schodku za rok 2011 a rychlejší přibližování k prahu 3 % HDP, než se plánovalo. Bez dalších konsolidačních opatření navíc nebude možné do roku 2012 odstranit nadměrný schodek a pokračovat v dosahování střednědobého cíle. Protože má Belgie již nyní značné daňové zatížení, zejména zdanění práce, měla by se konsolidační opatření zaměřit hlavně na výdaje.

(10)

Hospodářská a finanční krize zvrátila předchozí dlouhodobou tendenci snižování veřejného dluhu. Poměr dluhu k HDP vykazoval od roku 1993 (kdy dosáhl maxima 134 % HDP a poté stále klesal až na 84 % HDP v roce 2007) klesající tendenci, po roce 2008 však znovu rostl a na konci roku 2010 dosáhl 96,8 % HDP. Vysoký veřejný dluh zůstává značným problémem, jelikož hlavně v důsledku poměrně značného růstu výdajů na důchody je dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet vyšší než průměrně v EU, což bude vytvářet další zátěž pro veřejné finance. V programu stability belgické orgány nastínily tři hlavní body strategie na zvládnutí podstatného zvýšení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva (snížení úrovně veřejného zadlužení, zvýšení míry zaměstnanosti a účasti na pracovním trhu a zavedení silného solidárního systému sociálního zabezpečení). Dlouhodobou udržitelnost veřejných financí by mělo zlepšit zajištění dostatečných primárních přebytků ve střednědobém horizontu a provedení dalších reforem systému sociálního zabezpečení v Belgii. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí vysoká.

(11)

Důležitým úkolem pro Belgii je zajistit stabilní a řádně fungující finanční sektor schopný reagovat na potřeby reálné ekonomiky v oblasti finančního zprostředkování. Belgický finanční sektor tvrdě zasáhla v posledních dvou letech finanční krize, jež vedla k redukovaným rozvahám, vydatné státní podpoře a změnám v bankovním dohledu. Finanční situace bankovního sektoru je i nadále nejistá. Belgický bankovní sektor je navíc velmi koncentrovaný a v poměru k velikosti ekonomiky relativně rozsáhlý.

(12)

Zákon o „podpoře zaměstnanosti a obezřetné ochraně konkurenceschopnosti“ z roku 1996 stanoví, že vývoj mezd v Belgii by měl být v souladu s vývojem mezd ve třech sousedních zemích (Francie, Nizozemsko, Německo), což má udržet pod kontrolou náklady na pracovní sílu. Navzdory tomu však mzdy v Belgii rostly v období 2005–2010 rychleji než ve třech sousedních zemích, přičemž růst produktivity byl pomalejší. Náklady na jednotku pracovní síly v důsledku toho stoupaly v Belgii rychleji, než tomu bylo v sousedních zemích a než je průměr v eurozóně. Tato situace představuje značný problém, jelikož Belgie se zaměřuje na zboží s poměrně nízkým podílem technologií, a čelí tak ostré konkurenci zemí s nižšími náklady. Mzdové pravidlo sice pomáhá vymezit vyjednávání o mzdách, mohlo by však být ještě zdokonaleno zohledněním rozdílů v růstu produktivity a zajištěním účinnějšího systému zavádění korekcí ex post v případě, že nejsou splněny příslušné cíle.

(13)

Trh práce se vyznačuje řadou nepružných prvků, jež mají demotivující účinek na nástup do zaměstnání, zejména: neomezená doba poskytování dávek v nezaměstnanosti; vysoké skutečné mezní daňové sazby a daňové zatížení (zejména u zaměstnanců s nízkými mzdami; kombinace mezi odnětím dávek sociální pomoci a vysokým zdaněním při nástupu do zaměstnání. Starší pracovníci mají navíc několik možností, jak odejít z trhu práce před dovršením zákonem stanovené věkové hranice odchodu do důchodu (65 let). Celkovou míru zaměstnanosti a pobídky pro hledání práce by pomohla zlepšit další reforma aktivních politik trhu práce a jejich rozšíření na osoby starší 50 let. Také další postupné snižování dávek v nezaměstnanosti a omezování doby jejich poskytování by pro mladé pracovníky představovalo větší motivaci ke vstupu na trh práce. Zpřísnění kritérií pro předčasný odchod do důchodu by pomohlo přimět starší pracovníky, aby zůstali součástí aktivní pracovní síly, a starší pracovníky, kteří již nějakou dobu nepracovali, aby se na trh práce vrátili. V neposlední řadě dosahuje míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí 40,9 %, což je mnohem méně než průměr EU.

(14)

Daňové zatížení práce v Belgii patří k nejvyšším v EU, jeho snížení by tedy přispělo ke zatraktivnění práce. Vzhledem ke značnému úsilí o konsolidaci, které má země před sebou, to však musí být vyrovnáno odpovídajícím zvýšením méně narušujících daní (například spotřební daně nebo pomocí přechodu k ekologickému zdanění). Implicitní daňové sazby energií jsou v Belgii mnohem nižší než v sousedních zemích. Přičteme-li vysoké daňové zatížení práce, má Belgie nejnižší poměr ekologických daní vůči daním z práce v celé EU. Toto přispělo ke koexistenci vysoké nezaměstnanosti a poměrně značného využívání energií, v němž je obtížnější dosáhnout cílů v oblasti zaměstnanosti a energetické účinnosti.

