31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/1

A.

vzhledem k tomu, že součástí spravedlivé a realistické migrační politiky Evropské unie zahrnující společný evropský azylový systém (CEAS) musí být účinný, kvalitní a udržitelný program pro znovuusídlování, jenž nabídne trvalé řešení uprchlíkům, kteří se nemohou vrátit do své země původu a jejichž ochranu ani živobytí nelze v prvních azylových zemích zajistit,

B.

vzhledem k tomu, že účelem znovuusídlování není pouze poskytovat humanitární pomoc znovuusídlovaným osobám, ale také zbavit třetí země zátěže spojené s poskytováním útočiště velkému počtu prchlíků, a představuje velmi důležitý prostředek rozdělení odpovědnosti,

C.

vzhledem k tomu, že znovuusídlování uprchlíků je v současné době každoročně umožňováno pouze v 10 členských státech, přičemž koordinace této činnosti mezi nimi téměř neexistuje, což má za následek, že strategické využití znovuusídlování jako nástroje vnější politiky EU není dostatečné,

D.

vzhledem k tomu, že ze strategického využití programu znovuusídlení mohou mít přímý i nepřímý užitek jak uprchlíci, kteří jsou znovuusídlováni, tak ostatní uprchlíci, kteří zůstávají v první azylové zemi, dále přijímající i jiné země, ale i mezinárodní systém ochrany uprchlíků celkově,

E.

vzhledem k tomu, že program znovuusídlování může napomoci k tomu, aby nelegální přistěhovalectví bylo méně atraktivní pro uprchlíky snažící se o přístup do zemí Evropské unie,

F.

vzhledem k tomu, že potřeba projevit solidaritu třetím zemím, které přijímají velké množství uprchlíků, pro něž je nutno zajistit mezinárodní ochranu, je důležitá a dokazuje nezbytnost projevovat tuto solidaritu i v rámci EU,

G.

vzhledem k tomu, že podíl EU na celosvětovém znovuusídlování je i nadále dosti nízký; vzhledem k tomu, že tento nízký podíl má negativní dopad na snahu EU hrát stěžejní úlohu při řešení globálních humanitárních otázek a na mezinárodních scéně,

H.

vzhledem k tomu, že základem společných politik členských států v oblasti přistěhovalectví a azylu musí být skutečná solidarita, jež by jim umožnila vzít na sebe značný díl odpovědnosti za plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany uprchlíků, ale i odpovědnosti vůči třetím zemím, které jsou značně zatíženy poskytováním útočiště velkému počtu uprchlíků,

I.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 7. května 2009 rovněž vyzýval k povinné solidaritě při znovuusídlování uprchlíků v rámci EU v případě, že je, mimo jiné, přijímající kapacita některého členského státu nedostatečná, s cílem umožnit přemístění osob požívajících mezinárodní ochrany do jiných členských států, pokud dotyčné osoby souhlasí a jsou-li dodržována jejich základní práva,

J.

vzhledem k tomu, že spolupráci se třetími zeměmi, které již několik programů pro znovuusídlování realizovaly, je třeba ještě posílit, aby bylo možné využít jejich zkušeností s přijímáním osob, integračními opatřeními a obecnou kvalitou iniciativ spojených se znovuusídlováním, a to prostřednictvím vzájemné výměny osvědčených postupů,

K.

vzhledem k tomu, že místní i mezinárodní organizace, stejně jako organizace vládní i nevládní, zejména UNHCR, by měly být zapojeny do všech fází programu EU pro znovuusídlování a přispívat k jeho realizaci svými specifickými informacemi, technickými odbornými znalostmi, prognózami v oblasti logistiky a zkušenostmi,

L.

vzhledem k tomu, že evropský program pro znovuusídlování nesmí proces znovuusídlování komplikovat,

M.

vzhledem k předpokladu, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) zahájí svou činnost v průběhu roku 2010; vzhledem k tomu, že EASO bude moci nabízet svou pomoc členským státům při realizaci iniciativ spojených se znovuusídlováním a současně zajišťovat koordinaci politik v rámci EU; vzhledem k tomu, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu se bude muset aktivně účastnit rozhovorů mezi členskými státy, Komisí a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,

N.

vzhledem k tomu, že pozornost je třeba věnovat nejen nutnosti zapojit do znovuusídlování více členských států, ale i kvalitě, udržitelnosti a účinnosti znovuusídlování, přičemž důraz by se měl klást na integrační opatření,

O.

vzhledem k tomu, že by uprchlíci měli mít neprodleně přístup k jazykovým kursům a kursům seznamujícím s kulturou dané země a v případě potřeby i k lékařské a psychologické péči,

P.

vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem úspěchu a účinnosti iniciativ v oblasti znovuusídlování je přístup dospělých na trh práce a okamžitá integrace dětí ve školách, a že by proto tyto osoby měly mít přístup k poradenským službám v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti,

Q.

vzhledem k tomu, že jak ve veřejné správě (např. v obcích), tak v rámci občanské společnosti (od organizací nevládních k organizacím dobročinným a od škol k sociálním službám) existuje několik subjektů, které mají zkušenosti i potřebné odborné znalosti, aby mohly uplatňovat vyhodnocovací mechanismy,

R.

vzhledem k tomu, že spolupráce s výše uvedenými subjekty – zejména s obcemi – se v zemích, které již mají ustálené postupy pro znovuusídlování, ukázala velmi přínosnou pro přijímání a integraci uprchlíků,

S.

vzhledem k tomu, že stanovování priorit by se mělo stát co nejflexibilnějším a vždy by se mělo přihlížet ke skutečné prioritě, kterou je nutno dát kategoriím nejzranitelnějších osob určeným UNHCR,

T.

vzhledem k tomu, že znovuusídlování je třeba realizovat jako doplňkové řešení k jiným trvalým řešením, jež mají žadatelé o mezinárodní ochranu v EU k dispozici a od nichž nelze odhlížet, a vzhledem k tomu, že snahy v oblasti znovuusídlování uprchlíků by neměly být na úkor úsilí o zajištění spravedlivého a účinného přístupu k azylu v rámci EU,

U.

vzhledem k tomu, že významnou úlohu hrají také programy pro přemísťování uprchlíků v rámci EU, a měly by proto být podporovány spolu s činnostmi spojenými se znovuusídlováním, jimiž se zabývá tato zpráva,

V.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 7. května 2009 Evropský parlament rovněž vyzýval k zavedení systému, na jehož základě by se osoby požívající mezinárodní ochrany ze strany členských států, které se potýkají s mimořádnou a nepřiměřenou zátěží, převedly po konzultaci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky do jiných členských států s tím, že by bylo nutné zajistit, aby se přitom zachovávala nediskriminační, transparentní a jednoznačná pravidla, která je třeba v návaznosti na požadavek Parlamentu rovněž uplatňovat,

W.

vzhledem k tomu, že pokud členské státy, které se nikdy nezapojily do programů pro znovuusídlování, nebudou mít přístup k informacím, lidským zdrojům, odbornému poradenství a neustálému monitorování úsilí v oblasti znovuusídlování, nebude pro ně vůbec snadné se zapojit, a bude tak nesnadné dosáhnout cíle, kterým je zapojení většího počtu členských států,

1.

vítá iniciativu Komise, která navrhuje změnit Evropský uprchlický fond tak, aby se v něm projevil vliv programu EU pro znovuusídlování;

2.

kladně oceňuje výše uvedené obecné cíle stanovené ve sdělení o programu EU pro znovuusídlování a stále větší pozornost, jež je znovuusídlování věnována v obecné politice EU v oblasti azylu;

3.

požaduje přijetí opatření, na jejichž základě budou členské státy a místní orgány informováni o výhodách znovuusídlování uprchlíků;

4.

připomíná však, že rozpočtová položka a finanční podpora jsou nedostačující k tomu, aby byl program pro znovuusídlování uplatňován skutečně v celé EU;

5.

naléhavě žádá členské státy, aby podpořily zavedení mechanismů soukromého financování a obecnou součinnost státní a soukromé iniciativy s cílem posílit Evropský program pro znovuusídlování;

6.

žádá ambicióznější program, který zajistí kvalitu a účinnost znovuusídlování a bude obsahovat konkrétní pokyny týkající se vytvoření nového vzoru pro stanovování priorit, vytvoření pobídek pro členské státy, které je mají přimět k tomu, aby umožňovaly znovuusídlování uprchlíků, a zajištění souladu znovuusídlování s dalšími politikami EU v oblasti azylu, a který bude obsahovat také standardy pro podmínky přijímání a vyhodnocovací mechanismy, které je třeba přijmout v rámci každé iniciativy spojené se znovuusídlováním;

7.

domnívá se, že nové finanční výhledy (na období 2007–2013) by měly stanovit specifický rámec pro znovuusídlování. Ten by mohl mít podobu odděleného fondu na znovuusídlování a měl by poskytovat finanční podporu ambicióznějšímu programu znovuusídlování;

8.

vítá otevření nového Evakuačního transitního centra (ETC) v Rumunsku, jež poskytuje dočasné útočiště uprchlíkům, které je naléhavě potřeba znovuusídlit, a/nebo uprchlíkům, kteří nemohou zůstat v zemích prvního azylu; vyzývá Komisi, aby této možnosti využívala a aby rovněž podporovala znovuusídlování prostřednictvím Evakuačního transitního centra;

9.

vítá iniciativy ad hoc řady členských států ohledně přijetí uprchlíků, které je třeba naléhavě znovuusídlit, uznává však, že iniciativy tohoto druhu musí mít organizovanější podobu;

10.

zdůrazňuje, že účinný program EU pro znovuusídlování by měl zajistit ochranu a trvalá řešení dlouhodobých rozvleklých situací uprchlíků a zároveň umožnit v mimořádných situacích či v případech nepředvídatelné události rychle a adekvátně reagovat, a že priority pro určitý rok by se měly stanovovat tak, aby v případě humanitární krize, která může nastat v průběhu daného roku, umožňovaly pohotovou reakci;

11.

trvá na tom, že kromě informací, které může poskytnout UNHCR, nevládní a jiné organizace, je pro přípravu znovuusídlování uprchlíků, vyhodnocení jejich potřeb a odpovídající naplánování další fáze znovuusídlování důležité umožnit práci v terénu,

12.

vybízí k tomu, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru s nevládními organizacemi a dalšími sociálními partnery, jako jsou náboženské a etnické organizace, přispívala k realizaci znovuusídlování a k propagaci dobrovolné činnosti v této oblasti;

13.

je přesvědčen, že obce, které jsou do znovuusídlování již zapojeny nebo se na něm začínají podílet, by měly vytvářet partnerství a sdružovat se s jinými obcemi ve své zemi i v členských státech EU, a tím v této oblasti umožnit výměnu zkušeností a posílení spolupráce v celé EU;

14.

zdůrazňuje, že je potřeba vytvořit organizovaný rámec spolupráce a v něm nadále získávat odborné znalosti a umožnit shromažďování a výměnu informací; zdůrazňuje také, že účinný program EU pro znovuusídlování musí členským státům (těm, které se programu již účastní nebo by se účastnit chtěly) umožňovat přístup k lidským zdrojům, odbornému poradenství a sdíleným informacím, které mohou být užitečné v každé fázi iniciativy spojené se znovuusídlováním; uznává, že všichni, kdo se účastní znovuusídlování, zvláště znovuusídlení uprchlíci, jsou významným zdrojem informací pro vyhodnocení iniciativ souvisejících se znovuusídlením;

15.

vyzývá členské státy ke společnému hledání a výměně osvědčených postupů vedoucích k lepší účinnosti, které mohou zahrnovat i realizaci společných programů, vzájemné hodnocení, zakládání společných misí, využívání společné infrastruktury (jako jsou např. tranzitní střediska) a pořádání návštěv ve členských státech za účelem vyhodnocení probíhajících iniciativ spojených se znovuusídlováním;

16.

žádá, aby byl respektován význam vyhodnocovacích mechanismů sledujících kvalitu přijetí a integrace v hostitelských členských státech; domnívá se, že úspěch znovuusídlování nelze posuzovat pouze z hlediska fyzického přemístění uprchlíků ze třetí země do členského státu, ale také z hlediska provádění opatření, jež umožňují integraci uprchlíků v hostitelské zemi;

17.

žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována lidským zdrojům podílejícím se na jakémkoli současném či budoucím programu EU pro znovuusídlování, aby se mohly využívat osvědčené postupy pro adaptaci a integraci uprchlíků v hostitelské společnosti, neboť se ukazuje, že opatření v oblasti znovuusídlování je nutné provádět pod dohledem příslušných úředníků a odborníků;

18.

je si vědom, že v EU neexistuje dostatečná strukturovaná spolupráce v oblasti znovuusídlování, která vyžaduje značné logistické přípravy, například pracovní návštěvy zaměřené na výběr a průzkum, lékařské prohlídky a bezpečnostní prověrky, organizaci cest a vyřizování víz, jakož i programy přijímání znovuusídlenců a jejich integraci, jak je uvedeno ve sdělení KOM(2009)0447;

19.

potvrzuje navíc svůj názor, že absence mechanismů spolupráce a koordinace mezi členskými státy zvyšuje náklady operací souvisejících se znovuusídlováním, snižuje jejich atraktivitu a oslabuje jejich strategický dopad;

20.

doporučuje proto vytvořit zvláštní oddělení s vlastními zaměstnanci, jejichž úkolem bude zajišťovat potřebnou koordinaci mezi všemi probíhající činnostmi členských států souvisejícími se znovuusídlováním;

21.

je přesvědčen, že nejvhodnějším institucionálním rámcem tohoto oddělení pro otázky znovuusídlování by byl Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), kde by toto oddělení mohlo spolupracovat v rámci politik EU v oblasti azylu a migrace;

22.

domnívá se, že toto oddělení by mohlo navázat užší kontakt s UNHCR a místními nevládními organizacemi, a obdržet tak důležité informace týkající se např. naléhavých priorit, integračních technik atd. a tyto informace pak předávat členským státům a orgánům a institucím EU;

23.

trvá také na tom, že by oddělení pro otázky znovuusídlování mohlo hrát významnou úlohu při sledování a hodnocení kvality a účinnosti programu pro znovuusídlování na evropské úrovni, a to tím, že by na základě informací od institucí/orgánů zapojených v členských státech do iniciativ v oblasti znovuusídlování vypracovávalo výroční zprávy o všech činnostech;

24.

rád by zdůraznil, že oddělení pro otázky znovuusídlování by mělo vést seznam nevládních organizací, dobročinných organizací a dalších subjektů, které mohou v rámci procesu znovuusídlování uprchlíků spolupracovat se správními orgány; dále poznamenává, že výše zmíněné oddělení by mělo pravidelně vydávat dokumenty, v nichž budou stanoveny standardy a kritéria, které budou tyto subjekty muset splňovat, aby se mohly zapojit do programů EU v oblasti znovuusídlování;

25.

zdůrazňuje, že EASO se může velmi užitečným způsobem podílet na zajišťování souladu a komplementarity programu EU pro znovuusídlování a dalších politik EU v oblasti azylu;

26.

uvědomuje si, že vhodný program pro znovuusídlování vyžaduje pravidelnou aktualizaci státních příslušností a kategorií uprchlíků, kteří by měli být v rámci procesu znovuusídlování upřednostňováni, přičemž zvláštní ohled je třeba brát na mimořádné události v různých zeměpisných oblastech a na obzvláště zranitelné osoby, které potřebují ochranu nejvíc;

27.

je přesvědčen, že v souladu s návrhem by priority EU pro určitý rok měla stanovit Komise, přičemž na všech fázích výběru a posuzování kandidátů na znovuusídlování by se měly velmi výrazně a účinně podílet úřad UNHCR a Evropský parlament;

28.

navrhuje, aby se výroční schůze odborné skupiny pro otázky znovuusídlování účastnila delegace poslanců z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj;

29.

domnívá se, že program EU pro znovuusídlování by měl zahrnovat zvláštní postupy, na jejichž základě se Evropský parlament bude moci zapojit do sestavování priorit EU pro daný rok;

30.

vybízí EASO, aby se významnou měrou podílel na sestavování plánu znovuusídlování v rámci EU;

31.

obhajuje zásadu, že v souladu s tím, že je nutné, aby priority EU pro určitý rok bylo možné upravovat, měly by existovat kategorie, jež zůstanou každý rok neměnné, aby členské státy mohly obzvláště zranitelným osobám nabízet možnost znovuusídlování kdykoli v průběhu roku;

32.

navrhuje, aby byla jednotlivým členským státům umožněna příprava na nouzové postupy pro případ nepředvídaného vývoje v humanitární oblasti – pro situace, kdy jsou uprchlíci například vystaveni ozbrojenému útoku nebo kdy přírodní neštěstí nebo katastrofy vážně ohrožují uprchlické tábory; domnívá se, že díky těmto postupům by bylo možné realizovat znovuusídlování v krátkém časovém horizontu, přičemž související administrativní opatření by bylo možné provést v rámci zkráceného časového rozvrhu nebo, v určitých případech, až poté, co se uprchlíci přemístí; doporučuje, aby byla tato oblast považována za jeden z cílů programu EU pro znovuusídlování;

33.

vyjadřuje politování nad skutečností, že programy pro znovuusídlování má v současné době pouze 10 členských států a že vznikly bez jakékoli koordinace;

34.

je si vědom, že účast členských států je i nadále dobrovolná vzhledem k rozdílům týkajícím se podmínek přijímání, partnerů spolupráce a právních kritérií, na jejichž základě se rozhoduje o tom, komu lze znovuusídlení poskytnout;

35.

uvědomuje si, že některé členské státy, zejména ty na jihu Evropy, čelí v důsledku své polohy na vnějších hranicích Unie zvláštním výzvám;

36.

přesto však žádá, aby byly vytvořeny větší pobídky, které budou motivovat další členské státy k účasti na programu EU pro znovuusídlování; uvědomuje si, že i když je větší finanční pomoc důležitá, nemělo by se zapomínat na EASO, které může v tomto ohledu představovat značný přínos, neboť se může snažit vyrovnávat situaci zlepšováním kvality služeb pro uprchlíky poskytovaných v členských státech a nabízením pomoci za použití nejúčinnějších postupů pro přijetí a integraci;

37.

navrhuje větší finanční pomoc členským státům, jež by se rády zapojily do programu EU pro znovuusídlování, s cílem poskytnout jim pomoc při vytváření udržitelného programu znovuusídlování a snížit zátěž těchto států, která je s podobnou iniciativou v počáteční fázi spojena; navrhuje, s cílem zabránit nadměrnému dopadu na Evropský uprchlický fond, aby byla výše finanční pomoci po počátečních letech účasti na programu uvedena na stejnou úroveň jako u ostatních členských států;

38.

je přesvědčen, že počet uprchlíků znovuusídlených v EU nebude možné zvyšovat, aniž by byl zaveden administrativní a odborný rámec, jenž by tvořil základ tohoto programu, a stálé struktury, jež by zajišťovaly přípravu na znovuusídlování a následnou kontrolu integračního procesu;

39.

domnívá se, že účinný program EU pro znovuusídlování musí zahrnovat ustanovení o vyhodnocovacích mechanismech, neboť klade důraz na kvalitu znovuusídlování v každém členském státě a na dobré standardy ve všech fázích od uznání až po přijetí a integraci uprchlíků;

40.

vyzývá členské státy zapojené do programu pro znovuusídlování, aby vyhodnotily opatření, která přijaly v rámci postupu znovuusídlování, s cílem zajistit a zlepšit integraci uprchlíků. Členské státy by rovněž měly pravidelně sledovat integraci uprchlíků;

41.

je toho názoru, že vládní orgány by měly co nejvíce upevnit spolupráci s nevládními subjekty (např. s mezinárodními a místními nevládními organizacemi) a využívat jejich odborných znalostí a zkušeností s prací s uprchlíky při vytváření iniciativ v oblasti znovuusídlování uprchlíků; účast občanské společnosti v Evropském programu pro znovuusídlování bude oporou pro iniciativy členských států a místních orgánů na podporu a přijímání uprchlíků;

42.

podporuje velké úsilí ze strany všech zúčastněných subjektů, jehož cílem je umožnit uprchlíkům, a to zejména těm nejzranitelnějším, přístup k vhodnému bydlení, zdravotní péči, vzdělání, jazykovým kursům a psychologické pomoci, ale i na trh práce, a zajistit tak jejich úspěšnou integraci;

43.

žádá úřad EASO, a především jeho navrhované oddělení pro otázky znovuusídlování, aby v úzké spolupráci s UNHCR, nevládními organizacemi a místními orgány stanovil jasná kritéria pro kvalitu znovuusídlování a sledoval znovuusídlování uprchlíků, a přispěl tak k hodnocení a dalšímu zdokonalování činnosti vykonávané členskými státy v souvislosti se znovuusídlováním;

44.

znovu zdůrazňuje úlohu EASO jako subjektu, který by mohl upozorňovat na určité nedostatky iniciativ v oblasti znovuusídlování, pomáhat členským státům při hledání konkrétních řešení a podporovat dostupné osvědčené postupy spolu se stálým oddělením pro otázky znovuusídlování;

45.

vyzývá k uspořádání společné výroční rozpravy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro zahraniční věci EP, která by mohla přispět k rozvíjení programu;

46.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/8

A.

vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nutné pro osobní rozvoj každého jedince, pro rovnost a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, pro aktivní občanství a sociální soudržnost,

B.

vzhledem k tomu, že zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy všech studentů s cílem dosáhnout lepších výsledků a schopností, a to v první řadě prostřednictvím nových, důraznějších politik zaměřených na rozšíření vzdělávací nabídky, je prioritou,

C.

vzhledem k tomu, že i přes určitá zlepšení ve výkonnosti vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii nebude většina referenčních úrovní stanovených EU pro rok 2010 dosažena; vzhledem k tomu, že zejména dovednosti stále nejsou na odpovídající úrovni a že jedna třetina evropské populace dosahuje nízké úrovně vzdělání,

D.

vzhledem k tomu, že ani deset let po zahájení boloňského procesu nebylo dosaženo mezi členskými státy žádoucího sblížení v oblasti vysokoškolského vzdělávání,

E.

vzhledem k tomu, že politika vzdělávání a odborné přípravy by měla všem občanům bez ohledu na jejich věk, pohlaví, zdravotní, tělesný, duševní a psychický stav, jazyk, etnický původ, státní příslušnost, náboženství a sociální a ekonomickou situaci umožnit po celý život nabývat, aktualizovat a rozvíjet jejich dovednosti a schopnosti,

F.

vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými prvky v úspěšném provádění obnovené sociální agendy EU pro příležitosti, přístup a solidaritu; vzhledem k tomu, že provedení tohoto programu by pomohlo vytvořit větší počet pracovních míst, zvýšit jejich kvalitu a dát většímu množství evropských občanů možnost, aby co nejlépe využili svůj potenciál,

G.

vzhledem k tomu, že je nutné trvale usilovat o to, aby byl zajištěn rovný přístup žen ke vzdělávání na všech úrovních a aby volba vzdělání nebyla předem určena stereotypy týkajícími se pohlaví,

H.

vzhledem k tomu, že k plnému uplatnění klíčových schopností jsou nezbytné další politické kroky jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni,

I.

vzhledem k tomu, že klíčovým problémem pro vzdělávání a odbornou přípravu v Evropě je reforma vzdělávání směřující k ucelenému vzdělávacímu systému zaměřenému na vědomosti, který připraví mladé lidi tak, aby se stali spokojenými, aktivními světoobčany, připravenými na vstup na trh práce,

J.

vzhledem k tomu, že provádění a další rozvoj strategií celoživotního vzdělávání jsou pro mnohé členské státy i nadále závažným problémem; vzhledem k tomu, že by se mělo více pozornosti věnovat celému životnímu cyklu, a nikoliv se zaměřovat na konkrétní odvětví či skupiny,

K.

vzhledem k tomu, že výnosy investic do vzdělávání jsou patrné pouze z dlouhodobého hlediska, a vzhledem k tomu, že je důležité zajistit, aby je politický program neopomíjel; vzhledem k tomu, že bychom měli vyzvat k vypracování pokynů v oblasti kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy, které by platily v celé EU, a že by v této oblasti neměla platit rozpočtová omezení, nebo by přinejmenším vyčleněné prostředky měly růst a ne klesat, vzhledem k tomu, že EU proto potřebuje rozpočtový mechanismus nezávislý na ročním programování v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

L.

vzhledem k tomu, že investice do vzdělávání a odborné přípravy, rekvalifikačních programů a doškolování a přizpůsobování znalostí a schopností všech jsou nezbytnou podmínkou pro překonání krize a řešení dlouhodobých problémů souvisejících s konkurenceschopností světového hospodářství, zaměstnaností, zvyšováním mobility a se sociálním začleněním,

M.

vzhledem k tomu, že více než 80 % učitelů na základních školách a 97 % učitelů v předškolních zařízeních v Unii jsou ženy, zatímco na středních školách jejich podíl dosahuje pouze 60 % a na vysokých školách a ve výzkumných zařízeních nedosahuje ani 40 %,

N.

vzhledem k tomu, že obtíže, s nimiž se učitelé potýkají, narůstají v souvislosti se složitějším a různorodějším vzdělávacím prostředím a patří k nim například změny informačních a komunikačních technologií (ICT), finanční omezení, která jsou důsledkem hospodářské krize, změny společenských a rodinných struktur a multikulturní prostředí,

O.

vzhledem k tomu, že k řešení těchto zásadních problémů bude důležité uplatnit strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020,

P.

vzhledem k tomu, že význam schopností pracovat s digitálními technologiemi se ve vyvíjející se znalostní ekonomice a na trhu práce EU bude zvyšovat; vzhledem k tomu, že tyto schopnosti skýtají příležitost k hospodářské obnově, podpoře podnikání a lepší dostupnosti zaměstnání,

Q.

vzhledem k tomu, že sport je jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti závislostem na návykových látkách (kouření, alkoholizmus a užívání drog), přičemž v tomto ohledu jsou žáci a studenti vysokých škol jednou z nejohroženějších společenských skupin; vzhledem k tomu, že prvořadou podmínkou pro sportovní činnost žáků a studentů je existence odpovídajícího zázemí a infrastruktury,

1.

vítá výše uvedené sdělení Komise nazvané „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“;

2.

konstatuje, že i přes pokrok, jehož bylo v uplynulých letech dosaženo, stále mnoho evropských občanů nemá dostatečné schopnosti; poukazuje na to, že jeden ze sedmi mladých lidí (ve věku 18–24 let) opouští školu předčasně (6 milionů žáků v EU 27 předčasně ukončí školní docházku), jeden ze čtyř patnáctiletých má nedostatečné schopnosti související se čtením, přibližně 77 milionů obyvatel (téměř jedna třetina evropské populace ve věku od 25 do 64 let) nemá žádnou nebo jen nízkou formální kvalifikaci, že pouze jedna čtvrtina má vysokou kvalifikaci a že příliš mnoho evropských občanů nemá dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; zdůrazňuje, že velmi nízká úroveň schopností je v celé EU přetrvávajícím problémem, a je znepokojen skutečností, že počet mladých lidí, kteří ve věku 15 let nedosáhli plné gramotnosti, se zvyšuje (21,3 % v roce 2000, 24,1 % v roce 2006);

3.

