25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/1

2011/C 186/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 179, 18.6.2011

Dřívější publikace

Úř. věst. C 173, 11.6.2011

Úř. věst. C 160, 28.5.2011

Úř. věst. C 152, 21.5.2011

Úř. věst. C 145, 14.5.2011

Úř. věst. C 139, 7.5.2011

Úř. věst. C 130, 30.4.2011

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/2

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tartu Ringkonnakohus — Estonská republika) — Novo Nordisk AS v. Ravimiamet

(Věc C-249/09) (1)

(Humánní léčivé přípravky - Směrnice 2001/83/ES - Reklama - Lékařský časopis - Informace neobsažené v souhrnu údajů o přípravku)

2011/C 186/02

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tartu Ringkonnakohus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Novo Nordisk AS

Žalovaný: Ravimiamet

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tartu Ringkonnakohus — Výklad čl. 87 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69) — Reklama na léčivé přípravky v lékařském časopisu určená osobám způsobilým léčivé přípravky předepisovat — Otázka možnosti uvádět v takové reklamě i údaje, které nejsou obsaženy v souhrnu údajů o přípravku

Výrok

Článek 87 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na citace převzaté z lékařských časopisů nebo vědeckých prací, obsažené v reklamě na léčivý přípravek určené osobám způsobilým předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky.

Článek 87 odst. 2 směrnice 2001/83, ve znění směrnice 2004/27, musí být vykládán v tom smyslu, že zakazuje, aby v reklamě na léčivý přípravek určené osobám způsobilým jej předepisovat nebo vydávat byla zveřejňována tvrzení, která jsou v rozporu se souhrnem údajů o přípravku, ale nepožaduje, aby všechna tvrzení uvedená v této reklamě byla obsažena v uvedeném souhrnu nebo aby z něj byla dovoditelná. Taková reklama může obsahovat doplňující tvrzení k údajům zmíněným v článku 11 uvedené směrnice za podmínky, že tato tvrzení:

—	potvrzují uvedené údaje nebo je zpřesňují — přičemž jsou s nimi slučitelná — a nezkreslují je a

—	jsou v souladu s požadavky stanovenými v čl. 87 odst. 3 a čl. 92 odst. 2 a 3 této směrnice.

(1) Úř. věst. C 220, 12.9.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/2

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. května 2011 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-267/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb kapitálu - Článek 56 ES a článek 40 dohody o EHP - Omezení - Přímé daně - Daňoví poplatníci nerezidenti - Povinnost zvolit si daňového zástupce)

2011/C 186/03

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a G. Braga da Cruz, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupce: L. Inez Fernandes, zmocněnec)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 18 ES a 56 ES — Povinnost daňových poplatníků, kteří nejsou daňovými rezidenty, zvolit si daňového zástupce

Výrok

Portugalská republika tím, že přijala a zachovala v platnosti článek 130 zákona o dani z příjmu fyzických osob (Código do Imposto sobre o Rendimento das Pessoas Singulares), který ukládá daňovým poplatníkům, kteří nejsou rezidenty, aby si v Portugalsku zvolili daňového zástupce, pokud jim plyne příjem, jenž jsou povinni uvést v daňovém přiznání, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 56 ES.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Portugalské republice se ukládá náhrada tří čtvrtin veškerých nákladů řízení. Komisi se ukládá náhrada zbývající čtvrtiny.

4)	Španělské království ponese vlastní náklady.

(1) Úř. věst. C 220, 12.9.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 5. května 2011 — Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-305/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Státní podpory - Přímé daňové pobídky společnostem, které se účastní výstav v zahraničí - Navrácení podpory)

2011/C 186/04

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, V. Di Bucci a E. Righini, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, D. Del Gaizo a P. Gentili, avvocati dello Stato)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných pro dosažení souladu s články 2, 3 a 4 rozhodnutí Komise 2005/919/ES ze dne 14. prosince 2004: Přímé daňové pobídky společnostem, které se účastní výstav v zahraničí (oznámeno pod číslem K(2004) 4746)) (Úř. věst. L 335, s. 39) ve stanovené lhůtě.

Výrok

Italská republika tím, že nepřijala ve stanovených lhůtách všechna opatření nezbytná pro zajištění navrácení veškerých podpor poskytnutých na základě režimu podpor, který byl rozhodnutím Komise 2005/919 ze dne 14. prosince 2004, o přímých daňových pobídkách společnostem, které se účastní výstav v zahraničí, prohlášen za protiprávní a neslučitelný se společným trhem, ze strany příjemců, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 2 tohoto rozhodnutí.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 256, 24.10.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof — Německo) — MSD Sharp & Dohme GmbH v. Merckle GmbH

(Věc C-316/09) (1)

(„Humánní léčivé přípravky - Směrnice 2001/83/ES - Zákaz reklamy určené široké veřejnosti na léčivé přípravky, které mohou být vydány pouze na lékařský předpis - Pojem „reklama“ - Údaje poskytnuté příslušnému orgánu - Údaje přístupné na internetu“)

2011/C 186/05

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: MSD Sharp & Dohme GmbH

Žalovaná: Merckle GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesgerichtshof — Výklad první odrážky čl. 88 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67) — Zákaz reklamy na léčivé přípravky na předpis určené široké veřejnosti — Pojem „reklamy“ — Reklama na léčivý přípravek, u kterého jsou údaje přístupné pouze tomu, kdo si je sám vyhledá na internetu a která obsahuje pouze údaje, které měl v rámci řízení o vydání povolení pro uvedení tohoto léčivého přípravku na trh k dispozici příslušný orgán a které jsou pacientovi beztak přístupné, jakmile přípravek získá

Výrok

Článek 88 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, musí být vykládán v tom smyslu, že nezakazuje farmaceutickému podniku šířit informace o léčivých přípravcích na lékařský předpis na internetové stránce, pokud jsou tyto informace přístupné na této stránce pouze tomu, kdo si je sám vyhledá, a pokud toto šíření spočívá pouze v přesném zobrazení obalu léčivého přípravku v souladu s článkem 62 směrnice 2001/83, ve znění směrnice 2004/27, jakož i v doslovném a úplném převzetí údajů obsažených v příbalové informaci nebo souhrnu údajů o přípravku, které byly schváleny příslušnými orgány v oblasti léčivých přípravků. Zakázáno je naopak šířit na takové stránce informace o léčivém přípravku, které u výrobce prošly výběrem či úpravami, jež lze vysvětlit pouze propagačními účely. Předkládajícímu soudu přísluší, aby určil, zda a v jakém rozsahu činnosti dotčené v původním řízení představují reklamu ve smyslu směrnice 2001/83, ve znění směrnice 2004/27.

(1) Úř. věst. C 267, 7.11.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Najwyższy — Polská republika) — Prezes Urzędu Ochrony Konkurencji i Konsumentów v. Tele2 Polska sp. z o.o., nyní Netia S.A.

(Věc C-375/09) (1)

(Hospodářská soutěž - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Článek 5 - Zneužití dominantního postavení - Pravomoc orgánů pro hospodářskou soutěž členských států konstatovat, že nebyl porušen článek 102 SFEU)

2011/C 186/06

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Žalobce: Prezes Urzędu Ochrony Konkurencji i Konsumentów

Žalovaná: Tele2 Polska sp. z o.o., nyní Netia S.A.

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Sąd Najwyższy — Výklad článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 ES (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205) — Zneužití dominantního postavení — Pravomoc orgánů pro hospodářskou soutěž členských států, aby rozhodnutím konstatovaly, že se článek 82 ES na obchodní praxi určitého podniku nepoužije.

Výrok

Článek 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, pokud za účelem použití článku 102 SFEU zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro použití tohoto článku, a v návaznosti na tento přezkum je toho názoru, že ke zneužívajícímu jednání nedošlo, mohl přijmout rozhodnutí, že uvedený článek porušen nebyl.

2)	Článek 5 druhý pododstavec nařízení č. 1/2003 je přímo použitelný a brání použití pravidla vnitrostátního práva, které stanoví ukončení řízení vedeného podle článku 102 SFEU rozhodnutím, že k porušení uvedeného článku nedošlo.

(1) Úř. věst. C 297, 5.12.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de grande instance de Paris — Francie) — Prunus SARL, Polonium SA v. Directeur des services fiscaux

(Věc C-384/09) (1)

(Přímé daně - Volný pohyb kapitálu - Článek 64 SFEU - Právnické osoby se sídlem v třetím státě - Vlastnictví nemovitostí, které se nacházejí v členském státě - Daň z tržní hodnoty těchto nemovitostí - Odmítnutí přiznat osvobození od daně - Posouzení s ohledem na zámořské země a území - Boj proti daňovým únikům - Solidární odpovědnost)

2011/C 186/07

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de grande instance de Paris

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Prunus SARL, Polonium SA

Žalovaný: Directeur des services fiscaux

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal de grande instance (Paříž) — Výklad čl. 56 a násl. Smlouvy o ES — Daň z tržní hodnoty nemovitostí nacházejících se ve Francii — Slučitelnost vnitrostátních právních předpisů, které od uvedené daně osvobozují právnické osoby, jež mají své skutečné správní ústředí ve Francii nebo v členském státě Evropské, ale podmiňují toto osvobození, pokud jde o právnické osoby, které mají své skutečné správní ústředí na území třetího státu, existencí úmluvy o správní pomoci uzavřené mezi Francií a tímto státem za účelem boje proti podvodům a daňovým únikům nebo existencí smlouvy obsahující ustanovení o zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti, se Smlouvou — Odmítnutí přiznat daňové osvobození napadené dvěma společnostmi usazenými na Britských Panenských ostrovech — Povinnost zaplatit daň, kterou nesou solidární dlužníci, právnické osoby usazené ve Francii

Výrok

Článek 64 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že článek 63 SFEU nebrání uplatňování vnitrostátní právní úpravy existující ke dni 31. prosince 1993, která stanoví osvobození od daně z tržní hodnoty nemovitostí umístěných na území členského státu Evropské unie pro společnosti se sídlem na území tohoto státu a která toto osvobození ve vztahu ke společnostem se sídlem na území zámořské země a území podmiňuje existencí úmluvy o správní pomoci uzavřené mezi uvedeným členským státem a tímto územím za účelem boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem nebo skutečností, že podle dohody, která obsahuje ustanovení o zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti, tyto právnické osoby nesmí podléhat vyššímu zdanění, než jakému podléhají společnosti se sídlem na území tohoto členského státu.

(1) Úř. věst. C 312, 19.12.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of the United Kingdom — Spojené království) — Shirley McCarthy v. Secretary of State for the Home Department

(Věc C-434/09) (1)

(„Volný pohyb osob - Článek 21 SFEU - Směrnice 2004/38/ES - Pojem „oprávněné osoby“ - Článek 3 odst. 1 - Státní příslušník, který nikdy nevyužil svého práva volného pohybu a který vždy pobýval v členském státě, jehož je státním příslušníkem - Vliv státní příslušnosti dalšího členského státu - Čistě vnitrostátní situace“)

2011/C 186/08

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court of the United Kingdom

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Shirley McCarthy

Žalovaný: Secretary of State for the Home Department

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Supreme Court of the United Kingdom — Výklad článků 3 a 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Úř. věst. L 158, s. 77) — Pojmy „oprávněná osoba“ a „legální pobyt“ — Britská státní příslušnice, která je rovněž irskou státní příslušnicí a která celý život pobývá ve Spojeném království

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že se tato směrnice nepoužije na občana Unie, který nikdy nevyužil svého práva volného pohybu, který vždy pobýval v členském státě, jehož je státním příslušníkem, a který má mimoto státní příslušnost dalšího členského státu.

Článek 21 SFEU se nepoužije na občana Unie, který nikdy nevyužil svého práva volného pohybu, který vždy pobýval v členském státě, jehož je státním příslušníkem, a který má mimoto státní příslušnost dalšího členského státu, pokud situace tohoto občana s sebou nenese použití opatření členského státu, v jejichž důsledku by byl zbaven možnosti skutečně využívat podstatné části práv plynoucích ze statusu občana Unie nebo by byl narušen výkon jeho práva svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

(1) Úř. věst. C 11, 16.1.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/5

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal — Spojené království) — Ralph James Bartlett, Natalio Gonzalez Ramos, Jason Michael Taylor v. Secretary of State for Work and Pensions

(Věc C-537/09) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Složka „pohyblivost“ příspěvku na živobytí pro zdravotně postižené („disability living allowance“) - Samostatná dávka - Zvláštní nepříspěvková dávka - Neposkytování dávek do zahraničí“)

2011/C 186/09

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ralph James Bartlett, Natalio Gonzalez Ramos, Jason Michael Taylor

Žalovaný: Secretary of State for Work and Pensions

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Upper Tribunal — Výklad čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2, Zvl. vyd. 05/01, s. 35) ve znění platném před 5. květnem 2005 — Příspěvek na živobytí pro zdravotně postižené, který se skládá jednak ze složky „péče“ přiznávané osobám, které potřebují osobní pomoc, a jednak ze složky „pohyblivost“ určené osobám, které potřebují pomoc při pohybu („Disability living allowance“) — Možnost považovat pro účely použití nařízení složku „pohyblivost“ za samostatnou dávku — Kvalifikace uvedené dávky

Výrok

Článek 4 odst. 2a nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004 ze dne 31. března 2004, jakož i nařízení č. 1408/71 v tomto posledně uvedeném znění pozměněném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, musí být vykládán v tom smyslu, že složka „pohyblivost“ příspěvku na živobytí pro zdravotně postižené („disability living allowance“) je zvláštní peněžitou nepříspěvkovou dávkou ve smyslu tohoto ustanovení uvedenou v příloze IIa těchto nařízení.