(15)

Ceny řady druhů zboží a služeb jsou obecně vyšší než v jiných členských státech, což odráží jednak slabý konkurenční tlak, zejména v maloobchodě a v síťových odvětvích, a jednak slabý kontrolní rámec. V maloobchodě existují vysoké překážky pro vstup a provoz. jsou vysoké. Konkrétně existují nařízení omezující hospodářskou soutěž, jež stále omezují otevírací dobu, chrání současné provozovatele před vstupem nových subjektů a brání šíření nových obchodních modelů a technologií. Běžným problémem hospodářské soutěže v síťových odvětvích v Belgii je silné postavení současného provozovatele a větší překážky pro vstup než v ostatních členských státech, což znamená, že díky účtování vyšších cen mohou subjekty s dříve monopolním postavením nadále dosahovat vyšších zisků, než by mohly na konkurenčním trhu.

(16)

V souvislosti s Paktem euro plus učinily belgické orgány řadu závazků. Tyto závazky se týkají čtyř oblastí paktu. Zaměřují se na opatření, jež mají snížit schodek, udržet ceny energií pod kontrolou a povzbudit hospodářskou soutěž, kontrolovat skutečný růst mezd, provést kontrolní rámec pro monitorování finančního sektoru a zavést opatření na zvýšení věku skutečného odchodu do důchodu. Nejsou však uvedeny informace o opatřeních, která by měla být přijata v zájmu dosažení požadovaného cíle ve fiskální oblasti; ani o tom, jak se má kontrolovat skutečný růst mezd a ceny energií. Pokud jde o režimy předčasného odchodu do důchodu, není jasné, zda a kdy bude přezkoumán „generační pakt“ a jaký dopad by měl tento přezkum na konkrétní opatření. Tyto závazky byly posouzeny a zohledněny v doporučení.

(17)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, jakož i závazky v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu jednak jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Belgii, jednak jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že budou do vnitrostátních rozhodnutí zahrnuty vstupy na úrovni EU. V této souvislosti se Komise domnívá, že snížení schodku za rok 2011 by mohlo být ambicióznější a že by měla být stanovena další konsolidační opatření na rok 2012 a další roky. S cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí bude zapotřebí další reforma penzijního systému. Měla by být přijata i další opatření s cílem posílit hospodářskou soutěž, zlepšit přístup k pracovním místům, přesunout daňové zatížení práce do oblasti spotřeby a energií a rovněž otevřít další příležitosti pro investice a růst v odvětví služeb a v síťových odvětvích.

(18)

Na základě tohoto posouzení a také s přihlédnutím k doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada přezkoumala aktualizaci programu stability Belgie za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v doporučeních v bodech 1 a 2 níže,

1)

Využít současného hospodářského oživení k urychlení nápravy nadměrného schodku. Za tím účelem přijmout k tomu nezbytná konkrétní opatření, zejména na straně výdajů, aby v době plnění rozpočtu na rok 2012 bylo možné dosáhnout průměrného ročního strukturálního úsilí v souladu s doporučeními vydanými v rámci postupu při nadměrném schodku a začít snižovat vysoký podíl veřejného zadlužení. Tím by se měl schodek veřejných financí nejpozději do roku 2012 snížit výrazně pod referenční hodnotu 3 % HDP. Zajistit pokrok při plnění střednědobého cíle o nejméně 0,5 % HDP ročně.

2)

Přijmout kroky ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V souladu se třemi hlavními body strategie EU se zaměřit na omezení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva, zejména zamezením předčasného odchodu z trhu práce, tak aby došlo ke zvýšení věku skutečného odchodu do důchodu. Dále mohou být zvážena opatření jako vytvoření vazby mezi zákonem stanovenou věkovou hranicí odchodu do důchodu a střední délkou života.

3)

Řešit strukturální nedostatky ve finančním sektoru, zejména dokončením restrukturalizace bank, jež potřebují adekvátně financovaný a životaschopný obchodní model.

4)

Učinit po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními zvyklostmi nezbytné kroky k reformě systémů vyjednávání mezd a indexace mezd s cílem zajistit, aby růst mezd lépe odrážel vývoj produktivity práce a konkurenceschopnosti.

5)

Zlepšit účast na trhu práce pomocí omezení vysokého zatížení daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení u pracovníků s nízkými mzdami, jež bude provedeno rozpočtově neutrálním způsobem, a pomocí zavedení systému, v němž bude výše dávek v nezaměstnanosti s délkou jejího trvání postupně klesat; přijmout kroky k posunu daňového zatížení práce do oblasti spotřeby a ke zvýšení ekologičnosti daňového systému. Zlepšit účinnost aktivní politiky zaměstnanost tím, že se opatření zaměří na starší zaměstnance a zranitelné skupiny.