žádá Komisi, aby pokračovala v diskusi o dokumentu „Novými dovednostmi k novým povoláním“; poukazuje na to, že do roku 2020 bude vysokoškolské vzdělání nezbytné pro dalších 16 milionů pracovních míst, čtyři miliony pracovních míst budou vyžadovat středoškolské vzdělání, zatímco pracovních míst vyžadujících nízkou kvalifikaci bude o12 milionů méně; poukazuje na to, že do roku 2015 bude drtivá většina pracovních míst ve všech odvětvích vyžadovat dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; žádá, aby do této diskuse byly zapojeny všechny zainteresované strany, včetně učitelů, studentů, příslušných odborných organizací, nevládních organizací a odborových svazů, subjektů občanské společnosti a zejména sdružení rodičů a žáků, stejně jako zástupců podnikatelských kruhů;

4.

považuje za zásadní, aby byly zavedeny politiky, které by směřovaly ke zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy pro všechny studenty, a zdůrazňuje, že aby evropské vzdělávací systémy reagovaly na problémy související s celosvětovou konkurencí, je nutné zvýšit nabídku možností vzdělávání, která musí být kvalitnější a širší, aby odpovídala naléhavým požadavkům profesních odvětví a trhu práce;

5.

považuje studium jazyků za zásadní pro usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a pro podporu jejich mobility a rovných příležitostí;

6.

vyzývá členské státy k dalšímu provádění evropského rámce kvalifikací;

7.

žádá, aby se pozornost věnovala nejen takzvaným „zeleným“, ale také „bílým“ pracovním místům; poukazuje na to, že poměr osob ve věku nad 65 let k osobám ve věku 15 až 64 let se zvýší z 26 % v roce 2008 na 38 % v roce 2030; konstatuje, že jsou proto stále potřebnější sdílené politiky pro aktivní stárnutí, se zvláštním odkazem na podporu gramotnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, obnovy a aktualizace klíčových schopností v této oblasti s cílem překonat zaostávání v oblasti digitálních technologií, které je stále častější příčinou sociálního vyloučení seniorů;

8.

konstatuje, že ve sdělení Komise o strategii EU 2020 se zdůrazňuje, že „míra zaměstnanosti žen je mimořádně nízká“ (je zaměstnáno pouze 63 % žen oproti 76 % mužů) a že „bude nezbytné vypracovat politiky na podporu rovnosti žen a mužů s cílem zvýšit míru účasti pracovní síly“; konstatuje, že v této souvislosti je třeba, aby byla politika vzdělávání a odborné přípravy zacílena na odstranění tohoto rozdílu na trhu práce, a přispívala tak k dosažení udržitelného růstu a sociální soudržnosti; trvá na tom, že je nezbytné, aby ve vzdělávání byla od co nejnižšího věku uplatňována rovnost pohlaví;

9.

žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována potřebě usnadňovat zapojení osob se zdravotním postižením bez ohledu na jejich věk do vzdělávání a odborné přípravy, se zvláštním ohledem na to, aby děti se zdravotním postižením byly od raného věku skutečně začleňovány do vzdělávacích zařízení; zdůrazňuje, že k odstranění jakýchkoli limitů v této oblasti budou zapotřebí náležité investice a dlouhodobá strategie;

10.

domnívá se, že vzdělávání by jako celek mělo podporovat získávání demokratických schopností, a to podporováním studentských rad, které studentům umožní, aby přijali spoluodpovědnost za vzdělávání, jak je zakotveno v chartě práv studentů; v této souvislosti dále vyzývá k důkladné diskusi evropské společnosti o fungování a úloze vzdělávání a navrhuje, aby prostorem pro tuto diskusi byla Agora evropských občanů;

11.

vyzývá Evropskou komisi, členské státy a zaměstnavatele, aby v úzké spolupráci s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy podporovali zlepšování kvalifikací osob ze znevýhodněného prostředí;

12.

uvědomuje si, že globalizace zcela změnila evropské společnosti, a doporučuje, aby se globální a rozvojové vzdělávání stalo součástí celkového vzdělávání, a občané se tak měli možnost vypořádat se všemi hrozbami a příležitostmi měnícího se světa;

13.

považuje za nezbytné zavést na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy digitální a mediální gramotnost, seznamování s novými technologiemi a všeobecnou výuku odborných znalostí a kritického přístupu jak při používání moderních forem komunikace, tak s ohledem na mediální obsah; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně zlepšovat elektronické dovednosti všech evropských občanů; poukazuje na to, že je nezbytná odborná příprava a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, neboť význam těchto dovedností na vyvíjejícím se trhu práce stoupá;

14.

zdůrazňuje, že je důležité dostatečně a kvalitně podporovat rozvíjení kompetencí učitelů a zavádět nové způsoby organizace vzdělávání v přitažlivém školním prostředí;

15.

zdůrazňuje význam umění, kultury a sportu ve vzdělávání a odborné přípravě a potřebu věnovat zvláštní pozornost těmto předmětům v předškolním, primárním, sekundárním i celoživotním vzdělávání; domnívá se, že stejně jako rozvíjení odborných a technických dovedností, je i kulturní a sociální vzdělávání nedílnou součástí politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, neboť napomáhá rozvíjení praktických schopností, a tím podporuje seberealizaci jednotlivce a získání základních schopností;

16.

vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné zdroje umožňující vzdělávacím institucím investovat do sportu a aby v této oblasti posílily spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem;

17.

vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné investice do vzdělávání a zaručily tím všem kategoriím přístup na trh práce;

18.

zdůrazňuje, že dějiny a jazyk jsou nezbytným nástrojem pro dosažení sociální a kulturní integrace Evropy;

19.

poukazuje na význam vysoce kvalitního vzdělávání v raném dětství pro včasné získání klíčových schopností, včetně schopnosti dětí komunikovat jak v rodném jazyce, tak i v jazyce hostitelské země, a zejména pro podporu dětí ze znevýhodněného prostředí a dětí se speciálními (vzdělávacími) potřebami s cílem bojovat proti budoucí chudobě a sociálnímu vyloučení;

20.

upozorňuje na význam podpory čtenářské vzdělanosti již od předškolního vzdělávání a na důležitost dostupných materiálů ke čtení již od předškolního věku;

21.

upozorňuje na význam vzdělávání v mateřském jazyce, včetně případů tradičních menšin;

22.

zdůrazňuje, že pro mobilitu je nezbytná znalost cizích jazyků: žádá proto členské státy, aby již v raném věku zavedly výuku druhého jazyka;

23.

zdůrazňuje, že by měla být zavedena opatření na podporu vzdělávání dětí přistěhovalců, aby se mohly lépe přizpůsobit vzdělávacímu a sociálnímu prostředí hostitelské země;

24.

vyzdvihuje potřebu povzbuzovat a podporovat aktivity, které od raného věku rozvíjejí tvořivost dětí, a tak lépe připravují půdu pro inovativní myšlení v Evropě;

25.

poukazuje na barcelonské cíle, které usilovaly o to, aby byla do roku 2010 předškolní péče poskytována nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let, a aby k předškolní péči mělo přístup co nejvíce lidí;

26.

vyzdvihuje potřebu pokračovat v rozvíjení a upevňování jazykových znalostí na základních a středních školách, a to i s ohledem na děti přistěhovalců, a zdůrazňuje význam výuky v mateřském jazyce v případě tradičních menšin;

27.

je zastáncem myšlenky, že by ve vzdělávání měla být podporována pravidelná komunikace a větší zapojení studentů do řízení vzdělávacího procesu, jakož i aktivní spolupráce jejich rodičů se školskými pracovníky a posílení vzájemné důvěry mezi studenty a učiteli, což přispívá k tvůrčímu ovzduší a získávání sociálních a občanských schopností, které jsou nepostradatelné pro aktivní občanství;

28.

zdůrazňuje význam začlenění nových technologií do osnov jakožto nezbytného nástroje pro výuku v moderním vzdělávacím systému; podporuje myšlenku, aby děti v raném věku získávaly pod vhodným dohledem schopnosti umožňující jim zodpovědně a kriticky pracovat s mediálním obsahem a zejména s internetem, a považuje za důležité seznamovat děti s otázkami ochrany soukromí a osobních dat a s dodržováním autorských práv;

29.

zastává názor, že pokrok, jehož bylo dosaženo v úpravě školních osnov v oblasti klíčových schopností je pozitivním krokem, ale je nezbytně důležité usilovat o další zlepšení, zejména prostřednictvím uznávání a certifikace schopností získaných v neformálním i informálním vzdělávání, a podporovat získávání klíčových dovedností osob ohrožených předčasným ukončením školní docházky a sociálním vyloučením;

30.

žádá, aby se ve školách podporovala tělesná a sportovní činnost, stejně jako tvůrčí aktivity a účast na školních soutěžích, což přispívá k lepšímu zdraví, podporuje integraci a napomáhá rozvíjet hodnoty, které přispívají k vytváření pozitivních norem chování;

31.

podporuje vzdělávání a odbornou přípravu dětí z přistěhovaleckých rodin a zdůrazňuje přitom rozhodující příspěvek vzdělávání k úspěšné integraci přistěhovalců do evropské společnosti;

32.

žádá o vypracování komplexní strategie pro získávání klíčových schopností zahrnující reformu školních vzdělávacích programů prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání a odborného rozvoje učitelů, jehož výsledkem budou vysoce kvalifikovaní pracovníci škol; domnívá se, že je třeba poskytovat pobídky učitelům, s cílem umožnit jim zdokonalovat jejich vyučování a zaměřit se na odborný rozvoj;

33.

vyzývá členské státy, aby do škol zajišťujících všeobecné vzdělávání zavedly nové kombinace předmětů a materiály umožňující mladým lidem s jednou z nejčastějších poruch učení – dyslexií – úspěšně ukončit studium i přes jejich znevýhodnění;

34.

zdůrazňuje význam integrovaného vzdělávání, které předchází sociálním předsudkům a diskriminaci, a tím přispívá k evropské společenské solidaritě;

35.

podporuje vyšší mobilitu mezi vysokoškolskými institucemi, podnikatelským prostředím a odborným vzděláváním a přípravou (např. studenti, učitelé, zaměstnanci, školitelé) s cílem podpořit učení zaměřené na studenty a získávání schopností, jako je podnikavost, mezikulturní porozumění, kritické myšlení a tvořivost, kterých je na pracovním trhu stále více zapotřebí; domnívá se, že je proto třeba zabývat se bezodkladně stávajícími překážkami v rámci EU, se zvláštním zaměřením na finanční problémy a obtíže spojené s uznáváním kvalifikace, s cílem zlepšit kvalitu zkušeností s mobilitou u všech studentů; trvá na tom, že je třeba zajistit kvalitu vysokoškolského vzdělávání, což umožní zvýšit mobilitu pro vědecké a výzkumné účely a vytvoří podmínky pro rovné pracovní příležitosti pro občany EU;

36.

zdůrazňuje, že je nutné poskytnout všem mladým lidem pevný vědomostní základ, což je zásadním předpokladem pro podporu celoživotní mobility, což jim umožní vyrovnávat se se změnami pracovního trhu a s novými hospodářskými a sociálními požadavky;

37.

žádá, aby byly podporovány výzkumné programy pro posílení „trojúhelníku znalostí“, který má klíčový význam pro podporu růstu a zaměstnanosti v Evropské unii;

38.

vyzývá členské státy, aby modernizovaly vysoké školství, a především slaďovaly vzdělávací programy s potřebami trhu práce;

39.

vyzývá vysokoškolské instituce, aby modernizovaly své studijní programy a celkově urychlily Boloňský proces;

40.

zastává názor, že vysokoškolské instituce by měly být otevřenější a připravenější na všechny, zejména netradiční studenty, studenty se zvláštními potřebami a znevýhodněné skupiny; k tomu jsou zejména vhodné dobře nastavené systémy stipendií, jejichž prostřednictvím je možné podpořit mladé lidi ze sociálně slabých rodin, aby se věnovali studiu; domnívá se rovněž, že by členské státy měly zavést zvláštní politiky s cílem zajistit základní právo na vzdělání pro každého, včetně mladých lidí, kteří mají omezené finanční příležitosti, a že by proto měl být v budoucnu pro rovnost ve vysokoškolském vzdělávání vytvořen kombinovaný ukazatel jako součást strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu;

41.

připomíná v této souvislosti závěry ze zasedání Rady z května roku 2007 (6) ohledně ukazatelů vytvořených v návaznosti na pekingskou akční platformu v oblastech vzdělávání a odborné přípravy žen, zejména vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; vyjadřuje však politování nad tím, že tyto ukazatele nejsou plně zohledňovány při monitorování pracovního programu Vzdělání a odborná příprava 2010; vyzývá v této souvislosti k jejich využívání jako nástroje pro sledování pokroku při dosahování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a odborné přípravě;

42.

konstatuje, že i když byl učiněn pokrok co se týče dostupnosti vysokoškolského vzdělávání ženám, zastoupení žen v oblasti matematiky, věd a technologií je stále nedostatečné (jen 32 % absolventů tvoří ženy oproti 68 % mužů); poukazuje na to, že odstranění nerovnováhy mezi muži a ženami v těchto oborech by přispělo ke snížení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se tato odvětví v EU potýkají;

43.

považuje neformální vzdělávání za oblast doplňující formální vzdělání a doporučuje, aby bylo náležitě zohledněno při tvorbě vzdělávací politiky v rámci strategie ET 2020;

44.

požaduje vyšší, účinnější a komplexnější investice do vysokého školství;

45.

žádá členské státy, aby podporovaly partnerství (na mezinárodní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni) mezi vysokoškolskými institucemi, univerzitami, výzkumnými centry a podnikatelským prostředím, jakož i investování finančních prostředků podnikatelských kruhů do vysokoškolského vzdělávání;

46.

vyzývá členské státy, aby přidělovaly vysokoškolskému odvětví potřebné zdroje a umožnily mu tím reagovat na globální změny, neboť se jedná o významný nástroj hospodářské a sociální obnovy po nedávném hospodářském poklesu;

47.

vyzývá členské státy, aby s využitím legislativních, správních a finančních prostředků podpořily výuku menšin v jejich mateřském jazyce;

48.

trvá na tom, že kvalitní odborné vzdělávání a příprava jsou základem pro nabídku nových kvalifikovaných pracovníků a jsou nezbytné pro iniciativu „novými dovednostmi k novým povoláním“, s tím, že zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování učení zaměřeného na pracovní činnost a učňovského vzdělávání i pro mladé absolventy na základě dohod mezi univerzitami a podniky; domnívá se rovněž, že je důležité podporovat studium a praxi studentů v učňovském vzdělávání v jiných státech Evropské unie, jako je tomu v rámci programu Erasmus u studentů vysokoškolských; žádá, aby byla zvýšena podpora učňovskému vzdělávání a jeho prestiž;

49.

zdůrazňuje, že je nutné dále modernizovat programy odborného vzdělávání zohledňováním klíčových kompetencí, a to jednak s cílem zlepšit jejich kvalitu a zvýšit jejich atraktivitu pro mladé lidi, a současně s cílem lépe je přizpůsobovat měnícím se potřebám trhu práce; zastává názor, že programy odborného vzdělávání by měly zlepšovat průřezové klíčové schopnosti;

50.

zdůrazňuje požadavek přijmout na základě existujících osvědčených postupů model uznávání kreditů souvisejících s občanskými schopnostmi pro mladé lidi, kteří se účastní dobrovolnických činností a civilní služby podporované neziskovými organizacemi nebo v oblasti rozvojové spolupráce;

51.

požaduje, aby se zlepšil přechod mezi sekundárním odborným vzděláváním a vysokoškolským vzděláváním, čímž by bylo zajištěno zvýšení kvalifikací;

52.

zdůrazňuje celoživotní dimenzi doporučení o klíčových schopnostech a trvá na tom, že k dosažení jeho plného provedení je třeba většího pokroku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, včetně uznání všeobecného práva na celoživotní vzdělávání v právních předpisech;

53.

zdůrazňuje význam výměny informací a výměny správných a osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

54.

žádá o přijetí okamžitých opatření s cílem řešit skutečnost, že počet osob, jejichž schopnosti porozumět textu je nedostatečná, narůstá, prostřednictvím zvláštní podpory místních orgánů, protože ty jsou pro občany nejdostupnější; vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly pozornost negramotným osobám, jejichž počet je stále příliš vysoký, a aby tento problém – i u dospělých – důsledně řešily;

55.

je silně znepokojen vzrůstajícím počtem nezaměstnaných mladých lidí, zejména v současné ekonomické krizi; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění co nejflexibilnějších trhů práce, které zajistí, že mladí lidé budou moci snadno najít práci a měnit zaměstnání;

56.

zdůrazňuje, že je nutné do vytváření zastřešujících vnitrostátních rámců kvalifikací lépe začlenit poskytovatele vzdělávání, a posílit uznávání předchozího vzdělání, zejména vzdělání získaného neformálně nebo ad hoc;

57.

připomíná, že u čtyř z pěti referenčních úrovní přijatých v roce 2003 nebude dosaženo cíle; žádá Komisi, členské státy, regionální a místní úřady a další subjekty, aby zkoumali příčiny a přijali příslušné kroky nezbytné k nápravě této situace;

58.

zdůrazňuje význam pokračujícího strukturovaného dialogu a konzultací mezi těmi, kdo se nacházejí v závěrečném stadiu svého vzdělávání a odborné přípravy, vysokoškolskými institucemi a podniky;

59.

podporuje cíl zvýšit do roku 2020 účast dospělých na celoživotním vzdělávání z 12,5 % na 15 % a vyzývá k přijetí příslušných kroků; vyzývá proto univerzity, aby umožnily širší přístup ke vzdělávání, aby diverzifikovaly a rozšířily okruh posluchačů a aby přepracovaly studijní programy tak, aby byly zajímavé pro dospělé, kteří se ke studiu vrací; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijímaly ještě rozhodnější opatření s cílem podporovat a rozšiřovat instituce celoživotního vzdělávání, např. náhradní školní vzdělávání; vyzývá k tomu, aby bylo při provádění strategií celoživotního vzdělávání plně zohledňováno a prosazováno hledisko rovného postavení žen a mužů; poukazuje na zásadní roli univerzit třetího věku v celoživotním vzdělávání;

60.

konstatuje, že jednou z největších překážek, s nimiž se potýkají dospělí, kteří se chtějí účastnit vzdělávání a odborné přípravy, je nedostatek podpůrných zařízení pro jejich rodiny; vyzývá proto členské státy, aby vytvářely podpůrná opatření jako způsob, jak zajistit, že všichni studenti a pracovníci s rodinnými povinnostmi (např. péče o děti a další nezaopatřené osoby) budou mít příležitost aktualizovat a/nebo zvyšovat své dovednosti a schopnosti na základě osvědčených postupů vytvořených v této oblasti v rámci programu Evropského sociálního fondu, včetně poukázek na služby a na sladění s rodinným životem; domnívá se, že by měly být zváženy zejména možnosti e-learningu, neboť ty umožňují větší flexibilitu pro skloubení vzdělávání, práce a péče o rodinu;

61.

vybízí Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů, aby přijal opatření s cílem zlepšit shromažďování a rozbor srovnatelných údajů o rovnosti žen a mužů v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, a zajistil, aby byly statistiky týkající se příslušných ukazatelů související s pekingskou akční platformou snadno přístupné a pravidelně aktualizované;

62.

doporučuje, aby instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu usilovaly o širší propagaci svých programů pro vzdělávání dospělých osob a aby zjednodušily administrativní postupy pro využití těchto programů;

63.

vyzývá Evropskou komisi, aby v plném rozsahu zohledňovala odborné znalosti zúčastněných subjektů a k jejich úloze při provádění strategie ET 2020;

64.

vyzývá Evropskou komisi, aby neformální vzdělávání, odborné vzdělávání a odbornou přípravu a studenty škol zahrnula do plánovaného ukazatele mobility pro ET 2020 a převzala ukazatel Boloňského procesu pro mobilitu studentů;

65.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/16

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie a celý svět zažívají nejvážnější hospodářskou krizi za posledních 60 let, že reálná ekonomika čelí nejhorší recesi za výše uvedené období a že přes relativní oživení hospodářství se očekává zhoršení podmínek pro zaměstnanost,

B.

vzhledem k tomu, že bez ohledu na typ podniku nebo odvětví, ve kterém působí, jsou v celkovém kontextu deontologie podnikatelského chování důležité některé otázky vztahující se k řízení podniků, jako je povinnost řádné péče, transparentnost, sociální odpovědnost podniků, řízení rizik, ekonomická udržitelnost rozhodnutí o finančních investicích, postupy správní popř. dozorčí rady nebo výkon práv akcionářů; vzhledem k tomu, že nedávná finanční krize ukázala, že tyto otázky musí být zvažovány s ohledem na zachování finanční stability a soustavně analyzovány, aby bylo možné nalézt řešení umožňující podnikům čelit současným výzvám a přispívat k hospodářskému růstu a zvyšování zaměstnanosti v celé Evropské unii,