Přezkum třetí otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost článku 10a nařízení č. 1408/71 v kterémkoliv z jeho znění použitelných ve sporech v původním řízení z důvodu, že tento článek umožňuje podrobit přiznání složky „pohyblivost“ příspěvku na živobytí pro zdravotně postižené podmínkám bydliště a pobytu ve Velké Británii.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État — Belgie) — Evropská společenství v. Région de Bruxelles-Capitale

(Věc C-137/10) (1)

(Článek 207 odst. 2 ES a článek 282 ES - Zastupování Evropských společenství před vnitrostátními soudy - Pravomoci svěřené Komisi - Delegování pravomoci zastupovat na jiné orgány Společenství - Podmínky)

2011/C 186/10

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobce: Evropská společenství

Žalovaný: Région de Bruxelles-Capitale

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Conseil d'État — Výklad článku 282 a čl. 207 odst. 2 prvního pododstavce ES — Podmínky zmocnění jiného orgánu k zastupování Společenství před soudem Komisí — Platnost plné moci při absenci jmenovitého určení fyzické osoby zmocněné k zastupování zmocněného orgánu — Pravomoc vnitrostátního soudu, jemuž byl spor předložen, rozhodnout o této věci — Pochybnosti o platnosti zastupování Rady před soudem náměstkem generálního tajemníka odpovědného za vedení generálního sekretariátu — Dodržování zásady organizační autonomie orgánů

Výrok

Plná moc, prostřednictvím které Evropská komise delegovala svou pravomoc zastupovat Evropská společenství před vnitrostátním soudem v řízení týkajícím se jiného orgánu Společenství, kterou jí svěřuje článek 282 ES, na tento jiný orgán, byla udělena platně bez ohledu na skutečnost, zda v této plné moci byla či nebyla jmenovitě určena fyzická osoba zmocněná k zastupování zmocněného orgánu. V takovém případě mohl tento orgán i fyzická osoba, byla-li určena, udělit plnou moc k zastupování Evropských společenství advokátovi.

(1) Úř. věst. C 148, 5.6.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/7

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 5. května 2011 — Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE v. Evropská komise

(Věc C-200/10 P) (1)

(Opravný kasační prostředek - Rozhodčí doložka - Smlouva o finanční podpoře poskytnuté Společenstvím na projekt v rámci programu „eContent“ - Ukončení smlouvy ze strany Komise - Náhrada způsobilých nákladů - Odůvodnění rozsudku Tribunálu)

2011/C 186/11

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupce: N. Korogiannakis, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve, zmocněnec, D. Philippe a M. Gouden, avocats)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 9. února 2010, Evropaïki Dynamiki v. Komise (T-340/07), kterým Tribunál zamítl žalobu založenou na rozhodčí doložce, která směřovala k tomu, aby bylo Komisi uloženo zaplacení částek údajně dlužných žalobkyni a náhrady škody v návaznosti na ukončení smlouvy o finanční podpoře poskytnuté Společenstvím na projekt „e-Content Exposure and Business Opportunities“ („EEBO“) (smlouva č. EDC-53007 EEBO/27873), uzavřené v rámci víceletého programu Společenství na podporu rozvoje a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích a na podporu jazykové rozmanitosti v informační společnosti (Program „eContent“)

Výrok

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 9. února 2010, Evropaïki Dynamiki v. Komise (T-340/07) se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál tímto rozsudkem nerozhodl o návrhových žádáních společnosti Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE směřujících, bez ohledu na ukončení smlouvy EDC-53007 EEBO/27873, k tomu, aby bylo Komisi uloženo zaplatit jí částku 172 588,62 eur odpovídající nákladům dosud Komisí neuhrazeným, které tato společnost vynaložila v rámci uvedené smlouvy.

2)	Věc se vrací Tribunálu Evropské unie k rozhodnutí o uvedených návrhových žádáních společnosti Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 179, 3.7.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/7

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 5. května 2011 — Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-206/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 4 odst. 1 písm. a) - Nařízení (EHS) č. 1612/68 - Článek 7 odst. 2 - Dávky poskytované německými spolkovými zeměmi nevidomým, neslyšícím a postiženým - Podmínka bydliště)

2011/C 186/12

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupce: V. Kreuschitz, zmoněnec)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a C. Blaschke, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Nizozemské království (zástupce: M. Noort, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (Úř. věst. L 257, s. 2) a čl. 4 odst. 1 písm. a) ve spojení s hlavou III kapitolou 1 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2) — Vnitrostátní právní úprava, která podřizuje poskytnutí dávek spolkových zemí ve prospěch postižených osob a slepých osob podmínce, že příjemce má bydliště v dotyčné spolkové zemi — Dávky uvedené v příloze II oddíle III nařízení (EHS) č. 1408/71 — Pojem „zvláštní nepříspěvková dávka“

Výrok

Spolková republika Německo tím, že podřídila přiznání dávek, poskytovaných na základě předpisů spolkových zemí nevidomým, neslyšícím a postiženým, osobám, pro které je Spolková republika Německo příslušným členským státem, podmínce bydliště nebo obvyklého pobytu v dotyčné spolkové zemi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, ve spojení s kapitolou 1 hlavy III tohoto nařízení, a čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 179, 3.7.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/8

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 5. května 2011 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-265/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (ES) č. 1907/2006 - Chemické látky - Registrace, hodnocení, povolování těchto látek a jejich omezování - Nařízení REACH - Článek 126 - Sankce za porušení ustanovení nařízení REACH - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

2011/C 186/13

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Oliver a M. van Beek, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupci: T. Materne a L. Van den Broeck, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 126 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1) — Sankce, které se uplatní v případě porušení nařízení REACH.

Výrok

Belgické království tím, že nepřijalo všechny právní a správní předpisy, které jsou nezbytné pro uplatňování sankcí za porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 126 tohoto nařízení.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 221, 14.8.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/8

Rozsudek Soudního dvora (prvniho senátu) ze dne 28. dubna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte di Appello di Trento — Itálie) — trestní řízení proti Hassenovi El Dridimu, alias Soufimu Karimovi

(Věc C-61/11) (1)

(Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Směrnice 2008/115/ES - Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí - Články 15 a 16 - Vnitrostátní právní úprava, jež pro neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, kteří odmítnou uposlechnout příkaz k opuštění území členského státu, stanoví trest odnětí svobody - Slučitelnost)

2011/C 186/14

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte di Appello di Trento

Účastník původního trestního řízení

Hassen El Dridi alias Karim Soufi

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Corte di Appello di Trento — Výklad článků 15 a 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, s. 98) — Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí — Podmínky pro zajištění za účelem vyhoštění — Přímá použitelnost — Vnitrostátní právní předpisy stanovící trest odnětí svobody na jeden rok až čtyři roky pro státního příslušníka třetí země, který poté, co mu byl doručen výjezdní příkaz, nadále neoprávněně pobývá na vnitrostátním území

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, zejména její články 15 a 16, musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, jež stanoví uložení trestu odnětí svobody neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země pouze z toho důvodu, že v rozporu s příkazem k opuštění území tohoto státu v určité lhůtě setrvává na uvedeném území, aniž k tomu má legitimní důvod.

(1) Úř. věst. C 113, 9.4.2011.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/9

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 4. března 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Dâmbovița — Rumunsko) — Nicușor Grigore v. Regia Națională a Pădurilor Romsilva — Direcția Silvică București

(Věc C-258/10) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Sociální politika - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Směrnice 2003/88/ES - Úprava pracovní doby - Pojem „pracovní doba“ - Pojem „maximální délka týdenní pracovní doby“ - Lesník, jehož flexibilní pracovní doba podle jeho pracovní smlouvy a podle platné kolektivní smlouvy činí 8 hodin denně a 40 hodin týdně - Vnitrostátní právní úprava, podle níž je odpovědný za jakoukoli škodu, která vznikne v lesním revíru, který spravuje - Kvalifikace - Vliv přesčasové práce na odměnu a finanční náhradu dotčené osoby)

2011/C 186/15

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunal Dâmbovița

Účastníci původního řízení

Žalobce: Nicușor Grigore

Žalovaná: Regia Națională a Pădurilor Romsilva — Direcția Silvică București

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Dâmbovița — Výklad článku 2 (bodu 1) a článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9) — Pojem „pracovní doba“ — Vnitrostátní právní úprava, podle níž je lesník odpovědný za jakoukoli škodu, která vznikne v jeho lesním revíru, ačkoli je v jeho pracovní smlouvě stanovena maximální denní osmihodinová pracovní doba — Pojem „maximální týdenní pracovní doba“ — Skutečná týdenní pracovní doba překračující zákonnou maximální týdenní pracovní dobu –Vliv na odměnu a finanční náhradu dotčené osoby

Výrok

Článek 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381) je třeba vykládat v tom smyslu, že doba, během níž lesník s denní pracovní dobou stanovenou pracovní smlouvou na osm hodin je povinen zajistit dohled nad lesním revírem, přičemž je z hlediska disciplinárního, majetkového, přestupkového a případně trestněprávního odpovědný za škody, které vzniknou v jeho lesním revíru, který spravuje, a sice bez ohledu na okamžik, k němuž škody vznikly, je „pracovní dobou“ ve smyslu tohoto ustanovení pouze tehdy, pokud druh a rozsah povinnosti dohledu, která přísluší lesníkovi a režim odpovědnosti, který se na něj vztahuje, vyžadují jeho fyzickou přítomnost na místě výkonu práce a posledně uvedený musí být svému zaměstnavateli v uvedené době k dispozici. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby posoudil skutkový a právní stav, který je nezbytný zejména podle použitelného vnitrostátního práva pro posouzení otázky, zda je tak tomu v případě, který mu byl předložen.

Kvalifikace doby jako „pracovní doby“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2003/88 je nezávislá na přenechání služebního bytu nacházejícího se v lesním revíru, jehož správou je pověřen, pokud toto přenechání neimplikuje, že tento lesník je povinen se zdržovat na místě určeném zaměstnavatelem a být mu k dispozici, aby mohl v případě potřeby vykonat okamžité příslušné plnění. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby přezkoumal, za je tak tomu v případě, který mu byl předložen.

Článek 6 směrnice 2003/88 je třeba vykládat v tom smyslu, že brání v zásadě situaci, v níž je v pracovní smlouvě lesníka sice stanovena maximální osmihodinová pracovní doba v délce 40 hodin týdně, posledně uvedený však ve skutečnosti musí na základě povinností vyplývajících ze zákona zaručovat nad lesním revírem buď stálý dohled, nebo dohled takového druhu, že maximální délka pracovní doby stanovená v tomto ustanovení je překročena. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby přezkoumal, zda je tak tomu v případě, který mu byl předložen a případně přezkoumal, zda podmínky stanovené v čl. 17 odst. 1 směrnice 2003/88 nebo v čl. 22 odst. 1 této směrnice, za nichž se lze odchýlit od článku 6, jsou v původním řízení splněny.

4)	Směrnici 2003/88 je třeba vykládat v tom smyslu, že povinnost zaměstnavatele vyplatit odměnu nebo odpovídající částku za dobu, během níž má lesník zajistit dohled nad lesním revírem, za nějž je odpovědný, nespadá do působnosti této směrnice, nýbrž do příslušných ustanovení vnitrostátního práva.