6)

Zavést opatření k posílení hospodářské soutěže v maloobchodě pomocí zmenšení překážek pro vstup a provoz a zavést opatření k posílení hospodářské soutěže na trhu s elektřinou a zemním plynem prostřednictvím zlepšování efektivity odvětvových regulačních orgánů a orgánů pro hospodářskou soutěž.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/5

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby své závazky představily včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dne 15. dubna 2011 předložilo Bulharsko aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2014 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Hospodářská krize přerušila období silného růstu poháněného podstatným přílivem přímých zahraničních investic a expanzí úvěrů. Po propadu z vrcholu na nejnižší úroveň kumulativně o 7,1 % začal HDP ve druhém čtvrtletí roku 2010 opět růst, takže ve výsledku byl růst reálného HDP za rok 2010 celkově téměř nulový. Silný nárůst vývozu a doplňování zásob byly nejvýznamnějšími motory růstu. Saldo veřejných financí, jež před krizí vykazovalo přebytek, zaznamenalo v roce 2009 schodek ve výši 4,7 % HDP a v roce 2010 3,3 % HDP. Zatímco produkce a zaměstnanost v odvětvích orientovaných na vývoz se zvýšily, oživení v minulém roce zbrzdil útlum činností ve stavebnictví, v oblasti nemovitostí a maloobchodu. Snížení produkce se nejvíce dotklo zaměstnanosti, kde po vrcholu v roce 2008 došlo ke ztrátě 358 000 pracovních míst. Nezaměstnanost se v důsledku toho v roce 2010 zvýšila o několik procentních bodů na 10,2 % a nepředpokládá se, že zaměstnanost ve střednědobém horizontu dosáhne úrovně před krizí.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že makroekonomický scénář, z něhož vycházejí fiskální prognózy, je založen na příznivějších prognózách růstu, než z kterých vycházely útvary Komise. Aktualizovaný konvergenční program stanoví nápravu nadměrného schodku vládních výadjů v roce 2011 v souladu s doporučením rady ze dne 13. července 2010 a jeho další snižování v následujících letech. Po značné rozpočtové korekci soustředěné do počátečního období, která v roce 2010 činila ve strukturálním vyjádření více než 2 procentní body, je fiskální úsilí v roce 2011 výrazně nižší než doporučená korekce ve výši nejméně 0,75 % HDP, avšak v průměru za celou dobu posuzovanou v rámci postupu při nadměrném schodku zůstává fiskální úsilí nad 1 % HDP. Aktualizovaný program neobsahuje dostatečné podrobnosti o plánovaných rozpočtových opatřeních, pomocí nichž má být fiskálních cílů v období 2012–2014 dosaženo. Střednědobý cíl strukturálního schodku revidovaný směrem dolů ve výši 0,6 % HDP, plánovaný na rok 2014, je stále ambicióznější než minimální požadovaná úroveň. Odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu a podle předpokladů jej bude dosaženo na konci období konvergenčního programu (2014). Nicméně předpokládané průměrné roční strukturální fiskální úsilí na období 2012–2014, po plánované nápravě nadměrného schodku v roce 2011, je výrazně nižší než doporučené minimální roční strukturální zlepšení ve výši 0,5 % HDP. S ohledem na postupné zlepšování ekonomického výhledu by se konvergenční program měl zaměřit na rychlejší pokrok směrem k dosažení střednědobého cíle. Ve srovnání s obezřetným odhadem střednědobého potenciálního růstu výstupu se očekávaný růst rozpočtových výdajů v letech 2012–2013 jeví jako optimistický, což ve střednědobém horizontu představuje riziko pro strukturální fiskální pozici.

(9)

Náprava nadměrného schodku, která se předpokládá do konce roku 2011, pomůže obnovit důvěru a posílit důvěryhodnost vládních politik. Ve střednědobém horizontu je důležité dosáhnout cíle, kterým je malý strukturální schodek ve výši 0,6 % HDP, aby bylo zajištěno, že fiskální politika bude podporovat zavedený měnový režim. Fiskální konsolidaci však brání neefektivnost veřejného sektoru, což může vést ke značným tlakům na výdaje, zatímco rozpočtové příjmy budou pravděpodobně strukturálně nižší než v letech hospodářského rozmachu, jenž předcházel krizi. K provedení potřebných daňových úprav a k zajištění finančních prostředků pro provádění potřebných strukturálních reforem, včetně nezbytného spolufinancování projektů podporovaných EU, jsou tudíž potřebné ambiciózní reformy veřejných financí.

(10)

Bulharská fiskální výkonnost byla v příznivém hospodářském prostředí před krizí pozitivní. Fiskální cíle byly trvale plněny a byly nahromaděny značné rozpočtové rezervy. V důsledku hospodářské krize v roce 2009 poprvé za mnoho let zaznamenal rozpočet schodek a pravidlo, podle něhož má být rozpočet vyrovnaný nebo v přebytku a veřejné výdaje nemají přesáhnout 40 % HDP, bylo porušeno. Bylo to částečně spojeno s nedostatky v plánování a kontrole výdajů. Dále se tu odrazila skutečnost, že neočekávané příjmy pocházející z kvetoucí hospodářské aktivity před krizí byly použity na financování poměrně velkých navýšení ad hoc výdajů a snížení příspěvků na sociální zabezpečení. K řešení těchto problémů podnikly bulharské orgány několik iniciativ s cílem zlepšit kontrolu výdajů a systémy sledování a vykazování, mezi něž patřilo přijetí komplexního legislativního balíčku, posílení fiskálních pravidel a střednědobého rozpočtového rámce. Předpokládá se, že to posílí fiskální disciplínu a předvídatelnost politik, sníží makroekonomickou volatilitu a zajistí méně procyklickou fiskální politiku. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí střední.

(11)

V letech hospodářského rozmachu před vypuknutím krize došlo ke značnému zhoršení podmínek pro zaměstnavatele na trhu práce a vysokému nárůstu mezd, jenž přesahoval růst produktivity. To vedlo ke zvýšení průměrné mzdové úrovně, která se přiblížila průměru EU. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 dosáhl růst mezd vrcholu v ročním vyjádření téměř 20 %. Po útlumu se růst mezd začal zpomalovat, ačkoli pro zaměstnance s pracovními smlouvami (kteří představují přibližně 65 % pracovní síly) zůstal v roce 2010 na poměrně vysoké úrovni téměř 10 %.