C.

vzhledem k tomu, že krize také ukázala existenci úzkých vazeb mezi řízením rizik a politikou odměňování a důležitost této politiky v rámci mechanismů zajišťujících řádné fungování podniků; z tohoto důvodu by mělo být náležitě zohledněno řízení rizik při takovém nastavení politiky odměňování, aby umožňovala vytvoření odpovídajících systémů řízení rizik v rámci širšího a vyváženého přístupu ke správě a řízení a k zajištění toho, že pokud budou zavedeny systémy pobídek, bude dbáno rovněž na zajištění jim odpovídajících systémů řízení rizik,

D.

vzhledem k tomu, že podniky ve všech odvětvích mají některé třídy rizik společné, ačkoli některé typy rizik jsou typické pro určitá odvětví (jako jsou rizika, kterým jsou vystaveny podniky činné ve finančním odvětví); vzhledem k tomu, že selhání účinného řízení rizik vyplývající z neadekvátního sledování, zda jsou dodržována pravidla dohledu, a nepřiměřené pobídky v politice odměňování sehrály v nedávné finanční krizi ústřední úlohu,

E.

vzhledem k tomu, že řízení rizik by mělo být chápáno a uplatňováno na úrovni celé organizace, a nejen na úrovni jejích jednotlivých operačních jednotek; měly by být také o něm podávány informace, mělo by být transparentní a podléhat oznamovací povinnosti,

F.

vzhledem k tomu, že každé řešení by mělo zajišťovat, aby každé přijímané riziko bylo v souladu s cílem podnikání a se strategií podniku s řádným ohledem na účinné řízení rizik; účinné řízení rizik by mělo být považováno za jeden z nejdůležitějších prvků dobrého podnikového řízení ve všech podnicích,

G.

vzhledem k tomu, že jeden z prvních kroků Komise po krizi se zaměřil na otázku politiky odměňování přijetím doplňků k doporučením Komise 2004/913/ES a 2005/162/ES, jejichž cílem bylo zajistit správnou politiku odměňování se stanovením nejlepších postupů pro její koncipování, s novým doporučením týkajícím se systému odměňování ředitelů podniků kótovaných na burze a se zveřejněním doporučení k politikám odměňování v odvětví finančních služeb,

H.

vzhledem k tomu, že úroveň doporučení se liší podle typu podniku s řádným přihlédnutím k jeho velikosti, vnitřnímu uspořádání a složitosti vykonávaných činností; že je třeba takto rozlišovat mezi finančními podniky (ať již s kótovanými akciemi či nikoli) a podniky s kótovanými akciemi, ale nikoli finančními, a mezi různými odvětvími finančnictví, jako je bankovnictví, pojišťovnictví a správa fondů,

I.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s odměňováním je nutné zvážit některé body jako jsou (i) systémy odměňování, včetně jejich struktury, transparentnosti a symetrie a vazby mezi odměňováním a motivací, (ii) postup při stanovení systémů odměňování, včetně definování činitelů, úkolů a odpovědnosti, (iii) kontrola systémů odměňování, přičemž zvláštní pozornost je nutno věnovat akcionářům, a (iv) celková výše odměn včetně mezd a důchodů,

J.

vzhledem k tomu, že některé velmi důležité aspekty zásad obsažených v doporučeních zůstávají nejasné a musí být řádným způsobem zaváděny do praxe, například koncepce výkonových kritérií, jež by umožnila vytvořit vazbu mezi odměnou a dosaženými výsledky, zohlednění „nedostatečných výsledků“ při výplatě odchodného a variabilní složky odměňování v odvětví finančních služeb,

K.

vzhledem k tomu, že pro trvající potíže při definování vazby mezi odměnou a dosaženými výsledky by měl být důraz kladen na efektivitu postupu, ve kterém se rozhoduje o politice odměňování a o transparentnosti, kdy oba tyto momenty by měly vycházet ze zásad správného řízení podniků definovaných a posuzovaných ve vhodném časovém období, které se soustřeďuje na střednědobou a dlouhodobou perspektivu a aby se předešlo riskantním politikám řízení, jež nejsou udržitelné a jsou založeny na krátkodobé či dokonce velmi krátkodobé koncepci, s jasně vymezenými, oddělenými úkoly a odpovědností zúčastněných osob,

L.

vzhledem k tomu, že při každém přijímaném řešení by měl být uplatňován diferencovaný přístup a podnikům by měla být ponechána flexibilita v přizpůsobování systémů vlastním potřebám,

M.

vzhledem k tomu, že dosahované výsledky a politika odměňování musí být zpětně vyhodnocovány,

N.

vzhledem k tomu, že se prokázalo, že důležitým prvkem správného řízení je transparentnost; vzhledem k tomu, že by se neměla omezovat na pouhé poskytování informací, ale měla by znamenat, že podniky budou schopny vysvětlit, proč zvolily tu či onu politiku odměňování,

O.

vzhledem k tomu, že podávání jasných a snadno srozumitelných informací o politice odměňování ředitelů by v zásadě napomohlo procesu rozhodování, a zejména rozhodování akcionářů, o politice odměňování; taková informovanost by mohla zahrnovat podávání podrobných informací v ročních účetních závěrkách nebo ve zprávách o odměňování o celkové výši odměn a jiných výhod poskytovaných jednotlivým ředitelům,

P.

vzhledem k tomu, že cílem podniku by mělo být konstruktivní zapojení akcionářů a zaměstnanců; vzhledem k tomu, že to vyžaduje hledání dalších opatření k účinnému zapojení akcionářů do utváření politiky podniku v oblasti odměňování (jako je praxe zavedená v Německu, kde si podniky musí vyžádat souhlas akcionářů formou poradního hlasu), zejména protože akcionáři jsou ne vždy ochotni či připraveni převzít aktivnější úlohu; vzhledem k tomu, že by to mělo také znamenat hledání způsobů, jak zajistit spíše více proaktivní než reaktivní chování akcionářů ve vztahu k dozorčí popř. správní radě podniku,

Q.

vzhledem k tomu, že zejména v kótovaných společnostech je neúčast akcionářů vysoká, by bylo třeba podpořit elektronické hlasování na shromážděních akcionářů,

R.

vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy v oblasti informování a konzultace pracovníků při řízení jejich podniku musí být správně uplatňovány, aby jim byl umožněn skutečný dialog s vedoucími pracovníky podniků a aby mohlo být jednoznačně definováno odměňování v podnicích a jeho cíle,

S.

vzhledem k tomu, že mezi zákonné povinnosti správních orgánů podniku patří stanovit kritéria pro odměňování managementu a stanovení výše těchto odměn,

T.

vzhledem k tomu, že zlepšování výsledků činnosti dozorčích popř. správních rad podniků musí probíhat na základě dobrovolnosti a může vyžadovat přezkumy správných postupů,

U.

vzhledem k tomu, že cílem by mělo být vytvoření kompetentních správních a dozorčích rad podniků schopných přijímat objektivní a nezávislá rozhodnutí; vzhledem k tomu, že by měla být hodnocena účelnost a účinnost činnosti dozorčích popř. správních rad podniků,

V.

vzhledem k přiznávanému nedostatku stávajícího systému správy a řízení podniků by určitý podíl (např. 1/3) ředitelů měl být tvořen odborníky, kteří by byli odměňování pouze akcionáři, jimž by byli odpovědni a podřízeni. že tuto odpovědnost a podřízenost je třeba spojit s hlediskem odborných zkušeností,

W.

vzhledem k tomu, že legislativní proces v této oblasti může být obtížnější a časově náročnější než přijetí doporučení, avšak uplatnění přístupu právně nevynutitelného předpisu nepostačuje,

X.

vzhledem k tomu, že se Komise hodlá řídit doporučeními obsaženými v legislativních návrzích a zavést přiměřený dohled nad systémy odměňování, a konkrétně navrhla revizi směrnici o kapitálových požadavcích; vzhledem k tomu, že Komise hodlá posoudit další opatření vztahující se k nebankovním finančním službám,

Y.

vzhledem k tomu, že doporučení vydaná Komisí a vztahující se k podnikům s kótovanými akciemi nemusí nutně představovat vhodné všeobecné pokyny pro vypracování správných postupů v jiných podnicích, než jsou podniky s kótovanými akciemi,

Z.

vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby jakýkoli nástroj přijatý v této oblasti byl dodržován v celé EU a všemi zainteresovanými stranami,

1.

vítá opatření směřující k řešení deontologických aspektů podnikového řízení, které, jak ukázala nedávná finanční krize, nejsou ani zdaleka vyřešeny; v této souvislosti vítá obě doporučení vydaná Komisí;

2.

zdůrazňuje, že uplatnění přístupu právně nevynutitelného předpisu však nepostačuje;

3.

vítá proto první legislativní návrh Komise, který umožní, aby se zákonodárce EU mohl náležitě zabývat příslušnými otázkami, t.j. změnou směrnice o kapitálových požadavcích;

4.

připojuje se k zásadám, které Komise uvádí ve svých doporučeních ze dne 30. dubna 2009, především o struktuře odměňování a o řízení odměňování ředitelů a řídících pracovníků společností kótovaných na burze, a rovněž o struktuře odměňování, procesu vypracovávání a provádění politik odměňování (řízení), transparentnosti politiky odměňování a obezřetnostní kontroly (dohledu) ve finančním odvětví, ale zdůrazňuje, že tato doporučení byla členskými státy provedena jen neuspokojivě;

5.

zdůrazňuje, že Evropská unie potřebuje dlouhodobý výrobní, sociální a environmentální model, který by bral ohled na obecné zájmy podniků, akcionářů a zaměstnanců, a novou finanční architekturu založenou na systému obezřetostních a deontologických pravidel a na vnitrostátních a evropských orgánech dohledu vybavených závaznými pravomocemi; rovněž se domnívá, že finanční odvětví musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a vykazovat co největší společenskou odpovědnost;

6.

připomíná, že ve fázi oživování hospodářství mají vedle opatření na pomoc reálné ekonomice klíčový význam také opatření zaměřená na ochranu pracovních míst, vzdělávání a pracovní podmínky a že by je měly vzít v potaz všechny zúčastněné strany;

7.

zdůrazňuje, že politiky odměňování zaměřené na zdravou a udržitelnou správu a řízení podniků nemají pouze deontologický důvod, ale i důvod čistě ekonomický, protože takové politiky mají přímý dopad na aktiva a perspektivy rozvoje těchto podniků, i obecně celého hospodářství, a na udržení a vytvoření co nejvyšší míry zaměstnanosti;

8.

domnívá se, že opatření v souvislosti s politikou odměňování řídících pracovníků bank a úvěrových institucí nesmí mít povahu pouhého doporučení, ale musí mít spíše formu závazných opatření spojených se systémem dohledu, přičemž cílem by mělo být, aby pohyblivá složka odměňování – prémie, opce na akcie a pobídky –, nevedly podniky k příliš riskantnímu investování a politikám řízení, které neberou ohled na dopady na reálnou ekonomiku;

9.

důrazně připomíná, že řízení podniku a politiky odměňování musí respektovat a podporovat zásady stejných mezd a rovnosti v odměňování mezi ženami a muži, které jsou stanoveny ve Smlouvách a ve směrnicích EU;

10.

považuje za nutné přijmout další legislativní opatření na evropské úrovni, aby se vyřešil problém různých vnitrostátních pravidel odměňování pro podniky v případech, kdy se řídící pracovníci přesunují z jednoho členského státu do druhého v rámci (holdingového) podniku nebo z jednoho podniku do jiného podniku v jiném členském státě, nebo kdy podniky využívají svobody pohybu na vnitřním trhu, například formou přeshraničních fúzí;

11.

považuje za důležité zdůrazňovat všeobecnou odpovědnost správních a dozorčích rad podniků za udržitelný a dlouhodobý rozvoj společností usazených v některém z členských států EU a domnívá se, že je úkolem těchto rad, aby strukturovaly odměňování řídících pracovníků podniků tak, aby tento cíl odráželo a aby bylo pro evropskou veřejnost transparentní;

12.

vyzývá Komisi, aby navrhla změny právních předpisů o finančních službách specifikované podle jednotlivých odvětví s cílem zajistit v politice odměňování konzistentnost mezi bankovními a nebankovními institucemi. Rovněž vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy v oblasti podnikového práva s cílem pomoci řešit otázky řízení podniků a zajistit konzistentnost politiky odměňování pro všechny typy společností;

13.

vyzývá Komisi, aby vyžadovala a podporovala účinné dodržování opatření přijatých na úrovni EU a soustřeďovala se přitom především na přeshraniční podniky, a aby splnila svůj záměr, že předloží hodnotící zprávu o uplatnění obou doporučení členskými státy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby do závěrů této hodnotící zprávy zapracovala plán vhodných legislativních i jiných činností, který by možná bylo nezbytné následně přijmout;

14.

žádá, aby byla účinným způsobem uplatňována pravidla týkající se konzultací a účasti zaměstnanců zvolených v rámci směrnice 2001/86/ES (5), kterou se doplňuje statut evropské společnosti;

15.

nahlíží na evropské podniky jako na vhodnou platformu pro zaváděni osvědčených postupů s cílem zavádět etické zásady, podle nichž mají být řízeny nadnárodní společnosti, a pro prosazování těchto zásad v praxi;

16.

vyzývá členské státy, aby účinně prováděly opatření, jako je směrnice o právech akcionářů v EU, aby odstranily překážky bránící účasti akcionářů při hlasování a aby takovou účast podpořily, zejména pokud jde o přeshraniční hlasování;

17.

vyzývá všechny akcionáře, aby se aktivně zapojili do revize podnikatelských postupů a do výměn v oblasti kultury podnikání;

18.

žádá o podporu účasti žen na vedoucích pozicích prostřednictvím doporučení Komise na zavedení režimu obsazování míst v podnikových řídících orgánech, a rovněž v dalších orgánech a na obsazování míst obecně;

19.

navrhuje, aby vnitrostátní kontrolní orgány přísněji definovaly nezávislost členů řídících orgánů podniku a zároveň vytvořily účinnější mechanismy boje proti korupci, jejichž zavedení umožní nejen posílit etické řízení podniků, ale může také zlepšit jejich hospodářskou výkonnost;

20.

podporuje vypracování jednotných a komplexních pokynů týkajících se řízení rizik, které, jak se zdá, se v současnosti řídí různými kodexy a normami, jež jsou v členských státech použitelné jen částečně;

21.

zdůrazňuje, že v případě hospodářské trestné činnosti by mělo být možné zahájit trestní stíhání proti jednotlivým členům správní rady podniku odpovědným za tyto trestné činy;

22.

vyzývá Komisi, aby podpořila využívání pokynů na základě osvědčených postupů pro nekótované společnosti, které by byly navrženy tak, aby zohledňovaly specifické rysy a odlišnosti těchto společností;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/21

A.

vzhledem k tomu, že investování do mladých lidí je klíčové pro budoucnost evropských společností, zejména v době, kdy procento mladých lidí v poměru k celkové populaci stále klesá,

B.

vzhledem k tomu, že všichni mladí lidé jsou důležitým přínosem pro společnost a musí tak být vnímáni,

C.

vzhledem k tomu, že současné generace mají při vytváření dnešních politik velkou odpovědnost vůči mladým lidem a budoucím generacím; vzhledem k tomu, že tvůrci politiky a badatelé musí brát v úvahu názory mladých lidí, a dát jim tak možnost ovlivňovat dění,

D.

vzhledem k tomu, že Evropská unie má k dispozici důležité nástroje pro politiky týkající se mládeže, tyto nástroje však musí členské státy plně využívat, informovat o nich a začlenit je mezi své politické nástroje,

E.

vzhledem k tomu, že zaměstnání znamená více než jen práci, za kterou člověk pobírá mzdu; je činitelem socializace a může být důležitým zdrojem podpory, strukturace a formování osobnosti,

F.

vzhledem k tomu, že nejistota ohledně pracovního místa může vést mladé lidi k tomu, že nechtějí založit rodinu nebo její založení odkládají, což má dopad na demografický vývoj,

G.

vzhledem k tomu, že je dnešní evropská mládež vystavena vzrůstající míře nezaměstnanosti a je vážně ohrožena hospodářskou krizí, že nezaměstnanost více hrozí zejména mladým lidem s nízkou kvalifikací, a že je proto důležité zajistit, aby se mladým lidem dostalo co nejlepšího vzdělání, které jim zaručí snadný přístup na trh práce a schopnost se na něm dlouhodobě udržet,

H.

vzhledem k tomu, že by měl být na všech úrovních podporován rovný přístup všech mladých lidí k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě a měly by být více prosazovány možnosti v oblasti celoživotního učení,

I.

vzhledem k tomu, že by měl být usnadněn přechod mladých lidí z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce,

J.

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné, aby se naprostou prioritou staly problémy předčasného ukončování školní docházky a negramotnosti, zejména mezi dospívajícími a mladými lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody,

K.

vzhledem k tomu, že otázky týkající se zdraví, bydlení a životního prostředí mají pro mladé lidí velký význam a mohou mít závažný dopad na jejich život a budoucnost; vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno příznivé prostředí, pokud jde o vzdělávání, zaměstnávání, sociální začleňování a zdraví,

L.

vzhledem k tomu, že mladí lidé, i když musí mít možnost se opřít o zdravé rodinné prostředí, potřebují podporu při naplňování své potřeby být samostatní a nezávislí,

M.

vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise a v usnesení Rady nejsou explicitně obsažena hlediska životního prostředí, přestože jsou pro mladé lidi zásadní a mají závažný dopad na zdraví, kvalitu života a blaho budoucích generací; vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro mládež by proto měla být hlediska životního prostředí jednoznačně uvedena mezi oblastmi činnosti,

N.

vzhledem k tomu, že aktivní účast ve společnosti není pouze důležitým prostředkem posilování postavení mladých lidí, ale přispívá také k jejich osobnímu rozvoji, k jejich lepšímu začlenění do společnosti, k získávání dovedností a rozvoji smyslu pro zodpovědnost,

O.

vzhledem k tomu, že práce mládeže má v rámci strategie EU pro mládež význam jako hodnotná volnočasová aktivita, které by se měli mladí lidé věnovat, ale která také slouží k získávání dovedností a k osobnímu rozvoji,

P.

vzhledem k tomu, že zjištění a poznání toho, co to znamená mít pevné místo ve společnosti, podporuje porozumění demokracii a jejím procesům a aktivní účast v nich,

Q.

vzhledem k tomu, že by mladí lidé měli být lépe informováni o existenci evropských programů, které pomáhají mládeži, aby se zvýšila jejich účast v těchto programech,

R.

vzhledem k tomu, že politika mládeže může přispět k rozvoji evropského způsobu myšlení,

1.

vítá sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení“;

2.

vítá usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018);

3.

upozorňuje, že definice pojmu „mládež“ se v jednotlivých členských státech liší; poznamenává, že obsah tohoto pojmu ovlivňují různé sociální okolnosti a že z této skutečnosti vyplývá možnost různého přístupu v každém členském státě;

4.

zastává názor, že programy Společenství a finanční prostředky by měly odrážet to, jak si Evropa přeje, aby mladí lidé žili;

5.

vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti politiky mládeže, jako je podpora účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv;

6.

uznává, že posílená otevřená metoda koordinace je s řádným ohledem na zásadu subsidiarity vhodným nástrojem pro spolupráci v oblasti politiky mládeže, a to i navzdory jejím slabým stránkám, omezené použitelnosti, nedostatku legitimity a skutečnosti, že neprobíhá efektivní spolupráce mezi „experty“ a volenými politiky, nedochází k patřičné integraci s vnitrostátními prioritami a hrozí riziko, že mezi různými úrovněmi vznikne zmatek v tom, kdo za co odpovídá; domnívá se, že v zájmu dosažení dlouhodobých výsledků by otevřená metoda koordinace měla být posilována;

7.

zdůrazňuje, že pokud má otevřená metoda koordinace přinést maximální výsledky, musí být aplikována se silnou politickou vůlí ze strany všech zúčastněných; má za to, že nedostatky v jejím uplatňování jsou zásadní překážkou pro splnění stanovených cílů;

8.

uznává důležitost spolupráce mezi institucemi na místní, regionální, státní a evropské úrovni v zájmu dosažení cílů této strategie a vyzývá Komisi, členské státy a zástupce mládeže, aby při naplňování strategie pro mládež hráli aktivní roli;

9.

naléhavě vyzývá k užší spolupráci Evropského parlamentu, Komise a Rady v otázkách mládeže a zdůrazňuje nutnost integrovanější spolupráce s vnitrostátními parlamenty a mezi nimi v rámci otevřené metody koordinace;

10.

vítá jasnou definici dvojího přístupu, předložení pracovních postupů a zejména přehledný seznam nástrojů provádění, tak jak je stanovila Rada; žádá účast Evropského parlamentu při definování priorit pracovních cyklů; vyzývá k tomu, aby evropská spolupráce v oblasti mládeže byla fakticky podložená, věcná a konkrétní;

11.

zdůrazňuje potřebu rozvíjet jasné a vůči uživatelům vstřícné ukazatele, jak na evropské, tak na národní úrovni, které umožní zdokonalit, rozšířit a aktualizovat naše znalosti o situaci mladých lidí a měřit a srovnávat pokrok v provádění obecně stanovených cílů; zdůrazňuje důležitost stálého sledování a hodnocení;

12.

upozorňuje na důležitost hodnocení stavu provádění strategie EU pro mládež; zdůrazňuje, že zprávy členských států o pokroku v oblasti mládeže by měly být veřejně dostupné, má-li se zvýšit povědomí veřejnosti; zdůrazňuje potřebu sledovat, jak se vyvíjí a mění způsob života mladých lidí v Evropě, aby bylo možné vyhodnotit, jakého pokroku bylo skutečně dosaženo;

13.

domnívá, že by mělo být více rozvíjeno vzájemné učení jako prostředek usnadňující výměnu osvědčených postupů a přispívající ke konzistentnosti činností prováděných na vnitrostátní úrovni;

14.

domnívá se, že pokud má být strategie EU pro mládež dokončena, vytváření politik mládeže by mělo jít ruku v ruce s programy a činnostmi EU, a to vhodným a transparentním způsobem; zejména se domnívá, že výsledky vyplývající z provádění programů EU by měly poskytnout zpětnou vazbu pro vytváření politik mládeže a obecně strategie EU a naopak;

15.

dále zdůrazňuje potřebu zevrubné analýzy stávajících programů, které již byly zahájeny, s cílem umožnit efektivní řízení kvality a na jejím základě navrhnout jakákoli zlepšení, která může být v budoucnu třeba v programech provést;

16.

zdůrazňuje potřebu mobilizovat a přizpůsobit programy a sociální fondy EU pro mládež, aby se zajistila jejich jednodušší přístupnost a zjednodušily se postupy pro jejich získávání; zdůrazňuje, že je důležité koncipovat praktický, nebyrokratický přístup v této oblasti s cílem uskutečnit integrovanou strategii směřující ke zlepšení života mladých lidí; upozorňuje na to, že je důležité, aby byli mladí lidé zapojeni do provádění programů pro mládež, aby bylo možné lépe zohlednit jejich potřeby;

17.

zdůrazňuje důležitou roli programů Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci při vytváření evropských politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; znovu opakuje, že jeho politickou prioritou je považovat tyto programy za základní kámen při vytváření strategie EU pro mládež, zejména pro příští generaci víceletých programů;

18.

domnívá se, že by mělo být vyvinuto ještě větší úsilí s cílem podporovat mobilitu mladých lidí v rámci Evropy a že v programech mobility musí být dostatečný prostor pro to, aby byla věnována pozornost i výměnám mladých lidí mimo rámec formálního vzdělávání;

19.