(1) Úř. věst. C 221, 14.8.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/10

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. března 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana — Španělsko) — David Montoya Medina v. Fondo de Garantia Salarial, Universidad de Alicante

(Věc C-273/10) (1)

(Článek 104 odst. 3 jednacího řádu - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou - Pracovní smlouvy na dobu určitou ve veřejnoprávním sektoru - Právo na tříletý příplatek za odpracovaná léta - Zásada zákazu diskriminace)

2011/C 186/16

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana

Účastníci původního řízení

Žalobce: David Montoya Medina

Žalovaní: Fondo de Garantia Salarial, Universidad de Alicante

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana — Výklad přílohy ustanovení 4 bodu 4 směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368) — Pracovní smlouvy vědecko-pedagogického pracovníka uzavřené s veřejnoprávními univerzitami — Vyloučení určitých požitků u pracovních smluv na dobu určitou

Výrok

Ustanovení 4 bod 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené dne 18. března 1999, která se nachází v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, které bez jakéhokoliv objektivního odůvodnění vyhrazují právo pobírat příplatek za odpracovaná léta pouze vysokoškolským učitelům zaměstnaným na dobu neurčitou, s vyloučením vysokoškolských učitelů zaměstnaných na dobu určitou, přičemž z hlediska výběru této dávky se obě tyto kategorie zaměstnanců nacházejí ve srovnatelných situacích.

(1) Úř. věst. C 221, 14.8.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/10

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 14. března 2011 — Ravensburger AG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Educa Borras SA

(Věc C-370/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Obrazová ochranná známka EDUCA Memory game - Návrh na prohlášení neplatnosti podaný majitelem národních a mezinárodních slovních ochranných známek MEMORY- Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti odvolacím senátem - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 - Relativní důvody pro zamítnutí)

2011/C 186/17

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ravensburger AG (zástupci: H. Harte-Bavendamm a M. Goldmann, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec), Educa Borras SA

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) ze dne 19. května 2010, Ravensburger v. OHIM (T-243/08), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou majitelem národních a mezinárodních slovních ochranných známek „MEMORY“ pro výrobky zařazené do třídy 28, proti rozhodnutí R 597/2007-2 druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 8. dubna 2008, kterým bylo zrušeno rozhodnutí námitkového oddělení, jež vyhovělo námitce podané žalobkyní proti obrazové ochranné známce „EDUCA Memory game“ pro výrobky zařazené do třídy 28

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Ravensburger AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 260, 25.9.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/11

Žaloba podaná dne 28. února 2011 — Evropská komise v. Dánské království

(Věc C-95/11)

2011/C 186/18

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal, zmocněnec, H. Peytz, advokát)

Žalované: Dánské království

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit, že Dánské království tím, že umožnilo osobám nepovinným k dani být součástí skupiny DPH, nesplnilo povinnosti podle směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1);

—	uložit Dánskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Ke zjednodušení správy a prevenci některých forem zneužití směrnice o DPH členským státům umožňuje pohlížet na dvě nebo více osob povinných k dani jako na jedinou osobu povinnou k dani. Komise zastává názor, že směrnice neumožňuje osobám nepovinným k dani být součástí takovéto skupiny DPH a tedy mít práva a povinnosti, které se vztahují na osoby povinné k dani. Dánské právní předpisy, které umožňují osobám nepovinným k dani být součástí skupiny DPH, nejsou tudíž slučitelné se směrnicí.

(1) Úř. věst. 2006 L 347, s. 1.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Innsbruck (Rakousko) dne 18. března 2011 — Tyrolean Airways Tiroler Luftfahrt Gesellschaft mbH v. Betriebsrat Bord der Tyrolean Airways Tiroler Luftfahrt Gesellschaft

(Věc C-132/11)

2011/C 186/19

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Innsbruck

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Tyrolean Airways Tiroler Luftfahrt Gesellschaft mbH

Odpůrkyně: Betriebsrat Bord der Tyrolean Airways Tiroler Luftfahrt Gesellschaft mbH

Předběžné otázky

Brání právo Unie v platném znění, zejména článek 21 Listiny základních práv (ve spojení s čl. 6 odst. 1 EU), obecná zásada práva Unie (čl. 6 odst. 3 EU) zákazu diskriminace na základě věku a články 1, 2 a 6 směrnice 2000/78/ES (1) vnitrostátnímu ujednání v kolektivní smlouvě, které nepřímo diskriminuje starší zaměstnance tím, že při zařazení do platové třídy v kolektivní smlouvě, a tím pro stanovení výši platu, zohledňuje pouze jejich dovednosti a zkušenosti, které získali jako palubní průvodčí u určité letecké společnosti, avšak nikoli obsahově totožné dovednosti a zkušenosti získané u jiné letecké společnosti v rámci skupiny? Platí toto rovněž pro pracovní vztahy, které byly uzavřeny před 1.12.2009?

Může vnitrostátní soud považovat doložku v individuální pracovní smlouvě, která nepřímo porušuje článek 21 Listiny základních práv, obecnou zásadu práva Unie zákazu diskriminace na základě věku a články 1, 2 a 6 směrnice 2000/78/ES, obdobně jako ve věci Rieser (2) a obdobně jako v judikatuře v případech protisoutěžních dohod ve věci Béguelin (3) na základě horizontálního přímého účinku základních práv Unie, za částečně neplatnou a nepoužít ji?

(1) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).

(2) Rozsudek ze dne 5. května 2004 ve věci C-157/02 (Sb. rozh. s. I-1477)

(3) Rozsudek ze dne 25. listopadu 1971 ve věci C-22/71 (Recueil, s. 949)

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 21. března 2011 — Compass-Datenbank GmbH v. Rakouská republika

(Věc C-138/11)

2011/C 186/20

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Compass-Datenbank GmbH

Žalovaná: Rakouská republika

Další zúčastnění: Bundeskartellanwalt, Bundeswettbewerbsbehörde

Předběžné otázky

Je nutno článek 102 SFEU vykládat v tom smyslu, že nositel veřejné moci se stává podnikatelsky činným, pokud do databáze (obchodního rejstříku) ukládá údaje poskytované podniky na základě zákonné ohlašovací povinnosti a za poplatek umožňuje nahlížení do ní nebo pořizování výpisů z ní, avšak zakazuje využití, které by šlo nad tento rámec?

V případě záporné odpovědi na první otázku:

2)	Jedná se o podnikatelskou činnost, pokud nositel veřejné moci s odvoláním na své ochranné právo sui generis jakožto pořizovatel databáze zakazuje využití nad rámec nahlížení a pořizování výpisů? V případě kladné odpovědi na první nebo druhou otázku:

Je nutno článek 102 SFEU vykládat v tom smyslu, že zásady rozhodnutí ze dne 6. dubna 1995, Magill TV Guide, spojené věci C-241/91 a C-242/91, (Recueil, s. I 743), a I.M.S. Health, C-418/01 (rozsudek ze dne 29. dubna 2004, Recueil, s. I 5039) („teorie základních infrastruktur“) je třeba uplatnit také tehdy, pokud neexistuje žádný „předcházející trh“, protože chráněné údaje jsou shromažďovány a do databáze (obchodního rejstříku) ukládány v rámci výkonu veřejné moci?

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Varna (Bulharsko) dne 28. března 2011 — OOD Klub v. Direktor na Direktsia „Obzhalvane i upravlenie na izpalnenieto“, gr. Varna, pri Tsentralno Upravlenie na Natsionalna Agentsia po Prihodite

(Věc C-153/11)

2011/C 186/21

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen Sad Varna

Účastníci původního řízení

Žalobce: OOD Klub

Žalovaný: Direktor na Direktsia „Obzhalvane i upravlenie na izpalnenieto“, gr. Varna, pri Tsentralno Upravlenie na Natsionalna Agentsia po Prihodite

Předběžné otázky

Je třeba čl. 168 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) vykládat v tom smyslu, že — poté co osoba povinná k dani uplatnila své právo volby a nemovitost, která představuje investiční majetek, začlenila do majetku podniku — platí domněnka (tzn. dokud není podán důkaz opaku), že je tato věc používána pro účely zdaněných plnění provedených osobou povinnou k dani?

Je třeba čl. 168 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112 vykládat v tom smyslu, že právo na odpočet daně při koupi nemovitosti, která byla začleněna do obchodního majetku osoby povinné k dani, vzniká bezprostředně ve zdaňovacím období, v němž nastala splatnost daně, a to nezávisle na okolnosti, že nemovitost vzhledem k nevydání zákonem stanoveného kolaudačního rozhodnutí nemůže být využívána?

Je správní praxe, jako je ta, kterou uplatňuje Natsionalna Agentsia po Prihodite, podle níž je osobám povinným k dani z přidané hodnoty upřeno právo na odpočet daně s odůvodněním, že je tento majetek využíván pro soukromou potřebu vlastníků společností, aniž je při takovémto využívání vybrána daň z přidané hodnoty, v souladu se směrnicí a judikaturou k jejímu výkladu?

4)	Má v případě, jako je případ ve věci v původním řízení, žalobkyně právo na odpočet daně při koupi nemovitosti — mezonetového bytu v Sofii?

(1) Úř. věst. L 347, s. 1.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/13

Žaloba podaná dne 5. dubna 2011 — Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-164/11)

2011/C 186/22

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupce: W. Mölls, zmocněnec)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Francouzská republika tím, že nepřijala opatření nezbytná pro přizpůsobení svého systému zdanění elektřiny ustanovením stanoveným směrnicí 2003/96/ES (1), a to navzdory uplynutí přechodného období stanoveného v jejím čl. 18 odst. 10 druhém pododstavci, nesplnila povinnosti, které pro ní vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svojí žalobou Komise tvrdí, že navzdory uplynutí přechodného období, které bylo žalované poskytnuto, k němuž došlo dne 1. ledna 2009, žalovaná stále nepřizpůsobila veškeré prvky svého systému zdanění elektřiny ustanovením směrnice. Podle francouzských orgánů zákon č. 2010-1488 ze dne 7. prosince 2010, který byl přijat a vstoupil v platnost po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, provádí ustanovení uvedené směrnice do vnitrostátního práva. Podle Komise musí být této žalobě vyhověno vzhledem ke stavu vnitrostátního práva použitelného v okamžiku uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku.

Komise uvádí, že Francie každopádně stále nepřizpůsobila veškeré prvky svého systému zdanění elektřiny tak, aby byly v souladu s ustanoveními směrnice. Žalobkyně tak odmítá argument vnitrostátních orgánů, podle něhož směrnice nezakazuje zvyšování spotřebních daní v závislosti na dotčených zeměpisných oblastech. Zakotvuje naopak zásadu jednotné sazby pro veškerou spotřebu elektřiny v témže členském státě a v článcích 5, 14, 15 a 17 provádí taxativní výčet odchylek z této zásady.

Komise mimoto odmítá tezi zastávanou francouzskými orgány, podle níž „přijaté rozlišování sazeb“ nemá za následek jakékoli riziko podvodů, nevyvolává žádné dodatečné náklady operátorů a nepředstavuje překážku vstupu zahraničních dodavatelů na trh.

(1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01 s. 405).

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 18. dubna 2011 — CIMADE, Groupe d'information et de soutien des immigrés (GISTI) v. Ministre de l'Intérieur, de l'Outre-mer, des Collectivités territoriales et de l'Immigration

(Věc C-179/11)

2011/C 186/23

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: CIMADE, Groupe d'information et de soutien des immigrés (GISTI)

Žalovaný: Ministre de l'Intérieur, de l'Outre-mer, des Collectivités territoriales et de l'Immigration

Předběžné otázky

Zaručuje směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003 (1) žadatelům, v jejichž případě se členský stát, ve kterém byla podána žádost o azyl, rozhodne požádat na základě nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003 (2) jiný členský stát, který považuje za příslušný k posouzení této žádosti, po dobu řízení o převzetí nebo přijetí zpět tímto jiným členským státem nárok na poskytování minimálních podmínek přijetí, jež stanoví?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

a)	Povinnost, kterou má první členský stát, zajistit poskytování minimálních podmínek přijetí zaniká v okamžiku vydání rozhodnutí o přijetí dožádaným státem, při skutečném převzetí nebo přijetí zpět žadatele o azyl nebo k jinému datu?

b)	Který členský stát tedy nese během této doby finanční náklady související s poskytováním minimálních podmínek přijetí?

(1) Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (Úř. věst. L 31, s. 18)

(2) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. dubna 2011 Compañía Española de Tabaco en Rama, S.A. (Cetarsa) proti rozsudku Tribunálu (čtvrtému senátu) vydanému dne 3. února 2011 ve věci T-33/05, Compañía Española de Tabaco en Rama, S.A. (Cetarsa) v. Evropská Komise

(Věc C-181/11 P)

2011/C 186/24

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Compañía Española de Tabaco en Rama, S.A. (Cetarsa) (zástupci: M. Araujo Boyd, J. Buendía Sierra a Á. Givaja Sanz, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání navrhovatelky

—	zrušit napadený rozsudek;

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2004) 4030 v konečném znění ze dne 20. října 2004, týkající se řízení podle čl. 81 odst. 1 (ES) (Věc COMP/C.38.238/B.2 — Surový tabák — Španělsko)

—

podpůrně, snížit částku pokuty uložené podle článku 3 napadeného rozhodnutí a uložit novou pokutu ve výši 1 000 eur, ještě podpůrněji, v případě, že uložená pokuta nebude stejná jako pokuta uložená producentům, stanovit její výši na 2 905 eur, což je výsledek dosažený po použitá snížení o 40 % pro polehčující okolnosti na maximální hranici 10 % obratu, aniž by bylo dotčeno snížení použitelné na společnost Cetarsa na základě její spolupráce při vyšetřování, jak jej přiznal Tribunál;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál se v napadeném rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení dopadu vnitrostátního právního rámce na legalitu jednání společnosti Cetarsa.