(12)

Překážky účasti na trhu práce jsou odrazem zhoršené situace na trhu práce během krize a absence aktivních politik na trhu práce, stejně jako nedostatečně financovaných veřejné služby zaměstnanosti. Kvalita veřejných služeb v oblasti aktivace, pomoci při hledání zaměstnání a rekvalifikace je nízká. Pro lepší tvorbu politiky je nezbytné posílit schopnost monitorovat a vyhodnocovat výsledky jednotlivých programů. Jak uvádí nedávná zpráva, kterou si nechaly vypracovat veřejné služby zaměstnanosti („Hodnocení čistých přínosů aktivní politiky zaměstnanosti v Bulharsku“), nezaměstnaným by při hledání zaměstnání účinněji pomohly kvalitnější a více individualizované služby, jakož i lepší infrastruktura pracovních úřadů.

(13)

Hospodářská krize se na pracovním trhu stále ještě projevuje. Nezaměstnanost vzrostla z 5,4 % v roce 2008 na 10,2 % v roce 2010 a u mladých osob (ve věku 15–24 let) se v roce 2010 vyšplhala až na 23,2 %. Krize těžce zasáhla zejména pracovníky s nízkou kvalifikací (včetně velké části romské menšiny), kteří představují téměř 70 % nezaměstnaných. Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (46 % v roce 2010) je vyšší než průměr EU (40 % v roce 2010) a může hrozit, že se stane nezaměstnaností strukturální. Míra aktivity mladých lidí soustavně činila méně než dvě třetiny průměru EU (29,5 % v roce 2009; EU: 43,8 %). Míra zaměstnanosti mladých osob byla v roce 2009 24,8 % (průměr EU: 35,2 %). Bulharsko má rovněž nejvyšší podíl mladých lidí, kteří se ani nevzdělávají, ani nejsou zaměstnaní (19,5 % osob ve věku 15–24 let). Jednou z hlavních překážek účasti mladých lidí na trhu práce je nedostatek možností kombinovat vzdělávání a práci, zejména prostřednictvím stáží a praktického učňovského vzdělávání v oboru jejich studia, které usnadňují přechod na trh práce.

(14)

Přestože úroveň dosaženého vzdělání je nadprůměrná, má Bulharsko více než 40 % obyvatel, kteří dosáhli jen nízké úrovně gramotnosti a znalosti základních početních úkolů. Zde se ukazuje prostor pro zlepšení systému vzdělávání, aby lépe odpovídal potřebám pracovního trhu. V návaznosti na pozitivní výsledky nedávné decentralizační reformy škol se očekává, že nový zákon o předškolním a školním vzdělávání najde řešení, jež mohou být dále posilována, tj. s ohledem na finanční samostatnost, míru zapojení do předškolního vzdělávání a vnější hodnocení, jakož i zajištění odpovědnosti. Míra předčasného ukončování školní docházky (14,7 % v roce 2009) se blíží průměru EU, ale je zvláště vysoká mezi romskými obyvateli (v roce 2008 byla odhadována na 43 %). Míra dokončení terciárního vzdělání (27,9 % v roce 2009) je stále pod průměrem EU (32,2 %). Bulharsko se významně opozdilo s reformou vyššího vzdělávání. Nový zákon o vyšším vzdělávání, jenž byl předložen již v roce 2010, ale následně stažen, by měl být užitečným krokem k nezbytné reformě.

(15)

Reforma důchodového systému přijatá v roce 2010 není provázána s průměrnou délkou života ani situací v systému zdravotnictví a systému dlouhodobé péče. Reforma má být prováděna v letech 2011 až 2026, přičemž většina opatření vstoupí v platnost ve druhé polovině tohoto období, což by mohlo provádění i udržitelnost prvního pilíře důchodového systému ohrozit.

(16)

Bulharští občané trpí ve srovnání s průměrem EU větší mírou chudoby (41,9 % populace trpí vážnou materiální deprivací oproti 8,1 % v EU). Ohroženo chudobou je zhruba 66 % starších osob, což značně převyšuje průměr EU. Z náznaků vyplývá, že životní podmínky se v posledních několika letech zhoršují. Vzhledem k demografické situaci závisí dosažení cílů národního programu reforem týkajících se omezení chudoby do velké míry na řádné tvorbě politik pro starší pracovníky a znevýhodněné osoby a také na přiměřenosti sociálních transferů. Národní program reforem počítá s vytvořením operační strategie pro začleňování Romů (dle odhadů tvoří 10 % obyvatel (3)), která má prostřednictvím jediného komplexního plánu řešit četné překážky, na něž narážejí v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, zdraví a bydlení.

(17)

Nízká efektivita veřejných služeb nadále představuje překážku růstu. Navzdory nedávnému zjednodušení se reforma veřejné správy nezabývala zvýšením kvality zaměstnanců či klíčových funkcí. Bulharsko má velmi malou míru rozšíření pevného širokopásmového připojení – se 14,9 % se v EU umisťuje na předposledním místě – což rovněž omezuje využití všech elektronicky poskytovaných služeb.