vyzývá Komisi, aby v nových programech mobility věnovala zvláštní pozornost mobilitě pracovníků s mládeží, a za tímto účelem požaduje, aby byl zvláštní vízový režim, který v současnosti existuje pro studenty, rozšířen i na pracovníky s mládeží;

20.

upozorňuje na potřebu zapojit masové sdělovací prostředky do popularizace programů pro mladé lidi;

21.

uvědomuje si, že zlepšení života mladých lidí je průřezovým úkolem, na který je třeba brát zřetel v každé oblasti politiky; vybízí evropské orgány a členské státy, aby usilovaly o to, aby ve všech administrativních útvarech a na ministerstvech byl vytvořen úsek pro mládež, který pomůže posílit vypracovávání odpovídajících politik týkajících se mládeže; zároveň žádá Komisi, aby jmenovala na svých generálních ředitelstvích „styčné důstojníky pro otázky mládeže“ a poskytla jim školení zaměřené na tuto problematiku; domnívá se, že cílem by mělo být posuzování dokumentů Komise z hlediska cílů politiky mládeže; s nadšením proto vítá meziodvětvový přístup, který představuje nezbytný faktor k dosažení maximální úrovně účinnosti; domnívá se, že zohlednění otázek týkajících se mládeže ve všech oblastech politiky je klíčovým faktorem pro úspěch strategie pro mládež;

22.

zdůrazňuje, že je třeba institucionalizovat mezigenerační spravedlnost na evropské úrovni a je nutno, aby tento princip přijaly členské státy v zájmu spravedlivé regulace vztahů mezi generacemi;

23.

zdůrazňuje, že celosvětová ekonomická krize má největší dopad zejména na mladé lidi a že tato skutečnost by tedy měla hluboce ovlivnit priority v rámci oblastí činnosti; domnívá se, že by se mělo postupovat tak, že bude stanoven okruh opatření, která podpoří strategii východiska z krize v sociální oblasti, a zvláštní pozornost by měla být věnována přezkumu záchranných sociálních sítí a systémů sociálního zabezpečení;

24.

zdůrazňuje, že je důležité odstranit všechny typy diskriminace mezi mladými lidmi, jako je diskriminace založená na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku a sexuální orientaci;

25.

zdůrazňuje, že je důležité v rámci sociální vize EU považovat mladé lidi za prioritní skupinu;

26.

důrazně poukazuje na potřebu poskytnout mladým lidem se zdravotním postižením účinnou a vhodnou podporu a skutečné a rovné příležitosti, pokud jde o fyzický, senzorický a kognitivní přístup ke vzdělávání, zaměstnání, kultuře, volnočasovým aktivitám, sportu, společenským aktivitám a zapojení do veřejné činnosti a řešení občanských záležitostí;

27.

vyzývá k opatřením, která zajistí respektování rozmanitosti a úspěšnou integraci mladých lidí a dětí;

28.

vyzývá členské státy, aby identifikovaly průřezové vazby mezi různými oblastmi, které spojují politiky mládeže a vzdělávání, odbornou přípravu, zaměstnanost, kulturu a další politiky;

29.

zdůrazňuje nutnost silných vazeb mezi politikami týkajícími se mládeže a dětí;

30.

vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci mezi stranami znalostního trojúhelníku (vzdělávání – výzkum – inovace), neboť se jedná o klíčový prvek pro růst a vytváření pracovních míst; výrazně doporučuje podporovat společná kritéria pro vzájemné uznávání neformálního a odborného vzdělávání, např. urychlením přijetí systému ERK pro uznávání kvalifikací, transparentnost a uznávání dovedností;

31.

vyzývá členské státy, aby rozvíjely více iniciativ a investovaly do správných dovedností pro profese, po kterých je poptávka, a vybízí je, aby propojily vzdělávací programy s požadavky trhu práce, aby přijaly právní předpisy pro krátkodobé odborné vzdělávání (tam, kde je to ještě stále zapotřebí) a v co největší možné míře využívaly uznávání dovedností a uznávání kvalifikací;

32.

upozorňuje na problém předčasného ukončování školní docházky a potřebu přijmout opatření s cílem zajistit, aby co největší procento mladých lidí řádně ukončilo povinnou školní docházku;

33.

důrazně vyzývá členské státy, aby v rámci zvýšeného financování propagovaly studijní a vzdělávací mobilitu všech mladých lidí, která je klíčovým faktorem pro získávání studijních a pracovních zkušeností; zdůrazňuje důležitost mobility mládeže rovněž v regionech hraničících s EU, tím že se zajistí široká účast v evropských programech, které podporují mládež;

34.

naléhavě vyzývá členské státy, aby se vynasnažily dosáhnout strategických cílů a splnit hodnotící kritéria stanovená v rámci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), zejména pokud jde o osoby, které dosáhly jen nízké úrovně základních dovedností, žáky a studenty, kteří předčasně opustili vzdělávací systém;

35.

vyzývá členské státy, aby vytvořily dostatečné možnosti a způsoby, které umožní lidem, kteří opustili vzdělávací systém, aby se do něj mohli vrátit, a aby zajistili, aby pro ty, kteří navštěvovali výuku odborného vzdělávání, bylo k dispozici vhodné přemostění, aby mohli dále pokračovat na vyšších stupních vzdělávání, a naléhavě je žádá, aby přijaly opatření a nabízely cílené programy pro mladé lidi, kteří ve studiu zaostali, protože se ocitli v obtížné situaci nebo se špatně rozhodli;

36.

zdůrazňuje, že je důležité poskytnout mladým lidem přístup ke konzultacím a poradenství ve věci přechodu ze vzdělávání do pracovního procesu;

37.

vyzývá členské státy, aby zajistily, aby děti a mladí lidé, bez ohledu na právní postavení jejich rodin, měli právo studovat v rámci státního vzdělávacího systému, a aby jim pomohly s řádným přihlédnutím k jejich kultuře a jazyku získat nezbytné jazykové znalosti hostitelského členského státu a znalost jeho kultury, která poslouží jako nástroj k jejich začlenění;

38.

vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup mladých lidí ke vzdělávání bez ohledu na jejich sociální původ a finanční situaci a zaručily rovný přístup ke vzdělávání i znevýhodněným mladým lidem z rodin s nízkými příjmy;

39.

vyzývá členské státy k provedení Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením a ke skutečné realizaci inkluzivního vzdělávání, které bude zahrnovat formální i neformální vzdělávání;

40.

zdůrazňuje důležitost nového, efektivního a kontinuálního systému odborné přípravy pro učitele s cílem pomoci mladým studentům lépe se vyrovnat s nároky rychle se měnící společnosti;

41.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat mediální gramotnost;

42.

poukazuje na to, že vzdělávání hraje v pozitivním vývoji osobních postojů zásadní úlohu;

43.

je silně znepokojen vzrůstajícím počtem mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní, nedostatečně zaměstnaní nebo nemají jistotu pracovního místa, a to zejména v současné ekonomické krizi; rozhodně podporuje výzvu určenou Evropské radě, aby v Lisabonské strategii na období po roce 2010 a strategii EU 2020 zajistila začlenění perspektivy mládeže a aby podpořila pokračování iniciativ vyvíjených v souladu s celkovými cíli Evropského paktu pro mládež; rozhodně podporuje návrh, aby do plánů obnovy navrhovaných v rámci plánů boje proti hospodářské a finanční krizi byla zapracována i vhodná opatření zaměřená na mladé lidi;

44.

zdůrazňuje zásadní nutnost dosáhnout cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, kterou si Evropa vytyčila, a domnívá se, že nově formulovaná agenda EU 2020 by měla EU umožnit plně se zotavit z krize tak, že se bude rychleji vyvíjet směrem k inovativní ekonomice vytvářející pracovní místa; v této souvislosti naléhavě vyzývá k tomu, aby byla nově formulovaná agenda více zaměřena na mladé lidi;

45.

vyzývá členské státy, aby učinily opatření proti nejistotě zaměstnání a špatným pracovním podmínkám, se kterými se mladí lidé setkávají na trhu práce, a aby aktivně podporovaly sladění světa zaměstnání a světa osobního a rodinného života;

46.

naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých politikách na podporu zaměstnanosti zohledňovaly také mezigenerační rozměr;

47.

vyzývá členské státy, aby zjednodušily přístup mladých lidí k různým druhům zaměstnání s dobrými pracovními podmínkami, aby se zabránilo nepoměru mezi dovednostmi a pracovními příležitostmi, který představuje mrhání talentem; doporučuje v tomto ohledu zlepšit kvalitu poskytovaných stáží i práv stážistů zajištěním toho, aby většina interních programů vybavila mladé lidi dovednostmi a vedla k získání placeného místa;

48.

zároveň vyzývá členské státy, aby nabízely více pracovních příležitostí, prováděly politiky sociální ochrany pro znevýhodněné mladé lidi a zajistily rovné příležitosti pro mladé lidi v okrajových oblastech i v centru měst a poskytly zvláštní podporu mladým matkám;

49.

připomíná nebezpečí odlivu mozků a jeho nepříznivých důsledků pro země původu mladých lidí; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a vypracovaly strategie, které pomohou udržet mladé lidi v zemích a oblastech s potenciálním úbytkem obyvatelstva, který se projevuje v různých formách, např. jako odliv mozků, náhrada nedostatku kvalifikovaných pracovníků a levná, flexibilní, nekvalifikovaná a často jen sezonní pracovní síla;

50.

vyzývá členské státy, aby odstranily případy, kdy jsou registrovány rozdíly ve výši příjmů mezi mladými muži a mladými ženami na základě pohlaví;

51.

vyzývá členské státy, aby v době globalizace zajistily práva na důstojné zaměstnání a sociální jistotu tím, že bude dosažena rovnováha mezi flexibilitou a jistotou;

52.

vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou převoditelnost získaných sociálních výhod, aby nebyla ohrožena sociální ochrana mladých pracovníků, kteří se rozhodli pro mobilitu;

53.

zdůrazňuje význam praktické přípravy v podnicích a institucích v průběhu studia, která může následně usnadnit hledání zaměstnání;

54.

navrhuje propagovat podnikatelskou kulturu mezi mladými lidmi zlepšením osvěty týkající se podnikání, podporováním rozvoje evropských struktur a sítí za tímto účelem, vybízením mladých lidí k zahájení podnikatelské činnosti a využitím nástrojů mikroúvěrů a mikrofinancování; zdůrazňuje význam celoživotního učení;

55.

souhlasí s tím, že je zapotřebí součinnosti mezi světem vzdělávání a světem průmyslu a pokročilejších forem integrace mezi vysokými školami a podniky;

56.

vybízí členské státy, aby podporovaly soukromé iniciativy pro mladé lidi, mj. prostřednictvím pomoci vnitrostátních programů, které doplňují programy na evropské úrovni;

57.

upozorňuje na to, že je potřeba vytvořit politiky, jejichž cílem bude sladit pracovní a soukromý život a vést mladé lidi k zakládání rodin; upozorňuje také, že je třeba zajistit, aby mladí lidé měli dostatečný příjem, který jim umožní přijímat nezávislá rozhodnutí, včetně rozhodnutí založit rodinu;

58.

zdůrazňuje, že dopad změn klimatu a životního prostředí a zhoršujícího se životního prostředí má negativní vliv na životy mladých lidí a vyzývá k udržitelným opatřením v této oblasti;

59.

vyzývá členské státy, aby do svých plánů zařadily vhodné formy vzdělávání v oblasti předcházení zdravotním rizikům a prevence rizik spojených s ochranou životního prostředí;

60.

vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že rámec spolupráce neodkazuje na spotřebitelské politiky; zastává názor, že některé zdravotní problémy mohou souviset s výrobou nezdravých potravin a jejich uváděním na trh;

61.

zdůrazňuje, že při vytváření politik v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí je zapotřebí zohlednit zvláštní zranitelnost mladých lidí a dětí; zdůrazňuje, že je nutné pomocí opatření, jako jsou informativní a vzdělávací kampaně, zajistit vysokou míru ochrany mladých spotřebitelů;

62.

zdůrazňuje, že je nezbytné pokračovat v boji proti užívání drog a alkoholu, újmy na zdraví v důsledku kouření a dalším formám závislosti, včetně hazardních her, zejména pomocí prevence a opětovného začlenění; vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily protidrogového akčního plánu EU a strategie EU na podporu členských států v boji proti poškození spojenému s požíváním alkoholu a dalším formám závislosti;

63.

připomíná rovněž, že děti a mladí lidé jsou vystavováni velkému množství násilných scén v médiích; navrhuje, aby tato otázka byla dále prozkoumána a aby byla přijata veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby nedocházelo k podobnému působení na jejich duševní zdraví;

64.

doporučuje, aby mladí lidé byli při využívání nových technologií vedeni pomocí politik mediálního vzdělávání a politik ke zvýšení informovanosti o nebezpečích, která s sebou nekontrolované využívání nových technologií přináší;

65.

zdůrazňuje, že při ochraně zdraví mladých lidí hraje svou úlohu jejich osvěta v oblasti sexuální výchovy;

66.

upozorňuje na přetrvávající vysokou míru těhotenství nezletilých dívek a vyzývá Komisi a členské státy, aby mladé lidi o tomto problému informovaly a prováděly osvětu zaměřenou na tuto problematiku;

67.

vyzývá členské státy, aby zajistily přístup dětí a mladých lidí z řad přistěhovalců k základní zdravotní péči bez ohledu na právní postavení jejich rodiny;

68.

zdůrazňuje úlohu sportu, jakožto celého souboru činností, které podporují zdravý životní styl mladých lidí, týmovou práci, smysl pro čestné jednání a odpovědnost a také úlohu osvěty mladých lidí v oblasti boje proti násilí na stadionech a ve sportovních areálech; vyzývá k zavedení speciálních programů pro zdravotně postižené mladé lidi;

69.

vyzývá členské státy, aby ve svém úsilí povzbuzovat mladé lidi k účasti na sportovní činnosti zohledňovaly otázky týkající se rovnosti pohlaví a aby podporovaly také méně populární sporty;

70.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat kampaně ke vzdělávání mládeže s cílem bojovat proti dopingu a podporovat čistý sport;

71.

zdůrazňuje význam trvalého strukturovaného dialogu a konzultací s mladými lidmi; důrazně vyzývá členské státy, aby na všech úrovních (místní, vnitrostátní a mezinárodní) prosazovaly účast mladých lidí a mládežnických organizací na vytváření obecných politik a zejména, nikoli však pouze, politiky mládeže, a to prostřednictvím probíhajícího strukturovaného dialogu;

72.

zdůrazňuje, že k tomu, aby byla zohledněna co nejširší škála názorů mladých lidí, je důležité zvážit metodu konzultace s mládeží; vyslovuje se pro vytvoření struktur, v jejichž rámci budou všichni aktéři moci spolupracovat, ovlivňovat ve stejné míře politiky a rozhodnutí a také poskytovat prostředky, které jsou k vytvoření těchto struktur zapotřebí;

73.

vybízí členské státy, aby zapojily mládežnické organizace do procesu tvorby politiky, a to i na místní úrovni;

74.

zdůrazňuje důležitost reprezentativních zástupců mládeže ve strukturovaném dialogu a doporučuje Komisi, aby konzultovala se zástupci národních rad mládeže témata, která jsou pro mladé lidi prioritou;

75.

souhlasí s tím, že je nutné častěji vyjadřovat uznání a podporu mládežnickým organizacím a jejich velkému přínosu k neformálnímu vzdělávání; vyzývá Komisi a Radu, aby vybízely členské státy ke zřízení a podpoře místních parlamentů a rad mládeže a aby zavedly příslušné programy;

76.

zdůrazňuje potřebu většího a různorodějšího zapojení mladých lidí s cílem posílit jejich zastoupení; prosazuje podporování účasti mladých lidí již od raného věku; v tomto ohledu vybízí ke zvážení posílení vztahů mezi školami, mládežnickými organizacemi a jinými organizacemi občanské společnosti a důrazně doporučuje, aby bylo více uznáváno neformální vzdělávání;

77.

navrhuje, aby pro mladé lidi, kteří se aktivně účastní života společnosti, byly vytvořeny systémy vyznamenání, jejichž hlavním účelem bude vybudování kultury práv i povinností;

78.

zdůrazňuje, že je zapotřebí vynaložit zvláštní úsilí na povzbuzování mladých lidí, kteří žijí v okrajových a venkovských oblastech a v chudých čtvrtích, aby se aktivně účastnili činností na evropské úrovni; lituje v tomto ohledu, že v rámci pro spolupráci nejsou navržena žádná konkrétní opatření, která zlepší proces informování mladých lidí o programech EU, zejména těch, kteří žijí na odlehlých místech a těch, kteří nejsou organizováni v politických, společenských nebo nevládních organizacích; žádá Komisi, aby v této oblasti přijala jednoznačný závazek;

79.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zvýšit úsilí o zajištění účinné výměny názorů a informací probíhající třemi směry – mezi akademickou, podnikatelskou a politickou komunitou – na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni;

80.

vyzývá členské státy, aby zajistily jednoduchý přístup k novým technologiím s cílem rozvíjet tvořivost mladých lidí a jejich schopnost inovace a vzbudily u nich zájem o kulturu, umění a vědu;

81.

je překvapen, že ve sdělení Komise není jakýkoli přímý odkaz na kulturní otázky; dodává, že tyto otázky nemohou být zúženy pouze na podnikání a využívání nových technologií;

82.

vítá skutečnost, že usnesení Rady bere v úvahu úlohu sociálních a kulturních činností, které doplňují činnosti vyvíjené v rámci vzdělávacího systému a rodin; bere na vědomí, že tyto činnosti rovněž přispívají rozhodujícím způsobem k boji proti diskriminaci a nerovnostem a umožňují mladým lidem přístup k volnočasovým aktivitám, kultuře a sportu;

83.

zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy při přidělování finančních prostředků podporovaly a uznávaly kulturu mládeže, neboť má pro rozvoj kreativity mladých lidí zásadní význam;

84.

vítá návrh na podporu odborného vzdělávání pracovníků s mládeží v oblasti kultury, nových médií a mezikulturních schopností obsažený v usnesení Rady;

85.

navrhuje, aby do politik, programů a činností v oblasti kultury a médií byla začleněna perspektiva mládeže;

86.

zastává názor, že kulturní instituce (např. muzea, knihovny a divadla) by měly být povzbuzovány k většímu zapojení dětí a mladých lidí;

87.

vyzývá Komisi a Radu, aby koncipovaly evropský pas mládeže, aby byl mladým lidem umožněn přístup do kulturních institucí v celé EU za velmi nízké ceny;

88.

vítá rozhodnutí Rady, která vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolnictví, a opatření stanovená v doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie;

89.

je toho názoru, že dobrovolná činnost mládeže by měla být podporována, mimo jiné také rozšířením programu Evropské dobrovolné služby, a poskytnutím pomoci znevýhodněným mladým lidem, aby se také mohli věnovat dobrovolné činnosti;

90.

domnívá se, že podle toho, jaké budou výsledky hodnocení přípravné akce Amicus, by měly být naplánovány další podobné akce;

91.

zastává názor, že dobrovolné činnosti nenahrazují profesionální, placené pracovní příležitosti, ale jsou pro společnost přínosem;

92.

vyzývá k tomu, aby byl jako doplněk ke stávajícímu evropskému pasu mládeže zaveden a vzájemně uznáván „evropský pas dobrovolníků“; tento pas by poskytoval evidenci dobrovolné činnosti, kterou vykonávají děti a mladí lidé, a mohl by být potenciálním zaměstnavatelům předkládán jako doklad určité kvalifikace;

93.

vítá fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí, která mladé lidi postihuje zvlášť těžce;

94.

zastává názor, že v kontextu stárnoucí populace je mezigenerační spravedlnost klíčovou výzvou; vyzývá členské státy, aby při vytváření svých politik braly v úvahu zájmy mladých lidí a budoucích generací, zejména v době hospodářské a finanční krize;

95.

zdůrazňuje také potřebu rozvíjet víc široce zaměřené programy pro okrajové skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí přistěhovalci a také všichni lidé se zvláštními potřebami (lidé se zdravotním postižením, mladí lidé, které je třeba znovu začlenit do společnosti poté, co strávili určitou dobu ve vězení, lidé bez domova, lidé s příležitostným zaměstnáním a další);

96.

uznává, že je nutné zlepšit informovanost o zdravotně postižených mladých lidech, a vyzývá evropské orgány, aby přijaly opatření, která zajistí, že v budoucnosti budou postižení mladí lidé plně integrováni;

97.

opakuje svůj požadavek zajišťovat ve všech oblastech života rovnost mezi pohlavími již od raného věku; vítá proto zejména skutečnost, že cílem usnesení Rady je zlepšit péči o děti a prosazovat rozdělení povinností mezi rodiče, aby bylo sladění pracovního a soukromého života umožněno mladým ženám i mladým mužům;

98.

zdůrazňuje, že je důležité informovat děti a mladé lidi o tom, že diskriminaci nelze akceptovat v žádné formě a v žádné oblasti, a že je důležité učinit důrazná opatření, jejichž cílem je boj proti všem formám extremismu;

99.

doporučuje, aby prioritou ve všech členských státech bylo zajištění toho, aby žádné nezletilé osobě nebyl odepřen přístup k sociální péči;

100.

zdůrazňuje význam inkluzivního digitálního prostředí; vybízí členské státy, aby jako součást svých systémů formálního i neformálního vzdělávání vypracovaly koncepce, které budou zaručovat přístup k informacím, vzdělávání a kultuře a budou zlepšovat mediální dovednosti mladých lidí;

101.

doporučuje přímou rozvojovou pomoc na opatření ve prospěch mladých lidí a pro boj proti užívání drog a obchodu s nimi v rozvojových zemích;

102.

je nakloněn podpoře činností ve veřejném zájmu, které utvářejí smysl pro zodpovědnost mezi mladými lidmi, jako je např. dobrovolná činnost v rámci boje proti změně klimatu, dobrovolná činnost v zájmu rozvoje nebo humanitární pomoci; vítá v tomto ohledu příležitosti, které nabídne zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mladým lidem, pokud jde o jejich účast na humanitární činnosti EU, a vyzývá členské státy, aby zajistily plnou informovanost mladých lidí o existenci tohoto sboru;

103.

vybízí Komisi k dalšímu prozkoumání možnosti posílit činnosti mezinárodní spolupráce, pokud jde o dobrovolnou činnost mládeže;

104.

vyzývá členské státy, aby vytvořily programy výměn a partnerství s třetími zeměmi a jejich společenstvími s cílem propagovat mezikulturní dialog a podporovat mladé lidi v tom, aby se angažovali ve společných projektech;

105.

vyzývá ke zlepšení a rozsáhlejšímu provádění programu Erasmus Mundus;

106.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/32

A.

vzhledem k tomu, že veškeré právní předpisy musí být vždy přiměřené cíli a měly by být zaváděny až po celkovém posouzení dopadů, v jehož rámci se vyhodnocuje finanční břemeno vyplývající z příslušných právních předpisů a analyzují se náklady a přínosy,

B.

vzhledem k tomu, že zjednodušení by mělo na základě převládajících zjištění být přínosem především a zejména pro zemědělce, nikoli pouze pro vnitrostátní orgány a platební instituce v členských státech,

C.

vzhledem k tomu, že nová SZP by měla zemědělcům umožnit soustředit se na jejich hlavní cíl, a to je zajišťovat bezpečné a kvalitní potraviny, u nichž lze zjistit jejich původ, a zároveň by měla podporovat zemědělce, aby poskytovali netržní veřejné statky,

D.

vzhledem k tomu, že cílem by mělo být snížení nákladů na provádění SZP a současně i administrativní zátěže producentů působících ve Společenství tak, aby zemědělci měli více času k obhospodařování své půdy,

E.

vzhledem k tomu, že SZP by měla zůstat trvale konkurenceschopnou,

F.

vzhledem k nutnosti přijmout jasné a srozumitelné právní předpisy, které poskytují příslušným orgánům a zemědělcům právní jistotu, a zrušit právní předpisy zbytečné,

G.

vzhledem k tomu, že rozdělení jednotných plateb na jednotlivé zemědělské podniky by mělo zajistit spravedlivé zacházení,