Navrhovatelka rovněž tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného posouzení tím, že zkreslil skutečnosti vnitrostátních právních předpisů platných v době protiprávního jednání, které vedlo k nesprávnému závěru, že jednání zpracovatelů způsobilo větší újmu než jednání producentů a že zpracovatelé svým jednáním překročily to, co umožňoval právní rámec.

Konečně navrhovatelka tvrdí, že na rozdíl od ostatních zúčastněných podniků, snížení udělené na základě nejistoty způsobené vnitrostátními právním předpisy nemělo žádný dopad na výpočet pokuty uložené společnosti Cetarsa.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/14

Žaloba podaná dne 18. dubna 2011 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-184/11)

2011/C 186/25

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: B. Stromsky a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

Prohlásit, že Španělské království tím, že nepřijalo veškerá opatření ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 14. prosince 2006 ve věci Komise v. Španělsko (spojené věci C-485/03 až C-490/03, Sb. rozh. s. I-11887; dále jen „rozsudek z roku 2006“), týkajícího se nesplnění povinností, jež pro Španělské království vyplývají z rozhodnutí Komise 2002/820/ES ze dne 11. července 2001 o režimu státních podpor, provedeném Španělskem ve prospěch podniků z provincie Álava ve formě slevy na dani ve výši 45 % investované částky (Úř. věst. 2002 L 296, s. 1); 2002/892/ES ze dne 11. července 2001 o režimu státních podpor provedeném Španělskem ve prospěch určitých nově založených podniků v provincii Álava (Úř. věst. 2002 L 314, s. 1); 2003/27/ES ze dne 11. července 2001 o režimu státních podpor provedeném Španělskem ve prospěch podniků z provincie Vizcaya ve formě slevy na dani ve výši 45 % investované částky (Úř. věst. 2003 L 17, s. 1); 2002/806/ES ze dne 11. července 2001 o režimu státních podpor provedeném Španělskem ve prospěch určitých nově založených podniků v provincii Vizcaya (Úř. věst. 2002 L 279, s. 35); 2002/894/ES ze dne 11. července 2001 o režimu státních podpor provedeném Španělskem ve prospěch podniků z provincie Guipúzcoa ve formě slevy na dani ve výši 45 % investované částky (Úř. věst. 2002 L 314, s. 26), a 2002/540/ES ze dne 11. července 2001 o režimu státních podpor provedeném Španělskem ve prospěch určitých nově založených podniků v provincii Guipúzcoa (Úř. věst. 2002 L 174, s. 31) (dále jen „rozhodnutí z roku 2001“), nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z uvedených rozhodnutí a z článku 260 SFEU;

—	uložit Španělskému království povinnost uhradit Komisi denní penále ve výši 236 044,80 eur z důvodu opožděného splnění povinností vyplývajících z rozsudku, ode dne vydání rozsudku v projednávané věci až do úplného splnění povinností vyplývajících z rozsudku z roku 2006;

—

uložit Španělskému království povinnost uhradit Komisi paušální částku ve výši rovnající se násobku denní částky ve výši 25 817,40 eur a počtu dní trvání protiprávního jednání ode dne vydání rozsudku z roku 2006 do:

—	dne, kdy Španělské království zajistí vrácení podpor, které byly rozhodnutími z roku 2001 prohlášeny za protiprávní, jestliže Soudní dvůr konstatuje, že k navrácení skutečně došlo před vydáním rozsudku v této věci;

—	dne vydání rozsudku v této věci, jestliže rozsudek z roku 2006 nebude v plném rozsahu vykonán před tímto dnem;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise má za to, že španělské orgány nepřijaly veškerá opatření ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku z roku 2006, jelikož nezajistily vrácení všech podpor, které byly rozhodnutími z roku 2001 prohlášeny za protiprávní a neslučitelné. Zaprvé španělské orgány považovaly některé individuální podpory za slučitelné s vnitřním trhem; tyto podpory přitom nesplňují podmínky vnitrostátního režimu regionálních podpor schváleného Komisí a každopádně nesplňují podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře (Úř. věst. 1998, C 74, s. 9). Zadruhé španělské orgány vůči některým příjemcům uplatnily odpočet až do výše 100 000 eur za příjemce a za období tří let, aniž dodržely pravidla týkající se podpor de minimis. Zatřetí španělské orgány v některých případech retroaktivně uplatnily daňové odpočty podle španělských předpisů; k takovému uplatnění odpočtů přitom nebyly splněny všechny podmínky vyžadované španělskými předpisy. Začtvrté, ne všechny platební příkazy vydané španělskými orgány byly příjemci protiprávních podpor uhrazeny. Podle výpočtů Komise zbývá uhradit ještě přibližně 87 % z celkové částky protiprávních podpor, jejichž navrácení je třeba zajistit.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Symvoulio tis Epikrateias (Řecko) dne 20. dubna 2011 — Stanleybet International LTD, William Hill Organization Ltd a William Hill Plc v. Ypourgos Oikonomias kai Oikonomikon a Ypourgos Politismou

(Věc C-186/11)

2011/C 186/26

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Stanleybet International LTD, William Hill Organization Ltd a William Hill Plc

Žalovaní: Ypourgos Oikonomias kai Oikonomikon a Ypourgos Politismou

Předběžné otázky

Je slučitelná s ustanoveními článků 43 a 49 Smlouvy ES vnitrostátní právní úprava, která za účelem omezení nabídky hazardních her přiznává výhradní právo na provádění, provozování, pořádání a fungování hazardních her jedinému podniku s právní formou akciové společnosti kótované na burze, přičemž navíc tento podnik propaguje hazardní hry, které pořádá, rozšiřuje svou činnost do jiných států, sázkaři se her účastní volně a maximální výše sázky a výhry je určena na jednu sázenku, a nikoliv na sázkaře?

Je v případě záporné odpovědi na první otázku slučitelná s ustanoveními článků 43 a 49 Smlouvy ES vnitrostátní právní úprava, která sama bojuje proti trestné činnosti kontrolováním podniků působících v předmětném odvětví tak, že zajišťuje, aby se tyto činnosti vykonávaly pouze v kontrolovaných kruzích, dává výhradní právo na provádění, provozování, pořádání a fungování hazardních her jedinému podniku, i když má takové udělování práv vedlejší účinek neomezeného vývoje příslušné nabídky; anebo je třeba v každém případě, a to aby takové omezení bylo považováno za vhodné k dosažení cíle boje proti trestné činnosti, aby vývoj nabídky byl v každém případě kontrolován, aby se udržel v mezích nezbytnosti k dosažení tohoto cíle a nepřesahoval je? Pokud má být tento vývoj kontrolován, lze ho z tohoto pohledu považovat za kontrolovaný, pokud se v tomto odvětví udělí výhradní právo podniku s vlastnostmi uvedenými v první předběžné otázce? Pokud se má za to, že udělení uvedeného výhradního práva vede ke kontrolovanému vývoji nabídky hazardních her, přesahuje udělení práva jedinému podniku meze nezbytnosti v tom smyslu, že tentýž cíl by mohl být dosažen i udělením tohoto práva více podnikům?

Pokud by se s odvoláním na výše uvedené předběžné otázky mělo za to, že udělení výhradního práva podle projednávaných vnitrostátních právních předpisů k provádění, provozování, pořádání a fungování hazardních her není v souladu s články 43 a 49 Smlouvy ES: a) bylo by přípustné ve smyslu těchto ustanovení Smlouvy ES, aby vnitrostátní orgány v přechodném období potřebném k zavedení ustanovení slučitelných se Smlouvou ES nezkoumaly žádosti týkající se zahájení těchto činností, které předložily subjekty se sídlem v jiných členských státech; b) v případě kladné odpovědi, na základě jakých kritérií se určuje doba tohoto přechodného období; c) pokud nebude připuštěno přechodné období, na základě jakých kritérií mají vnitrostátní orgány hodnotit příslušné žádosti?

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/16

Žaloba podaná dne 20. dubna 2011 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-189/11)

2011/C 186/27

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Lozano Palacios a C. Soulay, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království tím, že

—	uplatňuje zvláštní režim pro cestovní kanceláře v případech, kdy jsou cestovní služby prodávány jiné osobě než cestujícímu;

—	vyloučilo z uplatňování uvedeného režimu prodej cest, které jsou organizovány pořadateli cest a prodávány veřejnosti cestovními kancelářemi jednajícími vlastním jménem;

—	umožňuje cestovním kancelářím za určitých okolností uvést na faktuře celkovou částku, která nemá vztah ke skutečné DPH přenesené na zákazníka, a zákazníkovi umožňuje, je-li osobou povinnou k dani, odpočíst tuto celkovou částku od splatné DPH a

—	umožňuje cestovním kancelářím, v rozsahu, v němž využívají zvláštního režimu, stanovit základ daně celkově pro každé zdaňovací období,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 306 až 310, 226, 168, 169 a 73 směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise se domnívá, že to, jak Španělské království uplatňuje zvláštní režim pro cestovní kanceláře, v rozsahu, v němž není omezen na služby poskytované cestujícím, jak vyžaduje směrnice, nýbrž vztahuje se i na plnění uskutečňovaná mezi cestovními kancelářemi, je v rozporu s předpisy v oblasti DPH.

Kromě toho to, že z uvedeného zvláštního režimu jsou vyloučeny prodeje cest, které jsou organizovány pořadateli cest a prodávány veřejnosti cestovními kancelářemi jednajícími vlastním jménem, rovněž není v souladu se směrnicí, jelikož takové činnosti spadají, podle názoru Komise bez jakýchkoliv pochyb, mezi činnosti, na které se vztahuje zvláštní režim.

Komise má za to, že směrnici o DPH porušují rovněž španělská pravidla, která cestovním kancelářím dovolují, bez jakékoliv opory v uvedené směrnici, uvést na faktuře celkovou částku DPH, která nemá vztah ke skutečné DPH přenesené na zákazníka, dále pravidla, která zákazníkovi umožňují, je-li osobou povinnou k dani, odpočíst tuto celkovou částku od splatné DPH, a také pravidla, která cestovním kancelářím umožňují, v rozsahu, v němž využívají zvláštního režimu, stanovit základ daně celkově pro každé zdaňovací období.

(1) Úř. věst. L 347, s. 1

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. dubna 2011 Lan Airlines, S.A. proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 8. února 2011 ve věci T-194/09, Lan Airlines, S.A. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a Air Nostrum, Líneas Aéreas del Mediterráneo, S.A.

(Věc C-198/11 P)

2011/C 186/28

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Lan Airlines, S.A. (zástupce: E. Armijo Chávarri, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a Air Nostrum, Líneas Aéreas del Mediterráneo, S. A.

Návrhová žádání navrhovatelky

—	v plném rozsahu zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 8. února 2011;

—	vydat nový rozsudek ve věci samé (námitky včas podané společností Lan Airlines, S.A. proti přihlášce ochranné známky Společenství podané Air Nostrum pro slovní ochrannou známku LÍNEAS AÉREAS DEL MEDITERRANÉO LAM) nebo vrátit věc k rozhodnutí Tribunálu;

—	v obou případech uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek upozorňuje na to, že napadený rozsudek je v rozporu s judikaturou, podle níž globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti dotyčných označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům, pokud tyto prvky samy o sobě převládají v image kombinované ochranné známky.

Navrhovatelka se domnívá, že Tribunál nezohlednil relevantní skutečnosti projednávaného případu (především zvláštnosti odvětví, povaha přihlášky ochranné známky Společenství a kritérium vnímání dotčeným spotřebitelem) při posouzení skutečného dopadu prvku „LAM“ obsaženého v napadené přihlášce ochranné známky na vnímání této ochranné známky průměrným španělským spotřebitelem.

Podle navrhovatelky mělo správné posouzení okolností projednávaného případu vést Tribunál k uznání toho, že napadená přihláška ochranné známky musí být vnímána především ve vztahu k akronymu „LAM“ a ke srovnání této přihlášky ochranné známky s ochrannými známkami navrhovatelky na základě tohoto prvku.