(18)

Míra nesrovnalostí v zadávání veřejných zakázek dosahuje 60 % všech ověřovaných postupů a u velkých projektů týkajících se infrastruktury, kde mají veřejné orgány povinnost kontrol ex ante, je dokonce ještě vyšší. Kapacita agentury pro kontrolu veřejných financí byla v roce 2006 značně omezena a výsledkem je, že agentura provedla v letech 2007–2009 kontroly ex post pouze u 12 % ze všech postupů zadávání veřejných zakázek. Poslední změny zákona o zadávání věřejných zakázek a zákon o kontrole veřejných financí byly schváleny ministerskou radou a postupeny do parlamentu.

(19)

Energetická náročnost bulharské ekonomiky je jedna z nejvyšších v EU. Názorným příkladem je zde vytápění domácností, kde jsou hlavním problémem špatně udržované bytové domy. Nedávné změny pravidel způsobilosti umožnují, aby byly na podporu investic v oblasti energetické účinnosti využity strukturální fondy EU. Bylo vynaloženo jen málo investic a příjmy z energetických a dopravních daní klesly v poměru k HDP a také v poměru ke zdanění práce, které je výrazně vyšší než průměr EU. Přístup na energetický trh je ztížen omezenou hospodářskou soutěží a neprůhlednými mechanismy stanovování cen.

(20)

Bulharsko přijalo v rámci Paktu euro plus řadu závazků. Na fiskální straně závazky uvádějí, že udržitelnost veřejných financí bude podpořena opatřeními důchodové reformy, opatřeními k zajištění odměny na základě výkonu ve veřejném sektoru, zmrazením důchodů a mezd do roku 2013 a posílením domácího fiskálního rámce přijetím Paktu o finanční stabilitě, který zahrnuje závazné numerické fiskální předpisy. Na podporu zaměstnanosti budou přijata opatření ke snížení podílu nehlášené práce a zvýšení účasti na trhu práce. Opatření v oblasti konkurenceschopnosti se zaměřují na snížení administrativní zátěže a rozšiřování elektronické veřejné správy (e-governance); zlepšení přístupu ke vzdělání a výsledků systému vzdělávání. Výše uvedené závazky se týkají tří ze čtyř okruhů, kterými se Pakt zabývá, s výjimkou finančního odvětví. Představují pokračování širšího programu reforem navrženého v konvergenčním programu a národním programu reforem a posilují probíhající projekty reforem v oblasti daňové správy, veřejné správy a vzdělávání. Závazky v rámci Paktu euro plus byly vyhodnoceny a v doporučení zohledněny.

(21)

Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem, jakož i závazky v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Bulharsku, ale také to, zda jsou v souladu s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou do rozhodnutí členských států zahrnuty vstupy na úrovni EU. Komise má za to, že po značné rozpočtové korekci v počátečním období v roce 2010 by plány fiskální konsolidace na rok 2011 měly být prováděny podle plánu a schodek by v souladu s doporučením Rady ze dne 13. července 2010 měl být snížen pod referenční hodnotu 3 %. Aktualizovaný program neobsahuje dostatečné podrobnosti o plánovaných rozpočtových opatřeních k dosažení fiskálních cílů v letech 2012–2014 a kromě toho by mohl být zajištěn rychlejší pokrok směrem k vybranému střednědobému cíli. Posílení domácího fiskálního rámce upevní fiskální kázeň a zajistí předvídatelnost a důvěryhodnost vládní politiky ve střednědobém horizontu. Dále je třeba podniknout kroky k posílení konkurenceschopnosti, pomoci lidem při hledání zaměstnání, chránit nejzranitelnější skupiny, které čelí četným překážkám, zvýšit kapacity veřejné správy a regulačních orgánů, zvýšit účinnost zdrojů a vytvořit více příležitostí pro investice a růst.

(22)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 13. července 2010 přezkoumala aktualizaci konvergenčního programu Bulharska za rok 2011 a její stanovisko (4) se odráží zejména v jejích doporučeních v bodech 1 a 2 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Bulharska,

1.

Pokračovat v účinném plnění rozpočtu, aby byl v roce 2011 v rámci postupu při nadměrném schodku napraven nadměrný schodek v souladu s doporučením Rady ze dne 13. července 2010. Upřesnit opatření podporující rozpočtovou strategii na období 2012–2014. Využít hospodářského oživení k přiblížení se střednědobému cíli, a to především přísnou kontrolou růstu výdajů a současným upřednostněním prorůstových výdajů.

2.

Podniknout další kroky ke zlepšení předvídatelnosti plánování rozpočtu a jeho plnění, a to i na akruálním základě, zejména posílením fiskální správy. Za tímto účelem vytvořit a zavést závazná fiskální pravidla a přesně vymezený střednědobý rozpočtový rámec, který zajistí transparentnost na všech úrovních veřejné moci.

3.

V rámci současné důchodového reformy provést opatření dohodnutá se sociálními partnery, urychlit některá klíčová opatření, která mohou přispět ke zvýšení věku skutečného odchodu do důchodu a omezení předčasného odchodu do důchodu, například postupným zvyšováním nezbytné délky sociálního pojištění, a posílit opatření, která by pomohla starším pracovníkům zůstat déle v pracovním procesu.

4.

Ve spolupráci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy podpořit politiky směřující k zajištění takového růstu mezd, který by s ohledem na provádění konvergenčního programu lépe odrážel vývoj produktivity a udržoval konkurenceschopnost.

5.