H.

vzhledem k tomu, že k řešení důležitých právních otázek souvisejících se SZP je nezbytný funkční právní rámec,

I.

vzhledem k tomu, že v souladu s posledními reformami společné zemědělské politiky by nová SZP měla být více zaměřena na trh a na omezování nadměrného protekcionismu a současně by měla zachovat nástroje, které by pomáhaly zemědělcům v dobách značné ekonomické nestability,

J.

vzhledem k tomu, že SZP by měla být jednodušší a vstřícnější,

K.

vzhledem k tomu, že právní předpisy by měly být pružnější, aby bylo možné SZP přizpůsobit tak, že by zohledňovala specifické regiony a specifická území, aniž by přitom byl oslaben její charakter společné politiky,

L.

vzhledem k tomu, že by se měla podporovat výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a orgány místní správy,

M.

vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika má v EU 27 ústřední význam nejen jako prostředek k zajištění odpovídající dodávky bezpečných potravin, ale také jako prostředek k řešení takových úkolů, jako je zachování venkovských, horských a znevýhodněných oblastí i zcela okrajových oblastí a k zajištění mnohoúčelového využití evropského zemědělství,

1.

zdůrazňuje, že SZP by měla usilovat o sladění právních předpisů odstraněním jejich zdvojování; rovněž žádá Komisi, aby její snahou při zavádění nového nařízení bylo současně i odstranění nadbytečné zátěže;

2.

naléhavě žádá Komisi, aby ve velké míře a pravidelně konzultovala zúčastněné strany, pokud jde o zemědělství, s cílem lépe posoudit dopad nařízení přímo na místě a určit předpisy, které jsou pro zemědělce praktické, jednoduché a transparentní;

3.

zdůrazňuje, že další zjednodušení SZP je nezbytné k tomu, aby se snížily náklady na její provádění hrazené orgány EU, členskými státy i samotnými příjemci podpor; takto bude politika také srozumitelnější pro zemědělce a daňové poplatníky;

4.

vyzývá Komisi, aby s cílem zvýšit konkurenceschopnost zemědělství ve všech členských státech sjednotila předpisy SZP tím, že odstraní zdvojení úkolů a omezí byrokracii;

5.

podtrhuje, že opatření SZP by měla odpovídat sledovanému cíli a legislativní cesta by měla být zvolena pouze tehdy, je-li to skutečně odůvodnitelné, čímž se zabrání vytváření právních ustanovení, která jsou pro zemědělce těžko srozumitelná;

6.

vyzývá k tomu, aby SZP byla více motivována výsledky než orientována na regulaci, a vyzývá členské státy a jejich regionální orgány, aby zemědělcům poskytovaly prostřednictvím nástrojů poradenství a vhodných metod komunikace více pomoci a poradenství;

7.

očekává, že v souladu se zásadami zlepšení právní úpravy budou všechny budoucí právní předpisy doplněny komplexními hodnoceními dopadu s přihlédnutím k nadbytečné regulaci a administrativní zátěži a že bude přitom zajištěno, aby všechny nové právní předpisy odpovídaly kýženým cílům;

8.

domnívá se, že členské státy by měly vždy, kdy je to možné, povolit provádění autocertifikace;

9.

domnívá se, že členské státy by měly mít možnost zavádět v plánech rozvoje venkova režim daňových paušálů podle velikosti pozemku, a to především pro malé zemědělské podniky, za předpokladu, že je zaručeno plnění stanovených povinností;

10.

uznává hodnotu zásady podmíněnosti jako jednu z klíčových koncepcí přímých plateb v rámci SZP, ale rovněž uznává, že se doporučuje rozsáhlé zjednodušení těchto plateb, aniž by se snížila jejich efektivita;

11.

podtrhuje, že je nutné, aby SZP byla jednodušší, transparentnější a spravedlivější;

12.

upozorňuje, že zjednodušení SZP nemusí vést k menší podpoře zemědělcům a ke zrušení tradičních nástrojů řízení trhu; vyzývá Evropskou unii, aby zavedla účinný mechanismus, jehož cílem bude v budoucnu omezit kolísavost cen;

13.

zdůrazňuje, že zjednodušení SZP musí doprovázet informační opatření pro příjemce podpory, a vyzývá Komisi, aby rozšířila a zpracovala informační opatření pro společnou zemědělskou politiku;

14.

požaduje možnost autokorekce chyb, která by umožnila příjemcům podpory, jež neúmyslně porušili předpisy, informovat orgány, aniž by byli v důsledku povinni platit pokuty;

15.

upozorňuje, že systém pokut pro zemědělce za chyby při podávání žádostí o platby by měl být úměrný rozsahu porušení předpisů, a že by se neměly uplatňovat sankce v případě drobných chyb, a zejména chyb, kterých se zemědělec nedopustil vlastní vinou;

16.

zdůrazňuje, že jakékoli správní pokuty, včetně povinnosti zemědělce vrátit získané platby, by neměly být založeny na okolnostech, které jsou zcela zjevně mimo kontrolu zemědělce, zejména pak jedná-li se o nepředvídané události;

17.

upozorňuje na problém zemědělců, jejichž manželé/manželky provozují samostatný zemědělský podnik, a měli by tudíž mít samostatná práva a povinnosti;

18.

je toho názoru, že hlavním cílem kontrol je poskytovat zemědělcům poradenství a usměrňovat je, aby lépe a s co nejmenší administrativní zátěží plnili ustanovení právních předpisů; kontroly by proto měly být nadále prováděny veřejnými orgány, aby se zajistila jejich objektivita a nezaujatost;

19.

zdůrazňuje, že má-li se uspokojit poptávka devíti miliard lidí po potravinách, je podle OSN třeba, aby se celosvětová produkce potravin zvýšila do roku 2050 o 70 %;

20.

domnívá se, že by měly být stanoveny podmínky týkající se podmíněnosti, které by měly zohledňovat také velikost zemědělských podniků, aby se snížila administrativní zátěž malých podniků, u nichž je riziko nižší;

21.

trvá na tom, že uplatňují-li členské státy u zemědělců sankce za porušení nařízení, musí je uplatňovat transparentním, jednoduchým a úměrným způsobem, který zohledňuje reálnou situaci jednotlivých případů;

22.

domnívá se, že zákonná ustanovení pro kontrolování podmíněnosti by měla být pro zemědělce i pro kontrolní orgány snadno pochopitelná;

23.

je toho názoru, že základním cílem kontrol je vybízet zemědělce k lepšímu plnění právních předpisů a že pokud se v posledních letech objevilo pouze několik případů porušení předpisů, mohly by být každoroční kontroly podmíněnosti prováděné za účelem splnění požadavků podle předpisů v oblasti řízení omezeny nebo nahrazeny náhodnými kontrolami;

24.

zdůrazňuje, že požadavek provádět v souvislosti s drobným porušením předpisů následné kontroly (limit triviality) by měl být omezen na náhodné vzorky;

25.

domnívá se, že uplatňování požadavků podle předpisů v oblasti řízení by mělo být zrušeno, pokud jejich plnění nelze snadno kontrolovat a není měřitelné;

26.

je toho názoru, že členským státům či regionálním a místním orgánům by mělo být případně povoleno snížení jejich inspekčního závazku na určitou nižší hranici v případě, že uplatňují předpisový rámec pro analýzu rizik, který odpovídá ustanovením právních předpisů Společenství, a že prokazují vysokou míru souladu;

27.

požaduje, aby s cílem snížit inspekční závazek na konkrétní nižší hranici byl zaveden rámec pro analýzu rizik, který by platil v každém členském státě a byl v souladu s právem Společenství;

28.

domnívá se, že poskytování pomoci a poradenství ve větším rozsahu prostřednictvím informačních a poradenských nástrojů, například telefonní linky pomoci nebo internetu, by pomohlo předcházet porušování předpisů a zajistilo by členským státům nástroje k trvalému snižování inspekčního závazku;

29.

domnívá se, že kontroly, jež byly či mají být v zemědělských podnicích provedeny různými subjekty, jejichž úkolem či zákonnou povinností je jejich provádění, by měly být koordinovány s cílem snížit počet kontrolních návštěv v zemědělských podnicích;

30.

domnívá se, že by měl být sestaven komunikační plán týkající se podmíněnosti, aby bylo zemědělcům i spotřebitelům poskytnuto co nejvíce informací o požadavcích podmíněnosti a přínosu, který přinášejí veřejné statky a služby poskytované zemědělci, jejichž činnost je v souladu s těmito požadavky;

31.

zastává názor, že počet požadavků týkajících se podmíněnosti by měl být snížen a jejich rozsah aktualizován;

32.

požaduje schválení uskutečnitelného a transparentního systému ukazatelů s cílem zjednodušit hodnotící nástroje kontrol podmíněnosti a vyzývá ke zrušení stávajícího systému a k zavedení možnosti uložit dvě či více sankcí za jedno pochybení; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu nepoměru mezi porušováním předpisů, které se týkají identifikace zvířat a představují asi 70 % všech případů porušování, a dalšími požadavky a aby učinila vhodné změny;

33.

je toho názoru, že o podmíněnosti by měl být vypracován jediný legislativní dokument a že kladné přínosy zemědělských podniků, jež představují veřejné statky a služby, by měly být náležitě ohodnoceny;

34.

vyzývá k zachování určitých přísných a nekompromisních pravidel podmíněnosti, jež jsou členské státy ochotny přijmout a dodržovat;

35.

domnívá se, že zemědělci musejí mít přístup k funkčním systémům, které jim umožní snadno a bez zbytečné byrokracie podávat žádosti o přímé platby, a to obvykle v místě svého bydliště;

36.

domnívá se, že mají-li být zjednodušena pravidla pro režim jednotných plateb, každoroční poskytování stejných podrobných informací v této souvislosti by mělo být zrušeno;

37.

je toho názoru, že k žádostem není třeba poskytovat takové množství informací, jelikož potřebné informace lze zjistit u platebních agentur členských států;

38.

požaduje povolení flexibilnějších postupů pro provádění plateb, které umožní provádět platby ještě před úplným ukončením všech kontrol;

39.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prověřila definici způsobilé půdy a její výklad používaný v jednotlivých členských státech;

40.

je toho názoru, že stávající definice zemědělské činnosti pro účely jednotné platby by měla být přezkoumána tak, aby bylo jisté, že žadatelé, jež nejsou činnými zemědělci, nebudou mít na tyto platby nárok;

41.

domnívá se, že v budoucím systému by měly být zohledněny zásady zjednodušování a že zjednodušení, transparentnost a spravedlnost by měly být klíčovými prioritami reformy SZP;

42.

vyzývá Komisi, aby zrevidovala systém kontrol a účetních závěrek;

43.

domnívá se, že pokud jde o regulační kontroly, provádění auditů prověřujících dodržování předpisů a stanovování finančních náprav, měla by Komise přijmout přiměřenější a konečně i na rizicích založený přístup;

44.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na možné zlepšení rámce pro provádění auditů a kontrol SZP;

45.

domnívá se, že je třeba předcházet stávajícím velkým nesrovnalostem v přímých podporách, které existují mezi členskými státy, a zajistit tak rovné zacházení pro všechny zemědělce v Evropské unii a zabránit narušování trhu a hospodářské soutěže;

46.

uznává, že při řešení ekologických výzev, včetně přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění následků, hrají zemědělci důležitou roli při hledání praktických opatření nezbytných ke splnění těchto cílů, a věří, že spíše než regulace jsou nejlepším způsobem, jak dosáhnout těchto cílů, výsledné dohody;

47.

zdůrazňuje, že omezení byrokracie související s monitorováním a podáváním zpráv, která zatěžuje producentské organizace působící v odvětví produkce ovoce a zeleniny, by tyto organizace zatraktivnilo u zemědělců, kteří by byli vybízeni ke sdružování a ke společným postupům;

48.

zdůrazňuje, že pokud se platby provádí v závislosti na stávajícím systému certifikací (např. u bioprodukce a režimů podpory souvisejících s životním prostředím), je pouze jeden audit dostačující;

49.

se znepokojením konstatuje vysokou míru chyb v žádostech o přímé platby, jež byly zaznamenány v některých členských státech; zdůrazňuje, že tyto chyby lze především připsat používanému ortofotografickému vybavení než zemědělcům; žádá, aby tyto chyby byly trestány pouze v případech, kdy se jasně prokáže pokus o podvod;

50.

domnívá se, že právní předpisy, které jsou v rozporu s jinými právními předpisy, by před tím, než se stanou pro zemědělce závazné, měly být uvedeny v soulad (např. právní předpisy v oblasti životního prostředí a režim jednotných plateb);

51.

domnívá se, že je třeba revidovat definice obsažené v právních předpisech, které upravují rozvoj venkova, a v případě potřeby je rozšířit, aby tak byl zajištěn soulad s právními předpisy upravujícími přímé platby;

52.

zastává názor, že by měla být zvýšena transparentnost, pokud jde o postihy a povinnosti zemědělců;

53.

žádá zavedení přesně definovaných povinností pro zemědělce s cílem napravit nedostatek transparentnosti, pokud jde o postihy;

54.

uvítal by, pokud by kontroly těchto režimů byly vnímány v širší a dlouhodobější perspektivě s větším důrazem na konečný dopad a výsledek a nebyly by zaměřené na míru specifické chybovosti způsobenou opatřeními pro rozvoj venkova, příp. opatřeními v oblasti životního prostředí;

55.

podtrhuje, že současný složitý systém ukazatelů je zapotřebí přezkoumat a zjednodušit a že v důsledku systému monitorování, výročních zpráv a předběžných a následných hodnocení i hodnocení v polovině období vznikl příliš složitý systém ukazatelů a zpráv;

56.

žádá Komisi, aby prověřila používání výsledných dohod jakožto jednoduché a účinnější metody pro poskytování veřejných statků v budoucnu;

57.

žádá o zavedení zjednodušeného a jednotného systému ukazatelů, který by implicitně vedl k jejich snadnějšímu pochopení a uplatňování, k náležitým hodnocením a ke snížení byrokracie;

58.

domnívá se, že předpisy týkající se způsobilosti pro financování DPH v rámci pilíře II SZP, zejména u činností prováděných subjekty, na něž se vztahuje veřejné právo, by měly být harmonizovány s předpisy používanými v rámci strukturálních fondů;

59.

zdůrazňuje, že současně se zjednodušením SZP musí dojít i ke zjednodušení jejího provádění, a vyzývá členské státy, aby snížily na minimum administrativní formality, které jsou požadovány od potenciálních příjemců podpory v rámci SZP, zejména v oblasti rozvoje venkova;

60.

vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních programech rozvoje venkova nabídly potenciálním příjemcům podpory systémy, které zaručí transparentnost, a poskytly jim nezbytně dlouhou dobu na přípravu žádostí o finanční prostředky a splnění různých požadavků způsobilosti, které jsou stanoveny režimy podpory; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato otázka se stane trvalým prvkem dvoustranných jednání s členskými státy;

61.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prověřila systém identifikace zvířat, který je používán v jednotlivých členských státech, a usilovala o jednotný systém identifikace zvířat, a zajistila tak odstranění zbytečné regulace, zejména pokud jde o prověřování čísla producenta a čísla zemědělského podniku, požadovaný počet registrů a rozdíl mezi producentem a zemědělským podnikem;

62.

vyzývá k rozsáhlé harmonizaci pravidel pro identifikaci zvířat, která jsou v současné době velmi rozdílná;

63.

zastává názor, že poskytování údajů o přemisťování ovcí a koz a předávání informací do databází a úřadům by mělo být co nejvíce zjednodušeno, a to za použití veškerých dostupných nástrojů komunikace, včetně nových technologií;

64.

domnívá se, že pro ovce a kozy i prasata je dostačující identifikace stáda;

65.

vyzývá k odložení povinnosti elektronické identifikace ovcí a koz od 31. prosince 2009, jelikož náklady na tuto identifikaci jsou vzhledem k období hospodářské krize příliš vysoké;

66.

vyzývá k tříletému osvobození od postihů za nedodržení podmíněnosti, jež se týkají elektronické identifikace ovcí a koz, neboť se jedná o novou a komplexní technologii, jež bude kromě ověření v praxi vyžadovat určitou dobu, než si na ni zemědělci zvyknou; dále vyzývá Komisi, aby provedla důkladný přezkum příslušných předpisů;

67.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/38

—

ze dne 19. dubna 2007 ve věci C-295/05 (Tragsa),

—

ze dne 18. prosince 2007 ve věci C-532/03, Komise vs. Irsko (irská záchranná služba),

—

ze dne 13. listopadu 2008 ve věci C-324/07 (Coditel Brabant),

—

ze dne 9. června 2009 ve věci C-480/06, Komise vs. Německo (Stadtwerke Hamburg),

—

ze dne 10. září 2009 ve věci C-206/08 (Eurawasser),

—

ze dne 9. října 2009 ve věci C-573/07 (Sea S.r.l.),

—

ze dne 15. října 2009 ve věci C-196/08 (Acoset),

—

ze dne 15. října 2009 ve věci C-275/08, Komise vs. Německo (Datenzentrale Baden-Württemberg),

—

ze dne 25. března 2010 ve věci C-451/08 (Helmut Müller),

—

„Evaluation of Public Procurement Directives: Markt/2004/10/D Final Report“, Europe Economics ze dne 15. září 2006,

—

„The Institutional Impacts of EU Legislation on Local and Regional Governments, A Case Study of the 1999/31/EC Landfill Waste and 2004/18/EC Public Procurement Directives“, European Institute of Public Administration (EIPA) ze září 2009,

A.

vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize jasně upozornila na velký ekonomický význam veřejných zakázek, že účinky krize na místní orgány jsou již zcela zjevné a že zároveň platí, že veřejné orgány mohou řádně plnit své úkoly ve veřejném zájmu pouze tehdy, mohou-li počítat s nezbytnou právní jistotou v této oblasti a nejsou-li postupy zadávání veřejných zakázek příliš složité,

B.

vzhledem k tomu, že pro vnitřní trh je nezbytný dobře fungující trh veřejných zakázek, který by napomáhal přeshraniční hospodářské soutěži, podněcoval inovace, prosazoval nízkouhlíkové hospodářství a vytvářel optimálního hodnotu pro veřejné orgány,

C.

vzhledem k tomu, že právní předpisy o veřejných zakázkách mají zajistit, aby se s veřejnými prostředky řádně hospodařilo a aby podniky, které mají zájem, měly možnost získat veřejné zakázky v prostředí spravedlivé hospodářské soutěže,

D.

vzhledem k tomu, že cílem přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek v roce 2004 bylo zjednodušit a modernizovat příslušné postupy, učinit je flexibilnějšími a vytvořit větší právní jistotu,

E.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva poprvé zařadila do primárních právních předpisů Evropské unie uznání práva regionálních a místních samospráv, upevnila pojem subsidiarity a udělila vnitrostátním parlamentům i Výboru regionů právo obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie,

F.

vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr projednával neúměrně vysoký počet případů porušení právních předpisů v této oblasti, což naznačuje, že mnoho členských států mělo potíže s dodržováním směrnic o zadávání veřejných zakázek,

G.

vzhledem k tomu, že s cílem zajistit, aby se evropské politiky vyvíjely způsobem, který by naplnil touhy evropských občanů, obsahuje Smlouva o fungování Evropské unie pojem sociálně-tržního hospodářství, sociální klauzuli a protokol o službách obecného zájmu, které definují společné hodnoty Unie,

H.

vzhledem k tomu, že úmluva MOP č. 94 stanovuje, že obecné smlouvy o veřejných zakázkách musejí obsahovat ustanovení zajišťující rovné odměňování a pracovní podmínky, které nejsou horší než pracovní podmínky dohodnuté např. v kolektivních smlouvách,

1.

vyslovuje politování nad tím, že cílů přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 dosud nebylo dosaženo, zejména pokud jde o zjednodušení předpisů o zadávání veřejných zakázek a vytvoření větší právní jistoty; doufá však, že nedávné rozsudky Soudního dvora Evropské unie pomohou vyřešit otevřené právní otázky a že počet soudních řízení klesne; vyzývá Komisi, aby při jakémkoli přezkumu evropských předpisů zohlednila a aktivně prosazovala cíle spočívající ve zjednodušení a zefektivnění postupu zadávání veřejných zakázek;

2.

vyslovuje dále politování nad tím, že stávající předpisy – v kombinaci s neúplnými prováděcími opatřeními na vnitrostátní a regionální úrovni, početnými iniciativami v oblasti právně nevynutitelných předpisů ze strany Evropské komise a s výkladem příslušných právních ustanovení Soudním dvorem Evropské unie a vnitrostátními soudy – vedly ke vzniku komplikovaného a nepřehledného souboru pravidel, který staví především veřejné subjekty, soukromé podniky a poskytovatele služeb obecného zájmu před složité právní problémy, které již nelze vyřešit bez značných administrativních nákladů nebo bez externí právní pomoci; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto situaci napravila a aby jako v rámci iniciativy pro lepší tvorbu právních předpisů prozkoumala důsledky právně nevynutitelných předpisů, omezila návrhy takových předpisů pouze na klíčové aspekty a vyhodnotila je z hlediska zásady subsidiarity a proporcionality, a to s přihlédnutím k pěti zásadám uvedeným v bílé knize o evropské správě z roku 2001 (otevřenost, účast, individuální odpovědnost, efektivita a koherence);

3.

poukazuje na to, že v důsledku tohoto vývoje musí zadavatelé veřejných zakázek často upřednostnit právní jistotu před potřebami politiky a s ohledem na tlak na veřejné rozpočty musí často veřejnou zakázku nebo službu zadat tomu, kdo předložil nejlevnější nabídku, namísto aby byla vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka; obává se, že se tím oslabí inovační základna a globální konkurenceschopnost EU; naléhavě žádá Komisi, aby tuto situaci napravila a vypracovala strategická opatření s cílem motivovat zadavatele veřejných zakázek a dát jim pravomoci k tomu, aby zadávali zakázky těm, kteří předloží ekonomicky nejvýhodnější a nejkvalitnější nabídky;

4.

zdůrazňuje, že evropské iniciativy v oblasti veřejných zakázek musí být efektivněji koordinovány, aby nebyl ohrožen jejich soulad se směrnicemi o zadávání veřejných zakázek nebo nevznikly právní problémy pro ty, kdo tyto předpisy uplatňují; požaduje proto povinná opatření pro zajištění koordinace v rámci Komise pod vedením generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby, které odpovídá za zadávání veřejných zakázek, a za účasti dalších příslušných generálních ředitelství; požaduje jednotné umístění na internetu a pravidelné informování zadavatelů s cílem zajistit, aby byla příslušná právní ustanovení transparentnější a uživatelsky vstřícnější;

5.

kritizuje nedostatečnou transparentnost, pokud jde o složení a práci interní poradní výbor Komise pro zadávání veřejných zakázek (ACPP) a o úlohu a pravomoci poradního výboru pro otevírání veřejných zakázek (CCO), a vyzývá Komisi, aby učinila kroky, kterými zajistí vyvážené složení a transparentnost práce tohoto výboru i nově plánovaného poradního výboru pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž by měli být zastoupeni i odboráři a představitelé podnikatelské sféry, zejména malých a středních podniků; požaduje, aby byl Evropský parlament průběžně řádně informován a byly mu poskytovány veškeré dostupné informace ve všech fázích tohoto procesu a na jeho konci;

6.

zastává názor, že vzhledem k tomu, že se veřejné zakázky týkají veřejných finančních prostředků, měly by být transparentní a otevřené veřejné kontrole; žádá Komisi o vyjasnění s cílem zajistit, aby místní a ostatní veřejné orgány měly právní jistotu a mohly informovat své občany o svých smluvních závazcích;

7.

zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek musí probíhat za transparentních podmínek, přičemž se se všemi zúčastněnými stranami musí zacházet stejným způsobem a nejdůležitějším kritériem musí být vztah ceny a výsledků projektu, aby tak zakázku získal předkladatel nejlepší nabídky, nikoli uchazeč, jehož nabídka je nejlevnější;