Kasační opravný prostředek spočívá na tom, že kdyby Tribunál připustil tuto skutečnost, došel by k závěru o existenci nebezpečí záměny mezi přihláškou ochranné známky Společenství LÍNEAS AÉREAS DEL MEDITERRANÉO LAM a ochrannými známkami navrhovatelky LAN.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2011 — Buczek Automotive v. Komise

(Věc T-1/08) (1)

(Státní podpory - Restrukturalizace polského ocelářského průmyslu - Vymáhání veřejných pohledávek - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem a nařizující jejich vrácení - Žaloba na neplatnost - Právní zájem na podání žaloby - Přípustnost - Pojem „státní podpora“ - Kritérium soukromého věřitele)

2011/C 186/32

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Buczek Automotive sp. z o. o. (Sosnowiec, Polsko) (zástupci: původně T. Gackowski, poté D. Szlachetko-Reiter a nakonec J. Jurczyk, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně K. Gross, M. Kaduczak, A. Stobiecka-Kuik a K. Herrmann, poté A. Stobiecka-Kuik, K. Herrmann a T. Maxian Rusche, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Polská republika (zástupci: M. Niechciała, poté M. Krasnodębska-Tomkiel a M. Rzotkiewicz, zmocněnci)

Předmět věci

Částečné zrušení rozhodnutí Komise 2008/344/ES ze dne 23. října 2007 o státní podpoře C-23/06 (ex NN 35/06), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli skupině Technologie bucek (Úř. věst 2008, L 116, s. 26).

Výrok rozsudku

1)	Článek 1 rozhodnutí Komise 2008/344/ES ze dne 23. října 2007 o státní podpoře C-23/06 (ex NN 35/06), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli skupině Technologie Buczek, se zrušuje.

2)	Článek 3 odst. 1 a odst. 3, články 4 a 5 rozhodnutí 2008/344/ES se zrušují v rozsahu, v němž se týkají společnosti Buczek Automotive sp. z o.o.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Buczek Automotive, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

4)	Polská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2011 — Atlas Transport v. OHIM — Atlas Air (ATLAS)

(Věc T-145/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství ATLAS - Starší obrazová ochranná známka Beneluxu atlasair - Formální náležitosti - Předložení odůvodnění odvolání - Přerušení správního řízení - Článek 59 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní článek 60 nařízení (ES) č. 207/2009) - Pravidlo 20 odst. 7 nařízení (ES) č. 2868/95)

2011/C 186/33

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Atlas Transport GmbH (Düsseldorf, Německo) (zástupci: U. Hildebrandt, K. Schmidt-Hern a B. Weichhaus, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Atlas Air, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: původně R. Dissmann, poté R. Dissmann a J. Guhn, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 24. ledna 2008 (věc R 1023/2007-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Atlas Air Inc. a Atlas Transport GmbH.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Atlas Transport GmbH ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a společnosti Atlas Air Inc.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. května 2011 — Région Nord-Pas-de-Calais a Communauté d’agglomération du Douaisis v. Komise

(Spojené věci T-267/08 a T-279/08) (1)

(Státní podpory - Výroba železničních kolejových vozidel - Vratné zálohy - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem a kterým se nařizuje její navrácení - Úprava návrhových žádání - Právo na obhajobu - Povinnost uvést odůvodnění - Státní prostředky - Přičitatelnost státu - Kritérium soukromého investora - Podnik v nesnázích)

2011/C 186/34

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Région Nord-Pas-de-Calais (Francie) (zástupci: M. Cliquennois a F. Cavedon, advokáti) (věc T-267/08) a Communauté d’agglomération du Douaisis (Francie) (zástupci: M. Y. Benjamin a D. Rombi, advokáti) (věc T-279/08)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Giolito a B. Stromsky, zmocněnci)

Předmět věci

Původně návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 1089 v konečném znění ze dne 2. dubna 2008 týkajícího se státní podpory C-38/2007 (dříve NN 45/2007), kterou Francie poskytla společnosti Arbel Fauvet Rail SA, a poté návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4112 v konečném znění ze dne 23. června 2010 týkajícího se státní podpory C-38/2007 (dříve NN 45/2007), kterou Francie poskytla společnosti Arbel Fauvet Rail.

Výrok rozsudku

1)	O návrzích na zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 1089 v konečném znění ze dne 2. dubna 2008 týkajícího se státní podpory C-38/2007 (dříve NN 45/2007), kterou Francie poskytla společnosti Arbel Fauvet Rail SA, již není třeba rozhodovat.

2)	Žaloby se zamítají.

Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení, s výjimkou nákladů řízení, které region Nord-Pas-de-Calais a Communauté d’agglomération du Douaisis vynaložily poté, co jim bylo oznámeno rozhodnutí Komise K(2010) 4112 v konečném znění ze dne 23. června 2010 týkající se státní podpory C-38/2007 (dříve NN 45/2007), kterou Francie poskytla společnosti Arbel Fauvet Rail, jímž bylo rozhodnutí K(2008) 1089 v konečném znění zrušeno.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2011 — Elf Aquitaine v. Komise

(Věc T-299/08) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s chlorečnanem sodným - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP - Přičitatelnost protiprávního jednání - Práva obhajoby - Povinnost odůvodnění - Zásada personality trestu a sankcí - Zásada legality trestů - Presumpce neviny - Zásada řádné správy - Zásada právní jistoty - Zneužití pravomoci - Pokuty - Přitěžující okolnost - Odrazení - Polehčující okolnost - Spolupráce během správního řízení - Významná přidaná hodnota)

2011/C 186/35

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elf Aquitaine SA (Courbevoie, Francie) (zástupci: É. Morgan de Rivery a S. Thibault-Liger, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: X. Lewis, É. Gippini Fournier a R. Sauer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 2626 v konečném znění ze dne 11. června 2008 v řízení podle článku 81 (ES) a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) (Věc COMP/38.695 — Chlorečnan sodný), v rozsahu, v němž se uvedené rozhodnutí týká žalobkyně, a podpůrně návrh na zrušení nebo snížení pokut jí uložených v uvedeném rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Elf Aquitaine SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 272, 25.10.2008.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2011 — Arkema France v. Komise

(Věc T-343/08) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s chlorečnanem sodným - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP - Žaloba na neplatnost - Přípustnost - Přičitatelnost protiprávního jednání - Pokuty - Přitěžující okolnost - Opakování protiprávního jednání - Polehčující okolnost - Spolupráce během správního řízení - Významná přidaná hodnota)

2011/C 186/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Arkema France (Colombes, Francie) (zástupci: původně A. Winckler, S. Sorinas a H. Kanellopoulos, poté S. Sorinas, E. Jégou a M. Sabeva, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: X. Lewis, É. Gippini Fournier a R. Sauer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 2626 v konečném znění ze dne 11. června 2008 v řízení podle článku 81 (ES) a článku 53 Dohody o EHP (Věc COMP/38.695 — Chlorečnan sodný), v rozsahu, v němž se uvedené rozhodnutí týká společnosti Arkema France, a podpůrně návrh na zrušení nebo snížení pokut uložených této společnosti v uvedeném rozhodnutí

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Arkema France se ukládá náhradu nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. května 2011 — Olymp Bezner v. OHIM — Bellido (Olymp)

(Věc T-203/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Olymp - Starší národní obrazová ochranná známka OLIMPO - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (CE) č. 207/2009))

2011/C 186/37

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Olymp Bezner GmbH & Co. KG (Bietigheim-Bissingen, Německo) (zástupci: M. Eck a J. Dönch, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Miguel Bellido, SA (Manzanares, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. března 2009 (věc R 531/2008-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností Miguel Bellido, SA a Olymp Bezner GmbH & Co. KG

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Olymp Bezner GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 167, 18.7.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. května 2011 — Olymp Bezner v. OHIM — Bellido (OLYMP)

(Věc T-204/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství OLYMP - Starší národní obrazová ochranná známka OLIMPO - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2011/C 186/38

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Olymp Bezner GmbH & Co. KG (Bietigheim-Bissingen, Německo) (zástupci: M. Eck a J. Dönch, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Miguel Bellido, SA (Manzanares, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 5. března 2009 (věc R 598/2008-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Miguel Bellido, SA a Olymp Bezner GmbH & Co. KG

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Olymp Bezner GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 167, 18.7.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2011 — Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava a další v. OHIM (TXAKOLI)

(Věc T-341/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška kolektivní slovní ochranné známky Společenství TXAKOLI - Absolutní důvody pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009)

2011/C 186/39

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava (Amurrio, Španělsko), Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Bizkaia (Leioa, Španělsko) a Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Getaria (Getaria, Španělsko) (zástupci: J. Grimau Muñoz a J. Villamor Muguerza, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 4. června 2009 (věc R 197/2009-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení TXAKOLI jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava, Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Bizkaia a Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Getaria se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 256, 24.10.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. května 2011 — CheapFlights International v. OHIM — Cheapflights (Cheapflights)

(Věc T-460/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Cheapflights - Starší národní obrazová ochranná známka CheapFlights - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 186/40

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CheapFlights International Ltd (Ballybofey, Irsko) (zástupci: A. von Mühlendahl a H. Hartwig, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Cheapflights Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: M. Edenborough, QC)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 31. srpna 2009 (věc R 1356/2007-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi CheapFlights International Ltd a Cheapflights Ltd.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 31. srpna 2009 (věc R 1356/2007-4) se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	OHIM a společnosti Cheapflights Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých společnosti CheapFlights International Ltd v řízení před odvolacím senátem.

(1) Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. května 2011 — CheapFlights International v. OHIM — Cheapflights (Cheapflights s černým letadlem)

(Věc T-461/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Cheapflights s černým letadlem - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka CheapFlights - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 186/41

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CheapFlights International Ltd (Ballybofey, Irsko) (zástupci: A. von Mühlendahl a H. Hartwig, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 31. srpna 2009 (věc R 1607/2007-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi CheapFlights International Ltd a Cheapflights Ltd.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 31. srpna 2009 (věc R 1607/2007-4) se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	OHIM a společnosti Cheapflights Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení vynaložených společností CheapFlights International Ltd v řízení před odvolacím senátem.

(1) Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. května 2011 — Komise v. New Acoustic Music a Hildibrandsdottir

(Věc T-464/09) (1)

(Rozhodčí doložka - Smlouva o poskytnutí finanční podpory uzavřená v rámci s rámcového programu „Kultura 2000“ - Provádění akce „European Music Roadwork“ - Nedodržení smlouvy - Vrácení části částky záloh - Částečná nepřípustnost žaloby - Rozsudek pro zmeškání - Právní pomoc)

2011/C 186/42

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A.-M. Rouchaud-Joët a N. Bambara, zmocněnci, ve spolupráci s C. Erkelensem, advokátem)

Žalovaní: New Acoustic Music (Orpington, Spojené království) a Anna Hildur Hildibrandsdottir (Orpington, Spojené království)

Předmět věci

Žádost Komise založená na rozhodčí doložce ve smyslu článku 238 ES, směřující k rozhodnutí ukládajícímu New Acoustic Music Association a A. H. Hildibrandsdottir vrátit část částky vyplacených záloh i úroky z prodlení, na základě smlouvy 2003-1895/001-001, k provedení akce „CLT2003/A1/GB-317 — European Music Roadwork“, v rámci rámcového programu „Kultura 2000“, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. února 2000 (Úř. věst. L 63, s. 1; Zvl. vyd. 16/01, s. 97)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba je nepřípustná v rozsahu, v němž směřuje proti New Acoustic Music Association.

2)	Anně Hildur Hildibrandsdottir se jakožto člence partnerství New Acoustic Music Association ukládá povinnost vrátit Evropské komisi částku 31 136,23 eur zvýšenou o úroky z prodlení v sazbě 7,70 % per annum počítané ode dne 14. ledna 2008 až do úplného splacení dluhu.

3)	Anně Hildur Hildibrandsdottir se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)	Žádost A. H. Hildibrandsdottir o právní pomoc se zamítá.