Podniknout kroky k řešení otázek spojených s bojem proti chudobě a s posilováním sociálního začleňování, zejména zranitelných skupin, které čelí četným překážkám. Přijmout a efektivně provádět opatření na modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti, aby se posílila jejich schopnost vyhledávat kvalifikační profily odpovídající poptávce na trhu práce; a zaměřit podporu na mladé lidi s nízkou kvalifikací. Pokročit v reformě vzdělávání schválením zákona o předškolním a školním vzdělávání a nového zákona o vyšším vzdělávání v první polovině roku 2012.

6.

Zvýšit úsilí na posílení správní kapacity v klíčových vládních funkcích a regulačních orgánech, aby veřejné služby účinněji reagovaly na potřeby občanů a podniků; zavést opatření ke kontrole veřejných zakázek na základě posouzení rizik, posílit schopnost příslušných orgánů předcházet nesrovnalostem a stíhat nesrovnalosti za účelem zlepšení kvality a poměru mezi kvalitou a cenou při využívání veřejných finančních prostředků.

7.

Odstranit překážky vstupu, systémy zaručených zisků a kontroly cen a zajistit plnou nezávislost energetického regulačního orgánu v Bulharsku, aby se trhy s elektřinou a plynem otevřely větší konkurenci. Zavést pobídky ke zvýšení energetické účinnosti budov.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/10

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 15. dubna 2011 předložilo Maďarsko aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2014 za rok 2011, a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(6)

Maďarsko bylo vážně zasaženo krizí z podzimu 2008, neboť ztratilo přístup k tržnímu financování. K překonání těchto těžkostí Maďarsko realizovalo ozdravný program, který se zaměřil na konsolidaci veřejných financí a dohled nad finančním sektorem a na jehož podporu programu byla poskytnuta finanční pomoc z EU a od MMF. Na základě toho získala země na jaře 2009 znovu přístup na trh a hospodářství se dostalo z recese. HDP se v roce 2009 snížilo o 6,7 %, ale v roce 2010 následoval jeho nárůst o 1,2 %, jenž byl podpořen zvýšením vývozů. Míra nezaměstnanosti se současně dále zvýšila na více než 11 %, přičemž před krizí činila méně než 8 %. V druhé polovině roku 2010 vláda oznámila, že v období 2010–2013 provede značné daňové škrty. Současně zavedla mimořádné dávky a zrušila další výdaje trvalé povahy, aby omezila další zhoršování stavu veřejných financí. Dále pak rozhodnutím zrušit povinný soukromý důchodový pilíř získala další trvalé i jednorázové příjmy. I když tato opatření umožnila v roce 2010 omezit rozpočtový pokles na 0,4 % HDP nad cílový schodek ve výši 3,8 % HDP a v roce 2011 povedou k vzniku přebytku, podstatně se zhoršila výchozí situace. V březnu 2011 oznámila vláda na základě výše uvedeného a s ohledem na posilování potenciálu hospodářského růstu, že schválila program strukturálních reforem a přijala další opatření ke konsolidaci veřejných financí.

(7)

Rada na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 zastává stanovisko, že s ohledem na prognózu útvarů Komise z jara 2011 je makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové prognózy, mírně příznivější, zejména pokud jde o vývoj domácí poptávky. Cílem aktualizace je náprava nadměrného schodku ve lhůtě stanovené Radou do konce roku 2011, v níž má být dosaženo přebytku ve výši 2 % HDP, a to díky značným jednorázovým příjmům z penzijních aktiv. Schodek rozpočtu by se v roce 2012 snížil na 2,5 % HDP a postupně by se dále snižoval, až by v roce 2015 dosáhl úrovně 1,5 %, a to především díky omezování výdajů. Aktualizace potvrzuje, že střednědobým cílem země je, pokud jde o stav rozpočtu ve strukturálním vyjádření, schodek ve výši 1,5 % HDP. Očekává se, že se díky provádění konsolidační strategie sníží rozpočtový deficit ve strukturálním vyjádření a veřejný dluh se bude postupně snižovat, aby v roce 2015 dosáhl 64 %. Zdá se však, že strategie je zaměřena na konec programového období, neboť strukturální zlepšení mají být zahájena až od roku 2012, a kumulativní strukturální zhoršení o více než 3 % HDP v letech 2010 a 2011 navíc nejsou v souladu s doporučením Rady z července 2009, které požaduje, aby Maďarsko provedlo strukturální korekci v minimální výši 0,5 % HDP. Z jarní prognózy vyplývá, že v roce 2012 bude schodek dosahovat 3,3 % HDP, což přináší rizika spojená s prováděním vyjádřená 0,5 % HDP; na základě toho nelze vyloučit, že pokud nebudou přijata další opatření, bude referenční hodnota v daném roce opět překročena. Navrhovaný vývoj strukturálního schodku, jak jej znovu vypočetla Komise, navíc nepřináší nutné korekce, jež by zajistily dosažení střednědobých cílů do konce období konvergenčního programu; po roce 2013 se především nebudou provádět další strukturální korekce, i když rozdíl oproti střednědobému cíli je poměrně malý. Zrušení povinného soukromého důchodového pilíře je zdrojem jednorázových i trvalých příjmů, ale zároveň zvyšuje dlouhodobé závazky.

Velmi pravděpodobné následné zhoršení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí dané tím, že část penzijních aktiv je využita na krytí současných výdajů, je částečně kompenzováno určitými opatřeními v oblasti důchodového systému v rámci strukturálního programu reforem (například částečně již provedenými změnami parametrů veřejného pilíře). Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí střední.