8.

vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení směrnic o zadávání veřejných zakázek ex post a zohlednila přitom názory vyjádřené v této zprávě; očekává, že tento přezkum bude proveden s plným zapojením všech zúčastněných stran a v úzké spolupráci s Evropským parlamentem; je pro to, aby jakákoli revize přihlížela k celému rámci a zahrnovala i směrnici o přezkumném řízení při zadávání veřejných zakázek a analýzu vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici o přezkumném řízení, aby nedošlo k dalšímu tříštění právních předpisů o veřejných zakázkách; zastává názor, že praktický dopad této směrnice dosud nelze vyhodnotit, protože nebyla ve všech členských státech provedena ve vnitrostátním právu;

9.

upozorňuje, že Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dnem 1. prosince 2009, poprvé zařazuje do primárního práva Evropské unie uznání práva regionálních a místních samospráv (čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii); zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v několika rozsudcích odkázal na právo místních samospráv a jednoznačně uvedl, že „veřejný orgán může pro výkon úkolů ve veřejném zájmu využívat vlastní prostředky, a to i ve spolupráci s jinými veřejnými orgány“ (rozsudek ve věci C-324/07); dále upozorňuje na rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. června 2009 ve věci C-480/06, v němž se dále uvádí, že právní předpisy Společenství nevyžadují, aby veřejné orgány používaly pro společné provádění úkolů ve veřejném zájmu žádnou zvláštní právní formu; proto se domnívá, že partnerství v rámci veřejného sektoru, jako jsou dohody o spolupráci mezi místními orgány a vnitrostátní spolupráce, spadají mimo oblast působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud jsou splněna tato kritéria:

10.

poukazuje na to, že Komise vyjasnila, že ne každý krok veřejných orgánů podléhá právním předpisům o zadávání veřejných zakázek a že dokud nebudou ustanovení evropských právních předpisů vyžadovat vytvoření trhu v určité oblasti, je i nadále na členských státech, aby rozhodovaly, zda a do jaké míry chtějí samy plnit veřejné funkce;

11.

poukazuje na to, že závěry Soudního dvora Evropské unie ve výše uvedeném rozsudku se nejen přímo vztahují na spolupráci mezi místními orgány, ale jsou obecně platné, a v důsledku toho je lze uplatňovat na spolupráci mezi ostatními veřejnými zadavateli;

12.

upozorňuje na to, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 10. září 2009 ve věci C-573/07 uvedl, že otevření kapitálu společnosti původně s veřejnou kapitálovou účastí soukromým investorům lze zvažovat pouze tehdy, jestliže se povaha společnosti s veřejnou kapitálovou účastí během doby platnosti zakázky změní, a tím dojde ke změně základní podmínky zakázky, což si vyžádá vyhlášení nové soutěže na danou zakázku; poznamenává, že v důsledku judikatury Soudního dvora došlo k závažným změnám u předpisů v oblasti spolupráce v rámci veřejného sektoru, a vítá nedávné rozsudky vydané Soudním dvorem v této oblasti; žádá proto Komisi a členské státy, aby veřejně zpřístupnily informace o právních důsledcích těchto rozsudků;

13.

poukazuje na to, že koncese na služby ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/17/ES a článku 4 směrnice 2004/18/ES „je smlouva stejného druhu jako veřejná zakázka na služby s tou výjimkou, že proti plnění za poskytnutí služeb spočívá buď výhradně v právu využívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou“; zdůrazňuje, že koncese na služby byly vyňaty z oblasti působnosti směrnic o veřejných zakázkách, aby se tím zadávajícím orgánům a smluvním dodavatelům poskytla větší flexibilita; upozorňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v několika rozsudcích potvrdil, že na koncese na služby se tyto směrnice nevztahují, vztahují se na ně však obecné zásady stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (zákaz diskriminace, zásada rovného zacházení a transparentnosti), a že musí zůstat otevřené pro veřejné zadavatele zakázek, aby mohli zajistit poskytování služeb prostřednictvím koncese, pokud se domnívají, že to je nejlepší metoda, jak danou veřejnou službu zajistit, a to i tehdy, když existuje omezené riziko spojené s touto operací, avšak toto riziko je plně převedeno na držitele koncese (rozsudek ve věci C-206/08 ze dne 10. září 2009, body 72–75);

14.

bere na vědomí sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2009 o vývoji v partnerství veřejného a soukromého sektoru a s velkým zájmen očekává příslušné posouzení dopadu; očekává, že Komise se poučí z neúspěšných partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je třeba náležitě zohlednit složitost postupů i rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o právní kulturu a praxi v oblasti koncesí na služby; zastává názor, že proces definování termínu „koncese na služby“ a vytváření právního rámce upravujícího tyto koncese prošel vývojem, který je důsledkem směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 a doplňující judikatury Soudního dvora Evropské unie; trvá na tom, že jakýkoli návrh právního aktu týkajícího se koncesí na služby by byl opodstatněný, pouze pokud by měl za cíl napravit narušení fungování vnitřního trhu; upozorňuje, že taková narušení dosud nebyla zjištěna, a právní akt o koncesích na služby je tudíž zbytečný, protože nesměřuje ke znatelnému zlepšení fungování vnitřního trhu;

15.

vítá právní vyjasnění podmínek, za nichž se právní předpisy o veřejných zakázkách vztahují na institucionalizované partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména vzhledem k velkému významu, který Komise ve svém sdělení z 19. listopadu 2009 přikládá těmto partnerstvím v souvislosti s bojem proti změně klimatu a podporou obnovitelných zdrojů energie a udržitelné dopravy; upozorňuje na to, že směrnice o zadávání veřejných zakázek se použijí vždy, když má být určitý úkol svěřen podniku, který je v soukromém vlastnictví, a to i v pouze velmi malé míře; zdůrazňuje však, že jak Komise ve svém sdělení ze dne 5. února 2008, tak i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 15. října 2009 ve věci C-196/08 jasně konstatovaly, že v souvislosti se zadáním zakázky nebo převedením jistých úkolů na nově zřízené partnerství veřejného a soukromého sektoru není nutné dvojí výběrové řízení, ale že před udělením koncese bez výběrového řízení smíšenému veřejně-soukromému podniku speciálně zřízenému pro tento účel musí být splněna tato kritéria:

zastává proto názor, že otázka uplatnění právních předpisů o veřejných zakázkách na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru byla vyřešena, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vydaly prohlášení v tomto smyslu;

16.

zdůrazňuje však, že nedávná finanční krize postavila do nového světla způsoby, jakými jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru často financována a jak jsou sdílena finanční rizika; žádá Komisi, aby řádně vyhodnotila finanční rizika spojená s vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru;

17.

vítá rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-451/08; zastává názor, že při výkladu směrnice je třeba mít na mysli rozsáhlé a ambiciózní cíle směrnice, nesmí to však vést k domněnce, že při odvolání na její účel lze její oblast působnosti rozšiřovat donekonečna – jinak by totiž hrozilo nebezpečí, že by se směrnice vztahovala na veškeré městské plánování, neboť ustanovení, jimiž se řídí možnost uskutečňovat stavební práce, již z definice podstatně mění hodnotu příslušných pozemků; zastává názor, že v posledních několika letech pronikly právní předpisy o veřejných zakázkách do oblastí, které z jejich podstaty nelze klasifikovat v rámci veřejných nákupů, a proto navrhuje, aby bylo při uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek ještě více zdůrazněno kritérium nákupu;

18.

upozorňuje, že Evropský parlament je stranou řízení ve věci Německo vs. Komise, předložené Soudnímu dvoru Evropské unie dne 14. září 2006, jde o žalobu proti interpretačnímu sdělení Komise ze dne 1. srpna 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání veřejných zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, a očekává rychlé rozhodnutí;

19.

žádá Komisi, aby zhodnotila dopad směrnic o zadávání veřejných zakázek na mikropodniky a malé a střední podniky, zvláště pokud jde o jejich úlohu subdodavatele, a aby s ohledem na budoucí přezkum těchto směrnic zvážila, zda potřebujeme další předpisy pro zadávání subdodávek ve veřejných zakázkách, s cílem předejít zejména tomu, aby malé a střední podniky jako subdodavatelé měly horší podmínky než hlavní dodavatel veřejné zakázky;

20.

vyzývá Komisi, aby zjednodušila postupy pro zadávání veřejných zakázek s cílem zbavit místní samosprávu i podniky nutnosti vynakládat velké množství času a peněz pouze na byrokratické záležitosti; zdůrazňuje, že zjednodušení postupů usnadní přístup malých a středních podniků k těmto smlouvám a umožní jim účastnit se těchto zakázek za rovnějších a spravedlivějších podmínek;

21.

domnívá se, že subdodávky představují formu organizace práce, která je vhodná z hlediska odborné stránky provádění prací; zdůrazňuje, že smlouvy o subdodávkách musejí splňovat všechny povinnosti hlavních dodavatelů, zvláště v oblasti pracovněprávních předpisů a bezpečnosti; je toho názoru, že za tímto účelem by bylo vhodné vytvořit určitý vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem, pokud jde o odpovědnost;

22.

podporuje systematické přijímání alternativních nabídek (či variant); poukazuje na to, že z hlediska prosazování a šíření inovačních řešení jsou velmi důležité podmínky výběrového řízení, zejména přijímání alternativních nabídek; zdůrazňuje, že specifikace týkající se plnění a funkčních požadavků a výslovné přijímání variant dává předkladatelům nabídek možnost navrhovat inovační řešení;

23.

doporučuje, aby byl vytvořen jednotný internetový přístupový portál pro všechny informace týkající se veřejných zakázek jako vertikální síť pro všechny výzvy k podávání nabídek; podotýká, že cílem by mělo být zajistit odbornou přípravu a poskytovat informace, směrovat podniky k zakázkám a vysvětlovat platné právní předpisy, zejména v případě malých a středních podniků (které obvykle nemají mnoho lidských a administrativních zdrojů se zkušeností v oblasti terminologie a postupů týkajících se zadávání veřejných zakázek), a že specializovaná poradenská místa by jim mohla pomáhat i s posouzením toho, zda skutečně splňují podmínky výběrového řízení, a pokud ano, tak také s vyplněním příslušné dokumentace;

24.

konstatuje, že malé a střední podniky usilují o přístup na trhy veřejných zakázek a že pro rozvoj „strategie pro malé a střední podniky“ je třeba učinit více; v rámci této strategie proto vyzývá členské státy, aby pracovaly se zadavateli a ve vhodných případech podporovaly možnost subdodávek, rozvíjely a šířily osvědčené praktické metody, vyhýbaly se příliš normativním postupům před udělením zakázky, používaly v dokumentaci výběrových řízení normy s cílem zajistit, aby dodavatelé nemuseli začínat od úplného začátku, a aby vytvořily centralizovaný inzertní portál pro zakázky; rovněž vyzývá Komisi, aby zhodnotila iniciativy členských států v této oblasti a podpořila větší šíření evropského kodexu osvědčených postupů na základě iniciativy Small Business Act;

25.

povzbuzuje členské státy, aby prosazovaly „program rozvoje dodavatelů“, který je již v některých zemích vypracován; konstatuje, že takový nástroj lze využít k podpoře dialogu mezi dodavateli a zadavateli, který umožní jednotlivých subjektům setkat se v rané fázi nákupního procesu; zdůrazňuje, že takový mechanismus je nezbytný pro podněcování inovací a zlepšování přístupu malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek;

26.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila významnější úlohu evropských malých a středních podniků v mezinárodních veřejných zakázkách a aby se intenzivněji snažila předcházet diskriminaci evropských malých a středních podniků zajištěním stejných podmínek, jaké mají někteří členové GPA (např. Kanada a USA); konstatuje, že opatření ke zlepšení transparentnosti a přístupu na vnitrostátní trhy v oblasti zadávání veřejných zakázek by napomohla malým a středním podnikům v přístupu na tyto trhy;

27.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že do znovu vyjednané dohody WTO o veřejných zakázkách bude začleněna klauzule umožňující Evropské unii při zadávání veřejných zakázek upřednostňovat malé a střední podniky, obdobně jako je tomu u klauzulí, které již uplatňují jiné státy, jež jsou smluvními stranami této dohody;

28.

poukazuje na značný význam veřejných zakázek pro ochranu klimatu a životního prostředí, energetickou účinnost, inovace a stimulaci hospodářské soutěže a připomíná, že veřejné orgány by měly být povzbuzovány k tomu, aby při veřejných zakázkách zohledňovaly ekologická, sociální a jiná kritéria a měly by k tomu mít možnost; vítá praktickou pomoc poskytovanou veřejným orgánům a jiným subjektům v souvislosti s udržitelným zadáváním veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost využívání ekologických veřejných zakázek jako nástroje k prosazování udržitelného rozvoje;

29.

znovu opakuje svou předchozí žádost uvedenou ve zprávě z února 2009, aby Komise vytvořila příručku pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, která by měla dokládat praktické příklady rozdělení rizika a zisku podle podmínek na trhu; kromě toho se domnívá, že společnostem, které se účastní veřejných zakázek v předobchodní fázi, musejí být udělována práva duševního vlastnictví, což by podpořilo porozumění ze strany veřejných orgánů a vedlo dodavatele k účasti na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi;

30.

vítá vytvoření kontaktního místa systému EMAS při Evropské komisi, které poskytuje praktické informace a podporu podnikům a jiným organizacím při hodnocení, vykazování a dosahování lepších výsledků v oblasti ochrany životního prostředí v kontextu zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření obecnějšího on-line portálu, který by mohl poskytovat praktické rady a podporu subjektům využívajícím postupy zadávání veřejných zakázek, zejména subjektům zapojeným do složitých postupů zadávání veřejných zakázek vyžadujících spolupráci;

31.

zdůrazňuje, že v oblasti sociálně odpovědných veřejných zakázek je situace stále nejasná, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti poskytla pomoc ve formě příruček; upozorňuje v této souvislosti na změny v právním rámci, které přinesla Lisabonská smlouva a Listina základních práv, a očekává, že Komise příslušná ustanovení vhodným způsobem provede; upozorňuje na základní problém, a to že se sociální kritéria vztahují na výrobní proces, takže jejich dopad v konečném produktu nelze rozeznat, a že globalizované výrobní systémy a složité dodavatelské řetězce způsobují, že jejich dodržování lze obtížně sledovat; očekává proto také, že v oblasti sociálně odpovědných veřejných zakázek budou vytvořena podrobná a ověřitelná kritéria a databáze s kritérii vztahujícími se na konkrétní produkty; upozorňuje na problémy, s nimiž se zadavatelé zakázek potýkají, a na náklady, které jim vznikají při ověřování dodržování těchto kritérií, a vyzývá Komisi, aby navrhla vhodnou pomoc a podpořila nástroje, které lze využívat k ověřování spolehlivosti dodavatelských řetězců;

32.

vyzývá Komisi, aby jasně stanovila, že veřejné orgány mohou zadávání veřejných zakázek založit na sociálních kritériích, jako je např. vyplácení příslušných standardních mezd a další požadavky; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny nebo jinou praktickou pomoc veřejným orgánům a jiným subjektům v souvislosti s udržitelným zadáváním veřejných zakázek, a vyzývá Komisi a členské státy, aby organizovaly častá školení a kampaně s cílem zvýšit informovanost o této problematice; podporuje myšlenku transparentního procesu se zapojením členských států a místních orgánů, jehož cílem je příslušná kritéria dále rozvíjet; upozorňuje na to, že zejména v oblasti sociálních kritérií skýtá tento proces nadějné vyhlídky na zlepšení situace;

33.

žádá Komisi, aby povzbuzovala veřejné orgány k tomu, aby ve svých výběrových řízeních a nákupních politikách využívaly kritéria spravedlivého obchodu na základě definice spravedlivého obchodu uvedené v usnesení Evropského parlamentu o spravedlivém obchodu a rozvoji ze dne 6. července 2006 a v nedávném sdělení Komise ze dne 5. května 2009; opakuje svou předchozí výzvu Komisi, aby podporovala používání těchto kritérií např. tím, že vypracuje konstruktivní pokyny týkající se zadávání veřejných zakázek v rámci spravedlivého obchodu; vítá jednomyslné přijetí stanoviska Výboru regionů ze dne 11. února 2010, které požaduje společnou evropskou strategii spravedlivého obchodu pro místní a regionální orgány;

34.

žádá, aby byla vytvořena často aktualizovaná databáze norem, zejména norem týkajících se environmentálních a sociálních kritérií, která by byla k dispozici veřejným orgánům, aby tak bylo zajištěno, že zadavatelé budou mít při přípravě výběrových řízení vhodné pokyny a jasný soubor pravidel, aby si mohli snadno ověřit, zda dodržují příslušnou normu; očekává, že členské státy a všechny zúčastněné subjekty budou do tohoto procesu plně zapojeny; konstatuje, že tento proces směřující zdola nahoru by měl zohlednit cenné zkušenosti a znalosti, které často existují na místní, regionální a vnitrostátní úrovni; dále upozorňuje na negativní vliv trhu roztříštěného množstvím různých regionálních, vnitrostátních, evropských a mezinárodních charakteristik, zejména na oblast inovací a výzkumu;

35.

upozorňuje na význam norem pro zadávání veřejných zakázek, které mohou zadavatelům pomoci při plnění jejich cílů, umožní jim využívat vyzkoušené a osvědčené postupy v oblasti zadávání zakázek na výrobky a služby, zajistí nákladově efektivnější výběrové řízení a zabezpečí, aby zadávání veřejných zakázek splňovalo ostatní cíle politik, jako je udržitelnost nebo nákupy od malých podniků;

36.

uznává, že k překonání některých složitých problémů na trhu veřejných zakázek je nezbytná odborná příprava a výměna zkušeností mezi veřejnými orgány a Komisí; obává se však, že při snižování veřejných rozpočtů mohou být takové iniciativy omezeny; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby využívaly stávající zdroje a mechanismy, které mají k dispozici, například vzájemné hodnocení uvedené ve směrnici o službách, k podpoře malých týmů expertů v oblasti zadávání veřejných zakázek z jednoho regionu, které by zkoumaly činnost jiného regionu EU, což může pomoci nastolit důvěru a zavést osvědčené postupy v jednotlivých členských státech;

37.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pro místní orgány a politické činitele pořádaly vzdělávací kurzy a kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti a aby do nich zařazovaly další zúčastněné subjekty, zejména poskytovatele sociálních služeb;

38.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr pravidelně ve svých výročních zprávách o plnění rozpočtu uvádí a také ve své poslední výroční zprávě za rozpočtový rok 2008 uvedl, že nedodržování pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek je jedním ze dvou nejčastějších důvodů chyb a nesrovnalostí, které se vyskytují při realizaci evropských projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že nesrovnalosti bývají často způsobeny nesprávným provedením právních předpisů EU a uplatňováním odlišných pravidel členskými státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními orgány zrevidovaly jednotlivé soubory pravidel týkající se zadávání veřejných zakázek, a to s cílem tato pravidla sjednotit a zjednodušit celý právní rámec zadávání veřejných zakázek, zejména s cílem snížit riziko vzniku chyb a zajistit účinnější využívání strukturálních fondů;

39.

domnívá se, že překážkou může být nejen nákladnost a složitost, ale i doba potřebná k dokončení postupu zadávání veřejných zakázek a také hrozba právních kroků ve formě zdlouhavých odvolacích postupů, které často maří různí aktéři, a vítá tedy skutečnost, že plán obnovy umožňuje v souvislosti s rozsáhlými veřejnými projekty použít konkrétně v letech 2009 a 2010 zrychlené postupy, které jsou stanoveny ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby tento postup využívaly a poskytovaly místním a regionálním orgánům pomoc při jeho uplatňování a využívání, a to vždy v souladu s obecnými pravidly a předpisy pro zadávání veřejných zakázek;

40.

vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je možné využít urychleného postupu v rámci strukturálních fondů a také prodloužení časově omezených hraničních hodnot zejména pro rychlejší investování i po roce 2010;

41.

poukazuje na to, že vnitřní trh a mezinárodní trhy jsou stále více propojeny; v této souvislosti se domnívá, že zákonodárci na vnitřním trhu EU a vyjednávači EU v oblasti mezinárodního obchodu by měli mít při výkonu své činnosti vždy na mysli možné vzájemné důsledky a měli by zaujmout promyšlený přístup, který je v politice veřejných zakázek vždy zaměřen na podporování hodnot EU jako např. transparentnost, zásadní odmítání korupce a pokrok v oblasti sociálních a lidských práv; vyzývá k tomu, aby Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výbor pro mezinárodní obchod pořádaly společné informativní schůzky s cílem prohloubit součinnost;

42.

zdůrazňuje, že předpokladem spravedlivého a volného trhu zaměřeného na hospodářskou soutěž je vhodný rámec pro zadávání vládních zakázek, který by napomáhal boji proti korupci;

43.

v souvislosti se závazky Evropské unie v oblasti mezinárodních veřejných zakázek poukazuje dále na význam zpřísnění protikorupčních mechanismů v této oblasti a upozorňuje na potřebu zaměřit úsilí na zajištění transparentnosti a spravedlivosti při využívání veřejných prostředků;

44.

naléhavě požaduje, aby 22 pozorovatelských států ve výboru pro GPA urychlilo proces přistoupení k GPA;

45.