(1) Úř. věst. C 51, 27.2.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. května 2011 — Jager & Polacek v. OHIM (REDTUBE)

(Věc T-488/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství REDTUBE - Starší národní nezapsaná ochranná známka Redtube - Nezaplacení poplatku za podání námitek ve lhůtě - Rozhodnutí prohlašující námitky za nepodané - Článek 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 2869/95 - Ochrana legitimního očekávání - Pravidlo 17 nařízení (ES) č. 2868/95 - Řízení ex parte - Článek 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 216/96 - Pravidlo 18 nařízení č. 2868/95 - Právní povaha sdělení, ve kterém OHIM informuje, že námitky byly shledány přípustnými - Pravidlo souběžnosti forem a pravidlo actus contrarius - Článek 80 nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 186/43

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Jager & Polacek GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupci: A. Renck, V. von Bomhard a T. Dolde, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 29. září 2009 (věc R 442/2009-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Jager & Polacek GmbH a RT Mediasolutions s.r.o.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Jager & Polacek GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 13.2.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2011 — Diagnostiko kai Therapeftiko Kentro Athinon „Ygeia“ v. OHIM (υγεία)

(Věc T-7/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství υγεία - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti a popisné povahy - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 186/44

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Diagnostiko kai Therapeftiko Kentro Athinon „Ygeia“ AE (Atény, Řecko) (zástupci: K. Alexiou a S. Foteas, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. Geroulakos, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 4. listopadu 2009 (věc R 190/2009-2) týkajícímu se zápisu slovního označení υγεία jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Diagnostiko kai Therapeftiko Kentro Athinon „Ygeia“ AE ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 80, 27.3.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. května 2011 — SIMS — École de ski internationale v. OHIM — SNMSF (esf école du ski français)

(Věc T-41/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství „esf école du ski français“ - Absolutní důvody pro zamítnutí - Státní symbol - Článek 7 odst. 1 písm. h) nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 6 ter Pařížské úmluvy - Ochranná známka, která by mohla klamat veřejnost - Článek 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009)

2011/C 186/45

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Syndicat international des moniteurs de ski — École de ski internationale (SIMS — École de ski internationale) (Albertville, Francie) (zástupce: L. Raison-Rebufat, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně A. Folliard-Monguiral, poté A. Folliard-Monguiral a J. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Syndicat national des moniteurs du ski français (SNMSF) (Meylan, Francie) (zástupce: J.-P. Stouls, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. listopadu 2009 (věc R 235/2009-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Syndicat international des moniteurs de ski — École de ski internationale (SIMS — École de ski internationale) a Syndicat national des moniteurs du ski français (SNMSF)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Syndicat international des moniteurs de ski — École de ski internationale (SIMS — École de ski internationale) se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).

(1) Úř. věst. C 100, 17.4.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. května 2011 — Flaco-Geräte v. OHIM — Delgado Sánchez (FLACO)

(Věc T-74/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství FLACO - Starší národní slovní ochranná známka FLACO - Relativní důvod pro zamítnutí - Podobnost výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Žádost o předložení důkazu o skutečném užívání starší ochranné známky podaná poprvé před odvolacím senátem - Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 a pravidlo č. 22 nařízení (ES) č. 2868/95)

2011/C 186/46

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Flaco-Geräte GmbH (Gütersloh, Německo) (zástupce: M. Wirtz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM: Jesús Delgado Sánchez (Socuellamos, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. listopadu 2009 (věc R 86/2009-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Jesúsem Delgadem Sánchezem a Flaco-Geräte GmbH.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Flaco-Geräte GmbH ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 100, 17.4.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. května 2011 — Emram v. OHIM — Guccio Gucci (G)

(Věc T-187/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství G - Starší obrazová národní ochranná známka G a starší obrazová ochranná známka Společenství G - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 186/47

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Maurice Emram (Marseille, Francie) (zástupce: M. Benavï, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Guccio Gucci SpA (Florencie, Itálie) (zástupce: F. Jacobacci, advokát)

Předmět

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 2010 (věc R 1281/2008-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Guccio Gucci SpA a M. Emramem.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Maurici Emramovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 179, 3.7.2010.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/26

Usnesení Tribunálu ze dne 5. května 2011 — Marcuccio v. Komise

(Věc T-402/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Pravidla týkající se pojištění pro případ úrazu a nemoci z povolání úředníků Evropských společenství - Postup uznání skutečnosti, že nemoc má původ v povolání - Zčásti nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2011/C 186/48

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Currall a C. Berardis Kayser, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 20. července 2009, Marcuccio v. Komise (F-86/07, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), směřující ke zrušení tohoto usnesení

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá jako zčásti nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný.

2)	Luigi Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé Evropské komisi v rámci řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 297, 5.12.2009.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/26

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 11. května 2011 — Cahier a další v. Rada a Komise

(Věc T-195/11 R)

(Předběžné opatření - Mimosmluvní odpovědnost - Návrh na vydání předběžných opatření - Částečná nepřípustnost - Neexistence naléhavosti)

2011/C 186/49

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Jean-Marie Cahier (Montchaude, Francie) a 28 dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupce: C. É. Gudin, advokát)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: É. Sitbon Bercain a P. Mahnič Bruni, zmocněnci) a Evropská komise (zástupci: D. Bianchi, B. Schima a M. Vollkommer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na vydání předběžných opatření a odklad provádění článku 28 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, s. 1; Zvl. vyd. 03/26, s. 25), tak jak byl ponechán v platnosti čl. 128 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, s. 1)

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžných opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. dubna 2011 Evropskou komisí proti rozsudku vydanému dne 20. ledna 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-121/07, Strack v. Komise

(Věc T-197/11 P)

2011/C 186/50

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: P. Costa de Oliveira a B. Eggers, Bevollmächtigte)

Další účastník řízení: Guido Strack (Kolín, Německo)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 20. ledna 2011 ve věci F-121/07, Strack v. Komise v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu zamítl námitku nepříslušnosti, vznesenou Komisí

—	určil, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka následující důvody kasačního opravného prostředku.

Porušení práva Unie, a to zejména dělby pravomoci mezi Tribunálem a Soudem pro veřejnou službu jakožto specializovaným soudem, jak vyplývá z článku 270 SFEU ve spojení s čl. 91 odst. 1 Služebního řádu úředníků Evropské unie, čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 (1), čl. 256 odst. 1 první věty SFEU, článku 62a a článku 1 přílohy I Statutu Soudního dvora Evropské unie.

—	Podle těchto ustanovení není Soud pro veřejnou službu obecně příslušný pro všechny spory mezi Unií a osobou, na kterou se uplatní služební řád, ale jen pro takové spory, které se týkají legality aktu, který jí způsobuje újmu ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu.

—

Pokud podá úředník žádost o přístup k dokumentům, jedná jakožto běžný občan ve smyslu nařízení č. 1409/2001. K dispozici má zvláštní systém opravných prostředků podle nařízení ve formě žaloby na neplatnost před Tribunálem. Soudní řízení podle služebního řádu a nařízení o transparentnosti jsou jednoduše neslučitelná.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/27

Žaloba podaná dne 28. března 2011 — Transports Schiocchet — Excursions v. Rada a Komise

(Věc T-203/11)

2011/C 186/51

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Transports Schiocchet — Excursions (Beuvillers, Francie) (zástupce: É. Deshoulières, advokát)

Žalované: Rada Evropské unie a Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	uložil Radě Evropské unie a Evropské komisi, aby společně a nerozdílně nahradily společnosti SARL Transport Schiocchet — Excursions škodu, kterou utrpěla, ve výši 8 372 483 eur,

—	rozhodl, že takto přiznané částky budou zvýšeny o úroky z prodlení v zákonné sazbě ode dne předběžného oznámení žaloby na náhradu škody Evropské komisi,

—	uložil Radě Evropské unie a Evropské komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní, na základě článku 87 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut před soudem a zejména povinnosti orgánů Evropské unie poučit o možnosti účinného opravného prostředku v případě porušení práv, která právní předpisy Evropské unie přiznávají jednotlivcům. Žalobkyně uvádí zaprvé neexistenci sankcionování členských států a přepravců, kteří se nechtějí podřídit povolovacímu řízení zavedenému nařízením Rady (EHS) č. 684/92, a zadruhé neexistenci režimu odškodňování přepravců, kteří se tomuto povolovacímu řízení podřizují.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 94 až 96 SFEU, jelikož Komise měla povinnost ověřit řádné uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 684/92 (1), účinně zjistit hospodářské subjekty, které se nepodřídily režimu povolování stanovenému nařízením, a ukončit diskriminaci vyplývající z uplatňování nařízení. Žalobkyně se dovolává toho, že Komise nepřijala potřebná opatření k provedení dotčeného nařízení navzdory několika stížnostem podaným žalobkyní, které prokazují znalost Komise. Tato nečinnost žalované, ačkoli měla skutečnou znalost o situaci poškozující žalobkyni, představuje závažné a zjevné neplnění povinnosti, které vede k dostatečně kvalifikovanému porušení článků 94 až 96 SFEU.

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 684/92 ze dne 16. března 1992 o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy (Úř. věst. L 74, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 306).

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/28

Žaloba podaná dne 7. dubna 2011 — Německo v. Komise

(Věc T-205/11)

2011/C 186/52

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a J. Möller, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 26. ledna 2011 K(2011) 275 v konečném znění v řízení „Státní podpora C-7/2010 — KStG, Systém převodu daňových ztrát (Sanierungsklausel)“;

—

podpůrně, částečně zrušil rozhodnutí Komise ze dne 26. ledna 2011 v řízení „Státní podpora C-7/2010 — KStG, Systém převodu daňových ztrát (Sanierungsklausel)“ v rozsahu, v němž Komise v článku 2 tohoto rozhodnutí rozhodla, že poskytnuté individuální podpory jsou v plném rozsahu neslučitelné s vnitřním trhem a musí se v plné výši vrátit, pokud výše poskytnuté podpory přesahuje částku 500 000 eur;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně tyto žalobní důvody.

—

Žalobní důvody na podporu hlavního návrhu:

—	První žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU — chybějící selektivnost, protože nejde o výjimku z příslušného referenčního systému.

—

Systém převodu daňových ztrát (Sanierungsklausel) stanovený v §8c odst. 1a německého zákona o dani z příjmů právnických osob (Körperschaftsteuergesetz, dále jen „KStG“) týkající se převodu ztrát podniků, které byly převzaty jiným podnikem s cílem reorganizace, není selektivní. Nejedná se o režim státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, protože není stanovena žádná výjimka z příslušného referenčního systému.

—	Druhý žalobní důvod: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU — zjevně nesprávné posouzení obecné povahy opatření

—

Komise zjevně nesprávně posoudila otázku, zda je systém převodu daňových ztrát v § 8c odst. 1a KStG obecným opatřením, protože použila nevhodnou metodu přezkumu a nepřezkoumala, zda je tento systém při celkovém hospodářském posouzení založen na horizontálních skutečnostech, takže z něj mají příčně prospěch všechny podniky na území Spolkové republiky Německo a tedy jej lze kvalifikovat jako opatření obecné povahy.

—	Třetí žalobní důvod — porušení čl. 107 odst. 1 SFEU — chybějící selektivnost, protože Komise nezohlednila, že právní úprava byla odůvodněná povahou a vnitřní strukturou německého daňového systému.

—	Systém převodu daňových ztrát v § 8c odst. 1a KStG není selektivní a nepředstavuje v důsledku toho režim státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, protože je odůvodněný povahou a vnitřní strukturou německého daňového systému.

—

Žalobní důvod uplatněný na podporu podpůrného návrhu:

—	Porušení čl. 107 odst. 3 SFEU ve spojení s Dočasným rámcem Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize.

—

Komise nesprávně použila čl. 107 odst. 3 ve spojení se sdělením Komise nazvaném „Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize“, jelikož částku 500 000 eur uvedenou v bodě 2 rozhodnutí Komise považovala za horní mez přípustné podpory, jejíž překročení sebou nese úplné vrácené podpory a nikoliv za povolenou výši podpory, u níž se vrací jen překročená částka.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/28

Žaloba podaná dne 5. dubna 2011 — MB System v. Komise

(Věc T-209/11)

2011/C 186/53

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: MB System GmbH & Co. KG (Nordhausen, Německo) (zástupce: G. Brüggen, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise K(2010) 8289 v konečném znění ze dne 14. prosince 2010 o státní podpoře č. C-38/2005 (ex NN 52/2004) poskytnuté Německem skupině Biria;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvod.

Nesprávné posouzení skutkového stavu

—	nesprávné posouzení skutkového stavu při posouzení podniku jako podniku v nesnázích;

—	nepoužití Pokynů pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 1999 při kvalifikaci podniku jako podniku v nesnázích a přezkumu hodnoty závazného souhlasného dopisu (Harte Patronatserklärung);

—	nedostatečné odůvodnění pro odchýlení se od Pokynů pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 1999 při kvalifikaci podniku jako podniku v nesnázích a přezkumu hodnoty závazného souhlasného dopisu;

—	nesprávné posouzení při určení hodnoty podpor, které mají být vráceny z důvodu neprovedeného posouzení závazného souhlasného dopisu při určení hodnoty podpor, které mají být vráceny.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/29

Žaloba podaná dne 12. dubna 2011 — ADEDY a další v. Rada Evropské unie

(Věc T-215/11)

2011/C 186/54

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobci: Anotati Dioikisi Enoseon Dimosion Ypallilon (ADEDY) (Atény, Řecko) Sp. Papaspyros (Atény, Řecko), Il. Iliopoulos (Atény, Řecko) (zástupce: M. Tsipra, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2010, kterým mění rozhodnutí Rady 2010/320/EU určené Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. ledna 2011 (Úř. věst. L 26, s. 15) pod č. 2011/57/EU;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci se touto žalobou domáhají zrušení rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2010, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/320/EU určené Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. ledna 2011 (Úř. věst. L 26, s. 15) pod č. 2011/57/EU.