(8)

Největší výzvou je i nadále konsolidace veřejných financí. Bez důsledného provádění oznámených opatření a dalších nezbytných opatření strukturální povahy nelze zajistit udržitelnou nápravu nadměrného schodku a dostatečný pokrok při dosahování střednědobých cílů. Konsolidace veřejných financí navíc napomůže dostatečným způsobem snižovat míru zadlužení a zlepšit dlouhodobou udržitelnost, která se zdá být vystavena střednímu riziku. Plné využití neočekávaných příjmů by mohlo přispět k urychlení konsolidace veřejných financí. Pro podrobné sledování pokroku v oblasti konsolidace veřejných financí se s ohledem na výše uvedené využijí zprávy o pokroku dosahovaném v rámci postupu při nadměrném schodku, které příslušné orgány předkládají dvakrát do roka a které v tomto směru představují užitečný nástroj.

(9)

Ústava, která byla nedávno schválena, stanoví ústavní „dluhovou brzdu“ ve výši 50 % HDP a přiznává radě pro fiskální záležitosti právo veta při hlasování o ročním rozpočtu. Tato opatření mohou být prvním krokem při zlepšování rozpočtového rámce. Důležité podrobnosti těchto opatření však budou upraveny až v následných „základních“ právních předpisech (například jaká budou dočasná numerická pravidla do doby, než míra zadlužení klesne na 50 %, přesný výklad únikové doložky). Stanovení maximální hranice dluhu (v nominálním vyjádření) by za stejných podmínek mohlo, pokud se využije jako všestranný nástroj, vést k procyklické orientaci fiskální politiky. Pravomoc nově vytvořeného fiskálního orgánu je navíc poměrně úzká (omezuje se na přípravu stanoviska k návrhu rozpočtu se silným právem veta) a nevztahuje se na celý rozpočtový cyklus (tj. posouzení nových politik a jejich hlavních dopadů na rozpočet v reálném čase). V neposlední řadě nebyly vyjasněny další aspekty rozpočtové správy, jako je střednědobé zaměření fiskální politiky a otázka transparentnosti.

(10)

Míra zaměstnanosti patří mezi nejnižší v Evropě (60,4 %). Míra zaměstnanosti žen je také nízká (55,0 %) a rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen s dětmi ve věku do 6 let a žen bez dětí je druhý největší v EU (jeho hodnota je 33,6 procentních bodů oproti průměru EU ve výši 12,1 procentních bodů). Maďarsko má nedostatky v kapacitě zařízení poskytujících denní péči o děti, zejména v oblastech mimo velká města a regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti. Zlepšení služeb v oblasti denní péče o děti by bylo důležitým opatřením, které by usnadnilo oběma rodičům zapojit se do pracovního procesu.

(11)

Maďarsko má poměrně vysoké daňové zatížení práce. Nový systém daní z příjmu fyzických osob sice částečně řeší negativní důsledky daňového zatížení na zaměstnanost, zejména pokud jde o osoby s nadprůměrnými příjmy nebo osoby, které mají děti, čímž se snaží reagovat na nejnaléhavější problémy v oblasti konkurenceschopnosti a demografického vývoje, ale daňové zatížení bezdětných osob s nízkými příjmy se ve skutečnosti zvýšilo, pokud se zohlední postupné upouštění od zaměstnaneckých daňových úlev.

(12)

Činnost veřejných služeb zaměstnanosti je omezena nedostatečnou správní kapacitou a finanční prostředky, které byly na tyto služby již dříve přiděleny, nezlepšily podstatně efektivitu služeb při začleňování nezaměstnaných osob na trh práce. Financování programů v oblasti zaměstnanosti není dostatečně provázáno s jejich výsledky, zejména pokud jde o vnitrostátně financovaná opatření. Podle nedávných sdělení bude doba poskytování dávek v nezaměstnanosti snížena na nejnižší úroveň v EU. Je zapotřebí posoudit dopad tohoto opatření na trh práce, aby bylo možné stanovit jeho účinnost při zvyšování míry zaměstnanosti.

(13)

Chudoba a související faktory, jako je například nezaměstnanost nebo nízká úroveň vzdělání, i nadále nepřiměřeně ovlivňují některé znevýhodněné skupiny obyvatelstva, zejména Romy. Osoby s nízkou kvalifikací vykazují výrazně nízkou míru zaměstnanosti (36,8 % ve srovnání s evropským průměrem 53,4 %), a to zejména mezi muži. Podle odhadů žije 70 % romské populace pod hranicí chudoby. Velká většina těchto osob žije ve znevýhodněných regionech a mají jen omezený přístup k příležitostem na trhu práce a k veřejným službám.

(14)

Činnost malých a středních podniků je ztěžována složitostí regulačního rámce, velkou administrativní zátěží a omezenou odpovědností a transparentností orgánů veřejné správy. Přístup malých a středních podniků k financování v počáteční fázi byl více omezený, než je tomu průměrně v EU. Národní program reforem obsahuje řadu opatření, jejichž cílem je snižování administrativní zátěže a zlepšování podnikatelského prostředí obecně. Úloha nebankovních mechanismů financování oproti jiným evropským zemím zaostává. Účinnost předchozích programů určených k podpoře tohoto sektoru nebyla systematicky hodnocena.