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost zařadit do dohod o veřejných zakázkách s mezinárodními partnery ustanovení vyžadující dodržování základních lidských práv stanovených v úmluvách a mezinárodních dohodách;

46.

ačkoli rozhodně vystupuje proti ochranářským opatřením v oblasti zadávání veřejných zakázek na celosvětové úrovni, je pevně přesvědčen o zásadě reciprocity a proporcionality v této oblasti; vyzývá Komisi, aby posoudila zavedení přiměřených cílených omezení týkajících se přístupu na části trhu EU v oblasti zadávání veřejných zakázek pro ty obchodní partnery, kteří využívají otevřenost trhu EU, avšak neprojevili úmysl otevřít svůj vlastní trh společnostem z EU, s cílem pobídnout naše partnery, aby přijali přiměřená opatření zajišťující reciproční přístup na trh pro evropské společnosti;

47.

upozorňuje na ustanovení článků 58 a 59 směrnice 2004/17/ES; vyzývá členské státy, aby plně využívaly možnost informovat Komisi o problémech týkajících se přístupu jejich podniků na trhy třetích zemí, a vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření, který by zajistila, že podniky EU budou míst skutečně přístup na trhy třetích zemí;

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/47

A.

vzhledem k tomu, že OECD navrhla definovat pojem soudržnost politik ve prospěch rozvoje jako „snahu o zajištění toho, aby cíle a výsledky vládních rozvojových politik nebyly podrývány ostatními politikami této vlády, které mají dopad na rozvojové země, a aby tyto ostatní politiky, kde to je možné, podporovaly rozvojové cíle“ (13); vzhledem k tomu, že koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje vypracovaná EU má za cíl lépe provázat politiky EU a že nedostatečná politická činnost může v tomto ohledu nepříznivě ovlivnit očekávané výsledky v oblasti rozvojové spolupráce,

B.

připomínaje závazek Evropské unie přijmout v souladu se závěry, které v roce 2005 schválila Evropská rada, opatření na podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (14),

C.

vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi soudržností jednotlivých politik (zamezováním rozporům mezi různými oblastmi vnější politiky) a soudržností v zájmu rozvoje (povinností, aby všechny politiky EU, které mají dopad na rozvojové země, braly v úvahu rozvojové cíle),

D.

vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že snížení a v dlouhodobém výhledu vymýcení chudoby je hlavním cílem rozvojové politiky EU; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje slouží cílům rozvojové spolupráce Unie ve všech jejích politikách,

E.

vzhledem k tomu, že existují zjevné případy nesoudržnosti mezi politikami EU v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, klimatu, práv duševního vlastnictví, migrace, financí, zbraní a surovin; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje může vést díky nalezení základní součinnosti mezi politikami EU ke snížení chudoby,

F.

vzhledem k tomu, že překážkami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje jsou chybějící politická podpora, nejasné pravomoci, nedostatečné zdroje, absence účinných nástrojů a ukazatelů pro monitorování a rovněž skutečnost, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje nemá přednost před protichůdnými zájmy,

G.

vzhledem k tomu, že finanční příspěvky, které EU vyplácí v rámci dohod o partnerství v odvětví rybolovu, nepřispěly ke konsolidaci rybářských politik partnerských zemí, a to z velké části kvůli nedostatečnému sledování toho, jak jsou tyto dohody prováděny, kvůli průtahům při vyplácení této pomoci, a někdy dokonce i kvůli nevyužití této pomoci,

H.

vzhledem k tomu, že prvním rozvojovým cílem tisíciletí je snížit do roku 2015 o polovinu podíl lidí trpících hladem, ale vzhledem k tomu, že každý den hladoví téměř miliarda lidí, přestože planeta produkuje dostatek potravin k nasycení všechny svých obyvatel,

I.

vzhledem k tomu, že vývozní dotace EU na zemědělské výrobky mají v rozvojových zemích katastrofální dopad na zabezpečení potravin a na rozvoj životaschopného zemědělství,

J.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že do roku 2015 splní cíl OSN vyčlenit 0,7 % hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc, přičemž na rok 2010 si v této oblasti stanovila prozatímní cíl 0,56 % HND,

K.

vzhledem k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z listopadu 2008, podle kterého musí operace Evropské investiční banky (EIB) v rozvojových zemích upřednostňovat hledisko rozvoje před jakýmikoli hospodářskými či politickými cíli,

L.

vzhledem k tomu, že krize ukázala, že oficiální rozvojová pomoc je jedinečná ve svém zaměření na nejchudší země a v poskytování finančních prostředků na rozvoj předvídatelnějším a spolehlivějším způsobem než ostatní finanční toky,

M.

vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že z rozvojových zemí každoročně nelegálně odchází přibližně 900 miliard EUR, což závažným způsobem snižuje daňové příjmy rozvojových zemí, a tedy i kapacity pro jejich vlastní rozvoj,

1.

vítá, že podle dvouleté zprávy věnují Komise, Rada a členské státy zvýšenou pozornost soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a že v této oblasti přijímají ambicióznější závazky,

2.

opětovně potvrzuje svůj závazek posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v EU a ve své parlamentní práci,

3.

zdůrazňuje, že Evropská unie je zdaleka největším světovým dárcem (v roce 2008 dosáhla pomoc EU 49 miliard EUR, což představuje 0,40 % HND) a že má-li být dosaženo kolektivního cíle 0,56 % HND, k němuž se EU zavázala v roce 2005 na vrcholné schůzce v Gleneagles, úroveň poskytované podpory se zřejmě v roce 2010 vyšplhá na 69 miliard EUR; poukazuje na skutečnost, že by se tak na rozvojové cíle uvolnilo dodatečných 20 miliard EUR;

4.

připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii pomoci v oblasti obchodu („Aid for Trade“), v níž se zavázala, že do roku 2010 každoročně zvýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu o 2 miliardy EUR (1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR od členských států);

5.

vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby zajistily řádnou veřejnou správu, zejména při hospodaření s obdrženou pomocí, a důrazně vyzývá Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky k zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

6.

vítá pracovní program týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje na období 2010–2013, který může sloužit jako vodítko pro orgány EU a členské státy, a uznává jeho úlohu jakožto systému včasného varování pro budoucí politické iniciativy; vítá rovněž, že je provázán s různými oblastmi politik;

7.

připomíná povinnost Evropské unie zohledňovat zájmy rozvojových zemí a jejich občanů;

8.

domnívá se, že veškeré oblasti politik EU s externím dopadem musí být vytvářeny tak, aby podporovaly boj proti chudobě, dosažení rozvojových cílů tisíciletí a dodržování lidských práv, včetně rovnoprávnosti mužů a žen a sociálních, ekonomických a environmentálních práv;

9.

zdůrazňuje, že v dvoustranných, regionálních a vícestranných obchodních dohodách, které jsou pevně zakotveny v systému WTO založeném na předem stanovených pravidlech, je třeba zohlednit příslušné aspekty soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a v této souvislosti naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby aktivně spolupracovaly se všemi ostatními partnery v rámci WTO, kteří mohou pomoci dosáhnout vyváženého, ambiciózního a na rozvoj zaměřeného výsledku kola jednání z Dohá již ve velmi blízké budoucnosti;

10.

zdůrazňuje skutečnost, že tzv. „singapurské otázky“, jako je liberalizace služeb, investice a zadávání veřejných zakázek, zavedení pravidel hospodářské soutěže a důraznější vymáhání práv v oblasti duševního vlastnictví, nepřispívají k dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí;

11.

trvá na tom, aby Evropská unie, členské státy a EIB v tomto ohledu převzaly vedoucí roli a snížily atraktivitu investic prováděných prostřednictvím daňových rájů tím, že přijmou taková pravidla pro zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejných financí, která znemožní všem společnostem, bankám nebo jiným institucím se sídlem v některém daňovém ráji mít prospěch z veřejných financí; žádá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby využily střednědobé revize vnějšího úvěrování EIB ke konkrétnímu zlepšení jejích schopností hodnotit příjemce těchto úvěrů a aby zajistily, aby její investice v rozvojových zemích skutečně přispívaly k vymýcení chudoby tím, že bude každoročně předkládat zprávy o dosažených výsledcích;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly celkové hodnocení dohod o rybolovu uzavřených se třetími zeměmi, aby byla vnější politika Unie v odvětví rybolovu plně v souladu s rozvojovou politikou a aby byla zvýšena kapacita partnerských zemí Unie zajistit ve svých vodách udržitelné provozování rybolovu, což zlepší zásobování potravinami a zvýší zaměstnanost v tomto odvětví;

13.

připomíná, že přístup EU k populacím ryb ve třetích zemích by v žádném případě neměl být podmínkou rozvojové pomoci v těchto zemích;

14.

naléhavě žádá Komisi, aby do všech dohod o partnerství v odvětví rybolovu začlenila kromě sociálních doložek i doložky týkající se lidských práv, aby Evropská unie mohla v případě prokázaného porušení lidských práv ve třetích zemích, které s Unií podepsaly dohody o partnerství v odvětví rybolovu, uplatnit vhodná opatření;

15.

připomíná, že 75 % nejchudších obyvatel světa žije ve venkovských oblastech, ale že jen 4 % oficiální rozvojové pomoci je určeno na zemědělství; vyzývá proto Komisi, členské státy a rozvojové země, aby se ve svých rozvojových politikách prioritně zabývaly zemědělstvím;

16.

je znepokojen negativním dopadem, který mají na vývoj ve třetích zemích finanční instituce, jež se především snaží vyhýbat daňovým povinnostem; v této souvislosti žádá Komisi, aby zintenzívnila spolupráci v oblasti daňové správy, především se zeměmi uvedenými v příloze I legislativního návrhu Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 (A6-0244/2009), které dostávají pomoc z evropských rozvojových fondů;

17.

vítá doporučení obsažené v závěrech ze zasedání Rady konaného dne 14. května 2008, aby součástí obchodních smluv byla doložka o řádné správě v daňové oblasti, neboť ta představuje první krok v boji proti daňovým ustanovením a postupům, které podporují daňové úniky a podvody; žádá Komisi, aby tuto doložku bezprostředně začlenila mezi body jednání o budoucích obchodních dohodách;

18.

vyzývá Komisi a země AKT, aby pokračovaly v dialogu vedeném o migraci s cílem posílit princip cirkulační migrace a usnadnit ji vydáváním cirkulačních víz; zdůrazňuje, že dodržování lidských práv a spravedlivé zacházení s příslušníky států AKT je závažně ohroženo dvoustrannými dohodami o zpětném přebírání se zeměmi tranzitu v souvislosti s externalizací řízení migrace, kterou uplatňuje Evropa a která nezaručuje dodržování práv migrantů a může vyústit v „kaskádové“ zpětné přebírání, ohrožující jejich bezpečnost a životy;

19.

důrazně naléhá na Radu, aby urychleně dospěla k souhrnné dohodě v otázce návrhu revize směrnice o zdanění příjmů z úspor, a to především pokud jde o země uvedené v příloze I výše zmíněného legislativního návrhu, které přijímají pomoc z evropských rozvojových fondů;

20.

zdůrazňuje, že ERF, který je hlavním nástrojem financování rozvojové spolupráce EU, je třeba zahrnout do soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; potvrzuje, že v kontextu demokratické parlamentní kontroly a transparentního využívání ERF podporuje jeho plné začlenění do rozpočtu, přičemž je třeba zohlednit zejména rostoucí význam prováděných rozvojových politik EU, v jejichž rámci jsou zřizována konkrétní zařízení (jak je tomu např. ve strategii EU pro Afriku);

21.

vyzývá Komisi, aby sledovala nejen cíle hospodářského růstu, ale aby usilovala zejména o zmírnění nerovného rozdělování příjmů v jednotlivých rozvojových zemích i na celosvětové úrovni; zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování participačních procesů v rámci udržitelného rozvoje z vlastních kapacit, a to prostřednictvím různých forem sdružení, jako jsou např. družstva a metodika „participační reflexe a akce“, které jsou založeny na konsensu a účasti místních komunit, a vytvářejí tak účinnější organizační modely s trvalejšími výsledky a v procesu rozvoje zhodnocují úlohu sociálního hospodářství;

22.

vyzývá Komisi, aby podporovala činnosti spojené s rozvojovou pomocí, které by mohly při zohlednění dopadů finanční krize předcházet zvyšování nejistoty a častějšímu výskytu konfliktních situací, světové politické a hospodářské nestabilitě a růstu nucené migrace („uprchlíci před hladem“);

23.

žádá rozvojové země, aby v zájmu lepšího zabezpečení dodávek potravin a intenzivnějšího boje proti chudobě poskytovaly základní veřejné služby a zaručily přístup k půdě, včetně úvěrů pro drobné zemědělce, což pomůže omezit koncentraci velkých farem a intenzivní spekulativní využívání zdrojů spojené s ničením ekosystémů, a dále žádá Komisi, aby takové politiky podporovala;

24.

vyzývá Komisi, aby zhodnotila dopad digitální propasti mezi bohatými a chudými zeměmi a věnovala zvláštní pozornost rizikům vyplývajícím z informačních technologií, neboť mohou napomáhat diskriminaci tím, že vytlačují na okraj ty, kteří jsou ze společenských, hospodářských a politických důvodů vyloučeni z přístupu k novým produktům, jejichž prostřednictvím se šíří nová informační revoluce;

25.

požaduje, aby existoval jednoznačný mandát pro posuzování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jasné a přesné operační cíle a detailně propracované postupy pro plnění těchto cílů;

26.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby se k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přistupovalo jako k dlouhodobému cíli a zajistila se tak pro tuto oblast trvalá podpora; zdůrazňuje význam včasného posouzení politik s cílem zabránit negativním dopadům na rozvojové země; za tím účelem požaduje přezkoumání dopadu činnosti soukromých evropských i mimoevropských subjektů se zvláštní pozorností věnovanou nadnárodním subjektům;

27.

vyzývá k zhodnocení přístupu, metodiky a výsledků politiky mimoevropské spolupráce a pomoci a příslušné úrovně mezinárodní spolupráce formou srovnávací analýzy se zvláštní pozorností zaměřenou na působení Číny v Africe;

28.

zdůrazňuje, že rozhodnutí Rady zaměřit se při posouzení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v roce 2009 na pět širokých oblastí nesmí nahradit sledování 12 tradičních politických oblastí: obchod, životní prostředí, změna klimatu, bezpečnost, zemědělství, dvoustranné dohody o rybolovu, sociální politiky (zaměstnanost), migrace, výzkum/inovace, informační technologie, doprava a energetika; dále vyzývá Komisi, aby označila případy nesoudržnosti, kdykoli by měly evropské politiky negativní dopad na rozvoj, a navrhla řešení; žádá Komisi, aby vytvořila mechanismy pro začlenění nových politických oblastí, které náležitě nezapadají mezi stávajících 12 oblastí, např. suroviny;

29.

připomíná své naléhavé mezinárodní závazky ve výši 0,7 % ODA/HND pro rok 2015, které musí být výlučně určeny na vymýcení chudoby; je znepokojen, že tzv. přístup oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +) může rozmělnit příspěvek EU v rámci oficiální rozvojové pomoci pro boj proti chudobě; je znepokojen, že prostředky získané přístupem ODA + nemají žádný právní závazek k vymýcení chudoby nebo k pomoci při plnění rozvojových cílů tisíciletí;

30.

se znepokojením konstatuje, že není nijak zmíněn odliv kapitálu z rozvojových zemí do EU způsobený nesoudržnými politikami v rámci přístupu ODA + a že nejsou zohledněny škody způsobené rozvojovým zemím nerovnou fiskální soutěží a nelegálním odlivem kapitálu;

31.

vyjadřuje obavy nad tím, že se přístup ODA + zaměřuje pouze na příliv financí z EU na jih a opomíjí odliv financí z jihu směrem do EU, což podává zavádějící obrázek o směrech finančních toků;

32.

žádá Komisi, aby dále objasnila celounijní přístup a jeho dopad na rozvojovou politiku EU; vyjadřuje obavy, že by tento přístup mohl být začleněn do příštího finančního výhledu;

33.

vyzývá evropské členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, aby odmítli veškeré pokusy rozšířit definici oficiální rozvojové pomoci, jež by zahrnovala přístup „Unie jako celku“ a koncept ODA +, které nedávno navrhla Evropská komise, stejně jako jiné položky nesouvisející s pomocí, jako jsou finanční toky, vojenské výdaje, promíjení dluhů, a to zejména rušení dluhů z vývozních úvěrů, a peníze vynaložené v Evropě na studenty a uprchlíky;

34.

uznává, že splnění závazků oficiální rozvojové pomoci je zcela nezbytné, ale stále nepostačuje k vyřešení rozvojové nouze, a opakuje svou výzvu Komisi, aby urychleně našla další zdroje finančních prostředků pro rozvoj a aby předložila návrhy na zavedení mezinárodní daně z finančních transakcí, která by přinášela dodatečné zdroje s cílem překonat nejhorší dopady krize a pokračovat v plnění rozvojových cílů tisíciletí;

35.

důrazně připomíná Komisi a členským státům, že oficiální rozvojová pomoc musí zůstat páteří evropské politiky rozvojové spolupráce zaměřené na vymýcení chudoby; zdůrazňuje proto, že pokud má dojít k výrazné podpoře nových zdrojů financování rozvoje, musí být tyto zdroje doplňkové, musí se používat ke snižování chudoby a nesmí v žádném případě nahrazovat oficiální rozvojovou pomoc;

36.

obává se, že ve většině rozvinutých zemích nebude do roku 2015 většina rozvojových cílů tisíciletí dosažena; vyzývá proto členské státy, aby splnily své společné cíle a aby dál přijímaly závazné právní předpisy a vydávaly roční harmonogramy s cílem splnit své sliby; vítá v této souvislosti „Návrh mezinárodního rozvojového účtu“, který představila britská vláda v lednu 2010;

37.

připomíná, že v souladu s institucionálním rámcem EU navrhuje jmenovat stálého zpravodaje pro „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“, který bude pověřen sledováním situace a informováním Výboru pro rozvoj o zjištěných případech nesoudržnosti v politikách EU;

38.

vyzývá Komisi, aby soustavně používala jednoznačné standardy a pravidelně aktualizované ukazatele s cílem posuzovat míru soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, například ukazatele udržitelného rozvoje, a zlepšit transparentnost vůči Evropskému parlamentu, státům, které jsou příjemci pomoci, a vůči občanské společnosti;

39.

žádá rozvojové země, aby vytvořily specifické vnitrostátní ukazatele soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež budou v souladu se všeobecnými ukazateli EU, aby bylo možné hodnotit skutečné rozvojové potřeby a výsledky jednotlivých zemí;

40.

je toho názoru, že jestliže činnosti a opatření v rámci rozvojové politiky EU nesplňují zásady a cíle uvedené v článku 208 Lisabonské smlouvy a zásady a cíle vnější činnosti Unie vyjmenované v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, představuje to porušení povinnosti, které může být předmětem žaloby u Soudnímu dvora Evropské unie v souladu s články 263 a 265 Smlouvy o fungování Evropské unie;

41.

zdůrazňuje, že má-li být podpořen lepší rozvoj a dosaženo hmatatelných výsledků, je důležité zajistit soudržnost mezi obchodními a rozvojovými politikami, a vítá v tomto ohledu zprávu EU o soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje pro rok 2009 (KOM(2009)0461);

42.

znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi obchodní politikou a dalšími (environmentálními a sociálními) politikami, zvláště v případě obchodních dohod obsahujících pobídky pro produkci biopaliv v rozvojových zemích;

43.

připomíná význam soudržnosti mezi obchodními a rozvojovými politikami a zdůrazňuje, že uplatňování kapitol o udržitelném rozvoji v obchodních dohodách by mělo být pro Evropskou komisi příležitostí pro prosazování řádné správy a uplatňování zásadních evropských hodnot;

44.

považuje nedávné rozhodnutí EU opět zavést vývozní dotace na sušené mléko a další mléčné výrobky, které v podstatě dotují evropské zemědělské podniky na úkor chudých zemědělců v rozvojových zemích, za jednoznačné porušení klíčových zásad soudržnosti rozvojové politiky a vyzývá Radu a Komisi, aby toto rozhodnutí neprodleně zrušily;

45.

vyzývá, aby byly zastaveny vývozní subvence; v této souvislosti připomíná závazek, který v roce 2001 učinili v Dohá všichni členové WTO, totiž že ukončí kolo jednání o rozvoji zaměřené na nápravu existující nerovnováhy v obchodním systému přijetím požadavku, aby obchod sloužil rozvoji a přispíval k vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

46.

vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila podmínky, které stanovil Parlament pro udělení souhlasu s uzavřením obchodních dohod, s cílem zajistit, aby GŘ pro obchod disponovalo konzistentním mandátem pro obchodní jednání;

47.

vyzývá Komisi, aby všemi prostředky zajistila, že v době, kdy končí protokol o cukru a probíhá reforma režimu cukru v EU, budou všichni zainteresovaní partneři ochráněni proti dočasným otřesům na trhu;

48.

navrhuje další rozvoj existujících nástrojů EU ke snížení cel, jako je systém všeobecných celních preferenci GSP/GSP+ a kapitoly v dohodách o volném obchodu a v dohodách o hospodářském partnerství, a větší začlenění mezinárodních norem v oblasti práce a životního prostředí do těchto nástrojů;

49.

vyzývá opět Komisi, aby plně využívala mechanismy všeobecných celních preferencí GSP a GSP+ na vybudování institucionální kapacity v rozvojových zemích, a zlepšila tak jejich vlastní vnitřní soudržnost při vytváření rozvojových strategií;

50.

zdůrazňuje, že systematické konzultace s organizacemi práce a s odbory ohledně plnění sociálních a environmentálních standardů v třetích zemích, především před uzavřením dohod o hospodářském partnerství či před poskytnutím systému všeobecných preferencí GSP+, by v rozvojových zemích posílily soudržnost obchodních politik a podpořily udržitelný rozvoj;

51.

bere na vědomí, že podle monitorovací zprávy Komise o pomoci v oblasti obchodu za rok 2009 (KOM(2009)0160 v konečném znění, s. 30) klesly závazky EU v této oblasti vůči africkým, karibským a tichomořským státům (AKT) z 2 975 milionů EUR v roce 2005 na 2 097 milionů EUR v roce 2007, že podíl států AKT na celkových závazcích EU v této oblasti ve stejném období klesl z 50 % na 36 % a že tento vývoj není v souladu s předchozími sliby o upřednostnění rozvoje a vymýcení chudoby;

52.

v této souvislosti vítá všechny stávající iniciativy v oblasti obchodu s rozvojovými zeměmi na úrovni EU i WTO, především iniciativu „Vše kromě zbraní“ (EBA), systém GSP a GSP+, asymetrii a přechodná období ve všech platných dohodách EU o hospodářském partnerství (EPA) a pracovní program týkající se pomoci v oblasti obchodu na období 2010–2011, a vyzývá k revizi tohoto pracovního programu s cílem posílit jeho pákový efekt při podpoře udržitelného rozvoje;

53.

uznává významnou úlohu, již může hrát systém GSP+ zavedený EU v rámci podpory řádné správy a udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, a vybízí Komisi, aby zajistila, aby byl tento nástroj účinný a úmluvy MOP a OSN byly řádně uplatňovány v místní praxi;

54.

znovu zdůrazňuje, že EU by měla podporovat rozvojové země, které využívají „pružných ustanovení“ v rámci dohody TRIPS, aby mohly zajistit léky za dostupné ceny v rámci svých domácích programů v oblasti veřejného zdraví;

55.

vítá začlenění ochranné doložky o zabezpečení dodávek potravin do dohod o hospodářském partnerství a vybízí Komisi, aby zajistila její účinné uplatňování;

56.

vyjadřuje hluboké politování nad ustanoveními TRIPS+, která byla zahrnuta do dohody o hospodářském partnerství CARIFORUM-ES, a nad ustanoveními ztěžujícími dostupnost základních léků v dohodách, jež jsou v současné době vyjednávány se zeměmi Andského společenství a Střední Ameriky;

57.

naléhá na Komisi, aby v rámci jednání o uzavření dohod EPA ustoupila od svého stávajícího přístupu TRIPS+ týkajícího se farmaceutických a léčivých přípravků, a umožnila tak rozvojovým zemím poskytovat v rámci domácích veřejných zdravotních systémů léky za dostupné ceny;

58.

upozorňuje, že žádné opatření přijaté při jednáních ACTA o posílení pravomoci při přeshraničních kontrolách a zabavování zboží by nemělo být na újmu obecnému přístupu k legálním, cenově dostupným a bezpečným lékům;

59.

je znepokojen nedávnými případy, kdy celní orgány členských států EU zabavily generické léky přepravované přes evropské přístavy a letiště, a zdůrazňuje, že takové jednání oslabuje prohlášení WTO o přístupu k lékům; žádá příslušné členské státy EU, aby tyto praktiky urychleně zastavily; vyzývá Komisi, aby Parlamentu zaručila, že právě probíhající jednání ACTA nezabrání přístupu rozvojových zemí k lékům;

60.

domnívá se, že otázku změny klimatu je nutné řešit pomocí strukturálních reforem, a vyzývá k systematickému posuzování rizik plynoucích ze změny klimatu ve všech aspektech politického plánování a rozhodování, včetně oblastí obchodu, zemědělství a zabezpečení dodávek potravin; žádá, aby se výsledky tohoto posuzování používaly při formulování jasných a ucelených národních a regionálních strategických dokumentů a ve všech rozvojových programech a projektech;

61.

vítá nedávné vyjádření Komise, že opětovně přezkoumá nařízení (ES) č. 1383/2003, které má nezamýšlené důsledky pro tranzit generických léků, jejichž konečným adresátem byly rozvojové země, přes EU;

62.

je přesvědčen, že iniciativy, jako je patentový fond UNITAID pro léky proti HIV/AIDS, mohou napomoci dosáhnout soudržnosti politik EU v oblasti zdravotnictví a práv duševního vlastnictví;

63.

vítá, že Komise podporuje návrhy na poskytnutí pomoci domorodým společenstvím při využívání jejich tradičních znalostí a genetických zdrojů;

64.

vítá vyjádření Komise, že by v případě, že nebude možné dosáhnout dohody v rámci WTO, mohla EU ve spolupráci se zeměmi, které zaujmou obdobný postoj, snížit cla uplatňovaná na zboží šetrné vůči životnímu prostředí;

65.

podporuje snahy Komise o usnadnění převodu technologií do rozvojových zemí, obzvláště nízkouhlíkových technologií a technologií odolných vůči klimatu, které jsou zásadní pro přizpůsobení se změně klimatu;

66.

uznává hospodářský význam peněžních prostředků zasílaných zpět do rozvojových zemí, ale zdůrazňuje, že při uplatňování dvoustranných dohod o obchodu je třeba řešit problém tzv. „odlivu mozků“, zvláště ve zdravotnictví;

67.

vyzdvihuje práci mnoha organizací občanské společnosti v oblasti daňových úniků, k nimž se v rozvojových zemích uchylují nadnárodní společnosti se sídlem v EU, a žádá Komisi, aby jejich doporučení zohlednila při budoucích jednáních;

68.

vítá mechanismy, které Komise používá k posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména systém konzultací mezi jednotlivými útvary, proces posouzení dopadu, posuzování dopadu na udržitelný rozvoj, meziútvarovou skupinu na podporu kvality a případně strategické posuzování vlivů na životní prostředí; táže se však, jaká kritéria GŘ pro rozvoj použilo při rozhodování o zrušení nesoudržných politických iniciativ, a žádá o větší transparentnost, pokud jde o výsledky meziútvarových konzultací; žádá, aby informace získané při posuzování dopadu byly Evropskému parlamentu zpřístupňovány ve srozumitelnější formě, a požaduje větší zapojení Evropského parlamentu, národních parlamentů a parlamentů rozvojových zemí do těchto mechanismů;

69.

žádá, aby byla strategie pomoci v oblasti obchodu prospěšná všem rozvojovým zemím, a ne jen těm, které souhlasí s větší liberalizací svých trhů; žádá Komisi, aby v průběhu jednání – zejména o dohodách o hospodářském partnerství – neprosazovala proti vůli rozvojových zemí zahájení jednání o kapitole o tzv. „singapurských otázkách“ a o finančních službách a aby neuzavírala dohody tohoto druhu, pokud tyto země ještě nezavedly příslušný vnitrostátní předpisový rámec a systém dohledu;

70.

žádá Komisi, aby do obchodních dohod, které vyjednává Evropská unie, byly systematicky začleňovány právně závazné sociální a environmentální normy za účelem prosazování cíle využití obchodu pro rozvoj;

71.

žádá Komisi, aby zahajovala posouzení dopadu dříve, tzn. ještě před tím, než se dospěje do pokročilé fáze přípravy návrhů politických iniciativ, a aby vycházela z existujících nebo speciálně provedených důkazně podložených studií a systematicky zohledňovala sociální, environmentální a lidskoprávní rozměry, neboť vzhledem k nedostatku údajů a složitosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je výhledová analýza velmi užitečná a prakticky upotřebitelná; žádá Komisi, aby výsledky posouzení dopadu zahrnula do regionálních a národních strategických dokumentů týkajících se nástroje rozvojové spolupráce, společně s návrhy na další postup;

72.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že z 82 případů posuzování dopadů, které Komise provedla v roce 2009, se jen jeden věnoval rozvoji; zdůrazňuje, že je nutné přijmout systematický přístup k měření výkonnosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá proto Komisi, aby ústřední roli při prosazování většího zohledňování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přisoudila svému útvaru pro výhledové studie a soudržnost politik v GŘ pro rozvoj;

73.

vyzývá Komisi, aby do procesu vypracování své zprávy o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila Evropský parlament, a to např. formou dotazníku, lepším načasováním a zohledněním zpráv, které Parlament vypracoval z vlastního podnětu;

74.

vyzývá Komisi, aby do své práce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila delegace EU tak, že v každé z delegací určí koordinační článek odpovědný za soudržnost politik ve prospěch rozvoje, jenž bude mít za úkol sledovat dopad politiky EU na úrovni partnerské země; žádá, aby se problematika soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stala součástí odborného vzdělávání zaměstnanců; vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala výsledky konzultací, které povedou delegace EU; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby delegacím zajistila dostatečnou způsobilost, aby se mohly obracet na místní vlády a parlamenty a aby byla v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zaručena možnost aktivní účasti nestátních subjektů a občanské společnosti;

75.

navrhuje, aby útvary Evropské komise a členové delegací Rady působící v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje prošli školením, které by zvýšilo jejich povědomí o cíli této politiky;

76.

vyzývá Komisi, aby komisaři odpovědnému za rozvoj svěřila výhradní odpovědnost za prostředky přidělované jednotlivým zemím, za vnitrostátní, regionální a tematické strategické dokumenty, za vnitrostátní víceleté orientační programy, za roční akční programy a za realizaci pomoci ve všech rozvojových zemích, a to v úzké spolupráci s vysokým představitelem a komisařem pro humanitární pomoc, aby nedocházelo k nesoudržnému přístupu v rámci kolegia a Rady;

77.

vyzývá členské státy a jejich národní parlamenty, aby podporovaly soudržnost politik ve prospěch rozvoje prostřednictvím specifického pracovního programu se závazným časovým harmonogramem, aby se dosáhlo zlepšení evropského pracovního programu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zvýšilo úsilí o poskytování pomoci tím, že se zajistí, že tato agenda není v rozporu s rozvojovými strategiemi partnerských zemí;

78.

navrhuje, aby byla soudržnost politik ve prospěch rozvoje zahrnuta do přezkumu nástroje rozvojové pomoci v polovině období, zejména pokud jde o relevantní tématické programy;

79.

navrhuje, aby byly specifické závazky v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zahrnuty do pracovního programu každého předsednictví;

80.

navrhuje, aby Rada zlepšila fungování stávajících struktur pro posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje například tím, že bude probíhat více společných schůzí pracovních skupin a jejich pracovní program se zpřístupní veřejnosti;

81.

navrhuje vypracovat dvouletou zprávu EP o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; navrhuje všem výborům, aby vypracovaly zprávy o svých postojích k rozvojové oblasti;

82.

zdůrazňuje význam spolupráce mezi výbory Evropského parlamentu; za tímto účelem navrhuje, aby v případě, že se v některém výboru diskutuje o citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, byly do diskuze úzce zapojeny ostatní příslušné výbory, a pokud některý výbor pořádá expertní slyšení k citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, aby se na organizaci tohoto slyšení podílely i ostatní příslušné výbory;

83.

žádá o institucionální vyjasnění týkající se sdělení Komise o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (KOM(2009)0458) ohledně posílení partnerství a dialogu s rozvojovými zeměmi v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; ptá se, zda toto posílené partnerství bude zahrnovat i mechanismus pro poskytování rad rozvojovým zemím, aby věděly, co mohou samy udělat pro podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a plán budování kapacit na úrovni států pro provádění hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

84.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/58

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie s cílem zvýšit bezpečnost na silnicích a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž vytvořila v posledních letech systém sociálních předpisů v silniční dopravě tím, že přijala nařízení (EHS) č. 3821/85 a nařízení (ES) č. 561/2006 a rovněž směrnici 2006/22/ES,

B.

vzhledem k tomu, že trestněprávní systémy v členských státech Evropské unie prošly svým historickým vývojem a z tohoto důvodu vykazují velké rozdíly, přičemž peněžité pokuty v jedné zemi mohou být v krajních případech až desetkrát vyšší než v zemi jiné,

C.

vzhledem k tomu, že se právní stav v oblasti mezinárodní přepravy zboží stal pro dopravce, a především také pro řidiče značně nepřehledným; vzhledem k tomu, že členské státy stojí při provádění právní úpravy před velkou výzvou a současná situace není slučitelná s jednotným trhem;

D.

znepokojen zprávami o závadách postihujících digitální tachografy, které je činí velmi zranitelnými vůči manipulaci,

1.

vítá zprávu Komise „Analýza sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě“; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že zpráva nepředstavuje vzhledem k chybějícím údajům některých členských států úplnou analýzu současné situace v Evropě; žádá Komisi, aby vyzvala členské státy k dodání chybějících údajů;

2.

konstatuje, že zpráva Komise vychází z kategorizace porušení předpisů podle nové přílohy III směrnice 2006/22/ES, aniž by byla zohledněna lhůta pro provedení stanovená v čl. 2 odst. 1 směrnice Komise 2009/5/ES;

3.

vyzývá proto Komisi, aby do konce roku 2010 předložila aktualizovanou a úplnou zprávu o provádění nové přílohy III směrnice 2006/22/ES;

4.

poukazuje na to, že v minulých vykazovacích obdobích došlo k výrazným zpožděním, takže se například stávající zpráva ze dne 3. srpna 2009 (24. zpráva Komise analyzující sankce v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě) zabývá pouze údaji z let 2005 a 2006, a proto může jen stěží předkládat jakékoliv závěry o současném stavu harmonizace sociálních předpisů pro uživatele silniční dopravy;

5.

vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejvíce usilovaly o zajištění rychlejšího plnění cílů stanovených v článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006, aby byly pro budoucí harmonizační opatření k dispozici aktuálnější statistické údaje;

6.

připomíná, že také v příloze IV nařízení (ES) č. 1071/2009 se nachází výčet vážných porušení předpisů ve smyslu tohoto nařízení; je proto toho názoru, že je naprosto nezbytné, aby byla vytvořena harmonizovaná kategorizace vážných porušení sociálních předpisů;

7.

konstatuje, že rozdíly v sankcích stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě nejsou jenom ve výši peněžitých pokut, ale týkají se také typů a kategorizace sankcí;

8.

poukazuje na to, že tyto odlišnosti mohou být vysvětleny na základě hospodářských a zeměpisných podmínek a také rozdílností právních systémů jednotlivých členských států v otázkách stíhání trestných činů a rozdílností politických přístupů ve věcech bezpečnosti silničního provozu;

9.

konstatuje, že sociální předpisy v silniční dopravě, především nařízení (EHS) č. 3821/85 a nařízení (ES) č. 561/2006 a rovněž směrnice 2006/22/ES, nechávají členským státům mnoho prostoru pro interpretaci; vyjadřuje politování nad tím, že četné nepřesné formulace v evropských právních předpisech nutně vedou k nejednotnému provádění do vnitrostátních právních předpisů členských států; je toho názoru, že pro dosažení další harmonizace potřebujeme nejprve jednotný a závazný výklad těchto nařízení a této směrnice;

10.

vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy nemají zavedeno rozlišení sankcí podle závažnosti porušení předpisů; vyzývá členské státy, aby schválily takové vnitrostátní právní předpisy, které by měly efektivní, přiměřené a odrazující účinky, a které by zohledňovaly závažnost porušení předpisů;

11.

zdůrazňuje, že účinný a vyvážený sankční systém s odrazujícími účinky může být založen pouze na jasných, průhledných a srovnatelných sankcích ve všech členských státech; vyzývá členské státy, aby našly legislativní a praktická řešení, která by vedla ke snížení z části velmi značných rozdílů ohledně druhu a výše sankce;

12.

vyzývá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s kontrolními orgány a představiteli odvětví dopravy předložila jednotný a závazný výklad nařízení o době jízdy a době odpočinku; kontrolní orgány musí k tomuto výkladu přihlížet;

13.

je toho názoru, že v rámci dalšího sbližování druhů sankcí a výše peněžitých pokut je třeba vytvořit kategorizaci peněžitých pokut spojenou s kategorizací sankcí, a rovněž by měla být u jednotlivých porušení sociálních předpisů v silniční dopravě stanovena nejnižší a nejvyšší sankce; zdůrazňuje, že při zjednodušování systému sankcí musí být potřeba spravedlivých peněžitých pokut přiměřených pro jednotlivé členské státy podle objektivních kritérií (jako je HDP nebo zeměpisné faktory) vyvážena účinným odrazujícím prostředkem proti závažným porušením předpisů;

14.

poukazuje na to, že nová příloha III směrnice 2006/22/ES, zavedená směrnicí Komise 2009/5/ES, musí být chápána jako základ pro jednotný přístup při kategorizaci porušení sociálních předpisů v silniční dopravě stanovené v právních předpisech členských států; vyzývá důrazně členské státy, aby přijaly potřebné zákony, právní a správní předpisy za účelem rychlého provedení směrnice Komise 2009/5/ES;

15.

připomíná nadto, že Lisabonskou smlouvou byl do Smlouvy o fungování Evropské unie vtělen nový čl. 83 odst. 2 o sbližování trestněprávních předpisů členských států; žádá Komisi, aby prozkoumala tyto nové legislativní prostředky v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, a aby během dvanácti měsíců předala Radě a Evropskému parlamentu zprávu o možných harmonizačních opatřeních, která bude zahrnovat aspekty týkající se bezpečnosti silničního provozu a přeshraničního ukládání peněžitých pokut, pokud tak již neučinila;

16.

vítá, že Komise na základě ustanovení čl. 22 odst. 4 nařízení (ES) č. 561/2006 připravila za účelem podpory členských států v otázkách výkladu a uplatňování tohoto nařízení v jednotlivých členských státech „pokyny“; konstatuje ale, že tyto pokyny nejsou právně závazné, a z tohoto důvodu nedosáhly svého cíle spočívajícího v jednotném provedení v členských státech;

17.

je toho názoru, že pro vytvoření vnitřního trhu v oblasti dopravy a pro zvýšení právní jistoty řidičů a dopravců je třeba harmonizovat výklad použití sociálních předpisů; proto vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s organizacemi Corte, Tispol a Euro Contrôle Route předložila návrhy usilující o ukončení diskriminačního používání sociálních předpisů v silniční dopravě; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu společného výkladu použití nařízení č. 561/2006 a nařízení (EHS) č. 3821/85 článek po článku;

18.

žádá členské státy, aby tyto pokyny použily při provádění sociálních předpisů, aby tak mohlo být provedení harmonizované;

19.

připomíná výslovně to, že pouze na základě důsledného a nediskriminačního prosazování platných právních předpisů lze zabránit nekalé hospodářské soutěži a zajistit bezpečnost silničního provozu; důrazně poukazuje na to, že pro účely provedení sociálních předpisů v silniční dopravě je nezbytná harmonizovaná a účinná koncepce kontrol;

20.

upozorňuje na to, že dopravní situace je v jednotlivých členských státech s ohledem na infrastrukturu, objem přepravy a dopravní zatížení značně rozdílná, a proto se domnívá, že tyto faktory by mimo jiné mohly být zohledněny při stanovování četnosti kontrol vzhledem k tomu, že jedním z jejich hlavních cílů je zajistit dodržování sociálních předpisů;

21.

je přesvědčen, že Komise by měla vyvíjet a podporovat takovéto harmonizované koncepce kontrol a přijímat regulační opatření, aby odstranila překážky jednotného evropského trhu a zvýšila bezpečnost silničního provozu; vyzývá Komisi, aby za účelem splnění těchto cílů vytvořila účinný a vhodný koordinační nástroj na evropské úrovni;

22.

vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení a evropské minimální standardy pro vzdělávání kontrolních orgánů a koordinaci jejich spolupráce; žádá Komisi, aby zlepšila shromažďování statistických dat za účelem věrohodnější analýzy účinného prosazování, a aby podporovala harmonizovaný postup členských států v otázkách prosazování;

23.

vyzývá členské státy, aby vždy vzdělávaly příslušný personál stran nejnovějšího vývoje v oblasti shromažďování údajů a aby za účelem podpory harmonizovaného přístupu ke kontrolám při uplatňování společných standardů spolupracovaly s Evropskou komisí, a vytvářely tak právní jistotu;

24.

je toho názoru, že kontroly musí být prováděny na silnicích a v prostorách podniku dopravců častěji a důkladněji; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou dodržovat počet kontrol, které mají být prováděny podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2006/22/ES; vyzývá Komisi, aby informovala Evropský parlament o dalších krocích, jež hodlá ohledně těchto kontrol podniknout;

25.

vyzývá Komisi, aby podle možností co nejdříve předložila zprávu o kontrolách závad postihujících digitální tachografy a o krocích, které přijme, aby zabránila tomu, že budou zranitelné;

26.

zdůrazňuje, že podle nařízení (EHS) č. 3821/85 je třeba digitální tachografy jako kontrolní nástroj vylepšit: Komise by měla přezkoumat, jak by kontrolní orgány mohly provádět nahrávání údajů z digitálních tachografů rychleji;

27.

upozorňuje na místo pro podávání stížností na nepřiměřené peněžité pokuty zřízené organizací Euro Contrôle Route a vyzývá řidiče a dopravce, aby se v případě nepřiměřeného použití sociálních předpisů v silniční dopravě na toto místo obrátili;

28.

je toho názoru, že by byla pro dopravce a pro řidiče nákladních automobilů užitečná srozumitelná brožura ve všech úředních jazycích Evropské unie; zdůrazňuje, že tato brožura by měla příslušné řidiče a dopravce lépe informovat o platných sociálních předpisech a s nimi spojených sankcích v jednotlivých členských státech; je toho názoru, že takovéto informace by měly být k dispozici rovněž dopravcům a řidičům ze třetích zemí; upozorňuje na to, že využívání inteligentních dopravních systémů je velmi cenné pro poskytování takovýchto informací řidičům v reálném čase;

29.

je přesvědčen, že v souvislosti s využíváním moderních informačních a komunikačních technologií a inteligentních dopravních systémů by mělo být pro dopravce a řidiče možné získat informace o platných sociálních předpisech a sankcích za jejich porušení;

30.

vyzývá všechny členské státy, aby posílily spolupráci na základě stávajících struktur, například organizace Euro Contrôle Route, a zlepšily tak koordinaci společných kontrol, výměnu osvědčených postupů a společnou organizaci programů vzdělávání kontrolních orgánů;

31.

je toho názoru, že pro poskytování informací o příslušných sociálních předpisech a sankcích za jejich porušení v různých členských státech řidičům nákladních automobilů, včetně řidičů pocházejících ze sousedních zemí, v reálném čase je třeba využívat veškeré dostupné technologie, například pomocí GPS nebo jiných dostupných nástrojů;

32.

vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající infrastrukturu, včetně dostatečného počtu bezpečných parkovacích míst a služeb, v rámci evropské silniční sítě tak, aby řidiči skutečně mohli dodržet předpisy o době řízení a odpočinku, a aby mohly být kontroly účinně prováděny; poukazuje na to, že hledisko bezpečnosti musí mít u těchto zařízení mimořádný význam; vyzývá Komisi, aby v pro tento účel nejvhodnějším formátu pravidelně zveřejňovala seznam veřejných i soukromých zařízení v rámci celé evropské silniční sítě, přičemž bude poskytovat informace o službách nabízených pracovníkům v odvětví silniční dopravy;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a financovaly plány výstavby bezpečných parkovacích míst, protože tato jsou nepostradatelná, mají-li řidiči dodržovat ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006;

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/62

A.

se znepokojením nad tím, že korupce oslabuje právní stát, vede ke zneužívání finančních prostředků Evropské unie poskytnutých daňovými poplatníky a narušuje trh, přičemž sehrála úlohu v současné hospodářské krizi,

B.

vzhledem k tomu, že Unie schválila Úmluvu OSN proti korupci, a k tomu, že 78 % občanů Unie pokládá korupci ve své zemi za významný důvod k obavám (Eurobarometr, prosinec 2009),

C.

vzhledem k důrazu, který Parlament klade na potírání korupce v svém usnesení o Stockholmském programu týkajícím se svobody, bezpečnosti a práva,

D.

vzhledem k Mezinárodnímu dni boje proti korupci (9. prosinec), v souvislosti s nímž je toto prohlášení sepsáno,

1.

vyzývá evropské instituce k přijetí komplexní protikorupční politiky a k vytvoření jasného nástroje pro pravidelné sledování situace v členských státech;

2.

vyzývá Komisi, aby poskytla veškeré nutné prostředky k provádění tohoto kontrolního mechanismu a aby zajistila, že na jeho zjištění bude účinně reagováno;

3.

vyzývá Komisi a příslušné agentury Unie, aby přijaly veškerá opatření a poskytly dostatečné zdroje k zajištění toho, aby se finanční prostředky EU nestaly předmětem korupce, a aby zavedly odrazující sankce v případě odhalení korupce nebo podvodu;

4.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení předal společně se jmény jeho signatářů (1) Radě, Komisi a členským státům.

31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/63

A.

vzhledem k tomu, že podle článku 31 nařízení (ES) č. 1333/2008 může Komise, dokud nebude dokončeno vytvoření seznamů Společenství obsahujících potravinářské přídatné látky podle článku 30 tohoto nařízení, přijmout opatření ke změně příloh, mj. ke směrnici 95/2/ES,

B.

vzhledem k tomu, že příloha IV směrnice 95/2/ES obsahuje seznam potravinářských přídatných látek, které se smí používat v Evropské unii, a předepisuje podmínky pro jejich používání,

C.

navíc vzhledem k tomu, že obecná kritéria pro používání potravinářských přídatných látek byla stanovena v příloze II směrnice 89/107/EHS, a jelikož tato směrnice byla zrušena a nahrazena nařízením (ES) č. 1333/2008, lze příslušná kritéria nyní nalézt mj. v článku 6 tohoto nařízení, který se týká obecných podmínek pro zařazení potravinářských přídatných látek do seznamů Společenství a pro jejich používání,

D.

vzhledem k tomu, že článek 6 tohoto nařízení stanoví, že používání potravinářské přídatné látky lze povolit jenom v případě, že splňuje určité podmínky, mj. – podle odst. 1 písm. c) –, že neuvádí spotřebitele v omyl, a – podle odstavce 2 –, že přináší spotřebitelům výhody a je pro ně přínosem,

E.

vzhledem k tomu, že článek 6 tohoto nařízení dále stanoví v odst. 1 písm. a), že používání potravinářské přídatné látky lze povolit jenom tehdy, když nepředstavuje žádné zdravotní riziko pro spotřebitele,

F.

vzhledem k nařízení (ES) č. 178/2002 (které je známo jako „obecné nařízení o potravinovém právu“) a které zejména v článku 8 tohoto nařízení stanoví mj., že potravinové právo se zaměřuje na ochranu zájmů spotřebitelů a poskytuje spotřebitelům základ k tomu, aby mohli učinit informovanou volbu, pokud jde o potraviny, jež konzumují, a že se zaměřuje na předcházení takovým praktikám, které by mohly uvést spotřebitele v omyl,

G.

vzhledem k tomu, že návrh směrnice Komise, zejména bod odůvodnění 35 a bod 3 písm. h) přílohy této směrnice stanoví, aby byl do přílohy IV směrnice 95/2/ES zařazen enzymový přípravek obsahující trombin s fibrinogenem jako potravinářská přídatná látka k přípravě rekonstituovaných potravin,

H.

vzhledem k tomu, že trombin, který je získáván z jedlých částí zvířat, má charakter „masového lepidla“, a pokud je používán jako potravinářská přídatná látka, slouží ke spojování jednotlivých kusů masa, aby se z nich dal vyrobit výrobek z jednoho kusu masa,

I.

vzhledem k tomu, že použití trombinu má za cíl nabízet spotřebitelům produkt složený z více kusů masa jako produkt z jednoho kusu masa, je existence rizika, že spotřebitel bude uveden v omyl, zřejmá,

J.

vzhledem k tomu, že v samotném bodu odůvodnění č. 25 návrhu směrnice Komise se uvádí, že používání trombinu s fibrinogenem jako potravinářské přídatné látky by mohlo uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o podobu konečného potravinového výrobku,

K.

vzhledem k tomu, že bod 3 písm. h) přílohy návrhu směrnice Komise stanoví, že v případě zařazení hovězího a/nebo vepřového trombinu na seznam povolených potravinářských přídatných látek podle přílohy IV směrnice 95/2/ES musí být v balených masných polotovarech a balených masných výrobcích určených pro konečného spotřebitele obsah trombinu maximálně 1mg/kg, a to v kombinaci s fibrinogenem a pod podmínkou, že na potravinách bude hned vedle názvu výrobku uvedeno„kombinované části masa“,

L.

vzhledem k tomu, že návrh směrnice Komise sice nedovoluje používání trombinu jako potravinářské přídatné látky v masných výrobcích, jež jsou podávány v restauracích a jiných veřejných stravovacích zařízeních, že však existuje zjevné riziko, že maso obsahující trombin se nějakým způsobem dostane do masných výrobků podávaných v restauracích nebo v jiných veřejných stravovacích zařízeních, a to kvůli vyšším cenám, které se platí za maso, které je podáváno jako výrobek z jednoho kusu masa,