Na podporu žaloby předkládají žalobci následující žalobní důvody.

Žalobci zaprvé tvrdí, že pravomoci Evropské komise a Rady svěřené Smlouvami byly při přijetí napadených rozhodnutí překročeny. Konkrétně, články 4 a 5 Smluv zavádějí zásady subsidiarity a proporcionality. Kromě toho je v čl. 5 odst. 2 Smluv výslovně stanoveno, že pravomoci, které nejsou Evropské unii svěřeny, náležejí členským státům. Podle článku 126 a následujících Smluv, opatření, o nichž může Rada rozhodnout při řízení o nadměrném schodku a zahrnout do svých rozhodnutí, nelze nařídit konkrétně, výslovně a bez prostoru pro odchylky, jelikož tato pravomoc není Radě svěřena Smlouvami.

Zadruhé žalobci tvrdí, že právním základem pro přijetí napadeného rozhodnutí je čl. 126 odst. 9 a článek 136 Smlouvy. Zpochybněné rozhodnutí bylo nicméně přijato způsobem, který přesahuje pravomoci Evropské komise a Rady svěřené těmito články, pouze jako opatření provádějící bilaterální smlouvu mezi 15 členskými státy Euro zóny, které se rozhodly poskytnout bilaterální půjčky, a Řeckem. Taková pravomoc při přijetí opatření ze strany Rady není ani uznána ani stanovena Smlouvami.

Zatřetí žalobci tvrdí, že zavedením snížení rodinných příplatků a tím, že jsou tato snížení vázána na kritéria příjmů, zasahuje napadené rozhodnutí do nabytých vlastnických práv žalobců a byla přijata v rozporu s článkem 1 prvního protokolu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/29

Žaloba podaná dne 20. dubna 2011 — Rautenbach v. Rada a Komise

(Věc T-222/11)

2011/C 186/55

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Muller Conrad Rautenbach (Harare, Zimbabwe) (zástupci: S. Smith QC, M. Lester, Barristers, a W. Osmond, Solicitor)

Žalované: Rada Evropské unie a Evropská komise

Návrhová žádání

—

zrušit rozhodnutí Rady 2011/101/SZBP ze dne 15. února 2011 o omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (Úř. věst. 2011, L 42, s. 6) a nařízení Komise (EU) č. 174/2011 ze dne 23. února 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (Úř. věst. 2011, L 49, s. 23) v rozsahu, v němž se použijí na žalobkyni, a

—	uložit žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod: nařízení Komise (EU) č. 174/2001 ani rozhodnutí Rady 2011/101/SZBP nebyla přijata na platném právním základě, jelikož dotčené orgány překročily meze své pravomoci.

2)	Druhý žalobní důvod: žalované nemají oprávnění uložit žalobkyni restriktivní opatření; uložení těchto opatření žalobkyni spočívá na zjevně nesprávném posouzení, jelikož žalované dospěly k chybnému závěru, že jejich uložení je odůvodněné.

3)	Třetí žalobní důvod: sporná opatření porušují práva žalobkyně na obhajobu a práva na účinný soudní přezkum.

4)	Čtvrtý žalobní důvod: žalované porušily povinnost uvést odůvodnění, jelikož jimi uvedené odůvodnění neodpovídá příslušné povinnosti, která orgánům EU náleží.

5)	Pátý žalobní důvod: napadená opatření vedou k neodůvodněnému a nepřiměřenému omezení základních práv žalobkyně, a to především jejího vlastnického práva, svobody podnikání a práva na respektování jejího dobrého jména a rodinného života.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/30

Žaloba podaná dne 29. dubna 2011 — Španělsko v. Komise

(Věc T-235/11)

2011/C 186/56

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise K(2011) 1023 v konečném znění ze dne 18. února 2011, kterým se snižuje podpora přidělená Fondem soudržnosti těmto fázím projektů:

„Dodávka a montáž drážního tělesa na vysokorychlostní trati (Línea de Alta Velocidad) Madrid–Zaragoza–Barcelona–Francouzská hranice. Úsek Madrid-Lleida“ (CCI č. 1999.ES.16.CPT.001);

„Vysokorychlostní železniční trať (Línea de Alta Velocidad ferroviaria) Madrid-Barcelona. Úsek Lleida–Martorell (Plataforma, 1a fase)“ (CCI č. 2000.ES.16.C.PT.001);

„Vysokorychlostní trať (Línea de Alta Velocidad) Madrid–Zaragoza–Barcelona–Francouzská hranice. Přístupové cesty do Zaragozy“ (CCI č. 2000.ES.16.C.PT.003);

„Vysokorychlostní trať (Línea de Alta Velocidad) Madrid–Zaragoza–Barcelona–Francouzská hranice. Úsek Lleida–Martorell. Podúsek X-A (Olérdola — Avinyonet del Penedés“ (CCI č. 2001.ES.16.C.PT.007) a

„Nový železniční vysokorychlostní přístup k východnímu pobřeží (Nuevo acceso ferroviario de Alta Velocidad a Levante). Podúsek La Gineta–Albacete (Plataforma)“ (CCI č. 2004.ES.16.C.PT.014);

—	podpůrně, pokud jde o korekce uplatněné na změny výslovně uvedené v odstavcích této žaloby, toto rozhodnutí částečně zrušil v rozsahu, v němž jsou korekce sníženy na částku 27 047 647,00 eur;

—	v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1)	První žalobní důvod vychází z porušení čl. H odst. 2 přílohy II nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 9), neboť Komise své rozhodnutí přijala bez dodržení tříměsíční lhůty od jednání.

Druhý žalobní důvod vychází v případě zakázek na dodávky z porušení čl. 20 odst. 2 písm. e) směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 199, s. 84; Zvl. vyd. 06/02, s. 194), a v případě zakázek na stavební práce a zakázek na služby, u kterých byly provedeny korekce, z porušení článku 20 odst. 2 písm. f) téhož předpisu, neboť Komise nesprávně uplatnila uvedené ustanovení v rozsahu, v němž je veřejná zakázka na doplňující služby operací odlišnou od změny probíhající veřejné zakázky stanovené španělskou právní úpravou o zadávání veřejných zakázek, takže daná změna nespadá do působnosti uvedené směrnice.

Třetí žalobní důvod, který je vůči předchozímu žalobnímu důvodu podpůrný a je uveden výlučně pro případ zakázek na stavební práce a zakázek na služby, u kterých byly provedeny korekce, vychází z porušení čl. 20 odst. 2 písm. f) směrnice 93/38, neboť byly splněny veškeré podmínky umožňující španělským orgánům zadat na základě neveřejného postupu veřejnou zakázku na dodatečné práce provedené v pěti fázích projektu dotčených korekcí.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/31

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. května 2011 Luigim Marcuccim proti rozsudku vydanému dne 15. února 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-81/09, Marcuccio v. Komise

(Věc T-238/11 P)

2011/C 186/57

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil napadený rozsudek v části, ve které soud prvního stupně: a) zamítl žalobu, kterou mu žalobce předložil, b) rozhodl, že tři čtvrtiny nákladů vynaložených žalobcem v prvním stupni ponese tento žalobce, a krom toho aby:

—

primárně:

(B.1.1)

vyhověl všem návrhovým žádáním žalobce v prvním stupni s výjimkou návrhových žádání ohledně náhrady nákladů;

(B.1.2)

uložil žalované náhradu tří čtvrtin nákladů, o nichž soud v prvním stupni rozhodl, že je ponese tento žalobce

—

podpůrně:

(B.2):

vrátil věc Soudu prvního stupně v jiném složení, aby znovu rozhodl o meritu všech návrhových žádání citovaných v předchozích bodech (B.1.1) a (B.1.2).

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku vydanému dne 15. února 2011 Soudem pro veřejnou službu (věc F-81/09). Tento rozsudek zamítl žalobu, jejímž předmětem bylo na jedné straně zrušení rozhodnutí Komise o částečném zamítnutí žádosti žalobce, aby mu byly uhrazeny úroky z prodlení za dávky invalidního důchodu, které mu tento orgán dlužil, a na druhé straně uložení Komisi, aby mu vyplatila částku odpovídající rozdílu mezi výší úroků z prodlení vypočítanou v souladu s kritérii, které podle jeho názoru měly být použity, a částkou skutečně vyplacenou.

1)	První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z naprostého nedostatku odůvodnění rozhodnutí uvedeného v bodě 32 napadeného rozsudku, jakož i (porušení) povinnosti odůvodnění, kterou je vázán každý orgán Evropské unie (body 41 až 47 napadeného rozsudku).

2)	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného, chybného a nepřiměřeného výkladu a uplatnění obsahu sdělení ze dne 8. května, kterým se zabývá bod 53 napadeného rozsudku.

3)	Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného, chybného a nepřiměřeného výkladu a použití pojmu uplatnění pravidla pomocí analogie, jakož i právních pravidel a judikatury s tím související (body 57 a 58 napadeného rozsudku).

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení právní zásady patere legem quam ipse feristi, čímž je napadený rozsudek nezhojitelně dotčen, a z naprostého nedostatku odůvodnění zamítnutí argumentu o porušení zásady patere legem quam ipse feristi (viz zejména bod 59 napadeného rozsudku).

5)	Pátý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z protiprávnosti zamítnutí žádosti o finanční náhradu (body 69 a 70 napadeného rozsudku), neboť k žádosti žalobce týkající se úroků na náhradu škody se soud prvního stupně vůbec vyjádřil.

6)	Šestý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z protiprávnosti zamítnutí žádosti o náhradu škody (body 73 a 76 napadeného rozsudku).

7)	Sedmý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z protiprávnosti uložení žalobci, aby nesl tři čtvrtiny nákladů.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/33

Žaloba podaná dne 22. dubna 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-17/11)

2011/C 186/60

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: A. Blot, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované o neprodloužení smlouvy žalobkyně jako smluvního zaměstnance.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí o neprodloužení její smlouvy jako smluvního zaměstnance, jak implicitně vyplývá ze sdělení ze dne 28. dubna 2010, a v případě potřeby rozhodnutí OOUPS, kterým byla zamítnuta stížnost;

—	v důsledku toho přijmout žalobkyni znovu do zaměstnání;

—	uložit žalované zaplacení částky stanovené předběžně ve výši 27 000 eur jako náhradu majetkové újmy, zvýšenou o úroky z prodlení s uplatněním zákonné sazby platné k datu rozsudku, který má být vydán;

—	uložit žalované zaplacení částky stanovené předběžně a v souladu se zásadou ex aequo et bono ve výši 15 000 eur (patnáct tisíc eur) jako náhradu nemajetkové újmy, zvýšenou o úroky z prodlení s uplatněním zákonné sazby platné k datu rozsudku, který má být vydán;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/33

Žaloba podaná dne 20. dubna 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-27/11)

2011/C 186/61

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: L. Levi, M. Vandenbussche a C. Bernard — Glanz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované, kterými bylo odmítnuto povolení zdravotních výkonů, o které žalobce žádal pro svého syna, manželku a sebe.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit napadená rozhodnutí a v případě potřeby rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv zamítající stížnost,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/33

Žaloba podaná dne 26. března 2011 — ZZ v. CEDEFOP

(Věc F-31/11)

2011/C 186/62

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Žalovaný: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ředitelky CEDEFOP, kterým se ukončuje pracovní poměr žalobce, a návrh na náhradu způsobené majetkové a nemajetkové újmy

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ředitelky CEDEFOP ze dne 14. dubna 2010, kterým se ukončuje pracovní poměr žalobce;

—

uložit CEDEFOP, aby jako náhradu hmotné újmy v důsledku nepřijetí na pracovní místo, nebo až do případného opětovného přijetí na pracovní místo, žalobci zaplatilo rozdíl mezi odměnou a důchodem, na které by měl nárok, kdyby zůstal v jeho službě po 15. listopadu 2010, a případnou odměnou nebo dávkami v nezaměstnanosti a důchodem, na které by měl po tomto datu nárok;

—	uložit CEDEFOP, aby mu zaplatilo předběžně vyčíslenou částku ve výši 35 000 eur jako náhradu nehmotné újmy;

—	uložit CEDEFOP náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/34

Žaloba podaná dne 5. dubna 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-40/11)

2011/C 186/63

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, které určuje dávky, na jaké má žalobce právo na základě své částečné doživotní invalidity.

Návrhové žádání žalobce

—

Quatenus opus est, zrušit návrh rozhodnutí ze dne 2. června 2010, který vydala žalovaná a který se týká dávek přiznaných žalobci na základě článku 73 služebního řádu v souvislosti s úrazem, jehož obětí se žalobce stal dne 17. června 2005, zrušení se požaduje výlučně ohledně části návrhu rozhodnutí, kde se stanoví, že žalobci by měla být vyplacena částka 10 682,29 euro, která byla ve skutečnosti uhrazena;

—

zrušit rozhodnutí, do něhož se přeměnil návrh rozhodnutí ze dne 2. června 2010 po uplynutí zákonné lhůty od doručení tohoto návrhu žalobci, aniž by došlo k lékařské prohlídce žalobce před lékařskou komisí, zrušení se požaduje výlučně ohledně části návrhu rozhodnutí, kde se stanoví, že žalobci by měla být vyplacena částka 10 682,29 euro, která byla ve skutečnosti uhrazena;

—	quatenus oportet, zrušit akt zamítající stížnost ze dne 26. srpna 2010;

—

uložit Evropské komisi, aby žalobci neprodleně vyplatila rozdíl mezi tím, co mu mělo být uhrazeno na základě článku 73 služebního řádu a ve vztahu k jeho úrazu a částkou 10 682,29 eur, která mu již byla vyplacena, a krom toho úroky z výše uvedeného rozdílu ve výši 10 % ročně s roční kapitalizací, a to ode dne 24. srpna 2010;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/34

Žaloba podaná dne 9. dubna 2011 — Honnefelder v. Komise

(Věc F-42/11)

2011/C 186/64

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stephanie Honnefelder (Brusel, Belgie) (zástupce: C. Bode, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise o nezařazení žalobkyně na seznamu úspěšných uchazečů výběrového řízení EPSO/AD/26/05

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí žalované ze dne 11. února 2011;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení;

—	případně vydat rozsudek pro zmeškání.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/34

Žaloba podaná dne 13. dubna 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-44/11)

2011/C 186/65

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, avvocato)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Návrh na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku náhrady škody, kterou údajně utrpěl z důvodu žádosti zaslané poradním lékařem Komise lékaři žalobce a směřující k získání určitých informací

Návrhová žádání žalobce

—	prohlásit právní neexistenci nebo podpůrně vyslovit zrušení rozhodnutí, bez ohledu na způsob, jakým bylo vypracováno, o zamítnutí žádosti žalobce obsažené ve zprávě ze dne 6. března 2010,

—	v rozsahu, v němž je to nezbytné, prohlásit právní neexistenci nebo podpůrně vyslovit zrušení aktu, bez ohledu na způsob, jakým byl vypracován, kterým žalovaná zamítla stížnost žalobce ze dne 3. září 2010,

—

v rozsahu, v němž je to nezbytné konstatovat, že Dr.M., v rozhodné době úředník Evropské komise: a) požádal Dr. U, aby mu oznámil, zda je žalobce v současnosti „léčený psycho-farmakologicky (neuroleptika, antidepresíva) a jaký druh terapie používá“, b) oznámil Dr. U, že „na základě ustanovení služebního řádu použitelných na všechny úředníky Evropské komise má pan (ZZ) svoji administrativní adresu v Bruselu od 1. dubna 2002 a že již není v Angole v návaznosti na rozhodnutí (jeho) nadřízených (…) což bylo Vašemu pacientovi oficiálně oznámeno“,

—	v rozsahu, v němž je to nezbytné, konstatovat protiprávnost každé ze skutečností, která vedla k dotčeným škodám a zejména celku, který tvoří,

—	v rozsahu, v němž je to nezbytné, prohlásit protiprávnost každé ze skutečností, která vedla k dotčeným škodám a zejména celku, který tvoří,

—

uložit Evropské komisi, aby neprodleně zaplatila žalobci částku 10 000 eur, zvýšenou o úroky z uvedené částky v sazbě 10 % ročně s roční kapitalizací ode dne 5. července 2010 nebo jakoukoliv jinou částku obsahující jakékoliv doplňující prvky, které bude Tribunál považovat za správné a spravedlivé, aby byly žalobci nahrazeny dotčené škody,

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/35

Žaloba podaná dne 14. dubna 2011 — ZZ v. EIB

(Věc F-45/11)

2011/C 186/66

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: L. Isola, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Předmět a popis sporu

Zrušení hodnotící posudek žalobce za rok 2009 v rozsahu, v němž mu nepřiděluje hodnocení A nebo B+ a v rozsahu, v němž ho nenavrhuje k povýšení do funkce D

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí zaslané v kopii dne 24. září 2010 v rozsahu, v němž odvolací výbor dne 22. září zamítl na základě článku 22 služebního řádu a dopisu ze dne 18. března 2010 opravný prostředek žalobce proti hodnotícímu posudku za rok 2009,

—	zrušit hodnotící posudek za rok 2009 v rozsahu, v němž mu nepřiděluje hodnocení A nebo B+ a v rozsahu, v němž ho nenavrhuje k povýšení do funkce D,

—

zrušit všechny související, následné a předchozí akty, mezi něž patří jistě jak pokyny vydané ředitelstvím pro lidské zdroje pro shrnutí hodnocení pomocí jednoho z prvních písmen abecedy tak povýšení ze dne 25. března, jelikož s ohledem na hodnocení vyjádřené nadřízenými žalobce, které je tímto napadeno, ho EIB nevzala v úvahu v bodě „povýšení z funkce E na funkci D“,

—

zrušit dopisy ze dne 17. a 30. listopadu 2010, kterými prezident EIB v rámci smírčího řízení podle článku 41 pracovního řádu zaměstnanců zamítl, aby se žalobce zatupoval sám, a dopis ze dne 20. ledna 2011, ve kterém generální ředitel pro lidské zdroje zamítl náhradu nákladů advokáta, který ho zastupoval,

—	uložit EIB náhradu utrpěné majetkové a nemajetkové újmy, včetně náhrady poplatků zaplacených advokátovi Gabrielu Isolovi, a náhradu nákladů řízení spolu s úroky a peněžním zhodnocením přiznaných částek.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/35

Žaloba podaná dne 14. dubna 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-46/11)

2011/C 186/67

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ZZ (Brusel, Belgie) (zástupci: E. Boigelot a S. Woog, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o odložení žádosti o pomoc, kterou podala žalobkyně.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí generálního tajemníka Komise ze dne 7. června 2010, kterým se odkládá žádost žalobkyně o pomoc ze dne 5. prosince 2007;

—	uložit Komisi náhradu nemajetkové újmy, kterou žalobkyně utrpěla a jež byla stanovena na 10 000 eur, s výhradou zvýšení v průběhu řízení, jakož i zaplacení finančních nákladů, jež vznikly v rámci postupu před zahájením soudního řízení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/36

Žaloba podaná dne 18. dubna 2011 — ZZ v. Evropská komise

(Věc F-49/11)

2011/C 186/68

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: B. Rohde-Liebenau, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Evropské komise zamítajícího žádost žalobce o odstranění některých dokumentů z jeho zdravotní dokumentace a návrh na náhradu škody.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 17. ledna 2011 (č. R/588jlO),

—	uložit Komisi nahradit žalobci zdravotní výdaje ve výši 363,23 eur,

—

uložit Komisi, aby lékaři určenému žalobcem poskytla přístup k celému žalobcovu osobnímu spisu, včetně zdravotní dokumentace,

—	nebo podpůrně zaslat osobní spis právnímu zástupci žalobce v tomto řízení,

—	nebo podpůrně poskytnout přístup ke kopiím všech dokumentů z osobního spisu,

—	nebo podpůrně poskytnout přístup k celému spisu elektronicky,

—

uložit Komisi, aby prohlásila, že neexistují žádná paralelní ani dodatečná osobní nebo zdravotní dokumentace;

—	nebo podpůrně uložit Komisi povinnost odstranit veškerou takovou dodatečnou dokumentaci a existující kopie takové dokumentace,

—	nebo podpůrně uložit Komisi vložit jejich úplný obsah do řásného osobního spisu žalobce (nebo jeho zdravotní dokumentace),

—

uložit Komisi nahradit škodu, kterou utrpěl z důvodu porušení jeho základních práv, cti a dobrého jména ve výši, kterou bude Soud pro veřejnou službu považovat za přiměřenou vzhledem k zásadám ekvity a své judikatuře, nikoli však méně než ve výši čistého ročního platu žalobce v době jeho řádné služby pro žalovanou bezprostředně před událostí, k níž došlo v roce 2000,

—

uložit Komisi zaplatit žalobci částku 717 863,04 eur, která odpovídá osminásobku jeho ročního základního platu vypočítaného na základě měsíčních platů, které mu byly vyplaceny 12 měsíců před úrazem, v souladu s čl. 73 odst. 2 písm. b) služebního řádu,

—	nebo podpůrně část této částky, kterou bude Soud pro veřejnou službu považovat za přiměřenou,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/36

Žaloba podaná dne 19. dubna 2011 — ZZ v. Parlament

(Věc F-50/11)

2011/C 186/69

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: P. Nelissen Grade a G. Leblanc, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí OOJ udělit žalobkyni jen jeden bod za zásluhy v rámci hodnocení za rok 2009.

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 20. ledna 2011, kterým se zamítá stížnost žalobkyně;

—	zrušit rozhodnutí OOJ ze dne 11. května 2010, jež bylo žalobkyni oznámeno dne 27. května 2010, kterým se žalobkyni uděluje jen jeden bod za zásluhy v rámci hodnocení za rok 2009;

—	upozornit OOJ na následky vyplývající ze zrušení napadených rozhodnutí;

—	přiznat žalobkyni 2 000 eur jako náhradu jí způsobené nemajetkové újmy;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/37

Žaloba podaná dne 24. dubna 2011 — ZZ v. EIB

(Věc F-52/11)

2011/C 186/70

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (Strassen, Lucembursko) (zástupce: L. Isola, avvocato)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Předmět a popis sporu

Zaprvé zrušit dopis, kterým prezident EIB prohlásil, že na základě rozhodnutí vyšetřovací komise o zamítnutí stížnosti žalobce týkající se šikanování, není potřebný žádný zásah, jako je zrušení jiných rozhodnutí týkajících se šetření o šikanování. Zadruhé určit, že žalobce byl obětí šikanování.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit dopis ze dne 1. září 2010 v rozsahu, v němž se prezident EIB kromě toho, že nepřijal žádné opatření na základě šikanování na pracovišti, kterému je už léta vystavený žalobce, domníval, že může přezkoumat odůvodnění vyšetřovací komise ve věci samé,

—

zrušit zprávu a závěry přijaté vyšetřovací komisí dne 30. června 2010 v rozsahu, v němž nezahájila žádné šetření ohledně postupu odvolacího výboru a jeho členů, v rozsahu, v němž upravila otázku šikanování a nakonec v rozsahu, v němž zamítla opravný prostředek, omezila svou činnost pouze na přezkum chování některých osob a svévolně vyloučila šetření některých oznámených skutečností,

—	zrušit dopisy ze dne 17. a 30. listopadu 2010, kterými prezident EIB v rámci řízení podle článku 41 pracovního řádu zaměstnanců zamítl, aby se žalobce zatupoval sám, zatímco EIB byla zastoupena jedním z jejích zaměstnanců

—	zrušit zprávu ze dne 14. dubna 2011, kterou ředitel pro lidské zdroje zamítl jakékoliv odškodnění,

—	zrušit všechny související, následné a předchozí akty, mezi něž patří jistě i akty použité komisí a týkající se šikanování,

—	určit, že žalobce byl obětí šikanování,

—	uložit EIB, aby se vůči žalobci zdržela šikanování a zaplatila náhradu utrpěné fyzické, majetkové a nemajetkové újmy a náhradu nákladů řízení spolu s úroky z prodlení a peněžním zhodnocením přiznaných částek.

25.6.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 186/37

Žaloba podaná dne 2. května 2011 — ZZ v. Komise

(Věc F-53/11)

2011/C 186/71

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal a D. Abreu Caldas, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí nezapsat jméno žalobkyně na seznam úspěšných kandidátů výběrového řízení EPSO/AD/168/09-PL

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení EPSO/AD/168/09-PL nezapsat jméno žalobkyně na seznam úspěšných kandidátů tohoto výběrového řízení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2011.186.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 186

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 54 25. června 2011

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2011/C 186/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 179, 18.6.2011	1