(15)

Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem Maďarska a zohlednila také záměr vlády dodržovat Pakt euro plus. Komise bere v úvahu jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně ekonomickou politiku v Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii podílem na tvorbě budoucích vnitrostátních rozhodnutí z úrovně EU. Komise se domnívá, že strategie fiskální korekce se opírá především o výdajovou stránku a že lhůta, kterou Rada stanovila pro snížení schodku pod mezní hodnotu 3 % HDP na rok 2011, je dodržena jen díky značným jednorázovým příjmům zejména z penzijních aktiv a že ke strukturálním zlepšením dojde až od roku 2012. S přihlédnutím k provádění rizika nelze vyloučit, že pokud nebudou přijata další opatření, může být referenční hodnota v daném roce opět překročena. Konvergenční program, tak jak jej znovu vypočetla Komise, navíc v dlouhodobějším horizontu nezajišťuje další pokrok při plnění střednědobých cílů, i když rozdíl mezi nimi je malý. Pracovní příležitosti by se mohly zvýšit díky dalším opatřením v oblasti zvyšování účasti na trhu práce a modernizace služeb zaměstnanosti. Další snížení administrativní zátěže by mohlo zlepšit podnikatelské prostředí a podpořit růst malých a středních podniků.

(16)

Na základě tohoto posouzení a také s přihlédnutím k doporučení Rady ze dne 7. července 2009 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Maďarska z roku 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v doporučeních v bodech 1) a 2) níže. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Maďarska,

1.

Posílit fiskální úsilí za účelem splnění požadavků obsažených v doporučení Rady k nápravě nadměrného schodku udržitelným způsobem mimo jiné omezením strukturálního zhoršení v roce 2011, což se nepřímo projeví v dosažení plánovaného přebytku rozpočtu ve výši 2 % HDP, a zajistit, aby byl rozpočtový deficit v roce 2012 a následujícíh letech bezpečně pod referenční hodnotou 3 % HDP, což přispěje ke snížení vysokého podílu veřejného zadlužení. Provést v plném rozsahu zamýšlená fiskální opatření a přijmout další případná fiskální opatření trvalé povahy, a to nejpozději v rámci rozpočtu na rok 2012, aby se zajistilo splnění rozpočtového cíle pro tento rok. Z rozpočtu na rok 2012 by měly vyplývat další opatření pro dosažení cíle pro rok 2013 v konvergenčním programu. Zajistit pokrok při plnění střednědobého cíle, a to minimálně o 0,5 % HDP ročně až do jeho dosažení, a pro účely zrychlení konsolidace veřejných financí využít případné neočekávané příjmy.

2.

Přijmout a provádět právní předpisy, které budou podrobně upravovat operativní stránku nového ústavního rámce pro rozpočtovou správu, včetně numerických pravidel, která budou prováděna na ústřední i místní úrovni až do doby, kdy se míra zadlužení sníží pod hranici 50 % HDP. Pokud jde fiskální rámec, provádět a posílit víceleté fiskální plánování, zlepšit transparentnost veřejných financí a rozšířit působnost rady pro fiskální záležitosti.

3.

Zvýšit účast na trhu práce tím, že se rozpočtově neutrálním způsobem zmírní dopad daňové reformy na osoby s nízkými příjmy. Posílit opatření směřující ke zvýšení účasti žen na pracovním trhu tím, že se rozšíří nabídka zařízení péče o děti a předškolní zařízení.

4.

Přijmout opatření k posílení kapacity veřejné služby zaměstnanosti a dalších poskytovatelů těchto služeb, aby se zvýšila kvalita a účinnost odborné přípravy, pomoci při hledání práce a individuálních služeb. Posílit aktivační opatření týkající se pracovního trhu, která přinášejí prokazatelné výsledky. Po konzultaci se zúčastněnými stranami zavést programy individuálně přizpůsobené pro pracovníky s nízkou kvalifikací a další obzvláště znevýhodněné skupiny obyvatelstva.

5.

Zlepšit podnikatelské prostředí prováděním všech opatření, která jsou pro oblast regulační reformy a snižování administrativního zatížení uvedena v národním programu reforem. Posoudit účinnost aktuálních politik určených na podporu malých a středních podniků a přizpůsobit veřejné programy tak, aby se zlepšil přístup k nebankovnímu financování.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/14

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6229. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/14

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6242. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/15

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6282. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/15

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6283. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/16

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6253. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/17

(1)

Dne 17. prosince 2007 přijala Rada rozhodnutí 2007/858/ES (2), kterým jmenovala pana A.C.E. VAN DER KOOIJE předsedou odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství a pana Timothyho MILLETTA jeho náhradníkem.

(2)

Odstoupením pana Timothyho MILLETTA se uvolnilo místo náhradníka předsedy odvolacího senátu,

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/18

(1)

Dne 24. července 2006 přijala Rada rozhodnutí 2006/551/ES (2), kterým jmenovala pana Barta KIEWIETA prezidentem Odrůdového úřadu Společenství.

(2)

Funkční období pana Barta KIEWIETA uplyne 31. července 2011,

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/19

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/20

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/21

15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/29

1.

Komise dne 11. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Bain Capital Investors, LLC („Bain Capital Investors“) a podnik Hellman & Friedman Corporate Investors VII, Ltd či jeho dceřiné společnosti (spolu s jeho dceřinými a paralelními fondy a dalšími fondy, „HFCP VII“) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad celým podnikem Securitas Direct AB a podnikem ESML SD Iberia Holding, S.L.U. a jejich dceřinými společnostmi („Securitas Direct“).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6324 – Bain Capital/Hellman & Friedman/Securitas Direct na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise: